Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva
evod obchodního podílu v s.r.o. Bakalá ská práce
Autor:
Alena Bergerová Právní administrativa v podnikatelské sfé e
Vedoucí práce:
Praha
JUDr. Adam Doležal
duben, 2011
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalá skou práci zpracovala samostatn a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tišt nou verzí, a jsem seznámena se skute ností, že se práce bude archivovat v knihovn BIVŠ a dále bude zp ístupn na t etím osobám prost ednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze, dne 24.04.2011
Alena Bergerová
Pod kování:
Cht la bych pod kovat vedoucímu mé bakalá ské práce JUDr. Adamu Doležalovi, za odborné vedení, trp livost a pomoc p i psaní mé práce.
Dále pak všem, kte í mi poskytli cenné rady a pomoc.
Anotace
Cílem této práce je zpracovat právní pohled na danou tématiku spole nosti s ru ením omezeným. Má bakalá ská práce je zam ena na popis možností, které vycházející z obchodního zákoníku. V p ípad mnoha právních pohled jsem se specializovala na využití judikatury Nejvyššího soudu. Hlavním tématem jsou r zné možnosti p evád ní obchodního podílu a vysv tlení pojmu obchodní podíl. Zaobírala jsem se i p echodem, ale i p evodem obchodního podílu. Dalším cílem mé práce je konkretizovat výhody spole nosti s ru ením omezeným a zárove upozornit na úskalí, která tato forma podnikatelského uskupení p ináší. Záv rem mé práce je posouzení vhodnosti využití obchodního i ob anského zákoníku ve vazb na p ipravované legislativní zm ny.
Annotation
The aim of this thesis is to deal with legal view on the issue of Limited Liability Company. My bachelor thesis concentrates on description of possibilities that are applicable in accordance with Commercial Code. In case of numerous legal views , I specialized on practise of the Supreme Court judicature. The main topic deals with various ways of transferring a business share as well as explanation of this term. I described both the transition and the transfer of a business share. The next aim is to specify the advantages of Limited Liability Company and to point out the drawback of this form of business cluster. At the end of my thesis there is a reflexion about the usage and aplication of Commercial and Civil Code depending on upcoming legislative changes.
Obsah: Úvod...................................................................................................................................... 7 1
2
3
Vymezení s.r.o. ............................................................................................................. 8 1.1
Úvod do spole nosti s ru ením omezeným ........................................................... 8
1.2
Charakteristické znaky ........................................................................................ 9
1.3
Vznik spole nosti ................................................................................................ 11
Práva a povinnosti spole níka.................................................................................... 12 2.1
Povinnosti............................................................................................................ 12
2.2
Práva ................................................................................................................... 13
Obchodní podíl ........................................................................................................... 14 3.1
Obchodní podíl ................................................................................................... 14
3.2 Kvalitativní a kvantitativní stránka obchodního podílu ................................... 16 3.2.1 Kvalitativní ....................................................................................................... 16 3.2.2 Kvantitativní ..................................................................................................... 17 3.3
Princip jednoty obchodního podílu .................................................................... 18
3.4
Spole ný obchodní podíl ..................................................................................... 18
3.5 Spojení a rozd lení obchodního podílu .............................................................. 19 3.5.1 Spojení ............................................................................................................. 19 3.5.2 Rozd lení ......................................................................................................... 20 4
evod obchodního podílu ......................................................................................... 21 4.1
Pojem p evodu obchodního podílu .................................................................... 21
4.2 Možnosti p evodu ............................................................................................... 22 4.2.1 Na jiného spole níka......................................................................................... 22 4.2.2 Na t etí osobu ................................................................................................... 22 4.2.3 V jedno lenné spole nosti ................................................................................ 23 4.3
Princip loajality a p evod ................................................................................... 23
4.4
Sm na obchodního podílu .................................................................................. 24
4.5
evod vlastního obchodního podílu.................................................................. 25
4.6
evod obchodního podílu ve ejnou dražbou ................................................... 26
4.7
evod zastaveného obchodního podílu ............................................................. 27
4.8
evod obchodního podílu na úhradu dluhu ..................................................... 28
4.9
evod obchodního podílu p ed vznikem spole nosti ....................................... 28
4.10 evod obchodního podílu v SJM ...................................................................... 29 4.10.1 Obchodní podíl v SJM .................................................................................. 29 4.10.2 Souhlas druhého z manžel ........................................................................... 30 4.10.3 P evod mezi manželi ..................................................................................... 31 5
4.10.4
5
Relativní neplatnost smlouvy ........................................................................ 32
4.11
Obchodní podíl ve spole ném majetku více osob .............................................. 33
4.12
Zdan ní p evodu obchodního podílu ................................................................. 34
Smlouva o p evodu obchodního podílu ..................................................................... 35 5.1
Podstatné náležitosti smlouvy ............................................................................ 35
5.2 Vedlejší ujednání ve smlouv ............................................................................. 39 5.2.1 Záruky prodávajícího ........................................................................................ 39 5.2.2 Právo zp tné koup a výhrada zp tného prodeje ............................................... 39 5.2.3 P edkupní právo k obchodnímu podílu .............................................................. 40 5.2.4 Výhrada vlastnictví p i p evodu obchodního podílu .......................................... 41 5.3
Souhlas valné hromady ...................................................................................... 41
5.4
Nesouhlas valné hromady ................................................................................... 42
5.5
Platnost a ú inky smlouvy o p evodu ................................................................ 43
5.6
Odstoupení od smlouvy ...................................................................................... 44
5.7
Zrušení smlouvy o p evodu ................................................................................ 45
5.8
Ru ení ................................................................................................................. 45
6
7
echod obchodního podílu ....................................................................................... 46 6.1
ní po fyzických osobách.............................................................................. 46
6.2
Nástupnictví po právnických osobách ............................................................... 48
6.3
Vylou ení spole níka v kadu ním ízení............................................................ 49
Porovnání p evodu a p echodu ................................................................................. 50
8. Úvahy de lege ferenda .................................................................................................... 50 Seznam použité literatury .................................................................................................. 52 Publikace ........................................................................................................................ 52 Právní p edpisy .............................................................................................................. 52 Judikatura Nejvyššího soudu v Praze: .......................................................................... 53 Judikatura Vrchního soudu v Praze: ............................................................................ 53 lánky ............................................................................................................................ 54 Internetové odkazy ......................................................................................................... 54 Seznam použitých zkratek ................................................................................................. 54 ílohy ................................................................................................................................ 54
6
Úvod Jak íká Eliáš a Nykodým v komentá i k zákonu . 40/1964 Sb., ob anský zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis (dále jen „Ob Z“) lze konstatovat, že zde jsou zakotvené prameny pro existenci právnických osob. „Zde nacházíme v Ob Z sv enu p sobnost upravit majetkové vztahy nejen fyzických, ale i právnických osob, ustanovení Ob Z musí zahrnout také úpravu alespo
základních právních pom
právnických osob. Základní pravidlo v tom sm ru
obsahuje práv § 18 odst. 1, který právnickým osobám p iznává zp sobilost mít práva, tedy právní osobnost (subjektivitu), a uvozuje tak obecnou úpravu právnických osob z pozice soukromého práva (§ 18 až 20a). Právnické osoby však nejsou s to v jednom mít práva a povinnosti. Jsou rovn ž zp sobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem vlastními právními jednáními (srov. § 20a) a mají deliktní zp sobilost“1. V podstat lze konstatovat, že právnická osoba je právní konstrukce. Touto konstrukcí jsou právnické osoby stav né do kontradiktorní pozice v i osobám p irozeným, tj. fyzickým. Obecná úprava právnických osob má sv j význam i pro korporace obchodního práva, hlavn pro obchodní spole nosti. A tou jsou i spole nosti s ru ením omezeným. Lze tedy shrnout, že spole nost s ru ením omezeným je korporátní forma spole nosti. Jako podstatný prvek právnické osoby je nutno chápat skute nost její majetkové autonomie, tzn. její schopnost nabývat vlastní majetek, ten mít a dokonce i zcizovat. Dále je schopna nabývat jak majetková práva, tak se i zavazovat k povinnostem majetkové povahy. Právnické osoby jsou osobami jak práva ve ejného, tak i práva soukromého.
1
ŠVESTKA, J., SPÁ IL, J., ŠKÁROVÁ, M., HULMÁK,, M. a kol. Ob anský zákoník I. § 1 až 459. Komentá . 2 vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, 1394 s.
7
1 Vymezení s.r.o. 1.1 Úvod do spole nosti s ru ením omezeným Spole nost s ru ením omezeným je spole nost korporátního typu, jek jsem již uvedla. Faktický základ je tvo en jejími leny co-by osobnostním substrátem. „Pro ur ité zásady se p ipouští – prolomením staré zásady tres faciunt kolegium – existence korporací i jen s jediným lenem (sociatas unitu viri); typicky se jedná o spole nosti s ru ením omezeným a o akciové spole nosti.“2 Jak již bylo nazna eno: „Spole nost s ru ením omezeným pat í mezi samostatné subjekty práva, je právnickou osobou, která má vlastní právní subjektivitu. Dle práva to znamená, že má zp sobilost k práv m a povinnostem a také k právním úkon m, kterými tato práva a povinnosti nabývá. V eském právu je za azena mezi kapitálové spole nosti. Hlavním znakem je tvorba základního kapitálu. Nalezneme zde i znaky osobní spole nosti – zm na spole enské smlouvy se nap . stále m že realizovat dohodou všech spole ník , spole níci mohou být spole enskou smlouvou zavázání k tomu, aby svou osobní inností uskute ovali ú el, pro který byla spole nost z ízena“3. M žeme tedy íci, že tato forma spole nosti spojila výhody obou t chto druh . Spole níci neru í za závazky spole nosti neomezen , ale zárove nejsou naprosto neznámí, jako to m že být u akcioná akciové spole nosti. U právnické osoby v etn spole nosti s ru ením je nutno rozlišovat dva
asové
okamžiky. Jedním a prvním je z ízení nebo-li založení spole nosti s ru ením omezeným. Toto musí být in no formou notá ského zápisu. Sou asnou, neboli následnou událostí je její vznik, který lze definovat jako právní akt spojovaný s registrací dané právnické osoby obchodním soudem. Spole nost s ru ením omezeným m že být založena za ú elem podnikání, ale též k jiným ú el m. V p ípad založení k jinému ú elu, t eba neziskového charakteru, stále z stává podnikatelem a musí být zapsána v obchodním rejst íku. Navíc lze konstatovat, že i s pohledu zákona
586/1992 Sb., o daních z p íjm , ve zn ní pozd jších
edpis (dále jen „ZoDP“). Konkrétn § 18 odst. 8 poslední v ta: „Za tyto poplatníky se 2
ŠVESTKA, J., SPÁ IL, J., ŠKÁROVÁ, M., HULMÁK,, M. a kol. Ob anský zákoník I. § 1 až 459. Komentá . 2 vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, 1394 s. 3 ELIÁŠ, K., BARTOŠÍKOVÁ, M., POKORNÁ, J. a kol. Kurs obchodního práva . Právnické osoby jako podnikatelé. 4.vyd. Praha: C.H.Beck, 2003. s.167-168
8
nepovažují obchodní spole nosti a družstva, i když nebyly založeny za ú elem podnikání. Tímto nejsou dot ena ustanovení zvláštních právních p edpis .“ Postavení spole nosti je vymezeno zákonem .513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis , (dále jen „ObchZ“), obecnými ustanoveními v § 56 až § 75, které jsou spole né pro všechny spole nosti a dále ve speciálních ustanoveních § 105 až § 153, která jsou zam ena na pouze spole nost s ru ením omezeným. Spole nost s ru ením omezeným je nejvíce využívanou formou pro drobné až st ední podnikání, nebo zahrnuje velké možnosti pro právní postavení spole ník a její založení je velmi jednoduché.
1.2 Charakteristické znaky Nejzákladn jší úpravu je pot eba hledat v ObchZ v § 105 až § 112, zde je definována povinnost, že spole nost s ru ením omezeným (dále jen „spole nost“) má mít povinn vytvo ený základní kapitál jež je tvo en z upsaných vklad
spole ník , jehož nejnižší
zákonem stanovená hranice iní 200.000,- K . Základní kapitál by se dal charakterizovat jako ur itý kapitál, který je t eba pro zahájení innosti spole nosti. Po et spole ník m že být maximáln 50, z ehož vyplývá, že minimální vklad spole níka musí init 20.000,- K . Jako kapitálová spole nost je charakterizována n kolika znaky. „Prvým z nich je povinnost spole nosti vytvo it základní kapitál, a to nejmén ve výši stanovené zákonem. S tímto úzce souvisí znak druhý, jenž je povinnost spole ník ke vklad m, které ve svém souhrnu tento základní kapitál vytvá ejí (§ 58 odst. 1 ObcZ). T etím typickým znakem kapitálové spole nosti je existence obchodního podílu spole níka. Jelikož se výše obchodního podílu ur uje podle pom ru vkladu spole níka k základnímu kapitálu spole nosti, je z ejmá vazba mezi kapitálem spole nosti a vkladem jejího spole níka, by tomuto není bezvýjime spole enská smlouva m že stanovit jinak.
, nebo
tvrtým znakem spole nosti je její pevná
organiza ní struktura daná zákonem. Konkrétn se toto projevuje obligatorním vznikem a existencí orgán
spole nosti. I z tohoto pravidla je ovšem výjimka, nebo dozor í rada
spole nosti je z izována pouze fakultativn , stanoví-li tak spole enská smlouva. Kone posledním znakem kapitálové spole nosti je ten princip, že je možná zm na v osob spole níka, a to skrze p evod i p echod obchodního podílu, aniž by toto m lo za následek zrušení a zánik spole nosti, i když tento bývá pravideln omezen. Jinak
eno, existuje tu
princip vázaného lenství spole níka, nikoli lenství trvalého, jako je tomu u spole ností
9
osobních.“4 „Spole níci ru í za závazky spole nosti do výše nesplacených vklad , a to dokonce i v p ípad
dokud nebylo zapsáno splacení vklad
do obchodního rejst íku“5.
Splacení celé výše vkladu se musí uskute nit do p ti let po vzniku spole nosti. Ru ení se týká všech nesplacených vklad . Je nutno si uv domit, že splacení vkladu jedním spole níkem neznamená to, že pokud jeden spole ník uhradí celý sv j, vklad je oprošt n od ru ení za ostatní nesplacené vklady spole ník . Dokonce lze íci, že oprávn ný má možnost požadovat úhradu pohledávky po tom spole níkovi, u kterého je nejleh eji vymožitelná. Základní kapitál m že mít i formu nepen žité hodnoty. Sou asn spole nost ru í za porušení svých závazk
celým svým majetkem. V pr
hu podnikání se m že spole ník
rozhodnout, že sv j základní kapitál navýší. Nic mu v tom nebrání. V opa ném p ípad , kdy se spole nost rozhoduje o snížení kapitálu, musí tento akt schválit valná hromada. Spole nost m že být založena jen jedním spole níkem. Tento spole ník m že figurovat jako jediný spole ník maximáln ve t ech spole nostech s ru ením omezeným. Je zde ovšem omezení pro samotnou spole nost, nebo tato nesmí založit sama jinou spole nost nebo být jejím spole níkem. Dle § 107 je nedílným znakem ozna ení spole nosti písmeny. Za názvem musí být uvedeno „spole nost s ru ením omezeným“, „spol. s r.o.“ nebo „s.r.o.“. Mezi charakteristické znaky pat í i orgány spole nosti. Nejd ležit jším orgánem je valná hromada. Je tvo ena všemi spole níky, její usnášeníschopnost závisí na p ítomnosti alespo
poloviny všech hlas . Konkrétní rozhodnutí jsou p ijímána prostou v tšinou
ítomných spole ník . Existují však situace, kdy zákon
i spole enská smlouva m že
stanovit jiný po et hlas . Sám zákon v p ípad § 125 odst. 1 písm. c), d), e) a j) a v p ípad , že se jedná o zrušení spole nosti s likvidací íká, že je vždy zapot ebí souhlasu alespo dvout etinové v tšiny všech hlas spole ník , dokonce i v p ípad , že to vyžaduje zákon nebo spole enská smlouva, tak i vyšší po et hlas ; o t chto rozhodnutích musí být po ízen notá ský zápis. Snižuje-li se základní kapitál tak, že se snižují vklady spole ník
nerovnom rn ,
vyžaduje se souhlas všech spole ník . V p ípad jedno lenné spole nosti není valná hromada a její p sobnost vykonává jediný spole ník.
4
DVO ÁK, T., lánek / Stanovisko / Výklad Ze dne: 01.05.2002, Spole nost s ru ením omezeným jako obchodní spole nost.. rok: 2002 íslo: 14. ASPI ID: LIT22661CZ 5 Zákon .513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis
10
Dalším orgánem je jednatel, který je statutárním orgánem spole nosti. Ve spole nosti že být i více jednatel , ve spole enské smlouv musí být uveden zp sob jejich jednání za spole nost.
1.3 Vznik spole nosti Založení a vznik se ídí obecnou úpravou ObchZ. Pokud je spole nost zakládána více jak jedním spole níkem, je nutné sepsat spole enskou smlouvu formou notá ského zápisu. Tato smlouva upravuje základní v li spole ník a chrání jejich práva a práva spole nosti i etích osob. Spole níci se musí dohodnout na základních náležitostech, které jsou upraveny v § 110 ObchZ. Jedná se nap íklad o firmu, sídlo, spole níky, základní kapitál. Dále se mohou dohodnout, jakým zp sobem se bude spole nost podepisovat, zda s použitím razítka i bez j. Pokud by spole enská smlouva neobsahovala n které základní náležitosti nebo by se na nich spole níci nedohodli, byla smlouva od prvopo átku neplatná a jehož d sledku by nedošlo v bec k založení spole nosti. M lo by zde být i uvedeno, kdo bude správcem vkladu, nebo ur ená ást vklad musí být splacena ješt p ed samotným zapsáním do obchodního rejst íku. V p ípad , že je spole nost zakládána jediným spole níkem je zakladatelským dokumentem zakladatelská listina. Musí obsahovat stejné náležitosti jako spole enská smlouva a musí být sepsána u notá e. Je možné ješt sepsat stanovy spole nosti, které upraví ostatní náležitosti, které nejsou ve smlouv . Ale není to nejlepším ešením, nebo je možný rozpor t chto dvou dokument a zárove jakákoli zm na stanov je t eba sepsat notá ským zápisem. Zp sob splacení vklad není v zákon nikde zakotven. Je t eba uvést ve smlouv . Jediné, co je
eno, že vklad musí spl ovat dv podmínky. Jeho výše musí p ed vznikem
dosáhnout alespo 100.000,- K a zárove každý spole ník musí splatit 30% svého vkladu v p ípad minimáln dvou spole ník . Nesmíme zapomenout, že je nutné nepen žité vklady splatit v celém jejich rozsahu. A dále správce vkladu musí z ídit speciální ú et k tomu ur ený, který bude po založení veden na budoucí spole nost. V p ípad jediného spole níka musí být celý vklad splacen p ed zápisem spole nosti. Pen žitý vklad je nutno složit do bankovního ústavu, který vydá potvrzení pro ú ely zápisu. Návrh na zápis do obchodního rejst íku musí podat všichni jednatelé, a to spole podpisy musí být na smlouv
ú edn
, jejich
ov eny. Návrh musí být doložen spole enskou
11
smlouvou i zakladatelskou listinou, dokladem o spln ní úhrady základního kapitálu nebo posudkem znalce o ocen ní nepen žitých vklad . Též by je nutno doložit zapisované živnosti existencí živnostenského nebo jiného podnikatelského oprávn ní. Prohlášením jednatele a jeho výpisem z rejst íku trest .
2 Práva a povinnosti spole níka 2.1 Povinnosti Základní povinností je povinnost vkladová. Nebo
z t chto vklad
je vytvá en
základní kapitál. Jak jsem se již zmínila, vklady mohou být pen žité nebo nepen žité. Spodní hranice iní 20.000,- K . Spole ník smí do spole nosti poskytnout pouze jeden vklad, ale není ur ena jeho maximální výše, tato hodnota musí být pouze d litelná beze zbytku tisícem. Povinnosti, jakým zp sobem a do kdy doplatit nesplacené vklady ur uje spole enská smlouva. Jakmile se jednatelé rozhodnout doplatit nesplacený vklad, mají povinnost oznámit tuto skute nost na rejst íkovém soudu a zažádat o zm nu zápisu v obchodním rejst íku. Pokud je spole ník v prodlení se splácením, je mu ur ena úroková sazba z prodlení ve výši 20% dle § 113 ObchZ nebo dle dohody ve spole enské smlouv . Mezi další povinnost pat í tzv. p íplatková povinnost. Jedná se o povinnost p isp t pen žitou hodnotou nad rámec základního kapitálu. P ísp vková povinnost musí být však zakotvena ve spole enské smlouv a zárove o ní musí rozhodnout valná hromada. M že být ve výši maximáln poloviny základního kapitálu. Za porušení této povinnosti lez ud lit obdobn postih dle § 113 ObchZ. Výše p ísp vku nemusí být rovnocenná, každý spole ník se že dobrovoln rozhodnout, jakou ástkou p isp je. Zákaz konkurence uvedený v § 136 ObchZ je možné na spole níky použít za pomoci spole enské smlouvy. Zákaz konkuren ního jednání platí prvo ad
pro
leny orgán
spole nosti, nebo zejména jednatelé oprávn ní zavazovat spole nost navenek by se mohli do konfliktu zájm dostat, jak uvádí Eliáš.6 Pokud není uveden ve spole enské smlouv rozsah zákazu konkurence pro spole níky, nevztahuje se na n , nebo nemají povinnost podílet se osobn na innostech spole nosti.
6
ELIÁŠ, K., BARTOŠÍKOVÁ, M., POKORNÁ, J. a kol. Kurs obchodního práva . Právnické osoby jako podnikatelé. 4.vyd. Praha: C.H.Beck, 2003. s.185
12
Z výše uvedeného vyplývá povinnost ru it za závazky spole nosti. Spole níci ru í solidárn , avšak omezen . Rozsah ru ení je závislý na stavu zapsaném v obchodním rejst íku. Pro každého spole níka platí uchovávání informací, které se týkají jejich spole nosti. Je to loajalita v i ostatním spole ník m a i v i know-how spole nosti. Nemusí se jednat ímo o obchodní tajemství, ale ve spole nosti jsou informace, které by mohla zneužít konkurence pro sv j prosp ch. Sice nikde v zákon tato povinnost uvedená není, ale dala by se odvodit ze zásady poctivého obchodního styku.
2.2 Práva Práva spole níka je možné rozd lit do dvou okruh , majetková a spole enská. Nejprve bych se cht la zam it na práva majetková. Mezi n m žeme za adit právo na podíl na zisku, podíl na likvida ním z statku, vypo ádací podíl, a p ednostní právo k ú asti na zvýšení základního kapitálu. Podíl na zisku je jedním ze základních práv a i základní funkce kapitálové spole nosti. Díky podílu je z ejmé, že spole nost zhodnotila své kapitálové investice a v ú etním období dosáhla zisku, který je možno z ásti rozd lit mezi spole níky. O výši ur ené k rozd lení rozhoduje valná hromada. Pokud není ve spole enské smlouv uveden zp sob rozd lení, vychází se dle velikosti podílu každého konkrétního spole níka. Valná hromada musí mít na mysli, že smí rozd lit maximáln
hodnotu hospodá ského výsledku v konkrétním roce
poníženou o povinný p íd l do rezervního fondu a o neuhrazené ztráty minulých let
i
zvýšený o nerozd lený zisk minulých let. Podíl je splatný do t ech m síc od rozhodnutí valné hromady. Je též t eba mít na mysli, že rozd lení zisku v rozporu s kogentními pravidly jsou spole níci povinni bez rozmyslu vrátit v co nejkratší dob od zjišt ní této skute nosti. Dalším právem je právo vypo ádací, do kterého spadá vypo ádací podíl a podíl na likvida ním z statku. Právo na vypo ádací podíl vzniká v p ípadech, kdy je vylou en spole ník valnou hromadou pro nespln ní vkladových podmínek, smrtí spole níka jakož to fyzické osoby (pokud není možné d
ní tohoto podílu), vylou ení rozhodnutím soudu dle §
149, dohodou o ukon ení i zánikem právnické osoby (bez možnosti p echodu na právního nástupce). Podíl je splatný v pen zích a do termínu ur eném v § 150 odst.3. „Spole nost je povinna vyplatit vypo ádací podíl bez zbyte ného odkladu poté, co splnila povinnost podle § 113 odst. 5 nebo 6, jestliže byl vklad spole níka splacen. Není-li v dob spln ní 13
povinnosti podle § 113 odst. 5 nebo 6 vklad spole níka splacen, je spole nost povinna vyplatit vypo ádací podíl bez zbyte ného odkladu po splacení tohoto vkladu. Spole enská smlouva že lh tu pro splatnost vypo ádacího podílu prodloužit.“7 Podíl na likvida ním z statku je definován v ust. § 61 odst. 4 a dále v § 153 ObchZ. i výpo tu podílu se vychází z pom ru obchodního podílu spole níka, pokud spole enská smlouva nestanoví jinak. Toto právo vzniká v p ípad , že je spole nost ukon ena likvidací. V druhém okruhu práv spole níka bych hlavn uvedla Právo podílet se na ízení spole nosti. Toto právo je ur eno v zákon , ale pouze dispozitivn . Bližší úprava by m la být uvedena v spole enské smlouv . Týká se to hlavn zp sobu, jak svolat valnou hromadu, kolik musí být hlas ke schválení návrhu, kolik vlastní konkrétní spole ník. Pokud tato úprava není ešena, musíme nahlédnout do ObchZ, který nám íká, že každý spole ník má jeden hlas na 1000 K svého vkladu. Každý spole ník má právo na informace o tom, jak si spole nost vede nebo jak za ní jedná jednatel. Má právo nahlížet do jakýchkoli dokument
spole nosti a
kontrolovat její innost a údaje, které jsou zde obsažené. Pokud nechce doklady kontrolovat sám, a nebo nerozumí otázce ú etnictví, m že využít ud lení plné moc da ovému poradci i auditorovi. Nikdo mu tuto možnost nesmí zakázat, bylo by to v rozporu s dobrými mravy.
3 Obchodní podíl 3.1 Obchodní podíl Obchodní podíl je p edm tem právních vtah , je obchodovatelný nebo-li p evoditelný. Jelikož nemá hmatatelnou složku, m žeme jej nazvat nehmotným statkem. Základní definici bychom m li hledat v ObchZ v § 61 odst.1, speciální definice vztahující se k spole nosti s ru ením omezeným je uvedena v § 114, odst.1, která nám íká, že „obchodní podíl edstavuje ú ast spole níka na spole nosti a z této ú asti plynoucí práva a povinnosti. Jeho výše se ur uje podle pom ru vkladu spole níka k základnímu kapitálu spole nosti, nestanovíli spole enská smlouva jinak“8. Pojem obchodní podíl odlišuje spole nost s ru ením omezeným od jiných spole ností. Je jejím hlavním institutem právní úpravy. Bez jeho existence by neexistoval vztah spole níka a spole nosti. Spole ník vykonává svá práva a 7 8
Zákon .513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis , § 150 Zákon .513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis
14
povinnosti ve spole nosti práv pomocí podílu, který p edstavuje ú ast a váhu hlas na valné hromad . V § 120 ObchZ je
eno, že spole nost nesmí nabývat své obchodní podíly9.
V této chvíli si musíme uv domit, že pojem vklad není totožný s obchodním podílem. Úzce spolu souvisí, ale není to totéž. „Podíl je vázán na vklad. Tuto povahu obchodního podílu dokládá i ust. § 117 odst. 3 ObchZ, podle n hož musí být p i rozd lení obchodního podílu vždy dodrženo ustanovení o minimální povinné výši vkladu.“10 Výše obchodního podílu je vždy ur itá pom rová hodnota vkladu v i základnímu kapitálu, pokud spole enská smlouva nestanoví jinak. Obchodní podíl nalezneme i v Ob Z. Není zde p ímo uvedeno toto ozna ení, ale když se podíváme do § 118 odst. 1 je zde uvedena jako p edm tem ob ansko právních vztah jiná majetková hodnota. Knapová uvádí, že v platné právní úprav jsou definovány jako p edm t právních vztah v ci, práva a jiné majetkové hodnoty. V c je definována velmi úzce, jako hmotný p edm t, který je ovladatelní a užite ný pro pot eby lidí11. Do této definice obchodní podíl za adit nelze. Právo to též není, nebo se jedná o více práv a povinností spole ník . Musíme se tedy p iklonit k definici jiné majetkové hodnoty. Z toho vyplývá další podstatná informace, že se nedá hovo it o vlastnictví obchodního podílu, nýbrž o vlastnictví jiné majetkové hodnoty se jedná o p edm t majitelství. Nehovo íme tedy o vlastníkovi, ale o majiteli obchodního podílu. Když se ovšem zamyslíme, v eské právní úprav nenalezneme ochranu „majitelství“. Je pouze definován pojem vlastnictví a jeho ochrana. „Dle judikatury Evropského soudu pro lidská práva je vycházeno z principu, že mezi vlastníkem a majitelem není žádného rozdílu. Anglický výraz „property“ totiž znamená jak vlastnictví, tak i majitelství, a v anglickém jazyce neexistují odlišné termíny pro „vlastník“ a „majitel“, i když pro obé má toliko jediný výraz. Tyto záv ry jsou p itom pln použitelné i pro posouzení ústavn právní ochrany obchodního podílu. Lze proto tuto otázku uzav ít tak, že obchodní podíl je sice de lege lata jinou majetkovou hodnotou, avšak majitelské právo k n mu je ústavn chrán no l.11 Základní listiny práv a svobod, jakož i mezinárodními smlouvami, zejména pak Dodatkovým protokolem .1 k Úmluv o ochran lidských práv a svobod, které
9
Zákon .513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis DVO ÁK, T. Spole nost s ru ením omezeným. 3.,p epracované vydání. ASPI-Wolters Kluwer, 2008, s. 85 11 KNAPP, V., KNAPPOVÁ, M. Ob anské právo hmotné. Sv. I. D9l první: obecná ást, Praha: Codex, 1995, s.143 (uvedeno v: Eliáš, K., Bartošíková, M., Pokorná, J. a kol. Kurs obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 4. vydání. Praha: C.H.Beck, 2003, s.191) 10
15
jsou sou ástí právního ádu eské republiky a p i nesouladu zákona a mezinárodní smlouvy mají vždy p ednost p ed zákonem ( l.10 Ústavy R).“12
3.2 Kvalitativní a kvantitativní stránka obchodního podílu Tato skute nost je viditelná v § 114 ObchZ, kde je možné vy íst, že obchodní podíl má stránku kvalitativní, která je charakterizována postavením spole ník a kvantitativní, což je ur ení velikosti obchodního podílu.
3.2.1 Kvalitativní Kvalitativní stránkou obchodního podílu jsou práva a povinnosti spole ník . Konkrétními právy a povinnostmi jsou všichni spole nici za len ni do fungování spole nosti. Je tedy d ležit jší než stránka kvantitativní z d vodu postavení spole níka ve spole nosti. Lze tedy íci, že obchodní podíl není tvo en všemi právy a povinnostmi, ale pouze t mi, která souvisí a plynou z ú asti ve spole nosti. Avšak pozor na situaci, kdy z obchodního podílu vyplyne právo na výplatu podílu na zisku. Je to samostatné majetkové právo. Toto je právo konkrétního spole níka a odvíjí se od velikosti jeho obchodního podílu. Dle spole enské smlouvy vzniká spole nosti povinnost a zárove samostatný závazek v i spole níkovi. Dle Jana D di e je kvalitativní stránka definována jako: „Práva a povinnosti spole níka, jež tvo í obchodní podíl, mají sv j p vod ve spole enské smlouv (zakladatelské listin ); ta je právním titulem jejich vzniku spolu s kogentními, pop . dispozitivními ustanoveními obchodního zákoníku, jež upravují práva a povinnosti spole ník spole ností s ru ením omezeným.“13 Já se s touto definicí pln neztotož uji, myslím si, že není úplná. Podíváme-li se do § 1 odst. 2 ObchZ, kde je dle t chto ustanovení, ídí se bu
eno, že pokud se n které otázky nemohou ídit
Ob Z, obchodními zvyklostmi i zásadami na kterých
spo ívá ObchZ. Ze zásad m žeme vybrat nap íklad princip loajality spole níka v i spole nosti, kterým se ídí ObchZ. Tento princip nemá ur it sv j p vod ve spole enské smlouv , proto se domnívám, že definice dle D di e není úplná.
12
DVO ÁK, T. Spole nost s ru ením omezeným. 3.,p epracované vydání. ASPI-Wolters Kluwer, 2008, s. 8788 13 D DI , J., KUNEŠOVÁ-SKÁLOVÁ, J., Spole nost s ru ením omezeným z právního a ú etního pohledu, Praha: Polygon, 1999, s. 219
16
Jak již bylo výše uvedeno, práva a povinnosti se roz le ují do ur itých skupin. Práva máme majetková a spole enská, lze též nemajetkové povahy. Tomáš Dvo ák ve své knize Spole nost s ru ením omezeným rozd luje práva do t í skupin. Základní (hlavní), dopl ková (vedlejší) a práva minoritních (menšinových) spole ník . Do základní skupiny práv je za azeno právo hlasovací a kontrolní, právo na podíl na zisku a právo na vypo ádání p i zániku ú asti spole níka ve spole nosti nebo p i zániku spole nosti samé. V dopl kové skupin m žeme nalézt právo na dispozici s obchodním podílem, právo žalovat jménem spole nosti o náhradu škody podle §131a ObchZ. Práva minoritních spole ník
jsou
zvláštním okruhem, konstatovav Dvo ák.14 Povinnosti jsou dle zákona majetkové povahy nap íklad vkladová povinnost, ale také nemajetkové jako je nap íklad povinnost zákazu konkurence. „Spole ným znakem všech práv a povinností je potom skute nost, že vyjad ují ú astnický vztah spole níka ke spole nosti, a jejich nositelem nem že být proto nikdo jiný než spole ník.“15 Práva i povinnosti jsou samoz ejm definované zákonem, ale m ly by být zaneseny i do spole enské smlouvy. P i rozhodování, která práva a povinnosti by se m la definovat, je ležité mít na pam ti §56a ObchZ, který nás upozor uje na rovné zacházení se spole níky.
3.2.2 Kvantitativní Jedná se o rozsah ú asti spole níka na spole nosti. Je vyjád ena mírou obchodního podílu, jako pom r vkladu spole níka k základnímu kapitálu. Zjednodušen
eno majetkový
podíl spole níka na spole nosti. Dle § 114 odst. 2 ObchZ m že mít každý spole ník pouze jeden obchodní podíl. Pokud se spole ník rozhodne vložit další vklad i mu byl obchodní podíl p eveden, nevzniká mu další podíl, nýbrž se jeho p vodní zvyšuje. Kvantitativní stránku m žeme vyjád it pom rem vkladu a základního kapitálu a to bu
zlomkem, nebo procentní hodnotou. Z tohoto výpo tu nám vyplyne výše obchodního
podílu. M že ovšem nastat situace, kdy spole ník vloží do spole nosti n jaký majetek vyšší hodnoty, ale do obchodního rejst íku se zapíše nižší vklad. Tato situace m že být upravena ve spole enské smlouv , ale v praxi se takto asto nestává. Musí být dodržena povinnost jednat 14
DVO ÁK , T. Spole nost s ru ením omezeným. 3.,p epracované vydání. ASPI-Wolters Kluwer, 2008, s.92 ELIÁŠ, K., BARTOŠÍKOVÁ, M., POKORNÁ, J. a kol. Kurs obchodního práva . Právnické osoby jako podnikatelé. 4.vyd. Praha: C.H.Beck, 2003. s.191 15
17
v souladu s dobrými mravy a pravidly slušnosti a poctivosti v obchodních vztazích. Výše podílu se odvíjí od výše obchodního podílu dle § 123 odst. 1 ObchZ, nestanoví-li spole enská smlouva jinak. Zde op t musíme brát v potaz dobré mravy. Spole enská smlouva m že stanovit výši obchodního podílu rozdíln od zákona, nebo definování výše obchodního podílu ve spole nosti je pouze dispozitivní. V praxi je b žné, že i p es r znou výši vklad jsou dle spole enské smlouvy výše obchodních podíl stejné. V p ípad podílu na zisku se však vychází z výše vkladu. Vrchní soud v Praze musel ešit p ípad, kdy v tšinový spole ník svou v tšinou hlas prosadil zm nu spole enské smlouvy ohledn podílu na zisku. Samoz ejm ve sv j prosp ch, že on sám m l 95% podílu a druhý spole ník pouze 5%. V rozhodnutí ze dne 9 .prosince 1998, sp. zn. 7 Cmo 253/98, Vrchní soud v Praze vy kl že: „Usnesení valné hromady spole nosti s ru ením omezeným je v rozporu s dobrými mravy tehdy, jestliže v tšinový spole ník proti v li menšinového spole níka rozhodne vahou svých hlas tak, že menšinového spole níka zbaví ur itých práv, která mu byla garantována spole enskou smlouvou, a naopak sám na úkor menšinového spole níka získá v tší práva.“ Tato situace byla soudem prohlášena za neplatnou, nebo byla v rozporu s dobrými mravy.
3.3 Princip jednoty obchodního podílu V § 141 odst. 2 ObchZ je
eno, že každý spole ník m že mít pouze jeden obchodní
podíl. Stejnou zásadu nalezneme vyjád enou v § 61 odst. 1 ObchZ. Touto kapitolou se zaobíráme hlavn z d vodu nového vkladu nebo p evodu i p echodu obchodního podílu. Pokud se spole ník rozhodl navýšit sv j vklad dle §143 ObchZ, navýší dle zákona nejprve sv j vklad a podle spole enské smlouvy m že dojít dále i ke zvýšení obchodního podílu. Toto rozhodnutí ovšem není uvedeno nijak v zákon . V p ípad
nabytí p evodu
i p echodu
obchodního podílu dojde ke splynutí p vodního a nového podílu v jeden nový obchodní podíl.
3.4 Spole ný obchodní podíl Definici nalezneme v §114 odst. 3 ObchZ, který nám íká, že jeden obchodní podíl že náležet více osobám. Svá práva mohou tyto osoby vykonávat pouze spole ným
18
zástupcem a k splácení vkladu jsou zavázání spole
a nerozdíln .16 Není zde možnost, že
by takováto osoba jednala samostatn nebo by disponovala obchodním podílem. „Spole ný podíl m že vniknout nap . p i úmrtí spole níka, pokud obchodní podíl zd dí více jeho d dic . Myslitelný je rovn ž vznik spole ného obchodního podílu p i založení spole nosti, pokud se ke splacení jednoho vkladu zaváže více osob.“17
3.5 Spojení a rozd lení obchodního podílu 3.5.1 Spojení Jak jsem již výše uvedla, spole ník m že být vlastníkem pouze jediného obchodního podílu. Proto nabytím dalšího obchodního podílu spole níka m že nastat jen jediná situace a tou je spojení starého podílu s podílem novým a m že vniknout pouze jediný nový obchodní podíl. P evodem obchodního podílu m že nastat i situace, kdy se ze spole nosti s více spole níky stane spole nost o jednom spole níkovi. Tato varianta je uvažována v zákon , v § 119 ObchZ, kde dává možnost spole níkovi splatit všechny pen žité vklady ve lh
tí
síc od spojení obchodního podílu. Což úzce souvisí s § 111 odst. 2 ObchZ ve kterém je eno, že jediný spole ník je povinen splatit v plné výši základní kapitál p ed zápisem do obchodního rejst íku.18 Pokud se jediný spole ník rozhodne, že nesplatí základní kapitál, je povinen p evést ást obchodního podílu na jinou osobu. I v tomto p ípad platí t í m sí ní lh ta od spojení obchodních podíl . V p ípad , že jediný spole ník nesplní ani jednu z možností § 119 ObchZ, soud má právo spole nost i bez návrhu zrušit a na ídit její likvidaci. Samoz ejm
nejprve dá
spole níkovi dodate nou lh tu k náprav . Z výše získaných informací je z ejmé, že v nové jedno lenné spole nosti nem že již konfigurovat spole enská smlouva, ale musí být p em 16
na na zakladatelskou listinu. Jakmile
Zákon .513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis ELIÁŠ, K., BARTOŠÍKOVÁ, M., POKORNÁ, J. a kol. Kurs obchodního práva . Právnické osoby jako podnikatelé. 4.vyd. Praha: C.H.Beck, 2003. s 193 18 Zákon .513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis 17
19
se jednatel tuto skute nost dozví, je povinen u init bez jakéhokoli odkladu veškeré nutné kroky, jako je vyhotovit zm nu spole enské smlouvy, zm nit seznam spole ník a podat návrh na zápis t chto zm n v obchodním rejst íku.
3.5.2 Rozd lení Rozd lení je možné pouze v situaci p evodu
i p echodu obchodního podílu.
Dosavadní obchodní podíl zaniká a vznikají nové. „Zákon zvláš zd raz uje, že rozd lení je ípustné p i p echodu jak na d dice, tak na právního nástupce, tato slovní diferenciace však nemá žádný rozumný ú el. Pokud totiž dochází k p echodu, tj. k univerzální sukcesi, pak je nerozhodné, zda se tak d je na sobotu fyzickou i právnickou. Výslovné vyjád ení je tudíž zbyte né, i když ni emu neškodí.“19 i p evodu obchodního podílu mohou nastat dv
varianty. Bu
se spole ník
rozhodne, že již nechce být ve spole nosti a p evede sv j podíl na jiné minimáln dva nové spole níky nebo si pouze sníží sv j podíl tak, že ást p evede na jednoho nového spole níka formou rozd lení obchodního podílu s následným áste ným p evodem. i d lení nesmíme opomenout dv základní podmínky. První je, že rozd lením podílu musí být nové vklady v minimální výši 20.000,- K . A druhá podmínka zahrnuje to, že nesmíme zapomenout na pravidlo, které nám íká, že vklad musí být d litelný tisícem. V situaci, kdy nabývají obchodní podíl spole nici spole nosti, je možné rozd lit i nižší ástku než je 20.000,- K , nebo tito spole níci již minimální vklad mají. Pokud se spole ník rozhodne podíl p evést, musí nahlédnout do spole enské smlouvy, zda zde není p evedení výslovn zakázáno. Pokud tak není, m že být podíl p eveden, pokud s tím souhlasila valná hromada. Z toho vyplývá, že pokud valná hromada odsouhlasí p evod, ml ky odsouhlasila i rozd lení obchodního podílu. Obrácen
toto však neplatí. Souhlas valné hromady je
kogentním ustanovení, tudíž musí být ve všech p ípadech, a je nutný notá ský zápis. Toto odsouhlasení nesmí být ve spole enské smlouv
zakázáno. Je z d vodu ochrany zájm
spole ník . Dle Bartošíkové, v p ípad spole nosti s jedním spole níkem nemusí být rozhodnutí valné hromady o rozd lení. Souhlas vychází s uzav ené smlouvy o p evodu obchodního
19
DVO ÁK, T. Spole nost s ru ením omezeným. 3.,p epracované vydání. ASPI-Wolters Kluwer, 2008, s. 94
20
podílu.20 Z jedno lenné spole nosti se stane spole nost s více leny a musí být zm
na
zakladatelská listina na spole enskou smlouvu. Smlouva o p evodu tohoto obchodního podílu musí mít formu notá ského zápisu, nebo obsahuje souhlas jediného spole níka s rozd lením obchodního podílu. V p ípad
rozd lení p echodem vždy zanikne ú ast spole níka ve spole nosti.
Obchodní podíl m že p ejít na jiné spole níky, z ehož vyplývá, že po et spole ník ve spole nosti bude nižší nebo p ejde na t etí osoby a po et spole ník ve spole nosti se zvýší. 21
4
evod obchodního podílu
4.1 Pojem p evodu obchodního podílu Vedle originálního lenství, dle Šev íka, které vzniklo p i vniku spole nosti i vklady extrane , je zde i odvozené nebo-li derivátní lenství. To znamená, že obchodní podíl náležel jinému vlastníku. Samoz ejm v obou p ípadech je stejné nabytí práv a povinností. 22 evod obchodního podílu zp sobí zm nu jeho majitele. Je to nej ast jší zp sob zániku asti spole níka. Spo ívá ve v li p vodního majitele, p evést sv j obchodní podíl na nového. Je to jeden ze zp sob , kterým je možné nabývat obchodní podíl. Právním úkonem je smlouva o p evodu obchodního podílu, upravená v § 115 odst. 3 ObchZ., který íká, že tato smlouva musí mít písemnou formu a nabyvatel, který není spole níkem, v ní musí výslovn prohlásit, že p istupuje ke spole enské smlouv , pop ípad ke stanovám, a to dokonce i v situaci, kdy již spole níkem je a pouze dochází k navýšení jeho podílu. Podpisy na smlouv musí být samoz ejm notá sky ov eny. P evod obchodního podílu m že být na jiného spole níka i na t etí osobu, každá z t chto variant má r zné podmínky. jme na pam ti, že ve spole enské smlouv nelze upravit podmínky p evodu, které jsou kogentn dány zákonem.
20
BARTOŠÍKOVÁ, M., ŠTENGLOVÁ, I. Spole nost s ru ením omezeným. 2. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, s.100-101 21 D DI , J., KUNEŠOVÁ-SKÁLOVÁ, J., Spole nost s ru ením omezeným z právního a ú etního pohledu, Praha: Polygon, 1999, s.344 22 ŠEV ÍK, D., Spole nost s ru ením omezeným, vzory podání a listin, právní úprava po novele, PROSPEKTUM spol. s r.o., 1.vydání, 2001, s.190
21
4.2 Možnosti p evodu 4.2.1 Na jiného spole níka V § 115 odst. 1 ObchZ je
eno, že p evod je možný se souhlasem valné hromady,
pokud nestanoví spole enská smlouva jinak. To znamená, že spole enská smlouva m že výslovn zakázat p evod na jiného spole níka. Pokud zde toto ustanovení není, je p evod možný vždy. Dále nám dává možnost, že ve spole enské smlouv není výslovn
eno, že
rozhodovat m že pouze valná hromada. Není tedy podmín no, že souhlas musí být vydán pouze valnou hromadou. M že o tom rozhodnout nap íklad dozor í rada (pokud je z ízena) nebo spole níci i jednatel. P ed novelou obchodního zákoníku bylo sporné, jaký musí být souhlas valné hromady. N kte í se p iklán ly k názoru, že p evod obchodního podílu znamená zm nu spole enské smlouvy a tudíž by valná hromada m la rozhodovat kvalifikovanou v tšinou. A ostatní byly názoru, že p evod je zm na mezi spole níky a tudíž posta í prostá v tšina, toto uvádí Eliáš.23 Tuto polemiku upravil nový zákoník v § 141 odst. 1. ObchZ, který íká, že toto rozhodnutí se nepovažuje za rozhodování o zm
spole enské
smlouvy, avšak musí být o tomto po ízen notá ský zápis. 24 Mohli bychom si íci, že tedy evedeme obchodní podíl a spole enská smlouva z stane stejná. Bohužel tomu tak není, aby byla smlouva o p evodu obchodního podílu platná, musí být ve spole enské smlouv provedeny úpravy o nové spole níky.
4.2.2 Na t etí osobu Tímto právním úkonem je myšleno p evedení podílu mimo spole nost. Tento úkon musí být výslovn upraven ve spole enské smlouv . Není možná varianta, že spole enská smlouva se o této možnosti nezmíní a spole nost je v domn ní, že ml ení znamená souhlas. Práv naopak, v tomto p ípad by byl právní úkon p evodu obchodního podílu absolutn neplatný.
23
ELIÁŠ, K., BARTOŠÍKOVÁ, M., POKORNÁ, J. a kol. Kurs obchodního práva . Právnické osoby jako podnikatelé. 4.vyd. Praha: C.H.Beck, 2003. s.194 24 Zákon .513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis
22
I zde se ídí rozhodování dle spole enské smlouvy, kde m že být uvedeno, že p evod je podmín n souhlasem valné hromady nebo jiného orgánu. Spole enská smlouva m že samoz ejm tento p evod zakázat.
4.2.3 V jedno lenné spole nosti V jedno lenné spole nosti m že nastat pouze možnost p evodu na t etí osobu, nebo je zde pouze jediný spole ník. Jelikož je tato spole nost zvláštním p ípadem, p evoditelnost na etí osobu je vždy p ípustná. Není nutný souhlas valné hromady, nebo se zde vychází z v le jediného spole níka a odd lení jeho podílu minimáln na dva podíly, které nemusí být nutn stejné velikosti.
4.3 Princip loajality a p evod Principem loajality je myšleno, že p evod by nem l být u in n s n jakým nekalým úmyslem, nap íklad poškodit spole nost nebo dokonce nového majitele obchodního podílu. Pokud je smlouva sepsána pod touto záminkou, lze íci, že p evod obchodního podílu, ve kterém bude porušen princip loajality, je možné prohlásit za relativn neplatný. Loajalita je ešena Rozsudkem Nejvyššího soudu R ze dne 26. ervence 2007, sp. zn. 29 Odo 387/2006. V tomto rozsudku je rozebírán p evod obchodního podílu na „nev rohodnou“ osobu, u které není znám pobyt a nejeví známky aktivní snahy v podnikání, z ehož je zjevné, že se snaží vyhnout odpov dnosti za závazky spole nosti, které p i p evodu získala. Nejvyšší soud ekl, že „Princip loajality je výkladovým pravidlem, v jehož rámci je t eba interpretovat jednotlivé díl í povinnosti spole níka v i spole nosti“25 „Za použití principu loajality pak lze nepochybn
dovodit, že jednou z povinností
spole níka p i p evodu obchodního podílu je, aby p evodem obchodního podílu neúm rn a neod vodn
neohrozil další
innost a existenci spole nosti, resp., aby právo p evést
obchodní podíl nezneužil k obejití povinnosti, jež by mu jinak plynuly z p ípadné likvidace i prohlášení konkursu na majetek spole nosti.“26 i dokonce minimáln da ového úniku až po trestný in krácení dan .
25
ERNÁ, S. Obchodní právo. Akciová spole nost. 3.díl, ASPI, Praha 2006, s.185 a n. D DI , J. LASÁK, J. Právo kapitálových obchodních spole ností, p ehled judikatury s komentá em, 2.díl, Praha: Linde, 2010, s. 1741 a násl. 26
23
4.4 Sm na obchodního podílu Sm nou obchodního podílu je myšlen další typ p evodu. Smlouva o sm
se ídí,
stejn jako smlouva o p evodu obchodního podílu § 115 ObchZ. Musí být písemná, podpisy musí být ú edn ov eny, nabyvatel musí výslovn prohlásit, že p istupuje ke spole enské smlouv
i ke stanovám, jsou-li ve spole nosti. Sm na obchodního podílu je však sm nou za jiný obchodní podíl v jiné spole nosti.
Musí zde být v le p evodce p evést tento podíl a nabyvatele, p ijmout tento podíl. Sm na je ešena pouze u Vrchního soudu v Praze, rozhodnutím ze dne 20. prosince 2005, sp.zn. 7 Cmo 519/2005, které íká, že: „Jde-li o bezplatný p evod, pak se na takovou smlouvu vztahují vedle § 115 ObchZ i § 628–630 Ob Z (§ 2 odst.2 ObchZ). Sm na obchodních podíl
je jejich vzájemný p evod, kdy každá ze stran je
považována ohledn obchodního podílu, který p evádí, za stranu prodávající (p evodce obchodního podílu) a sou asn ohledn obchodního podílu, který sm nou nabývá, za stranu kupující
(nabyvatele obchodního podílu).
Na
sm nu
obchodních
podíl
spole ník
spole ností s ru ením omezeným je krom § 115 ObchZ nutné podle § 261 odst. 3 písm. a) a odst. 6 ObchZ p im en použít i § 409–470 ObchZ o kupní smlouv . „Smlouva o sm
obchodních podíl
spole ností s ru ením omezeným musí mít
písemnou formu s ú edn ov enými podpisy, nabyvatel, který není spole ník, v ní musí op t prohlásit, že p istupuje ke spole enské smlouv , pop . stanovám, a p edevším musí obsahovat li
p evodce
obchodního
podílu
v jedné
spole nosti
s ru ením
omezeným
tento obchodní podíl p evést a sou asn za n j nabýt obchodního podíl v jiné spole nosti a dále
v li
nabyvatele
obchodní podíl v této
spole nosti
nabýt
a za
n j
p evést
obchodní podíl v jiné spole nosti. P evodce obchodního podílu v jedné spole nosti je tak zárove
nabyvatelem
obchodního podílu v jiné
spole nosti
a naopak
p evodce
obchodního podílu v této jiné spole nosti je zárove nabyvatelem obchodního podílu v první spole nosti. Sm na obchodních podíl je tak pouze jedním z typ jejich p evodu.“27
27
http://www.beck-online.cz/legalis/documentview.seam?type=html&documentId=njptembqgzpxa4s7hfpxg5dsl4ztioa&conversationId=1433705#selectednode
24
4.5
evod vlastního obchodního podílu Jak již víme, spole nost jako taková nesmí vlastnit nebo nabývat vlastní podíl. Tuto
skute nost máme uvedenou v § 120 ObchZ. „Spole nost nem že nabývat vlastních obchodních podíl
smlouvou o p evodu obchodního podílu. Smlouva uzav ená v rozporu
s tímto zákonem je neplatná. Jestliže spole nosti nabude vlastních obchodních podíl , je povinna postupovat podle § 113 odst. 5 a 6.“28 Dle zákona nám m že nastat situace, kdy spole nost získá sv j vlastní podíl. Vyplývá to i z p edchozího odstavce, nebo tam je
eno, že nem že nabývat podíl smlouvou a
odkazuje na § 113. Zde je vyjmenován zp sob, kdy musel být spole ník vylou en pro nespln ní své vkladové povinnosti. Mezi další p ípady bych uvedla, soudní rozhodnutí o vylou ení spole níka pro závažné porušení jeho povinností (§ 149 ObchZ), p ípad, kdy obchodní podíl nep echází na právního zástupce (§ 116 odst 3 ObchZ) nebo na spole nost že p ejít její vlastní obchodní podíl v d sledku p em ny. 29 Obchodní podíl, vzniklý z této situace je nazývám uvoln ným obchodním podílem. Vyplývá z toho i to, že práva a povinnosti, které souvisí s tímto obchodním podílem nezanikají, ale spole nost je nem že vykonávat. Pokud tato situace nastane, spole nost je povinna do šesti m síc rozhodnout skrz valnou hromadu o snížení základního kapitálu ve výši p ipadající na uvoln ní podíl nebo o p evodu obchodního podílu na ostatní spole níky podle pom ru jejich výše podíl nebo m že být p eveden jen na jediného spole níka. „Pokud tak spole nost do šesti m síc neu iní, m že soud i bez návrhu spole nost zrušit a na ídit její likvidaci.“30 Zákon pamatuje i na ú etní úpravu a to v § 161d odst. 2 a 3 ObchZ, kde íká, že pokud spole nost vykazuje v rozvaze vlastní obchodní podíl, je povinna vytvo it zvláštní rezervní fond a to do výše vlastního obchodního podílu. Na vytvo ení m že použít nerozd lený zisk nebo jiné fondy, které do té doby tvo ila (vyjma zákonného rezervního fondu). Poté, co podíl pozbude, rezervní fond zruší. 31
28
Zákon .513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis Tomáš Dvo ák ve své knize Spole nost s ru ením omezeným dále uvádí p ípady, kdy soud ukon il ú ast spole níka ve spole nosti, ú ast spole níka ve spole nosti je ukon ena dohodou všech spole ník a mnoho dalších 30 ŠEV ÍK, D., Spole nost s ru ením omezeným, vzory podání a listin, právní úprava po novele, PROSPEKTUM spol. s r.o., 1.vydání, 2001, s. 194.195 31 Zákon .513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis a DVO ÁK, T. Spole nost s ru ením omezeným. 3.,p epracované vydání. ASPI-Wolters Kluwer, 2008, s. 125 29
25
4.6
evod obchodního podílu ve ejnou dražbou Obchodní podíl je zp sobilým být p edm tem dražby. Do ve ejné dražby vstupuje
však obchodní podíl, se kterým souvisí závazkové právo. Toto zástavní právo musí být zapsáno v obchodním rejst íku. „Smlouva o zástav
musí mít písemnou formu s ú edn
ov enými podpisy a musí v ní být specifikován obchodní podíl i pohledávka.“32 Nesmíme zapomenout, že pokud dle spole enské smlouvy je nutný souhlas valné hromady k p evodu obchodního podílu, tak je z ejmé, že i pro smlouvu o zástav ho musíme vyžadovat. Pro výkon práv a povinností spole níka tento akt neznamená nic, dále je m že vykonávat. Zástavní právo m že zaniknout hned n kolika zp soby. Zánikem zástavy, což zástavní itel nem že nijak ovlivnit, nebo se valná hromada rozhodla o snížení základního kapitálu dle § 113 odst. 6 ObchZ, práv o vklad zástavce. Dalším zp sobem zániku je zánik samotné spole nosti. V tomto p ípad právo zaniká p i zrušení spole nosti s likvidací. Pokud se spole nost zrušuje bez likvidace, p echází podíl do jiné spole nosti a tudíž je i zástavní v itel chrán n. Typicky spln ním ze strany dlužníka, což znamená uspokojení zajišt né pohledávky. Mezi další zp soby pat í nap íklad uplynutí doby, vzdání se práva, písemnou dohodou. Pokud dlužník nesplní sv j závazek v as, v itel m že obchodní podíl prodat ve ve ejné dražb , což znamená, že svou pohledávku uspokojí ze zástavy. Pokud ovšem prodej není úsp šný, je t eba postupovat dle § 117 odst. 7 ObchZ, který nám íká, že zástavní v itel je oprávn n vykonávat práva spojená se zastaveným obchodním podílem. To znamená, že má stejná práva jako spole ník, kterému obchodní podíl pat í. Tato skute nost však není z ejmá z obchodního rejst íku, zde je pouze evidentní, že na obchodním podílu visí zástavní právo. Jak v této souvislosti uvádí Nejvyšší soud R v usnesení ze dne 16. íjna 2006, sp. zn. 29 Odo 824/2006, “každá osoba, disponující alespo obecnou mírou obez etnosti, musí p i takovém zápisu vycházet z toho, že existuje možnost, že nastal stav uvedený v § 117a odst. 7 obch. zák. a v konkrétním p ípad si ov it, zda je spole ník, jehož obchodní podíl je zastaven (což je skute nost zapsaná v obchodním rejst íku v etn jména zástavního v itele) oprávn n vykonávat práva spojená se zastaveným obchodním podílem.” Dále nám zákon dává možnost, uzav ení dohody mezi zástavcem a zástavním itelem. Dohoda spo ívá v tom, že zástavní v itel p ijme obchodního podílu na úhradu 32
ŠEV ÍK, D., Spole nost s ru ením omezeným, vzory podání a listin, právní úprava po novele, PROSPEKTUM spol. s r.o., 1.vydání, 2001, s. 198
26
dluhu. Tímto právním úkonem se p esuneme do § 115 ObchZ a vnikne nám smlouva o evodu obchodního podílu. Ve smlouv musí být uvedeno, vedle obecných náležitostí, že obchodní podíl je p eveden na úhradu dluhu, v etn jeho d vodu a výše. K tomuto p evodu není t eba souhlas valné hromady. V tomto okamžiku zaniká zástavní právo a je vymazáno z obchodního rejst íku.33
4.7
evod zastaveného obchodního podílu Dle zákona lze zastavený obchodní podíl p evád t. Je to uvedeno v § 117a ObchZ. Je
zde
eno, že pokud není pohledávka zajišt na zástavním právem ádn a v as spln na, je
zástavní v itel oprávn n svým jménem obchodní podíl prodat bu
v obchodní ve ejné
sout ži, nebo ve ve ejné dražb . M že takto u init i bez souhlasu valné hromady, a na náklady dlužníka. Jakmile tímto zp sobem obchodní podíl p evede, zástavní právo zanikne. M že ovšem nastat situace, kdy p evod tohoto obchodního podílu bude neúsp šný. Poté je t eba se podívat do § 117a odst. 7 ObchZ. V p ípad , že zastavený obchodní podíl není zcizen (prodán i p eveden), p ipadne zástavnímu v iteli právo vykonávat veškerá práva spojená s tímto zastaveným podílem. Jednodušeji
eno, zástavní v itel získá stejná práva
jako spole ník, kterému obchodní podíl pat í. Tato skute nost ovšem nevyplývá p ímo ze zákona, tudíž pouze umož uje v iteli vykonávat práva související s obchodním podílem. Pokud se zástavní v itel rozhodne využít toto právo, je nutné, aby toto bylo oznámeno zástavnímu dlužníkovi a zárove spole nosti, ke které se obchodní podíl váže. Jak v této souvislosti uvádí Nejvyšší soud
R v usnesení ze dne 16. íjna 2006, sp. zn. 29 Odo
824/2006, “každá osoba, disponující alespo obecnou mírou obez etnosti, musí p i takovém zápisu vycházet z toho, že existuje možnost, že nastal stav uvedený v § 117a odst. 7 obch. zák. a v konkrétním p ípad si ov it, zda je spole ník, jehož obchodní podíl je zastaven (což je skute nost zapsaná v obchodním rejst íku v etn
jména zástavního v itele) oprávn n
vykonávat práva spojená se zastaveným obchodním podílem.” 34
33
http://www.epravo.cz/top/clanky/reseni-neuspesneho-prevodu-zastaveneho-obchodniho-podilu-49903.html, Tomáš Sum; DVO ÁK, T. Spole nost s ru ením omezeným. 3.,p epracované vydání. ASPI-Wolters Kluwer, 2008, s.126-127 34 http://www.epravo.cz/top/clanky/reseni-neuspesneho-prevodu-zastaveneho-obchodniho-podilu-49903.html, Tomáš Sum
27
4.8
evod obchodního podílu na úhradu dluhu Dále je zde možnost, uzav ení dohody mezi zástavním v itelem a p ímo zástavce, že
zástavní v itel p ijme obchodní podíl na úhradu dluhu. Tato varianta p ipadá v úvahu v p ípad , že obchodní podíl nebylo možné prodat. P evod na úhradu dluhu je t eba sjednat ve smlouv o p evodu obchodního podílu dle § 115 ObchZ. Krom podstatných náležitostí této smlouvy je nezbytné uvést, že obchodní podíl je p eveden na úhradu dluhu, v etn jeho výše a vod tohoto dluhu. Jinak je smlouva neplatná. P i sepisování této smlouvy není t eba souhlas valné hromady. ObchZ výslovn
íká, že hodnota obchodního podílu musí být ocen na znalcem, který
je jmenovaný soudcem dle § 59 odst. 3 ObchZ., z tohoto vyplývá, že v smlouv o p evodu nebude uvedena výše kupní ceny, jakož je to obvyklé, ale cena stanovena soudním znalcem. edejte se tak možnosti, že by si smluvní strany stanovily cenu sami dle svého uvážení. Pokud hodnota stanovená znalcem je vyšší než dlužná hodnota pohledávky (v etn íslušenství a náklad na znale né) je zástavní v itel povinen bez zbyte ného odkladu tento rozdíl vyplatit zástavci. Uzav ení smlouvy o p evodu obchodního podílu má konstitutivní ú inky v i zástavnímu právu, které tímto zaniká. Výmaz zástavního práva z obchodního rejst íku je už pouze deklaratorní.
4.9
evod obchodního podílu p ed vznikem spole nosti Zastavila bych se u otázky, zda je možné p evád t obchodní podíl p ed samotným
vznikem spole nosti. Dle mého názoru toto lze. Vždy je možné uzav ít i kupní smlouvu na c, která nebyla ješt vyrobena.
ekla bych, že toto je podobná situace. Avšak jak uvádí
Tomáš Dvo ák ve své knize, je t eba p i uzav ení této smlouvy brát v úvahu, že její ú inky jsou odloženy až do vzniku samotné spole nosti. „
vodem je tu ta skute nost, že nelze
hovo it o p evodu obchodního podílu do doby, než bude spole nost jako subjekt práv a povinností konstituována.“35
35
DVO ÁK, T. Spole nost s ru ením omezeným. 3.,p epracované vydání. ASPI-Wolters Kluwer, 2008, s. 127
28
4.10 P evod obchodního podílu v SJM 4.10.1 Obchodní podíl v SJM Obchodní podíl v SJM je obtížné téma. Každý autor má na to jiný úhel pohledu. Protože dle Ob Z je možné mít ve spole ném jm ní manžel i práva, i jiné majetkové hodnoty. Což obchodní podíl je. Avšak Ob Z zárove
íká, že stane-li se jeden s manžel
vlastníkem obchodního podílu, neznamená to, že obchodní podíl p ipadá i druhému z manžel . Je zde rozpor s prvním tvrzením. Tomáš Dvo ák ve své knize rozebírá n kolik možností obchodního podílu v SJM. V první situaci je nástin toho, kdy jeden z manžel koupí obchodní podíl. Pokud tak iní ze svých soukromých prost edk , je tento podíl výlu
v jeho vlastnictví a druhý
z manžel na n j nemá nárok. Pokud ovšem jej nabyde ze spole ných pen z, je sice v jeho výlu ném vlastnictví, avšak p i jakýkoli výnos z tohoto podílu p ipadne do spole ného jm ní manžel . Kdyby se manželé rozvedli, musí vlastník podílu vyplatit druhému z manžel veškeré prost edky, které použil ze spole ného jm ní na koupi tohoto podílu. Dále p ipadá dle Dvo áka v úvahu varianta, že se každý z manžel stane smluvní stranou ve spole enské smlouv . M že mít každý sv j podíl nebo mají spole ný podíl. Tato situace se ídí podmínkami výše uvedenými. 36 Takže je nejasné, zda obchodní podíl do SJM spadá i nikoli. Toto se nám snaží objasnit judikatura, kdy Nejvyšší soud R rozhodl dne 20. ervna 2004 ve svém usnesení sp. zn. 22 Cdo 700/2004, že: „Jestliže jeden z manžel za trvání manželství nabude z prost edk pat ících do spole ného jm ní manžel obchodní podíl ve spole nosti s ru ením omezeným, stává se tím získaný majetek (hodnota takového podílu) ze zákona sou ástí spole ného jm ní manžel . Podle § 114 odst. 3 ObchZ jeden obchodní podíl m že náležet více osobám a na tyto vztahy se použijí p im en
ustanovení ob anského zákoníku o spoluvlastnictví.
S obchodním podílem je spjata majetková hodnota, která je ve smyslu § 118 odst. 1Ob Z jinou majetkovou hodnotou (majetkem) a jako taková m že být p edm tem ob anskoprávních
vztah .
Jestliže
i jen
jeden
z manžel
nabyde
za
trvání manželství a z prost edk pat ících do spole ného jm ní manžel obchodní podíl ve 36
DVO ÁK, T. Spole nost s ru ením omezeným. 3., p epracované vydání. ASPI-Wolters Kluwer, 2008, s.9899
29
spole nosti s ru ením omezeným, stává se tím získaný majetek (hodnota takového podílu) ze zákona sou ástí spole ného jm ní manžel , nebo to p ímo vyplývá z výše citovaného kogentního
ustanovení
§ 143 odst.
1
písm.
a) Ob Z .
Gramatický
analogický
výklad navazujícího ustanovení § 143 odst. 2 Ob Z takový záv r nevylu uje. Nestanoví-li eventuální dohoda manžel
o zúžení jejich spole ného jm ní, uzav ená v souladu
s ustanovením § 143a Ob Z , n co jiného, nelze (s ohledem na p edcházející vymezení edm tu spole ného jm ní manžel ) posledn citované ustanovení zákona vykládat jinak, než že jím není dot ena skute nost, že následkem vynaložení prost edk pat ících do spole ného jm ní, aniž by se sou asn
stali „kolektivními“ spole níky ve spole nosti s ru ením
omezeným, se obchodní podíl nabytý jedním z manžel stává sou ástí spole ného jm ní obou manžel . D sledkem ustanovení § 143 odst. 2 Ob Z je toliko odd lení i odlišení právního postavení spole níka – manžela, jenž se stal spole níkem obchodní spole nosti, od právního postavení druhého manžela, který se spole níkem nestal. Jen manžel - spole ník má práva a povinnosti
vyplývající
pro
n j
z úpravy
postavení spole níka
obchodní
spole nosti v obchodním zákoníku i jiném právním p edpise nebo ve spole enské smlouv . Je však odd len od majetkové hodnoty obchodního podílu, která z stává manžel m spole ná. Proto je také omezen v nakládání s obchodním podílem, pokud nejde o jeho obvyklou správu ve smyslu § 145 odst. 2Ob Z , nebo stejnou m rou jako náleží jemu, náleží i druhému manželovi.“37
4.10.2 Souhlas druhého z manžel Musíme si uv domit fakta, že obchodní podíl náleží do SJM, pokud je nabyt v pr
hu
manželství a sou asn z prost edk , které náleží do SJM. Jakmile je spln na tato základní podmínka, tak se domnívám, že souhlasu je t eba od obou manžel . Podíváme-li se na ustanovení § 145 odst.2 Ob Z zjistíme, že je zde upraveno SJM tím zp sobem, že stane-li se jeden z manžel spole níkem v obchodní spole nosti i lenem družstva, nezakládá ú ast druhého z manžel
na t chto spole nostech
i družstvech.
Výjimkou jsou samoz ejm bytová družstva, kde je právní úprava jiná. Vyplývá mi z tohoto ustanovení jediné, že i když jeden z manžel splatí ást i celý vklad na základním kapitálu
37
http://www.beck-online.cz/legalis/documentview.seam?type=html&documentId=njptembqgrpwgxzshayta&conversationId=1436011#selected-node
30
v obchodní spole nosti ze SJM, neznamená to, že druhý z manžel m že vykonávat práva a povinnosti jakožto spole ník v této spole nosti. Nejvyšší soud R vydal k tomuto rozhodnutí ze dne 20. ervence 2004, sp.zn. 22 CdO 700/2004, kde uvedl, že: „
sledkem ustanovení § 143 odst. 2 Ob Z je toliko odd lení i
odlišení právního postavení spole níka – manžela, jenž se stal spole níkem obchodní spole nosti, od právního postavení druhého manžela, který se spole níkem nestal. Jen manžel – spole ník má právo a povinnosti vyplývající pro n j z úpravy postavení spole níka obchodní spole nosti v obchodním zákoníku i jiném právním p edpise nebo ve spole enské smlouv . Je však odd len od majetkové hodnoty obchodního podílu, která z stává manžel m spole ná. Proto je také omezen v nakládání s obchodním podílem, pokud nejde o jeho obvyklou správu ve smyslu § 145 odst. 2 Ob Z, nebo stejnou m rou jako náleží jemu, náleží i druhému manželovi.“ Z tohoto rozhodnutí je z ejmé, že druhý z manžel nezískává práva a povinnosti z titulu spole níka, avšak z majetkového pohledu je vlastníkem podílu i on. Myslím si, že tento judikát není jasný. Dle mého názoru je v rozporu s § 145 odst. 2 Ob Z, kde je
eno, že
nabytím podílu ú ast druhého z manžel nevzniká a zárove rozporuje základní ustanovení o obchodním podílu dle § 61 odst. 1 ObchZ. V této problematice bych ekla, že pokud nejde o obvyklou správu obchodního podílu dle § 145 odst. 2 Ob Z je omezené nakládání s obchodním podílem jednoho z manžel , nebo tento obchodní podíl náleží i druhému z manžel . Pokud se jedná o obvyklou správu podílu, souhlasu není t eba. Dle mého názoru p evod obchodního podílu nespadá do obvyklé správy a ve smlouv o p evodu obchodního podílu bude t eba souhlasu druhého z manžel .
4.10.3 P evod mezi manželi I tato skute nost je v eském právu p ípustná. Nikde není uvedeno, že by p evod mezi manželi nebyl možný. Nej ast jší p ípadem je situace, kdy jeden z manžel nechce být již spole níkem, ale nechce se svého podílu vzdát, nebo
obvykle plynou z vlastnictví
obchodního podílu n jaké p íjmy. Rozumným východiskem je tento podíl p evést na druhého z manžel . P evodem nastane pouze zm na ve výkonu práv a povinností u konkrétního podílu, ale majetková práva budou mít oba manželé stejná, nebo stále bude obchodní podíl
31
spadat do SJM. P evod se uskute ní na základ sepsání smlouvy o p evodu obchodního podílu. Je však d ležité se podívat do spole enské smlouvy spole nosti, které se obchodní podíl týká. M že zde být uvedeno, že obchodní podíl není možné p evád t na t etí osobu. Dle mého názoru druhý z manžel je pro spole nost brán jako t etí osoba. Zde by mohla nastat komplikace.
4.10.4 Relativní neplatnost smlouvy Relativní neplatnost smlouvy je myšlena z pohledu p evodu obchodního podílu náležícího do SJM. M že nastat p ípad, kdy chybí souhlas druhého z manžel s p evodem dle § 145 odst. 2 Ob Z. Neplatnosti se m že dovolávat osoba, která je tímto in ním dot ena u soudu. V našem p ípad to mohou být oba manželé, nebo smlouvu o p evodu mohou uzavírat oba z d vodu majetkového hlediska podílu v SJM. Dle zákona je možné se neplatnosti dovolat dv ma zp soby. Podáním žaloby na ur ení neplatnosti i právním úkonem adresované druhé stran smlouvy. K této problematice vydal rozhodnutí Nejvyšší soud R dne 24. zá í 2003, sp.zn. Odo 103/2003 kde uvedl: „Dovolání se relativní neplatnosti právního úkonu se uskute uje výslovným projevem, ze kterého je jasn patrná v le osoby uplat ující neplatnost právního úkonu dovolat se její neplatnosti, tj. v le, nebýt právním úkonem vázána…. Vycházel z právního názoru, že relativní neplatnosti právního úkonu se lze dovolat pouze hmotn právním úkonem doru eným druhému ú astníku smlouvy…. Z ustálené judikatury p itom vyplývá, že dovolání se neplatnosti právního úkonu v žalob na ur ení neplatnosti tohoto právního úkonu lze (jak tvrdí dovolatel), považovat za dovolání se neplatnosti právního úkonu ve smyslu ustanovení § 40a ob . zák. (viz nap . rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15.7.1999, sp. zn. 24 Cdo 192/98 uve ejn ný v asopisu Právní rozhledy 10/1999).“ P i podání žaloby pro neplatnost je t eba uvést d vod této neplatnosti. M že se stát, že dot ený manžel se neplatnosti nedovolá, nebo nezná tuto možnost i nemá zájem. V tomto ípad je smlouva platná. Otázka však vyvstává u proml ecí lh ty. Zda použiji t íletou proml ecí lh tu dle ob anského zákoníku nebo ty letou dle obchodního zákoníku. Bohužel, v rozhodnutích nejvyššího soudu jsem tento p ípad nenašla. Dle mého názoru bych použila
32
ty letou proml ecí lh tu, nebo si myslím, že p evod obchodního podílu je obchodním závazkovým vztahem bez ohledu na to, jakých ú astník se to týká. Vycházela bych z ObchZ.
4.11 Obchodní podíl ve spole ném majetku více osob § 114 odst. 3 ObchZ nám umož uje, aby obchodní podíl byl ve vlastnictví více osob, které mohou jednat pouze prost ednictvím zástupce. Mohli bychom íci, že tento paragraf je v rozporu s § 105 odst. 3 ObchZ, kde je
eno, že spole nost m že mít maximáln 50 len .
V tom p ípad , by m la mít maximáln 50 obchodních podíl . Pokud ovšem nastane situace spolumajitelství obchodního podílu, neznamená to, že spole nost má o to více len . Bere se to stále jako jeden spole ník. Nebo
musí jednat práv prost ednictvím zástupce, a to
znamená, že by m li mít jednotný názor. Ve spole enské smlouv by m lo být vymezeno, jak se tento podíl bude rozd lovat. Pokud tak u in no není, vyplývá z podstaty v ci, že každý má stejný podíl. Spole ným zástupcem m že být jak zástupce smluvní, zmocn nec, tak i zákonný zástupce. Tento zástupce by m l být ustanoven v tšinou hlas majitel podílu. Zástupcem že být n který ze spolumajitel nebo t etí nezávislá osoba. Jedinou podmínkou, aby mohla být vykonávaná funkce zástupce je plná zp sobilost vykonávat práva. Vztahy mezi spolumajiteli mají povahu absolutn obchodních závazkových vtah . Otázku, zda je možné obchodní podíl zastavit i nikoli, lze zodpov
t, že ano. Tomuto
zastavení nemohou ostatní spolumajitelé n jak zabránit. V praxi se však zastavení spolumajitelského obchodního podílu moc nevyskytuje. Spolumajitelství m že samoz ejm zaniknout n kolik zp soby. Nejobvyklejším je evod tohoto podílu. V p ípad
p evodu celého podílu jedinému nabyvateli se sepíše
smlouva, a za p evodce ji podepíše spole ný zástupce, který by m l být zmocn n zvláštní plnou mocí. Pokud se p evádí jen konkrétní spolumajitelský podíl, podepisuje smlouvu p ímo majitel tohoto podílu, íká ve své knize Dvo ák. 38
38
DVO ÁK, T. Spole nost s ru ením omezeným. 3.,p epracované vydání. ASPI-Wolters Kluwer, 2008, s.108109
33
4.12 Zdan ní p evodu obchodního podílu evod obchodního podílu podléhá zdan ní dle zákona . 357/1992 Sb., o dani darovací, dani d dické a dani z p evodu nemovitostí, ve zn ní pozd jších p edpis ( dále jen „ZoDDP“) nebo daní dle ZoDP. Záleží nejen na zp sobu p evodu, ale i na skute nosti, zda byl bezúplatný nebo úplatný. V p ípad fyzické osoby, je p íjem z p evodu obchodního podílu osvobozen od dan z p íjm , pokud mezi p evodem a nabytím obchodního podílu uplynula lh ta p ti let. Nabytím je okamžik, kdy obchodní podíl p ešel na p evodce, z ehož vyplývá, datum podepsání smlouva o p evodu obchodního podílu. Nezáleží na tom, kdy byla tato skute nost zapsána do obchodního rejst íku i kdy je nabytí ú inné ve vztahu ke spole nosti. Tyto skute nosti mají pouze deklaratorní povahu, by platí, že p evod obchodného podílu je ú inný i spole nosti dnem, kdy jí toto bylo oznámeno. Jan D di ve své knize upozor uje na rozpor mezi pokyny Ministerstva financí
R a obchodním zákoníkem. V tomto p ípad je
ležitá právní úprava v obchodním zákoníku. Pokud není možné osvobození uplatnit, je íjem z úplatného p evodu bu
sou ástí p íjm z podnikání, nebo jiným p íjmem dle §10
odst.1 písm.c) ZoDP. Tento p íjem se sníží o prokazateln vynaložené výdaje, jako je nap íklad nabývací cena tohoto obchodního podílu a je dan n v rámci § 10 ZoDP. V p ípad
právnické osoby se osvobození neuplatní nikdy. Zákon tuto možnost
nep ipouští. Je možné však uznat výdaje na po ízení tohoto podílu. 39
39
D DI , J., KUNEŠOVÁ-SKÁLOVÁ, J., Spole nost s ru ením omezeným z právního a ú etního pohledu, Praha: Polygon, 1999, s. 311-312
34
5 Smlouva o p evodu obchodního podílu Smlouva o p evodu obchodního podílu je upravena v § 115 odst. 3 ObchZ, je to velmi astý zp sob zm ny majitele podílu. Je samostatným smluvním typem. Tato smlouva pot ebuje ke vzniku nejen souhlas všech zú astn ných stran, ale i další skute nosti, které zaru ují její ú innost. Musí být se souhlasem valné hromady, pokud není stanoveno ve spole enské smlouv jinak. V ustanovení § 141 odst. 1 ObchZ je zmín no, kdy je t eba rozhodnutí valné hromady. Nebo
p evod nem ní spole enskou smlouvu, tak z tohoto
ustanovení vyplývá, že souhlas být nemusí. Dle Šev íka není souhlas valné hromady požadován, p i p evodu na extranea, ale je vázán na p ípustnost transakce výslovn ujednané ve spole enské smlouv .40 evod obchodního podílu m že být úplatný i bezúplatný. V každém z t chto p ípad je dobré použít jiný typ smlouvy. Na mysl p ichází, že u úplatného p evodu bychom použili ustanovení z ObchZ o kupní smlouv . A na bezúplatné nabytí by bylo vhodné využít ustanovení z Ob Z o smlouv
darovací. Použila bych nejspíše selektivní analogii, což
znamená, že bych použila jen n která ustanovení. I když na bezúplatný p evod by bylo možné nejspíše využít veškerá ustanovení z Ob Z, § 628 - § 630, a to zejména s ohledem na typ smluvních stran.
5.1 Podstatné náležitosti smlouvy V zákon
jsou náležitosti uvedené velmi stroze. Z ustanovení vyplívají obecné
požadavky, jakože musí být uzav ena ur it a srozumiteln , svobodn a vážn . Jasn je zde uvedeno, že smlouva musí být uzav ena písemn s ú edn ov enými podpisy. Nespln ní chto podmínek povede k absolutní neplatnosti smlouvy. Je z ejmé, že smlouva musí obsahovat i ur ení smluvních stran a konkrétního obchodního podílu, o kterém se jedná, aby nenastaly n jaké nejasnosti. Pokud by tyto údaje neobsahovala, mohlo by být neplatná pro porušení § 37 odst.1 Ob Z.41 Dále musí být ve smlouv uvedeno, zda je tento právní úkon úplatný nebo bezplatný. Neuvedení této skute nosti znamená absolutní neplatnost zmi ované smlouvy. 40
ŠEV ÍK, D., Spole nost s ru ením omezeným, vzory podání a listin, právní úprava po novele, PROSPEKTUM spol. s r.o., 1.vydání, 2001, s. 191 41 Zákon .40/1964 Sb., ob anský zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis
35
Judikatura byla nucena rozší it podstatné ástky smlouvy o bezúplatnost i úplatnost evodu. Nejvyšší soud
R tak u inil nap . již v usnesení ze 7. íjna 1998, sp. zn. 1 Odon
110/97. Znovu tento problém byl otev en v rozhodnutí z 20. ervna 2000, sp. zn. 32 Cdo 97/2000, uzav eli jej tak, že: "...smlouvu o p evodu obchodního podílu podle § 115 obch. zák. lze využít jak pro úplatný, tak pro bezúplatný p evod. Aby byla smlouva o p evodu obchodního podílu ur itým právním úkonem, musí být z jejího obsahu zjistitelné, zda úmysl astník sm oval k uzav ení smlouvy o úplatném nebo o bezúplatném p evodu."42 V p ípad úplatného p evodu obchodního podílu musí být ve smlouv vymezena ástka úplaty nebo alespo zp sob jakým bude ur ená. Pokud by tak nebylo u in no, je právní úkon neur itý a smlouva bude neplatná. Nikde není
eno, že toto ujednání musí být
ímo ve smlouv . M že být dohoda o cen uvedena v p íloze k této smlouv , která bude uzav ena sou asn se smlouvou. Tato p íloha musí mít vždy písemnou podobu. Podpis na íloze být však nemusí, jak rozhodl Nejvyšší soud ze dne 29. listopadu 2001, sp. zn. 29 Cdo 1422/99, „Zákon neukládá ú astník m písemné uzav ení smlouvy, která co do svého p edm tu odkazuje na p ílohy, aby tyto p ílohy byly smluvními stranami podepsány, a s absencí podpis smluvních stran na p ílohách neplatnost t chto smluv nespojuje. M ly-li soudy pochybnosti o pravosti a správnosti p edkládaných ástí p íloh, bylo jejich povinností vyžádat si celé ílohy.“ Je z ejmé, že v p ípad dodatk ke smlouv
i jiných úprav musí být vždy provedeny
písemn s ov ením. Je zde i možnost, že smluvní strana bude mít zmocn nce (nap íklad právníka). V tomto p ípad , musí mít i plná moc písemnou podobu, pro možnost vzniku n jakých nejasností je dobré, aby tato plná moc byla již sou ástí smlouvy o p evodu obchodního podílu. Vyvstává zde otázka, zda má být plná moc ú edn ov ena, i nikoli. Nalezla jsem k tomuto usnesení Nejvyššího soudu
R ze dne 23. kv tna 2007, sp. zn. 29 Odo 894/2006,
který íká, že „ koli obchodní zákoník v ustanovení § 115 odst. 3 výslovn p edepisuje ední ov ení podpis na smlouv o p evodu obchodního podílu, výslovnou úpravu toho, zda musí být ov en i podpis zmocnitele na plné moci ud lené k uzav ení smlouvy o p evodu obchodního podílu neobsahuje. (Neobsahuje ostatn ani výslovnou úpravu toho, že takovou plnou moc lze ud lit – to však za situace, kdy ud lení takové plné moci nevylu uje. Lze 42
http://pravniradce.ihned.cz/c4-10077450-21466810-F00000_d-k-nekterym-uskalim-prevodu-obchodnihopodilu-ii, ech Petr, právní poradce
36
dovodit z obecné úpravy zmocn ní v ustanovení § 31 ObchZ). Záv ru o tom, zda musí být podpisy na takové plné moci ú edn ov eny je proto nezbytné se dobrat výkladem úpravy smlouvy o p evodu obchodního podílu v ObchZ, a to zejména výkladem teleologickým a logickým. Odvolací soud dovodil, že ú elem ov ení podpis na smlouv zvýší právní jistotu nabyvatele obchodního podílu v tom, že smlouva o p evodu je uzavírána osobou, která je majitelem obchodního podílu.“ Z tohoto vyplývá, že by m ly být i ú edn ov eny podpisy na plné moci. Máme právní jistotu, že plnou moc nepodepsala n jaká neoprávn ná osoba, uvádí di a Lasák. 43 Pokud smlouva o p evodu obchodního podílu zní na t etí osobu, je d ležité, aby sou ástí této smlouvy bylo i prohlášení, této t etí osoby, o p istoupení ke spole enské smlouv . Pokud toto prohlášení není, smlouva je samoz ejm neplatná. Vyvstává otázka, zda je možné toto prohlášení sepsat až v p íloze. Myslím si, že je toto možné. V p ípad jedno lenné spole nosti musí být též prohlášení. Toto nalezneme v judikátu Nejvyššího soudu R ze dne 24. dubna 2002, sp. zn. 29 Odo 264/2001, kde se íká že: „
i posuzování
aplikace ustanovení § 115 odst. 3 obch. zák. ve zn ní po novele provedené zákonem . 142/1996 Sb. o tom, že nabyvatel obchodního podílu, který není spole níkem, musí ve smlouv o p evodu obchodního podílu prohlásit, že p istupuje ke spole enské smlouv , pop ípad ke stanovám, na jedno lennou spole nost, je t eba vycházet p edevším z ú elu tohoto ustanovení. Spole enská smlouva spole nosti s ru ením omezeným je základním dokumentem této spole nosti, jejímž ú elem je krom založení spole nosti též úprava jejích vnit ních pom
,
práv a povinností spole ník a vztah mezi spole ností a spole níky jakož i mezi spole níky navzájem. Stejný ú el má i zakladatelská listina - krom úpravy vztah mezi spole níky. Jestliže spole nost vydá stanovy, ty pak upravují vnit ní organizaci spole nosti a podrobn ji které záležitosti obsažené ve spole enské smlouv .“ Jak vyplývá práv z ustanovení § 115 odst. 3 ObchZ. nabyvatel obchodního podílu se nestává ú astníkem spole enské smlouvy, pop ípad stanov ze zákona, ale zákon váže jeho astenství na jeho jednostranný právní úkon, výslovné prohlášení ve smlouv o p evodu obchodního podílu, že p istupuje ke spole enské smlouv , pop ípad ke stanovám. Teprve tímto prohlášením se stává ú astníkem spole enské smlouvy a osobou ze spole enské smlouvy oprávn nou a zavázanou, osobou podrobenou režimu spole enské smlouvy. Tímto jednostranným úkonem také dochází ke zm 43
spole enské smlouvy v osobách ú astník , a
D DI , J. LASÁK, J. Právo kapitálových obchodních spole ností, p ehled judikatury s komentá em, 2.díl, Praha: Linde, 2010, s. 1727-1728
37
proto již následn není t eba uzavírat odpovídající dohodu o zm
spole enské smlouvy. Bez
uvedeného prohlášení by se nabyvatel obchodního podílu nestal ú astníkem spole enské smlouvy, což je stav, kterému obchodní zákoník brání práv tím, že z prohlášení iní podstatnou ást smlouvy o p evodu obchodního podílu, jejíž nedostatek zp sobuje neplatnost smlouvy. Protože zakladatelská listina má - se shora uvedenou výjimkou - v jedno lenné spole nosti stejný ú el jako spole enská smlouva ve více lenné spole nosti, je i v této spole nosti nezbytné, aby se nabyvatel obchodního podílu stal osobou zavázanou a oprávn nou ze zakladatelské listiny, osobou, podrobenou jejímu režimu, nositelem práv a povinností z ní vyplývajících. Dalším argumentem pro vztažení povinnosti p istoupení i na zakladatelskou listinu je i to, že v zájmu ochrany t etích osob nelze p ipustit stav, že by jediný spole ník spole nosti s ru ením omezeným nebyl vázán její zakladatelskou listinou, pop ípad stanovami. Takový stav by navozoval zna nou právní nejistotu v celé ad skute ností významných pro t etí osoby. P itom zakladatelská listina je jedním z dokument zakládaných do sbírky listin a každý tedy má možnost se s jejím obsahem seznámit. Nemá li zcela výjime né informace o vnit ních pom rech spole nosti, bude v dobré ví e, že jediný spole ník je zakladatelskou listinou vázán, nebo to je právní stav p edvídaný právním ádem, konkrétn obchodním zákoníkem. Pro úplnost je t eba dodat, že uvedenému výkladu nebrání to, že obchodní zákoník stanoví výslovn povinné prohlášení o p istoupení pouze pro spole enskou smlouvu, nikoli již pro zakladatelskou listinu. Obdobným zp sobem postupuje obchodní zákoník v ad dalších ustanovení, aniž by vznikaly v teorii i praxi jakékoli pochybnosti o tom, že se íslušná ustanovení vztahují i na zakladatelskou listinu (viz nap . § 109 odst. 3, § 110 odst. 2, § 136 a další).44 Platnost smlouvy p ezkoumává rejst íkový soud, což vyplývá z ustanovení § 120 odst. 2 OS . Rejst íkový soud je povinen zkoumat úplnost podstatných náležitostí smlouvy o evodu. Než je proveden zápis zm ny ve spole nících, je nutné d kladné prozkoumání smlouvy o p evodu. Rejst íkový soud si musí být jistý, že smlouva o p evodu je ur itý právní
44
http://kraken.slv.cz/29Odo264/2001, Rozhodnutí Nejvyššího soud
38
akt, z kterého je z ejmý úmysl k uzav ení této smlouvy. Toto je ešeno v Usnesení Nejvyššího soudu R ze dne 7. íjna 1998, sp.zn. 1 Odon 110/97, které uvádí ve své knize Kavalec.45
5.2 Vedlejší ujednání ve smlouv Do vedlejších ujednání se dají zahrnout taková ujednání, která nejsou stanovená zákonem a na kterých se domluvily smluvní strany. Obvykle se jedná o dobu splatnosti kupní ceny. Dalším obvyklým p ípadem je ujednání o smluvní pokut z nedodržení n kterých ujednání.
5.2.1 Záruky prodávajícího Mezi dalšími ujednáními ve smlouv
o obchodním podílu m že být uvedeno
prohlášení a záruky prodávajícího za prodaný podíl. Obvykle se tato skute nost objevuje ve smlouvách akvizi ních, což znamená, že smlouvy sm ují k získání
i ovládání jiné
kapitálové spole nosti, v našem p ípad spole nost s ru ením omezeným. Jedná se o složitou operaci a je obvyklé, že ve smlouv
prodávající u iní prohlášení o tom, že poskytne
kupujícímu veškeré informace, ú etní záv rka zachycuje veškeré informaci i nejsou zjišt ná žádná rizika. Dalo by se jednoduše íci, že je to pro dobro kupujícího, jeho ochrana. Pokud by kupující m l v úmyslu zkreslit informace nebo dokonce zatajit, bude smlouva o p evodu obchodního podílu neplatná dle § 49a Ob Z a § 40a Ob Z.
5.2.2 Právo zp tné koup a výhrada zp tného prodeje Právo zp tné koup bych si dovolila za adit mezi jedno z vedlejších ujednání p i uzavírání kupní ceny. Jedná se o právo prodávajícího žádat, aby kupující na n ho p evedl obchodní podíl zp t. Samoz ejm oproti úhrad kupní ceny. Právní oporu bych hledala v § 607 Ob Z. „Hlavním a základním smyslem je bezpochyby zajistit prodávajícímu právo po jisté dob znovu nabýt vlastnictví v ci, a to z jakýchkoliv pohnutek. Tak nap íklad pro p ípad, že je prodávající nucen opustit dosavadní bydlišt nebo zam stnání a p itom existuje možnost návratu, zajistí si pro takový p ípad možnost znovu nabýt vlastnictví v ci, kterou za 45
KAVALEC, J., MUSÍLEK, R. Obchodní zákoník. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, s.172
39
stávajících okolností musí prodat. Tento d vod má samoz ejm v tší význam a reálnou možnost uplatn ní u nemovitostí. Jiným d vodem pro sjednání práva m že být zájem vlastníka zachovat si jistý vliv nad dalším osudem v ci. Tak nap íklad chce-li zajistit prodávající užití ci k ur itému ú elu nebo naopak, chce-li n jakému zp sobu užití v ci zabránit, je právo zp tné koup možností, jak zajistit takové užití v ci, resp. zabránit ur itému užití. V takovém p ípad by se dalo hovo it i o jisté sank ní povaze sjednaného práva zp tné koup .“46 Dle Ob Z je nutné sjednat zp tnou koupi v písemné podob a možnost jejího uplatn ní je pouze do jednoho roku od vlastního p evodu obchodního podílu. Pokud se prodávající rozhodne, že chce sv j podíl zp t a oznámí to kupujícímu v as a v písemné form , kupující je povinen mu bez jakýchkoli odklad obchodní podíl p evést zp t.
5.2.3
edkupní právo k obchodnímu podílu Pokud budeme tuto možnost hledat v ObchZ, nebudeme úsp šní. Ten totiž tuto právní
úpravu nezahrnuje. Musíme se podívat do ob anského zákoníku, který nám obsahuje edkupní právo. Dalo by se vycházet z §602 Ob Z, avšak je nutné mít na mysli, že obchodní podíl není v c. To, že tento institut je možné dojednat smluvn , není nikde vylou eno. Touto možností si spole níci zajistí, že budou v
t, kdo nový chce do spole nosti p istoupit.47 I tuto
situaci ešil Nejvyšší soud R dne 13. 12. 2005, v rozhodnutí sp. zn. 29 Odo 1339/2004. Jeho názor zn l následovn : „že nevylu uje-li obchodní zákoník možnost z ízení p edkupního práva k obchodnímu podílu, uplatní se zásada smluvní volnosti ú astník
smlouvy o p evodu
obchodního podílu a p edkupní právo touto smlouvou z ídit lze; pro p evod obchodního podílu na základ takto z ízeného p edkupního práva se však v plném rozsahu uplatní právní úprava p evodu obchodního podílu v obchodním zákoníku se všemi omezeními v ní uvedenými. Protože obchodní zákoník p edkupní právo k obchodnímu podílu neupravuje, uplatní se pro jeho z ízení a podmínky jeho trvání a výkonu analogicky právní úprava edkupního práva podle § 602 a násl. Ob Z, když p ímé použití této úpravy ve smyslu ustanovení § 1 odst. 2 obchodního zákoníku nep ipadá v úvahu proto, že platné právo nepovažuje obchodní podíl za v c v právním smyslu.“
46
Lukáš Svoboda: Právo zp tné koup , [Právník 5/2000, s. 481]
47
DVO ÁK, T. Spole nost s ru ením omezeným. 3., p epracované vydání. ASPI-Wolters Kluwer, 2008, s. 121122
40
Musíme mít na mysli, že je nutné se stále ídit spole enskou smlouvou. Pokud je v ní uvedeno, že je k p evodu souhlas valné hromady, musí být souhlas vy en i v tomto p ípad , i když se jedná o bývalého spole níka. P edkupní právo je právem smluvním. Obsahem tohoto práva je závazek majitele podílu nabídnout p i prodeji obchodní podíl nejprve oprávn nému. Oprávn ný se m že tohoto p edkupního práva dle zákona vzdát. P i uzavírání spole enské smlouvy i smlouvy o p evodu obchodního podílu je nutné mít na mysli zanesení podmínek p edkupního práva do tohoto dokumentu. Vyvarujeme se tím možné neplatnosti.
5.2.4 Výhrada vlastnictví p i p evodu obchodního podílu Nad touto otázkou bych se pozastavila hlavn z d vodu, zda je v bec možné sjednat i p evodu obchodního podílu výhradu vlastnictví. Dle judikatury „je možné smluvit si nabytí vlastnického práva ke zboží pozd ji…nabýt vlastnické právo teprve úplným zaplacením kupní ceny.“48 Jenže jak jsme si již výše uvedli, obchodní podíl není v c, nýbrž jiná majetková hodnota. Odpov
na tuto otázku jsem hledala v judikatu e Nejvyššího soudu
R
v rozhodnutí ze dne 7. února 2006, sp. zn. 29 Odo 1241/2004, která nám íká: „je možné „odložit ú innost smlouvy“ ve vztahu k nabytí obchodního podílu. Jinými slovy nabytí obchodního podílu lze vázat na zaplacení jeho ceny obdobn , jako lze podle výslovného ustanovení § 445 ObchZ. vázat nabytí vlastnického práva ke zboží na úplné zaplacení kupní ceny (výhrada vlastnického práva). Za situace, kdy obchodní zákoník (ani jiný právní p edpis) takový postup nezakazuje a takový zákaz nelze ani dovodit ze zásad, na kterých obchodní zákoník spo ívá (§ 1 odst. 2 obch. zák.) nelze totiž než dovodit, že takový postup je možný a dovolený.“ Nejvyšší soud tedy konstatoval, že lze použít ustanovení § 445 ObchZ, avšak pouze v té ásti smlouvy, kde se pojednává o p evodu obchodního podílu.
5.3 Souhlas valné hromady S p evodem obchodního podílu musí souhlasit valná hromada dle ustanovení § 115 odst.1 ObchZ. Pokud ovšem spole enská smlouva nestanoví n co jiného, což je v našem právu p ípustné dle § 115 odst. 2 ObchZ. Ovšem d ležité je v 48
Zákon .513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis ‚§445
41
t, jak takový souhlas má
vypadat. Touto problematikou se zabýval Nejvyšší soud
R ve svém rozhodnutí ze dne
27. února 2007, sp.zn. 29 Odo 1278/2005, kde uvedl následující: „že již v rozhodnutí ze dne 24. dubna 2004, sp. zn. 29 Odo 414/2003, uve ejn ném v asopise Soudní judikatura íslo 12, ro ník 2005, pod íslem 191, formuloval a od vodnil záv r (jenž se obdobn uplatní i v této ci), podle n hož vyžaduje-li zákon k ú innosti právního úkonu souhlasu valné hromady, že být souhlas dán (nevyžaduje-li zákon p edchozí souhlas), p ed i po uzav ení smlouvy.“ Dále mám na mysli souhlasem valné hromady p ípad, kdy musí být ud len dle spole enské smlouvy. Dotaz zní, jaké kvorum, po et hlas , je pot ebný k souhlasu. R zní auto i mají odlišné názory. D ležité je uv domit si fakt, o em v tu chvíli valná hromada rozhoduje. Tomáš Dvo ák je toho názoru, že p evod obchodního podílu je zm na spole enské smlouvy, nikoliv však na základ rozhodnutí, nýbrž na základ jiné právní skute nosti ve smyslu § 141 ObchZ. Pokud je ovšem ve spole enské smlouv uvedeno, že je p evoditelnost obchodního podílu neomezená, nemusíme ešit otázku souhlasu valné hromady. Proto nám sta í nadpolovi ní v tšina hlas spole ník , pokud není uvedeno ve spole enské smlouv jinak.
5.4 Nesouhlas valné hromady Je p ípustná i situace, kdy valná hromada nesouhlasí s p evodem obchodního podílu, nebo nikde není uveden právní nárok na vyjád ení souhlasu. Pokud ovšem spole ník chce sv j obchodní podíl opravdu p evést na n koho jiné, nebo chce vystoupit ze spole nosti, bez souhlasu takto u init nem že. Má pouze dv možná ešení. Dle § 149a ObchZ je možné ú ast ve spole nosti ukon it písemnou dohodou spole ník nebo podat návrh k soudu, aby zrušil jeho ú ast ve spole nosti. V tomto p ípad je rozhodnutí pouze na soudci, aby zvážil, zda opravdu ostatní spole níci brání spole níkovi k odchodu a jeho požadavek je v souladu s dobrými mravy. 49
49
DVO ÁK, T. Spole nost s ru ením omezeným. 3.,p epracované vydání. ASPI-Wolters Kluwer, 2008, s.117118
42
5.5 Platnost a ú inky smlouvy o p evodu Platnost smlouvy o p evodu obchodního podílu se ídí uzav ením smlouvy za podmínek stanovených v zákon a zárove
ve spole enské smlouv . Pokud není p evod
upraven ve spole enské smlouv , je t eba se ídit pouze zákonem, že p evod je možný se souhlasem valné hromady. Pokud je vše spln no, je smlouva platná v den uzav ení.50 innost nastává okamžikem spln ním zákonných podmínek a jako d ležitá je pot eba brát v úvahu dohodu ú astník , není-li v rozporu se zákonem. Pokud nejsou žádné ekážky, m že nastat ú innost v den platnosti. P ekážkou m že být nap íklad uzav ení bez souhlasu valné hromady. Další p ekážkou m že být ustanovení § 47 Ob Z, který nám íká, že jestliže je t eba ke smlouv
rozhodují p íslušného orgánu, je smlouva ú inná tímto
rozhodnutím. Dále je t eba rozlišit ú innost smlouvy mezi smluvními stranami a mezi konkrétní stranou a spole ností. U druhé varianty je ú innost vázána na § 115 odst. 4 ObchZ, což znamená doru ením smlouvy o p evodu spole nosti. Ale domnívám se, že by spole nosti la být doru ena smlouva, která splnila ú innost mezi smluvními stranami. 51 Pokud je vše v po ádku a dle zákona, nesmíme opomenout zm nit spole enskou smlouvu i zakladatelskou listinu a tuto zm nu uložit do sbírky listin vedené p íslušným rejst íkovým soudem. Pokud smlouva doru ená spole nosti nebyla ješt ú inná, pro nového spole níka to znamená, že práva a povinnosti spole nosti vykonává stále „starý“ spole ník, avšak na ú et nového majitele obchodního podílu. Jediným konstitutivním ú inkem v tomto p ípad je echod ru ení za závazky spole nosti ve vztahu k v itel m spole nosti, nebo je ú inný až dnem zápisu nového majitele do obchodního rejst íku.52 Ve smlouv o p evod obchodního podílu není možné odložit ú innost smlouvy do dne zaplacení kupní ceny, ale je zde možnost vázat nabytí obchodního podílu na uhrazení kupní 50
http://www.epravo.cz/top/clanky/prevod-obchodniho-podilu-32555.html, Sum Tomáš Stejného názoru jsou i auto i Jan D di , Skálová…ve své knize uvádí: „Lze konstatovat, že ú inky p evodu obchodního podílu nastávají ve vztahu ke spole nosti od okamžiku doru ení smlouvy o p evodu spole nosti, pokud byly spln ny všechny podmínky stanovené zákonem nebo spole enskou smlouvou a smlouva je již ú inná mezi smluvními stranami. Jestliže spole nosti byla doru ena ne inná smlouva, protože není spln na dosud podmínka souhlasu valné hromady nebo p íslušného státního orgánu, jsme názoru, že i ve vztahu ke spole nosti nabude smlouva o p evodu obchodního podílu ú innosti až souhlasem valné hromady s p evodem obchodního podílu a nikoliv okamžikem doru ení smlouvy.“ 52 D DI , J., KUNEŠOVÁ-SKÁLOVÁ, J., Spole nost s ru ením omezeným z právního a ú etního pohledu, Praha: Polygon, 1999, s.304-308 51
43
ceny. Tuto otázky ešil i Nejvyšší soud R dne 7. února 2006, sp.zn. 29 Odo 1241/2004, kdy k otázce zda mohou ú astníci smlouvy o p evodu obchodního podílu odložit ú innost této smlouvy do zaplacení ceny obchodního podílu ekl: „že nelze odložit ú innost celé smlouvy ve vazb
na zaplacení ceny obchodního podílu, nebo p i takovém postupu by nevznikla
nabyvateli obchodního podílu povinnost cenu zaplatit a pln ní z neú inné smlouvy by bylo pln ním bez právního d vodu a nikoli pln ním ze smlouvy a tudíž by nebylo ani možné, aby smlouva v bec kdy nabyla ú innosti……ale je možné odložit ú innost smlouvy ve vztahu k nabytí obchodního podílu…..obchodní podíl lze vázat na zaplacení jeho ceny...“
5.6 Odstoupení od smlouvy Odstoupení je možné pouze v p ípadech, které stanoví zákon i smlouva o p evodu obchodního podílu. Rozhodnutí ze dne 22. b ezna 2006, sp. Zn. 29 Odo 3/2005 Nejvyššího soudu
R
konstatoval, že od smlouvy o p evodu obchodního podílu odstoupit lze i v situaci, kdy to nestanoví zákon ani smlouva. Odstoupení je možné z jakýchkoli d vod jako p i odstoupení od smluv jiných. Soud konstatoval: „…odvolací soud uzav el, že od smlouvy o p evodu obchodního podílu lze odstoupit, pouze je-li 'to upraveno ve smlouv samé' nebo za podmínek § 345 a násl. obch. zák. Tento záv r odvolacího soudu je správný, pro úplnost však dovolací soud dodává, že od smlouvy o p evodu obchodního podílu lze odstoupit též, vyplývá-li to z jiného zákona - viz nap . ustanovení § 575 odst. 3 ob anského zákoníku...“ „K témuž právnímu názoru ostatn Nejvyšší soud R dosp l již o n kolik m síc d íve. V rozhodnutí ze 7. února 2006, sp. zn. 29 Odo 970/2005, nejenže automaticky p edpokládal ípustnost odstoupení od smlouvy o p evodu obchodního podílu, ale sou asn vymezil klí ovou formální náležitost platného odstoupení od smlouvy. Uzav el, že odstoupení od smlouvy o p evodu obchodního podílu musí být nejen písemné, nýbrž také, že podpis pod tímto (jednostranným) právním úkonem musí být ú edn ov en.“53 ípad, kdy se smluvní strany dohodnout odstoupit od smlouvy, není tedy omezen žádným zp sobem. Je tedy na rozhodnutí smluvních stran, jaké podmínky pro odstoupení si ujednají ve smlouv , nem ly by ovšem zapomínat na zásadu dobrých mrav . 53
http://pravniradce.ihned.cz/2-21466810-F00000_d-13, Petr ech právník, odborný asistent
44
5.7 Zrušení smlouvy o p evodu Zrušení smlouvy je op t možné dle zákona i dle ujednání ve smlouv . Nejvyšší soud se zabýval otázkou, zda je možné zp tn odstoupit od smlouvy. Ve svém rozhodnutí ze dne 12. íjna 2006, sp.zn. 29 Odo 331/2006 tuto možnost zamítl. Soud doslova argumentoval: „Jedním ze zp sob zániku závazku ze smlouvy je jeho ádné spln ní (§324 ObchZ). Jsou-li spln ny všechny závazky ze smlouvy, nastanou právní d sledky, které se spln ním závazk z p íslušného typu smlouvy spojuje zákon i dohoda ú astník . Pokud by ú astníci cht li smlouvu nastolený právní stav zvrátit, museli by uzav ít smlouvu novou, zp sobilou založit takový právní stav, jaký zde byl p edtím, než došlo ke spln ní závazk ze smlouvy. Takovou smlouvou však není pouhá dohoda o zrušení závazku ze smlouvy, nebo ta není zp sobilá navodit stav, který vyplývá ze smlouvy p íslušného typu, v pojednávané v ci ze smlouvy o evodu obchodního podílu. K tomuto záv ru lze dosp t jak logickým, systematickým a teologickým výkladem úpravy závazkových vztah v ob anském a obchodním zákoníku, tak i gramatickým výkladem ustanovení § 572 odst. 2 Ob .Z. … Ke zrušení smluv o p evodu obchodního podílu lze ješt uvést, že poté, co nastaly v d sledku uzav ených smluv ú inky edvídané zákonem, stali se nabyvatelé obchodních podíl spole níky…,z ehož jim vznikla zákonem a spole enskou smlouvou p edvídaná práva a povinnosti. Není ani vylou eno, že jim v pr
hu jejich ú asti na spole nosti vznikla i další práva a povinnosti, a již ve vztahu ke
spole nosti, ostatním spole ník m i t etím osobám. …Z toho ovšem rovn ž plyne záv r, že stali-li se nabyvatelé spole níky, platí pro n úprava obchodního zákoníku o tom, jakým zp sobem lze ukon it ú ast ve spole nosti. V teorii ani praxi není pochyb o tom, že vý et zp sob , jimiž lze ukon it ú ast spole níka ve spole nosti je taxativní, p
emž dohoda o
zrušení smlouvy o p evodu obchodního podílu k nim nepat í.“54
5.8 Ru ení Na nabyvatele p echází veškerá práva a povinnosti, které m l p evodce v souvislosti se svým podílem. Rozhodným je stav ke dni, ve kterém došlo ke zm
v osob majitele. Dle
§ 115 odst. 4 ObchZ je tímto dnem, den doru ení ú inné smlouvy spole nosti. 55 P evodce
54
Petr ech, http://pravniradce.ihned.cz/c4-10077450-21466810-F00000 d-k-nekterym-uskalim-prevoduobchodniho-podilu-ii 55 Zákon .513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis
45
však ru í za závazky, které p ešly na nabyvatele. Typickým závazkem je nesplacení ásti vkladu. Toto ru ení je ze zákona a zaniká až úplným splacením všech d ív jších závazk .
6
echod obchodního podílu echod obchodního podílu by se dal jednoduše nazvat sukcesí (pokud to samoz ejm
spole enská smlouva nevylu uje). To znamená, že právní nástupce p ichází do již fungujících práv a povinností svého p edch dce. P echod obchodního podílu není závislý na v li osoby. Je d ležité rozeznávat dva druhy p echodu, které nám upravuje § 116 ObchZ. Jedná se o zánik právnické osoby, která je spole níkem, pokud tuto variantu nevylu uje spole enská smlouva. A další možnost je, že obchodní podíl se d dí. Spole enská smlouva m že tuto možnost op t vylou it, nejedná-li se ovšem o jedno lennou spole nost.56 Prof. Eliáš ve své knize uvádí, že ke zm
dochází sukcesí, pokud to spole enská
smlouva nevylou í. V p ípad jedno lenné obchodní spole nosti není možné, aby byl d dic vylou en. Domn lý d dic je oprávn n vykonávat práva vt lená do podílu již ode dne smrti stavitele. D dic má právo ve lh
jednoho m síce odmítnout d dictví jako celek, ímž se
vzdá práv a povinností spojených s obchodním podílem. 57
6.1
ní po fyzických osobách Obchodní podíl je možné zd dit vždy, nebo je zp sobilým p edm tem d
ní, pokud
ovšem spole enská smlouva tento právní úkon nevylu uje. Ve spole enské smlouv m že být ní konkretizováno v tom sm ru, že je možné, že podíl je možné p evést pouze na jediného d dice z n kolika d dic zesnulého spole níka nebo musí být souhlas valné hromady o d dici. Samoz ejm po smrti spole níka vznikají d dici okamžit nakládat se zd
práva a povinnosti
ným podílem, aniž by se ekalo na rozhodnutí o ízení d dictví. V p ípad
více d dic je nutné, aby se dohodli, kdo z nich bude práva vykonávat nebo si zvolili svého zástupce. § 460 Ob Z. nám íká, že d dictví se nabývá smrtí z stavitele, což znamená, že 56
KAVALEC, J., MUSÍLEK, R. Obchodní zákoník. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, s.173 ELIÁŠ, K. a kol., Obchodní zákoník, Praktické poznámkové vydání s výb rem judikatury od roku 1900, 4.p epracované a rozší ené vydání, Podle stavu k 1.8.2004, Praha: Linde, 2004, s.296 a 297 57
46
obchodní podíl se zapíše do soupisu d dictví. Pokud není ve spole enské smlouv stanoveno jinak. Pro stávající spole níky tento úkon znamená jediné, že je zm na v seznamu spole ník a musí to oznámit v obchodním rejst íku. D dic má dv možnosti, jak se rozhodnout. Bu dictví p ijme, nebo dle § 463 Ob Z m že odmítnout. Odmítnout m že pouze d dictví jako celek, nem že se rozhodnout jen pro ást. V p ípad , že d dictví p ijme, ale spole níkem být nechce, m že spole nost opustit. Jiná právní úprava se týká spole nosti o jednom lenovi, nebo zde je nemožné vylou it d
ní. Je logické, že spole nost by byla bez personálního
zajišt ní. Ale ani zde není nový spole ník v nevýhod . Pokud nechce být ve spole nosti, zákon mu umož uje obchodní podíl p evést na n koho jiného nebo zrušit spole nost likvidací. 58 Právní úprava p ed 1.1.2001 vyžadovala spln ní dvou podmínek, aby bylo možné d dit. íve nebylo možné obchodní podíl d dit, nebo nebyl p ímo p edm tem d dictví. D
ní
musí výslovn p ipoušt t spole enská smlouva i zakladatelská listina. Mezi první p edpoklad ní je práv výslovné ustanovení ve spole enské smlouv . Druhou podmínkou je, že se musí d dic p ihlásit o svou ú ast ve spole nosti ve lh
do jednoho m síce od skon ení
ízení o d dictví. P ihlásit se mí pouze d dic po zem elém. 59 Tato otázka byla ešena v soudním rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 01. íjna 2009 pod sp.zn. 29 CDO 1006/2009, kde se pojednávalo, o smrti z stavitele a o správném použití legislativy. Soud uvedl: „
c je
eba posuzovat podle právního p edpisu platného v dob smrti spole níka, nebo d dictví se nabývá dnem smrti z stavitele (§ 460 ob anského zákoníku dále jen ob . zák. ). Právní režim ní obchodního podílu se tak ídí úpravou platnou do 31. prosince 2000. Tehdy obchodní zákoník v § 116 odst. 2 upravoval p echod obchodního podílu na d dice fyzické osoby odlišn . Ustanovení § 116 odst. 2 obchodního zákoníku (dále jen obch. zák. ) výrazn zm nila novela provedená zákonem . 370/2000 Sb. (dále jen novela ). Zatímco podle zn ní p ed novelou p echázel obchodní podíl na d dice jen, p ipoušt la-li to spole enská smlouva a dic se v zákonem stanovené lh
o ú ast ve spole nosti p ihlásil, po novele je úprava
koncipována tak, že d dic nabude obchodní podíl, pokud to spole enská smlouva výslovn nevylou í. První otázkou tohoto ízení bylo, že odvolací soud pokra oval v tom, zda za innosti obchodního zákoníku ve zn ní p ed 1. lednem 2001 mohla spole enská smlouva ípustn stanovit podmínky pro nabytí obchodního podílu d dicem. V projednávané v ci z 58
DVO ÁK, T. Spole nost s ru ením omezeným. 3.,p epracované vydání. ASPI-Wolters Kluwer, 2008, s. 128131 59 D DI , J., KUNEŠOVÁ-SKÁLOVÁ, J., Spole nost s ru ením omezeným z právního a ú etního pohledu, Praha: Polygon, 1999, s. 316-317
47
lánku IX. bodu 5 spole enské smlouvy spole nosti vyplývá, že tím, že stanovila okruh d dic , u nichž se nevyžaduje souhlas valné hromady s nabytím obchodního podílu, zárove vymezila, že u ostatních d dic (a tedy i navrhovatele) se souhlas valné hromady vyžaduje. Odvolací soud se neztotožnil s názorem navrhovatele, že jde o diskrimina ní opat ení. Ve vztahu ke stávajícím spole ník m taková úprava nastoluje rovné podmínky a není nic diskrimina ního v tom, že d dicové z uvedené skupiny d dí obchodní podíl bez dalšího a u ostatních d dic se vyžaduje souhlas valné hromady. Podle odvolacího soudu tak nelze vylou it možnost stanovení r zných podmínek pro r zné skupiny d dic , vždy však musí být podmínky pro typov stejnou skupinu d dic rovné; tak tomu v projednávané v ci bylo. Pokud by m lo být dáno za pravdu navrhovateli, že ustanovení lánku IX. bodu 5 spole enské smlouvy je neplatné, nastala by situace, že tato smlouva nep ipouští d
ní v bec a navrhovatel by se
jako d dic spole níkem stát nemohl. Odvolací soud však k záv ru o neplatnosti posuzovaného ustanovení spole enské smlouvy nedosp l.“60
6.2 Nástupnictví po právnických osobách Tento institut by se dal p irovnat k d
ní. Podstata spo ívá v tom, že právnická osoba
má svého nástupce a na n j p echází její podíl. Je samoz ejmé, že právnická osoba nem že zem ít, pouze zaniknout. P echod na nástupce nastává dnem zániku právního p edch dce, samoz ejm je nutné, aby nástupce byl zapsán v obchodním rejst íku. 61 Obchodní zákoník upravuje v § 116 odst. 1 pouze možnost p echodu s právním nástupcem. Ve spole enské smlouv
m že být p echod pouze vylou en, nikoli omezen
jakýmikoliv podmínkami. Pokud by spole nost zanikla bez právního nástupce, je p ípustná pouze jedna možnost, a to likvidace spole nosti.
60 61
rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 01.10.2009 pod sp.zn. 29 CDO 1006/2009 DVO ÁK, T. Spole nost s ru ením omezeným. 3.,p epracované vydání. ASPI-Wolters Kluwer, 2008, s. 131
48
6.3 Vylou ení spole níka v kadu ním ízení Kadu ní ízení by se dalo definovat jako postup orgán spole nosti, který je možné využít v p ípad , že spole ník se v prodlení s pln ním svých závazk . Spln ním závazk je nap íklad vkladová i p íplatková povinnost. Kadu ní ízení bych nenazvala potrestáním, nebo spole ník, který porušil svá práva má nárok na vypo ádací podíl. V mnoha p ípadech je spole ník dokonce i rád, že m že opustit spole nost. Zahájení je možné pouze v p ípadech, kdy to p ímo stanoví zákon. Pokud se spole nost rozhodne toto ízení zahájit, musí si být v doma, že jej musí vést proti všem spole ník m, kte í jsou v prodlení. Nikoli jen proti jedinému, znamenalo by to rozpor s dobrými mravy. Zárove
je nutné mít na pam ti, že v jedno lenné spole nosti je tato
možnost ukon ení lenství spole níka vylou ena. V p ípad § 113 odst.3 ObchZ je nutné si uv domit, že se nejedná pouze o splácení pen žitých vklad . Kadu ní ízení je možné zahájit i p i nesplacení nepen žitého vkladu v dob zvyšování základního kapitálu touto formou. Pro nespln ní povinnosti vkladu je v pravomoci valné hromady. Ta rozhoduje o tom, zda spole níka vylou it i nikoli. Je zde i varianta vylou ení spole níka na návrh podaný u soudu. Kadu ní ízení má n kolik fází. První fáze se nazývá vyzývací ízení. Úkolem spole nosti je vyzvat spole níka, aby uhradil své povinnosti v i spole nosti v podob vkladové povinnosti. Ve výzv musí být jasn uvedena výhružka vylou ení spole níka ze spole nosti. Lepší je p edat výzvu v písemné podob , pro p ípad d kazní povinnosti. Ve výzv nesmí být opomenuta p im ená lh ta pro splacení vkladu. Druhou fází je už samotné vylou ení spole níka, rozhodnutím valné hromady prostou tšinou hlas , pokud není ve spole enské smlouv uvedeno jinak. Nesmí ovšem v dob rozhodování situace, že by spole ník svou povinnost splnil. Poté by vylou ení nebylo ípustné. Spole nosti vylou ením spole níka vznikl uvoln ný obchodní podíl. Je povinna s ním naložit do šesti m síc od zániku ú asti spole níka dle § 113 odst. 5 a 6 ObchZ., jak jsem již výše uvedla.62
62
D DI , J., KUNEŠOVÁ-SKÁLOVÁ, J., Spole nost s ru ením omezeným z právního a ú etního pohledu, Praha: Polygon, 1999, s. 320-324
49
7 Porovnání p evodu a p echodu Zde lze jen uvést, že p evod je zcizení na podklad smluvního ujednání, kdežto echod je zm na na podklad zákona.
8. Úvahy de lege ferenda V sou asné dob je obchodní zákoník v procesu zm n. Již jeho ást byla p evzata i vypušt na a nov definována v zákon a družstev ve zn ní zm n zákon áste
. 125/2008 Sb., o p em nách obchodních spole ností
. 215/2009 Sb. a . 227/2009 Sb. Již tato zm na zasáhla
i do práv a povinnosti spole nosti s ru ením omezeným. Dle mého názoru,
obchodnímu zákoníku zm na jedin
prosp je. Sice p evod obchodního podílu je zde
vysv tlen velmi jednoduše a srozumiteln , ale pokud nastanou r zné otázky, musí se odpov di hledat v judikatu e. Soudy jsou dle mého názoru touto tématikou zahlceny. Navíc
v sou asné
dob
p ipravuje
Ministerstvo
spravedlnosti
rekognifikaci
ob anského zákoníku. Z ObchZ by m la p ejít do nového ob anského zákoníku celá závazková ást ObchZ. Jak je uvedeno na webu Ministerstva spravedlnosti: „V sou asné dob pracuje Ministerstvo spravedlnosti
R na rekodifikaci soukromého práva. V jejím rámci se
ipravuje nejen nový ob anský zákoník, ale také nový obchodní zákon a nový zákon o mezinárodním právu soukromém. Navrhovaný ob anský zákoník reaguje na pot ebu zm ny v soukromém právu. Sou asný ob anský zákoník byl p ijat v roce 1964. Od té doby byl již mnohokrát upravován (novelizován). Vychází z pom zap
inilo
60. let a z tehdejších názor
jeden z nejv tších nedostatk
tohoto
na soukromé právo, což
zákoníku – rozt íšt nost úpravy
ob anskoprávních vztah v n kolika r zných právních p edpisech. lov k proto p i ešení své záležitosti musí sledovat nejen ob anský zákoník, ale také nap . zákon o rodin , obchodní zákoník i další právní p edpisy.“63 Což by m lo být ve tvrté ásti, jež by m la být nazvaná „Relativní majetková práva“ a z pohledu obsáhlosti pat í mezi nejobsáhlejší. Zahrnuje v sob zné druhy smluv, stejn tak jako závazky z deliktního jednání (tedy i odpov dnost za škodu). 63
http://obcanskyzakonik.justice.cz/cz/uvodni-stranka.html
50
Vzhledem ke skute nosti, že téma mé práce byl P evod obchodního podílu ve spole nosti s ru ením omezeným, je velký p edpoklad, že o ekávaná rekognifikace se dotkne i tohoto tématu. Nebo p evod je možno upravovat i v rámci závazkového práva.
51
Seznam použité literatury Publikace 1. ELIÁŠ, K., BARTOŠÍKOVÁ, M., POKORNÁ, J. A KOL.: Kurs obchodního práva . Právnické osoby jako podnikatelé. 4.vyd. Praha: C.H.Beck, 2003., 653 s., ISBN 807179-800-2. 2. ŠVESTKA, J., SPÁ IL, J., ŠKÁROVÁ, M., HUMLÁK,, M. A KOL.: Ob anský zákoník I. § 1 až 459. Komentá . 2 vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, 418 s., ISBN 978-80-7400-108-6. 3. DVO ÁK, T.: Spole nost s ru ením omezeným. 3., p epracované vydání. ASPIWolters Kluwer, 2008, 454 s., ISBN 978-80-7357-344-7. 4. KNAPP, V., KNAPPOVÁ, M.: Ob anské právo hmotné. Sv. I. D9l první: obecná ást. Praha: Codex, 1995. 5.
DI , J., KUNEŠOVÁ-SKÁLOVÁ, J.: Spole nost s ru ením omezeným z právního a ú etního pohledu. Praha: Polygon, 1999, 751s., ISBN 80-7273-000-2.
6. BARTOŠÍKOVÁ, M., ŠTENGLOVÁ, I.: Spole nost s ru ením omezeným. 2. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, 660 s., ISBN 80-7179-441-4. 7. ŠEV ÍK, D.: Spole nost s ru ením omezeným, vzory podání a listin, právní úprava po novele. PROSPEKTUM spol. s r.o., 1. vydání, 2001, 286 s., ISBN 80-7175-099-9. 8.
ERNÁ, S.: Obchodní právo. Akciová spole nost. 3.díl. ASPI, Praha 2006, 360s., ISBN 80-7357-164-1.
9.
DI , J. LASÁK, J.: Právo kapitálových obchodních spole ností, p ehled judikatury s komentá em, 2.díl. Praha: Linde, 2010, 990 s., ISBN 978-80-7201-781-2.
10. KAVALEC, J., MUSÍLEK, R.: Obchodní zákoník. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, 717 s., ISBN 978-80-7179-570-4. 11. ELIÁŠ, K. A KOL.: Obchodní zákoník, Praktické poznámkové vydání s výb rem judikatury od roku 1900, 4.p epracované a rozší ené vydání, Podle stavu k 1.8.2004. Praha: Linde, 2004, 946 s., ISBN 80-7201-475-7.
Právní p edpisy 1. Zákon .513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis 2. Zákon .40/1964 Sb., ob anský zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis
52
3. Zákon 586/1992 Sb., o daních z p íjm , ve zn ní pozd jších p edpis 4. Zákon . 357/1992 Sb., o dani darovací, dani d dické a dani z p evodu nemovitostí, ve zn ní pozd jších p edpis 5. Zákon . 99/1963 Sb., ob anský soudní ád, ve zn ní pozd jších p edpis
Judikatura Nejvyššího soudu v Praze: 1. usnesení ze dne 9. prosince 1998, sp. zn. 7 Cmo 253/98 2. usnesení ze dne 24. dubna 2002, sp. zn. Odo 264/2001 3. usnesení ze dne 01.10.2009 pod sp.zn. 29 CDO 1006/2009 4. usnesení ze dne 26. ervence 2007, sp. Zn. 29 Odo 387/2006 5. usnesení ze dne 16. íjna 2006, sp. zn. 29 Odo 824/2006 6. usnesení ze dne 20. ervence 2004, sp.zn. 22 CdO 700/2004, 7. usnesení ze dne 24. zá í 2003, sp.zn. Odo 103/2003 8. usnesení ze dne 15. ervence.1999, sp. zn. 24 Cdo 192/98 9. usnesení ze 7. íjna 1998, sp. zn. 1 Odon 110/97 10. usnesení ze dne 20. ervna 2000, sp. zn. 32 Cdo 97/2000 11. usnesení ze dne 29. listopadu 2001, sp. zn. 29 Cdo 1422/99, 12. usnesení ze dne 23. kv tna 2007, sp. zn. 29 Odo 894/2006, 13. usnesení ze dne 24. dubna 2002, sp. zn. 29 Odo 264/2001, 14. usnesení ze dne 7 . íjna 1998, sp.zn. 1 Odon 110/97 15. usnesení ze dne 13. 12. 2005, sp. zn. 29 Odo 1339/2004 16. usnesení ze dne 7. února 2006, sp. zn. 29 Odo 1241/2004 17. usnesení ze dne 27. února 2007, sp.zn. 29 Odo 1278/2005 18. usnesení ze dne 24. dubna 2004, sp. zn. 29 Odo 414/2003, 19. usnesení ze dne 7. února 2006, sp.zn. 29 Odo 1241/2004 20. usnesení ze dne 22. b ezna 2006, sp. zn. 29 Odo 3/2005 21. usnesení ze dne 7. února 2006, sp. zn. 29 Odo 970/2005 22. usnesení ze dne 12. íjna 2006, sp.zn. 29 Odo 331/2006 23. usnesení ze dne 01. íjna 2009 pod sp.zn. 29 CDO 1006/2009
Judikatura Vrchního soudu v Praze: 1. rozhodnutí ze dne 20. prosince 2005, sp.zn. 7 Cmo 519/2005
53
lánky 1. Právník 5/2000, Právo zp tné koup 2.
Dvo ák, T.,
lánek / Stanovisko / Výklad Ze dne: 01.05.2002, Spole nost s ru ením
omezeným jako obchodní spole nost. rok: 2002 íslo: 14. ASPI ID: LIT22661CZ
Internetové odkazy 1. www.epravo.cz 2. www.beck-online.cz 3. http://kraken.slv.cz 4. http://pravniradce.ihned.cz 5. smlouvy.new-world.cz/smlouva-o-prevodu-obchodniho-podilu.doc
Seznam použitých zkratek 1.
ObchZ:
zákon .513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis ,
2.
Ob Z:
zákona . 40/1964 Sb., ob anský zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis ,
3.
ZoDP:
zákon 586/1992 Sb., o daních z p íjm , ve zn ní pozd jších p edpis ,
4.
ZoDDPN
zákon . 357/1992 Sb., o dani darovací, dani d dické a dani z p evodu nemovitostí, ve zn ní pozd jších p edpis ,
5.
OS :
zákon
. 99/1963 Sb., ob anský soudní ád, ve zn ní pozd jších
edpis .
ílohy
54
íloha . 1 SMLOUVA O P EVODU OBCHODNÍHO PODÍLU David Novák : 560113/1025 bytem Opletalova 23, Praha 1 (dále jen „P evodce“) a David Sedlák : 772356/1190 bytem Werichova 1129, Praha 5 - Hlubo epy (dále jen „Nabyvatel“) (P evodce a Nabyvatel jsou dále jednotliv ozna ováni jako „Smluvní strana“ nebo spole strany“)
jako „Smluvní
se dohodli na uzav ení následující smlouvy o p evodu obchodního podílu. I. ÚVOD (i) P evodce je spole níkem a vlastníkem obchodního podílu ve spole nosti Vodárny, s.r.o., se sídlem Vodárenská 12, Praha 4, I O: 98765222 (dále jen „Spole nost“). (ii) P evodc v obchodní podíl na Spole nosti odpovídá pen žitému vkladu ve výši 200 000,- K (slovy: dv st tisíc korun eských) a p edstavuje 20 % všech obchodních podíl ve Spole nosti (dále jen „Obchodní podíl“). (iii) Valná hromada Spole nosti konaná dne 24.5.2003 rozhodla o schválení p evodu Obchodního podílu na z evodce na Nabyvatele. II. P EVOD OBCHODNÍHO PODÍLU (i) P evodce tímto p evádí Obchodní podíl na Nabyvatele a Nabyvatel tímto od P evodce Obchodní podíl nabývá. (ii) Smluvní strany se dohodly, že P evod Obchodního podílu dle této Smlouvy nabývá ú innosti dnem ú innosti této Smlouvy. (iii) Smluvní strany se dohodly, že P evodce doru í do 7 (slovy: sedmi) dn ode dne ú innosti této Smlouvy Spole nosti oznámení o p evodu k n muž bude p iložena ú edn ov ená kopie Smlouvy. III. PROHLÁŠENÍ SMLUVNÍCH STRAN (i) P evodce tímto prohlašuje a v i Nabyvateli se zavazuje, že: (a) je oprávn n uzav ít Smlouvu za podmínek ve Smlouv stanovených; (b) je jediným a výlu ným vlastníkem Obchodního podílu a je oprávn n p evést Obchodní podíl na Nabyvatele; (c) Obchodní podíl je prost jakýchkoliv práv t etích osob, zejména zástavních, edkupních a op ních práv; (d) veškeré vklady do základního kapitálu Spole nosti odsouhlasené i požadované v souvislosti s Obchodním podílem byly ádn , v plném rozsahu a v as splaceny. (ii) Nabyvatel tímto prohlašuje a v i P evodci se zavazuje, že je oprávn n Smlouvu uzav ít.
55
IV. KUPNÍ CENA (i) Smluvní strany se dohodly, že Nabyvatel je povinen uhradit P evodci kupní cenu za p evod Obchodního podílu na Nabyvatele, a to ve výši 200 000,- K (slovy: dv stetisíc korun eských) (dále jen „Kupní cena”). (ii) Nabyvatel se zavazuje uhradit Kupní cenu P evodci do 7 (slovy: sedmi) pracovních dn po dni podpisu Smlouvy Smluvními stranami. Kupní cena bude Nabyvatelem uhrazena P evodci bezhotovostním p evodem na bankovní ú et .ú. 25252525/0100. Kupní cena se považuje za uhrazenou okamžikem p ipsání Kupní ceny ve prosp ch bankovního ú tu P evodce. V. ZÁV RE NÁ USTANOVENÍ (i) Jakékoli zm ny této Smlouvy mohou Smluvní strany provést jen písemným ujednáním podepsaným ob ma Smluvními stranami. (ii) Tato Smlouva je uzav ena a podepsána ve ty ech (4) stejnopisech, z nichž každý má stejnou platnost. (iii) Tato Smlouva se ídí a bude vykládána v souladu s právním ádem eské republiky. (iv) V p ípad vzniku jakéhokoli sporu vyplývajícího z uzav ení, platnosti a provád ní této Smlouvy jsou Smluvní strany povinny jednat o jeho vy ešení a snažit se ho urovnat cestou jednání a na základ dohody a v ípad , že se Smluvním stranám ani po vynaložení pot ebného úsilí nepoda í vy ešit spor jednáním nebo dohodou bude rozhodnut p íslušným soudem eské republiky. (v) Tato Smlouva nabývá platnosti a ú innosti dnem jejího podepsání ob ma Smluvními stranami. (vi) Podpisy Smluvních stran budou ú edn ov eny.
Dne 1. ervna 2003
Dne 1. ervna 2003
Podpis: __________________ Jméno : Daniel Novák
Podpis : ___________________ Jméno : David Sedlák
Zdroj: http://www.epravo.cz/top/clanky/vzory-smluv-s-komentarem-smlouva-o-prevodu-obchodniho-podilu23569.html
56
íloha . 2 Smlouva o p evodu obchodního podílu v souladu s ustanovením § 115 Obchodního zákoníku 1. ……………………………….. se sídlem …………………………… : ………………………………….. zapsána v obchodním rejst íku …….. jednající ……………………………. (dále jen “ evodce”) a 2. ……………………………….. se sídlem …………………………… : ………………………………….. zapsána v obchodním rejst íku …….. jednající ……………………………. (dále jen „Nabyvatel“) I. Úvodní ustanovení 1. P evodce je spole níkem spole nosti ...... s.r.o., se sídlem ......., I : ......., která byla založena spole enskou smlouvou o založení spole nosti s ru ením omezeným dne ......... a zapsána do obchodního rejst íku vedeného ......... soudem v ........ dne ........ v oddíle ....., vložce . ......... 2. P evodce je spole níkem s pen žitým vkladem ......... K , který byl dle výpisu z obchodního rejst íku ....... splacen v plné výši. II. edm t smlouvy evodce touto smlouvou prodává a p evádí na nabyvatele celý sv j obchodní podíl na spole nosti ................ ve výši ........., odpovídající vkladu do základního jm ní ve výši ............,- K , a to za sjednanou kupní cenu ve výši ...........,-K /slovy: ................./ a nabyvatel tento obchodní podíl od p evodce za uvedenou cenu do svého vlastnictví kupuje a p ijímá. Dohodnutá cena za p evod obchodního podílu byla zaplacena nabyvatelem ................. Kupní cena bude uhrazena takto: ………………………………………………………. III. Práva a povinnosti smluvních stran
57
Touto smlouvou p echázejí na nabyvatele všechna práva, která p íslušela v i spole nosti evodci a jeho ú ast na spole nosti. Nabyvatel p ejímá vedle obchodního podílu rovn ž všechny pohledávky a závazky s tímto obchodním podílem spojené. IV. Ostatní ujednání Nabyvatel p ijímá obchodní podíl P evodce spole nosti poté, co žádný ze zbývajících spole ník nevyužije svého p edkupního práva k obchodnímu podílu, jež je p edm tem pln ní dle této smlouvy a výslovn prohlašuje a podpisem na této smlouv stvrzuje, že obchodní podíl dle této smlouvy od P evodce p ijímá. Nabyvatel sou asn prohlašuje, že p istupuje ke spole enské smlouvy o založení spole nosti ……………………….. ze dne ………………………. a souhlasí se svým zápisem do obchodního rejst íku. evodce výslovn prohlašuje, že jeho vklad do spole nosti ………………………… ve výši ……………………… byl ke dni podpisu této smlouvy zcela splacen. V. Záv re ná ujednání Tato smlouva se uzavírá v písemné form a m že být m na nebo dopl ována na základ úplné a vzájemné dohody ú astník a v souladu se zakladatelskou listinou, kterou se zakládá spole nost, pouze písemnými dodatky podepsanými smluvními stranami. Práva a povinnosti smluvních stran neupravené touto smlouvou se ídí právním ádem platným a ú inným v eské republice, zejména pak obchodním zákoníkem. evodce a nabyvatel spole prohlašují, že se p ed podpisem této smlouvy podrobn seznámili s jejím obsahem, s obsahem této smlouvy zcela a bez výhrad souhlasí, tato smlouva byla sepsaná podle jejich pravé a svobodné v le prosté jakéhokoliv omylu i nátlaku a na jejich stran nejsou žádné p ekážky, které by bránily sjednání a podpisu této smlouvy. Tato smlouva je vyhotovena v 5ti vyhotoveních s platností originálu, p emž po jednom vyhotovení obdrží každá ze smluvních stran. Dv vyhotovení jsou ur ena pro pot eby zm ny zápisu v Obchodním rejst íku a jedno vyhotovení bude zárove doru eno do spole nosti. Tato smlouva nabývá platnosti a ú innosti dnem jejího podpisu smluvními stranami.
V ……….. dne ............... ........................................... evodce
V ……….. dne ................ ........................................
zdroj.: smlouvy.new-world.cz/smlouva-o-prevodu-obchodniho-podilu.doc
58
