ČESKÁ REPUBLIKA > PODZIM 2007
EVOLUCE > GENOVÁ REVOLUCE > GENOVÁ JEDY? > ZACHRÁNÍ NÁS REFORMA PŘED JEDY? > ROZŠÍ KNIHA SVĚTA > NEJZELENĚJŠÍ KNIHA SVĚTA > NEJZELENĚJŠÍ KNIHA NA SEVONTĚ KLID? > NA SEVERNÍ FRONTĚ KLID? > NA SEVERNÍ FRONTĚ KLID? > NA SEVERNÍ FRONTĚ KLID?
© Greenpeace / Wuertenberg
> Fotografie čísla
600 lidí protestovalo 18. srpna na švýcarském ledovci Aletsch proti pokračujícímu globálnímu oteplování. Nic na sobě nemající aktivisté tak vyslali svůj vzkaz nic nedělajícím politikům. Svlečení dobrovolníci pózovali jako živé sochy pod vedením umělce Spencera Tunicka. Hrozba je jasná. Pokud bude oteplování pokračovat dosavadní rychlostí, zmizí většina alpských ledovců do roku 2080.
<2>
> Ve zkratce Editorial Petra Krystiánová
Léto bylo jako již tradičně plné festivalů a Greenpeace pro ně připravilo nový projekt propagace alternativních zdrojů: solární sprchy. Jejich voda je ohřívána výhradně sluneční energií. Poprvé jsme je představili na festivalu v Trutnově, kde sklidily velký úspěch. Sprchový systém je založen na deseti 200litrových slunečních kolektorech a voda zahřátá na 70 až 80 stupňů Celsia je skladována v 800litrovém zásobníku.
© Greenpeace
Genová revoluce, to je název článku Magdaleny Klimovičové. Možná Vám zní příliš bombasticky, ale nové objevy v oblasti genetiky takové skutečně jsou. Biotechnologický průmysl, který svět zásobuje různě geneticky upravenými rostlinami a živočichy, stojí od svého vzniku na jednoduchém základu: úpravou jednoho genu změníme jednu vlastnost organismu. Řada vedlejších změn byla v rámci genetického testování pojímána jen jako dočasná závada, kterou se časem jistě podaří odstranit. Jenže. Nejnovější studie a výzkumy prokazatelně ukazují, že gen nepracuje sám o sobě, nýbrž v interakci s dalšími geny. Změnou jednoho genu tedy můžeme změnit ne jednu, ale více vlastností. Nikdo přitom neví, které to budou. Nově vzniklý organismus je tak jakýsi genetický mutant – nikdo nemůže ve světle nejnovějších objevů říci, jaké budou jeho nové vlastnosti, jak se bude chovat, jak se změny projeví u druhé, třetí a dalších generací. Časovaná bomba tak zatím tiše tiká, vybouchnout však může každým okamžikem. S plusy a mínusy dlouho diskutované a nakonec v okleštěné verzi přijaté Reformy chemické politiky Evropské unie (REACH) Vás seznámí Jan Freidinger. Největší bitva se při jejím přijímání svedla o zdánlivě jednoduchý princip náhrady nebezpečných chemikálií – existuje-li k takové látce dostupná bezpečnější náhrada, pak musí být použita. Přes snahu vědců, lékařů, environmentálních organizací či odborů právě tady reforma skončila patem. Přispěl k němu i český europoslanec Jan Zahradil, který proslul svým výrokem: „REACH je největší zrůdnost, kterou Evropský parlament kdy schválil.“ Tvrdá práce vedoucího naší klimatické kampaně Jana Rovenského, jeho týmu, spolupracovníků z dalších organizací a samozřejmě místních obyvatel přináší výsledky. Mostecká uhelná oznámila, že prozatím upouští od svých plánů na zbourání Horního Jiřetína a rozšíření těžby uhlí. Můžeme slavit? Ruské expedici, které se s ponorkou podařilo dostat na dno pod severním pólem, se ve svém fejetonu věnuje Jan Keller. Na jedné straně jde podle něj nepochybně o triumf vědy a techniky. „Pokrok nezastavíš. Nebude to trvat dlouho a jistě se na planetě plné hladu, nemocí a válek podhrabeme i pod jižní točnu.“ Na straně druhé…
Ředitel organizace British Antarctic Survey Christopher Rapley na nedávném semináři vědců a politiků celého světa v norském Ny Alesundu řekl, že Mezivládní panel pro klimatickou změnu (IPCC) patrně podcenil rozsah tání ledovců. Jejich rekordní tání v Arktidě nyní odhaluje doposud neznámé ostrovy. Lední medvědy a tuleně tak na norském poloostrově Svalbard trápí nedostatek ledu, na němž jsou během lovu v moři závislí.
Fotografie čísla ....................................................................... 2 Editorial | Ve zkratce ............................................................. 3 GMO | Genová revoluce ................................................ 4 – 5 Toxic | Zachrání nás reforma před jedy? ................6 – 7 Pralesy | Nejzelenější kniha světa ................................. 8 Oceány | Poslední tuňáci na Vašem stole .................. 8 Klima | Na severní frontě klid? ......................................... 9 Podpořte Greenpeace ......................................................... 10 Fejeton | Akce ....................................................................... 11 Vydává: Greenpeace Česká republika Prvního pluku 12, Praha 8 – Karlín, 186 00 tel.: +420 224 320 448 nebo +420 224 319 667 e-mail:
[email protected] | www.greenpeace.cz Šéfredaktorka: Petra Krystiánová Grafická úprava: Petr Slezák Registrováno MK ČR 6616, ISSN 1211 81 68 Podávání novinových zásilek povoleno ředitelstvím pošt Praha, čj. NP 2417/1993 ze dne 14. 12. 1993 Tištěno na 100% recyklovaném papíře
Jeden z nejzachovalejších přírodních ekosystémů v Evropě – polské údolí Rospuda, kde dosud volně žijí vlci či stáda losů – se polská vláda rozhodla přetnout dálnicí. Greenpeace proto v únoru, ihned po veřejném oznámení úmyslu, postavilo v údolí tábor. Aktivisté se tu při teplotách pod -20 stupni Celsia připravili na to bránit vlastními těly vstupu buldozerů. Polskému Greenpeace se pomocí internetu podařilo zalarmovat statisíce Poláků. Polská vláda nakonec stavbu dočasně zastavila a nyní čeká na rozhodnutí Evropského soudního dvoru, na který se obrátila Evropská unie. Ta požaduje zrušení stavby. Situace je tedy stále napjatá.
<3>
© Greenpeace / Manuel Citak
Krásné babí léto. Petra Krystiánová
© Greenpeace / Vinal Dithajohn
> GMO
Genová revoluce
© Greenpeace / Christoph Piecha & Stefan Klein
Jen ve Spojených státech amerických již bylo patentováno více než 4000 lidských genů, o rostlinných či živočišných ani nemluvě. Poslední výzkumy však přinášejí převratný objev: Geny mezi sebou spolupracují. Změna jednoho ovlivní i ty ostatní. Co to znamená pro biotechnologický průmysl? A pro nás?
Místo toho se ukázalo, že geny pracují v rámci komplexní sítě, navzájem se ovlivňují a částečně se překrývají mezi sebou i s dalšími složkami systému, a to způsobem, kterému ještě plně nerozumíme. Tyto nové poznatky budou dle vyjádření výzkumného ústavu výzvou vědcům, aby přehodnotili své letité názory na to, co geny vlastně jsou a co dělají. Biologové dlouhá léta tyto síťové jevy pozorovali a zaznamenávali u jiných druhů organizmů. Ve světě vědy se ale často objevy nestanou součástí hlavního proudu do doby, než se začnou týkat člověka. A to se stalo právě nyní. Zpráva tak zřejmě bude mít dalekosáhlý ohlas i mimo zdi laboratoří. Předpoklad, že geny pracují přísně odděleně, byl stvrzen v roce 1976 založením první biotechnologické firmy - ve skutečnosti se totiž jedná o ekonomické a právní základy, se kterými stojí a padá celý biotechnologický průmysl.
> Vznik nezničitelných bakterií
Letos na jaře vydalo vědecké konsorcium zprávu o svých objevech na poli genetiky. Kriticky hodnotí tradiční názory na funkci genů, tedy na to, jak geny pracují. Národní ústav výzkumu lidského genomu Spojených států amerických zorganizoval vyčerpávající a důkladný čtyřletý výzkum, kterého se zúčastnilo 35 týmů z 80 vědeckých institucí celého světa. Ke svému nezměrnému údivu vědci nakonec došli k závěru, že lidský genom není pěkně uspořádaný sled nezávisle pracujících genů, v němž má každá sekvence DNA svou vlastní funkci, jakou je například predispozice ke vzniku cukrovky či srdečního onemocnění. <4>
Každá inovace plodí také svá rizika. Je-li něco vskutku objevně nového, lze říci jen velmi málo o tom, jak to bude vlastně fungovat. Zastánci a propagátoři objevu často vidí pouze užitek, který novinka přinese. Týkají-li se ale objevy léků či potravin, může být jednostranná víra v užitečnost objevu nebezpečná. Velmi často se pak objeví informace, které vyvracejí samotné principy, na kterých protagonisté své výrobky vytvořili, a s tím padá i tvrzení o jejich užitečnosti a někdy také bezpečnosti. Například antibiotika byla kdysi považována za zázračné léky, neboť poprvé v historii pomohla snížit pravděpodobnost úmrtí na běžné bakteriální infekce. Lékaři ale netušili, že se genetický materiál zodpovědný za propůjčenou rezistenci na antibiotika snadno přemísťuje mezi různými druhy bakterií. Nadměrné předepisování těchto léčiv následně způsobilo vznik bakterií, které jsou prakticky nezničitelné. Princip, který dal vzniknout biotechnologickému průmyslu, sliboval stejně působivé výhody. Princip tvrdí, že každý gen živého organizmu, ať již lidský či bakterie, nese informaci potřebnou pro
> GMO vytvoření jedné bílkoviny. Bílkoviny jsou motorem, který řídí funkci buněk a v důsledku toho i organizmů. V 60. letech vědci zjistili, že gen produkující jeden typ bílkoviny v jednom organizmu může vyrábět nápadně podobnou bílkovinu v jiném. Podobnost mezi inzulínem produkovaným lidmi a tím, který vyrábějí prasata, vedla k tomu, že se inzulín z prasat stal lékem zachraňujícím životy lidí s cukrovkou. Vědci, kteří v roce 1978 stáli u objevu rekombinantní DNA, vystavěli svůj novátorský objev na tomto mechanistickém principu „jednoho genu a jedné bílkoviny“. Vědci tehdy usoudili, že genům mohou být přisouzeny určité konkrétní funkce, vlastnosti a jasná vymezení, a proto gen přenesený z jednoho organizmu pěkně zapadne do jiného organizmu. To vše v rámci širšího vzorce, v němž lze vytvořit výrobky a vybudovat firmy i právní systém, který bude tyto produkty coby duševní vlastnictví chránit.
Magdalena Klimovičová konzultantka genetické kampaně Greenpeace
Tuto domněnku, o které se dnes vedou spory, nazval kdysi jeden molekulární biolog „průmyslovým genem“. „Tento průmyslový gen může být definován, vlastněn, vystopován, lze dokázat jeho přijatelnou bezpečnost a stejné účinky, lze ho prodat a povolat nazpět,“ tak ho charakterizoval Jack Heinemann, profesor molekulární biologie na Fakultě biologických věd Univerzity v Canterbury na Novém Zélandě, který zároveň působí jako ředitel Centra pro integrovaný výzkum v oblasti biologické bezpečnosti. A právě na základě tvrzení o těchto uniformních a stálých účincích či funkcích dnes Úřad pro patenty a ochranu duševního vlastnictví povoluje ve Spojených státech patentování genů živých organizmů. Gen přitom de facto definuje jako „uspořádaný sled DNA, který kóduje určitý funkční výrobek“. V roce 2005 již bylo jen v samotných Spojených státech patentováno více než 4 000 lidských genů, což je navíc ve srovnání s celkovým počtem patentovaných rostlinných, živočišných a mikrobiálních genů jen malé číslo. Ve světle nových nálezů ale výše uvedené definice vyvolávají řadu zásadních otázek o obhajitelnosti těchto patentů. Jsou-li geny jen jednou ze složek celkové funkce genomu, mohou pak vyvstat spory o porušení práva v případě, že
© Greenpeace / Juergen Siegmann
> DNA jako funkční výrobek
se v síti vyskytne další zásadní složka, na níž si činí právní nárok někdo jiný? Mohou být držitelé patentů voláni k odpovědnosti za náhodné vedlejší dopady způsobené síťovými účinky genů, na které mají vlastnická práva? A namístě je i otázka, jak budou nové objevy korespondovat s požadavkem trhu a investorů, kteří považují svůj nárok na ochranu duševního vlastnictví za zcela nezpochybnitelný. Ačkoli zatím dosud nikdo celý tento právní rámec patentování genů nenapadl, biotechnologický průmysl si je tohoto problému již dlouho dobře vědom.
> Chybné rizikové analýzy „Genom je velmi komplexní a jediné co k tomu lze s jistotou říci je fakt, že k výzkumu toho zbývá ještě velmi mnoho,“ prohlásila Barbara Caulfieldová, výkonná náměstkyně ředitele biotechnologické firmy Affymetrix ve svém nedávném článku. „Dozvídáme se, že řada nemocí je způsobena nikoli činností jednoho genu, ale interakcí mezi mnoha geny,“ řekla a zároveň poznamenala, že těsně před vydáním jejího článku vědci rozluštili genovou strukturu jedné z nejnebezpečnějších forem malárie - podílí se na ní až 500 navzájem se ovlivňujících genů. Ještě důležitější než patentové právo jsou otázky bezpečnosti. Důkazy o síťování genů otřásly vědeckými základy prakticky všech rizikových analýz dosud provedených u všech komerčních biotechnologických výrobků, od geneticky modifikovaných plodin až po léčiva. Obava, že celá komerční agenda kolem těchto produktů může být vzhledem k nedostatečnému poznání v genetice velmi předčasná, se beze zbytku naplnila. Co si tedy všichni tito lidé, kteří založili svou existenci na rovnici „jeden gen = jedna bílkovina“, nyní po nálezu konsorcia, který zpochybnil celou teorii, počnou? I na tuto otázku se nabízí řada možných odpovědí. Je mezi nimi i varianta, že ti, kdo se dovolávají pokroku a oponenty označují za tmáře, budou nejnovější vědecké objevy jednoduše ignorovat tak dlouho, jak jen to půjde. © Greenpeace
<5>
> Toxic
Datum Vážený pane/paní V souladu s novým nařízením EU o chemických látkách REACH, vám píši, abych Vás požádal/a o informace o přítomnosti „látek vzbuzující velmi vysoké obavy“ jak jsou specifikovány v nařízení REACH, ve výrobku XX nebo jeho obalu. Pokud by některé z těchto látek byly přítomny ve výrobku XX nebo jeho balení, chci znát název této látky. Velmi bych ocenil/a pokud by tato informace byla podána během 45 dnů, jak ukládá REACH. Taktéž bych ocenil/a, kdybyste mě informovali o krocích, které podnikáte, abyste nabídli výrobky pro stejné použití, které ovšem již neobsahují potencionálně nebezpečné látky. S pozdravem, …………………………… cc: Evropská chemická Agentura – Helsinky Annankatu 18, 00120 Helsinky, Finland www.echa.europa.eu
Vzor dopisu, jak žádat informace o nebezpečných látkách ve výrobcích
Zachrání nás reforma před jedy? Účinek na lidské zdraví a životní prostředí nebyl dosud posuzován u desetitisíců dnes vyráběných chemických látek. Bezpečnost podezřelé chemikálie navíc nezkoumá její výrobce ale státní orgány - za peníze daňových poplatníků. Na trhu tak byly a často ještě stále jsou k dostání jedovaté hračky, oblečení či kosmetika. Tento absurdní systém měla v Evropské unii změnit Reforma chemické politiky (REACH). Povedlo se?
Devět let Greenpeace bojovalo za podobu nová chemické politiky (REACH), která by účinně ochránila spotřebitele, životní prostředí a zdraví lidí před škodlivými chemickými látkami. 1. června 2007 vstoupil REACH v platnost, ale cesta k bezpečné chemii není zdaleka u konce. Přijímání této legislativy vyprovokovalo největší lobystickou bitvu v historii Evropské unie. Greenpeace se spolu s evropskými lékaři, odbory a dalšími postavilo agresivnímu tlaku chemického průmyslu. Jeho zástupci od počátku zpochybňovali potřebu reformy chemické politiky. Jak by ne, volnost, kterou jim tehdejší zákony umožňovaly, byla zarážející. U desetitisíců chemických látek, které vyrábějí, nebyl nikdy posuzován jejich vliv na lidské zdraví a životní prostředí. Zodpovědnost výrobce? Prakticky nulová.
> Zahradil: REACH je zrůdnost Největší bitva se odehrála o princip povinné náhrady nebezpečných látek. Zdánlivě jednoduchý princip: pokud k prokazatelně nebezpečné látce existuje dostupná (i finančně) bezpečnější alternativa, musí být škodlivá látka povinně nahrazena méně nebezpečnou. Přesto se stal trnem v oku nejen zástupcům chemické loby, ale i některým politikům. Proslulý je výrok europoslance Jana Zahradila: „REACH je největší zrůdnost, kterou Evropský parlament kdy schválil.“ Konečná podoba chemické politiky je přitom kompromisem, na kterém nejvíce tratí běžní spotřebitelé a životní prostředí. Některé nejvíce nebezpečné látky sice budou muset být nahrazeny, ale stále existuje celá řada škodlivých chemikálií, které nahrazeny být nemusí (včetně hormonálních disruptorů a látek karcinogenních, mutagenních a toxických pro reprodukci). A mnohé z nich najdete ve vašich domovech, ve výrobcích každodenní potřeby, jako jsou osvěžovače vzduchu, výrobky osobní hygieny nebo čistící prostředky, ale také v nábytku, elektronice, kuchyňském vybavení, oblečení a hračkách. <6>
> Toxic Ústupků chemickému průmyslu je v reformě ale mnohem víc. Dramaticky byl snížen například objem bezpečnostních informací, které musí být u vyráběných látek poskytovány. Dokonce o látkách, které se vyrábí v objemu menším než jedna tuna ročně, není nutné poskytovat informace žádné. REACH však není vytesán do kamene. Je zde stále šance reformu během příštích let vylepšit. Například v roce 2013 bude EU rozhodovat, zda budou muset být nahrazeny látky narušující hormonální systém. Můžete si být jisti, že Greenpeace a další environmentální, spotřebitelské a zdravotní organizace budou i nadále aktivní a budou i vás žádat o pomoc při prosazení těchto zásadních bodů.
> Jak využít nový zákon? Jedno z klíčových ustanovení nového nařízení je povinnost výrobců odpovídat na žádosti spotřebitelů, zdali konkrétní výrobky obsahují látky „vzbuzující velmi vysoké znepokojení“. Seznam těchto látek zveřejní Evropská unie v roce 2009. Každý, kdo bude kupovat výrobek, tak bude moci kontaktovat prodejce či výrobce a žádat informace o přítomnosti těchto látek v nabízeném zboží. Nemusíte ale čekat až do roku 2009. Zodpovědní prodejci a výrobci by vám měli poskytnout informace o nebezpečných látkách, které používají, již nyní. Veřejný tlak často funguje daleko rychleji než různé směrnice a nařízení. Jako spotřebitelé můžete použít modelový dopis, abyste výrobcům dali jasně najevo, že vám není lhostejná bezpečnost nabízených výrobků a přiměli je, aby přestali používat škodlivé látky.
VŮNĚ Umělá pižma Jsou používána pro výrobu parfémových složek kosmetických výrobků jako mýdla, šampónů nebo parfémů. Vyskytují se i v pracích prášcích, avivážích a čistících prostředcích, osvěžovačích vzduchu a dalších produktech. Běžné polycyklické pižma je persistentní chemickou látkou, která se hromadí v potravním řetězci a která může narušovat hormonální systém ryb, obojživelníků i savců.
Jan Freidinger vedoucí toxické kampaně Greenpeace
Greenpeace publikovalo řadu vědeckých studií, aby přesvědčilo politiky o nutnosti nahradit toxické chemikálie bezpečnějšími alternativami. Například: Studie DÁREK DO ŽIVOTA – Nebezpečné chemikálie v pupečníkové šňůře • odhalila množství nebezpečných látek, které se dostávají do těla těch nejzranitelnějších tvorů – ještě nenarozených dětí – přímo od matky. Ve vzorcích byly nalezeny jak již zakázané nebezpečné látky jako DDT, hexachlorbenzen či nonylfenol, tak i látky stále hojně užívané jako ftaláty nebo syntetické pyžma. Studie VŠE CO JSTE KDY NEVĚDĚLI O SEXU – Vliv toxických látek na lidskou reprodukci • shrnula vědecké poznatky z této oblasti. Odhaluje problémy spojené s používáním chemických látek. Například pokles naměřeného počtu spermií v ejakulátu je za posledních 50 let v mnoha zemích dramatický; značně vzrostl výskyt rakoviny varlat či neplodnost, která se dnes ve vyspělých zemích týká 15 - 20 % párů, na rozdíl od 7 - 8 % ze začátku 60. let.
TEXTIL
ZMĚKČOVAČE
Bromované zpomalovače hoření Používané v nábytkovém textilu (například pohovkách) a umělých hmotách (osobní počítače a mobilní telefony), aby zpomalovaly šíření ohně. Nejčastěji používané zpomalovače se kumulují v potravním řetězci, řada z nich narušuje funkci hormonálního systému.
Ftaláty Jsou hojně využívány jako změkčovače v plastových výrobcích z PVC, včetně hraček, v rozpouštědlech a ustalovačích v kosmetice a výrobcích osobní péče. Ftaláty jsou hojně rozšířeným znečišťovatelem životního prostředí po celém světě. Některé jsou toxické pro reprodukci a snižují plodnost, mají negativní vliv na vývoj a narušují hormonální systém.
NEPŘILNAVÉ POVRCHY Perfluorované uhlovodíky (PFCs) Používají se pro výrobu nepřilnavých povrchů u žehliček a pánví, vnitřků obalů pro popcorn do mikrovlnné trouby, protiskvrnovou úpravu povrchu koberců, látek a nátěrů. PFCs zůstávají v životním prostředí, mohou se hromadit v půdě a tkáních zvířat. Některé z nich jsou toxické, škodlivé pro rozmnožování sladkovodních bezobratlých živočichů a poškozují játra ryb a savců. Mohou navíc posílit toxicitu jiných persistentních látek.
<7>
> Pralesy Karel Stejskal konzultant pralesní kampaně Greenpeace
Nejzelenější kniha světa J. K. Rowlingová a její Harry Potter s trochou nadsázky odstartovali zelenou revoluci v knižním průmyslu. Česká republika je díky nakladatelství Albatros její součástí. Minutu po půlnoci londýnského času dne 21. července 2007 začal po celém světě prodej údajně posledního dílu dobrodružství mladého čaroděje Harry Potter and the Deathly Hallows. Knihy, která vychází na papíru šetrném k životnímu prostředí již v 16 zemích světa. Posun je to ohromný. První díl Harryho vyšel v roce 2003 na tomto papíře jen v jediné zemi. K uvedenému trendu se připojilo i nakladatelství Albatros, které slíbilo, ze české vydání knihy bude vytištěno na papíru certifikovaném podle přísných ekologických standardů. Greenpeace navázalo s Albatrosem spolupráci již v říjnu 2005 a rozhodnutí nakladatelství tak považujeme za úspěch, který jsme oslavili veselým happeningem před pražským Palácem knihy Kanzelsberger a knihkupectvím Anagram. Poslední Harry již ovlivnil 300 světových nakladatelů, kteří začali zvyšovat náklad knih vydaných na papíru šetrném k přírodě (eco-friendly). Speciálně pro Potterovo vydání bylo dokonce vytvořeno šest zbrusu nových verzí tohoto papíru a jen v Severní Americe pak následně dalších 32 nových typů. Doufejme, že tento trend bude dále pokračovat.
Poslední tuňáci na Vašem stole Máte rádi tuňáka? Tak ho nekupujte! Pokud bude totiž vše pokračovat beze změny, za pár let tuto rybu již neseženete.
© Greenpeace / Marco Care
Od sedmého června platí nové nařízení Mezinárodní komise pro ochranu atlantického tuňáka (ICCAT), které se o čtyři dny později stalo zákonem Evropské unie. Komise zavedla nové, přísnější kvóty a pravidla pro lov tuňáka. V polovině června sledovala loď Greenpeace Rainbow Warrior rybářskou flotilu ve Středozemním moři. Ilegální rybáře však nový zákon vůbec nevyvedl z míry.
> Už za čtyři roky… Tuňák je nejoblíbenější rybou na trhu. Zatím. Vědci sledující jeho výskyt a zhoršující se životní podmínky v atlantické oblasti totiž nebyli spokojeni ani s loňskou lovnou kvótou třicet dva tisíc tun tuňáků modroploutvých severních. Podle výzkumů není možné ulovit ročně více než patnáct tisíc tun, jinak by rybě hrozilo úplné vyhubení. V roce 2006 však legální a ilegální lov dohromady připravily moře o zhruba padesát tisíc tun atlantických tuňáků. K těmto neradostným číslům je navíc třeba připočíst zjištění, že tichomořskou populaci tuňáka žlutoploutvého vážně ohrožuje klimatický jev La Niña, který přináší studenou mořskou vodu až do tropických oblastí Pacifiku. La Niña způsobená globálními změnami klimatu narušuje rozmnožování ryb a omezuje jejich stavy i bez ničivých zásahů rybářských lodí. Nicméně i tichooceánský tuňák je nadměrně loven, mimo jiné proto, aby uspokojil rostoucí poptávku na evropském trhu. Předpověď je neradostná: Pokud nedojde k radikálnímu omezení lovu a zřízení mořských rezervací, tuňák modroploutvý severní zmizí ze Středozemního moře možná už do čtyř let. Rybářský průmysl však nadále odmítá vzít na vědomí skutečnost, že zdroj jeho zisků může už brzy zcela vymizet. <8>
Greenpeace v červnu zdokumentovalo tři italské lodě lovící do vakových vlečných sítí. Šlo o plavidla Ligny Primo, Maria Antoinetta a Luca Maria. Posledně jmenované plavidlo dokonce nedisponuje licencí ICCAT k lovu tuňáka. Italská flotila spolupracovala se čtyřmi průzkumnými letadly, která pátrala po zbylých rybích hejnech. Vyhledávání ryb ze vzduchu je přitom novým nařízením komise ICCAT přísně zakázáno. „Pokud jde o ilegální lov tuňáka modroploutvého ve Středozemním moři, plavidla zemí Evropské unie představují hlavní aktéry,“ upozorňuje Sebastián Losada, oceánský expert na palubě Rainbow Warrioru. Evropské úřady sice zákon na ochranu oblíbené ryby schválily, ale je zřejmé, že při jeho vymáhání si počínají dosti vlažně. Nepodporujte tedy ze svých peněženek nájezdníky plenící mořské hlubiny!
Karel Dolejší tiskový mluvčí Greenpeace
> Oceány
> Klima Jan Rovenský vedoucí energetické kampaně Greenpeace
V Chabařovicích těžba skončila v devadesátých letech. Podaří se to i na Mostecku? Foto © Ibra Ibrahimovič
Na severní frontě klid? Pokud fandíte těžbě uhlí, bourání měst či zvyšování emisí CO2, ta zpráva vás jistě nepotěšila: počátkem letošního léta Mostecká uhelná, a.s. (MUS) oznámila, že prozatím upouští od svých plánů na zbourání Horního Jiřetína. O tom, zda hnědé uhlí pod městem skutečně vytěžit, si prý musí rozhodnout vláda. Co uhlobarony k tak neslýchanému ústupu vedlo? Pro vlastníky a manažery MUS se v posledním roce situace vyvíjí jako ve zlém snu. Nejdříve policie obvinila největšího akcionáře firmy Pavla Tykače kvůli miliardovému tunelu v CS Fondech. Pak přišel o místo vládní zmocněnec pro Severozápadní Čechy Vlastimil Aubrecht, v němž měli těžaři mocného zastánce. V loňských podzimních komunálních volbách dali občané v Horním Jiřetíně a Litvínově většinu hlasů kandidátům, kteří prolomení územních ekologických limitů těžby zásadně odmítají. V prosinci pak 95 % účastníků místního referenda v Litvínově dalo svým zastupitelům signál, aby proti dalšímu rozšiřování dolů aktivně bojovali. Dva tisíce obyvatel Horního Jiřetína tak získalo jako spojence třicetitisícové město. Následně Greenpeace odhalilo, že hluk z velkolomu ČSA, jehož je MUS vlastníkem, soustavně překračuje platné hygienické limity.
Patrně nejhorší šok pro těžaře ale přišel v lednu: nová vláda se rozhodla zachování územních ekologických limitů vetknout přímo do svého programového prohlášení. Navíc vyšlo najevo, že údajně bezproblémová likvidace obcí v Německu, na kterou se těžaři odvolávali, naráží ve skutečnosti na mnoha místech na tvrdý odpor. Starostové Horního Jiřetína a Litvínova společně upozornili na to, že vedle limitů hluku jsou na území jejich měst překračovány i imisní normy polétavého prachu. Jiřetínští vlastníci nemovitostí začali masivně podepisovat výzvu „Neprodáme!,“ ve které odmítají vyjednávat s MUS o prodeji svých domů a jejich zbourání. Příslovečnou poslední kapkou pak byl výzkum veřejného mínění IVVM, podle kterého 60 % Čechů prolomení limitů těžby odmítá, zatímco těžaře a jejich plány podporuje jen 8 % obyvatel. Rozhodnutí vlastníků MUS nadále se do Horního Jiřetína aktivně nevnucovat a hodit horký brambor vládě je za těchto okolností vlastně docela logické. Hlavní argument uhlobaronů navíc nedávno nevědomky a paradoxně podrazil sám ministr obchodu a průmyslu Martin Říman. Na loňském Žofínském fóru a pár měsíců po něm totiž strašil veřejnost a novináře, že Česku hrozí do pěti let nedostatek elektřiny a proto musíme rozšiřovat těžbu uhlí nebo stavět nové jaderné elektrárny. Jenže ze zveřejněné korespondence s Evropskou komisí Greenpeace zjistilo, že ve zmíněných pěti letech Římanovo ministerstvo naopak plánuje zvýšit čistý export české elektřiny až na 25 % celkové produkce. Více než polovina severočeských elektráren by tak pracovala pouze pro vývoz.
> Déjà vu? Ještě před dvěma lety vypadala pozice těžařů neotřesitelně. Veřejně se mluvilo o tom, že nepoddajní vlastníci z Horního Jiřetína mohou být nakonec ve veřejném zájmu vyvlastněni. To všechno je nyní pryč. Můžeme slavit. Na druhou stranu si nelze představit větší chybu, než považovat kampaň proti prolomení limitů za vyhranou. K podobně naivnímu optimismu byl důvod už jednou: v roce 1994 generální ředitel Mostecké uhelné Aleš Burian napsal dopis tehdejšímu jiřetínskému starostovi, ve kterém ho ujistil, že firma o uhlí pod obcí „vzhledem k hodnocení přínosů, rizik a ekonomické efektivnosti“ zájem nemá. Od té doby čelili jiřetínští již dvěma pokusům o prolomení limitů. Není divu, že současný jiřetínský místostarosta a nestor odporu proti zbourání města Vladimír Buřt má pocit déjà vu. „Mostecké uhelné se věřit nedá. Teď sice naoko ustupují, ale jakmile bude pro ně situace příznivější, znovu se do nás pustí. Klid bude teprve tehdy, až se podaří všechno uhlí za limity odepsat,“ říká Buřt.
Most v osmdesátých letech. Pokud by těžaři uspěli, měli by podobnou jámu pod okny i lidé z Litvínova. Foto © Ibra Ibrahimovič
<9>
> Podpořte Greenpeace Batikované tričko
Tričko Save our seas
Tričko Keep Natural
Tričko s obrázkem velryby
Bavlněné batikované tričko s krátkým rukávem, modro-bílá kombinace, černé logo Greenpeace (vpředu malé, vzadu velké). Dívčí tričko s dlouhým rukávem, červeno-oranžová kombinace, malé černé logo Greenpeace vpředu Velikosti S, M, L, XL.
Bavlněné triko , barva olivová, vpředu znak velryby a logo Greenpeace. Dámské velikosti S, M, pánské S, M, L, XL.
Bavlněné žluté tričko, pánské s krátkým rukávem velikosti S, M,L, XL, dámské tričko je bez rukávů velikosti S, M, L.
Bavlněné tričko vpředu obrázek velryby, vzadu logo Greenpeace, barva světle modrá s tmavým potiskem nebo tmavěmodrá se světlým potiskem. Velikosti dámské S, M, L, XL pánské S, M, L, XL.
cena
cena
cena tričko Keep natural 300 Kč
cena
390 Kč
300 Kč
DO VYPRODÁNÍ ZÁSOB
300 Kč
DO VYPRODÁNÍ ZÁSOB
Čepice
Nákupní tašky
Dámské tílko
Pexeso
Šestidílná čepice s kšiltem, vpředu vyšité logo Greenpeace, z nebělené bavlny.
1. Nákupní taška z nebělené bavlny, nápis „Genetic Experiment“. 2. Taška s delšími uchy, nápis „Reduce, Reuse, Recycle“.
Bavlněné červené tílko s lycrou, vpředu logo Greenpeace, vzadu ornament. Velikost XL.
Pexeso – Klasická stolní hra.
cena Čepice z bavlny
cena 1. Taška „GE“ cena 2. Taška „R–R–R“
cena Dámské tílko
cena Pexeso
270 Kč
počet kusů
Objednávka – PODZIM 2007 S Batikované tričko – modré
100 Kč 130 Kč
M
L
XL
200 Kč
Objednané zboží zašlete na adresu: celkem Jméno: ...........................................................................
Batikované tričko – dívčí červené Tričko Save Our Seas – pánské Tričko Save Our Seas – dámské
Ulice, číslo: .................................................................. Město: ...........................................................................
Tričko Keep Natural – pánské Dámské tílko Tričko s velrybou – pánské světlemodré
PSČ: ...............................................................................
*Telefon: .......................................................................
Tričko s velrybou – dámské světlemodré Tričko s velrybou – pánské tmavěmodré
Podpis: .........................................................................
Tričko s velrybou – dámské tmavěmodré
*Poznámka: ................................................................
Čepice Natural
.......................................................................................... .......................................................................................... ..........................................................................................
Taška “GENETIC EXPERIMENT” Kalendář Greenpeace 2007 Pexeso
<10>
uplatňuji 30% slevu pro členy / členky RWC
40 Kč
Zboží můžete zakoupit v naší kanceláři, ale zasíláme jej i na dobírku (v tomto případě připočítáváme cca. 84 Kč na poštovné – netýká se samotné objednávky pexesa nebo klíčenky). Objednat zboží si můžete telefonicky, e-mailem, poštou i faxem. Greenpeace 1.pluku 12/143, 186 00 Praha 8, tel. 224 319 667, fax: 222 313 777 e-mail:
[email protected] *Uvedete-li na objednávce svoje telefonní číslo, případně e-mailovou adresu, urychlíte nám komunikaci s Vámi v případě, že některý z Vámi požadovaných produktů nemáme na skladě. Jako poznámku můžete uvést například nejpozdější datum, do kterého dodávku požadujete (jedná-li se například o dárek ke konkrétní příležitosti apod.). Lenka Dvořáková, která se o náš „obchod“ stará, se snaží o co nejrychlejší vyřízení Vašich objednávek, ale při jejich vysokém počtu může někdy dojít ke zpoždění. I v takovém případě usnadní uvedení telefonního či e-mailového spojení další dohodu.
> Fejeton
Homo téměř Sapiens
Jan Keller sociolog a ekolog, profesor Ostravské univerzity
Je to pár týdnů, co se ruské expedici podařilo poprvé v historii doplout s ponorkou na dno v místech severního pólu. Podmořští polárníci umístili na dno v oblasti pólu vlajku své země. Expedice vyvolala smíšené reakce. Na jedné straně jde nepochybně o triumf vědy a techniky. Další sen lidstva byl naplněn. Pokrok nezastavíš. Nebude to trvat dlouho a jistě se na planetě plné hladu, nemocí a válek podhrabeme i pod jižní točnu. Zároveň však komentátoři projevili zvýšené znepokojení. Ruská expedice se netajila tím, že vlajka zapíchnutá hluboko v moři má sloužit k vykolíkování ruských ropných polí. Kanaďané, Američané, Dánové by tak přišli zkrátka. Komentátoři mají pravdu. Ve světě, který je stále více přirovnáván k jediné globální vesnici, se hoši z horního konce sváří s kluky z dolního konce o to, kdo si urve větší kus hřiště kou-
sek za návsí. Nechme stranou otázku, zda by naši komentátoři spustili stejný povyk v případě, že by na pólu zavlála vlajka kanadská, dánská, či americká. To není důležité, podstatné je něco úplně jiného. Státy se obracejí k ropným zásobám kolem severního pólu poté, co se začalo ukazovat, že tato oblast už nemusí být dlouho pokryta věčným sněhem a ledem. V důsledku globálních změn klimatu její ledový příkrov taje. Zdá se, že lidé nevyužijí ani tohoto signálu k tomu, aby zvýšili tlak na boj s globálním oteplováním. Namísto toho se radují, že bude možno těžbu dále zintenzívnit. Vždyť v oblasti severního pólu se má ukrývat možná až čtvrtina světových zásob ropy. Je úplně jedno, který stát v boji o nová naleziště zvítězí. Zcela bez ohledu na výsledek doplatíme na tenhle způsob uvažování úplně všichni.
> Profil
Magazínu, letákům a dalším tiskovinám českého Greenpeace dává tvář jeden člověk: náš dvorní grafik Petr Slezák. Počítačové grafice se profesionálně věnuje 8 let. Předtím pracoval jako zvukař a osvětlovač, navrhoval a realizoval koncepce ozvučení a osvětlení, audio a video techniku i prodával. Nakonec však zasedl za počítač a své dnešní profesi se začal věnovat jako naprostý samouk. Rád běhá dlouhé tratě a miluje studium hebrejštiny (absolvoval 3 ze 6 úrovní obtížnosti na Universitě v izraelské Haifě). Co tě na grafice nejvíc baví? Snažím se zkombinovat oba možné přístupy k ní: kreativní a technický. Kreativci často nerespektují nebo přehlížejí určitá technická omezení nebo normy, technici zase pro čísla a kódy nevidí určité nefungující grafické vazby – já se snažím (jestli úspěšně, to musí posoudit jiní) udržovat kontakt s oběma směry. Jinak mám rád v designu čistotu a jednoduchost, nejsem příznivcem zbytečně komplikovaných grafických řešení. I tady platí, že méně je často více…
Myslím si, že současná situace si žádá řešení – ne samozřejmě to konečné řešení ☺, ale minimálně otevření témat, o nichž delší dobu nebylo příliš v módě psát nebo mluvit. A nemám rád argumentace typu „když to dělají jiní, tak proč ne já.“ Při své poslední návštěvě Izraele jsi se stavil i v místní pobočce Greenpeace… Bylo to zajímavé, moc rád bych pracoval i pro Greenpeace v Izraeli. Škoda, že to letos nevyšlo, uvidíme příště. Setkal jsem se tam blíže i s místním top ekoproblémem: vysycháním Mrtvého moře, které není způsobeno pouze klimatickými jevy, ale mimo jiné i poměrně bezohlednou těžbou minerálů přímo z jeho zdrojů.
Petr při akci proto globálnímu oteplování při návštěvě amerického prezidenta Bushe letos v Praze.
Má grafik stejně jako architekt rád, když dostane od klienta „volnou ruku“ při tvorbě zakázky? Já jsem radši, když je mi spolu se zadáním představena i jakási hrubá idea toho, jak by měl vypadat výsledek. To obvyklé „něco vymyslete“ občas sice dává volnost, ale často mi spíš práci komplikuje. Jak jsi se dostal ke Greenpeace? Ač dlouhou dobu sympatizant, oficiálním příznivcem jsem až od roku 2006, jakožto jedna z „obětí“ oslovení na ulici.
<11>
Mostecká uhelná
zahryzla... Jen Mostecká uhelná si ústy svých pánů Koláčka a Tykače uhryzla již 149 km2 severočeské krajiny. Celkem si spolu s dalšími uhlobarony pochutnali již na 285 km2 České republiky. Pro vaši představu je to rozloha téměř 6 Lipenských přehrad. Radovat se z toho mohou snad jedině děti – budou se toho o své vlasti učit méně.
www.greenpeace.cz/energetika.shtml
