Evaluace služeb v Domově Stříbrné Terasy v Jihlavě

SOUKROMÁ

VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA SOCIÁLNÍ

Evaluace služeb v Domově Stříbrné Terasy v Jihlavě

Vypracovala: Veronika Loziňská Vedoucí práce: Mgr. Andrea Šeredová

JIHLAVA 2015

Prohlašuji, že jsem tuto absolventskou práci vypracovala samostatně a jen za pomoci uvedených zdrojů. Souhlasím s publikováním celé, nebo části této práce. ……………………………… podpis

Poděkování Děkuji vedoucí mé absolventské práce paní Mgr. Andree Šeredové, která mi poskytla cenné rady a byla mi po celou dobu psaní oporou. Dále děkuji vedení Domova Stříbrné Terasy za spolupráci a zprostředkování kontaktu s respondenty. Především děkuji respondentům za jejich ochotu a čas, který mi poskytli.

Obsah: 1. ÚVOD .................................................................................................................................... 5 2. TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................................... 8 3. Stáří ........................................................................................................................................ 8 3.1. Stárnutí a stáří ........................................................................................................ 8 3.2. Dělení stáří ............................................................................................................. 8 3.3. Potřeby seniorů ...................................................................................................... 9 3.4. Gerontologie a geriatrie ....................................................................................... 10 3.5. Adaptace a příprava na stáří ................................................................................ 11 3.6. Změny ve stáří ..................................................................................................... 12 4. Sociální služby ..................................................................................................................... 14 4.1. Historie sociálních služeb .................................................................................... 14 4.2. Zařazení sociálních služeb do systému sociálního zabezpečení v ČR ................ 15 4.3. Legislativa sociálních služeb ............................................................................... 16 4.4. Sociální služby v České republice ....................................................................... 17 4.5. Druhy zařízení sociálních služeb ......................................................................... 18 5. Domov pro seniory............................................................................................................... 20 5.1. Domov Stříbrné Terasy ....................................................................................... 21 5.1.1. Historie a současnost Domova Stříbrné Terasy .................................................. 21 5.1.2. Poslání a cíle Domova Stříbrné Terasy............................................................... 22 5.1.3. Aktivizační činnosti ............................................................................................ 22 6. Standardy kvality sociálních služeb v domovech pro seniory ............................................. 23 6.1. Charakteristika standardů .................................................................................... 23 6.2. Inspekce sociálních služeb................................................................................... 27 7. Vědecký výzkum .................................................................................................................. 28 7.1. Evaluace............................................................................................................... 29 8. EMPIRICKÁ ČÁST ............................................................................................................ 30

8.1. Úvod do empirické části ...................................................................................... 30 8.2. Popis souboru ...................................................................................................... 31 8.3. Zjišťování kvality formou dotazníku ................................................................... 33 8.4. Nejčastějším důvodem projevení zájmu o poskytované služby do Domova Stříbrné Terasy, je výrazné zhoršení zdravotního stavu ............................................... 33 8.5. Zájemci o sociální službu, jsou dostatečně informováni o tom, co vzít s sebou do domova ........................................................................................................ 35 8.6. Kladné hodnocení pobytu z hlediska poskytovaných služeb .............................. 37 8.7. Uživatelé by uvítali více zeleně ........................................................................... 39 8.8. Kladné vztahy mezi uživateli a pocit bezpečí ..................................................... 43 8.9. Pomoc v nesnázích a vstřícný personál ............................................................... 44 8.10. Uživatelé služeb nemají výhrady ke stravování .................................................. 47 8.11. Uživatelé mají zájem o sociálně aktivizační služby ............................................ 49 9. Závěrečná shrnutí a doporučení ........................................................................................... 56 9.1. Návrh projektu ..................................................................................................... 58 10. Závěr .................................................................................................................................. 62 11. Seznam použitých zdrojů ................................................................................................... 64 12. Seznam příloh ANOTACE

1.

ÚVOD Stárnutí populace se týká všech vyspělých států. Tento fakt se stává v poslední

době jedním z nejvíce diskutovaných témat. Počet seniorů rok od roku stoupá a zároveň klesá počet dětí a mladistvých. To je spojeno s nízkou mírou plodnosti a úmrtnosti. Lidé se dožívají vyššího věku, než dříve. Je tomu tak díky kvalitní lékařské péči, zdravé výživě a v neposlední řadě i díky lepším hygienickým podmínkám. Tento problém nebude v budoucnu lepší. Sníží se počet ekonomicky aktivních občanů a naopak začnou stoupat náklady na důchodové dávky, příspěvky na péči a zdravotnictví. S nárůstem seniorů bude spojena potřeba dostatečného množství zařízení pro jejich umístění do domovů pro seniory. Bude stále větší poptávka, po kvalifikovaném personálu, v oboru sociální práce. Senioři jsou často vázáni na prostředí jim známé. Většinou nemají rádi změny, ale svůj zaběhlý stereotyp. Neradi se stěhují z místa bydliště, hlavně z důvodu většího omezení a vybočení ze zaběhlých zvyklostí. Dobře vědí, že se již do svého domácího prostředí zpět nevrátí. Někdy bývá rozhodnutí o zařazení do domova pro seniory spojováno tlakem rodiny. V nejstarších dobách se o nemocné a nesoběstačné seniory starala nemocnice kláštera. Toto zařízení bylo určeno pro nemocné osoby, které v klášteře pobývaly a také pro nemocné řeholníky. Později začaly vznikat hospice pro staré a nemocné osoby, sirotky a chudé občany. Ve středověku se o tyto osoby starala církev a začaly vznikat špitály. Razantní změny ve vývoji sociálních služeb vznikly až po roce 1989. Začaly vznikat jiné typy služeb a metod práce. Péči o seniory začal poskytovat stát. Vzniklo ambulantní a pobytové zařízení kam řadíme domovy pro seniory, pečovatelské služby a léčebny pro dlouhodobě nemocné. Stáří sebou přináší jak psychické, tak i tělesné změny. S přibývajícím věkem se seniorům snižují celkové schopnosti a jsou náchylní k různým druhům nemocí. Toto období života je pro ně velmi citlivé. Mění se po biologické stránce a současně je to spojeno i s různými nemocemi jako špatný zrak, sluch a zhoršení mobility. Tato skutečnost vede k tomu, že senioři mnohdy potřebují péči druhé osoby, která jim je v domovech pro seniory poskytnuta. Domov pro seniory nabízí komplex služeb a ubytování seniorům, kteří jsou závislí na pomoci druhé osoby z důvodu zhoršení zdravotního stavu nebo zhoršení sociální situace. U mladých rodin je v dnešní době běžné, že žijí odděleně a více 5

generační soužití už je výjimkou. Ovšem v některých případech seniorům poskytne péči rodina. Ta si ale moc dobře uvědomuje, že v domovech pro seniory je klientům poskytnuta odborná zdravotní péče, která je ve vyšším věku zcela nezbytná. Rodina v poslední době postrádá volný čas, proto jsou sociální služby pro seniory v současnosti velmi žádané. Tzv. sendvičová generace, je příčinou nedostatku volného času u lidí středního věku. Prodlužuje se průměrný věk dožití a odkládá se věk k založení rodiny. Tito lidé se dostávají do situace, kdy se starají jak o své nesamostatné děti, tak o své staré rodiče. Důvodem proč senioři vyhledávají tento druh pobytových zařízení, může být kontakt se společností. Senioři odcházejí do domovů pro seniory, aby mohli trávit čas se svými vrstevníky a nebyli osamocení v prázdné domácnosti. Domov pro seniory nabízí souhrn nejrůznějších volnočasových aktivit a především služeb kam se řadí ubytování, stravování, zdravotní péče, pomoc při osobní hygieně a kontakt se společností. Jedním z důvodu, proč jsem si vybrala téma Evaluace služeb v Domově Stříbrné Terasy v Jihlavě, je skutečnost, že mě daná problematika oslovila. Během druhého ročníku Soukromé vyšší odborné školy sociální, jsem v rámci předmětu metody a techniky sociálního výzkumu zkoumala, jak jsou uživatelé služeb v Domově Stříbrné Terasy spokojeni s poskytovanými službami. Na konci druhého ročníku jsem absolvovala praxi v tomto zařízení. Zkušenosti z ní mě motivovaly pro zpracování daného tématu. Dalším důvodem je, že bych se chtěla aktivně zapojit do již tak diskutovaného tématu problematiky seniorů a jejich umísťování do pobytových služeb sociální péče – především domovů pro seniory. Hlavním cílem mé práce je zjistit hodnocení poskytovaných sociálních služeb uživatelům Domova Stříbrné Terasy v Jihlavě. Jedná se o hodnocení činností a úkonů, které jim stanovuje zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ”zákon č. 108/2006 Sb.“) a vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách (dále jen ”vyhláška č. 505/2006 Sb.“). Posláním domova je poskytnout podporu a nezávislost klientům, kteří zvládají péči o svoji osobu. Důraz je kladen především na aktivní a důstojné stáří. Je podporován kontakt s rodinou a známými, aby se uživatel cítil jako doma. Zároveň jsou plněny potřeby každého uživatele. Cílovou skupinou absolventské práce jsou uživatelé Domova Stříbrné Terasy v Jihlavě. Práce se dělí na dvě části a to teoretickou a empirickou. V teoretické části absolventské práce budu zpracovávat pojmy jako stáří a jeho členění, fyzické, 6

psychické, sociální změny v tomto období života a také projevy typické pro proces stárnutí. V následující kapitole budu popisovat vymezení sociálních služeb v České republice a základních činností a úkonů poskytovaných v domovech pro seniory. Objasním standardy sociálních služeb a především vazbu evaluace na ně. A v poslední kapitole se zaměřím na představení činnosti Domova Stříbrné Terasy v Jihlavě. Empirická část práce bude zpracována kvantitativní metodologií za pomoci deskriptivního výzkumu, kde nástrojem sběru dat bude dotazník. Dotazníkového šetření se zúčastní 50 respondentů z řad uživatelů služeb Domova Stříbrné Terasy v Jihlavě. Dotazník bude zcela anonymní. Sběr dat proběhne v únoru 2015. Získaná data z dotazníkového šetření budou analyzována a dále interpretována. Výsledky dotazníkového šetření budou v empirické části práce znázorněny v grafické a tabulkové podobě. V závěru práce budou uvedeny návrhy změn doporučených organizaci na základě zjištěných dat z dotazníkového šetření. Zdroje použité v absolventské práci se skládají z odborné literatury, legislativy, studijních opor a internetových zdrojů. Hlavní přínos práce vidím především v poskytnutí zásadních informací vedení domova na zkvalitnění služeb. To bude mít dopad na spokojenost uživatelů s poskytovanými službami. Práce může být využita jako zdroj pro studenty SVOŠS, o.p.s. v Jihlavě při psaní absolventských nebo seminárních prací. Dalším přínosem práce je získání kompetencí sociálního pracovníka, kdy budu spolupracovat s institucí domova Stříbrné Terasy v Jihlavě a naplánuji postup na zkvalitnění služeb a využiji znalosti z předmětů zařazených do učebního plánu.

7

2.

TEORETICKÁ ČÁST

3.

Stáří

3.1.

Stárnutí a stáří „Stárnutí a stáří je specifický biologický proces, který je charakterizován tím, že

je dlouhodobě nekódovaný, je nevratný, neopakuje se, jeho povaha je různá a zanechává trvalé stopy. Jeho rozvoj se řídí druhově specifickým zákonem. Podléhá formativním vlivům prostředí.“1 Stáří je období života, kdy se člověk nachází v posledním stupni vývoje. V západní kultuře začíná toto období po 60. roce života, ve fázi kdy lidé odcházejí do penze. Lidé nacházející se v tomto období mají zdravotní problémy a to vede k tomu, že potřebují lékařskou péči. Stáří je jistě pro každého velmi citlivým obdobím, ve kterém každý jedinec pociťuje růžné změny. Jde o biologické změny, změny spojené s chronickými problémy a s rodinným a společenským postavením.2

3.2.

Dělení stáří Stárnutí můžeme rozdělit do třech stádií. Do první skupiny patří lidé, kteří jsou

v relativně dobré fyzické kondici. Jedná se o osoby, u kterých není zjevná mentální či biologická porucha. Tito lidé netrpí žádnými vážnějšími zdravotními problémy. Druhou skupinu tvoří lidé, kteří mají tzv. optimální stav. Lidé nacházející se v tomto stádiu žili od narození dosud v nejlepších podmínkách, co se týká životního prostředí. Do třetí kategorie patří patologický – nemocný člověk. Je charakterizován určitou nemocí. Může sem patřit např. Alzheimerova choroba. Je důležité tyto skupiny lišit, aby nenastala situace, kdy by se stárnutí mohlo určovat např. podle osob s Alzheimerovou chorobou. To by mohlo vést ke zkreslení situace a ovlivnění pohledu společnosti na seniory.3

1

PACOVSKÝ, Vladimír a Hana HEŘMANOVÁ. Gerontologie. Praha: Avicenum, 1981, str. 57. ISBN 807169070-8. 2 ŠEREDOVÁ, Andrea. Sociální pomoc zdravotně postiženým a seniorům. Třebíč, AMAPRINT-Kerndl, 2012. ISBN 978-80-87710-09-8. 3 KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Stárnutí z pohledu pozitivní psychologie. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3612-9.

8

V naší společnosti se o stáří hovoří kolem 65. roku života. Je pravděpodobné, že v blízké budoucnosti budeme spojovat stáří s vyšším věkem. Stáří můžeme rozdělit na jednotlivé období života a to následovně: 60 – 74 let – počínající stáří 75 – 89 let – vlastní stáří 90 let a více - dlouhověkost4

3.3.

Potřeby seniorů Existuje řada seniorů, kteří se udržují v dobré kondici jak fyzické, psychické, ale

i co se týká společenských aktivit. Na druhé straně jsou však senioři, kteří nejsou v tak dobré kondici, což může vést k přehlížení a k menšímu projevu úcty a respektu. Senioři často lpí na péči rodiny, která může potřebnou pomoc přesunout na sociální a zdravotní zařízení. Skutečnost, že děti seniorů jsou také často senioři, je v dnešní době bagatelizována. Je důležité chápat změny související s potřebami seniorů, které může přehlédnout i ošetřující personál. Dát seniorům prostor pro uvědomění si fyziologických změn a nepřistupovat ke stáří jako k nemoci. Postupně pomoci seniorovi adaptovat se na nové podmínky a rozvíjet již získané dovednosti. 5 Stejně jako ostatní i senioři potřebují uspokojovat všechny své potřeby, ale bohužel jsou většinou závislí na pomoci druhých. Primárně potřeba péče nemusí být spojena s věkem, ale poklesem soběstačnosti. To vede k určitému omezení. Jestliže senior zvládá svoji společenskou roli, vede to k naplnění potřeb. Potřeba je chápána jako forma motivu nebo také motiv k jednání. Jedná se o skutečnost, že nám něco chybí a je důležité tuto skutečnost odstranit. Potřeby se během života mění. Do nejdůležitějších potřeb seniorů můžeme zahrnout pocit jistoty a bezpečí. Důležité je zmínit důvěru, stabilitu, jistotu a také spolehlivost. Potřebu bezpečí chápeme jako fyzické a psychické bezpečí a zabezpečení po finanční stránce. Někdy není pomoc seniorům žádoucí. Může to následně přinést závislost seniora na okolí. Je podstatné si uvědomit, zda svou ochranou seniora neomezujeme.

4

HOLMEROVÁ, Iva, Božena JURAŠKOVÁ a Květa ZIKMUNDOVÁ A KOL. Vybrané kapitoly z gerontologie. 3. přepracované a dopl. vyd. Praha: EV public relations, 2007. ISBN 978-80-254-0179-8. 5 KLEVETOVÁ, D. - DLABALOVÁ, I. Motivační prvky při práci se seniory. Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-2169-9.

9

Mezi prioritní hodnoty seniorů řadíme rodinu, lásku, zdraví a přátelství. Dále také schopnost postarat se o sebe, kontakt se společností, vlastní domácnost a celková pohoda. Člověk se snaží uspokojovat své potřeby v každém věku.6 Pyramida potřeb podle Abrahama Maslowa je řazena dle naléhavosti v pořadí důležitosti jednotlivých lidských potřeb.

5. stupeň – Potřeba seberealizace – sebenaplnění, realizovat vlastní potenciál 4.stupeň – Potřeba uznání – sebevědomí, sociální postavení, pozornost 3.stupeň – Potřeba sounáležitosti – láska, rodina, přátelé, kolegové 2.stupeň – Potřeba jistoty a bezpečí – osobní bezpečnost, finanční, zdravotní 1.stupeň – Fyziologické potřeby – hlad, žízeň, spánek, dýchání, sex

Maslowova hierarchie potřeb podle amerického psychologa Abrahama Maslowa, je inspirací pro humanitní obory.7 Teorie by podle Maslowa měla sloužit k dosahování cílů, nikoli k prostředkům, které souvisí s potřebami. Člověk vyžaduje všechny potřeby současně, nejprve však musí být uskutečněny potřeby nižší. Pokud člověk sám nemůže uspokojit některou z potřeb, měla by se o to postarat buď rodina, nebo profesionální pracovník z oblasti sociální práce.8

3.4.

Gerontologie a geriatrie Stárnutí je celosvětový problém, který je spojen se zdravotnictvím, sociálními

službami a sociálním zabezpečením. Dotýká se to všech a zejména zaměstnanci pracující v této problematice by s tím měli být obeznámeni. Gerontologie se zabývá stářím a stárnutím. Na tuto nauku je nahlíženo z různých úhlů pohledu a to demografického, biologického, sociálního a dalších. Geriatrie je pojem, který se zabývá nemocemi ve stáří. Jedná se o obor, který poskytuje komplexní zdravotní péči seniorům se zdravotními problémy. Klade si za cíl zlepšit zdravotní stav seniorů a to z toho důvodu, že u mnohých z nich se projevují změny charakteristické pro stáří. Velká pozornost je směřována na následnou péči o seniory včetně rehabilitace. 6

DVOŘÁČKOVÁ, Dagmar. Kvalita života seniorů: v domovech pro seniory. Praha: Grada Publishing, a.s., 2012. ISBN 978-80-247-4138-3. 7 KOLEKTIV AUTORŮ. Individuální plánování a role klíčového pracovníka v sociálních službách. Tábor: Asociace poskytovatelů služeb České republiky, 2011. ISBN 978-80-904668-1-4. 8 DVOŘÁČKOVÁ, Dagmar. Kvalita života seniorů: v domovech pro seniory. Praha: Grada Publishing, a.s., 2012. ISBN 978-80-247-4138-3.

10

Moderní geriatrie se ovšem zabývá zejména mladými seniory, kteří si ještě mohou preventivně chránit své zdraví.9

3.5.

Adaptace a příprava na stáří Pojem adaptace lze chápat jako přizpůsobení se a to buď jako přizpůsobení

jedince k prostředí nebo naopak. U adaptace na stáří hovoříme o prvním typu přizpůsobení se jedince na stádium stáří. Člověk je v neustálém působení s prostředím a je na něm, jak se danému prostředí bude přizpůsobovat. Může se přizpůsobovat aktivně nebo pasivně. To jak se cítíme po duševní stránce můžeme nazvat stavem. Správnou adaptaci nazýváme procesem, který podporuje naše duševní zdraví. Pokud starý člověk nepřijme fakt, že je starý, může nastat skutečnost ne příliš vhodné adaptace a to s sebou může nést určité psychické potíže jako například nesoustředěnost nebo nerovnováhu a další.10 Každý z nás ví, že jednou zestárne, ale většina lidí se přípravě na stáří předem nevěnuje. O tom, jak bude vypadat naše stáří, se rozhoduje již ve středním věku.11 Při odchodu do důchodu se mění naše identita, kterou chápeme jako skutečnost, za kterou nás lidé považují. Před odchodem do důchodu má každý určitý status, jistou důležitost. Ovšem po odchodu do důchodu se člověk stává důchodcem. Dále se mění společnost lidí, se kterou se setkáváme. V zaměstnání je člověk zařazen do kolektivu lidí a někteří z nich se mohou stát jeho blízkými. To se ovšem odchodem do penze změní a přeruší se tím osobní kontakt s těmito lidmi. Člověk si začíná více všímat lidí kolem sebe a pozná nový okruh lidí. Mění se žebříček hodnot. V mládí člověk přemýšlí nad velkými plány do budoucna a nad tím, co by chtěl dosáhnout. Tato skutečnost je pro člověka jistým motorem, který ho žene a dodává energii. Před odchodem do důchodu se žebříček hodnot postupně mění a člověk touží odejít do penze. Situace se rapidně změní při odchodu do důchodu. Svědomí se nás již tak intenzivně neptá: „Co od života chci?“ Vynořuje se otázka jiná – závažnější, hlubší a smysluplnější: „Co ode mne život ještě chce?“ Jestliže člověk měl v životě nějaké cíle, je tato otázka přirozená.12 9

HOLMEROVÁ, Iva, Božena JURAŠKOVÁ a Květa ZIKMUNDOVÁ A KOL. Vybrané kapitoly z gerontologie. 3. přepracované a dopl. vyd. Praha: EV public relations, 2007. ISBN 978-80-254-0179-8. 10 BARTOVSKÁ, Monika. Problematika adaptace na stáří. Plzeň, 2012. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni. Vedoucí práce PhDr. Lenka Novotná. 11 DVOŘÁČKOVÁ, Dagmar. Kvalita života seniorů: v domovech pro seniory. Praha: Grada Publishing, a.s., 2012. ISBN 978-80-247-4138-3. 12 KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Stárnutí z pohledu pozitivní psychologie. Praha: Grada Publishing, a.s., 2001, str. 26, ISBN 978-80-247-3612-9.

11

3.6.

Změny ve stáří Při narození člověk získává jisté předpoklady a to jak se bude chovat v určité

chvíli je dáno zkušenostmi, genetikou a prostředím, kde jedinec žije. Změny spojené se stářím se odrážejí po tělesné, psychické i sociální stránce. Tyto jevy spolu souvisí a se změnami ve stáří je nutné hledat nový způsob života. Tělesné projevy stáří odlišují mladého člověka od starého. Ve vyšším věku se snižuje výška a naopak stoupá hmotnost. Výrazně se mění postoj člověka a jeho pohyb. Klesá síla a člověk ztrácí svalovou hmotu. Vnímavost smyslových funkcí se snižuje, zejména zhoršení zraku, sluchu a čichu zejména u kuřáků. Změny, které se v člověku odehrávají se odrážejí na vzhledu a chování seniora. U seniorů dochází ke změně psychiky a zároveň k sociálním změnám, což seniorům ztěžuje přizpůsobení se prostředí. Dochází ke snížení pozornosti, trpělivosti, vytrvalosti a paměti. Sociální změny ve společnosti souvisejí s mezilidskými vztahy. Vznikají problémy s navazováním vztahů, ať už přátelských či partnerských. V situaci, kdy člověk odchází do důchodu, se mění jeho role a statut. Senior, který již není ekonomicky aktivní, musí řešit nadbytek volného času. Senior se dále musí potýkat s odchodem dětí z domova a manželé si opět zvykají na soužití ve dvou. V případě, že senior zůstane sám, se často dostaví strach z osamělosti a opuštěnosti. Ve vyšším věku mají senioři problém s jemnou motorikou a mají zhoršenou orientaci.13

13

DVOŘÁČKOVÁ, Dagmar. Kvalita života seniorů: v domovech pro seniory. Praha: Grada Publishing, a.s., 2012, str. 46. ISBN 978-80-247-4138-3.

12

Stáří s sebou přináší nejen změny, ale i ztráty, které jsou popsány v následující tabulce. Tabulka č. 1: Změny a ztráty u seniorů14 Změny

Ztráty

Pracovní role

Ztráta pracovního kolektivu a navyklých pracovních činností

Role otec/matka – prázdné hnízdo

Odchod dospělých dětí

Společenská role – odchod do důchodu

Sociální izolace

Rozvod – nemoc – smrt partnera

Osamělost/samota

Bydlení – odchod do nemocnice, do domova pro seniory

Soukromí, vlastní domov

Snížení fyzických sil

Neschopnost péče o sebe – závislost na druhých

Změna fyzického vzhledu

Ochota něco nového si koupit, zkrášlit své tělo, jít do společnosti

Smyslové funkce

Okamžitá orientace a jednání

14

DVOŘÁČKOVÁ, Dagmar. Kvalita života seniorů: v domovech pro seniory. Praha: Grada Publishing, a.s., 2012, str. 46. ISBN 978-80-247-4138-3.

13

4.

Sociální služby

4.1.

Historie sociálních služeb Předchozí kapitola se věnovala stáří a dále se budeme věnovat funkci rodiny

v péči o seniory, která se během staletí výrazně měnila. Dříve nejstarším členům poskytovala péči rodina. Díky rozvíjející se společnosti se péče rodiny přesunula z domácího prostředí do institucionálního. S postupem času, jak se společnost stávala vyspělejší, rostla i kvalita péče poskytovaných služeb především po biologické stránce. Osobnost člověka po sociální a psychické stránce nebyla brána za důležitou.15 Nejstarší organizovanou pomoc poskytovala církev, nemocnice a chudobince pro potřebné. Na území našeho státu fungovala již ve středověku síť institucí, kterou dnes nazýváme sociální práce.16 Křesťanství v minulosti ovlivňovalo občany, aby pomáhali chudým a potřebným. Byly vypláceny almužny a byly poskytovány milosrdné skutky díky pomoci církevního bratrstva. Kláštery, farnosti a v některých případech i šlechtici se zasloužili při vzniku prvních sociálních služeb. Po roce 1918 se v oblasti sociální péče o seniory začalo využívat činnosti dobrovolníků. Sociální péče byla nerovnoměrně poskytována. A to buď nadměrně, nebo naopak v některých oblastech sociální péče chyběla. Pro seniory byly zřizovány svazy důchodců, různé kurzy a setkávání s bývalými kolegy. Stále však ústavní péče nebyla na tak vysoké úrovni a to zejména z důvodu nedostatečné hygieny v ústavech a kvalitě života.17 Sociální práce dosáhla velkého rozkvětu v době před druhou světovou válkou. Během druhé světové války se fungování zcela zásadně změnilo. Měla na to vliv nejen centralizace, ale i zanechání pouze státního sektoru.18 Po roce 1989 vznikají sociální služby a neziskové organizace, které se převážně soustředily na sociální a zdravotní péči. Zahájila se spolupráce mezi státní a nestátní

15

BLÁHOVÁ, Kateřina. Evaluace poskytovaných služeb v percepci uživatelů domova s pečovatelskou službou Nové Město na Moravě. Jihlava, 2012. Absolventská práce. Soukromá vyšší odborná škola sociální. Vedoucí práce Mgr. Dvořáková Jana. 16 MATOUŠEK A KOL., Oldřich. Základy sociální práce. Praha: Portál, s. r. o., 2001. ISBN 80-7178-4737. 17 ŠTĚPÁNOVÁ, Michaela. Evaluace činnosti Domova důchodců - Proseč Obořiště. Jihlava, 2014. Absolventská práce. Soukromá vyšší odborná škola sociální. Vedoucí práce Mgr. Marcela Křivánková. 18 MATOUŠEK A KOL., Oldřich. Základy sociální práce. Praha: Portál, s. r. o., 2001. ISBN 80-7178-4737.

14

sférou sociálních služeb.19 Začala se zvyšovat kvalita sociálních služeb. Důraz začal být kladen na individuální přístup ke každému klientovi.20

4.2.

Zařazení sociálních služeb do systému sociálního zabezpečení

v ČR Definice sociálních služeb: „Zabezpečení občanů v nepříznivých sociálních situacích způsobených takovými událostmi, jako jsou např. nemoc, úraz, invalidita, stáří, je problémem každé společnosti a každá společnost se jím musí zabývat a řešit jej.“21 Sociální služby se řadí do systému sociálního zabezpečení, do pilíře sociální pomoci. V České republice se dělí na tři základní kategorie: -

sociální poradenství

-

služby sociální prevence

-

služby sociální péče

Výše uvedené služby slouží pro znevýhodněné občany, kteří se již o sebe nedokážou postarat, nebo jim byla tato schopnost omezena. Účelem využití těchto služeb je zlepšení kvality života. Primárně jsou sociální služby určeny pro ochranu společnosti před riziky, kterými by mohli být ohroženi společensky znevýhodnění občané. Sociální služby využívá jak uživatel, tak i rodina či skupina. Sociální služby dělíme podle forem, a to: -

terénní

-

ambulantní

-

pobytové.22

19

MATOUŠEK A KOL., Oldřich. Základy sociální práce. Praha: Portál, s. r. o., 2001. ISBN 80-7178-4737. 20 Evaluace činnosti Domova důchodců - Proseč Obořiště. Jihlava, 2014. Absolventská práce. Soukromá vyšší odborná škola sociální. Vedoucí práce Mgr. Marcela Křivánková. 21 KOZLOVÁ, Lucie. Sociální služby. Praha: TRITON, s. r. o., 2005, str. 11. ISBN 80-7254-662-7. 22 KRÁLOVÁ, Marcela. Evaluace činnosti Domova pro seniory U Panských v Havlíčkově Brodě. Jihlava, 2013. Absolventská práce. Soukromá vyšší odborná škola sociální. Vedoucí práce Mgr. Andrea Šeredová.

15

Obrázek č. 1: Systém sociálního zabezpečení v České republice23

4.3.

Legislativa sociálních služeb

Tabulka č. 2: Základní právní normy vztahující se k službám sociální pomoci24 Právní normy hmotné Zákon 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška 505/2006 Sb., kterou se provádí zákon o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Právní normy procesní Zákon 500/2004 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů

V roce 2006 nabyl platnosti Zákon č. 108/2006 Sb. Od roku 1994 se pracovalo na novelizaci tohoto zákona. Zákon, který upravoval sociální služby do roku 2006, byl nedostačující. Kategorie v zákoně o sociálních službách se podobají německé legislativě.25 Zákon o sociálních službách má za cíl zabezpečení sociální péče osob, které ho potřebují a dále nápravu sociálních služeb mezi státem, poskytovateli a uživateli sociálních služeb. To je založeno na rovnoprávnosti, dobrovolnosti a individualitě a 23

ŠEREDOVÁ, Andrea. Sociální pomoc zdravotně postiženým a seniorům. Třebíč, AMAPRINT-Kerndl, 2012, str. 34. ISBN 978-80-87710-09-8. 24 ŠEREDOVÁ, Andrea. Sociální pomoc zdravotně postiženým a seniorům. Třebíč, AMAPRINT-Kerndl, 2012,. str 35. ISBN 978-80-87710-09-8. 25 ŠTĚPÁNOVÁ, Michaela. Evaluace činnosti Domova důchodců - Proseč Obořiště. Jihlava, 2014. Absolventská práce. Soukromá vyšší odborná škola sociální. Vedoucí práce Mgr. Marcela Křivánková.

16

především na tom, aby nikdo nebyl vyčleňován ze sociálních služeb a z jeho přirozeného prostředí. Je důležité, aby si uživatel služby uvědomoval spoluodpovědnost a závislost. To je postaveno na spolupráci mezi poskytovatelem sociální služby, uživatelem a jeho blízkými.26 V případě, že se fyzická osoba dostane do nepříznivé sociální situace, poskytuje se pomoc prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči. V zákoně je upraveno, v jakých případech se vydá oprávnění k poskytování sociální služby. Jsou zde popsány činnosti, které vykonává orgán veřejné správy v sociálních službách. Zákon popisuje činnost inspekcí poskytování sociálních služeb a předpoklady, které musí splňovat osoba pracující v sociálních službách. Zákon uvádí podmínky pro výkon činnosti sociálního pracovníka a pracovníka v sociálních službách.27 Vyhláška č. 505/2006 Sb., obsahuje standardy sociálních služeb. Jsou zde konkrétně popsány jednotlivé činnosti, které se poskytují v domovech pro seniory. Ve vyhlášce je také popsán způsob hodnocení plnění standardů kvality sociálních služeb.28

4.4.

Sociální služby v České republice Před rokem 1989 se sociální pracovníci řídili určitými pravidly a příliš se

nedbalo na potřeby klientů. Ve vyspělých státech Evropy se kladl důraz na kvalitu péče a služeb a byly zavedeny standardy. Tehdejší Československo se však zabývalo poskytováním služeb po technické, hygienické a personální stránce. Neexistovala možnost zhodnotit efekt a kvalitu služeb ani žádný postih při poskytnutí nekvalitních služeb.29 Díky tomu, že Česká republika vstoupila do Evropské unie, čerpala pomoc z evropského sociálního fondu. Jednalo se o formu pomoci o nezaměstnané, ženy a sociálně znevýhodněné a využívalo se dotačních programů. Největší rozkvět nastal po schválení Zákona č. 108/2006 Sb., který vešel v platnost 1. ledna 2007. Díky zákonu se zlepšila situace klientů sociálních služeb. Nastaly významné změny např. zavedením příspěvku na péči uživatelům, stanovily se formy a druhy sociálních služeb, jejich

26

ČÁMSKÝ, Pavel, Jan SEMBDNER a Dagmar KRUTILOVÁ. Sociální služby v ČR v teorii a praxi. Praha: Portál, s. r. o., 2011. ISBN 978-80-262-0027-7. 27 ŠTĚPÁNOVÁ, Michaela. Evaluace činnosti Domova důchodců - Proseč Obořiště. Jihlava, 2014. Absolventská práce. Soukromá vyšší odborná škola sociální. Vedoucí práce Mgr. Marcela Křivánková. 28 ČÁMSKÝ, Pavel, Jan SEMBDNER a Dagmar KRUTILOVÁ. Sociální služby v ČR v teorii a praxi. Praha: Portál, s. r. o., 2011. ISBN 978-80-262-0027-7. 29 KRÁLOVÁ, Marcela. Evaluace činnosti Domova pro seniory U Panských v Havlíčkově Brodě. Jihlava, 2013. Absolventská práce. Soukromá vyšší odborná škola sociální. Vedoucí práce Mgr. Andrea Šeredová.

17

plánování, povinnosti a registrace poskytovatelů, úroveň vzdělání sociálního pracovníka a pracovníka v sociálních službách.30 Systém sociální péče v České republice funguje tradičním způsobem, kdy péči zajišťuje primárně rodina. Pokud funkce rodiny selhává, využívá se sociálních služeb. Služby sociální péče jsou poskytovány osobám, které jsou znevýhodněny, tak aby se kvalita jejich života zlepšila a to v co největší míře.31

4.5.

Druhy zařízení sociálních služeb Jak již bylo popsáno ve 4. kapitole, sociální služby v České republice jsou

součástí systému sociálního zabezpečení. Dělíme je do tří kategorií, kterými jsou sociální poradenství, služby sociální prevence a služby sociální péče. Sociální služby se poskytují formou terénní, kdy se služba vykonává v přirozeném prostředí osoby, která se nachází v náročné životní situaci. Jedná se o místa jako je domov, nemocnice nebo místo, kde došlo k nešťastné události. Při ambulantní formě služby uživatel navštěvuje zařízení sociálních služeb. Po přechodnou dobu je mimo své přirozené prostředí. Zařízení nabízí krizovou pomoc nebo intervenci. Uživatelé navštěvují zařízení ambulantního typu z podnětu jiných institucí jako je policie nebo zdravotnické instituce nebo na podnět sociálního pracovníka.

30

MALÍK HOLASOVÁ, Věra. Kvalita v sociální práci a sociálních službách. Praha: Grada Publishing, a.s., 2014. ISBN 978-80-247-4315-8. 31 DVOŘÁČKOVÁ, Dagmar. Kvalita života seniorů: v domovech pro seniory. Praha: Grada Publishing, a.s., 2012. ISBN 978-80-247-4138-3.

18

Třetí formou je pobytová sociální služba, kdy je umožněno ubytování v zařízení sociálních služeb. Je to určeno pro osoby, které z nějakého důvodu – nejčastěji změny zdravotního stavu nebo sociální situace, nemohou zůstat ve svém přirozeném prostředí a pobytová forma je pro ně nejlepším řešením. Po umístění klienta jsou vyloučeny rizikové faktory a je zde možnost řešit situaci klienta.32 V následující tabulce jsou vypsány jednotlivé formy sociálních služeb a jejich příklady, vycházející ze Zákona č. 108/2006 Sb.

Tabulka č. 3: Jednotlivé formy sociálních služeb33 Sociální služby terénní

ambulantní

pobytové

Sociální poradenství

Stacionáře denní a týdenní

Pečovatelská služba

Centra denní služeb

Osobní asistence Průvodcovská, předčitatelská a tlumočnická služba

Pečovatelská služba

Služby sociální péče Domovy pro osoby se zdravotním postižením Sociálně zdravotní služby

Sociální rehabilitace

Sociální poradenství

32

ŠPATENKOVÁ ,A KOLEKTIV, Naděžda. Krizová intervence pro praxi: 2., aktu. a dopl. vyd.. Praha: GradaPublishing a.s., 2011. ISBN 9788024775364. 33 Sociální služby [online]. [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/18661

19

5.

Domov pro seniory Domov pro seniory patří mezi pobytové formy sociálních služeb, kde ho pak

řadíme do služeb sociální péče. „V domovech pro seniory se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Domov pro seniory poskytuje následující činnosti: a) poskytnutí ubytování, b) poskytnutí stravy, c) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, d) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, f) sociálně terapeutické činnosti, g) aktivizační činnosti, h) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.“34 Výše uvedené činnosti domov pro seniory poskytuje v určitém měřítku a to následovně: Poskytnutí ubytování zahrnuje ubytování samotné a dále domácí práce jako úklid, praní a správa ložního a osobního prádla, včetně ošacení a žehlení. Strava je zajištěna po celý den vzhledem k věku seniora a podle vhodné výživy nebo případným dietám. Strava je poskytována minimálně třikrát denně. Pomoc při běžných úkonech péče o vlastní osobu je myšlena pomoc při ošacení včetně aplikace případných pomůcek, pomoc při asistenci na postel či vozík, pomoc při vstávání z postele, ulehání nebo změně polohy, asistence při podávání jídla či pití. Pomoc s osobní hygienou nebo uzpůsobení vhodných podmínek, pomoc s rozčesáním vlasů a péčí o nehty, pomoc při použití toalety. Kontakt se společenským prostředím zahrnuje především pomoc udržet či obnovit kontakt s rodinou a přáteli.35 Domov pro seniory by měl nabízet aktivizační činnosti a to jak volnočasové, tak i zájmové aktivity. Měl by pomáhat při udržení kontaktu s přirozeným sociálním 34

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, § 49 Vyhláška 505/2006 Sb., kterou se provádí zákon o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, § 15

35

20

prostředím klientů a pomáhat s rozvojem dovedností, psychických a sociálních schopností.36

5.1.

Domov Stříbrné Terasy Domov je umístěn poblíž centra města a díky tomu je seniorům umožněno

aktivně se účastnit společenského života. Rodina má možnost klienty navštěvovat a je jim při tom zajištěno soukromí. Uživatelé mají možnost účastnit se některých aktivit ve společenské místnosti, která je zároveň součástí jídelny nebo využít venkovního posezení. Součástí Domova je i kaple, kde je krásný výhled do areálu. Domov má ve 2. poschodí ocelovou lávku, kterou se dostanou do parku se zahradou. Domov poskytuje kvalitní pečovatelskou službu. Uživatelům jsou nabídnuty jedno nebo dvoulůžkové pokoje se sociálním zařízením. Domov má kapacitu pro 75 uživatelů a jeho přístup je bezbariérový. V každém patře je společenská místnost a centrální koupelna pro handicapované uživatele. V areálu Domova Stříbrné Terasy se nachází lékařský dům, který poskytuje klientům ambulantní služby a rehabilitační prostory. Domov je moderně zařízen a poskytuje služby pro aktivní stáří.37 5.1.1. Historie a současnost Domova Stříbrné Terasy Domov Stříbrné Terasy byl slavnostně otevřen v červnu roku 2012. Na otevření se podílelo vedení města Jihlavy společně se společností Corbada a ministerstvo práce a sociálních věcí. Domov Stříbrné Terasy vznikl rekonstrukcí bývalých průmyslových prostor firmy Tesla. „Domov je organizován komunitní metodou, která před shromažďováním klientů ve velkých anonymních společenských místnostech dává přednost menším sepjatým kolektivům obyvatel několika pokojů“, popsal ředitel Jiří Vondráček. „Přínosem nového domova je, že neodsouváme seniory na okraj města a okraj zájmu. Dům je v centru města, v areálu, kde vedle sebe budou žít všechny generace. A našlo se využití pro budovy, které už dnes ke svému původnímu průmyslovému účelu nejsou vhodné.“38

36

KRÁLOVÁ, Marcela. Evaluace činnosti Domova pro seniory U Panských v Havlíčkově Brodě. Jihlava, 2013. Absolventská práce. Soukromá vyšší odborná škola sociální. Vedoucí práce Mgr. Andrea Šeredová. 37 Domov Stříbrné Terasy. [online]. [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: www.stribrneterasy.cz 38 Stříbrné Terasy slavnostně otevřeny [online]. Jihlava, 2012 [cit. 2014-11-21]. Dostupné z:http://www.zjihlavy.cz/c1-seniorske-stribrne-terasy-slavnostne-otevreny

21

5.1.2. Poslání a cíle Domova Stříbrné Terasy Posláním Domova je zajistit kvalitní pobytovou službu osobám, které potřebují pomoc jiné fyzické osoby. Poskytnout nezávislost a řešit jednotlivé potřeby uživatelů, aby prožili důstojné a plnohodnotné stáří. Služba je určena seniorům, kteří jsou především z Jihlavy. Jedná se o seniory, kteří jsou ve věku 55 – 64 let, kteří mají přiznaný invalidní důchod nebo seniorům nad 64 let věku. Mezi cíle Domova patří podpora klientů a zvyšování a udržování jejich soběstačnosti. Klientům jsou nabízeny individuální možnosti jak aktivizačních programů, tak i ošetřovatelsko-rehabilitační nabídky. Domov klade důraz na potřeby každého uživatele a poskytuje silnou podporu v udržování vztahu s rodinou a přáteli.39 5.1.3. Aktivizační činnosti Podle domácího řádu Domova Stříbrné Terasy jsou klientům poskytovány aktivizační činnosti, kam se řadí volnočasové a zájmové aktivity, pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s přirozeným sociálním prostředím, nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností. Pro klienty Domova je zřízen program aktivizace, kam mohou klienti dobrovolně docházet. Tento program zahrnuje trénink paměti, narozeninové setkání, canisterapie, film na přání, káva „ o půl 11“, „holky v akci“, aktivizační panenky a spoustu dalších aktivit.40

39

Směrnice č.3 – VEŘEJNÝ ZÁVAZEK [online]. Jihlava, 2014 [cit. 2014-11-21]. Dostupné z:http://www.stribrneterasy.cz/wp-content/uploads/Ve%C5%99ejn%C3%BD-z%C3%A1vazekve%C5%99ejnost.pdf 40 Aktivizace [online]. Jihlava [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: http://www.stribrneterasy.cz/bydleni/stribrne-terasy/pro-klienty/program-aktivizace/

22

6.

Standardy kvality sociálních služeb v domovech pro

seniory Díky standardům kvality sociálních služeb máme přesně definována pravidla, která určují kvalitu poskytování sociálních služeb. Standardy slouží k bezpečnému výkonu sociálních služeb a vyhlazení negativního zacházení s klienty.41 Standardy kvality sociálních služeb jsou propojeny s uživateli (sdělují, co mohou od služby čekat), s poskytovateli (určují úroveň nabídky dobrých služeb), se zřizovateli (informují o službách a dalších nezbytnostech) a mají vztah k veřejnosti.42

6.1.

Charakteristika standardů

Standard č. 1: Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poskytovatel má povinnost zveřejnit poslání, cíle a zásady poskytované sociální služby, umožňuje klientům plnit jejich vůli, když se dostanou do nepříznivé sociální situace. Poskytovatel určuje pravidla, která chrání klienty před špatnými vlivy anebo hodnocením v rámci poskytování sociálních služeb. Cílem tohoto standardu je poskytnout lidem nacházejícím se v nepříznivé sociální situaci možnost využívat sociální služby. Nabízí metodické postupy při poskytování sociální služby.43 Standard č. 2: Ochrana práv osob Při podpoře a pomoci musí být dodrženy zásady lidské důstojnosti, práv a základních svobod. Poskytovatel určuje, čeho je klient sám schopen, co zvládá s pomocí a co již sám nezvládá. Zhodnocuje rizikovou situaci, kdy by mohlo dojít k ohrožení práv klientů. Klient i poskytovatel jsou povinni respektovat práva navzájem. Tento standard také upravuje podmínky pro přijímání darů. Standard č. 3: Jednání se zájemcem o službu Zájemci o službu jsou sděleny informace o sociální službě, jejich možnostech a podmínkách. Dále se uživatel rozhoduje, jestli má zájem o službu či nikoli. Zjišťují se

41

KOZLOVÁ, Lucie. Sociální služby. Praha: TRITON, s. r. o., 2005. ISBN 80-7254-662-7. KOLEKTIV AUTORŮ. Individuální plánování a role klíčového pracovníka v sociálních službách. Tábor: Asociace poskytovatelů služeb České republiky, 2011. ISBN 978-80-904668-1-4. 43 ČÁMSKÝ, Pavel, Jan SEMBDNER a Dagmar KRUTILOVÁ. Sociální služby v ČR v teorii a praxi. Praha: Portál, s. r. o., 2011. ISBN 978-80-262-0027-7. 42

23

potřeby a cíle každého uživatele. Probíhá sociální šetření, které poskytuje, nezbytné informace o zájemci.44 Standard č. 4: Smlouva o poskytování služby Poskytovatel má vypracovány konkrétní pravidla smlouvy o poskytování sociální služby a podle těchto pravidel se řídí. Smlouva musí být vypracována srozumitelně, aby zájemce rozuměl obsahu a účelu smlouvy. Obsah smlouvy upravuje zákon a prováděcí vyhláška č. 505/2006Sb. Ve smlouvě je uvedeno, co je poskytováno a způsob poskytování služeb, obligatorní činnosti (povinné služby), fakultativní služby (služby poskytovány nad rámec), podmínky poskytování služeb (místo a čas poskytování služeb), finanční podmínky (za jaké služby uživatel platí, jakým způsobem a do kdy se musí úhrada zaplatit), zvláštní ujednání (závazky či povinnosti), výpovědní lhůty (stanovení lhůt), platnost smlouvy a trvání a závěrečná ustanovení a přílohy.45 Standard č. 5: Individuální plánování sociální služby Poskytovaná služba vychází z cílů zájemce. Je nutné mít vnitřní pravidla (metodiku plánování), reálně s uživatelem plánovat a poskytovat službu dle cílů, mít pro individuální plánování klíčové pracovníky, mít systém sdělování informací mezi pracovníky a poskytovatelem služby. Do individuálního plánování řadíme reflexe služby (inventura, kontrola poskytování služby, co klient využívá a zda není potřeba změna – frekvence, způsob poskytování), zjišťují se cíle klientů (ujasnění cílů, priority), zhodnocení plánů a jejich uplatnění, záznamy o službě a další. Standard č. 6: Dokumentace o poskytování služby Vede se dokumentace o klientech a ta může být anonymní na přání klienta. Dokumentace se vede s ohledem na respektování práv a důstojnost, klade důraz na diskrétnost, odpovědnost a bezpečnost. Individuální plánování je písemně podloženo. Uživatelé mohou do dokumentace nahlížet. Citlivé osobní údaje obsahují informace o národnosti, rase, politických názorech a trestných činech. 46

44

KOLEKTIV AUTORŮ. Individuální plánování a role klíčového pracovníka v sociálních službách. Tábor: Asociace poskytovatelů služeb České republiky, 2011. ISBN 978-80-904668-1-4. 45 ČÁMSKÝ, Pavel, Jan SEMBDNER a Dagmar KRUTILOVÁ. Sociální služby v ČR v teorii a praxi. Praha: Portál, s. r. o., 2011. ISBN 978-80-262-0027-7. 46 KOLEKTIV AUTORŮ. Individuální plánování a role klíčového pracovníka v sociálních službách. Tábor: Asociace poskytovatelů služeb České republiky, 2011. ISBN 978-80-904668-1-4.

24

Standard č. 7: Stížnosti na kvalitu nebo způsob poskytování služby Klient má k dispozici vnitřní pravidla, která zahrnují kvalitu a způsob poskytování sociální služby. Má možnost podat stížnost a poskytovatel služby je povinen ho seznámit s podrobnostmi (forma, na koho se obrátit, zřizovatel a způsob vyřízení. Poskytovatel vyřizuje stížnost ve stanoveném čase. Stížnost může být podána anonymně a může mít podobu písemnou, telefonickou, elektronickou nebo ústní. O ústním podání se sepíše záznam, který obsahuje datum, jméno osoby, předmět stížnosti, událost, jména svědků a podpisy pracovníka a stěžovatele.47 Standard č. 8: Návaznost poskytované sociální služby na další dostupné zdroje Poskytovatel umožňuje využívat veřejné služby a podporuje klienty, aby byli v kontaktu s přirozeným prostředím. Poskytovatel podporuje jejich zájmy a zvyky, které si nesou z dřívějška. Klient je veden k běžnému způsobu života. Je možná spolupráce s organizacemi, které pomáhají s naplněním potřeb klientů. Standard č. 9: Personální a organizační zajištění služby Zařízení má pevně daný počet pracovních míst na každou směnu. Jsou stanoveny požadavky na pracovníky, jejich znalosti, dovednosti a schopnosti. Je sestavena organizační struktura a jsou dána pravidla pro přijímání nových zaměstnanců.48 Pracovníci pracující v sociální oblasti jsou následující: sociální pracovníci, pracovníci v sociálních službách, zdravotní pracovníci a pedagogičtí pracovníci. Sociální pracovník musí být způsobilý právním úkonům, bezúhonný a zdravotně a odborně způsobilý.49 Standard č. 10: Profesní rozvoj zaměstnanců Poskytovatel se řídí určitými pravidly, která stanovují hodnocení zaměstnanců, další profesní vzdělávání zaměstnanců a postup předávání informací zaměstnancům o poskytované sociální službě. Zaměstnavatel dodržuje systém finančního hodnocení zaměstnanců. Zaměstnanci mají k dispozici kvalifikovaného odborníka. Zaměstnavatel má za úkol vybrat co nejvhodnějšího pracovníka, aby předešel chybám ve své volbě

47

ČÁMSKÝ, Pavel, Jan SEMBDNER a Dagmar KRUTILOVÁ. Sociální služby v ČR v teorii a praxi. Praha: Portál, s. r. o., 2011. ISBN 978-80-262-0027-7. 48 KOLEKTIV AUTORŮ. Individuální plánování a role klíčového pracovníka v sociálních službách. Tábor: Asociace poskytovatelů služeb České republiky, 2011. ISBN 978-80-904668-1-4. 49 KRÁLOVÁ, Marcela. Evaluace činnosti Domova pro seniory U Panských v Havlíčkově Brodě. Jihlava, 2013. Absolventská práce. Soukromá vyšší odborná škola sociální. Vedoucí práce Mgr. Andrea Šeredová.

25

zaměstnance. Při práci s uživateli se nedá nic vrátit, tzn., že služba musí být poskytnuta co nejkvalitněji a to je závislé na zaměstnancích. Standard č. 11: Místní a časová dostupnost poskytované sociální služby Sociální zařízení rozhoduje o době a místě poskytování sociální služby, primárně podle potřeb klientů. Poskytovatel se řídí především tím, pro koho je služba určena. Služba by měla být pro klienty dostupná a poskytovatel zjišťuje i v průběhu spokojenost klientů. Standard č. 12: Informovanost o poskytované sociální službě Zařízení nabízí srozumitelné informace o dané sociální službě pro osoby, které ji využívají. Poskytovatel by měl nabídnout podrobné informace v přehledné formě o dané sociální službě. Z těchto informací by měly být srozumitelné skutečnosti o poskytované sociální službě, způsoby poskytování a podmínky poskytování služby. Standard č. 13: Prostředí a podmínky Pro klienty sociální služby jsou poskytnuty materiální, technické a hygienické podmínky přiměřené kapacitě a osobám. Klienti mohou využít jak pobytovou, tak i ambulantní sociální službu v důstojném prostředí. Poskytovatel je povinen zpracovat interní předpisy zahrnující využívání prostor zařízení. Tyto podmínky platí pro všechny osoby pohybující se po domově. I přes to, že se v zákoně o sociálních službách píše jako o domově, jedná se pouze o ilustraci konkrétnější představy pobytového zařízení.50 „Velmi často sama sociální služba nerespektuje vlastní vůli a svobodnou volbu uživatele a služba je mu spíše předepsána, než aby si ji mohl svobodně vybrat.“51 Standard č. 14: Nouzové a havarijní situace Poskytovatel se řídí pravidly při nouzové situaci a jeho postupem a má písemně doložené nouzové a havarijní situace, které mohou nastat. S pravidly jsou seznámeni zaměstnanci a osoby, kterým je sociální služba poskytována. Poskytovatel dále zabezpečí podmínky pro jejich použití. Nutností standardu je určit situace, ke kterým by mohlo dojít při poskytování sociální služby a jak se případně zachovat. Každá situace má příčinou, kterou může být uživatel, pracovník, technika nebo přírodní živel. Standard č. 15: Zvýšení kvality poskytované sociální služby V zařízení je kontrolován způsob poskytování sociální služby vzhledem k posláním a cílům a především individuálním cílům klientů. Poskytovatel zjišťuje 50

ČÁMSKÝ, Pavel, Jan SEMBDNER a Dagmar KRUTILOVÁ. Sociální služby v ČR v teorii a praxi. Praha: Portál, s. r. o., 2011. ISBN 978-80-262-0027-7. 51 ČÁMSKÝ, Pavel, Jan SEMBDNER a Dagmar KRUTILOVÁ. Sociální služby v ČR v teorii a praxi. Praha: Portál, s. r. o., 2011. 212 s. ISBN 978-80-262-0027-7.

26

spokojenost klientů a zaměstnanců v zařízení pomocí interních předpisů. Pro lepší kvalitu poskytovaných služeb, se využívá stížností.52 „Standard zvyšování kvality sociální služby v podstatě završuje úsilí poskytovatele v tvorbě všech standardů předešlých. Kvalita poskytované služby se jasně prokazuje tím, že se sociální služba jasně vyvíjí, zlepšuje a směřuje k co nejvyšší kvalitě. Nástrojem pro zjištění, jak na tom s kvalitou služby poskytovatelé jsou, je mimo jiné průběžné ověřování a hodnocení, zda jsou naše služby skutečně takové, jak deklarujeme svým posláním, nebo zda poskytujeme služby určené cílové skupině a taktéž zda jsou naše cíle a zásady v reálné shodě s tím, co je náš veřejný závazek.“53 Podle druhu poskytované služby se zjišťuje hodnocení a kontrola. Odlišné hodnocení je u pobytových služeb, terénních a ambulantních. Každá organizace si určí jakým způsobem a jak často bude hodnocení provádět. Hodnocení se koná zpravidla na pravidelných setkáních a organizace zjišťuje, zda splňuje závazky. Nejčastější způsob jak se zjišťuje hodnocení kvality služeb, je pomocí zpětných vazeb od uživatelů. Je zde nutnost anonymity z důvodu, aby bylo sdělení upřímné. Používá se jak metoda anonymních

dotazníků,

tak

i

metoda

rozhovorů

za

asistence

nezávislého

spolupracovníka. Dalším způsobem je zpětná vazba od pracovníků zařízení. Ti mohou hodnotit kvalitu služby na poradě, supervizi, při rozhovorech nebo dotaznících. Ke zvyšování kvality také slouží zpětná vazba od rodinných příslušníků s tou nevýhodou, že nemohou zastoupit roli klienta. K tomu aby byly služby v praxi poskytovány kvalitně, tak organizace průběžně kontroluje, zda služba splňuje své závazky. Následně probíhá hodnocení, zda je služba v souladu se závazkem. V případě odlišností se mění způsob poskytování služby nebo veřejný závazek. Stížnosti slouží jako nástroj zvyšování kvality poskytovaných služeb.54

6.2.

Inspekce sociálních služeb Inspekce kontroluje, jestli jsou dodržovány standardy sociálních služeb, jejich

kvalita a rozsah naplnění jednotlivých standardů. Inspekci vykonává MPSV. Zaměřuje se na kontrolu plnění podmínek, plnění povinností poskytovatelů a na kvalitu

52

Vyhláška 505/2006 Sb., kterou se provádí zákon o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. ČÁMSKÝ, Pavel, Jan SEMBDNER a Dagmar KRUTILOVÁ. Sociální služby v ČR v teorii a praxi. Praha: Portál, s. r. o., 2011. 220 s. ISBN 978-80-262-0027-7. 54 ČÁMSKÝ, Pavel, Jan SEMBDNER a Dagmar KRUTILOVÁ. Sociální služby v ČR v teorii a praxi. Praha: Portál, s. r. o., 2011. ISBN 978-80-262-0027-7. 53

27

poskytovaných služeb.55 „Podstata inspekční činnosti spočívá v tom, že inspekční tým srovnává, zda praxe poskytovatele odpovídá dojednaným vnitřním pravidlům organizace a zda tato vnitřní pravidla odpovídají požadavkům plynoucím ze zákona o sociálních službách a vyhlášky, resp. standardů kvality.“56 Délka inspekce trvá maximálně 5 dnů, ale záleží na počtu klientů v zařízení. Inspekce a její termín je předem oznámen. Inspekci tvoří vedoucí, členové, kontrolovaná osoba, poskytovatel, statutární zástupce a další. Inspekce tvoří několik fází a řídí se časovým harmonogramem. Hodnocení je bodováno na škále 0 – 3 body, přičemž 3 body znamená výborně a 0 bodů nesplněno. Inspekce sepisuje inspekční zprávu.57

7.

Vědecký výzkum „Pod pojmem výzkum rozumíme tvůrčí poznávací činnost v oblasti jakéhokoliv

vědního oboru, směřující k odhalení vlastností, příčin a podmínek jednotlivých zákonitostí konkrétních jevů.“58 Výzkumníci tak získají odpovědi na konkrétní otázky sběrem informací a tyto informace dále interpretují.59 Kvantitativní výzkum Typickým znakem kvantitativního výzkumu je rychlý sběr dat, rychlá analýza a přesná data. Tato metodologie se využívá při práci s velkou skupinou. Její výhodou je, že se nedají zpochybnit výsledky. Velmi podstatné je vhodně pojmenovat téma, což nebývá lehké. Základním výstupem kvantitativního výzkumu je dotazník.60 Dotazník Dotazník je jedním z nejrozšířenějších nástrojů a obsahuje otázky určené pro respondenta. Existuje řada způsobů, jak položit otázky. Důležitá je pečlivost, výběr otázek a jak otázky půjdou za sebou. V dotazníku často absentují podstatné otázky a vyskytují se typy otázek, na které se nedá odpovědět. Podle toho jak byla otázka položena, může být ovlivněna odpověď. Otázky mají formu buď otevřenou, kdy 55

MALÍKOVÁ, Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. Praha: Grada, 2010. ISBN 97880-247-3148-3. 56 KOLEKTIV AUTORŮ. Individuální plánování a role klíčového pracovníka v sociálních službách. Tábor: Asociace poskytovatelů služeb České republiky, 2011. 197 s. ISBN 978-80-904668-1-4. 57 MALÍKOVÁ, Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. Praha: Grada, 2010. ISBN 97880-247-3148-3. 58 KUTNOHORSKÁ, Jana. Výzkum v ošetřovatelství. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. 18 s. ISBN 978-80-247-2713-4. 59 KRÁLOVÁ, Marcela. Evaluace činnosti Domova pro seniory U Panských v Havlíčkově Brodě. Jihlava, 2013. Absolventská práce. Soukromá vyšší odborná škola sociální. Vedoucí práce Mgr. Andrea Šeredová. 60 HANZL, Daniel. Metody a techniky sociálního výzkumu.Třebíč: AMAPRINT-Kerndl, 2012. ISBN 97880-87710-01-2.

28

respondent odpověď popisuje vlastními slovy nebo uzavřenou formu, kdy má na výběr z různých odpovědí.61

7.1.

Evaluace V sociální oblasti jde o výzkum, který zjišťuje efektivitu. Evaluace se snaží o

zmírnění nebo odstranění sociálních problémů. Výsledky evaluace slouží k větší kvalitě poskytovaných služeb.62 „Přínosem různých nástrojů hodnocení kvality je možnost pohlédnout kriticky na vlastní organizaci, poskytované služby a určené standardy. Když jsou lidé zaneprázdněni, někdy zapomínají poodstoupit a podívat se na to, jak jsou vnímáni, především ze strany klientů. Je užitečné analyzovat, jak jsou služby prováděny a přijímány.“63 Díky evaluaci jsou poskytované sociální služby pravidelně kontrolovány a mohou se odstranit nedostatky. Při evaluaci se zjišťují informace od uživatelů služeb a pracovníků v zařízení. Při hodnocení se používají nástroje sběru dat a to buď formou dotazníku, rozhovoru, pozorováním, analýzou nebo testy.64

61

KOTLER, WONG, SAUNDERS,ARMSTRONG, Philip, Veronica, John, Gary. Moderní marketing. Praha: GradaPublishing a.s., 2007. ISBN 9788024715452 8024715457. 62

MALÍK HOLASOVÁ, Věra. Kvalita v sociální práci a sociálních službách. Praha: GradaPublishing, a.s., 2014. ISBN 978-80-247-4315-8. 63 MALÍK HOLASOVÁ, Věra. Kvalita v sociální práci a sociálních službách. Praha: GradaPublishing, a.s., 2014. 108 s. ISBN 978-80-247-4315-8. 64 KRÁLOVÁ, Marcela. Evaluace činnosti Domova pro seniory U Panských v Havlíčkově Brodě. Jihlava, 2013. Absolventská práce. Soukromá vyšší odborná škola sociální. Vedoucí práce Mgr. Andrea Šeredová.

29

8.

EMPIRICKÁ ČÁST

8.1.

Úvod do empirické části Teoretická část práce je zaměřena především na vymezení základních pojmů,

které se váží k problematice stáří. V jednotlivých kapitolách jsou vymezeny pojmy jako stáří a jeho rozdělení a potřeby seniorů. Dále jsou zde vymezeny vědní obory gerontologie a geriatrie, které se stářím a stárnutím zabývají. Rovněž je v teoretické části práce popsána adaptace a příprava na stáří a změny, kterými lidé ve stáří procházejí. V následující kapitole jsou přiblíženy sociálních služby, kde je popsána taktéž historie sociálních služeb. Sociální služby a jeho zařazení do systému sociálního zabezpečení v ČR a pro větší přehlednost slouží tabulka. Kapitola legislativa sociálních služeb obsahuje informace podle Zákona č. 108/2006 Sb. Práce se věnuje sociálním službám v České republice a jednotlivým druhům zařízení těchto služeb. Je zde vymezen pojem domov pro seniory a další kapitola se věnuje konkrétně Domovu Stříbrné Terasy. V následující kapitole jsou vymezeny standardy kvality sociálních služeb a především jsem se zaměřila na standard č. 15 – zjišťování kvality poskytovaných služeb a také orgán, který kontroluje kvalitu poskytovaných služeb a tím je inspekce sociálních služeb. Teoretická část práce je zakončena kapitolou věnující se kvantitativní metodologii a evaluaci. Empirická část práce vychází z kvantitativní metodologie a je zpracována formou deskriptivního výzkumu. Deskriptivní výzkum slouží především k ověření naplnění standardu č. 15. a opírá se o Zákon č. 108/2006 Sb. Práce se bude zabývat analýzou a následnou interpretací získaných dat. Výsledky, které vzniknou z dotazníkového šetření, budou výstupem také pro vedení Domova Stříbrné Terasy. Již ve 2. ročníku na Soukromé vyšší odborné škole sociální jsem v předmětu metody a techniky sociálního výzkumu zkoumala spokojenost klientů v Domově Stříbrné Terasy. Jednalo se o výzkumnou práci, jejíž základ jsem rozšířila a to mi pomohlo k vytvoření této absolventské práce. Nástrojem sběru dat se stal standardizovaný dotazník, který se skládá celkem z 32 otázek. Dotazník obsahoval otázky zaměřené na spokojenost uživatelů a dále demografické otázky, které se týkaly pohlaví, věku a délky pobytu v domově. Předmětem zkoumání bylo zjistit, co konkrétně vedlo uživatele k projevení zájmu o poskytované služby v Domově Stříbrné Terasy. Dále zda měli uživatelé dostatek informací o tom, co si vzít s sebou do domova a pokud by měli možnost si vzít nějakou 30

osobní věc, tak jakou. Následně jak hodnotí celkově pobyt v domově a samozřejmě i jednotlivé služby jako ubytování, stravování, ošetřovatelská a zdravotní péče, pomoc při osobní hygieně, aktivizační činnosti a zprostředkování kontaktu se společenským prostředím. Dále bylo zjišťováno, jak jsou uživatelé spokojeni s prostředím domova, pokojem ve kterém žijí, spokojenost s úklidem a jaké jsou vztahy mezi uživately v domově. Zkoumala se spokojenost s klíčovým pracovníkem, dobrovolníky a praktikanty. Závěr dotazníku je věnován aktivizačním činnostem, které domov nabízí. Také bylo nabídnuto osm aktivizačních činností, jako podnět na zlepšení kvality poskytovaných služeb v domově Uživatelé měli možnost zhodnotit, jestli by měli o danou aktivitu zájem či nikoli. Při konstrukci dotazníku jsem vycházela z činností a úkonů, které musí být uživatelům služeb domovů pro seniory poskytovány dle platných právních norem. A dále jsem sestavený nástroj sběru dat konzultovala s vedením domova Stříbrné Terasy, aby mohlo dojít k využití mé absolventské práce pro potřeby organizace.

8.2.

Popis souboru Cílovou skupinou byli uživatelé Domova Stříbrné Terasy v Jihlavě. Pro zajištění

dostatečného počtu respondentů, bylo osloveno 64 uživatelů Domova Stříbrné Terasy. Z tohoto počtu, jsem dotazníky vyplnila s 50 uživateli zařízení. Díky tomu, že jsem byla přítomna u každého uživatele, byla tím zajištěna správnost vyplnění a žádný dotazník nebylo potřeba vyřadit. Uživatelům byla zdůrazněna anonymita dotazníku a pro ještě vyšší míru objektivnosti, jsem s nimi dotazníky, vyplňovala v soukromí. Celkem se dotazníkového šetření zúčastnilo 9 mužů a 41 žen. Tento nesoulad mezi počtem mužů a žen je dán skutečností, že v Domově bydlí převážně ženy. V současné době pobývá v domově celkem 15 mužů a 59 žen.

31

V následujícím grafu si můžeme prohlédnout rozložení uživatelů podle pohlaví.

18%

82%

muži

ženy

Graf č. 1: Rozdělení uživatelů podle pohlaví Vyplňování jednoho dotazníku trvalo v průměru 25 minut. Záleželo na individuálních schopnostech každého uživatele, takže časová vytíženost byla u každého uživatele odlišná. Dotazník je přiložen v příloze této absolventské práce. Sběr dat proběhlo od 3. února do 6. února 2015 v Domově Stříbrné Terasy v Jihlavě a byl prováděn v dopoledních a odpoledních hodinách. Následující graf nás blíže seznamuje s rozložením věkových skupin uživatelů v domově. Průměrný věk mužů byl 87 let a průměrný věk žen byl 85 let. Nejstarší uživatelce domova, která se účastnila vyplňování dotazníku bylo 96 let. 6%

2% 10%

36%

46%

60 - 68

69 - 77

78 - 86

87 - 94

95 a více

Graf č. 2: Rozdělení uživatelů podle věkových skupin

32

8.3.

Zjišťování kvality formou dotazníku Domov Stříbrné Terasy každoročně zjišťuje spokojenost uživatelů v domově

formou

dotazníku,

který

ověřuje

dodržování

standardu

zvyšování

kvality

poskytovaných služeb. Otázka byla zaměřena na to, jestli už někdy uživatelé vyplňovali dotazník na kvalitu poskytovaných služeb v Domově Stříbrné Terasy. Na základě jejich odpovědí jsme se dozvěděli, že téměř většina uživatelů dosud žádný podobný dotazník nevyplňovala. Konkrétně 66% uživatelů. Odpověď „ano“ dotazník jsem již vyplňoval/a, zvolilo 28% uživatelů. Zbylých 6% uživatelů si nejsou zcela jisti, zda podobný dotazník někdy vyplňovali. Jak již bylo řečeno, více než polovina uživatelů domova, podobný dotazník nevyplňovala. Tento fakt, je dán hlavně tím, že Domov Stříbrné Terasy funguje teprve krátce a uživatelé neměli možnost do této chvíle podobný dotazník vyplňovat. Rozhodli jsme se tuto otázku dále analyzovat. Zaměřili jsme se na to, jak uživatelé odpovídali vzhledem k délce pobytu v zařízení. Dotazníkového šetření se nejčastěji zúčastnili uživatelé, kteří žijí v domově jeden až tři roky (57%). Uživatelé, kteří zvolili variantu odpovědi „nevím“(67%), žijí v domově déle, tj. více než tři roky. Důvodem může být skutečnost, že uživatelé si tuto informaci nepamatují delší dobu, což může být spojeno se zdravotním stavem a s tím zhoršenou funkcí paměti.

8.4.

Nejčastějším důvodem projevení zájmu o poskytované služby do

Domova Stříbrné Terasy, je výrazné zhoršení zdravotního stavu Již v úvodu této práce jsme psali o stoupajícím počtu seniorů a to díky kvalitní lékařské péči, zdravé výživě a lepším hygienickým podmínkám. Tato skutečnost přináší jisté potřeby z hlediska péče o seniory. Lidé se s přibývajícím věkem stávají nesoběstačnými a vyžadují pomoc jiné osoby. Nejčastějším způsobem řešení sociální situace seniora, který potřebuje již komplexní péči, kterou mu nemohou v plném rozsahu poskytnout rodinní příslušníci ani poskytovatelé terénních a ambulantních služeb, je třeba projevení zájmu o poskytování sociálních služeb v domovech pro seniory. Z tohoto důvodu jsme se ptali uživatelů, co je vedlo k projevení zájmu o poskytované služby v domově. Uživatelé měli možnost vybrat si ze 7 možných variant odpovědí, které byly hlavním důvodem, proč uživatelé do zařízení nastoupili. V případě že by uživatelé nevybrali ani jednu z nabízených odpovědí, měli možnost označit odpověď „jiné“. 33

Nyní se budeme zabývat tím, co uživatele vedlo k tomu, aby se začali zajímat o poskytované služby v domově. Při pohledu na níže uvedený graf zjistíme, že hlavním důvodem k projevení zájmu o poskytované služby byl pro uživatele špatný zdravotní stav. Tuto variantu odpovědi zvolila více než polovina dotazovaných. Další nejčastější variantou odpovědi bylo důvodem nezvládání péče o sebe a domácnost a úmrtí partnera. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

60%

16% 10%

8%

4% 2%

0%

Graf č. 3: Příčiny projevení zájmu o poskytované služby Více než polovina uživatelů uvedla jako důvod příchodu do zařízení špatný zdravotní stav. S přibývajícím věkem nastávají u lidí zdravotní problémy a to vede k tomu, že potřebují lékařskou péči. Mnohdy je jejich zdravotní stav v takové fázi, že neumožňuje seniorům zůstat v jejich přirozeném prostředí. V takové chvíli potřebují pomoc jiné fyzické osoby, protože sami si pomoci nedokážou. Dalším důvodem, který uvedlo 16% dotazovaných, byl fakt, že již nezvládají péči o sebe a domácnost. Příčinou tohoto důvodu bude zřejmě zhoršení zdravotního stavu. Senior může zvládat většinu úkonů, ale jestliže nějakou činnost nezvládá vykonávat a není nikdo, kdo by za ním pravidelně docházel, je nejvhodnějším řešením umístění do nějakého zařízení. Uživatelé zde mají komplexní péči. Překvapivé je, že ani jeden z uživatelů neuvedl odpověď, že by projevil zájem z důvodu neochoty rodiny postarat se o ně. Jak je uvedeno v úvodu práce, u mladých rodin je běžné žít odděleně a více generační soužití je již výjimkou. Rodina si

34

uvědomuje, že v domovech pro seniory je uživatelům poskytnuta odborná péče. Jak je z výsledů patrné berou skutečnost, že budou umístěni v nějakém zařízení jako běžnou záležitost a nedávají to za vinu rodině, že není schopna se o ně postarat. Domov pro seniory poskytuje uživatelům ubytování, stravování, zdravotní péči, pomoc při osobní hygieně a zajistí jim kontakt se společenským prostředím. Zaměřili jsme se na tuto otázku více a zjišťovali jsme, jak uživatelé hodnotili pobyt v domově s ohledem k jejich důvodu projevení zájmu o poskytované služby. Nejčastější odpovědí uživatelů, kteří do zařízení nastoupili kvůli špatnému zdravotnímu stavu, byl pobyt hodnocen za 1, 2 a 3. Hodnocení bylo velmi pozitivní, protože škála byla od 1 – 10. Tento fakt je dán skutečností, že uživatelé, kteří nastoupili do zařízení kvůli špatnému zdravotnímu stavu, si daleko více váží komplexní péče, která je jim v domově poskytována, než uživatelé, kteří do domova přišli v lepším zdravotním stavu.

8.5.

Zájemci o sociální službu, jsou dostatečně informováni o tom, co

vzít s sebou do domova V případě, že se zájemce o sociální službu rozhodne podat žádost, je povinen vyplnit předepsaný formulář. Kapacita domova bývá zpravidla obsazena, a tak je žádost zaevidována mezi evidence žadatelů o sociální službu. Dále se zjišťuje zdravotní stav žadatele podle aktuální lékařské zprávy a sociální situace. Je provedeno sociální šetření na straně žadatele a to v jeho přirozeném prostředí. Pokud se v domově uvolní místo pro nového žadatele, sjedná se termín nástupu. Sociální pracovnice řeší s uživatelem potřebné náležitosti, týkající se smlouvy o poskytování sociální služby včetně jejích příloh. Poté se žadatel stává uživatelem.

35

Otázka byla zaměřena na to, zda měli uživatelé dostatek informací o tom, co si vzít sebou do domova. Zajímalo nás, jak dostatečně byli uživatelé informováni, v závislosti na pohlaví. 67% mužů považovalo informace při nástupu do zařízení za dostačující a zbylých 33% tvrdilo opak. Ženy hodnotily informovanost kladně z 78%, 28% se přiklonilo k záporné odpovědi. Z grafu je patrné, že ženy byly znatelně lépe informovány než muži.

100% 90% 78%

80% 70%

67%

60% 50%

Ano 33%

40%

Ne

30%

22%

20% 10% 0% Muži

Ženy

Graf č. 4: Informovanost o nástupu do zařízení v závislosti na pohlaví

Senioři jsou často vázáni na své osobní věci a neradi se od nich odlučují. Následující otázka byla zaměřena na to, zda mají uživatelé zájem vzít si nějakou osobní věc sebou do domova Nejčastější odpovědí, kterou uživatelé uvedli, bylo, že by si sebou vzali nějakou květinu, na kterou byli zvyklí. Vezmeme-li v úvahu rozdělení uživatelů dle věkových kategorií, vyplývá z toho zajímavá skutečnost, že v každém věku mají vztah k určitým osobním věcem. Uživatelé ve věkové kategorii 80–89 let (31%), měly největší zájem o květinu. Uživatelé nad 90 let (25%) dávají přednost obrazu a stejný počet uživatelů (25 %) nemají zájem o žádnou osobní věc. Tento fakt je dán skutečností, že lidé nad 90 let mají velmi špatný zdravotní stav a s tím je spojen i nezájem uživatelů o vnější podněty. Následující graf nám popisuje rozdělení uživatelů podle věkových skupin, vzhledem k jejich přání mít v domově nějakou svoji osobní věc. Je zajímavé, že uživatelé ve věkové skupině 70–79 let měli specifická přání, co by si sebou vzali do

36

domova a tou jsou např. domácí zvíře (kocour), televize či rádio, stolek, fotky dětí, vnoučat nebo rodiny a rotoped. 100%

100% 90% 80% 70%

60 - 69

60%

50%

50% 40% 30% 20% 10%

25% 21% 13% 0%

31% 25% 17%

70 - 79 80 - 89

17%17% 13%

0%

90 a více

25% 21%

17% 10%

0% 0%

0%

0% Bez odpovědi

Květina

Kniha

Obraz

Jiné

Graf č. 5: Zájem o osobní věci v závislosti na věkové kategorii zázemí

8.6.

Kladné hodnocení pobytu z hlediska poskytovaných služeb Domov Stříbrné Terasy je druh zařízení, které poskytuje služby sociální pomoci

osobám se sníženou soběstačností, které vyžadují pomoc jiné fyzické osoby. Poskytovatelé sociálních služeb musí splnit podmínky, kterými jsou standardy sociálních služeb k tomu, aby jim byla udělena registrace k poskytování. Jak již bylo řečeno v úvodu praktické části, patří sem i standard zvyšování kvality poskytovaných sociálních služeb. Pomocí evaluace se zjišťuje, jak uživatelé hodnotí dosavadní pobyt v domově a také jak hodnotí jednotlivé poskytované služby. Uživatelé měli možnost na hodnotící škále vybrat jednu z variant od „jedné“ což bylo nejlepší hodnocení po hodnocení „deset“ naopak nejhorší hodnocení, kdy byl uživatel nejméně spokojen. Z grafu je patrné, že 38% uživatelů je v zařízení naprosto spokojeno a hodnotilo známkou „jedna“. Druhou nejčastěji zvolenou variantou bylo známkování „tři“, kterou použilo 12 uživatelů. I přes to, že škála byla do varianty „deset“, nejvyšší zvolenou variantou bylo číslo „pět“. Průměrné bodové hodnocení, které bylo uživateli uděleno, bylo 2,48. Pro větší představu, jsou údaje vyznačeny v grafu č. 6.

37

50% 45% 40%

38%

35% 30%

24%

25%

18%

16%

20% 15% 10%

4%

5%

0%

0%

0%

0%

0%

6

7

8

9

10

0% 1

2

3

4

5

Graf č. 6: Celkové hodnocení pobytu v zařízení Zajímali jsme se konkrétně o jednotlivé služby, které domov nabízí. Uživatelé měli možnost si vybrat ze škály od 1 – 5, kdy 1 znamenala největší spokojenost a 5 nespokojenost. Všechny poskytované služby, jsou hodnoceny velice kladně. Nejlépe hodnocenou službou je pomoc při osobní hygieně, kterou ohodnotilo 70% uživatelů známkou „jedna“. Naopak nejhůře hodnocenou službou je ubytování. Je to dáno tím, že některým uživatelům nevyhovuje pobyt s další osobou a chtěli by mít pokoj sami pro sebe. Domov poskytuje 13 jednolůžkových a 31 dvoulůžkových pokojů. Uživatelé, kteří by rádi bydleli sami, jsou zapsáni na listině čekatelů a v případě, že se uvolní místo, tak jsou přemístěni. Rozhodli jsme se tuto otázku zkoumat podrobněji a to s ohledem na délku pobytu v zařízení. Uživatelé, kteří žijí v domově nejkratší dobu, což je méně jak 1 rok, hodnotili pobyt v zařízení záporněji, než uživatelé, žijící v domově déle jak 1 rok. Příčinou bude nejspíše to, že uživatelé, kteří žijí v domově méně jak 1 rok, byli zvyklí na své přirozené prostředí. Měli nějakým způsobem zaveden chod jejich domácnosti, včetně věcí a zařízení, na které byli zvyklí. Uživatelé žijící zde méně jak 1 rok, si zřejmě ještě tolik nezvykli na prostředí a fungování v zařízení. Myslím si, že je to otázkou času a po delším pobytu v zařízení budou hodnotit celkové hodnocení pobytu lepším bodovým ohodnocením stejně tak, jako uživatelé žijící v domově déle jak 1 rok.

38

Následující tabulka nás blíže seznamuje s jednotlivými službami, které domov poskytuje. Tabulka č. 4: Hodnocení jednotlivých služeb v zařízení

Průměrná Poskytované služby známka Ubytování

1,88

Stravování

1,68

Ošetřovatelská a zdravotní péče

1,42

Pomoc při osobní hygieně

1,34

Aktivizační činnosti

1,66

Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím

1,56

8.7.

Uživatelé by uvítali více zeleně Domov Stříbrné Terasy se nachází v centru města Jihlavy a je součástí komplexu

budov. V blízkosti zařízení se nachází zastávka MHD, autobusové nádraží, městské vlakové nádraží, nákupní centrum, park s letním kinem a další. V areálu se nachází park a hřiště na pétanque s altánkem.65 Tato kapitola je zaměřena na to, jak jsou uživatelé spokojeni s prostředím domova. Uživatelé odpovídali, zda jsou či nejsou spokojeni s vybavením, vzhledem a umístěním domova. Většina uživatelů se přikláněla k odpovědi, že jsou spokojeni jak s vybavením, tak i se vzhledem a umístěním domova. Občas se však vyskytla odpověď, že uživatelé nejsou spokojeni. To je dáno hlavně tím, že v okolí domova neustále probíhají stavební úpravy. S tím je spojen i hluk, prach a další negativní faktory. Uživatelé zdůvodňovali svoji odpověď, proč nejsou spokojeni a tyto odpovědi byly velice podobné. Uživatelé uvedli, že by okolí domova mohlo vypadat lépe. Uživatelům se nelíbí umístění domova, vzhledem k tomu, že je domov v zastavěné oblasti, spíše by uvítali umístění někde v parku s větším množstvím zeleně. Uživatelé se zmiňovali, že by jim více vyhovovalo, kdyby se zařízení nacházelo v prostorách staré nemocnice. U spokojenosti s vybavením domova, uživatelé sdělili, že by uvítali větší skříň a větší stůl. Dále se vyskytla odpověď, že je pokoj malý a uživatelé se musejí dělit o záchod a 65Stříbrné Terasy slavnostně otevřeny [online]. Jihlava, 2012 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z:http://www.stribrnetarasy.cz/bydleni/stribrne-terasy/pro-verejnost/o-projektu/

39

koupelnu s více lidmi. Někteří uživatelé uvedli, že v pokoji pro 2 není tolik prostoru a vzhledem k tomu, že mají na pokoji 2 invalidní vozíky, je tam nedostatek místa. Touto otázkou jsme se začali více zabývat a zjistili jsme, že lidé ve věkové kategorii nad 80 let (72%) jsou více spokojeni s vybavením domova než lidé mladší 80 let (28%). Zároveň jsou lidé v této věkové kategorii také více spokojeni s umístěním domova (54%). Tuto skutečnost odůvodňujeme tím, že čím je člověk starší, tím je jeho zdravotní stav horší a kvůli tomu se stává více apatickým, tzn., že už tolik neřeší co se děje kolem něho, ale je spokojen s tím, co je.

Umístění domova

86%

Vzhled okolí domova

14%

62%

Vybavení domova

38%

88%

0%

10%

20%

30% Ano

40%

12%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Ne

Graf č. 7: Spokojenost s prostředím domova Ubytování řadíme do jedné ze služeb, kterou domov nabízí. Pro starého člověka není jednoduché opustit své přirozené prostředí a začít se adaptovat v nějakém zařízení. Budeme se věnovat otázce ubytování, konkrétně jestli uživatelé bydlí sami nebo mají spolubydlícího a zda jim pokoj, ve kterém žijí, vyhovuje. Pokud jsou uživatelé nespokojeni, jaký je důvod jejich odpovědi. Některé pokoje jsou vybaveny balkonem, lodžií nebo vstupem na společnou terasu. Každý pokoj má své sociální zařízení, ledničku, lůžko, osobní trezor, systém na přivolání sestry, možnost připojit se na internet, nouzový signál a televizní anténu. Zjistili jsme, že 64% uživatelů jsou spokojeni s pokojem, ve kterém žijí, 28% uživatelů zvolilo odpověď, že jsou spíše nespokojeni nebo přímo nespokojeni s pokojem. Jak již bylo řečeno v kapitole, kde se píše o celkovém hodnocení pobytu, uživatelům by více vyhovovalo, kdyby bydleli sami. Toto otázku jsme začali zkoumat podrobněji, vzhledem k tomu, jak odpovídali uživatelé bydlící v jednolůžkovém a

40

dvojlůžkovém pokoji. Z analýzy dat vyšly zajímavé výsledky. Uživatelé, kteří bydlí v jednolůžkovém pokoji, jsou všichni 100% spokojeni s pokojem, ve kterém žijí. Naopak ne všichni uživatelé bydlící v dvojlůžkovém pokoji, jsou s tímto pokojem spokojeni. 100%

100%

90% 80% 70% 60%

53%

50%

Jednolůžkový pokoj

40%

Dvojlůžkový pokoj

30% 20%

18%

13%

10%

0%

0%

16% 0%

0% ANO, jsem spokojen/a

Spíše ANO

Spíše NE

NE, jsem nespokojen/a

Graf č. 8: Spokojenost s pokojem v komparaci s počtem obyvatel v pokoji Uživatelé, kteří uvedli variantu odpovědi „spíše NE“ a „NE, jsem nespokojen/a“, měli za úkol uvést důvod své odpovědi. Když se podíváme na graf č. 10, můžeme z něho vyčíst, že žádný z uživatelů neuvedl jako důvod nespokojenosti špatné vybavení pokoje, umístění pokoje ani variantu jiné, kam mohli uživatelé zaznamenat jakoukoli odpověď.

41

Sdílení s další osobou, je tedy největším úskalím, které uživatelům nevyhovuje. Tito uživatelé mají možnost zažádat sociální pracovnici o jednolůžkový pokoj, ale vzhledem k tomu, že tyto pokoje jsou všechny obsazeny, tak trvá, než se pokoj uvolní.

Sdílení s další osobou

85%

Velikost pokoje

8%

Soukromí

8%

Vybavení pokoje

0%

Umístění pokoje

0%

Jiné

0% 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90% 100%

Graf č. 9: Důvody nespokojenosti s pokojem Posláním Domova Stříbrné Terasy je poskytnout uživatelům ubytování, kam dále řadíme, úklid, praní a opravy prádla a také žehlení. V domově uklízí soukromá firma a my jsme se zaměřili na to, jak uživatelé hodnotí úklid ve svých pokojích. Z analýzy dat, vyšel překvapivý výsledek. Všech 50 uživatelů, hodnotilo spokojenost s úklidem na výbornou. Na tuto otázku navazovala další otázka, která zjišťovala důvod nespokojenosti s kvalitou úklidu v pokoji. Díky kladnému hodnocení, nebylo potřeba, aby uživatelé vyplňovali otázku, zaměřenou na důvod nespokojenosti s úklidem.

42

8.8.

Kladné vztahy mezi uživateli a pocit bezpečí Pro uživatele je domov pro seniory místem, kde prožívají poslední fázi života, a

proto je pro ně velice důležité udržovat s někým dobré přátelské vztahy. Důležitou osobou je pro ně spolubydlící, se kterým si mohou promluvit, což mnohdy znamená ulehčení jejich trápení. Ze zjištěných výsledků lze vyvodit, že uživatelé hodnotí vztahy mezi sebou velice kladně. Uživatelé měli možnost označit variantu odpovědi na škále od „jedné“ do „deseti“, kdy bodové hodnocení „jedna“ znamenalo nejlepší hodnocení a „deset“ naopak nejhorší. Byly zvoleny pouze varianty odpovědí od „jedné“ do „pěti“. 44% uživatelů ohodnotilo vztahy s ostatními uživateli bodovým hodnocením „jedna“. Průměrné bodové hodnocení „dvě“ zvolilo 30% uživatelů, 22% zvolilo variantu „tři“ a zbylé 2% uživatelů zaznamenalo odpověď „pět“. Stejně kladně byla hodnocena otázka týkající se bezpečí v prostředí domova, tzn., že se uživatelé necítí být ohroženi fyzickým napadením některým z uživatelů a podobně. Byly nabídnuty dvě varianty odpovědí, a to odpověď ANO, cítím se v zařízení bezpečně nebo NE, cítím se ohrožen/a. Současně jsem chtěla touto otázkou zjistit důvody, proč se uživatelé cítí v zařízení ohroženi. Jelikož všichni uživatelé uvedli, že se v domově cítí bezpečně, žádný z uživatelů odpověď nevyplňoval. S grafickým znázorněním bezpečnosti v domově, nás blíže seznamuje následující graf. 100% 90%

100%

80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

0%

0% Cítím se bezpečně

Cítím se ohrožen/a

Graf č. 10: Pocit bezpečí z pohledu uživatelů domova

43

8.9.

Pomoc v nesnázích a vstřícný personál V případě, že má uživatel nebo jeho rodina nějaký problém, mají možnost se

obrátit na personál v zařízení Cílem této otázky bylo zjistit, jestli je personál ochotný řešit s uživateli jejich případné problémy. Uživatelé hodnotili kvalitu řešení problémů pomocí bodového hodnocení od „jedné“ do „pěti“, kdy „jedna“ znamená absolutní spolehlivost při řešení komplikací a „pět“ v případě problému, se mi žádné pomoci nedostane. Hodnocení se setkalo s velice kladným výsledkem, 80% uživatelů hodnotilo kvalitu řešení problémů číslem „jedna“. Nejhorší bodové ohodnocení přístupu personálu k nějakému problému, označili uživatelé ve věkové hranici nad 80 let. Proč uživatelé v této věkové kategorii hodnotili danou otázku více negativně než mladší uživatelé, může mít více důvodů. Jedním z faktorů může být, skutečnost, že čím, je člověk starší, tím je jeho duševní citlivost větší a to může mít vliv na hodnocení otázky. Následující graf vyznačuje skutečnost, jak jsou uživatelé spokojeni s možnostmi řešení problémů, vzhledem k jejich pohlaví. Uživatelé hodnotili kvalitu řešení problémů od „jedné“, čímž byla vyjádřena absolutní spolehlivost, po variantu odpovědi „pět“, žádné pomoci se mi nedostane. 100% 90%

89% 80%

80% 70% 60% 50%

Muži

40%

Ženy

30% 17%

20%

11%

10%

0% 3%

0% 0%

0% 0%

3

4

5

0% 1

2

Graf č. 11: Řešení problému s personálem v závislosti na pohlaví

44

Z analýzy dat vyplývá, že muži jsou více spokojeni s personálem, při řešení nějakého problému. Všeobecně muži řeší méně problémů, než ženy. Můžeme si to vyložit i tak, že to co ženy berou jako problém, muži naopak vůbec neřeší. Dále se zaměříme na to, jak uživatelé vnímají přístup personálu v domově. Uživatelé hodnotili vedení domova, sociální pracovnice a zdravotní pracovníky na bodové škále od „jedné“ do „pěti“. Vedoucím pracovníkem je ředitel, který řídí provozní úsek. Plní funkci zástupce a v době nepřítomnosti ředitele, přebírá jeho činnosti a kompetence. Vedoucí provozního úseku řídí ekonomický úsek, ošetřovatelsko-pečovatelský (vrchní sestru), sociálně aktivizační a stravovací úsek. Zadává jednotlivým vedoucím pracovníkům úkoly a povinnosti. Má na starosti aktualizaci dokumentů (organizační řád, organizační schéma domova) dle právních předpisů domova. Zdravotnický personál zahrnuje staniční sestry, všeobecné sestry a pracovníky v sociálních službách a zajišťují uživatelům potřebnou péči a pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu. Při poskytování péče se podílejí na tvorbě a naplňování standardů kvality. Sociální pracovnice mají na starosti sociální šetření (osobní návštěvy u žadatelů) a vedou sociální agendu. Organizují aktivizační činnosti, které vedou k naplnění potřeb uživatelů. Následující graf, nás blíže seznamuje s tím, jak uživatelé jednotlivě hodnotili personál v domově. Jak je z grafu patrné, více než 70% uživatelů zvolilo hodnocení výborně. Naopak nejhorší hodnocení zvolil pouze jeden uživatel zařízení. 100% 90% 80% 70%

76% 74% 70%

60%

Vedení domova

50%

Sociální pracovnice

40%

Zdravotničtí pracovníci

30%

24% 20% 20%

20% 10%

2% 2% 4%

0% 1

2

3

2%

2% 2% 2% 4

5

Graf č. 12: Hodnocení přístupu personálu z percepce uživatelů

45

Zjištění, že uživatelé hodnotili přístup personálu v domově průměrným bodovým ohodnocením 1,4, je velice pozitivní a je z toho patrné, že uživatelé jsou s personálem celkově velice spokojeni. Personál zřejmě vykonává svou práci profesionálně a kvalitně a je uživatelům k dispozici vždy, když je potřeba. Dále se zaměříme na klíčového pracovníka. Každý uživatel má svého klíčového pracovníka, který se stará o tvorbu a aktualizaci individuálních plánů. Klíčový pracovník je uživateli představen hned, jak uživatel nastoupí do zařízení. Seznamuje uživatele s neznámým prostředím a pomáhá mu se adaptovat. Nejprve nás zajímalo, zda uživatelé znají svého klíčového pracovníka. Je překvapivé, že 16% uživatelů nezná svého klíčového pracovníka. Na tuto otázku jsme se zaměřili podrobněji a z analýzy dat nám vyšlo, že svého klíčového pracovníka neznají uživatelé, kteří jsou ve věkové kategorii nad 80 let (16%). Příčinou tohoto poznatku může být fakt, že uživatelé nad 80 let mají horší orientaci a mívají problémy s pamětí, což k tomuto věku patří. Většina uživatelů prošla nějakou vážnější nemocí a to může být důvodem neznalosti klíčového pracovníka. Uživatelé, kteří vyplnili, že znají svého klíčového pracovníka, dále hodnotili spolupráci s ním. Měli možnost vybrat z pěti variant odpovědí, kdy „jedna“ znamenalo velmi dobrá spolupráce a „pět“ špatná spolupráce. Jak je z grafu patrné, nejhorší hodnocení byla známka „tři“, kterou použil pouze jeden uživatel zařízení. Celkově jsou tedy uživatelé spokojeni, což potvrzuje, že klíčový pracovník se věnuje každému uživateli s ohledem na jeho přání a individuální potřeby a vykonává svoji práci profesionálně. 2%

pě

0%

0%

29% 1 2 3 4 5 69%

Graf č. 13: Hodnocení spokojenosti s klíčovým pracovníkem 46

Domov Stříbrné Terasy spolupracuje s dobrovolníky. V této otázce se budeme zabývat, tím, jestli uživatelé využívají jejich pomoci a v případě že ano, tak jak tuto spolupráci s dobrovolníky hodnotí. Z výsledků bylo zjištěno, že 80% uživatelů nevyužívá pomoci dobrovolníků a 20% uživatelů s nimi spolupracuje. Pomoci dobrovolníků využívají převážně ženy, a to z 90%. Dobrovolnictví vede ke zlepšení kvality života seniorů a díky němu se budují dobré vztahy mezi lidmi. Skutečnost, že dobrovolnictví využívají převážně ženy, je dána tím, že ženy vyhledávají podněty pro komunikaci a jsou rády ve společnosti druhého člověka, který se o ně zajímá. Uživatelky mohou v domově komunikovat se spolubydlícím nebo s personálem, ale dobrovolník jim může věnovat čas a zabavit je aktivitou, kterou například nezvládají samostatně. Dobrovolníci mohou uživatelům číst, povídat si s nimi a podobně. Muži si naopak vystačí sami. Uživatelé, kteří využívají dobrovolnictví, hodnotili spolupráci s dobrovolníkem na bodové škále od „jedné“ do „pěti“, kdy „jedna“ značilo velmi dobrou spolupráci a „pět“ špatnou spolupráci. Nejlépe hodnotili spolupráci s dobrovolníkem uživatelé nad 80 let. (80%) Je to dáno tím, že uživatelé nad 80 let mají zhoršený zdravotní stav a často jsou upoutáni na lůžko. Tito uživatelé jsou rádi, když za nimi někdo přijde a věnuje se jim. Uvítají každé rozptýlení, protože tím zaženou nudu všedního dne. Domov Stříbrné Terasy také spolupracuje s praktikanty, kteří v zařízení vykonávají školní praxi. Tato otázka byla zaměřena na to, jak uživatelé hodnotí praktikanty. Stejně tak jako v předchozí otázce uživatelé hodnotili spokojenost na bodové škále od „jedné“ do „pěti“. Nejvíce uživatelů zvolilo variantu odpovědi „dvě“ 50%, druhou variantou, kterou zvolilo 42% uživatelů, bylo hodnocení „jedna“, 6% zvolilo číslo „tři“ a pouhé 2% uživatelů zvolili variantu dopovědi „čtyři“.

8.10. Uživatelé služeb nemají výhrady ke stravování Tato kapitola se věnuje stravování v Domově Stříbrné Terasy v Jihlavě. Předmětem zjišťování bylo, jestli uživatelům připadá strava chutná, pestrá, zda jim připadá množství jídla dostatek, jestli má strava vhodnou teplotu a zdá se uživatelům kvalitní. Uživatelé uváděli, zda souhlasí s těmito výroky, či nikoli.

47

Stravu pro uživatele zajišťuje kuchyň, která je v objektu Domova Stříbrné Terasy. Poskytnutí stravy je jednou ze základních činností, kterou domov poskytuje. Strava je podávána pětkrát denně a pro diabetiky šestkrát denně. Uživatelé docházejí na stravu do jídelny a imobilním uživatelům je strava podávána na pokojích. Výsledky analýzy dat, jsou zaznamenány v následujícím grafu.

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

98%

88%

94%

78%

22% 12% 2% ANO NE

ANO NE

ANO NE

Strava je chutná

Strava je pestrá

Množství jídla je dostatečné

6% ANO NE Strava má vhodnou teplotu

Graf č. 14: Spokojenost se stravováním Se zvyšujícím se věkem lidé užívají léky, které mohou ovlivnit jejich momentální rozpoložení. Tyto léky mohou mít vliv na snížení chuti ke stravě. Jak je z grafu patrné, uživatelé jsou nejvíce spokojení s množstvím jídla, které je jim podáváno. Někteří uživatelé uváděli, že je jim podáváno nadbytek jídla. To může být právě spojeno s faktem, že uživatelé mají pocit, že je jídla více než dost, ale porce je naopak pro ně adekvátní. Největší nespokojenost shledáváme v otázce, zda se uživatelům zdá strava pestrá. 22% uživatelů odpovědělo, že se jim strava nezdá pestrá a opakují se dokola stále ta samá jídla. Zcela jednoznačně je nevýhodou, že si uživatelé nemají možnost vybrat z širší nabídky jídel. Kdyby měli tu možnost, nedocházelo by k tomu, že by hodnotili stravu jako málo pestrou. Uživatelé hodnotili velice kladně kvalitu stravy. Z celkového počtu uživatelů, uvedlo 86 %, že se jim strava zdá kvalitní a zbylých 14 % uživatelů, si myslí opak. Kvalitou stravy myslíme, zda podle nich jídlo obsahuje dostatečné množství pro tělo nezbytných, výživných látek.

48

Zaměřili jsme se na tuto otázku do hloubky. Následující graf, interpretuje hodnocení pestrosti stravy pohledem mužů a žen, vzhledem k jejich délce pobytu v zařízení. Jak je z grafu patrné, nejlépe hodnotili pestrost stravy muži a to v každé kategorii délky pobytu. Oproti nim, ženy použili i bodové ohodnocení „tři“ a „čtyři“. Když se tedy podíváme, nejhorší bodové ohodnocení pestrosti stravy zvolily ženy, které žijí v zařízení déle než tři roky. Je otázkou, proč ženy hodnotí pestrost stravy negativněji než muži. Může to být dáno tím, že ženy trávili hodně času vařením a připravovali stravu pro sebe a svou rodinu. Z toho důvodu mohou mít v tomto ohledu

3 roky a více

vyšší nároky než muži, kteří jsou vděčni za každé jídlo.

11% 11%

Ženy

67%

11%

100%

Muži

Méně jak 1 rok

1 - 3 roky

5 Ženy

5%

4

32%

63%

Muži

3 83%

17%

2 1

Ženy

8%

46% 46%

Muži

100%

Graf č. 15: Hodnocení pestrosti stravy pohledem mužů a žen vzhledem k délce pobytu

8.11. Uživatelé mají zájem o sociálně aktivizační služby V následující otázce jsme zjišťovali, jak jsou uživatelé spokojení s kvalitou služeb holičky a pedikérky. Uživatelé hodnotili jejich služby na bodové škále od „jedné“, což vyjadřovalo nejlepší hodnocení po „pět“, což značilo nejhorší hodnocení. Podrobné výsledky absolutních a relativních četností, jsou uvedeny v tabulce.

49

Tabulka č. 5: Hodnocení služeb holičky a pedikérky Služby kadeřnice

Absolutní četnost

Relativní četnost

1

22

44%

2

9

18%

3

2

4%

4

0

0%

5

0

0%

Nevyužívají

17

34%

Služby holičky

Absolutní četnost

Relativní četnost

1

22

44%

2

9

18%

3

2

4%

4

0

0%

5

0

0%

Nevyužívají

17

34%

V případě, že uživatelé zařízení mají zájem o kadeřnické služby, či manikúru, hlásí své potřeby sociálním pracovnicím, které je na nejbližší možný termín objednají. Služby jsou uživatelům poskytovány v pohodlí jejich pokojů. Když srovnáme zájem o služby kadeřnice a pedikérky, uživatelé mají větší zájem o pedikúru. Je to zřejmě z toho důvodu, že někteří uživatelé mají své známé kadeřnice, které do domova docházejí, a proto nevyužívají služeb kadeřnice domova. Obě dvě poskytované služby jsou velice kladně hodnoceny. Když se ale zaměříme na poskytované služby do detailu, paní pedikérka je hodnocena lépe. Průměrné bodové hodnocení „jedna“ zvolilo u služeb pedikérky 62%, zatím co u služeb kadeřnice 44%.

50

Domov Stříbrné Terasy nabízí uživatelům různé volnočasové aktivity, díky kterým si procvičují motorické, psychické a sociální schopnosti. Aktivizační činnosti napomáhají seberealizaci a procvičená paměti. Uživatelům je sestaven program aktivizace, kde mají na každý den rozepsány jednotlivé aktivity, kterých se mohou zúčastnit. Nejprve jsme se uživatelů dotazovali, zda využívají aktivizační činnosti, které domov nabízí. Většina uživatelů 62%, se účastní volnočasových aktivit. Zbylých 38% uživatelů, se neúčastní. Tuto otázku jsme zkoumali podrobněji a zjistili jsme, že aktivizačních činností se více účastní ženy. Může to být dáno tím, že ženy jsou více aktivní a rády se na volnočasových aktivitách setkávají. Ženy zde mají prostor si popovídat a dozvědět se něco nového. Muži naopak takovéto setkání nevyhledávají. Když se však podíváme na aktivizační činnosti, které domov nabízí, tak jsou více zaměřeny pro ženy. Domovu Stříbrné Terasy bych doporučila, aby sestavili anketu a zjistili od mužů, o jaké volnočasové aktivity by měli zájem. 100% 90% 80% 70% 60%

63%

56%

50%

Muži

44%

37%

40% 30% 20% 10% 0% ANO

NE

Graf č. 16: Účast na volnočasových aktivitách v percepci mužů a žen

51

Ženy

Další otázka byla zaměřena na to, jak uživatelé hodnotí jednotlivé volnočasové aktivity. Je důležité podotknout, že uživatelé měli možnost jednotlivé aktivity hodnotit na bodové škále, kdy „jedna“ značilo výborné hodnocení a „pět“ naopak nejhorší hodnocení. Uživatelé hodnotili pouze aktivity, kterých se někdy zúčastnili. Pokud volnočasové aktivity nevyužívají, označili číslo „devět“. Všechny volnočasové aktivity, byly hodnoceny velice kladně. Uživatelé hodnotili osm aktivit, které domov nabízí a celková průměrná známka byla 1,4. Tento výsledek, je velice pozitivní. Z výsledků je patrné, že si uživatelé váží, že jim domov nabízí takto široký výběr volnočasových aktivit. Nejlépe hodnocenou aktivitou je aktivita nazvaná „Holky v akci“, kterou ovšem využívají pouze ženy. Uživatelky, které mají o tuto aktivitu zájem, se sejdou ve společenské místnosti, kde společně připravují nějaký dezert, který se servíruje například na „narozeninovém setkání“. Průměrné bodové ohodnocení, které tato aktivita získala, bylo 1,08. Z volnočasových aktivit, které domov nabízí, obdržela druhý nejnižší počet bodového ohodnocení aktivita narozeninové setkání. I přes to, je však aktivita hodnocena velice kladně. Průměrné bodové hodnocení bylo 1,53. Tato aktivizační činnost, se koná každou poslední středu v měsíci. Uživatelé společně posedí u kávy a zákusku a oslavují narozeniny těch uživatelů, kteří v daném měsíci měli výročí. Aktivita probíhá v jídelně a účastní se i někteří imobilní uživatelé. Této aktivity se účastní 52% uživatelů. Průměrné bodové hodnocení „jedna“ zvolilo pro tuto aktivitu 34% uživatelů, „dvě“ udělilo 12% uživatelů, „tří“ 2% a „čtyři“ 4% uživatelů. Tato aktivita je pro uživatele velmi populární, také díky tomu, že se mohou společně setkat. Sociální pracovnice pouští uživatelům hudbu a tak mohou uživatelé relaxovat. Čtení v kapli probíhá každé úterý od půl 4, kde se předčítá z knih, v současné době uživatelé poslouchají čtení z knihy Káji Maříka. Tuto aktivitu využívá pouhých 24 % uživatelů. Aktivita, byla uživateli zvolena jako nejméně atraktivní. Průměrné bodové hodnocení této aktivity bylo uživateli uděleno 1,75.

52

Nyní se zaměříme na volnočasové aktivity, které uživatelé využívají v největším počtu. Nejvíce využívanou aktivitou je „narozeninové setkání“ a „relaxační cvičení“. Zajímavým faktem je, že „narozeninové setkání“, patří mezi aktivity, které obdržely nižší bodové hodnocení zájmu, a přes to ji navštěvuje největší počet uživatelů. Druhou aktivitou, kam dochází nejvíce uživatelů, je „relaxační cvičení“. Uživatelé využívají tuto aktivitu v tak vysokém počtu zřejmě proto, že si uvědomují, jak je pohyb pro ně důležitý. Samozřejmě uživatelé vykonávají pouze ty aktivity, které jsou schopni zvládnout vzhledem k jejich zdravotnímu stavu. Jakákoli pohybová aktivita, rozvíjí mobilitu uživatelů a protahuje jejich zkrácené svalstvo a zlepšuje koordinaci. To vede k tomu, že jsou uživatelé více soběstační, sebevědomí a mají větší pocit jistoty. Nejméně využívanou aktivitou, je právě čtení v kapli, o kterém jsme se zmiňovali výše v souvislosti s tím, že tato aktivita obdržela nejnižší počet bodového hodnocení zájmu. Když se na tuto otázku zaměříme podrobněji, zjistíme, že tuto aktivitu navštěvuje pouze jeden muž z devíti dotazovaných mužů. Nejvíce tuto aktivitu navštěvují uživatelé, kteří jsou ve věkové kategorii mezi 80 – 90 lety, pouze jeden uživatel, který je mladší. Všeobecně se lidé přiklání ke křesťanství ve chvíli, kdy není již možné nějakou špatnou životní situaci, řešit jiným způsobem. Pro uživatele to může být jistý druh psychologické útěchy. I přes to, že uživatelé mohou být věřící, neznamená to, že budou do kaple docházet. Druhou nejméně využívanou aktivitou je aktivita „holky v akci“, o které je psáno výše v návaznosti na nejlépe hodnocenou aktivitu. Je tedy otázkou, proč na ni někteří uživatelé nedochází, když má tak kladné hodnocení. U některých uživatelů je to dáno samozřejmě zdravotním stavem, který jim neumožňuje se aktivity zúčastnit. Dalším faktorem je nejspíše to, že žádný z mužů na tuto aktivitu nedochází a to zřejmě kvůli tomu, že muže aktivity tohoto typu příliš nezajímají.

53

Jednotlivé volnočasové aktivity, jsou zaznamenány v následujícím grafu. Uživatelé vybírali hodnocení každé aktivity na bodové škále od „jedné“ (nejlepší hodnocení) do „pěti“ (nejhorší hodnocení) a z těchto výsledů je vypočítaná průměrná známka každé aktivity. 2,0 1,9 1,75

1,8 1,7 1,54

1,6

1,53 1,43

1,5 1,4

1,35

1,33

1,3

1,20

1,2

1,08

1,1 1,0

Graf č. 17: Průměrné hodnocení jednotlivých volnočasových aktivit (na bodové škále od 1 do 5) Všech nabízených volnočasových aktivit (vyjma jedné), se více než polovina dotazovaných uživatelů volnočasových aktivit neúčastní. Tato otázka je zaměřena na důvody, proč uživatelé nevyužívají volnočasových aktivit, které jim domov nabízí. Pouze dva uživatelé se neúčastní žádné volnočasové aktivity, zbylých 48 uživatelů, se alespoň jedné volnočasové aktivity účastní. Uživatelé měli na výběr ze čtyř variant odpovědí. Vybírali z možností: špatný zdravotní stav, nezájem o aktivity, nedostatečné informace a nezajímavé aktivity.

54

10%

2%

špatný zdravotní stav nezájem o aktivity nedostatečné informace nezajímavé aktivity 34%

50%

Graf č. 18: Důvody neúčasti na volnočasových aktivitách Velice pozitivní je skutečnost, že variantu odpovědi „nedostatečné informace“, zvolila pouze 2% uživatelů. Díky tomu je zřejmé, že Domov Stříbrné Terasy dostatečně informuje uživatele o všem, co se v domově odehrává. Uživatelé mají vždy možnost, se zeptat personálu, který jim ochotní poradí, když se chtějí na cokoli zeptat. Pět uživatelů domova (10%), zvolilo možnost odpovědi, že se jim nabízené aktivity zdají nezajímavé. Další otázka, které se budeme věnovat, nabízela možnost výběru osmi volnočasových aktivit, kde uživatelé zaznamenávali svůj zájem o danou aktivitu na bodové škále od „jedné“, což znamenalo, ano určitě bych volnočasovou aktivitu využíval/a a „pět“, určitě bych nevyužíval/a. Zde mohli uživatelé, kteří nejsou tolik spokojeni s nabídkou volnočasových aktivit, zaznamenat svůj zájem o jinou nabízenou aktivitu.

55

9.

Závěrečná shrnutí a doporučení Jak již bylo v této práci zmíněno, cílem evaluace je výzkumná činnost,

zabývající se efektivitou. Evaluace slouží ke zkvalitňování služeb a zjišťuje kladné a záporné stránky zařízení. Díky výpovědím 50 uživatelů zařízení, jsme měli možnost zhodnotit kvalitu poskytovaných služeb a můžeme jednoznačně tvrdit, že uživatelé Domova Stříbrné Terasy, jsou celkově velice spokojeni s poskytovanými službami. Tento fakt, lze soudit vzhledem ke kladným výsledkům jednotlivých kapitol empirické části práce. Pro celkové shrnutí jednotlivých kapitol si znovu připomeneme nejzajímavější výsledky z dotazníkového šetření. V kapitole zabývající se informovaností uživatelů, jsme došly k závěru, že většina uživatelů, tj. 76%, je informována o tom, co si vzít s sebou do domova. Zbylých 24%, si při nástupu do zařízení, připadali nedostatečně informováni. Doporučila bych Domovu Stříbrné Terasy připravit pro uživatele seznam nejdůležitějších věcí, které by si měli vzít sebou. Téměř polovina uživatelů, která žije ve dvojlůžkovém pokoji je nespokojena a měla by zájem o jednolůžkový pokoj. Uživatelé si jsou vědomi, že domov poskytuje pouze 13 jednolůžkových pokojů a z toho důvodu není možné, aby každý uživatel bydlel sám. Jak již bylo řečeno v kapitole 9.7, uživatelé mají možnost si zažádat o jednolůžkový pokoj a v případě jeho uvolnění jsou přemístěni. Podat žádost o jednolůžkový pokoj, je tedy pro uživatele jediným způsobem, jak tuto situaci řešit. Někteří uživatelé si stěžovali na nedostatek místa na dvojlůžkovém pokoji, v případě, že oba uživatelé mají invalidní vozík. Kdyby to bylo možné, doporučila bych domovu, aby se invalidní vozíky umisťovaly do prostoru, tak aby uživatelům nepřekážely. V předchozí kapitole jsme se zabývali hodnocením volnočasových aktivit, které Domov Stříbrné Terasy svým uživatelům poskytuje. Následující otázka dávala uživatelům na výběr z osmi nabízených volnočasových aktivit. Úkolem uživatelů bylo, zaznamenat svůj zájem o nabízené aktivity na bodové škále od „jedné“, což označovalo ano, určitě bych tuto aktivitu využíval/a a „pět“, tuto aktivitu bych určitě nevyužíval/a. Uživatelům byly nabídnuty volnočasové aktivity jako návštěva divadla, kina, zoo, filmové odpoledne, pracovní dílny (výroba z keramiky), tvoření (pletení, háčkování), výlet na trhy a jako poslední návštěva kavárny v areálu Stříbrné Terasy.

56

Uživatelé by měli z nabízených aktivit největší zájem o filmové odpoledne, druhou aktivitou, o kterou by měli uživatelé největší zájem je návštěva kavárny v areálu Stříbrné Terasy a třetí nejlépe hodnocenou aktivitou, byla návštěva divadla. Volnočasovou aktivitu, kterou by uživatelé měli nejmenší zájem využívat, je návštěva kina. Je to zřejmě z toho důvodu, že uživatelé mají rádi filmy pro pamětníky, se kterými se již v dnešní době v kině nesetkáme. Oproti tomu, v divadle jsou mnohdy hrány hry, které si uživatelé pamatují ze svého mládí. To je zřejmě důvodem, proč mělo divadlo lepší hodnocení než kino. Jak již bylo řečeno, 19 uživatelů z 50 dotazovaných, nevyužívá volnočasové aktivity, které domov uživatelům poskytuje. Díky nabídce volnočasových aktivit, které byly uživatelům předloženy, můžeme navrhnout Domovu Stříbrné Terasy, aby pro uživatele zrealizoval jednu z aktivit, kterou uživatelé hodnotili nejlépe a rádi by se jí zúčastnili. Uživatelé by nejvíce ocenili volnočasovou aktivitu „filmové odpoledne“. Tato volnočasová aktivita dostala průměrné bodové ohodnocení 3,1. Domovu Stříbrné Terasy, bych navrhla vytvořit anketu, kde by bylo vypsáno několik filmů, a uživatelé by si zvolili, na který film by se nejraději dívali. Filmové odpoledne již v domově proběhlo minulý rok, kdy studentka 3. ročníku Soukromé vyšší odborné školy sociální v Jihlavě, realizovala v zařízení projekt, kde byla zahrnuta právě tato aktivita. Uživatele zřejmě tato aktivita oslovila, a proto ji zvolili i nyní v naší nabídce volnočasových aktivit. Druhým nápadem na volnočasovou aktivitu pro uživatele, bychom navrhli návštěvu kavárny v areálu Stříbrné Terasy. Tato aktivita dostala od uživatelů průměrné bodové hodnocení 3,24 a byla druhou nejlépe hodnocenou aktivitou. Pro uživatele by to byla jistá změna, protože jsou zvyklí se setkávat v prostorách Domova Stříbrné Terasy. Zcela jistě by to bylo pro uživatele přínosem a mohli by posedět jak u dobré kávy, tak se podívat na sochařské výrobky a další výtvory, které vyrábějí lidé s postižením zraku. Jako třetí možnost bychom Domovu Stříbrné Terasy doporučili zorganizovat návštěvu v jihlavském Horáckém divadle. Tato aktivita byla uživateli hodnocena na žebříčku nejpreferovanějších aktivit jako třetí nejlepší. Dostala průměrné bodové hodnocení zájmu 3,46. Horácké divadlo nabízí každý měsíc řadu zajímavých her, ze kterých by si uživatelé určitě vybrali. Zaměřili jsme se na to, kdo z uživatelů měl o nejlépe hodnocenou aktivitu, tj. „filmové odpoledne“, největší zájem, vzhledem k jejich věku. Z analýzy dat je patrné, že největší zájem o „filmové odpoledne“, mají uživatelé ve věkové kategorii od 70 – 57

80let. Vzhledem k tomu, že volnočasová aktivita „filmové odpoledne“ měla nejlepší hodnocení, rozhodli jsme se zrealizovat projekt pro uživatele.

9.1.

Návrh projektu

Projekt pro uživatele zařízení Stříbrné Terasy Lokalita projektu:

Jihlava, Domov Stříbrné Terasy

Odůvodnění projektu:

Na základě provedené evaluace činnosti v domově, vyplynul zájem o rozšíření nabídky sociálně aktivizačních činností

v zařízení.

volnočasovou

Uživatelé

aktivitu

„filmové

služeb,

zhodnotili,

odpoledne“,

jako

nejzajímavější a z tohoto důvodu jsem se rozhodla tuto aktivitu naplánovat a tím rozšířit nabídku poskytovaných služeb v domově. Cíl projektu:

Rozšíření nabídky sociálně aktivizačních služeb Smysluplné vyplnění volného času Začleňování do společenského života Posílení sociálních vazeb Komunikace a podpora rozvoje mezi uživateli a zaměstnanci Trénování paměti

Cílová skupina:

Uživatelé domova Stříbrné Terasy v Jihlavě, kteří jsou v I. – III. stupni závislosti na pomoci jiné osoby

58

Časový harmonogram projektu:

3.10. – 28.10. 2015

Každou středu v říjnu 2015 (13.10., 7.10., 14.10., 21.10., 28.10.)

Obrázek č. 2: Časový harmonogram projektu pro uživatele Filmové odpoledne by se uskutečnilo v prostorách Domova Stříbrné Terasy v Jihlavě, a to každou středu v říjnu 2015. Celkem by se tedy promítání uskutečnilo 5x. Nejednalo by se pouze o promítání jednoho filmu, ale byly by do tohoto programu zahrnuty ukázky z filmů pro pamětníky. Jednalo by se o filmy jako například Hotel Modrá hvězda, Škola základ života, Velbloud uchem jehly, U pěti veverek, Nikdo nic neví, Na růžích ustláno, Krakatit, Nebe a dudy, Cesta do hlubin študákovy duše a Dva týdny štěstí. Každou středu by byly na začátku programu puštěny dvě ukázky a uživatelé by hádali, o jaké filmy se jedná. Ukázky bych zahrnula na začátek především proto, aby to uživatele zaujalo a bylo to pro ně, zpestřením na začátek. Sloužilo by to jako zahřívací aktivita a myslím si, že by to bylo pro uživatelé zábavné, protože by se zapojili do konverzace. Dále bych do programu zahrnula sérii komediálních filmů o četnících z 60., 70., a 80. let 20. století. Uživatelé by měli možnost, shlédnout filmy Četník ze Saint Tropez, Četník v New Yorku, Četník se žení, Četník ve výslužbě a Četník a četnice.

59

Obrázek č. 3: Plán projektu filmové odpoledne

60

Doporučila bych, aby návrh plakátu zrealizoval jeden z dobrovolníků a každý týden ho aktualizoval vzhledem k tomu, jaké filmy by byly na daný týden naplánovány. Druhý z dobrovolníků, by mohl zajistit potřebná CD na každé promítání filmů. Sociální pracovnice by měly za úkol vytisknout plakáty a společně s dobrovolníky je umístit na nástěnky v domově. Promítání by se uskutečnilo v prostorách společenské místnosti. Zjistil by se zájem uživatelů o filmové odpoledne, abychom věděli, pro kolik uživatelů se bude program připravovat, a mohli jsme tak připravit prostory pro promítání.

61

10. Závěr Hlavním důvodem, proč jsem si zvolila téma Evaluace služeb v Domově Stříbrné Terasy v Jihlavě, je především můj zájem o problematiku a fakt, že bych se o tomto již tak diskutovaném tématu chtěla dozvědět více. Během druhého ročníku na Soukromé vyšší odborné škole sociální v Jihlavě, jsem měla možnost, v rámci předmětu metody a techniky sociálního výzkumu, zkoumat spokojenost uživatelů v Domově Stříbrné Terasy v Jihlavě. Na konci druhého ročníku jsem do tohoto zařízení docházela na souvislou praxi. Zkušenosti, které jsem praxí získala, mě motivovaly, abych svou práci rozšířila a rozhodla jsem se napsat absolventskou práci o Domově Stříbrné Terasy. Cílem absolventské práce bylo zjistit, zda jsou uživatelé Domova Stříbrné Terasy spokojeni s poskytovanými službami. Hodnocení těchto činností, je stanoveno Zákonem č. 108/2006 Sb. a k němu se váže Vyhláška č. 505/2006 Sb. Teoretická část práce se věnuje především hlavní kapitolou stáří, kam jsme zahrnuli stárnutí a stáří, dále jeho dělení, potřeby seniorů, gerontologie a geriatrie, adaptace a příprava na stáří a změny ve stáří. Další kapitolou byly sociální služby, do jejichž podkapitol jsme zahrnuli, historii sociálních služeb, zařazení sociálních služeb do systému sociálního zabezpečení v ČR, legislativu sociálních služeb, sociální služby v České republice a druhy forem sociálních služeb. Třetí větší kapitolu jsem nazvala „domov pro seniory“, zde jsou zahrnuty celkové informace, týkající se domovů pro seniory a především informace o Domovu Stříbrné Terasy. Je zde popsána historie zařízení, poslání a cíle domova a aktivizační činnosti, které domov nabízí. Empirická část práce je výsledkem analýzy dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo 50 uživatelů domova. Jednalo se o kvantitativní metodologii, kdy nástrojem sběru dat sloužil dotazník. Sběr dat probíhal od 2. února do 6. února 2015 v prostorách Domova Stříbrné Terasy v Jihlavě. V empirické části práce jsem se zabývala hodnocením uživatelů domova a to konkrétně hodnocením ubytování, stravování, ošetřovatelské a zdravotní péče, pomoc při osobní hygieně, aktivizačními činnostmi a také zprostředkováním kontaktu se společenským prostředím. Pomocí výzkumu bylo zjištěno, že hlavním důvodem nástupu uživatelů do zařízení, byl zdravotní stav, což uvedlo 60% uživatelů, druhým nejčastějším důvodem byl fakt, že se uživatelé nedokázali již postarat o sebe a domácnost (16%) a třetím důvodem bylo úmrtí partnera (10%). Informace o službách, které zařízení poskytuje,

62

jsou podle většiny uživatelů dostatečné. V případě, že by uživatelé měli možnost, si vzít do domova nějakou osobní věc, nejčastěji by volili vzít si s sebou květinu a další nejvyužívanější variantou odpovědi bylo, nějaké jejich osobní přání (zvíře, rádio, rotoped…). Uživatelé jsou celkově velice spokojeni s dosavadním pobytem v domově a jednotlivými poskytovanými službami. Většina uživatelů, (78%) udělila domovu průměrné bodové hodnocení „jedna“, „dva“ nebo „tři“. V této kapitole jsem se dále zabývala jednotlivými poskytovanými službami, které byly hodnoceny stejně tak dobře. Hodnocení ubytování, stravování, ošetřovatelské a zdravotní péče, pomoc při osobní hygieně, aktivizační činnosti a zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, bylo známkováno průměrně od nejlepšího hodnocení 1,34 do 1,88. V kapitole zabývající se prostředím domova, byly nějaké výhrady, týkající se stavebních úprav a s tím spojeným hlukem a prachem. Jelikož se prostředí Domova Stříbrné Terasy neustále rekonstruuje, jsou tyto faktory nezbytnou součástí, se kterou jsou uživatelé smířeni, a nezbývá jim, než tento fakt akceptovat. Je samozřejmě otázkou času, než se stavební úpravy dokončí a uživatelé budou v příjemném prostředí. Většina uživatelů je spokojena s pokojem, ve kterém žijí a také s jeho úklidem. Uživatelé uváděli, že mají dobré vztahy s ostatními uživateli v domově a že se cítí v domově bezpečně. Hodnocení spolehlivosti k personálu, bylo velice kladné a stejně tak přístup personálu v domově. Dále uživatelé hodnotili spolupráci s klíčovým pracovníkem, dobrovolníky, v případě, že jich využívají a také praktikanty vykonávající v zařízení školní praxi. Všichni byli hodnoceni velmi dobře. Co se týká stravy, uživatelé jsou spokojeni. Služby kadeřnice a pedikérky, byly hodnoceny taktéž kladně. Uživatelé, kteří využívají aktivizační činnosti, jsou spokojeni, především s aktivitou „holky v akci“, „společné tvoření“ a „káva o půl 11“. V úvodu této absolventské práce jsem si stanovila cíl, o kterém se domnívám, že byl splněn. Bylo zjištěno, že uživatelé Domova Stříbrné Terasy v Jihlavě jsou spokojeni s poskytovanými službami v zařízení. Věřím, že zjištěné výsledky budou přínosem pro vedení domova a zkvalitní poskytované služby, což povede k větší spokojenosti uživatelů.

63

11. Seznam použitých zdrojů Literatura: 1.

BARTOVSKÁ,

Monika. Problematika adaptace na stáří.

Plzeň,

2012.

Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni. Vedoucí práce PhDr. Lenka Novotná. 2.

ČÁMSKÝ, Pavel, Jan SEMBDNER a Dagmar KRUTILOVÁ. Sociální služby v

ČR v teorii a praxi. Praha: Portál, s. r. o., 2011. ISBN 978-80-262-0027-7. 3.

DVOŘÁČKOVÁ, Dagmar. Kvalita života seniorů: v domovech pro seniory.

Praha: Grada Publishing, a.s., 2012. ISBN 978-80-247-4138-3. 4.

HANZL, Daniel. Metody a techniky sociálního výzkumu. Třebíč: AMAPRINT-

Kerndl, 2012. ISBN 978-80-87710-01-2. 5.

HOLMEROVÁ, Iva, Božena JURAŠKOVÁ a Květa ZIKMUNDOVÁ A KOL.

Vybrané kapitoly z gerontologie. 3. přepracované a dopl. vyd. Praha: EV public relations, 2007. ISBN 978-80-254-0179-8. 6.

KLEVETOVÁ, D. - DLABALOVÁ, I. Motivační prvky při práci se seniory.

Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-2169-9. 7.

KOLEKTIV AUTORŮ. Individuální plánování a role klíčového pracovníka v

sociálních službách. Tábor: Asociace poskytovatelů služeb České republiky, 2011. ISBN 978-80-904668-1-4. 8.

KOTLER, WONG, SAUNDERS, ARMSTRONG, Philip, Veronica, John,

Gary. Moderní marketing. Praha: Grada Publishing a.s., 2007. ISBN 9788024715452 8024715457. 9.

KOZLOVÁ, Lucie. Sociální služby. Praha: TRITON, s. r. o., 2005. ISBN 80-

7254-662-7. 10.

KRÁLOVÁ, Jarmila. RÁŽOVÁ, Eva. Sociální služby a příspěvek na péči. 4.

dopl. vyd. Olomouc: ANAG, 2012. ISBN 978-80-7263-748-5. 11.

KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Stárnutí z pohledu pozitivní psychologie. Praha: Grada

Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3612-9. 12.

KUTNOHORSKÁ, Jana. Výzkum v ošetřovatelství. Praha: Grada Publishing,

a.s., 2009. 18 s. ISBN 978-80-247-2713-4. 13.

MALÍK HOLASOVÁ, Věra. Kvalita v sociální práci a sociálních službách.

Praha: Grada Publishing, a.s., 2014. ISBN 978-80-247-4315-8.

64

14.

MALÍKOVÁ, Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. Praha:

Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3148-3. 15.

MATOUŠEK A KOL., Oldřich. Základy sociální práce. Praha: Portál, s. r. o.,

2001. ISBN 80-7178-473-7. 16.

ŠEREDOVÁ, Andrea. Sociální pomoc zdravotně postiženým a seniorům.

Třebíč, AMAPRINT-Kerndl, 2012, str.34. ISBN 978-80-87710-09-8. 17.

ŠPATENKOVÁ, A KOLEKTIV, Naděžda. Krizová intervence pro praxi: 2.,

aktu. a dopl. vyd.. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. ISBN 9788024775364. 18.

ŠTĚPÁNOVÁ, Michaela. Evaluace činnosti Domova důchodců - Proseč

Obořiště. Jihlava, 2014. Absolventská práce. Soukromá vyšší odborná škola sociální. Vedoucí práce Mgr. Marcela Křivánková. 19.

ČÁMSKÝ, Pavel, Jan SEMBDNER a Dagmar KRUTILOVÁ. Sociální služby v

ČR v teorii a praxi. Praha: Portál, s. r. o., 2011. ISBN 978-80-262-0027-7. 20.

PACOVSKÝ, Vladimír a Hana HEŘMANOVÁ. Gerontologie. Praha:

Avicenum, 1981, str. 57. ISBN 80-7169070-8.

Legislativní normy: 21.

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů

22.

Vyhláška 505/2006 Sb., kterou se provádí zákon o sociálních službách, ve znění

pozdějších předpisů

Internetové zdroje: 23.

Sociální

služby

[online].

[cit.

2015-01-09].

Dostupné

z:

http://www.mpsv.cz/cs/18661 24.

Stříbrné Terasy slavnostně otevřeny [online]. Jihlava, 2012 [cit. 2014-11-21].

Dostupné z:http://www.zjihlavy.cz/c1-seniorske-stribrne-terasy-slavnostne-otevreny 25.

Směrnice č. 3 – VEŘEJNÝ ZÁVAZEK [online]. Jihlava, 2014 [cit. 2014-11-21].

Dostupné z:http://www.stribrneterasy.cz/wp-content/uploads/Ve%C5%99ejn%C3%BDz%C3%A1vazek-ve%C5%99ejnost.pdf 26.

Aktivizace

[online].

Jihlava

[cit.

2015-01-15].

Dostupné

z:

http://www.stribrneterasy.cz/bydleni/stribrne-terasy/pro-klienty/program-aktivizace/ 27.

Domov

Stříbrné

Terasy.

[online].

www.stribrneterasy.cz

65

[cit.

2014-11-11].

Dostupné

z:

Absolventské práce: 28.

BLÁHOVÁ, Kateřina. Evaluace poskytovaných služeb v percepci uživatelů

domova s pečovatelskou službou Nové Město na Moravě. Jihlava, 2012. Absolventská práce. Soukromá vyšší odborná škola sociální. Vedoucí práce Mgr. Dvořáková Jana. 29.

KRÁLOVÁ, Marcela. Evaluace činnosti Domova pro seniory U Panských v

Havlíčkově Brodě. Jihlava, 2013. Absolventská práce. Soukromá vyšší odborná škola sociální. Vedoucí práce Mgr. Andrea Šeredová. 30.

ŠTĚPÁNOVÁ, Michaela. Evaluace činnosti Domova důchodců - Proseč

Obořiště. Jihlava, 2014. Absolventská práce. Soukromá vyšší odborná škola sociální. Vedoucí práce Mgr. Marcela Křivánková.

66

12. Seznam příloh Příloha č. 1: Seznam tabulek, obrázků a grafů Příloha č. 2: Jednotlivé části standardů kvality sociálních služeb Příloha č. 3: Dotazník pro uživatele Příloha č. 4: Zpětná vazba od vedení Domova Stříbrné Terasy v Jihlavě

Příloha č. 1: Seznam tabulek, obrázků a grafů Seznam tabulek: Tabulka č. 1: Změny a ztráty u seniorů .......................................................................... 13 Tabulka č. 2: Základní právní normy vztahující se k službám sociální pomoci ............. 16 Tabulka č. 3: Jednotlivé formy sociálních služeb ........................................................... 19 Tabulka č. 4: Hodnocení jednotlivých služeb v zařízení ................................................ 39 Tabulka č. 5: Hodnocení služeb holičky a pedikérky ..................................................... 50 Seznam obrázků: Obrázek č. 1: Systém sociálního zabezpečení v České republice................................... 16 Obrázek č. 2: Časový harmonogram projektu pro uživatele .......................................... 59 Obrázek č. 3: Plán projektu filmové odpoledne ............................................................. 60 Seznam grafů: Graf č. 1: Rozdělení uživatelů podle pohlaví ................................................................. 32 Graf č. 2: Rozdělení uživatelů podle věkových skupin .................................................. 32 Graf č. 3: Příčiny projevení zájmu o poskytované služby .............................................. 34 Graf č. 4: Informovanost o nástupu do zařízení v závislosti na pohlaví ......................... 36 Graf č. 5: Zájem o osobní věci v závislosti na věkové kategorii zázemí ........................ 37 Graf č. 6: Celkové hodnocení pobytu v zařízení ............................................................ 38 Graf č. 7: Spokojenost s prostředím domova .................................................................. 40 Graf č. 8: Spokojenost s pokojem v komparaci s počtem obyvatel v pokoji .................. 41 Graf č. 9: Důvody nespokojenosti s pokojem ................................................................. 42 Graf č. 10: Pocit bezpečí z pohledu uživatelů domova................................................... 43 Graf č. 11: Řešení problému s personálem v závislosti na pohlaví ................................ 44 Graf č. 12: Hodnocení přístupu personálu z percepce uživatelů .................................... 45 Graf č. 13: Hodnocení spokojenosti s klíčovým pracovníkem ....................................... 46 Graf č. 14: Spokojenost se stravováním ......................................................................... 48 Graf č. 15: Hodnocení pestrosti stravy pohledem mužů a žen vzhledem k délce pobytu ........................................................................................................................................ 49 Graf č. 16: Účast na volnočasových aktivitách v percepci mužů a žen .......................... 51 Graf č. 17: Průměrné hodnocení jednotlivých volnočasových aktivit (na bodové škále od 1 do 5) ........................................................................................................................ 54 Graf č. 18: Důvody neúčasti na volnočasových aktivitách ............................................. 55

Příloha č. 2: Jednotlivé části standardů kvality sociálních služeb Tabulka č. 6: Standardy kvality sociálních služeb66 Procedurální standardy Standard 1. Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb. Standard 2. Ochrana práv osob. Standard 3. Jednání se zájemcem o sociální službu. Standard 4. Smlouva o poskytování sociální služby. Standard 5. Individuální plánování průběhu sociální služby. Standard 6. Dokumentace o poskytování sociální služby. Standard 7. Stížnosti na kvalitu nebo způsob poskytování sociálních služeb. Standard 8. Návaznost poskytované sociální služby na další zdroje. Personální standardy Standard 9. Personální a organizační zajištění sociální služby. Standard 10. Profesní rozvoj zaměstnanců. Provozní standardy Standard 11. Místní a časová dostupnost poskytované sociální služby. Standard 12. Informovanost o poskytované sociální službě. Standard 13. Prostředí a podmínky poskytovaných sociálních služeb. Standard 14. Nouzové a havarijní situace. Standard 15. Zvyšování kvality sociálních služeb.

66

ŠEREDOVÁ, Andrea. Sociální pomoc zdravotně postiženým a seniorům. Třebíč, AMAPRINT-Kerndl, 2012. ISBN 978-80-87710-09-8.

Příloha č. 3: Dotazník pro uživatele „Evaluace služeb v Domově Stříbrné Terasy v Jihlavě"

Příloha č. 4: Zpětná vazba od vedení Domova Stříbrné Terasy v Jihlavě V rámci druhého ročníku na Soukromé vyšší odborné škole sociální v Jihlavě, jsem v předmětu metody a techniky sociálního výzkumu, zkoumala spokojenost uživatelů v Domově Stříbrné Terasy v Jihlavě.

Vedoucí sociálního úseku v Domově Stříbrné Terasy v Jihlavě Bc. Petra Slavíková Rychlá uvedla: „Naše spolupráce začala již v roce 2013, kdy se studentka zabývala dotazníkovým šetřením na téma Spokojenost s úkony poskytovaných služeb Domova Stříbrné Terasy v Jihlavě. Výsledky výzkumné části práce jsme prezentovali na webových stránkách DST („VÝZKUM SPOKOJENOSTI S POSKYTOVANÝMI SLUŽBAMI

[online].

[cit.

2015-05-27].

Dostupné

z:

http://www.stribrneterasy.cz/bydleni/stribrne-terasy/pro-verejenost/pruzkumspokojenosti/“). V našem zařízení následně absolvovala souvislou praxi, a to od 19. 5. - 6. 6. 2014, kde měla možnost se seznámit s činností organizace. Výzkumná práce poslouží k hodnocení poskytované služby v DST a bude prezentována na webových stránkách DST.“

Abstract LOZIŇSKÁ, Veronika. The evaluation of the Provided Services in care home Stříbrné Terasy in Jihlava. Jihlava, 2015. Graduate thesis. 79 pages. (including attachements) Private tertiary professional social school in Jihlava, o. p. s. Jihlava.

The aim of thesis is to find whether the clients of the care home Stříbrné Terasy are satisfied with the services provided and the approach of the nursing staff. The thesis is divided into two parts, theoretical and empirical. In the theoretical part there are elaborated concepts in a coherent way to old age and its structure, physical, psychological and social changes in this period of life, and symptoms typical of the aging process. The thesis focuses on the definition of social services in the Czech Republic, the applicable legislation in this area, inclusion homes for the elderly to the social security system in the Czech Republic, the definition of basic activities and operations, and last but not least, determination of standards of social services and evaluation. The research is processed through descriptive research where data collection tool is a questionnaire for the users. Final recommendations are the outcome of the empirical part, including the proposal of the project for improvement of services. Anotace LOZIŇSKÁ, Veronika. Evaluace služeb v Domově Stříbrné Terasy v Jihlavě. Jihlava, 2015. Absolventská práce. 79 str. (včetně příloh) Soukromá vyšší odborná škola sociální, o. p. s. Jihlava. Cílem této práce je zjistit, zda jsou uživatelé Domova Stříbrné Terasy spokojeni s poskytovanými službami a s přístupem ošetřujícího personálu. Absolventská práce se dělí na dvě části a to teoretickou a empirickou. V teoretické části práce jsou uceleným způsobem zpracovány pojmy jak stáří a jeho členění, fyzické, psychické, sociální změny v tomto období života a také projevy typické pro proces stárnutí. Dále se práce zaměřuje na vymezení sociálních služeb v České republice, platnou legislativu v dané oblasti, zařazení domovů pro seniory do systému sociálního zabezpečení v České republice, vymezení základních činností a úkonů a v neposlední řadě se zmiňuje o standardech sociálních služeb a evaluaci. Empirická část práce je zpracována formou deskriptivního výzkumu, kdy nástrojem sběru dat, je dotazník pro uživatele zařízení. Výstupem empirické části práce jsou závěrečná doporučení včetně návrhu projektu, pro zkvalitnění poskytovaných služeb.