Evropská komise schválila definitivní podobu Operačního programu Životní prostředí

Informační zpravodaj Operačního programu Životní prostředí ČÍSLO 3–4–5 I BŘEZEN–KVĚTEN 2015 I zdarma I www.opzp.cz

Zájemci o dotaci z Operačního programu Životní prostředí mohou začít s přípravou svých projektů. Zaměření prvních výzev v programovém období 2014–2020 je díky proaktivnímu přístup MŽP a SFŽP ČR již známo. STR. 2

Evropská komise schválila definitivní podobu Operačního programu Životní prostředí 2014–2020.

Monitorovací výbor

Koncem března se uskutečnilo takzvané nulté jednání monitorovacího výboru OPŽP 2014–2020. Na jednání výboru bylo diskutováno mimo jiné i nastavení výběrových kritérií u aktuálně avizovaných výzev Operačního programu Životní prostředí. Další jednání monitorovacího výboru OPŽP 2014–2020 je plánováno na polovinu června, kdy jeho členové schválí hodnoticí kritéria nyní avizovaných výzev. str. 6

Tři rozhovory

Priorita se v článku „Změřeno a zváženo: přínosy OPŽP 2007 až 2013 životnímu prostředí ČR“ znovu vrací k výroční konferenci Operačního programu Životní prostředí 2007–2013, která se uskutečnila v půlce února. Článek o přínosech Operačního programu Životní prostředí 2007–2013 je doplněn třemi rozhovory se žadateli, kteří se konference zúčastnili.

str. 20

Divocí koně

První výzvy OPŽP 2014–2020

Jen málokterý projekt podpořený z Operačního programu Životní prostředí se dočkal takové publicity jako návrat divokých koní do volné přírody u Milovic, který si například v počtu citací v mezinárodních médiích vydobyl přední místo mezi projekty podpořenými z OPŽP. Tento projekt zmínili novináři The New York Times, The Washington Post, BBC, CBS News, ale i desítek dalších světových médií. str. 32

Bible OPŽP

Jednou z novinek v Operačním programu Životní prostředí 2014 až 2020 je sjednocení všech důležitých informačních materiálů do jednoho. Zatímco v Operačním programu Životní prostředí 2007 až 2013 se museli žadatelé a příjemci podpory orientovat hned v několika dokumentech, V Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR zveřejnily v novém programu jsou všechny nastavení chystaných výzev v Operačním programu Životní prostředí 2014–2020. Ostré výzvy informace shromážděny do příručpro prioritní osu 1, 2, 3 a 4 včetně výzvy fázování v prioritní ose 1 budou oficiálně vyhlášeny ky s názvem Pravidla pro žadatele a příjemce podpory v Operačním v druhé polovině června. S příjmem žádostí se počítá od 14. srpna. Priorita přináší podrobné programu Životní prostředí pro informace k zaměření avizovaných výzev včetně jejich znění. stranA 36 období 2014–2020. str. 40

2

3

AKTUALITY EDITORIAL Vážení čtenáři, Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR avizovalo zaměření a znění vůbec prvních výzev v Operačním programu Daniel Životní Tácha prostředí šéfredaktor 2014–2020. Výzvy prozatím nejsou oficiálněvyhlá- šeny z toho důvodu, že finální podobu Operačního programu Životní prostředí 2014–2020 teprve schválila Evropská komise. Teprve po jejím schválení programu může být ustanoven nový monitorovací výbor OPŽP, který pak může podobu nyní avizovaných výzev oficiálně posvětit. Zásadní změny ve znění výzev se neočekávají, nejen protože členové nového monitorovacího výboru byli s výše uvedeným postupem seznámeni, ale i protože není v zájmu žadatelů o dotace provádět v již avizovaných dokumentech jakékoliv zásadní změny. Mnozí z nich totiž již nyní pracují na podobě svých projektů a žádostí o podporu. Můžete se ptát, proč byly výzvy z Operačního programu Životní prostředí 2014–2020 pouze avizovány a proč Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR nevyčkaly na jejich oficiální schválení monitorovacím výborem OPŽP. Odpověď zní, že není na co čekat. Již nyní jsou všechny evropské operační programy vzhledem k programovému období 2014–2020 ve více než ročním skluzu. Již nyní běží lhůty, v nichž se z nich mají čerpat finanční prostředky, a již nyní se ví, že se nečerpají, a čas se přitom dále rychle krátí. Při tom všem se nehraje o nic menšího než o miliardy korun, které buď Česká republika stihne z operačních programů vyčerpat, nebo které – jako v mnohých případech předloni, loni a zřejmě i letos – vyčerpat nestihne a bude je muset vrátit do Bruselu.

AKTUALITY

ČÍSLO 3–4–5 / BŘEZEN–KVĚTEN 2015

Žadatelé o dotace z OPŽP 2014–2020 mohou začít s přípravou svých projektů Žadatelé o podporu z Operačního programu Životní prostředí 2014–2020 tak mají již od konce dubna díky proaktivnímu přístupu Ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí ČR k dispozici veškeré podklady a klíčové dokumenty včetně hodnoticích kritérií nutné pro zahájení přípravy projektů. „Současným avízem chystaných výzev v Operačním programu Životní prostředí vycházíme vstříc žadatelům, aby měli dostatek času na přípravu svých projektů. Tímto krokem zároveň mezi prvními rozbíháme nové programové období a minimalizujeme riziko, že bychom se dostali do podobné situace jako v posledních letech, kdy kvůli otálení s vyhlašováním výzev Česká republika nečerpala z tohoto programu tak rychle, jak měla,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.

Ostré výzvy v červnu

Šanci začít připravovat projekty a žádosti tak ode dneška mají obce, města, kraje, neziskové organizace a občanská sdružení či podnikatelské subjekty. MŽP avizuje první výzvy téměř za 8 miliard korun pro oblasti budování čistíren a kanalizací, protipovodňovou ochranu, ochranu biodiverzity, odpadové hospodářství i ochranu ovzduší. Oficiální výzvy budou vyhlášeny v druhé polovině června. Žádosti budou přijímány prostřednictvím informačního systému MS2014+ (IS KP14+) po schválení Programového dokumentu OPŽP Evropskou komisí a schválení hodnoticích kritérií monitorovacím výborem OPŽP. „Ostré výzvy vyhlásíme ihned po prvním jednání monitorovacího výboru, jenž musí schválit hodnoticí kritéria výzev a jehož první zasedání je v současnosti naplánováno na polovinu června. S ohledem na dostatečnou dobu pro přípravu projektů ke zveřejněným výzvám zahájíme příjem žádostí letos 14. srpna,“ dodal ministr Brabec.

Za osm miliard korun

Maximální celková dotace z prostředků EU na schválené projekty v rámci nyní avizovaných výzev bude činit bezmála 8 miliard korun. Alokace finančních pro- středků pro projekty v oblasti zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní je stanovena na 1,3 miliardy korun, pro projekty zaměřené na zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech na 2,5 miliardy korun, pro oblast odpadů a materiálových toků, ekologických zátěží a rizik na 1,2 miliardy korun a konečně pro projekty z oblasti ochrany a péče o přírodu a krajinu byla alokace finančních prostředků na podporu vybraných projektů stanovena na 2,9 miliardy korun.

Hodnoticí kritéria

Žadatelům jsou ode dneška k dispozici veškeré podklady a klíčové dokumenty včetně hodnoticích kritérií nutné pro zahájení přípravy projektů. „Hodnoticí kritéria byla předmětem projednávání na březnovém, takzvaném nultém, monitorovacím výboru OPŽP. S našimi partnery jsme důsledně vydiskutovali nastavení výběrových kritérií a jsem přesvědčen o tom, že si kritéria na řádném jednání monitorovacího výboru obhájíme,“ říká náměstek ministra pro EU fondy Jan Kříž. Novému vedení na Ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí ČR se v loňském roce podařilo zachránit 13 miliard z OPŽP 2007–2013, které by jinak Česká republika musela vracet do Bruselu vinou manažerského selhání předchozího vedení obou institucí.

Efektivní administrace

„Žadatelé mohou počítat s efektivní administrací projektových žádostí v ambiciózních termínech ze strany Státního fondu životního prostředí, kterou jsme nastavili v loňském roce a pokračujeme v ní i letos,“ říká ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman,

který dále upozorňuje, že žádosti o podporu musí být v souladu s Progra-movým dokumentem OPŽP, Pravidly pro žadatele a příjemce OPŽP a výzvou pro podávání žádostí a projekty musí reflektovat zveřejněná hodnoticí kritéria garantující efektivní vynakládání prostředků EU. Všechny poslední platné verze dokumentů jsou k dispozici na internetových stránkách OPŽP www.opzp.cz.

Prioritní osa 1 Specifický cíl 1.3 Žadatelé o podporu mohou v případě avizované výzvy v prioritní ose 1 žádat o podporu v rámci specifického cíle 1.3, týkajícího se zajištění povodňové ochrany intravilánu. Alokace finančních prostředků činí 300 milionů korun. Mezi podporované aktivity lze zařadit například projekty na vsakovací a retenční zařízení jak plošné, tak podzemní, dále vsakovací šachty a obdobná opatření, která budou řešit hospodaření se srážkovými vodami odvodem do recipientu. „Dále budou podporována opatření na vybudování nebo opravu bezpečnostních přelivů u objektů, které slouží povodňové ochraně. Podporována budou opatření na sanaci svahových nestabilit,“ říká vedoucí Odboru ochrany přírody Květoslava Kapková. Požádat o dotaci lze u následujících opatření a aktivit:  1.3.2 Hospodaření se srážkovými vodami v intravilánu a jejich další využití namísto jejich urychleného odvádění kanalizací do toků.  1.3.3 Obnova, výstavba a rekonstrukce, případně modernizace vodních děl sloužících povodňové ochraně – v rámci výzvy budou podporována opatření na obnovu nebo vybudování bezpečnostních přelivů.

30. dubna 2015 EK schválila OP Životní prostředí 2014–2020 Operační program Životní prostředí pro nové programové období 2014–2020 v gesci MŽP se stal hned druhým programem, který k čerpání schválila Evropská komise. Považuji to za obrovský úspěch, stejně jako zachráněných 13 miliard korun, které jsme nemuseli v loňském roce vracet do Bruselu díky nastavení krizového managementu a zrychlení celé administrace



1.3.4 Stabilizace a sanace svahových nestabilit ohrožujících zdraví, majetek a bezpečnost vyplývajících z Registru svahových nestabilit.

Květoslava Kapková tvrdí, že podmínky avizované výzvy se zásadně neliší od podmínek obdobných výzev v Operačním programu Životní prostředí 2007–2013. „Sanace svahových nestabilit odpovídá podoblasti podpory 6.6 z OPŽP 2007 až 2013 Prevence sesuvů a skalních řícení. Dokumenty k žádosti jsou požadovány stejné jako v minulém OPŽP, rozdíl je pouze v tom, že svahová nestabilita musí být uvedena v Registru svahových nestabilit,“ tvrdí Kapková a zdůrazňuje, že podporovaná opatření 1.3.2 a 1.3.3 jsou novými opatřeními. „I tak však lze říci, že dokumenty požadované k žádosti o dotaci a dále i k celé další administraci budou obdobného charakteru jako v OPŽP 2007–2013,“ dodává. V rámci avizované výzvy v prioritní ose 1 nejsou platná žádná speciální omezení. „Největší šanci na úspěch mají projekty s kvalitně připravenou projektovou dokumentací ve stupni pro stavební povolení nebo dokumentací pro provádění stavby a s vy- daným stavebním povolením, projekty s přiměřenými náklady na realizaci a kvalitně zpracovaným položkovým rozpočtem,“ říká Kapková.

Prioritní osa 1 Specifický cíl 1.4 V rámci avizované výzvy zaměřené na prioritní osu 1 budou přijímány i projekty v rámci specifického cíle 1.4 v oblasti podpory preventivních protipovodňových opatření. Alokace finančních prostředků činí 200 milionů korun. Žádat bude možné na následující aktivity:  1.4.2 Budování, rozšíření a zkvalitnění varovných, hlásných, předpovědních a výstražných systémů na lokál-

v končícím OPŽP 2007 až 2013. Chci zdůraznit, že pokračujeme v nastaveném rychlém tempu a důkazem toho je i to, že MŽP již minulý týden vyhlásilo tzv. avíza výzev nového programového období na ekologické projekty v celkovém objemu téměř 8 miliard Kč. Náš program je tedy, co se týče připravenosti pro žadatele, na špici všech operačních programů. Momentálně

ní i celostátní úrovni, digitální povodňové plány – obce, města, svazky obcí, kraje. „Mezi podporované aktivity lze zařadit projekty na budování a rozšíření varovných a výstražných systémů v rámci hlásné povodňové služby, projekty na budování a modernizaci systému předpovědní povodňové služby,“ upřesňuje Květoslava Kapková. Podle ní se jedná o obdobné projekty, které byly v OPŽP 2007–2013 podporovány v rámci oblasti podpory 1.3, podopatření 1.3.1. Aktualitou je, že v rámci avizované výzvy bude s největší pravděpodobností stanovena minimální bodová hranice a minimální částka na projekt. „Největší šanci na úspěch mají projekty s kvalitně připravenou projektovou dokumentací a projekty s přiměřenými náklady na realizaci,“ uzavírá Kapková.

Prioritní osa 2 Specifický cíl 2.2 V rámci avizované výzvy z Operačního programu Životní prostředí 2014–2020 lze žádat o podporu v oblasti podpory 2.2. Jedná se o projekty zaměřené na omezování emisí tuhých znečišťujících látek. Alokace finančních prostředků činí 2,5 miliardy korun. Druhy podporovaných opatření jsou:  náhrada nebo rekonstrukcespalovacích stacionárních zdrojů znečišťování za účelem snížení emisí TZL, NOX, SO2, NH3 a VOC,  náhrada nebo rekonstrukce ostatních stacionárních zdrojů znečišťování za účelem snížení emisí TZL, NOX, SO2, NH3 a VOC,  náhrada nebo rekonstrukce stacionárních zdrojů emitu jících těkavé organické látky za účelem snížení emisí TZL, NOX, SO2, NH3 a VOC,













už běží přípravy na jednání Monitorovacího výboru OPŽP, které proběhne v polovině června, tak abychom ostré výzvy mohli vyhlásit ihned po tomto jednání a příjem žádostí spustit už od 14. srpna tohoto roku. Richard Brabec Ministr životního prostředí

pořízení dodatečných technologií a změny technologických postupů vedoucí ke snížení emisí a úrovně znečištění TZL, NOX, SO2, NH3 a VOC u spalovacích stacionárních zdrojů, pořízení dodatečných technologií a změny technologických postupů vedoucí ke snížení emisí a úrovněznečištění TZL, NOX, SO2, NH3 a VOC u ostatních stacio- nárních zdrojů, pořízení dodatečných technologií a změny technologických postupů vedoucí ke snížení emisí a úrovně znečištění TZL, NOX, SO2, NH3 a VOC u stacionárních zdrojů emitujících těkavé organické látky, pořízení technologií ke snižování emisí NH3 z chovů hospodářských zvířat, omezování prašnosti z plošných zdrojů (dle povahy procesu např. vodní clony, skrápění, odprašovací nebo mlžicí zařízení), rozšiřování a rekonstrukce soustav centralizovaného zásobování tepelnou energií.

Podle vedoucího Odboru ochrany ovzduší a obnovitelných zdrojů energie Státního fondu životního prostředí ČR Bohdana Polaka jsou podporovaná opatření a aktivity srovnatelné s podporovanými opatřeními a aktivitami, na které bylo možné získat dotaci již v Operačním programu Životní prostředí 2007 až 2013. V rámci aktuálně avizované výzvy však existují určitá omezení, která se na podporovaná opatření vztahují.  Nejsou podporovány projekty definované prioritní osou 5.  Projekty zaměřené na realizaci OZE jsou přijatelné pouze v případě nemožnosti podpory v rámci Operačního programu Podnikání a inova ce pro konkurenceschopnost.  Projekt musí být v souladu s výstupy programu zlepšování kvality ovzduší a Národního











programu snižování emisí zpracovaných v souladu se zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Projekty realizované na spalovacích stacionárních zdrojích s celkovým tepelným příkonem 20 MW a vyšším mohou být podporovány, pouze po kud nevedou ke snižování emisí CO2, resp. snížení emisí CO2 je pouze vedlejším efektem. Podpora na výměnu lokálního zdroje tepla na vytápění je určena pouze pro budovy, kde je výroba tepla v současné době realizována zdrojem využívají cím pevná paliva. V případě realizace výměny lokálního zdroje tepla na vytá pění musí budova, resp. budovy (u kotelen vytápějících více objektů) po realizaci projektu splňovat minimálně požadovanou hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy Uem, N uvedenou v odst. 5.3 normy ČSN 730540-2 (znění říjen 2011). Tento požadavek se netýká budov určených převážně pro skladování nebo pro výrobu včetně samostatně stojících kotelen a budov, kde slouží zdroj pouze pro ohřev teplé vody. V případě realizace kotlů na pevná paliva budou podporovány pouze kotle splňující požadavky nařízení Komise, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign kotlů na tuhá paliva. V případě realizace kotle na zemní plyn budou podporo vány pouze kondenzační plynové kotle plnící parametry nařízení Komise (EU) č. 813/2013, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/E, pokud jde o poža-

4

5

AKTUALITY Tabulka 1 Technologie













Teplotní Minimální topný charakteristika faktor

Tabulka 2 Technologie

Teplotní charakteristika

Minimální topný faktor

země–voda

B0/W35

4,3

země–voda

B0/W35

1,3

vzduch–voda

A2/W35

3,1

vzduch–voda

A2/W35

1,3

W10/W35

5,1

voda–voda

W10/W35

1,3

voda–voda

davky na ekodesign ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů. V případě realizace elektrických tepelných čerpadel jsou podporována čerpadla, která dle ČSN EN 14 511 dosahují hodnot uvedených v tabulce 1 (dle typu technologie a určené teplotní charakteristiky) a zároveň parlametrů definovaných nařízením Komise (EU) č. 813/2013, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/E, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů. V případě realizace plynových tepelných čerpadel jsoupod porována čerpadla, kterádle ČSN EN 12 309-2 dosahují hodnot uvedených v tabulce 2 (dle typu technologie a určené teplotnícharakteristiky) a zároveň parametrů definovaných nařízením Komise (EU) č. 813/2013, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/E, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů. V případě spalovacích zdrojů nespadajících do působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES budou podpořeny pouze projekty zaručující splnění požadavků směrnice Evropského parlamentu a Rady o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení. Nebudou přijaty projekty, u nichž dochází k odpojení od CZT (či k náhradě dodávek energií z CZT). U projektů zaměřených na rozšiřování a rekonstrukce soustav centralizovaného zásobování tepelnou energií nejsou přijatelnými příjemci podpory podnikatelské subjekty. U projektů zaměřených na rozšiřování soustav centralizovaného zásobování tepelnou energií musí napojená budova, resp. budovy ve vlastnictví žadatele splňovat po realizaci projektu minimálně požadovanou hod-

AKTUALITY

ČÍSLO 3–4–5 / BŘEZEN–KVĚTEN 2015

notu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy Uem, N uvedenou v odst. 5.3 normy ČSN 730540-2 (znění říjen 2011). Tento požadavek se netýká budov určených převážně pro skla dování nebo pro výrobu včetně samostatně sto jících kotelen a budov, kde slouží zdroj pouze pro ohřev teplé vody. Bohdan Polak ze Státního fondu životního prostředí ČR dále upozorňuje na to, že v případě aktuálně avizované výzvy dochází oproti minulosti k částečné změně hodnoticích kritérií, které v sobě nově obsahují bodové „bonifikace projektu“ na základě úrovně znečištění ovzduší v území a imisní významnosti řešeného stacionárního zdroje. To platí pro tyto případy:  Stacionární zdroj se nachází v obci s více než 1 000 obyvateli, kde byl dle map klouzavých pětiletých průměrů 2007–2011 sestavených ČHMU překročen více než jeden imisní limit. Dosažené bodové hodnocení projektu bude navýšeno o  10 %.  Stacionární zdroj se nachází v obci s právě 1 000 obyvateli a méně, kde byl dle map klouzavých pětiletých průměrů 2007–2011 sestavených ČHMU překročen více než jeden imisní limit. Dosažené bodové hodnocení projektu bude navýšeno o 5 %.  Pokud dále platí, že stacionární zdroj je jmenovitě uveden v programu zlepšování kvality ovzduší v souladu s ustanovením § 13 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší nebo je stacionární zdroj jmenovitě uveden v programu zlepšování kvality ovzduší, jelikož má významný imisní příspěvek k suspendovaným částicím PM10 (tj. nad 4 µg/m3), bude dosažené bodové ohodnocení navýšeno. Při realizaci OZE bude v rámci bonifikace navýšeno bodové ohodnocení o 5 %. Bohdan Polak dále upozorňuje na to, aby žadatelé dbali správnosti předložených příloh, jako je rozpočet, projektová dokumentace,

odborný posudek nebo energetický posudek studie proveditelnosti. „Žadatelé by měli vidět, že parametry projektu je potřeba nastavit na dosažení maximálního bodového zisku. Je namístě tedy věnovat pozornost i výběru zpracovatelů žádosti a příloh z řad prověřených poradenských firem s pozitivními referencemi,“ říká Polak a dodává, že pracovníci Státního fondu životního prostředí ČR z Odboru ochrany ovzduší a obnovitelných zdrojů energie jsou maximálně otevřeni konzultacím projektových záměrů žadatelů.

Prioritní osa 3 Specifický cíl 3.2 a 3.4 V rámci avizované výzvy a vůbec prvních výzev z Operačního programu Životní prostředí 2014–2020 budou moci žadatelé žádat v prioritní ose 3 o podporu na sběrné dvory v SC 3.2 i na všechny typy projektů v SC 3.4 s výjimkou inventarizace lokalit. Alokace finančních prostředků činí 1,2 miliardy korun. „V zásadě se bude pro tyto výzvy jednat o stejný typ projektů jako u Operačního programu Životní prostředí 2007–2013. Avšak v rámci oblasti SC 3.2 platí pro první výzvu omezení pouze na veřejné subjekty,“ vysvětluje vedoucí Odboru odpadového hospodářství Tomáš Prokop. Šanci na úspěch podle něj mají hlavně kvalitně připravené projekty s nízkou nákladovostí a vysokým stupněm připravenosti. Tomáš Prokop dále upozorňuje na to, že hodnocení projektů na sběrné dvory, které vycházelo z hodnocení OPŽP 2007–2013, bylo nyní rozšířeno ještě o další hodnoticí kritéria. „U sběrných dvorů bude opět povinnost separovat minimálně papír, sklo, plasty, kovy, objemný odpad, nebezpečné složky KO a zajistit zpětný odběr elektrických a elektronických zařízení. Hodnocení a základní principy v rámci specifického cíle 3.4 nového OPŽP zůstávají stejné jako u bývalé oblasti podpory 4.2. Maximální možná míra podpory u projektů SD a sanací je 85 % z Fondu soudržnosti,“ uvádí. Dle Prokopových slov napomůže úspěchu žadatele zejména dobře zpracovaný kvalitní projekt, nejlépe stavební povolení, dobře rozmyšlené třídění s maximálním následným

materiálovým využitím a obsloužení dostatečného počtu obyvatel. „U projektů na sanace a zpracování analýz rizik je dle mého názoru důležitá také komunikace s Odborem environmentálních rizik a ekologických škod na MŽP a také stavební připravenost, nejlépe stavební povolení,“ uzavírá Prokop.

Prioritní osa 4 Specifický cíl 4.1 Šanci získat dotaci mají v rámci avizované výzvy ve specifickém cíli 4.1 prioritní osy 2 žadatelé, kteří předloží projekty na zajištění příznivého stavu předmětu ochrany národně významných chráněných území. Alokace finančních prostředků činí 1,9 mil. Kč pro AOPK, NP, Správu jeskyní – kontinuální výzva, 500 mil. Kč pro kraje – kontinuální výzva 36 mil. Kč – soutěžní výzva – ostatní žadatelé. Mezi podporovanými aktivitami jsou opatření na implementaci soustavy Natura 2000, vyhlašování lokalit za ZCHÚ dle platné legislativy, zajištění péče o zvláště chráněná území v kategorii NP, CHKO, NPP, NPR a lokality Natura 2000, což jsou území národního významu. Jedná se tedy o podobné projekty, které byly podporovány v rámci oblasti podpory 6.1 a 6.2 prioritní osy 6 OPŽP 2007–2013. V rámci avizované výzvy nejsou žádná speciální omezení. „Největší šanci na úspěch mají projekty s kvalitně připravenou projektovou dokumentací ve stupni pro stavební povolení nebo dokumentací pro provádění stavby a s vydaným stavebním povolením a projekty s přiměřenými náklady na realizaci. Šanci mají i ostatní kvalitně zpracované záměry, které splní kritéria přijatelnosti,“ říká vedoucí Odboru ochrany přírody Státního fondu životní prostředí ČR Květoslava Kapková. Novinka v případě prioritní osy 4 a Operačního programu Životní prostředí přitom spočívá v příjmu a hodnocení žádostí, kdy novým zprostředkujícím subjektem bude Agentura ochrany přírody a krajiny. „Ta bude zajišťovat všechny činnosti související s příjmem a hodnocením žádostí až po vydání registračního listu kromě žádostí ve 4.1 kontinuální výzvy pro NP, AOPK a Správu jeskyní, kde bude zprostředkujícím subjektem SFŽP ČR. Následná administrace po vydání RL bude i nadále probíhat na SFŽP ČR,“ říká Kapková, podle níž je další změnou kontinuální výzva pro žadatele AOPK, NP, Správu jeskyní a kraje, kdy projekty nebudou mezi sebou soutěžit, ale budou podpořeny všechny, které splní kritéria přijatelnosti včetně specifických kritérií.

V novém programovém období lze získat podporu v některé z následujících oblastí:

Operační program Životní



Zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní – PRIORITNÍ OSA 1

prostředí 2014–2020



Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech – PRIORITNÍ OSA 2

navazuje na končící



Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika – PRIORITNÍ OSA 3

OPŽP 2007–2013.



Ochrana a péče o přírodu a krajinu – PRIORITNÍ OSA 4

Pro žadatele je v něm



Energetické úspory – PRIORITNÍ OSA 5

přichystáno téměř 2,637

Více informací o novém OPŽP 2014–2020 najdete na internetových stránkách www.opzp.cz

Žadatelé by se podle ní měli soustředit na kvalitně zpracovanou projektovou dokumentaci včetně položkového rozpočtu a na naplnění podmínek výzvy. „Projekty doporučujeme předem konzultovat s Agenturou ochrany přírody a krajiny,“ uzavírá Kapková.

Prioritní osa 4 Specifický cíl 4.2 Mezi podporované aktivity spadající do specifického cíle 4.2 prioritní osy 4 patří posílení biodiverzity, tedy projekty zaměřené na péči o vzácné druhy, biotopy, interpretaci hodnot v přírodní rezervaci a přírodní památce, likvidace invazních druhů, opatření na zajištění prevence a zmírnění škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy. Alokace finančních prostředků činí 37 milionů korun. „Jedná se o obdobné projekty, které se podporovaly v rámci prioritní osy 6 v oblasti podpory 6.2,“ vysvětluje vedoucí Odboru ochrany přírody Květoslava Kapková, podle které u avizované výzvy nejsou žádná speciální omezení. „Šanci uspět mají opět projekty s kvalitně připravenou projektovou dokumentací ve stupni pro stavební povolení nebo dokumentací pro provádění stavby a s vydaným stavebním povolením, projekty s přiměřenými náklady na realizaci. Šanci ale mají i ostatní kvalitně zpracované projektové záměry, které splní kritéria přijatelnosti,“ říká Kapková. I v tomto případě je zprostředkujícím subjektem Agentura ochrany přírody a krajiny, která bude zajišťovat všechny činnosti související s příjmem a hodnocením žádostí až po vydání registračního listu. „Následná administrace po vydání registračního listu bude ale už probíhat na SFŽP ČR,“ dodává Kapková. Žadatelé by se podle ní měli soustředit na kvalitně zpracovanou projektovou dokumentaci včetně položkového rozpočtu, ale také na naplnění podmínek výzvy.

Prioritní osa 4 Specifický cíl 4.3 Mezi podporované aktivity patří projekty posilující přirozenou funkci krajiny. Mezi ně náleží projekty na zprůchodnění migračních bariér pro živočichy, vytváření, regenerace či posílení funkčnosti krajinných prvků a struktur, revitalizace a podpora samovolné renaturace vodních toků a niv, obnova ekostabilizačních funkcí vodních a na vodu vázaných ekosystémů, protierozní opatření, zlepšování druhové skladby lesů aj. Alokace finančních prostředků činí 1,25 mil. Kč –kontinuální výzva pro projekty vyplývající z Plánů oblastí povodí, 500 mil. Kč – kontinuální výzva pro zprůchodnění migračních bariér / 164 mil. Kč – soutěžní (kolová) výzva pro ostatní projekty. V rámci avizované výzvy budou přijímany obdobné projekty, které se podporovaly v rámci prioritní osy 6 v oblasti podpory 6.3 a 6.4. Avizovaná výzva neobsahuje žádná speciální omezení. Šanci uspět mají projekty s kvalitně připravenou projektovou dokumentací ve stupni pro stavební povolení nebo dokumentací pro provádění stavby a s vydaným stavebním povolením, projekty s přiměřenými náklady na realizaci i ostatní kvalitně zpracované záměry, které splní kritéria přijatelnosti. Změna je opět v příjmu a hodnocení žádostí, kdy novým zprostředkujícím subjektem bude Agentura ochrany přírody a krajiny. Ta bude zajišťovat všechny činnosti související příjmem a hodnocením žádostí až po vydání registračního listu. Následná administrace po vydání registračního listu bude i nadále probíhat na SFŽP ČR. „Jinou změnou je kontinuální výzva pro žadatele na aktivitu revitalizace a podpora samovolné renaturace vodních toků a niv, obnova ekostabilizačních

funkcí vodních a na vodu vázaných ekosystémů obsaženou v Plánech oblastí povodí a na projekty zprůchodnění migračních bariér pro vodní živočichy, kdy projekty nebudou mezi sebou soutěžit, ale budou podpořeny všechny projekty, které splní kritéria přijatelnosti včetně specifických kritérií přijatelnosti,“ vysvětluje vedoucí Odboru ochrany přírody Květoslava Kapková, která opět doporučuje projekty předem konzultovat se zástupci Agentury ochrany přírody a krajiny.

Prioritní osa 4 Specifický cíl 4.4 V rámci specifického cíle 4.4 lze žádat o dotaci na projekty, jež mají za cíl zlepšit kvalitu prostředí v sídlech. To jsou projekty na zakládání a obnovu funkčně propojených ploch a prvků sídelní zeleně, zakládání a obnovu doprovodných vodních prvků a ploch přírodě blízkého charakteru. Alokace finančních prostředků činí 152 milionů korun. „Opět se jedná se o obdobné pro- jekty, které se podporovaly v rámci prioritní osy 6 v oblasti podpory 6.5 s tím, že v OPŽP II budou podporovány i aktivity dříve nepodporované, např. výstavba tůní, mokřadů, průlehů. Dříve bylo nutné podávat kombinované projekty v rámci více oblastí podpory,“ říká vedoucí Odboru ochrany přírody Květoslava Kapková, podle které ani u specifického cíle 4.4 nejsou žádná speciální omezení. „Velkou změnou je, že mohou být podány pouze projekty pro obce o velikosti nad 500 obyvatel. Žadatelů s velikostí obce do 500 obyvatel budou moci žádat z národních programů. Další novinkou je požadavek na zpracování studie systémů sídelní zeleně, která bude v rámci hodnocení projektu bodově zvýhodněna,“ říká Kapková, která i v tomto případě doporučuje projekty předem prodiskutovat se zástupci Agentury ochrany přírody a krajiny, jež je i v tomto případě zprostředkujícím subjektem.

miliardy eur (72 mld. Kč). Prioritní osa 1 Fázovací výzva Speciální kapitolou v případě avizovaných výzev je takzvaná fázovací výzva v prioritní ose 1 s alokací ve výši 800 milionů korun. Jedná se o takzvaně zúženou výzvu, která je určena jen pro projekty podané do LXI. výzvy Operačního programu Životní prostředí 2007–2013. V rámci zmíněné výzvy jsou podporovány projekty v rámci specifického cíle 1.1 a 1.2, což jsou projekty zaměřené na výstavbu kanalizací a čistíren odpadních vod a vodovodů. „Jako první bude vyhlášena nesoutěžní výzva pro 2. fáze projektů, kdy 1. fáze bude financována z Operačního programu Životní prostředí 2007–2013,“ vysvětluje vedoucí Odboru ochrany vod Ivana Vráblíková. Podle ní se bude jednat o stejné typy podporovaných projektů jako v OPŽP 2007–2013. „Při vyhlášení LXI. výzvy již byla zohledněna způsobilost výdajů pro nové programové období. Například 2. fáze projektů nemůže řešit rekonstrukce kanalizací, protože tato aktivita není v novém OPŽP způsobilá pro financování,“ dodává Vráblíková. Protože se jedná o nesoutěžní výzvu, budou k podpoře doporučeny všechny řádně podané žádosti. „Projekty podané do LXI. výzvy byly hodnoceny jako celek na 1. a 2. fázi. V OPŽP 2007–2013 jsou právě předkládány podklady k Rozhodnutí o poskytnutí dotace na 1. fázi a je třeba projekty schválit pro nové programové období,“ vysvětluje Vráblíková, která udává i významnou změnu, jež se dotkne projektů podpořených v rámci prioritní osy 1. „V novém OPŽP v PO 1 bude podstatnou změnou určení výše podpory. Předpokládá se, že výše podpory již nebude určena dle finanční analýzy metodou výpočtu finanční mezery, nýbrž paušální sazbou flat rate. Pro fázované projekty však řídicí orgán vyjednává určení míry podpory dle metodiky OPŽP 2007–2013,“ uzavírá Ivana Vráblíková.

6

7

AKTUALITY ECHO Monitoring vodohospodářských projektů

S ohledem na povinnost dodržování podmínek poskytnutí dotace uvedených v RoPD u projektů podpořených z OPŽP v programovém období 2007–2013 v rámci prioritní osy 1 (podoblasti podpory 1.1.1 a oblasti podpory 1.2) pořádal SFŽP ČR semináře zaměřené na následný monitoring v době udržitelnosti. Prezentaci z těchto seminářů si můžete stáhnout na stránkách OPŽP. K vyplnění nástrojů pro účely ex post monitoringu jste vyzváni zasláním elektronické zprávy v IS Bene-fill a na vyplnění máte lhůtu 3 měsíce. Z toho důvodu upozorňujeme všechny příjemce na povinnost zaktualizovat své kontaktní údaje v IS Bene-fill, a to prostřednictvím požadavku zaslaného na e-mailovou adresu [email protected].

Státní fond životního prostředí ČR na IBF v Brně

Číslo 164 měl stánek Ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí ČR v pavilonu P brněnského výstaviště. Zástupci ministerstva a fondu se koncem dubna zúčastnili Mezinárodního stavebního veletrhu IBF v Brně, kde představili aktuální výzvy programů Nová zelená úsporám a Operačního programu Životní prostředí 2014–2020. Na stánku se každý den konání veletrhu konal seminář k možnostem čerpání dotací z programu Nová zelená úsporám. Na středu 22. dubna Státní fond životního prostředí ČR pak připravil speciální seminář zaměřený na podmínky čerpání dotací z programu Nová zelená úsporám, který byl určen odborné veřejnosti a profesionálům v oboru stavebnictví.

AKTUALITY

ČÍSLO 3–4–5 / BŘEZEN–KVĚTEN 2015

Členové monitorovacího výboru OPŽP byli seznámeni se zněním avizovaných výzev Dne 23. března 2015 se uskutečnil tzv. stínový monitorovací výbor Operačního programu Životní prostředí 2014 až 2020. Vzhledem k chystanému startu operačního programu v novém programovém období došlo k personální obměně členů monitorovacího výboru. Cílem jednání výboru bylo zejména seznámení jeho členů s navazující řídicí dokumentací pro žadatele a příjemce, hodnoticími kritérii a s návrhy výzev Operačního programu Životní prostředí 2014 až 2020. Jednání monitorovacího výboru OPŽP 2014–2020 uvedl náměstek ministra životního prostředí a ředitel sekce fondů EU, ekonomiky a politiky životního prostředí Jan Kříž jako určitý dělicí moment mezi přípravnou fází a implementačně realizační fází nového Operačního programu Životní prostředí. Dále zdůraznil význam monitorovacího výboru. „Monitorovací výbor OPŽP schvaluje kritéria pro výběr projektů a má zásadní slovo při definici parametrů, na jejichž základě budou hodnoceny projekty v rámci nového Operačního programu Životní prostředí,“ řekl Jan Kříž. Podle něj bude hlavním úkolem monitorovacího výboru ve stávajícím programovém období důsledný monitoring vývoje operačního programu, práce na metodických pokynech a doporučení jejich úprav, sledování komunikačního plánu nebo třeba posuzování výročních zpráv programu, které shrnují dění v programu za uplynulý rok. „Monitorovací výbor má zásadní roli při řízení operačního programu, přičemž jednou z jeho nejdůležitějších pravomocí je, že prostřednictvím svých členů může vznášet návrhy na zlepšení řízení programu, jeho implementaci, aby přínos programu byl pro Českou republiku co největší. Nastartování a realizace programu je prací i členů výboru,“ uvedl J. Kříž.

Start nového programu

Členové výboru byli dále seznámeni se současným stavem startu Operačního programu Životní prostředí 2014 až 2020. Podle slov zástupců Ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí ČR, které zazněly na jednání výboru, jsou již přípravy programového dokumentu v tak pokročilé fázi, že již nyní mohou být avizovány

první výzvy v rámci Operačního programu Životní prostředí. Avízo chystaných výzev umožňuje žadatelům o dotace z Operačního programu Životní prostředí 2014 až 2020 připravit si v dostatečném časovém předstihu a kvalitě projekty pro jejich podání. Podle Jana Kříže je nanejvýš nutné spustit implementaci Operačního programu Životní prostředí 2014 až 2020 co nejdříve, protože minulá léta ukázala, že jakákoliv zdržení v čerpání prostředků z operačních programů hrozí rizikem ztráty části finančních prostředků z celkové alokace evropských peněz, které má Česká republika v rámci evropských fondů k dispozici. „Naší snahou je začít s Operačním programem Životní prostředí pracovat prakticky okamžitě. Důvodem je, že již nyní jsme v ročním skluzu, přičemž čas běží velmi neúprosně,“ uvedl Jan Kříž. Loňským úspěchem Ministerstva životního prostředí i Státního fondu životního prostředí ČR bylo, že Česká republika nemusela díky nově a velmi rychle zavedeným takzvaným akceleračním opatřením vracet žádné finanční prostředky z Operačního programu Životní prostředí Evropské komisi. To je však podle Jana Kříže již minulost, protože nyní se jedná už i o nové programové období. „Nechceme prodlužovat čekání na nové výzvy v rámci nového programového období, protože každé zdržení má své reálné dopady do Evropskou komisí nastavených finančních limitů, které je nutné každý rok dodržet. Pokud se nám opět nebude dařit například kvůli pomalému vyhlašování výzev, jako tomu bylo v minulosti, vyčerpat dané prostředky do roku 2018, opět se budeme muset potýkat s odvracením rizika ztrát finančních prostředků v rámci programu,“ vysvětlil Jan Kříž.

ECHO Ministr v Máchově kraji

začít co nejdříve pracovat na přípravě svých projektů, i když ty budou moci předkládat až v průběhu srpna. „Bylo by trestuhodné nesnažit se urychlovat všemi možnými prostředky čerpání finančních prostředků z Operačního programu Životní prostředí,“ zdůraznil.

Parametry programu

Zástupci Evropské komise uvedli, že vnímají OPŽP 2014 až 2020 jako jeden z nejlépe připravených operačních programů v rámci České republiky a že s největší pravděpodobností bude program schválen mezi prvními. Zároveň poděkovali české straně za vzájemnou efektivní spolupráci při finalizaci programu.

Změny v novém období

Na jednání monitorovacího výboru OPŽP 2014–2020 zazněly i zásadní změny, které se dotknou nejen fungování samotného operačního programu, ale i nastavení jeho implementační struktury. Na jednání přítomní zástupci Evropské komise například uvedli, že by byli rádi, kdyby členové monitorovacího výboru OPŽP vystupovali aktivně a plně se angažovali v hledání co nejefektivnějšího fungování tohoto programu v zájmu České republiky. „K tomu je nicméně zapotřebí, abychom jako členové monitorovacího výboru dostávali materiály o projednávaných bodech včas, aby pak diskuze mohla být věcná a odborná, jako tomu bylo doposud“ řekl Schwarz. Jan Kříž jeho slova doplnil informací, že v zájmu efektivní-

Podoba programu v základních rysech je známa již od loňského roku. Přesto Jan Kříž na jednání monitorovacího výboru zopakoval nové nastavení programu i rozdělení jednotlivých prioritních os s ohledem na objem finančních prostředků, které jsou pro ně v rámci zhruba 70miliardové celkové alokace vyčleněny. „S mnohými pozitivními efekty plynoucími z Operačního programu Životní prostředí v programovém období 2014 až 2020 počítáme stále ve vodoZdroj – tsyhun/Fotky&Foto hospodářské politice, naší snahou dále je se významně zasadit prostřednictvím operačního programu o zlepšení kvality Zástupci Evropské komise uvedli, že vnímají OPŽP ovzduší, s novinkou v podobě posky2014 až 2020 jako jeden z nejlépe připravených tování vhodné formy půjček počítáme operačních programů v rámci České republiky, u odpadových projektů, protože v jejich a že s největší pravděpodobností bude program případě jde často o podnikatelské aktischválen mezi prvními. vity, což platí i pro opatření podporující energetické úspory, které mají také Ministerstvo pro místní rozvoj významný ekonomický přínos pro přího fungování monitorovacího ve spolupráci s Ministerstvem výboru je dle názoru Evropské jemce dotací,“ například zdůraznil financí, mohou řidící orgány komise i snížení počtu členů v rámci jednotlivých prioritních vyhlásit výzvy i před oficiálním os Jan Kříž. monitorovacího výboru. „Nyní má výbor 55 zástupců, přičemž schválením programu EvropO tom všem i o dalších Evropská komise doporučuje nanejvýš 35 skou komisí. Tento postup podrobnostech jednotlivých členů. Nechceme ze seznamu členů výboru však komplikuje skutečnost, prioritních os budou dle jeho bezdůvodně vyškrtávat zastoupené orga- že znění výzev, a zejména pak slov zájemci o dotace z Operačhodnoticí kritéria u předkláního programu Životní prostředí nizace, ale po vzájemné dohodě bychom tyto organizace rádi požádali o redukci včas a plně informováni. Cílem daných projektů musí před jejich zástupců v monitorovacím výboru,“ vyhlášením výzev schválit Ministerstva životního prostředí uvedl Jan Kříž. monitorovací výbor, který však a Státního fondu životního pronelze oficiálně ustanovit před středí ČR přitom stále zůstává, schválením celého operačního aby Operační program Životní Avizované výzvy programu Evropskou komiprostředí fungoval v letech Důležitým bodem jednání 2014 až 2020 co možná nejvíce monitorovacího výboru OPŽP sí.Výsledkem diskuze bylo předvídatelně, aby podpora byla 2014 až 2020 byla diskuze nad zodpovědné nastavení postupřerozdělována transparentně aktuálně avizovanými výzvapu, jak co nejdříve seznámit a za jasných a předem daných žadatele o dotace z Operačními z Operačního programu Životní prostředí. Členové ho programu Životní prostředí podmínek. „Naší snahou je také i nadále snižovýboru byli seznámeni s jejich 2014 až 2020 se zněním připrazněním i s hodnoticími kritérii. vovaných výzev. vat administrativní zátěž jak na straně Následovala diskuze na téma, žadatelů, tak na straně zprostředkují„Jeden z hlavních důvodů, proč zda je vhodné výzvy vyhlásit, spěcháme s ohlášením znění výzev cích subjektů, což se nám dařilo už loni, když ještě nebyl celý operační v rámci nového OPŽP, je čas a zkušenosti kdy jsme žadatelům nabídli výměnou program schválen Evropskou z minulého programového období,“ za větší díl jejich odpovědnosti rychlejší komisí. Za splnění určitých zopakoval Jan Kříž, který dodal, čerpání finančních prostředků na jejich podmínek, které nadefinovalo že je nutné, aby žadatelé mohli projekty,“ uzavřel Jan Kříž.

Národní přírodní rezervace Břehyně-Pecopala a Máchovo jezero byly hlavním cílem návštěvy ministra životního prostředí Richarda Brabce v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj. Provázel jej František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která se stará o ochranu zdejší přírody. V průběhu návštěvy se ministr neformálně setkal i se starosty zdejších obcí. „Investovali jsme 30 milionů korun do opravy výpusti Máchova jezera. Ta bude po rekonstrukci k 1. květnu uvedena do zkušebního provozu. Připravuje další kroky, které přispějí ke zlepšení kvality vody v jezeře,“ uvedl ministr Brabec.

Zdražování vody?

Zástupci Svazu měst a obcí České republiky zveřejnili své obavy o připravované projekty na výstavbu kanalizace ve městech a obcích, a to vzhledem ke změně podmínek v OPŽP 2014–2020. Podle nich v jejich důsledku zdraží ceny vody. Ministerstvo životního prostředí na to reagovalo ubezpečením občanů, že změny, které učinilo v systému přidělování evropských dotací do vodohospodářství, rozhodně žádné zdražení vody nezapříčiní. Naopak mohou zefektivnit provoz na obecních čistírnách odpadních vod a obce tak ušetří prostředky na další zkvalitňování vody a zlepšování stavu našeho životního prostředí.

OPŽP v Nových Mitrovicích

Třetím rokem probíhá v Nových Mitrovicích na Plzeňsku rekonstrukce vodovodu. Obec, v níž žije 325 obyvatel, dělá úpravu vodovodu postupně. Náročnou investici financuje z vlastního rozpočtu, avšak v minulosti již využila možnost získat dotaci na vybudování záložního vrtu k vodovodu. „O dotaci jsme požádali v rámci Operačního programu Životní prostředí, Prioritní osa 6 a získali jsme ji v roce 2014 rozhodnutím ministerstva životního prostředí ve výši 488 486 Kč a ze Státního fondu životního prostředí České republiky spolufinancování akce ve výši 28 734 korun,“ uvedla starostka obce Anna Sivčáková.

8

9

AKTUALITY ECHO Národní program Životní prostředí

Nový Národní program Životní prostředí nahrazuje jednotlivé národní dotační programy Státního fondu životního prostředí ČR a vhodně doplňuje dotační programy jako OPŽP, NZÚ a další programy MŽP. V roce 2015 je na výzvy v rámci programu NPŽP alokováno minimálně 266 milionů korun s tím, že bude možné finance na jednotlivé výzvy ještě navýšit. Cílem programu je dlouhodobě účinná ochrana životního prostředí v ČR, podpora efektivního a šetrného využívání přírodních zdrojů, náprava negativních dopadů lidské činnosti na životní prostředí, zmírňování a přizpůsobení se dopadům změny klimatu a účinná prevence prostřednictvím environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty obyvatel. Harmonogram výzev v rámci tohoto programu je uveden na stránkách MŽP.

Další schválené žádosti

Ministr životního prostředí Richard Brabec podepsal formou per rollam seznam schválených žádostí o podporu v rámci Operačního programu Životní prostředí. Na jednání 44. řídicího výboru bylo konkrétně doporučeno ke schválení 5 žádostí z LIV. výzvy (prioritní osa 7), 13 žádostí z LIX. výzvy (podoblasti podpory 2.1.1 a 2.1.3) a 1 žádost z LX. výzvy (oblast podpory 3.2). SFŽP ČR upozorňuje žadatele, aby neotáleli s přípravou a realizací schválených projektů. Uznatelnost výdajů vynaložených příjemcem dotace končí dne 31. 12. 2015 a do tohoto data musí být práce, které mají být předmětem podpory OPŽP, realizovány a finančně vypořádány vůči zhotovitelům.

Závazné pokyny

Ke dni 1. dubna 2015 byly aktualizovány Závazné pokyny pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP. Upraveny byly kapitoly 5 a 8 a přílohy č. 3 a 8. V kapitole 5 byla odstraněna povinnost u zadávacího řízení mimo režim zákona zrušit výběrové řízení v případě obdržení pouze jedné nabídky. Dále byly do této kapitoly vloženy informace, za jakých podmínek je možné zadat stávajícímu dodavateli realizaci dodatečných veřejných zakázek na služby či stavební práce, tzv. víceslužeb a víceprací. V příloze č. 8 byl v tabulce postihů upraven možný rozsah víceslužeb a víceprací. V kapitole 8 a příloze č. 3 byl upraven text ohledně vratek.

AKTUALITY

ČÍSLO 3–4–5 / BŘEZEN–KVĚTEN 2015

LXIV. výzva: 2 421 žádostí za 5,65 miliardy korun Více než trojnásobný zájem žadatelů o dotace na zlepšení systému nakládání s odpady, využívání obnovitelných zdrojů energie či úpravy vodního režimu v krajině zaznamenal Státní fond životního prostředí ČR v rámci LXIV. výzvy Operačního programu Životní prostředí. MŽP bude spolu se Státním fondem životního prostředí ČR hledat cesty, jak celkovou maximální dotaci navýšit. V rámci LXIV. výzvy se na Státním fondu životního prostředí ČR sešlo celkem 2 421 žádostí o dotace za 5,65 miliardy korun. Celková alokace stanovená v této výzvě přitom činila 1,75 miliardy korun. MŽP i SFŽP ČR mají zájem na tom, aby na dotaci dosáhlo co nejvíce žadatelů, a budou proto hledat možnosti, jak celkovou dotaci navýšit. Žadatelé budou znát výsledky do konce května. „Když jsme výzvu otevírali, počítali jsme s velkým zájmem. Už koncem roku jsme totiž avizovali, že vypíšeme dotace pro obce a města, mimo jiné i na podporu třídění bioodpadu, abychom jim co nejvíce pomohli snížit vstupní náklady

V souladu s čl. 1 odst. 4 GBER č. 651/2014 nesmí být podpora poskytnuta podniku, na který byl vydán inkasní příkaz po předcházejícím rozhodnutí Evropské komise prohlašujícím, že podpora je protiprávní a neslučitelná se společným trhem. Podpora také nesmí být poskytnuta podniku v obtížích. Definice „podniku v obtížích“ je uvedena v čl. 2 odst. 18 GBER č. 651/2014.

na zavedení nových povinností. Celkem jsme tedy na zlepšení nakládání s odpady či podporu třídění vyhradili 800 milionů korun. Fond ale na nakládání s odpady eviduje žádosti v hodnotě přes 3 miliardy, z toho je téměř 900 žádostí od obcí a měst s projekty za více než 1,4 mld.Kč. Chtěl bych touto cestou žadatelům vzkázat, že udělám vše pro to, aby se povedlo původně vymezené prostředky pro tuto výzvu maximálně navýšit a na dotaci dosáhlo co nejvíce žadatelů s kvalitními projekty,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec, podle kterého bude rozhodující aktuální finanční bilance Operačního programu Životní prostředí.

Přestože zájem žadatelů výrazně předčil všechna očekávání, Státní fond životního prostředí ČR slibuje, že celkem 2 421 žádostí o finančním objemu 5,65 miliardy korun vyhodnotí rychle. „Žádosti ještě v květnu projedná řídicí výbor Operačního programu Životní prostředí, takže i když je jich velmi mnoho, zvládneme je všechny vyhodnotit za dva měsíce. To znamená, že do konce května budou žadatelé znát výsledky,“ uvedl ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

LXV. výzva: 276 projektů za půl miliardy korun Takřka pětinásobně překročili žadatelé o dotaci na environmentální vzdělávání a poradenství prostředky vymezené pro LXV. výzvu končícího Operačního programu Životní prostředí 2007–2013. Za jediný měsíc trvání výzvy poslali k 23. březnu na Státní fond životního prostředí ČR 276 žádostí za více než 490 milionů korun. Celková alokace finančních prostředků v rámci této výzvy byla přitom stanovena na 100 milionů korun. LXV. výzva patřila do skupiny posledních výzev stávajícího

Operačního programu Životní prostředí. Byla zaměřena na prioritní osu sedm, která podporuje takzvané měkké projekty, zaměřené na rozvoj infrastruktury pro realizaci environmentálních vzdělávacích programů, poskytování environmentálního poradenství a environmentálních informací. Součástí výzvy avšak byl i příjem žádostí o dotaci na projekty zaměřené na výstavbu zahrad mateřských škol v přírodním stylu a projekty, jež pomáhají rozvoji lesních mateřských školek. „Tuto výzvu jsme mohli s fondem vyhlásit jen díky tomu, že se nám po nastavení krizového řízení v Operačním programu Životní prostředí loni na jaře podařilo za rok 2014 zachránit 13 miliard Kč, které jsme nevraceli do Bruselu. Proto jsme letos mohli vedle výzvy na třídění bioodpadů otevřít ještě

výzvu na environmentální vzdělávací projekty, na něž jsme vyhradili 100 milionů. Zájem žadatelů ale předčil všechna naše očekávání, dokázali za jediný měsíc přihlásit 276 projektů skoro za půl miliardy. Budeme tak hledat způsoby, jak vymezené prostředky maximálně navýšit, aby na dotaci dosáhlo co nejvíce žadatelů s kvalitními projekty,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec. „Všem žadatelům garantujeme vyhodnocení jejich žádostí do konce května, neboť příjemci dotace budou muset zvládnout realizaci projektu do konce letošního roku,“ doplnil ministrova slova ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman. Za programové období 2007– 2013 bylo v OPŽP na obdobné projekty v prioritní ose 7 dosud schváleno 390 projektů s dotací z evropských fondů ve výši zhruba 1,63 miliardy korun.

Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí pojmenovává aktuální problémy Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) zveřejnila svou hodnoticí zprávu SOER za posledních pět let. Z jejích závěrů vyplývá, že budoucnost lepšího životního prostředí Evropy závisí na inovacích a investicích, což v případě České republiky jenom potvrzuje význam Operačního programu Životní prostředí. Ve zprávě Evropské agentury stojí, že v oblasti životního proa klimatu EEA středí zaznamenává Evropa významná pozitiva, zlepšuje se životní prostředí i kvalita života, zároveň se stimuluje růst a inovace a vytvářejí se pracovní místa. „Na druhou stranu se stále potýkáme s celou řadou přetrvávajících a narůstajících problémů v oblasti životního prostředí. Jejich řešení vyžaduje zásadní změny v systémech výroby a spotřeby, které stojí za těmito problémy,“ píše se ve zprávě, která mimo jiné konstatuje i to, že odvětví ekoprůmyslu vzrostlo v letech 2000 až 2011 o více než 50 procent a je jedním z mála odvětví, kterému se od finanční krize v roce 2008 daří z hlediska jak příjmů, tak pracovních míst.

Inteligentní investice

Zpráva dále uvádí, že řešení složitých problémů, se kterými se Evropa potýká, bude vyžadovat ambicióznější politiky spolu s lepšími znalostmi a inteligentnějšími investicemi, zaměřenými na zásadní transformaci klíčových systémů, jako jsou potravinářství, energetika, bydlení, doprava, finance, zdravotnictví a vzdělávání. Bude vyžadovat strategie a přístupy zaměřené na zmírnění zátěží, předcházení potenciálním škodám, obnovu ekosystémů, nápravu sociálně-ekonomické nespravedlnosti a přizpůsobení celosvětovým trendům, jako je změna klimatu a úbytek zdrojů.

„Máme 35 let na to, abychom zajistili, že do roku 2050 budeme žít na udržitelné planetě. Může se to zdát jako vzdálená budoucnost, ale abychom dosáhli svého cíle, musíme jednat nyní. Naše opatření a investice musí být ještě ambicióznější a koherentnější. Mnohá z rozhodnutí, která učiníme dnes, určí, jak budeme žít v roce 2050,“ uvedl výkonný ředitel EEA Hans Bruyninckx. Podle něj si evropské politiky v průběhu let úspěšně poradily s mnoha problémy v oblasti životního prostředí. „Avšak i nadále poškozujeme přírodní systémy, které udržují naši prosperitu. Budeme-li plně využívat kapacitu Evropy pro inovace, mohli bychom se stát opravdu udržitelnými, budeme moci překračovat dnes známé hranice vědy a technologií a vytvářet nová odvětví a zdravější společnost,“ dodává Bruyninckx.

Aktuální výzvy

Environmentální politiky v rámci Evropské unie podle zprávy sice výrazně snížily znečištění a výrazně zlepšily kvalitu ovzduší a vody v Evropě, ale problémy i nadále zůstávají. Mezi ně patří pokračující degradace ekosystémů, která dle zprávy Evropské agentury ohrožuje „hospodářskou produkci a kvalitu života v Evropě“. „Nadále dochází k úbytku biologické rozmanitosti. Více než 60 procent hodnocených chráněných druhů a 77 procent hodnocených stanovišť se z hlediska ochrany nachází v nepříznivém stavu. Evropa tak nesměřuje ke splnění svého cíle týkajícího se zastavení úbytku biologické rozmanitosti do roku 2020,“ tvrdí Bruyninckx a uvádí i konkrétní příklady. Podle něj se sice v posledních letech zlepšila kvalita sladké vody, avšak v roce 2015 nebude asi polovina sladkovodních útvarů v Evropě pravděpodobně „v dobrém ekologickém stavu“. Velké znepokojení vzbuzuje biologická rozmanitost mořských a pobřežních oblastí. K tlakům, které jsou na ni vyvíjeny, patří poškozování mořského dna, znečištění, invazivní nepůvodní druhy a acidifikace. Klesl nadměrný odlov v Atlantiku a Baltu, ale Středozemí ukazuje méně příznivý obrázek, neboť v roce

2014 došlo k nadměrnému odlovu u 91 procent hodnocených populací. Jako další problémy zpráva Evropské agentury zmiňuje, že v roce 2012 bylo v ekologickém zemědělství v Evropě využíváno méně než 6 procent zemědělských ploch, přičemž mezi jednotlivými zeměmi jsou velké rozdíly. V dlouhodobém výhledu se očekává, že dopady změny klimatu budou sílit a hlavní příčiny snižující se biologické rozmanitosti budou přetrvávat.

Efektivita zdrojů

Zpráva Evropské agentury se zaměřila i na hodnocení nakládání se zdroji. V roce 2007 činila domácí spotřeba zdrojů 16,7 tuny na osobu a v roce 2012 poklesla na 13,7 tuny na osobu, částečně v důsledku propadu v odvětví stavebnictví v některých zemích. V posledních letech se zlepšilo nakládání s odpady a byl zaznamenán pokles v celkové produkci odpadu i v množství odpadu, který končí na skládkách. V letech 2004 až 2012 se v 21 zemích zvýšila míra recyklace a v 27 z 31 zemí klesla míra skládkování. Země EHP dosáhly v roce 2012 průměrné míry recyklace 29 procent (v porovnání s 22 procenty v roce 2004). Emise skleníkových plynů se od roku 1990 i přes 45procentní nárůst hospodářské produkce snížily o 19 procent. Využívání fosilních paliv pokleslo, stejně jako emise některých znečišťují-

cích látek z dopravy a průmyslu. Finanční krize v roce 2008 a následné hospodářské problémy přispěly také ke snížení určitých druhů zátěží životního prostředí. Až budoucnost ukáže, zda budou tato zlepšení udržitelná. Avšak ani tak nestačí aktuálně dohodnuté politiky k tomu, aby Evropa dosáhla v oblasti životního prostředí svých dlouhodobých cílů, jako je snížení emisí skleníkových plynů o 80 až 95 procent.

Zdraví a kvalita života

Evropská agentura pro životní prostředí zmiňuje i zlepšení kvality pitné vody a koupacích vod a snížení jejich znečištění hlavními nebezpečnými látkami. Avšak i podle ní mají znečištěné ovzduší, ale také hluk nadále vážné dopady na lidské zdraví v městských oblastech. V roce 2011 bylo v EU okolo 430 000 předčasných úmrtí přisuzováno emisím jemných částic. Vystavení hlukové zátěži přispívá každoročně nejméně k 10 000 případů předčasných úmrtí z důvodu srdečních chorob. Rostoucí využívání chemických látek zejména ve spotřebním zboží souvisí s nárůstem endokrinních onemocnění a poruch u lidí. „Předpokládá se, že zlepšování kvality ovzduší nebude dostatečné k tomu, aby zabránilo pokračujícímu poškozování lidského zdraví, a zároveň je pravděpodobné, že dopady způsobené změnou klimatu se zhorší,“ uvádí se ve zprávě.

10

11

ZPRÁVY MŽP ECHO Opora v zákoně

Možnost získat dotaci na odstranění starých ekologických zátěží vítá i Erik Gauss, ředitel České inspekce životního prostředí. „Uvedený přístup k řešení tohoto typu problémů má oporu jak v zákoně o odpadech, tak v zákoně o vodách. Jsme rádi, že se v úzké spolupráci s ministerstvem, SFŽP ČR a krajem podařilo rychle připravit nový dotační program pro obce, ve kterém se mohou ucházet o dotace na sanaci nejkritičtějších objektů a skládek,“ řekl E. Gauss a potvrdil, že například projekt na sanaci areálu Vitka v Brněnci byl pracovníky inspekce již předběžně posouzen.

World Wildlife Day

Zdroj: www.wildlifeday.org

Již druhým rokem je Organizací spojených národů připomínán 3. březen jako Světový den divoké přírody (World Wildlife Day). Jeho letošním tématem je boj s organizovaným zločinem při nelegálním obchodu s ohroženými druhy rostlin a živočichů. Ohrožené druhy rostlin a živočichů jsou na mezinárodní úrovni chráněny od roku 1973 Úmluvou o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES). Jejím prostřednictvím 180 zemí světa hájí v současnosti na 5 000 druhů zvířat a kolem 29 000 taxonů rostlin před hrozbou vyhubení.

Ozdravné pobyty pro děti

Výsledky příjmu žádostí ve IV. výzvě v rámci Programu podpory ozdravných pobytů dětí z oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, která byla ukončena 30. ledna 2015, jsou nyní předmětem hodnocení. „Státní fond životního prostředí ČR akceptoval 193 žádostí o podporu za zhruba 36,7 milionu korun. Po vyhodnocení budou žádosti předloženy k projednání radou fondu a v případě splnění podmínek programu je ministrovi životního prostředí předložíme ke kladnému rozhodnutí,“ uvedl Petr Valdman, ředitel SFŽP ČR. Podpora je poskytována na pobyt o délce 5–15 dní, uskutečněný v období nejvíce zhoršené kvality ovzduší od listopadu 2015 do dubna 2016 a od listopadu 2016 do dubna 2017.

ZPRÁVY MŽP

ČÍSLO 3–4–5 / BŘEZEN–KVĚTEN 2015

MŽP připravilo dotační program zaměřený na sanaci ekohavárií Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR a Českou inspekcí životního prostředí připravily nový dotační program pro kraje a obce určený na sanace havarijních stavů objektů a skladů nebo černých skládek, v jejichž důsledku je bezprostředně ohroženo životní prostředí a zdraví obyvatel. Pilotním projektem takové sanace bude areál Vitka v obci Brněnec Vitka), který ministr životního v Pardubickém kraji. prostředí Richard Brabec spolu Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR a Českou inspekcí životního prostředí připravily společný dotační program pro kraje a obce, ze kterého bude možné hradit náklady na odstranění odpadů v těchto akutních případech environmentálního ohrožení. Do programu půjde ze Státního fondu životního prostředí ČR sto milionů korun. Program odstartuje koncem března a výzvy budou dvoukolové.

Příklad z praxe

V České republice se stále nacházejí desítky opuštěných průmyslových skladů, jejichž majitel je buď neznámý, k areálu se nehlásí, nebo se o majetku vede složitý, několik let trvající soudní spor. Jedním z nich je i areál bývalého závodu Vlněna v Brněnci (areál

s hejtmanem Pardubického kraje Martinem Netolickým navštívili letos v únoru. Volně přístupné barely a plechovky s chemikáliemi tam ohrožují životní prostředí i zdraví obyvatel z okolí. Areál, který je zcela přístupný veřejnosti, chátrá již několik let kvůli nedořešeným majetkovým vztahům, o kterých bude rozhodovat soud. Původní majitel nezajistil likvidaci chemikálií a k nebezpečným odpadům se nikdo nehlásí. „Na mnohých takových místech leží v bývalých továrních areálech různá množství nebezpečných odpadů, která ohrožují životní prostředí a lidské zdraví. To je pro mě absolutně nepřijatelné. Po návštěvě znečištěného areálu v Brněnci jsem se rozhodl celou situaci řešit. Je povinností státu i kraje, abychom naše občany chránili před akutním nebezpečím, které tyto časované bomby představují pro jejich zdraví a životní prostředí,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.

Nápravě by podle něho v těchto a podobných případech měl pomoci právě nově připravený dotační titul. To uvítal i hejtman Pardubického kraje. „S panem ministrem jsme se domluvili, že kraj odstraní environmentální riziko z areálu neprodleně a na své náklady. Ty mu pak budou proplaceny právě z nově vznikajícího programu. Odhadované náklady na akutní odstranění a zajištění chemikálií z objektu jsou ve výši zhruba čtvrt milionu korun," uvedl Martin Netolický.

Nový program

Nový program bude fungovat tak, že v jeho první výzvě kraj odešle Státnímu fondu životního prostředí ČR projektové náměty, které posoudí Česká inspekce životního prostředí z pohledu závažnosti ohrožení životního prostředí nebo zdraví obyvatel, a tedy i priorit v řešení. V rámci druhého kola předloží obce nebo kraje plné žádosti o podporu již na konkrétní, předem posouzené projektové náměty. Státní fond zaplatí 80 procent z celkové částky, 20 procent bude hradit kraj. Jednou z podmínek pro udělení dotace bude závazek obcí, že budou prostředky státu vymáhat zpět po majiteli, jakmile to bude právně možné. „Dvoukolová výzva byla zvolena zcela záměrně, v prvním kole získáme data pro monitoring postižených lokalit a ve druhém kole již budou zpracovány plné žádosti na konkrétní opatření na základě naší výzvy a přímé komunikace s předkladatelem žádosti,“ vysvětluje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

Hledá se původce zápachu v česko-saském pohraničí Ministr životního prostředí Richard Brabec se setkal se svým saským protějškem, státním ministrem pro životní prostředí a zemědělství Thomasem Schmidtem. Mezi hlavními tématy společného jednání byla splavnost Labe, ochrana přírody v národních parcích nebo spolupráce ohledně ochrany klimatu. Jedním z témat, o kterých oba ministři diskutovali, byl i dlouholetý problém zápachu na česko-saských hranicích. Na zápach si již dlouhá léta stěžují obyvatelé německých obcí za českými hranicemi v Krušnohoří. Ani po více než pěti letech se však nepodařilo určit původce zápachu. Zápach se šíří i hluboko ve vnitrozemí na německé straně, až 100 km od hranic.

Kdo zapáchá?

„Stížnosti obyvatel Krušnohoří bereme v Sasku velmi vážně. V předchozích letech se nám podařilo tento problém omezit. Jeho hlavním původcem je s největší

pravděpodobností severočeská průmyslová oblast. Bez našich českých sousedů tento problém nebudeme schopni vyřešit. Jsem velmi vděčný za to, že ministr Brabec přislíbil pomoc při hledání řešení,“ uvedl saský ministr životního prostředí a zemědělství Thomas Schmidt. Podle ředitele České inspekce životního prostředí Erika Geusse však nelze jednoznačně říci, že zápach pochází z České republiky. „Česká strana ani německý výzkum v Krušnohoří a Vogtlandu nezjistily jednoznačného původce zmiňovaného zápachu a ani s jistotou neprokázaly, že pochází skutečně z české strany. Všechny podniky, které německá strana označuje jako možné původce zápachu, mají nainstalovány nejlepší dostupné techniky a splňují všechny normy stanovené EU,“ uvedl E. Guess.

Akčnější přístup

Do problému se zápachem se vložil i ministr životního prostředí Richard Brabec, který dle svých slov německé straně při jednání nabídl akčnější spolupráci při ohlašování zápachu. „Dnes trvá přenos informací z Německa do Česka i pět dní. Tuto dobu je nutno

zásadně zkrátit tak, aby mohly české úřady i české podniky rychleji reagovat s cílem zjistit původce zápachu v závislosti na aktuálních meteorologických i provozních podmínkách v českých podnicích. Také jsem předběžně domluvil pro německé zástupce opětovnou možnost navštívit české podniky a požádal jsem saského ministra o totéž na německé straně. Zjištění původce nebo původců zápachu je pro řešení situace naprosto klíčové a obě strany musejí při hledání řešení tohoto problému velmi úzce spolupracovat,“ uvedl na setkání ministr Brabec. Jeho slova doplnil Erik Gauss s tím, že německá strana byla vyzvána, aby problémy se zápachem hlásila neprodleně, aby nedocházelo k časové prodlevě a situace se dala rychle řešit. „Ve chvíli, kdy se podaří prokázat jednoznačného původce, bude možné začít řešit příčinu zápachu,“ řekl doslova E. Geuss.

Dlouhodobý problém

V posledních 20 letech všechny podniky na české straně investovaly do svých provozů stovky milionů korun do jednotlivých zařízení, a to i s cílem snižování pachové zátěže. Všechny podniky splňují podmínky provozu sta-

novené legislativou EU. Na obou stranách byly velmi odborně zkoumáni možní původci, žádná ze studií však neprokázala jednoznačný původ zápachu. Toto téma obě země intenzivně řeší již několik let na pravidelných setkáních česko-německé pracovní skupiny pro ovzduší. Při tom posledním, v září 2014, se obě strany dohodly na zrychlení systému informování o zápachu, kdy je o zápachových epizodách spolu s ČHMÚ informován německou stranou zároveň i ústecký inspektorát ČIŽP. Ke zdárnému řešení tohoto problému je však nutno systém informování zrychlit tak, aby mohla česká strana vyrazit do terénu v reálných podmínkách, kdy je zápach cítit. I přes problém se zápachem hodnotí ministr životního prostředí Richard Brabec spolupráci s Německem v oblasti životního prostředí jako výbornou. Ministr mimo jiné ocenil i nedávnou nabídku německých investic do ekologických projektů českých firem, o které jsme v Prioritě již informovali v minulém čísle.

Aktualizace Příručky pro ohlašování do IRZ Příručka pro ohlašování, která představuje základní odborný podklad pro provozovatele k plnění ohlašovací povinnosti v rámci Integrovaného registru znečišťování (IRZ), doznala několika málo změn. Jsou to změny, které Ministerstvo životního prostředí avizovalo již na počátku takzvaného ohlašovacího období.

Více informací naleznou zájemci na stránkách www.irz.cz.

Příručka Integrovaného registru znečišťování obsahuje všechny důležité informace: legislativní rámec ohlašování, tabulku znečišťujících látek, způsob ohlašování, způsob získávání údajů pro ohlašování a rovněž celou řadu praktických příkladů.

Novinky v příručce

První novinka se týká formuláře pro ohlašování do IRZ, v něm byl aktualizován přehled mezinárodních a národních norem a rovněž byla upravena hierarchie výběru položek vztahujících se k metodám a metodikám. Také byl upraven seznam činností Evropského registru emisí znečišťujících látek (E-PRTR) v návaznosti na aktuální stav zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů, v platném znění. Z toho vyplývá, že vzhledem k rozdílům v seznamech činností u obou předpisů (tj. zákon o in-

tegrované prevenci a nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 166/2006) je v některých případech nutné odpovídající činnosti zvolit manuálně, jelikož je nelze automaticky spárovat. Novinkou je i přidání nepovinného pole pro vložení údaje o množství úniků nebo přenosů látky benzo(a)pyrenu. Toto pole se automaticky objeví po výběru polycyklických aromatických uhlovodíků. Ačkoliv je vyplnění pole dobrovolné, Ministerstvo životního prostředí vítá jeho vyplnění v případě, že je ohlašovateli takový údaj k dispozici bez dalších dodatečných finančních nákladů.

Ve formátu PDF

Oproti předchozí verzi příručky, která byla k dispozici v omezeném nákladu i na CD nosiči, je letos příručka k dispozici výhradně v elektronické podobě (formát PDF). Rovněž do budoucna již ministerstvo nepočítá s vydáváním verzí na CD nosiči, což se týká i souhrnné zprávy.

Integrovaný registr znečišťování životního prostředí (IRZ) je veřejně pří-

stupný informační systém úniků a přenosů vybraných znečišťujících látek. Integrovaný registr znečišťování upravují zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí, a nařízení vlády č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí. K IRZ se vztahuje také nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 166/2006/ ES. Nelze rovněž zapomenout na novelu zákona č. 77/2011 Sb. a novelu nařízení vlády č. 450/2011 Sb.

12

13

REPORTÁŽ

REPORTÁŽ

ČÍSLO 3–4–5 / BŘEZEN–KVĚTEN 2015

OP Životní prostředí přispěl ke vzniku Centra prevence a omezování rizik závažných havárií „Odborné pracoviště prevence závažných havárií u nás funguje již od roku 2001, a tak jsme usoudili, že je to oblast, která by si zasloužila vlastní oborový portál,“ popisuje Martina Pražáková z Oddělení prevence rizik a ergonomie Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, proč se rozhodli zažádat o dotaci z Operačního programu Životní prostředí a vybudovat Centrum prevence a omezování rizik závažných havárií.

Na počátku všeho stály evropská směrnice „Seveso“ (více v textu „Seveso je italské město…“) a na jejím základě u nás v roce 1999 přijatý zákon o prevenci závažných havárií, jenž řeší bezpečnost uvnitř i v okolí chemických továren a ostatních provozovatelů, kteří nakládají s nebezpečnými látkami a musejí zpracovávat bezpečnostní dokumentace. „A my s Ministerstvem životního prostředí spolupracujeme při posuzování těchto dokumentací,“ vysvětluje Stanislav Malý, ředitel Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, proč Centrum prevence a omezování rizik závažných havárií vzniklo z dotace Operačního programu Životního prostředí právě v jejich ústavu, i když je zřizován Ministerstvem práce a sociálních věcí.

Začátky projektu

„Já jsem k projektu blíže přistoupila až v době, kdy již byla provedena všechna výběrová řízení na nákup přístrojů a vybavení prostorů, většina úvodní administrativy byla udělána, podklady potřebné k žádosti o přidělení dotace byly odevzdány a již se schylovalo k samotné realizaci,“ vrací se

Projekt v číslech

Celkové náklady: 28 431 528 Kč Dotace ERDF: 24 166 798 Kč Dotace SFŽP ČR: 1 421 576 Kč

firmu, jak bývá zvykem, ale zpracovali si ji sami, interně. „Měli jsme kolegy, kteří se to naučili za pochodu, zpracovali žádost a poté se postarali i o průběh výběrových řízení,“ vzpomíná M. Pražáková. Zpočátku prý zvažovali, že by si na vypracování žádosti někoho najali, ale nakonec se rozhodli, že to zvládnou sami – a povedlo se jim to.

Zvláštnosti projektu

Přístroje jsou však jen jednou součástí sloužící k vyhodnocování pracovního prostředí. Nezbytné jsou také psychologické testy, roli hrají vzdělání i osobnostní znaky. Ke zhodnocení toho, jak člověka ovlivňuje jeho pracovní prostředí, nestačí pouze hraniční dodržení hygienických a bezpečnostních limitů Martina Pražáková v čase zpět na začátek projektu a dodává, že ví, že administrativa projektu byla náročná. Mluví o množství povinných dokumentů a obsáhlých příloh,

které je třeba k žádosti doložit, o přesných pokynech, jež je nutné dodržovat, o Bene-fillu, kterým je podle ní poměrně těžké se prokousat. Přesto si na vypracování žádosti o dotaci nenajali externí

„Celé to probíhá tak, že veškeré výdaje jsou vám uhrazeny zpětně, takže když jsme nakupovali přístroje nebo dělali nějaké stavební úpravy, uhradili jsme to z vlastních peněz, nato jsme faktury zanesli do systému a byly nám proplaceny,“ vybavuje si Martina Pražáková. „My jsme navíc měli jednu zvláštnost,“ přidává se Stanislav Malý. OPŽP je totiž investiční program, takže peníze na investiční položky jsou proplaceny až po vysoutěžení dodavatelů. „U nás byl problém v tom, že některé bezpečnostní dokumentace, které jsme využívali pro informační systém, obsahují vyhrazené utajené informace, které musely být zpracovávány pouze vlastními zaměstnanci. Představovalo to proto poměrně velký problém při administraci a proplácení osobních nákladů,“ tvrdí S. Malý.

Někteří říkají, že havárie jsou člověkem zaviněny téměř ve sto procentech případů, podle jiných se přímé zavinění lidským faktorem pohybuje mezi 70 a 90 procenty. Ovšem i v ostatních případech, kdy je jako příčina havárie uváděna například únava materiálu, lze v souvislosti se špatnou údržbou za ní hledat člověka. Avšak podle slov Martiny Pražákové nakonec situaci vyřešili, i když jednoduché to dle jejích slov nebylo. „V desetičlenném pracovním týmu jsme pro každého člověka museli vést pracovní výkazy, do kterých jsme každý den podrobně zaznamenávali pracovní činnosti a výstupy,“ říká. A Stanislav Malý ji s úsměvem doplňuje: „V takových chvílích jsem si říkal, že se na to vykašleme, že tu dotaci radši nechci.“ Avšak někdejší mravenčí práce nebyla zbytečná, dnes jsou s projektem spokojeni všichni. Stanovené limity Zákon o prevenci závažných havárií stanovuje limitní množství konkrétních nebezpečných chemických látek, a když ten který podnik tohoto limitu dosáhne, začnou se na něj vztahovat povinnosti ze zákona.

„Nemusí to být podnik, ve kterém probíhají složité technologické procesy, může to být klidně jen sklad agrochemikálií. Základním kritériem je pouze množství látky, která je toxická, hořlavá nebo výbušná,“ vysvětluje Martina Pražáková. Podle ní se to týká poměrně pestré škály nejrůznějších podniků, od velkých chemických závodů až po sklady s kosmetikou.

Závažná havárie

Kdy se havárie stává závažnou? „Existují dvě definice. Jedna slouží preventivním účelům a druhá pro případy, kdy se něco již opravdu stane,“ odpovídá Stanislav Malý. Základní definice závažné havárie je hodně obecná, hovoří o závažném úniku látky, ale nestanoví konkrétní hodnoty. Když se však podnik vykazuje již proběhlou závažnou havárií, je

Seveso je italské město

severně od Milána. V Sevesu došlo v roce 1976 došlo k havárii chemičky švýcarské firmy Givaudan, která byla součástí koncernu Hoffmann-La Roche. Továrna vyráběla kromě jiného herbicid TCP, který se používal k likvidaci dřevnatých plevelů. Během havárie unikly do ovzduší asi 2 kilogramy dioxinu a zamořily téměř 2 000 hektarů půdy v okolí. Zaměstnanci závadu během 20 minut odstranili, ale továrna teprve po 17 dnech přiznala, že uniklé plyny obsahovaly i extrémně toxický dioxin. Ke ztrátám na lidských životech bezprostředně nedošlo, ale na následky otravy akutně onemocněly stovky lidí a postiženým zůstaly v mnoha případech trvalé následky.

14

15

REPORTÁŽ ECHO Jednání s Grabowským

Ministr Richard Brabec se dne 20. dubna při jednání vlád České republiky a Polské republiky setkal se svým polským protějškem ministrem Maciejem Grabowským. Oba ministři při té příležitosti podepsali Dohodu o spolupráci na hraničních vodách v oblasti vodního hospodářství, která více zohledňuje ochranu vod před znečištěním, ochranu jakosti vod a ochranu před povodněmi. Kromě toho probírali neuspokojivý stav ovzduší v příhraničních oblastech, možné společné postupy v oblasti čerpání z evropských fondů a probíhající výměnu neekologických kotlů za nové nízkoemisní v Česku i v Polsku.

Den Země

Správy českých národních parků a chráněných krajinných oblastí připravily na 22. duben, který je celosvětově uznán jako Den Země, praktický program. Například Správa Krkonošského národního parku se intenzivně věnovala ekologické výchově ve vrchlabském zámeckém parku. Vzdělávací programy pro děti ke Dni Země se konaly i na Šumavě, kde se uskutečnilo několik akcí ve střediscích environmentální výchovy Stožec, Vimperk a Kašperské hory. Podobné akce se konaly i na území národního parku Podyjí a dalších národních parků. První Den Země se slavil v San Franciscu již v roce 1970 z iniciativy amerických politiků a studentů. O 20 let později se k Americe připojil i zbytek světa.

V přírodním stylu

Pro úpravu zahrad mateřských škol se rozhodla valašsko-meziříčská radnice. Využít k tomu chce peníze z Operačního programu Životní prostředí. Radní už schválili podání žádosti o dotaci. V představách vedení města je úprava zahrad všech mateřských škol, kterých mají ve Valašském Meziříčí celkem sedm. „Chceme je nechat upravit tak, aby více vyhovovaly potřebám dětí. Například tím, že je vybavíme prvky v přírodním stylu,“ slíbila místostarostka Valašského Meziříčí Yvona Wojaczková.

REPORTÁŽ

ČÍSLO 3–4–5 / BŘEZEN–KVĚTEN 2015

ECHO

definice naprosto přesná a limity následků jsou jasně stanoveny. „Každá závažná havárie, která se stala na území členského státu Evropské unie, se musí navíc hlásit evropské komisi,“ říká Martina Pražáková. Je povinností vykazovat množství uniklé látky, co bylo zasaženo – například kolik kilometrů vodního toku –, kolik zraněných a kolik mrtvých si havárie vyžádala. Vyžádá-li si havárie smrtelný úraz, je vždy považována za závažnou, je-li následek v příčinné souvislosti se zdrojem rizika závažné havárie podle zákona. „Někdy je poměrně komplikované určit, zda to ve smyslu zákona o prevenci závažných havárií skutečně závažná havárie je,“ zamýšlí se M. Pražáková.

Řešíme havárie přímo u zdroje

„Jak už bylo řečeno, my jsme se touto problematikou zabývali z pověření Ministerstva životního prostředí a řekli jsme si, že by bylo vhodné celou tuto oblast něčím zastřešit,“ opakuje Martina Pražáková. A protože za vším lze hledat člověka, který může mít vliv na vznik nějaké havárie, domluvili se ve Výzkumném ústavu bezpečnosti práce, že se problematika prevence závažných havárií propojí s prevencí pracovních rizik a ergonomie. A právě dlouholetá zkušenost se spolehlivostí lidského činitele, který nese vinu za většinu vzniklých havárií, je podle Stanislava Malého dalším důvodem, proč centrum ve Výzkumném ústavu bezpečnosti práce vzniklo. „Řešíme havárie přímo u zdroje tím, že maximálně omezujeme možnost jejich vzniku. Proto se nikdo nemusí zabývat závažnými následky, které vznikají například selháním obsluhy,“ říká ředitel ústavu. Nově vzniklé centrum vznikalo postupně od roku 2011 do roku 2013, má tři oddělené části a mělo by integrovat všechny subjekty na poli prevence závažných havárií.

Za vším hledej člověka

První částí centra je laboratoř analýzy spolehlivosti lidského činitele. „Extrémisté říkají, že havárie jsou člověkem zaviněny téměř ve sto procentech případů,“ konstatuje Stanislav Malý a dodává, že přímé zavinění lidským faktorem se nejspíše pohybuje mezi 70 a 90 procenty. Ovšem i v ostatních případech, kdy je jako příčina havárie

Náměstek Jan Kříž jednal v Bruselu

Ukázalo se, že velice rizikovou skupinou jsou například pracovníci přečerpávající nebezpečné látky v chemičkách, protože tam stačí malá nepozornost, nedotáhnutí jednoho závitu, použití nesprávného těsnění a tak dále a máte velký malér.

Třetí část činností Centra prevence a omezování rizik závažných havárií tvoří školicí a vzdělávací aktivity, a tak v rámci tohoto projektu vybudovali v přízemí Výzkumného ústavu bezpečnosti práce novou přednáškovou místnost, kterou využívají ke školením a seminářům v problematice závažných havárií.

uváděna například únava materiálu, lze za ní v souvislosti se špatnou údržbou hledat člověka. „Když v roce 1999 vstoupily v platnost zákon o prevenci závažných havárií a s ním související povinnost zpracovávat bezpečnostní dokumentaci, která obsahuje také posouzení spolehlivosti lidského činitele na místech, která mohou závažnou havárii způsobit, byla pro tento účel vytvořena metodika. V podnicích tenkrát nikdo neuměl tuto metodiku aplikovat, a tak jsme s jednou kolegyní objížděli podniky a s konkrétními lidmi na konkrétních pracovních místech jsme pomáhali s posuzováním spolehlivosti lidského činitele, včetně vlivu pracovního prostředí, “ popisuje začátky oblasti prevence závažných havárií S. Malý.

Unikátní přístroje

Martina Pražáková tvrdí, že při přípravě projektu vycházeli z toho, že člověk se pohybuje v určitém pracovním prostředí, v němž se nacházejí nejrůznější faktory, které na něho mohou mít negativní vliv a ovlivňovat jeho spolehlivost a způsobit jeho pochybení. A tak pro Centrum prevence a omezování rizik závažných havárií v rámci projektu pořídili sadu měřicích přístrojů určených k měření právě těchto faktorů a kontaminantů pracovního prostředí. Přístroje měří

například osvětlení, vlhkost, aerosolové částice a detekují nebezpečné plyny v pracovním prostředí. Mezi přístroji naleznemei kulový teploměr, který ve třech různých výškách měří teplotu na pracovišti. a dokonce i přístroje na měření nanočástic. „Jsou to naprosto unikátní přístroje, které v běžné distribuci nenajdete,“ říká o nich Stanislav Malý.

Holistické řešení

Přístroje jsou nové, a tak je nyní v ústavu zkoušejí, provádějí nejrůznější cvičná měření, aby se, jak sami říkají, dobře naučili řemeslu měření a vyhodnocování. Typickým místem pro měření pracovního prostředí může být třeba velín chemické továrny nebo elektrárny. „Ukázalo se, že velice rizikovou skupinou jsou například pracovníci přečerpávající nebezpečné látky v chemičkách, protože tam stačí malá nepozornost, nedotáhnutí jednoho závitu, použití nesprávného těsnění a tak dále a máte velký malér,“ vysvětluje S. Malý. Přístroje jsou však jen jednou součástí sloužící k vyhodnocování pracovního prostředí. Nezbytné jsou také psychologické testy, roli hrají vzdělání i osobnostní znaky. Ke zhodnocení toho, jak člověka ovlivňuje jeho pracovní prostředí, nestačí pouze hraniční

V Radě pro životní prostředí prodiskutovali ministři států osmadvacítky evropskou pozici na konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Konference se bude konat na přelomu listopadu a prosince v Paříži. Ministři schválili příspěvek, s nímž se EU hodlá zapojit do mezinárodního snižování emisí skleníkových plynů v rámci dohody, která by měla být letos v Paříži přijata. ČR v Bruselu zastupoval náměstek ministra Jan Kříž. „ČR podpořila kompromisní návrh redukčního příspěvku EU a jejích členských států ve výši 40 % snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 v porovnání s rokem 1990,“ uvedl náměstek Kříž.

OP Životní prostředí v Domažlicích

dodržení hygienických a bezpečnostních limitů. „Já jsem také ergonom, takže vím, že důležitý je holistický čili komplexní nebo ergonomický pohled na systém člověk–technologie–prostředí,“ říká Stanislav Malý. „My víme, že například hluk by neměl přesáhnout určitou hranici, že vizuální stránka věci má své zákonitosti, ale také víme, že aby to všechno dohromady hrálo, nevystačíme pouze s limity, ale musíme přihlédnout i k lidskému přístupu. Všechno může být bezvadné, fyzikální faktory pracovního prostředí mohou být v pořádku, ale když máte špatný management, který dělá na pracovišti dusno, nikdy to nebude dobře fungovat.“ Martina Pražáková ho doplňuje: „Takže dotazníkovým šetřením zjišťujeme, jak své pracovní prostředí vnímá sám zaměstnanec.“.

Optimální spolehlivost

Vytvořit podmínky k tomu, aby bylo dosaženo optimální spolehlivosti příslušných pracovníků, je podle Stanislava Malého často velice náročné. „Například ve velínech a operátorských místnostech, nejsou-li vybaveny úplně nejmoderněji, je určitým způsobem nastavena klimatizace. Je známo, že mladí lidé jsou horkokrevnější než starší, ženy jsou zimomřivější než muži, a takhle se vám sejde na jednom pracovišti velmi různorodá pracovní skupina.

Zkušenost ukazuje, že se celkové mikroklimatické podmínky většinou nastavují podle služebně nejstarších zaměstnanců a takové nastavení nemůže vyhovovat každému,“ objasňuje. Podle něho je totiž zjištěno, že třeba pouhé zvýšení teploty v pracovním prostředí o dva stupně významně zvyšuje chybování. „Testovali jsme skupinu studentů tak, že jsme jim znepříjemňovali život nejrůznějším prouděním vzduchu a rozdílnými teplotami na hlavu a na nohy. Oni při tom museli hrát složité počítačové hry a my jsme potom zjišťovali míru chybování,“ říká M. Pražáková. A poté hledali mnohdy drahá řešení, aby všechny faktory hrály dohromady a spolehlivost se dala považovat za optimální. „Protože když tomu tak není, nejenže případnou chybou vznikne smrtelný úraz nebo nemoc z povolání, ale mohou vznikat i závažné následky, nebo dokonce přeshraniční následky,“ dodává S. Malý.

MAPIS

Druhou částí projektu je informační systém MAPIS (Major Accident Prevention Information System). Systém bude zmiňován i v novém zákoně o prevenci závažných havárií, který vyjde a vstoupí v platnost v polovině letošního roku.

„Mnoho lidí, kteří se v tomto oboru pohybují, se bude setkávat s novými věcmi a se změnami, které tento zákon přinese, a tak i z toho důvodu si myslíme, že poskytováním informací by jim tento systém pomohl,“ míní Martina Pražáková. Na jedné straně jsou to podniky, které pod tento zákon spadají, na straně druhé orgány státní správy, které tímto zákonem mají přiděleny určitá práva a povinnosti. Systém má pět modulů a na internetu bude nejširší veřejnosti volně přístupný. „Vzhledem k interní povaze některých informací budou v systému pochopitelně odstupňovány selektivní přístupy,“ přibližuje nový informační systém M. Pražáková. „Něco bude pro veřejnost, něco jiného třeba pro posuzovatele bezpečnostních dokumentací,“ dodává. Součástí systému MAPIS bude i mapa všech zdrojů rizik s nebezpečnými chemickými látkami. Třetí část činností Centra prevence a omezování rizik závažných havárií tvoří školicí a vzdělávací aktivity, a tak v rámci tohoto projektu vybudovali v přízemí Výzkumného ústavu bezpečnosti práce novou přednáškovou místnost, kterou využívají ke školením a seminářům v problematice závažných havárií.

Za posledních několik let byla kolem Domažlic vybudována mnohá protipovodňová opatření, která si vyžádala desítky milionů korun investic. V současné době je přitom hotovo další z nich: lokalita Jezero na západní straně města. Lokalita by se po letech měla opět stát místem pro odpočinek a turistiku. Odbahnění Jezera, vybudování polosuchého poldru v údolí u Petrovic, zkapacitnění vodní nádrže a také výstavba tůní podél Petrovického potoka, to vše si vyžádala další protipovodňová opatření v rámci projektu, který finančně podpořil Operační program Životní prostředí. Práce probíhající od roku 2013 jsou nyní již hotovy.

Změny na SFŽP ČR

Státní fond životního prostředí ČR má od 1. března novou organizační strukturu. Nová organizační struktura fondu odráží změny, které vyplývají ze služebního zákona. Reflektuje rovněž zvýšené nároky na řízení a koordinaci všech činností, které s sebou nese souběh ukončování projektů Operačního programu Životní prostředí z programového období 2007–2013 a zahájení implementace OPŽP 2014 –2020, zefektivnění administrace výzev v programu Nová zelená úsporám a v nově připravovaných národních programech Státního fondu životního prostředí ČR.

16

17

ZPRÁVY MŽP

ČÍSLO 3–4–5 / BŘEZEN–KVĚTEN 2015

Změny v plnění cílů opětovného použití a využití při zpracování autovraků

50 milionů korun na rozvoj pro obce v národních parcích

Zákon o odpadech (č. 185/2001 Sb.) v souladu s evropskou směrnicí o vozidlech s ukončenou životností od 1. ledna 2015 ukládá vybrané autovraky opětovně použít a využít nejméně v míře 95 procent průměrné hmotnosti všech vozidel převzatých za kalendářní rok. Dále nařizuje z průměrné hmotnosti všech takto již vybraných vozidel převzatých za kalendářní rok použít a materiálově využít odpady v míře nejméně 85 procent.

Ministerstvo životního prostředí otevřelo koncem března pro obce a správy národních parků dotační program na podporu rozvoje infrastruktury, environmentálního vzdělávání nebo třeba ekologické dopravy. Letos mají zájemci o dotaci k dispozici celkem 50 milionů korun. Státní fond životního prostředí ČR bude žádosti s návrhy projektů přijímat poštou nebo přímo v podatelně až do 30. září do 14 hodin.

Ministerstvo životního prostředí upozorňuje zpracovatele autovraků na nutnost plnění povinností opětovného použití a využití. První povinností přitom je, že osoby oprávněné ke sběru, výkupu, zpracování, využívání

ECHO Sběrný dvůr v Liblicích

V lednu letošního roku zahájil odbor rozvoje města Český Brod realizační část práce na projektu „Sběrný dvůr Český Brod“ v Liblicích, v sousedství čistírny odpadních vod. Po uvedení do provozu by měl sběrný dvůr sloužit k zajištění kolektivního sběru odpadů s výjimkou směsného komunálního odpadu. Do nového sběrného dvora budou občané soustřeďovat zejména velkoobjemový odpad, pneumatiky, ledničky, velkoobjemový elektroodpad, bioodpad, železo,nebezpečný odpad, ale i běžně tříděné komodity jako plast, papír, sklo, nápojové obaly. Celkem bude k dispozici 14 typů kontejnerů. Projekt bude podpořen z Operačního programu Životního prostředí.

a odstraňování autovraků jsou povinny prokazatelně opětovně použít díly z autovraků, materiálově nebo energeticky využít odpady vzniklé při jejich zpracování tak, aby byly tyto cíle splněny. Ministerstvo životního prostředí dále uvádí, že v návaznosti na plnění uvedených cílů nejde pouze o autovraky, které zpracovávají přímo zpracovatelé autovraků, ale také o vozidla či jejich části, které jsou předávány

s katalyzátory a skly. Do zařízení nesmí vstupovat ani autovraky s pneumatikami či objemnými plasty, pokud tyto materiály nejsou odděleny během drcení nebo následné úpravy tak, aby mohly být účinně recyklovány jako materiály. Česká republika je vázána stanovenými cíli Evropské unie. V případě neplnění těchto požadavků se pak vystavuje možným sankcím ze strany EU. Z tohoto důvodu bude tato problematika intenzivně sledována a řešena jak Ministerstvem životního prostřejiným zpracovatelům ke konečdí, tak Českou inspekcí životního prostředí. nému zpracování. Aby byla umožněna jednoDalší povinností je dodržovat značná prokazatelnost evidence nařízení Evropského parlamentu materiálových toků a plnění cílů a Rady č. 1013/2006, o přepravě opětovného použití a využití, odpadů, kterému podléhá přepřipravuje Ministerstvo životního shraniční přeprava autovraků. Dále Ministerstvo životního pro- prostředí novelu přílohy č. 4 vyhlášky č. 352/2008 Sb., o podrobstředí upozorňuje, že do drticího nostech nakládání s autovraky. zařízení dle přílohy č. 2 vyhlášky Tato novela umožní ohlašování č. 352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s autovraky, nesmí v žád- předmětných cílů Evropské komisi v požadovaném formátu. ném případě vstupovat autovraky

Na Šumavě vzniká nové středoevropské sdružení chráněných území Členové celoevropské asociace chráněných území The Europarc Federation ze šesti zemí střední a východní Evropy se v druhé polovině března sešli na Šumavě, aby společně založili novou sekci federace – Europarc Central and Eastern Europe. Nová sekce vznikla z původní iniciativy českých členů evropské federace, všech čtyř českých národních parků a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Založena byla na železnorudském ustavujícím zasedání, kterého se ve dnech 17.–19. března zúčastnili zástupci chráněných území a dalších členských institucí z České republiky, Maďarska, Polska, Rumunska, Slovenska a Slovinska.

„Z toho, že jsme se sešli, mám nesmírnou radost. Je to výsledek několika let vzájemných kontaktů a snahy spolu víc spolupracovat,“ uvedl prezident Europarc ČR Jakub Kašpar, který poděkoval svým maďarským kolegům, bez jejichž výrazné aktivity a vůle ke spolupráci by podle něj vznikala středoevropská sekce Europarc mnohem obtížněji. Podle předběžných jednání by první prezidentskou zemí Europarc Central and Eastern Europe měla být do roku 2017 Česká republika. Europarc Central and Eastern Europe přitom bude působit jako neformální sdružení členů Europarc Federation ze střední a východní Evropy, tedy jako struktura bez vlastní právní subjektivity, zaměstnanců či rozpočtu. „Pozvání do sekce dostali také kolegové z Rakouska, rádi mezi sebou přivítáme někdy v budoucnu třeba i potenciální členy federace z Ukrajiny či Srbska nebo Chorvatska. Chystáme

se také úzce spolupracovat s kolegy z německých národních parků. Německo je samozřejmě součástí střední Evropy, ovšem kolegové již mají velmi silnou vlastní sekci Europarc Deutschland,“ vysvětlil Jakub Kašpar.

Federace Europarc je celoevropskou organizací sdružující od roku 1973 chráněná území z celé Evropy. V současné době je součástí Federace Europarc zhruba 360 členů z 36 evropských zemí. Členové z některých zemí se sdružují do sekcí: v současné době existují česká, německá, francouzská a španělská sekce a sekce Atlantic Isles (Irsko, Island, Velká Británie), sekce Low Countries (Belgie, Lucembursko, Nizozemí) a sekce Nordic-Baltic (Dánsko, Estonsko, Finsko, Litva, Lotyšsko, Norsko, Švédsko).

Rozvoj obcí v národních parcích, ať už se týče infrastruktury pro obyvatele či návštěvníky, ekologické výchovy, nebo třeba podpory ekologicky přátelské dopravy, považuje Ministerstvo životního prostředí za klíčový pro rozvoj šetrného turismu a podporu zaměstnanosti v regionu. „Důkazem toho je mimo jiné i tento program, který je přímo zaměřený na rozvoj obcí ležících na území národních parků. Program funguje už od roku 2010, ministerstvo do něj za tu dobu dalo už 180 milionů korun a v aktuálně otevřené výzvě nabízíme těmto obcím na jejich ekologické projekty dalších 50 milionů

ZPRÁVY MŽP

korun. S ohledem na proběhlá jednání ke spuštění letošní výzvy programu i se zástupci národních parků se dá očekávat, že zájem o dotaci bude velký, žadatelé by tedy s podáním žádosti neměli dlouho váhat,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.

IV. výzva

V pořadí už IV. výzva programu se zaměřuje na projekty na podporu ekologicky přátelské infrastruktury a vybavenosti obcí, jež zahrnuje i úpravu zeleně. Cílem je zajistit ekosystémovou funkci a udržitelnost. „Dále se podpora týká projektů na zlepšení a podporu environmentálního vzdělávání a výchovy, která má za cíl zlepšit znalosti široké veřejnosti a žáků všech stupňů škol o přírodních hodnotách daného regionu v národním parku. Dotace je možné žádat i na podporu ekologicky příznivé dopravy v národních parcích, snížení tzv. světelného znečištění, kterým trpí ptactvo, nebo na zpracování dokumentů a studií pro územní plánování v obcích národních parků, zaměřených na zachování a ochranu krajinného rázu,“ uvedl ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Příklady z praxe

V minulosti byl v rámci programu určeného pro obce

Žádosti spolu s návrhem projektu v tištěné i elektronické podobě na CD přijímá SFŽP ČR v podatelně nebo poštou. Příjem žádostí končí 30. září 2015 ve 14 hodin. či správy národních parků zajištěn díky dotaci například provoz návštěvnického a informačního centra v Domě Českého Švýcarska. Obec Dolní D vůr v Krkonošském národním parku zase získala podporu přes půl milionu korun na intenzifikaci čistírny odpadních vod ke stabilizaci procesu biologického čištění odpadních

vod a zlepšení účinku jejich čištění. Šumavská obec Srní si za příspěvek téměř čtvrt milionu korun nechala vysadit nové dřeviny a ošetřit ty staré podél pěší zóny a nové silnice. Správa Národního parku Šumava díky téměř milionové dotaci zajistila programy pro veřejnost a návštěvníky spojené s 20. výročím založení parku.

191 žádostí měst a obcí o dotace na veřejnou zeleň Do programu podpory sídelní zeleně investovalo Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR celkem 210 milionů korun. Finanční příspěvek je určen pro projekty, které zajistí ekosystémovou funkci zeleně v městské a obecní zástavbě, jež navazuje na další zeleň, jako jsou parky, zahrady a podobně. „Od nového roku jsme zaznamenali enormní zájem žadatelů z řad měst a obcí o dotace z národních programů na zlepšení životního prostředí. Tento zájem nás velmi těší, protože

rozvoj veřejné zeleně a péče o ni jsou pro její nenahraditelnou ozdravnou, očistnou, ale i estetickou funkci důležité zejména ve větších městech. Stromy jsou pro městskou zeleň obzvláště důležité, fungují totiž jako plíce měst, přispívají k čistšímu ovzduší, stíní, tlumí hluk z dopravy apod.,“ uvedl ředitel odboru finančních a dobrovolných nástrojů Tomáš Kažmierski.

191 žádostí

Od 22. prosince, kdy byla poslední výzva v rámci programu podpory sídelní zeleně vyhlášena, přijal Státní fond životního prostředí ČR 191 žádostí téměř za 67 milionů korun. „Nyní žádosti s návrhy projektů vyhodnocujeme, pak je projedná rada fondu a nakonec o nich rozhodne ministr.

Žadatelé by následně měli své projekty zrealizovat do konce roku 2016,“ uvedl ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Úkryty pro plazy

Dotaci prioritně získají projekty na výsadbu původních druhů dřevin, zakládání trávníků a opatření zlepšující biologickou rozmanitost. Patří sem například budování úkrytů pro plazy a drobné obratlovce, podpora hnízdění ptáků nebo třeba zvyšování počtu zdrojů nektaru pro hmyz. Finanční příspěvek lze získat i na plány péče o veřejnou zeleň, které zahrnují rozpis financování výdajů či vyhodnocení stavu stromů s návrhem na jejich ošetření.

18

19

ZAOSTŘENO

ZAOSTŘENO

ČÍSLO 3–4–5 / BŘEZEN–KVĚTEN 2015

Změřeno a zváženo: přínosy OPŽP 2007–2013 životnímu prostředí ČR Na závěr svého vystoupení se Jan Kříž stručně věnoval Operačnímu programu Životní prostředí v novém programovém období čili OPŽP 2014 až 2020. Připomněl, že nový program pracuje s pěti hlavními prioritními osami, přičemž osa číslo jedna je zaměřena na zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní (alokace zhruba 768,7 milionu

eur), osa číslo dvě na zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech (alokace zhruba 453,8 milionu eur), osa číslo 3 na odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika (alokace přibližně 458,8 milionu eur), osa číslo čtyři na ochranu a péči o přírodu a krajinu (alokace přibližně 351,7 milionu eur) a osa číslo pět na energetické úspory (alokace zhruba 529,6 milionu eur).

Na semináři o přínosech Operačního programu Životní prostředí 2007 až 2013 vystoupili i zástupci z řad žadatelů. Se třemi z nich přinášíme rozhovory na následujících stranách.

OPŽP 2014 až 2020 Prioritní osa 1

Zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní (zhruba 768,7 mil. eur)

Prioritní osa 2

Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech (zhruba 453,8 mil. eur)

Prioritní osa 3

Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika (zhruba 458,8 mil. eur)

Prioritní osa 4

Ochrana a péče o přírodu a krajinu (zhruba 351,7 mil. eur)

Prioritní osa 5

Energetické úspory (zhruba 529,6 mili. eur)

Zhodnocení dopadů akcelerace Srovnání dotace EU ve vydaných RoPD v letech 2013 a 2014 12 000

Počet vydaných RoPD–srovnání let 2013 a 2014 2500

2000

í

n list op ad pro sin ec

říje

zář

ten čer ven čer ven ec srp en

led

en

ad pro sin ec

n

list

op

říje

čer

kvě

be du

bře

zář í

0 ven čer ven ec srp en

0

ten

500

n

2 000

zen

1000

ún or

4 000

n

1500

be

6 000

V roce 2013 bylo celkem vydáno 3 525 RoPD V roce 2014 bylo celkem vydáno 6 447 RoPD 2013 2014

kvě

2014

du

2013

bře

8 000

zen

V roce 2013 téměř 21 mld. Kč s ERDF/FS V roce 2014 téměř 41 mld. Kč s ERDF/FS

ún or

10 000

en

Variabilita alokace – kurz CZK/EUR – vliv kurzu

Proplacené prostředky ERDF/FS v letech 2013 a 2014 16 000

160

14 000

V roce 2013 proplaceno 15,1 mld. Kč V roce 2014 proplaceno 31,4 mld. Kč 2013 2014

12 000 10 000

140

4,918 mld. EUR

120

136 mld. Kč 122 mld. Kč

100 8 000

4/2012

1/2015

alokace–kurz 24,778

alokace–kurz 27,729

80 6 000

60 4 000

40 2 000

20 ec

d

sin pro

op a

list

n říje

n

zář í

srp e

ec ven

ten

ven

čer

čer

kvě

n be du

zen

ún

or

0 bře

Přínos Operačního programu Životní prostředí od roku 2007 do současnosti je v oblasti odpadového hospodářství podle Jana Kříže neoddiskutovatelný. Prioritní osa 4, která poskytovala dotace pro odpadové hospodářství a odstraňování starých ekoKvalita ovzduší logických zátěží, se těšila oblibě O pozitivních přínosech mnohých obcí a měst, ale i firem, Operačního programu Životní které s odpady pracují. Od roku prostředí lze podle Jana Kříže 2007 tak došlo k pětiprocentnímu jednoznačně hovořit i v oblasti podílu na zvýšení kapacity pro prioritní osy 2, která nabízela využití odpadů v České republice. dotace pro zlepšování kvality „Kdybychom měli uvést přesná čísla, ovzduší. kapacita zařízení na třídění odpadů „Od roku 2007 došlo ke zlepšení nebo v České republice byla zvýšena o 290 160 udržení kvality ovzduší a omezení emisí Nastavení programu základních znečišťujících látek do ovzduší tun za rok,“ řekl J. Kříž. Podle náS ohledem na tyto problémy městka však nelze opomíjet i další s důrazem na využití inovativních byly proto nastaveny i možnosti environmentálně šetrných způsobů výroby přínosy „odpadové“ prioritní osy. podpory plynoucí z Operačního „Od roku 2007 bylo rekultivováno energie včetně energetických úspor,“ uveprogramu Životní prostředí 2007 více než 154,8 hektaru ploch starých až 2013. Podle Jana Kříže byl a je dl Kříž. skládek, včetně odstranění starých Podle něho mají projekpřínos operačního programu pro ekologických zátěží. Devět nepovolených životní prostředí České republiky ty podpořené z Operačního skládek bylo odstraněno přímo ve zvláště programu Životní prostředí více nezpochybnitelný. chráněných územích,“ uvedl Jan Kříž „V rámci Operačního programu Život- než 39% podíl na snížení emisí ní prostředí 2007 až 2013 bylo prozatím oxidu siřičitého v České republice a ještě zdůraznil, že v rámci podpory z prioritní osy 4 také došlo u malých stacionárních zdrojů dokončeno více než 11 250 projektů k vytěžení a odčerpání více než 89 v objemu za více než 60,4 miliardy korun. znečišťování ovzduší a více než 76% podíl na snížení emisí oxidu tisíc metrů krychlových kontamiVšechny tyto projekty přitom významně novaného materiálu a materiálu dusíku z těchto zdrojů. přispěly k ochraně a zlepšování kvality z demolovaných staveb. životního prostředí. Došlo ke snížení emisní zátěže ovzduší, poklesly atmosféric- Obnovitelné zdroje energie ké depozice, došlo ke zlepšení odpadového Dlouhodobým cílem České Krajina a biodiverzita hospodářství, byly rekultivovány prostory republiky je zvyšování využití Jan Kříž se poté krátce po těžbě surovin, omezil se pokles biodiver- obnovitelných zdrojů energie při věnoval přínosům podpory zity, došlo ke snížení půdní eroze, zvýšila výrobě elektřiny, tepla, včetně na omezování průmyslového se biodiverzita a ekologická stabilita efektivnějšího využívání odpadznečištění a environmentálních krajiny,“ vyjmenoval Jan Kříž. ního tepla. Tomuto cíli podle rizik a následně vyzdvihl přínos Jan Kříž se ve svém příspěvku Jana Kříže významně napomohla Operačního programu Životní na konferenci věnoval také příno- i podpora z Operačního prograprostředí v oblasti prioritní osy sům jednotlivých prioritních os mu Životní prostředí v rámci jeho 6, která poskytovala dotace operačního programu. prioritní osy 3, která nabízela na zlepšování stavu přírody dotace právě na udržitelné využí- a krajiny. Podle náměstka můžeme díky Operačnímu programu Vodohospodářské projekty vání zdrojů energie „Výsledky podpořených projektů mlu- Životní prostředí jednoznačně „V rámci prioritní osy 1, která ví za vše. U všech prozatím dokončených vidět zastavení poklesu biodiverposkytuje dotace pro vodohospodářskou zity a zároveň zvýšení ekologické infrastrukturu a snižování rizika povod- projektů podpořených z Operačního programu Životní prostředí došlo ke snížení stability krajiny. Svá slova doloní, došlo k významné pozitivní změně spotřeby energie o 1 220 334 GJ za rok,“ žil i konkrétními čísly. ve stavu povrchových a podzemních vod, „Více než 31 procent evropsky ke zlepšení kvality dodávek jakostní pitné uvedl náměstek. Pozitivní podle něho je významných lokalit v České republice je vody pro obyvatelstvo a i k významnému i zvýšení výroby energie z obnonyní připraveno k vyhlášení jako zvláště omezení hrozeb plynoucích z povodní,“ vitelných zdrojů díky podpoře chráněná území nebo ke smluvní základní uvedl náměstek Kříž. ochraně. Navíc máme pět procent rozlohy Svá slova doložil přesnou z operačního programu, které evropsky významných lokalit, což je 0,5 statistikou. Podle ní bylo více než činí v rámci České republiky procenta rozlohy České republiky, které 54 procent všech nově vybudova- 72 171 GJ za rok. jsou připraveny k vyhlášení opět jako ných kanalizačních sítí v České „Také bych chtěl zdůraznit, že jen zvláště chráněná území nebo ke smluvní republice od roku 2007 spolufiplocha zateplených konstrukcí, která základní ochraně. 13 542 hektarů území nancováno právě z prostředků připadá na projekty podpořené z operač-

led

Nakládání s odpady

OPŽP 2014 až 2020

České republiky bylo díky projektům podpořených z operačního programu revitalizováno, což je zhruba 0,2 procenta rozlohy celé České republiky,“ řekl Jan Kříž, podle kterého mají výše uvedená zlepšení významný vliv na fungování krajiny jako zdravého organismu, který si dokáže lépe poradit jak s dlouhotrvajícími suchy, tak třeba přívalovými dešti, které jsou často hlavními spouštěči povodní.

en

V rámci nového Operačního programu Životní prostředí 2014 až 202 se také počítá s podporou pro takzvané integrované územní investice (ITI). Podpora v tomto případě může být vyplacena jen v rámci prioritních os 1 až 3 a pouze z Fondu soudržnosti. Celková alokace v tomto případě činí přibližně 18,5 milionu eur (PO1 9 mil. eur, PO2 2,7 mil. eur, PO3 6,3 mil. eur). Příležitost dostanou i místní akční skupiny. To se týká prioritní osy 4, v níž bude rozděleno na likvidaci vybraných invazních druhů rostlin nebo výsadbu dřevin na nelesní půdě 500 milionů korun.

ního programu, činí takřka 11 kilometrů čtverečních. A také v rámci projektů podpořených z programu máme 380 nově připojených objektů na centrální zdroje tepla,“ dodal Jan Kříž.

led

ITI a akční skupiny

Operačního programu Životní prostředí, stejně jako více než 46 procent všech nově vybudovaných čistíren odpadních vod. „Investice Operačního programu Životní prostředí mají zhruba 75procentní podíl na snížení vypouštěného znečištění v České republice vyjádřeného parametrem biochemické spotřeby kyslíku, tj. podle množství kyslíku, jež je třeba k úplné oxidaci biologicky odbouratelných látek obsažených ve vodě,“ vysvětlil Jan Kříž.

miliony

V úvodu svého vystoupení se Jan Kříž vrátil do doby těsně před spuštěním Operačního programu Životní prostředí 2007 až 2013 a uvedl, na jakém základě byla podpora z operačního programu nastavována. „Strategie nastavení operačního programu rozpracovávala priority ochrany a zlepšení kvality životního prostředí Národního strategického referenčního rámce ČR 2007 až 2013 s cílem zlepšení dostupnosti environmentální infrastruktury, obnovení a zvýšení kvality životního prostředí a podpory úspor energií. Prioritní osy a oblasti podpory proto vycházely ze strategických, koncepčních a legislativních

dokumentů na národní i mezinárodní úrovni,“ uvedl Jan Kříž. Podle něho bylo před rokem 2007 identifikováno hned několik hlavních problémů v oblasti životního prostředí České republiky. K těm nejzávažnějším patřily vysoká energetická a materiálová náročnost ekonomiky, vysoké měrné emise oxidu síry a oxidu uhličitého nebo zatěžování povrchových vod z dosud nečištěných či nedostatečně čištěných odpadních vod. „Také bylo třeba zkvalitnit nakládání s odpady. Byla tu také nízká retenční schopnost krajiny a ohrožení povodněmi. A velkým problémem, který přetrvává i dnes, bylo překračování imisních limitů, což mělo a má negativní dopady na zdraví obyvatel České republiky,“ řekl J. Kříž

miliony

Dne 12. února 2015 se konala výroční konference Operačního programu Životní prostředí. O jejím průběhu jsme vás informovali v minulém vydání Priority. K obsahu konference se přesto vracíme, a to příspěvkem Jana Kříže, náměstka ministra životního prostředí a ředitele sekce fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů Ministerstva životního prostředí. Jan Kříž na konferenci zhodnotil přínos Operačního programu Životní prostředí od jeho počátku v roce 2007.

0

alokace mld. EUR

20

ZAOSTŘENO

OPŽP patří k těm „lidštějším“ programům

ČÍSLO 3–4–5 / BŘEZEN–KVĚTEN 2015

Jakou roli ve srovnání s ostatními evropskými a národními programy hraje při rozvoji vašeho města OPŽP? Mezi ostatními evropskými a národními programy, do kterých jsme podali žádost o dotaci, hraje OPŽP roli významnou. Jak co do počtu podaných žádostí, tak do objemu získaných peněz. Získali jsme dotaci téměř ze všech prioritních os. Zejména dotace na odkanalizování části města s názvem „Čistá Jizera“, na energetické úspory v mateřských a základních školách, na revitalizace zeleně ve městě a na vybudování zahrad v přírodním stylu u mateřských škol jsou zásadní. Který projekt v Turnově podpořený z OPŽP považujete za nejdůležitější? Z pohledu objemu získaných peněz a počtu domácností připojených ke kanalizaci se jeví jako nejdůležitější akce „Čistá Jizera“. Úhly pohledu však mou být různé. Podíváme-li se na situaci z ekonomického hlediska, budou to úspory za energie v mateřských a základních školách. Z estetického hlediska zase několik projektů revitalizace zeleně ve městě. Sjednocujícími a nejdůležitějšími aspekty jsou samozřejmě ochrana životního prostředí a udržitelný rozvoj. Na zpracování žádosti o podporu z OPŽP si najímáte poradce, nebo si je vypracováváte sami? Až na několik projektů jsme po celé programové období 2007–2013 využívali externí firmy v různém stupni zapojení. Někdy se to týkalo kompletního servisu celého projektu, jindy například jen vypracování žádosti, ale další administraci jsme si již zajišťovali sami. V tak velkém počtu projektů nebylo v našich silách vše kompletně zajistit, neboť čerpáme i z dalších operačních programů.

Turnovská místostarostka Jana Svobodová říká, že přínos Operačního programu Životní prostředí lze rozčlenit do několika úrovní. První spočívá v ekonomickém hledisku čili v projektech zaměřených na úspory energie, ta druhá v estetickém hledisku neboli v projektech revitalizujících zeleň ve městě. K obojímu samozřejmě patří i ochrana životního prostředí jako taková. A místostarostka zároveň uvádí, že nejdůležitější je, že díky operačnímu programu může město realizovat projekty, na které by jinak peníze nemělo.

Je tedy obtížné vypracovat žádost o dotaci vlastními silami i v případě města, jako je Turnov? Nejednotnost metodických materiálů pro různé operační programy komplikuje život nejen nám, s tím bude souhlasit asi většina příjemců dotací. Samozřejmě externí výpomoc má svá úskalí, proto vyžaduje větší důraz na koordinaci a jednotné vedení. Také je nezbytná průběžná kontrola, neboť externí firmy mají další zakázky a za projekt zodpovídá především příjemce. Další nevýhodou jsou vyšší náklady na projekt, ale v poměru k získaným financím jsou zanedbatelné. Město má proto vždy na tyto služby pro čerpání dotací vyčleněny peníze. Je tedy výhodnější si žádost o dotaci vypracovat vlastními silami? Výhodami zpracování žádosti našimi pracovníky jsou větší přehled nad celým procesem administrace, úspora finančních

„ Výhodami zpracování žádosti našimi pracovníky jsou větší přehled nad celým procesem administrace, úspora finančních prostředků za zpracování žádosti a zvyšování zkušeností s řízením a realizací projektů, nejen samotných žádostí o dotace.

21

ROZHOVOR prostředků za zpracování žádosti a zvyšování zkušeností s řízením a realizací projektů, nejen samotných žádostí o dotace. Jak hodnotíte míru administrační zátěže u projektů podpořených z OPŽP? Obecně je administrační náročnost projektu veliká. Avšak dle našich zkušeností patří OPŽP k těm „lidštějším“ programům. Většinu žádostí o podporu nám připravovaly externí firmy, při tom jsme se lecčemus přiučili. Především však oceňujeme hlídání termínů a úkolů, které systém rozesílá příjemci k vyřešení. Také spolupráce a vstřícnost projektových manažerů nám často usnadňovala práci. Systém Bene-fill pro administraci projektu nám v porovnání s jinými systémy přijde daleko obsáhlejší a podrobnější, ale to je náš pohled, s tím nemusí každý souhlasit. Nakonec nás stejně v novém dotačním období čeká nový systém, se kterým se budeme muset opět seznamovat. Na co byste rádi dotace z Operačního programu Životní prostředí ještě čerpali? Určitě bychom přivítali, kdyby byla možná třeba jen obnova dosluhujícího zařízení, například aut na svoz komunálního odpadu, nebo výměna rozvodů teplé užitkové vody bez nutnosti výměny samotného zdroje a jiné. Přestože je to v těchto případech pouze výměna zařízení, vliv to má také na snížení znečištění životního prostředí nebo na úsporu přírodních zdrojů, byť v menším rozsahu. Také bychom uvítali možnost úpravy zahrad a dětských hřišť při základních školách. Další možnost zlepšení vidíme ve zvýšení limitů uznatelných nákladů. Které další operační programy využíváte? Jaké s nimi máte zkušenosti? Zkušenosti jsou různé. Vždy záleží na lidech. Obecně jsou programy moc složité, administrační náročnost je veliká, systém kontrol je rozmělněn. Měla by být jedna kontrola a dost. V rámci programovacího období 2007 až 2013 jsme žádosti o dotace podali do Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod, Programů Cíl 3 – přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika, Česká republika – Svobodný stát Sasko, do Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, do Integrovaného operačního programu. Co si obecně myslíte o přínosu evropských fondů pro Českou republiku? Kromě negativních zkušeností s byrokracií je hlavním přínosem nejen pro město Turnov, ale i pro Českou republiku získání finančních prostředků na různé akce, které by nebylo možné z vlastních prostředků realizovat.

22

ROZHOVOR

Realizace projektů podpořených z OPŽP se vždy vyplatí

„

ROZHOVOR

ČÍSLO 3–4–5 / BŘEZEN–KVĚTEN 2015

Administrační náročnost žádání o podporu, administrace a realizace samotných projektů nejsou nijak jednoduchou záležitostí. Těmto procesům je třeba věnovat značnou pozornost, ovšem po realizaci jednotlivých projektů se práce spojená s těmito procesy vždy vyplatí.

„Osobně si při všech legislativních povinnostech výkonu veřejné správy nedokážu představit, že by starosta malé obce měl například organizovat a řídit výběrové řízeni na dodavatele stavby s dvaceti i více uchazeči,“ říká Petr Laštovica, starosta obce Hošťálková ve Zlínském kraji.

23

Jakou roli při rozvoji vaší obce hraje OPŽP ve srovnání s ostatními evropskými a národními programy? Ohlédneme-li se zpět, můžeme jednoznačně tvrdit, že ze všech dotačních programů, které obec Hošťálková využívá, má Operační program Životní prostředí největší podíl. Je to dáno skutečností, že svými prioritními osami pokrývá širokou škálu různých odvětví souvisejících s ochranou životního prostředí, na které je možno o dotaci požádat. Díky těmto dotacím se nám například podařilo snížit energetickou náročnost téměř všech staveb občanské vybavenosti, což samozřejmě snižuje zatížení obecního rozpočtu, a v neposlední řadě obec postupně dostává nový kabát. Vybudováním kanalizace pro odvod odpadních vod, posilových vrtů pro obecní vodovod nebo odpadového centra a realizací rekultivace skládek se také zlepšila kvalita života obyvatel, což je velmi pozitivně vnímáno. Abych to shrnul, podpora z OPŽP v minulém programovém období byla pro obec Hošťálková jednoznačně pozitivní. Jaký projekt ve vaší obci podpořený z OPŽP považujete za nejdůležitější? V minulém programovém období jsme realizovali 17 projektů s celkovými náklady zhruba 114 milionů korun. Na tyto projekty jsme z OPŽP čerpali dotace ve výši 80,5 milionu korun. Při ročním rozpočtu zhruba 20 milionů korun jsou pro naši obec v podstatě všechny projekty důležité a pomáhají nám vytvářet standard moderní vesnice. Nicméně z mého pohledu byl pro naši obec velmi důležitý projekt výstavby odpadového centra. Tímto počinem jsme se v množství separovaného odpadu na občana vyhoupli mezi elitní obce ve Zlínském kraji. Z pohledu vedení obce řadíme mezi nejdůležitější projekty snížení energetické náročnosti objektů mateřské a základní školy. A konečně z pohledu obyvatel obce považuji za nejdůležitější rekonstrukci a snížení energetické náročnosti objektů bývalé sokolovny, ve kterých se nyní pořádají společenské, kulturní a sportovní akce pro širokou veřejnost. Na zpracování žádosti o podporu z OPŽP si najímáte poradce, nebo si je vypracováváte sami? Na přípravu projektu i zpracování a podání samotné žádosti o dotaci spolupracujeme s externími firmami, které se tímto zabývají. Z naší strany zajišťujeme pro tyto externí firmy podklady, aby spolupráce při tvoření a následném podání žádostí byla co nejefektivnější. Výhodou tohoto postupu je, že vytvoření, podání a následnou administraci provádí odborníci na danou tematiku, a tak předcházíme případným chybám nebo omylům, které by mohly vést k zamítnutí žádosti. Nevýhodou jsou malé, ale přesto existují finanční náklady, které se však při dobře zpracovaném projektu a žádosti několikanásobně vrátí. Osobně si při všech legislativních povinnostech výkonu veřejné správy nedoká-

žu představit, že by starosta malé obce měl například organizovat a řídit výběrové řízení na dodavatele stavby s dvaceti i více uchazeči. Z vlastní zkušenosti jsem poznal, že v těchto případech se i renomované firmy zabývající se veřejnými zakázkami hodně zapotí, aby při všech těch možných odvoláních nevznikla chyba, která by vedla k zamítnutí žádosti o dotaci, nebo dokonce trestní odpovědnosti. Jak hodnotíte míru administrační zátěže u projektů podpořených z OPŽP? Administrační náročnost žádání o podporu, administrace a realizace samotných projektů nejsou nijak jednoduchou záležitostí. Těmto procesům je třeba věnovat značnou pozornost, ovšem po realizaci jednotlivých projektů se práce spojená s těmito procesy vždy vyplatí. Na co byste rádi dotace z Operačního programu Životní prostředí ještě čerpali? Obec je vlastníkem několika bytových domů. Určitě bychom přivítali výzvu, která by umožňovala podávání žádostí na snížení energetické náročnosti pro tyto stavby. Vhodné rozšíření OPŽP tedy vidím ve vytvoření výzev na snížení energetické náročnosti objektů pro obce a města jako vlastníky bytových domů, které nedosáhnou na dotace z programů Panel, Nový panel a podobně. A chystáme se na podání žádosti na modernizaci odpadového centra. Rovněž plánujeme přípravu žádosti v oblasti vodního hospodářství, a to na zajištění dodávky pitné vody. Které další operační programy využíváte? Jaké s nimi máte zkušenosti? Mimo Operační program Životní prostředí využíváme také Integrovaný operační program, který nám poskytl dotaci na vytvoření nového územního plánu obce. Obec Hošťálková je úspěšným žadatelem i u jiných poskytovatelů dotace, jako jsou Statní zemědělský intervenční fond, Státní fond dopravní infrastruktury, Regionální operační program, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo kultury, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Krajský úřad Zlínského kraje. U jednotlivých poskytovatelů je administrace žádosti i projektu specifická, nicméně při dodržení všech podmínek je výsledek stejný: finanční příspěvek na potřebné projekty. A to je pro obec naší velikosti mimořádně důležitá pomoc. Co si myslíte o přínosu evropských fondů České republice? Evropské fondy jsou pro Českou republiku přínosem. Díky těmto fondům mohou žadatelé získat dotace na projekty, které by se pouze za pomocí vlastních finančních prostředků jen stěží podařilo realizovat. Od této skutečnosti se také odvíjí fakt, že realizace jednotlivých projektů poskytují pracovní příležitosti nebo zvyšují turistickou atraktivitu konkrétních regionů.

24

ROZHOVOR

Administrativa je náročná, ale finanční prostředky jsou dostatečnou motivací

25

„

ROZHOVOR

ČÍSLO 3–4–5 / BŘEZEN–KVĚTEN 2015

Operační program Životní prostředí převážně pomáhá s vybudováním kanalizace a vodovodu, s revitalizací vodních toků a tůní a s obnovou veřejné zeleně. Velkou měrou nám rovněž pomohl při zateplování a úspoře energií v objektech města, jako jsou základní a mateřské školy.

Luděk Jeništa, starosta města Vlašimi, potvrzuje, co říkají mnozí jiní starostové: Bylo by skvělé, kdyby operační program zahrnoval nabídku dotací nejen na výstavbu nových kanalizací a vodovodů, ale i na rekonstrukci a modernizaci stávající infrastruktury včetně čistíren odpadních vod. Jakou roli ve srovnání s ostatními evropskými a národními programy hraje OPŽP při rozvoji vaší obce? Operační program Životní prostředí převážně pomáhá s vybudováním kanalizace a vodovodu, s revitalizací vodních toků a tůní a s obnovou veřejné zeleně. Velkou měrou nám rovněž pomohl při zateplování a úspoře energií v objektech města, jako jsou základní a mateřské školy. Který projekt podpořený z OPŽP ve vaší obci považujete za nejdůležitější? Z pohledu vedení města vidím jednoznačně projekt vybudování kanalizace a vodovodu v obcích Domašín, Bolina a Bolinka, které jsou součástí města. Z pohledu obyvatel se domnívám, že se nám několika projekty rekonstrukcí přírodních a stavebních prvků v zámeckém parku, zejména projektem Návštěvnická infrastruktura evropsky významné lokality řeky Blanice, podařilo zatraktivnit prostředí zámeckého parku, který slouží pro relaxaci všech věkových kategorií obyvatel a návštěvníků města. Na zpracování žádosti o podporu z OPŽP si najímáte poradce, nebo si je vypracováváte sami? Na zpracování žádosti využíváme služeb specializovaných firem, které s našimi pracovníky úzce spolupracují. Jak hodnotíte míru administrační zátěže u projektů podpořených z OPŽP? Administrativa je náročná nejen na čas, ale i na finance, nicméně získané finanční prostředky jsou dostatečnou motivací, proč toto podstupujeme.

Na co byste rádi dotace z Operačního programu Životní prostředí ještě čerpali? Uvítali bychom, kdyby OPŽP zahrnoval nejen výstavbu nových kanalizací a vodovodů, ale zejména i rekonstrukci a modernizaci stávající infrastruktury včetně čistíren odpadních vod. Ostatně rádi bychom zažádali o dotaci na rekonstrukci stávající vodovodní a kanalizační sítě a zkapacitnění naší čistírny odpadních vod. Které další operační programy využíváte? Jaké s nimi máte zkušenosti? V minulosti jsme využili Společný regionální program a Regionální operační program. S jejich pomocí se nám podařilo rekonstruovat stavební prvky v zámeckém parku, autobusové nádraží, vybudovat spolkový dům, rekonstruovat historické centrum města, zrekonstruovat nevyužívaný objekt na městský dům dětí a mládeže, ale také postavit novou mateřskou školku a zrealizovat několik dalších projektů. Co si myslíte o přínosu evropských fondů pro Českou republiku? Evropské fondy jsou zdrojem financí, který celé republice významně pomohl. To je vidět nejen v našem městě.

„ Uvítali bychom, kdyby OPŽP zahrnoval nejen výstavbu nových kanalizací a vodovodů, ale zejména i rekonstrukci a modernizaci stávající infrastruktury včetně čistíren odpadních vod.

Luděk Jeništa, starosta města Vlašimi, potvrzuje, co říkají mnozí jiní starostové: Bylo by skvělé, kdyby operační program zahrnoval nabídku dotací nejen na výstavbu nových kanalizací a vodovodů, ale i na rekonstrukci a modernizaci stávající infrastruktury včetně čistíren odpadních vod.

Ostatně rádi bychom zažádali o dotaci na rekonstrukci stávající vodovodní a kanalizační sítě a zkapacitnění naší čistírny odpadních vod.

26

27

ZAOSTŘENO

ZAOSTŘENO

ČÍSLO 3–4–5 / BŘEZEN–KVĚTEN 2015

Novela zákona o veřejných zakázkách vychází vstříc zadavatelům Objektivní nepředvídanost

Dne 6. března 2015 nabyl účinnosti zákon č. 40/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Ačkoliv tato novela nemění zásadním způsobem principy, na nichž stojí zákon o veřejných zakázkách, přináší několik změn, jež se dotýkají obvyklého postupu v zadávacím řízení, a tedy i širšího okruhu zadavatelů. Již v tuto chvíli lze s jistotou říci, že pro zadavatele je novelizované znění zákona o veřejných zakázkách příznivější, jelikož změny v některých ohledech zjednodušují postup v zadávacím řízení. Část změn, které se týkají zejména řízení o námitkách před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, podmínky zahájení a průběhu řízení naopak zpřísňuje, nicméně pouze pro navrhovatele, zadavatelů se tak procesní změny v řízení o námitkách takřka nedotknou. Hlavním důvodem pro přijetí novely zákona o veřejných zakázkách bylo jeho sjednocení s úpravou směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU, o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ ES. Rovněž lze konstatovat, že některé změny, které do zákona o veřejných zakázkách přinesla tzv. transparentní novela prostřednictvím zákona č. 55/2012 Sb., se v praxi ukázaly jako neúčinné a namísto posílení transparentnosti zadávacího řízení ztížily zadávání veřejných zakázek bez většího pozitivního vlivu na transparentnost.

Z pohledu žadatelů

Jak již bylo řečeno, ve vztahu k zadavatelům, z pohledu Státního fondu životního prostředí ČR tedy žadatelům a příjemcům podpory v Operačním programu Životní prostředí (OPŽP), se změny v zákoně promítnou pozitivně. Novela zákona (vynechejme změny v řízení před ÚOHS) totiž adresátům ukládá pouze jednu novou povinnost, avšak ve větší míře přináší

Zdroj – ČTK/Šálek Václav

usnadnění postupu v zadávacím řízení. V této souvislosti je vhodné podotknout, že změny, které přináší novelizace, se přímo dotknou pouze zadavatelů, kteří zadávají veřejné zakázky v režimu zákona o veřejných zakázkách, tedy veřejné zakázky nadlimitní a podlimitní, případně takové, u nichž nelze aplikovat obecné výjimky z působnosti zákona ve smyslu § 18 zákona. Žadatelé a příjemci podpory v OPŽP, kteří se při zadávaní veřejných zakázek řídí pouze závaznými pokyny, si však nemusejí zoufat, jelikož v současnosti se již připravuje další verze těchto pokynů, která bude reflektovat novou zákonnou úpravu.

Konkrétní změny

Co tedy konkrétně přináší novela zákona o veřejných zakázkách? Asi nejzásadnější změnou, kterou novela potěší zejména zadavatele veřejných zakázek na stavební práce, je upuštění od jedné z podmínek zahájení zadávacího řízení bez uveřejnění na dodatečné stavební práce nebo služby. U dodatečných stavebních prací či služeb, které byly předmětem veřejné zakázky zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění, musela být dle předešlé právní úpravy splněna podmínka, aby jejich potřeba vznikla v důsled-

V praxi docházelo často k situacím, kdy kupříkladu veřejný zadavatel zakázky na stavební práce nechal zpracovat projektovou dokumentaci k předmětu veřejné zakázky externí odbornou osobou, přičemž v dobré víře vycházel z toho, že taková projektová dokumentace bude zpracována bez sebemenších vad. Pochopitelné rozčarování pak přišlo ve chvíli, kdy zhotovitel takovému zadavateli oznámil, že projektová dokumentace neodpovídá skutečnosti a k dokončení díla bude zapotřebí dodatečných prací a samozřejmě také dodatečných nákladů. ku objektivně nepředvídaných okolností. Právě ona objektivní nepředvídanost okolností se stala kamenem úrazu mnoha zadavatelů, kterým vznikla potřeba dodatečných stavebních prací či služeb, přestože při zpracování projektové dokumentace k původní veřejné zakázce vynaložili značné úsilí. V praxi docházelo často k situacím, kdy kupříkladu veřejný zadavatel zakázky na stavební práce nechal zpracovat projektovou dokumentaci k předmětu veřejné zakázky externí odbornou osobou, přičemž v dobré víře vycházel z toho, že taková projektová dokumentace bude zpracována bez sebemenších vad. Pochopitelné rozčarování pak přišlo ve chvíli, kdy zhotovitel takovému zadavateli oznámil, že projektová dokumentace neodpovídá skuteč-

nosti a k dokončení díla bude zapotřebí dodatečných prací a samozřejmě také dodatečných nákladů. Ve chvíli, kdy byl projekt již ve fázi realizace, neměl zadavatel mnoho možností, jak na popsanou situaci reagovat. Buď mohl bez dalšího schválit dodatečné práce a vystavit se riziku, že poskytovatel dotace vyhodnotí při kontrole dodržení podmínek poskytnuté dotace jeho postup jako chybný, nebo mohl projekt pozastavit a obrátit se s žádostí o stanovisko na poskytovatele či zprostředkovatele dotace. Nutno přitom dodat, že zmíněná objektivní nepředvídanost byla v minulosti posuzována kontrolními subjekty velmi přísně a zadavatelům působilo obtíže prokazování, že při jejich postupu o objektivní nepředvídanost okolností skutečně šlo.

V novém znění ustanovení § 23 odst. 7 písm. a) zákona je pojem objektivní nepředvídanost okolností nahrazen pojmem „okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat.“ Byť se na první pohled mohou oba pojmy jevit jako stejně abstraktní a obecné, je i dle důvodové zprávy k novele zákona zjevná vůle zákonodárce zmírnit podmínky při nutnosti realizace dodatečných stavebních prací nebo služeb. Nadále tak postačí, když zadavatel postupuje s náležitou péčí, tedy péčí obvyklou s přihlédnutím k charakteru předmětu veřejné zakázky. Výše uvedený příklad by tak podle nové zákonné úpravy již nebyl posuzován jako pochybení zadavatele, jelikož spoléhání se na projektovou dokumentaci spadá do jednání při vynaložení náležité péče. Zároveň je však třeba zdůraznit, že nová právní úprava nikterak nezavdává zadavatelům důvod k nedůslednému zpracování zadávací dokumentace, přičemž je vhodné připomenout ustanovení § 44 odst. 1 zákona, podle kterého za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel. Pokud by tedy vyšlo najevo, že nesprávnost či neúplnost zadávacích podmínek (tedy například i projektové dokumentace) zapříčinil chybný postup zadavatele, bude mít tento postup stejné důsledky jako při použití předchozí právní úpravy. V této souvislosti je dále vhodné podotknout, že zadávací řízení na dodatečné stavební práce nebo služby je samostatným zadávacím řízením, a řídí se tedy režimem zákona ve znění účinném ke dni zahájení tohoto řízení. V praxi tak může nastat situace, kdy se původní zadávací řízení, z nějž vzešla potřeba dodatečných prací či služeb, řídilo již neúčinným zněním zákona, zadávací řízení, jehož předmětem budou dodatečné práce/ služby se již bude řídit novou zákonnou úpravou. Zrušení podmínky objektivní nepředvídanosti není jedinou změnou u jednacího řízení bez uveřejnění v případě zadávání dodatečných stavebních prací, případně služeb. Ustanovení §

23 odst. 7 písm. a) bodu 3 zákona se mění tak, že u veřejného zadavatele nesmí celkový rozsah dodatečných stavebních prací či služeb nově překročit 30 % ceny původní veřejné zakázky. Finanční limit pro veřejné zakázky na dodatečné stavební práce nebo služby se tedy novelou zákona zvýšil o 10 %, což je dobrá zpráva zejména pro zadavatele finančně náročných projektů.

Jedna nabídka

Další jistě vítanou změnu přináší novela pro situace, kdy je zadavateli veřejné zakázky doručena pouze jediná nabídka. Předchozí znění ustanovení § 71 odst. 6 zákona zadavatelům ukládalo, aby v případě, kdy ve lhůtě pro podání nabídek obdrželi pouze jednu nabídku, obálku s nabídkou neotevírali a o této skutečnosti bezodkladně vyrozuměli uchazeče (uvedené neplatilo pouze pro vymezené případy). V souladu s uvedeným ustanovením požadoval § 84 odst. 1 písm. e) zákona, aby v případě, že zadavatel obdrží pouze jednu nabídku nebo že k hodnocení zbyla k pouze jedna nabídka, zadavatel bez zbytečného odkladu zadávací řízení zrušil. Obě zmíněná ustanovení byla novelou zákona zrušena. Obdržení jedné nabídky tak už do budoucna nebude překážkou v otevírání obálky s touto nabídkou ani nutným důvodem pro zrušení zadávacího řízení. Při obdržení jedné nabídky bude nadále zrušení zadávacího řízení pouze fakultativní možností na základě ustanovení § 84 odst. 3 písm. b) zákona, nikoliv povinností. Z důvodové zprávy k novele zákona je zřejmé, že zákonodárce reagoval na situaci, kdy poptávaný předmět veřejné zakázky byl natolik specifický, že se na relevantním trhu nenacházelo dostatečné množství subjektů, které byly s to podat nabídku. Ani v tomto případě nepřinesla transparentní novela z roku 2012 kýžené ovoce, jelikož namísto posílení transparentnosti se zadavatelé v případě obdržení jediné nabídky uchylovali k umělému navyšování doručených nabídek pomocí zakázaných dohod, čímž se ocitali za hranou zákona.

Hodnoticí kritéria

Novela zákona účinná od 6. března 2015 rozšířila předmět dílčích hodnoticích kritérií v ustanovení § 78 odst. 4 zákona. V případě, že si zadavatel pro hodnocení nabídek zvolí za základní hodnoticí kritérium ekonomickou výhodnost nabídky, může do jeho dílčích kritérií nově zahrnout i (1) organizace, kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky, pokud mají významný

dopad na její plnění, a (2) vedle osob se zdravotním postižením i vliv na zaměstnanost osob se ztíženým přístupem na trh práce. Použití těchto dílčích hodnoticích kritérií bude přicházet v úvahu zejména u služeb, u nichž je kvalita plnění bezprostředně závislá na schopnostech a zkušenostech konkrétních fyzických osob, které budou veřejnou zakázku realizovat. Výčet možných dílčích hodnoticích kritérií ve zmíněném ustanovení

Ustanovení § 23 odst. 7 písm. a) bodu 3 zákona se mění tak, že u veřejného zadavatele nesmí celkový rozsah dodatečných stavebních prací či služeb nově překročit 30 % ceny původní veřejné zakázky. Finanční limit pro veřejné zakázky na dodatečné stavební práce nebo služby se tedy novelou zákona zvýšil o 10 %, což je dobrá zpráva zejména pro zadavatele finančně náročných projektů.

28

29

ZAOSTŘENO je pouze demonstrativní, zadavatel si tak může i nadále určit svá vlastní dílčí hodnoticí kritéria, přitom je však stále povinen dodržet zákonné podmínky, podle nichž musí dílčí hodnoticí kritéria vyjadřovat vztah užitné hodnoty a ceny a dále se tato kritéria musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky, tedy k jejímu předmětu. Možnou komplikaci může při výkladu tohoto ustanovení způsobit porovnání s ustanovením § 50 odst. 5 zákona, podle nějž nemůže být kvalifikace předmětem hodnoticích kritérií. Vzhledem k tomu, že tohoto ustanovení se novela zákona nijak nedotkla, je třeba rozlišit význam kvalifikace dle ustanovení § 50 zákona a kvalifikace ve smyslu ustanovení § 78 odst. 4 zákona. Přestože i kvalifikace, resp. kvalifikační předpoklady dle ustanovení § 50 zákona musí bezprostředně souviset s předmětem veřejné zakázky, nemá takto pojatá kvalifikace přímý vliv na výsledné plnění, pouze zaručuje, aby se zadávacího řízení účastnili jen uchazeči nadaní určitou mírou odbornosti. Zákon uvádí taxativně vyjmenovaný, tedy omezený výčet kvalifikačních předpokladů, které nemohou být ani nadále předmětem hodnocení. Důvodová zpráva k novele zákona uvádí, že ustanovení § 78 odst. 4 zákona je co do otázky přípustnosti hodnocení kvalifikace pravidlem speciálním vůči ustanovení § 50 odst. 5 zákona. V praxi bude zřejmě probíhat posuzování oprávněnosti použitého dílčího hodnoticího kritéria, jehož předmětem bude kvalifikace, tím způsobem, že nejprve bude vyhodnoceno, zda má požadovaná kvalifikace

ZAOSTŘENO

ČÍSLO 3–4–5 / BŘEZEN–KVĚTEN 2015

aukce vložen nový odst. 11, který zadavatelům ukládá stejnou povinnost. Posouzení výše nabídkových cen po ukončení elektronické aukce je jedinou novou, resp. změněnou povinností zadavatelů, kterou přináší novela zákona.

Přínos žadatelům

Zdroj – ČTK/WAVEBREAK

„Obdržení jedné nabídky tak už do budoucna nebude překážkou v otevírání obálky s touto nabídkou ani nutným důvodem pro zrušení zadávacího řízení. Při obdržení jedné nabídky bude nadále zrušení zadávacího řízení pouze fakultativní možností na základě ustanovení § 84 odst. 3 písm. b) zákona, nikoliv povinností.“ přímý vliv na plnění veřejné zakázky, a následně bude zodpovězena otázka, zda není požadovaná kvalifikace uvedena mezi základními, profesními a technickými kvalifikačními předpoklady, které nemohou být dle § 50 odst. 5 zákona předmětem hodnocení.

Elektronické aukce

Další změna, kterou zavádí novela zákona, se týká elektronické aukce jako prostředku pro hodnocení nabídek. Přestože na základě ustanovení § 77 odst. 1 zákona byli zadavatelé podle předchozí právní úpravy povinni posuzovat výši nabídkových cen u všech typů zadá-

O změnách, které zadavatele ve větší míře neovlivní

Zákonným opatřením Senátu č. 341/2013 Sb. byl s účinností od 1. ledna 2015 zaveden institut seznamu hodnotitelů, do kterého se podle ustanovení § 74a zákona budou zapisovat fyzické osoby splňující předepsané podmínky praxe. Z těchto hodnotitelů pak měla být na základě § 74 odst. 7 zákona vybírána část hodnoticí komise při zadávání významných veřejných zakázek, jejichž zadavatelem byla Česká republika nebo státní příspěvková organizace. Vzhledem k tomu, že administrativně náročná změna nebyla k 1. lednu 2015 připravena k aplikaci a hrozilo, že uvedení zadavatelé nebudou moci zadávat významné veřejné zakázky, bylo od institutu seznamu hodnotitelů upuštěno, a tak byla ustanovení § 74 odst. 7 a § 74a zákona novelou zrušena. Stejný osud potkal i ustanovení § 156 odst. 4 zákona, který u významných veřejných zakázek zadávaných Českou republikou nebo státní příspěvkovou organizací požadoval, aby Ministerstvo pro místní rozvoj ČR zajistilo vypracování oponentního

vacích řízení bez ohledu na to, zda byla použita pro výběr nejvhodnější nabídky elektronická aukce, zakotvila novela zákona tuto povinnost výslovně i pro ni. Podle předchozí právní úpravy spadalo posouzení výše nabídkových cen do fáze před zahájením elektronické aukce při tzv. předběžném hodnocení. Dle ustanovení § 77 odst. 1 zákona se bude výše nabídkových cen nově posuzovat při užití elektronické aukce obdobným způsobem jako u běžného hodnocení, ale až po ukončení aukce. V souladu s uvedenou změnou byl do ustanovení § 97 zákona o průběhu elektronické

Pomineme-li přísnější procesní ustanovení, jež upravují řízení před ÚOHS (více v textu Řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže) a jež se ve větší míře dotknou jen dodavatelů, kteří zahájení takového řízení zpravidla iniciují, projeví se novela zákona ulehčením některých postupů prováděných žadateli a příjemci podpory v OPŽP při zadávaní veřejných zakázek. Zrušení podmínky objektivní nepředvídanosti spolu s navýšením finančního limitu u veřejných zakázek zadávaných v jednacím řízení bez uveřejnění, jejichž předmětem jsou dodatečné stavební práce či služby, zrušení povinnosti zrušit zadávací řízení, pokud je zadavateli doručena pouze jedna nabídka, a nová možnost hodnotit organizaci, kvalifikaci a zkušenosti osob, pokud mají významný dopad na plnění veřejné zakázky a pokud se budou přímo účastnit její realizace, jsou pro žadatele o dotaci bezesporu vítanými změnami. V souvislosti se změnou zákona probíhá v současnosti na Státním fondu životního prostředí ČR intenzivní školení projektových manažerů s cílem seznámit je podrobně s novým zněním zákona, aby mohly být popsané změny uvedeny do praxe při poskytování dotací.

odborného vyjádření, jehož předložení bylo podmínkou pro projednání odůvodnění významné veřejné zakázky, a tedy i podmínkou pro samotné zahájení zadávacího řízení. Ke zrušení tohoto ustanovení vedly zákonodárce stejné důvody jako v případě seznamu hodnotitelů. Novela zákona přinesla dále změnu v oblasti tzv. citlivé činnosti dle ustanovení § 157a zákona, za kterou se dle předchozí právní úpravy u veřejných zakázek s předpokládanou hodnotou nad 300 mil. Kč zadávaných Českou republikou nebo státní příspěvkovou organizací považoval mj. výkon funkce člena hodnoticí komise. Od 6. března 2015 již nebude výkon funkce člena hodnoticí komise u uvedených veřejných zakázek považován za citlivou činnost ve smyslu zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Zcela marginální změnou, která by však žadatele a příjemce podpory v OPŽP mohla zajímat, je umožnění prokazování kvalifikačních předpokladů prostřednictvím vysokoškolského diplomu v latinském jazyce.

Řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže • Zákon č. 40/2015 Sb., jímž byl s účinností od 6. března 2015 novelizován zákon o veřejných zakázkách, přináší změny v řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, jejichž význam by se dal v souhrnu popsat jako zrychlení řízení a zabránění zneužívání řízení pro konkurenční boj mezi dodavateli. Přestože se změny v řízení týkají především dodavatelů, je vhodné s nimi seznámit i žadatele a příjemce podpory. Novela zákona zavádí tzv. koncentraci řízení, přičemž změny, které mají zejména vliv na délku řízení, jsou následující. Ustanovení § 114 zákona v odst. 3 obsahuje nový požadavek, aby navrhovatel připojil k návrhu v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsouli součástí dokumentace o veřejné zakázce. Zákonodárce v důvodové zprávě k novele zákona uvedl cíl tohoto opatření, kterým je zabránění nedůvodného prodlužování lhůty pro vydání rozhodnutí tím, že jsou subjekty řízení někdy i opakovaně vyzývány k předložení důkazních prostředků. Obecné náležitosti návrhu spolu s písemnými důkazními prostředky, jež nejsou součástí dokumentace o veřejné zakázce, nemohou být dle ustanovení § 114 odst. 10 zákona (nové ustanovení) dodatečně měněny ani doplňovány s tím, že k takovým změnám a doplněním návrhu ÚOHS nepřihlíží. Zároveň musí být všechny relevantní skutečnosti, o které se návrh opírá, uvedeny již v námitkách, které předcházejí zahájení řízení před úřadem. Podle ustanovení § 114 odst. 10 zákona přihlédne úřad k novým skutečnostem jen tehdy, jdeli o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli, přičemž v tomto ohledu nese navrhovatel důkazní břemeno. • Pokud se na účastníka nevztahují výše uvedená omezení (zpravidla účastníci odlišní od navrhovatele), je mu novým ustanovením § 114 odst. 11 zákona poskytnuta

lhůta 15 kalendářních dnů pro navrhování důkazů, uvádění skutečností a podávání jiných návrhů, přičemž k později uvedeným skutečnostem úřad přihlíží pouze tehdy, má-li být těmito skutečnostmi zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání

ustanovení vložen nový odst. 3, podle nějž úřad vrátí kauci sníženou o 20 %, pokud navrhovatel vzal svůj návrh před vydáním rozhodnutí ve věci samé zpět. Toto nové ustanovení má za cíl zabránit šikanózním návrhům jako prostředkům konkurenčního

Zdroj – ČTK/PICTURE ALLIANCE/CHROMORANGE / Bilderbox

rozhodnutí. Tato lhůta počíná běžet ode dne doručení oznámení o zahájení řízení. • Změny se týkají rovněž skutečností, které podmiňují počátek běhu lhůty pro vydání rozhodnutí. Novelizované znění ustanovení § 114 odst. 7 zákona nově stanoví, že lhůta pro vydání rozhodnutí, která jinak běží ode dne doručení vyjádření zadavatele spolu s dokumentací o veřejné zakázce úřadu, nezačne běžet dříve, než dojde k doplnění obecných náležitostí podání, označení zadavatele v návrhu a uvedení v návrhu, čeho se navrhovatel domáhá (ostatní vady jsou neodstranitelné a nelze je doplnit). • Novelou zákona byla v ustanovení § 115 odst. 1 změněna výše kauce, konkrétně její minimální a maximální výše. Dále byl do zmíněného

boje mezi dodavateli. Nově musí být kauce připsána na účet úřadu nejpozději poslední den lhůty stanovené pro doručení návrhu (§ 115 odst. 5 zákona). • Změny v zákoně založené jeho novelou se dotkly také důvodů, pro které úřad řízení zastaví, přičemž se v novém znění ustanovení § 117a zákona projevilo rozdělení vad u náležitostí návrhu na vady odstranitelné a neodstranitelné. U vad odstranitelných, kterými jsou nedostatky v obecných náležitostech podání, označení zadavatele, absence uvedení, čeho se navrhovatel domáhá, nebo absence dokladu o složení kauce, poskytne úřad navrhovateli lhůtu k odstranění těchto vad a k zastavení řízení přistoupí až tehdy, pokud tyto vady navrhovatel neodstraní. Neodstranitelnou vadou je pak skutečnost, že

návrh neobsahuje, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku hrozí nebo vznikla újma na právech; tato skutečnost vede bez dalšího k zastavení řízení. Stejně tak vede k zastavení řízení nepřipsání kauce ve stanovené lhůtě na účet úřadu (dodatečná lhůta se již neposkytuje). Pokud je návrh zaslán úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku, je navrhovatel povinen zaslat úřadu spolu s návrhem doklad o doručen námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty. • Zcela novou zákonnou úpravou jsou v § 117c zákona zvláštní ustanovení o průběhu řízení. Zákon nově požaduje elektronickou podobu podání se zaručeným elektronickým podpisem u podání účastníků v řízeních o přezkoumání úkonů zadavatele zahájených z moci úřední a u rozkladu a dalších podání účastníků učiněných v řízení o rozkladu. Novinkou je rovněž možnost přerušení řízení při výkonu dohledu v případě, že si úřad vyžádá odborné stanovisko či znalecký posudek s tím, že do dne doručení odborného stanoviska či znaleckého posudku neběží lhůta pro vydání rozhodnutí. Poslední změnou v uvedeném ustanovení je zavedení možnosti vyjádření účastníků řízení k podkladům rozhodnutí, k čemuž úřad poskytne lhůtu minimálně sedmi kalendářních dnů. • Je známo, že čím delší doba uplyne od spáchání správního deliktu v oblasti zadávání veřejných zakázek a aplikací sankčních opatření, tím méně je naplněn cíl sledovaný zákonem. Proto novela zákona změnila lhůty určující odpovědnost právnické osoby za správní delikt, která nyní zaniká, jestliže úřad nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o správním deliktu dozvěděl (tzv. subjektivní lhůta), nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl správní delikt spáchán (tzv. objektivní lhůta). Subjektivní lhůta činila před účinností novely 5 let a lhůta objektivní 10 let.

30

31

TECHNOLOGIE ECHO Dotace na hvězdárnu

Město Jičín se z Operačního programu Životní prostředí pokusí získat dotaci na přestavbu tamější hvězdárny. Zastupitelé města již financování akce za více než 14 milionů korun schválili. Ve hře jsou nyní podle jičínských zastupitelů dvě varianty získání dotace. Buďto podle původní žádosti může být již hotový projekt města na přestavbu hvězdárny vybrán a podpořen z takzvaného zásobníku a město získá až 90 procent finančních prostředků na přestavbu hvězdárny, anebo město peníze získá z nové výzvy operačního programu, v níž je možnost získat také 90 procent, ale maximálně ve výši 10 milionů korun.

Kompostéry v Řehlovicích

Velký zájem vzbudila mezi obyvateli Řehlovic nabídka vedení obce na rozmístění kompostérů. „Zájemců je více než sto,“ sdělil řehlovický starosta Josef Macháček. Obec připravuje projekt Domácí kompostování. Při dostatečném zájmu občanů může na základě vyhlášené výzvy Operačního programu Životní prostředí požádat o dotaci na zakoupení kompostérů. „Přesvědčili jsme se, že zájem občanů je značný, teď bude záležet na tom, zda získáme dotaci a hlavně zda dokážeme projekt realizovat ještě v letošním roce. To je totiž jedna z hlavních podmínek pro využití dotace,“ uvedl Josef Macháček.

Premiér žadatelům

Zájemci o dotace z EU by se měli připravit na podání své žádosti co nejdříve, uvedl premiér Bohuslav Sobotka. Žádat by se mělo oficiálně na přelomu dubna a května, kdy ČR očekává, že budou Evropskou komisí schváleny první čtyři operační programy. „Chci upozornit všechny potenciální žadatele, ať už firmy, obce, kraje, či neziskové organizace, aby věnovali v této fázi pečlivou pozornost příslušným webovým stránkám a materiálům, které budou publikovat jednotlivé operační programy,“ uvedl premiér, který Operační program Životní prostředí označil za jeden ze čtyř v tuto chvíli nejlépe připravených operačních programů.

TECHNOLOGIE

ČÍSLO 3–4–5 / BŘEZEN–KVĚTEN 2015

Počet bioplynek by letos mohl dosáhnout čtyř stovek Bioplyn, který se využívá k výrobě elektřiny i tepla, může sloužit také jako náhrada zemního plynu. Bioplynové stanice, v nichž se bioplyn vyrábí, jsou moderní a ekologická zařízení, která se běžně provozují u nás i v zahraničí.

První český bioplynovod

Inspirace z přírody

Bez přístupu vzduchu

Bioplyn se vyrábí v bioplynových stanicích, které zpracovávají širokou škálu materiálů nebo odpadů organického původu prostřednictvím procesu anaerobní digesce bez přístupu vzduchu. Řízená anaerobní digesce je z ekologického hlediska perspektivním způsobem využití biomasy, respektive organického odpadu a energetických plodin. Pro anaerobní digesci se používají další shodné termíny: anaerobní fermentace, metanová fermentace, metanové kvašení a podobně. Proces anaerobní digesce vyžaduje zajištění vhodných životních podmínek pro mikroorganismy. Základním předpo-

Ukazatelé oboru VaK ČR

V Třeboni zřídili místo tradičně používaného, ale technicky a ekonomicky nevýhodného teplovodu historicky první český „bioplynovod“. Tímto plynovodem o délce 4,3 kilometru se bioplyn přivádí do bioteplárny u lázní Aurora, které leží na okraji Třeboně.

Bioplyn sám o sobě není vůbec novým vynálezem. Je to totiž látka, která vzniká při zcela obvyklých přírodních procesech. Ke vzniku bioplynu dochází díky působení bakterií, kvasinek nebo hub při rozkladu organické hmoty bez přístupu kyslíku. Ve volné přírodě se tento běžný proces odehrává například v rašeliništích, na dně jezer, ale také v trávicím systému přežvýkavců. V civilizovaném světě také v zemědělství, potravinářství nebo při chovu hospodářských zvířat vzniká velké množství biologického odpadu, který je možné efektivně využít právě k výrobě bioplynu. Takto vyrobený bioplyn obsahuje až 70 procent metanu, známého také jako hlavní složka zemního plynu, a lze jej tedy upotřebit coby možnou alternativa neobnovitelného fosilního zdroje k výrobě elektrické energie, tepla nebo paliva v dopravě. Jedním ze zbylých produktů při výrobě bioplynu je ekologicky nezávadná kapalná látka, takzvaný digestát, která se jako vysoce kvalitní hnojivo používá v zemědělství.

ECHO

Zdroj – ČTK/Eret Petr

Bioplynky mohou být zemědělské, provozovatelem v tomto případě bývá nejčastěji větší zemědělský podnik, nebo to mohou být bioplynové stanice komunální a průmyslové související s čistírnami odpadních vod, jejichž provozovatelem bývá například město nebo průmyslový podnik. kladem je anaerobní prostředí s dostatečnou vlhkostí, minimálně 50procentní, optimální hodnota pH by měla být mezi 6,5 a 7,5 a teplota musí být stálá. Spolehlivá a ověřená technologie zajistí bezproblémový provoz bioplynové stanice. Na to je důležité dbát, neboť jen tak lze zabránit zbytečným problémům, které technologické nedostatky mohou způsobit.

Bioplyn, digestát, fugát

Produktem anaerobní digesce je především bioplyn, k tomu takzvaný digestát, což je tuhý zbytek po vyhnití, a fugát čili tekutý zbytek po vyhnití. Bioplyn má výhřevnost v intervalu 18–26 MJ/m3, jeho výhřevnost je závislá na obsahu metanu. Digestát může sloužit jako kvalitní hnojivo, fugát má charakter odpadní vody a je většinou odváděn do čističky odpadních vod. Celý proces se odehrává v hlavní části bioplynky, v části

nazývané fermentor nebo reaktor. Je to veliká nádrž, v níž se zředěná a rozmělněná organická masa promíchává a zahřívá na provozní teplotu. Optimální teplota pro anaerobní digesci je vázána na různé kmeny bakterií. Biomasa ve fermentoru zůstává pevně stanovenou dobu, během níž dochází k rozkladným procesům a současné k produkci bioplynu. Bioplyn vznikající ve fermentoru je odváděn do zásobníku a je tam upravován pro další využití – pro spalování, při kterém je výslednou energií buď vzniklé teplo, nebo v případě kogeneračního zařízení teplo i elektřina.

Elektřina i teplo

Má-li bioplyn sloužit k výrobě elektrické energie, je po vyčištění spalován v kogenerační jednotce, která vyrábí elektřinu, ale současně také teplo. Kogenerační jednotka je spalovací motor s elektrickým generátorem

přizpůsobeným ke spalování bioplynu. Teplo vzniklé z chlazení motoru je možné využít hlavně k vytápění obytných budov, skleníků nebo pro sušení zemědělských produktů, dřeva a podobně.

Podle druhu využití

Bioplynové stanice zpracovávají mimo vedlejších zemědělských produktů i průmyslové a komunální bioodpady. Bioplynky mohou být zemědělské, provozovatelem v tomto případě bývá nejčastěji větší zemědělský podnik, nebo to mohou být bioplynové stanice komunální a průmyslové, související s čistírnami odpadních vod, jejichž provozovatelem bývá například město nebo průmyslový podnik. Do kategorie bioplynových stanic spadá i skládkový plyn, který je řízeně produkován a jímán ze skládek odpadů.

Největší rozmach výstavby bioplynových stanic nastal po roce 2000 díky příznivé dotační politice a letos by jejich počet mohl dosáhnout okolo 400, přičemž aktuální podíl bioplynu na celkovém množství elektrické energie pocházející z obnovitelných zdrojů činí zhruba 10 procent. A vývoj kráčí kupředu. Například v Třeboni zřídili místo tradičně používaného, ale technicky a ekonomicky nevýhodného teplovodu historicky první český „bioplynovod“. Tímto plynovodem o délce 4,3 kilometru se bioplyn přivádí do bioteplárny u lázní Aurora, které leží na okraji Třeboně. V lázních využívají bioplyn k vytápění, ohřevu užitkové vody i bazénů. Právě okolí města Třeboně bylo pro výstavbu bioplynové stanice ideální. Je tam stálý odběratel tepla v podobě lázeňského provozu a je tam i dostatek vstupních organických surovin z bezprostředního okolí, neboť se tam nacházejí velké zemědělské podniky, které zásobují bioplynovou stanici kukuřičnou nebo travní siláží a prasečí kejdou a ještě se postarají o následné využití digestátu ke hnojení polí. V Třeboni tak vznikl průlomový projekt, který následně inspiroval další, a město, které lázně vlastní, tak ročně ušetří půl druhého milionu korun.

Má to i své mouchy

Provoz bioplynových stanic může mít i některé stinné stránky. Konkrétní problémy, ke kterým může dojít, jsou však do velké míry předvídatelné, lze se jim proto vyhnout pečlivým plánováním, volbou vhodného technologického postupu a také

včasnou diskuzí s místními obyvateli. K nejčastěji zmiňovaným negativům totiž patří obtěžování místního osídlení zápachem, jemuž se dá předejít vhodným umístěním bioplynové stanice v dostatečném odstupu od zastavěných ploch. Dalším možným problémem je zvýšená hustota dopravy daná nutností přivážení biomasy do bioplynky. Je-li však bioplynová stanice správně navržena a provozována, nezapáchá a svému okolí žádné problémy nezpůsobuje.

Dobré převažuje

Přínosy bioplynových stanic ve většině případů převažují nad jejich negativy. Energie získávaná spalováním bioplynu pochází z obnovitelného zdroje, čímž se závislost na omezeně dostupných fosilních palivech snižuje. Díky zpracování biomasy v bioplynových stanicích může být účelně zužitkováno velké množství odpadu, pro který by jinak nebylo žádné jiné využití. Výroba bioplynu navíc neprodukuje vlastní odpad, protože zbylou hmotu lze úspěšně využít jako hnojivo. Provozování bioplynových stanic také přispívá k podpoře zemědělství a efektivního hospodaření ve venkovských oblastech. Bioplynka přináší nové pracovní příležitosti, vede ke snižování objemu skleníkových plynů a může výhodně zásobovat teplem domy nebo podniky v okolí. Spalováním bioplynu se navíc do ovzduší uvolňují jen nízké emise škodlivých látek. Výroba bioplynu je tedy ekologická i ekonomická zároveň, a proto, hovoříme-li o obnovitelných zdrojích energie, rozhodně bychom neměli na bioplyn zapomínat.

Hodnota pH (anglicky potential of hydrogen, lat. pondus hydrogenia tj. „potenciál vodíku“), též vodíkový exponent, je číslo, kterým v chemii vyjadřujeme, zda vodný roztok reaguje kysele, nebo naopak zásaditě (alkalicky). Principem je logaritmická stupnice s rozsahem hodnot od 0 do 14 (pro většinu vodných roztoků, roztoky silných kyselin a zásad nebo jiné než vodné roztoky mohou nabývat jiných hodnot), přičemž neutrální voda má pH při standardních podmínkách rovno 7. U kyselin je pH menší než 7: čím menší číslo, tím „silnější“ kyselina. Naopak zásady mají pH vyšší než 7: čím větší číslo, tím „silnější“ zásada.

Ke dni 6. března 2015 byla aktualizována Praktická příručka – smluvní výkonové ukazatele v oboru VaK ČR, včetně jejích příloh. Dosavadní zkušenosti při administraci projektů Operačního programu Životní prostředí v prioritní ose 1, provozované v oddílném modelu, tak byly zohledněny. Aktualizován byl vznik nových kategorií provozovaných celků dle ročního zisku provozovatele, byla odstraněna informace týkající se možnosti zvolit smluvní pokutový bod jako hodnoticí kritérium pro výběr provozovatele VHI a drobných úprav doznaly i výkonové ukazatele iPVz2, iPVz3, iOVz1.

Brněnská přehrada

Zdroj – ČTK/Švancara Petr

Ještě více zlepšit kvalitu vody v Brněnské přehradě chce Brno odkanalizováním pravého břehu nádrže. „Radní proto souhlasili s vytvořením investičního záměru, který rozpracuje dvě zvažované varianty,“ uvedl primátorův náměstek Richard Mrázek. Jedna z variant by podle něj vyšla zhruba na 140 milionů korun a připojila by až 55 procent všech okolních objektů na městskou kanalizaci. Druhá možnost by přišla na 80 milionů korun a připojila by čtvrtinu objektů. „Záměr bude hotov do konce letošního roku,“ doplnil mluvčí magistrátu Pavel Žára. Vedení města vybere vhodnou variantu příští rok. Na zvolenou variantu by vedení města rádo čerpalo dotaci z Operačního programu Životní prostředí.

32

33

Úspěšný projekt

Úspěšný projekt

ČÍSLO 3–4–5 / BŘEZEN–KVĚTEN 2015

Divocí koně se pasou v Milovicích i díky OP Životní prostředí Pokud bychom měli vybrat projekt, na jehož realizaci se podílel Operační program Životní prostředí a jenž si vydobyl velkou mezinárodní publicitu, jednoznačně bychom museli sáhnout po projektu návratu divokých koní do volné přírody v Milovicích na Nymbursku. Jeho cílem bylo využívat tamější pastviny co nejpřirozenějším způsobem a udržovat je v dobrém stavu.

Do Milovic na Nymbursku dorazilo z Velké Británie nejdříve více než desetihlavé stádo klisen divokých koní. Nedlouho po nich, na velikonoční pondělí, k nim přibyl i hřebec jménem Northcroft Firestarter. Organizátoři projektu počítají pro Milovice až s třiceti koňmi. „Jednoznačně lze říci, že bez podpory z Operačního programu Životní prostředí by se projekt návratu divokých koní do Milovic nemohl uskutečnit,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina, která projekt ve spolupráci s experty Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity a Karlovy Univerzity realizovala. Návratu divokých koní do volné přírody v České republice si všimla tuzemská, ale i zahraniční média, jako třeba The New York Times, The Washington Post, BBC, CBS News, ABC News a desítky dalších médií od USA přes Japonsko a Austrálii až po Německo, Francii či Švýcarsko.

Cíl projektu

Důvodem navrácení divokých koní do volné přírody v Milovicích je snaha o přirozenou údržbu tamějších luk a strání. „Koně budou spásáním udržovat pastviny v dobrém stavu,“ vysvětlil Dalibor Dostál. Podle něj se tím v dané lokalitě zajistí vhodné podmínky i pro jiné živočišné a rostlinné druhy, které jsou navázané na mizející stepi a louky. V Milovicích, tak jako na mnoha jiných místech, začalo otevřenou krajinu ohrožovat zarůstání agresivními bylinami dřevinami

poté, co odtud počátkem 90. let odešla armáda. Archeologické nálezy navíc podle Doležala dokládají přítomnost divokých koní ve střední Evropě včetně našeho území již v pozdním neolitu, tedy zhruba v době 4 700 až 3 700 let před naším letopočtem. „Genetické a archeologické analýzy z posledních let naznačují, že právě exmoorští pony, což jsou divoce žijící koně z drsného horského prostředí Exmoor ve Velké Británii, nejlépe odpovídají svým vzhledem, velikostí a zbarvením původním divokým koním střední a západní Evropy. Žádné jiné plemeno v této oblasti nežilo poslední tisíc let ve volné přírodě v podstatě bez vlivu člověka a bez křížení s jinými plemeny,“ vysvětlil Dostál.

Hřebec jménem Northcroft Firestarter pochází z chovu ve Skotsku. I proto má být zvyklý na drsnější podmínky, než jaké ho čekají v Milovicích. Skotská vrchovina je chladnější a sníh tu leží delší část roku než v Polabské nížině, která bude pro hřebce novým domovem.

Divoké klisny jsou v Milovicích od 28. ledna. Po sedmi týdnech aklimatizace v menší ohradě byly 21. března vypuštěny na hlavní pastvinu. Na 40 hektarech spásají místní step a jsou zcela bez přikrmování. Právě to je v Milovicích jejich hlavní úloha. Spásáním stepi totiž zastaví její zarůstání agresivními travinami a náletovými křovinami. Pomohou tak odvrátit ústup otevřené krajiny, která tvoří prostředí pro stále vzácnější druhy květin, motýlů a dalších ohrožených druhů. Mezi nejvzácnější rostliny zde patří hořec křížatý, na němž je závislý motýl modrásek hořcový Rebelův, pro něhož je právě tento druh hořce jedinou živnou rostlinou.

OPŽP v Milovicích

Dalibor Dostál tvrdí, že význam Operačního programu Životní prostředí byl v případě návratu divokých koní do volné přírody v Milovicích rozhodující. „Musím velmi ocenit pomoc všech pracovníků Státního fondu životního prostředí ČR, kteří nám s projektem pomáhali. Ještě jednou bych jim za to chtěl poděkovat. Návrat divokých koní byl naším prvním projektem přihlášeným do OPŽP, takže jsme díky němu sbírali první zkušenosti,“ říká Dostál. Vzpomíná například na moment, kdy byly například stanoveny ceny za veškeré dodávky v rámci projektu na nejnižší možnou úroveň, jaká byla v době podání přihlášky na trhu dostupná. Jenže do doby, než se realizovala výběrová řízení na dodavatele, došlo k devalvaci koruny. „Dodávky zboží i služeb kvůli tomu podražily, do rozpočtových cen se dodavatelé nevešli a my jsme nakonec museli doplácet více než jen peníze, s nimiž jsme už předem počítali na kofinancování,“ vysvětluje.

Pochvala OPŽP

Dalibor Dostál je přesvědčen o tom, že Operační program Životní prostředí pokrývá „celkem dobře všechny důležité oblasti životního prostředí“. Podle něj jde spíše o priority a poměr jednotlivých okruhů, kam peníze směřují. „Rozhodně by výrazně více prostředků mělo směřovat na vytváření

migračních koridorů pro velké šelmy a velké kopytníky v krajině, případně zprůchodňování vodních toků pro migrující druhy ryb. A také na repatriační projekty vracení vyhubených druhů živočichů do přírody nebo výkupy pozemků v chráněných krajinných oblastech či národních parcích,“ myslí si. Podle jeho názoru by měly být projekty podporované z Operačního programu Životní prostředí také více zaměřeny na nastartování přirozených přírodních procesů, namísto jejich dlouhodobého nahrazování technickými opatřeními či aktivitami člověka. Ty druhé jsou totiž dlouhodobě neudržitelné, a navíc finančně velmi náročné. Tak jako tak, Operační program Životní prostředí označuje jako program, bez něhož by se projekt návratu divokých koní do volné přírody neuskutečnil. „Naši divocí koně se stali projektem podpořeným z evropských peněz v České republice, kterému se dostalo nejvíce pozitivní publicity v zahraničí. Jsme rádi, že jsme se alespoň tímto symbolickým způsobem mohli odvděčit za podporu našeho projektu a propagovat ochranu přírody v České republice na pěti kontinentech,“ uzavřel Dalibor Dostál.

Záchranu ohrožených druhů motýlů a dalších vzácných druhů s pomocí pastvy divokých koní v Milovicích podpořil Operační program Životní prostředí, Středočeský kraj, město Milovice, společnost Net4Gas, rodina Orlických, JK Jewels i veřejnost. Ta může na návrat divokých koní přispět například zasláním dárcovské SMS zprávy.

Obnova stanovišť a zavedení pastvy velkých spásačů na parcele sousedící s PR Pod Benáteckým vrchem v EVL Milovice-Mladá – I. etapa Celkové náklady: Celkové uznatelné náklady: Celková schválená podpora:

1 585 746 Kč 1 436 340 Kč 1 292 706 Kč

34

35

Plán výzev OPŽP

Plán výzev OPŽP

ČÍSLO 3–4–5 / BŘEZEN–KVĚTEN 2015

EVROPSKÁ UNIE Evropské strukturální a investiční fondy Operační program Životního prostředí

Předběžný harmonogram výzev pro OPŽP na rok 2015 Identifikace specifického cíle

1

Příjemci

Druh výzvy

1.1 Snížit množství vypouštěného znečištění do povrchových i podzemních vod z komunálních zdrojů a vnos znečišťujících látek do povrchových a podzemních vod

dle projektů v 1. fázi fázovací výzvy OPŽP 2007–2013

dle projektů v 1. fázi fázovací výzvy OPŽP 2007–2013

2. fáze fázovací výzvy, nehodnocená výzva

14. 8. 2015

13. 11. 2015

1.1 Snížit množství vypouštěného znečištění do povrchových i podzemních vod z komunálních zdrojů a vnos znečišťujících látek do povrchových a podzemních vod

bez omezení, dle PD

bez omezení, dle PD

kolová (soutěžní)

15. 10. 2015

5. 1. 2016

1.2 Zajistit dodávky pitné vody v odpovídající jakosti a množství

dle projektů v 1. fázi fázovací výzvy OPŽP 2007–2014

dle projektů v 1. fázi fázovací výzvy OPŽP 2007–2014

2. fáze fázovací výzvy, nehodnocená výzva

14. 8. 2015

13. 11. 2015

1.2 Zajistit dodávky pitné vody v odpovídající jakosti a množství

bez omezení, dle PD

bez omezení, dle PD

kolová (soutěžní)

15. 10. 2015

5. 1. 2016

omezení aktivit na 1.3.2, 1.3.3 – pouze bezpečnostní přelivy a 1.3.4.

bez omezení, dle PD

kolová (soutěžní)

14. 8. 2015

13. 11. 2015

omezení na aktivitu 1.4.3 dle PD

bez omezení, dle PD

kolová (soutěžní)

14. 8. 2015

13. 11. 2015

2.1 Snížit emise z lokálního vytápění domácností podílející se na expozici obyvatelstva nadlimitními koncentracemi znečišťujících látek

bez omezení, dle PD

kraje

kolová (soutěžní) – grantové schéma

15. 10. 2015

5. 1. 2016

2.2 Snížit emise stacionárních zdrojů podílející se na expozici obyvatelstva nadlimitními koncentracemi znečišťujících látek

bez omezení, dle PD

bez omezení, dle PD

kolová (soutěžní)

14. 8. 2015

13. 11. 2015

2.3 Zlepšit systém sledování, hodnocení a předpovídání vývoje kvality ovzduší a souvisejících meteorologických aspektů

bez omezení, dle PD

bez omezení, dle PD

kolová (soutěžní)

15. 10. 2015

5. 1. 2016

3.2 Zvýšit podíl materiálového a energetického využití odpadů

aktivity 3.2.1 + 3.2.2

bez omezení, dle PD

kolová (soutěžní)

14. 8. 2015

13. 11. 2015

3.3 Rekultivovat staré skládky

bez omezení, dle PD

bez omezení, dle PD

kolová (soutěžní)

15. 10. 2015

5. 1. 2016

omezení na aktivity 3.4.2 a 3.4.3

bez omezení, dle PD

kolová (soutěžní)

14. 8. 2015

13. 11. 2015

3.5 Snížit environmentální rizika a rozvíjet systémy jejich řízení

bez omezení, dle PD

bez omezení, dle PD

kolová (soutěžní)

15. 10. 2015

5. 1. 2016

4.1 Zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných území

bez omezení, dle PD

AOPK ČR, NP, Správa jeskyní, kraje

průběžná (nesoutěžní)

14. 8. 2015

31. 12. 2016

4.1 Zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných území

bez omezení, dle PD

dle PD kromě AOPK ČR, NP, Správa jeskyní, kraje

kolová (soutěžní)

14. 8. 2015

14. 10. 2015

4.2 Posílit biodiverzitu

bez omezení, dle PD

bez omezení, dle PD

kolová (soutěžní)

14. 8. 2015

14. 10. 2015

zprůchodnění migračních bariér pro vodní živočichy a opatření k omezování úmrtnosti živočichů spojené s rozvojem technické infrastruktury –vyplývající z koncepce zprůchodnění říční sítě

bez omezení, dle PD

průběžná (nesoutěžní)

14. 8. 2015

31. 12. 2016

revitalizace a podpora samovolné renaturace vodních toků a niv, obnova ekostabilizačních funkcí vodních a na vodu vázaných ekosystémů – vyplývající z POP

bez omezení, dle PD

průběžná (nesoutěžní)

14. 8. 2015

31. 12. 2017

4.3 Posílit přirozené funkce krajiny

bez omezení, dle PD

bez omezení, dle PD

kolová (soutěžní)

14. 8. 2015

14. 10. 2015

4.4 Zlepšit kvalitu prostředí v sídlech

bez omezení, dle PD

bez omezení, dle PD

kolová (soutěžní)

14. 8. 2015

14. 10. 2015

5.1 Snížit energetickou náročnost veřejných budov a zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie

bez omezení, dle PD

bez omezení, dle PD

kolová (soutěžní)

15. 10. 2015

5. 1. 2016

5.2 Dosáhnout vysokého energetického standardu nových veřejných budov

bez omezení, dle PD

bez omezení, dle PD

kolová

15. 10. 2015

5. 1. 2016

1.4 Podpořit preventivní protipovodňová opatření

3

4

5

Nastavení výzvy

Podporované aktivity

Specifický cíl

1.3 Zajistit povodňovou ochranu intravilánu

2

Zaměření výzvy

Předpokládané datum zahájení přijmu žádostí

Prioritní osa

3.4 Dokončit inventarizaci a odstranit ekologické zátěže

4.3 Posílit přirozené funkce krajiny

Předpokládané datum ukončení příjmu žádostí

Poznámka: Předběžný harmonogram výzev na rok 2015 bude z důvodů uvedených výše ještě aktualizován a ve finální podobě projednán na prvním řádném jednání Monitorovacího výboru jako součást Strategického realizačního plánu.

36

37

VÝZVY

VÝZVY

ČÍSLO 3–4–5 / BŘEZEN–KVĚTEN 2015

EVROPSKÁ UNIE Evropské strukturální a investiční fondy Operační program Životního prostředí

Avízo výzev Ministerstva životního prostředí k přípravě žádostí o poskytnutí podpory k podání v rámci

„Operačního programu Životní prostředí 2014–2020“ podporovaných z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj

Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje prostřednictvím Státního fondu životního prostředí České republiky avízo výzev pro podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu Životní prostředí 2014–2020 (dále jen OPŽP). Žádosti o podporu v rámci prioritních os 1, 2, 3 a 4 budou přijímány prostřednictvím informačního systému MS2014+ (IS KP14+) po schválení Programového dokumentu OPŽP Evropskou komisí a hodnoticích kritérií monitorovacím výborem OPŽP.

Avízo se vztahuje k připravovaným výzvám na individuální projekty (celkové náklady projektu do 50 mil. eur včetně DPH) Alokace (maximální celková dotace z prostředků EU) na schválené projekty bude vyhlášena ve výši 7,889 mld. Kč, z toho na prioritní osu 1 ve výši 1,3 mld. Kč (z toho na specifický cíl 1.1 a 1.2 800 mil. Kč, na specifický cíl 1.3 300 mil. Kč, a na specifický cíl 1.4 200 mil. Kč);

Žádosti o podporu (podmínky přijatelnosti, způsobilé výdaje) musí být v souladu s Programovým dokumentem OPŽP, Pravidly pro žadatele a příjemce OPŽP a výzvou pro podávání žádostí. Žádost bude možné elektronicky odeslat prostřednictvím informačního systému MS2014+ (IS KP14+) v rámci lhůty stanovené pro příjem žádostí.

na prioritní osu 2 (na specifický cíl 2.2) ve výši 2,5 mld. Kč; K zahájení příjmu žádostí dojde 14. srpna 2015. na prioritní osu 3 ve výši 1,2 mld. Kč (z toho na specifický cíl 3.2 900 mil. Kč a na specifický cíl 3.4 300 mil. Kč); na prioritní osu 4 ve výši 2,889 mld. Kč (z toho na specifický cíl 4.1 36 mil. Kč pro kolovou výzvu a 750 mil. Kč pro průběžnou výzvu, na specifický cíl 4.2 37 mil. Kč, na specifický cíl 4.3 164 mil. Kč pro kolovou výzvu a 500 mil. Kč pro průběžnou výzvu pro aktivitu 4.3.1, 1,25 mld. Kč pro průběžnou výzvu pro aktivitu 4.3.3, na specifický cíl 4.4 152 mil. Kč) Všechny poslední platné verze dokumentů jsou k dispozici na internetových stránkách OPŽP www.opzp.cz.

Prioritní osa 1–Zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní Prioritní osa 2–Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech Prioritní osa 3–Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika Prioritní osa 1 Zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní Specifický cíl 1.1 Snížit množství vypouštěného znečištění do povrchových a podzemních vod z komunálních zdrojů a vnos znečišťujících látek do povrchových a podzemních vod Specifický cíl 1.2 Zajistiti dodávky pitné vody v odpovídající jakosti a množství Výzva pro specifický cíl 1.1 a 1.2 se bude vztahovat na individuální fázované projekty, které byly podány do LXI. výzvy Operačního programu Životní prostředí 2007–2013 a které byly schváleny k financování. Výzva bude nesoutěžní. V rámci předmětné výzvy budou přijímány projekty, jejichž předmětem je realizace druhé fáze projektu, kdy první fáze byla či je realizovaná a podporovaná z Operačního programu Životní prostředí 2007–2013. Typ výzvy: 2. fáze fázovací výzvy, nehodnocená výzva s příjmem žádostí do 13. 11. 2015. Specifický cíl 1.3 Zajistit povodňovou ochranu intravilánu Typy podporovaných aktivit Aktivita 1.3.2 – Hospodaření se srážkovými vodami v intravilánu a jejich další využití namísto jejich urychleného odvádění kanalizací do toků Aktivita 1.3.3 – Obnovení, výstavba a rekonstrukce, případně modernizace vodních děl sloužící povodňové ochraně – pouze projekty zaměřené na vybudování nebo rekonstrukce bezpečnostních přelivů vodních nádrží Aktivita 1.3.4 – Stabilizování a sanace svahových nestabilit ohrožujících zdraví, majetek a bezpečnost vyplývajících z „Registru svahových nestabilit“ Typ výzvy: Kolová s příjmem žádostí do 13. 11. 2015. Specifický cíl 1.4 Podpořit preventivní protipovodňová opatření Typy podporovaných aktivit Aktivita 1.4.3 – Budování a rozšíření varovných, hlásných, předpovědních a výstražných systémů na lokální úrovni, digitální povodňové plány Typ výzvy: Kolová s příjmem žádostí do 13. 11. 2015. Upozornění pro žadatele: projekty zaměřené na  digitální povodňové plány, lokální výstražné systémy (LVS) a varovné informační systémy (VIS) musí splňovat základní požadavky na projekt, podávaný v rámci SC 1.4. Dokument základních požadavků je přílohou výzvy.

Prioritní osa 2 Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech Specifický cíl 2.2 Snížit emise stacionárních zdrojů podílejících se na expozici obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek Typy podporovaných projektů a aktivit a) Náhrada nebo rekonstrukce spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování za účelem snížení emisí TZL, NOX, SO2, NH3 a VOC. b) Náhrada nebo rekonstrukce ostatních stacionárních zdrojů znečišťování za účelem snížení emisí TZL, NOX, SO2, NH3 a VOC. c) Náhrada nebo rekonstrukce stacionárních zdrojů emitujících těkavé organické látky za účelem snížení emisí TZL, NOX, SO2, NH3 a VOC. d) Pořízení dodatečných technologií a změny technologických postupů vedoucí ke snížení emisí a úrovně znečištění TZL, NOX, SO2, NH3 a VOC u spalovacích stacionárních zdrojů.



e)

Pořízení dodatečných technologií a změny technologických postupů vedoucí ke snížení emisí a úrovně znečištění TZL, NOX, SO2, NH3 a VOC u ostatních stacionárních zdrojů. f) Pořízení dodatečných technologií a změny technologických postupů vedoucí ke snížení emisí a úrovně znečištění TZL, NOX, SO2, NH3 a VOC u stacionárních zdrojů emitujících těkavé organické látky. g) Pořízení technologií ke snižování emisí NH3 z chovů hospodářských zvířat. h) Omezování prašnosti z  plošných zdrojů (dle povahy procesu např. vodní clony, skrápění, odprašovací nebo mlžící zařízení) i) Rozšiřování a rekonstrukce soustav centralizovaného zásobování tepelnou energií, včetně realizace nových soustav. Typ výzvy: Kolová s příjmem žádostí do 13. 11. 2015.

Prioritní osa 3 Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika Specifický cíl 3.2 Zvýšit podíl materiálového a energetického využití odpadů Typy podporovaných projektů a aktivit Aktivita 3.2.1 – výstavba a modernizace zařízení pro sběr, třídění a úpravu odpadů (systémy pro sběr, svoz a separaci odpadů a bioodpadů, sběrné dvory a sklady komunálního odpadu, systémy pro separaci komunálních odpadů, nadzemní a podzemní kontejnery včetně související infrastruktury) a) Systémy pro separaci (bez svozových prostředků) biologicky rozložitelných odpadů (BRO) z  nezemědělské činnosti. Jedná se především o  pořízení nádob a kontejnerů, případně o stavební úpravy sběrných míst. Výzva se nebude vztahovat na podporu domácích kompostérů, b) systémy pro separaci (bez svozových prostředků) plastů, papíru, skla, kovů, textilů a nápojových kartonů. Nádoby na separaci kovů musí být uzavřené a zabezpečené. Jedná se především o pořízení nádob a kontejnerů, případně o stavební úpravy sběrných míst, c) výstavba/vybavení/modernizace sběrných dvorů. Omezení žadatelů: veřejný žadatel Aktivita 3.2.2 – výstavba a modernizace zařízení pro materiálové využití odpadů • výstavba/vybavení/modernizace (s  navýšením kapacity) kompostáren. V  rámci této výzvy nebudou podporována zařízení typu komunitní kompostárny ani malá zařízení provozovaná dle § 33 b odst. (1), písm. b) zákona o odpadech, ale pouze zařízení provozovaná v souladu s § 14 odst. 1 zákona o odpadech Omezení žadatelů: veřejný žadatel Typ výzvy: Kolová s příjmem žádostí do 13. 11. 2015.

Specifický cíl 3.4 Dokončit inventarizaci a odstranit staré ekologické zátěže Typy podporovaných projektů a aktivit Aktivita 3.4.2 – realizace průzkumných prací, analýz rizik a) Realizace průzkumných prací, analýz rizik konkrétních lokalit, b) realizace průzkumných prací, analýz rizik pro problémová území obsahující více než jedno kontaminované místo. Aktivita 3.4.3 – sanace vážně kontaminovaných lokalit (pouze v případech, kdy žadatel o podporu není původcem kontaminace nebo původce již neexistuje, nebo v případě, že tato povinnost je vázána na organizační složku státu nebo právnickou osobu státem pro tyto účely zřízenou) a) Jednotlivé etapy komplexní sanace kontaminovaných staveb (včetně zbytků technologií), půdy (horninového prostředí) a podzemních vod, b) sanace deponií nebezpečných nebo rizikových odpadů (starých skládek) c) odstraňování kontaminace půd, stavebních konstrukcí a  podzemní vody pomocí inovativních sanačních technologií, apod., d) monitorovaná přirozená atenuace kontaminovaných míst, e) sanace SEZ vzniklých v důsledku hornické činnosti. Typ výzvy: Kolová s příjmem žádostí do 13. 11. 2015.

38

39

VÝZVY

VÝZVY

ČÍSLO 3–4–5 / BŘEZEN–KVĚTEN 2015

Prioritní osa 4–Ochrana a péče o přírodu a krajinu Prioritní osa 4 Ochrana a péče o přírodu a krajinu Specifický cíl 4.1 Zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných území Aktivita 4.1.1 – Zajišťování péče o NP, CHKO, NPR, NPP a lokality soustavy území Natura 2000 (realizace opatření k zajištění či zlepšení stavu předmětů ochrany včetně tvorby či zlepšení stavu návštěvnické infrastruktury). Dále sběr informací, tvorba informačních a technických nástrojů a podkladů pro zajištění ochrany a péče o NP, CHKO, NPR, NPP a lokality soustavy území Natura 2000 a o cílové organismy Typy podporovaných projektů a aktivit a) Implementace soustavy Natura 2000 Dokončení vyhlašování EVL v rozsahu oblasti podpory 6.1 OPŽP 2007 – 2013 a zajištění sledování stavu dle požadavků Směrnice 92/43/EHS • sběr informací a podkladů pro návrh a zajištění vyhlášení a péče • příprava plánů nebo zásad péče nebo souhrnu doporučených opatření pro vyhlašované ZCHÚ • příprava podkladů k vyhlašování, zajištění vyhlašovacího procesu, geodetické zaměřování hranic • vyznačení lokalit v terénu • sledování stavu dle požadavků Směrnice 92/43/EHS b) Plánování péče o NP, CHKO, NPR, NPP a lokality soustavy území Natura 2000 (dále jen území národního významu) • sběr aktuálních podkladů a informací nezbytných ke kvalitnímu a efektivnímu plánování péče o území národního významu, a to včetně monitoringu a mapování stavu přírodních fenoménů a vlivů na ně působících, hodnocení efektivity prováděných opatření, přípravy prováděcích studií, metodických a  koncepčních dokumentů, tvorby informačních a  technických nástrojů sloužících k ochraně a péči o území národního významu • příprava podkladů k vyhlašování, zajištění vyhlašovacího procesu, geodetické zaměřování hranic • vyznačení lokalit v terénu • příprava plánů nebo zásad péče o zvláště chráněná území a souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality a ptačí oblasti • jako součást realizace opatření také osvěta, informování veřejnosti a dotčených subjektů c) Zajištění péče o  NP, CHKO, NPR, NPP a  lokality soustavy území Natura 2000 (území národního významu) Zajištění péče o území národního významu vycházející z plánovací dokumentace, tj. plánů péče, souhrnů doporučených opatření, záchranných programů, event. dalších relevantních dokumentů ( jsou-li tyto pro dané území již k dispozici), zejména pak: • péče o bezlesí (např. travní porosty, vřesoviště apod.), cílené na zachování či zlepšení jeho kvality a zachování rozlohy • péče o  lesní společenstva, směřovaná k  zachování nebo zlepšení jejich struktury, druhového složení • péče o vodní útvary a mokřadní biotopy nacházející se v územích národního významu • péče o dřeviny mimo les • speciální péče zaměřená na podporu biodiverzity v chráněných územích, podporu cílových stanovišť a druhů • likvidace invazních a expanzivních druhů • zajištění péče o útvary neživé přírody včetně jeskyní • opatření k  usměrňování návštěvníků z  důvodu eliminace negativního dopadu na předmět ochrany způsobovaného návštěvníky (dřevěné/povalové chodníky, úprava povrchů cest, lávky, zábradlí, schody, žebříky atd.) včetně budování či obnovy prvků pro interpretaci chráněných území (informační panely, naučné stezky, návštěvnická střediska apod.) • ostatní specifická opatření směřující ke zlepšení stavu území národního významu Omezení žadatelů: Pro opatření v bodě a) a b) jsou oprávněnými žadateli pouze kraje. Průběžná výzva je pouze pro žadatele Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správy národních parků a Správa jeskyní ČR Typ výzvy: Kolová s příjmem žádostí do 14. 10. 2015. Pro žadatele Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správy národních parků a Správa jeskyní ČR průběžná s příjmem žádostí do 31. 12. 2016.

Specifický cíl 4.2 Posílit biodiverzitu Typy podporovaných projektů a aktivit Aktivita 4.2.1 – Péče o vzácné druhy (ve volné krajině i urbanizovaném prostředí) a jejich biotopy vč. obnovy a tvorby těchto biotopů Aktivita 4.2.2 – Péče o cenná stanoviště a jejich obnova a tvorba • speciální péče o  vzácné biotopy jako jsou například rašeliniště, písčiny a stepní biotopy, cílená na zlepšení jejich kvality a druhového složení (včetně omezování invazních a expanzivních druhů), • speciální péče cílená na podporu vzácných druhů a jejich biotopů, obnovu a tvorbu cenných stanovišť, • opatření na podporu vzácných druhů v urbanizovaném aj. antropogenně ovlivněném prostředí, včetně opatření k omezení ohrožujících faktorů, • ostatní specifická opatření směřující ke  zlepšení stavu populací vzácných druhů a stavu cenných stanovišť, • jako součást realizace opatření také sběr informací, hodnocení rizik, hodnocení efektivity opatření, tvorba informačních a  technických nástrojů k ochraně druhů a stanovišť, osvěta, • interpretace hodnot PP a  PR v  podobě jednoduchých zařízení instalovaných v terénu např. naučné tabule, naučné stezky vč. potřebného zpřístupnění (např. povalové chodníky). Opatření péče ex-situ a obdobné specializované aktivity zasahující významně jedince zvláště chráněných druhů jsou podporována pouze, pokud vyplývají ze záchranných programů nebo programů péče, případně byla jejich potřebnost potvrzena odbornou analýzou a jsou připravována v dohodě s orgánem ochrany přírody Aktivita 4.2.3 – Prevence šíření a omezování výskytu invazních druhů (včetně jejich sledování, hodnocení rizik a tvorby metodických a koncepčních podkladů a nástrojů). • mapování a  monitoring (včetně kontroly úspěšnosti na  ošetřených plochách) a  příprava metodik a  koncepčních dokumentů pro omezování invazních druhů, • eradikace popř. regulace invazních druhů (sečení, výřez, odchyt či odlov, aplikace biocidů apod., bezpečná likvidace biomasy aj.), • obnova stanovišť po eradikaci (osev, výsadba dřevin) – pouze v odůvodněných případech, kdy je obnova nezbytná pro zamezení znovu uchycení invazních druhů, • jako součást realizace opatření také osvěta, informování veřejnosti a dotčených subjektů Aktivita 4.2.4 – Předcházení, minimalizace a  náprava škod způsobených zvláště chráněnými druhy živočichů na majetku (s výjimkou opatření proti rybožravým predátorům podporovaným v rámci akvakultury prostřednictvím OP Rybářství). • realizace opatření na zajištění prevence a zmírnění škod způsobených zvláště chráněnými druhy na  zemědělských a  lesnických kulturách, hospodářských zvířatech, stavbách, vodních dílech apod., • jako součást realizace opatření také informování veřejnosti a komunikace s dotčenými subjekty. Typ výzvy: Kolová s příjmem žádostí do 14. 10. 2015.

Specifický cíl 4.3 Posílit přirozené funkce krajiny Typy podporovaných projektů a aktivit Aktivita 4.3.1 – Zprůchodnění migračních bariér pro živočichy a opatření k omezování úmrtnosti živočichů spojené s rozvojem technické infrastruktury • opatření na zprůchodnění migračních bariér pro vybrané druhy živočichů (obojživelníci, chráněné druhy plazů, vydra, bobr, sysel, netopýři), a to zejména na  významných tahových cestách obojživelníků a  na  místech, kde dochází k úhynu kriticky a silně ohrožených druhů apod., • opatření sloužící ke zmírnění mortality živočichů související s rozvojem technické infrastruktury, • výstavba nových rybích přechodů, speciálních rybích přechodů či opatření, • zvýšení účinnosti stávajících rybích přechodů, speciálních rybích přechodů či opatření, • odstranění migračních překážek na vodních tocích, • instalace opatření k  usměrnění nebo přemístění ryb a  na  vodu vázaných obratlovců podporující jejich poproudovou migraci, • obnova konektivity vodního toku s nivními biotopy apod.

Aktivita 4.3.2 – Vytváření, regenerace či posílení funkčnosti krajinných prvků a struktur. • založení biocenter a biokoridorů ÚSES zlepšení funkčního stavu biocenter a biokoridorů ÚSES realizace interakčních prvků podporujících ÚSES, • liniové a skupinové výsadby dřevin (stromořadí, větrolamy, břehové porosty, remízy), založení nebo obnova krajinného prvku, • zásahy posilující ekologicko-stabilizační funkce významných krajinných prvků, • obnova historické cestní sítě s nezpevněným povrchem a její doprovodné vegetace umožňující pěší průchod krajinou, • vytváření a obnova vodních prvků v krajině s ekostabilizační funkcí (např. tůní, mokřadů a malých vodních nádrží, které neslouží k chovu ryb nebo slouží jenom k takovému chovu ryb, který neoslabí ekologické funkce nádrží) včetně nepravidelně zaplavovaných území (např. lužní lesy). Aktivita 4.3.3 – Revitalizace a podpora samovolné renaturace vodních toků a niv, obnova ekostabilizačních funkcí vodních a na vodu vázaných ekosystémů. • vytváření a  obnova přírodě blízkých koryt vodních toků (přiměřeně kapacitních, tvarově a hloubkově pestrých) zahrnující eventuální odstranění dřívějších nevhodných úprav (opevnění dna a břehů, ohrázování, příčných překážek) a to včetně navazujících říčních ramen při respektování přístupů ochrany území před povodněmi, • podpůrná opatření na vodním toku a v nivě umožňující přirozené korytotvorné procesy v delším časovém horizontu bez nutnosti plošně rozsáhlých investičních úprav: Aktivita 4.3.4 – Zlepšování druhové, věkové a prostorové struktury lesů (s výjimkou lesů ve vlastnictví státu) zařízených LHP mimo ZCHÚ a území soustavy Natura 2000. • dosadby a  podsadby dřevin přirozené druhové skladby včetně zajištění ochrany a nezbytné následné péče, • výsadby dřevin přirozené druhové skladby nad rámec minimálního podílu MZD při obnově porostů, včetně zajištění ochrany, • rekonstrukce porostů s vnášením dřevin přirozené druhové skladby, • provedení výchovného zásahu (prořezávky, probírky do 40, probírky 40 +) se zachováním příznivého počtu dřevin přirozené druhové skladby, zlepšení jejich konkurenční schopnosti v porostu a zajištění přirozené prostorové skladby porostu, • vnos stanovištně vhodných keřů do porostních plášťů. Aktivita 4.3.5 – Realizace přírodě blízkých opatření vyplývajících z komplexních studií cílených na zpomalení povrchového odtoku vody, protierozní ochranu, a adaptaci na změnu klimatu. • podpora opatření zamezující vodní erozi • podpora opatření zamezující větrné erozi Typ výzvy: Kolová s příjmem žádostí do 14. 10. 2015.

Specifický cíl 4.3 Posílit přirozené funkce krajiny Typy podporovaných projektů a aktivit Aktivita 4.3.1 – Zprůchodnění migračních bariér pro živočichy a opatření k omezování úmrtnosti živočichů spojené s rozvojem technické infrastruktury • výstavba nových rybích přechodů, speciálních rybích přechodů či opatření, • zvýšení účinnosti stávajících rybích přechodů, speciálních rybích přechodů či opatření, • odstranění migračních překážek na vodních tocích, Typ výzvy: Průběžná s příjmem žádostí do 31. 12. 2016. Omezení v rámci výzvy: Budou podporována pouze opatření vyplývající z Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR

Specifický cíl 4.3 Posílit přirozené funkce krajiny Typy podporovaných projektů a aktivit Aktivita 4.3.3 – Revitalizace a podpora samovolné renaturace vodních toků a niv, obnova ekostabilizačních funkcí vodních a na vodu vázaných ekosystémů, • vytváření a  obnova přírodě blízkých koryt vodních toků (přiměřeně kapacitních, tvarově a hloubkově pestrých) zahrnující eventuální odstranění dřívějších nevhodných úprav (opevnění dna a břehů, ohrázování, příčných překážek) a to včetně navazujících říčních ramen při respektování přístupů ochrany území před povodněmi, • podpůrná opatření na vodním toku a v nivě umožňující přirozené korytotvorné procesy v delším časovém horizontu bez nutnosti plošně rozsáhlých investičních úprav. Typ výzvy: Průběžná s příjmem žádostí do 31. 12. 2017. Omezení v rámci výzvy: Budou podporována pouze opatření vyplývající z  Plánů oblastí povodí, resp. po  22. 12. 2015 z Plánů dílčích povodí.

Specifický cíl 4.4 Zlepšit kvalitu prostředí v sídlech Typy podporovaných projektů a aktivit Aktivita 4.4.1 – Revitalizace funkčních ploch a prvků sídelní zeleně. • Studie systémů sídelní zeleně zpracované v souvislosti s realizací konkrétního opatření. Studie musí být zpracována autorizovaným architektem pro obor zahradní a krajinářská tvorba a dle Osnovy a metodického rámce pro zpracování studií systémů sídelní zeleně. • Zakládání / obnova funkčně propojených ploch a prvků sídelní zeleně (vč. vodních prvků a ploch • Obnova a zakládání doprovodných vodních prvků a ploch přírodě blízkého charakteru (tůní/jezírek, mokřadů, průlehů a jiných terénních sníženin, částí vodních toků, drobných retenčních nádrží na srážkovou vodu apod.) spočívající ve vytvoření vodních a mokřadních biotopů prostorově začleněných a funkčně provázaných s realizovanými plochami zeleně, které zároveň zvyšují retenční potenciál sídelního prostředí. Typ výzvy: Kolová s příjmem žádostí do 14. 10. 2015.

Státní fond životního prostředí ČR Olbrachtova 2006/9, 148 00 Praha 4 tel.: +420 267 994 300, www.sfzp.cz

Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65, 100 10 Praha 10 tel.: +420 267 121 111, www.mzp.cz

Zprostředkující subjekt OP Životní prostředí pro Prioritní osu 4: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Kaplanova 1931/1 148 00 Praha 11-Chodov tel.: +420 283 069 242 fax: +420 283 069 241

40

41

ZAOSTŘENO ECHO Operační program Životní prostředí v Brně

Statutární město Brno se v maximální míře snaží využít všechny evropské fondy a dotace, které by zabezpečily spolufinancování městských rozvojových projektů. Do loňského roku získalo dotace na realizaci celkem 186 projektů převážně investičního charakteru ve výši 4,5 miliardy korun (54,4 %), přičemž celkové náklady těchto projektů dosáhly 8,3 miliardy korun. Hlavním zdrojem dotací je Regionální operační program NUTS II Jihovýchod, druhým nejvýznamnějším zdrojem finančních prostředků je Operační program Životní prostředí, z něhož Brno čerpalo více než 1,5 miliardy korun.

Oprava polikliniky

V Nymburce začala největší investiční akce letošního roku: oprava polikliniky na sídlišti. Celkové náklady na rekonstrukci, která by měla být hotova v září letošního roku, jsou vyčísleny na téměř 22,5 milionu korun včetně DPH. Město zaplatí ze svého 14,8 milionu korun. Zbytek pokryje dotace z Operačního programu Životní prostředí. „Rekonstrukce objektu se týká především výměny oken, zateplení budovy a bezpečnostních prvků,“ uvedla mluvčí radnice Olga Havránková. Podle ní budou stavební práce postupovat od horního patra dolů tak, aby co nejméně narušily provoz ordinací.

Nová zeleň v Sokolově

Dvě největší sokolovská sídliště Michal a Vítězná jsou léta takzvaně nedotčená. Chybí stromy, zeleň, posezení či příjemná kavárna. Vedení sokolovské radnice slíbilo nápravu. Nová studie hovoří o centrálním dětském hřišti, zatraktivnění okolí prodejny potravin v centru sídliště, mo- bilní kavárně mezi cyklostezkou a domem seniorů a vysázení stromů či nové zeleně. „Změna zeleně bude zásadní. Byly zde prakticky jen tři vzrostlé stromy. S projektovými pracemi chceme začít letos,“ nastínil starosta Sokolova Jan Picka. Město počítá, že novou zeleň pořídí za pomoci dotace z Operačního programu Životní prostředí.

OTÁZKY A ODPOVĚDI

ČÍSLO 3–4–5 / BŘEZEN–KVĚTEN 2015

Pravidla pro žadatele a příjemce poskytují komplexní informace o OP Životní prostředí Jednou z novinek v Operačním programu Životní prostředí 2014 až 2020 je z pohledu žadatelů sjednocení všech důležitých informačních materiálů do jednoho. Zatímco ve starém Operačním programu Životní prostředí se museli žadatelé a příjemci podpory orientovat hned v několika dokumentech, v novém programu jim postačí umět číst v Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP pro období 2014 až 2020.

prostředí pro období 2014 až 2020 podle něj v několika částech stručně a komplexně popisuje fungování celého programu a nabízí odpovědi na všechny otázky žadatelů a příjemců podpory od podání žádostí přes realizaci výběro.vého řízení po výplatu dotace a povinnou publicitu. „Významné jsou i přílohy, které do- kument obsahuje, protože to jsou všechny přílohy, s nimiž se žadatel o dotaci a příjemce dotace na své cestě při rea- lizaci projektů potkává,“ dodává Kubica.

Vše v jednom

„V programovém období 2014 až 2020 nahradí hned několik dokumentů závazných pro období 2007 až 2013 dokument jeden. Pro žadatele a příjemce tím dojde k zpřehlednění a zjednodušení, kdy namísto v několika Podle ředitele Sekce řízení různýchdokumentech naleznou všechny Operačního programu Životní potřeb-né informace pro podání prostředí Státního fondu životžádostí i následnou administraci ního prostředí České republiky schválených projektů v Pravidlech pro Martina Kubici měl starý Opežadatele a příjemce,“ říká na adresu rační program Životní prostředí novinky v Operačním programu jakousi ústavu v podobě prograŽivotní prostředí 2014 až mového dokumentu, jeho záko2020 vedoucí metodického nem pak byl implementační dokument a onen zákon dále ještě odboru Státního fondu Životní prostředí ČR Vojtěch Beneš. vykládala směrnice Ministerstva Nový dokument dle jeho slov životního prostředí. „Pravidla pro žadatele a příjemce podpory v Operačním nově nahrazuje jak implementační dokument, tak i závazné programu Životní prostředí pro období pokyny pro žadatele příjemce 2014 až 2020 slučuje všechny dřívější a příručku pro žadatele dokumenty do jednoho. Pravidla z období 2007–2013. Nová tak nabízejí kompletní a ucelenou pravidla pro žadatele a příjemce informaci o operačním programu mají přitom hned několik z pohledu žadatelů,“ říká Kubica. částí. „Obecná část, která nahrazuje Nový dokument Pravidla pro imple- mentační dokument Operačního žadatele a příjemce podpory programu Životní prostředí, bude v Operačním programu Životní

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Základní informace o dokumentu Obecná pravidla OPŽP Výklad jednotlivých prioritních os Administrace žádosti o podporu a proces realizace projektu Informace k průřezovým oblastem přípravy a realizace projektů Podklady k žádosti o podporu Podklady pro vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace Podklady pro vydání Závěrečného vyhodnocení akce Vylučovací ekonomická kritéria Přílohy k veřejné podpoře a podpoře de minimis

Profesionálně vyškolení pracovníci radí žadatelům při řešení možných nejasností ohledně zpracování a podávání žádostí. Na níže uvedené otázky odpovídala vedoucí oddělení Call centra Jana Tlustá.

podléhat schválení monitorovacího výboru, ostatní části stanovující postupy pro administraci žádosti o podporu a proces realizace projektu a obsahující informace k ostatním průřezovým oblastem přípravy a realizace projektů, bude schvalovat pouze Ministerstvo životního prostředí jako řídicí orgán Operačního programu Životní prostředí,“ dodává Beneš.

Čtyři části

Podle Martina Kubici by si měl nový dokument Pravidla pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014 až 2020 opatřit každý, kdo to myslí s čerpáním dotací z tohoto programu vážně. „V příručce najde vše podstatné. Najde tam, jak jsou definovány způsobilé výdaje, u každé z prioritních os přehled obecných kritérií přijatelnosti a typy podporovaných opatření. Najde tam ale i výklad administrace žádosti o podporu a výklad procesu realizace projektu. A najde tam výklad k již zmíněným přílohám, s nimiž bude pracovat,“ namátkou vyjmenovává Kubica. Dokument pravidla pro příjemce a žadatele, který je volně dostupný na stránkách Operačního programu Životní prostředí, je rozdělen do čtyř základních částí, v nichž jsou definovány základní informace o obecných pravidlech operačního programu, o administraci žádosti o podporu a o procesu realizace projektu. V poslední části jsou pak uvedeny informace k průřezovým oblastem přípravy a realizaci projektů.

Hlavní kapitoly Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014–2020

Pro zájemce o dotace z Operačního programu Životní prostředí je na Call centru SFŽP ČR zřízena bezplatná Zelená linka 800 260 500.

Mám dotaz k Operačnímu programu ŽP 2014–2020, konkrétně ke kategorii zásahů. Co znamenají kódy 020, 021 a 022? Tato problematika vychází z evropské legislativy, konkrétně z prováděcího nařízení Komise (EU) č. 215/2014 ze dne 7. března 2014, kterým se stanoví pravidla pro evropské fondy, viz zveřejněný dokument na webu MMR ČR. Pokud nahlédnete do příloh nařízení, pak v příloze 1 je uvedeno následující upřesnění kódů:  020

Poskytování vody pro lidskou spotřebu (čerpání, zpracování, skladování a distribuční infrastruktura),  021 Hospodaření s vodou a skladování pitné vody (včetně správy povodí, zásobování vodou, zvláštních opatření pro přizpůsobení se změně klimatu, oblastních systémů měření a systémů měření jednotlivých spotřebitelů, systémů poplatků a snižování úniků),  022 Čistění odpadních vod. Prosím vás, kde najdeme podmínky k původnímu programu, do něhož jsme v roce 2014 podali žádost? Byli jsme zvyklí vyhledávat potřebné informace na stránkách www.opzp.cz, ale ty se změnily a jsou věnovány OPŽP 2014–2020. Znamená to, že podkladové informace k předchozímu OPŽP už nenajdeme? Ne, nemusíte se obávat, tyto informace jsou nadále přístupné, jen na jiné adrese. Program vstoupil do dalšího rozpočtového

období, přičemž jeho název Operační program Životní prostředí zůstal zachován. Vzhledem k tomu, že podmínky OPŽP 2014–2020 se poměrně zásadně liší od podmínek OPŽP 2007 až 2013, byly vytvořeny zcela nové webové stránky, jež fungují pod již známou doménou www.opzp. cz a na nichž naleznete veškeré údaje k aktuální podobě programu. Předchozí stránky pro OPŽP 2007–2013, které jste byli zvyklí pod touto doménou nacházet, byly proto z praktických důvodů v nezměněné podobě přesunuty pod doménu jinou, a to www. opzp2007-2013.cz. Věříme, že vám uvedená změna nezpůsobí velké komplikace a budete moci nadále vyhledávat všechny pro vás a váš projekt potřebné informace a podklady. Rádi bychom zřídili na naší škole ekozahradu. Mohli bychom touto cestou požádat o informace, zdali je vyhlášena nějaká výzva a my bychom se mohli přihlásit do nějakého projektu? Bohužel, v tuto chvíli vám nemůžeme nic nabídnout, výzva na tuto oblast již není otevřená. Naposledy bylo možné žádat v rámci LXV. výzvy v OPŽP 2007–2013, ale příjem žádostí byl ukončen 23. března 2015. V novém programovém období OPŽP 2014–2020 není již tato oblast zahrnuta. Nicméně dotace na environmentální vzdělávání bude možné získat v rámci nově vyhlášeného Národního programu MŽP. Informace o tomto programu a jeho výzvách najdete na webových stránkách www.sfzp. cz, kde ve vodorovné zelené liště zvolíte Národní programy. Zde doporučujeme vaší pozornosti 6.

prioritní oblast Environmentální prevence. Obec se přijetím dotace vašeho operačního programu zavázala připojit nemovitosti a její obyvatele na kanalizaci. Dotace na připojení nemovitostí na kanalizaci se týkají všech nemovitostí, nebo jen těch, které jsou zkolaudovány? Obec nám tvrdí, že přípojky kanalizace staví na veřejné části, ale pouze ke zkolaudovaným domům (nemovitostem). Znamená to tedy, že na přípojku kanalizace na veřejné části k nezkolaudovanému domu (nemovitosti) se žádat o dotaci nemůže? V této věci je třeba vycházet z implementačního dokumentu, konkrétně z kapitoly 5 Způsobilé výdaje. Zde se uvádí, že za specifické nezpůsobilé výdaje v rámci podoblasti podpory 1.1.1 jsou považovány kromě jiného také náklady na zasíťování dosud nezastavěných pozemků splaškovou nebo jednotnou kanalizací. Nezastavěný pozemek je pozemek určený k zastavění. Tedy výše popisovaný případ dosud nezkolaudované stavby spadá do dané

kategorie, kde náklady spojené se zasíťováním kanalizací nelze uplatňovat k výpočtu a přiznání dotace. Obracím se na vás s dotazem ohledně dodání podkladů k závěrečnému vyhodnocení akce v prioritní ose 4 Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží, oblast podpory 4.1. Náplní projektu je pořízení štěpkovače a svozového vozidla. Chtěla bych vás požádat o radu, zda máme doložit tyto doklady: 1. provozní řád schválený Krajským úřadem, 2. provozní smlouvu, 3. doklady prokazující dodržení zákona o zadávání veřejných zakázek v platném znění pro zadávací řízení na provozovatele. Vím, že ve směrnici je napsáno, že doklady 2 a 3 je nutné dodávat u oblasti podpory 4.1, a to pokud jsou relevantní, tj. příjemce není provozovatelem. Chápu to tedy správně, že pokud je město vlastníkem a zároveň provozovatelem, není nutné tyto doklady dodávat? Předem Vám děkuji za Vaši odpověď a ochotu. Ano, jak je uvedeno v textu přílohy 2 ke směrnici 6/2014, platí:  Provozní řád – je dokládán,

pokud příjemce má povinnost zpracovat provozní řád, který schvaluje příslušný krajský úřad.  Provozní smlouva – dokládána u oblasti podpory 4.1, a to pokud příjemce není provozovatelem.  Doklady prokazující dodržení zákona o zadávání veřejných zakázek v platném znění pro zadávací řízení na provozovatele – u oblasti podpory 4.1, opět pokud příjemce není provozovatelem. Jste-li tedy provozovateli, pak nebudete dokládat druhé dva dokumenty, potřebu provozního řádu musíte vyhodnotit sami.

EVROPSKÁ UNIE Fond soudržnosti Evropský fond pro regionální rozvoj

ZELENÁ LINKA

po–pá 7.30–16.00 [email protected] www.opzp.cz

800 260 500 OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR

42

43

ZAHRANIČÍ

ZAHRANIČÍ

ČÍSLO 3–4–5 / BŘEZEN–KVĚTEN 2015

Nizozemský umělec pracuje se smogem, ale i uměním Vincenta van Gogha Svět už viděl kolekce šperků z počítačových čipů, ozdobné přívěsky vyrobené ze SIM karet a náhrdelníky, které mají svůj původ v tištěných spojích. Aktivistické zelené umění a design jsou a stále zůstávají v kurzu. Daan Roosegaarde a projekty jeho ateliéru jsou však v tomto směru přece jen o několik kroků před ostatními.

Studio holandského návrháře Daana Roosegaardeho tvoří tým designérů a inženýrů se sídlem v Amsterodamu a Šanghaji. Šestatřicetiletý Roosegaarde je znám svými inovativními projekty v oblasti architektury, interaktivního designu i módy, ve kterých experimentuje a kombinuje moderní technologie s uměním. Získal již několik mezinárodních ocenění, vystavoval v Amsterodamu, Londýně, Hongkongu a Tokiu. Je zván na prestižní konference a časopis Forbes ho zařadil mezi nejinovativnější designéry světa.

Hvězdná obloha

Jedním z mnoha projektů, kterými se Daan Roosegaarde proslavil, je cyklistická stezka v holandském městě Nuenenu u Eindhovenu, jejíž povrch za tmy vyzařuje světlo akumulované během dne. Při tvorbě tohoto projektu se D. Roosegaarde inspiroval slavným obrazem Vincenta van Gogha Hvězdná noc. Šest set metrů dlouhá stezka s asfaltovým povrchem je poseta tisíci kamínky opatřenými svítivými LED diodami napájenými solárním zdrojem, který za denního světla akumuluje energii. Tu poté diody uspořádané jako Hvězdná obloha od Vincenta van Gogha za tmy vyzařují.

Solární pocta umění: Cyklistická stezka Daana Roosegaardeho v holandském městě Nuenenu u Eindhovenu je součástí více než tři sta kilometrů dlouhé cyklistické trasy v regionu Noord Brabant. Stezka spojuje místa spjatá s životem a tvorbou slavného malíře. Van Gogh se jeho jméno je spíše spojováno s obrazy z jeho francouzské tvorby, za svého pobytu v Nuenenu vytvořil několik stěžejních děl. Cyklostezka v Nuenen například vede i mezi dvěma větrnými mlýny, které malíř použil jako motiv v mnohých svých dílech. Obraz Hvězdná noc sice vznikl v roce 1889 v Saint-Rémyde-Provence, ale van Gogh se v něm údajně inspiroval i některými motivy z Holandska. Tento obraz, který má ve sbírce Museum of Modern Art v New Yorku, patří k vrcholům van Goghovy tvorby. S otevřením svíticí cyklistické stezky začal také vzpomínkový mezinárodní rok Vincenta van Gogha. Letos totiž uplyne přesně 125 let od jeho tragické smrti.

„Kamínky jsou záměrně rozsypány ve vzorech tak, aby připomínaly právě Hvězdnou oblohu. Cyklisté musejí mít dojem, že se projíždějí po obraze. Chtěl jsem vytvořit místo, kde se lidé budou cítit výjimečně, kde se spojuje moderní technologie a umění, je to techno-poezie,“ uvedl Daan Roosegaarde.

Smart Highway

Svítící stezka je výsledkem dlouhodobé spolupráce designéra Daana Roosegaardeho se stavební firmou Heijmans, která stezku postavila. Společně s Heijmans pracuje Roosegaarde na projektu Smart Highway – Inteligentní dálnice – a nedávno byl dokončen pilotní projekt Glowing Lines, úseku silnice, jejíž vodorovné značení funguje na stejném principu jako van Goghova stezka. „Společně přemýšlíme, jak vylepšit holandskou krajinu, kde lze využít světlo a energie. Společně jsme vymysleli Smart Highway. Chtěli jsme, aby tato myšlenka nezůstala jen u silnic, ale aby se něco takového mohlo aplikovat i na stezky pro kola,“ vysvětluje Daan Roosegaarde. Kolo, jak známo, je v Holandsku masivně používaný dopravní prostředek.

Čínský smog

V poslední době se holandský návrhářský vizionář, žijící

v Číně, zabývá konceptuálními projekty zaměřenými na stav pekingského ovzduší. Znečištění ovzduší v Číně již dosáhlo takového stupně, že se kvůli tomu dokonce tamní města neváhají spojovat se světovými umělci a designéry. A aby ne, problém se znečištěním ovzduší v Číně, největším světovém spotřebiteli uhlí, začíná dosahovat těžko kontrolovatelných rozměrů. Čína se svými více než 1,3 miliardy obyvatel vyrábí elektřinu z velké části stále v uhelných elektrárnách. Jsou to často desítky let staré provozy, které mají s šetrným přístupem k životnímu prostředí společného ještě řádově méně než moderní typy uhelných elektráren, které se přece jen snaží alespoň část emisí odstranit či omezit. Čína zároveň zažívá automobilový boom. Každý chce mít vlastní auto: pokud možno co největší. Oba tyto trendy se spolu s postupující urbanizací v posledním desetiletí přetavily do kritického problému. Obyvatele gigantických metropolí, jako jsou Peking, Šanghaj nebo například Charbin, dlouhodobě trápí a otravuje všudypřítomný smog. Například začátkem prosince minulého roku musela radnice města Šanghaj – nejlidnatějšího

Znečištění ovzduší v Číně již dosáhlo takového stupně, že se kvůli tomu dokonce tamní města neváhají spojovat se světovými umělci a designéry. A aby ne, problém se znečištěním ovzduší v Číně, největším světovém spotřebiteli uhlí, začíná dosahovat těžko kontrolovatelných rozměrů. města Číny, ležícího na východě země, s 23 miliony obyvatel – sedm dnů po sobě vydat varování, aby děti a starší lidé zůstali doma a nevycházeli. Zároveň radnice omezila výrobu v okolních továrnách a automobilovou dopravu. I přes to všechno však úroveň znečištění ovzduší přesáhla povolené bezpečné limity a Světová zdravotnická organizace odhaduje, že náklady spojené se souvisejícími úmrtími a léčením dosáhnou v Číně ročně desítek miliard dolarů. Ale zpátky k nizozemskému umělci. Daan Roosegaarde byl požádán pekingským starostou, aby v jednom z městských parků sestrojil elektromagnetický lux, který bude ze vzduchu odstraňovat znečišťující částice. Pro realizaci projetu smogového vysavače by D. Roosegaarde chtěl využít technologického postupu statické elektřiny přitahující polutanty, který je využíván ve vzduchových filtrech v nemocnicích, a díky němu hodlá učinit

zmíněný park čistším místem. Rád by tam díky filtrům vytvořil 40 x 40 x 40 metrů prostoru, kde by se jinak všudypřítomný smog nenacházel. „Proměna jednoho místa v Pekingu není výsledkem hodným uznání. Ale je to něco pro lidi, kteří mohou vidět a zažít na vlastní kůži rozdíl mezi současným a budoucím čistým ovzduším. A poté se mohou rozhodnout, o které ve skutečnosti stojí,“ vysvětluje D. Roosegaarde, který by realizací odsáváním smogu z ovzdu -ší navíc získal přístup k zajímavé surovině.

Smog namísto diamantů

S vynalézavostí sobě vlastní se totiž Daan Roosegaarde rozhodl spojit jedno s druhým a ze smogu, prachových částic odfiltrovaných z povětří čínské metropole, začal vyrábět šperky. Svým vlastním způsobem tak poukazuje na problém stále více znečištěného ovzduší. K pravým diamantům mají jeho šperky sice ještě daleko, ale na výrobu jednoho šperku se zaskleným vzor-

kem smogu je přečištěno asi tisíc metrů krychlových vzduchu. „Jednorázově odsát z ovzduší pár gramů prachových částic nezmění nedýchatelné klima nad Pekingem. Ale výrobek sám by mohl přitáhnout pozornost lidí k celému problému a pomoci změnit situaci,“ pokračuje ve své úvaze D. Roosegaarde. To, že jeho slova není záhodno podceňovat, dokazují jeho předchozí úspěchy. Vedle van Goghovy stezky a Smart Highway nebo smogové bižuterie se proslavil například projektem Dune, tvořeným množstvím vláken s LED lampami a senzory, které reagují na pohyb a hlas kolemjdoucích. V loňském roce tak mohli návštěvníci Rijksmusea v Amsterodamu obdivovat jeho Lotus: Obrovský objekt ve tvaru koule tvořený stovkami drobných aluminiových lístků, které reagovaly na přítomnost lidí, konkrétně na teplo, které lidé vyzařovali. A v Eindhovenu si lidé mohli na jednom chodníku v podloubí pohrávat s krystaly, které obsahovaly svítivé diody napájené magnetickým podložím. A to zdaleka není všechno: Daan Roosegaarde experimentuje i ve světě módy. Oděv s názvem Intimacy mění svoji transparentnost podle toho, jak se k jeho nositelce přibližují jiné osoby.

Jedním z mnoha projektů, kterými se Daan Roosegaarde proslavil, je cyklistická stezka v holandském městě Nuenenu u Eindhovenu, jejíž povrch za tmy vyzařuje světlo akumulované během dne. Při tvorbě tohoto projektu se architekt inspiroval slavným obrazem Vincenta van Gogha Hvězdná noc.

44

Operační program Životní prostředí 2014–2020 má nový web

www.opzp.cz

Aktuality

pozvánky

kontakty

výzvy k podávání žádostí dokumenty ke stažení harmonogram výzev

tiskové zprávy newsletter

otázky a odpovědi Nové webové stránky Operačního programu Životní prostředí 2014–2020 obsahují aktuální informace o Operačním programu Životní prostředí v programovém období 2014–2020. Obsah webových stránek Operačního programu Životní prostředí 2007–2013 se přesouvá na adresu: www.opzp2007-2013.cz.

EVROPSKÁ UNIE Fond soudržnosti Evropský fond pro regionální rozvoj

priorita I měsíčník Operačního programu Životní prostředí I vydává Státní fond životního prostředí ČR, rezortní organizace Ministerstva životního prostředí I

ročník 8 I číslo vydání 3–5 I vyšlo v květnu 2015 I časopis je distribuován bezplatně I adresa redakce: Olbrachtova 2006/9, 140 00 Praha 4 I kontakt na redakci: [email protected], tel.: 606 831 394 I objednávky: www.sfzp.cz, www.opzp.cz I redakce: šéfredaktor: Daniel Tácha, [email protected]; grafická úprava: Alena Šenková, Eva Štanglová I fotografie na titulní straně: © ČTK/Vlk Vojtěch I číslo registrace: MK ČR E 18178 I Tento časopis je tištěn dle ekologických standardů. I  Texty z časopisu Priorita je možné přetiskovat za předpokladu uvedení autora a zdroje.