EVROPSKÁ UNIE ENERGETIKA & DOPRAVA V ČÍSLECH 2002
Část doprava Kapitola 2: Infrastruktura
Evropská komise Generální ředitelství pro energetiku a dopravu ve spolupráci s Eurostatem
Železnice
1.2.1 Železnice: délka tratí km
1970 4232 2352 43777 2571 15850 36117 2189 16069
271 3148
6506
3588
5870
11544 19330
Index 1970 EU15 = 100 173414 100
1980 3971 2015 42765 2461 15724 34382 1987 16133
270 2760
6459
3609
6096
11377 18030
168039
97
1990 3479 2344 40981 2484 14539 34260 1944 16086
271 2798
6350
3064
5867
10801 16914
162182
94
1995 3368 2349 41718 2474 14291 31939 1954 16003
275 2739
6252
2850
5880
11289 17069
160450
93
1996 3380 2349 40826 2474 14294 31852 1954 16014
274 2739
5768
2850
5859
11345 17066
159044
92
1997 3422 2232 38450 2503 14294 31821 1945 16030
274 2805
6252
2856
5865
11366 17176
157291
91
1998 3470 2264 38150 2299 14284 31735 1909 19080* 274 2808
6223
2794
5867
11448 17179 159784*
92
1999 3472 2324 37535 2299 14310 32105 1909 16092
274 2802
6209
2813
5836
11498 17064
156542
90
2000 3471 2047 36652 2299 14303 32515 1915 16499
274 2802
6281
2814
5854
11560 17067
156353
90
60%
32%
41%
B
DK
D
EL
E
F
IRL
I
L
NL
A
P
FIN
S
UK
Zdroj: Union Internationale des Chemins de Fer, národní statistiky, Eurostat D: zahrnuje východní Německo: 1970=14250, 1980=14248, 1990=14031 * pozn. překladatele: pravděpodobně má být 16080 a 157784 z toho elektrifikováno % 2000 78% 31%
52%
0%
54%
43%
2%
66%
95% 74%
75%
30%
50%
Železnice
1.2.2 Železnice: síť vysokorychlostních tratí délka v km B
D
E
F I EU15 – – – 285 – 1981 285 – n.a. – 667 n.a. 1990 n.a. – n.a. 376 1124 n.a. 1995 n.a. 12 434 376 1152 237 1996 2211 71 434 376 1152 259 1997 2292 71 486 376 1147 259 1998 2339 73 491 377 1147 259 1999 2347 73 510 377 1147 259 2000 2366 73 510 377 1395 259 2001 2614 Zdroj: Union Internationale des Chemins de Fer Poznámka: Tratě pro rychlost 250 km/h a více
Vysokorychlostní tratě ve stavbě* Trať
Délka km ve stavbě 62 33 38 219 88 600 145 194 155 25 196 143 24 220 77 120 140 190 109
B Brusel - Liège B Liège - německá hranice B Antverpy - nizozemská hranice D Kolín - Frankurt (mimo letiště Bonn) D Norimberk - Ingolstadt E Madrid - Barcelona E Barcelona - francouzská hranice E Madrid - Valladolid E Cordoba - Malaga F Perpignan - španělská hranice Milán - Bologna I Milán - Turín I Verona - Benátky I Řím - Neapol I Florencie - Bologna I NL Amsterdam/Schiphol - belgická hranice S Södertälje - Linköping S Nyland - Umeå UK Channel Tunnel - Londýn (St. Pankras) Zdroj: Union Internationale des Chemins de Fer Poznámka: délka ve stavbě není vzdáleností mezi výše zmiňovanými místy * Jak je definováno směrnicí 96/48/ES: speciálně stavěné nebo modernizované tratě, ne všechny pro rychlost 250 km/h
Železnice
1.2.3 Rozchod hlavních železnic a používaný elektrický proud
Rozchod koleje B DK D EL
E*
F
mm 1435 1435 1435 600 1000 1435 1000 1435 1668 1000
Elektrický proud stejnosměrný proud střídavý proud (v) (v) 3000 25000 50Hz 3000 25000 50Hz 800-1200 15000 16,7 Hz (přívodní kolejnice)
1500 25000 50Hz 3000 750-850 (přívodní kolejnice) 1500 1500 3000
1435 25000 50Hz 1600 1435 1435 25000 50Hz 1435 1500 1435 15000 16,7Hz 1000 1668 25000 50Hz 1524 25000 50Hz FIN 1435 15000 16,7Hz S 1435 750 (přívodní kolejnice) 25000 50Hz UK 1600 (Sev. Irsko) Zdroj: Union Internationale des Chemins de Fer, železniční společnosti Poznámka: 1435 mm = normální rozchod * E: nové tratě mají rozchod 1435 mm a elektrický proud 25000 50Hz IRL I L NL A P
Letecká doprava
1.2.4 Železniční spojení na letiště
Typ železničního Počet Letiště spojení letišť (podíl železnice na dopravě na/z letiště) 4 Frankfurt, Lyon-Satolas, Paříž CDG Vysokorychlostní (18%), Stockholm-Arlanda vlaky Dálkové vlaky
6
Amsterdam 31%), Berlín-Schönefeld, Birmingham (5%), Kodaň, Manchester (5%), Southampton
Místní vlaky
20
Barcelona, Belfast City, Brusel (14%), Düsseldorf, Drážďany, Friedrichshafen, Glasgow-Prestwick, Graz, Hannover,Londýn-Gatwick (20%), Londýn-Heathrow (7%), LondýnStansted (19%), Londýn-Luton, Malaga, Milán-Malpensa, Mnichov (30%), Pisa, Řím, Stuttgart, Vídeň
Vlaky podzemní dráhy
5
Londýn-Heathrow (14%), Newcastle, Paříž-Orly (8%), Madrid-Barajas, Norimberk
Tramvaje
2
Brémy, Essen-Mülheim
Ve stavbě
2
Lipsko (2003), Kolín (2002)
Poznámka: Lyon Satolas má spojení pouze vysokorychlostními vlaky. Ostatní letiště obsluhovaná vysokorychlostními nebo dálkovými vlaky mají spojení také prostřednictvím místních vlaků.
Železniční systémy uvnitř letiště
4
Frankfurt, Londýn-Stansted, LondýnGatwick, Řím-Fiumicino (systémy „people mover“)
Zdroj: DG Energetika a doprava, International Air Rail Organisation
Železnice
1.2.5 Městské tramvaje a systémy lehké železnice
Historický vývoj počtu elektrických městských tramvají a systémů lehké železnice B DK D EL E F IRL I L NL A P FIN S UK EU15 6 3 131 6 79 2 50 1 8 9 6 2 11 104 1930 20 438 6 3 126 6 59 1 47 1 7 8 6 2 11 38 1940 20 341 6 3 118 5 37 — 36 1 5 7 6 2 9 19 1950 18 272 6 2 86 — 16 8 — 10 1 4 7 5 2 6 4 1960 157 4 2 67 — 3 5 — 6 — 3 6 4 2 4 2 1970 108 4 — 60 — 2 3 — 5 — 3 5 3 1 3 2 1980 91 4 — 56 — 3 5 — 6 — 4 5 2 1 3 3 1990 92 4 — 57 — 3 8 — 6 — 4 5 2 1 4 8 2000 102 Poznámka: Země v dnešních hranicích. Koněspřežky a meziměstské systémy nejsou zahrnuty. Odhady kurzívou. Systémy elektrických tramvají zrušené 1920-1929: Velká Británie 27, Německo 5, Francie 4, Itálie 1. Belgie: Městské tramvaje (Brugy, Mons, Namur) provozované SNCV nejsou zahrnuty.
Systémy metra EU15 8 8 9 11 14 22 24 28
Nové systémy (otevřené od r. 1991) Toulouse 1993, Neapol 1995, Bilbao 1997, Catania 1999 Metro Tramvaje/lehká Manchester, Paříž 1992, Sheffield 1993, Štrasburk, Valencie, Rouen 1994, Oberhausen 1996, Saarbrücken 1997, Birmingham 1999, Croydon 1999, Montpellier, Orléans 2000, Lyon 2001 železnice
Silnice
1.2.6 Dálnice Délka na konci roku km B DK D EL E F IRL I L NL 488 184 6061 11 387 1553 0 3913 7 1209 1970 516 9225 91 2008 4862 0 5900 44 1798 1980 1203 601 10809 190 4693 6824 26 6193 78 2092 1990 1631 796 11143 380 6497 7956 72 6401 121 2208 1994 1666 796 11190 420 6962 8275 72 6435 123 2208 1995 1666 832 11246 470 7295 8596 80 6465 115 2208 1996 1674 855 11309 500 7750 8864 94 6469 118 2336 1997 1679 873 11427 500 8269 9303 103 6478 115 2225 1998 1982 902 11515 500 8893 9626 103 6478 115 2291 1999 1691 922 11712 707 9049 9766 103 6478 115 2289 2000 1702 Zdroj: Eurostat, International Road Federation, národní statistiky, Shell Atlas (EL) D: včetně východního Německa: 1970=1600,1980=1687, 1990=1850
A 478 938 1445 1559 1596 1607 1613 1613 1634 1633
P 66 132 316 587 687 710 797 1252 1441 1482
FIN 108 204 225 388 394 431 444 473 512 549
S 403 850 939 1125 1262 1350 1423 1439 1484 1506
UK 1183 2683 3180 3286 3307 3344 3412 3421 3529 3546
EU15 16051 30454 39242 44185 45393 46423 47663 49173 50714 51559
km —
8
—
17748
Silnice s mýtným 1 8 — 871 2320 7603 — 5593 — — 227 2000 Zdroj: Association Européenne des Concessionaires d'Autoroutes et d'Ouvrages à Péage Poznámka: Ne všechny silnice s mýtným jsou dálnice
1116
Index 1970 = 100 100 190 244 275 283 289 297 306 316 321
Silnice
1.2.7 Délka silniční sítě km v r. 1999
Rychlostní Silnice druhé silnice, hlavní třídy nebo nebo národní regionální silnice
Dálnice
Ostatní silnice
1 691
12 542
1 326
130 300
902
758
9 961
59 882
D
11 515
41 321
86 823
91 076
El
700
9 100
31 300
75 600
E
8 893
24 124
139 656
489 698
F
9 626
27 500
358 500
586 000
103
5 270
10 700
76 600
I
6 478
46 043
113 924
487 752
L
115
837
1 911
2 326
B DK
IRL
NL
2 291
6 650
57 500
59 400
A
1 634
10 260
23 065
98 000
P
1 441
11 408
58 990
n.a.
512
13 271
28 633
35 993
S
1 484
13 212
83 427
112 829
UK
3 529
48 194
113 105
207 256
EU 15
50 914
270 490
1 118 821
2 512 712
IS
-
4 304
3 898
12 681
N
144
26 561
27 213
36 962
CH
1 642
18 276
51 197
n.a.
BG
324
3 100
10 510
23 350
CY
216
2 131
n.a.
8 662
CZ
499
20 703
34 242
72 300
EE
87
3 810
12 533
34 006
HU
438
29 630
23 199
158 152
LV
-
7 003
13 345
52 879
LT
417
1 305
19 549
52 379
MT
-
187
176
1 900
PL
268
17 855
28 170
334 753
RO
114
14 696
63 791
119 988
SK
295
3 220
3 826
35 372
SI
399
1 133
4 722
13 872
1 749 31 388 29 535 TR Zdroj: International Road Federation, národní statistiky Poznámka: Definice typů silnic se stát od státu liší
323 288
FIN
1.2.8 Potrubí Délka ropovodů km B 1970 1980 1990 1994 1995 1996 1997 1998 1999
52 458 301 294 294 294 294 294 294
DK 77 444 336 330 330 330 330 330
D 2 879 2 880 3 038 2 460 2 460 2 460 2 460 2 370 2 370
EL -
E
F
IRL
1 099 1 753 2 678 3 536 3 691 3 691 3 691 3 691 3 698
3 609 5 254 4 948 4 830 4 983 4 983 5 746 5 746 5 746
I -
1 860 3 069 4 086 4 235 4 235 4 233 4 145 4 331 4 364
L
NL -
323 391 391 391 391 391 391 418 418
A
P
604 777 777 777 777 777 777 777 777
FIN
S -
UK
EU15
1 634 3 166 2 422 2 996 3 470 3 459 3 936 3 953 3 603
12 060 17 825 19 085 19 855 20 631 20 618 21 770 21 910 21 600
-
-
5213
n.a.
955
530 18600
177925
n.a. 117500 24099
n.a.
1245
1900 260700
1 141 200
Délka plynovodů (k 1. lednu 2000) km Přenos Rozvod
3731
1415 57000
961 11989 34232 1199 30500
47000 16889 299000 1870 25033 159020 6944 180000
n.a. 11600
1.2.9 Vnitrozemské vodní cesty Využívaná délka (splavné kanály, řeky a jezera pravidelně používaná pro dopravu) km
B
DK
D
EL
E
F
IRL
I
L
NL
A
P
FIN
S
UK
EU15
1970= 100
1970
1 553
-
6 808
6
70
7 433
-
2 337
37
5 599
350
124
6 000
390
1 631
32 338
100
1980
1 510
-
6 697
6
70
6 568
-
2 337
37
4 843
350
124
6 057
390
1 631
30 620
95
1990
1 513
-
6 669
6
70
6 197
-
1 366
37
5 046
351
124
6 237
390
1 631
29 637
92
1996
1 531
-
7 339
6
70
5 678
-
1 466
37
5 046
351
124
6 245
390
1 153
29 436
91
1997
1 540
-
7 339
6
70
6 051
-
1 463
37
5 046
351
124
6 245
390
1 153
29 815
92
1 569 7 300 5 732 - 1 477 37 5 046 351 6 245 91 1998 6 70 124 390 1 153 29 500 Zdroj: Eurostat, OSN, národní statistiky D: včetně východního Německa: 1970=2300, 1980=2302, 1990=2319 Poznámka: vnitrozemské vodní cesty Řecka (Korintský kanál), Španělska (Guadalquivir), Portugalska (Douro, Guadiana, Tejo) a Švédska jsou využívány pouze námořními loděmi Švédsko: data vztahující se k systému kanálu Göta: pouze 91 km (řeka Göta) je pravidelně používáno pro nákladní dopravu Německo: včetně 978 km neklasifikovaných vodních cest, některé z nich nejsou využívány pro dopravu pravidelně Itálie: čísla zahrnují 428 km řek (z toho Pád: 389 km), 201 km kanálů, 225 km pobřežních vodních cest a cest v benátské laguně (celkem 854 km) a navíc 612 km linek osobní dopravy na jezerech v severní Itálii a v Benátkách Rakousko: kanál Dunaje ve Vídni není využíván pravidelně Irsko: vnitrozemská vodní nákladní doprava zastavena koncem 50. let Nová infrastruktura: poslední část kanálu Mohan – Dunaj v Německu otevřena 1992, kanál Niffer ve Francii otevřen 1995
1.2.10 Další evropské země: dopravní infrastruktura
km 1999 Silnice (1000 km) z toho: dálnice (km) Železniční tratě (km)
IS
N
CH
20,9
90,7 69,5
–
144 1642
BG
CY
CZ
EE
37 10,8 127,2 50,3 324
216
499
87
HU
LV
LT
MT
PL
RO
SK
SI
TR
211 73,2 73,2 2,3 380,8 198,5 42,4 19,7 384,2 438
–
417
–
268
114
295
399 1759
– 4021 3155 4290
– 9430 966 7989 2413 1998
– 23210 11364 3667 1201 8607
– 2456 3147 2708
– 2984 132 2504
271
122
– 11614
3929 1535
Vnitrozemské vodní cesty (km)
–
–
745
470
–
664 520 1373
106
369
–
3812
1779
172
Potrubí (km)
– 5747
108
578
–
736
437
399
–
2278
4629
–
z toho: elektrifikované (km)
– 7642
499 1706 –
–
– 2112
Rozloha (1000 km2) 103,0 324,2 41,3 110,9 9,3 78,9 45,2 93,0 64,6 65,2 0,3 312,7 237,5 48,8 20,3 780,6 Hustota železničních tratí (délka tratí/rozloha) m/km2 – 12 76 39 – 120 21 86 37 31 – 74 48 75 59 11 Zdroj: Union Internationale des Chemins de Fer, Eurostat, Intenational Road Federation, národní zdroje Poznámka: Železnice Estonska, Litvy a Lotyšska mají široký rozchod (1524 mm). Ostatní železnice mají normální rozchod.
Vysvětlivky použitých symbolů a zkratek: 12 ____ % – n.a. 0 1970=100
odhady jsou kurzívou přerušení časové řady procenta nula data nejsou k dispozici číslo menší než polovina používané jednotky referenční rok pro index
Zkratky zemí: A B BG CY CZ DK D E EE EL F FIN H CH I IRL IS L LV LT MT N NL P PL RO S SK SI TR UK
Rakousko Belgie Bulharsko Kypr Česká republika Dánsko Německo Španělsko Estonsko Řecko Francie Finsko Maďarsko Švýcarsko Itálie Irsko Island Lucembursko Lotyšsko Litva Malta Norsko Nizozemsko Portugalsko Polsko Rumunsko Švédsko Slovensko Slovinsko Turecko Velká Británie
Zdroj: European Union Energy and Transport in figures 2002, s. 100-110 Překlad a korektura: ODIS
