EVROPSKÁ SPOLEČNOST Diplomová práce

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta

EVROPSKÁ SPOLEČNOST Diplomová práce

Vedoucí práce: JUDr. Bohumila Salachová, Ph.D.

Brno 2009

Bc. Věra Bláhová

Děkuji své vedoucí diplomové práce JUDr. Bohumile Salachové, Ph.D., která mi umožnila zpracovat toto téma, věnovala mi svůj čas a poskytla cenné rady a odborná doporučení, které přispěly k dokončení práce.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci s názvem „Evropská společnost“ vypracovala samostatně a za použití uvedené literatury. V Brně dne 18. května 2009

..…………………………. Bc. Věra Bláhová

Abstract BLÁHOVÁ, Věra. European company. Diploma thesis. Brno, 2009. The diploma thesis treats of one of very actual subjects, i.e. European company (Societas Europaea). Main aim of the diploma thesis is to analyze an enactment of the European company, evaluate an application in the Czech Republic and especially find benefits of the European company. Further aim is to analyze conditions and requirements for establishment the European company, explain the potential ways of founding the European company and organization structure of the European company. The diploma thesis icnludes identification of problems which can companies meet during establishment of the European company.

Key words: European company, establishment of the European company, benefits of the European company

Abstrakt BLÁHOVÁ, Věra. Evropská společnost. Diplomová práce. Brno, 2009. Diplomová práce pojednává o jednom z velmi aktuálních témat, tj. evropské společnosti (Societas Europaea). Hlavním cílem práce je provést rozbor právní úpravy, zhodnotit využitelnost v České republice a především zjistit výhody evropské společnosti. Dílčím cílem je analyzovat podmínky a požadavky na založení této právní formy, vysvětlit možné způsoby založení a organizační strukturu evropské společnosti. Práce obsahuje identifikaci problematiky a souvisejících skutečností, se kterými se firmy při založení SE mohou setkat.

Klíčová slova: evropská společnost, založení evropské společnosti, výhody evropské společnosti

OBSAH 1

ÚVOD ................................................................................................................................................ 7

2

CÍL PRÁCE A METODIKA......................................................................................................... 10 2.1 2.2

CÍL PRÁCE ............................................................................................................................... 10 METODIKA .............................................................................................................................. 11

3

PRÁVNÍ ÚPRAVA EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI .................................................................... 12

4

ZALOŽENÍ A VZNIK EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI............................................................... 16 4.1 4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.1.4 4.2 4.2.1 4.2.2 4.2.3 4.2.4 4.2.5 4.2.6 4.2.7 4.2.8 4.2.9 4.3 4.3.1 4.3.2 4.3.3 4.3.4 4.3.5 4.3.6 4.4 4.5 4.5.1 4.5.2 4.5.3 4.5.4

5

POŽADAVKY PRO VZNIK EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI ................................................................... 17 Požadavky na zakladatele .................................................................................................. 17 Požadavky na způsoby založení ......................................................................................... 18 Požadavky na nadnárodní prvek........................................................................................ 20 Požadavky na umístění sídla zakládané evropské společnosti ........................................... 21 ZALOŽENÍ EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI NADNÁRODNÍ FÚZÍ........................................................... 21 Projekt fúze ........................................................................................................................ 23 Přezkum projektu fúze........................................................................................................ 24 Zjednodušené fúze.............................................................................................................. 25 Zveřejnění projektu fúze..................................................................................................... 26 Schválení projektu fúze ..................................................................................................... 26 Osvědčení o splnění všech podmínek založení SE fúzí ....................................................... 27 Ochrana věřitelů ................................................................................................................ 28 Ochrana minoritních akcionářů......................................................................................... 29 Zápis SE do obchodního rejstříku ...................................................................................... 29 ZALOŽENÍ HOLDINGOVÉ EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI ................................................................... 31 Projekt založení.................................................................................................................. 31 Přezkoumání návrhu projektu ............................................................................................ 34 Zveřejnění a schválení návrhu projektu ............................................................................. 34 Zápis do obchodního rejstříku ........................................................................................... 36 Ochrana minoritních společníků........................................................................................ 37 Vznik evropské holdingové společnosti .............................................................................. 37 ZALOŽENÍ DCEŘINÉ EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI .......................................................................... 38 TRANSFORMACE NÁRODNÍ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI NA EVROPSKOU SPOLEČNOST ...................... 40 Projekt transformace ......................................................................................................... 41 Zveřejnění a schválení projektu ......................................................................................... 41 Ochrana menšinových akcionářů....................................................................................... 42 Vznik SE ............................................................................................................................. 42

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI............................................... 44 5.1 5.2

DUALISTICKÝ MODEL ŘÍZENÍ ................................................................................................... 47 MONISTICKÝ MODEL ŘÍZENÍ .................................................................................................... 48

6

VÝHODY A NEVÝHODY EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI ........................................................ 51

7

PRAKTICKÝ POSTUP ZALOŽENÍ SE ..................................................................................... 56 7.1 7.2

ZAKLADATELSKÁ SMLOUVA .................................................................................................... 56 ZÁPIS DO OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU ........................................................................................... 62

8

DISKUZE........................................................................................................................................ 64

9

ZÁVĚR............................................................................................................................................ 66

10

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .............................................................................................. 69

11

SEZNAM OBRÁZKŮ.................................................................................................................... 71

12

SEZNAM ZKRATEK.................................................................................................................... 71

13

SEZNAM PŘÍLOH ........................................................................................................................ 72

1

ÚVOD

Evropská akciová společnost neboli evropská společnost, známá pod latinským názvem Societas Europaea (zkratka SE je obligatorním dodatkem firmy evropské společnosti), je právní forma podnikání postavená na právu Evropského společenství. Smyslem je usnadnit volný pohyb kapitálu v rámci celé Evropské unie a sjednotit právní formy obchodních společností v Evropské unii. Societas Europaea je do jisté míry symbolem sjednocené Evropy, vyjádřením svobody usazování a v neposlední řadě prestižní záležitostí. Societas Europaea je nadnárodní právní forma akciové společnosti vytvořená komunitárním právem. Jejím účelem je poskytnout společnostem podnikajícím na mezinárodní úrovni odpovídající právní formu tak, aby se odbouraly překážky podnikání vyplývající z odlišností v právních úpravách obchodních společností a z existence státních hranic. 1 Předpokladem dotvoření vnitřního trhu a zlepšení, která to přinese v hospodářské a sociální oblasti v celém Společenství, je nejen odstranění překážek obchodu, ale také přizpůsobení struktur výrobních kapacit rozměrům Společenství. K tomu je nezbytné, aby společnosti, jejichž činnost není omezena na uspokojování pouze čistě místních potřeb, mohly plánovat a provádět reorganizaci svého podnikání v měřítku Společenství.2 Dosud mezi obchodními společnostmi zaujímala národní akciová společnost jedinečné postavení, ale nyní má konkurenci v podobě evropské společnosti. Societas europaea přináší především možnost uskutečňovat přeshraniční fúze a přesun sídla společnosti bez komplikací, což je nespornou výhodou. Jde o nadnárodní typ obchodní společnosti, který je vhodný zejména pro velké společnosti podnikající ve více členských státech. Jde o významný posun oproti dosavadnímu národnímu pojetí obchodních společností. Původním záměrem bylo vytvořit společnost, která by vůbec nebyla omezována hranicemi států. Mezi jednotlivé důvody a výhody existence SE můžeme zařadit např. zjednodušení podnikání na nadnárodní úrovni, zjednodušení restrukturalizace podniků (corporate restructuring), umožnění změny sídla společnosti (corporate mobility) 1 2

HODÁL, P. Evropské právo obchodních společností. Praha: Linde, 2005, s 126. Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE)

7

a především

možnost

výběru

nejvhodnějšího

práva

obchodních

společností,

a tím pravděpodobnost vytvoření prostoru pro konkurenci mezi právy obchodních společností. Snaha vytvořit nadnárodní evropskou právní formu obchodní společnosti existuje již od vzniku evropských společenstev. Již v roce 1952 byly předloženy první návrhy na vytvoření nadnárodní právní formy. Za první kroky směřující k dnešnímu modelu SE se považují přednášky notáře C. Thibiérge a profesora Pietra Sanderse z roku 1959. Roku 1965 předložila francouzská vláda Radě ministrů EHS návrh na vypracování modelu evropské společnosti prostřednictvím mezistátní smlouvy. Neoficiální návrh existoval již v roce 1966, kdy komise EHS předložila memorandum o vytvoření Evropské obchodní společnosti. Pod vedením profesora Sanderse byl vypracován první návrh nařízení a předložen roku 1970 Radě ministrů. Ta ho vrátila k přepracování a návrh byl znovu předložen roku 1975. I přesto návrh nebyl schválen kvůli obavám členských států z nadměrné konkurence vůči národním právním formám akciových společností a kvůli sporům v jednotlivých otázkách, např. způsob řízení či zapojení zaměstnanců. I přes tento neúspěch Evropská komise zahrnula zavedení SE do plánu na vytvoření evropského vnitřního trhu. Trvalo mnoho let než vznikla tzv. Bílá kniha, která měla vést k dokončení vnitřního trhu. Bílou knihu předložila Evropská komise v roce 1985 jako třetí návrh nařízení. V memorandu z roku 1989 bylo navrženo rozdělení právní úpravy mezi nařízení, které by

upravovalo

záležitosti

týkající

se

práva

obchodních

společností,

a směrnici o zapojení zaměstnanců. Návrh obou předpisů byl opětovně předložen roku 1991. Návrhy ještě neumožňovaly flexibilitu, kterou má konečná podoba evropské společnosti, byly však již poměrně silně vázány na národní právo. Ovšem kvůli rozporům tyto návrhy nebyly schváleny. Nový impuls přinesla zpráva tzv. Ciampiho skupiny z roku 1995, která zdůraznila nezbytnost této formy společnosti pro evropské hospodářství. Pod vedením Étienne Davignona vznikla zpráva, která navrhovala flexibilní model zapojení zaměstnanců, jež se stal základem pro dnešní úpravu. Zpráva z roku 1997 obsahovala kompromis založený na procesu vyjednání míry participace v každém konkrétním případě. Davignonův kompromis i přesto neuspokojil žádnou ze stran sporu. Ke kompromisu došlo až na summitu Evropské rady v Nice 10. Prosince 2000.

8

Nařízení a směrnice byly schváleny Radou ministrů ES 8. října 2001. Za klíčový okamžik ke vzniku evropské společnosti je označován průlom v Nice. Po dobu tří let od schválení nařízení a implementace směrnice byly v jednotlivých členských státech přijaty předpisy, které upřesnily způsob vzniku SE se sídlem na jejich území. Od 8. října 2004 tak mohou vznikat první SE. Nařízení upravuje statut evropské společnosti, ale zdaleka není vyčerpávající. Řešení problémů ponechává na národních úpravách. Novelizaci nařízení vyvolalo přistoupení nových členských států k EU. Bylo nutné doplnit přílohy o subjekty z členských států, které se smějí účastnit zakládání SE. To se týká také České republiky. Přestože členské státy EU ukončily implementaci v říjnu 2004, první evropské společnosti začaly vznikat až začátkem roku 2006. Přes rok tedy trvalo než se evropská společnost z pouhého legislativního vymezení stala skutečnou praktickou možností, která nabízí úspěšným podnikatelům mnoho mimořádných výhod.

9

2

CÍL PRÁCE A METODIKA

2.1 Cíl práce Diplomová práce se zabývá problematikou evropské akciové společnosti. Evropská společnost je v současnosti velmi aktuální téma. Jedná se o velmi vyhledávanou formu společnosti a zájem o ni stále roste. Podnikatelům, kteří si zvolí tuto formu společnosti pro své podnikání, nabízí mnoho výhod. Hlavní cíl diplomové práce je analyzovat právní úpravu evropské společnosti a zhodnotit právní režim a použití této formy podnikání v České republice. Popsat podmínky a hlavní důvody pro vytvoření této právní formy, zejména zjistit výhody, nevýhody a rizika evropské společnosti, z hlediska důsledků v ekonomické, daňové a právní oblasti. Dílčím cílem je provést rozbor platné právní úpravy evropské společnosti (Societas Europaea) a srovnat komunitární právní úpravu s národní právní úpravou. Seznámit se s praktickou problematikou a přiřadit problémy z praxe k právní úpravě. Tímto způsobem bude propojena teoretická stránka s praktickou stránkou. Dalším dílčím cílem je analyzovat podmínky pro založení evropské společnosti, podrobněji popsat postup a možné způsoby vzniku evropské společnosti - nadnárodní fúzí, vytvořením holdingové společnosti, dceřiné společnosti nebo transformací na evropskou společnost. Dále popsat organizační strukturu evropské společnosti čili objasnit dualistický a monistický systém řízení společnosti. Dílčím cílem je provést identifikaci praktických problémů a souvisejících skutečností, se kterými se firmy při založení SE mohou setkat. Při praktické realizaci mohou vznikat potíže např. v oblasti nejednoznačné či chybějící právní úpravy. Formulovat zjištění a doporučení pro praxi, které by měly posloužit pro správná rozhodnutí managementu společnosti při realizaci svého záměru vytvořit evropskou společnost.

10

2.2 Metodika Při zpracování diplomové práce jsem se řídila zásadami pro její vypracování. Postupovala jsem tak, že jsem se seznámila s právní úpravou evropské společnosti, a poté jsem přiřadila problémy v praxi k právní úpravě. Prvním krokem bylo nastudování potřebných dokumentů, především právních předpisů. Při psaní jsem vycházela ze zákona o evropské společnosti, nařízení Rady (ES) a z dostupné literatury, která je zmíněna na konci práce. Použitá metodika je navrhnuta tak, aby odpovídala zadané problematice a stanovené cíle byly plně splněny. Při psaní práce byla použita metoda deskripce čili popisná metoda, dále analýza dané problematiky, syntéza v podobě zjištění jednotlivých výhod založení SE, dále byla použita metoda komparace při porovnávání nařízení o SE a obchodního zákoníku, kdy se snažím upozornit na odlišnosti z nich plynoucí. Po úvodní části, kde je zmíněn pojem SE, důvody a historie vzniku této formy společnosti, následuje oddíl metodiky, kde je stručně nastíněn postup při psaní práce. Na metodickou část navazuje teoretická část, která zahrnuje výklad právní úpravy, požadavky a podmínky založení a možné způsoby založení společnosti - založení nadnárodní fúzí, založení holdingové společnosti, založení dceřiné společnosti a transformace národní akciové společnosti na evropskou společnost, přičemž se snažím upozornit na praktické problémy, se kterými se firmy při zakládání této formy společnosti mohou potýkat. Dále se zabývám dualistickým a monistickým modelem řízení a správy. Další kapitola obsahuje hlavní výhody a nevýhody založení této formy společnosti. Na teoretickou část navazuje praktická část, jež zahrnuje postup zakládání konkrétní evropské společnosti. Snažím se popsat jednotlivé kroky při založení a zakladatelskou smlouvu. Po praktické části následuje závěrečná část, která je souhrnem doporučení a zjištění o evropské společnosti, zhodnocením výhod a jednotlivých aspektů založení evropské společnosti. Důraz je kladen také na přílohy práce, jež obsahují návrh na zápis zapsaných údajů do obchodního rejstříku a návrh zakladatelské smlouvy, které by měly práci dodat praktický rozměr, aby práce nebyla příliš teoreticky zaměřena.

11

3

PRÁVNÍ ÚPRAVA EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI

Každý právní institut, tedy i SE musí být upravena v určitých pramenech práva. Úprava SE je rozdělena mezi nařízení (právo obchodních společností), směrnici o zapojení zaměstnanců, stanovy a právo členského státu, ve kterém má SE sídlo.3 Základem úpravy je nařízení Rady, které upravuje otázky vzniku SE a vnitřní organizace. Ve věcech, které nařízení neupravuje, podléhá SE národnímu právu, které je harmonizováno v oblasti zapojení zaměstnanců.

Systém předpisů aplikovatelných na SE je komplikovaný. Jejich vzájemný vztah podává čl. 9 NoSE (nařízení Rady), dle kterého se postupně použijí: 1. nařízení o SE, 2. stanovy (v rozsahu stanoveném v nařízení o SE), 3. národní prováděcí úprava k nařízení o SE, 4. národní akciové právo, 5. stanovy v rozsahu stanoveném národním akciovým právem. Ad 1. Nařízení o SE Nařízení se považuje za základní pramen úpravy evropské společnosti. Jeho nadřazenost ostatním pramenům práva (zejména národním právním předpisům) plyne z přednosti komunitární úpravy před národními právními řády. Jeho aplikaci musí vždy upřednostnit před národním právem každý soud. Avšak nařízení o SE je nicméně pouze sekundárním pramenem komunitárního práva, o stupeň výše stojí předpisy primárního evropského práva, především Smlouva o založení ES.4 Z ustanovení čl. 9 odst. 2 NoSE plyne, že právní předpisy členských států pro SE musí být v souladu se směrnicemi vztahujícími se na národní akciové společnosti. Nařízení o SE využívá dvou způsobů odkazů na směrnice. V některých případech odkazuje nařízení přímo na harmonizované vnitrostátní předpisy, čili úpravu národní akciové společnosti. Druhá skupina odkazuje přímo na texty směrnic, aniž by zmiňovala

3 4

HODÁL, P. Evropské právo obchodních společností. Praha: Linde, 2005, s. 136. DĚDIČ, J., ČECH, P. Evropská akciová společnost. 1. vydání. Praha: Bova Polygon, 2006, s. 24.

12

harmonizované vnitrostátní předpisy. Podle některých autorů5 je třeba v těchto případech

ustanovením

přiznat

aplikovatelnost

bez

ohledu

transformace

do

vnitrostátních předpisů. Pochybnosti vyvolávají otázky, o kterých sice nařízení nepojednává, ale bylo by možné je řešit cestou extenzivní interpretace. Vzhledem k soudobým tendencím v judikatuře ESD lze důvodně předpokládat, že tato tendence v praxi patrně převáží. Další nejasnost se týká toho, nakolik rovina právní úpravy aplikovatelná na SE zahrnuje odkazy na jiné prameny sekundárního komunitárního práva.6 Ad 2. Stanovy Dle čl. 9 odst. 1 písm. b) se evropská společnost řídí svými stanovami, je-li to v nařízení výslovně stanoveno. Stanovy se mohou od jednotlivých článků nařízení odchýlit pouze v případech, ve kterých to nařízení výslovně dovoluje. Nařízení má zásadně kogentní charakter. V opačném případě, pokud se stanovy dostanou do rozporu s nařízením, kde to nařízení výslovně nepřipouští, budou neúčinné a neaplikovatelné. Pokud nařízení dovolí, aby stanovy některou záležitost upravily, pak má příslušný článek stanov přednost před národní právní úpravou akciové společnosti. Evidentní rozdíl oproti české národní úpravě stanov akciové společnosti, kde platí, že stanovy mohou vždy obsahovat vlastní úpravu odchylnou od zákona, nestanoví-li zákon sám něco jiného.

Ad 3. Národní prováděcí úprava Náležitosti, které nařízení neupravuje, podléhají právním předpisům národního práva v členském státě, kde mají zapsané sídlo. Členské státy mohou vytvořit pro SE zvláštní soubory právních norem aplikovatelných pouze na ni. Převažuje stanovisko, že členský stát může k tvorbě takových předpisů přikročit, jen je-li k tomu v nařízení o SE výslovně zmocněn.7 Nařízení Rady zakazuje jakoukoliv formu diskriminace evropské společnosti oproti národním akciovým společnostem. Nařízení obsahuje normy, které členským státům dovolují nebo přikazují upravit záležitosti speciálně pro evropskou 5

např. THEISEN, M. R., WENZ, M. Die Europäische Aktiengesellschaft. Stuttgart: Schäffer-Pöschel Verlag, 2002, s. 47.

6

DĚDIČ, J., ČECH, P. Evropská akciová společnost. 1. vydání. Praha: Bova Polygon, 2006, s. 25. DĚDIČ, J., ČECH, P. Evropská akciová společnost. 1. vydání. Praha: Bova Polygon, 2006, s. 29.

7

13

společnost. Specifické normy pro SE se připouštějí tam, kde se zavádí úprava mírnější než národní akciové právo. V některých případech je dána povinnost národního zákonodárce upravit určité otázky odlišně od národního akciového práva. Dle ustanovení čl. 68 odst. 1 musí členské státy učinit veškerá vhodná opatření pro účinné uplatňování nařízení. Záleží na členském státu, aby určil, jestli zmocnění naplní či nikoliv. Pokud jej využije, může pro SE zformulovat samostatná pravidla, která mohou být shodná nebo zcela odlišná od požadavků národního akciového práva, anebo odkázat na právní úpravu akciové společnosti. V České republice je evropská společnost upravena zákonem č. 627/2004 Sb. ze dne 11. listopadu 2004 o evropské společnosti.

Ad 4. Národní akciové právo Národní akciové právo se použije tam, kde nařízení o SE nedává řešení určitého problému, ani neobsahuje zmocnění, aby zakladatelé a akcionáři odstranili problém ve svých stanovách a v těch případech, že členský stát nemá možnost vytvořit pro evropskou společnost právní předpisy. Národní akciová úprava významně ovlivňuje podobu a strukturu evropské společnosti a zasahuje prakticky do všech oblastí života SE. Samo nařízení odkazuje přímo na národní akciovou úpravu ve státě sídla SE a členské státy toho využívají při zmocnění k přijetí specifické úpravy pro SE. Sídlo SE se musí nacházet ve Společenství, ve stejném členském státě jako její správní ústředí. Členský stát může kromě toho uložit SE zapsané do rejstříku na jeho území povinnost mít své správní ústředí a sídlo na stejném místě. Z toho vyplývá, že zapsané i skutečné sídlo musí ležet v tomtéž členském státu. Tato podmínka je daná čl. 7 NoSE.

Ad 5. Stanovy v rozsahu stanoveném národním akciovým právem Jak vyplývá z čl. 9 odst. 1 písm. c) bod iii), stanovy lze uplatnit pouze v rozsahu, v jakém to připouští právní úprava akciových společností ve státě sídla společnosti. Bude tedy záležet na konkrétním právním řádu, míře svobody a volnosti daného státu, kterou poskytuje akciovým společnostem.

14

Stanovy budou složeny z obligatorních a fakultativních náležitostí podle nařízení, kde platí zásada – co není dovoleno, je zakázáno; podle české právní úpravy platí zásada – co není zakázáno, je dovoleno.8

Tento systém je velmi nepřehledný i jeho výklad v konkrétních situacích bude dosti obtížný. Důležitou roli zaujímá evropský soudní dvůr, který jako jediný může rozhodnout v otázkách komunitární právní úpravy. I když NoSE je přímo aplikovatelné, bez prováděcí úpravy by byla jeho aplikace nemyslitelná. Za současné situace nelze o jednotné právní úpravě SE vůbec hovořit. Právní úprava SE má v jednotlivých členských státech pouze společný základ, v konkrétních otázkách jejího fungování vykazují její jednotlivé národní varianty výrazné odlišnosti.9 Negativum tedy spočívá v možnosti tvorby doplňujících národních pravidel na základě odkazů v NoSE a subsidiaritě aplikace národního akciového práva. Vzniká 28 národních úprav SE, a je pravděpodobné, že česká SE bude odlišná např. od francouzské SE. Můžeme říci, že vliv národního akciového práva bude na SE velmi silný a v některých případech výlučný.

8

DVOŘÁK, T. Akciová společnost a evropská společnost. 1. vydání. Praha: Aspi, 2005, s. 10. NERUDA, R. Societa Europaea – Stručný úvod do právní úpravy a několik zamyšlení. Právní fórum, 2006, č. 5, s. 156. 9

15

4

ZALOŽENÍ A VZNIK EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI

Evropská společnost může být založena několika různými postupy, které jsou v nařízení o evropské společnosti taxativně vymezeny. Velmi častá je fúze dvou či více akciových nebo evropských společností. Další možností je vytvoření holdingové evropské společnosti, dceřiné společnosti nebo přeměna akciové společnosti založené podle práva některého z členských států Evropské unie. Jednotlivé možnosti založení evropské společnosti budou podrobně popsány v následujících kapitolách. Základní kapitál evropské společnosti je podobně jako u akciové společnosti rozložen na akcie a musí mít minimální výši 120 000 EUR respektive ekvivalent v národní měně státu, který dosud nepřijal euro. Akcie nemusejí být kótovány na burze, ale musejí však být volně převoditelné. V České republice vznikají evropské společnosti mnohem rychleji, než v ostatních zemích EU. Česká republika je zemí, kde jsou hojně nabízeny tzv. ready-made evropské společnosti. Tyto společnosti jsou zakládány jako dceřiné společnosti již existující evropské společnosti. Můžeme se domnívat, že snadnější dostupnost je jednou z hlavních příčin rostoucí obliby evropských společností v České republice. Za rostoucí oblibou tohoto typu společnosti u českých podnikatelů stojí zejména současná legislativa, díky které je založení společnosti komplikovaný, administrativně i časově náročný proces. Ready-made evropské společnosti jsou určeny všem, kdo potřebují v krátkém čase zahájit podnikání buď v České republice nebo v zahraničí. Jedná se o řádně založené společnosti s velmi krátkou historií, zapsané v obchodním rejstříku, které jsou v souladu s právními předpisy a mají plně splacený základní kapitál. Tyto společnosti neprovozovaly žádnou podnikatelskou činnost, nemají žádné závazky ani pohledávky, mají řádně vedené účetnictví a jsou registrovány na finančním úřadě. Za společnost lze jednat během několika hodin, ihned po jmenování kupujícího statutárním orgánem. Výhodou ready-made evropských společností je fakt, že při prodeji společnosti a převodu akcií se akcionářem může stát i osoba, která jinak SE založit nemůže, nebo je velmi omezena, např. fyzická osoba či národní společnosti jako jediný akcionář.

16

4.1 Požadavky pro vznik evropské společnosti Evropská společnost je konstruována jako společnost nadnárodní. Prvek nadnárodnosti vyniká zejména při procesu zakládání evropské společnosti, který se vyznačuje specifickými omezeními. Předpokladem založení evropské společnosti je stávající podnikatelská struktura přesahující hranice jednoho členského státu. K naplnění mezinárodního prvku požaduje nařízení o SE, aby zakladatelé byli podřízeni různým právním režimům v rámci EU, příp. měli v jiném právním režimu dceřinou společnost nebo organizační složku. I přes flexibilitu komunitární úpravy evropské společnosti se projevují některá omezení, především ve vztahu ke způsobům zakládání SE. Z čl. 2 NoSE vyplývá, jak evropskou společnost založit. Z nařízení plynou některá omezení: •

omezení na straně subjektů, které se smějí účastnit založení,

•

omezení, pokud jde o způsoby založení evropské společnosti,

•

omezení v podobě požadavku na tzv. národní prvek,

•

omezení, pokud jde o umístění sídla zakládané evropské společnosti.

4.1.1

Požadavky na zakladatele

Zakladatelem je zpravidla právnická osoba jen vybraných forem. Fyzické osoby mohou jako zakladatelé vystupovat jen při zakládání holdingové evropské společnosti, ale i tam mají dominantní roli akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným. U jednotlivých zakladatelů musí platit podmínka, že byli založeni podle práva některého z členských států EU a jejich zapsané a skutečné sídlo leží v EU. Připouští se odchylka, kdy členský stát může stanovit, že společnost, jejíž správní ústředí se nenachází se Společenství, se může podílet na založení SE, je-li založena podle práva členského státu, má sídlo v členském státě a má skutečnou a trvalou vazbu na hospodářství daného státu.10 Omezení na evropské zakladatele neznamená, že by SE nemohli založit akcionáři ze států mimo evropského společenství. U holdingové evropské společnosti mohou jako zakladatelé vystupovat libovolné subjekty a je jedno, kde mají sídlo či bydliště. Pokud SE vznikne fúzí, mohou jejími akcionáři být investoři např. z USA, Japonska apod. 10

HODÁL, P. Evropské právo obchodních společností. Praha: Linde, 2005, s. 152.

17

4.1.2

Požadavky na způsoby založení

Nařízení o SE zásadně nepřipouští, aby byla evropská společnost založena „na zelené louce“ libovolnými zakladateli.11 Vznik SE je možný v rámci reorganizace existujících forem podnikání, jejichž působení se vyznačuje nadnárodním prvkem. Povoleny jsou způsoby založení, které jsou vymezeny v čl. 2 a čl. 3 NoSE. Je třeba dbát na to, které formy společností se mohou účastnit a jaké další předpoklady musí splňovat.

Evropskou společnost lze založit: 1. Fúzí dvou či více akciových nebo evropských společností, které jsou založeny podle práv členských států a mají zapsané sídlo i hlavní správu v EU, jestliže se alespoň dvě z nich řídí právem různých členských států. Akciové společnosti z různých členských států mohou provést fúzi sloučením nebo splynutím. Vznik evropské společnosti fúzí představuje možnost přesunu sídla stávající společnosti do zvoleného státu EU. Z toho důvodu se předpokládalo, že vznik SE fúzí bude nejčastější variantou vzniku Societas Europaea. Velmi častá je fúze české a slovenské společnosti s výslednou evropskou společností sídlící na Kypru či v jiné daňově příznivé destinaci. Obrázek 1: Vznik SE fúzí

Zdroj: .

2. Jako holdingovou společnost nad dvěma či více stávajícími akciovými či evropskými společnostmi anebo společnostmi s ručením omezeným, jež byly založeny podle práva některého z členských států a mají zapsané sídlo i hlavní správu v EU, jestliže alespoň dvě z nich jsou založeny dle práva různých členských států nebo mají nejméně dva roky dceřinou společnost či organizační složku podniku na území jiného členského státu, než je stát, jehož právem se řídí. 11

DĚDIČ, J., ČECH, P. Evropská akciová společnost. 1. vydání. Praha: Bova Polygon, 2006, s. 65.

18

Zakládající společnosti se stávají dcerami Societas Europaea. Obrázek 2: Vznik holdingové SE

Zdroj: .

3. Jako dceřinou společnost alespoň dvou společností (včetně evropské společnosti), které byly založeny podle práva některého z členských států a mají zapsané sídlo i hlavní správu v EU, jestliže alespoň dvě z nich jsou založeny dle práva různých členských států nebo mají nejméně dva roky dceřinou společnost, která se řídí právem jiného členského státu, či organizační složku podniku umístěnou na území jiného členského státu, než je stát, jehož právem se řídí. Dceřiná společnost neboli joint-venture evropská společnost.

Obrázek 3: Vznik dceřiné SE

Zdroj: .

4. Přeměnou akciové společnosti založené podle práva některého z členských států, leží-li její zapsané i skutečné sídlo na území EU, pokud má alespoň dva roky dceřinou společnost, která se řídí právem jiného členského státu. Tato varianta však neumožňuje současné přenesení sídla společnosti.

19

Obrázek 4: Vznik SE transformací a. s.

Zdroj: .

5. Jako dceřinou společnost již existující evropské společnosti Pro tento případ nařízení Rady neupravuje žádné dodatečné podmínky. Evropská společnost může bez omezení zakládat jiné SE společnosti. Nově zakládaná SE nemusí být společným podnikem dvou či více právnických osob.

Obrázek 5: Vznik dceřiné společnosti již existující SE

Zdroj: .

4.1.3

Požadavky na nadnárodní prvek

Nadnárodní prvek se projevuje v tom, že evropskou společnost lze založit, pokud nejméně dvě zakládající společnosti sídlí na území různých členských států, anebo na území téhož členského státu a nadnárodní prvek zajišťuje skutečnost, že alespoň dvě z nich mají po dobu dvou let dceřinou společnost, která se řídí právem jiného členského státu, popř. organizační složku na území jiného členského státu. Subjekty, které nesplňují podmínku přeshraničního charakteru, mají jiné možnosti, jak tuto bariéru překonat. Pro období následující bezprostředně po datu účinnosti nařízení, kdy nebudou existovat žádné SE, bývá zmiňována fúze dvou akciových společností z různých členských států, z nichž jedna či obě existují pouze formálně. Čl. 2 odst. 1 NoSE nevyžaduje historii akciových společností, ani povinnost, aby společnosti reálně vyvíjely činnost. Můžeme si představit, že budou založeny jako

20

prázdné korporátní schránky i z jediného členského státu, které poslouží jako nástroj k založení evropské společnosti. Nebo zakládání společností do zásoby z důvodu dlouhé lhůty pro zápisy společností do obchodního rejstříku. Nejčastěji bývá zmiňován problém, ke kterému okamžiku je třeba vyhovět minimálnímu časovému rozměru nadnárodního prvku.12 Dle nařízení je nutné, aby vztah k dceřiným společnostem trval nejméně dva roky, nikde však není stanoveno, nejpozději ve které fázi procesu musí být tato podmínka splněna. 4.1.4

Požadavky na umístění sídla zakládané evropské společnosti

Za své sídlo a daňovou rezidenci si evropská společnost může zvolit libovolný členský stát Evropské unie. Záleží tedy pouze na zakladateli, do kterého členského státu umístí sídlo zakládané SE, a tím určí, ve kterém státu bude SE zapsána do obchodního rejstříku a jakým právem se bude řídit proces jejího zakládání. Nehraje roli, ve kterém státě sídlí zakladatelské společnosti, výjimka se týká zakládání evropské společnosti transformací z národní akciové společnosti. V tom případě musí sídlo zůstat na území téhož členského státu, ve kterém sídlí transformovaná akciová společnost. Z čl. 7 NoSE vyplývá, že ve státě, kde se nachází sídlo evropské společnosti, musí být také správní ústředí (neboli místo vedení) této společnosti. Pokud se přesune správní ústředí společnosti do jiného členského státu Evropské unie, mění se tím i sídlo společnosti a její daňová rezidence. To dává evropské společnosti možnost měnit svou daňovou rezidenci v rámci Evropské unie i několikrát do roka (tzv. country shopping), podmínkou je schválení záměru dvěma třetinami akcionářů valné hromady evropské společnosti, resp. písemné rozhodnutí jediného akcionáře. 13

4.2 Založení evropské společnosti nadnárodní fúzí Evropská společnost může být dle čl. 2 odst. 1 NoSE založena fúzí14: •

nejméně dvou akciových společností, které mají zapsané i skutečné sídlo na území členských států a řídí se nejméně dvěma různými právními řády členských států,

12

DĚDIČ, J., ČECH, P. Evropská akciová společnost. 1. vydání. Praha: Bova Polygon, 2006, s. 73. MENŠÍKOVÁ, L. Evropská společnost na vzestupu. Právní rádce, 2009, č. 1, s. 29. 14 DVOŘÁK, T. Akciová společnost a evropská společnost. 1. vydání. Praha: Aspi, 2005, s. 103. 13

21

•

nejméně dvou SE, které mají zapsané i skutečné sídlo na území členských států a řídí se nejméně dvěma různými subsidiárně aplikovatelnými právními řády členských států,

•

nejméně jedné akciové společnosti, která se řídí právním řádem členského státu a má zapsané i skutečné sídlo na území členského státu, a nejméně jedné SE.

SE může vzniknout fúzí rovnocenných partnerů i fúzí dceřiných a mateřských SE. Při fúzi může dojít i ke změně zapsaného sídla. Podrobnou úpravu podávají čl. 17 až 31 NoSE. Při absenci výslovné úpravy v nařízení se fúze bude řídit právem státu, ve kterém má zapsané sídlo. Z ustanovení čl. 18 NoSE vyplývá, že na každou z fúzujících společností se v rozsahu, v jakém nestanoví nařízení něco jiného, použijí předpisy národního akciového práva v závislosti na tom, ve kterém státě má zapsané sídlo. Vnitrostátní úprava fúzí v jednotlivých státech je podstatně harmonizována třetí směrnicí, nařízení proto mohlo vycházet z této úpravy. V ČR, Německu nebo Francii se fúze může účastnit i společnost v likvidaci nebo společnost, na kterou byl prohlášen konkurz či vyrovnání.15 Založení SE fúzí se nesmí účastnit některé druhy akciových společností, které smí fúzovat jen s určitým druhem akciových společností (např. penzijní fond), ledaže se jedná o fúzi stejného druhu akciové společnosti. Příkladem může být fúze českého investičního fondu se slovenským investičním fondem. SE může vzniknout dvojím způsobem - fúzí splynutím a fúzí sloučením. Fúze sloučením – podle třetí směrnice jde o postup, kdy na základě zrušení bez likvidace přechází jmění jedné nebo více společností na nástupnickou společnost, která nabývá právní formy SE, a akcie zanikajících společností se vymění za akcie nástupnické společnosti. Fúze splynutím – totéž, ale zanikají všechny účastnické společnosti a nástupnická společnost je novou právnickou osobou ve formě SE. Rozdíl je v tom, že při sloučení musí mít vznikající SE sídlo ve státě sídla některé zakladatelské společnosti, při splynutí tato podmínka neplatí. Na fúzi se může účastnit jakékoli množství společností, ale nástupnická je vždy jedna.

15


22

4.2.1

Projekt fúze

Pokud se fúze účastní česká společnost jako společnost zanikající nebo nástupnická, budou se aplikovat ustanovení nařízení o SE a obchodního zákoníku. Základní právní nástroj, kterým se založení SE fúzí realizuje, je projekt fúze. Ten nahrazuje návrh i smlouvu o fúzi podle českého práva. Projekt vypracovávají společně řídící nebo správní orgány zúčastněných společností. Projekt bude existovat v několika jazycích, aby vyhověl jazykovým požadavkům práva, kterým se řídí zúčastěné společnosti. Jednotlivé jazykové verze se nesmí lišit. Vhodné je zpracovat projekt v jediném úředním jazyku, ve kterém bude SE zapsána do rejstříku, a následně jej překládat do národních jazyků zúčastněných společností. Minimální obsahové náležitosti projektu vycházejí z čl. 20 odst. 1 NoSE a odkazu na třetí směrnici: •

firmu a sídlo každé z fúzujících společností a navrhovanou firmu a sídlo SE,

•

výměnný poměr akcií a částku případného dorovnání, jež nesmí přesáhnout 10 % jmenovité hodnoty akcií, nemají-li akcie jmenovitou hodnotu, jejich účetní hodnoty,

•

podmínky pro výměnu akcií v SE,

•

den, od kterého majiteli akcií SE vzniká právo na podíl na zisku,

•

den, od kterého se pro účely účetnictví považují jednání fúzujících společností za jednání SE (rozhodný den fúze),

•

práva udělená evropskou společností akcionářům se zvláštními právy a majitelům cenných papírů jiných než akcie nebo navrhovaná opatření, která se týkají těchto osob,

•

zvláštní výhody poskytnuté znalcům, kteří přezkoumávají projekt fúze, nebo členům správních, řídících, dozorčích nebo kontrolních orgánů,

•

stanovy SE,

•

údaje o postupu, jímž se určí podmínky účasti zaměstnanců podle SoSE.

Dle názoru zahraničních autorů16 je výčet náležitostí projektu fúze taxativní, nepřipouští další požadavky, které by plynuly z národního akciového práva. Je to dáno nadnárodní povahou fúze ústící v založení SE. Pokud by národní zákonodárce měl možnost 16

např. THEISEN, M. R., WENZ, M. Die Europäische Aktiengesellschaft. Stuttgart: Schäffer-Pöschel Verlag, 2002, s. 79.

23

předepsat další náležitosti projektu fúze pro zúčastěné společnosti sídlící na jeho území, pak tyto přísnější požadavky by měly vliv i na ostatní zúčastněné společnosti, protože projekt musí být shodný ve všech zúčastněných společnostech. Ale čl. 20 odst. 2 NoSE říká, že společnosti mohou v projektu fúze upravit další náležitosti, členské státy nic podobného předepsat nesmějí. Lze říci, že případná přísnější ustanovení národního akciového práva ve vztahu k náležitostem projektu fúze se nepoužijí na fúzující společnosti, které vedou k založení SE. Je třeba připustit výjimku, že dodatečnou náležitostí projektu fúze může být právo menšinových akcionářů na odkup jejich akcií. Obligatorní náležitostí projektu fúze jsou stanovy SE, bez ohledu zda jde o fúzi sloučením nebo splynutím. Stanovy musejí nezbytně odrážet participaci zaměstnanců na řízení společnosti, ale způsob a míra budou známy až po jednání se zástupci zaměstnanců z jednotlivých členských států. Problém je v tom, že jednání nemohou začít dříve, než bude zveřejněn projekt fúze se všemi náležitostmi, tj. včetně stanov. Praktické východisko spočívá v tom, že v projektu bude zahrnut nekompletní návrh stanov, a na základě vyjednávání poté bude upraven. Další problém nastává při schvalování projektu valnými hromadami, protože ani v tomto okamžiku není jasné, k jakým dohodám jednající strany dospěly, ale přesto musí schválit projekt fúze včetně stanov. Stanovy musejí být od počátku formulovány tak, aby odpovídaly právní úpravě, jíž se bude SE řídit bezprostředně po svém zápisu do obchodního rejstříku.17 4.2.2

Přezkum projektu fúze

Představenstvo české akciové společnosti účastnící se na zakládání SE fúzí je povinno zpracovat písemnou zprávu o fúzi a dozorčí rada je povinna fúzi přezkoumat na základě projektu fúze a zprávy znalců a vyhotovit o tom písemnou zprávu. Písemná zpráva by měla obsahovat ekonomické důvody a předpokládané důsledky fúze, zvláště výměnný poměr akcií. Společná zpráva o fúzi, resp. přezkoumání fúze je možná tam, kde se na fúzi vedle alespoň jedné zahraniční společnosti bude podílet více zúčastněných akciových společností se sídlem na území ČR.

17


24

Projekt fúze musí být přezkoumán znalcem (či znalci) jmenovaných soudem nebo dle čl. 22 NoSE může být přezkum proveden jedním či více nezávislými znalci jmenovanými na návrh všech zúčastěných společností v členském státě jakékoliv ze zúčastěných společností nebo budoucího sídla SE. Například u zanikající české společnosti nebo evropské společnosti se sídlem na území ČR může projekt přezkoumat znalec jmenovaný orgánem jiného členského státu. Znalec může být jmenován pro každou společnost zvlášť nebo společně pro všechny. Spornou otázkou může být určení právního řádu, podle něhož bude společný znalec vybrán a jmenován, a dále materiální úprava, jíž se bude řídit samotná činnost znalce, formální a obsahové náležitosti jednotné zprávy o jeho výsledku.18 Znalci mají právo požadovat od každé z fúzujících společností všechny informace, které jsou potřebné k plnění funkce. 4.2.3

Zjednodušené fúze

Dle ustanovení čl. 31 NoSE je možný zjednodušený režim pro schválení návrhu projektu. Tato pravidla jsou aplikovatelná jen při vzniku SE sloučením, protože při fúzi splynutím dochází vždy k výměně akcií. Zjednodušení je možné v případě, že nástupnická společnost vlastní všechny nebo téměř všechny akcie s hlasovacími právy zanikající společnosti. V této situaci není třeba chránit minoritní akcionáře. Ochrana věřitelů však musí být zachována. Nařízení rozlišuje dvě situace: 1. 100 % akcií zanikající společnosti patří nástupnické společnosti (čl. 31 odst. 1 NoSE) – zjednodušuje se obsah projektu fúze, nevyžaduje se zpráva znalců, aplikují se předpisy národního práva, pokud jsou v souladu s třetí směrnicí. Nevyžaduje se zpráva představenstva ani přezkoumání dozorčí radou a projekt nemusí být schválen valnou hromadou, postačí schválení představenstvem. 2. 90 % a více, ne však všechny akcie zanikající společnosti patří nástupnické společnosti (čl. 31 odst. 1 NoSE) – zpráva představenstva či nezávislého znalce a listiny potřebné k fúzi se vyžadují, pouze pokud to požadují české právní předpisy.

18


25

4.2.4

Zveřejnění projektu fúze

Projekt fúze zúčastněné společnosti se sídlem na území ČR musí být uložen do sbírky listin a zpřístupněn v sídle společnosti. Oznámení o uložení projektu do sbírky listin je třeba zveřejnit v Obchodním věstníku. Čl. 21 NoSE ukládá publikovat v Obchodním věstníku i další údaje (např. právní formu, firmu a sídlo každé ze zúčastěné společnosti; v jakém rejstříku jsou uloženy listiny; opatření přijatá k ochraně věřitelů a minoritních akcionářů; navrhovanou firmu a sídlo SE), ale není stanoveno v jaké lhůtě mají tyto údaje být publikovány a zda tak musí být před konáním valné hromady schvalující projekt fúze. Dle názoru zahraničních autorů by mělo k publikaci dojít ve lhůtě stanovené pro publikaci oznámení o uložení projektu fúze dané národním právem. 4.2.5

Schválení projektu fúze

Podle čl. 23 NoSE schvaluje projekt fúze valná hromada každá ze zúčastěných společností, přičemž musí jít o shodné znění návrhu. Projekt fúze může být valnou hromadou schválen, jak byl navržen, nebo odmítnut. Dodatečné změny by narušily shodu projektu fúze ve všech zúčastěných společnostech. Valná hromada zúčastěné společnosti musí jako součást schvalovaného projektu přijmout stanovy evropské společnosti. I když sídlo SE nebude ležet na území České republiky, projekt a stanovy budou schvalovány podle českého práva, ale po obsahové stránce budou podřízeny přímo nařízení o SE a aplikovatelnému zahraničnímu právu. Proto znění stanov zřejmě nebude odpovídat požadavkům české úpravy. Problém může nastat při schvalování stanov budoucí SE ohledně participace zaměstnanců na řízení, protože v den konání valné hromady nebudou jednání o participaci ukončena. To řeší ustanovení čl. 23 odst. 2 NoSE, kdy si valná hromada vyhradí právo podmínit zápis do rejstříku tím, že dodatečně schválí dohodnutý způsob účasti zaměstnanců. Z toho vyplývá, že valné hromady zúčastněných společností mohou projekt fúze a ním návrh stanov SE s konečnou platností schválit, i když stanovy nebudou úplné.19 Neúplnost tak nemůže být překážkou řádnému schválení fúze, ani pozdějšímu zápisu SE do obchodního rejstříku.

19


26

Nařízení o SE předpokládá, že stanovy budou v otázce zapojení zaměstnanců měněny i bez souhlasu valné hromady, pokud nastane rozpor mezi schváleným textem valnou hromadou a výsledkem vyjednávání. Dle čl. 12 odst. 4 NoSE mohou členské státy oprávnit představenstvo nebo správní radu SE, aby samy přijaly změnu stanov. Česká republika tak učinila a ustanovení § 6 ZoSE stanoví povinnost představenstva či správní rady bez zbytečného odkladu odstranit tento rozpor a rozhodnout o změně stanov. Pokud bude vznik SE podmíněn přijetím výhrady podle čl. 23 odst. 2 NoSE, musí se konat další valná hromada, která výslednou účast zaměstnanců schválí nebo odmítne. Výhodou využití výhrady je možnost schválit finální znění stanov, takže při zápisu SE do obchodního rejstříku odpadne problém neúplnosti stanov, které schválila valná hromada v rámci projektu fúze. 4.2.6

Osvědčení o splnění všech podmínek založení SE fúzí

Pokud došlo ke splnění předpokladů fúze, které plynou z nařízení o SE a národních právních předpisů, vystaví příslušný orgán každé ze zúčastněných společností tzv. osvědčení podle čl. 25 NoSE. Příslušný orgán státu, ve kterém má být SE zapsána, poté již znovu nezkoumá, nakolik byly tyto podmínky naplněny. Spolehne se na osvědčení, jež mu zúčastněné společnosti předloží a to ve lhůtě šesti měsíců od jeho vystavení (čl. 26 odst. 2 NoSE). Zkontroluje jen právní úpravy dokončení fúze a ověří, že valné hromady zúčastněných společností schválily projekt fúze a vyřešily otázku participace zaměstnanců na řízení společnosti. Vydání osvědčení představuje poslední formální krok před zápisem fúze do příslušného rejstříku. Osvědčení může vydat soud, notář či jiný příslušný orgán. Návrh českého prováděcího zákona předpokládá, že osvědčení na území České republiky budou vystavovat notáři ve formě notářského zápisu. Osvědčení by mělo obsahovat identifikační údaje notáře a zúčastněné společnosti; údaje o místě a datu sepsání; údaj ověřující existenci zúčastněné společnosti (výpisem z obchodního rejstříku); prohlášení notáře, ve kterém potvrzuje provedení všech potřebných úkonů a formalit podle nařízení o SE, zákona o SE a zvláštních právních předpisů; v prohlášení rovněž uvede, jaké úkony byly provedeny a na základě jakých dokumentů byly ověřeny.

27

Povinností notáře je posoudit, zda jsou splněny veškeré formální i materiální zákonné předpoklady pro zápis fúze, pokud jde o tu část, která se řídila českým právem, a týká se zúčastněné společnosti, jež se na notáře obrátila s žádostí o vydání osvědčení.20 Notář vydá osvědčení na základě dokumentů mu předložených, a pokud má k dispozici i osvědčení z členských států, kde sídlí zúčastněné společnosti, může být fúze zapsána do obchodního rejstříku. V tom okamžiku vznikne evropská společnost a současně zaniknou všechny společnosti účastnící se fúze. 4.2.7

Ochrana věřitelů

Problematikou ochrany věřitelů, majitelů dluhopisů a majitelů jiných cenných papírů než akcií, se kterými jsou spojena zvláštní práva, se zabývá čl. 24 odst. 1 NoSE, který odkazuje na národní předpisy aplikovatelné na fúzi. Obecná ochrana věřitelů spočívá v poskytnutí dostatečné jistoty, jestliže se v důsledku sloučení zhorší dobytnost jejich pohledávek. Má-li být zapsané sídlo SE vzniklé fúzí mimo území ČR, použije se na ochranu věřitelů § 13 ZoSE. Věřitelé budou povinni prokazovat zhoršení, aniž se ovšem musí jednat o zhoršení podstatné. Pohledávky musejí být přihlášeny do tří měsíců ode dne zápisu sloučení do obchodního rejstříku. Zůstane-li sídlo SE na území ČR, ustanovení § 17 odst. 4 a § 13 ZoSE se nepoužije. Pokud věřitel zúčastněné společnosti prokáže, že v důsledku fúze se podstatným způsobem sníží dobytnost jeho pohledávky, je oprávněn požadovat poskytnutí dostatečné jistoty ještě před zápisem SE do obchodního rejstříku. Co se týče ochrany majitelů dluhopisů, musí zúčastněná společnost, která vydala dluhopisy, neprodleně svolat schůzi vlastníků, jestliže je zde návrh na přeměnu emitenta, tj. projekt fúze směřující ke vzniku SE.21 Pokud schůze vlastníků nebude souhlasit s fúzí, může současně rozhodnout o tom, že pokud fúze bude i přesto schválena, je společnost povinna předčasně splatit dluhopisy každému majiteli, který o to požádá (§ 23 odst. 5 zákona o dluhopisech). Společnost musí uspokojit majitele dluhopisů, kteří o to požádají do 30 dnů od publikace notářského zápisu o schůzi. Pokud schůze bude souhlasit s fúzí, nebude žádný z majitelů dluhopisů oprávněn požadovat poskytnutí jistoty, i kdyby sídlo mělo ležet v zahraničí.

20 21

DĚDIČ, J., ČECH, P. Evropské právo společností. 1. vydání. Praha: Bova Polygon, 2004, s. 152. DĚDIČ, J., ČECH, P. Evropská akciová společnost. 1. vydání. Praha: Bova Polygon, 2006, s. 168.

28

4.2.8

Ochrana minoritních akcionářů

Ochranou minoritních akcionářů se zabývá čl. čl. 24 odst. 2 NoSE, ze kterého vyplývá, že chránit lze jen ty akcionáře, kteří nesouhlasili s fúzí. Akcionáře, kteří se hlasování na valné hromadě nezúčastnili nebo nehlasovali, chránit nelze. Ochrana menšinových akcionářů v českém právu je možná prostřednictvím práva na dorovnání a práva na odkoupení akcií nástupnickou společností. Není-li výměnný poměr akcií uvedený v projektu přiměřený, má každý akcionář některé ze zúčastěných společností vůči nástupnické společnosti právo na dorovnání v penězích. Právo na dorovnání lze uplatnit u soudu nejpozději do jednoho roku ode dne zápisu fúze do obchodního rejstříku. Pokud oprávněná osoba s žalobou uspěje, rozsudek zavazuje nástupnickou společnost vůči všem ostatním akcionářům, čili nechrání jen minoritní akcionáře, kteří s fúzí nesouhlasili. Právo na odkoupení akcií je možné uplatnit, pokud v důsledku vzniku SE dojde ke změně právního postavení některé ze zúčastěných společností na území ČR, výměně akcií za akcie jiného druhu, ke změně práv spojených s určitých druhem akcií, k výměně kótovaných akcií za akcie nekótované nebo k výměně akcií, které nemají omezenu převoditelnost, za akcie s omezenou převoditelností. Odkoupit takové akcie lze od akcionáře, který na valné hromadě hlasoval proti projektu fúze, a tento závazek musí být obsažen v projektu fúze. Notářský zápis o rozhodnutí valné hromady schvalují projekt fúze musí obsahovat jména akcionářů, kteří hlasovali proti schválení projektu fúze. Právo na odkup vzniká až okamžikem zápisu SE do obchodního rejstříku. O opatřeních k ochraně minoritních akcionářů je společnost povinna informovat v Obchodním věstníku. 4.2.9

Zápis SE do obchodního rejstříku

Návrh na zápis podají zúčastněné společnosti bez zbytečného odkladu po vystavení osvědčení, nejpozději do šesti měsíců od jeho pořízení (čl. 26 odst. 2 NoSE). Návrh na zápis musí obsahovat22: •

projekt založení za každou zúčastněnou společnost zvlášť,

•

zápis o usnesení valné hromady zúčastěné společnosti, jímž se schvaluje projekt založení, a to za každou zúčastněnou společnost,

22

DVOŘÁK, T. Akciová společnost a evropská společnost. 1. vydání. Praha: Aspi, 2005, s. 110.

29

•

listiny osvědčující splnění všech podmínek založení, a to za každou zúčastněnou společnost,

•

výpisy z příslušných národních rejstříků osvědčující existenci zúčastněných společností.

Orgán veřejné moci přezkoumá podle čl. 26 NoSE, zda byly dodrženy požadavky nařízení o SE a národního akciového práva státu, v němž má mít SE sídlo, zda byl schválen projekt založení, zda byly dodrženy předpisy o zapojení zaměstnanců a zda byly dodrženy předpisy národního akciového práva státu, v němž má být zapsané sídlo zakládané SE. Rejstříkový soud zkontroluje, zda jsou vůbec dány předpoklady pro založení SE fúzí, které plynou z č. 2 odst. 2 NoSE, a dále posoudí soulad stanov s nařízením o SE a aplikovatelným českým právem, zejména zda základní kapitál činí minimálně 120 000 EUR, sídlo, firma, stanovy a vnitřní struktura SE vyhovují požadavkům nařízení o SE, zákona o SE a obchodního zákoníku. Ke dni zápisu společnosti do obchodního rejstříku nastávají účinky fúze ve státu budoucího sídla, a také v ostatních členských státech. Tuto skutečnost musí publikovat v národních obchodních věstnících a současně v Úředním věstníku EU. Zápis má konstitutivní účinky, bez ohledu na případná odchylná ustanovení národního akciového práva. Výmaz zúčastněných společností z ostatních národních rejstříků bude mít pouze deklaratorní účinek. Vznik SE musí být zveřejněn v členském státě, ve kterém má SE zapsané sídlo, v souladu s národní právní úpravou a první směrnicí. Pokud došlo k zápisu SE do obchodního rejstříku, nelze již evropskou společnost prohlásit za neplatnou. Nedostatky v průběhu uskutečnění fúze však mohou být důvodem pro její zrušení a nařízení likvidace, přičemž k takovému rozhodnutí může soud přistoupit i bez návrhu.23

23

HEJDA, J. Evropská společnost – 2. Právní rádce, 2005, č. 10, s. 6.

30

4.3 Založení holdingové evropské společnosti Jak již bylo řečeno výše, založit holdingovou evropskou společnost mohou: •

dvě akciové společnosti,

•

dvě společnosti ručením omezeným,

•

nejméně jedna akciová společnost a jedna společnost s ručením omezeným,

z nichž nejméně dvě zakladatelské společnosti mají zapsané i skutečné sídlo na území nejméně dvou členských států a zároveň se řídí dvěma různými právními řády, nebo mají alespoň dva roky dceřinou společnost, která se řídí právními předpisy jiného státu než její mateřská společnost, nebo mají alespoň dva roky organizační složku umístěnou v jiném členské státě, než ve kterém je sídlo mateřské společnosti. Další možností založení holdingové SE je, že SE založí nejméně dvě jiné evropské společnosti. Proces založení je upraven v čl. 32 – 34 NoSE. Touto formou založení dochází k založení nového právního subjektu. Společnost formálně zakládají společníci či akcionáři dosavadních národních akciových společností, jejichž podíly by se měly stát předmětem vkladu do holdingové společnosti. Tyto společnosti se nazývají tzv. promotorské (promoting companies). Postup pro zakládání holdingové společnosti není v českém národním právu upraven, proto se proces zakládání bude řídit národní úpravou zakládání akciových společností. Pokud se akcionáři rozhodnou založit holdingovou společnost na území České republiky, bude se zakládání řídit ustanovením obchodního zákoníku. Jedná se o zvláštní způsob založení nové akciové společnosti cestou nepeněžitých vkladů v podobě akcií či cenných papírů vydaných akciovými společnostmi, nebo podílů ve společnostech s ručením omezeným, nad nimiž má být založena holdingová společnost.

4.3.1

Projekt založení

Pro založení musí statutární orgány nejprve připravit projekt. Náležitosti projektu upravuje čl. 32 odst. 2 NoSE, přitom mohou projekt rozšířit o další náležitosti, ale musí pamatovat na požadavek jednotnosti projektu ve všech promotorských společnostech. Je nutná dohoda na společných parametrech projektu i lokální specifika. Projekt musí obsahovat důvodovou zprávu, která zdůvodňuje právní a hospodářská hlediska založení a uvádí důsledky vytvoření holdingu pro společníky i zaměstnance. Zpráva by měla objasnit výchozí hospodářskou situaci a očekávaný efekt těsnějšího

31

spojení prostřednictvím jednotné nadnárodní řídící struktury. Je třeba zmínit i zdroje financování, protože pouze z nepeněžitých vkladů nebude možné náklady pokrýt. Dále musí být specifikovány důsledky pro společníky, kteří se svými podíly v promotorských společnostech podíleli na založení holdingu a stanou se společníky této společnosti. Tím se může změnit okruh práv a způsob výkonu jejich funkce. Pro zaměstnance se založením holdingu nic nemění, jen v případě, pokud by měly přejít do nově založené společnosti. Zpráva musí obsahově jednotný dokument použitelný ve stejném znění ve všech promotorských společnostech. Povinnost vypracovat návrh mají vždy statutární nebo správní orgány. Vlastní projekt musí obsahovat následující náležitosti24: •

firmu a sídlo každé promotorské společnosti,

•

navrhovanou firmu a sídlo SE,

•

výměnný poměr akcií nebo obchodních podílů promotorských společností za akcie holdingové společnosti a částku případného dorovnání pro společníky promotorské společnosti, kteří se budou podílet na založení holdingu (dorovnání rozdílu v ocenění akcií či obchodních podílů tak, aby emisní kurz akcií byl pro všechny zakladatele stejný),

•

podmínky pro přidělení akcií v SE (postupy při výměně akcií a obchodních podílů),

•

práva udělená evropskou společností akcionářům se zvláštními právy a majitelům cenných papírů jiných než akcie (opční listy, poukázky na akcie) nebo navrhovaná opatření, která se týkají těchto osob (např. právo na odprodej cenných papírů nebo peněžitá náhrada),

•

zvláštní výhody poskytnuté znalcům, kteří přezkoumávají projekt fúze, nebo členům správních, řídících, dozorčích nebo kontrolních orgánů,

•

stanovy evropské společnosti,

•

údaje o postupu, jímž se určí podmínky účasti zaměstnanců podle právní úpravy transponující ustanovení směrnice o SE do národního práva ve státu budoucího sídla zakládané evropské společnosti,

24


32

•

minimální podíl akcií (obchodních podílů) v každé promotorské společnosti, kterým společníci musejí přispět k založení holdingu.

Rovněž je dán požadavek na uvedení podmínek pro přidělení akcií v evropské společnosti. Musí být popsáno jakým způsobem a kdy evropská společnost vydá zakladatelům akcie, ale také způsob vkladu akcií nebo podílů společníky. Převod dosavadních podílů v promotorských společnostech je vlastně splácením nepeněžitého vkladu do společnosti. Doporučuje se, aby projekt upravil, jakou formou mají společníci sdělovat, zda zamýšlejí přispět svými akciemi či podíly k založení holdingové společnosti. Minimální podíl, kterým musejí společníci přispět, musí tvořit akcie představující více než 50 % stálých hlasovacích práv v dané promotorské společnosti.25 Nařízení o SE nepřipouští, aby vedle projektu byla zpracována a podepisována zakladatelská smlouva. Jestliže valné hromada schválí projekt a společníci vloží požadované podíly, evropská společnost bude založena a může být zapsána do příslušného rejstříku. V České republice některé otázky řeší zakladatelská smlouva akciové společnosti. Proces založení by bez nich nemohl řádně proběhnout. Tyto otázky bude třeba upravit ve stanovách evropské společnosti. Výše základního kapitálu se odvíjí od hodnoty vložených akcií, bude tedy záviset na tom, kolik společníků vymění své účasti v promotorských společnostech za podíl na holdingové evropské společnosti. V České republice by měl návrh stanov uvádět částku základního kapitálu v rozmezí od požadovaného minimálního podílu (více než 50 %) na budoucích dceřiných společnostech, jemuž by se rovnalo nejméně 120 tis. euro až po podíl maximální (100 %), kdy všichni společníci vymění své podíly za akcie evropské společnosti. Ve fázi, kdy společníci upisují vklady, lez kvalifikovat jako veřejnou nabídku akcií. Akcie mohou upisovat pouze dosavadní společníci, ale tato skutečnost tento proces ještě nečiní neveřejným. Bude-li mít zakládaná společnost sídlo na území České republiky, vycházíme ze stanoviska, že veřejnou nabídku akcií v pravém slova smyslu nepůjde. Nebude nutné zpracovávat prospekt akcií, jelikož potřebné informace naleznou zájemci o akcie v projektu založení. Pro vložení dosavadních podílů společníků běží tříměsíční lhůta od doby, kdy valná hromada schválí projekt založení.

25


33

4.3.2

Přezkoumání návrhu projektu

Na rozdíl od fúze se nevyžaduje zvláštní zpráva řídícího orgánu ani přezkoumání projektu založení dozorčím orgánem promotorské společnosti.26 Projekt přezkoumá nezávislý znalec a vyhotoví písemnou zprávu pro společníky. Může být jmenován ve státě sídla některé promotorské společnosti nebo ve státě, kde má mít sídlo holdingová společnost. Promotorské společnosti se musí dohodnout, zda projekt přezkoumá jeden nebo více znalců. Čl. 22 NoSE požaduje, aby znalec byl jmenován soudem, avšak zahraniční literatura poukazuje, že znalec může jmenován pouhou dohodou společností, jedná-li se o znalce z úředního seznamu, z kterého by vybíral i soud. Na společnosti se sídlem v České republice je kladen požadavek, aby s návrhem společného znalce souhlasila dozorčí rada. 4.3.3

Zveřejnění a schválení návrhu projektu

Čl. 32 odst. 3 NoSE ukládá promotorských společnostem, aby projekt uložily do sbírky listin příslušného rejstříku a uložení zveřejnily v národním věstníku nejméně měsíc před konáním valné hromady, která má projekt schválit. O publicitě znalecké zprávy nařízení o SE nestanoví nic. Zpráva znalce při zakládání holdingové společnosti musí být v sídle české promotorské společnosti k nahlédnutí pro společníky a je povinna vydat každému společníkovi, který o to požádá, opis této zprávy. Postup schvalování projektu se řídí jistými pravidly. Nařízení o SE rozšiřuje působnost valné hromady nad rámec obchodního zákoníku, protože vyžaduje, aby projekt založení schválily valné hromady všech promotorských společností. Pokud vyjdeme z § 21 odst. 1 ZoSE, je třeba, aby projekt byl schválen třemi čtvrtinami hlasů přítomných akcionářů či společníků, ledaže stanovy nebo společenská smlouva požadují vyšší většinu. Zakladatelskou smlouvu nahrazuje projekt založení neboli schválení valnými hromadami promotorských společností. Během tříměsíční lhůty ode dne schválení projektu valnou hromadou mohou společníci sdělit, zda vloží své podíly do evropské společnosti (čl. 33 odst. 1 NoSE). Lhůta začíná běžet dnem, ke kterému byl s konečnou platností stanoven projekt založení holdingové společnosti. Nařízení nestanoví formu, jak mají společníci sdělovat úmysl vložení svých podílů. Tuto otázku by měl upravit projekt založení. Z čl. 33 odst. 2 26


34

NoSE vyplývá, že ve stanovené tříměsíční lhůtě musí být slíbené akcie či obchodní podíly převedeny. Do holdingové evropské společnosti je třeba vložit alespoň tolik podílů každé promotorské společnosti, aby SE disponovala nejméně polovinou stálých hlasovacích práv na této společnosti. Sdělení, že splnily předpoklady založení, zveřejní promotorské společnosti v národním věstníku. V České republice je třeba zveřejnit bez zbytečného odkladu poté, co nastane právní skutečnost, o níž mají povinné subjekty informovat. Zveřejní je teprve tehdy, až budou předpoklady naplněny v každé promotorské společnosti. Nad rámec požadavku čl. 33 odst. 3 NoSE požaduje ustanovení § 20 ZoSE, aby představenstvo každé promotorské společnosti, má-li sídlo na území České republiky, podalo návrh na zápis splnění podmínek podle čl. 33 odst. 3 NoSE do obchodního rejstříku. Vzniká zde otázka, nakolik je ustanovení zákona o evropské společnosti aplikovatelné, protože nařízení o SE má vyšší právní sílu. Použít by se nemělo, ale praxe je z opatrnosti bude respektovat. V České republice se do obchodního rejstříku navíc zapíše to, co v jiných státech postačí, aby promotorské společnosti zveřejnily i bez takového zápisu.27 Lze doporučit, aby tuzemské promotorské společnosti zajistily zveřejnění informace o naplněných předpokladech založení nezávisle na plnění povinnosti podle § 20 ZoSE. V průběhu řízení o zápisu splnění podmínek do obchodního rejstříku budou rejstříkové soudy vyžadovat28: 1. projekt založení, z kterého je patrné, •

kdo jsou promotorské společnosti a jakým právem se řídí,

•

kolik u jednotlivých promotorských společností činí stanovený minimální podíl vkladů do základního kapitálu, je-li to více než 50 % stálých hlasovacích práv,

•

na koho mají být podíly nebo akcie převáděny,

•

způsob, jakým se tak má stát,

2. doklad o tom, kdy se uskutečnily valné hromady promotorských společností, z kterého bude patrné, kdy začala běžet tříměsíční lhůta, v níž mohli společníci převádět podíly, 27 28

DĚDIČ, J., ČECH, P. Evropská akciová společnost. 1. vydání. Praha: Bova Polygon, 2006, s. 229. DĚDIČ, J., ČECH, P. Evropská akciová společnost. 1. vydání. Praha: Bova Polygon, 2006, s. 230.

35

3. doklad (ve formě čestného prohlášení určeného správce vkladu) o tom, že v této lhůtě došlo k převodu minimálního množství akcií či podílů na dané společnosti, a to způsobem a na osobu uvedené v projektu založení. Vyvstává zde otázka, nakolik lze vztáhnout ustanovení § 59 odst. 7 ObchZ, bude-li mít zakládaná holdingová společnost sídlo na území České republiky. Nedosáhne-li dle tohoto paragrafu v době vzniku společnosti hodnota nepeněžitého vkladu částky stanovené při jejím založení, je společník, který vklad splatil, povinen doplatit rozdíl v penězích, nevyplývá-li ze stanov nebo společenské smlouvy jiný způsob náhrady. 4.3.4

Zápis do obchodního rejstříku

Nejpozději po uplynutí měsíční lhůty stanovené v čl. 33 odst. 3 NoSE ve všech promotorských společnostech může být evropská společnost zapsána do obchodního rejstříku ve státě navrženého sídla. Čl. 33 odst. 5 NoSE stanoví, že holdingová evropská společnost může být zapsána do obchodního rejstříku až poté, co se prokáže, že byly splněny formality uvedené v čl. 32 NoSE (projekt, znalecké posudky, schválení projektu valnou hromadou) a požadavek minimálního množství akcií a všechny ostatní podmínky. Návrh na zápis podává představenstvo (správní rada) holdingové evropské společnosti a podepisují jej všichni členové. Z čl. 33 odst. 5 NoSE vyplývá, že rejstříkový soud provede zápis holdingové evropské společnosti do obchodního rejstříku, pokud je prokázáno, že 1. je dán obecný předpoklad pro vznik holdingu plynoucí z ustanovení čl. 2 odst. 2 NoSE, 2. sídlo holdingové společnosti se nachází na území České republiky, 3. projekt založení, včetně důvodové zprávy, má požadované náležitosti, 4. se řádně konaly valné hromady všech promotorských společností, které schválily společný projekt založení, 5. byly zpracovány znalecké zprávy, 6. byly řádně oceněny nepeněžité vklady do základního kapitálu znalcem, 7. společníci ve lhůtě tří měsíců od konání valné hromady převedli minimální počet akcií nebo obchodních podílů, 8. jednotlivé promotorské společnosti zveřejnily v národním věstníku sdělení o splnění podmínek založení,

36

9. u každé

promotorské

společnosti

uplynula

dodatečná

měsíční

lhůta

od zveřejnění sdělení předchozího bodu, 10. navržená výše základního kapitálu se rovná součtu hodnot vložených akcií či obchodních podílů a dosahuje nejméně částky 120 tis. euro, 11. stanovy holdingové evropské společnosti ani založení společnosti nejsou v rozporu s nařízením o SE a obchodním zákoníkem, 12. byli řádně zvoleni členové představenstva a dozorčí rady nebo správní rady, 13. byl dohodnut nebo je ze zákona o SE znám způsob participace zaměstnanců na řízení holdingové společnosti, 14. byla splněna případná odkládací podmínka dodatečného souladu valné hromady při schvalování projektu založení a dodatečný souhlas se váže k zákonem stanovenému způsobu participace. 4.3.5

Ochrana minoritních společníků

Ochranu společníků, kteří nesouhlasili se založením holdingu, věřitelů a zaměstnanců zajišťuje ustanovení čl. 34 NoSE. Holdingová společnost bude povinna učinit veřejný návrh smlouvy o koupi jejich podílů nejpozději do dvou týdnů ode dne zápisu do obchodního rejstříku. Z ustanovení § 21 odst. 2 ZoSE je patrné, že pro ochranu menšinových společníků, kteří hlasovali proti návrhu schválení projektu, se použije přiměřené ustanovení obchodního zákoníku o ochraně menšinových akcionářů při fúzi akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným. Tímto vzniklo mnoho nejasností, např. že tato úprava dopadá pouze na ty společnosti (akciové společnosti či společnosti s ručením omezeným.), které mají zapsané sídlo na území České republiky, a dopadá jinak na akcionáře a. s. a jinak na společníky s. r. o. Z tohoto důvodu je také zřejmé, že náležitostí notářského zápisu o rozhodnutí valné hromady účastnící se společnosti tvoří seznam společníků, kteří hlasovali proti schválení projektu založení evropské společnosti.29 4.3.6

Vznik evropské holdingové společnosti

Holdingová evropská společnost vzniká dnem zápisu v příslušném obchodním rejstříku daného členského státu. Zápis má konstitutivní účinky bez ohledu na případná 29

HEJDA, J. Evropská společnost – 2. Právní rádce. 2005, č. 10, s. 8.

37

odchýlení od ustanovení národního akciového práva. Vznik SE musí být zveřejněn způsobem stanoveným právními předpisy daného členského státu a musí být v souladu s První směrnicí ES.30 Vznik SE musí být dále zveřejněn v Úředním věstníku ES. Po vzniku evropská společnost emituje akcie v souladu se schváleným projektem založení a aplikovatelnými ustanoveními národního akciového práva státu svého zapsaného sídla.

4.4 Založení dceřiné evropské společnosti Ze všech způsobů založení je založení dceřiné společnosti nejbližší tradičnímu chápání pojmu založení. Je nejvíce otevřený různým druhům subjektů na straně zakladatelů, jímž mohou být právnické osoby, ne však osoby fyzické.31 Proces založení dceřiné společnosti je upraven velmi stručně v čl. 35-36 NoSE. Založit dceřinou společnost (tzv. joint-venture SE) tedy mohou: •

nejméně dvě právnické osoby, kterými mohou být jak obchodní společnosti, tak i družstva,

•

jiné veřejnoprávní či soukromoprávní právnické osoby,

jestliže mají skutečné i zapsané sídlo na území nejméně dvou členských států a zároveň se řídí dvěma různými právními řády členských států a mají nejméně dva roky dceřinou společnost, která se řídí právními předpisy jiného členského státu, či mají alespoň dva roky organizační složku podniku umístěnou v jiném členském státě, než ve kterém je sídlo mateřské společnosti. Zakladateli mohou být také již existující evropské společnosti, s tím rozdílem, že již existující evropské společnosti mohou založit SE pouze jako jediný zakladatel a akcionář, což vyplývá z čl. 3 odst. 2 NoSE. Proces zakládání se řídí předpisy toho členského státu, v němž má mít zakládaná dceřiná společnost své zapsané sídlo. Zakládání se děje cestou založení bez veřejné nabídky akcií (simultánní založení), sukcesivní založení není dovoleno.32 Založení dceřiné společnosti akciovou společností se v České republice nepovažuje za záležitost, kterou by ze zákona musela schvalovat valná hromada, je to plně v rukou představenstva. 30

DVOŘÁK, T. Akciová společnost a evropská společnost. 1. vydání. Praha: Aspi, 2005, s. 124. HODÁL, P. Evropské právo obchodních společností. Praha: Linde, 2005, s. 187. 32 DVOŘÁK, T. Akciová společnost a evropská společnost. 1. vydání. Praha: Aspi, 2005, s. 127. 31

38

Z ustanovení čl. 2 odst. 3 NoSE neplyne, jak významný má být podíl jednotlivých zakladatelů. Pokud se zakládání budou účastnit dva subjekty, nelze vyloučit majoritní podíl jednoho zakladatele, který bude dominovat nad minoritním podílem druhého. V rozporu s nařízením nebude ani ujednání, že veškerá hlasovací práva připadnou pouze jednomu ze zakladatelů.33 Zakládání dceřiné společnosti se v ČR bude řídit ustanoveními ObchZ o zakládání akciových společností, s výjimkou stanov, které jsou modifikovány nařízením o SE a zákonem o SE a nelze použít ustanovení ObchZ o zakládání akciové společnosti s veřejnou nabídkou akcií. Přípustné jsou jak vklady peněžité, tak nepeněžité. Praktický postup při založení dceřiné společnosti vyžaduje dle § 162 odst. 2 ObchZ zakladatelskou smlouvu, která musí mít formu notářského zápisu. Minimální obsahové náležitosti zakladatelské smlouvy jsou dány § 163 odst. 1 ObchZ: 1. firmu, sídlo a předmět podnikání, 2. navrhovaný základní kapitál, 3. počet akcií a jmenovitou hodnotu, podobu, v níž budou akcie vydány, určení, zda akcie budou na jméno nebo na majitele, mají-li být vydány akcie různých druhů, jejich název a popis práv s nimi spojených, popřípadě údaj o omezení převoditelnosti akcií na jméno, 4. kolik akcií který zakladatel upisuje, za jaký emisní kurs, způsob a lhůtu pro splacení emisního kursu a jakým vkladem bude emisní kurs splacen, 5. splácí-li se emisní kurs akcií nepeněžitými vklady, i určení předmětu nepeněžitého vkladu a způsobu jeho splacení, počet, jmenovitou hodnotu, podobu, formu a druh akcií, jež se vydají za tento nepeněžitý vklad, 6. alespoň přibližnou výši nákladů, které v souvislosti se založením vzniknou, 7. určení správce vkladu podle § 60 odst. 1 ObchZ, 8. návrh stanov. Dceřiná společnost bud zapsána do obchodního rejstříku, bude-li doloženo, že zakladatelé splňují předpoklady čl. 2 odst. 3 NoSE, byla uzavřena a je platná a účinná zakladatelská smlouva, byly schváleny stanovy, byli řádně určeni všichni členové představenstva a dozorčí rady nebo správní rady, volení valnou hromadou, byla

33


39

vyřešena otázka participace zaměstnanců na řízení společnosti, stanovy ani založení dceřiné společnosti nejsou v rozporu s nařízením o SE a zákonem o SE. První evropská společnost založená v České republice byla zapsána do obchodního rejstříku 16. května 2007 pod názvem EUROPEA CAPITAL SE. Byla založena podle čl. 2 odst. 3 NoSE jako dceřiná společnost české společnosti s ručením omezeným a kyperské společnosti, se sídlem v Praze. Zakladatelé společnosti si zvolili dualistickou strukturu řízení.

4.5 Transformace národní akciové společnosti na evropskou společnost Akciová společnost založená podle práva členského státu, která má sídlo a správní ústředí ve Společenství, může být přeměněna na SE, pokud má alespoň dva roky dceřinou společnost řídící se právem jiného členského státu (čl. 2 odst. 4 NoSE). Oproti předchozím formám založení nestačí mít na území jiného státu organizační složku podniku. Návrh nařízení tuto možnost obsahoval, ale Rada ES nepovažovala existenci organizační složky podniku, která se chce transformovat na SE, za dostatečný prvek nadnárodního charakteru činnosti společnosti.34 V tomto případě nejde o založení, SE jako právnická osoba nevzniká, jde jen o přeměnu existující národní akciové společnosti na SE. Změnou právní formy právnická osoba nezaniká ani nepřechází její jmění na právního nástupce, pouze se mění vnitřní právní poměry a právní postavení společníků. Tuto změnu právní formy připouští čl. 37 NoSE. Nařízení zakazuje přemístění sídla zároveň s přeměnou na SE. Společnost sice může přemístit své zapsané sídlo, avšak v rámci státních hranic toho státu, na jehož území měla zapsané sídlo akcioví společnost před transformací. Vznik této společnosti se podřizuje standardní proceduře, která spočívá ve vyhotovení projektu a jeho zveřejnění, zpracování znaleckého posudku, schválení projektu valnou hromadou a zápis změny do rejstříku. Tímto způsobem vznikla vůbec první evropská společnost – společnost Bauholding Strabag, SE v Rakousku, a to 12. října 2004.

34


40

4.5.1

Projekt transformace

Čl. 37 odst. 4 NoSE je dáno, že řídící nebo správní orgán společnosti vypracuje projekt změny a zprávu, která vysvětluje právní a hospodářská hlediska této změny a uvádí důsledky přechodu na formu SE pro akcionáře a zaměstnance. Představenstvo určí den, ke kterému bude zpracován návrh projektu a je povinno vyhotovit účetní závěrku, kterou ověří auditor a schválí valná hromada. Nařízení o SE vůbec nestanoví, co má být obsahem projektu přeměny. Projekt by měl alespoň obsahovat nové stanovy a údaje o změně práv věřitelů či akcionářů, vliv na zapojení zaměstnanců a časový plán. Představenstvo akciové společnosti musí rozhodnout, zda zachová dualistický model řízení, anebo v rámci transformace využije možnosti dané nařízením a přejde na monistický systém řízení. Pokud se rozhodne přejít na tento systém řízení, zaniknou mandáty dosavadních členů dozorčí rady a představenstva, jelikož oba orgány k tomuto dni přestanou existovat. Důsledky přechodu na formu SE nebudou pro akcionáře nikterak zásadní. Evropská společnost vzniklá transformací musí sídlit i nadále na území České republiky, a proto se budou aplikovat ustanovení národního akciového práva. Po vypracování návrhu projektu představenstvo vypracuje písemnou zprávu, kde odůvodní návrh z ekonomického hlediska a charakterizuje právní postavení akcionářů po provedení transformace. Dozorčí rada přezkoumá návrh rozhodnutí i se zprávou, a poté svým zjištěním informuje valnou hromadu. 4.5.2

Zveřejnění a schválení projektu

Projekt změny se zveřejní nejméně jeden měsíc před konáním valné hromady, která má rozhodnout o změně. Zveřejnění se uskuteční podle stejných předpisů jako v případě založení holdingové společnosti. Zveřejnění je jediným nástrojem ochrany minoritních akcionářů, a proto je potřeba zveřejnit komplexní dokumenty. Návrh projektu musí být založen do sbírky listin a zveřejněn v Obchodním věstníku. Čl. 37 odst. 6 nařízení stanovuje, že transformující společnost je povinna nechat ocenit svůj čistý obchodní majetek posudkem znalce ke dni zpracování návrhu. Musí být

jmenován

jeden

nebo

více

nezávislých

znalců

schválených

v souladu

s vnitrostátními předpisy, soudem nebo správním úřadem, kteří osvědčí, že společnost má čistá aktiva nejméně ve výši svého základního kapitálu. V souvislosti s přeměnou nemůže akciová společnost měnit výši svého základního kapitálu.

41

Návrh projektu, zpráva představenstva a znalecká zpráva musí být k dispozici akcionářům, a to nejméně jeden měsíc přede dnem, kdy bude valná hromada rozhodovat o schválení návrhu projektu transformace.35 Návrh projektu musí být schválen valnou hromadou společně se stanovami SE. Schválení proběhne stejně jako schválení fúze v jediné zakladatelské společnosti. Ke schválení projektu se vyžaduje souhlas alespoň tří čtvrtin hlasů přítomných akcionářů. Stanovy společnosti mohu vyžadovat vyšší většinu nebo splnění dalších podmínek. Jestliže společnost vydala více druhů akcií, vyžaduje se i souhlas alespoň tří čtvrtin hlasů přítomných akcionářů u každého druhu akcií.36 Česká právní úprava nevyužívá zmocnění podle čl. 37 odst. 8 NoSE, podle kterého může členský stát podmínit změnu společnosti tím, že orgán společnosti, na jehož složení mají vliv zaměstnanci, schválí přeměnu kvalifikovanou většinou nebo jednohlasně. Tuto možnost nevyužily Slovenská republika ani Rakousko. 4.5.3

Ochrana menšinových akcionářů

Nařízení o SE nestanoví pravidla na ochranu menšinových akcionářů ani věřitelů přeměňované společnosti, ani nezmocňuje členské státy, aby tyto případy upravily. Ale pokud vyjdeme z čl. 15 odst. 1 NoSE, který nařizuje podpůrnou aplikaci národního akciového práva na založení SE, můžeme konstatovat, že na tento proces se aplikuje ustanovení na ochranu menšinových akcionářů a věřitelů. Akcionář, který se změnou nesouhlasí, má právo na vypořádání, jestliže po zápisu do obchodního rejstříku nevykonával akcionářská práva. SE bude povinna učinit veřejný návrh smlouvy o koupi akcií nejpozději do dvou týdnů ode dne zápisu do obchodního rejstříku. 4.5.4

Vznik SE

Změna akciové společnosti na SE nabývá účinnosti až dnem zápisu do obchodního rejstříku. Registrace se provede podle předpisů státu, ve kterém má společnost sídlo a použijí se běžné předpisy na návrh na zápis. Do obchodního rejstříku nebude společnost zapsána do té doby, dokud nebude uzavřena dohoda o zapojení zaměstnanců podle čl. 4 SoSE. 35 36

DVOŘÁK, T. Akciová společnost a evropská společnost. 1. vydání. Praha: Aspi, 2005, s. 130. DĚDIČ, J., ČECH, P. Evropská akciová společnost. 1. vydání. Praha: Bova Polygon, 2006, s. 269.

42

SE je povinna sestavit konečnou účetní závěrku ke dni, který předchází den zápisu transformace akciové společnosti na evropskou společnost do obchodního rejstříku, a zároveň je povinna sestavit zahajovací rozvahu ke dni zápisu transformace do obchodního rejstříku.37

37


43

5

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI

Organizační struktura evropské společnosti je založena na dualistickém či monistickém modelu. Zakladatelé společnosti si mohou zvolit způsob jejího organizačního uspořádání a musí ho uvést ve svých stanovách. Je zcela na jejich uvážení, který systém zvolí, zda z důvodů organizačních nebo právně kulturních bude vhodnější monistický nebo dualistický systém. Lze říci, že monistický model vyhovuje menším podnikům, neboť má jednodušší strukturu a nižší náklady na provozování. Systém řízení může být obdobný tuzemské úpravě akciové společnosti s představenstvem jako výkonným a statutárním orgánem a dozorčí radou s kontrolní působností, nebo podle modelu, který převažuje v anglosaských zemích, ale též ve Francii a Itálii, který je založen na principu správy jediným orgánem, tedy správní radou s exekutivní i dozorčí funkcí. Vrcholným orgánem v obou modelech je valná hromada. Členské státy, jejichž akciové právo jeden z uvedených modelů nezná, jsou povinny jej upravit speciálně pro evropskou společnost.38 Nařízení o SE stanovuje společná pravidla pro oba modely, především se jedná o funkční období členů orgánů, které nesmí být delší než šest let. V ČR se proto neuplatní pětiletá, popř. roční lhůta stanovená obchodním zákoníkem. Z čl. 50 NoSE plyne, že orgán evropské společnosti je schopen usnášení, je-li přítomna nejméně polovina členů s tím, že usnesení je přijato, pokud pro něj hlasuje většina přítomných členů. Nařízení nepřímo připouští účast na jednání orgánu SE v zastoupení, tzn. že popírá zásadu osobního výkonu funkce, z níž vychází české obchodní právo. Členové orgánů evropské společnosti se sídlem v České republice mají povinnost vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře, což vyplývá z obchodního zákoníku, a také budou odpovídat za škodu způsobenou porušením povinnosti při výkonu funkce. Valnou hromadu jako vrcholný orgán sdružující všechny akcionáře musí mít SE vždy, protože ustavení dalších orgánů závisí od zvoleného systému řízení. Ustanovení o valné hromadě se v zásadě neodlišují od tuzemského akciového práva. Četnost konání valné hromady je vymezena stejně jako v obchodním zákoníku pouze s rozdílem, že první valná hromada se může konat kdykoliv během prvních osmnácti měsíců od 38

DĚDIČ, J., ČECH, P. Evropské právo společností. 1. vydání. Praha: Bova Polygon, 2004, s. 160.

44

vzniku společnosti. Oprávnění svolat valnou hromady opět odkazuje na národní právní úpravu. V evropské společnosti s dualistickým systémem řízení svolává valnou hromadu představenstvo nebo dozorčí rada a v České republice se uplatní stejná pravidla jako pro svolání valné hromady akciové společnosti v obchodním zákoníku. V případě monistického modelu řízení v České republice svolává valnou hromadu správní rada, pouze vyžadují-li to zájmy společnosti, jak je patrné z § 199 ObchZ, protože zákon o SE toto výslovně neupravuje. Valná hromada rozhoduje o záležitostech na základě nařízení o SE nebo jiných právních předpisů ve státě sídla společnosti. Mezi její činnosti dané nařízením patří především – schválení přemístění sídla do zahraničí, schválení projektu fúze nebo holdingové společnosti, jmenování členů dozorčí rady a správní rady, rozhoduje o změnách stanov společnosti či schvaluje projekt změny evropské společnosti na akciovou společnost a jiné. Podle zákona o SE valná hromada volí a odvolává členy představenstva, schvaluje dohody a smlouvy dle § 33 odst. 6 ZoSE, schvaluje zprávu auditora či schvaluje přemístění sídla monistické akciové společnosti, pokud o tom rozhodla rada. Další působnost valné hromady je vymezena stejně jako u akciových společností obchodním zákoníkem. Valné hromadě SE je odepřena působnost rozhodnout o změně právní formy, protože SE se nesmí transformovat na jinou právní formu než národní akciovou společnost. Čl. 66 NoSE připouští tuto transformaci nejdříve po uplynutí dvou let od jejího vzniku. Organizace, průběh a hlasování valné hromady se řídí právními předpisy pro akciové společnosti v členském státě, ve kterém se nachází sídlo SE, aniž by byly dotčena pravidla daná v čl. 52 až 60 NoSE. Členové orgánů evropské společnosti mají povinnost zachovat mlčenlivost a po uplynutí funkčního období nesmějí sdělovat informace týkající se SE, jejichž šíření by mohlo poškodit zájmy společnosti. Povinnost mlčenlivosti neplatí, je-li sdělení informace ve veřejném zájmu. Tím se zabývá čl. 49 NoSE a upravuje i § 194 ObchZ. Výhody dualistického systému spočívají zejména39: •

možnost přenesení odpovědnosti za vedení společnosti na konkrétní osobu při udržení významných kontrolních pravomocí,

39


45

•

dělba moci v rámci společnosti,

•

možnost odměnit profesionální manažery povýšením na úroveň orgánu společnosti,

•

ochrana zájmu zaměstnanců se zájmy ve společnosti, která je zajištěna mimo výkonnou složku společnosti, což zohledňuje sociální odpovědnost podniku,

•

není nutná přítomnost zástupců zaměstnanců v orgánu, který společnost řídí.

Monistický systém má zejména tyto výhody40: •

menší a střední podniky nepotřebují komplikovanou dualistickou strukturu,

•

zahraniční společnosti zvyklé na monistický systém mohou tento systém využívat i pro dceřinou společnost ve státě s dualistickým systémem,

•

silná osobnost může vést podnik téměř sama a mít dostatečný vliv, pokud má důvěru akcionářů,

•

správní rada rozhoduje o strategii společnosti, dohlíží na její provádění a její členové ji mohou uvádět do praxe, není zde nezávislost představenstva a vlastníci mohou mít přímý vliv na její vedení bez toho, aby se ho museli účastnit,

•

náklady na řízení společnosti jsou nižší,

•

některé světové burzy mají ve svých kodexech pravidla, která nelze dodržovat na úrovni dozorčí rady a v rámci dualistického systému.

Monistický systém řízení představuje jednodušší a flexibilnější metodu řízení společnosti. V současnosti se může zdát, že vývoj právních úprav vede ke sbližování monistického a dualistického systému. I přesto mezi nimi přetrvávají rozdíly, a to zejména v tom, že při monistickém modelu provádí řízení společnosti i dohled jeden orgán a při dualistickém modelu jsou tyto funkce odděleny. Účetnictví evropské společnosti musí být vedeno v eurech, v přechodném období však v českých korunách, dokud Česká republika nevstoupí do třetí fáze měnové unie. Základní odlišnost právní úpravy SE od běžné akciové společnosti je dána rozdílem ve způsobu ručení akcionářů a systému orgánů SE. Akcionáři a. s. neručí za závazky a. s. vůbec (§ 154 odst. 1 ObchZ), nestanoví-li obchodní zákoník výjimku. Akcionáři 40


46

SE však dle čl. 1 odst. 2 NoSE ručí za závazky SE do výše svého upsaného základního kapitálu. Dle některých autorů41 je ručení akcionáře SE limitováno výší jeho nesplaceného kapitálu.

5.1 Dualistický model řízení Dualistický systém je typický pro právní řády vycházející z německého modelu akciové společnosti. Je tak dáno díky silnému vlivu Německa při tvorbě evropské legislativy.42 Nařízení předpokládá, že členy představenstva volí a odvolává dozorčí rada, ale členské státy mohou dovolit, aby tak činila valná hromada. Dualistický systém je základním způsobem organizace české akciové společnosti, proto je principiálně shodný se strukturou akciové společnosti podle ObchZ. Uspořádání dualistického systému je upraveno v čl. 39 až 42 NoSE. Dualistický systém v podstatě spočívá v tom, že se vytvoří dva orgány, z nichž jeden zajišťuje obchodní vedení, což je řídící orgán, a druhý zajišťuje kontrolu, čili dozorčí orgán. Členský stát může přenést odpovědnost za obchodní vedení na ředitele společnosti za stejných podmínek, jaké platí pro a. s. se sídlem na jejich území. Představenstvo jako statutární orgán společnosti a jako řídící orgán, který zabezpečuje obchodní vedení společnosti. Na jeho složení a činnost se aplikuje obchodní zákoník. Vztahy představenstva a dozorčí rady odpovídají české úpravě, která se na evropskou společnost se sídlem na území ČR použije. Je ponecháno na představenstvu v rámci stanov, kolik členů představenstva si určí. Členský stát ale může toto omezit stanovením nejnižšího nebo nejvyššího počtu členů. Představenstvo evropské společnosti se sídlem na území České republiky může být jednočlenné.43 Nařízení vylučuje, aby člen představenstva byl současně členem dozorčí rady. Dozorčí rada může jmenovat některého ze svých členů členem představenstva namísto člena, jehož funkce zanikla. Po tuto dobu se pozastavuje jeho členství v dozorčí radě. Český prováděcí návrh zákona omezuje dobu této zastupující funkce do doby konání nejbližšího jednání o volbě nového člena představenstva. Pokud se tak nestane, chybějícího člena stanoví soud za podmínek daných obchodním zákoníkem. 41

např. PETR, M. Evropská společnost – 1. část. Právní rozhledy, 2005, č. 2, s. 70. HODÁL, P. Evropské právo obchodních společností. Praha: Linde, 2005, s. 221. 43 DĚDIČ, J., ČECH, P. Evropská akciová společnost. 1. vydání. Praha: Bova Polygon, 2006, s. 322. 42

47

Představenstvo má povinnost informovat dozorčí radu o vývoji podnikatelské činnosti nejméně jednou za tři měsíce, a také o všech událostech ovlivňujících evropskou společnost, jak vyplývá z čl. 41 odst. 1 a 2 NoSE. Tím je pro dozorčí radu dána dozorová působnost. Dozorčí radě je nařízením výslovně zakázáno řídit evropskou společnost, má pouze působnost dohlížecí (čl. 40 odst. 1 NoSE). Obdobně jako v případě české akciové společnosti může rada zasahovat do řízení nepřímo tím, že určité jednání představenstva předem schvaluje, to ale musí vymezit ve svých stanovách. Nelze aplikovat ustanovení § 191 odst. 2 obchodního zákoníku, že dozorčí rada může kdykoliv omezit jednatelské oprávnění představenstva. Dozorčí rada má právo domáhat se informací nezbytných k výkonu dozoru. Ke své kontrolní činnosti může využít i externistů a nechat provést šetření potřebná k výkonu svých povinností. Není předepsán minimální ani maximální počet členů ani pravidla pro určení a je to ponecháno na stanovách. Na území České republiky mohou být utvářeny evropské společnosti s dozorčími radami o pouze dvou členech či dokonce členovi jediném.44 Členy dozorčí rady volí valná hromada s tím, že první členové mohou být určeni stanovami. Tím je vyloučeno ustanovení obchodního zákoníku, že první členové jsou uvedeni v zakladatelské smlouvě, je-li akciová společnost zakládána bez veřejné nabídky akcií. Část členů může být jmenována zaměstnanci SE v případě, že dohodnou takový způsob zapojení zaměstnanců do záležitostí SE nebo plyne přímo z českého prováděcího zákona. NoSE výslovně stanovuje, že svého předsedu si dozorčí rada volí sama ze svých členů. Jmenují-li polovinu členů zaměstnanci, může být za předsedu zvolen pouze člen jmenovaný valnou hromadou.

5.2 Monistický model řízení Monistické evropské společnosti jsou organizovány podle národních úprav, ať již akciových či vytvořených pro evropskou společnost jako v případě České republiky.45 Monistický systém vychází z tradice zemí common law a z Francie. Společnost je

44 45

DĚDIČ, J., ČECH, P. Evropská akciová společnost. 1. vydání. Praha: Bova Polygon, 2006, s. 327. DĚDIČ, J., ČECH, P. Evropské právo společností. 1. vydání. Praha: Bova Polygon, 2004, s. 165.

48

řízena správním orgánem (správní radou), která má také úkoly týkající se dozoru. Obchodním vedením může být pověřen generální ředitel nebo více ředitelů.46 Uspořádání monistického systému je upraveno v čl. 43 až 45 NoSE. Návrh tuzemského prováděcího zákona vychází z úpravy francouzské, jež zahrnuje dva subsystémy. Klasický model spojuje funkci předsedy správní rady, voleného správní radou a generálního ředitele. Tak má předseda zaručeno postavení statutárního orgánu a je oprávněn k obchodnímu vedení, čili plní úlohu výkonného člena orgánu. Ostatní členové mají role kontrolní, podobné jako má dozorčí rada v dualistickém systému. Druhý subsystém odděluje funkci předsedy správní rady a generálního ředitele. Statutárním orgánem oprávněným k obchodnímu vedení je generální ředitel. Předseda plní roli reprezentativní a koordinační, ostatní jeho pravomoci se shodují s postavením ostatních členů správní rady. Vysoká míra flexibility právní úpravy umožňuje správní radě zvolit si mezi oběma subsystémy. Své rozhodnutí zveřejní zápisem do obchodního rejstříku. Pokud se rozhodne pro oddělený model, jmenuje generálního ředitele, kterého může kdykoliv odvolat. Generální ředitel se stará o obchodní vedení společnosti a jedná jejím jménem (§ 39 zákona o SE). Generálního ředitele volí a odvolává správní rada a určuje jeho odměnu. Stejně tak ho může i odvolat. Generální ředitel není zaměstnancem evropské společnosti, ale jejím orgánem. Prováděcí zákon v České republice umožňuje vznik tzv. delegovaných generálních ředitelů, kterého jmenuje správní rada na návrh generálního ředitele, aby mu asistoval. Současně mu určí rozsah působnosti a dobu trvání funkce. Stanovy určí maximální počet delegovaných ředitelů, který nesmí překročit pět (§ 36 odst. 2 zákona o SE). Postavení delegovaného ředitele odpovídá pozici generálního ředitele čili statutárního orgánu, má stejný rozsah jednatelského oprávnění jako generální ředitel (§ 39 odst. 5 zákona o SE) a samostatnou rozhodovací působnost. Může být odvolán správní radou na návrh generálního ředitele. Postavení delegovaného i generálního ředitele se řídí obchodním zákoníkem. Návrh prováděcího zákona počítá s tím, že stejný rozsah jednatelského oprávnění má za všech okolností i samotná správní rada (§ 26 odst. 2 zákona o SE). Může jednat ve všech věcech a způsob, jakým jedná, se zapíše do obchodního rejstříku. Je to orgán 46


49

volený valnou hromadou, musí mít nejméně tři a maximálně osmnáct členů. Správní rada je do značné míry řídícím a kontrolním orgánem monistické SE, může se zabývat jakoukoli otázkou.47 Jak říká § 40 odst. 1 zákona o SE, může se správní rada zabývat kteroukoli zásadní otázkou významnou pro dobré fungování SE a prostřednictvím svých usnesení řídit záležitosti týkající se těchto otázek. Kontrolní oprávnění jsou přiznána radě jako celku, nikoli jednotlivým členům. Členem může být fyzická osoba, jež splňuje podmínky dané obchodním zákoníkem pro členství v představenstvu akciové společnosti. Jedna osoba nemůže být členem více než pěti správních rad nebo představenstev evropských nebo akciových společností. Pravidla pro konání schůzí správní rady určí stanovy evropské společnosti. Podle čl. 44 NoSE zasedá rada nejméně jednou za tři měsíce. Z § 30 odst. 2 ZoSE plyne, že zasedání rady má být nejméně jednou za dva měsíce. Problém je v tom, že nařízení rady neodkazuje na možnost odchylné úpravy v národním právu. Generální ředitel má právo kdykoliv požádat, aby předseda svolal schůzi správní rady, s jím určeným programem. Pokud není svolána do třech měsíců, může ji nejméně třetina členů správní rady svolat kdykoliv sama. Správní rada je povinna zvolit ze svých členů předsedu. Pokud jmenují polovinu členů správní rady zaměstnanci, může být za předsedu zvolen pouze člen jmenovaný valnou hromadou. Výkon funkce předsedy končí nejpozději skončením jeho funkčního období jakožto člena správní rady. Správní rada jej může kdykoliv odvolat z funkce. Předseda má některé pravomoci, např. jménem SE podává návrh na zápis, že statutárním orgánem je generální ředitel, který je anebo není předsedou správní rady; reprezentuje správní radu navenek, organizuje a řídí její činnost, svolává zasedání a podává zprávu o činnosti rady valné hromadě. Rovněž vykonává dozor nad činností ostatních orgánů SE.

47


50

6

VÝHODY A NEVÝHODY EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI

Nadnárodní forma evropské společnosti nabízí mnoho odlišností od lokálních právních forem a mnoho zajímavých výhod, díky kterým je stále častěji vyhledávána. Základní přínos spočívá ve snížení administrativní a finanční náročnosti podnikání na nadnárodní úrovni. Společnosti budou moci působit prostřednictvím jednoho právního subjektu ve všech členských státech EU. Snížení administrativní náročnosti by mělo vést k efektivnějšímu řízení společnosti. Evropskou společnost můžeme vnímat jako efektivní nástroj, který umožní evropským podnikatelům účinně konkurovat velkým americkým či japonským korporacím na globálním trhu. Mezi nejdůležitější výhody patří menší nároky na personální obsazení oproti národní akciové společnosti, zvýšení prestiže společnosti v rámci Evropy a především možnost přemístění sídla společnosti podle jejich potřeb do jiného členského státu EU. Tato možnost překročení hranic přináší snížení nákladů a povzbudí tak společnosti k možnému snížení cen. •

Základní výhodou SE oproti národní formě akciové společnosti je možnost přesunu sídla v rámci celé EU bez likvidace společnosti. Změna sídla znamená opuštění domácí legislativy a možnost výběru vhodného právního systému. Vnitřní organizace společnosti se nadále řídí právem, podle kterého byla SE založena. Evropská společnost může zvolit sídlo v kterékoli zemi EU, která jí nabízí nejvhodnější podmínky pro podnikání. Rozhodovat se bude na základě kritérií, které nejvíce vyhovují jejich podnikatelskému záměru. Mezi taková kritéria můžeme zařadit např. vymahatelnost práva, omezení vlivu českých úřadů, regulace podnikatelského prostředí, smlouvy o ochraně investic, daňové zatížení, blízkost zákazníkům, nižší mzdové náklady nebo úrokové sazby.

•

Právní systémy starších členských států EU jsou stabilnější než český právní systém a podnikatelům přináší větší jistotu a vymahatelnost práva. Rovněž informační povinnost společností vůči státu je v členských zemích EU nižší než u českých společností.

•

Další důležitou výhodu přináší mobilita společnosti. Své sídlo i právní systém může evropská společnost změnit v kterýkoli okamžik v rámci EU dle svých aktuálních požadavků. Hlavním důvodem pro změnu sídla může být např. změna regulace podnikání v některém státě EU (např. podmínky získání licence, hazardní

51

hry, internetové sázky, živnostenské listy), přístup finančních úřadů, změna daňových zákonů, změna chování a preferencí zákazníků nebo změna místa vedení společnosti, pouze při zachování kontinuity firmy. •

SE umožňuje konsolidaci vlastnických vztahů prostřednictvím přeshraniční fúze. Nařízením Rady vzniká možnost nadnárodní přeshraniční fúze, které nemusí předcházet zrušení zanikajících společností s likvidací. Nově vzniklá SE může umístit sídlo i do jiného státu, než ve kterém sídlí fúzující společnosti. Možnost nadnárodní fúze byla do aplikace desáté směrnice o přeshraničních fúzích, resp. jejího promítnutí do národních právních řádů národním společnostem odepřena.

•

Zajímavá a atraktivní je i možnost opačné přeměny, tzn. přeměna SE na národní akciovou společnost v tom státu, kde SE sídlí.

•

Založením evropské společnosti je dána možnost výběru nejvhodnějšího daňového systému v rámci EU (tzv. country shopping). Po přesunu se na evropskou společnost vztahují daňové zákony zvolené země. Důvodem pro přesun sídla je daňová optimalizace, především rozdílné sazby daně v rámci EU (např. v ČR 21 %, na Slovensku 19 % či na Kypru 10 %), či jiné podmínky osvobození od

zdanění,

např.

možnost

prodeje

podílů

ve

společnostech,

obchod

s pohledávkami či výplaty zisku po zdanění. Svou daňovou destinaci může volit také podle příznivých daňově uznatelných nákladů jako jsou úrokové náklady, leasingy, reprezentace nebo dle speciálního zdanění některých příjmů (např. v Nizozemí). Jedná se o pestrou škálu daňových systémů, z nichž každý je výhodnější pro určité operace, a právě specifika daňového systému může společnost využívat podle aktuální situace. •

Další výhodou evropské společnosti je prestižní image nadnárodní společnosti, která může přispět k rozvoji a navazování nových a kvalitnějších obchodních vztahů. Image může být vnímána jako symbol mezinárodního úspěchu a stability společnosti. Pro označení evropské společnosti se používá jednotný dodatek „SE“, který není překládán do národních jazykových mutací. Dodatek „SE“ spolu s vhodným názvem firmy vytváří společnost s „evropskou identitou“, která vyhovuje velkým nadnárodním organizacím. Evropská identita představuje nezanedbatelné plus této právní formy. Je to dáno psychologickou výhodou, která vyplývá z evropské a kosmopolitní identity, především evropský goodwill.

52

•

Významným kladem SE je flexibilita struktury řízení (corporate governance), kdy firmy mohou volit mezi dualistickou a monistickou strukturou řízení. V případě monistického systému je možná úspora nákladů na řízení SE, kdy společnost řídí pouze jeden statutární orgán, kterým je správní rada. Tato skutečnost přináší úsporu režijních nákladů ve srovnání s běžnou akciovou společností, která musí mít povinně představenstvo a dozorčí radu. V konečném důsledku může přinášet i úspory v personální oblasti. Dualistický model více vyhovuje těm společnostem, které vyžadují větší anonymitu vlastníků a preferují méně zainteresovaných osob.

•

Mezi výhody založení evropské společnosti můžeme zařadit i fakt, že společnost je lépe připravena na pokračující evropskou integraci než lokální firmy.

•

Přenesení sídla SE do zahraničí přináší silnější pozici při jednání s českým státem a možnost lépe využít výhod smluv o ochraně investic uzavřených Českou republikou. Tento fakt je důležitý v případě očekávaného sporu s českým státem. Česká společnost však tuto možnost nemá.

•

Založením SE se firma dostane z vlivu českých úřadů a bude spadat pod právo vybrané země. České úřady mohou informace o SE zjišťovat jen přes příslušné zahraniční úřady. Veškeré písemné dokumenty musí být doručeny do sídla SE v zahraničí a případné soudní spory se budou řešit v daném místě sídla firmy.

•

Výhodou ready-made evropských společností je fakt, že akcionářem se může stát i osoba, která jinak SE založit nemůže, nebo jen s překážkami, např. fyzická osoba nebo národní společnosti v pozici jediného akcionáře. Koupí hotové společnosti se můžeme vyhnout několikatýdennímu jednání s úřady, shánění potřebných dokumentů a předejít tak riziku chyb při procesu zakládání. Praxe ready-made evropských společností je u nás zcela běžnou, ale v případě evropské společnosti znamená odklon od původního smyslu právní úpravy, která směrovala k prohloubení přeshraniční spolupráce a naplnění zásady volného pohybu.

Je důležité zmínit, že institut evropské společnosti není výhodný pro každou společnost, především z důvodu složitých podmínek založení. Z nařízení o SE vyplývá pět možných způsobů založení evropské společnosti, kterého se musí zúčastnit alespoň dvě společnosti, každá se sídlem v jiném státu EU, aby byl splněn prvek nadnárodnosti SE. Výjimkou je založení dceřiné společnosti již existující evropské společnosti.

53

Mezi nevýhody či nedostatky právní úpravy evropské společnosti můžeme zařadit: •

Standardní doba založení se pohybuje v řádech měsíců a náklady dosahují několika set tisíců korun, což je dáno způsobem založení, plus další logistické, organizační a časové náklady, a základní kapitál alespoň v minimální výši 120 000 EUR. Tyto vysoké náklady mohou pro menší firmy představovat možnou překážku založení SE.

•

Také přesun sídla není jednoduchá záležitost. Hlavní správa společnosti musí sídlit v zemi, kde má společnost zapsané sídlo v obchodním rejstříku. Pokud se společnost rozhodne přesunout sídlo jinam např. z důvodu úpravy daňové legislativy, musí se přesunout i její vedení. A právě tato skutečnost nemusí být snadná a finančně výhodná.

•

Není možné přemístit sídlo společnosti, jejíž podnikání je ohroženo, bylo zahájeno řízení týkající se zrušení, likvidace či úpadku společnosti.

•

Je třeba mít na paměti, že povinnosti platit daně se nelze vyhnout, jednotlivé členské státy si své příjmy velice dobře ohlídají. Na první pohled jednoduché umístění sídla do některé členské země je poněkud složitější, členské státy se tomuto postupu brání úpravou přímého zdanění. K harmonizaci došlo pouze v oblasti nepřímých daní, oblast přímých daní je nadále v kompetenci jednotlivých států. Skutečnost je taková, že SE podnikající na území více států EU je podřízena současně několika daňovým režimům, stejná situace jako by podnikala prostřednictvím několika právních subjektů.

•

Samotný proces přesídlení společnosti ale nemá pozitivní daňové dopady. Zanikající společnosti mají povinnost ke dni předcházejícímu vzniku evropské společnosti sestavit mimořádnou účetní závěrku a podat daňová přiznání.

•

Správa SE v zásadě nemá odlišné požadavky od národní akciové společnosti, výjimkou je participace zaměstnanců na řízení společnosti, kdy vedení musí dohodnout se zaměstnanci nebo vyjednávacím výborem jejich zapojení do záležitostí společnosti. Při rozhodování o formě SE může tato skutečnost hovořit proti založení SE.

•

Možné nedostatky vykazuje nejednotná právní úprava evropské společnosti, kdy tato úprava má v členských státech EU pouze společný základ, v konkrétních otázkách vykazuje výrazné odlišnosti. Právní úprava SE obsahuje řadu sporných

54

ustanovení, v některých případech neupravuje vůbec, např. postup založení holdingové SE, který je upraven v nařízení o SE, ale není upraven v českém národním právu, proto se zakládání holdingové společnosti na území ČR bude řídit ustanovením obchodního zákoníku.

Často u nás dochází k novelizacím některých důležitých zákonů, a právě tato právní nejistota může být jedním z důvodů, proč české společnosti zvažují přeměnu na SE. Obecně můžeme říci, že evropská společnost má jisté výhody oproti české akciové společnosti. Forma SE je výhodná pro velké společnosti působící ve více státech. Menší společnosti podnikající v jedné členské zemi tuto formu zřejmě nevyužijí.

55

7

PRAKTICKÝ POSTUP ZALOŽENÍ SE

Z nařízení o SE vyplývá pět možných způsobů založení SE, přičemž pátý způsob založení dceřiné společnosti již existující evropské společnosti má spíše doplňkový charakter. V České republice je tomu jinak, založení SE jako dceřiné společnosti již existující evropské společnosti je nejrozšířenějším způsobem vzniku evropských společností. Tento způsob založení evropské společnosti daný čl. 3 odst. 2 NoSE je nejdůležitější a tvoří největší podíl ze všech SE zapsaných do obchodního rejstříku. Postup zakládání dceřiné společnosti jinou evropskou společností je obdobný jako postup zakládání dceřiné tzv. joint-venture společnosti. Rozdíl je v tom, že místo zakladatelské smlouvy se vypracuje zakladatelská listina, která rovněž musí mít formu notářského zápisu. V ČR nastala situace, kdy prostřednictvím malého počtu mateřských SE vznikla široká síť dceřiných SE, které poté byly převedeny na další subjekty. Jako vůbec první evropská společnost v ČR byla založena společnost EUROPEA CAPITAL, SE. Byla založena jako dceřiná společnost české společnosti s ručením omezeným a kyperské společnosti. Tato evropská společnost doposud založila nejvíce dceřiných společností. V této kapitole se budu podrobněji zabývat způsobem založení právě dceřiné společnosti dle čl. 2 odst. 3 NoSE. Pokusím se popsat jednotlivé kroky při zakládání dceřiné evropské společnosti, které budu modelovat na konkrétním případu. Pro popis jednotlivých kroků založení jsem vycházela ze zakladatelské smlouvy skutečně existující evropské společnosti. Zakladatelská smlouva bude uvedena v příloze č. 2. Zdrojem dat byly aktuální údaje zapsané ve veřejné části obchodního rejstříku.

7.1 Zakladatelská smlouva Praktický postup při zakládání dceřiné společnosti vyžaduje dle § 162 odst. 2 ObchZ zakladatelskou smlouvu, která musí mít formu notářského zápisu. Součástí zakladatelské smlouvy je projev vůle, ve kterém je možno uvést, že zakladatelé evropské společnosti s názvem Europea Capital, SE se v této zakladatelské smlouvě rozhodli založit níže uvedenou Societas Europaea (evropskou společnost). Společnost bude založena jednorázově, bez veřejné nabídky akcií.

56

Společnost se zakládá na dobu neurčitou. Společnost vznikne dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku. Minimální obsahové náležitosti zakladatelské smlouvy jsou: 1. obchodní firma, sídlo společnosti a právní forma společnosti, 2. předmět podnikání a činnosti, 3. navrhovaný základní kapitál, 4. akcie společnosti, 5. správce vkladu, 6. přibližná výše nákladů související se založením, 7. návrh stanov, 8. zapojení zaměstnanců.

Zakladateli evropské společnosti s obchodní firmou EUROPEA CAPITAL, SE (dále jen „společnost“) jsou: •

obchodní společnost GOLDEN RIVER s.r.o., se sídlem Praha 3 – Žižkov, Koněvova 2660/141, PSČ 13083, IČ 27436721, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 116309,

•

obchodní společnost NATLAND GROUP Limited, Reg. č. HE 155549, se sídlem Limassol, Pikloni 4, 3075, Kyperská republika.

Požadavek nadnárodního prvku je splněn, každá ze zakladatelských společností se řídí právem jiného členského státu.

Společnost se zakládá podle: •

ustanovení čl. 2 odst. 3 a čl. 35 a násl. Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE) ve znění Nařízení Rady (ES) č. 885/2004 ze dne 26. dubna 2004,

•

v souladu se Směrnicí Rady č. 2001/86/ES ze dne 8. října 2001, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců,

•

podle ustanovení § 1 a násl. zákona č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti, ve znění pozdějších předpisů,

•

podle ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník v platném znění.

57

Ad 1. Obchodní firma, sídlo společnosti, právní forma společnosti Obchodní název firmy musí obsahovat dodatek „SE“, buď před nebo za názvem společnosti. Pouze evropské společnosti smí uvádět ve své firmě zkratku „SE“. Před zápisem do obchodního rejstříku musí být ověřeno, zda již obdobný název společnosti neexistuje. Firma uvedená v zakladatelské smlouvě se musí shodovat s firmou uvedenou ve stanovách. Rovněž sídlo firmy uvedené v zakladatelské smlouvě se musí shodovat se sídlem uvedeným ve stanovách. V zakladatelské smlouvě společnosti pak může být uvedeno takto: Obchodní firma zakládané evropské společnosti zní EUROPEA CAPITAL, SE. Sídlem zakládané evropské společnosti je Praha, Česká republika. Právní formou společnosti je evropská společnost podle čl. 1 NoSE.

Ad 2. Předmět podnikání a činnosti V zakladatelské smlouvě je možné uvést předmět podnikání či předmět činnosti společnosti. Předmět činnosti je širší pojem, jelikož podnikání je pouze jedním z okruhů činnosti společnosti. Popř. může být uvedeno obojí - jak předmět podnikání, tak předmět činnosti. Výslovně uvádět oba je však nadbytečné. V případě společnosti EUROPEA CAPITAL, SE je v zakladatelské smlouvě uveden předmět podnikání. Předmětem podnikání je: •

pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor bez poskytování jiných než základních služeb zajišťujících jejich řádný provoz,

•

zprostředkování obchodu a služeb,

•

specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zbožím,

•

činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců,

•

reklamní činnost a marketing,

•

velkoobchod,

•

realitní činnost.

58

Ad 3. Navrhovaný základní kapitál Nařízením o SE je dána výše základního kapitálu, který musí činit minimálně 120 000 EUR. Součet jmenovitých hodnot všech akcií se musí rovnat částce základního kapitálu. Výše kapitálu se rovněž vádí ve stanovách. V případě společnosti EUROPEA CAPITAL, SE činí základní kapitál 3 196 800,Kč, resp. dle přepočtu kurzu České národní banky k 4. květnu 2009 (1 EUR = 26,64 Kč) činí výše základního kapitálu 120 000,- EUR. Základní kapitál společnosti je tvořen peněžitými vklady zakladatelů, kteří upíší akcie na celý základní kapitál společnosti. Ad 4. Akcie společnosti Počet akcií je dán výší základního kapitálu a jmenovitou hodnotou akcií, do nichž je výše základního kapitálu navržená k upsání zakladateli rozvržena. Dceřiná společnost se sídlem v ČR může vydávat jen kmenové a prioritní akcie. V zakladatelské smlouvě musí být uvedeno, kolik akcií upisuje každý ze zakladatelů. Zakladatel musí uvést za jaký emisní kurz akcie upisuje. Emisní kurz představuje částku, za niž evropská společnost akcie vydává. V případě této společnosti je výše základního kapitálu společnosti rozvržena na 12 kusů kmenových akcií znějících na jméno, všechny akcie budou vydány v listinné podobě a nejsou s nimi spojena žádná zvláštní práva, akcie nejsou kótované. Jmenovitá hodnota každé akcie činí 266 400,- Kč, resp. dle přepočtu České národní banky k 4. květnu 2009

(1 EUR = 26,64 Kč)

činí

jmenovitá

hodnota

každé

akcie

10 000,- EUR. Počet akcií upisovaných zakladateli je 12 kusů. Emisní kurz akcií je roven jejich jmenovité hodnotě. Celý základní kapitál společnosti je upsán a bude splacen zakladateli takto: •

Zakladatel obchodní společnost GOLDEN RIVER s.r.o. upisuje na základní kapitál společnosti 6 kusů akcií o jmenovité hodnotě 266 400,- Kč (resp. dle přepočtu 10 000,- EUR), za emisní kurz rovnající se její jmenovité hodnotě, tj. složí peněžitý vklad ve výši 1 598 400,- Kč (resp. dle přepočtu 60 000,- EUR).

•

Zakladatel společnost NATLAND GROUP Limited upisuje na základní kapitál společnosti 6 kusů akcií o jmenovité hodnotě 266 400,- Kč (resp. dle přepočtu 10 000,- EUR), za emisní kurz rovnající se jejich jmenovité hodnotě, tj. složí peněžitý vklad ve výši 1 598 400,- Kč (resp. dle přepočtu 60 000,- EUR).

59

Zakladatelé splní peněžitými vklady každý 100 % emisního kurzu jimi upsaných akcií, tj. zakladatel společnost GOLDEN RIVER s.r.o. částku ve výši 1 598 400,- Kč a společnost NATLAND GROUP Limited částku ve výši 1 598 400,- Kč a splatí emisní kurz nejpozději do dne podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku, a to bankovním převodem na zvláštní účet u banky, která za tím účelem zřídí správce vkladu na obchodní firmu společnosti. Emisní kurz akcií bude splácen výučně peněžitými vklady zakladatelů.

Ad 5. Správce vkladu Správcem vkladu před vznikem evropské společnosti může být někdo ze zakladatelů a při splácení peněžních vkladů to může být i banka. Správcem vkladu je zakladateli společenskou smlouvou ustanoven zakladatel, a to společnost GOLDEN RIVER s.r.o. Vlastnické právo k vkladům splaceným před vznikem společnosti, popř. jiná práva k těmto vkladům přecházejí na společnost dnem jejího vzniku. Banka neumožní disponovat se splacenými vklady na tomto účtu dříve, než bude společnost zapsána do obchodního rejstříku, ledaže je prokázáno, že jde o úhradu zřizovacích výdajů anebo o vrácení vkladu upisovatelům. Nevznikne-li společnost, správce vkladu splacené vklady bez zbytečného odkladu vrátí i s plody a užitky z nich.

Ad 6. Přibližná výše nákladů související se založením V zakladatelské smlouvě je nutné alespoň přibližnou výši nákladů, které souvisí se vznikem společnosti. Jedná se o zřizovací výdaje vynaložené např. na založení účetní jednotky do okamžiku jejího vzniku, správní poplatky, soudní poplatky, nájemné, odměny za zprostředkování atd. Zřizovacími výdaji nejsou např. výdaje na pořízení dlouhodobého majetku a zásob, na reprezentaci nebo výdaje související s přeměnou společnosti. V případě společnosti EUROPEA CAPITAL, SE se náklady, které v souvislosti se založením vzniknou, odhadují na 50 000,- Kč. Přibližná výše nákladů spojená se založením evropské společnosti se pohybuje okolo 100 000,- Kč. Odhad této částky byl získán ze zakladatelských smluv evropských společností zveřejněných v obchodním rejstříku.

60

Ad 7. Návrh stanov Součástí zakladatelské smlouvy jsou stanovy. Stanovy jsou modifikovány nařízením o SE a zákonem o SE a nelze použít ustanovení obchodního zákoníku. Zakladatelé schvalují znění stanov, kterými se řídí činnost společnosti, orgánů (v tomto případě - valná hromada, představenstvo, dozorčí rada), členů a akcionářů. Ve svých stanovách musí určit, zda volí dualistický či monistický systém řízení. Zakladatelé společnosti se rozhodli pro dualistickou strukturu řízení společnosti. Orgány evropské společnosti budou tvořit valná hromada, představenstvo a dozorčí rada. Dualistický systém řízení využívá i český obchodní zákoník. Návrh stanov by měl obsahovat: •

založení a vznik společnosti,

•

obchodní firma,

•

sídlo,

•

doba trvání společnosti,

•

předmět podnikání,

•

jednání jménem společnosti,

•

základní kapitál a akcie,

•

orgány společnosti,

•

svolání valné hromady a pravidla jednání,

•

představenstvo,

•

dozorčí rada,

•

úkony podléhající schválení dozorčí rady,

•

zvýšení základního kapitálu,

•

snížení základního kapitálu,

•

rezervní fond,

•

způsob rozdělení zisku a úhrada ztráty,

•

doplňování a změna stanov.

Stanovy společnosti EUROPEA CAPITAL, SE jsou součástí přílohy č. 2.

61

7.2 Zápis do obchodního rejstříku Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku podává představenstvo dceřiné společnosti bez zbytečného odkladu po založení společnosti, nejpozději však do 90 dnů od založení společnosti. Návrh podepisují všichni členové představenstva a jejich podpisy musí být úředně ověřeny. Dceřiná společnost bud zapsána do obchodního rejstříku, bude-li doloženo48: •

že zakladatelé splňují předpoklady čl. 2 odst. 3 NoSE,

•

byla uzavřena a je platná a účinná zakladatelská smlouva,

•

byly schváleny stanovy SE,

•

byli řádně určeni všichni členové představenstva a dozorčí rady nebo správní rady, volení valnou hromadou,

•

byla vyřešena otázka participace zaměstnanců na řízení společnosti,

•

stanovy ani založení dceřiné společnosti nejsou v rozporu s nařízením o SE a zákonem o SE.

K návrhu na zápis je třeba doložit49: •

zakladatelskou smlouvu ve formě notářského zápisu,

•

průkaz živnostenského nebo jiného podnikatelského oprávnění dceřiné SE,

•

doklady prokazující rozsah splacení základního kapitálu rozsahu uvedeném v zakladatelské smlouvě,

•

listiny prokazující titul pro užívání místností, do nichž je umístěno sídlo dceřiné SE,

•

podpisové vzory osob oprávněných jednat jménem dceřiné SE,

•

souhlas osob, jež se zapisují v rámci zápisu dceřiné SE, s jejich zápisem do obchodního rejstříku, s úředně ověřeným podpisem,

•

listiny prokazující, že členové představenstva, dozorčí rady či správní rady dceřiné SE splňují požadavky a předpoklady vyžadované nařízením o SE a zákonem pro výkon funkce,

•

doklady prokazující naplnění obecných předpokladů pro založení dceřiné SE uvedených v čl. 2 odst. 3 NoSE (např. výpisy z obchodních rejstříků),

48 49

DĚDIČ, J., ČECH, P. Evropská akciová společnost. 1. vydání. Praha: Bova Polygon, 2006, s. 252. DĚDIČ, J., ČECH, P. Evropská akciová společnost. 1. vydání. Praha: Bova Polygon, 2006, s. 252

62

•

doklady prokazující naplnění nadnárodního prvku při založení dceřiné SE,

•

doklady prokazující způsob zapojení zaměstnanců dceřiné SE.

Dnem zápisu do obchodního rejstříku vzniká dceřiná SE, která může plně využívat výhod evropské společnosti. Společnost EUROPEA CAPITAL, SE splnila všechny náležitosti a dne 16. května 2007 byla zapsána do obchodního rejstříku. Od této chvíle může zakládat své dceřiné evropské společnosti.

Proces zakládání SE není jednoduchý. Firmy, které si zvolí tuto formu společnosti pro své podnikání, musí počítat s mnohými překážkami při procesu zakládání. Vzhledem k tomu, že první SE začaly vznikat teprve v r. 2006, podnikatelé ještě nemají takové zkušenosti s jejím zakládáním. Teprve praxe a čas ukáže, zda se tato forma společnosti stane praktickou možností pro realizaci podnikatelských záměrů. Zkušenosti podnikatelů s místními úřady a soudy, které provádějí zápis společností do obchodního rejstříku, jsou většinou uspokojivé. Můžeme říci, že neznalost této relativně nové právní formy je postupně překonávána.

63

8

DISKUZE

Právní úprava evropské společnosti vyvolává řadu nejasností, které bude moci překonat teprve praxe. Ta rovněž ukáže, zda se čekání téměř čtyřicet let na vytvoření formy evropské společnosti vyplatilo a stane se efektivním nástrojem pro podnikání na celoevropské úrovni. Příležitosti ke změně formy či založení nové evropské společnosti využila řada významných evropských i českých společností. V České republice vznikají evropské společnosti mnohem rychleji než v ostatních zemích EU. V loňském roce vzniklo v České republice přibližně sto evropských společností, přitom v červenci roku 2008 existovalo celkem asi 200 evropských společností. Pouze malá část z nich vyvíjela podnikatelskou činnost a měla zaměstnance. Mezi největší evropské společnosti, které využily možnosti založit evropskou společnost, patří např. Allianz, SE; BASF, SE; Strabag, SE či Porsche Automobile Holding, SE. Mezi nejznámější české společnosti patří společnost Finep, SE; NH-Trans, SE nebo společnosti RPG Industries Zdeňka Bakaly a KKNG Karla Komárka, které jsou registrované na Kypru. Evropská společnost představuje nejprestižnější právní formu podnikání, kterou lze v současnosti v Evropě založit. Rozhodně není levnou záležitostí, její založení vyžaduje finanční prostředky ve výši několik desítek tisíc EUR (minimálně 120 000 EUR). Založení SE je dosti komplikované a dosud je jen málo těch, kteří mají se založením SE vlastní zkušenost. Proto se jako výhodná jeví možnost odkoupit již založené SE, které jsou zakládány výhradně za účelem prodeje. V ČR byly doposud fúzí založeny pouze dvě evropské společnosti, a to společnost DEMONTA Trade, SE, která vznikla sloučením české a slovenské akciové společnosti, a společnost NH – TRANS, SE, jež vznikla fúzí sloučením české akciové společnosti a kyperské veřejné akciové společnosti. Transformací existující akciové společnosti na evropskou společnost vznikly např. společnosti Finep Holding, SE nebo Omnia Holding, SE. Holdingovou evropskou společnost vytvořili např. společnosti HABASIT Holding, SE a CPI Holding, SE. Ostatní evropské společnosti vznikly jako dceřiné

64

společnosti buď akciových nebo evropských společností. Do dubna roku 2009 bylo u nás v obchodním rejstříku zapsáno 120 evropských společností.50 Založení SE jako dceřiné společnosti již existující evropské společnosti je nejrozšířenějším způsobem založení evropské společnosti u nás. Nejvíce dceřiných společností založila společnosti EUROPEA CAPITAL, SE a EUROMATER, SE. Jak již bylo zmíněno, právní úprava evropské společnosti nabízí mnoho zajímavých výhod. Ovšem je nutné podotknout, že většina z výhod evropské společnosti není v praxi v České republice využívána. Dosud založené evropské společnosti mají několik společných znaků, např. jde o založení SE jako dceřiných společností již existujících SE dle čl. 3 odst. 2 NoSE, předmětem činnosti je většinou správa, prodej nebo pronájem nemovitostí, nulový počet zaměstnanců, dualistická struktura řízení, jednočlenné obsazení představenstva a dozorčí rady, základní kapitál splacený pouze v minimální výši. Tyto znaky jsou typické pro hotové tzv. ready-made evropské společnosti a můžeme tedy předpokládat přesun jejich sídla do státu s optimálnějšími daňovými zákony. V takovém případě asi nedojde k naplnění původního smyslu vzniku právní úpravy SE, která směřovala k prohloubení přeshraniční spolupráce a přizpůsobení podnikatelských struktur společností podmínkám Evropského společenství.

50

Údaje získány z obchodního rejstříku dostupné z: .

65

9

ZÁVĚR

V diplomové práci jsem se zabývala problematikou evropské společnosti. Zaměřila jsem se na způsoby založení evropské společnosti, organizační strukturu evropské společnosti, zejména jsem se snažila uvést ekonomický pohled na institut evropské společnosti a vyjmenovat hlavní výhody pro její založení. Práce je zaměřena i na praktické problémy, jež mohou vznikat při založení a které jsou přiřazeny k právní úpravě. Ekonomický přínos práce spočívá v nastínění problematiky evropské společnosti a aplikaci právní úpravy. Založení evropské společnosti není jednoduchý proces a není možné jej shrnout na několika stránkách. V dalším textu se zaměřím na konkrétní doporučení a uvedu hlavní výhody, které přinese založení SE. Nařízením Rady EU o statutu evropské společnosti vznikla zcela nová forma podnikání - evropská společnost. Podobá se české právní úpravě akciové společnosti, ale v mnoha záležitostech a svými výhodami ji předčí. I když evropská společnost ve svém názvu označení „akciová“ neobsahuje, v zásadě představuje formu nadnárodní akciové společnosti. Právě nadnárodnost a mobilita přináší řadu odlišností a nesporných výhod. Z nařízení o SE plyne pět možných způsobů založení, kterého se musí zúčastnit alespoň dvě společnosti, z nichž každá má sídlo v jiném státu EU. Základní kapitál musí být minimálně ve výši 120 tis. EUR, je rozvržen do akcií a každý akcionář ručí pouze do výše jím upsaného kapitálu. Obchodní jméno firmy musí obsahovat dodatek „SE“. Motivací pro české podnikatele k zakládání evropských společností je výhodnější daňové zatížení, celkový stav podnikatelské legislativy, úroveň právních jistot nebo množství administrativy. Důležitým faktorem je informační povinnost společností vůči státu, která je v ostatních zemích nižší než u českých společností. Zmíněné výhody spolu s možností přesunu sídla firmy představují velmi atraktivní a lukrativní investici. Doporučení pro firmy, které uvažují o založení evropské společnosti: •

Zvolit některý ze způsobů založení daných v čl. 2 a čl. 3 NoSE. Každý ze způsobů založení klade odlišné požadavky na zakladatele a další předpoklady, které musí společnosti splňovat.

•

Zakladateli SE mohou být zpravidla právnické osoby (a.s., s.r.o.). Způsob založení dceřiné evropské společnosti je nejvíce otevřený různým druhům subjektů na

66

straně zakladatelů - veřejnoprávní či soukromoprávní právnické osoby, ne však osoby fyzické. •

Nejčastějším způsobem vzniku SE v ČR je založení dceřiné společnosti již existující evropské společnosti, tzv. ready-made SE. Výhodou těchto společností je fakt, že akcionářem se může stát i osoba, která jinak SE založit nemůže, např. fyzická osoba nebo národní společnosti v pozici jediného akcionáře.

•

SE umožňuje přeshraniční fúze, které se může účastnit jakékoliv množství společností z různých zemí, nástupnická společnost je vždy jedna a nemusí sídlit v žádném ze států, ze kterých bylo fúzováno.

•

Možnost zvolit monistický nebo dualistický systém řízení. Monistický model (správní orgán) vyhovuje menším podnikům, neboť má jednodušší strukturu a nižší náklady na řízení společnosti, může přinášet i úspory v personální oblasti. Dualistický model (řídící orgán a dozorčí orgán) vyhovuje více těm společnostem, které vyžadují větší anonymitu vlastníků a preferují méně zainteresovaných osob.

Některé další výhody, které evropská společnost podnikatelům nabízí: •

Možnost volně přesouvat své sídlo v rámci EU, což je pro účel podnikání v rámci EU velkou výhodou. Změna sídla znamená opuštění domácí legislativy a možnost výběru vhodného právního systému. Přesun není jednoduchý, je časově i finančně náročný.

•

Přesun sídla firmy např. z důvodu příznivějších administrativních či daňových podmínek, lepší vymahatelnosti práva, informační povinnosti atd.

•

Možnost výběru nejvhodnějšího daňového systému v rámci EU. Svou daňovou rezidenci může SE v rámci EU měnit několikrát do roka (tzv. country shopping).

•

Prestižní image evropské společnosti, která může přispět k rozvoji a navazování nových a kvalitnějších obchodních vztahů. Dodatek „SE“ vytváří společnost s evropskou identitou, která má významný vliv na její postavení a prestiž.

•

Založením SE se firma dostane z vlivu českých úřadů. Přesun sídla do zahraničí přináší firmě silnější pozici při jednání s českým státem. Společnosti mohou využít výhody smluv o ochraně investic, které domácí firmy nemají.

•

Naopak některé české firmy může oslovovat možnost vystupovat v České republice jako zahraniční společnost.

67

•

Zajímavá je i možnost opačné přeměny, tzn. přeměna SE na národní akciovou společnost v tom státu, ve kterém SE sídlí.

Lze říci, že forma evropské společnosti je výhodná pro velké společnosti, které působí ve více státech najednou. Stěží tuto formu využije společnost, jejíž podnikatelské aktivity se omezují na jednu členskou zemi. Neznalost této relativně nové právní formy je postupně překonávána a zkušenosti podnikatelů s místními úřady jsou většinou uspokojivé. SE je jedinou formou podnikání, která je společná pro všechny členské země EU a která usnadňuje volný pohyb kapitálu mezi členskými zeměmi EU. Možnost překročení hranic přinese snížení nákladů, povzbudí společnosti ke snížení cen a umožní tak posílit konkurenceschopnost Evropy. Vytvořením této právní formy mohou společnosti účinně konkurovat velkým společnostem na celosvětovém trhu. Societas europaea je exkluzivní záležitost, která přitahuje mnohé podnikatele, aby prostřednictvím této formy uskutečňovaly své plány v zahraničí a využily tak výhod dané členské země v rámci EU. Můžeme se domnívat, že díky mnohým výhodám se počet evropských společností bude dále rozšiřovat.

68

10 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Knižní publikace: [1] DĚDIČ, J., ČECH, P. Evropská akciová společnost. 1. vydání. Praha: Bova Polygon, 2006. 632 s. ISBN 80-7273-133-5. [2] DĚDIČ, J., ČECH, P. Evropské právo společností. 1. vydání. Praha: Bova Polygon, 2004. 536 s. ISBN 80-7273-110-6. [3] DĚDIČ, J., ČECH, P. Obchodní právo po vstupu ČR do EU. 2. doplněné a aktualizované vydání. Praha: Bova Polygon, 2005. 496 s. ISBN 80-7273-122-X. [4] DVOŘÁK, T. Akciová společnost a evropská společnost. 1. vydání. Praha: Aspi, 2005. 1014 s. ISBN 80-7357-120-X. [5] HODÁL, P. Evropské právo obchodních společností. Praha: Linde, 2005. 267 s. ISBN 80-7201-520-6. [6] THEISEN, M. R., WENZ, M. Die Europäische Aktiengesellschaft. Stuttgart: Schäffer-Pöschel Verlag, 2002.

Odborné články: [7] MENŠÍKOVÁ, L. Evropská společnost na vzestupu. Právní rádce, 2009, č. 1, s. 29 - 31. [8] DĚDIČ, J., ČECH, P. Evropská společnost – aktuální otázky týkající se zakládání a corporate governance. XV. Karlovarské právnické dny 2005, s. 119 - 134. [9] DĚDIČ, J., ČECH, P. Základy evropského práva společností se zřetelem na jeho význam pro činnost notáře po vstupu ČR do EU. Ad notam, 2005, č. 1, s. 19 - 44. [10] DVOŘÁK, T. O zakládání holdingové evropské akciové společnosti. Obchodní právo, 2005, č. 6, s. 2 - 11. [11] HEJDA, J. Evropská společnost – 2. Právní rádce, 2005, č. 10, s. 4-15. [12] KUBIKOVÁ, M., WOLFOVÁ, L. Evropská akciová společnost. Právní rádce, 2004, č. 5, s. 6 – 11. [13] NERUDA, R. Societa Europaea – Stručný úvod do právní úpravy a několik zamyšlení. Právní fórum, 2006, č. 5, s. 149 - 160. [14] PETR, M. Evropská společnost – 1. část. Právní rozhledy, 2005, č. 2, s. 69 - 76. [15] PETR, M. Evropská společnost – 2. část. Právní rozhledy, 2005, č. 3, s. 107 - 114.

69

Právní předpisy: [16] Nařízení Rady č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001, o statutu evropské společnosti [17] Směrnice Rady č. 2001/86/ES, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců [18] Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů [19] Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech [20] Zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti

Internetové zdroje: [21] DOLEČEK, M. Nadnárodní formy společností – Evropská akciová společnost [online]. c 2008 [cit. 26. 2. 2009]. Dostupný z www: < www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnich-ukonech/nadnarodni-formyspolecnosti-eas-opu/1000818/50052/>. [22] Evropská společnost? Nižší daně, lepší mobilita i větší anonymita [online]. c 2009 [cit. 1. 4.2009]. . [23] FRIEDBERGER, M. Nadnárodní charakter evropské společnosti [online]. [cit. 15. 3. 2009]. Dostupný z www: . [24] Návrh na zápis nebo zápis změny obchodních údajů do obchodního rejstříku [online]. Dostupný z www: < http://portal.justice.cz/ms/ms.aspx?j=33&o=23&k=2299&d=47038>. [25] RADECKÝ, A. V ČR je už založeno přes 60 „evropských společností" [online]. c 2008 [cit. 1. 4.2009]. Dostupný z www: . [26] SKÁLOVÁ, V. Značka Evropská společnost láká, ne vždy je to výhodné [online]. c 2009 [cit. 1. 4.2009]. Dostupný z www: . [27] Societas europaea – Evropská společnost [online]. c 2003 - 2009 [cit. 20. 3. 2009]. Dostupný z www: < http://www.akont.cz/cz/societas-europaea-evropskaspolecnost>. [28] Společnosti Online s.r.o. [online]. c 2007 - 2009 [cit. 10. 4. 2009]. .

70

[29] STARÝ, R. Ušetřete na daních díky Evropské společnosti [online]. c 2007 [cit. 1. 4.2009]. Dostupný z www: . [30] ŠITNER, R. O statut "evropská firma" je zájem " [online]. c 2008 [cit. 1. 4.2009]. Dostupný z www: . [31] VOKOUNOVÁ, B. Tacoma mezi nejlepšími poskytovateli ready-made společností [online]. c 2008 [cit. 20. 3. 2009]. Dostupný z www: .

11 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Vznik SE fúzí ……………………………………………………………... 18 Obrázek 2: Vznik holdingové SE ……………………………………………………... 19 Obrázek 3: Vznik dceřiné SE …………………………………………………………. 19 Obrázek 4: Vznik SE transformací a. s. ………………………………………………. 20 Obrázek 5: Vznik dceřiné společnosti již existující SE ……………………………….. 20

12 SEZNAM ZKRATEK Právní předpisy: NoSE ObchZ SoSE ZoSE

Nařízení Rady č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001, o statutu o evropské společnosti (SE) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Směrnice rady č. 2001/86/ES, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců Zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti

Ostatní zkratky: EHS ES ESD EU SE

Evropské hospodářské společenství Evropské společenství Evropský soudní dvůr Evropská unie Societas europaea (evropská společnost)

71

13 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Návrh na zápis nebo zápis změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku pro evropskou společnost. Příloha č. 2: Zakladatelská smlouva evropské akciové společnosti EUROPEA CAPITAL, SE, včetně navrhovaných stanov.

72

EVROPSKÁ SPOLEČNOST Diplomová práce

Recommend Documents