DALTONSKÝ PLÁN CHEMICKÁ KOUZLA
„Všechny látky jsou jedy, toliko dávka je příčinou, že látka přestává být jedem.“
Paracelsus
Jméno, příjmení: Třída: Datum zadání: Datum odevzdání: Hodnocení:
Chemie se laikovi jeví jako tajemná říše zázraků a kouzel. Lidé odpradávna využívali chemických procesů, ale podstatu chemických přeměn si vysvětlit nedovedli, a tak mnoho chemických pokusů, které dnes přijímáme se samozřejmostí, považovali za opravdová kouzla. Vždyť ani sami tehdejší alchymisté a mágové neznali skutečnou podstatu prováděných experimentů. Tento daltonský plán je poněkud jiný než ostatní. Obsahuje devět pokusů, které jsem čerpala z laboratorních cvičení školských pokusů, která jsem v průběhu studia navštěvovala, z knihy Kouzelnické pokusy z chemie39 a z knihy Poznáváme taje chemie14. Dotvořila jsem si k nim ještě úkoly, potřebné k mému daltonskému plánu . U každého pokusu jsou napsána témata, ke kterým se dají pokusy přičlenit. Předpokládám znalost obecné chemie. Pokud třída některé pojmy nezná, může je učitel vysvětlit. Pokusy může předvádět učitel nebo je může zadat žákům a sami žáci je mohou předvádět. Já jsem pokus zadala vždy dobrovolníkovi. Mimo výuku jsme společně nachystali pomůcky, pokus vyzkoušeli a podrobně rozebrali odpovědi na všechny otázky, které budou studentům při výuce položeny. (Časová náročnost byla ve většině případů 90 minut). V dalších hodinách pak žáci předváděli svá kouzla spolužákům a pomáhali jim potom s vypracováním jejich daltonského plánu (Obcházeli skupinky a doporučovali jim knížky, popř. kapitoly, kde mají informace hledat). Daltonský plán jsem hodnotila tak, že za každou správně zodpovězenou otázku jsem dala jeden bod. Pokud tam bylo potřeba uvést více informací, tak jsem za každou informaci dala po jednom bodu. Jeden bod studenti obdrželi i za vyčíslení rovnice. Celkem mohli získat 97 bodů.
67
HRNEČKU VAŘ
Téma: Kyslík, mangan, redoxní reakce, rychlost chemických reakcí (vliv koncentrace) „Jistě všichni znáte pohádku o kouzelném hrnečku, který na zavolání hrnečku vař, začne vařit v pohádce krupicovou kaši,“ uvedla svůj pokus Markéta. „Já vám dnes takový hrneček ukážu,“ řekla Markéta a postavila si velkou, 500 ml. kádinku na podnos. Potom do ní nalila fialový roztok a přidala trochu jaru. Z malé kádinky pak přidala k roztoku bezbarvou kapalinu. Najednou se z roztoku začalo valit velké množství pěny. Pěna rostla, rostla až přerostla i přes okraj kádinky. Markéta zapálila špejli a nechala ji chvíli hořet. Pak špejli uhasila až jenom doutnala a přiložila ji k pěně. Špejle se najednou rozhořela. Toto opakovala ještě několikrát.
Pozn.: Nasycený roztok KMnO4 mírně okyselte a přidejte k němu mycí prostředek (doporučuji klasický jar). Peroxid vodíku, který budete přidávat musí být 30 %, jinak reakce nepoběží dostatečně rychle a intenzivně (pěny vznikne málo). Literatura: 5, 13, 20, 42
Úkoly: (30 bodů) • Napište, které látky jsou v pokusu použity. • Napište rovnici reakce. • Vyčíslete rovnici. • Napište, co je oxidačním a redukčním činidlem. • Který plyn způsobil rozhoření špejle? • K čemu se v lékařství používá manganistan draselný a k čemu peroxid vodíku? • Proběhla by reakce, kdybychom použily peroxid vodíku z lékárny? • Napište poloreakci manganistanu v zásaditém a neutrálním prostředí. • Roztok manganistanu draselného se využívá i v analytické chemii. Jak se tato metoda jmenuje? Uveďte alespoň tři rovnice reakcí probíhajících při těchto stanoveních. • Uveďte reakce, ve kterých se peroxid vodíku chová jako oxidační a redukční činidlo. • Jakou barvu mají krystalky manganistanu? Jakou barvu má roztok peroxidu vodíku? • Napište jakými symboly jsou označeny nádoby s manganistanem a peroxidem, v jakých typech nádob se uchovávají? 68
Téma: Etanol, hoření, voda
NEHOŘLAVÝ KAPESNÍK
„Vsaďte se, že když zapálím kapesník, tak neshoří,“ začala svůj pokus Šárka. Třídou se ozvalo nesouhlasné mručení. Na to Šárka vytáhla kapesník uchytila ho do kleští a zapálila. Ten ihned vzplanul. Šárka s ním chvíli mávala ve vzduchu a kupodivu po chvilce plamen zhasl a kapesník zůstal neporušený. „Fíha,“ozvalo se ze třídy, „jak jsi to dokázala?“ Šárka se jen potutelně usmála a vrátila se do lavice. Jen jeden divák z celé třídy si všiml, že kapesník byl před tím namočen v nějakém roztoku.
Pozn.: Použijte 50 % vodný roztok etanolu (je možné použít i slivovici). Při větší koncentraci by kapesník shořel. Pokud použijete hadřík pozor na nitě mohly by začít hořet. Literatura: 3, 15, 44
Úkoly: (6 bodů) • V jakém roztoku byl kapesník namočen? • Vysvětlete průběh reakce a i to proč kapesník neshořel. • Napište teploty varu vody a etanolu. • Napište rovnici reakce, která probíhá při provádění pokusu.
69
JEHLIČKY, KTERÉ SE PŘEMISŤUJÍ
Téma: Chemická vazba a vlastnosti látek, jod, sublimace
„Nyní vám předvedu, jak tyto lesklé šedočerné krystalky přemístím z kádinky na vnější stranu dna baňky, aniž bych se jich dotkl,“ uvedl své představení Daniel. Část publika se tvářila rozpačitě, část pochybovačně. Daniel vzal kádinku s lesklými šedočernými krystalky a umístil ji na trojnožku. Na kádinku postavil baňku naplněnou studenou vodou. Pod trojnožkou zapálil kahan a několik minut zahříval. Diváci pozorovali, že se krystalky měnily na fialové páry, vyplňující prostor kádinky uzavřený dnem baňky s vodou. Když přestal zahřívat, zvedl baňku, aby všichni viděli, že z vnější strany dna baňky visí šedočerné, krásně se lesknoucí jehličky.
Pozn.: Pokus lze provést i v menší podobě. Stačí laboratorní sklíčka a chlazení vlhkým filtračním papírem.
Literatura: 5, 42, 44
Úkoly: (7bodů) • S jakou látkou byl pokus proveden? • Napište, jakými symboly je látka označena. • Jak se nazývá děj, při kterém se pevná látka mění na plynou? • Napište další látky u kterých je možno tento děj pozorovat. • Může tento děj probíhat u všech látek? • Proč někdy zmizí sníh z ulic aniž by roztál? • K čemu se používá sublimace?
70
Téma: Jod, olovo, srážecí reakce
ZLATÝ DÉŠŤ
„Od pradávna se lidé snažili vyrobit z různých látek zlato. Já vám vyrobím zlatý déšť pouze slitím dvou bezbarvých roztoků,“ uvedl svůj pokus Marek. Za úsměvného souhlasu diváků ukázal na dvě kádinky naplněné do poloviny bezbarvými roztoky, které zahříval. Po uvedení roztoků do varu obsah obou kádinek slil do kuželovité baňky. Diváci zklamaně vzdychli, neboť proti jejich očekávání se nic nestalo. Marek se jen záhadně usmál a začal baňku ochlazovat v proudu studené vody pod vodovodem. Po chvíli se začaly v baňce objevovat četné zlaté krystalky, které klesaly ke dnu jako zlatý déšť.
Pozn.: Nutno odměřit přesnou koncentraci dusičnanu olovnatého a jodidu draselného. Jinak dojde ke vzniku světle žlutého roztoku hned (nevznikne bezbarvý roztok). Středoškolská učebnice doporučuje v první baňce ve 100 cm3 vody rozpustit Pb(NO3)2 o m = 0,33 g. Pokud se při rozpouštění vytvoří bílý zákal, přidejte několik kapek HNO3 až se zákal rozpustí. V druhé baňce ve 100 cm3 vody rozpusťte KI o m = 0,33 g.
Literatura: 2, 5, 44
Úkoly: (5bodů) • Pojmenujte látky, které byly k pokusu použity. • Zapište děj chemickou reakcí. • Vysvětlete, proč se produkt nevyloučil okamžitě po reakci, ale až po ochlazení reakční soustavy.
71
Téma: Chloridy, kobalt
KOUZELNÝ INKOUST
Katka vešla do třídy a nesla sebou čtvercový filtrační papír, na kterém bylo vidět slabé růžové písmo. „Mám tady obyčejný papír,“ řekla. „Když pronesu zaklínadlo papír ožije a vydá svá tajemství,“ pokračovala Katka. Poté zapálila svíčku, začala papír odspodu zahřívat a odříkávat zaklínadlo. „Abrakadabra, člověk či sen, vynes můj papíre sudbu svou ven.“ Najednou se na papíře začali objevovat tajemné modré znaky. Po chvíli, kdy nechala papír kolovat po třídě si ho naše kouzelnice vzala zpátky a pronesla opět zaklínadlo. Když pak kouzelnice otočila papír do třídy písmo už na něm nebylo.
Pomůcky: CoCl2. 6 H2O
Pozn.: Jednoduchý pokus vhodný pro všechny žáky. Někdy bývá problém s dostupností chemikálie. Efektní je provádět zviditelňování písma několikrát za sebou. Literatura: 5, 20, 42
Úkoly: (9 bodů) • Která látka byla pro pokus použita? Napište její název a vzorec. • Jakou barvu má tato látka? • Vysvětlete princip zmodrání písma. Zapište jeho děj chemickou rovnicí. • Jak to, že písmo opět zmizelo? Zapište děj chemickou rovnicí.
72
SVATÝ VALENTÝN
Téma: Amoniak, chlor, indikátory
„Blíží se 14. únor,“ prohodil Michal k Igorovi. „Já vím,“ odpověděl Igor, „ale pořád jsem nic nesehnal. Vůbec nevím, co jí dám na svatého Valentýna.“ A co kdyby jsi jí koupil kytku, to je takový univerzální dárek?“ opáčil Michal. „To je sice pěkný dárek, ale chtěl jsem něco originálního,“ odvětil Igor. „To nebude problém,“ pokýval hlavou zamyšleně Michal a vzal Igora do své chemické laboratoře. V laboratoři byly ve váze červené pelargonie a červené růže. Michal vzal jednu pelargonii a vložil ji do válce se žlutozeleným plynem a rudou růži namočil do skleněné vany naplněné bezbarvým roztokem. Po vyjmutí květin předvedl Igorovi bílou pelargonii a modročervenou růži. Pokus ukončil slovy: „Tak a teď máš originální dárek.“
Pozn.: Nutno pracovat v digestoři. Na růži stačí použít 2 % roztok amoniaku. Už při této koncentraci se začne růže barvit modře. Zbarvena však nebude celá růže, protože se amoniak dovnitř okvětních lístků nedostane. Při vyšší koncentraci kolem 10 a více % růže zhnědne. Literatura: 1, 20, 41, 44
Úkoly: (10 bodů) • Napište, do kterých látek byly květiny vloženy. • Vysvětlete co se stalo s pelargonií. • Vysvětlete co se stalo s růží. • Vysvětlete co jsou anthokyany a kde je najdeme. Jakou barvu budou mít anthokyany v zásaditém prostředí? • Napište využití anthokyanů v medicíně. • Napište, které rostliny obsahují anthokyany. • V hodinách biologie pak najděte k těmto rostlinkám jejich latinské názvy.
73
BENGÁLSKÉ OHNĚ
Téma: Důkazy iontů, chlorečnany, redoxní reakce
„Předvedu vám vznik bengálských ohňů,“ uvedl svůj pokus Tomáš. Jeho spolužáci se nadšeně usmívali, protože věděli, že se Tomáš vyžívá v barevných a bouřlivých efektech. Tomáš nasypal na tři kousky filtračního papíru bílou sypkou látku, přidal k ní stejná množství škrobu a poloviční množství solí. Prozradil, že používá dusičnany a ke každé směsi přidal sůl z jiné prachovnice. Směsi pak opatrně na filtračním papíře promíchal a nasypal je do tří železných misek. Misky s nimi položil na dlaždice digestoře. Potom pipetou postupně přikápl ke každé směsi kapku bezbarvé tekutiny. Obsahy misek postupně vzplanuly a bouřlivě hořely. V první misce oslnivě žlutým, v druhé misce smaragdově zeleným a v poslední nádobě karmínově červeným plamenem. Pomůcky: dusičnan barnatý, dusičnan sodný, dusičnan strontnatý, chlorečnan draselný, kyselina sírová, škrob
Pozn.: Velmi nebezpečný pokus. Žáci musí stát dostatečně daleko od pokusu. Směs míchat na filtračním papíře, v žádném případě ne v třecí misce. Mohlo by dojít k výbuchu. Také nutná digestoř.
Literatura: 20, 42, 44
Úkoly: (14 bodů) • Jak barví plamen tyto kationty Na+, Ba2+, Sr2+? • Vysvětlete podstatu bengálských ohňů. • Zapište děj chemickou rovnicí. • Vyrovnejte rovnici. • Napište, který prvek se bude oxidovat a který se bude redukovat. • Co zapříčiňuje vzplanutí chemické reakce? • Napište, proč jsou chlorečnany nebezpečné. K čemu se používají? • Co byste našli na etiketě chlorečnanů. • Jsou volně dostupné v laboratoři? • V jakých nádobách se uchovávají?
74
Téma: Dusík, soli, redoxní reakce
OHNIVÉ PÍSMO
Andrea rozdala spolužákům papíry a řekla: „Namalovala jsem vám různé obrázky a chtěla jsem vám je ukázat. Jenže obrázky během dne vybledly a nejsou vidět. Proto jsem se rozhodla, že obrázky spálím, a vy mi pomůžete.“ Než se spolužáci vzpamatovali, Andrea jim papíry opatrně na jednom konci zapálila. Všichni účastníci pozorovali doutnající plamínek, který postupoval po nerovné dráze a nechával za sebou vypálenou stopu. Ostatní části papíru zůstaly plamínkem nedotčeny. Zakrátko plamínek uhasl. Byly jasně vidět obrázky zvířátek vykreslené plamínkem.
Pozn.: Než začnete malovat vyznačte si tužkou místo, kde jste začali. Když budete kreslit dejte pozor, aby se kresba nepřekrývala a byla od sebe dostatečně vzdálena. Filtrační papír musí být dobře vysušený. Pokud nebude, pokus bude probíhat velmi pomalu. Doporučuji začít s kreslením na filtrační papír na začátku dvouhodinového cvičení a zapálit jej až na jeho úplném konci. Pokus je nutno provádět v blízkosti umyvadla. Může totiž dojít k vznícení celého papíru. Literatura: 2, 20, 41
Úkoly: (12 bodů) • Které látky můžete použít k pokusu? • Vysvětlete co způsobilo prohoření kresby. • Zapište děj chemickou reakcí. • O jaký typ reakce se jedná? • Připište do reakce oxidační čísla a vysvětlete, který prvek se bude oxidovat, a který redukovat. • Oxidaci a redukci zapište chemickými rovnicemi.
75
Téma: Dusík, kyslík, rtuť
FARAÓNOVI HADI
„Z dalekého Egypta jsem si přivezl kouzelný prášek,“ začal svůj pokus Honza a ukázal lahvičku rhodanidu rtuťnatého. „Jakmile ho zapálím probudí se v něm kouzelné síly a prášek začne ožívat, nabývat na objemu a měnit se v podivná stvoření připomínající hady,“ pokračoval Honza. Potom nasypal prášek na porcelánovou misku a zahřál nad kahanem. A opravdu z prášku začali vylézat na povrchu šedí a uvnitř žlutí hadi.
Pozn.: Pro pokus stačí 5 gramů rhodanidu rtuťnatého. Místo rhodanidu rtuťnatého můžeme použít dostupnějších chemikálií jako je sacharóza, dichroman draselný a dusičnan amonný. Ze sacharózy, dichromanu draselného, dusičnanu amonného si připravíme směs smícháním chemikálií v poměru 2 : 3 : 1. Tuto směs jemně rozetřeme nebo rozděláme s peruánským balzámem na těsto a z něj formujeme válečky. Dáme je na hodinové sklíčko a zahříváme nad kahanem. Oranžově zbarvená směs se zapálí a začne značně zvětšovat svůj objem a změní barvu na černou. Cukr hoří a plynné zplodiny unikající při hoření způsobí velký nárůst pevného podílu zbývajícího po reakci. Literatura: 5, 38, 39
Úkoly: (4 body) • Napište vzorec kouzelného prášku. • Pojmenujte tuto sloučeninu. • Napište pravděpodobnou rovnici reakce.
76
Klíč správných odpovědí HRNEČKU VAŘ
• • • • • • • • •
•
• •
Peroxid vodíku H2O2, manganistan draselný KMnO4, jar a na okyselení H2SO4 KMnO4 + H2O2 + H2SO4 → MnSO4 + O2 + K2SO4 + H2O 2+5+3 → 2+5+1+8 Oxidačním činidlem je manganistan draselný, redukčním peroxid vodíku. Kyslík Manganistan draselný (hypermangan) je účinným dezinfekčním prostředkem, používá se k léčbě některých kožních infekcí (bradavice), peroxid vodíku je také účinná dezinfekce, používá se jeho 3 % roztok. Reakce by proběhla, ale velmi mírně a velmi pomalu. MnO4- + 2 H2O + 3 e- → MnO2 + 4 OHTyto reakce využívají oxidačních schopností manganistanu draselného. Manganometrie je jednou ze základních metod kvantitativní analýzy. Manganometricky lze stanovit např. čistotu železnatých solí. 5 Fe2+ + MnO4- + 8 H+ → Mn2+ + 5 Fe3+ + 4 H2O 5 (COO)22- + 2 MnO4- + 16 H+ → 2 Mn2+ + 10 CO2 + 8 H2O 5 SO32- + 2 MnO4- + 6 H+ → 2 Mn2+ + 5 SO42- + 3 H2O 10 Cl- + 2 MnO4- + 16 H+ → 2 Mn2+ + 5 Cl2 + 8 H2O Oxidační účinky peroxidu vodíku: 2 KI + H2O2 + H2SO4 → I2 + K2SO4 + 2 H2O Redukční účinky peroxidu vodíku: 2 KMnO4 + 5 H2O2 + 3 H2SO4 → 2 MnSO4 + 5 O2 + K2SO4 + 8 H2O Manganistan má fialové krystalky, peroxid vodíku je bezbarvá olejovitá kapalina. Peroxid vodíku se uchovává v bílé plastové nádobě, je to žíravina. Manganistan se uchovává v tmavé plastové nádobě, je zdraví škodlivý, oxidující a nebezpečný pro životní prostředí. NEHOŘLAVÝ KAPESNÍK
• • • •
Použitý byl 50 % roztok etanolu. Při zapálení roztoku etanolu, do kterého byl kapesník předtím namočen, se odpařuje současně etanol i voda. Při tomto odpařování se soustava ochlazuje. Etanol má bod varu 78 ºC, voda 100 ºC. C2H5OH + 3 O2 → 2 CO2 + 3 H2O JEHLIČKY, KTERÉ SE PŘEMÍSŤUJÍ
• • •
Pokus byl proveden s krystalky jodu. Zdraví škodlivý Sublimace. Jod patří mezi látky, které jsou schopny sublimace, tj. přecházejí z pevného skupenství (šedočerné lesklé krystalky) přímo do skupenství plynného (fialové páry). Fialové páry jodu se po ochlazení na vnějším dně baňky, obsahující studenou vodu, opět změnily na skupenství pevné. 77
• • • •
Ano může. Pokud snížíme teplotu pod teplotu tání. Jod, kafr, suchý led, ale i led a naftalen. Sníh pod teplotou tání pomalu sublimuje. K čištění a izolaci snadno těkavých pevných látek. Sublimace je založena na porušování rovnováhy mezi tuhou látkou a její párou, která ji obklopuje. ZLATÝ DÉŠŤ
• • •
Dusičnan olovnatý Pb(NO3)2, jodid draselný KI Reakci dusičnanu olovnatého s jodidem draselným vyjadřuje rovnice: Pb(NO3)2 + 2 KI → PbI2 + 2 KNO3 Halogenidy olovnaté jsou za laboratorní teploty stálé. Jsou to jehličkovité krystalické látky málo rozpustné ve vodě. Jejich rozpustnost však výrazně roste se zvyšováním teploty. Z toho důvodu se jodid olovnatý okamžitě po reakci v zahřáté směsi nevyloučil. Po ochlazení proudem studené vody se vyloučily zlatavé krystalky jodidu olovnatého. KOUZELNÝ INKOUST
• • •
•
Použitá sloučenina je hexahydrát chloridu kobaltnatého CoCl2. 6 H2O Roztok má červenou barvu. Papír byl popsán štětečkem namočeným do chloridu kobaltnatého. Jakmile text zaschl, stalo se písmo neviditelným. Zahřátím papíru se uvolnila z hexahydrátu chloridu kobaltnatého krystalová voda a vznikl bezvodý chlorid kobaltnatý, který měl modrou barvu. CoCl2. 6 H2O → CoCl2 + 6 H2O Dehydratovaný chlorid kobaltnatý přijímá zpět vodu (časem ze vzdušné vlhkosti) a vzniká opět hexahydrát chloridu kobaltnatého. CoCl2 + 6 H2O → CoCl2. 6 H2O SVATÝ VALENTÝN
• • • •
•
Pelargonie byla vložena do válce s chlórem, růže do roztoku amoniaku. Chlór je znám svými bělícími účinky. Růže obsahují barviva anthokyany, která mají povahu indikátorů. V zásaditém prostředí amoniaku se nejprve barví žlutozeleně a postupně zmodrají. Anthokyany, přírodní látky, podmiňují zabarvení květů, plodů, často listů a stonků, zřídka kořenů nebo dřeva. Dosud je známo asi 300 anthokyanů. V kyselém prostředí jsou červené a v zásaditém modré. Jsou rozpustné ve vodě a mohou být v různých odstínech oranžové, růžové, červené, fialové a modré. Anthokyany mají vliv na permeabilitu (propustnost) buněčných membrán. Používají se při zánětlivých procesech, v oftalmologii, při mikrokrváceních apod. Ovlivňují lipidový metabolismus a chrání pacienty s ischemickou chorobou srdeční před ataky anginy pectoris. Podporují adaptaci na šero, protože stimulují regeneraci rodopsinu (pigmentu reagujícího na světlo).
78
• •
Anthokyany bychom našli v rybízu, vinné révě, vlčím máku, třešni, černém bezu, borůvkách a např. i v okrasné květině slézu. Bez černý (Sambucus nigra), Brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), Mák vlčí (Papaver rhoeas), Réva vinná (Vitis vinifera), Rybíz černý (Ribes nigrum), Sléz (Malva), Třešeň višeň (Prunus cerasus) BENGÁLSKÉ OHNĚ
• •
• • • • • • • •
Sodný kation barvil plamen žlutě, barnatý zeleně a strontnatý červeně. Pokus je zahájen reakcí chlorečnanu s kyselinou sírovou. Dojde k uvolnění silného oxidačního činidla (oxid chloričitý), které pomůže reakci chlorečnanu se škrobem (vzniká výbušná směs). Atomy alkalických kovů a kovů alkalických zemin při tom přijímají energii plamene, kterou pak vyzařují, čímž charakteristicky barví plamen. Charakteristické zbarvení plamene se v analytické chemii používá k důkazu jejich přítomnosti ve zkoumaných látkách. Oxid chloričitý vznikající při reakci chlorečnanu draselného s koncentrovanou kyselinou sírovou napomohl při zapálení směsi: KClO3 + H2SO4 → ClO2 + K2SO4 + H2O + O2 4+2 → 4+2+2+1 Chlor se bude redukovat, kyslík se bude oxidovat. Vzplanutí v reakci zapříčiňuje oxid chloričitý. Chlorečnany s hořlavými látkami tvoří výbušné směsi. Používají na výrobu výbušnin a zápalek. Oxidující a zdraví škodlivý Jsou volně dostupné v laboratoři. Uchovávají se v bílých plastových nádobách. OHNIVÉ PÍSMO
• • • • • •
Pro reakci můžeme použít nasycený roztok dusičnanu sodného NaNO3 nebo dusičnanu draselného KNO3. Dusičnan draselný při hoření uvolňuje kyslík, papír nasycený roztokem dusičnanu hoří lépe než nenasycený. 2 KNO3 → 2 KNO2 + O2 Jedná se o reakci redoxní. Současně dochází v reakci k oxidaci a redukci. V dusičnanu má dusík oxidační číslo V, v dusitanu III, kyslík má v dusičnanu oxidační číslo –II, v molekule dikyslíku 0. NV + 2 e- → NIII 2 O-II – 4 e- → 2 O20 FARAÓNOVI HADI
• • •
Hg(SCN)2 Sloučeninu nazýváme rhodanid rtuťnatý nebo také thiokyanatan rtuťnatý. 2 Hg(SCN)2 + 7 O2 → 2 SO2 + 2 HgO + 2 S + 2 N2 + 4 CO2 79
Jméno : Příjmení : Datum zadání : Datum odevzdání : Úkol č. 1
ÚKOLOVÝ LIST
Datum předpokládaného splnění
2 3 4 5 6 7 8
9 Hodnocení žáků:
Hodnocení učitele:
80
Datum splnění
81
