Evropská měnová unie

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy

Evropská měnová unie Bakalářská práce

Autor:

Alena Dolejší Bankovnictví, Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

JUDr. Michael Kohajda, PhD.

Duben 2011

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Milevsku dne 29. 4. 2011

Alena Dolejší

Na tomto místě chci poděkovat vedoucímu práce JUDr. Michaelovi Kohajdovi, Ph.D. za cenné rady a připomínky, jimiž přispěl k vypracování mé bakalářské práce.

Anotace Předmětem bakalářské práce Evropská měnová unie je zhodnocení měnové strategie ČNB v souvislosti se vstupem ČR do EU, provedení analýzy dopadu zavedení eura na daňový systém v ČR a zároveň potřebné právní úpravy při eventuálním vstupu do eurozóny. První kapitola práce charakterizuje evropskou měnovou unii, její historii, vývoj, současnou podobu, výhody a nevýhody členství v měnové unii. Druhá kapitola se zaměřuje konkrétně na Českou republiku a EMU, hodnotí měnovou strategii ČNB a vyhodnocuje plnění konvergenčních kritérií. Třetí kapitola se zabývá daňovým systémem v ČR v souvislosti se zavedením eura a vyzdvihuje potřebné právní úpravy, které nás čekají. Závěrem práce vyhodnocuje, pomocí empirického průzkumu, pohled veřejnosti na problematiku ČR a přijetí eura.

Annotation The subjekt of this thesis is the evaluation of Mostary union CNB Monetary Strategy in the kontext of accession to the EU, the analysis of the impal of the introduction of the euro in the tax systém in the country and also the necessary legislativ for the eventual entry into the eurozone. The first charter describes the European Monetary Union, its history, development, current form, the advantages and disadvantages of membership in a Monetary Union. The second charter focuses specifically on the Czech Republic and EMU, Mostary strategy, the CNB assesses and evaluates the performance of the konvergence kriteria. The third charter deals with the tax systém in the Republic in connection with the introduction of the euro and highlights the necessary legal adjustments that arit us. Finnaly, the work is evaluated by using empirici research on issues of public perception and the CR adoption of the euro.

Obsah Obsah ......................................................................................................................................... 5 Úvod ........................................................................................................................................... 7 1.Evropská měnová unie .......................................................................................................... 8 1.1 Vznik EMU .................................................................................................................... 8 1.1.1 Evropský měnový systém ........................................................................................ 9 1.1.2. Evropská měnová unie ......................................................................................... 10 1.2 Evropská měnová unie v současnosti .......................................................................... 12 1.3 Přistoupení k EMU ....................................................................................................... 14 1.3.1. Maastrichtská konvergenční kritéria ................................................................. 15 1.3.2. Reálná konvergence .............................................................................................. 16 1.4 Výhody a nevýhody rozšíření eurozóny ...................................................................... 17 1.4.1. Očekávané přínosy ............................................................................................... 18 1.4.2. Nevýhody měnové unie......................................................................................... 20 2. Česká republika a evropská měnová unie ........................................................................ 24 2.1. Institucionální zajištění zavedení eura v České republice ....................................... 24 2.2. Úkoly České národní banky........................................................................................ 26 2.3. Časování vstupu do eurozóny ..................................................................................... 27 2.4. Plnění nominálních kritérií konvergence v ČR ........................................................ 28 3. Dopad zavedení eura na právní řád a daňový systém ČR .............................................. 31 3.1. Právní úprava procesu přechodu na euro ................................................................. 31 3.2. Dopad změn právního řádu v souvislosti s eventuálním vstupem ČR do eurozóny. .............................................................................................................................................. 32 3.2.1. Legislativní úprava vstupu .................................................................................. 32 3.2.2. Obecná úprava změnového zákona .................................................................... 33 3.2.3. Veřejnoprávní předpisy........................................................................................ 34 5

3.2.4. Zákon o ČNB......................................................................................................... 35 3.2.5. Soukromoprávní předpisy ................................................................................... 37 3.2.6. Obchodní zákoník ................................................................................................. 38 3.3. Daňová problematika vstupu ČR do EMU ............................................................... 39 4. Empirický průzkum názorů společnosti ve vztahu k EMU............................................ 43 Závěr ........................................................................................................................................ 53 Seznam použité literatury ...................................................................................................... 55

6

Úvod Dlouholeté snahy o evropskou integraci vyústily ve vytvoření Hospodářské a měnové unie (EMU)1 založené na používání společné evropské měny, eura. Od vzniku a prvního zavedení eura už uplynulo téměř 10 let, v Evropě však stále představuje velmi aktuální téma, ať už v zemích, ve kterých se euro již stalo zákonným platidlem, tak i v nových členských zemích Evropské unie, ve kterých má k jeho přijetí teprve dojít. Mezi ně se řadí i Česká republika. Euro již od samého začátku doprovází debaty plné rozdílných názorů na to, zda tato uměle vytvořená měnová jednotka přinese jednotlivým členským zemím EMU žádoucí výhody a bude schopna efektivně fungovat i v rámci světové ekonomiky. Ve své práci jsem se rozhodla zaměřit konkrétně na Českou republiku. Jednak mě tato problematika zajímá z pozice občana České republiky a potažmo i zřejmě budoucího člena Evropské měnové unie. Cílem práce je zhodnocení měnové strategie ČNB v souvislosti se vstupem ČR do EU. Provedení analýzy dopadu zavedení eura na daňový systém ČR. Vyhodnocení ekonomického přínosu společné měny v rámci EMU empirickým výzkumem. Práci je strukturována následovně. V první kapitole se budu zabývat charakteristikou evropské měnové unie, jejím historickým vývojem až po její současnou podobu. Je zde též vymezeny výhody a nevýhody členství v měnové unii. Druhá kapitola se zabývá konkrétně Českou republikou a EMU. Je zde vytyčeno institucionální zajištění zavedení eura, hlavní úkoly České národní banky a nutné změny v měnové politice ČNB v souvislosti se zavedením eura v ČR. Závěrem této kapitoly je vyhodnocení plnění nominálních konvergenčních kritérií za Českou republiku. Kapitola třetí popisuje změny, které nastanou v souvislosti se zavedením eura. Nejprve jsou zmíněny změny v oblasti daňové soustavy, tzn. státní rozpočet, vztah k sociálnímu a zdravotnímu pojištění, správa státního dluhu, účetnictví, daně, cla. Na to navazuje i potřeba dosažení změn v právním řádu ČR. Poslední čtvrtá kapitola této práce je provedený empirický výzkum veřejnosti na problematiku vstupu ČR do eurozóny.

7

1.Evropská měnová unie Evropská měnová unie je oblast společné jednotné měny v rámci jednotného trhu Evropské unie, kde se lidé, služby, zboží a kapitál pohybují bez omezení. 1Členy Evropské hospodářské a měnové unie, často zkráceně Evropské měnové unie, jsou všechny země EU, což například znamená, že jejich centrální banky spolupracují v Evropském systému centrálních bank, nebo že je mezi nimi zabezpečen volný pohyb kapitálu.

1.1 Vznik EMU Vznik evropské unie znamenal vyvrcholení dlouhodobých snah evropských zemí o ekonomickou integraci. Počátek evropských snah o vytvoření jednotného trhu se datuje do roku 1957, kdy došlo k podpisu tzv. Římských dohod, zakládajících Evropské hospodářské společenství (EHS). V souvislosti se vznikem EHS se ještě neobjevuje myšlenka o měnové unii – Římské smlouvy se dotýkají měnové politiky pouze okrajově, patrně v důsledku toho, že v 50. letech fungoval bretton-woodský systém pevných měnových kurzů s úzkými pásmy oscilace poměrně bez problémů.2 Konkrétní podnět pro vytvoření měnové unie zazněl na konferenci v Haagu v roce 1969. Na jeho základě došlo k vypracování tzv. Wernerova plánu skupinou ekonomů pod vedením lucemburského ministra financí P. Wernera, jehož cílem bylo vytvoření hospodářské a měnové unie v průběhu deseti let. Plán předpokládal poměrně rychlou koordinaci národních měnových a fiskálních politik, zavedení plné směnitelnosti měn, udržování stabilních devizových kurzů a jednotnou politiku v oblasti pohybu kapitálu. Navrhoval také převedení odpovědnosti za měnovou politiku na konkrétní společný orgán na úrovni společenství. Plán se setkal s odporem některých zemí, zejména Francie, které nechtěly přijmout ztrátu svých národních kompetencí v oblasti hospodářské politiky. Určitým východiskem byl v dubnu 1972 tzv.systém měnového hada. Centrální banky členských zemí se dohodly intervenovat na devizových trzích tak, aby se bilaterální ústřední 1

AWD Česká republika s.r.o.: Měnová unie. [online]. [cit. 2011-03-12]. Dostupné z: http://www.finance.cz/

2

VODIČKOVÁ, Š. Zavádění eura ve vybrané zemi EMU. 2008. Diplomová práce. Masarykova univerzita

8

kurzy pohybovaly + 2,25 vůči sobě navzájem, ale ne k americkému dolaru. Země však nebyly v důsledku rozdílného hospodářského vývoje schopny takto úzká oscilační pásma udržet a tento systém opouštěly (ke konci systému hada v tunelu v roce 1978 jich zde bylo pouze3.

1.1.1 Evropský měnový systém V březnu roku 1979 vzniká na popud Německa a Francie Evropský měnový systém (Europeanmonetarysystem, EMS). Toto považujeme jako další pokus o vytvoření hospodářské a měnové unie. Úkolem vzniku EMS byla obnova kurzových vztahů mezi jednotlivými měnami, které měly vést k hlubší ekonomické integraci. EMS měl fungovat na těchto základech: Společná nadnárodní jednotka ECU (EuropeanCurrency Unit) Její hodnota byla stanovena košovou metodou (v koši byly zastoupeny měny členských zemí ES, na základě hrubého národního produktu a účasti na mezinárodním obchodě jim byly přiděleny váhy zastoupení na hodnotě ECU). Měla sloužit k vzájemnému zúčtování mezinárodních operací a v souvislosti s poskytováním mezinárodních úvěrů Společný kursový mechanismus ( Exchange RateMechanism, ERM ) ERM představoval kombinaci systému téměř pevných devizových kurzů mezi zeměmi zúčastněnými v ERM navzájem a systému volného floatingu ve vztahu k ostatním měnám mimo rámec regionu Každá měna měla stanoven ústřední kurz vůči ECU doplněný povoleným oscilačním pásmem ±2,25% a od tohoto ústředního kurzu k ECU byly pomocí křížového pravidla odvozeny bilaterální kurzy měn navzájem. ERM založen na existenci symetrické odpovědnosti, tzn.že pokud se ústřední kurz měny dostal mimo povolené rozpětí, musely centrální banky obou zemí usilovat o obnovení parity Co se týče měnové autonomie, EMS představoval značný posun, protože paritu směnných kurzů bylo možné změnit pouze se souhlasem ostatních členských zemí toto vzájemné navázání měn umožňovalo snižovat kurzová rizika a zlepšit prostředí pro

3


9

vzájemné obchodní a kapitálové transakce Systém potenciálních devizových facilit Jednalo se o mechanismy velmi krátkodobých úvěrů a mechanismy krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé podpory. Úvěry byly poskytovány členským zemím k devizovým intervencím a při poruchách platebních bilancí EMS v žádném aspektu nebyl měnovou unií (zúčastněné státy nadále prováděly vlastní měnovou politiku a používaly svoje národní měny), ve své době však znamenal velký přínos. Svým fungováním napomohl vytvořit podmínky pro měnovou unii tím, že se mu do jisté míry podařilo snížit vzájemnou voatilitu směnných kurzů, zajistit stabilnější ekonomické prostředí a sbližovat hospodářskou politiku jednotlivých zemí. V průběhu existence ERM sice docházelo ke změnám ústředních kurzů měn, ale jejich frekvence se od roku 1979 neustále snižovala. Od poloviny 80.let až do roku 1992 byly ústřední kurzy relativně stabilní. Ránu tehdejším snahám o dosažení kurzové stability zasadila vážná měnová krize v roce 1992 vyvolaná spekulativními útoky proti některým „slabším“ měnám, která donutila Velkou Británii a Itálii k vystoupení z ERM a v srpnu roku 1993 si vyžádala rozšíření pásem až na ±15%, aby mohl být systém zachován. I přes tyto problémy se však EMS stal do té doby nejúspěšnějším pokusem o stabilizaci měnových kurzů a dal se považovat za předchůdce měnové unie. 4

1.1.2. Evropská měnová unie Evropská rada v červnu roku 1988 potvrdila záměr postupně zavést Hospodářskou a měnovou unii (HMU) a pověřila výbor skupiny expertů, jemuž předsedal tehdejší předseda Evropské komise Jasques Delors, aby vytvořil návrh konkrétních etap směřujících k této unii. Výsledkem byla v dubnu 1989 Zpráva o hospodářské a měnové unii evropských společenství, tzv. Delorsova zpráva, která je považována za třetí pokus o vytvoření měnové unie. 5 Delorsova zpráva se stala závazným dokumentem, stanovovala nezbytné podmínky a základní organizační principy vybudování Hospodářské a měnové unie včetně konkrétních návrhů jejího zavedení. Přechod k měnové unii se měl uskutečnit ve třech samostatných avšak

4


5


10

na sebe navazujících stádiích, výsledkem měla být měnová oblast, kde měnová politika bude centrálně řízena nadnárodní měnovou institucí a bude používána jednotná měna. Aby mohla země vstoupit do měnové unie, musí dojít k zavedení pevných devizových kurzů členských měn bez kurzového rozpětí a k liberalizaci pohybu kapitálu v ES. Stručný výklad jednotlivých etap v Delorsově zprávě: První etapa EMU První etapa realizace Měnové unie byla zahájena 1. července 1990 a trvala do roku 1993. Tato etapa počítala s: 

prohloubením koordinace hospodářských a měnových politik,



zapojení všech zemí do systému pevných kurzů ERM a volnou směnitelností měn,



zrušením veškerých omezení pohybu kapitálu mezi členské státy.6

Druhá etapa EMU Druhá etapa byla spojena se založením Evropského měnového institutu (EMI) 1.ledna 1994. Hlavními úlohami EMI bylo přispět k posílení spolupráce centrálních bank členských zemí EU a větší koordinaci jejich měnových politik s cílem zajistit cenovou stabilitu. V souvislosti s přípravou na třetí etapu měl EMI za úkol připravovat nástroje a postupy pro realizaci jednotné měnové politiky a vznik jednotné měny v poslední etapě (např. dohlížet na technickou přípravu bankovek budoucí společné měny), bylo mu také svěřeno provádění příprav nezbytných k ustavení Evropského systému centrálních bank (ESCB).7 Dalšími úkoly bylo posílení hospodářské konvergence, zákaz úvěrování veřejného sektoru centrálními bankami a v neposlední řadě také přípravné práce na třetí etapě. Třetí etapa EMU Třetí závěrečná fáze vzniku EMU začala 1. ledna 1999 neodvolatelným stanovením směnných kurzů měn k euru u měn jedenácti členských zemí, které se rozhodly účastnit se měnové unie. Byly tak završeny snahy o vznik evropské měnové unie.8 Od tohoto data bylo zavedeno euro a nahradilo tak původní měnovou jednotku ECU 6


7


8


11

v poměru 1:1. Od ledna 2002 byly eurobankovky a euromince dány do oběhu jako zákonné platidlo. Veškeré kontrakty a ekonomické transakce tak byly prováděny pouze v euru. Původní měny daných států byly v oběhu paralelně s eurem po dobu dvou měsíců. Bylo je možné prostřednictvím obchodních bank směnit za euro v centrálních bankách, a poté byly zcela staženy z oběhu. Od začátku třetí etapy EMU nabyl účinnosti mechanismus směnných kurzů v rámci EU (ERM II), který stanovuje pro členské státy mimo oblast eurozóny vazbu jejich měny na euro s fluktuačním pásmem ± 15 procent. Dalším krokem bylo provádění jednotné měnové politiky Evropskou centrální bankou (ECB), která spolu s národními centrálními bankami zemí eurozóny tvoří tzv. Evropský systém centrálních bank ( ESCB). 9 Primárním úkolem ECB je zajištění cenové stability ve státech eurozóny tak, aby neklesala kupní síla eura. ECB usiluje o meziroční zvýšení harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) pro eurozónu maximálně o 2 procenta. To se snaží zajistit dvěma způsoby: 

kontrolou množství peněz v oběhu, mimo jiné spočívající ve stanovení úrokových sazeb v rámci eurozóny.



monitorováním cenových trendů a posuzováním rizik, ovlivňujících stabilitu cen v eurozóně. 10

1.2 Evropská měnová unie v současnosti Eurozóna, oficiálně nazývaná euro oblast, je území Evropské unie, na kterém se používá společná evropská měna euro. Jejími členy jsou tedy státy, které vstoupily do třetí fáze Evropské měnové unie (EMU) a tím euro na svém území zavedly. Eurozónu v současnosti tvoří 17 z 27 členských států Evropské unie, tj. Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko. Deset států evropské unie prozatím euro jako svou měnu nezavedlo. Jsou jimi Bulharsko, Česko, Dánsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Švédsko a Velká Británie.

9


10

JÍLEK, J: Peníze a měnová politika.:Vyd 1. Praha: Grada, 2004. 742 s. ISBN 80-247-0769-1. Str.357

12

Obrázek 1.1 Země eurozóny Zdroj: Evropský měnový systém. Wikipedia [online]. Dostupné na http://cs.wikipedia.org/wiki/Evropský měnový systém, 9.3.2011

Dalšími státy požívající euro je Vatikán, Monako, San Marino a Andorra. Tyto země používají euro jako vlastní měnu a mají také právo, s výjimkou Andorry, razit vlastní euromince. Po jednostranném rozhodnutí používá vlastní měnu euro též Kosovo a Černá Hora. Euro jako měnová jednotka vystupuje celkem pro více než 317 milionů lidí a takto prováděné transakce bezpochyby dosahují obrovského ekonomického významu. Tím, že se zavedlo euro se podstatně změnilo rozmístění světových finančních trhů do tří zásadních oblastí – trhu eurového, dolarového a jenového. 11 Před zavedením eura v roce 1999 byl za vedoucí světovou měnu považován dolar díky roli Spojených států ve světové produkci a obchodu, jejich stabilní ekonomice a hloubce a likviditě finančního trhu. Zatímco přetrvávala domněnka, že dolar neztratí svou dominantní roli, sílily také hlasy, že euro se brzy stane mezinárodní měnou, která se svým významem vyrovná americkému dolaru a částečně ho nahradí. Tyto optimistické předpovědi se zakládaly

11

ZUKAL, J. Euro slaví páté narozeniny. [online].[cit. 2011-02-22]. Dostupné z:http://www.finance.cz/

13

na velikosti ekonomiky eurozóny a jejím významu ve světovém obchodu – nová jednotná měna by reprezentovala největší měnovou oblast na světě a druhý největší kapitálový trh.12 Jak se vyplnila tato prognóza? Americký dolar má pořád vedoucí roli v mnoha oblastech, ale jeho dominantní postavení se zmenšilo díky zavedení eura. Euro si během svého krátkého působení na světové scéně upevnilo své postavení druhé nejdůležitější měny mezi subjekty soukromého sektoru i měnovými autoritami na kapitálovém a devizovém trhu a v mezinárodním obchodu. 13 Euro sice má stále určitý potenciál k dalšímu růstu jeho významu, nicméně zřejmě nadále neohrozí prvenství dolaru jako mezinárodní a rezervní měny, i přes poměrně velký externí deficit americké ekonomiky a slabý dolar: 

co do velikosti je ekonomika eurozóny stále menší než ta americká



měnové složení rezerv předně odráží zvolený kurzový režim a také územní skladbu obchodu a finančních toků. Ekonomiky asijských zemí se daleko více orientují na USA a není příliš pravděpodobné, že by některá z nich začala vázat měnu spíše k euru.



mezinárodní komoditní trhy jsou v současnosti denominovány převážně v dolarech, proto je zde vliv na eura velmi omezený. Ve prospěch dolaru a neprospěch eura hovoří takové faktory jako setrvačnost, tradice a ekonomické výhody jedné měny pro denominaci na komoditních trzích 14

1.3 Přistoupení k EMU Proces přijetí společné evropské měny trvá přibližně tři roky. Výsledkem je rozhodnutí Rady EU, která jej vydá na základě zprávy Evropské komise (EK) a Evropské centrální banky. Konvergenční zprávu vydává Evropská komise spolu s Evropskou centrální bankou každé 2 roky nebo na základě žádosti některé z členských zemí. Zpráva se zaměřuje na členské státy,

12

TOMÁŠEK, M. Euro – největší finanční transakce v dějinách. [online].2002, [cit.2011-02-22]. Dostupné

z http://hn.ihned.cz. 13


14


14

které zatím nesplnily vstupní kritéria pro zavedení jednotné měny, a hodnotí jejich pokrok v přípravách na vstup do eurozóny. Země, která usiluje o začlenění do eurozóny musí splňovat jisté právní předpoklady (slučitelnost práva s právem EMU) a zároveň Maastrichtská kritéria, jejichž dodržení zajišťuje ekonomickou konvergenci nominálních veličin.15

1.3.1. Maastrichtská konvergenční kritéria Konvergenční kritéria přesně vymezuje článek 121 Smlouvy o založení Evropského společenství a dále podrobněji pak v protokolu připojeném ke Smlouvě. Jejich smyslem je posoudit vývoj ekonomiky daného členského státu a snaha zajistit jeho připravenost na vstup do měnové unie. 16 Kritéria můžeme rozčlenit do 3 okruhů: Měnová kritéria Fiskální kritéria Legislativní kritéria

Měnová kritéria Členský stát musí dosáhnout vysokého stupně cenové stability, což znamená, že nárůst spotřebitelských cen (měřený podle indexu spotřebitelských cen) během jednoho roku před provedeným šetřením nesmí překročit o víc než 1,5 procentního bodu míru inflace tří států Evropské unie (nikoli pouze eurozóny), které v oblasti cenové stability dosáhly největší stability (jde o nevážený aritmetický průměr míry inflace ve třech zemích s nejnižší mírou inflace. 17 Členský stát musí prokázat stálost konvergence se zeměmi eurozóny, která se odráží v úrovních dlouhodobých úrokových sazeb. Průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba nesmí přesahovat průměr úrokových sazeb tří cenově nejstabilnějších zemí o více než 2 15

LACINA, L. a kol. Měnová integrace: náklady a přínosy členství v měnové unii. 1.vyd. Praha: C.H.Beck,

2007. 538s. ISBN 978-80-7179-560-5. 16

Evropský měnový systém [online].[cit.2011-02-14]. Dostupné

z http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro 17

European Central Bank. : Convergence kriteria. [online].[cit. 2011-03-11]. Dostupné z: http://www.ecb.int/

15

procentní body (úrokové sazby jsou zajišťovány na základě dlouhodobých státních dluhopisů nebo srovnatelných cenných papírů). 18 Účast země v kurzovém mechanismu ERM II pod dobu minimálně dvou let před vstupem do EMU, aniž by v této době provedla úpravu ústředního kurzu vůči měně jakéhokoli členského státu. Směnný kurz vůči euru by se měl blížit centrální paritě stanovené v rámci EMS a být udržován v normálním fluktuačním rozpětí

± 15procent (podle

dokumentů ECB a EK se však očekává větší kurzová stabilita, odvozená od původního rozpětí pásma oscilace v ERM, tj. ± 2,25%).19 Fiskální kritéria Ve fiskální oblasti je požadovaným kritériem dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí, z toho vyplývá, že: 

Plánovaný nebo skutečný deficit státního rozpočtu nesmí přesáhnout referenční hodnotu stanovenou jako 3 % HDP, kromě případů, kdy se podíl veřejných výdajů na HDP postupně dostatečně snižuje a přibližuje referenční hodnotě, nebo došlo k malému překročení referenční hodnoty pouze dočasně a výjimečně. 20



Státní dluh by neměl přesáhnout 60% HDP, popřípadě se poměr veřejného zadlužení k HDP snižuje a blíží se k úrovni doporučované hodnot

Legislativní kritéria Je požadována nezávislost centrální banky kandidátského státu. Především se posuzuje finanční, funkční, institucionální a personální nezávislost). Dalším požadavkem je právní integrace národní banky do ESCB.

1.3.2. Reálná konvergence Kromě nominální konvergence je také žádoucí, aby daný stát konvergoval se členy eurozóny i reálně. Reálná konvergenční kritéria představují jisté neformální požadavky

18


19

JÍLEK, J: Peníze a měnová politika.:Vyd 1. Praha: Grada, 2004. 742 s. ISBN 80-247-0769-1. Str.352

20


16

na vstup do měnové unie. Nejsou výslovně formulována v žádném dokumentu ECB ani Evropské komise, ale lze je odvodit výkladem některých ustanovení Smlouvy o ES. 21 Nejsou ani kvantitativně specifikována takovým způsobem jako Maastrichtská kritéria. 22 Pod pojmem reálná konvergence se skrývá jak přibližování ekonomické úrovně dané kandidátské země k ekonomické úrovni ostatních členských zemí EMU ( měřené prostřednictvím ukazatele HDP na obyvatele, který je ukazatelem rozvoje země ), tak strukturální konvergence. Ta zahrnuje vytvoření lepší institucionální struktury, v rámci které ekonomika funguje, a na kterou se dá nahlížet jako na základ pro příznivé ekonomické prostředí a pro budoucí efektivnější alokaci finančních zdrojů. Konkrétně jde např. o odpovědnost vlády, vývoj právního systému, vyšší efektivitu státní správy nebo o kvalitu soudnictví. 23

1.4 Výhody a nevýhody rozšíření eurozóny Vzájemný obchod mezi zeměmi EU tvoří až 60% celkového objemu obchodu Unie. Význam jednotného evropského trhu, který zahrnuje volný pohyb lidí, služeb, zboží a kapitálu na území států EU, je bezesporu obrovský. Otázkou však je, zda vytvoření dobře fungující zóny volného obchodu nezbytně vyžaduje existenci měnové unie, tedy zda je měnová unie hospodářskou nutností.24Obhájci měnové unie předpokládají, že zavedení společné měny je nutné ke zdokonalení jednotného volného trhu zboží a služeb. Skeptici naopak tvrdí, že všechny výhody volného obchodu je možné mít i bez jednotné měny a přechod na euro by mohl dokonce vést k oslabení prosperity v Evropě v důsledku vzrůstu nezaměstnanosti, cyklických výkyvů ekonomické aktivity v rámci jednotlivých států a následně vyšší míry inflace. 25

21

NIEDERMAYER, L. Měnová politika a příchod eura: sborník textů ze seminářů č. 16/2002. Edited by Marek

Loužek. Vyd. 1. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku, 2002. 107 s. Ekonomika, právo , politika, č. 16/2002. ISBN 978-80-225-2438-4.str. 39 22


str. 20 23

VODIČKOVÁ, Š. Zavádění eura ve vybrané zemi EMU. 2008. Diplomová práce. Masarykova univerzita str,

20 24 25

AWD Česká republika s.r.o.: Měnová unie. [online]. [cit. 2011-03-12]. Dostupné z: http://www.finance.cz/ FELDSTEIN, M. Argumenty proti evropské měnové unii. [online].1992, [cit. 2011-04-05]. Dostupné

z http://www.europortal.cz/Articles/1842-argumenty-proti-evropske-menove-unii.aspx/.

17

Podle některých kritiků měnové unie usilují o EMU ti, kteří jejím prostřednictvím chtějí směřovat k politické unii. Společná měna by tak představovala efektivní způsob, jak přesunout rozhodovací pravomoci o měně a případné fiskální politice z jednotlivých metropolí do Bruselu…26 V tuto chvíli je jisté, že vznik (popřípadě rozšíření) EMU nese jak značné výhody, tak je ale spojen i s řadou nevýhod. Zkusme si nyní tyto výhody a nevýhody přiblížit.

1.4.1. Očekávané přínosy Vytvoření měnové unie, která je založená na společné měnové jednotce má význam tehdy, pokud zisky plynoucí z jejího používání vyváží ztráty s tím spojené. Nejčastějšími argumenty, které zaznívají od zastánců používání společné měny jsou výhody plynoucí z: 

Integrace obchodu



Transparentnosti cen



Vzrůstající ekonomické stability



Eliminace nákladů na konverzi měn a transakčních nákladů.

Integrace obchodu Připojení k EMU přináší prokazatelně celkové zvýšení obchodu a díky přínosům vyšší konkurenceschopnosti také roste celkový výkon. Společná měna umožňuje vytvořit proces vysoce likvidní a integrovaný kapitálový trh v zemích, které ji používají. Další nespornou výhodu představuje zjednodušení a zrychlení platebního styku. 27

Transparentnost cen Jedním z velkých přínosů zavedení eura pro obyvatelstvo a obchodníky je bezesporu snadná porovnatelnost cen zboží a služeb v různých zemích, není proto nutné přepočítávat cenové hladiny. Snadnost porovnání cen posiluje obchod a konkurenceschopnost firem a

26

FELDSTEIN, M. Argumenty proti evropské měnové unii. [online].1992, [cit. 2011-04-05]. Dostupné

z http://www.europortal.cz/Articles/1842-argumenty-proti-evropske-menove-unii.aspx/. 27

European Central Bank.: EU enlargement. [online].[cit. 2011-03-26]. Dostupné z: http://www.ecb.int/

18

vytváří tlak na hospodářský růst a sblížení cen směrem dolů. 28Státy eurozóny tak mohou mít prospěch za stability cen, která je hlavním cílem ECB. Vzrůstající ekonomická stabilita V měnové unii zanikají kurzová rizika, což odstraňuje měnové problémy ve vzájemném obchodu v rámci Unie a eliminuje nejistotu subjektů pramenící z obav o stabilitu měnových kurzů a narušující investiční a obchodní činnost. Zrušení měnových fluktuací může způsobit další rozvoj vzájemné obchodní aktivity mezi členy EU, kterým kurzové riziko mohlo „smazat“ zisky z transakcí se zahraničními subjekty a zabraňovalo tak v rozšiřování obchodů do ostatních zemí.29 To výrazně zvyšuje důvěru investorů, kteří pak nepožadují za své investice tak velký výnos, a ve výsledku způsobí pokles úrokových sazeb. Efektivnější jednotný trh tak slibuje zvýšení objemu domácích i zahraničních investic, podporuje hospodářský růst a zaměstnanost a poskytuje lepší ochranu proti vnějším šokům. Význam tohoto přínosu se zvětšuje s rozšiřováním eurozóny. 30 Eliminace nákladů na konverzi měn a transakčních nákladů Přijetí eura je spojeno s eliminací nákladů na směnu peněz a transakčních nákladů souvisejících s konverzí měn. Před zavedením eura byla v EU výše transakčních nákladů odhadována na 20 a 25 miliard euro (cca 0,5% HDP Evropské unie) 31. Většině těchto nákladů byly vystaveny podniky. Praktický význam, který z toho plyne pro obyvatelstvo je takový, že při cestování po zemích EMU nemusí lidé směňovat peníze a platit poplatky, s tím spojené. Obchodníkům tak přináší úsporu nákladů a možnost držet účet v jedné měně, mohou tak více prostředků investovat do pracovních míst a růstu. 32

28


str.32 29




31

European Central Bank.: EU enlargement. [online].[cit. 2011-03-26]. Dostupné z: http://www.ecb.int/

32


str.22

19

Politický význam V neposlední řadě, má měnová integrace také rozsáhlý politický význam. Má jednak zajistit růst vážnosti EU a také silnější vyjednávací pozici vůči americkému dolaru a japonskému jenu. Funguje jako jednotící prvek pro evropskou identitu a jako faktor stability a prosperity. Euro navíc slouží jako katalyzátor dalšího vývoje v ostatních oblastech integrace, jako například dovršení jednotného trhu (včetně finančních služeb) nebo větší koordinovanost makroekonomické politiky. 33

1.4.2. Nevýhody měnové unie Pro členskou zemi znamená akceptace společné měny nejen množství nesporných výhod, ale také nutnost vypořádat se s řadou stinných stránek a nákladů. Ztráta samostatné měnové politiky Se vstupem do měnové unie je spojen zánik nezávislosti národní centrální banky v oblasti ovlivňování měnové politiky (v současnosti to znamená, že země přijdou o možnost určovat vlastní úroveň úrokových sazeb jako hlavní nástroj měnové politiky). Jednotlivé centrální banky musejí jednat v souladu s hlavními směrnicemi a instrukcemi Evropské centrální banky, která formuluje jednotnou měnovou politiku. Ta ovšem nemusí všem zemím eurozóny vyhovovat, protože v důsledku rozdílného vývoje ekonomik potřebuje část zemí volnější a jiná část zemí naopak přísnější monetární politiku. 34 Jednotná měnová politika může ekonomiku země dostat do problémů, jestliže úrokové sazby stanovené Evropskou centrální bankou pro celou eurozónu neodpovídají jejímu vývoji hospodářství (př. pro zemi s vysokou inflací je příliš nízká). Pokud se některá ze zemí eurozóny například potýká s vysokou mírou nezaměstnanosti, nemůže s tímto problémem bojovat uvolněním monetární politiky, pokud toto rozhodnutí nepadne na centrální úrovni. 35 Je proto poměrnou výhodou, aby země přistupující do měnové unie vykazovaly podobnou hodnotu makroekonomických ukazatelů (úrokových měr, míru inflace, deficitu platební

33 34

AWD Česká republika s.r.o.: Měnová unie. [online]. [cit. 2011-03-12]. Dostupné z: http://www.finance.cz/ HAZUCHA, D. Je EMU optimální měnovou oblastí? [online].2005, [cit. 2011-03-21]. Dostupné

z http://www.europortal.cz /Articles/384-je-emu-optimalni-menovou-oblasti.aspx/ 35

HAZUCHA, D. Je EMU optimální měnovou oblastí? [online].2005, [cit. 2011-03-21]. Dostupné

z http://www.europortal.cz /Articles/384-je-emu-optimalni-menovou-oblasti.aspx/

20

bilance a veřejného zadlužení), což by zaručilo, že centrálně přijímaná rozhodnutí by měla pozitivní vliv na hospodářský vývoj na celém území měnové oblasti. 36 Směnný kurz Už po vstupu do Evropské unie přichází členský stát o část volnosti při provádění kurzových opatření, kdy musí brát ohled na ostatní členské státy. V důsledku zavedení společné měny ztratí země také možnost regulovat reálný směnný kurz prostřednictvím změn v nominálním směnném kurzu vlastní nezávislé měny.37 Kurz sdílené měny není oproti kurzu volně plovoucí národní měny determinován pouze zájmem zahraničních investorů o hospodářství určité země, zájmem vlastních občanů o cizí zboží nebo schopnostmi domácích exportérů, ale závisí i na faktorech majících vliv na dovoz, vývoz a investice v ostatních členských zemích měnové unie. 38 Pokud by se ekonomika určité země s vlastní volně plovoucí měnou potýkala s recesí, pokles zájmu o dovoz zboží by způsobil depreciaci měny. V důsledku toho by došlo ke stimulaci exportu, tzn.proběhlo by léčivé znehodnocení měny, které by pomohlo ekonomice z recese. V případě, že by země vlastní měnu neměla a sdílela společnou měnu v rámci měnové unie, pokles zájmu o importované zboží by se na hodnotě měny neodrazil. Ozdravná depreciace by tedy neproběhla (jinak by tomu bylo samozřejmě v případě, kdyby byla recesí postižena úplně celá oblast měnové unie, například důsledkem vnějšího šoku, pak by ozdravná depreciace nastala).39 Z toho vyplývá, že v měnové unii nebude možné provést změny nominálních kurzů, tak aby tyto nominální kurzy měly potřebný vliv na směnné kurzy reálné. Jediným řešením tak zůstává snížení úrovně domácích cen. To s sebou pravděpodobně ponese negativní

36


z http://www.europortal.cz /Articles/384-je-emu-optimalni-menovou-oblasti.aspx/ 37




Loužek. Vyd. 1. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku, 2002. 107 s. Ekonomika, právo , politika, č. 16/2002. ISBN 978-80-225-2438-4. 39


Loužek. Vyd. 1. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku, 2002. 107 s. Ekonomika, právo , politika, č. 16/2002. ISBN 978-80-225-2438-4.

21

následek v podobě zvýšení nezaměstnanosti. Vhodnější variantou by tedy byl pokles hodnoty nominálního směnného kurzu. Společná evropská měnová jednotka těmto regulacím nominálního směnného kurzu zabrání a posílí změny reálného směnného kurzu snižováním mezd a cen. 40 Teorie měnových oblastí Mundellova teorie optimálních měnových oblastí zkoumá vliv vnějšího šoku na měnovou oblast (tj. skupinu zemí, resp. regionů používajících jednu společnou měnu nebo neodvolatelně zafixované směnné kurzy) a porovnává rozdíly v následcích oproti případu, kdy by země používaly měnu vlastní. 41 Hodnotí tedy schopnost ekonomiky obstát v prostředí jednotné měny. 42 Podle Mundellovy teorie je optimální měnová oblast založena na určitých kritériích. Ta by měla zaručit efektivní fungování hospodářské politiky navzdory zřeknutí se samotné měnové politiky: -mezi zeměmi existuje volný pohyb pracovní síly spojený s vysokou mobilitou pracovní síly, což představuje určitou náhradu vyrovnávací funkce měnového kurzu v případě, že se do hospodářství přenáší exogenní šok. V rámci celé oblasti se tak pracovní síla bude moct přesunovat z regionů, kde se poptávka po ní snižuje, do regionů s velkou poptávkou. Jinak řečeno, pokud existují oddělené trhy práce, měly by být zachovány oddělené trhy měn 43 -důležitými faktory, významně přispívajícími k tlumení exogenních šoků, jsou komoditní diverzifikace a dostatečně pružný cenový systém a trh práce, který by vyvažoval ztrátu vlastní měnové politiky a ztrátu možnosti přizpůsobovat cenovou a mzdovou hladinu vůči zahraničním odběratelům a dodavatelům pohybem směnného kurzu.44

40


str.24 41


z http://www.europortal.cz /Articles/384-je-emu-optimalni-menovou-oblasti.aspx 42


Loužek. Vyd. 1. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku, 2002. 107 s. Ekonomika, právo , politika, č. 16/2002. ISBN 978-80-225-2438-4.str.34 43



Economia, a.s. [online]. [cit. 2011-03-12]. Dostupné z: http://www.bankovnictví.ihned.cz/

22

V rámci měnové unie je výhodou, když členské státy tvoří celek, z hlediska podobné struktury trhů a výroby. Ekonomiky všech členských států jsou pak méně náchylné k podobným vnějším šokům, což umožní je včas předpovídat a předcházet jim. 45 Dalším důležitým faktorem je potřebná harmonizace v oblasti fiskální politiky, dále je nezbytný vysoký stupeň integrace finančního trhu, na kterém by volný pohyb kapitálu vyrovnal změny relativních nákladů a cen. 46 Podle Mundella by volně pohyblivé kurzy měly využívat ty země, které se vyznačují stabilitou mezd a mezi nimiž nedochází k pohybu pracovních sil. Měnová unie tak více vyhovuje malým otevřeným ekonomikám,47 pro které je prostředkem stabilizace cenové hladiny, mezinárodního obchodu a platební bilance. Aplikace Mundellovy teorie na Evropskou měnovou unii. Otázkou je, zda EMU tvoří optimální měnovou oblast, i když v mnoha případech nesplňuje výše uvedené podmínky. Státy EMU jsou rozdílné ve velikosti, struktuře i míře otevřenosti ekonomiky. Tyto rozdílnosti ještě více zvyšuje fakt jednotného trhu, z kterého plyne vyšší specializace výroby. Navzdory snahám zůstává mobilita pracovní síly velmi nízká. Jejímu zvyšování brání ve velké míře přirozené překážky v podobě jazykových a kulturních rozdílů

48

. V souvislosti

s obavami, aby neunikala pracovní síla a investice z méně rozvinutých regionů do rozvinutějších oblastí, docházelo k zavádění mechanismů s cílem určitého omezení mobility pracovní síly.

49

Výsledkem jsou poměrně přeregulované systémy, především na trhu práce,

ve většině států eurozóny.

45

JAVUREK, P. Dopady na zavedení eura na český bankovní sektor. 2002. 53 1.Bakalářská práce – Masarykova

univerzita v Brně, Pedagogická fakulta, 2002. 46

VODIČKOVÁ, Š. Zavádění eura ve vybrané zemi EMU. 2008. Diplomová práce. Masarykova univerzita str.

47

JAVUREK, P. Dopady na zavedení eura na český bankovní sektor. 2002. 53 1.Bakalářská práce – Masarykova

univerzita v Brně, Pedagogická fakulta, 2002. 48



TOMÁŠEK, M. Euro – největší finanční transakce v dějinách. [online].2002, [cit.2011-02-22]. Dostupné

z http://hn.ihned.cz.

23

2. Česká republika a evropská měnová unie Česká republika se k tomu, že přijme euro jako svou měnu zavázala ve smlouvě o přistoupení k Evropské unii. Oficiálně se hovoří o tom, že na přijetí eura se postupně připravujeme, avšak laicky si to můžeme vysvětlit tak, že se připravujeme pomalu a že tato oblast je dána do ústraní. Přesto vláda rozdělila úkoly k jeho přijetí. Česká národní banka má na starost měnovou politiku, institucionální přijetí eura spadá pod Ministerstvo financí. Dne 20. února 2006 byla založena Národní koordinační skupina, ta také pracuje na přijetí eura. Má na starosti spolupráci veškerých institucí, které se na přijetí eura podílejí. Protože se proces zavedení eura dotkne všech obyvatel, organizací a institucí, musí spolupráce fungovat na všech úrovních, a jejím hlavním cílem je hladké zavedení eura do běžného života.

2.1. Institucionální zajištění zavedení eura v České republice Základním dokumentem institucionálního zajištění je dokument Ministerstva financí nazvaný Institucionální zajištění zavedení eura v České republice. Byl schválen usnesením vlády ČR č. 1510 dne 23. listopadu 2005. Hlavním cílem tohoto materiálu je umožnění zpracování Národního plánu zavedení eura. Nesnaží se proto ani o analýzu legislativních či institucionálních aspektů přistoupení, pouze nastiňuje základní zásady a možnosti, s přihlédnutím na dosavadní historický vývoj a očekávání. V tomto dokumentu se v jeho závěrečné části představuje Národní koordinační skupina (NKS). Tu na podzim roku 2005 ustanovila vláda České republiky. Úkolem NKS je koordinace technických, organizačních a legislativních úkolů, které souvisejí se zavedením eura v ČR a dále pak příprava Národního plánu zavedení eura a jeho implementace. Tato instituce funguje jako mezirezortní orgán, v jehož čele stojí zástupce Ministerstva financí – Národní koordinátor zavedeni eura v ČR. Národní koordinační skupina zřídila pracovní skupiny složené ze zástupců relevantních orgánů státní správy a profesních organizací, které se zabývají konkrétními úkoly spojené se zavedením eura a předkládají NKS odborné podklady. Na činnost pracovních 24

skupin dohlíží určení gestoři. Přehled pracovních skupin Pracovní skupina pro legislativu Gestor: Ministerstvo spravedlnosti Pracovní skupina pro veřejné finance a veřejnou správu Gestor: Ministerstvo financí Pracovní skupina pro nefinanční sektor a ochranu spotřebitele Gestor: Ministerstvo průmyslu a obchodu Pracovní skupina pro finanční sektor Gestor: Česká národní banka Pracovní skupina pro informatiku a statistiku Gestor: Ministerstvo vnitra Pracovní skupina pro komunikaci Gestor: Ministerstvo financí ve spolupráci s Českou národní bankou 50 Pro zajištění organizačního a administrativního zázemí NKS byl na ministerstvu financí zřízen Organizační výbor NKS. Vedle podpory a koordinace aktivit NKS i pracovních skupin se tento útvar věnuje též shromažďování a distribuci informací o praktických aspektech zavádění eura v jiných členských státech Evropské unie. Aktivně se též podílí na přípravě metodických textů. 51 Do kompetencí NKS nepřísluší samostatné rozhodování o aspektech přijetí eura, nýbrž koordinace činností jednotlivých orgánů státní správy tímto pověřených a příprava odborných podkladů pro rozhodovací činnost. Zde je důležité zdůraznit, že povinnosti členského státu obsažené ve Smlouvě, Přistupovém Aktu a ostatních pramenech měnového statutu, jsou primárně povinností Vlády ČR. Na plnění jednotlivých dílčích kroků nezbytných k naplnění konvergenčních kritérií se však podílí mj. ústřední orgány státní správy (zejména jednotlivá ministerstva), přičemž některé úkoly spadají výhradně do jejich gesce, zatímco u jiných má jejich činnost pouze subsidiární povahu. Nezastupitelnou úlohu v procesu přijetí eura jakožto celku plní ČNB, která v právních vztazích souvisejících s přistoupením do třetí etapy EMU vystupuje jednak jako jejich subjekt (výhradní gesce ČNB u některých aspektů), objekt (kritérium reálné právní konvergence vyjádřené sladěností Statutů) tak i jako parciální obsah 50

Pracovní skupiny Národní koordinační skupiny, [cit. 2011-03-11], běžně dostupné z www.zavedenieura.cz

51

Organizační struktura, [cit.2011-03-11], běžně dostupné z www.zavedenieura.cz

25

práv a povinností souvisejících se vstupem do eurozóny (delegace monetární politiky momentálně vykonávané ČNB). Pro vyjádření postavení ČNB v procesu přijetí eura bývá používána metafora „ o kaprech, kteří rozhodují o vypuštění vlastního rybníka“. 52

2.2. Úkoly České národní banky Základní úkoly ČNB související se vstupem České republiky do eurozóny můžeme shrnout následujícím způsobem: Obecné institucionální úkoly v rovině ekonomicko – politické a institucionálně technické. (vyplývají především z Maastrichtské smlouvy a na jejím plnění se ČNB podílí spolu s vládou a MF). Rovina ekonomicko – politická – sledovat plnění konvergenčních kritérií a jejich vyhodnocování Iniciace vstupu ČR do systému ERM II Návrh vydání rozhodnutí o zavedení eura Úkoly pro zavedení eura v převážné kompetenci ČNB: A) příprava na plné zapojení do činnosti všech orgánů v rámci eurosystému B) legislativní úkoly v oblasti přípravy nového zákona o ČNB a Obecného zákona o zavedení eura.53 Měnová politika ČNB po vstupu do eurozóny - hlavní změny 

Česká národní banka nebude už měnovou politiku určovat, ale bude se podílet na jejím " spoludefinování' (v rámci účasti guvernéra ČNB na jednáních Rady guvernérů ECB) a jejím " provádění';



ČNB bude jednat v souladu s obecnými zásadami a pokyny ECB, bude uznávat koordinační roli ECB v oblasti mezinárodní spolupráce,



52

v zákoně o ČNB bude nutno výslovně uvést rozsah transakcí, které bude ČNB v

Witzany, J.-Novopečený kapr si rybník vypustit nechce, [cit. 2011-02-13], běžně dostupné z http://witzany.cz/,

srov.s Online rozhovor na http://patria.cz/, [ cit. 2011-02-13], běžně dostupné z http://www.cnb.cz/ 53

Kompletní seznam kompetencí a úkolů ČNB je obsažen v dokumentu

ČNB. Aktualizace úkolů ČNB

v souvislosti se zavedením eura v ČR, [cit. 2011-04-02], běžně dostupný z http://www.cnb.cz/

26

rámci Systému evropských centrálních bank i mimo něj provádět; 

guvernér ČNB se stane členem Rady guvernérů ECB;



úprava emisní činnosti ČNB (Rada guvernérů ECB má výlučné právo povolovat vydávání euro bankovek);



kodifikace eura jako národní měny v zákoně o ČNB a dalších;



zrušení stanovování režimu kurzu koruny vůči cizím měnám (§35);



auditoři ČNB budou muset být doporučeni Radou guvernérů ECB a schváleni Radou EU.

2.3. Časování vstupu do eurozóny Východiskem pro vstup do třetí etapy EMU je dokument Strategie přistoupení České republiky k eurozóně

54

(Strategie) schválený v roce 2003 Českou národní bankou a vládou

České republiky. Strategie uvedla jako první možné datum do třetí etapy EMU období 20092010

55

, aktualizovaná verze strategie však již konkrétní termín neuvádí.56 Oba dokumenty

definují alespoň postup, na základě kterého bude stanoveno cílové datum přistoupení ČR do eurozóny a datum vstupu do mechanismu ERM II. Vláda a ČNB podle Strategie hodnotí, zda bylo dosaženo dostatečného pokroku při vytváření podmínek pro přijetí eura a mohly tak být konkretizovány oba termíny. Toto hodnocení vychází z dokumentu Vyhodnocení plnění Maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou

57

. To každý rok zpracovává Ministerstvo financí a

ČNB a tato analýza každoročně hodnotí plnění maastrichtských kritérií a odhaduje možnost jejich plnění v následujících letech. Vyhodnocení také shrnuje vývoj ekonomické sladěnosti s eurozónou

58

, jejíž inkorporace do celého procesu zásadním způsobem odlišuje oficiální

český pohled na přijetí eura od ostatních států používajících dočasné výjimky. Česká

54

Dostupné z http://www.cnb.cz/, [cit. 2011-03-07].

55

Následně zamítnutý ČNB v říjnu 2006

56

Aktualizovaná strategie přistoupení ČR k eurozóně z roku 2007, [cit. 2011-03-05], běžně dostupné

z http://www.cnb.cz/ 57 58

Dostupné z http://www.cnb.cz/, [cit. 2011-03-02]. Dokument „Analýza stupně ekonomické sladěnosti české republiky s eurozónou“ vypracovaný ČNB,

dostupný z http://cnb.cz/

27

republika jako jediná deklarovala, to že časování není jen otázkou maastrichtských kritérií 59. Strategie označuje přijetí eura jako výhodné, avšak s dovětkem „jakmile k tomu budou vytvořeny ekonomické podmínky“

60

. Ty lze považovat za kritéria reálné konvergence

prosazovaná ECB. Cílem reálných konvergenčních kritérií je snaha o minimalizaci ekonomických a sociálních šoků souvisejících s přijetím eura.Musíme však odlišovat kritéria reálné konvergence, která jsou pouze kritérii doporučenými, od samotné bilance vstupu do eurozóny. Ta sčítá výhody a nevýhody vstupu do třetí etapy EMU a snaží se určit jaký je dlouhodobý přínos zavedení eura v jednotlivých zemích. Vzájemný vztah obou kritérií můžeme shrnout takto: Splnění reálných kritérií je znakem doporučovaným, avšak nevynutitelným. Splnění nominálních (maastrichtských) kritérií konvergence je obligatorním znakem přistoupení k eurosystému. Z pohledu přínosnosti pro ekonomiku členského státu i EMU mohou mít zásadnější význam kritéria reálná.

2.4. Plnění nominálních kritérií konvergence v ČR Kritérium cenové stability Hodnota inflačního kritéria je variabilní a je tvořena průměrem harmonizovaných indexů spotřebních cen tří členských států evropského společenství s nejnižší inflací, ke kterému je následně připočteno 1,5%. Kritérium cenové stability ČR historicky neplnila, podařilo se jí ho začít plnit od září 200961, jak nám dokládá tabulka č. 1

59

Kotlán, V. Euro selhalo jako kotva fiskálu. Co s ním?. Sborník textů „Euro – dříve nebo později?“, Praha :

CEP – Centrum pro ekonomiku a politiku, 2000 60

Aktualizovaná strategie přistoupení ČR k eurozóně z roku 2007, [cit. 2011-03-05], běžně dostupné

z http://www.cnb.cz/ 61

Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou,

[cit. 2011-03-04], běžně dostupné z http://www.cnb.cz/

28

Tabulka č. 1 Harmonizovaný index spotřebitelských cen (průměr posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců ke konci období, růst v %) 2007 Průměr

3

zemí 1,3

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2,6

0,0

0,7

1,2

1,2

1,2

s nejnižší inflací Hodnota kritéria

2,8

4,1

1,5

2,2

2,7

2,7

2,7

Česká republika

3,0

6,3

0,6

1,4

2,3

1,7

1,7

Zdroj: Eurostat, Evropská komise – Ekonomická prognóza. Prognóza pro ČR je převzata z Makroekonomické predikce ČR z července 2010.

Kritérium udržitelnosti veřejných financí Z hlediska sladěnosti ekonomiky ČR s ekonomikou eurozóny a udržitelnosti veřejných financí je vyřešení strukturálních problémů veřejných financí zásadní. Ve střednědobém horizontu vyplývá z Paktu stability a růstu pro ČR cíl pro strukturální deficit vládního sektoru ve výši 1% HDP. Při současném nastavení fiskální politiky nebude tento cíl v letech výhledu naplněn. 62 Tabulka č.2 Saldo sektoru vládních institucí (metodika ESA 1995, v % HDP) 2007

2008

2009 2010 2011

2012

2013

2014

Hodnota kritéria

-3,0

-3,0

-3,0

-3,0

-3,0

-3,0

-3,0

-3,0

Česká republika

-0,7

-2,7

-5,8

-5,1

-4,6

-3,5

-2,9

-2,3

Zdroj: ČSÚ, Notifikace vládního deficitu a vládního dluhu (říjen 2010), Fiskální výhled MF ČR

Kritérium stability měnového kurzu Přijetí členského státu EU do eurozóny je podmíněno úspěšným, minimálně dvouletým setrváním národní měny v Evropském mechanismu měnových kurzů II. (ERM II.). Česká měna se prozatím do systému nezapojila, proto také nemá konkrétně stanovenou centrální paritu k euru, vůči níž by sledovaly fluktuace měnového kurzu a tedy i plnění tohoto kritéria. Pro plnění kritéria bude klíčové načasování vstupu do mechanismu ERM II a vhodné

62



29

zvolení centrální parity. 63 Graf1.1. Nominální měnový kurz CZK/EUR

Zdroj: ČNB, Grafy kurzů měn, Graf CZK/EUR

Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb Toto kritérium dosud ČR bez větších problémů splňuje, jak potvrzuje tabulka č. 3. Tabulka č. 3 Dlouhodobé úrokové sazby pro konvergenční účely 2007 Průměr

3

zemí 4,4

2008

2009

2010

2011

2012

2013

4,2

3,9

4,3

4,8

4,8

4,8

s nejnižší inflací Hodnota kritéria

6,4

6,2

5,9

6,3

6,8

6,8

6,8

Česká republika

4,3

4,6

4,8

3,7

3,9

3,9

3,9

Zdroj: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou

63



30

3. Dopad zavedení eura na právní řád a daňový systém ČR 3.1. Právní úprava procesu přechodu na euro Přechodem na euro v rámci Evropské unie se zabývají především Rady EU. Konkrétně se jedná o nařízení o některých ustanoveních týkajících se zavedení eura64, které se zabývá kontinuitou soukromoprávních vztahů a zaokrouhlováním při konverzi měny. Toto nařízení určuje povinnosti především státům. Co se týče kontinuity závazků, je zde uplatňována zásada právní jistoty. Přijetí eura proto nemůže mít žádný vliv na existenci právních vztahů. Strany se však mohou dohodnout na případných výjimkách. Mohou tak například vázat ukončení právního vztahu na rozvazovací podmínku přijetí eura. Z hlediska zaokrouhlování je podstatné, že přepočítací koeficient bude určovat cenu jednoho eura v českých korunách a jeho přesnost bude činit 6 desetinných míst.

65

Nařízení přitom stanoví povinnost zaokrouhlit

výsledný výpočet na eurocenty. Dále se zabývá také vztahem eura k ECU, což byla na rozdíl od eura pouze zúčtovací jednotka, která se používala jen při bezhotovostních platbách. Hodnota jednoho ECU je stanovena na jedno euro. Dalším nařízením je nařízení o zavedení eura.

66

Zabývá se především zavedením hotovostní formy eura do oběhu v zemích, které jej

nově přijaly. Neméně důležitým právním předpisem je nařízení o přepočítacích koeficientech mezi eurem a měnami členských států přijímajících euro.

67

Tímto nařízením je určován fixní

přepočítací koeficient mezi původní měnou státu, který nově přistoupil a eurem. Z těchto nařízení, které přímo aplikují členské státy, se vychází při tvoření vnitrostátních právních předpisů upravujících přijetí eura.

64

Nařízení Rady EU č. 1103/97 ze dne17.června 1997, o některých ustanoveních týkajících se zavedení eura.

Uveřejněno v úředním věstníku EU L 162/1997, s.1 65

Nařízení Rady EU č. 1103/97 ze dne17.června 1997, o některých ustanoveních týkajících se zavedení eura.

Uveřejněno v úředním věstníku EU L 162/1997, s.1, Čl. 4. 66

Nařízení Rady EU č. 974/98 ze dne 3.května 1998 o zavedení eura. Uveřejněno v úředním věstníku EU L

139/1998, s.1. 67

Nařízení rady EU č. 2866/98 ze dne 31.prosince 1998 o přepočítacích koeficientech mezi eurem a měnami

členských států přijímajících euro. Uveřejněno v úředním věstníku EU L 359/1998. s.1.

31

3.2. Dopad změn právního řádu v souvislosti s eventuálním vstupem ČR do eurozóny. V rámci přijetí eura jako zákonného platidla v ČR se bude muset novelizovat celá řada zákonů veřejnoprávního i soukromoprávního charakteru. Změna se bude týkat především přesunutí některých kompetencí z rukou ČNB k ECB. Některé zákony se budou muset zrušit úplně. Kromě řady novelizací stávajících zákonů bude třeba přijmout zákon zabývající se procedurami spojenými s přechodem stávající měny na euro. Bude potřeba upravit konverzi hotovostního oběživa, bezhotovostní formy měny a konverzi jiných majetkových hodnot, jejichž nominální hodnota je nyní stanovena v české koruně.

3.2.1. Legislativní úprava vstupu Při přechodu na jinou měnu bude zapotřebí mnoha jednorázových ustanovení. Ta se však uplatní pouze v daném okamžiku přechodu. Variantou je samozřejmě uplatnění především v rámci přechodných ustanovení novelizací stávajících zákonů, ovšem lepším řešením je přijetí samostatného zákona, který se zabývá přechodem na jinou měnu. Součástí tohoto samostatného zákona budou zároveň novelizace všech potřebných zákonů. Na Slovensku byl takto přijat zákon o zavedení měny euro v Slovenské republice. Je to jeden zákon, jehož součástí je novelizace stávajících zákonů, a zároveň obsahuje ustanovení, která se uplatnila pouze v okamžiku přechodu na euro. 68 Podle materiálů, které jsou k dispozici v rámci příprav k zavedení eura v ČR bude i u nás využita metoda tzv. změnového zákona. 69 Návrhy změn právních předpisů budou mít v kompetenci jednotlivá ministerstva, kterých se dané předpisy týkají. Návrhy těchto změn budou zpracovány v době před okamžikem vstupu do eurozóny. Dřívější zpracování těchto změn by bylo vzhledem k častým novelizacím zákonů zbytečné.

68

Zákon č. 659/2007 Z.z., o zavedení meny euro v Slovenskej republike a zmene a doplnení niektorých

zákonov, ve znění pozdějších předpisů. 69

Národní koordinační skupina pro zavedení eura v České republice. Příprava právního prostředí na zavedení

eurav Českérepublice[online].2009.[cit.2011-04-10].s.3,dostupné z http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/Priprava pravniho prostredi na zavedeni eura pdf.pdf

32

3.2.2. Obecná úprava změnového zákona Změnový zákon bude obsahovat novelizace zákonů již platných a normy jednorázově spojené s přechodem na jinou měnu. Normy musí určit bankám a jiným finančním institucím povinnost informovat své klienty o krocích spojených se vstupem do eurozóny, které se týkají jejich podnikatelské činnosti. Například informovanost majitelů účtů o jejich zůstatku na účtu po převodu na euro. 70 Ke dni přechodu na euro se musí zafixovat kurz české koruny k euru na určité částce. Toto opatření je nutné proto, aby nedošlo ke spekulacím a obyvatelstvo si vyměnilo své úspory ve stejném konverzním poměru. Při přepočítání českých korun na euro nebude zpravidla docházet k bezezbytkovému výpočtu množství eur s přesností na eurocenty. Je proto třeba stanovit pravidlo pro zaokrouhlování při konverzi měny (např. na celé eurocentynahoru ). Bude třeba stanovit obchodníkům povinnost uvádět dvojí ceny a to minimálně v období, které bude spojeno s duálním používání eura a české koruny. Povinnost uvádět dvojí ceny stanovené podle fixního kurzu má smysl i po zákazu používání české koruny jako zákonného platidla. Země, které dosud přešly na euro pocítily zdražování. Obchodníci mají tendenci zaokrouhlovat ceny směrem nahoru nikoli pouze s přesností na eurocenty, ale s přesností na desítky eurocentů u drobného zboží a na stovky eur u luxusního zboží. Právě tomu může zabránit povinnost zveřejňování dvojích cen, které usnadňuje zákazníkovi orientaci v nových cenách a zvyšuje konkurenci obchodníků, kteří se snaží tolik nezdražovat. V souvislosti s přechodem na euro je možné po určité časové období zmrazit ceny zboží, jejich zdražování je pak možné sankcionovat ve formě správněprávního deliktu. Problémem je ale dokazování, že ke zdražení došlo kvůli přechodu na jinou měnu a ne v důsledku tržního chování. Další otázkou pak je délka trvání období zmrazení cen, jelikož toto zmrazení cen nelze učinit navždy a po jeho skončení ceny stejně vzrostou. V této souvislosti nesmíme opomenout otázku smluvní volnosti prodejců a kupujících. Dle mého názoru je ideální povinnost uvádět dvojí ceny v delším časovém horizontu před i po zavedení eura. Nové ceny se tak dostatečně dostanou do podvědomí lidí. Přechod na euro při hotovostních platbách

70

Zákon č. 659/2007 Z.z., o zavedení meny euro v Slovenskej republike a zmene a doplnení niekterých zákonov,

ve znění pozdějších předpisů. § 1 a násl.

33

Přechod na jinou zákonnou měnu nelze uskutečnit jednorázově, v jeden časový okamžik. Důvodem je velká administrativní zátěž spojená s jednorázovou výměnou hotovostních prostředků všech obyvatel. Nutné tedy bude, aby po určité období byla zákonným platidlem jak česká koruna, tak euro, stejně jako v případě ostatních zemí. Po tomto duálním období se stane zákonným platidlem výhradně euro. Povinnost přijímat české koruny budou mít pouze banky, a to po dobu několika měsíců. Po uplynutí této lhůty bude povinna vyměnit českou korunu již jen ČNB. Přechod na euro při bezhotovostním platebním styku Bezhotovostní přechod na euro bude pravděpodobně nejjednodušším krokem. Ke dni zavedení eura se bankám stanoví povinnost bezplatně převést všechny peníze uložené na účtech, které jsou u nich vedeny, na měnu euro. Stejně tak se jim stanoví povinnost přijímat vklady v českých korunách a tyto připisovat majitelům účtu v eurech. Ke dni přechodu na euro by také měly být zastaveny převody českých korun mezi účty a nadále by převody byly uskutečňovány pouze v eurech. 71 Přechod na euro u jiných majetkových hodnot Tímto termínem rozumíme zejména kolky, směnky, dluhopisy, šeky, soukromoprávní závazky a další finanční nástroje, jejichž hodnota je vyjádřena v českých korunách. U všech těchto hodnot dojde v den přijetí eura k přepočítání jejich hodnot fixním směnným kurzem. To znamená, že například soukromoprávní závazek bude plněn podle dohodnutého smluvního termínu. Dojde jen k přepočítání původní částky v českých korunách dle fixního směnného kurzu. Není tedy třeba činit nějaký právní úkon bezprostředně po změně měny. Obdobným způsobem budou také přepočítány rozsudky o peněžitém plnění a správněprávní rozhodnutí o pokutách, které nebudou ke dni přijetí eura splněny. Co se týče hodnoty základního jmění obchodních společností, bude se nově zapisovat hodnota přepočítaná v eurech.

3.2.3. Veřejnoprávní předpisy Největší množství legislativních změn nepochybně zasáhne předpisy spadající do oblasti veřejného práva. Oblast zákonné měny, od její tvorby až po ovlivňování jejího 71

Zákon č. 659/2007 Z.z. o zavedení meny euro v Slovenskej republike a zmene a doplnení niekterých zákonov,

ve znění pozdějších předpisů. § 9 a násl.

34

chování, je plně v rukou státních orgánů. Logicky tak dochází k velkému množství legislativních změn. Některé změny, potřebné k zavedení eura, již proběhly v minulosti. Například změna vztahující se ke zvětšení nezávislosti ČNB. Změny byly podmíněny návazností na mezinárodní smlouvy a zachování optimálního fungování centrálního bankovnictví v ČR. Mnohé ze změn nastanou zánikem platností současných právních předpisů. Jedná se o vyhlášky ČNB upravujících vydávání jednotlivých bankovek a mincí. Přechodem na euro zanikne platnost těchto vyhlášek a nahradí je právní akty ECB. V ostatních předpisech dojde k nepatrným změnám, týkajících se změny měnové jednotky a přizpůsobení se legislativě eurozóny. Nyní se zaměřím na zákony, které doznají nejpodstatnějších změn.

3.2.4. Zákon o ČNB Obecné změny V okamžiku přijetí eura se ČNB stane členem ESCB. Česká republika tak přestane být tzv. zemí s výjimkou. V zákoně se tento fakt projeví např. zmínkou o tom, že ČNB se stává součástí eurosystému. Změní se také cíle ČNB. Hlavní cíl cenová stabilita zůstane zachován. Změní se především sekundární cíle, a tyto cíle národního rozsahu se změní na cíle Evropské unie. Nejdůležitější pravomocí ČNB je v současnosti určování měnové politiky a tisk bankovek a ražba mincí. V nynějším znění zákona o ČNB jsou tyto pravomoci vyjmenovány jako první a obě se s přijetím eura změní. Určovat měnovou politiku bude ECB a ČNB se jen bude podílet na jejím provádění. Tisk bankovek a ražbu mincí bude ČNB nadále provádět, ovšem pouze v množství odsouhlaseném ECB. ČNB tak bude celkově podřízena ECB, a bude muset dodržovat pokyny ze strany ECB ve stanovených oblastech (měnová politika). Organizační změny Rozhodovací orgány ČNB zůstanou nadále zachovány. Právní předpisy Evropské unie se přesným složením těchto orgánů nezabývají. V otázce jejich nezávislosti a střetu zájmů odpovídá požadavkům evropské legislativy již stávající úprava. V souladu s faktem, že se ČNB stane částečně podřízenou složkou ECB v rámci organizační struktury ESCB, se bude muset přizpůsobit účetnictví ČNB právním předpisům upravujícím vedení účetnictví v rámci eurozóny. Tato pravidla stanoví Rada guvernérů. Z takto získaných účetních dat pak následovně výkonná rada vytváří konsolidovanou účetní závěrku pro celou 35

ESCB. 72 Měnová politika ČNB bude i nadále obchodovat s ostatními subjekty finančních a kapitálových trhů, ale na rozdíl od současného stavu se bude muset řídit právními předpisy eurosystému a rozhodnutími ECB. V případě tzv. stálých facilit (obchody, jejichž podmínky jsou předem stanoveny) určí tyto podmínky ( tj. úroková sazba) předem ECB. Centrální banky zemí eurozóny následně uzavírají obchody s takto stanovenými podmínkami. Ani operace na volném trhu většinou neprovádí sama ECB.73 Operace na volném trhu jsou opět v určité míře standardizované, centrální banky však na trhu obchodují s ostatními tržními subjekty. Provádějí se prostřednictvím tzv. reverzních transakcí, kdy od centrální banky putuje směrem k subjektu transakce likvidita, opačným směrem pak dochází k převodu cenných papírů nebo jiné zástavy. Tento dvojitý převod se po určité standardizované době opakuje opačným směrem. Prvotní podnět k nákupu resp. Prodeji vychází od ECB, samotné transakce provádějí jednotlivé centrální banky eurozóny. Ve výjimečných případech obchoduje přímo ECB. Princip povinných minimálních rezerv se nemění. Míru povinných minimálních rezerv stanoví ECB. Rozdílné bude pro banky úročení těchto rezerv. ČNB totiž dosud rezervy neúročí. V eurozóně jsou rezervy úročeny sazbou tzv. hlavních refinančních operací, což je stěžejní reverzní operace na volném trhu, kterou ECB provádí. 74 Dalším úkolem ECB je vyhlašování směnných kurzů zahraničních měn. Vzhledem k tomu, že ECB nevyhlašuje směnné kurzy vůči všem světovým měnám, má ČNB nadále možnost vyhlašovat směnné kurzy vůči světovým měnám, se kterými se v rámci ČR obchoduje, ale jejichž směnný kurz ECB nevyhlašuje. Devizové rezervy zůstanou z větší části pod kontrolou

72

Obecné zásady ECB č. ECB/2006/16(2006/887/ES), o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování

v Evropském systému centrálních bank ze dne 10. Listopadu 2006. Uveřejněno v úředním věstníku L 348/2006. s. 1 73

Evropská centrální banka. Provádění měnové politiky v eurozóně [online]. Frankfurt nad Mohanem: ECB,

2008. [cit. 2011-02-13]. s. 7, 8. Dostupné z: http://www.ecb.int/pub/pdf/other/gendoc2008cs.pdf. ISSN 18302785. 74

Evropská centrální banka. Provádění měnové politiky v eurozóně [online]. Frankfurt nad Mohanem: ECB,

2008. [cit. 2011-02-13]. s. 60-65. Dostupné z: http://www.ecb.int/pub/pdf/other/gendoc2008cs.pdf. ISSN 18302785.

36

ČNB. V přechodných ustanoveních zákona o ČNB se bude muset upravit přechod části devizových rezerv, která se stane vlastnictvím ECB. Bankovní dohled Dohled nad bankami zůstane téměř beze změny. Pokud nedojde k dalším legislativním změnám v rámci Evropské unie, budou nadále dohled nad tuzemskými bankami a pobočkami zahraničních bank vykonávat národní orgány dohledu.

3.2.5. Soukromoprávní předpisy Peněžní hodnoty jsou častým předmětem soukromoprávních vztahů, proto se i v soukromoprávních předpisech vyskytují ustanovení mající nějakým způsobem vztah k zákonné platební jednotce. Občanský zákoník V občanském zákoníku se jedná o změnu ustanovení § 852c odst. 2 písm.c zmiňující českou měnu v rámci úpravy cestovní smlouvy Zvláštním předpisem je ustanovení týkající se úroků z prodlení. Některé proměnné ve vzorci pro výpočet úroků z prodlení budou muset být nahrazeny. Jedná se o výši úrokové repo sazby, která je jedinou autoritativně určovanou v čase proměnnou veličinou ve vzorci pro výpočet úroků z prodlení. Tato sazba již nebude v budoucnu existovat, protože ČNB nebude sama určovat úrokové sazby. Tuto pravomoc bude mít pouze ECB. V současnosti se výše úrokové sazby pro výpočet úroků z prodlení určuje dle repo sazby vyhlašované ČNB, která se navýší o 7 procentních bodů. 75 Každé pololetí se tato úroková sazba mění podle výše repo sazby platné pro první kalendářní den tohoto pololetí. Repo sazba je úroková sazba, kterou ČNB nabízí při svých repo operacích za uloženou likviditu. Transakce probíhá tím způsobem, že ČNB přijme od bank peníze na základě dohody o budoucí reverzní transakci a naproti tomu jim vydá do zástavy dohodnuté cenné papíry. Po 14 dnech dochází k opačné transakci, kdy ČNB vrací bankám peníze navýšené o částku určenou repo sazbou a banky naopak vrací původní množství cenných papírů. Jak již bylo naznačeno výše, bude třeba výši úrokové sazby úroků z prodlení navázat 75

Nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle

občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. § 1.

37

na některou ze sazeb ECB. Může se jednat o sazbu některé ze základních facilit ECB, tj. o některou ze sazeb, kterou ECB používá při svých operacích na volném trhu. Půjde o sazbu hlavních refinančních operací, která je nejpoužívanější a je také postavena na stejném principu jako české repo operace, z nichž vychází výpočet úroků z prodlení v současnosti. Vzorec pro výpočet úroků se tak kromě podkladové úrokové míry nemusí měnit vůbec. Bude však také třeba upravit, jak naložit s dluhy, resp. jejich úroky z prodlení, které vznikly přede dnem vstupu do eurozóny, a který trvá nadále i po vstupu. Odkázat jednoduše na dosud platnou úpravu nebude možné, jelikož se základ pro výpočet úroku každé pololetí mění a odkaz na úrokovou míru repo operací stanovenou ČNB se po vstupu do eurozóny stane slepým, neboť tato úroková míra přestane existovat. Existuje proto několik možností, jak se s těmito dluhy vypořádat. První z nich je pro výpočet úrokové sazby používat po vstupu nadále úrokovou sazbu platnou v posledním pololetí před vstupem do eurozóny. Výhodou je určité zachování právní jistoty, nevýhodou pak mohou být výrazné výkyvy od úrokových měr stanovených podle novelizovaného znění nařízení vlády a od tržních úrokových měr. Druhou možností je upravit úroky z prodlení i u dluhů vzniklých před vstupem podle novelizovaných ustanovení a použít tak i pro jejich výpočet úrokové sazby ECB.

3.2.6. Obchodní zákoník Základní kapitál obchodních společností, jehož minimum je v současné době stanoveno u společnosti s ručením omezeným na 200 000 CZK, 76 akciových společností na 2 miliony CZK resp. 20 milionů CZK77 a u komanditních společností na 5 000 CZK78 na každého komanditistu, je v současnosti určen v české měně. Tyto částky bude třeba určit nově v eurech. Budou pravděpodobně stanoveny pevnou částkou. Pro jejich přibližný výpočet použijeme směnný kurz 24,174 CZK/EUR.79 Výslednou částku pak zaokrouhlíme na celé desítky resp. stovky eur nahoru. Základní kapitál společnosti s ručením omezeným může proto být určen přibližně na 8 000 EUR, základní kapitál akciové společnosti na 80 000 EUR resp. 800 000 EUR. Minimální základní kapitál na jednoho komanditistu může činit 200 EUR. Případná novelizace stanoví také povinnost podílníků existujících společností

76

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů. § 108 odst. 1.

77

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů. § 162 odst. 3.

78

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů. § 97 a.

79

Směnný kurz CZK/EUR vyhlášený ECB ze dne 20.4.2011

38

k navýšení základního kapitálu na nově určenou úroveň. K tomuto kroku bude třeba stanovit lhůtu. Jak již bylo uvedeno v kapitole o evropské právní úpravě přechodu na euro, je třeba toto navýšení základního kapitálu pečlivě upravit. Z ustanovení musí být jasně patrno, že povinné navýšení základního kapitálu je aktem, který je odlišný od prostého přepočítání nominálních hodnot.

3.3. Daňová problematika vstupu ČR do EMU Státní rozpočet, rozpočty územních samospráv a státní fondy Hlavní při tvorbě a realizaci státního rozpočtu ( dále jen SR ), státního závěrečného účtu (dále jen SZÚ), a závěrečného účtu kapitol plní Ministerstvo financí České republiky ( dále jen MF ).Kromě toho, že vytváří právní rámec této oblasti, vypracovává návrh střednědobých výdajových rámců centrální vlády (státní rozpočet a státní fondy ), návrh SR a návrh střednědobého výhledu SR. Sleduje a analyzuje plnění SR, zodpovídá za vypracování SZÚ a za provedení souhrnného finančního vypořádání vztahů se SR. Zákon o státním rozpočtu České republiky na příslušný rok stanovuje celkové příjmy, celkové výdaje a výsledné saldo v korunách. Přílohy zákona stanovují finanční vztahy SR k rozpočtům krajů, k rozpočtům obcí a rozpočtu hlavního města Prahy. Údaje v přílohách zákona jsou většinou uváděny v řádech tisíců korun. Rozpočtový systém bude nově upraven tak, aby rozpočet byl sestavován v řádech eur. Přijetí eura bude znamenat, že příprava SR na rok přijetí eura prováděna v korunách a zároveň i v eurech. V zákoně o rozpočtových pravidlech nebude nutné provádět zásadní legislativní úpravy. Rovněž prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu si vyžádají jen minimální změny. Návrhy závěrečných účtů kapitol a SZÚ budou zpracovány ve dvojím vyjádření. V souladu s tímto požadavkem bude třeba upravit informační systémy. Novely příslušných právních předpisů by měly být schváleny před datem přijetí eura tak, aby nabyly účinnosti ke dni zavedení eura. Zákon o státním rozpočtu České republiky bude schválen s údaji v eurech. Nejdůležitější bude se připravit a stanovit jednotný postup v roce před přijetím eura a pro rok přijetí eura. Zavedení eura budou u územních samosprávných celků ovlivněny následující oblasti: 

Finanční vztahy SR k rozpočtům územních samosprávních celků (ÚSC ) zahrnující podíl na připravě SR, SZÚ a vypořádání finančních vztahů ÚSC se SR

39





Uvolňování dotací, návratných finančních výpomocí a programového financování, vše k návaznosti na úpravy ve finančních vztazích státního rozpočtu k územním rozpočtům Tvorba právních předpisů, koncepcí, strategií a metodik týkajících se financování ÚSC.

V eurech budou uváděny výpočty podílů ÚSC na výnosech daní ( rozpočtové určení daní), příspěvky na výkon státní správy, výše limitů, výše peněžitých plnění (odvody, poplatky, penále, pokuty), sociální či jiné dávky fyzickým a právnickým osobám apod. Vztah k sociálnímu zabezpečení a veřejnému zdravotnímu pojištění Vzhledem k tomu, že všechny oblasti sociálního zabezpečení a sociální pomoci jsou financovány ze SR, je sestavení návrhu SR pro rok přijetí eura podmíněno přepočtem veškerých vstupních stavových veličin, parametrů a ukazatelů ( např. částek životního a existenčního minima, vyměřovacích základů), rozhodných pro výpočet dávek a jiných plnění, na eura, dále výpočtem valorizačních vzorců (pro zvyšování dávek) v eurech a konečně výpočtem těchto dávek v eurech. Totéž se týká i plánování a rozpočtování příjmů a výdajů v systému veřejného zdravotního pojištění jednotlivými zdravotními pojišťovnami. Nejpozději v rámci přípravy na SR v roce přijetí eura bude nutné přesně určit hodnotu, respektive cenu jednoho bodu stanoveného pro úhrady za poskytnutou zdravotní péči ze strany zdravotních pojišťoven. Správa státního dluhu a finančního majetku státu Převedení hodnoty státních dluhopisů, jakož i všech dalších nesplacených dluhopisů, které budou existovat ke dni zavedení eura, na měnu euro, bude upraveno v zákoně č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů. Tímto zákonem je třeba zároveň pro všechny nesplacené dluhopisy všech subjektů, včetně státních dluhopisů, existujících ke dni zavedení eura, stanovit nový „daycount“, a to takový, který je obvyklý pro země, které již jsou členy eurozóny. Zákon bude připraven v souladu s harmonogramem legislativních prací minimálně rok před zavedením eura. Účetnictví, výkaznictví, daně, cla, mzdy a platy. Ve smyslu zásady nepoškodit občana se bude postupovat i v oblasti daní, poplatků, dávek, důchodů a dalších plateb ve vztahu občan – stát. v případech, kdy je příjemcem těchto 40

plateb občan, aplikuje se zaokrouhlování na centy, případně vyšší jednotky, nahoru. Při platbě, jejichž příjemcem je stát, se naopak suma zaokrouhlí na centy, případně vyšší jednotky, dolů. Tento postup nebude platit při platbách a pohledávkách ve prospěch státu, které vznikají z titulu porušení všeobecně platných právních předpisů (pokuty, penále a jiné platby sankčního charakteru). Účetnictví V rámci regulace účetnictví budou provedeny pouze dílčí změny, jimiž budou dotčena ustanovení o měně. V roce před přijetím eura se bude vést účetnictví v korunách. Účetní jednotky budou mít povinnost vykázat účetní závěrku za toto účetní období (rok) jednak v korunách a jednak v eurech podle přepočítacího koeficientu. Údaje za minulá účetní období budou vyjádřeny pouze v korunách. Daně Pro rok před přijetím eura budou nezdanitelné částky základu daně, daňové bonusy a podobně stanoveny v korunách. Proto se daňová přiznání k dani z příjmu za rok před přijetím eura a budou se podávat v roce přijetí eura, budou vykazovat v korunách. Výsledná daňová povinnost se přepočítá na eura přepočítacím koeficientem a finanční úřad nebo daňový poplatník ji bude povinen uhradit v eurech, a to zaokrouhlením na centy. Pro subjekty, které vedou pouze daňovou evidenci, bude stanoven specifický postup. V rámci daňové legislativy obecně budou novelizována ta ustanovení, kde se používají pojmy jako např. česká měna a kde jsou uvedeny jednotlivé částky v korunách. Uvedené částky nebude možno v převážné většině případů pouze přepočítat na eura dle přepočítacího koeficientu, ale bude je nutno nahradit částkami v obdobné výši, zpravidla však zaokrouhlenými na celá eura, připadně na desítky eur dle povahy každé částky. V určitých případech je nutné zachovat dělitelnost příslušné částky číslem 12. Další oblastí, které se zavedení eura dotkne, je výkaznictví daňových příjmů (např. pro účely SZÚ, do mezinárodních institucí ).Dosud vykazované statistické údaje v časových řadách budou přepočteny přepočítacím koeficientem, aby bylo možné provádět meziroční porovnání a analýzy. Zavedení eura bude muset být promítnuto do informačních systémů celní a daňové správy, a to jednak to jednak do všech částí aplikací Automatizovaného daňového informačního 41

systému, do Modulu evidence spotřebních daní a dělené správy a evidence celního řízení a dále do všech nedaňových aplikací. Dotkne se i oblasti registračních pokladen, dále oblasti výběru daní, jejich evidence, převodu obcím, krajům, státním fondům, Národnímu fondu a dále analytické a statistické oblasti. V případě majetkových daní je nezbytné provést legislativní úpravy v ustanoveních, která upravují sazbu daně, výši osvobození, popř. výši minimální daňové povinnosti aj., vyjádřené dosud v korunách.

Cla V celní správě dojde k úpravě legislativních norem ve smyslu převodu částek vyjádřených v korunách na částky v eurech, který bude proveden za použití přepočítacího koeficientu. Částky stanovené právem ES však budou převedeny přímo na příslušné hodnoty v eurech. Kromě použití stanoveného přepočítacího koeficientu bude celní správa muset zpracovat metodické postupy, které souvisejí s procedurami celního a daňového řízení dle celního kodexu.

42

4. Empirický průzkum názorů společnosti ve vztahu k EMU V tomto průzkumu určenému veřejnosti chci pomocí 8 otázek ověřit názory respondentů na oblast EMU a přijetí eura a jeho následný dopad na ČR. Jeho smyslem je orientační zjištění postojů k této problematice. Respondenty lze rozdělit do dvou skupin, odborná veřejnost - ekonomové, tj. absolventi VŠE pracující ve státním sektoru a bankovnictví a neodborná veřejnost, tj. veřejnost bez ekonomického vzdělání. Takové rozdělení umožní posoudit názory odborné veřejnosti – ekonomů, a laiků – lidí, kteří nemají ekonomické vzdělání a pracují v jiné sféře. Osloveno bylo celkem 60 respondentů, tak aby pro vyhodnocení a porovnání získaných údajů byla každá skupina zastoupena stejným počtem dat. V následujících grafech je znázorněna percentuálně četnost odpovědí na jednotlivé otázky: 1: Zajímáte se o problematiku EMU?

Ekonomové nevím 4%

spíše ne rozhodně ne 4% 0%

spíše ano 56%

rozhodně ano 36%

rozhodně ano spíše ano nevím spíše ne rozhodně ne

43

rozhodně ano rozhodně ne 0% 24%

Veřejnost spíše ano 4% nevím 32%

rozhodně ano spíše ano nevím

spíše ne 40%

spíše ne rozhodně ne

2: Jaký je podle Vás nejvýznamnější přínos z přijetí společné měny?

Ekonomové užší forma integrace 32%

omezení kurzových výkyvů 8%

podpora obchodu a investic 52% snížení transakčních nákladů 8%

podpora obchodu a investic snížení transakčních nákladů omezení kurzových výkyvů užší forma integrace

Veřejnost omezení užší forma kurzových integrace výkyvů 9% 10%

podpora obchodu a investic snížení transakčních nákladů

podpora obchodu a investic 58%

omezení kurzových výkyvů

snížení transakčních nákladů 23%

užší forma integrace

44

3: Jaký je podle Vás nejvýznamnější náklad z přijetí společné měny?

Ekonomové náklady na zavedení eliminace měny; 6 výnosů státu plynoucích z emise peněz centrální bankou; 0

ztráta autonomní monetární politiy

;0

náklady na zavedení měny

ztráta autonomní monetární politiy; 19

eliminace náklady výnosů státu zavedení plynoucích z měnyemise peněz 12% centrální bankou 0%

eliminace výnosů státu plynoucích z emise peněz centrální bankou

Veřejnost ztráta autonomní monetární politiky

0%

náklady zavedení měny ztráta autonomní monetární politiky 88%

45

eliminace výnosů státu plynoucích z emise peněz centrální bankou

4: Domníváte se, že projekt EMU je především politickým projektem?

Ekonomové spíše ne 16%

rozhodně ne 8%

rozhodně ano 20% rozhodně ano spíše ano

nevím 20%

nevím

spíše ano 36%


Veřejnost spíše ne 16%

rozhodně ne 8%

rozhodně ano 28%

nevím 4%

rozhodně ano spíše ano nevím

spíše ano 44%


46

5: Znáte všech pět konvergenčních kritérií?

Ekonomové rozhodně ne 12%

rozhodně ano 4% rozhodně ano spíše ano 44%

spíše ne 32%

spíše ano nevím spíše ne rozhodně ne

nevím 8%

Veřejnost rozhodně ano 0%

spíše ano 4%

nevím 16% rozhodně ano

rozhodně ne 40%

spíše ano spíše ne 40%

nevím spíše ne rozhodně ne

47

6: Domníváte se, že je v pořádku, aby zemi, která nesplní konvergenční kritéria, bylo umožněno vstoupit do EMU? záleží na konkrétní situaci 20%

Ekonomové ano 0%

ano

nevím 8%

ne ne 72%

nevím záleží na konkrétní situaci

Veřejnost ano 0%

záleží na konkrétní situaci 60%

ano ne 32%

ne nevím nevím 8%

48

záleží na konkrétní situaci

7: Domníváte se, že v okamžiku přijetí eura bude ČR po legislativní stránce dobře připravena?

rozhodně ne 8% spíše ne 16%

Ekonomové rozhodně ano 8% rozhodně ano spíše ano 40%

nevím 28%

spíše ano nevím spíše ne rozhodně ne

Veřejnost spíše ne rozhodně ne 4% 8% nevím 12%

rozhodně ano 20%

rozhodně ano spíše ano

spíše ano 56%


49

8: Jste v současnosti pro zavedení eura v ČR?

Ekonomové rozhodně ano 8% rozhodně ne 32%

spíše ano 20%


nevím 0%

spíše ne 40%


Veřejnost rozhodně ano 8% rozhodně ne 40%

spíše ano 20%


spíše ne 32%

nevím 0%


Zjištěná data jednoznačně potvrzují nejednotnost názorů veřejnosti na zkoumanou problematiku. Ze zpracovaných dat lze analyzovat tyto konkrétní závěry: Skupina Ekonomové Ani u jedné otázky nenastala shoda větší než 75%. Jen u otázky č. 3 ( Jaký je podle Vás nejvýznamnější náklad z přijetí společné měny?) se shodlo 70% respondentů na odpovědi Ztráta autonomní monetární politiky. U otázky č.4 (Domníváte se, že projekt EMU je především politickým projektem?) se shodlo 57% respondentů na odpovědi Spíše ano, přičteme-li k této skupině i 13% respondentů odpovídajících obdobným způsobem, tedy Rozhodně ano, výsledná shoda odpovídá hodnotě 70%. V otázce č.6( Domníváte se, že je 50

v pořádku, aby zemi, která neslní konvergenční kritéria, bylo umožněno vstoupit do EMU?) se shodlo 70% dotázaných na odpovědi Ne. Odpovědi na zbývající otázky lze vyhodnotit jako celkem vyrovnané z nabízeného výběru odpovědí. Skupina Veřejnost U otázky č. 3 ( Jaký je podle Vás nejvýznamnější náklad z přijetí společné měny?) se shodlo 80% dotázaných na odpovědi Ztráta autonomní monetární politiky. U otázky č. 8 (Jste v současnosti pro zavedení eura v ČR?) se shodlo 37% dotázaných na odpovědi Rozhodně ne, a přičteme-li i 36% dotázaných odpovídajících obdobným způsobem, tzn. Spíše ne, výsledná shoda odpovídá hodnotě 73%. U otázky č. 4 (Domníváte se, že projekt EMU je především politickým projektem?) se shodlo 47% dotázaných na odpovědi Spíše ano, a po přičtení 20% dotázaných odpovídajících Rozhodně ano, výsledná shoda odpovídá hodnotě 67%. Stejně tak u otázky č.5 ( Znáte všech 5 konvergenčních kritérií?) se shodlo 40% dotázaných na odpovědi Rozhodně ano, po přičtení 27% dotázaných odpovídajících podobně, tzn. Spíše ano, výsledná hodnota je taktéž 67%. U otázky č.6 ( Domníváte se, že je v pořádku, aby zemi, která nesplní konvergenční kritéria, bylo umožněno vstoupit do EMU?) se shodlo 60% dotázaných na odpovědi Ne. Odpovědi na zbývající otázky lze vyhodnotit jako celkem vyrovnané z nabízeného výběru odpovědí. Obě skupiny dohromady Obě skupiny mají percentuálně rozložení odpovědí podobné. Významněji se odlišují

(

minimálně o více než 20%, či více) pouze u těchto odpovědí: Otázka č.3 ( Jaký je podle Vás nejvýznamnější náklad z přijetí společné měny?), kde odpověď Eliminace výnosu státu plynoucích z emise peněz centrální bankou volilo 0% Ekonomů. Otázka č.5 ( Znáte všech 5 konvergenčních kritérií?), kde odpověď Rozhodně ne volilo 12% Ekonomů, a proti tomu 40% Veřejnosti. Otázka č.6 ( Domníváte se, že je v pořádku, aby zemi, která nesplní konvergenční kritéria, bylo umožněno vstoupit do EMU?), kde odpověď Ne volilo 72% Ekonomů, a proti tomu 32% Veřejnosti. Odpověď Záleží na konkrétní situaci zvolilo 20% Ekonomů a oproti tomu 60% Veřejnosti. Závěrem bych uzavřela pohled na EMU z pozice obou skupin takto. Problematika EMU v podstatě nezajímá polovinu dotázaných a to bez rozlišení jedná-li se o Ekonomy či Veřejnost. Největší přínos z přijetí společné měny vidí Ekonomové nadpoloviční většinou 51

v podpoře obchodu a investic, oproti tomu Veřejnost vidí tento přínos ve všech nabízených odpovědích stejně významně. Obě skupiny respondentů vidí EMU jako výrazně politický projekt. Zatímco Ekonomové vidí jako nesprávné, aby země, která nesplní konvergenční kritéria mohla vstoupit do eurozóny, skupina Veřejnost se přiklání k odpovědi, že to více záleží na konkrétní situaci. Obě skupiny se staví k otázce přijetí eura v ČR shodně, a to výrazně negativně.

52

Závěr Vznik Evropské měnové unie je vyvrcholením dlouhodobých snah zemí v Evropě o ekonomickou integraci. Eurozónu v současnosti tvoří 17 z 27 členských zemí EU a jejich význam stále roste. Přijetí do EMU, které je podmíněno plněním konvergenčních kritérií, přinese přistupujícím státům řadu výhod i nevýhod. Diskutabilní je, zda EMU může fungovat jako optimální měnová oblast. Mezi členskými státy jsou totiž velké rozdíly, realitou zůstávají ve většině států rigidní přeregulované systémy a to zejména na trhu práce. Dalším aspektem je nízká mobilita pracovní síly, která s sebou přináší negativní dopady na fungování ekonomiky eurozóny, především v podobě pomalého hospodářského růstu či zhoršení schopnosti reagovat na asymetrické ekonomické šoky. Evropské státy si musí dát velký pozor, aby se pro ně nakonec EMU nestala krokem zpět. Musí věnovat značné úsilí odstranění překážek mobility pracovní síly (např. prostřednictvím přenosných penzí, uznáváním kvalifikací pracovníků), zvýšení mzdové flexibility (např. omezit indexace mezd, rámcové mzdové dohody). Dále se musí snažit snížit nepotřebné regulace trhu se zbožím, odstranit překážky vnitřního obchodu a v neposlední řadě otevřít finanční trhy. Maastrichtská kritéria cenové stability, dlouhodobých úrokových sazeb i podílu vládního dluhu na HDP jsou v současnosti plněna a také jejich budoucí plnění je reálné. Kritérium stability měnového kurzu ČR aktuálně neplní, neboť se země nenachází v kurzovém mechanizmu ERM II. Plnění tohoto kritéria bude v budoucnu velmi závislé na době vstupu do kurzového mechanizmu a volatilitě české koruny, u níž se navíc na základě konvergenčního scénáře očekává dlouhodobá nominální a reálná apreciace vůči euru. Kritérium deficitu veřejných rozpočtů ČR neplní, což bude pravděpodobně přetrvávat až do roku 2013 s ohledem na schválený výhled snižování deficitu veřejných rozpočtů do konce uvedeného roku pod 3 % HDP. Na druhou stranu je nutné zmínit posun v oblasti plnění právního kritéria, které sice ČR neplní, ale za účelem změny je již připraven návrh nového zákona o ČNB, který je plně v souladu s právem Evropského společenství. Všechny národní instituce pověřené dílčími úkoly v souvislosti s přípravou na vstup do eurozóny plní i přes faktickou nereálnost přijetí eura ve střednědobém horizontu svoje úkoly. Jsou to zejména úkoly ČNB, ta každý rok vyhodnocuje analýzu sladěnosti české ekonomiky s eurozónou za účelem stanovení případných rizik a přínosů přijetí společné jednotné evropské měny a dále např. Národní koordinační skupina pro přijetí eura (NKS). Jejím úkolem je příprava podkladů pro 53

rozhodovací činnost Vlády a Ministerstva financí a koordinace všech orgánů veřejné správy zúčastněných na procesu přijetí eura. Největším prokazatelným přinosem této skupiny je vypracování dokumentu Národního plánu zavedení eura, který vytyčuje problematické aspekty vstupu ČR do třetí etapy EMU. NKS se též podílí na přípravě legislativního prostředí. Přechod ČR na euro nebude v budoucnu znamenat zdražování či znehodnocení úspor. Dojde pouze k přepočtu cen, úspor, platů, důchodů a dalších veličin z Kč na euro na základě pevně stanoveného kurzu (tzv. koeficientu). V okamžiku přechodu z koruny na euro bude jedním z úkolů státní správy monitorovat cenový vývoj a zabránit možným snahám některých výrobců, obchodníků či poskytovatelů služeb jeho případnému zneužití k jednostranným cenovým úpravám směrem vzhůru. Česká koruna tedy ještě po několik let po vstupu do Evropské unie zůstane zákonným platidlem na území ČR. Paralelně s procesem zavedení eura bude probíhat komplexní informační kampaň ČNB k této problematice, aby občané ČR byli včas a správně informováni o chystaných změnách. V souvislosti s přechodem na euro bude třeba změnit celou řadu zákonů. Kromě toho bude třeba přijmout tzv. změnový zákon, který bude upravovat především jednorázové situace spojené se samotným přechodem na euro. Tento zákon by měl upravovat zejména konverzi nominálních hodnot věcí, práv nebo jiných majetkových hodnot, které jsou v současnosti vyjádřeny v českých korunách. Tj. měl by upravovat výměnu v současnosti platných bankovek a mincí na euro, změnu jmenovitých hodnot cenných papírů, peněžní částky uvedené ve smlouvách a rozhodnutích soudů, atd. Bude také třeba změnit řadu veřejnoprávních zákonů, a to zejména zákon o ČNB. Česká republika se zavázala, že v budoucnu jednotnou měnu zavede po vytvoření potřebných podmínek (tj. maastrichtských kritérií). Jak nám dokládá výzkum uvedený ve 4. kapitole této práce občané České republiky se k otázce zavedení eura v České republice staví výrazně negativně.

54

Seznam použité literatury Monografie, odborné publikace a sborníky: 1. DĚDEK, O. Historie evropské měnové integrace od národních měn k euru, 1. Vydání, Praha : C.H.Beck, 2008 2. JÍLEK, J: Peníze a měnová politika, 1. vydání. Praha: Grada, 2004. 3. KOTLÁN, V. Euro selhalo jako kotva fiskálu. Co s ním?. Sborník textů „Euro – dříve nebo později?“, Praha : CEP – Centrum pro ekonomiku a politiku, 2000 4. LACINA, L. a kol. Měnová integrace: Náklady a přínosy členství v měnové unii. 1. vydání. Praha : C.H.Beck, 2007 5. MARKOVÁ, J. Mezinárodní měnová spolupráce, 1. vydání. Praha : Oeconomia, 2006 6. NIEDERMAYER, L. Měnová politika a příchod eura: sborník textů ze seminářů č. 16/2002. Edited by Marek Loužek. Vyd. 1. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku, 2002. 107 s. Ekonomika, právo , politika, č. 16/2002. ISBN 978-80-225-2438-4. 7. TOMÁŠEK, M. Právní základy evropské měnové unie, 1. vydání. Praha : Bankovní institut, 1999 8. TOMÁŠEK, M. Evropské měnové právo, 2. vydání. Praha : C.H.Beck, 2007 9. TOMÁŠEK, M. Právní nástupnictví měny euro, 1. vydání. Praha : Linde, 2000 10. TÝČ, V. Základy práva Evropské unie pro ekonomy, 5. vydání. Praha : Linde, 2006 Diplomové práce 1. JAVUREK, P. Dopady na zavedení eura na český bankovní sektor. 2002. 53 1.Bakalářská práce – Masarykova univerzita v Brně, Pedagogická fakulta, 2002. 2. VODIČKOVÁ, Š. Zavádění eura ve vybrané zemi EMU. 2008. Diplomová práce. Masarykova univerzita 3. JANOŠÍKOVÁ, V. Politické a ekonomické pozadí vzniku EMU. 2010. Bakalářská práce. Masarykova univerzita

55

Internetové zdroje: 1. Aktualizovaná strategie přistoupení ČR k eurozóně z roku 2007, [cit. 2011-03-05], běžně dostupné z http://www.cnb.cz/ 2. Aktualizovaná strategie přistoupení ČR k eurozóně z roku 2007, [cit. 2011-03-05], běžně dostupné z http://www.cnb.cz/ 3. AWD Česká republika s.r.o.: Měnová unie. [online]. [cit. 2011-03-12]. Dostupné z: http://www.finance.cz/ 4. ČNB, Grafy kurzů měn, Graf CZK/EUR [online].2011.[cit.2011-04-13]. Dostupné z www.cnb.cz 5. ČSÚ, Notifikace vládního deficitu a vládního dluhu (říjen 2010), Fiskální výhled MF ČR[online].2010.[cit.2011-03-20].Dostupné z www.csu.cz 6. Dokument „Analýza stupně ekonomické sladěnosti české republiky s eurozónou“ vypracovaný ČNB, dostupný z http://cnb.cz/ 7. Economia,

a.s.

[online].

[cit.

2011-03-12].

Dostupné

z:

http://www.bankovnictví.ihned.cz/ 8. European Central Bank. : Convergence kriteria. [online].[cit. 2011-03-11]. Dostupné z: http://www.ecb.int/ 9. European Central Bank.: EU enlargement. [online].[cit. 2011-03-26]. Dostupné z: http://www.ecb.int 10. Eurostat, Evropská komise – Ekonomická prognóza. Prognóza pro ČR je převzata z Makroekonomické predikce ČR z července 2010. [online].[cit. 2011-0305].Dostupné z www.eurostat.cz 11. Evropská centrální banka. Provádění měnové politiky v eurozóně [online]. Frankfurt nad

Mohanem:

ECB,

2008.

[cit.

2011-02-13].

s.

7,

8.

Dostupné

z:

http://www.ecb.int/pub/pdf/other/gendoc2008cs.pdf. ISSN 18302785. 12. Evropský měnový systém. Wikipedia [online]. http://cs.wikipedia.org/wiki/Evropský měnový systém, 9.3.2011 13. Evropský

měnový

systém

Dostupné

[online].[cit.2011-02-14].

na

Dostupné

z http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro 14. FELDSTEIN, M. Argumenty proti evropské měnové unii. [online].1992, [cit. 201104-05].

Dostupné

z http://www.europortal.cz/Articles/1842-argumenty-proti-

evropske-menove-unii.aspx/.

56

15. HAZUCHA, D. Je EMU optimální měnovou oblastí? [online].2005, [cit. 2011-0321]. Dostupné z http://www.europortal.cz /Articles/384-je-emu-optimalni-menovouoblasti.aspx 16. Kompletní seznam kompetencí a úkolů ČNB je obsažen v dokumentu

ČNB.

Aktualizace úkolů ČNB v souvislosti se zavedením eura v ČR, [cit. 2011-04-02], běžně dostupný z http://www.cnb.cz/ 17. Národní koordinační skupina pro zavedení eura v České republice. Příprava právního prostředí na zavedení eura v České republice [on line].2009.[cit. 2011-04-10].s.3, dostupné z http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/Priprava pravniho prostredi na zavedeni eura pdf.pdf 18. Národní plán zavedení eura v České republice [ online]. 2010 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z www.zavedenieura.cz 19. Organizační struktura, [cit.2011-03-11], běžně dostupné z www.zavedenieura.cz 20. Organizační výbor NKS. Příprava právního prostředí na zavedení eura v ČR, [cit. 2011-04-12]. Dostupné z www.zavedenieura.cz 21. Pracovní skupiny Národní koordinační skupiny, [cit. 2011-03-11], běžně dostupné z www.zavedenieura.cz 22. Směnný kurz CZK/EUR vyhlášený ECB ze dne 20.4.2011, [online].2011.[cit.201104-20]. Dostupný z www.cnb.cz 23. TOMÁŠEK, M. Euro – největší finanční transakce v dějinách. [online].2002, [cit.2011-02-22]. Dostupné z http://hn.ihned.cz. 24. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, [cit. 2011-04-06]. Dostupné z www.cnb.cz 25. Witzany, J.-Novopečený kapr si rybník vypustit nechce, [cit. 2011-02-13], běžně dostupné z http://witzany.cz/, srov.s Online rozhovor na http://patria.cz/, [ cit. 201102-13], běžně dostupné z http://www.cnb.cz/ 26. ZUKAL, J. Euro slaví páté narozeniny. [online].[cit. 2011-02-22]. Dostupné z:http://www.finance.cz/ Použité právní předpisy: 1. Nařízení Rady EU č. 1103/97 ze dne17.června 1997, o některých ustanoveních týkajících se zavedení eura. Uveřejněno v úředním věstníku EU L 162/1997. 57

2. Nařízení Rady EU č. 1103/97 ze dne17.června 1997, o některých ustanoveních týkajících se zavedení eura. Uveřejněno v úředním věstníku EU L 162/1997. 3. Nařízení rady EU č. 2866/98 ze dne 31.prosince 1998 o přepočítacích koeficientech mezi eurem a měnami členských států přijímajících euro. Uveřejněno v úředním věstníku EU L 359/1998. 4. Zákon č. 659/2007 Z.z., o zavedení meny euro v Slovenskej republike a zmene a doplnení niektorých zákonov, ve znění pozdějších předpisů. 5. Obecné zásady ECB č. ECB/2006/16(2006/887/ES), o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank ze dne 10. Listopadu 2006. Uveřejněno v úředním věstníku L 348/2006. 6. Nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 7. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů.

58

Evropská měnová unie

Recommend Documents