Evropská unie. Milan Žák EVROPSKÁ UNIE

2008

Evropská unie

EVROPSKÁ UNIE

Milan Žák

Studijní opora: Evropská unie

Obsah:

0. Úvod ................................................................................................................................... 4 0.1 Cíl studia pedmtu a jeho struktura............................................................... 4 0.2 Vazba na ostatní pedmty.................................................................................. 4 0.3 Rozvrh samostatného studia............................................................................... 4 0.4 Literatura ke studiu ................................................................................................ 4 0.4.1 Základní............................................................................................................... 4 0.4.2 Doplková........................................................................................................... 5 0.4.3 Internetové zdroje .......................................................................................... 5 0.4.4 Odborná periodika........................................................................................... 6 0.5 Poznámky k dalším kapitolám ............................................................................ 6 1. Význam integrace, historie, instituce..................................................................... 7 1.1 Cíle................................................................................................................................. 7 1.2 Literatura .................................................................................................................... 7 1.3 asová zátž ............................................................................................................. 7 1.4 Východisko ................................................................................................................. 7 1.5 Shrnutí ......................................................................................................................... 7 1.6 Klíová slova.............................................................................................................. 8 1.7 Kontrolní otázky a úkoly ....................................................................................... 8 1.8 Vzorové testové otázky ......................................................................................... 9 1.9 Další doporuená literatura ............................................................................... 10 2. Fiskální a monetární politika v EU ......................................................................... 11 2.1 Cíle............................................................................................................................... 11 2.2 Literatura .................................................................................................................. 11 2.3 asová zátž ........................................................................................................... 11 2.4 Východisko ............................................................................................................... 11 2.5 Shrnutí ....................................................................................................................... 11 2.6 Klíová slova............................................................................................................ 12 2.7 Kontrolní otázky a úkoly ..................................................................................... 12 2.8 Vzorové testové otázky ....................................................................................... 14 2.9 Další doporuená literatura ............................................................................... 14 3. Sociální, regionální a strukturální politika EU ................................................... 15 3.1 Cíle............................................................................................................................... 15 3.2 Literatura .................................................................................................................. 15 3.3 asová zátž ........................................................................................................... 15 3.4 Východisko ............................................................................................................... 15 3.5 Shrnutí ....................................................................................................................... 15 3.6 Klíová slova............................................................................................................ 16 3.7 Kontrolní otázky a úkoly ..................................................................................... 16 3.8 Vzorové testové otázky ....................................................................................... 18 3.9 Další doporuená literatura ............................................................................... 18 4. Postavení a adaptace R........................................................................................... 20 4.1 Cíle............................................................................................................................... 20 4.2 Literatura .................................................................................................................. 20 4.3 asová zátž ........................................................................................................... 20 4.4 Východisko ............................................................................................................... 20 4.5 Shrnutí ....................................................................................................................... 20

© VŠEM 2008

2


4.6 Klíová slova .......................................................................................................... 21 4.7 Kontrolní otázky a úkoly ..................................................................................... 21 4.8 Vzorové testové otázky ....................................................................................... 23 4.9 Další doporuená literatura ............................................................................... 23 5. Odpovdi na otázky v textu ..................................................................................... 25 5.1 Kapitola 1.................................................................................................................. 25 5.2 Kapitola 2.................................................................................................................. 26 5.3 Kapitola 3.................................................................................................................. 26 5.4 Kapitola 4.................................................................................................................. 27

© VŠEM 2008

3


0. Úvod 0.1 Cíl studia pedmtu a jeho struktura Cílem studia pedmtu „Hospodáská politika Evropské unie“ je poskytnout základní informaci o procesu ekonomické integraci v Evrop, kterého je eská republika v souasnosti již aktivním úastníkem. Proces ekonomické integrace v Evrop je ojedinlým projektem jehož význam pesahuje hranice Evropy, projektem, který svým rozmrem je projektem nejen ekonomickým a politickým, ale v konených dsledcích celospoleenským. Navíc probíhá

v období globalizace, která pedstavuje nové výzvy a

píležitosti. Proces integrace má své obhájce i protivníky – orientovat se v této diskuzi je dalším z mnoha dvod pro studovat mechanismy a instituce Evropské unie. Žijeme v EU a mli bychom ji znát.

0.2 Vazba na ostatní pedmty Výuka pedmtu „Hospodáská politika Evropské unie“ pedpokládá základní znalosti následujících kurz: x

Mikroekonomie

x

Makroekonomie

x

Základy ekonomické analýzy

x

Hospodáská politika

0.3 Rozvrh samostatného studia Rozvrh

samostatného

studia

vychází

ze

struktury

relativn

samostatných

blok

obsažených v obsahu této studijní opory. Z pedpokládaného asového zatížení 10 dn pipadá na jednotlivé bloky (orientan ve dnech):

Význam integrace, historie, instituce

2

Fiskální a monetární politika v EU

3

Sociální, regionální a strukturální politika EU, dopady na podnikatelskou sféru

2

Adaptace eské republiky v EU

3

0.4 Literatura ke studiu 0.4.1 Základní x

Žák Milan: Hospodáská politika – kapitola 4 – Evropská unie, VŠEM 2006. ISBN: 80-86730-04-2.

© VŠEM 2008

4


0.4.2 Doplková x

Kadeábková A.: Výzvy pro podnikání – inovace a vzdlání, Linde Praha 2004

x

Kadeábková A., Spváek V., Žák M.: Rst, stabilita a konkurenceschopnost – aktuální problémy eské ekonomiky na cest do EU, Linde Praha 2003

x

Kadeábková A., Spváek V., Žák M.: Rst, stabilita a konkurenceschopnost II– aktuální problémy eské ekonomiky pi vstupu do EU, Linde Praha 2004

x

Kolektiv: Sociální a ekonomické souvislosti integrace R do EU, materiál vlády R 5/2002, www.vlada.cz

x

Loužek M. (editor): Právní postavení centrální banky v demokratickém stát, Sborník text CEP . 3/2000

x

Mach P.: Úskalí evropské integrace, CEP PRAHA 2002

x

Nachtigal V., Tomšík V.: Konvergence zemí stední a východní Evropy k EU, Linde Praha 2002

x

Spváek V. a kol.: Transformace eské ekonomiky, politické, ekonomické a sociální aspekty, Linde Praha 2002

x

Srholec M.: Pímé zahraniní investice v R, Linde Praha 2004

x

Šrein Z.: Mechanismy hospodáské unie EU, skripta VŠE Praha 1999

x

Urban L. : Evropský vnitní trh a píprava R na zalenní, Linde Praha 2002

x

Zpráva o aktuálním stavu Lisabonského procesu v R v roce 2003, www.vlada.cz

x

Žák M. a kol.: Velká ekonomická encyklopedie, Linde, Praha 1999 a 2002

0.4.3 Internetové zdroje www.cepin.cz www.cnb.cz www.csu.cz www.euractiv.com www.europa.eu.int www.euroskop.cz www.evropska.unie.cz www.komora.cz www.mfcr.cz www.mpo.cz www.mzv.cz www.vlada.cz

© VŠEM 2008

5


0.4.4 Odborná periodika Finance a úvr, Mezinárodní politika, Politická ekonomie, Prague Economic Papers

0.5 Poznámky k dalším kapitolám x

ásti 1 - 4 se vždy váží ke konkrétním kapitolám základního studijního textu, kapitoly jsou uvedeny na zaátku kapitoly

x

Doplková literatura má usnadnit studentm rozšiovat své znalosti nad rámec požadavk ke zkoušce, vysvtlovat sporné, i he pochopitelné problémy. Tato literatura je pouze v eštin. V internetových zdrojích je možno vyhledat i texty v anglitin.

© VŠEM 2008

6


1. Význam integrace, historie, instituce 1.1 Cíle x

Diskutovat význam integraního procesu a stupn jeho vývoje

x

Nastínit historické mezníky vzniku a rozvoje EU

x

Seznámit se základními institucemi EU

1.2 Literatura x


1.3 asová zátž 2 dny 1.4 Východisko Ekonomická integrace je proces ve kterém smluvní subjekty penášejí nkteré své pravomoci na vyšší – integrovanou úrove. Na úrovni stát existují tyto integraní stupn: x

zóny (oblasti) volného obchodu – odstrauji pekážky obchodu mezi smluvními státy, ve vztahu k ostatním ( nesmluvním) si ponechávají vlastní pístup

x

celní unie – jde o oblasti volného obchodu se spolenou obchodní politikou vi okolí

x

spolený trh – celní unie je doplnna volným pohybem výrobních faktor

x

vnitní trh – dsledná liberalizace pohybu výrobních faktor, harmonizace pravidel

x

hospodáská a mnová unie – spolená hospodáská politika

x

politická unie – vznik zastešujících integraních politických institucí

1.5 Shrnutí x

Ekonomická integrace je dlouhodobý proces, který má ekonomický a politický rozmr.

x

Evropská unie má v souasné dob 25 len vetn eské republiky.

x

K mení stupn zapojení do integraního procesu, pínos integrace a postavení jednotlivých zemí v tomto procesu slouží celá ada ukazatel využívajících jak tzv. „tvrdých“ , tak i „mkkých“ dat.

x

Za poátek integraních evropských snah je považován tzv. „Marshallv“ plán z roku 1947.

© VŠEM 2008

7


x

Pro samostatnou eskou republiku jsou klíovými daty 4.íjen 1993, kdy R uzavelo Evropskou asocianí dohodu a 1. kvten 2004, kdy se stala lenskou zemí EU.

x

Hlavní instituce EU jsou: Rada EU, Evropská rada, Evropská komise, Evropský parlament a

Evropský ombudsman, Evropský soudní dvr, Úetní dvr,

Hospodáský a sociální výbor, Evropská investiní banka. x

Pímé zahraniní investice hrají významnou roli v ekonomice nových lenských zemích a snaha o n vede k používání investiních pobídek

x

Existují tyi ekonomické svobody v rámci jednotného trhu EU. Jedná se o volný pohyb: prmyslových výrobk, služeb, osob a kapitálu.

1.6 Klíová slova Integrace, globalizace, koheze, konvergence, zóna volného obchodu, celní unie, spolený trh, vnitní trh, hospodáská a mnová unie, politická unie, Evropská asocianí dohoda, Agenda 2000, institucionální rámec EU.

1.7 Kontrolní otázky a úkoly 1. Rozhodnte o správnosti jednotlivých výrok ( P – výrok je platný, N – neplatný )

Celní unie znamená dslednou liberalizaci pohybu výrobních faktor Evropská unie má v souasné dob 15 len vetn eské republiky Za poátek integraních evropských snah je považován tzv. „Marshallv“ plán Integraní uskupení nejlépe charakterizujeme velikostí a sílou trhu Konvergenní procesy jsou procesy soudržnosti Volný pohyb osob a kapitálu jsou základní svobody jednotného trhu Vlády více podléhají tlaku obyvatelstva a zájmových skupin než centrální banky

2. K vyjmenovaným událostem piate správné datum z následující nabídky: ( 1947, 1949, 1951, 1957, 1968, 1979, 1992, 1993, 1999, 2004)

1.

R podepisuje Asocianí dohodu

2.

Maastrichtská smlouva

3.

Marshallv plán

4.

Podepsání dohody o EHS a EUROATOM

5.

Podepsání dohody o Evropském spoleenství uhlí a oceli

© VŠEM 2008

8


6.

Pijetí o

7.

Spuštní spolené evropské mny

8.

Vytvoení Rady Evropy ve Strasbourghu

9.

Zahájení fungování EMS

10.

Završení celní unie

3. V diskuzi o politickém a ekonomickém rozmru integrace zaujmte stanovisko k tomuto výroku: „… že bychom tzv. rozvojové zem ponechali volné he tržních sil absolutn nepipadá v úvahu. To je dvod, pro jsme tak neochvjn pro politickou kontrolu procesu globalizace, pro vynucování politických a etických princip ve svtové ekonomice“ a dále „Rozšíení EU je odpovdí Evropy na globalizaci. Bez úzké kooperace mezi Evropany nebudeme schopni globalizaci politicky ovládat.“ (z projevu G.Schrodera na konferenci „Evropská hospodáská politika – trendy a píležitosti.“ 4.9. 2001)

4. Rozhodnte, zda uvedené argumenty hovoí PRO nebo PROTI používání investiních pobídek !

1.

Deformace tržního prostedí selektivním zvýhodováním

2.

Zatížení veejných rozpot

3.

Diskriminace zemí neschopných nabídnout konkurující podmínky

4.

Užívání pobídek ostatními (konkurujícími) zemmi

1.8 Vzorové testové otázky 1. Hospodáská a mnová unie je nejlépe charakterizována a. spolenou obchodní politikou vi okolním zemím b. dslednou liberalizací pohybu výrobních faktor c. spolenou hospodáskou politikou d. vznikem zastešujících integraních politických institucí

2. Maastrichtská smlouva byla podepsána v roce: a. 1992

© VŠEM 2008

9


b. 1978 c. 2003 d. 1999

3. Mezi tzv. „hlavní instituce“ EU nepatí: a. Evropská investiní banka b. Evropský soudní dvr c. Rada Evropské unie d. Evropský fond mnové spolupráce

4. Mezi pozitivní dsledky pílivu pímých zahraniních investic patí: a. doplnní nedostatené zásoby domácích úspor b. vznik duální ekonomiky c. vytsování domácích úspor zahraniními d. rst penžní zásoby s dopadem na rst inflace

1.9 Další doporuená literatura x


x


x


x

Spváek V. a kol.: Transformace eské ekonomiky , politické, ekonomické a sociální aspekty, Linde Praha 2002

x


x


x


© VŠEM 2008

10


2. Fiskální a monetární politika v EU 2.1 Cíle x

Seznámit se s Rozpotem Evropské unie, jeho píjmovou a výdajovou stránkou,

x

Nastínit problematiku harmonizace fiskální a daové politiky EU,

x

Seznámit se s Evropským mnovým systémem, psobením Evropské centrální banky,

x

Diskutovat projekt Evropské mnové unie.

2.2 Literatura x


2.3 asová zátž 3 dny

2.4 Východisko x

Fiskální (rozpotová) politika je nástroj, kterým ídící subjekt realizuje svoji alokaní a redistribuní funkci. Fiskální politiku lze použít i jako stabilizátor ekonomického vývoje – zde však ekonomická teorie nezastává stejná stanoviska.

x

Mnová politika je souhrn zásad a mnových opatení, kterými, zpravidla na vlád nezávislý ídící subjekt, prosazuje zákonem stanovené cíle v oblasti mny.

x

Základním

fiskálním

nástrojem

EU

je

Rozpoet

Evropské

unie

na

jehož

sestavování se podílejí Evropská komise, Rada ministr a Evropský parlament x

Evropská mnová unie pedstavuje prostor, ve kterém EURO plní funkci zákonného platidla

x

Evropská centrální banka je nezávislá mnová autorita, která je zodpovdná za kvalitu a stabilitu EURO

2.5 Shrnutí x

Na procesu vypracování a schvalování Evropského rozpotu se podílí Evropská komise, Rada ministr a Evropský parlament. Konenou verzi schvaluje Evropský parlament típtinovou vtšinou. Kontrolu provádí Evropský úetní dvr.

© VŠEM 2008

11


x

Píjmy Evropského rozpotu pocházejí z ásti výnosu z dan z pidané hodnoty, z cel a poplatk (vetn poplatk z cukru) a z pímých píspvk jednotlivých zemí.

x

Výdaje jdou zejména do zemdlského sektoru, na realizaci strukturálních opatení, do oblastí tzv. „spoleného postupu EU“ a na rozvoj spolupráce se zemmi mimo EU.

x

Evropský rozpoet je relativn malý a nepedstavuje ani dv procenta HDP EU.

x

Proces harmonizace daní zaal ímskou smlouvou z roku 1957, pokraoval rozhodnutím pemnit systémy nepímého zdanní na da z pidané hodnoty z roku 1967 a schválením jednotné daové základny pro její výpoet v roce 1977.

x

Evropská mnová unie (EMU) vznikla na základ Maastrichtské smlouvy (tzv. maastrichtská kriteria) ve tech etapách: k 31.12. 1997 splnním kriterií, fixací pevných pepoítacích koeficient národních mn na euro v prbhu roku 1998 a zavedením euro bezhotovostn od poátku roku 1999 a hotovostn od 1.1. 2002.

x

Nástroje Evropské centrální banky jsou: operace na volném trhu, stálé facility a povinné minimální rezervy.

x

Maastrichtská konvergenní kriteria jsou: inflaní kriterium (1,5 % nad prmr tí zemí s nejnižší mírou inflace), úrokové kriterium (2 %), kriterium rozpotového deficitu (rozpotový deficit do výše 3% HDP), kriterium veejného dluhu (do 60% HDP), kriterium kursové stability znamenající povinnost být lenem ERM a nedevalvovat v tomto období.

x

Pakt stability a rstu je nástrojem kontroly „maastrichtských kriterií“.

2.6 Klíová slova fiskální politika, monetární politika, Rozpoet Evropské unie, Evropská mnová unie, Evropská centrální banka, euro, maastrichtská konvergenní kriteria, Pakt stability a rstu. 2.7 Kontrolní otázky a úkoly 1. Rozhodnte o správnosti jednotlivých výrok ( P – výrok je platný, N – neplatný )

1.

Zemdlský sektor se podílí více jak 60 % na výdajích Evropského rozpotu

2.

Legislativní platforma harmonizace fiskální politiky zahrnuje pedevším nepímé dan

3.

Evropský rozvojový fond je hlavním zdrojem píjm pro pomoc zemím tetího svta

4.

V HICP pedstavuje prmyslové spotební zboží a služby skoro polovinu váhy

© VŠEM 2008

12


indexu 5.

Absolutizace principu flexibility znamená de facto zánik integraního uskupení

6.

Centrální bankovnictví EMU (Evropský systém CB) je ízen vládami lenských zemí

7.

Kredibilita zem a politizace integraních snah tvoí významné pekážky realizace EMU

2. Diskutujte následující otázky: x

Mohou být maastrichtská kriteria vhodným doporuením pro hospodáskou politiku eské vlády? Uvete dvody pro a proti.

x

Najdete rozdíly v kompetencích, jmenování a fungování mezi NB a ECB ? Co tyto rozdíly mohou zpsobovat?

3. Pipojením k vtší mnové oblasti vznikají pínosy a náklady. Rozhodnte, zda níže uvedené skutenosti jsou pínosem (P) i nákladem (N)

1.

Zlepšení fungování penz jako prostedku smny snížením transakních náklad

2.

Ztráta kursové nejistoty

3.

Ztráta výnos z emise penz (ražebné)

4.

Ztráta významného nástroje stabilizaní politiky

5.

Zlepšení fungování penz jako mítka hodnoty (lepší porovnatelnost cen)

6.

Ztráta kursových rizik

7.

Zvýšení dvryhodnosti centrální banky

4. Myslíte si, že je Evropa „ optimální mnovou oblastí“ ? Uvete dvody, které Vás k Vašemu tvrzení vedou!

V roce 1961 zformuloval R. Mundell „teorii optimálních mnových oblastí“. Strun jde o toto: Mnovou oblastí je uskupení zemí používající spolenou mnu, optimální mnovou oblastí se stává v okamžiku, kdy nehrozí zúastnným zemím makroekonomická destabilizace z dvodu psobení spolené mny.Tato situace nastává mají-li úastnické zem

bu

poptávkovým

synchronizován a

nabídkovým

hospodáský šokm,

cyklus

nebo

jsou

a

jsou

vystaveny

vybaveny

symetrickým

dostaten

pružnými

pizpsobovacími mechanismy na trzích zboží a výrobních faktor. Pokud není splnna ani jedna z výše uvedených podmínek, pak hrozí jednotlivým zemím nestabilita v podob trvalých rozdíl v úrovni produkce a nezamstnanosti.

© VŠEM 2008

13


2.8 Vzorové testové otázky 1. Nejvtší výdaje z Evropského rozpotu pipadají na: a. Evropský rozvojový fond b. Sektor zemdlství c. Strukturální fondy d. Financování výzkumu a vývoje 2. Za formulování jednotné mnové politiky v Eurosystému je zodpovídá: a. Generální rada b. Výkonný výbor c. Guvernér ECB d. ídící rada 3. Mezi maastrichtská konvergenní kriteria nepatí: a. Mnové kritérium b. Inflaní kritérium c. Kritérium veejného dluhu d. Kritérium rozpotového deficitu 4. Za nejvtší oekávaný pínos EMU je považováno: a. Dosažení politického konsensu v nadnárodním mítku b. Koordinace fiskálních politik lenských zemí c. Zvýšení konkurenceschopnosti Evropy d. Zvýšení transakních náklad v souvislosti s užíváním eura



x


x


x

Loužek M. (editor): Právní postavení centrální banky v demokratickém stát, Sborník text CEP . 3/2000

x

Spváek V. a kol.: Transformace eské ekonomiky, politické, ekonomické a sociální aspekty, Linde Praha 2002

x


x


© VŠEM 2008

14


3. Sociální, regionální a strukturální politika EU 3.1 Cíle x

Pochopit logiku fungování jednotného vnitního trhu EU vetn jeho omezujících regulací

x

Porozumt tvorb a užití strukturálních fond v podmínkách hospodáské koheze

3.2 Literatura x


3.3 asová zátž 2 dny

3.4 Východisko x

Jednotný vnitní trh je jediným, tém dokoneným ekonomickým projektem evropské integrace a je naplnním principu ty ekonomických svobod – volného pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu.

x

Ekonomickou konvergenci dopluji a podporují nástroje regionální politiky EU, které se v souladu s hospodáskými politikami jednotlivých zemí orientují na myšlenky hospodáské soudržnosti.

3.5 Shrnutí x

V ekonomické rovin patí k nejdležitjším otázkám spoleného trhu následující oblasti: finanní a kapitálová, daová, zemdlská politika, dopravní politika, ochrana životního prostedí a problematika nových energetických zdroj, sociální politika, strukturální politika a pizpsobení.

x

V oblasti politiky byla nejdležitjší otázkou otázka dvryhodnosti celého procesu vetn opatení na ochranu spotebitele.

x

Politika ochrany hospodáské soutže tvoí nedílnou souást spoleného trhu, vykonává ji Antimonopolní direktoriát Evropské komise.

x

Pro realizaci strukturální politiky v rámci EU fungují tyto strukturální fondy: Evropský

fond

regionálního

rozvoje

zamený

na

investice

do

výroby,

infrastruktury a na podporu malého a stedního podnikání, Evropský sociální fond pro financování rekvalifikaních program a podporu zamstnanosti, Evropský

© VŠEM 2008

15


zemdlský garanní a podprný fond pro rozvoj venkova a \Finanní nástroj pro podporu rybáství. Mimo tuto strukturu psobí v rámci EU ješt Evropský kohezní fond zamený na dopravní infrastrukturu a životní prostedí. x

Reforma strukturálních fond je založena na tyech principech: princip zamení na

prioritní

cíle,

princip

partnerství,

princip

integrovaného

plánování

a

programování a princip monitorování a oceování jednotlivých akcí. x

Princip prioritních cíl má šest oblastí: podpora strukturálního pizpsobení porozvinutých región, podpora región se ztrátou perspektivu v dsledku restrukturalizace, boj s dlouhodobou nezamstnaností, podpora mládeže pi vstupu do života, podpora venkova a podpora oblastí vzdálených od center.

x

Výdaje z komunitárních fond jsou vázány na spoluúast fond národních na základ principu adicionality.

3.6 Klíová slova Spolený trh, ekonomické svobody, ekonomická konvergence, pizpsobení, strukturální fondy, princip adicionality.

3.7 Kontrolní otázky a úkoly 1. Rozhodnte o správnosti jednotlivých výrok ( P – výrok je platný, N – neplatný )

1.

Evropská komise je zcela tolerantní k fúzím do 35 % podílu na trhu

2.

Sociální dimenze integrace je pirozeným protjškem liberalizace obchodu

3.

Strukturální fondy podporující investice do infrastruktury a lidského kapitálu zvyšují konkurenceschopnost cílových región

4.

Kvalita pracovní síly je vymezena úrovní vzdlání a zvyšováním znalostí a dovedností v prbhu produktivního života

5.

Zemdlství

je

stále

hlavním

zdrojem

zamstnanosti

venkovského

obyvatelstva 6.

Rovný pístup na trh práce je jak fundamentálním právem, tak i zdravou HP

7.

Základní

princip

politiky

soudržnosti

je:

limitované

zdroje

je

teba

koncentrovat na limitovaný poet problém

2. Odpovzte na otázky: x

Myslíte si, že v rámci erpání z fond EU se vyskytuje lobbyismus a korupce? Pokud ANO - pro ? Pokud NE – pro?

© VŠEM 2008

16


x

Existuje názor, že politika podpory malého a stedního podnikání je nejlepší politikou zvyšování zamstnanosti. Souhlasíte nebo nesouhlasíte s tímto názorem a z jakých dvod?

x

Jaký je Váš názor na výši dotací do zemdlství? Kde jsou koeny této skutenosti a jaké ešení navrhujete?

3. Zamyslete se nad citátem a odpovzte na následující otázky: x

Je reálné vymezovat optimální politickou oblast?

x

Je definice optimální politické oblasti výstižná? Chybí ji nco nebo pebývá?

x

Je aplikovatelná na EU? Na R? Na USA i VB?

Optimální politická oblast je oblast spoleenského politického rozhodování, v níž lidé nehlasují podle své národní, místní, jazykové, kulturní i náboženské píslušnosti. Optimální politická oblast vykazuje tedy stabilitu politických institucí a neexistují v ní náboženské i národnostní rozpory. Existuje v ní pirozený permanentní konflikt mezi levicí a pravicí. Otázkou je, zda EU je takovouto optimální politickou oblastí. Pokud ji EU není, pak její federalizace a prohlubování prvk demokratického hlasování poved k národnostním konfliktm .

Mach P.: Úskalí evropské integrace, CEP PRAHA 2002,

str.51

4. Zaujmte stanovisko k textu, kterým zakonil president R V.Klaus svj projev na Evropském fóru v Alpbachu 29.srpna 2004 !

Plstoletí trvající evropský pohyb smrem vzhru, jednosmrný pesun pravomocí od stát k nadstátním orgánm, je souástí širšího pohybu od soukromého k veejnému, od individuálního ke kolektivnímu, od dvry v rozhodování svobodného jedince k dve v rozhodování instituce, je souástí ideového posunu nešastného a tak rozporuplného dvacátého století. Nkteí z nás se domnívají, že je to veliká chyba. Neíkají to ale proto, že by byli proti evropské integraci. íkají to proto, že vdí, že lidskou spolenost (a proto i Evropu) sjednocuje trh a další spontánn vznikající lidské aktivity a že ji nesjednocují žádné „spolené politiky“ – spolená zemdlská, spolená prmyslová, spolená protimonopolní, spolená zahraniní, atd. Ty naopak Evropu rozdlují.

© VŠEM 2008

17


3.8 Vzorové testové otázky 1.Pravidla jednotného bankovního trhu EU neupravují: a) jednotné prostedí na trhu cenných papír b) principy bankovního dohledu c) minimální výši kapitálu potebného k založení banky d) výši kapitálové pimenosti

2. Politika ochrany hospodáské soutže v rámci EU zakazuje tzv. vázané obchody, což znamená že se nesmí: a) uzavírat dohody o urování cen nebo jiných obchodních podmínek b) uzavírat dohody o rozdlování trh nebo zdroj zásobování c) podmiovat uzavení smlouvy další dodávkou, která s pvodní nemá souvislost d) uplatovat nerovné podmínky vi obchodním partnerm.

3. Efekty spoleného trhu na redukci regionálních rozdíl nemají pozitivní vliv na: a) konvergenci cen zejména prmyslových výrobk, b) expanzi obchodu c) rst pímých zahraniních investic d) diferenciaci ve struktue obchodu mezi zemmi.

4. Do politiky podpory podnikatelského prostedí nepatí: a) lepší dostupnost rizikového kapitálu b) lepší ocenní alternativních projekt, c) šíení inovací a vytváení inovaního prostedí, d) podpora malého a stedního podnikání.



x


x


x


x


x


© VŠEM 2008

18


x

Urban L.: Evropský vnitní trh a píprava R na zalenní, Linde Praha 2002

x


x


© VŠEM 2008

19


4. Postavení a adaptace R 4.1 Cíle x

Znát postavení eské republiky v EU - 25

x

Porozumt nutným adaptaním procesm

4.2 Literatura x


4.3 asová zátž 3 dny 4.4 Východisko x

Kodaská kriteria z roku 1993 stanovují pravidla pro úspšné ucházení zemí stední a východní Evropy do EU.

x

AGENDA 2000 – pedstavuje strategii Evropské komise formulováním klíových bod rozšíení EU - vyšla v roce 1997.

x

Lisabonská strategie na roky 2000 – 2010 byla pijata na jae roku 2000.

x

Rozšíení EU-15 na EU-25 od kvtna 2004.

4.5 Shrnutí x

Kodaská kritéria požadují od kandidátských zemí: + stabilní instituce zaruující demokracii, právní stát, lidská práva a ochranu menšin, + existenci fungující tržní ekonomiky a dodatené kapacity umožující se vyrovnat s konkurenním tkakem a tržními silami v rámci EU, + schopnost pevzít závazky lenství, vetn pistoupení k cílm politické, hospodáské a mnové unie.

x

Klíové body vyplývající z rozšíení EU obsažené v AGEND 2000 jsou zameny na:

+ reformy jednotlivých politik EU tak, aby byly schopna se vypoádat

s vyšším potem len a zajistit udržitelný rst, vyšší zamstnanost a zlepšené životní podmínky pro obany EU, + vedení jednání o rozšíení s tím, aby všichni uchazei se na pijetí dkladn pipravili, + zabezpeení financování rozšíení. x

Hodnocení AGENDY 2000 – Dotazník pro eskou republiku byl rozdlen na hodnocení politických kriterií, ekonomických kriterií, kapacity k pevzetí závazk lenství a v kvality administrativa a legislativního systému, kde se pedpokládá pevzetí evropské legislativy (acquis communautaire).

x

Ze

závr

Lisabonské

strategie

vyplývá

tento

úkol

pro

EU

–

stát

se

nejkonkurenceschopnjší a nejdynamitjší znalostní ekonomikou, schopnou udržitelného hospodáského rstu s více

© VŠEM 2008

20

a lepšími pracovními místy a vtší


sociální soudržností. Dá se íci, že v ekonomické oblasti je lisabonská strategie radikální transformací evropské ekonomiky. x

Radikální transformace evropské ekonomiky má celkem 9 smr (cíl). Jsou to: 1. vytvoení informaní spolenosti pro všechny, 2. vytvoení evropského výzkumného prostoru, 3. odstranní pekážek pro podnikání, zejména pro malé a stední podniky, 4. dokonení reformy vzniklého spoleného trhu., 5. vytvoení integrovaných finanních trh, 6. lepší koordinace makroekonomické hospodáské politiky, 7. provádní aktivní politiky zamstnanosti, 8. modernizace evropského sociálního modelu, 9. usilovat o udržitelný rozvoj a kvalitu života.

x

Vstup eské republiky do Evropské unie pináší celou adu náklad a pínos. Pro lepší pochopení dlíme tyto dopady vstupu na pímé, nepímé a institucionální.

x

Pímými dopady rozumíme ty, které jsou spojeny s pesuny zdroj mezi rozpoty. Nepímé dopady jsou na makroekonomické úrovni dopady na cenovou hladinu, investice, zamstnanost a produkci, na rozvoj a útlum jednotlivých odvtví a región, na mikroekonomické úrovni jde o zvýšení konkurenceschopnosti, zkvalitnní prostedí pro podnikání, zvýšení podnikatelské etiky a zvýšení dvry mezi

podnikatelskými

subjekty.

Institucionální

dopady

se

týkají

kultivace

institucionálního prostedí, kvality vládnutí, korupce a vynutitelnosti práva. x

Pístup k hospodáské soudržnosti je založen na rozdlení EU-25 do tí skupin : první, jejich výše HDP pevyšuje prmr EU-25, druhé s HDP kolem 80 % prmru a tetí s HDP kolem 40 % prmru EU-25.

4.6 Klíová slova Agenda 2000, Lisabonská strategie, acquis communautaire, znalostní ekonomika, informaní spolenost, evropský výzkumný prostor, konkurenceschopnost, evropský sociální model, pizpsobení. 4.7 Kontrolní otázky a úkoly 1. Rozhodnte o správnosti jednotlivých výrok (P – výrok je platný, N – neplatný)

1.

Míra nezamstnanosti v R v roce 2003 je vtší než v EMU

2.

Zamstnanost v polském zemdlství poklesla na cca 7 % v roce 2003

3.

eská republika patí do první skupiny zemí podle výše HDP na obyvatele

4.

Hranice chudoby dána úrovní 50 % a mén prmrného píjmu

5.

Podíl výdaj na výzkum a vývoj je v R vyšší než byl v EU -15

© VŠEM 2008

21


6.

Nástroje podpory malého a stedního podnikání by mly být tržn konformní

7.

Spolený trh pedpokládá konvergenci sociálních politik a politik zamstnanosti

2. V následující tabulce doplte jednotlivé zem z tohoto seznamu: R, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maarsko, Polsko, Slovensko a Slovinsko.

HDP na obyvatele v parit kupního standardu, 1998 – 2002 (EU = 100)

Zem

1998

1999

63

59

48

2000

2001

2002

56

59

60

49

50

53

57

38

39

40

40

39

50

49

46

47

47

69

68

70

72

74

40

38

40

40

42

28

28

31

34

35

32

34

35

38

39

Pramen : EUROSTAT (46/2003), s. 3.

3. Odpovzte na otázky: x

Jak plní R maastrichtská konvergenní kritéria v roce 2003? Kde jsou nejvtší problémy a jaké jsou cesty jejich ešení?

x

Co rozumíte pod pojmem sociální soudržnost?

x

Uvete základní priority politiky zamstnanosti R!

4. Zamyslete se nad následujícím citátem! Co z toho vyplývá?

Po sedmi letech práce v oblasti PZI mohu zodpovdn prohlásit, že pokud by investiní pobídky na svt vbec neexistovaly, pak by si eská republika vedla velmi dobe. Komparativní výhody kterými disponujeme, jako napíklad geografická poloha, kvalita pracovní síly, vzdlávací systém, by vedly k tomu, že bychom zcela pirozen byli lídrem v oblasti PZI Jahn M.: Investiní pobídky jsou prospšné, CEP 19/2002.str.19

© VŠEM 2008

22


4.8 Vzorové testové otázky 1. Rozšíení Evropské unie v roce 2004 znamenalo v zemdlství a) snížení podílu pracovník v zemdlství, b) zvýšení hrubé pidané hodnoty v zemdlství, c) snížení dovoz zemdlské produkce d) snížení vývoz zemdlské produkce

2. Mezi priority politiky nezamstnanosti nezahrnujeme: a) zvýšení flexibility trhu práce b) podpora mobility pracovních sil c) rekvalifikace d) rozšiování potu míst ve veejném sektoru

3. Mezi hlavní smry lisabonské strategie nepatí: a) vytváet integrované finanní trhy b) reforma bankovnictví c) vytvoení evropského výzkumného prostoru d) modernizace evropského sociálního modelu.

4. Mezi nov pijatými zemmi nejsou: a) Polsko a Maarsko b) pobaltské státy c) Malta a Kypr d) Rumunsko a Bulharsko



x


x


x

Kolektiv: Sociální a ekonomické souvislosti integrace R do EU, materiál vlády R 5/2002 , www.vlada.cz

x


x

Nachtigal V., Tomšík V.: Konvergence zemí stední a východní Evropy k EU, Linde Praha 2002

© VŠEM 2008

23


x


x


x


x


x


© VŠEM 2008

24


5. Odpovdi na otázky v textu 5.1 Kapitola 1 1. Rozhodnte o správnosti jednotlivých výrok ( P – výrok je platný, N – neplatný )

Celní unie znamená dslednou liberalizaci pohybu výrobních faktor

N

Evropská unie má v souasné dob 15 len vetn eské republiky

N

Za poátek integraních evropských snah je považován tzv. „Marshallv“ plán

P

Integraní uskupení nejlépe charakterizujeme velikostí a sílou trhu

P

Konvergenní procesy jsou procesy soudržnosti

N

Volný pohyb osob a kapitálu jsou základní svobody jednotného trhu

P

Vlády více podléhají tlaku obyvatelstva a zájmových skupin než centrální banky

P

2. K vyjmenovaným událostem piate správné datum z následující nabídky: ( 1947, 1949, 1951, 1957, 1968, 1979, 1992, 1993, 1999, 2004)

1.

R podepisuje Asocianí dohodu

1993

2.

Maastrichtská smlouva

1992

3.

Marshallv plán

1947

4.

Podepsání dohody o EHS a EUROATOM

1957

5.

Podepsání dohody o Evropském spoleenství uhlí a oceli

1951

6.

Pijetí 10 nových lenských zemí

2004

7.

Spuštní spolené evropské mny

1999

8.

Vytvoení Rady Evropy ve Strasbourghu

1949

9.

Zahájení fungování spoleného trhu

1993

10.

Završení celní unie

1968

Ad 3 – podklad pro diskuzi pi výuce

4. Rozhodnte, zda uvedené argumenty hovoí PRO nebo PROTI používání investiních pobídek!

1.

Deformace tržního prostedí selektivním zvýhodováním

Proti

2.

Zatížení veejných rozpot

Proti

3.

Diskriminace zemí neschopných nabídnout konkurující podmínky

Proti

4.

Užívání pobídek ostatními (konkurujícími) zemmi

Proti

ešení vzorových testových otázek: 1 c , 2 a , 3 d , 4 a.

© VŠEM 2008

25


5.2 Kapitola 2 1. Rozhodnte o správnosti jednotlivých výrok (P – výrok je platný, N – neplatný)

1.

Zemdlský sektor se podílí více jak 60 % na výdajích Evropského rozpotu

N

2.

Legislativní

pedevším

P

Evropský rozvojový fond je hlavním zdrojem píjm pro pomoc zemím tetího

P

platforma

harmonizace

fiskální

politiky

zahrnuje

nepímé dan 3.

svta 4.

V HICP pedstavuje prmyslové spotební zboží a služby skoro polovinu váhy

N

indexu 5.

Absolutizace principu flexibility znamená de facto zánik integraního uskupení

P

6.

Centrální bankovnictví EMU (Evropský systém CB) je ízen vládami lenských

N

zemí 7.

Kredibilita zem a politizace integraních snah tvoí významné pekážky

P

realizace EMU

2. Podklad pro diskuzi pi výuce

3. Pipojením k vtší mnové oblasti vznikají pínosy a náklady. Rozhodnte, zda níže uvedené skutenosti jsou pínosem (P) i nákladem (N)

1.

Zlepšení fungování penz jako prostedku smny snížením transakních

P

náklad 2.

Ztráta kursové nejistoty

P

3.

Ztráta výnos z emise penz (ražebné)

N

4.

Ztráta významného nástroje stabilizaní politiky

N

5.

Zlepšení fungování penz jako mítka hodnoty (lepší porovnatelnost cen)

P

6.

Ztráta kursových rizik

P

7.

Zvýšení dvryhodnosti centrální banky

N

4. Podklad pro diskuzi pi výuce

ešení vzorových testových otázek: 1 b, 2 d, 3 a, 4 c


© VŠEM 2008

26


1.

Evropská komise je zcela tolerantní k fúzím do 35 % podílu na trhu

N

2.

Sociální dimenze integrace je pirozeným protjškem liberalizace obchodu

P

3.

Strukturální fondy podporující investice do infrastruktury a lidského kapitálu

P

zvyšují konkurenceschopnost cílových región 4.

Kvalita pracovní síly je vymezena úrovní vzdlání a zvyšováním znalostí a

P

dovedností v prbhu produktivního života 5.

Zemdlství

je

stále

hlavním

zdrojem

zamstnanosti

venkovského

N

obyvatelstva 6.

Rovný pístup na trh práce je jak fundamentálním právem, tak i zdravou HP

P

7.

Základní

P

princip

politiky

soudržnosti

je:

limitované

zdroje

je

teba

koncentrovat na limitovaný poet problém

2., 3., 4. Podklady pro diskuzi pi výuce

ešení vzorových testových otázek: 1 a, 2 c, 3 d, 4 b.


1.

Míra nezamstnanosti v R v roce 2003 je vtší než v EMU

P

2.

Zamstnanost v polském zemdlství poklesla na cca 7 % v roce 2003

N

3.

eská republika patí do první skupiny zemí podle výše HDP na obyvatele

N

4.

Hranice chudoby dána úrovní 50 % a mén prmrného píjmu

N

5.

Podíl výdaj na výzkum a vývoj je v R vyšší než byl v EU -15

N

6.

Nástroje podpory malého a stedního podnikání by mly být tržn konformní

P

7.

Spolený trh pedpokládá konvergenci sociálních politik a politik zamstnanosti

P

2. V následující tabulce doplte jednotlivé zem z tohoto seznamu: R, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maarsko, Polsko, Slovensko a Slovinsko.

HDP na obyvatele v parit kupního standardu, 1998 – 2002 (EU = 100)

Zem

1998

1999

R

63

59

Maarsko

48

Polsko

38

© VŠEM 2008

2000

2001

2002

56

59

60

49

50

53

57

39

40

40

39

27


Slovensko

50

49

46

47

47

Slovinsko

69

68

70

72

74

Estonsko

40

38

40

40

42

Lotyšsko

28

28

31

34

35

Litva

32

34

35

38

39

Pramen : EUROSTAT (46/2003), s. 3.

ešení vzorových testových otázek: 1 b, 2 d, 3 b, 4 d.

© VŠEM 2008

28

Evropská unie. Milan Žák EVROPSKÁ UNIE

Recommend Documents