EVALUATION OF PLANTAR PRESSURES IN FOOTWEAR WITH UNSTABLE SOLE CONSTRUCTION AND IN CONVENTIONAL ATHLETIC FOOTWEAR

Česká kinantropologie 2014, vol. 18, no. 1, p. 72–79

HODNOCENÍ ZATÍŽENÍ NOHY PŘI CHŮZI V MBT A BĚŽNÉ SPORTOVNÍ OBUVI* EVALUATION OF PLANTAR PRESSURES IN FOOTWEAR WITH UNSTABLE SOLE CONSTRUCTION AND IN CONVENTIONAL ATHLETIC FOOTWEAR SOŇA JANDOVÁ1, KATEŘINA NOVÁKOVÁ2 1 2

Ústav zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Technická univerzita v Liberci

SOUHRN Předkládaná studie se zabývá hodnocením zatížení nohy při chůzi v běžné obuvi a v obuvi typu MBT, tedy obuvi nestabilní konstrukce. Pro analýzu rozložení tlaku na úrovni interakce chodidla a stélky byl použit systém Pedar v kombinaci se synchronním videozáznamem krokového cyklu. Měření proběhlo u souboru 10 zdravých žen při chůzi na trenažéru rychlostí 5 a 7 km.h–1. Sledovali jsme maximální tlak, maximální sílu působící ve vertikálním směru, maximální sílu ve vertikálním směru v oblasti pod patní kostí, trvání kroku a dobu kontaktu s podložkou. Obuv nestabilní konstrukce v námi definovaných podmínkách významně nezměnila distribuci tlaků na podložku v porovnání s běžnou sportovní obuví. V souvislosti se změnou rychlosti chůze se rozložení tlaku na plosce nohy mění. Bylo potvrzeno, že s rostoucí rychlostí roste maximální tlak, vertikální síla i síla pod patní kostí. KIíčová slova: obuv MBT, reakční síla, rozložení tlaku, rychlost. ABSTRACT Our study investigates plantar pressure distribution in both conventional footwear and one type of footwear with unstable sole construction, namely MBT. For the analysis of pressure distribution between the foot and the insole, the Pedar system was utilized in combination with the synchronic video recording of the gait cycle. Our test group for measuring consisted of ten healthy female participants walking on the simulator with the velocity of 5 and 7 km.h–1. The studied parameters were peak pressure, peak vertical forces, peak vertical forces under the heel bone, gait duration and the length of stance. Within the framework of our study, footwear with unstable sole construction in comparison to conventional footwear did not produce any significant redistribution of plantar pressures. Faster walking speeds initiated foot loading asymmetry on the

ˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉ

* Tato studie byla podpořena z prostředků specifického výzkumu TUL pod interním číslem 58017. 72

foot sole. When walking speeds increased, peak pressure grew, vertical forces rose alongside the plantar pressures under the heel bone. Key words: MBT shoe, reaction forces, pressure distribution, velocity. ÚVOD Současný sedavý způsob života rozšířený nejen u dospělé, ale i u dětské populace je předmětem mnohých diskusí také mezi odborníky v oblasti kinantropologie (např. Hamrik et al., 2013). Nedostatečný pohyb má negativní vliv na pohybový systém člověka, projevuje se zvýšenou únavou a bolestí, např. v oblasti bederní páteře. Na tento nepříznivý stav se pokusili reagovat biomechanici zabývající se především analýzou chůze, která je nejpřirozenější podobou lokomoce člověka. Využívá se kromě běžného života také jako doporučovaný terapeutický prostředek, ať už po úrazech či při léčbě některých civilizačních chorob. V současných výzkumech zabývajících se chůzí je velmi diskutovaná otázka použití obuvi typu MBT (Masai Barefoot Technology), tedy obuvi s nestabilní konstrukcí (díky oblému tvaru podrážky). Tato obuv byla vyvinuta se dvěma hlavními záměry. Jednak aktivovat a posílit oslabené svaly dolních končetin a dále odlehčit přetěžovaným kloubům. Pro ověření těchto faktorů byly provedeny různé studie v USA i v Evropě, které se na efektivitu využití MBT obuvi zaměřují (např. Boyer, Blazek & Andriacchi, 2008; Landry, Nigg & Tecante, 2008). Některé studie nespatřují významný efekt v používání MBT obuvi po úrazech či operacích (po ruptuře ACL např. Beyerlein, 2004), avšak většina studií hodnotí využití nestabilní obuvi pro účely rekonvalescence či rehabilitace za velmi prospěšné (např. Kraus et al., 2006 u pacientů trpících osteoartritidou nebo pacientů s kloubní náhradou apod.). Nigg, Hintzen & Ferber (2006) zkoumali biomechanický a terapeutický efekt MBT obuvi. Autoři zdůrazňují, že stabilita během lokomoce je velmi důležitá pro všechny věkové skupiny. V souvislosti s tím uvádějí dvě možné varianty pro zvýšení stability. Buď se jedná o využití obuvi, která podporuje stabilitu, avšak aktivita svalů zajišťujících stabilitu klesá nebo o využití obuvi nestabilní konstrukce. Tento typ obuvi (MBT) vyžaduje aktivaci (posílení) posturálních svalů, které zajišťují právě zmiňovanou stabilitu. Při stoji v MBT obuvi se zvyšuje aktivita svalů dolních končetin. Při chůzi v MBT obuvi se zmenšuje zatížení kloubů, čímž se snižuje jejich bolest. Zajímavé jsou výsledky studie Hoppelera et al. (2008), ze které vyplývá, že v důsledku použití MBT bot dochází ke zvýšení metabolismu při stoji a tím je navýšena energetická spotřeba. Federolf et al. (2009) provedl komplexní kinetickou a kinematickou analýzu krokového cyklu při chůzi v běžných botách a v MBT. Autoři uvádějí, že vzhledem k velmi častému výskytu vadného držení těla u běžné populace se využití atypického tvaru obuvi jeví jako vhodné, neboť oblý tvar podrážky vyžaduje výraznější aktivaci posturálního svalstva, které je vlivem sedavého způsobu života atrofováno. Nigg, Emery  Hiemstra (2006) sledovali vliv použití sandálů MBT na výkon a bolestivost spodní části zad při golfu. V průběhu šesti týdnů hodnotili statickou a dynamickou rovnováhu a potenciální snížení bolesti zad. Výsledky ukázaly, že z hlediska golfového výkonu a statické či dynamické rovnováhy nedošlo u skupiny s MBT obuví k žádnému významnému rozdílu v porovnání se skupinou používající běžnou obuv. Avšak autoři prokázali účinek MBT obuvi na snížení bolesti zad oproti běžně užívané golfové obuvi. Landry, Nigg & Tecante (2009) zdůrazňují, že MBT obuv aktivuje také drobné svaly blíže kloubům. Zároveň MBT obuv 73

díky své oblé podrážce zaručuje došlap blíže středu nohy, čímž se rovněž redukuje přetížení kloubů. Otázka použití MBT obuvi je v literatuře řešena především z hlediska kinematiky (Demura et al., 2011; Horsak & Baca, 2012; Taniguchi et al., 2012). V dostupné domácí literatuře odpověď na otázku efektivity využití nestabilní obuvi nenalézáme. CÍLE PRÁCE Cílem studie bylo zjistit, jakým způsobem dochází ke změně distribuce tlaku na úrovni interakce chodidla a stélky při použití běžné sportovní obuvi a obuvi MBT při chůzi na trenažéru rychlostí 5 km.h–1 a 7 km.h–1. V souvislosti s tím zhodnotit efektivitu použití obuvi nestabilní konstrukce na zmenšení reakčních sil působících v oblasti pod patní kostí. METODA Měření bylo provedeno u skupiny deseti zdravých žen (věk: 35,1 ± 13,26 let; výška: 170 ± 5,72 cm; hmotnost: 64,1 ± 7,66 kg). U všech žen byla sledována interakce mezi chodidlem a stélkou (obr. 1), a to jednak při chůzi v běžné sportovní obuvi a jednak při chůzi v obuvi s nestabilní konstrukcí (Masai Barefoot Technology – MBT, obr. 2). Měření probíhalo na trenažéru, kde byla nastavena konstantní rychlost pásu 5 a 7 km.h–1. Před započetím měření měla každá z žen možnost zapracování se na trenažéru, a to po dobu jedné minuty. Zároveň každá ze sledovaných žen měla před měřením v MBT obuvi 5 minut na vyzkoušení tak, aby si dostatečně přivykla na případnou změnu chůze. Všechny zúčastněné byly následně dotázány, zda si na MBT obuv dostatečně přivykly, aby mohly podstoupit měření. Měření probíhalo po dobu 30 s, přičemž analýze bylo podrobeno 10 dvojkroků z prostřední části záznamu. Sledování působících sil včetně časového trvání fáze odrazu bylo provedeno prostřednictvím snímacího a měřicího systému Pedar (Novel, München, Německo) s nastavenou frekvencí snímání na 100 Hz. Toto zařízení zaznamenává pomocí senzorů rozložení tlaku chodidel na podložku (vložku v botě). Stélky byly před použitím řádně zkalibrované. Data byla přenášena pomocí kabelů přímo do PC a následně byla zpracována pomocí příslušného softwaru. Při analýze krokového cyklu byly měřeny průměrné hodnoty z deseti dvojkroků. Vstupními proměnnými byl jednak typ obuvi (MBT nebo běžná sportovní obuv) a rychlost chůze (5 km.h–1 nebo 7 km.h–1). Výstupními proměnnými byly nejvyšší tlak, maximální síla (ve vertikálním směru), maximální síla ve vertikálním směru v oblasti pod patní kostí, trvání kroku a doba kontaktu s podložkou. Ke zpracování dat byl použit program Matlab. Pro analýzu závislosti výstupních veličin na vstupních bylo nutno brát v úvahu individualitu sledovaných osob. Nejjednodušší model, který tuto skutečnost zohledňuje, je lineární model:

Y ~ aj + b . O + c . R + ε, kde Y je vybraná vstupní veličina, aj jsou vlivy jednotlivých osob (j = 1,…10), O, R jsou indikátory typu obuvi a rychlosti, tj. O = 0 pro běžnou sportovní obuv, O = 1 pro MBT, R = 0 pro 5 km.h–1, R = 1 pro 7 km.h–1. Veličina ε představuje náhodné odchylky, o kterých předpokládáme, že jsou vzájemně nezávislé a stejně rozdělené, s normálním rozdělením N (0, σ2). Tento předpoklad byl testován pomocí Lillieforsova testu (zobecnění testu dobré shody Kolmogorov-Smirnova) a dvou neparametrických testů nezávislosti a náhodnosti.

74

Obrázek 1 Příklad interakce chodidla a stélky při použití MBT a běžné sportovní obuvi

Obrázek 2 Obuv MBT

VÝSLEDKY A DISKUSE Předkládaná studie řeší otázku interakce mezi nohou a obuví při chůzi na trenažéru v běžné obuvi a MBT obuvi při rychlosti 5 a 7 km.h–1. Naměřené výsledky jsou uvedeny v tabulce 1.

75

Tabulka 1 Sledované proměnné u deseti žen při použití MBT a běžné obuvi X1, X2

K.N

P.CH.

L.K

V.H.

L.P.

K.V.

Z.V.

P.V.

E.H.

S.V.

číslo N = 10 měření

76

1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4

typ obuvi sportovní MBT sportovní MBT sportovní MBT sportovní MBT sportovní MBT sportovní MBT sportovní MBT sportovní MBT sportovní MBT sportovní MBT

Y1,...,8

nejvyšší nejvyšší Fmax Fmax. Fmax. V L tlak P mean/L mean/P Lpata [km.h-1] tlak [kPa] [kPa] [N] [N] [N] 5 321 393 749 833 557 7 375 462 875 949 769 5 299 297 818 839 457 7 338 331 913 934 744 5 200 261 694 777 534 7 380 400 770 813 670 5 212 312 685 694 510 7 269 304 795 815 699 5 206 267 637 676 482 7 270 326 720 788 620 5 231 278 658 614 455 7 284 318 750 744 638 5 394 389 785 857 516 7 407 419 838 887 720 5 330 387 746 760 521 7 331 432 872 846 735 5 236 307 809 792 523 7 393 389 889 905 660 5 329 314 809 778 459 7 358 386 931 939 667 5 398 226 604 652 333 7 432 254 629 677 403 5 407 259 709 662 359 7 384 303 811 770 543 5 385 231 603 616 468 7 448 289 752 753 675 5 361 253 640 592 453 7 370 284 767 751 601 5 347 281 884 869 535 7 489 357 961 1004 664 5 258 244 883 856 507 7 331 327 982 1006 769 5 261 230 650 681 342 7 251 263 772 768 594 5 302 259 680 650 370 7 361 302 794 765 537 5 189 220 799 873 492 7 250 247 830 913 623 5 209 207 786 737 546 7 245 240 863 806 704

Fmax. trvání Ppata kroku kontakt [s] [N] [s] 592 1,08 0,67 815 0,90 0,54 496 1,10 0,67 723 0,91 0,54 551 1,03 0,62 701 0,89 0,53 559 1,06 0,63 727 0,92 0,54 513 1,07 0,52 686 0,90 0,52 413 1,11 0,66 605 0,94 0,54 505 0,99 0,61 733 0,89 0,53 488 1,02 0,62 704 0,89 0,54 520 0,93 0,55 710 0,86 0,50 394 0,99 0,59 706 0,91 0,52 440 0,94 0,56 490 0,85 0,52 408 1,02 0,61 578 0,88 0,51 493 1,02 0,62 663 0,87 0,51 441 1,01 0,60 609 0,89 0,52 511 1,12 0,69 695 0,94 0,64 494 1,14 0,68 762 0,97 0,57 401 0,95 0,57 608 0,85 0,50 396 1,03 0,60 537 0,89 0,51 541 0,97 0,59 698 0,82 0,48 567 0,95 0,54 649 0,86 0,51

Výsledky při rychlosti 5 km.h–1 Z tabulky 1 je patrné, že u sledovaného souboru deseti žen byla zjištěna při rychlosti 5 km.h–1 v proměnné Y1 – maximální tlak na levé noze vyšší hodnota při použití MBT než běžné sportovní obuvi celkem 7x. Ve třech případech byly hodnoty maximálního tlaku na levé noze nižší při použití MBT obuvi. V hodnotách proměnné Fmax (Y3) na levé noze byly hodnoty při použití MBT obuvi ve čtyřech případech nižší než v běžné obuvi a v jednom případě byla hodnota shodná. Na pravé noze byly hodnoty maximálního tlaku (proměnná Y2) při 5 km.h–1 v pěti případech vyšší při použití MBT obuvi a v pěti případech naopak nižší. V hodnotách proměnné Fmax na pravé noze (proměnná Y4) byly hodnoty při použití MBT obuvi v osmi případech nižší než v běžné obuvi. Při porovnání hodnot Fmax pod levou patou (veličina Y5) při rychlosti 5 km.h-1 byly zaznamenány hodnoty v šesti případech nižší při použití MBT obuvi nežli při běžné sportovní obuvi. V případě pravé nohy (veličina Y6) tomu bylo v osmi případech. Trvání kroku (veličina Y7) při použití MBT obuvi bylo v osmi z deseti případů časově delší a ve třech případech byly hodnoty doby kontaktu (veličina Y8) při použití MBT obuvi nižší. Výsledky při rychlosti 7 km.h–1 Při rychlosti 7 km.h–1 při použití MBT obuvi měla proměnná Y1 – maximální tlak na levé noze celkem v osmi případech nižší hodnoty nežli tomu bylo při použití běžné sportovní obuvi. Na pravé noze (proměnná Y2) tomu tak bylo v sedmi případech, kdy byly hodnoty maximálního tlaku při použití MBT obuvi nižší. V hodnotách proměnné Y3, která představuje Fmax na levé noze, byly hodnoty při použití MBT obuvi ve všech případech vyšší než v běžné obuvi, avšak v hodnotnách Fmax na pravé noze (veličina Y4) byly hodnoty naopak v šesti případech nižší při použití MBT obuvi. Při porovnání hodnot Fmax pod levou patou (veličina Y5) při rychlosti 7 km.h–1 byly zaznamenány hodnoty ve třech případech nižší při použití MBT obuvi nežli při běžné sportovní obuvi. V případě pravé nohy (proměnná Y6) tomu tak bylo v sedmi případech. Trvání kroku (veličina Y7) při použití MBT obuvi bylo při této rychlosti v devíti z deseti případů časově delší a u jedné osoby bylo trvání kroku shodné. Kontakt s podložkou (veličina Y8) byl u sedmi osob delší a u dvou kratší při použití MBT obuvi. U jedné osoby byly zjištěny shodné časy. Statistické zpracování výsledků Při analýze závislosti výstupních proměnných na vstupních proměnných jsme vyšli z předpokladu, že výsledky jsou ovlivněny individualitou jednotlivých osob, což zohledňuje lineární model, uvedený v metodické části. Provedené testy (Lillieforsův test a dva neparametrické testy nezávislosti a náhodnosti) nevedly k zamítnutí předpokladu, že náhodné chyby (veličina ε) jsou vzájemně nezávislé a stejně rozdělené, s normálním rozdělením N (0, σ2). Tabulka 2 obsahuje výsledné odhady parametrů b, c metodou nejmenších čtverců, v závorce jsou p-hodnoty příslušného t-testu významnosti (tj. nenulovosti) parametru, dále odhad reziduální směrodatné odchylky σ.

77

Tabulka 2 Závislost výstupních veličin na rychlosti a typu obuvi Výstupní veličina

Odhad b

Odhad c

Odhad σ

Y1

–21,15 (0,1440)

54,55 (0,0006)

44,5

Y2

–8,70 (0,3719)

50,90 (0)

30,32

Y3

32,10 (0,0024)

94,30 (0)

30,42

Y4

–26,25 (0,0309)

101,25 (0)

36,53

Y5

4,70 (0,7159)

180,80 (0)

40,43

Y6

–30,50 (0,0308)

183,80 (0)

42,39

Y7

0,0326 (0,0002)

–0,1340 (0)

0,024

Y8

0,0118 (0,1715)

–0,0815 (0)

0,027

Z těchto výsledků můžeme učinit závěr, že všechny měřené veličiny závisí na rychlosti. Maximální tlak na levé i pravé noze, maximální síla na levé i pravé noze a maximální síla změřená pod levou i pravou patou, tedy veličiny Y1 až Y6 kladně, Y7 a Y8 (trvání kroku a doba kontaktu) záporně. Dále výsledky pro veličiny Y1 a Y2 ukazují na zápornou závislost na typu obuvi (klesají pro obuv MBT), avšak tato závislost není statisticky významná. Pokud jde o páry veličin Y3, Y4 a Y5, Y6 (jde o měření téže veličiny na levé a pravé noze, proto lze očekávat podobnou závislost), výsledky jsou nejednoznačné a neprokazují významnou závislost na typu obuvi. Lze předpokládat, že stabilnějších výsledků bychom dosáhli na základě většího souboru dat. Výsledky pro veličiny Y7 a Y8 ukazují na jejich nárůst pro obuv MBT, statisticky významný nárůst jsme však zjistili jen pro Y7, u veličin Y1 a Y2 se neprokázala závislost na obuvi. U Y3 až Y6 jsou výsledky pro odhad b nejednoznačné a ukazují spíš, že závislost na obuvi je nevýznamná. Výsledky pro veličiny Y7 a Y8 pak ukazují na slabou závislost na obuvi. Přesnějšího výsledku v těchto případech bychom se pravděpodobně dobrali při větším počtu měření. Samozřejmě, některé výstupní veličiny jsou i závislé vzájemně. Tato závislost byla kvantifikována pomocí korelací. Jak lze očekávat, silná korelace je zejména mezi páry veličin, které měří tutéž kvantitu na levé a pravé noze, i mezi Y7 a Y8. Srovnáme-li naše výsledky s výsledky studií Landry, Nigg & Tecante (2009), Federolf et al. (2009), pak můžeme připustit, že MBT obuv díky své oblé podrážce zaručuje došlap blíže středu nohy. Naše výsledky však nepotvrzují zmenšení maximálního tlaku při použití MBT obuvi, jak uvádí ve své studii např. Stewart, Gibson & Thomson (2006). Otázkou však zůstává, jakým způsobem by se měnily tyto veličiny např. při stoji (ve shodě s výše uvedenou studií). ZÁVĚRY Na základě provedené studie můžeme vyslovit následující závěry. V souvislosti se změnou rychlosti chůze se rozložení tlaku na plosce nohy při chůzi na trenažéru mění. Při vyšší rychlosti (měřeno pro v = 5 km.h–1 a v = 7 km.h–1) statisticky významně vzrostl maximální tlak, a to pod pravou i levou nohou. Obdobná závislost na rychlosti platí také pro maximální vertikální sílu i sílu pod patní kostí. Naopak nepřímá závislost byla zjištěna pro dobu trvání kroku a kontaktu s podložkou.

78

Obuv nestabilní konstrukce v námi definovaných podmínkách významně nezměnila distribuci tlaků na podložku v porovnání s běžnou sportovní obuví. Také závislost maximální změřené síly u levé i pravé nohy a pod pravou i levou patou se ukázala jako nevýznamná. Otázkou pro další studie je sledování krokového cyklu při použití tohoto typu obuvi při současném měření aktivace zapojovaného svalstva především dolních končetin. Poděkování Rádi bychom poděkovali doc. Petru Volfovi, CSc., z katedry aplikované matematiky FP TUL za pomoc při statistickém zpracování výsledků. LITERATURA BEYERLEIN, C. (2004) Effekt eines neuro-muskulären Trainings auf die Koordinationsfähigkeit nach Ruptur des vordenen Kreuzbandes, unter Berücksichtigung der Masai Barfuss Technology (MBT). Krankengymnastik – Zeitschrift für Physiotherapeuten, 56(9), p. 1610–1627. BOYER, K., BLAZEK, K. & ANDRIACCHI, T. (2008) Knee joint loading in walking in the MBT shoe. [Internet, cited 2013 August 19]. Available from: http://cz.mbt.com/Home/Benefits/Studies.aspx. DEMURA, T. et al. (2012) Gait characteristics when walking with rounded soft sole shoes. The foot, 22(1), p. 18–23. FEDEROLF, P., NIGG, B. M., MELVIN, J. M. A. & TECANTE, K. (2009) Kinematic and Kinetic Gait Analysis for MBT Mwalk, MBT Dualboard and a Control Shoe. Unpublished study, Internal Report. Calgary: University of Calgary. HAMRIK, Z., SIGMUNDOVÁ, D., KALMAN, M., PAVELKA, J. & SIGMUND, E. (2013) Physical activity and sedentary behaviour in Czech adults: Results from the GPAQ study. European Journal of Sport Science, 1–6. HOPPELER, H., GASSER, B. & STAUBER, A. (2008) Increased metabolism while standing with unstable shoe construction. MBT. [Internet, cited 2013 July 31]. Available from: http://us.mbt.com/ Home/Benefits/Studies.aspx. HORSAK, B. & BACA, A. Effects of an unstable Shoe Construction on EMG and Lower and Upper Extremity Gait Biomechanics. Journal of Biomechanics, 45(S1), p. 222. KRAUS, I., BENDIG, A. & HORSTMANN, T. (2006) Effectiveness of a 10-week training intevention with the MBT in patients with hip disorders. Deutsche Zeitschrift für Sprtmedizin, 57(7/8), p. 195–200. LANDRY, S. C., NIGG, B. & TECANTE, E. (2008) Activity of Selected Muscles Crossing the Ankle Joint Complex and Lower Limb Gait Characteristics using an Unstable Shoe. MBT. [Internet, cited 2013 July 31]. Available from: http://us.mbt.com/Home/Benefits/Studies.aspx. NIGG, B., EMERY, C. & HIEMSTRA, L. (2006) The effectivness of the Masai Barefoot Technology (MBT) shoe in the reduction of pain in subjects with knee osteoarthritis. MBT. [Internet, cited 2013 August 3]. Available from: http://cz.mbt.com/Home/Benefits/Studies.aspx. NIGG, B., HINTZEN, S. & FERBER, R. (2006) Effect of an unstable shoe construction on lower extremity gait characteristics. Clinical Biomechanics, 21, p 82–88. STEWART, L., GIBSON, J. N. & THOMSON, C. E. (2007) In-shoe pressure distribution in „unstable“ (MBT) shoes and flat-bottomed training shoes: a comparative study. Gait &Posture, 25, p. 648–651. TANIGUCHI, M. et al. (2012) Kinematic and kinetic characteristics of Masai Barefoot Technology footwear. Gait & Posture, 35, p. 567–572.

Doc. PhDr. Soňa Jandová, Ph.D. FP TUL, Studentská 2, 461 17 Liberec e-mail: [email protected]

79