EVALUACE PODPORY SOCIÁLNÍHO A INKLUZIVNÍHO PODNIKÁNÍ V OPLZZ
Průběžná zpráva I. SAMOSTATNÁ TECHNICKÁ PŘÍLOHA verze 11. 11. 2013 PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz
IREAS centrum, s. r. o. Mařákova 292/9 160 00 Praha 6 Česká republika Verze 11. 11. 2013
2
OBSAH SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................................................................ 5 1.
ÚVOD...................................................................................................................................................... 6
2.
SECONDARY ANALYSIS ........................................................................................................................ 9 2.1 DEMOGRAFIE STÁTU.................................................................................................................................... 9 2.2 TRH PRÁCE .............................................................................................................................................. 13 2.3 EKONOMIKA STÁTU ................................................................................................................................... 18 2.4 DYNAMIKA PODNIKATELSKÝCH AKTIVIT .......................................................................................................... 22 2.5 PODPORA PRO ZAČÍNAJÍCÍ PODNIKATELE A SP ................................................................................................. 28 2.5.1 Vymezení odpovědností a kompetencí na národní úrovni ................................................................... 28 2.5.2 Vymezení nabídky podpory pro zájemce o zahájení vlastního podnikání............................................ 30 2.5.3 Zaměření programů na cílové skupiny................................................................................................. 31 2.5.4 Ostatní iniciativy .................................................................................................................................. 33 2.5.5 Podpůrné veřejné programy pro zahájení SP a InP ............................................................................. 36 2.5.6 Regionální programy podpory ............................................................................................................. 38 2.5.7 Národní programy podpory ................................................................................................................. 40 2.5.8 Regionální strategie ve smyslu InP a SP .............................................................................................. 42
3.
SOUHRN POZNATKŮ DLE JEDNOTLIVÝCH DOKUMENTŮ ............................................................. 43 3.1 RELEVANTNÍ DOKUMENTY K TÉMATICE SP A INP ............................................................................................. 43 3.1.1 Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007 - 2013, MPSV, revize č. 3, 2013 .................... 43 3.1.2 Strategická evaluace ESF s důrazem na OP LZZ ................................................................................... 45 3.1.3 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA, Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu......................................................................................................................................... 51 3.1.4 Organizace evaluačně – expertních fokusních skupin OP LZZ 2010..................................................... 54 3.1.5 OPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANOST 2014-2020 ............................................................................ 57 3.1.6 Hodnocení efektivity programů APZ a doprovodných nástrojů a projektů politiky zaměstnanosti v roce 2007 ...................................................................................................................................................... 62 3.1.7 Hora, O., Sirovátka, T. 2012. Srovnání efektů aktivní politiky zaměstnanosti v České republice v období růstu (2007) a během první fáze krize (2009) ................................................................................... 64 3.1.8 Global entrepreneurship monitor 2011 – Podnikatelská aktivita v ČR, ............................................... 65 3.1.9 Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU 2014+ – Dodatek č. 1 Sociální podnikání a sociální ekonomika ....................................................................................................................................... 68 3.1.10 Analýza možností poskytování mikropůjček ...................................................................................... 71 3.1.11 IREAS. 2008. Začleňující podnikání v ústeckém kraji ......................................................................... 73 3.1.12 Zpráva ze semináře MPSV „Výsledky mezinárodních sítí ESF na podnikání znevýhodněných COPIE2 a sociálního podnikání NBFSE“ ........................................................................................................................ 74 3.1.13 MPO. 2012. Koncepce podpory malých a středních podniků na období let 2014-2020 .................... 76 3.1.14 Výsledky dotazníkového šetření v sociálních podnicích v České republice ........................................ 78 3.1.15 EC (2010). European Employment Observatory Review. Self-employment in Europe 2010, soubor „EUL14138_EN_101005“ .............................................................................................................................. 79 3.1.16 OECD, EC (2012). Policy Brief on Senior Entrepreneurship. Entrepreneurial Activities in Europe. ISBN 978-92-79-25425-3 ....................................................................................................................................... 84 3.1.17 OECD, EC (2012). Policy Brief on Youth Entrepreneurship. Entrepreneurial Activities in Europe. ..... 88 3.1.18 OECD, EC (2012). Policy Brief on Social Entrepreneurship. Entrepreneurial Activities in Europe. ..... 91 3.1.19 EK, 2013. COM(2012) 795. Akční plán podnikání 2020. Opětovné probuzení podnikatelského ducha v Evropě ........................................................................................................................................................ 97 3.1.20 NBFSE (2012). Results of the Network Better Future of Social Economy. ........................................ 106 3.1.21 NBFSE. 2010. Learning for change: Better Future of the Social Economy – Baseline Study ............ 117 3.1.22 GLE, Redeco. 2008. Srovnávací analýza modelů sociální ekonomiky v EU a možnosti jejich aplikace v ČR ............................................................................................................................................................... 124 3.1.23 TESSEA. 2011. Studie infrastruktury sociální ekonomiky v České republice 2011 ........................... 128
3
3.1.24 Potter, J. (2012). THE MISSING ENTREPRENEURS: ENTREPRENEURSHIP AND SOCIAL INCLUSION IN EUROPE. INCLUSIVE ENTREPRENEURSHIP: OBSTACLES AND OPPORTUNITIES FOR JOB CREATION .......... 132 3.2 MÉNĚ RELEVANTNÍ DOKUMENTY K TÉMATICE SP A INP .................................................................................. 134 3.2.1 Hodnocení přínosů projektů OPRLZ k aktivní politice zaměstnanosti, Horáková, Hora, Vyhlídal: VÚPSV, 2010 ............................................................................................................................................... 134 3.2.2 Vyhodnocení plnění monitorovacích indikátorů OP LZZ zjišťovaných evaluací ................................. 137 3.2.3 McKinsey Global Institute. 2012. The social economy: Unlocking value and productivity through social technologies ..................................................................................................................................... 139 3.2.4 CIRIEC (2012). Sociální ekonomika v Evropské unii............................................................................ 141
SEZNAM POUŽITÝCH ZDR OJŮ ................................................................................................................ 142
4
Seznam zkratek Zkratka APZ COPIE CS ČR ČSÚ EK ERDF ESF EU IOP InP KP MSSF NNO OP OPLZZ RLZ ŘO SF SP ÚP
Význam zkratky Aktivní politika zaměstnanosti Community of Practice on Inclusive Entrepreneurship Cílová skupina Česká republika Český statistický úřad Evropská komise European Regional Development Fund (Evropský fond regionálního rozvoje) Evropský sociální fond Evropská unie Integrovaný operační program Inkluzivní podnikání Konečný příjemce Monitorovací systém strukturálních fondů Nestátní nezisková organizace Operační program Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Rozvoj lidských zdrojů Řídící orgán Strukturální fondy Sociální podnikání Úřad práce
5
1. ÚVOD Tento dokument představuje samostatnou technickou přílohu Průběžné zprávy I., která byla vytvořena v rámci realizace projektu Evaluace podpory sociálního a inkluzivního podnikání v OPLZZ. Hlavním cílem této technické přílohy je uvést detailní popis postupu, metodologie a dílčí analýzy provedené v rámci desk-research. V rámci této samostatné technické pozornosti je specifická pozornost zaměřena na rešeršní analýzu problematiky sociálního podnikání (SP) a inkluzivního podnikání (InP) dle: 1. Struktury COPIE D. T. (Secondary analysis) a to dle dosavadních výsledků desk-research. Části analýzy problémů a potřeb, pro které je nutný terénní výzkum, budou aktualizovány a doplněny v dalších evaluačních zprávách. 2. Jednotlivých dokumentů zařazených do rešeršní analýzy
Ad 1) Využití COPIE D. Tool a struktury „Secondary data analysis“ V rámci připomínkového řízení zadavatele ke vstupní zprávě tohoto projektu vyplynuly 2 požadavky, které se týkají zpracování Průběžné zprávy I., tj. aby evaluační úkol 1 byl zpracován v dikci COPIE D. Tool, a dále aby byly zpracovány první verze stromů problémů pro SP i InP. Průběžná zpráva I., resp. její technická příloha, tudíž musí obsahovat analýzu situace SP a InP dle struktury „Secondary data analysis“. Pro zpracování analýzy situace dle struktury COPIE D.T. byly dle desk-research využity zejména následující dokumenty a zdroje, které různým způsobem (přímo i nepřímo) popisují stav SP a InP v ČR:
MPSV (2013b). Operační program Zaměstnanost 2014 -2020, verze 28. červen 2013
DHV, NVF (2012). Strategická evaluace ESF s důrazem na OP LZZ, Závěrečná zpráva, březen 2012
Naviga 4, HOPE-E.S. (2013). Příloha č. 3 Průběžné zprávy ex-ante evaluace programového dokumentu ESF, duben 2013.
Lukeš, M., Jakl, M. (2012). Global entrepreneurship monitor 2011 – Podnikatelská aktivita v ČR, 87 stran, název souboru „GEMCR2011_CZ_FINAL“
Jetmar a kol. (2012). Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU 2014+ – Dodatek č. 1 Sociální podnikání a sociální ekonomika, 113 stran - (Pozn.: data o počtech projektů apod. nejsou správně).
MPO (2012). Koncepce podpory malých a středních podniků na období let 2014-2020, 130 stran
statistiky ČSÚ
Účelem analýzy sekundárních dat dle struktury COPIE D. T. je poskytnutí širšího pohledu na problematiku SP a InP v daném státě či regionu. Popisná analýza je dle metodiky tohoto nástroje zaměřena na identifikaci míry relevance nutnosti řešení SP a InP, popis 6
makroekonomických souvislostí daného státu, stavu a trendů na trhu práce, popisu dynamiky vývoje podnikatelských aktivit a vymezení forem stávajících podpor veřejných i neveřejných pro SP a InP. Sestavení stromu problémů pro SP a InP - V nabídce tohoto projektu evaluátor předpokládal zpracování stromu problémů pro SP a InP v závěru evaluace, tj. po provedeních všech potřebných analýz v jednotlivých úkolech. Zadavatel v rámci připomínkového řízení ke vstupní zprávě však vznesl požadavek, že je potřeba zpracovat schematicky strom problémů již v této Průběžné zprávě I., aby bylo možné jej dále v průběhu evaluace konfrontovat a komunikovat s názory expertů, programátorů a věcných garantů OPZ. Evaluátor této připomínce vyhověl a sestavil první průběžné verze stromů problémů jak pro SP, tak InP, a to s vymezením problémů, příčin a důsledků, které jsou součástí Průběžné zprávy I. Dle desk-research vyplynulo, že k tematice sociální ekonomiky byly již zpracovány různé stromy problémů či intervenční logiky relevantních intervencí a byly tudíž využity pro zpracování první průběžné verze stromu ústředních problémů pro SP a InP. Jedná se zejména o tyto dokumenty: DHV, NVF (2012). Strategická evaluace ESF s důrazem na OP LZZ, Závěrečná zpráva, březen 2012 – relevantní je str. 29 (strom problémů pro nízkou zaměstnanost), str. 42 (strom problémů pro nezaměstnanost a dlouhodobou nezaměstnanost), str. 49 (strom problémů pro nesoulad počtu a struktury volných pracovních míst)
Naviga 4, HOPE-E.S. (2013). Příloha č. 3 Průběžné zprávy ex-ante evaluace programového dokumentu ESF, duben 2013 – 1.1 strom problémů pro InP (20 – 64 let, str. 2), 2.1 strom problémů SP (str. 6)
Jetmar a kol. (2012). Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU 2014+ – Dodatek č. 1 Sociální podnikání a sociální ekonomika – intervenční logika SP (str. 50)
výstupy NBFSE, Annex 2, stromy problémů pro různá témata SE.
Ad 2) Analýza dle jednotlivých dokumentů zařazených do rešeršní analýzy Úkolem evaluátora je detailně vymezit, resp. dále specifikovat a doložit, ústřední problémy v oblasti rozvoje sociálního a inkluzivního podnikání a identifikovat jejich důsledky. V rámci řešení této evaluační otázky byly v první fázi evaluačního projektu (tj. do konce července 2013) využity dostupné zdroje navržené v zadávací dokumentaci, rozšířené o další dokumenty, resp. informace z webových stránek – detailní doplněný seznam dokumentů je uveden v seznamu použitých zdrojů. Desk research má v této technické příloze Průběžné zprávy I. podobu stručné sumarizace za každý dokument, kde je vždy uveden cca na 1 - 6 stránek souhrn (podle rozsahu) a obsahuje.
Název dokumentu; Typ problému, na který se dokument zaměřuje; Členění a specifikace problémů a jejich příčin dle cílových skupin či typů SP; Odlišnosti v problémech, jejich příčinách a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR Popis důsledků problému; 7
Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů) – formou tabulky.
Tabulka 1 Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti Mechanismy řešení
Časový rámec řešení
Vymezení ideálního stavu (cíle) řešení problému/podproblému Uvést, zda je to řešitelné veřejně politickými nástroji (které?) Pokud ne, tak uvést „nelze řešit veřejně politickými nástroji“ popsat navrhované mechanismy řešení problému, které jsou v daném dokumentu analyzovány. Pokud daný dokument nenavrhuje žádné mechanismy, nebo jsou jen velmi obecně formulované, tak uvést kritickou poznámku na daný dokument. Specifikovat časové možnosti řešení – zda lze uvedeným mechanismem řešit okamžitě, nebo v řádu let s podmínkou změny legislativy apod.
S ohledem na to, že ne všechny analyzované dokumenty měly vysokou míru relevance vůči tématice SP či InP, tak jsou v tomto dokumentu rozděleny na relevantní a méně relevantní. V rámci dosavadního řešení tohoto projektu byly využity dostupné zdroje navržené v zadávací dokumentaci, rozšířené o další dokumenty, resp. informace z webových stránek – detailní doplněný seznam dokumentů je uveden v seznamu použitých zdrojů této Průběžné zprávy.
8
2. SECONDARY ANALYSIS
2.1 Demografie státu Česká republika je středně velký stát s rozlohou necelých 80 tis. km2 a 10,5 mil. obyvatel. Z pohledu regionálního rozvoje je státem s velkými vnitřními disparitami v oblasti ekonomické i sociální. Česká republika se administrativně dělí na 14 krajů (NUTS III), jejichž základní charakteristiky jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. č. 1: Základní údaje o krajích ČR (data k 31. 12. 2012)
kraj Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský ČR
rozloha (km2) počet obyv. hustota (obyv./km2) 496,1 1 246 780 2513,0 11 015,3 1 291 816 117,3 10 056,4 636 611 63,3 7 561,0 572 687 75,7 3 314,5 301 726 91,0 5 334,5 826 764 155,0 3 163,4 438 594 138,6 4 758,7 552 946 116,2 4 518,9 516 440 114,3 6 795,6 511 207 75,2 7 194,8 1 168 650 162,4 5 266,6 637 609 121,1 3 963,2 587 693 148,3 5 427,1 1 226 602 226,0 78 866,0 10 516 125 133,3
% žen index stáří 51,4 129,2 50,6 97,4 50,7 113,2 50,5 119,2 50,7 108,7 50,6 100,8 51,0 105,2 50,9 120,5 50,6 113,1 50,4 116,2 51,1 118,4 51,1 116,5 51,1 121,1 51,0 112,5 50,9 113,3
1
Zdroj: veřejná databáze ČSÚ , vlastní dopočty
Kraje České republiky se vyznačují velkými rozdíly z hlediska rozlohy (Praha vs. Středočeský kraj), počtu obyvatel (Středočeský vs. Karlovarský kraj) i hustoty obyvatel (Praha vs. Jihočeský kraj). U ukazatele podílu žen nejsou rozdíly mezi kraji výrazné, ve všech krajích ČR tvoří ženy nadpoloviční většinu obyvatel. Ve všech krajích s výjimkou Středočeského je index stáří vyšší než 100, což znamená převahu obyvatel starších 65 let nad dětskou složkou (0-14 let). Hodnoty pod průměrem ČR (113,3) vykazují, vedle Středočeského, ještě kraje Ústecký, Liberecký, Karlovarský a Moravskoslezský. Výjimečné postavení má hl. město Praha, které je krajem s malou rozlohou, ale s druhým největším počtem obyvatel, nejvyšší hustotou zalidnění, nejvyšším podílem žen a také s nejvyšší hodnotou indexu stáří. Vývoj počtu obyvatel České republiky ukazuje následující graf.
1
ČSÚ, veřejná databáze on-line, [cit. 16.8.2013], http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=5&potvrd=Zobrazit+tabulku&go_zobraz=1&childsel0=1&chi ldsel0=1&cislotab=DEM1030CU&voa=tabulka&str=tabdetail.jsp 9
Obr. č. 1: Vývoj počtu obyvatel ČR, 1991-2012 10 550 000 10 500 000 10 450 000 10 400 000 10 350 000 10 300 000 10 250 000 10 200 000 10 150 000
Zdroj: Vlastní graf podle údajů ČSÚ
Z grafu vyplývá pokles počtu obyvatel v 90. letech 20. století, který pokračoval i na začátku 21. století. V roce 2005 nastal růst počtu obyvatel, který by ovlivněn zejména populační vlnou, jež dosáhla svého vrcholu v r. 2008, kdy se v ČR narodilo téměř 120 tis. dětí2. Podle projekce ČSÚ3, bude počet narozených dětí klesat a zároveň bude narůstat podíl seniorů na obyvatelstvu ČR. Předpokládá se celkový úbytek obyvatelstva, viz následující graf 2, přičemž pokles přirozenou měnou by měl být do určité míry kompenzován migrací.
Obr. č. 2: Predikce vývoj počtu obyvatel ČR, 2010-2100 Počet obyvatel 11 10
Počet obyvatel v mil.
9,1 9 7,7
8 7
6,1
6
nízká varianta
5
střední varianta vysoká varianta
4
Rok
2
ČSÚ, veřejná databáze on-line, [cit. 16.8.2013], http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=19&potvrd=Zobrazit+tabulku&go_zobraz=1&cas_1_28=200 8&cislotab=DEM0060PU_KR&voa=tabulka&str=tabdetail.jsp 3 ČSÚ, Projekce obyvatelstva České republiky do r. 2100 on-line, [cit. 16.8.2013], http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/4020-13 10
Zdroj: ČSÚ, Projekce obyvatelstva České republiky http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/4020-13
do
r.
2100
on-line,
[cit.
16.8.2013],
Vývoj počtu cizinců na území ČR od r. 1993, kdy vznikla Česká republika, ukazuje graf 3. V podstatě lze konstatovat, že počet cizinců s trvalým nebo dlouhodobým pobytem v ČR s malými výkyvy roste v celém sledovaném období, od r. 2008 osciluje kolem hodnoty cca 430 tisíc osob. Obr. č. 3: Vývoj počtu cizinců v ČR, 1993-2011
Zdroj: ČSÚ, on-line, [cit. 16.8.2013], http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz_pocet_cizincu
Podle údajů MV ČR4 k 30. 6. 2013 byli v České republice zastoupeni cizinci s povoleným přechodným či trvalým pobytem ze všech kontinentů. Následující tabulka 2 zahrnuje nejvíce zastoupené národnosti. Tab. č. 2: Cizinci v ČR podle země původu
cizinci celkem cizinci celkem Ukrajina Slovensko Vietnam Ruská federace Polsko Německo
Pobyt k k 30.6.2013 přechodný trvalý celkem 214 349 224 287 438 636 47 145 62 171 109 316 53 343 34 819 88 162 15 671 41 516 57 187 17 466 15 921 33 387 8 657 10 668 19 325 13 503 4 476 17 979
% 100 24,9 20,1 13,0 7,6 4,4 4,1
5
Zdroj: MVČR , vlastní dopočty
4
MV ČR, Cizinci 3. zemí se zaevidovaným povoleným pobytem na území České republiky a cizinci zemí EU + Islandu, Norska, Švýcarska a Lichtenštejnska se zaevidovaným pobytem na území České republiky k 30. 6. 2013, on-line, [cit. 19.8.2013] http://www.mvcr.cz/clanek/cizinci-s-povolenympobytem.aspx?q=Y2hudW09MQ%3d%3d 11
Cizinci jsou v České republice rozmístěni nerovnoměrně, jak vyplývá z tabulky 2. Cizinci se koncentrují do velkých měst, která jsou ekonomickými, sociálními, kulturními a vzdělávacími centry, a jejich okolí. Zcela dominantní je v tomto smyslu postavení Prahy, kde jsou zastoupeni v podstatě cizinci všech národností v ČR. Z blízkosti Prahy pak profitují přilehlé okresy Středočeského kraje (zejm. Praha – východ a Praha – západ). Dalším významným místem koncentrace cizinců ve Středočeském kraji je okres Mladá Boleslav, jako centrum prosperujícího automobilového průmyslu. Cizinci se soustřeďují také v dalších velkých městech ČR - v Brně, Plzni, Ostravě a jejich okolí. Výrazněji jsou cizinci zastoupeni také v Ústeckém kraji, což ovlivňuje do značné míry vietnamská komunita, či v Karlovarském kraji (Vietnamci a Rusové)6. Tab. č. 3: Cizinci se zaevidovaným povoleným pobytem v krajích ČR k 31.10.2012
kraj Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský ČR
počet osob 165 519 57 234 14 879 24 060 18 788 30 894 16 771 13 506 11 251 7 865 37 344 9 918 8 006 23 188 439 223
podíl v % 37,7 13,0 3,4 5,5 4,3 7,0 3,8 3,1 2,6 1,8 8,5 2,3 1,8 5,3 100,0
Zdroj MV ČR, online, [cit. 16.8.2013], pobytem.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d, vlastní dopočty
5
http://www.mvcr.cz/clanek/cizinci-s-povolenym-
MV ČR, Cizinci 3. zemí se zaevidovaným povoleným pobytem na území České republiky a cizinci zemí EU + Islandu, Norska, Švýcarska a Lichtenštejnska se zaevidovaným pobytem na území České republiky k 30. 6. 2013, on-line, [cit. 19.8.2013] http://www.mvcr.cz/clanek/cizinci-s-povolenympobytem.aspx?q=Y2hudW09MQ%3d%3d 6 Podle údajů z veřejné databáze ČSÚ (k 31.12.2011). 12
2.2 Trh práce Trh práce je v České republice regionální diferencován, na jedné straně existují regiony, které vykazují velmi dobré charakteristiky trhu práce, na straně druhé jsou zde dlouhodobě problémová území, která se potýkají s celou řadou ekonomických a na ně navazujících sociálních problémů. Následující graf zachycuje míru ekonomické aktivity v ČR, od jejího vzniku do současnosti, tj. v letech 1993-2012. Lze konstatovat, že míra ekonomické aktivity se s malými výkyvy pozvolna snižuje, v posledních 5 letech osciluje kolem hodnoty 58,5 %. Ekonomická aktivita mužů je v celém sledovaném období vyšší než u žen, ale zatímco u mužů neustále klesá, u žen od r. 2010 mírně stoupá. Obr. č. 4: Vývoj míry ekonomické aktivity v ČR, 1993-2012, v % 73,0
68,0 63,0
celkem muži
58,0
ženy 53,0 48,0
Zdroj: Vlastní graf podle údajů ČSÚ
7
Tento ukazatel je regionálně diferencován, jak zachycuje tabulka X. Dlouhodobě nejvyšších hodnot dosahuje míra ekonomické aktivity v hl. m. Praze, a to jak celkově, tak u mužů i u žen. Nad celorepublikovým průměrem se pohybuje míra ekonomické aktivity ve Středočeském, Plzeňském a Karlovarském kraji, Jihomoravský kraj dosahuje průměru ČR. Nejnižší mírou ekonomické aktivity se vyznačuje kraj Vysočina, celkově lze konstatovat, že tento ukazatel dosahuje nižších hodnot na Moravě. Porovnáme-li míru ekonomických aktivity podle pohlaví, opět nejvyšších hodnot dosahují hl. m. Praha a Středočeský kraj, naopak nejnižší hodnoty mají u mužů Moravskoslezský a Královéhradecký kraj, u žen pak Ústecký kraj a Vysočina.
7
ČSÚ (2013): Trh práce v ČR 1993-2012, on-line [cit. 16.8.2013] http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/kapitola/3103-13-r_2013-404 13
Tab. č. 4: Míra ekonomické aktivity v krajích ČR v r. 2012
kraj Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský ČR Zdroj: ČSÚ
Míra ekonomické aktivity v % celkem muži ženy 61,9 71,6 52,9 60,4 69,1 52,1 57,8 66,5 49,4 59,5 68,8 50,4 60 68,9 51,4 56,8 66,8 47,1 57,6 67,3 48,4 57,8 65,6 50,3 58,5 67,3 50,1 56,8 65,8 48,1 58,6 68,3 49,5 57,3 65,8 49,3 57,5 66,9 48,8 57,2 65,4 49,4 58,6 67,7 50
8
Pracovní síla v ČR je relativně vzdělaná; vzdělanostní struktura obyvatel starších 15 let podle nejvyššího dosaženého vzdělání se během 20ti let poměrně značně změnila, jak lze vidět z následujícího grafu. Došlo ke zdvojnásobení podílu osob s vysokoškolským vzděláním a zároveň k výraznému snížení osob pouze se základním vzděláním nebo bez vzdělání. K těmto pozitivním změnám přispěly nejen společenské změny a s nimi spojená větší otevřenost a dostupnost vzdělávání, ale i generační výměna. Obr. č. 5: Vzdělanostní struktura obyvatel ČR starších 15 let, 1993 a 2012 100% 90% 80%
Vysokoškolské
70% 60%
Střední s maturitou
50% Střední bez maturity
40% 30%
Základní vzdělání a bez vzdělání
20% 10% 0% 1993 Zdroj: vlastní graf podle údajů ČSÚ
2012 9
8
ČSÚ (2013): Trh práce v ČR 1993-2012, on-line [cit. 16.8.2013] http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/kapitola/3103-13-r_2013-404 14
I když celkově dochází ke zlepšování vzdělanostní struktury obyvatel České republiky, i v této oblasti se projevují poměrně výrazné regionální rozdíly. Nejvyšší podíl osob vysokoškolsky vzdělaných vykazuje hl. m. Praha, s odstupem následovaná Jihomoravským krajem. Naopak nejnižší podíly vysokoškolsky vzdělaných vykazují dlouhodobě kraje Ústecký a Karlovarský. K nejvýznamnějším charakteristikám trhu práce patří nezaměstnanost. Situace na trhu práce v ČR je v současnosti ovlivněna doznívající recesí, která následovala po krizi v r. 2008. Vývoj míry obecné nezaměstnanosti podle údajů ČSÚ ukazuje následující graf. Obr. č. 6: Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR, 1993-2012 11,0 10,0 9,0 8,0 7,0 6,0
celkem
5,0
muži
4,0
ženy
3,0 2,0
Zdroj: vlastní graf podle údajů ČSÚ
10
Z grafu je patrná dlouhodobě vyšší míra nezaměstnanosti žen. Míra obecné nezaměstnanosti relativně rychle rostla ve druhé polovině 90. let a dosáhla svého vrcholu v r. 2000. Pak začala pomalu klesat s výrazným snížením v r. 2008, v současnosti se pohybuje na úrovni cca 7 %. Také tento ukazatel je výrazně regionálně diferencovaný, s velkými rozdíly nejen na úrovni krajů, ale zejména na úrovni okresů. Podle údajů MPSV11 bylo v červenci 2013 v ČR celkem 551 096 uchazečů o zaměstnání, z toho je 537 265 dosažitelných. Podíl žen na celkovém počtu uchazečů činil 50,9 % a v evidenci bylo 61 721 osob se zdravotním postižením (11,2 % z celkového počtu nezaměstnaných). Absolventi škol a mladiství se podíleli na celkové nezaměstnanosti 5,3 %. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných (více 12
9
ČSÚ (2013): Trh práce v ČR 1993-2012, on-line [cit. 16.8.2013] http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/kapitola/3103-13-r_2013-10100 10 ČSÚ (2013): Trh práce v ČR 1993-2012, on-line [cit. 16.8.2013] http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/kapitola/3103-13-r_2013-401 11 MPSV, Statistiky nezaměstnanosti za červenec 2013 on-line[cit. 16.8.2013], http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes 15
měsíců) na celkovém počtu nezaměstnaných ve 2. čtvrtletí 201312 činil 39 %, podíl uchazečů starších 50 let 27 %. Průměrný věk uchazeče o zaměstnání byl 39,3 let. Regionální diferenciaci nezaměstnanosti lze odvodit z následujícího kartogramu. Jako nejproblematičtější z hlediska nezaměstnanosti se jeví Ústecký kraj a vybrané okresy Moravskoslezského kraje (Ostrava-město, Karviná, Bruntál). Naopak Praha, a její zázemí, tj. okresy Praha- východ a Praha-západ se vyznačují nízkou nezaměstnaností, dále také okresy Mladá Boleslav, Plzeň-jih, Pelhřimov a Prachatice. Obr. č. 7: Podíl nezaměstnaných na počtu obyvatel k 31.7.2013
Zdroj: MPSV
13
Také dlouhodobá nezaměstnanost je regionálně poměrně významně rozdílná. Nejvyšší podíl osob nezaměstnaných více než 12 měsíců na celkovém počtu nezaměstnaných vykazoval ve 2. čtvrtletí 2013 kraj Ústecký (44,6 %) a Moravskoslezský (43,6 %). Více než 40% podíl se objevil v krajích Olomouckém, Jihomoravském, Karlovarském a v Kraji Vysočina. Nejnižší hodnotu dosahoval této ukazatel v hl. m. Praze (29,5 %)14 a v krajích Jihočeském a Královéhradeckém (shodně 32,6 %)15. 12
MPSV, Statistiky nezaměstnanosti za 2.čtvrtletí 2013 on-line[cit. 16.8.2013], http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt 13 MPSV, Statistiky nezaměstnanosti za červenec 2013, on-line[cit. 16.8.2013], http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes 14 MPSV, Statistiky nezaměstnanosti za 2.čtvrtletí 2013, on-line [cit. 16.8.2013], http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt, vlastní dopočty 15 MPSV, Statistiky nezaměstnanosti za 2.čtvrtletí 2013, on-line [cit. 16.8.2013], http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt, vlastní dopočty 16
Průměrný věk uchazeče o zaměstnání se po ve 2. čtvrtletí pohyboval v rozmezí 38,7-40,0 let, přičemž nejvyšší byl v Moravskoslezském a naopak nejnižší v Ústeckém kraji. Tomu odpovídá i zastoupení uchazečů starších 50 let, nejvyšší, s hodnotou 28,8 %, v Moravskoslezském kraji a nejnižší v Ústeckém kraji (24,5 %). Situaci na trhu práce lze charakterizovat také pomocí volných pracovních míst. Graf X naznačuje vývoj počtu uchazečů o práci ve srovnání s volnými pracovními místy v ČR. V podstatě lze vidět „rozvírání nůžek“ mezi počtem volných pracovních míst a počtem uchazečů, a to zejména po r. 2008. Obr. č. 8: Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst
600
500
osoby, místa v tis.
400 uchazeči o zaměstnání
300
200
volná pracovní místa
100
0
Zdroj: MPSV
16
K nárůstu počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo dochází na úrovni celé ČR, nicméně i tento ukazatel je poměrně výrazně regionálně diferencovaný. V červenci 2013 připadalo v České republice na 1 volné pracovní místo 12,3 uchazeče. Nejhorší hodnoty tohoto ukazatele vykazovaly kraje Olomoucký (27,7 uchazeče na 1 VPM), Vysočina (25), Jihomoravský (23,2) a Ústecký (21,1), naopak nejnižší hodnoty dosahovalo hl. m. Praha (4,5) a dále kraje Plzeňský a Liberecký (oba shodně 8,1). Vzhledem k pokračující recesi nelze předpokládat výraznější změny z hlediska tohoto ukazatele. Podle MPSV17 lze na trhu práce v ČR identifikovat následující problémy:
Nízká míra zaměstnanosti a rostoucí míra nezaměstnanosti Nízká míra zaměstnanosti osob ve věku 55-64 let v ČR, především žen Rostoucí míra nezaměstnanosti mladých lidí do 25 let v ČR Vysoká míra nezaměstnanosti nízkokvalifikovaných osob v ČR Nízká míra zaměstnanosti žen, především těch, které pečují o malé děti či žen ve vyšším věku
16
Převzato z MPSV, Statistiky nezaměstnanosti za červenec 2013, on-line [cit. 16.8.2013], http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes 17 MPSV (2013).OP Zaměstnanost, verze z 28.6.2013, str. 8-21 17
Nedostatečné podmínky pro slaďování pracovního a soukromého života v ČR Diskriminace na trhu práce, vertikální a horizontální segregace a rozdíl v odměňování žen a mužů Nízká úroveň znalostí, dovedností a kompetencí pracovníků Nesoulad mezi kvalifikační úrovní pracovní síly a požadavky trhu práce Malá uplatnitelnost a nízká zaměstnanost osob sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených na trhu práce Kvalita systému dalšího vzdělávání je nedostatečná Kapacita institucí trhu práce je nízká a poskytované služby neodpovídají zcela potřebám klientů Nastavení a dostupnost sociálních služeb neodpovídá potřebám osob vyloučených nebo vyloučením ohrožených pro jejich zařazení na trh práce Sociální ekonomika není dostatečně rozvinuta a neodpovídá tak potřebám osob sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených Nedostatečné zapojení místních samospráv a místních aktérů do prevence a řešení problémů v oblasti sociálního začleňování Nevyužívání potenciálu sociálních inovací v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování a veřejné správy
Nedostatečné využívání existujících zahraničních zkušeností v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování a veřejné správy
2.3 Ekonomika státu Česká republika je země s relativně malým trhem a velkou otevřeností ekonomiky, která je spojena s vysokou subdodavatelsky podmíněnou závislosti na úspěšnosti především německého hospodářství18. Česká ekonomika v současnosti prochází recesí. I když poslední údaje Českého statistického úřadu vyvolávají mírný optimismus z hlediska překonání důsledků hospodářské krize, Národní program reforem 2013 předpokládá mírný růst HDP o 1,2 % až v r. 2014. Česká republika v rámci EU se řadí spíše k méně vyspělým státům, HDP/obyv. v PPS se pohybovalo v r. 2011 na úrovni 80 % průměru EU19. Vývoj HDP charakterizuje následující graf, z něhož je patrný pokles a následná stagnace české ekonomiky po r. 2008.
18
MMR (2013). Strategie regionálního rozvoje ČR 2014-2020, str. 7 ČSÚ. Statistická ročenka ČR 2012 (mezinárodní srovnání) on-line [cit.17.8.2013] http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/0001-12-r_2012-2800 19
18
Obr. č. 9: Vývoj HDP v mld. Kč, b.c. 4 500,0 4 000,0 3 500,0 3 000,0 2 500,0 2 000,0 1 500,0 1 000,0 500,0 0,0
Zdroj: Vlastní graf podle údajů ČSÚ
20
I v rámci relativně malé ČR existují území (kraje), která jsou ekonomicky výkonnější než ostatní, což je ovlivněno působením řady faktorů, navázaných na místní, specifické podmínky, historii vývoje ekonomiky daného území a jeho schopnost reagovat na vnější podněty (inovace)21. Významnou roli pro regionální ekonomiku pak sehrávají velká města jako centra výzkumu a vývoje (VaV), inovací, vzdělání, kultury, služeb. Diferenciaci krajů České republiky lze dokumentovat na vybraných ekonomických ukazatelích – HDP na 1 obyvatele (2011), které vyjadřuje celkovou ekonomickou úroveň, objem přímých zahraničních investic (kumulovaná data k 31.12.2011) na 1 obyvatele, který naznačuje investiční atraktivnost regionu, a čistý disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele (2011), pomocí něhož lze charakterizovat „životní“ úroveň domácností. V tabulce jsou uvedeny procentuální podíly těchto ukazatelů v jednotlivých krajích vůči celorepublikové hodnotě. Poslední sloupec pak ukazuje úroveň HDP/obyv. krajů ČR vůči průměru EU27.
20
ČSÚ. Česká republika: hlavní makroekonomické http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/statistiky 21 MMR (2013). Strategie regionálního rozvoje ČR 2014-2020, str. 9 19
ukazatele
on-line
[cit.17.8.2013]
Tab. č. 5: Vybrané ekonomické ukazatele v krajích ČR, 2011 Kraj Praha
HDP/obyv. v %, PZI/obyv.v %, ČDDD/obyv. v %, ČR=100 ČR=100 ČR=100
HDP/obyv., v %, EU27=100
214,8
442,3
131,3
172,3
Středočeský
88,2
87,0
108,6
71,6
Jihočeský
84,4
61,1
95,1
68,0
Plzeňský
89,0
56,9
98,6
68,0
Karlovarský
70,8
28,4
90,2
57,6
Ústecký
80,0
46,0
89,8
66,4
Liberecký
76,2
58,4
94,0
59,5
Královéhradecký
86,2
37,6
94,4
68,5
Pardubický
81,1
44,8
93,0
62,9
Vysočina
82,1
42,5
94,7
64,9
Jihomoravský
92,9
59,8
97,0
74,5
Olomoucký
76,5
21,2
90,6
60,1
Zlínský
84,5
37,0
93,5
66,8
61,4
92,7
65,9
Moravskoslezský 86,9 22 23 24 Zdroj: ČSÚ , ČNB , SRR , vlastní dopočty
Z údajů tabulce vyplývá dominantní postavení hl. města Prahy, které je ve všech ukazatelích nejlepší, s velkým odstupem je následované Středočeským, Jihomoravským a Plzeňským krajem. Naopak nejhorší hodnoty (a to dlouhodobě) vykazují kraje Karlovarský, Ústecký a Olomoucký. Výjimečné postavení Prahy je, podle Strategie regionálního rozvoje 2014-2020, ovlivněno následujícími faktory25: – –
– – – –
Praha je centrální městský region, se všemi jeho vlastnostmi (tj. vysoce urbanizovaný prostor, s vysokou hustotou zalidnění), území regionu je vymezeno hranicemi města, nezahrnuje ani bezprostřední okolí, které je jeho spádovou oblastí. Díky denní dojížďce přispívá Středočeský kraj k vysoké ekonomické výkonnosti Prahy, jedná se o region s koncentrací hrubé přidané hodnoty, vytvořené sektorem vlády; koncentrací většiny bonitních odvětví služeb (peněžnictví, pojišťovnictví, telekomunikace), je zde soustředěn významný podíl mezinárodně akceptovaných vědecko-výzkumných institucí a vysokých škol, jsou zde lokalizovány ústředí zahraničních a nadnárodních firem s celostátní působností, zahrnuje vysoký podíl cizinců žijících a pracujících v Praze (37,7 % všech cizinců se zaevidovaným pobytem v ČR).
Pokud jde o odvětvovou strukturu hospodářství, významnou roli v české ekonomice sehrává zejména zpracovatelský průmysl, přičemž dominantní postavení má průmysl automobilový a na něj navazující
22
ČSÚ on-line [cit.10.6.2013] http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.presmsocas, ČNB on-line [cit.17.8.2013] http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/pzi/ 24 MMR (2012). Strategie regionálního rozvoje ČR 2014-2020, str. 10 25 MMR (2012). Strategie regionálního rozvoje ČR 2014-2020, str. 9 23
20
obory. Nicméně i v odvětvové struktuře existují poměrně významné regionální disparity, které lze ilustrovat strukturou zaměstnanosti v krajích ČR. Tab. č. 6: Struktura zaměstnanosti podle sektorů NH v krajích ČR, 2011 Kraj
zaměstnanost podle sektorů NH v % zem., lesn. a rybář.
průmysl
stavebnictví
služby
Praha
0,3
9,4
7,7
82,6
Středočeský
2,8
27,2
8,6
61,4
Jihočeský
5,4
31,2
10,6
52,8
Plzeňský
4,9
33,1
9,5
52,4
Karlovarský
2,6
31,0
8,6
57,9
Ústecký
2,5
32,6
11,3
53,6
Liberecký
2,1
40,4
8,9
48,6
Královéhradecký
4,2
32,1
8,8
54,9
Pardubický
4,6
35,8
9,0
50,6
Vysočina
5,6
36,3
8,5
49,6
Jihomoravský
2,9
27,2
8,7
61,2
Olomoucký
3,5
32,4
8,8
55,2
Zlínský
3,0
38,8
9,6
48,6
Moravskoslezský 26 Zdroj: ČSÚ , vlastní dopočty
2,0
36,3
7,3
54,3
Z tabulky vyplývá odlišnost struktury zaměstnanosti v Praze, kterou lze charakterizovat vysokým podílem zaměstnaných ve službách. Více než 60% podíl zaměstnaných ve službách vykazuje Středočeský a Jihomoravský kraj (vliv krajského města Brna, 2. největšího města v ČR podle počtu obyvatel). Vysokým zastoupením průmyslu ve struktuře zaměstnanosti se vyznačují kraje Liberecký a Zlínský. Nejvyšším podíl zaměstnaných v zemědělství mají kraje Vysočina a Jihočeský. Strategie regionálního rozvoje pro období 2007-2013 rozdělovala kraje České republiky podle hospodářské výkonnosti, dlouhodobého socioekonomického vývoje a míry koncentrace aktivit a geografické polohy do tří základních kategorií: – – –
rozvíjející se regiony: Praha, Středočeský, Plzeňský a Jihomoravský kraj; regiony s průměrnou nebo nižší dynamikou rozvoje: Jihočeský, Královehradecký, Pardubický, Vysočina, Zlínský a Liberecký kraj; zaostávající nebo jinak problémové regiony: Karlovarský, Olomoucký, Ústecký a Moravskoslezský kraj.
Pro období 2014-2020 byly kraje v rámci SRR27 hodnoceny z hlediska své konkurenceschopnosti: – –
komplexně konkurenceschopné regiony - Praha, Středočeský a Jihomoravský kraj, regiony s možností rychlé akcelerace konkurenceschopnosti - Pardubický kraj,
26
ČSÚ. Vybrané ukazatele krajů 2011. on-line [cit.17.8.2013] http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/krajkapitola/321011-12-r_2012-28 27 MMR (2012). Strategie regionálního rozvoje ČR 2014-2020, str. 22-23 21
– – – –
regiony se slabým transferem znalostí do ekonomiky - Olomoucký a Zlínský kraj inovativní, avšak celkově průměrné regiony - Kraj Vysočina, komplexně nekonkurenceschopné regiony - Ústecký a Karlovarský kraj, regiony s nejednoznačnými atributy konkurenceschopnosti – Jihočeský, Plzeňský, Liberecký, Královéhradecký, Moravskoslezský kraj.
Tato klasifikace regionů ukazuje na problémovost některých krajů České republiky z hlediska jejich dalšího dlouhodobého ekonomického rozvoje. Jedná se zejména o kraje Ústecký, Karlovarský a Olomoucký.
2.4 Dynamika podnikatelských aktivit Dynamika podnikatelských aktivit nejen v ČR souvisela a souvisí s makroekonomickým vývojem. Paradoxně ve sféře trhu práce sehrála hospodářská krize „pozitivní“ vliv na vývoj míry podnikatelských aktivit v ČR. Podle analýzy a údajů ČSÚ (2013, str. 2) zcela neplatí teze o tom, že počty těchto firem narůstají s růstem ekonomické aktivity. Naopak: skutečnost, kdy zejména lidé ze skupiny sebezaměstnávajících zanechávali svého podnikání, byla v ČR spojena s nástupem konjunktury - segment velkých a zčásti i středních firem byl nastartováním silného růstu ekonomiky schopen absorbovat pracovníky formou zaměstnaneckého poměru. Mezi roky 2004-2006 ubylo z nejmenších firem 105 tis. zaměstnaných osob, zatímco v ostatních větších firmách segmentu, ale i mimo něj, se zaměstnanost zvyšovala. Naproti tomu v krizovém roce 2009, ale i v roce 2010, přibylo v úhrnu 47 tis. zaměstnaných osob, díky 50tisícovému přírůstku osob samostatně výdělečně činných. Ostatní velikostní skupiny firem pracovní místa redukovaly. Za celý segment tak došlo mezi lety 20082010 k úbytku počtu zaměstnaných osob o 64 tisíc. Plyne z toho, že mnoho pracovníků tak v dobách nepříznivého vývoje ekonomiky využívá samostatného podnikání jen jako „náhražky“ nedostatečného uplatnění na trhu práce ve formě regulérního zaměstnaneckého poměru. Tento faktický „únik“ do podnikání přitom není spojen s odpovídajícím růstem produktu. Tab. č. 7: Ekonomické subjekty podle vybraných právních forem (stav k 31. 12.)
Rok
Celkem
státní podniky
z toho vybrané právní formy soukromí podnikatelé akciové podnikající dle společnosti živnostenského zákona
2000 2 050 770 1 117 14 092 1 471 291 2002 2 223 745 995 15 260 1 607 151 2003 2 325 977 899 15 903 1 671 031 2004 2 352 601 803 16 403 1 674 595 2005 2 388 490 746 17 031 1 681 042 2006 2 430 481 668 18 093 1 697 888 2007 2 481 863 602 20 455 1 719 543 2008 2 552 149 526 22 700 1 747 020 2009 2 570 611 420 23 312 1 806 370 2010 2 637 551 358 23 991 1 842 965 2011 2 703 444 308 24 667 1 877 035 Zdroj: ČSÚ (2013), http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/0001-12-r_2012-1200
22
Poměrně velkou skupinou osob, která se podílí na zaměstnanosti segmentu malých a středních firem, je tvořena relativně širokým spektrem osob pracujících s různými statuty zaměstnanosti. Zahrnuje kromě osob samostatně výdělečně činných (OSVČ, tj. fyzických osob s IČ) také pracující majitele obchodních společností (tj. zejména veřejných obchodních společností, komanditních společností a společností s ručením omezeným), kteří nejsou ke společnosti v pracovním poměru a pro které je práce ve firmě jejich hlavní činností. Kromě nich patří do této skupiny také spolupracující členové domácnosti a skupina zaměstnanců, pracujících na dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Počty zaměstnanců převažují, přesto však podíl OSVČ spolu se zmíněnými majiteli obchodních společností, spolupracujícími členy domácností a lidmi pracujícími na dohody tvoří téměř třetinu celkového počtu zaměstnaných osob v malých a středních firmách v ČR. V roce 2003 přesáhl jejich počet třetinu (33,3 % celkově zaměstnaných), v roce 2010 klesl na 30,6 %. Nejnižší byl tento podíl v roce 2007 (27,9 %), jak je zřejmé z tabulky 9. Tab. č. 8: Počty osob samostatně výdělečně činných, pracujících majitelů obchodních společností, spolupracujících členů domácnosti, zaměstnanců na dohodu o provedení práce a pracovní činnosti v malých a středních firmách v ČR (v tis. osob) 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
891
856
746
722
736
744
774
794
Celkem Zdroj: ČSÚ (2013)
Tab. č. 9: Podíly skupiny osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), pracujících majitelů obchodních společností, spolupracujících členů domácnosti, zaměstnanců na dohodu o provedení práce a pracovní činnosti na celkovém počtu zaměstnaných osob v malých a středních firmách (v %, rozdíly za roky 2003-2010 a 2003-2007 v procentních bodech)
Celkem
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
33,3%
32,3%
28,9%
28,0%
27,9%
28,0%
29,8%
30,6%
Zdroj: ČSÚ (2013)
23
změna podílu 2003-2010 -2,7 p.b.
změna podílu 2003-2007 -5,4 p.b.
Tab. č. 10: Vzniklé a zaniklé ekonomické subjekty podle převažující činnosti 2008 Sekce CZ-NACE
vzniklé
2009
zaniklé
vzniklé
zaniklé
2010 vzniklé
zaniklé
2011 vzniklé
zaniklé
Celkem 116 367 50 103 117 288 100 865 120 475 58 910 117 652 52 485 A Zemědělství, lesnictví a rybářství 3 490 1 731 5 907 48 905 6 357 1 271 5 627 1 684 B Těžba a dobývání 21 18 37 25 39 12 34 18 C Zpracovatelský průmysl 9 873 6 274 11 069 6 385 11 708 5 809 12 541 6 184 D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 288 23 1 069 22 1 334 73 68 28 E Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi 1 025 249 794 236 854 193 625 234 F Stavebnictví 14 064 5 484 13 868 5 645 11 708 5 302 11 259 6 330 G Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel 30 688 16 059 26 151 15 345 28 583 14 552 27 047 15 363 H Doprava a skladování 1 918 1 648 1 871 1 850 1 593 1 544 1 541 1 662 I Ubytování, stravování a pohostinství 4 479 3 407 4 892 2 904 4 794 2 839 4 588 3 359 J Informační a komunikační činnosti 3 381 1 030 4 005 861 3 757 821 1 430 771 K Peněžnictví a pojišťovnictví 1 011 627 1 462 4 874 1 833 12 661 5 521 2 503 L Činnosti v oblasti nemovitostí 14 470 1 550 12 125 1 652 11 440 1 515 9 658 1 690 M Profesní, vědecké a technické činnosti 11 714 6 392 10 833 6 066 14 804 5 518 12 461 5 834 N Administrativní a podpůrné činnosti 1 225 1 062 730 1 128 802 1 003 2 036 1 032 O Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 63 18 76 32 58 22 29 108 P Vzdělávání 1 650 631 1 175 597 1 244 553 1 246 616 Q Zdravotní a sociální péče 987 514 950 527 1 141 744 1 254 627 R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 2 564 613 2 124 631 2 510 634 2 537 711 S Ostatní činnosti 8 915 2 590 9 602 2 550 9 856 3 020 9 762 2 342 T Činnosti domácností jako zaměstnavatelů; činnosti domácností produkujících blíže neurčené výrobky a služby pro vlastní potřebu 3 U Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů 3 2 39 2 3 nezařazeno 4 538 183 8 543 591 6 058 824 8 385 1 389 Zdroj: ČSÚ (2013), http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/0001-12-r_2012-1200
Míra nové podnikatelské aktivity v ČR dosáhla v roce 2011 hodnoty 7,64%. Jinými slovy, z tisíce dospělých v produktivním věku se do nové podnikatelské aktivity pouští v ČR v průměru 76 lidí. V porovnání s rokem 2006, kdy byla nová podnikatelská aktivita na úrovni 7,85 %, došlo k jejímu velmi malému poklesu o 0,21%. (Lukeš a Jakl, 2012, str. 18) 24
Ovlivňujícím faktorem jsou i aspekty zaměstnanosti v dané zemi. Čím větší je podíl větších organizací na celkové zaměstnanosti, tím vyšší je možné očekávat výskyt podnikatelské aktivity vykonávané pro zaměstnavatele. Zároveň čím zajímavější a lépe placená pracovní místa v existujících firmách v dané ekonomice jsou, tím vyšší jsou oportunitní náklady nezávislého podnikání. Takto je ve vyspělých zemích nezávislá podnikatelská aktivita často nahrazena podnikatelskou aktivitou, kterou jedinci vykonávají pro svého zaměstnavatele. Lze očekávat, že čím je například zaměstnávání osob více regulováno a spojeno s vyššími odvody a vyšší úrovní zaměstnaneckých jistot, tím více se budou podnikaví jedinci zdráhat vstoupit do nejistého nezávislého podnikání a raději dají přednost realizaci podnikatelských aktivit v relativním bezpečí zaměstnaneckého postavení. Více bude o podnikatelské aktivitě zaměstnanců pojednáno v kapitole Podnikatelská aktivita zaměstnanců. (Lukeš a Jakl, 2012, str. 21) Oblasti podnikatelské aktivity - V České republice je hlavním sektorem, ve kterém jsou podle reprezentativního průzkumu obyvatelstva zakládány nové firmy (Lukeš a Jakl, 2012, str. 24), služby pro koncové uživatele (37,8%). Podíl tohoto sektoru oproti roku 2006 vzrostl o více než 10%. Tento podíl je o 7% vyšší než podíl sektoru mezi zavedenými firmami a indikuje relativní růst sektoru do budoucnosti. Na druhém místě se umístil průmysl včetně stavebnictví s 34,5% podílem na nové podnikatelské aktivitě. V porovnání s rokem 2006 se nicméně podíl nové podnikatelské aktivity v průmyslu a stavebnictví snížil, a to o více než 10%. Podobně mezi zavedenými firmami tvořil průmysl a stavebnictví 43% zavedených firem. Lze tedy očekávat, že podíl zejména výrobních firem se bude v dalších letech mírně snižovat. I přesto zůstává v mezinárodním srovnání průmysl v ČR významným sektorem, ČR se umístila ze sledovaných 54 zemí na šestém místě. Podrobnější pohled na četnost podnikatelské aktivity v konkrétnějších oblastech ekonomiky udává výše uvedená tabulka dle výzkumu GEM. Z tabulky je patrné, že v nové podnikatelské aktivitě, a to jak mezi jedinci, kteří dělají konkrétní kroky k zahájení podnikání, tak mezi vlastníky-manažery mladých firem, převažují čtyři konkrétní oblasti podnikatelské aktivity. Konkrétně se jedná o kadeřnické a kosmetické služby, stavební a zednické práce, stavebně montážní práce a pojišťovnictví a finanční zprostředkování. První místo u obou skupin přitom zaujímají kadeřnické, kosmetické a masérské služby s relativní četností 7,6%, respektive 9,4% u nových podnikatelů. Pro společnost je přínosná podnikatelská aktivita všech věkových skupin. Na jedné straně jsou mladí lidé s čerstvými nápady, znalostí jazyků, počítačů a bez hypoték a dalších závazků. Na straně druhé jsou starší lidé se zkušenostmi, kontakty a finančním zázemím, v řadě zemí též s dostatečnými znalostmi IT. Z lidí zapojených do nové podnikatelské aktivity v ČR představují lidé mladší 34 let celkem 47%. V porovnání s rokem 2006 došlo přitom k výraznému růstu nové podnikatelské aktivity u nejmladší skupiny ve věku od 18 do 24 let. Relativní podíl této věkové skupiny na nové podnikatelské aktivitě je 18,7% a ČR je v tomto měřítku mezi zeměmi na 12. místě, podobná situace je například v Německu. Vyšší podíl je například v Litvě. Na růst nové podnikatelské aktivity v nejmladší skupině pravděpodobně působí několik faktorů. Jedním z nich je zhoršení uplatnitelnosti na trhu práce, zejména pro absolventy středních škol, ke kterému došlo v souvislosti s ekonomickou krizí. Podnikání se tak jeví více zajímavou alternativou. Druhým může být rozšíření internetu, mobilních aplikací a sektoru informačních a komunikačních technologií obecně, ke kterému má mladá generace blíže a dokáže v něm nacházet dobré příležitosti. Konečně mohou hrát svou roli i předměty a vzdělávací aktivity zaměřené na podnikání, které se na vysokých a částečně i na středních školách v posledních letech rozvíjejí. Oproti tomu relativně nejhůře jsme na tom u podnikatelské aktivity lidí 25
v předdůchodovém věku, kde je ČR v nové podnikatelské aktivitě v mezinárodním srovnání až na 43. místě. Určitý pozitivní posun v porovnání s rokem 2006 je sice možné pozorovat, přesto by se na podporu podnikatelské aktivity této věkové skupiny měla též zaměřit podpora. (Lukeš a Jakl, 2012, str. 26)
Slabá motivace k podnikání a nízká sebedůvěra znevýhodněných osob Vzhledem k motivaci GEM (Lukeš, Jakl, 2012, str. 12) klasifikuje podnikatele podle toho, jsou-li motivováni příležitostí nebo nutností. Rozdíl mezi těmito dvěma oblastmi motivace je v tom, že někteří lidé začínají podnikat, protože rozpoznali tržní příležitost, a jiní proto, že nemohou sehnat dobré pracovní místo. Toto rozdělení je pochopitelně vhodnější pro studium podnikatelů v ranějších stádiích podnikatelského procesu. Zástupci InP jsou motivováni většinou nutností. Lukeš a Jakl (2012, str. 5) tuto problematiku analyzovali i z hlediska sebedůvěry znevýhodněných osob. Naše populace má v porovnání s ostatními zeměmi nízkou sebedůvěru, pokud jde o přesvědčení, že má dovednosti, znalosti a zkušenosti potřebné pro zahájení nového podnikání. To může podvazovat podnikatelskou aktivitu v samém zárodku. Tato sebedůvěra je výrazně vyšší u mužů, u vysokoškoláků, u lidí z Prahy a Středních Čech a u domácností s vysokým příjmem. Pouze 39,2% obyvatel v ČR se domnívá (viz Lukeš a Jakl, 2012, str. 35), že má dovednosti, znalosti a zkušenosti potřebné pro zahájení nového podnikání. Tím se Česká republika umístila až na 41. místě z 54 zemí. Situace zůstává velmi podobná jako v roce 2006. Toto vlastní přesvědčení je přitom pro zahájení vlastního podnikání velmi důležité, neboť lidé, kteří si nevěří, kvůli tomu s podnikáním ani nezačnou, i když by třeba potřebné dovednosti a znalosti objektivně měli. Velký rozdíl u nás panuje mezi muži a ženami v sebedůvěře. Zatímco o svých předpokladech pro podnikání je přesvědčeno 48,4% mužů, o tomtéž je přesvědčeno pouze 29,9% žen. Výsledek je tak podobný jako v roce 2006. Tento rozdíl v sebedůvěře může do značné míry vysvětlit zřetelný rozdíl mezi podnikatelskou aktivitou mužů a žen. Z hlediska obav znevýhodněných skupin pro zahájení podnikání je podle Jetmara a kol. (2012) v dosavadních zdrojích opomíjen vztah k OPVK. Jedná se o vztah mezi podnikáním, jeho požadavky na posilování podnikavosti, na profilování odborného zaměření absolventů dle současné a očekávané poptávky na trzích práce (potřeby podnikatelské sféry). Opomenuty jsou tak vazby na vzdělávací aktivity realizované OP VpK v oblasti základního vzdělávání (podnikavost), sekundárního a terciárního vzdělávání – podpora oborů, po jejichž absolventech je poptávka na stávajícím trhu práce a lze očekávat pokračování této situace i v dalších letech (učební obory, řemesla, technické a přírodní obory VŠ) + rozvoj podnikatelských dovedností (střední a vysoké školy), podpora technických a přírodních oborů VŠ. Nedostatečně je zohledněna i sféra dalšího vzdělávání a celoživotního učení. Dle DHV a NVF (2012, str. 249) by se mělo v příštím programovém období 2014+ podporovat zakládání a rozvoj nových podniků a SVČ, podnikatelských činností OSVČ, dále také prohloubeny nástroje týkající se rozvoje poskytovatelů poradenských služeb pro začínající podnikatele. Dle MPSV (2013b) připadalo v roce 201128 na jedno volné pracovní místo 14,2 uchazeče o zaměstnání (oproti 2,5 uchazečům na jedno místo v roce 2007). Vzhledem k tomu, že při současném nízkém počtu volných pracovních míst mají problém s uplatněním na trhu práce i osoby bez znevýhodnění, představuje významnou příležitost pro začlenění osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených zpět na trh práce rozvoj sociálního podnikání a sociálních podniků. Podpora 28
Data k 31. prosinci, zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2011/Anal2011.pdf 26
podnikatelských dovedností rovněž obsahuje významný potenciál multiplikační tvorby dalších pracovních míst v nově vzniklých (mikro)podnicích, na která budou moci být umístěni uchazeči o zaměstnání, kteří sami nemají osobnostní předpoklady pro podnikání. Nicméně i přes některé úspěšné projekty, nelze označit rozvoj sociálního podnikání zatím za dostatečný, není plně využit jeho potenciál. Velký podíl na této situaci má malá informovanost široké veřejnosti o přínosech a podobě sociálního podnikání a rovněž nedostatečné povědomí o principech a přínosech sociálního podnikání mezi potenciálními zakladateli sociálních podniků.
Sociální podnikání v ČR dle studie TESSEA (2011, str. 18 – 19) Situaci v ČR lze stručně charakterizovat následujícím způsobem:
české pojetí sociálního podniku je široké a velký důraz kladen na to, aby ekonomický a sociální cíl (podnikání a sociální mise) byly v rovnováze, dobrý úmysl nestačí, sociální podnikání je stále podnikáním jako takovým a toto je vnímáno jako předpoklad úspěšného podniku; většina stávajících sociálních podniků v ČR se zaměřuje na zaměstnávání znevýhodněných osob (jedná se o tzv. integrační sociální podniky – WISE); řada z nich má statut chráněné dílny, tj. zaměstnává osoby se zdravotním postižením; kromě výše uvedených integračních sociálních podniků se v ČR vyskytují také sociální podniky, které poskytují obecně prospěšné služby v oblasti sociálního začleňování a místního rozvoje včetně ekologicky orientovaných činností či prodeje fair trade výrobků; nestátní neziskové organizace (dále jen NNO) sociálně podnikají (nebo by chtěly začít) v rámci své doplňkové činnosti s cílem použit zisk pro financování své hlavní obecně prospěšné činnosti/svého poslání.
Za zajímavé lze považovat také regionální rozložení sociálních podniků. Nejvíce aktivní jsou kromě Prahy hlavně Ústecký, Moravskoslezský a Zlínský kraj. Naopak Jihomoravský, Jihočeský kraj nebo kraj Vysočina v aktivitě za ostatními zatím zaostávají. Většina stávajících sociálních podniků v ČR zaměstnává osoby se zdravotním postižením, což je ovlivněno tradicí a poměrně jasně vymezenými nástroji i statutem tohoto typu znevýhodnění oproti jiným typům. Můžeme se však stále častěji setkat také s podniky, které zaměstnávají Romy, mladé lidi, kteří opustili dětské domovy, lidi bez domova, lidi s drogovou minulostí atd. Věříme, že tento trend (zaměstnávání lidí se znevýhodněním sociálním, ne „jen“ tím zdravotním) je v ČR na vzestupu. Sociální podniky v ČR nabývají rozličných právních forem. Nelze jednoznačně říct, která z nich je nejvýhodnější. Vždy totiž záleží na konkrétních podmínkách, typu poskytovaných služeb/výrobků či na přístupu zakladatelů. Obecně lze konstatovat, že sociální podnikatelé v ČR (nebo většina z nich) pochází buď z podnikatelského prostředí (tzn., že již dříve podnikali a rozhodli se začít podnikat „jinak“, společensky prospěšně) nebo z neziskového prostředí (tzn., že dříve pracovali v nějaké nestátní neziskové organizaci). Podle toho, z jakého prostředí pocházejí, pak mohou narážet při realizaci svého podnikatelského plánu na specifické problémy. Sociální podnikatelé, kteří se etablovali z řad „normálních“ podnikatelů, se většinou velmi dobře orientují v podnikatelském prostředí, umí pracovat s podnikatelským i finančním plánem, mohou disponovat kapitálem ze svých dřívějších podnikatelských aktivit, který nyní použijí např. jako vstupní investici do nové podnikatelské aktivity anebo jej pak použijí jako „polštář“, když nastanou horší časy (hospodářská krize apod.). Jako další 27
výhodu bychom mohli uvést také fakt, že tito podnikatelé většinou umí jednat s bankami, mají již navázány ve svém okolí kontakty, známosti apod., kterých mohou i nadále využívat. Problémy u tohoto typu podnikatelů pak však nastávají zejména v oblasti práce s cílovou skupinou (spočívá-li jejich podnikání v zaměstnávání znevýhodněných osob) anebo obecně v oblasti naplňování a udržení sociální mise jejich podnikání. U sociálních podnikatelů, kteří pocházejí z neziskového sektoru, nastává problém opačný. Tito lidé se většinou vyznačují velmi profesionální prací s cílovou skupinou, mají navázány kontakty s ostatními pomáhajícími organizacemi, umí si na svou činnost napsat projekt, umí zdůvodnit potřeby cílových skupin. V podnikatelském prostředí se však příliš neorientují, nemají navázány potřebné kontakty, nedisponují finančním kapitálem, který by mohli pro své podnikatelské aktivity využít, ať už na vstupní investice nebo jako rezervu. Dále se stává, že podceňují význam podnikatelského plánu, tzn., že analýzu trhu, marketingový plán, analýzu bodu zvratu, analýzu konkurence, investiční záměr, finanční plán, plán cash flow atd. buď zpracovány vůbec nemají anebo mají tyto dokumenty zpracovány nekvalitně. Pro oba typy podnikatelů a pro jejich úspěšné podnikání platí:
aby ekonomický i sociální cíl byly v rovnováze, oba cíle jsou totiž stejně důležité; mít dobrý nápad, jenž „vyplní díru“ na trhu, vzbudí zájem zákazníků, a který je v souladu s posláním organizace a je založený na jejích silných stránkách.
2.5 Podpora pro začínající podnikatele a SP 2.5.1 Vymezení odpovědností a kompetencí na národní úrovni V současnosti platní dokumenty se problematikou sociálního a inkluzivního podnikání zabývají obvykle jen okrajově. Tato problematika však nabývá na významu vzhledem k přetrvávajícím problémům na trhu práce. Tento text se zaměřuje na dokumenty a strategie na úrovni vlády a ústředních orgánů státní správy připravovaných pro další programovací období. V analýze TESSEA (2011, str. 26) je zdůrazněno, že sociální podnikání je s ohledem na svou trojí prospěšnost spíše problematika mezirezortního charakteru. Reálná podpora sociální ekonomiky ze strany státu je blokována kompetenční nevyjasněností, pod koho toto průřezové téma spadá. Každý rezort má na starosti mnoho agend a nechce se mu přibírat si nové povinnosti. Na mnoha jednáních jsme se setkávali s přístupem, že se jedná o dobrou věc, která by obecně mohla pomoci, ale doporučili nám vždy obrátit se na jiný rezort. Jedná se o nové, sociálně inovativní téma, které „není nikomu přiděleno“ a nikdo si ho nechce dobrovolně přidat mezi své kompetence. Tato situace již řadu let výrazně snižuje šanci sociálního podnikání na rozvoj s podporou státu. Sociální ekonomika se týká jak Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV; společenská prospěšnost), tak Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO; ekonomická prospěšnost) či Ministerstva pro místní rozvoj (MMR; místní prospěšnost. Problematikou sociálního podnikání se zabývá také Úřad vlády ČR, resp. Rada vlády pro nestátní neziskové organizace a Agentura pro sociální začleňování.
28
Na vládní úrovni byla v r. 2011 přijata Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR 2012-2020. I když přímo neuvádí podporu sociálního a inkluzivního podnikání, v části této strategie věnované trhu práce je tato problematika zohledněna zejména ve vazbě na harmonizaci rodinného a pracovního života, zapojení osob ohrožených inkluzí na trh práce či využití kvalifikovaných migrantů. Další významným dokumentem je Národní program reforem České republiky 2013: růst – konkurenceschopnost – prosperita (NPR). V části věnované trhu práce29 se uvádí, že vláda bude podporovat integrační sociální podniky jako součást systému APZ, v rámci sociální začleňování a boje s chudobou „pokračuje vláda v úsilí o začleňování osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených do společnosti, a to jak prostřednictvím inklusivního trhu práce, tak skrze zvyšování dostupnosti, kvality a udržitelnosti základních zdrojů a služeb včetně důstojného příjmu, bydlení a vzdělání“.30 Podpora podnikání patří v České republice do gesce Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Toto ministerstvo zpracovává strategie a programy podpory, včetně podpory ze SF EU. Na konci roku 2012 byla předložena Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014–2020 (předchozí koncepce problematiku sociálního a inkluzivního podnikání nezohledňovala). Sociální podnikání je zde obecně zmíněno v rámci strategické priority č. 1 – Kultivace podnikatelského prostředí, rozvoj poradenských služeb a vzdělávání pro podnikání. „V rámci této strategické priority budou mimo jiné podpořeny i projekty malých a středních podnikatelů orientované na kultivaci českého podnikatelského prostředí. V této souvislosti bude tedy podpora zaměřena na zavádění managementu kvality a pozornost se bude také soustředit na podporu dobrovolných přístupů a rozvoj společenské odpovědnosti podniků (koncept CSR) včetně podpory sociálního podnikání.“31 V rámci opatření „Přístup MSP k financím“ je zmiňována podpora začínajících podnikatelů i ze skupin ohrožených sociální exkluzí, a to zejména v regionech se soustředěnou podporou státu. V oblastech podpory v rámci této priority je uvedena podpora sociálního podnikání včetně CSR; inkluzivní podnikání mezi oblastmi podpory výslovně uvedeno není. Dalším významným dokumentem MPO je pracovní verze OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 – 202032. V rámci prioritní osy 1 - Rozvoj podnikání založený na podpoře výzkumu, vývoje a inovací a její investiční priority je uvedena mj. podpora sociálních inovací a aplikací veřejných služeb. Mnohem významnější z hlediska podpory sociálního a inkluzivního podnikání je prioritní osa 2 - Podpora malého a středního podnikání, služeb ve znalostní ekonomice a internacionalizace. V rámci specifického cíle 2.1. Zvýšení počtu nových podnikatelských subjektů a nových podnikatelských záměrů, včetně zlepšení dostupnosti kapitálové vybavenosti firem je řešena problematika sociálního podnikání, včetně financování. Významným nástrojem pro sociální a inkluzivní podnikání budou mikroúvěry: „Využití mikroúvěrů představuje důležitý nástroj pro podporu vstupu do samostatné výdělečné činnosti zvláště u vybraných skupin osob (ženy, příslušníci menšiny, osoby ohrožené sociálním vyloučením) a zakládání mikropodniků či sociálních podniků. Rozvoj této formy podpory tedy přináší příznivé efekty v podobě snižování nezaměstnanosti (přechod od
29
Vláda ČR (2013). Národní program reforem České republiky 2013: růst – konkurenceschopnost – prosperita, str. 42 30 Vláda ČR (2013). Národní program reforem České republiky 2013: růst – konkurenceschopnost – prosperita, str. 42 31 MPO (2012). Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014–2020, str. 79 32 MPO. OP PIK, 2.verze, červen 2013, 29
nezaměstnanosti k samostatné výdělečné činnosti) a podpoře sociálního začleňování.“33I když to v textu není přímo zmíněno, budou moci sociální podniky také využívat jednak infrastruktury pro podnikání, ale i pro vzdělávání a dále poradenských služeb, včetně mentoringu, koučinku apod. Další ústředním orgánem státní správy je Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), které má zásadní kompetence v oblasti politiky zaměstnanosti. V oblasti sociální inkluze vytvořilo MPSV v r. 2012 dokument „Dlouhodobá vize resortu práce a sociálních věcí pro oblast sociálního začleňování“ (dále jen „Vize“), která určuje přístupy k této problematice na úrovni ministerstva, včetně podpory inkluzivního trhu práce. MPSV je řídicím orgánem programů ESF, v současnosti se jedná o OP Lidské zdroje a zaměstnanost, který zahrnuje problematiku sociálního a inkluzivního podnikání34. V současnosti se připravuje OP Zaměstnanost pro programovací období 2014-2020, do něhož bude problematika podpory sociálního a inkluzivního podnikání zahrnuta. Ministerstvo pro místní rozvoj disponuje kompetencemi v oblasti regionálního rozvoje. Základním, v současnosti platným, dokumentem je Strategie regionálního rozvoje ČR 2007-2013, která zahrnuje sociální problematiku a její regionální diferenciaci, nicméně konkrétní podporu sociálnímu a inkluzivnímu podnikání neuvádí. Nově schválený dokument Strategie regionálního rozvoje ČR 20142020 podrobně dokumentuje problematiku sociálních rozdílů a exkluze, nicméně ve své návrhové části zmiňuje podporu sociálního podnikání jen obecně. MMR je v současném programovacím období 207-2013 řídicím orgánem Integrovaného operačního programu (IOP).35 Stejně jako na centrální úrovni i zde nastává obdobný problém – hierarchická a kompetenční struktura krajů/obcí neumožňuje najít relevantní partnery/útvary, se kterými by bylo možno téma komunikovat a které by se této problematiky ujaly. (TESSEA, 2011, str. 29)
2.5.2 Vymezení nabídky podpory pro zájemce o zahájení vlastního podnikání Jedním ze zdrojů pro financování je Evropský sociální fond, který se zaměřuje na podporu neinvestičních projektů, jako je např. rekvalifikace nezaměstnaných, tvorba inovativních vzdělávacích programů pro zaměstnance, podpora začínajícím OSVČ, rozvoj vzdělávacích programů včetně distančních forem vzdělávání, modernizace kombinované a distanční formy studia aj. V Koncepci MSP 2014+ (MPO, 2012, str. 104) budou z tohoto fondu financována zejména opatření na podporu zaměstnanosti prostřednictvím samostatné výdělečné činnosti, podnikání a zakládání podniků, pomoci pracovníkům, podnikům a podnikatelům přizpůsobovat se změnám, investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení a bude se soustředit také na podpory výzkumu, technologického rozvoje a inovací prostřednictvím postgraduálního studia, odborné přípravy výzkumných pracovníků, vytváření sítí a partnerství mezi vysokoškolskými institucemi, výzkumnými a technologickými středisky a podniky. Vzhledem k tomu, že sociální podniky čelí problémům s financováním zahájení podnikatelské činnosti (investice do technologie, budov, do znalostí – lidské zdroje) v průběhu realizace podnikání (provozní kapitál, prodlužování splatnosti faktur) i v okamžiku případné expanze je podle Jetmara a kol. (2012, 33
MPO. OP PIK, 2.verze, červen 2013, str.63 Analýza opatření a realizovaných projektů v rámci OPLZZ je součástí této zakázky. 35 Analýza opatření a realizovaných projektů v rámci IOP je součástí této zakázky 34
30
str. 75) nezbytné zpřístupnění finančních zdrojů, které by doplnily iniciační příspěvek v podobě grantu. Tento aspekt se ukazuje jako nezbytný pro přežití sociálních podniků. Jde o to reálně zajistit přístup ke kapitálu prostřednictvím změnou situace na finančním trhu (pravidel regulace, více konkurence), spoluprací veřejného a soukromého sektoru při vytváření nabídky finančních produktů pro sociální podniky, rozšiřováním nabídky finančních nástrojů. Na tuto záležitost již reagovala Koncepce podpory MSP na období 2014 – 2020 (viz MPO, 2012, str. 84), ve které bude část podpory zaměřena i na začínající podnikatele. Zejména v hospodářsky slabých regionech (jako např. v regionech vymezených pro roky 2010–2013 usnesením vlády ČR č. 141/2010 jako regiony se soustředěnou podporou státu) je nutné podporovat právě tuto skupinu podnikatelů, která se může rekrutovat i z řad dlouhodobě nezaměstnaných osob a osob ohrožených či postižených sociální exkluzí. Pro začínající podnikatele bude klíčová podpora prostřednictvím zvýhodněných úvěrů, záruk, kapitálových vstupů (venture kapitál) a také poradenství. V této souvislosti bude využito zkušeností z realizace programů s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou a pilotního projektu Seed fond v rámci Operačního programu podnikání a inovace na období let 2007 až 2013. Tyto nástroje tak mohou napomoci k realizaci inovativních projektů v obtížné rané fázi podnikání. Přístup k finančním prostředkům sehrává velmi podstatnou roli při rozvoji podnikání. Finanční prostředky poskytují sociálním podnikům zejména veřejné zdroje. V některých zemích je rozvinuta významná podpora ze zdrojů soukromých, což je ale ovlivněno historicky, ekonomicky i kulturně. Dle výsledků výzkumu P3 (2013, str. 21) jsou v ČR v současné době hlavním zdrojem příjmů sociálních podniků příjmy z vlastní činnosti s celkovými 51,2%. Druhým zásadním zdrojem jsou strukturální fondy Evropské unie – výzva č. 30 OP LZZ a výzvy č. 1 a 8 IOP - s celkovou hodnotou 33,0%. Posledním zdrojem příjmů nad 5% jsou zdroje v odpovědi „jiné“, které zastupují zpravidla příspěvky z úřadů práce na osoby se zdravotním postižením. V tomto výzkumu (P3, 2013, str. 24) však téměř 2/3 podniků by potřebovaly další finanční zdroje. Z hlediska preferované formy dalšího financování zástupci SP nejvíce odpovídali u kategorie „jiné“, která obsahovala zpravidla dary, dotace či jiné nevratné zdroje. Druhou preferovanou variantou bylo získávání úvěrových prostředků na střednědobé financování, třetí pak úvěrové prostředky na dlouhodobé financování. Celkově je však přístup k finančním prostředkům pro začínající podnikatele náročný, zvláště v investičně náročnějších oborech.
2.5.3 Zaměření programů na cílové skupiny Programy zaměřené na SVČ (tj. mimo rámec OPLZZ) ukazují poměrně vysoký efekt na začátku sledovaného období od poskytnutí podpory daným osobám a dále pak v dlouhodobější perspektivě u podpořených osob (viz také Kulhavý a Sirovátka, 2008, str. 45). Pokles rizika nezaměstnanosti je až o cca 80 % proti neúčastníkům u programů SVČ, v průběhu sledovaného období se efekty s nepodpořenými účastníky srovnají, ale na konci sledovaného období 6 měsíců po skončení podpory se efekty podpořených osob výrazně zvyšují. Hora a Sirovátka (2012, str. 17) však zjistili, že dosavadní podpory SVČ poskytnutých z programů mimo rámec OPLZZ se znevýhodněných osob v podstatě netýkaly. Programy podpory samostatné výdělečné činnosti jsou více zaměřeny na osoby s vyšší úrovní vzdělání (i na VŠ), na osoby ve středním věku a na osoby bez zdravotních problémů, ale také na osoby, které pociťují určitou menší úroveň zdravotních problémů. 31
Z tohoto důvodu je v této kapitole zaměřena pozornost na vymezení globálního grantu Sociální ekonomika (výzvy č. 30) OPLZZ a výzev 1 a 8 IOP, které byly specificky orientovány právě na cílenou podporu sociálních podniků a podnikatelských aktivit znevýhodněných osob na trhu práce. MPSV vyhlásilo výše uvedené výzvy k předkládání žádostí o dotaci, které byly zaměřeny na podporu zahájení ekonomických aktivit, které budou dlouhodobým zdrojem vlastních příjmů sociálního podniku a to s využitím místních materiálních i lidských zdrojů, a dále na podporu vytvoření pracovních míst pro osoby ze znevýhodněných sociálních skupin. Oprávněnými žadateli jsou fyzické osoby (OSVČ) a tyto formy podnikatelských právnických osob: společnost s ručením omezeným, akciová společnost, komanditní společnost, družstvo, veřejná obchodní společnost a podnikatelské právnické osoby podnikající na základě oprávnění podle zvláštních právních předpisů. Žadateli mohou být také nestátní neziskové organizace, a to obecně prospěšná společnost a evidovaná (církevní) právnická osoba. Žadatel musí vyvíjet nové podnikatelské aktivity typu a), b), a c) na volném trhu na základě nového živnostenského oprávnění/jiného oprávnění k podnikání definovaného příslušným předpisem, u nové podnikatelské aktivity typu d) je podmínkou již existující platné živnostenské oprávnění/jiné oprávnění k podnikání definovaného příslušným předpisem. Žadatel musí mít sídlo v ČR, realizace projektu a podnikatelských aktivit v době udržitelnosti musí probíhat mimo region hlavního města Prahy. Provozovna podniku musí mít sídlo v ČR. Mezi podporované druhy činností patří nové podnikatelské aktivity/rozšíření kapacity podniku naplňující současně tyto principy sociálního podnikání, a dále také nové podnikatelské aktivity osob samostatně výdělečně činných (bez zaměstnanců), které jsou zároveň osobami uvedenými v cílových skupinách a současně naplňují principy sociálního podnikání (jejich podnikání má sociální, environmentální a ekonomický přínos). Podporovanými cílovými skupinami jsou osoby sociálně vyloučené nebo ohrožené sociálním vyloučením, a to: 1. osoby se zdravotním postižením – osoby, jejichž zdravotní postižení představuje určité znevýhodnění ve vztahu k ostatním členům společnosti; definice této cílové skupiny vychází ze z. č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů nebo ze z. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů; 2. mládež a mladí dospělí – mládež ohrožená sociálně patologickými jevy, mladí dospělí opouštějící ústavní zařízení, věková skupina 15-26 let; jedná se o mladé lidi, kteří např. o pocházejí ze sociálně slabých rodin, o volný čas tráví převážně pasivně či neorganizovaně a proto jsou ve vyšší míře ohroženi sociálně nežádoucími jevy (jako např. poruchy chování, násilí, vandalismus, šikana, kriminalita, rasismus, drogové závislosti, alkoholismus, prostituce, pornografie, gamblerství atd.), o nacházejí se v obtížné životní situaci příp. konfliktu se sociálním okolím a společenskými normami, o selhávají v profesní přípravě a jsou ohroženi nezaměstnaností. Touto cílovou skupinou se nerozumí absolventi škol evidovaní na Úřadech práce. způsob doložení: čestné prohlášení od pomáhající organizace o příslušnosti k cílové skupině, např. zařízení, které osoba opouští; 32
3. osoby bez přístřeší – osoby, které nemají ubytovací možnosti, popř. obývají nouzová obydlí; způsob doložení: čestné prohlášení od pomáhající organizace o příslušnosti k cílové skupině; 4. osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody; 5. oběti trestné činnosti, oběti domácího násilí, oběti obchodu s lidmi, osoby komerčně zneužívané; 6. osoby pečující o osobu blízkou – osoby pečující o osobu blízkou z různých příčin ohroženou sociálním vyloučením, které se samy díky této péči dostávají do situací, kdy jsou znevýhodněny v přístupu ke službám či na trh práce; 7. osoby se zkušeností se závislostí na návykových látkách – osoby s diagnostikovanou závislostí na návykových látkách, které a) úspěšně ukončily minimálně 3 měsíční ambulantní či pobytovou léčbu nebo b) prokazatelně poslední 3 měsíce souvisle abstinují; 8. osoby, které jsou dlouhodobě nezaměstnané a jsou déle než 1 rok vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání Úřadu práce ČR; 9. další nespecifikované sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené osoby, které byly (bezprostředně, tj. max. 3 měsíce před nástupem do zaměstnání) či jsou uživateli registrované sociální služby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
2.5.4 Ostatní iniciativy Další specifické formy financování SP a InP Podpora sociálního podnikání a inkluzivního podnikání z neveřejných zdrojů je rozvinuta zejména ve starých členských zemích. Neveřejná finanční podpora je zajišťovaná soukromými institucemi, které jsou samy často sociálními podniky (GLE, Redeco, 2008). V této oblasti se také uplatňují instituce veřejno-soukromého partnerství. Jak uvádí Lukeš, Jakl (2012, str. 7), tak v oblasti podnikatelského financování je stále problémem dostupnost zárodečného financování a financování expanze rostoucí firmy. Povědomí o financování raných fází vývoje firem se zlepšuje jen velmi pozvolna, tudíž banky v ČR se stále zaměřují na velké projekty s nízkou mírou rizika. Dle semináře k projektu COPIE (MPSV, 2012) nejsou v ČR dostupné vhodné finanční produkty (zejm. mikropůjčky, záruky, kapitálové vstupy, dluhopisy) pro znevýhodněné podnikatele a sociální podniky, a to jak pro fázi zahájení podnikání, tak pro jeho udržení/rozvoj. Mezera na trhu mikropůjček je často zaplňována lichvářskými (neetickými nebo podvodnými) půjčkami. Samotné granty a příspěvky (nevratné formy podpory) na zahájení podnikání dostatečně nemotivují k dlouhodobé udržitelnosti podnikání a způsobují vyšší riziko narušení trhu. Příčinou je podle Jetmara a kol. (2012, str. 56) i to, že ČR nemá doposud praktické zkušenosti s podporou seed funds, equity funds a dalších forem rizikového kapitálu spolufinancovaných z veřejných zdrojů či poskytovaných v rámci veřejného a soukromého partnerství, případně veřejného a societálního partnerství (užívaného v případě sociálního podnikání). Nízká dostupnost úvěrů od bank vychází převážně z problému ručení za poskytnutý úvěr. Banky požadují jako zástavu nemovitosti, které většina podniků nevlastní, nebo požadují zajištění úvěrů ručiteli. Jako další podmínku si banky často kladou jistou výši obratu, což je výrazný problém hlavně pro začínající podniky (Jetmar a kol., str. 66). Všechny tyto aspekty vyplývají z nízké znalosti a 33
celkového povědomí zástupců finančních institucí, kteří často ani nemají představu o významu SP a InP (Jetmar a kol., str. 67). Hlavní bariéry a rizika spojená s poskytováním mikropůjček v ČR jsou (PwC, 2012, str. 4): -
nadprůměrný podíl případů platební neschopnosti v portfoliích příjemců podpory, limitované využití a uplatnění zajišťovacích nástrojů (tzv. mitigantů rizika), nejčastěji směnek, obtížná vymahatelnost nesplácených půjček, zejména poskytnutých z veřejných zdrojů, vysoké provozní náklady spojené s poskytováním úvěrů a správou úvěrového portfolia.
Z důvodů výše uvedených rizik pak finanční sektor poskytuje podle Jetmara a kol. (2012, str. 69) produkty (úvěry) pro sociální podniky v malém měřítku, spíše jako pilotní iniciativy v rámci aktivit CSR (corporate social responsibility – společenská odpovědnost firem). Podpora sociálních podniků ze strany veřejného sektoru má pilotní a inovativní charakter a je v podstatě reprezentována granty spolufinancovanými z ESF a EFRR, které jsou administrovanými MPSV. Celkovým důsledkem pak je situace, kdy v ČR neexistuje široká škála institucí se zkušenostmi v oblasti mikrofinancování. (PwC, 2012) V ČR tak existuje nedostatečně pokrytý segment sociálních mikropůjček pro sociálně či ekonomicky znevýhodněné skupiny za účelem zvýšení počtu podnikajících (OSVČ), rozvoje sociálních podniků a sociálního podnikání (viz také PwC, 2012, str. 5 a 8). Dle Jetmara a kol. (2012, str. 55) je z hlediska podpory sociálních podniků nedoceněna role dostupnosti úvěrů pro podnikatele v oblasti sociální ekonomiky (podnikání se societárními cíli, podnikání podporující sociální začleňování). Tento nástroj by se mohla stát komplementem poskytování grantů ve fázi budování sociálního podniku i jako postgrantový instrument pro tyto typy podnikatelů v období dalšího růstu a expanze jejich podnikání. Tato tématika je rovněž zajímavá i s ohledem na snahy prosazovat zavádění nástrojů finančního inženýrství v případě působnosti ESF, v rámci kterého by měla být podpora znásobena využitím finančních nástrojů tak, aby došlo k podpoře studentů, tvorbě nových pracovních míst, mobility pracovní síly, sociálnímu začleňování a sociálnímu podnikání. Využití finančních nástrojů v programovém období 2014+ je zvažováno v oblasti podpory zahájení podnikání uchazečů a zájemců o zaměstnání v rámci realizace nových či inovativních nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Před případným využitím finančních nástrojů bude zpracováno ex-ante posouzení vhodnosti a podmínek pro jejich využití, a to dle čl. 32 obecného nařízení. (Regiopartner, 2013, str. 10) S ohledem na finanční možnosti NNO bylo diskutováno na tematických fokusních skupinách i na téma využití finančních nástrojů jako např. úvěr, revolving aj., kterými by se případně daly suplovat dotace ze strukturálních fondů. Účastníci FS se jednoznačně shodli na tom, že takovéto nástroje pro ně nepřipadají v úvahu. Toto doporučení rovněž rozporuje Asociace MSP a živnostníků ČR, zastoupená p. Karlem Havlíčkem, který na semináři MMR dne 17. 9. 2012 ve své prezentaci nedoporučoval podporu sociálně vyloučených osob v případě JASMINE.
34
První příklad financování problematiky sociálního podnikání v ČR bankovním sektorem36 ČSOB vyhlásilo 2. srpna 2013 nový grantový program, který má za cíl pomáhat již fungujícím sociálním podnikům. Každý podpořený podnik získá finanční dotaci ve výši až 40 000 Kč. Navíc lze získat finanční pomoc na odborné poradenství v hodnotě až 40 000 Kč, která poslouží k vyšší efektivnosti a účinnosti firmy. ČSOB Grantový program je určen na podporu stabilizace a rozvoje již existujících sociálních podniků díky finanční dotaci a odbornému poradenství, které bude zajišťovat P3 – People, Planet, Profit, o.p.s. a družstvo Ergotep jako partneři projektu. V první fázi se plánuje podpořit až 5 podniků, mezi něž bude rozděleno až 400 000 Kč. O grant na podporu sociálního podnikání mohou žádat sociální firmy, které existují déle než 2 roky a jsou prokazatelně ekonomickou jednotkou sociálního typu. Grantový programu bude podporovat
sociální firmy, které zaměstnávají osoby se zdravotním postižením nebo osoby znevýhodněné (např. mládež a mladé dospělé v těžké životní situaci, osoby bez přístřeší a po výkonu trestu, osoby se závislostmi, etnické menšiny, dlouhodobě nezaměstnané, osoby pečující o rodinné příslušníky). sociální podniky, které přispívají k místnímu rozvoji nebo poskytují obecně prospěšné služby v oblasti sociálního začleňování (např. výdělečné aktivity nestátních neziskových organizací na dofinancování jejich hlavní činnosti, environmentální podnikání, fair trade, komunitně podporované zemědělství)
Poskytování mikrofinancování SP a InP v kontextu poradenských a vzdělávacích služeb Podpora zahájení sociálního nebo inkluzivního podnikání však nemusí být pouze ve finanční podobě, ale může mít i komplexnější charakter, tj. poradenské a vzdělávací služby, mentorství a koučink. Nedostatek zkušeností, znalostí a základních podnikatelských dovedností je velmi charakteristický při zahájení podnikání obecně, ale zejm. sociálního podnikání. Ochota a odvaha podnikat jsou závislé na množství faktorů, mezi něž patří rodinné zázemí (zda rodiče podnikali), věk, zdravotní stav, pracovní a podnikatelské zkušenosti, vzdělání, přístup k finančním zdrojům a do podnikatelských sítí, výše sociálních podpor apod. (OECD, EC, 2012b; OECD, EC, 2012c). Problematika poradenských a vzdělávacích služeb, mentorství a koučinku je jako nezbytná záležitost podpory SP velmi úzce propojena s financováním této problematiky. Dle zahraničních zkušeností vyplývá (PwC, 2012, str. 4), že podpora mikrofinancování není omezována pouze na začínající podnikatele. Z hlediska podmínek poskytování podpory je snahou nastavit parametry poskytovaných produktů maximálně v souladu s tržním prostředím, kdy např. úroková míra je v některých případech vyšší než standardní tržní. Je to z toho důvodu, že je potřeba zohlednit vyšší rizikovost těchto produktů a vysoké provozní náklady a náklady na správu portfolia. Důležitým aspektem je rovněž skutečnost, že finanční podpora je vždy spojena s osobním přístupem k příjemci podpory / podnikateli. Ve všech schématech je vždy kladen důraz na další vzdělávání podnikatelů, poradenství, coaching a mentoring s cílem zvyšovat podnikatelské dovednosti a tím i stabilitu příjemce podpory / podnikatele, což by mělo zahrnovat zejména následující oblasti (PwC, 2012, str. 35): 36
Zdroj: http://www.p-p-p.cz/cz/novinky/231-csob-rozdeli-400-000-korun-mezi-socialni-podniky 35
-
zvyšování finanční gramotnosti, přípravu business plánu, marketingové strategie včetně identifikace tržního potenciálu, trénink vyjednávacích schopností a dovedností pro účely jednání s poskytovateli podpory, příp. s potenciálními investory, pomoc s odbytem.
2.5.5 Podpůrné veřejné programy pro zahájení SP a InP Podpora sociálního podnikání a inkluzivního podnikání jako prostředku pro zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce se objevuje ve všech vyspělých státech. Sociální sektor sehrává významnou roli právě v boji s nezaměstnaností, zejm. osob znevýhodněných na trhu práce. Nízká úroveň rozvoje SE se projevuje nedostatkem pracovních příležitostí pro osoby znevýhodněné na trhu práce a jejich nezaměstnanost pak s sebou nese další důsledky nejen finančního charakteru. Stát se obvykle snaží špatnou situaci na trhu práce řešit nástroji APZ, včetně dotačních programů, které umožňují/podporují zejména návrat a začlenění znevýhodněných skupin na trh práce. Jako osoby znevýhodněné na trhu práce byly v dokumentech vymezeny tyto skupiny: ženy, mladí lidé, osoby starší 50 let, osoby se zdravotním postižením, příslušníci menšin. Handicapy těchto skupin jsou rozdílné, nicméně se zde objevují určité společné znaky, zejm. v oblasti nedostatečné kvalifikace. Pokud jsou vhodně nastaveny podpůrné programy, rozšiřují se možnosti zaměstnávání pro znevýhodněné, včetně podpory zahájení podnikání (OSVČ). Dotační programy jsou často stavěny přímo pro jednotlivé znevýhodněné skupiny (EC, 2010), zejm. pro ženy, seniory a mladé osoby. Kvalitní podpůrné služby však v ČR nejsou v dostatečné míře dostupné (zejm. informace, vzdělávání, poradenství, koučování, mentoring, síťování, evaluace) pro zahájení, udržení a rozvoj sociálního podnikání (viz MPSV, 2012). U podpůrných služeb pro zahájení podnikání znevýhodněných poskytovaných prostřednictvím ÚP ČR a projektů ESF není zaveden systém zajištění kvality těchto služeb a existuje tak zvýšené riziko zhoršení situace znevýhodněných podnikatelů v případě neúspěchu. Podpůrné služby pro znevýhodněné podnikatele ve fázích po zahájení podnikání nejsou dostupné téměř vůbec. Na tento zásadní problém již reagovalo MPO ve své Koncepci podpory MSP na další období (MPO, 2012), ve které je konstatováno, že začínající inovační podniky obecně v Česku ke svému rozvoji a překlenutí počátečních obtíží podnikání potřebují mj. podnikatelské know-how, které typicky nositelé technických řešení nemají. To jim mohou poskytnout vhodně zacílené poradenské služby, které pomohou začínajícím podnikatelům sestavit kvalitní business plán a prostřednictvím kouče zajistí první kroky v jeho provádění. Důsledkem nerozvinutých podpůrných služeb je neochota podnikat, jít do rizika, sebezaměstnat se. Pokud je nezaměstnanost dlouhodobějšího rázu, může vzniknout závislost na sociálních dávkách a snižuje se snaha nějak situaci řešit (nízké sebevědomí, rezignace apod.). Rozvinutý segment podpůrných služeb může usnadnit lidem cestu zpět na trh práce jako zaměstnanců, ale i zahájením vlastního podnikání.
36
Podpora sociálního podnikání v ČR – konkrétní podpůrný projekt OPLZZ37 Projekt „Podpora sociálního podnikání v ČR“, registrační číslo: CZ.1.04/3.1.00/04.00011, který se realizuje od 1. 10. 2012 do 30. 6. 2015 je zaměřen na otestování podpůrné struktury pro budoucí a současné zaměstnavatele v segmentu sociálního podnikání v ČR a současně pomoci najít optimální pojetí podpory sociálního podnikání v prostředí ČR a vytvořit tak nezbytné předpoklady pro implementaci sociální ekonomiky jako standardního nástroje sociální politiky a politiky podpory podnikání. Projekt navazuje na zkušenosti vyhlášených výzev č. 30 OP LZZ a č. 1/8 IOP, které od roku 2009 podporují vznik a rozvoj nových podnikatelských aktivit zaměřených na sociální podnikání. Projekt je primárně zaměřen na ověření podpory SP formou sítě lokálních konzultantů a expertů/koučů, kteří budou poskytovat individuální poradenství k sociálnímu podnikání. Sekundárně je ambicí projektu přispět ke koncepčnímu uchopení tématu, a to např. vytvořením sady indikátorů, které přispějí k rozpoznání sociálního podniku a integračního sociálního podniku. Tento nástroj bude následně využit pro potřeby politiky podpory SP. Cílem projektu je podpořit rozvoj SP v ČR, a to vytvořením sítě lokálních konzultantů a expertů/koučů, kteří poskytnou budoucím a současným zaměstnavatelům odbornou podporu. Naplnění cíle je prostřednictvím 8, resp. 10 konzultantů a 3, resp. 5 expertů/koučů. K naplnění cíle také přispěje možnost stáží. Cílem je také účast v mezinárodní síti, což umožní přenos vhodných modelů fungování do českého prostředí. Naplnění cíle je vstup do The network for better future for social economy II. Cílem je vytvoření sady indikátorů pro integrační sociální podnik a sociální podnik. Naplněním cíle je metodika, sada indikátorů a závěrečná zpráva.
Finanční podporu může poskytnout i úřad práce osobám, které jsou vedeny v evidenci úřadu práce jako nezaměstnaní a rozhodnout se provozovat SVČ. Tyto příspěvky jsou udělovány na základě dohody mezi OSVČ a úřadem práce a o jejich udělení, resp. výši příspěvku rozhoduje úřad práce. Jedná se o následující příspěvky (TESSEA, 2011, str. 26): a) Zřízení společensky účelného místa – uchazečům o zaměstnání, kteří vytvoří tzv. společensky účelné pracovní místo, čímž může být i místo za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti, lze na základě dohody poskytnut příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa – výše tohoto příspěvku se liší podle toho, jak vysoká je míra nezaměstnanosti v regionu a odvíjí se od výše průměrné mzdy v národním hospodářství. b) Překlenovací příspěvek může úřad práce na základě dohody poskytnout uchazeči o zaměstnání za účelem samostatné výdělečné činnosti. Příspěvek se poskytuje nejdéle po dobu 3 měsíců. Jeho výše však není příliš významná (návrh novely zákona o zaměstnanosti počítá s jeho zrušením, pokud bude návrh schválen, od roku 2009). c) Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa a částečnou úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo – poskytuje se uchazeči o zaměstnání se zdravotním postižením, který se rozhodl vykonávat SVČ. V případě uzavření dohody úřad práce částečně přispívá k úhradě předem dohodnutých provozních nákladů až do stanovené výše. Výše příspěvku se odvíjí od míry zdravotního postižení, průměrné mzdy v národním hospodářství a počtu zřízených pracovních míst. Podmínkou poskytnutí příspěvku je provozování SVČ min. po dobu dvou let.
37
Zdroj: Zdroj: http://www.esfcr.cz/projekty/podpora-socialniho-podnikani-v-cr 37
Vzhledem k tomu, že sociální podniky čelí problémům s financováním zahájení podnikatelské činnosti (investice do technologie, budov, do znalostí – lidské zdroje) v průběhu realizace podnikání (provozní kapitál, prodlužování splatnosti faktur) i v okamžiku případné expanze je podle Jetmara a kol. (2012, str. 75) nezbytné zpřístupnění finančních zdrojů, které by doplnily iniciační příspěvek v podobě grantu. Tento aspekt se ukazuje jako nezbytný pro přežití sociálních podniků. Jde o to reálně zajistit přístup ke kapitálu prostřednictvím změnou situace na finančním trhu (pravidel regulace, více konkurence), spoluprací veřejného a soukromého sektoru při vytváření nabídky finančních produktů pro sociální podniky, rozšiřováním nabídky finančních nástrojů. Na tuto záležitost již reagovala Koncepce podpory MSP na období 2014 – 2020 (viz MPO, 2012, str. 84), ve které bude část podpory zaměřena i na začínající podnikatele. Zejména v hospodářsky slabých regionech (jako např. v regionech vymezených pro roky 2010–2013 usnesením vlády ČR č. 141/2010 jako regiony se soustředěnou podporou státu) je nutné podporovat právě tuto skupinu podnikatelů, která se může rekrutovat i z řad dlouhodobě nezaměstnaných osob a osob ohrožených či postižených sociální exkluzí. Pro začínající podnikatele bude klíčová podpora prostřednictvím zvýhodněných úvěrů, záruk, kapitálových vstupů (venture kapitál) a také poradenství. V této souvislosti bude využito zkušeností z realizace programů s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou a pilotního projektu Seed fond v rámci Operačního programu podnikání a inovace na období let 2007 až 2013. Tyto nástroje tak mohou napomoci k realizaci inovativních projektů v obtížné rané fázi podnikání. Cílem také bude povzbudit zájem obyvatel ČR o podnikání, a to nejlépe v high-tech oborech, což by významně přispělo i k celkovému zvýšení diverzifikace české ekonomiky. Jedním ze zdrojů pro financování je Evropský sociální fond, který se zaměřuje na podporu neinvestičních projektů, jako je např. rekvalifikace nezaměstnaných, tvorba inovativních vzdělávacích programů pro zaměstnance, podpora začínajícím OSVČ, rozvoj vzdělávacích programů včetně distančních forem vzdělávání, modernizace kombinované a distanční formy studia aj. V Koncepci MSP 2014+ (MPO, 2012, str. 104) budou z tohoto fondu financována zejména opatření na podporu zaměstnanosti prostřednictvím samostatné výdělečné činnosti, podnikání a zakládání podniků, pomoci pracovníkům, podnikům a podnikatelům přizpůsobovat se změnám, investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení a bude se soustředit také na podpory výzkumu, technologického rozvoje a inovací prostřednictvím postgraduálního studia, odborné přípravy výzkumných pracovníků, vytváření sítí a partnerství mezi vysokoškolskými institucemi, výzkumnými a technologickými středisky a podniky.
2.5.6 Regionální programy podpory Dle studie TESSEA (2011, str. 29, 30) vyplývá, že v současné době neexistuje na regionální úrovni žádný finanční nástroj podpory. Většina sociálních podnikatelů se však shodne na tom, že velký potenciál vidí v možnosti zadávání veřejných zakázek se společensky prospěšným rozměrem. Z veřejných rozpočtů jsou každý rok vydávány nemalé částky na nákup výrobků a služeb. Pokud by veřejné zakázky byly zadávány transparentně a mezi kritérii by se nacházel i požadavek na společenskou prospěšnost uchazeče, pak by ve výsledku kraje a obce nejen ušetřily finanční prostředky, ale přispěly by také k udržitelnému rozvoji, podpořily by integraci znevýhodněných skupin obyvatel a obecně podpořily ekonomický rozvoj ve svém regionu. Výjimkou je Hl. m. Praha, kde byl z prostředků Operačního programu Praha – Adaptabilita podpořen vznik několika sociálních podniků. V současné době je v Praze z těchto prostředků připravován individuální projekt na založení 38
Centra sociálního podnikání. Sociální podnikání by mělo být představitelům krajů a obcí interpretováno mj. jako jeden z perspektivních a optimálních nástrojů k řešení sociálních, místních a regionálních problémů – sociální podnikatel totiž většinou disponuje hlubokou znalostí svého prostředí, využívá lokálních a regionálních vazeb, svého sociálního kapitálu. Sociální podnikání bývá také velmi často spojováno s inovativními a kreativními přístupy k řešení problémů, to lze nejlépe dokumentovat na příkladech dobré praxe. Programy rozvoje krajů, jako základní koncepční dokumenty regionálního rozvoje, ve svých analytických částech zdůrazňují sociální problematiku a nutnost jejího řešení, zejména ve vztahu k trhu práce a sociální exkluzi, k níž dochází (sociálně vyloučené komunity a práce s nimi). V návrhových částech se obvykle zabývají podporou podnikání či podnikatelského prostředí obecně, nikoli specificky pro oblast sociálního a inkluzivního podnikání, i když v některých odvětvích, např. v cestovním ruchu nebo sociálních službách, by se tyto možnosti nabízely38. Vzhledem k tomu, že v současnosti platné dokumenty byly koncipovány cca před 7 lety, kdy problematika sociálního a inkluzivního podnikání nebyla zdůrazňována, lze očekávat, že při tvorbě nových dokumentů v současné době se tato problematika v jejich strategiích alespoň okrajově objeví. Kraje mají také zpracovány Strategie rozvoje lidských zdrojů, ale i v nich se tato problematika téměř neobjevuje. Lze tedy konstatovat, že v krajích ČR neexistují přímo zacílené programy na podporu sociálního a inkluzivního podnikání (koncipované a řízené z krajské úrovně). I když se rozvojové dokumenty krajů často zmiňují o nutnosti začleňování znevýhodněných osob na trh práce, soustavná podpora neexistuje. V krajích jsou realizovány projekty na podporu SP a InP především s využitím prostředků evropských fondů, zejména ESF (OP Lidské zdroje a zaměstnanost řízený MPSV). Kraje mají zpracované koncepce pro integraci znevýhodněných skupin (menšiny, zdravotně postižení), ale podpora inkluzivního podnikání v opatřeních uvedena není, spíše se orientují na začlenění na trh práce formou zaměstnaneckého poměru. Ve všech krajích jsou v současnosti na podporu podnikání využívány operační programy, a to jak OP řízené ministerstvy (OPPI, OP LZZ, část. IOP), tak regionální operační programy. ROP NUTS II Střední Čechy (Středočeský kraj)39 , ROP NUTS II Jihozápad (Plzeňský a Jihočeský kraj)40, ROP NUTS II Severozápad (Karlovarský a Ústecký kraj)41, ROP NUTS II Jihovýchod (Kraj Vysočina a Jihomoravský kraj)42 a ROP NUTS II Střední Morava (Olomoucký a Zlínský kraj)43 mají velmi podobnou 38
Zpracováno podle programů rozvoje krajů dostupných na webových stránkách krajů Programový dokument k ROP regionu soudržnosti Střední Čechy 2007-2013,verze k 1.11.2011, on-line [cit. 20.8.2013] http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Regionalni-operacniprogramy/ROP-Stredni-Cechy 40 Regionální operační program NUTS II Jihozápad na období 2007-2013, revize č. 4 ke dni 6. 6. 2011 on-line [cit. 20.8.2013] http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-20072013/Regionalni-operacni-programy/ROP-Jihozapad 41 Regionální operační program NUTS II Severozápad pro období 2007-2013, verze 25.10.2011 on-line [cit. 20.8.2013] http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Regionalni-operacniprogramy/ROP-Severozapad 42 Regionální operační program NUTS II Jihovýchod 2007 – 2013, listopad 2007, on-line [cit. 20.8.2013] http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Regionalni-operacni-programy/ROPJihovychod 43 Regionální operační program regionu soudržnosti Střední Morava 2007 – 2013, verze 14 on-line [cit. 20.8.2013], http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Regionalni-operacniprogramy/ROP-Stredni-Morava 39
39
strukturu strategické části, tři věcné prioritní osy44 jsou zaměřeny na regionální dopravu, cestovní ruch a rozvoj území. I když podpora sociálního a inkluzivního podnikání není v ROPech explicitně vyjádřena, určitý prostor pro podporu sociálních podniků, příp. podporu inkluzivního podnikání lze najít zejména v rámci prioritních os zaměřených na integrovaný rozvoj území. Jedná se o veřejné služby a využívání podnikatelské infrastruktury jako nefinančního nástroje podpory sociálního a inkluzivního podnikání (budování podnikatelské infrastruktury je v dokumentech velmi často spojováno a revitalizací brownfields). ROP NUTS II Severovýchod (Liberecký, Karlovarský a Pardubický kraj)45 výše zmíněnou strukturu prioritních os rozšiřuje o prioritní osu rozvoj podnikatelského prostředí. V rámci této osy opět lze najít prostor pro podporu sociálního a inluzivního podnikání. Podobně ROP NUTS II Moravskoslezsko (Moravskoslezský kraj)46 svou strategii také naplňuje pomocí 4 věcných prioritních os. Podobně jako ostatní ROPy řeší problematiku regionální dopravy a rozvoje území (města i venkov mají vlastní prioritní osu). Cestovní ruch v tomto ROPu není tak akcentován, je součástí prioritní osy Podpora prosperity regionu. Nicméně podpora sociálního a inkluzivního podnikání zde není zmíněna, opět lze ale najít možnosti po podporu těchto druhů podnikání v rámci některých opatření této prioritní osy (příp. prioritních os na podporu měst a venkova). V některých regionech soudržnosti se v průběhu současného programovacího období pilotně ověřovalo využití nástrojů finančního inženýrství47. Získané zkušenosti by se měly promítnout do přípravy období 2014-2020a využít i pro koncepci podpory sociálního a inkluzivního podnikání.
2.5.7 Národní programy podpory Přímá podpora zahájení činnosti nových sociálních podniků a podpora inkluzivního podnikání nebo jejich rozvoje je poskytována prostřednictvím OP LZZ a IOP následovně: MPSV je jedno ze tří ministerstev, kterých se agenda sociálního a inkluzivního podnikání týká. V současné době je jediným ministerstvem, které se této problematice věnuje, resp. aktivně angažuje v podpoře rozvoje sociální ekonomiky, vzniku sociálních podniků (viz také TESSEA, 2011, str. 26). V OP LZZ poskytována podpora na zahájení a rozvoj sociálního podnikání (vč. zahájení podnikání OSVČ ze znevýhodněných osob) v prioritní ose 3 Sociální integrace a rovné příležitosti, v oblasti podpory 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb v rámci globálního grantu Sociální ekonomika (výzva č. 30).
44
Čtvrtou osu tvoří technická pomoc. Regionální operační program NUTS II Severovýchod pro období 2007 – 2013, verze 3.0, 11. listopadu 2011 on-line [cit. 20.8.2013], http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Regionalnioperacni-programy/ROP-Severovychod 45
46
Regionální operační program regionu soudržnosti Moravskoslezsko 2007-2013, verze 3, 31.10.2011 on-line [cit. 20.8.2013] http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Regionalnioperacni-programy/ROP-Moravskoslezsko 47
vizhttp://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Narodni-organ-pro-koordinaci/Novinky/Zavery-zuskutecneneho-kulateho-stolu-na-tema-Fina, [cit. 20.8.2013] 40
V IOP je podpora sociálního podnikání (vč. zahájení podnikání OSVČ ze znevýhodněných osob) poskytována v oblasti intervence 3.1c Investiční podpora poskytovatelům sociálních služeb, zaměstnavatelům a dalším subjektům při prosazování a realizaci nástrojů sociální ekonomiky (výzvy č. 1 a 8). Níže je uveden popis nepřímé podpory sociálního podnikání v oblastech podpory OP LZZ 2.1, 3.2, 3.3, 3.4 a 5.1 (služby a aktivity přispívající k rozvoji sociální podnikání), a dále popis podpory inkluzivního podnikání (podnikání znevýhodněných osob) v OP LZZ:
V oblasti podpory 2.1 OP LZZ je v rámci nástrojů a opatření APZ (prostřednictvím aktivit ÚP nebo jiných organizací) poskytována podpora pro zahájení podnikání nezaměstnaných (uchazečů o zaměstnání) a pro rozvoj konceptů a modelů sociálního podnikání (v rámci některých regionálních projektů ÚP ČR). V oblasti podpory 3.2 OP LZZ jsou zejména v rámci činnosti Agentury pro sociální začleňování realizovány analytické a poradenské aktivity směřující k rozvoji sociálního podnikání v sociálně vyloučených lokalitách. V oblasti podpory 3.3 OP LZZ jsou podporovány projekty s obdobným zaměřením, aktivitami a cílovými skupinami jako projekty sociálního podnikání ve výzvě č. 30 OP LZZ. V těchto projektech nejsou cílové skupiny podporovány v rámci činnosti sociálního podniku, nicméně zajišťují pro cílové skupiny obdobné aktivity (příprava na zaměstnání a vzdělávání, vytváření pracovních míst a podpora při zaměstnávání). V oblasti podpory 3.3 OP LZZ je podporováno zahájení podnikatelské činnosti osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených. V oblasti podpory 3.4 OP LZZ jsou v rámci grantových projektů podporovány aktivity na zahájení podnikání rodičů (zejm. žen) na rodičovské dovolené či osob pečujících o závislého člena rodiny. V rámci oblasti podpory 5.1 OP LZZ je podpořena řada projektů, které prostřednictvím mezinárodní spolupráce zavádějí nebo rozvíjejí služby či aktivity směřující k budování kapacit a znalostí v oblasti sociálního podnikání a podnikání znevýhodněných (vzdělávání, poradenství, síťování, modely sociálního podnikání apod.).
MPO a jeho dotační programy se nezaměřují přímo na podporu subjektů sociální ekonomiky, sociální podniky ale mohou žádat v rámci stávajících výzev ministerstva určených pro malé a střední podniky. Výzvy se zaměřují na podniky ve všech stádiích jejich životního cyklu, tzn. jak na začínající, tak na již fungující. Výzvy v rámci Operačního programu Podnikání a Inovace (OPPI), jehož administrátorem je CzechInvest, jsou z velké části zaměřeny na podporu investic, z menší části pak na financování poradenství a vzdělávání. Nemalou překážkou v rámci tohoto operačního programu se může jevit, zejména pro začínající sociální podniky, podmínka úhrady minimálně 40 % (výše se může měnit dle velikosti podniku a regionu) způsobilých výdajů projektu z vlastních prostředků. ČMZRB zaujala k financování sociálních podniků poměrně rezervovaný postoj, své priority si totiž nestanovuje sama, ale určuje jí je vláda, resp. MPO. Pokud by se vláda rozhodla sociální podnikání podporovat, ČMZRB by svůj postoj vůči tomuto segmentu jistě změnila a diskuze by mohla být vedena i o vytváření speciálních finančních produktů pro sociální podnikatele. Finanční podpora pro začínající podnikatele existuje v rámci OPPI v rámci dílčího programu podpory začínajících podnikatelů START – zde je možné získat bezúročný úvěr (pro fyzickou osobu až do výše od Českomoravské záruční a rozvojové banky AŽ do výše 90 % celkových uznatelných nákladů projektu, přičemž min. úvěr činí 100 000 Kč, 41
max. ve výši až 750 000 Kč (fyzická osoba a právnická osoba s jedním společníkem) a až 1 500 000 Kč (právnická osoba s více společníky), doba splatnosti 7 let. Ze stejného programu je možné získat i zvýhodněnou záruku s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru. (TESSEA, 2011, str. 26)
2.5.8 Regionální strategie ve smyslu InP a SP V krajích České republiky neexistují strategie přímo cílené na podporu sociálního nebo inkluzivního podnikání.
42
3. SOUHRN POZNATKŮ DLE JEDNOTLIVÝCH DOKUMENTŮ
3.1 Relevantní dokumenty k tématice SP a InP 3.1.1 Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007 - 2013, MPSV, revize č. 3, 2013 Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) je jedním z operačních programů financovaných v období 2007-2013 z Evropského sociálního fondu (ESF). Program je zaměřen na trh práce a jeho globálním cílem je „Zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost lidí v ČR na úroveň průměru 15 nejlepších zemí EU“. OP LZZ je zaměřený na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím aktivní politiky na trhu práce, profesního vzdělávání, dále na začleňování sociálně vyloučených obyvatel zpět do společnosti, zvyšování kvality veřejné správy a mezinárodní spolupráci v uvedených oblastech. Detailní informace o OP LZZ a podpořených projektech jsou k dispozici na www.esfcr.cz . V OP LZZ poskytována podpora na zahájení a rozvoj sociálního podnikání (vč. zahájení podnikání OSVČ ze znevýhodněných osob) v prioritní ose 3 Sociální integrace a rovné příležitosti, v oblasti podpory 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb v rámci globálního grantu Sociální ekonomika (výzva č. 30). Nepřímá podpora sociálního podnikání je rovněž v oblastech podpory OP LZZ 2.1, 3.2, 3.3, 3.4 a 5.1 (služby a aktivity přispívající k rozvoji sociální podnikání). Rovněž jsou důležité projekty OP LZZ na podporu zahájení či rozvoje podnikání OSVČ se zaměřením na znevýhodněné na trhu práce včetně vyhodnocení jejich dopadů Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: Široce zaměřený strategický dokument pokrývající všechny typy cílových skupin. Do roku 2005 klesal počet zaměstnaných osob se středním vzděláním bez maturity a se základním vzděláním. Tyto změny zaměstnanosti však lze považovat spíše za důsledek změn vzdělanostní struktury obyvatelstva v souvislosti s demografickými změnami než změn souvisejících s vývojem na trhu práce (vyšší vzdělání je charakteristické spíše pro mladší věkové kategorie, ve starších věkových kategoriích odcházejících z trhu práce je vyšší podíl osob se základním vzděláním; pokud setrvávají mezi zaměstnanými i po dovršení věkové hranice pro odchod do důchodu, jde především o osoby s vyšším vzděláním). Nejvíce ohrožené jsou skupiny osob, u kterých dochází ke kumulaci různých znevýhodnění, jako např. mladiství s nízkou úrovní kvalifikace nebo osoby se zdravotním postižením. Navíc současná relace pracovních příjmů a sociálních příjmů (sociálních dávek), v případě kategorie lidí s nízkou kvalifikací (a tudíž s potenciálně nižším pracovním příjmem), nemotivuje tyto osoby k práci. Tento fakt se ještě stupňuje v případě, že by uchazeč za prací dojížděl (geografická dimenze problému). Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR Podpora v celé ČR vyjma Hl. m. Prahy. V míře zaměstnanosti se projevují velké regionální rozdíly, které jsou dány především počtem a strukturou pracovních příležitostí v jednotlivých krajích. Nezaměstnanost v ČR má především strukturální charakter. V některých regionech je dlouhodobě nedostatek určité profese, v jiných naopak existuje přebytek. Nedostatečná mobilita a flexibilita pracovní síly brání sladění nabídky a poptávky po pracovních silách a z tohoto důvodu růst ekonomiky zatím výrazně nepřispívá ke zlepšení situace na trhu práce v postižených regionech. Bude proto třeba klást důraz na podporu celoživotního vzdělávání, řešení problémů trhu s byty a dopravní dostupnosti, aby se nebránilo mobilitě pracovních sil. Mezi základní problémy regionální nezaměstnanosti patří: nízká mobilita pracovních sil, 43
kvalifikace uchazečů o zaměstnání (dlouhodobě nezaměstnaných) neodpovídá požadavkům trhu práce, vysoký podíl uchazečů o zaměstnání s nižším vzděláním, kvalifikační struktura nabídky pracovních míst neodpovídá poptávce po vytvářených pracovních místech.
Popis příčin problému: Hlavní příčiny nezaměstnanosti mladých na trhu práce jsou: nedostatečné praktické znalosti, zkušenosti a pracovní návyky absolventů, nízká kvalifikace, nedostatečné jazykové znalosti, neochota vykonávat určité zaměstnání, absence dostatečné počítačové gramotnosti nesoulad mezi kvalifikací absolventů a požadavky na kvalifikaci pracovních sil na trhu práce. Příčiny problémů skupiny 50+ jsou následující: neadekvátní vzdělání ve vztahu k měnícím se podmínkám trhu práce, neochota zaměstnavatelů ke zaměstnávání starších osob, zdravotní stav, chybějící pracovní dovednost na konkrétní pracovní místo, malá flexibilita k požadavkům trhu práce. Příčiny marginálního postavení Romů na pracovním trhu lze spatřovat především v nízké a nedostačující kvalifikaci, v koncentraci Romů v průmyslových městech, kde se v minulosti využívalo nízkokvalifikované síly pro manuální práce a v diskriminaci Romů na trhu práce. Dlouhodobě nezaměstnané osoby - V důsledku dlouhodobé ztráty kontaktů se zaměstnáním dlouhodobě nezaměstnaní ztrácejí pracovní návyky na trhu práce, z tohoto důvodu nejsou konkurenceschopní a jejich šance na zaměstnání klesají. Hlavní příčinou dlouhodobé nezaměstnanosti je nízké vzdělání nebo kumulace dalších problémů (zdravotní postižení, vyšší věk atd.). Z regionálního hlediska je tento jev dominantní v regionech s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti. Problém se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením přetrvává i přes opatření přijímaná na podporu jejich zaměstnávání. Popis důsledků problému: Důsledkem je špatné postavení výše uvedených znevýhodněných osob na trhu práce v ČR. Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Viz intervenční logiky a popis aktivit jednotlivých oblastí podpor. Blíže je řešeno v evaluačním úkolu 2 a 3 této evaluace.
44
3.1.2 Strategická evaluace ESF s důrazem na OP LZZ DHV, NVF (2012): Strategická evaluace ESF s důrazem na OP LZZ, Závěrečná zpráva, březen 2012 Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Tato evaluace je široce zaměřená na obecné potřeby ESF se zvláštním důrazem na aktivity OPLZZ. V první části této evaluace byla zpracována socioekonomická analýza v oblasti trhu práce a v oblasti boje s chudobou a predikce potřeb a problémů v těchto oblastech. Zpracované části jsou tak vhodné jako relevantní zdroje pro COPIE D. T., Secondary data analysis. Analytická část zahrnuje posouzení širších souvislostí, ve kterých se opatření ESF v ČR realizují. Tedy kromě přímých dopadů intervence státní politiky zaměstnanosti a v boji s chudobou a realizovaných ESF projektů byl posouzen celkový socioekonomický vývoj ČR, jeho souvislosti s vývojem okolního světa, hlavně EU a výhled vývoje problémových oblastí do předpokládaného termínu působení intervencí ESF z následujícího programového období – do roku 2020. V druhé části evaluace byla zpracována tzv. metaevaluace, tedy zhodnocení a využití výstupů dosud zpracovaných evaluací zaměřených na nejrůznější aspekty realizace programů financovaných na území ČR z prostředků Evropského sociálního fondu. V třetí, poslední části evaluace byl zpracován vlastní návrh vhodného zaměření podpory pro financování z ESF v období 2014+ a byla provedena jejich prioritizace dle významnosti jejich vlivu na vývoj zaměstnanosti a boje s chudobou v ČR. V rámci provedené analýzy bylo identifikováno celkem 10 oblastí podpory, které byly identifikovány v úzké souvislosti s hlavními problémy identifikovanými v průběhu první a druhé části realizace evaluace. Jednou z těchto oblastí podpory je právě „Rozvoj sociální ekonomiky“. (DHV, NVF, str. 30, 31) Rovněž v tomto dokumentu byly zformulovány budoucí problémy v oblasti zaměstnanosti. K tématu SP a InP se týká nejvíce: Snižující se míra zaměstnanosti – vysoká a perspektivní zaměstnanost je v zemích bez výrazného přírodního bohatství jediným zdrojem ekonomické prosperity. Budoucí ekonomickou prosperitu lze dosáhnout prostřednictvím zvyšování zaměstnanosti v oborech činností s vysokou přidanou hodnotou. Stanovení indikátoru 75 % úrovně zaměstnanosti osob ve věku 20 – 64 let ve strategii Evropa 2020 směřuje k tomu, aby členské státy EU lépe využívaly potenciálu své stárnoucí populace. ČR se v současné době pohybuje mírně nad evropským průměrem míry zaměstnanosti, nedosahuje však hodnot jako vyspělé, hlavně severské, evropské země. Vzhledem k tomu, že od konce 90. let má v ČR tento indikátor spíše klesající tendenci, problém s jeho naplněním se jeví jako reálný. Protisměrným vlivem sice bude působit postupné zvyšování věku odchodu do důchodu, přestože v tomto období ještě nedosáhne hranice 65 let. Stimulaci sklonu k zaměstnanosti bude nutné podpořit nejen u uchazečů o zaměstnání spokojujících se se životem na sociálních dávkách, ale také u osob v předčasném důchodu a u ekonomicky neaktivních osob v produktivním věku. Prohlubující se rozdíly v zaměstnanosti v regionech – míra zaměstnanosti je rozdílná nejen v jednotlivých regionech – krajích, ale i uvnitř krajů. Míra zaměstnanosti ovlivňuje koupěschopnou poptávku a tím i ekonomický a sociální rozvoj regionu. Pokud v budoucnu nebudou zacílena opatření do podpory zaměstnanosti nejvíce ohrožených regionů, problém ekonomického zaostávání a možných lokálních sociálních nepokojů v regionech s vysokou nezaměstnaností poroste. Nevhodná sektorová struktura zaměstnanosti – přestože se v ČR postupně mění struktura zaměstnanosti z hlediska sektorů ve prospěch terciárního sektoru, česká ekonomika je dosud charakterizována významným podílem sekundárního sektoru a v něm zpracovatelským průmyslem a stavebnictvím. Vyspělé evropské země naopak postupně zvyšují zaměstnanost v sektoru služeb, což bude trendem v následujícím období i v ČR, přestože se předpokládá, že průmyslová výroba bude v ČR i nadále hrát klíčovou roli. Rizikem této změny je nevhodná
45
kvalifikační struktura osob, které postupně budou ztrácet práci v sekundárním sektoru a jen obtížně se se stávající kvalifikací zaměstnají v sektoru služeb. Setrvalý stav v nízké úrovni zapojení flexibilních forem práce, vyřazující z trhu práce osoby, které mají osobní překážky pro zapojení do pracovního procesu na plný úvazek s pevně stanovenou pracovní dobou a pracovištěm (zdravotní stav, péče o dítě či jinou závislou osobu, výkonnost související s věkem, další osobní důvody). Rovněž tak určité skupiny ekonomicky neaktivních osob projeví více vůle se zaměstnat, pokud jim budou nabídnuty jiné formy zaměstnávání než na plný úvazek s pevně stanovenou pracovní dobou a místem výkonu práce. Pokud nebudou přijata opatření, motivující zaměstnavatele k širšímu rozsahu vytváření flexibilních pracovních smluv a organizace práce, nebude možné tyto osoby do zaměstnanosti začlenit.
Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: V oblasti trhu práce z provedených analýz vyplynulo, že klíčovým problémem trhu práce je stále nesoulad poptávky a nabídky práce, tedy disparita mezi počtem a strukturou uchazečů o zaměstnání a počtem a strukturou volných pracovních míst. Tento nesoulad byl rozdělen na (DHV, NVF, str. 39 – 47) – celkový, regionální, strukturální a kvalifikační nesoulad. Dále z provedených analýz vyplynulo, že mezi základní potřeby, rizika a příležitosti, které pravděpodobně budou ovlivňovat trh práce do roku 2020, patří zejména nedostatek celkového počtu volných míst, strukturální nesoulad mezi nabízenými volnými místy a poptávkou po práci, nízká míra zaměstnanosti, nevhodná sektorová struktura zaměstnanosti, nízká úroveň zapojení flexibilních forem zaměstnávání, vysoká míra nezaměstnanosti v ČR – hlavně vysoký podíl dlouhodobé nezaměstnanosti skupin ohrožených na trhu práce, prohlubující se rozdíly v zaměstnanosti a nezaměstnanosti v regionech, rozdíly ve vzdělanostní úrovni zaměstnaných v regionech, kvalita budoucích lidských zdrojů, úroveň dalšího profesního vzdělávání, zapojení zahraničních zaměstnanců do chodu české ekonomiky, nelegální zaměstnávání a s tím spojené daňové úniky, rozvoj efektivních, vysoce výkonných a kvalitních služeb zaměstnanosti, automatizace rutinní práce služeb zaměstnanosti a posílení spolupráce se zaměstnavateli. Na základě vymezení rizikových faktorů byly v dokumentu identifikovány nejvíce ohrožené skupiny na trhu práce (DHV, NVF, str. 39 – 41): Osoby zdravotně postižené Ženy – matky, pečující o nezletilé děti Nízkokvalifikovaní uchazeči Osoby starší 50 let Sociálně vyloučení Romové Absolventi bez praxe Dlouhodobě nezaměstnaní (DHV, NVF, str. 16) - Významný rozdíl je možno sledovat v zaměstnanosti mužů a žen, který je hlavně způsoben dlouhodobou péčí o děti a nižší hranicí věku odchodu do důchodu u žen. Míra zaměstnanosti mužů se pohybuje kolem 74 %, zatímco míra zaměstnanosti žen činí pouze 57 % a negativně ovlivňuje celkovou míru zaměstnanosti. Zatímco míra zaměstnanosti mužů je nad průměrem EU (70,7 %), míra zaměstnanosti žen je pod průměrem EU 58,6 %. Při hodnocení míry zaměstnanosti žen je však třeba brát v patrnost další fenomén, a to extrémně nízkou míru částečné zaměstnanosti žen v ČR – viz dále flexibilní formy práce. (DHV, NVF, str. 33) - Nejvíce ohrožena nezaměstnaností je věková skupina 50+, což se hlavně projevuje u skupiny 50 – 54 let, jejíž podíl činí mezi 12 – 15 % na celkové nezaměstnanosti. V roce 2010 zároveň vzrostl podíl věkové skupiny 55 – 59, a to i s ohledem na prodlužování věku nároku na 46
odchod do důchodu a tím snížení počtu osob, které mohou v této věkové skupině žádat o předčasný důchod, čímž mnozí řešili problém nezaměstnanosti. (DHV, NVF, str. 33, 34) - Struktura uchazečů o zaměstnání se rovněž liší dle stupně dosaženého vzdělání. Největší podíl mezi uchazeči stabilně tvoří vyučení bez maturity (více než 40 %), přestože trh práce trpí nedostatkem řemeslných profesí. To je způsobeno nevhodnou strukturou vzdělání uvnitř této skupiny a nízkou adaptabilitou těchto uchazečů. Jejich vysoký podíl je rovněž dán historicky, protože ve věkových skupinách starších 40-45 let byl podíl vyučených na celkové populaci 60 %. Velmi obtížně umístitelní jsou rovněž uchazeči bez vzdělání či jen se základním vzděláním, jejich podíl v populaci je však nižší než vyučených. Přesto šance na získání zaměstnání jsou u nich srovnatelně nízké jako u vyučených. Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob mezi uchazeči není příliš vysoký, přesto však vzhledem ke společenským nákladům na jejich vzdělání je třeba se touto skupinou zabývat. Největší podíl nezaměstnaných vysokoškoláků je ve skupině absolventů, kteří obzvláště v době ekonomického poklesu obtížně nacházejí uplatnění bez praxe. Mezi uchazeči o zaměstnání je pak nejvyšší podíl absolventů ekonomických oborů, pedagogiky a sociální péče. Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR (DHV, NVF, str. 17) - Mezi jednotlivými regiony České republiky však existují rozdíly v míře zaměstnanosti, která je ovlivněna hlavně počtem pracovních příležitostí, dále také tradicí (moravské kraje vykazují obecně nižší míru zaměstnanosti). V období 2006 – 2010 bylo krajem s nejvyšší mírou zaměstnanosti hl. m. Praha – více než 71 %, kraje s nejnižší mírou zaměstnanosti byly kraj Ústecký (okolo 60,5 %) a Moravskoslezský (okolo 61,5 %). Kraje s nejnižší mírou zaměstnanosti jsou zároveň těmi s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. (DHV, NVF, str. 18) - Zaměstnanost dle sektorů národního hospodářství se velmi liší dle jednotlivých regionů, zatímco venkovské regiony mají vyšší podíl zaměstnanosti v primárním a sekundárním sektoru, regiony s vyšší koncentrací velkých měst mají vyšší podíl v sektoru služeb. Naprosto výjimečné postavení zaujímá Praha, kde v roce 2010 zaznamenal terciární sektor podíl ve výši 80 %, což je srovnatelný podíl s ostatními vyspělými evropskými metropolemi. (DHV, NVF, str. 19) - Vzdělanostní úroveň je rozdílná dle jednotlivých regionů ČR, kdy nejvyšší vzdělanostní úroveň je v Praze a nejnižší v Karlovarském a Ústeckém kraji. Popis příčin problému: (DHV, NVF, str. 16) - Zajímavým zjištěním z hlediska rozdílů v zaměstnanosti mezi muži a ženami je fakt, zda lidé mají či nemají děti. Z údajů Eurostat vyplývá, že zaměstnanost ve věkové skupině 25 – 49 let je u žen s dětmi výrazně nižší než u bezdětných žen (v EU-27 je to - 11,3 %, v ČR dokonce - 16,5 %), zatímco u mužů v této věkové skupině je situace opačná (zaměstnanost mužů s dětmi je v EU-27 o 7,7 % vyšší než mužů bezdětných, v ČR pak je zaměstnanost mužů s dětmi o 5,9 % vyšší než bezdětných). Detailní relevantní rozbor příčin a důsledků problémů a jejich důsledků byl sestaven do struktury několika „stromů problémů“, z nichž 3 jsou relevantní pro analýzu SP a InP, tj. strom problémů pro: - nízkou zaměstnanost – str. 29, - nezaměstnanost a dlouhodobou nezaměstnanost – str. 42 - nesoulad počtu a struktury volných pracovních míst – str. 49 Popis důsledků problému: Viz předchozí bod a stromy problémů. Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): V rámci metaevaluace bylo konstatováno v závěrech, že chybějí následující intervence: systematický boj proti diskriminaci na trhu práce – uvedenou oblast lze účinně zasáhnout, problémem je nedostatečná informovanost, předsudky a diskriminace na straně 47
zaměstnavatelů zaměstnávat určité skupiny uchazečů, kteří jsou z nějakého důvodu znevýhodněni na trhu práce; podpora alternativních (flexibilních) forem zaměstnání - nutnost věnovat větší pozornost navrhování šíření inovativních a moderních forem organizace práce; na českém trhu práce i nadále přetrvává řada významných bariér, mezi něž patří i nízká podpora alternativních forem zaměstnání (např. částečné nebo jinak upravené úvazky).
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení
Časový rámec řešení
Ideální stav (cíl)
Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení Časový rámec řešení
Zvýšit počet nově vytvořených udržitelných pracovních míst Str. 249 - I. PODPORA TVORBY UDRŽITELNÝCH PRACOVNÍCH MÍST Mj. se také uvádí „Podpora sociální ekonomiky a sociálních podniků“ I/1 Podpora podnikání v regionech ČR, zejména v těch s vysokou nezaměstnaností o Podpora zakládání a rozvoje nových podniků a SVČ; o Podpora zvyšování počtu pracovních míst v existujících podnicích; o Podpora rozvoje podnikatelských činností OSVČ. Pro výše uvedenou aktivitu budou využity následující nástroje: o Rozvoj poskytovatelů poradenských služeb pro začínající podnikatele; o Osvěta a poradenství v oblasti zahájení vlastní podnikatelské činnosti formou systematického vzdělávání v oblastech klíčových pro podnikání (vč. např. tzv. job klubů); o Podpora zakládání nových podniků a zahajování činnosti OSVČ prostřednictvím poradenství v procesu zakládání a rozjezdu podnikatelské činnosti; o Poradenství pro vytváření nových pracovních míst. I/2 Tvorba pracovních míst pro příslušníky ohrožených skupin na trhu práce včetně chráněných pracovních míst a míst v sociálních podnicích. o Doprovodná opatření včetně finanční podpory; o Osvěta zaměřená na zvyšování povědomí o možnostech podpory při zvyšování počtu chráněných pracovních míst a v sociálních podnicích. Návrh pro příští OP 2014-2020
Snížit míru dlouhodobé nezaměstnanosti s důrazem na znevýhodněné osoby na trhu práce. Str. 279 - III. PODPORA BOJE S DLOUHODOBOU NEZAMĚSTNANOSTÍ III/1 Specifická podpora dlouhodobě nezaměstnaných s důrazem na rozdíly mezi vzdělanostními skupinami, věkovou a genderovou diferenciaci jednotlivých skupin a zvýšení jejich motivace k návratu na trh práce. III/3 Vytváření společensky účelných pracovních míst pro osoby, které nejsou schopny vstoupit na trh práce přímo Náklady na účast při rekvalifikacích Náklady na vytvoření 1 společensky účelného pracovního místa Návrh pro příští OP 2014-2020
48
Ideální stav (cíl)
Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení Časový rámec řešení
Ideální stav (cíl)
Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení
Časový rámec řešení
Zaměstnat co největší počet ekonomicky neaktivních a nezaměstnaných osob a dosáhnout míry zaměstnanosti 75% ve věkové skupině 20 – 65 let. Str. 294 - IV. PODPORA ZVYŠOVÁNÍ ZAMĚSTNANOSTI IV/1 Aktivizace ekonomicky neaktivních obyvatel (zejména osob v předčasném důchodu a osob pečujících o závislého člena rodiny, včetně nezletilých dětí, studující, obzvláště v posledních ročnících odborného studia). Náklady na umístění 1 uchazeče (poradenství, jednání se zaměstnavateli atd.) za předpokladu udržení zaměstnání po dobu min. X měsíců Návrh pro příští OP 2014-2020
Zvýšení počtu a kapacity sociálních podniků jakožto jednoho z nástrojů integrace znevýhodněných obyvatel na trhu práce. Metaevaluace doporučuje zaměřit intervence na osoby s kumulovanými problémy (handicapy) a na systematický boj proti diskriminaci na trhu práce. Str. 321 - VII. ROZVOJ SOCIÁLNÍ EKONOMIKY Zdůvodnění: Sociální ekonomika tvoří zásadní část ekonomiky každé vyspělé společnosti. Zároveň sociální podniky představují příležitost pro uplatnění hůře uplatnitelných osob na trhu práce. V ČR je tento sektor stále nedostatečně rozvinutý a chybí podpora profesionálních poradenských firem. Metaevaluace potvrzuje důležitost zaměření intervencí na sociální inkluzi, systematický boj proti diskriminaci na trhu práce. VII/1 Rozvoj systému podpory sociálního podnikání v oblasti odstraňování legislativních bariér, zavádění motivačních mechanismů pro rozvoj sociální ekonomiky. VII/2 Založení a rozjezd sociálních podniků spojené s poradenstvím. Rozvoj již fungujících sociálních podniků spojený s poradenstvím. VII/3 Podpora organizací, které budou sociálním podnikům poskytovat profesionální poradenské, konzultační a vzdělávací služby v souladu s jejich potřebami. V rámci této oblasti podpory se navrhuje využívat specificky zaměřené projekty jako hlavní vhodný způsob implementace. Pro podporu rozvoje systému se navrhuje využívat systémové projekty. Sociální ekonomika je nástroj, který řeší některé potřeby ve vzdělávání, pracovním uplatnění a společenském začlenění znevýhodněných skupin obyvatel. Hlavním účelem je pomoci těmto skupinám obyvatel vytvářením pracovních příležitostí, tvorbou podmínek pro odbyt jejich výrobků a služeb anebo jejich přípravou na samostatné uplatnění na trhu práce. Cílem systémového projektu je posoudit, navrhnout a zavést legislativní, fiskální a organizační změny, které podmiňují další rozvoj sociálního podnikání v ČR. Návrh pro příští OP 2014-2020
Pozn. (str. 324): „Nedílnou součástí jsou evaluace dopadu intervence na projektové úrovni. Evaluace na projektové úrovni jsou klíčové pro evaluaci dopadu – příspěvky jednotlivých sociálních podniků k cíli integrace sociálně znevýhodněných obyvatel se totiž mohou významně odlišovat, a to jak kvantitativně, tak i kvalitativně. Přesto by ovšem mělo docházet k evaluaci dopadu oblasti podpory 49
jako celku na podpořené osoby – zaměstnance sociálních podniků (tedy evaluace, do jaké míry dosahuje oblast podpory klíčového cíle, resp. dlouhodobých výsledků).“
Návrh – str. 333 – „IX/1 Podpora mladých osob (do 25 let) ohrožených sociálním vyloučením – jejich zaměstnávání, rekvalifikace (v nutných případech), poradenství pro životní situace, motivace, psychologická podpora, vzdělávání a poskytování zdravotních služeb, příp. bydlení jako podmínky vstupu nebo udržení na trhu práce. Transitní systém postupného zaměstnávání: přechod od veřejné služby do sociálních podniků a odtud do běžného zaměstnání (s počáteční podporou zaměstnavatelů).“
50
3.1.3 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA, Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu Navreme Boheme, Člověk v tísni (2013): Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu, Závěrečná zpráva, Verze dokumentu: č. 0.2 (pracovní verze) ze dne 18. 3. 2013 Typ problému, na který se dokument zaměřuje: V rámci studie jsou sledovány účinky OP LZZ ve třech prioritních osách, tj. v prioritní ose 1 (Adaptabilita), v prioritní ose 2 (Aktivní politiky trhu práce) a v prioritní ose 3 (Sociální integrace a rovné příležitosti). Z provedené studie vyplývají zjištění a doporučení, která jsou jednak obecná, tj. platná pro OP LZZ jako celek, nebo specifická, tj. platná pro jednotlivé prioritní osy. Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: Uchazeči o zaměstnání (či lépe obecně osoby podpořené z prioritní osy 2) dosahují různé úrovně znalostí, takže je vhodné nabízet jim kurzy odpovídající jejich pokročilosti. Vedle toho je vhodné prostřednictvím individuálních konzultací včas identifikovat případná přidružená rizika, aby byl řešen opravdu ten nejakutnější problém. Navíc se účastníci projektů z prioritní osy 2 brání některým společným povinným částem programu, které nepovažují za užitečné. Příslušníci různých cílových skupin v rámci prioritní osy 3 by se měli podílet na analýze své životní situace a formulování nové životní strategie. Díky tomu za ni spíše převezmou odpovědnost, což je důležité pro udržitelnost projektu. Pro mnohé osoby z cílových skupin, především pro ty na okraji společnosti, je také klíčové vybudování důvěry, v první řadě vůči osobě či osobám, které s nimi pracují, ale jejich prostřednictvím také vůči společnosti jako celku. Ne všechny aktivity jsou tedy vhodné pro všechny účastníky projektů. Z hlediska organizací (příjemců podpory) je důležitá možnost provádět během projektu opodstatněné změny reagující na aktuální stav, což také vyžaduje individuální přístup. ČR se v současnosti potýká s celkovým nedostatkem pracovních míst (důsledek ekonomického zpomalení) a dále nedostatkem pracovních míst na částečný úvazek či s flexibilní pracovní dobou. V důsledku toho je často intervence neúčinná. Na rekvalifikační kurzy nenavazuje nalezení zaměstnání, pracovní poradenství vyzní na prázdno. Podpora vzniku pracovních míst neznamená, že by intervence mohla být realizována pouze na úrovni projektů vytvářejících a udržujících pracovní místa. Nezaměstnanost a ostatní problémy cílových skupin se navzájem umocňují a podporují, nelze je chápat ve smyslu prosté kauzality. To vyžaduje zachování komplexního řešení zaměřeného na různé problémy a jejich kombinace, tj. je nezbytné zaměřit se na proces, nikoliv pouze na jeden průvodní znak. Cílová skupina - Začínající podnikatelé, podnikatelky, (Navreme Boheme, Člověk v tísni, 2013, str. 29-30) Jaký lze identifikovat dopad zvolených oblastí podpory na cílové skupiny? - Dopadů na tuto cílovou skupinu je celá řada. Projekty v některých případech vedou k zahájení podnikání, což lze asi označit za jejich hlavní cíl. Vedle toho jsou účastníci dále vzděláváni, učí se novým dovednostem a získávají základní přehled v záležitostech nezbytných pro úspěšné podnikání, jako jsou účetnictví či právo. Důležitou aktivitou je konzultace podnikatelských záměrů, která umožňuje realističtější posouzení jejich plánů. Účastníky je pozitivně hodnocena praxe ve firmách, pokud opravdu umožní získat přehled o činnosti firmy a jejích povinnostech. Vedle toho se objevují dopady sociálního a osobního charakteru. Účastnice (programy jsou zpravidla navštěvovány ženami) jsou vytrženy ze stereotypu, případně sociální izolace, ve které se některé z nich v důsledku péče o dítě nacházely. Celkově dochází ke zvýšení sebevědomí a motivace. Na druhou stranu je významným faktem skutečnost, že účastnice v rámci projektových aktivit zjišťují (nebo si lépe uvědomují), že jako podnikatelky nemají nárok na dovolenou, pokud si neplatí pojištění, nemají nárok ani na 51
nemocenskou, nemají volno na ošetřování dětí apod. Pro některé jde o nečekané nároky na změnu životního stylu. V konfrontaci s těmito nároky se některé účastnice rozhodují podnikatelské ambice odložit. Lze proto zvážit určité úlevy či výhody začínajícím podnikatelům a podnikatelkám, které jim realizaci podnikatelského záměru zjednoduší. Subjektivní vnímání podpory bylo u cílové skupiny jednoznačně pozitivní. Účastnice přivítaly to, že veškeré náklady byly hrazeny, uvědomovaly si, že např. právní poradenství, kterého se jim dostalo, je jinak velmi drahé. Objektivním dopadem je získání nových dovedností potřebných pro podnikání a především v některých případech zahájení podnikání. Pozitivně jsou dopady hodnoceny především tehdy, jsou-li spojeny s praktickou ukázkou a nabízejí-li nejen teorii, ale praxí podloženou zcela konkrétní představu o tom, co podnikání obnáší. K největší změně došlo pochopitelně tam, kde na projektové aktivity opravdu navázalo podnikání. Změnou je ale též zvýšená motivace, se kterou účastnice plánují zahájit podnikání po návratu z rodičovské dovolené. Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR V dokumentu není řešeno. Popis příčin problému: Dokument se zaměřuje primárně na vnímání dopadů ze strany cílových skupin. Popis důsledků problému: Dokument se zaměřuje primárně na vnímání dopadů ze strany cílových skupin. Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Negativní dopady je možné pozorovat u podpořených (např. rekvalifikovaných) osob v tom směru, že když nástroje aktivní politiky zaměstnanosti nevedou k získání zaměstnání, tito lidé ještě více ztrácí naději a motivaci aktivně pro získání práce něco podnikat (prohlubuje se frustrace). Doporučení, které z toho vyplývá, je silná orientace na podporu získání praxe pro rekvalifikované a na podporu vytváření nových pracovních míst (včetně rozvoje částečných pracovních úvazků). Ideální stav (cíl)
Způsob řešitelnosti Mechanismy řešení
Časový rámec řešení
Projekty podpořené v prioritní ose 2 neřeší problém prevence nezaměstnanosti. Ideálním stavem tak je situace, kdy projekty budou řešit prevenci nezaměstnanosti. Ujasnit požadavky na ideální rekvalifikační kurz Lze řešit v OPLZZ • požadovat odlišení rekvalifikačních kurzů podle úrovně vstupních znalostí (v případech, kdy je to relevantní, tj. především u počítačových a jazykových kurzů) • zvýhodňovat rekvalifikační kurzy, které nabízejí kvalitní certifikaci jako doklad úspěšného absolvování kurzu • upřednostňovat časově kompaktní kurz, který bude zohledňovat potřeby účastníků (např. vyzvedávání dětí ze školky) a zároveň minimalizovat časové prostoje • umožňovat proplácení některých nákladů za účelem větší přístupnosti kurzu Současné programové období 2007-2013
52
Ideální stav (cíl)
Způsob řešitelnosti Mechanismy řešení
Časový rámec řešení Ideální stav (cíl)
Způsob řešitelnosti Mechanismy řešení
Časový rámec řešení
Projekty podpořené v prioritní ose 2 neřeší problém prevence nezaměstnanosti. Ideálním stavem tak je situace, kdy projekty budou řešit prevenci nezaměstnanosti. Provázat rekvalifikaci s praxí či stáží • především u rekvalifikačních kurzů na zaměstnání, jejichž výkon požaduje nějakou praxi, požadovat poskytnutí nebo zprostředkování této praxe jako součásti kurzu • zvýhodňovat i ostatní projekty, které nabízejí praxi či stáž Současné programové období 2007-2013 Sociální vyloučení je velmi často spojeno s nezaměstnaností. Z toho důvodu je prakticky všechny integrační projekty vhodné propojovat s pracovním poradenstvím a prevencí dlouhodobé nezaměstnanosti. Provázat integrační projekty s projekty zaměstnanosti • podporovat sociální podnikání • požadovat pracovní poradenství jako integrální součást většiny (všech) integračních projektů Současné programové období 2007-2013
53
3.1.4 Organizace evaluačně – expertních fokusních skupin OP LZZ 2010 RegioPartner (2013): Organizace evaluačně – expertních fokusních skupin OP LZZ 2010, V. SOUHRNNÁ POLOLETNÍ ZPRÁVA, 31. 3. 2013 Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Evaluátoři se v daném dokumentu zabývají analýzou absorpční kapacity a nastavení spolufinancování nově připravovaného OP Zaměstnanost a to z pohledu NNO, MPS a velkých podniků, které byly přizvány na fokusní skupiny. Primárně tudíž tento dokument neřeší problematiku SP a InP. Respondenti dotazníkového šetření i účastníci FS byli na základě požadavku zadavatele vybráni mezi úspěšnými žadateli z OP LZZ. Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: Obecně byl řešen systém financování NNO (str. 10): V rámci diskuse taktéž zaznívaly úvahy, odkud by nezisková organizace měla finanční prostředky na spolufinancování získávat, když je primárně financována z veřejných rozpočtů. Jako možná varianta bylo diskutováno vytvoření partnerství se soukromými subjekty, popř. veřejnými subjekty, jako např. obce a města. Zájmem obcí je poskytování sociálních služeb a vzdělávacích aktivit pro své občany, nicméně jak vyplynulo ze zkušeností některých NNO, obce se odmítají účastnit projektů jako partneři obecně, natož s finančním příspěvkem. Omezujícím faktorem je také skutečnost, že doba od přípravy projektového záměru, přes hodnocení projektu k vlastní realizaci, přesáhne fiskální období 1 roku a obce se nemohou zavázat ke spoluúčasti pro další rok, neboť nemají na tak dlouhou dobu dopředu schválené rozpočty. Pro partnery ze soukromé sféry je pak výhodnější např. zaplatit nějaké vybavení, které je bude dál propagovat, než přispět na aktivity, které z jejich pohledu nejsou vidět. Z rozhovoru se zástupci NNO taktéž vyplynulo, že pro sponzory často nejsou evropské fondy atraktivní a zajímavé. S ohledem na finanční možnosti NNO bylo diskutováno i na téma využití finančních nástrojů jako např. úvěr, revolving aj., kterými by se případně daly suplovat dotace ze strukturálních fondů. Účastníci FS se jednoznačně shodli na tom, že takovéto nástroje pro ně nepřipadají v úvahu. Obecně využití těchto nástrojů není vhodné pro neinvestiční aktivity. Z pohledu MSP je relevantní následující poznatek k financování (str. 14): Spolu s otázkou spolufinancování projektů z vlastních zdrojů byla diskutována taktéž možnost využití finančních nástrojů v rámci projektu. Zástupci MSP se jednoznačně shodli, že pro MSP nepřipadá v úvahu brát si jakékoliv úvěry nebo jiné finanční nástroje na realizaci školících aktivit pro zaměstnance. Vhodné využití těchto nástrojů lze vidět pouze v případě investičních (infrastrukturních) projektů.
Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR Nejsou v dokumentu řešeny. Popis příčin problému: Nejsou v dokumentu řešeny. Popis důsledků problému: Nejsou v dokumentu řešeny. Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Nejsou v dokumentu řešeny. 54
Název dokumentu: Ex-ante evaluace programového dokumentu ESF v gesci MPSV pro období 2014-2020 Naviga 4, HOPE-E.S. (2013): Příloha č. 3 Průběžné zprávy ex-ante evaluace programového dokumentu ESF, duben 2013 Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Příloha č. 3 ex-ante evaluace programového dokumentu ESF se zaměřuje na analýzu vybraných problémů týkajících se APZ, další zranitelné skupiny na trhu práce, diskriminace na trhu práce atd. Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: Hlavní problémy ČR definované v oblasti lidských zdrojů a zaměstnanosti (dokument k APZ, str. 2): 1) Zaměstnanost - Výrazně nižší zaměstnanost u žen, rozdíl v platech žen a mužů. - Nedostatek pracovních příležitostí na venkově a s tím související migrace. 2) Aktivní politika zaměstnanosti - Nedostatečné financování aktivní politiky zaměstnanosti. - Omezená působnost a neúčinnost APZ. - Nedostatečné vyhodnocování nástrojů APZ. - Nedostatečný rozsah individualizovaných a cílených služeb úřadů práce. Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR V dokumentu Regionální dimenze politiky soudržnosti Přílohy č. 3 ex-ante hodnocení byly v zaměření OP Zaměstnanost identifikovány následující oblasti s významným regionálním rozměrem: o Sociální začleňování a boj s chudobou o Dostupnost pracovní síly o Školství o Dostupnost vybraných druhů zdravotní péče Zdroj: MMR, Podklad pro přípravu Dohody o partnerství pro programové období 2014 – 2020
Popis příčin problému: V dokumentu Nerovnost na trhu práce dle věku Přílohy č. 3 (str. 2) ex-ante hodnocení jsou uvedeny následující problémy a jejich příčiny: 1) I. Nižší zaměstnanost osob ve věku 55 – 64 let - Demografický vývoj, společenské zvyky, národní kultura - Vývoj zaměstnanosti ovlivňuje: Nárůst počtu obyvatel ve sledované věkové kategorii, potřeba či vůle pečovat o potomky (vnoučata, své již dospělé děti). Zdroj: ČSÚ, Zaměstnanost osob předůchodového a důchodového věku - Regulace pracovního trhu, chování zaměstnavatelů, státní politika zaměstnanosti Zaměstnanost ovlivňuje: Posouvání důchodového věku, umožnění/neumožnění souběhu starobního důchodu a placené práce, poměr výše důchodu k průměrné mzdě. Zdroj: ČSÚ, Zaměstnanost osob předůchodového a důchodového věku - Charakteristika starších osob z pohledu pracovní síly o Slabé stránky (Zdroj: VÚPSV Praha, Podpora zaměstnávání starších osob) Chybějící dovednosti v používání nových technologií, Nedostatečné jazykové a počítačové znalosti, Nižší fyzická výkonnost pro výkon manuálních profesí o Silné stránky (Zdroj: VÚPSV Praha, Podpora zaměstnávání starších osob): Dlouholeté pracovní zkušenosti, Zodpovědnost a loajalita, Spolehlivost, Menší fluktuace 2) II. Vyšší nezaměstnanost mladých ve věku 15 – 24 let 55
-
Přímá diskriminace - Bariéra pro vstup na trh práce často pramení z nedostatku zkušeností. Zdroj: OECD Vzdělání a trh práce - Nesoulad mezi získanou úrovní vzdělání a dovednostmi, Nesoulad mezi odborným vzděláním a požadavky trhu práce. Zdroj: OECD Charakteristika mladých z pohledu pracovní síly o Silné stránky: Větší flexibilita a ochota se stěhovat za prací i do zahraničí, Často vyšší úroveň vzdělání než jejich mají jejich rodiče, o Slabé stránky: Nedostatek zkušeností, Zdroj: OECD
V dokumentu Nerovnost na trhu práce dle vzdělání Přílohy č. 3 (str. 2) ex-ante hodnocení jsou uvedeny následující problémy a jejich příčiny: 1) Vyšší míra nezaměstnanosti osob s nízkou kvalifikací - Kvalifikační a vzdělanostní požadavky trhu práce determinuje: Odvětvová struktura ekonomiky, Profesní skladba pracovních míst uvnitř odvětví, Zapojení do mezinárodního obchodu, Úroveň konkurenceschopnosti a produktivity práce, Míra inovací, zavádění nových technologií. Zdroj: Středisko vzdělávací politiky UK v Praze, Vývoj kvalifikačních požadavků na pracovním trhu ČR a zahraničí, 2006 Popis důsledků problému: 15 – 24 let Pokud se lidé necítí být schopni plně přispívat společnosti, může nezaměstnanost vyústit v psychologickou překážku. Nezaměstnanost v brzkém věku zvyšuje pravděpodobnost následné nezaměstnanosti (výraznější trend dlouhodobé nezaměstnanosti). Zaměstnanost významnou měrou ovlivňuje chudobu. Nedostatek pracovních příležitostí může vést k sociálním konfliktům, násilí a kriminalitě mládeže. Zdroj: OECD Podle věku byly chudobou nejohroženější osoby do 17 let věku (14,3 %) následovány osobami ve věkové kategorii 18 – 24 let (11,3 %). Z osob nad 16 let věku bylo ohroženo 4,2 % pracujících osob, mezi nezaměstnanými činil tento podíl 40,6 %. Podíl důchodců ohrožených chudobou byl relativně malý (7,6 % nepracujících důchodců). Míra rizika chudoby dětí je výrazně vyšší v porovnání s průměrem za celou populaci a je výrazně koncentrována. V roce 2010 bylo v České republice chudobou ohroženo 14,3 % dětí ve věkové kategorii 0- 17 let. Zdroj: Dlouhodobá vize resortu práce a sociálních věcí pro oblast sociálního začleňování 55 – 64 let Vlastnické bydlení je pro mnohé skupiny s nižším příjmem nebo s nestabilním příjmem nedostupné či výrazně nebo neúnosně zátěžové. Mezi nejohroženější skupiny patří dle analytické části Koncepce bydlení ČR do roku 2020 rodiny seniorů jednotlivců nad 65 let a domácnosti s jedním dospělým s dětmi, či domácnosti s dlouhodobě nezaměstnaným. Zdroj: Dlouhodobá vize resortu práce a sociálních věcí pro oblast sociálního začleňování Důsledek pro problém vyšší míry nezaměstnanosti osob s nízkou kvalifikací není v dokumentu analyzován.
Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Doporučení EK k APZ (dokument APZ, str. 4): - Zlepšení kvality a účinnosti veřejných služeb zaměstnanosti. Důraz na školení, pomoc při hledání zaměstnání a individualizované služby. Propojit financování programů s výsledky. - Uplatňovat opatření účinně zaměřená na zaměstnanost, vhodně přizpůsobená individuálním potřebám lidí hledajících zaměstnání a reagující na problémy trhu práce. Zlepšit účinnost aktivní politiky na trhu práce týkající se pracovních míst s ohledem na zranitelné skupiny. 56
3.1.5 OPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANOST 2014-2020 MPSV (2013): Operační program Zaměstnanost 2014 -2020, verze 28. červen 2013 Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Jedná se o navazující operační program v programovém období 2014 – 2020. Průběžná verze programového dokumentu identifikuje ve své analýze základní problémy, příčiny a způsoby jejich řešení v příštím programovém období. OPZ (str. 15) - V roce 201148 připadalo na jedno volné pracovní místo 14,2 uchazeče o zaměstnání (oproti 2,5 uchazečům na jedno místo v roce 2007). Vzhledem k tomu, že při současném nízkém počtu volných pracovních míst mají problém s uplatněním na trhu práce i osoby bez znevýhodnění, představuje významnou příležitost pro začlenění osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených zpět na trh práce rozvoj sociálního podnikání a sociálních podniků. Podpora podnikatelských dovedností rovněž obsahuje významný potenciál multiplikační tvorby dalších pracovních míst v nově vzniklých (mikro)podnicích, na která budou moci být umístěni uchazeči o zaměstnání, kteří sami nemají osobnostní předpoklady pro podnikání. Nicméně i přes některé úspěšné projekty, nelze označit rozvoj sociálního podnikání zatím za dostatečný, není plně využit jeho potenciál. Velký podíl na této situaci má malá informovanost široké veřejnosti o přínosech a podobě sociálního podnikání a rovněž nedostatečné povědomí o principech a přínosech sociálního podnikání mezi potenciálními zakladateli sociálních podniků. Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: 1) Nízká míra zaměstnanosti a rostoucí míra nezaměstnanosti Nízká míra zaměstnanosti osob ve věku 55-64 let v ČR, především žen Rostoucí míra nezaměstnanosti mladých lidí do 25 let v ČR Vysoká míra nezaměstnanosti nízkokvalifikovaných osob v ČR 2) Nízká míra zaměstnanosti žen v ČR, především žen, které pečují o malé děti či žen ve vyšším věku. OPZ (str. 71) - Identifikace hlavních cílových skupin Cílové skupiny zahrnují především osoby sociálně vyloučené a osoby sociálním vyloučením ohrožené, zejména znevýhodněné skupiny obyvatel - osoby se zdravotním postižením (včetně osob s duševním onemocněním), osoby s kombinovanými diagnózami, seniory, osoby žijící v sociálně vyloučených lokalitách, etnické menšiny a osoby z jiného socio-kulturního prostředí, imigranty a osoby požívající mezinárodní ochranu, bezdomovci a osoby žijící v nevyhovujícím nebo nejistém ubytování, oběti trestné činnosti, osoby pečující o malé děti či osobu blízkou a osoby, které ukončily poskytování této péče, rodiče samoživitelé/samoživitelky, rodiče dětí a žáků, zejména těch se sociálním a zdravotním znevýhodněním, osoby dlouhodobě či opakovaně nezaměstnané, osoby ohrožené předlužeností, osoby ohrožené domácím násilím (oběti domácího násilí), osoby závislé na návykových látkách, osoby ve výkonu trestu odnětí svobody, osoby ve výkonu alternativních trestů, recidivující pachatelé či další osoby, u nichž je zvýšené riziko páchání trestné činnosti, osoby opouštějící institucionální zařízení (dětské domovy po dosažení dospělosti, věznice po skončení výkonu trestu, léčebny po ukončení ústavní léčby závislostí), osoby žijící v oblastech se ztíženým přístupem ke zdravotní péči nebo v oblastech, kde nabízená struktura zdravotní péče neodpovídá potřebám, váleční veteráni a další. V rámci těchto skupin je třeba specifickou pozornost věnovat osobám do 18 let věku (osoby se speciálními vzdělávacími potřebami včetně ohrožených předčasným odchodem ze vzdělávání, osoby
48
Data k 31. prosinci, zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2011/Anal2011.pdf
57
ohrožené umístěním do institucionální výchovy, osoby vyrůstající v rodinách ohrožených chudobou nebo nefunkčních rodinách, osoby v náhradní rodinné péči). Z hlediska zdravotního – osoby ohrožené specifickými zdravotními riziky (nezdravým životním stylem, žijící v oblastech s vyšším výskytem specifických zdravotních rizik, ve vyloučených lokalitách a regionech ohrožených chudobou). Zvýšenou pozornost je třeba věnovat osobám ohroženým vícenásobnými riziky (kumulace znevýhodnění z více hledisek, jako je např. věk, pohlaví, zdravotní postižení, finanční zdroje, etnicita atd.). Cílovou skupinou jsou také poskytovatelé a zadavatelé sociálních, zdravotních služeb, a služeb pro rodiny a děti, služeb na ochranu práv dětí a jejich oprávněných zájmů, služeb na podporu rodičovských kompetencí, služeb péče o děti, náhradní rodinné péče, sociální pracovníci, pracovníci ve službách, pracovníci poskytovatelů psychiatrické péče, pracovníci Probační a mediační služby a Vězeňské služby ČR i další pracovníci veřejné správy, pokud jejich pracovní náplň souvisí s uvedenými typy sociálních a zdravotních služeb a v případě aktivit spojených se sociálním podnikáním i zaměstnanci a zaměstnavatelé.
Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR Popis příčin problému: 1) Nízká míra zaměstnanosti a rostoucí míra nezaměstnanosti Nedostatečná tvorba volných pracovních míst Kvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání neodpovídá požadavkům trhu práce Nedostatečná nabídka částečných úvazků a jiných flexibilních forem práce Nízké výdaje na APZ (jak na jednoho uchazeče o zaměstnání, tak podílem na HDP) a z toho vyplývající nízký podíl uchazečů a zájemců o zaměstnání podpořených nástroji APZ; kvalita poskytovaných služeb neodpovídá potřebám klientů Nedostatečný hospodářský růst, který negeneruje nová pracovní místa Nízká mobilita v ČR, neochota stěhovat se za prací Existence alternativních příjmů v podobě podpor a dávek a nelegální práce 2) Nízká informovanost o potenciálu sociálního podnikání jak mezi veřejností, tak i mezi potenciálními zakladateli těchto podniků 3) Legislativa nedostatečně vymezující roli obcí, krajů a dalších relevantních aktérů v oblasti sociálního začleňování (zejm. bydlení a sociální podnikání) Popis důsledků problému: f Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Problematika SP a InP bude v OPZ řešena zejména v: investiční priorita 1.1 - Přístup k zaměstnání pro osoby hledající zaměstnání a neaktivní osoby, včetně místních iniciativ na podporu zaměstnanosti a mobility pracovníků investiční priorita 1.5 - Udržitelná integrace mladých lidí (15-24 let) mimo zaměstnání, vzdělávání nebo odbornou přípravu na trh práce, pro projekty financované Iniciativou na podporu zaměstnanosti mládeže investiční priorita 2.1 - Aktivní začleňování, zejména za účelem zvyšování zaměstnatelnosti
58
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení
Časový rámec řešení
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Zvýšit míru zaměstnanosti podpořených osob Investiční priorita 1.1 OPZ Cílové skupiny zahrnují především uchazeče a zájemce o zaměstnání, osoby se zdravotním postižením, osoby s kumulací hendikepů na trhu práce a ekonomicky neaktivní osoby. Zvláštní důraz bude kladen na osoby znevýhodněné na trhu práce (např. osoby 55 – 64 let, osoby do 25 let věku a osoby s nízkou úrovní kvalifikace (stupeň ISCED 0 – 2)). Využití finančních nástrojů je zvažováno v oblasti podpory zahájení podnikání uchazečů a zájemců o zaměstnání v rámci realizace nových či inovativních nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Před případným využitím finančních nástrojů bude zpracováno ex-ante posouzení vhodnosti a podmínek pro jejich využití, a to dle čl. 32 obecného nařízení. - Zprostředkování zaměstnání – podpora činností souvisejících s vyhledáváním zaměstnání pro osobu, která se o práci uchází včetně podpory mezinárodní pracovní mobility; dále s vyhledáváním zaměstnanců pro zaměstnavatele, který hledá nové pracovní síly; poradenská a informační činnost v oblasti pracovních příležitostí; sdílené zprostředkování zaměstnání prostřednictvím agentur práce; - Poradenské a informační činnosti a programy – podpora poradenských činností a programů, jejichž cílem je zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů osob pro volbu povolání, pro zprostředkování vhodného zaměstnání; příprava k práci osob se zdravotním postižením a při výběru vhodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, podpora JOB klubů, řízené poradenství ke změně kvalifikace; - Bilanční a pracovní diagnostika – podpora souladu mezi schopnostním, vzdělanostním a pracovním potenciálem osob a možností jejich reálného uplatnění na trhu práce; pracovní diagnostika jako subsystém bilanční diagnostiky se přímo zaměřuje na možnosti konkrétního pracovního uplatnění odpovídajícího schopnostem a zájmům klienta; - Rekvalifikace – podpora při získání nové kvalifikace, při zvyšování, rozšiřování nebo prohlubování dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování a obnovování. Za rekvalifikaci se považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění osoby, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala; - Motivační aktivity – aktivity zaměřené na zvýšení orientace v požadavcích trhu práce, požadavcích volných pracovních míst na trhu práce, dále příprava k zařazení do rekvalifikace, resp. jiného nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, včetně obnovení pracovních návyků; 2014+
Snížit míru nezaměstnanosti podpořených mladých osob (15-24 let) v regionu NUTS II Severozápad Investiční priorita 1.5 Veškeré podporované aktivity budou směřovány vůči jednotlivcům – mladým lidem 15-24 let. V rámci této investiční priority nebudou podporována opatření systémového charakteru nebo zaměřená na poskytovatele služeb. 59
Mechanismy řešení
Časový rámec řešení
Ideální stav (cíl)
Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení
-
Podpora učňovské přípravy a odborných stáží Poskytnutí prvních pracovních zkušeností (umístění na nejméně 6 měsíců) - Podpora náboru mladých pracovníků a podpora vytváření pracovních míst - Podpora zahájení podnikání - Odborné vzdělávání a příprava - Podpora mobility mladých pracovníků - Programy druhé šance 2014+
Specifický cíl 1 - Zvýšit uplatnitelnost osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených ve společnosti a na trhu práce Specifický cíl 2 - Fungující systém podpory sociálního podnikání Investiční priorita 2.1 Budou přijata opatření a realizovány aktivity, které přispějí k vytvoření propracovaného systému podpory vzniku podnikatelských programů a systému pro vzdělávání potenciálních podnikatelských subjektů. Jednotlivé aktivity by měly zlepšit informovanost a povědomí o principech sociálního podnikání a jeho přínosech, přispět k udržitelnosti sociálních podniků a podpořit také rozvoj infrastruktury pro tyto podniky. Výsledkem by mělo být rozšíření resp. zvýšení počtu sociálních podniků i jejich kvality a udržitelnosti. Dále budou v rámci sociálních podniků podporovány aktivity směřující k posílení postavení osob sociálně vyloučených či ohrožených sociálním vyloučením na trhu práce. Cílem těchto aktivit je sociální integrace cílové skupiny (či zamezení jejího vyloučení ze společnosti) a usnadnění vstupu a udržení se cílové skupiny na volném trhu práce. - Aktivity podporující spolupráci mezi ÚP ČR, poskytovateli služeb (včetně NNO), místní samosprávou, zaměstnavateli a dalšími relevantními aktéry (včetně koordinace APZ, poskytovaných služeb, sociálního podnikání a dalších aktivit) zaměřené na přímou podporu osob sociálně vyloučených či sociálním vyloučením ohrožených; - Aktivity směřující k posílení postavení sociálně vyloučených osob na trhu práce, zejména prostřednictvím aktivního začleňování osob v sociálně-podnikatelských subjektech; - Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání, zavedení systému podpory startu, rozvoje a udržitelnosti sociálních podniků (včetně zapojení soukromého sektoru) – včetně zavedení vzdělávacích programů a poradenství souvisejícího se zřízením, provozem a marketingem sociálního podniku; - Vzdělávání osob sociálně vyloučených a osob ohrožených sociálním vyloučením na trhu práce s cílem podpory vzniku nových podnikatelských aktivit zaměřených na sociální podnikání; - Aktivity vedoucí k zajištění snadnějšího přístupu k financování sociálních podniků pro všechny fáze podnikání; - Vzdělávání související se sociálním podnikáním pro potenciální zakladatele sociálních podniků z řad neziskových organizací i 60
stávajících podnikatelských subjektů; - - Zvyšování povědomí a informovanosti o sociálním podnikání a spolupráce všech relevantních aktérů 2014+
Časový rámec řešení Pozn.: Na aktivity v této investiční prioritě navazují aktivity v prioritní ose 2 IROP „Zkvalitnění veřejných služeb v území“ zaměřené na sociální a zdravotní oblast. Smyslem podpory zde je vytvoření a zajištění standardních a nezbytných podmínek pro aktivní začleňování osob a sociálních skupin do společnosti. Evropský koncept aktivního začleňování vyloučených osob je prakticky založen na třech základních pilířích, a to na podpoře adekvátního příjmu, na inkluzivním trhu práce (přístup k zaměstnání) a na přístupu ke kvalitním službám (bydlení, vzdělání, zdravotní péče, doprava, sociální služby a služby zaměstnanosti aj.). V souladu s uvedeným konceptem vyvstává potřeba budovat infrastrukturu, posilovat absorpční kapacity komunitně založených služeb a podpořit výstavbu nových integračních komunitních center, přispět k začleňování sociálně vyloučených osob do společnosti prostřednictvím trhu práce a ke zvýšení dostupnosti a kvality základních zdrojů a služeb, vč. přístupu k bydlení (výstavba a rekonstrukce bytů pro účely sociálního, příp. podporovaného bydlení) a ke zdravotní péči. Konkrétně se jedná o tyto investiční priority (IP) a specifické cíle (SC) IROP: - SC 2.2 - Zvýšení uplatnitelnosti osob ohrožených sociálním vyloučením (pozn. včetně sociálního bydlení); - IP 9c: Podpora sociálních podniků: - SC 2.3 - Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání.
61
3.1.6 Hodnocení efektivity programů APZ a doprovodných nástrojů a projektů politiky zaměstnanosti v roce 2007 Kulhavý, V., Sirovátka, T. 2008. Hodnocení efektivity programů APZ a doprovodných nástrojů a projektů politiky zaměstnanosti v roce 2007. Praha: VÚPSV
Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Z hlediska relevance vůči této evaluaci se autoři studie Kulhavý a Sirovátka zaměřili částečně na problematiku inkluzivního podnikání, která je v ČR podporována prostřednictvím programů APZ. Cílem dané studie bylo zhodnotit podobu realizovaných programů APZ (včetně IAP a ESF) a jejich efektů v České republice v roce 2006. V této studii se zaměřili na to, jakým způsobem byla tato politika realizována z hlediska struktury účastníků, a dále na srovnání s počty neúčastníků. Ve druhé části se autoři zabývají efekty těchto programů a pokouší se je vysvětlit z hlediska účastníků programů a situace na trhu práce. Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: (str. 47) Z hlediska statistických analýz vyplynulo, že programy zaměřené na SVČ ukazují poměrně vysoký efekt na začátku sledovaného období a dále pak v dlouhodobější perspektivě u podpořených osob. Pokles rizika nezaměstnanosti je až o cca 80 % proti neúčastníkům u programů SVČ, v průběhu sledovaného období se efekty s nepodpořenými účastníky srovnají, ale na konci sledovaného období 6 měsíců po skončení podpory se efekty podpořených osob výrazně zvyšují. V kapitole 8 (Faktory úspěšnosti programů APZ, str. 51) se autoři zaměřili na hodnocení efektů podle vybraných cílových skupin. 1) Z hlediska věku Největší efekty jsou u rekvalifikací dosahovány u účastníků ve středním věku, nejmenší efekty jsou u účastníků nad 50 let. U VPP (podobně jako u programů ESF) je největší odliv z nezaměstnanosti u mladých nezaměstnaných v programech, naopak u nejstarších nezaměstnaných jsou tyto nejmenší. To naznačuje skutečnost, že pro tyto nezaměstnané znamená účast ve VPP významnou alternativu z hlediska postavení na trhu práce. U dalších programů věk významnou roli nehraje. 2) Z hlediska vzdělání Je zajímavé, že obecně nejsou efekty rekvalifikačních kurzů příliš ovlivněny dosaženým vzděláním. Ukazuje se, že podíly účastníků, kteří zůstávají v nezaměstnanosti podle skupin dosaženého vzdělání, jsou srovnatelné s těmi, kteří v nezaměstnanosti nejsou. Významné ovlivnění efektů na základě dosaženého vzdělání je však významné u ostatních programů zaměstnanosti (VPP, SÚPM, SVČ, IAP a ESF). U všech těchto programů je podíl evidencí u účastníků se základním vzděláním významně vyšší než vysokoškoláků. 3) Z hlediska délky nezaměstnanosti Další proměnné, které autoři sledovali, byla délka nezaměstnanosti a opakovaná nezaměstnanost. Obě tyto proměnné mají stejné efekty. Podle těchto ukazatelů programy zaměstnanosti nemají dostatečně silný vliv na to, aby zvrátily negativní ovlivnění. Zdá se, že výskyt v nezaměstnanosti u dlouhodobě a opakovaně nezaměstnaných účastníků je významně vyšší, než je to u krátkodobě nezaměstnaných a nezaměstnaných, kteří nemají zkušenost s opakovanou nezaměstnaností. Pozice na trhu práce tedy ovlivňují postavení účastníků více než samotná účast v programu, alespoň tak, jak jsou programy v současné době realizovány. Krátkodobé a „levné“ programy nemají potenciál zvrátit obtížnou situaci dlouhodobě nezaměstnaných, a tak si dovolíme konstatovat, že ani není smysl je v této 62
podobě realizovat. Naopak se ukazuje, že by bylo potřeba se na tyto rizikové skupiny zaměřit více a parametry a přípravu zaměřit na specifické skupiny. 4) Opakování účasti podpořené osoby v programech APZ Podle sledování vlivu účasti v dalších programech se ukazuje, že opakované programy mají na výskyt v nezaměstnanosti spíše negativní efekty. Patrně se ukazuje, že nezaměstnaní, kteří se opakovaně účastní programů zaměstnanosti, jsou spíše náchylní k setrvání v nezaměstnanosti, protože tak vytváří alternativní individuální strategii nezaměstnaných. Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR Ke stavu v roce 2006 bylo konstatováno (str. 34), že programy samostatné výdělečné činnosti (SVČ) se většinou zaměřovaly na dlouhodobě a opakovaně nezaměstnané, což souviselo s mírou nezaměstnanosti. Ukazuje se, že se vzrůstající nezaměstnaností se zvyšují podíly dlouhodobě a opakovaně nezaměstnaných v tomto programu. Vzhledem k malému rozsahu programů SVČ a výše uvedeným zjištěním o cílenosti programu je však zřejmé, že není příliš velká variabilita mezi jednotlivými okresy. To však nic nemění na skutečnosti, že zvyšující se rozsah rovněž zvyšuje zacílení na ohrožené skupiny na trhu práce. Ukazuje se, že pokud úřady práce tyto programy realizují, pak je zároveň i více směřují k ohroženým skupinám. Z toho vyplývá skutečnost, že malá cílenost na ohrožené skupiny na trhu práce je úzce spojena s omezeným rozsahem programů obecně. (str. 49) Celkově se tedy ukazuje, že nedochází k významným odchylkám v efektech programů zaměstnanosti na lokální úrovni úřadů práce, které by souvisely s tím, jakou mají tyto programy strukturu účastníků, nebo s tím, jaká je situace na trhu práce. Obdobného výsledku rovněž dosáhli ve svých analýzách IREAS v projektu LZI.
Popis příčin problému: (str. 50) Autoři studie dospěli k závěru, že významnou roli z hlediska vysvětlení efektů politiky budou hrát institucionální a další administrativní opatření, která jsou však z hlediska jejich analýzy skrytá. Popis důsledků problému: (str. 52) Z hlediska logistické regrese se ukazuje, že se efekty programů zaměstnanosti proměňují v čase. Výrazně se zvyšuje ovlivnění dle věku účastníků. Ukazuje se zejména, že situace mladistvých nezaměstnaných se významně relativně zhoršuje v průběhu sledovaného období – ve srovnání se staršími nezaměstnanými. Dále se ukazuje, že opakovaná nezaměstnanost (podobně jako opakovanost programů) má vliv zejména z hlediska krátkodobých a střednědobých efektů – lze demonstrovat, že v průběhu času se zhoršuje situace těch účastníků, kteří jsou nezaměstnaní opakovaně.
Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Doporučení (str. 52 nahoře): Z hlediska délky programu je podstatné, že riziko nezaměstnanosti účastníků rekvalifikačních programů a dalších programů zaměstnanosti (VPP, SÚPM a SVČ) výrazně klesá s prodlužující se délkou programu a výší dotace na program. Z hlediska nákladů na program, vyšší náklady na rekvalifikace snižují riziko nezaměstnanosti, což patrně indikuje fakt, že tyto programy jsou kvalitnější. Naopak u programů VPP se riziko relativně zvyšuje s vyššími náklady na program, což je patrně projevem určité závislosti na této zaměstnanosti: čím vyšší jsou náklady, tím je místo výhodnější a zajištěné pro více „zasloužené“ nezaměstnané. Tato místa jsou pak atraktivnější alternativou pro ty nezaměstnané, kteří nemohou najít „normální“ (tržní) pracovní místo.
63
3.1.7 Hora, O., Sirovátka, T. 2012. Srovnání efektů aktivní politiky zaměstnanosti v České republice v období růstu (2007) a během první fáze krize (2009) Praha: VÚPSV, 61 stran Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Cílem provedeného výzkumu bylo identifikovat, nakolik jsou přijímaná opatření aktivní politiky zaměstnanosti a dalších politik efektivní při zmírňování těchto rizik vyplývajících z dopadů krize. Šlo zejména o porovnání let 2007 a 2009. Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: (str. 16) Platí tedy zpravidla v obou letech (2007 i 2009), že rekvalifikace jsou více zaměřeny na ženy než na muže, nejvíce na osoby se středoškolským vzděláním, na osoby do 50 let, na osoby zdravotně znevýhodněné (dříve k ZPS) a na osoby s opakovanou evidencí. (str. 17) Programy podpory samostatné výdělečné činnosti jsou více zaměřeny na osoby s vyšší úrovní vzdělání (i na VŠ), na osoby ve středním věku a na osoby bez zdravotních problémů, ale také na osoby, které pociťují určitou menší úroveň zdravotních problémů. Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR Ve studii byly na str. 37 uvedeny nejproblémovější regiony. (str. 37) Dle výsledků provedeného výzkumu a analýzy vyplynulo, že šance na opuštění evidence mezi jednotlivými regiony značně odlišná. Nejvíce odchodů z evidence nacházíme dle očekávání v Praze a ve Středočeském kraji, nejméně odchodů pak v Ústeckém kraji, v Moravskoslezském kraji, v Olomouckém, Zlínském a Jihomoravském kraji. Zatímco v Praze bylo po cca 6 měsících v evidenci 22,4 % nezaměstnaných, v Ústeckém kraji to bylo 52 % nezaměstnaných. Z toho lze vyvodit očekávání, že v regionech s menší šancí na odchod z evidence u kontrolní skupiny bude docházet k méně odchodům z evidence i u účastníků programu. (str. 38) V případě rekvalifikačních programů byly výsledky za jednotlivé kraje z celkového pohledu obdobné jako výsledky pro celou ČR. Je ovšem překvapivé, že efekty rekvalifikací v jednotlivých regionech se velmi odlišují (např. karlovarský a hradecký region). Jedním z možných vysvětlení těchto rozdílů je jednoznačně rozsah strukturálních problémů v ekonomice a jejich dopad na trh práce v jednotlivých regionech. Efekty rekvalifikací jsou jednoznačně horší než v roce 2007, obdobného výsledku rekvalifikací jako v roce 2007 dosáhlo pouze několik regionů s nejlepším výsledkem. Za úspěšné rekvalifikace normativně označili autoři studie situaci, kde by alespoň polovina účastníků programů do půl roku odešla z evidence, za neúspěšné pak ty, kde ani polovina účastníků neodešla v jednom roce od absolvování programu. Regiony s předpokládanou menší úrovní strukturálních problémů na trhu práce jsou zpravidla „úspěšné“ a naopak. Popis příčin problému: Nerelevantní. Popis důsledků problému: Důsledkem vývoje hospodářské krize (srovnání situace v letech 2007 a 2009) pak vyústila v nižší úspěšnost rekvalifikačních programů. Autoři studie došli k závěru (str. 44), že slabší výsledky rekvalifikačních programů ve srovnání s rokem 2007 jsou pochopitelné. Nižší efekty rekvalifikací mohou být ovlivněny vysokou cíleností těchto programů na osoby s nejvýznamnějšími problémy. Můžeme dovozovat, že v případě výraznějších hospodářských problémů jsou krátkodobé a střednědobé efekty rekvalifikačních efektů nižší a jejich možný přínos se může projevit až v delším časovém horizontu. Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Nerelevantní. 64
3.1.8 Global entrepreneurship monitor 2011 – Podnikatelská aktivita v ČR, Lukeš, M., Jakl, M. 2012. 87 stran, název souboru „GEMCR2011_CZ_FINAL Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Dokument se zaměřuje obecně na hodnocení podnikatelské aktivity v ČR (Global Entrepreneurship Monitor). Z hlediska hodnocení SP a InP jsou pak důležité poznatky a zjištění ve vazbě na hodnocené rizikové skupiny osob na trhu práce – např. dle věku, vzdělání. (str. 4, 1. odrážka) – definice pojmu „nová podnikatelská aktivita“ - zahrnuje jedince, kteří dělají konkrétní kroky k rozjezdu nového podnikání, a také ty, kteří vedou firmu mladší než 42 měsíců. Počet těchto lidí v ČR lze odhadnout na 540.000. V porovnání s rokem 2006 nová podnikatelská aktivita mírně poklesla o 0,21%. (str. 79) V ČR je možné v oblasti InP pozorovat i určité varující změny. Z těch hlavních je možné uvést: snižující se podíl nové podnikatelské aktivity žen a také vyučených. Dále došlo k poklesu vnímaných příležitostí na zahájení podnikání v očích obyvatel, i když experti vnímají, že dobrých příležitostí je dostatek. Přetrvává též nízká podnikatelská sebedůvěra obyvatel ČR a velmi špatný společenský status podnikatelů. Česká republika je stejně jako v roce 2006 na druhém nejhorším místě, pokud jde o to, jak společnost podnikatele vnímá. (str. 7) Podnikatelské financování Stále je problémem dostupnost zárodečného financování a financování expanze rostoucí firmy. Bankovní sektor se ve vztahu k MSP profesionalizoval, otázkou je nicméně další vývoj, který bude záležet na hospodářském vývoji a opatrnosti bank. IPO na pražské burze jsou stále naprostou výjimkou. Rozvinula se komunita business andělů na českém trhu. Lidé si zvykají finančně podpořit vznik a růst nových firem. Business andělé nicméně nejsou adekvátně vzděláváni. Pozitivně je vnímána snaha o vznik seed fondu a snaha o rozvoj programů v oblasti záruk. (str. 65) Celkově se dá říct, že financování začínajících firem je vnímáno experty stále jako problém, obzvlášť když hovoříme o rychle rostoucích firmách, resp. firmách, které nejsou úplně na začátku, ale pro banky nemají dostatečnou historii a jsou tak vnímány jako příliš rizikové. Čím dál více ukazují experti na fakt, že banky se zaměřují na velké projekty s nízkou mírou rizika. Celkově se ale podle expertů povědomí o financování raných fází vývoje firem zvedlo, stále nás nicméně ještě hodně práce čeká. Motivace k podnikání: (str. 12) Vzhledem k motivaci GEM klasifikuje podnikatele podle toho, jsou-li motivováni příležitostí nebo nutností. Rozdíl mezi těmito dvěma oblastmi motivace je v tom, že někteří lidé začínají podnikat, protože rozpoznali tržní příležitost, a jiní proto, že nemohou sehnat dobré pracovní místo. Toto rozdělení je pochopitelně vhodnější pro studium podnikatelů v ranějších stádiích podnikatelského procesu. Zástupci InP jsou motivováni většinou nutností. (str. 5) Naše populace má v porovnání s ostatními zeměmi nízkou sebedůvěru, pokud jde o přesvědčení, že má dovednosti, znalosti a zkušenosti potřebné pro zahájení nového podnikání. To může podvazovat podnikatelskou aktivitu v samém zárodku. Tato sebedůvěra je výrazně vyšší u mužů, u vysokoškoláků, u lidí z Prahy a Středních Čech a u domácností s vysokým příjmem. (str. 35) Pouze 39,2% obyvatel v ČR se domnívá, že má dovednosti, znalosti a zkušenosti potřebné pro zahájení nového podnikání. Tím se Česká republika umístila až na 41. místě z 54 zemí. Situace zůstává 65
velmi podobná jako v roce 2006. Toto vlastní přesvědčení je přitom pro zahájení vlastního podnikání velmi důležité, neboť lidé, kteří si nevěří, kvůli tomu s podnikáním ani nezačnou, i když by třeba potřebné dovednosti a znalosti objektivně měli. Legislativa: (str. 69) Experti si v rozhovorech byli často vědomi pozitivních posunů v oblasti vládní politiky vůči podnikání, jako je snížení daní z příjmů či snížení odvodů. I přes tato pozitiva byla oblast vládní politiky často zmiňována jako výrazná bariéra pro podnikání v ČR. Kritika byla zaměřena zejména na legislativu. Experti, dokonce více než v roce 2006, kritizovali, že naše legislativa je příliš složitá, dochází k její neustálé novelizaci a legislativa bují - stále roste počet slov obsažených v zákonech a její komplikovanost. Za zcela nesystémovou a pro podnikání velmi špatnou je stále označována praxe přilepování paragrafů věcně spojených s podnikáním do zcela nesouvisejících zákonů, čímž se z legislativy stává nepřehledný zmatek, v němž se může vyznat jen kvalifikovaný právník. Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: (str. 4) Obecně: Podnikatelsky nejaktivnější jsou u nás mladí lidé ve věku od 18 do 35 let. To je změnou oproti roku 2006, kdy do podnikatelské aktivity bylo zapojeno relativně více lidí mezi 45 a 54 lety. Do podnikatelské aktivity je zapojeno výrazně více lidí s vysokoškolským vzděláním než se vzděláním základním. Relativní rozdíl mezi těmito skupinami se nicméně v porovnání s rokem 2006 snížil. Klesla nová podnikatelská aktivita vyučených. (str. 27) V porovnání s rokem 2006 je u nezaměstnaných patrný znatelný pokles nové podnikatelské aktivity, a to na pouhou polovinu předchozí úrovně (z 18,9%). Podnikatelská aktivita žen: (str. 26) Ještě zřetelněji se tento posun k posílení podnikatelské aktivity mužů projevuje v míře zavedené podnikatelské aktivity. Do té je zapojeno 8,18% mužů a 2,16% žen. Zatímco svoji zavedenou firmu u nás v roce 2006 vedlo přibližně 2,5krát více mužů podnikatelů než žen podnikatelek, v roce 2011 je to již přibližně 3,8krát více podnikatelů mužů. V míře zavedené podnikatelské aktivity mužů se ČR nachází na 30. místě, u žen ale až na 48. místě. Z toho je patrné, že podnikatelská aktivita žen u nás má svá značná úskalí a hospodářská politika by se měla zaměřit na podporu jejich podnikatelského úsilí. (str. 35) Velký rozdíl u nás panuje mezi muži a ženami v sebedůvěře. Zatímco o svých předpokladech pro podnikání je přesvědčeno 48,4% mužů, o tomtéž je přesvědčeno pouze 29,9% žen. Výsledek je tak podobný jako v roce 2006. Tento rozdíl v sebedůvěře může do značné míry vysvětlit zřetelný rozdíl mezi podnikatelskou aktivitou mužů a žen. Podnikatelská aktivita 50+: (str. 27) Relativně nejhůře jsme na tom u podnikatelské aktivity lidí v předdůchodovém věku, kde je ČR v nové podnikatelské aktivitě v mezinárodním srovnání až na 43. místě. Určitý pozitivní posun v porovnání s rokem 2006 je sice možné pozorovat, přesto by se na podporu podnikatelské aktivity této věkové skupiny měla též zaměřit podpora. Podnikatelská aktivita dle vzdělání: (str. 28) Posledním zkoumaným kritériem je výše dosaženého vzdělání. Z analýz vyplynula souvislost mezi výší dosaženého vzdělání a mírou nové podnikatelské aktivity. Zatímco je do ní zapojeno pouze 3,4% lidí se základním vzděláním, u lidí s inženýrským či magisterským titulem je to 9,7% a u jedinců s doktorátem dokonce 17% (byť zde se jedná vzhledem k malému počtu jedinců v souboru o údaj nepříliš přesný). (str. 30) Zřetelně nižší procento zavedené podnikatelské aktivity v porovnání s novou je možné pozorovat u lidí se základním a středoškolským vzděláním. To může naznačovat, že zejména tyto dvě 66
skupiny mají potíže s přežitím jimi zakládaných firem. Podobná je situace i u vyšších odborných škol, tam nicméně může být vysvětlením relativní novost těchto škol, kdy jejich absolventi zatím neměli tolik času založit dlouhodobě fungující podnikání. Oproti nové podnikatelské aktivity naopak vidíme, že je zde relativně vyšší zapojení vyučených do podnikání. To může naznačovat obsazenost trhu stávajícími řemeslnými firmami či též špatnou dobu pro zahájení nezávislého podnikání. Alternativní interpretací je pokles úrovně současného učňovského školství, které nevybavuje své čerstvé absolventy potřebnými kompetencemi pro úspěšné zahájení podnikání. To je v souladu i s výše uvedeným poklesem nové podnikatelské aktivity ve skupině vyučených. Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR (str. 28) Ve studii se autoři zaměřili na rozlišení problematiky podnikatelské aktivity dle regionů NUTS2. To ukazuje, že míra nové podnikatelské aktivity je stejně jako v roce 2006 nejvyšší v Praze, konkrétně 12,7%. V porovnání s rokem 2006 došlo k nárůstu přibližně o procento. Na druhém místě je opět stejně jako v roce 2006 region Jihovýchod s 9%. Naopak nejnižší míra nové podnikatelské aktivity je na Střední Moravě (5,5%) a v Moravskoslezském regionu (4,8%). Popis příčin problému: Nízké zapojení žen do podnikání: (str. 26, 2. odst.) Dle expertního dotazníku vyplynulo, že ženy nejsou příliš povzbuzovány v tom, aby se pouštěly do podnikání a též to, že není dostatek sociálních služeb, které by ženy podpořily v kombinování pracovního a osobního života. Popis důsledků problému: Není blíže specifikováno. Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Obecná doporučení: (str. 9) Podpořit motivaci studentů k zakládání firem například prostřednictvím kurzů podnikání. (str. 9) Větší finanční i poradenská podpora začínajících a rychle rostoucích firem formou mixu podpůrných programů, které zahrnují instrumenty jako investice formou zvýšení vlastního jmění nebo poradenství. (str. 33) Je určitě přínosné podporovat start-up komunity a další projekty, které pomáhají propojovat začínající podnikatele navzájem, stejně jako s podnikateli zkušenějšími a s investory. Zkušenosti již u nás jistě existují, ale pro řadu začínajících podnikatelů jsou obtížně dosažitelné.
67
3.1.9 Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU 2014+ – Dodatek č. 1 Sociální podnikání a sociální ekonomika Jetmar a kol. 2012. Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Autoři dokumentu se zaměřili na zhodnocení problematiky sociálního podnikání a sociální ekonomiky. Cílem bylo sestavení podkladových studií pro přípravu ČR na využívání fondů EU 2014+ a zpracování materiálů umožňujících zhodnocení úspěšnosti vybraných oblastí podpory realizovaných v programovém období 2007-2013 v oblasti SP a SE. Velmi dobře jsou popsány aspekty SP v ČR a jejího dosavadního vývoje. Dílčí záležitosti analýzy od str. 39 a dále poznatky kap. 6 (str. 62) bude možné využít pro sestavení COPIE Secondary data analysis. Jiné aspekty analýzy: 1) Absorpční kapacita str. 33, IOP - – podpora SP - Z posledního vývoje vyplývá, že objem podpořených projektů umožní vyčerpat alokaci určenou pro sféru sociálního podnikání. Celková poptávka dosahuje 1,45 jejího násobku a umožňuje případně vést debatu o navýšení alokace. Stav N1 (Projektová žádost nesplnila podmínky přijatelnost a formálních náležitosti) vykazuje jen 3 %. Extrémně vysoký je však podíl projektů ve stavu N2 (Projekt nedoporučen/neschválen) dosahující 61 %, což poukazuje na selhání v nastavených mechanismech. Pravděpodobně se jedná o nesoulad mezi záměry poskytovatele dotace a prezentovanými cíli žadatelů. str. 35, OPLZZ – podpora SP - Z posledního vývoje vyplývá, že objem podpořených projektů se již přiblížil k alokaci určené pro sociální ekonomiku. Celková poptávka dosahuje 2,1 násobku alokace. Oba údaje vypovídají o úspěšnosti podpory a možnosti dalšího případného navýšení pro tyto účely. Stav N1 (Projektová žádost nesplnila podmínky přijatelnost a formálních náležitosti) vykazuje jen 9 %. Extrémně vysoký je opět podíl projektů ve stavu N2 (Projekt nedoporučen/neschválen) dosahující 76 %, což je ještě více než v případě IOPu. Opět se nejspíše jedná o nesoulad mezi cíli poskytovatele dotace a podnikatelskými záměry uváděnými žadateli v projektové žádosti (str. 41) Vývoj naznačuje rostoucí schopnost předkládat projektové žádosti, které je možné profinancovat z veřejných zdrojů. Zdá se, že se postupně zvyšuje absorpční kapacita. Je možné uvažovat o případném navýšení alokace prostředků. (str. 50) Existuje územní nerovnoměrnost při čerpání podpory (velikost sídla, region). Vzhledem k malému počtu podpořených subjektů však v současné době nelze formulovat ucelené závěry týkající se preferencí velikosti sídlení kategorie, či strukturální charakteristiky území (ekonomické orientace). 2) Financování sociálního podnikání (str. 55) Z hlediska podpory sociálních podniků je nedoceněna role dostupnosti úvěrů pro podnikatele v oblasti sociální ekonomiky (podnikání se societárními cíli, podnikání podporující sociální začleňování). Tento nástroj by se mohla stát komplementem poskytování grantů ve fázi budování sociálního podniku i jako postgrantový instrument pro tyto typy podnikatelů v období dalšího růstu a expanze jejich podnikání. (str. 56) ČR nemá doposud praktické zkušenosti s podporou seed funds, equity funds a dalších forem rizikového kapitálu spolufinancovaných z veřejných zdrojů či poskytovaných v rámci veřejného a soukromého partnerství, případně veřejného a societálního partnerství (užívaného v případě sociálního podnikání). 68
(str. 66) Nízká dostupnost úvěrů od bank vychází převážně z problému ručení za poskytnutý úvěr. Banky požadují jako zástavu nemovitosti, které většina podniků nevlastní, nebo požadují zajištění úvěrů ručiteli. Jako další podmínku si banky často kladou jistou výši obratu, což je výrazný problém hlavně pro začínající podniky. (str. 67) Co se týče znalosti problematiky sociálního podnikání a sociální ekonomiky, je nutno konstatovat, že skutečné povědomí je velmi nízké. Řada finančních institucí se s těmito termíny nesetkala a ani neměla představu o jejich významu. (str. 68) Produkty nabízené sociálním podnikům zpravidla nejsou dostupné pro začínající podnikatelské subjekty bez historie. V současné době se zvyšuje význam řízení rizika na straně bank. Výjimkou je Česká spořitelna, která už v roce 2011 spustila pilotní ověřování nového produktu Financování sociálních podniků. (str. 69) Finanční sektor poskytuje produkty (úvěry) pro sociální podniky v malém měřítku, jako pilotní iniciativy v rámci aktivit CSR (corporate social responsibility – společenská odpovědnost firem). Podpora sociálních podniků ze strany veřejného sektoru má pilotní a inovativní charakter a je v podstatě reprezentována granty spolufinancovanými z ESF a EFRR, které jsou administrovanými MPSV.
Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: Z hlediska obav znevýhodněných skupin pro zahájení podnikání je v dosavadních zdrojích opomíjen vztah k OPVK. Jedná se o vztah mezi podnikáním, jeho požadavky na posilování podnikavosti, na profilování odborného zaměření absolventů dle současné a očekávané poptávky na trzích práce (potřeby podnikatelské sféry). Opomenuty jsou tak vazby na vzdělávací aktivity realizované OP VpK v oblasti základního vzdělávání (podnikavost), sekundárního a terciárního vzdělávání – podpora oborů, po jejichž absolventech je poptávka na stávajícím trhu práce a lze očekávat pokračování této situace i v dalších letech (učební obory, řemesla, technické a přírodní obory VŠ) + rozvoj podnikatelských dovedností (střední a vysoké školy), podpora technických a přírodních oborů VŠ. Nedostatečně je zohledněna i sféra dalšího vzdělávání a celoživotního učení. Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR (str. 41) V případě podpory poskytované IOP byl největší objem prostředků poptáván v Královéhradeckém kraji 108 347 207 Kč tj. 15 % z požadovaného objemu. Na dalších místech se s 14% podílem umístily kraje Jihomoravský a Moravskoslezský. Nejnižší podíl vykazoval kraj Liberecký 1 % (8 725 201 Kč) a Olomoucký 4 %. (str. 41) Granty OPLZZ byly nejvíce poptávány v Ústeckém kraji 84 651 813 Kč tj. 16 % z požadovaného objemu; v obdobné výši žádaly i subjekty s pražským domicilem. Na dalších místech se s 13% podílem umístil kraj Moravskoslezský a se 12% kraj Středočeský. Nejnižší podíl vykazoval kraj Karlovarský 0,5 % (2 590 690 Kč) a Liberecký 2 %. (str. 42) Vzhledem k malému počtu podpořených projektů nebyla zohledněna rozdílná velikost krajů. Z porovnání vývoje ve zkoumaných oblastech vyplývá, že regionální situace se různí. V případě Moravskoslezského, Plzeňského kraje či kraje Vysočina jsou vykázané hodnoty v obou případech obdobné. OPLZZ více preferují subjekty ze Středočeského a Jihočeského kraje. IOP naopak subjekty z Ústeckého a Jihomoravského kraje. (str. 42) Z dat systému MONIT týkajících se podpořených projektů IOP pak vyplývá, že největší objem prostředků je směrován krajů Jihomoravský (velmi vysokých 19,9 %), Moravskoslezský a Ústecký. Jedná se o populačně největší kraje ČR s tím, že uvedené regiony – s výjimkou Brněnské metropolitní oblasti, patří mezi dlouhodobě strukturálně postižené oblasti (v prvním případě se jedná o venkovské periferní území Jihomoravského kraje vs. urbanizované restrukturalizací průmyslu ovlivněné regiony) s vysokou mírou nezaměstnanosti. Na opačné straně škály se pak umisťují populačně i územně menší kraje, které však také vykazují dlouhodobě přetrvávající socioekonomické problémy související se jejich polohou (Karlovarský a Zlínský kraj), strukturou ekonomiky, sídelní strukturou (Jihočeský kraj). 69
(str. 42) Co se týče OPLZZ, pak z dat MONITu vyplývá, že největší objem prostředků je směrován do krajů Olomoucký a Plzeňský s tím, že především podíl Olomouckého kraje je velmi vysoký 17,4 %. Vzápětí za nimi se však umisťují kraje Moravskoslezský, Ústecký a Jihomoravský, které byly na předním místě IOP. Na opačném konci se pak umisťují populačně i územně menší kraje Liberecký (pouhých 1,68 %), Vysočina a Karlovarský. (str. 43) Při rozdělení projektů dle velikostních kategorií obcí se ukázalo, že ve zkoumaném souboru vůbec nejsou zastoupeny obce v rozmezí 2 000 - 4 900 (větší obce, městyse, malá města). Naopak největší objem finančních prostředků čerpají obce v rozmezí 20 000-49 999 obyvatel a obce do 499 obyvatel. Z těchto zjištění však nelze vyvozovat finální závěry vzhledem k malému počtu projektů. Přesto tato situace navozuje formulování hypotéz o opírání se o silnou sociální soudržnost v případě malých sídel, o plánovaném využívání urbanizační externích efektů u větších měst. Výjimkou je Moravskoslezský kraj s vysokým počtem projektů v sídlech nad 100 tis. obyvatel, který odráží vysoký stupeň urbanizace kraje. Popis příčin problému: Nejsou explicitně řešeny. Popis důsledků problému: Nejsou explicitně řešeny. Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): V kapitole 7 analyzovaného dokumentu jsou formulována doporučení zejména pak pro nové programové období 2014 – 2020 k tématice SP. Tato doporučení bude vhodné detailněji reflektovat při analýzách evaluační otázky 1.5. Doporučení k financování SP: (str. 75) Sociální podniky čelí problémům s financováním zahájení podnikatelské činnosti (investice do technologie, budov, do znalostí – lidské zdroje) v průběhu realizace podnikání (provozní kapitál, prodlužování splatnosti faktur) i v okamžiku případné expanze. Zpřístupnění finančních zdrojů, které by doplnily iniciační příspěvek v podobě grantu, se ukazuje jako nezbytné pro přežití sociálních podniků. Jde o to reálně zajistit přístup ke kapitálu prostřednictvím změnou situace na finančním trhu (pravidel regulace, více konkurence), spoluprací veřejného a soukromého sektoru při vytváření nabídky finančních produktů pro sociální podniky, rozšiřováním nabídky finančních nástrojů. (str. 69) V tomto směru je možné považovat za legitimní vytvořit a financovat z veřejných zdrojů podpůrné mechanismy, které umožní překlenout přinejmenším počáteční etapu rozvoje tohoto segmentu malých a středních podniků. Doposud upozaděnou otázkou je udržitelnost sociálních podniků, ve smyslu udržitelnosti jejich podnikání ve střednědobém horizontu. (str. 76) Doposud malá pozornost je věnována místním souvislostem sociálního podnikání. Jedná se o schopnost využít sociální kapitál spočívající v úzkých vazbách na klíčové aktéry, sociální soudržnosti komunity, znalosti podnikatelských příležitostí v rámci obce, mikroregionu. Zakotvení sociálního podnikání v území, je pro poskytovatele části služeb (uklízení, údržba zeleně, zahradničení, řemesla) je předpokladem jejich delšího fungování. (str. 76) Sociální podnikání představuje jednu z efektivních cest, jak přirozeným způsobem řešit otázku sociálního začleňování znevýhodněných skupin obyvatelstva, tj. nabídnout jim pracovní uplatnění s ohledem na jejich možnosti a omezení. Představuje tak jednu z možností jak transformovat některé neefektivní části současného systému řešení potřeb sociálně znevýhodněných, znevýhodněných na trhu práce, a to posílením respektive zavedením tržních principů.
70
3.1.10 Analýza možností poskytování mikropůjček PwC. 2012. 36 stran [online]. URL: http://www.strukturalnifondy.cz/getmedia/eaf06d92-f2ad-40d8-a37f47a447f5f82f/mikrofinancovani_vystup_finalni_eaf06d92-f2ad-40d8-a37f-47a447f5f82f.pdf Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Analýza je zaměřena na analýzu českého trhu v oblasti poskytování a rozvoje trhu drobných úvěrů pro živnostníky, mikro a malé podnikatele. Dále je analýza zaměřena na zhodnocení zkušeností ze zahraničí se zaměřením na nástroje spravované institucemi EU a programy ve vybraných zemích EU. V závěru dokumentu jsou formulována doporučení k možnému zaměření a způsobu implementace podpory formou mikropůjček v programovém období 2014 – 2020. (str. 5) Jedna z vhodných skupin příjemců podpory ve formě mikropůjček v ČR jsou rovněž vymezeny sociálně či ekonomicky znevýhodněné skupiny za účelem zvýšení počtu podnikajících (OSVČ), rozvoje sociálních podniků a sociálního podnikání. Zároveň je však vhodné oddělit tento typ podpory od podpory začínajících podniků. Tématiky SP a InP se týkají tzv. sociální mikropůjčky (viz str. 8), které jsou zaměřené na osoby s ekonomickým a sociálním vyloučením (především dlouhodobě nezaměstnaní, občané v předdůchodovém věku, příslušníci národnostních menšin, tělesně postižení a jinak handicapovaní občané. Tato tématika je rovněž zajímavá i s ohledem na snahy prosazovat zavádění nástrojů finančního inženýrství v případě působnosti ESF, v rámci kterého by měla být podpora znásobena využitím finančních nástrojů tak, aby došlo k podpoře studentů, tvorbě nových pracovních míst, mobility pracovní síly, sociálnímu začleňování a sociálnímu podnikání.
Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: (str. 4) Dle zahraničních zkušeností vyplývá, že podpora mikrofinancování není omezována pouze na začínající podnikatele. Z hlediska podmínek poskytování podpory je snahou nastavit parametry poskytovaných produktů maximálně v souladu s tržním prostředím, kdy např. úroková míra je v některých případech vyšší než standardní tržní. Je to z toho důvodu, že je potřeba zohlednit vyšší rizikovost těchto produktů a vysoké provozní náklady a náklady na správu portfolia. Důležitým aspektem je rovněž skutečnost, že finanční podpora je vždy spojena s osobním přístupem k příjemci podpory / podnikateli. Ve všech schématech je vždy kladen důraz na další vzdělávání podnikatelů, poradenství, coaching a mentoring s cílem zvyšovat podnikatelské dovednosti a tím i stabilitu příjemce podpory / podnikatele, což by mělo zahrnovat zejména následující oblasti (viz str. 35): - zvyšování finanční gramotnosti, - přípravu business plánu, marketingové strategie včetně identifikace tržního potenciálu, - trénink vyjednávacích schopností a dovedností pro účely jednání s poskytovateli podpory, příp. s potenciálními investory, - pomoc s odbytem. Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR Nerelevantní. Popis příčin problému: (str. 4) Hlavní bariéry a rizika spojená s poskytováním mikropůjček v ČR: - nadprůměrný podíl případů platební neschopnosti v portfoliích příjemců podpory, - limitované využití a uplatnění zajišťovacích nástrojů (tzv. mitigantů rizika), nejčastěji směnek, - obtížná vymahatelnost nesplácených půjček, zejména poskytnutých z veřejných zdrojů, - vysoké provozní náklady spojené s poskytováním úvěrů a správou úvěrového portfolia.
71
Popis důsledků problému: V ČR neexistuje široká škála institucí se zkušenostmi v oblasti mikrofinancování. Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): (str. 31) Doporučením je podpora zvýšení zaměstnanosti a podnikavosti formou mikropůjček jako součást nástrojů na podporu zaměstnanosti se zacílením na nejvíce ohrožené osoby na trhu práce (mladí lidé a absolventi, ženy, dlouhodobě nezaměstnaní a osoby ohrožené sociálním vyloučením). Toto doporučení však nepodporuje Asociace MSP a živnostníků ČR, zastoupená p. Karlem Havlíčkem, který na semináři MMR dne 17. 9. 2012 ve své prezentaci nedoporučoval podporu sociálně vyloučených osob v případě JASMINE.
72
3.1.11 IREAS. 2008. Začleňující podnikání v ústeckém kraji Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Inkluzivní podnikání – pilotní analýza v Ústeckém kraji. Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: (str. 27) Typický uchazeč o zaměstnání s předpoklady pro úspěšnou samostatně výdělečnou činnost má vyšší než základní vzdělání (min. výuční list), věk cca mezi 25–50 lety (mladí lidé nemají dostatek zkušeností, starší lidé se zase hůře rekvalifikují a adaptují na nové podmínky), není nezaměstnaný dlouhodobě (neztratil úplně pracovní návyky), má vlastní prostory, kde může podnikat (byt/dům), další členové jeho domácnosti mají pravidelný a dostatečně vysoký příjem či úspory (takže ze začátku, kdy podnikání zpravidla není ziskové, jsou schopni tolerovat výpadek příjmu). Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR Analýza je zaměřena na pilotní ověření metodiky COPIE D. T. v Ústeckém kraji. Popis příčin problému: Příčiny problémů pro zahájení podnikání znevýhodněných osob (str. 32): 1) Nezaměstnaní s nízkou kvalifikací a vzděláním zpravidla nemají dostatek schopností, aby zvládli vlastní podnikání po administrativní stránce (účetnictví, daně, komunikace s úřady), a to ani po absolvování rekvalifikačních kursů pro začínající podnikatele. Tyto služby je sice možné přenechat specialistům (daňoví poradci, účetní), avšak za úplatu. Není třeba zdůrazňovat, že k tomu zpravidla začínajícím podnikatelům chybí prostředky. 2) U nezaměstnaných s nízkým vzděláním a kvalifikací je okruh činností, ve kterých mohou podnikat, úzký (stavební práce, úklidové práce…). Trh je však těmito aktivitami zpravidla nasycen a konkurence je velká, což výrazně ztěžuje začátky podnikání. 3) Problém je i osobní charakteristika některých nezaměstnaných – řada nezaměstnaných evidovaných na úřadech práce ve skutečnosti nemá zájem pracovat, jsou zvyklí na určitý životní styl spojený s vyplácením sociálních dávek a zaměstnání se snaží vyhýbat. 4) I nezaměstnaní, kteří opravdu pracovat chtějí, často sami nemají zájem o vlastní podnikání, preferují zaměstnání s jednoduchou pracovní náplní a s pravidelným výdělkem, nejsou ochotni se dále vzdělávat a nést riziko podnikání. Popis důsledků problému: Nerelevantní. Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Doporučení (str. 34): 1) Podniková kultura Nutnost řešit neexistenci jednotné strategie na podporu podnikání znevýhodněných osob jak v České republice jako celku, tak i v Ústeckém kraji. Nesystematická příprava ve školách na podnikání. 2) Přístup k financování Nutnost zlepšení nedostatečného přístupu k financování. Nepříliš motivující a dostatečné příspěvky pro zahájení vlastního podnikání, které poskytují úřady práce. Komplikované získávání úvěrů od komerčních bank pro začínající podnikatele.
73
3.1.12 Zpráva ze semináře MPSV „Výsledky mezinárodních sítí ESF na podnikání znevýhodněných COPIE2 a sociálního podnikání NBFSE“ MPSV. 2012. [online]. URL: http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz/seminar-nbfse-copie Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Sociální a inkluzivní podnikání v ČR – obecně. Vymezené problémy prostředí sociálního a inkluzivního podnikání: 1. Chybí dlouhodobá koncepce rozvoje sociálního a inkluzivního podnikání a průběžná meziresortní institucionální koordinace. Vhodná podpora ESF: mezinárodní spolupráce pro sdílení zkušeností a učení se, zvyšování odbornosti a znalostí o přínosech a vhodné podpoře SP a SI ve veřejné správě, zpracování analýz a evaluací pro oblast sociálního a inkluzivního podnikání. 2. Není vytvořena a využívána jasná definice sociálního podnikání včetně kritérií a ukazatelů pro jednotlivé typy SP (integrační, komunitní, sociální družstvo). Není zavedeno měření/hodnocení přínosů (dopadů) sociálního podnikaní. Vhodná podpora ESF: aktualizace definic sociálního podnikání, rozpracování indikátorů, podpora měření a hodnocení dopadů SP (kapacity, realizace). 3. Vymezení problému: nízké povědomí a znalosti o sociálním a inkluzivním podnikání ve všech sférách společnosti, vč. veřejné správy Vhodná podpora ESF: vzdělávání v sociálním podnikání a v podnikatelských kompetencích na základních, středních a vysokých školách, semináře, konference, vzoroví podnikatelé (role models), ambasadoři, soutěže, ceny, informace v médiích, web 4. Není zavedeno daňové zvýhodnění sociálních podniků (DPPO), nižší zákonné odvody za znevýhodněné zaměstnance (kromě ZP) a omezené příspěvky na zaměstnávání všech sociálně znevýhodněných skupin (SÚPM). 5. Posouzení veřejné podpory u SP dostatečně nezohledňuje její specifické charakteristiky, nejsou stanoveny vhodné režimy veřejné podpory pro sociální podnikání vč. služeb obecného hospodářského zájmu 6. Ve veřejné správě je nízké povědomí a zkušenosti v oblasti sociálně zodpovědného zadávání veřejných zakázek, plánování rozvoje a veřejných investic ve spolupráci s klíčovými partnery (tzv. veřejné sociální partnerství). Je omezeně aplikováno společensky zodpovědné zadávání VZ, které by vyhrazovalo VZ některým typům SP nebo SP zvýhodňovalo při získání VZ. Vhodná podpora ESF: vzdělávání a osvěta ve veřejné správě o sociálně zodpovědném zadávání VZ, podpora strategických partnerství, rozpracování/aktualizace metodik a příkladů dobré praxe, zpracování akčního plánu / strategie pro sociálně zodpovědné zadávání veřejných zakázek. Financování SP a InP: Na trhu v ČR nejsou dostupné vhodné finanční produkty (zejm. mikropůjčky, záruky, kapitálové vstupy, dluhopisy) pro znevýhodněné podnikatele a sociální podniky, a to jak pro fázi zahájení podnikání, tak pro jeho udržení/rozvoj (viz Analýza možností poskytování mikropůjček v ČR). Mezera na trhu mikropůjček je často zaplňována lichvářskými (neetickými nebo podvodnými) půjčkami. Samotné granty a příspěvky (nevratné formy podpory) na zahájení podnikání dostatečně nemotivují k dlouhodobé udržitelnosti podnikání a způsobují vyšší riziko narušení trhu. Vhodná podpora z ESF: Poskytnutí prostředků na tzv. finanční nástroje (půjčky, záruky, kapitálové vstupy), granty a příspěvky pro znevýhodněné podnikatele a sociální podniky, v návaznosti na program START realizovaný ČMRZB v minulosti. Mezinárodní spolupráce pro získání zkušeností s realizací finančních nástrojů financovaných z ESF. Vybudování sítě institucí zprostředkujících a monitorujících mikropůjčky a zajištění kvality jejich služeb (viz Německo). Vývoj inovativních způsobů financování. 74
Podpůrné služby pro sociální a inkluzivní podnikání: V ČR nejsou v dostatečné míře dostupné kvalitní podpůrné služby (zejm. informace, vzdělávání, poradenství, koučování, mentoring, síťování, evaluace) pro zahájení, udržení a rozvoj sociálního podnikání. U podpůrných služeb pro zahájení podnikání znevýhodněných poskytovaných prostřednictvím ÚP ČR a projektů ESF není zaveden systém zajištění kvality těchto služeb a existuje tak zvýšené riziko zhoršení situace znevýhodněných podnikatelů v případě neúspěchu. Podpůrné služby pro znevýhodněné podnikatele ve fázích po zahájení podnikání nejsou dostupné téměř vůbec. Vhodná podpora z ESF: Stabilní nabídka podpůrných služeb (informace, vzdělávání, poradenství, koučování, mentoring, síťování, evaluace) pro sociální podnikatele pro všechny fáze podnikání. Podpůrné služby pro znevýhodněné podnikatele, s důrazem na podporu ve fázi po zahájení podnikání, a to v návaznosti na zkušenosti s budováním kapacit v období před vstupem do EU (zejm. programy PHARE). Zavedení systému řízení kvality podpůrných služeb pro znevýhodněné a sociální podnikatele. Realizace sociální franšízy (zahájení sociálního podnikání dle osvědčeného podnikatelského modelu). Metodiky a kapacity pro (sebe)evaluaci sociálně podnikatelských projektů (např. metoda European Tool NBFSE, SROI). Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: Nerelevantní. Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR Nerelevantní. Popis příčin problému: Nerelevantní. Popis důsledků problému: Nerelevantní. Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Viz kurzívou výše.
75
3.1.13 MPO. 2012. Koncepce podpory malých a středních podniků na období let 2014-2020 Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014–2020 (dále jen Koncepce MSP 2014+) představuje zásadní strategický dokument, který vymezuje 50 konkrétních opatření, jejichž cílem je efektivní fungování a celkový rozvoj malých a středních podnikatelů (MSP) jako významné součásti národní ekonomiky. Cílem Koncepce MSP 2014+ je tedy stanovení prioritních oblastí podpory pro programovací období 2014–2020, jejichž opatření budou financovaná ze strukturálních fondů EU (zejména z Evropského fondu regionálního rozvoje a Evropského sociálního fondu) a doplňkově bude využito i národních prostředků. Samotná analýza primárně vychází z projektu GEM. Strategická priorita č. 1 – Kultivace podnikatelského prostředí, rozvoj poradenských služeb a vzdělávání pro podnikání Zlepšování podnikatelského prostředí v ČR Str. 82 - Vzdělávání pro podnikání Další důležitou oblastí, která bude podporována v této strategické prioritě, je rozvoj vzdělávání pro podnikání. V této souvislosti budou podpůrné nástroje zaměřeny především na rozvoj dalšího profesního vzdělávání zaměstnavatelů, tj. malých a středních podniků, a zaměstnanců formou prohloubení, rozšíření, zvýšení, obnovení či udržení kvalifikace a také na získání klíčových dovedností zvyšujících udržitelnost zaměstnání v rámci daného malého a středního podniku. Využívání těchto nástrojů je důležité zejména při poklesu výkonnosti ekonomiky. Podporovanou aktivitou bude rovněž tvorba podnikových vzdělávacích programů pro zaměstnance, příprava podnikových lektorů a podpora všech forem vzdělávání pro přípravu na konkrétní pracovní pozici. Str. 82 - Přístup MSP k financím Vyhodnocení dotazníkového šetření, které probíhalo v souvislosti s přípravou Koncepce MSP 2014+, potvrdilo již známý fakt, a to problematický přístup malých a středních podnikatelů k finančním prostředkům. To se týká zejména drobných podnikatelů, kteří ve čtvrtině případů uvedli přístup k financím jako největší problém, se kterým se v současné době potýkají. Stejný problém v podobě dostupnosti soukromých prostředků pro zakládání a rozvoj podniků se týká také inovačně zaměřených malých a středních podniků, a to především v raných fázích rozvoje (tzv. early stage – seed a start-up). Počet spin-off firem také zůstává nadále nízký, což pramení mj. z nedostatečné podpory tržních souvislostí při vzdělávání v technických oborech. Začínající inovační podniky obecně v Česku ke svému rozvoji a překlenutí počátečních obtíží podnikání potřebují mj. podnikatelské know-how, které typicky nositelé technických řešení nemají. To jim mohou poskytnout vhodně zacílené poradenské služby, které pomohou začínajícím podnikatelům sestavit kvalitní business plán a prostřednictvím kouče zajistí první kroky v jeho provádění. Dalším navazujícím krokem v podpoře začínajících inovačních MSP je financování jejich rozvoje rizikovým kapitálem. Podniky tradičně prostředky na svůj rozvoj získávají především prostřednictvím bankovních úvěrů, na ty však začínající firmy většinou nedosáhnou. Navíc v ČR dosud nefunguje dostatečně rozsáhlá síť business angels a fondů rizikového kapitálu ochotných investovat do malých a vysoce rizikových projektů MSP v raných fázích rozvoje. Kromě úvěrových a záručních nástrojů se proto v případě inovativních MSP jeví vhodné využít finanční nástroje zahrnující rizikový kapitál – seed a venture kapitálové fondy. Tento způsob financování je vhodný jak pro firmy usazené v podnikatelských inkubátorech a vědeckotechnických parcích (včetně spin-off), tak pro další typy MSP orientovaných na inovace. Pro období 2014–2020 již bude k dispozici zkušenost v podobě realizace pilotního seed fondu OPPI. 76
V budoucím programovacím období tedy bude kladen větší důraz na návratné finanční nástroje než doposud. Návratné nástroje typu úvěr, záruka či přímý kapitálový vstup (private equity) jsou zaměřeny na ekonomicky zdůvodnitelné projekty s reálnou schopností dosažení požadované návratnosti a jejich charakteristickým rysem je naplnění tří kladených požadavků: efektivnosti, účelnosti a udržitelnosti. Mezi jejich největší výhody patří revolvingový charakter fondů, mobilizace soukromých zdrojů, rychlé vyřizování žádosti a proplácení prostředků. Navíc je možné tyto nástroje kombinovat s financováním formou dotací. Právě díky vybudování zdravého a spolehlivého systému finančních návratných nástrojů vznikne možnost dlouhodobého „recyklování“ finančních zdrojů. V budoucím programovacím období poroste také důležitost podpory poskytované formou blendingu , jehož výhodou je výrazný pákový efekt. V rámci strukturálních fondů však i nadále bude podpora poskytována ve většině případů formou dotací. (str. 84) V této prioritě bude část podpory zaměřena i na začínající podnikatele. Zejména v hospodářsky slabých regionech (jako např. v regionech vymezených pro roky 2010–2013 usnesením vlády ČR č. 141/2010 jako regiony se soustředěnou podporou státu) je nutné podporovat právě tuto skupinu podnikatelů, která se může rekrutovat i z řad dlouhodobě nezaměstnaných osob a osob ohrožených či postižených sociální exkluzí. Pro začínající podnikatele bude klíčová podpora prostřednictvím zvýhodněných úvěrů, záruk, kapitálových vstupů (venture kapitál) a také poradenství. V této souvislosti bude využito zkušeností z realizace programů s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou a pilotního projektu Seed fond v rámci Operačního programu podnikání a inovace na období let 2007 až 2013. Tyto nástroje tak mohou napomoci k realizaci inovativních projektů v obtížné rané fázi podnikání. Cílem také bude povzbudit zájem obyvatel ČR o podnikání, a to nejlépe v high-tech oborech, což by významně přispělo i k celkovému zvýšení diverzifikace české ekonomiky. Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: Viz dílčí analýzy dle GEM. Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR Viz dílčí analýzy dle GEM. Popis příčin problému: Viz dílčí analýzy dle GEM. Popis důsledků problému: Viz dílčí analýzy dle GEM. Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Str. 104 Jedním ze zdrojů pro financování je Evropský sociální fond, který se zaměřuje na podporu neinvestičních projektů, jako je např. rekvalifikace nezaměstnaných, tvorba inovativních vzdělávacích programů pro zaměstnance, podpora začínajícím OSVČ, rozvoj vzdělávacích programů včetně distančních forem vzdělávání, modernizace kombinované a distanční formy studia aj. V Koncepci MSP 2014+ budou z tohoto fondu financována zejména opatření na podporu zaměstnanosti prostřednictvím samostatné výdělečné činnosti, podnikání a zakládání podniků, pomoci pracovníkům, podnikům a podnikatelům přizpůsobovat se změnám, investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení a bude se soustředit také na podpory výzkumu, technologického rozvoje a inovací prostřednictvím postgraduálního studia, odborné přípravy výzkumných pracovníků, vytváření sítí a partnerství mezi vysokoškolskými institucemi, výzkumnými a technologickými středisky a podniky.
77
3.1.14 Výsledky dotazníkového šetření v sociálních podnicích v České republice Zpracovala P3 – People, Planet, Profit o.p.s. ve spolupráci s Nadací ProVida v únoru 2013 Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Autoři studie provedli anketu za účelem ověření dat a získání informací o situaci sociálních podniků v ČR. Pro dotazníkové šetření jsme sebrali celkem 143 kontaktů. Z toho se podařilo dovolat a dotazník vyplnit se 100 sociálními podniky. Dominantní právní formou je společnost s ručením omezeným, kterou má 45 podniků, na druhém místě s 24 hlasy obecně prospěšná společnost jako třetí je občanské sdružení s 16 odpověďmi. Je zajímavé, že družstev, které jsou ve světe velmi častou právní formou sociálních podniků, se hlásí k sociálnímu podnikání jen 5. Celkově tedy převažuje typ obchodní společnosti nad neziskovou právní formou. (str. 11) 9 z 10 podniků se angažuje v oblasti rovných příležitostí. Znamená to především to, že zaměstnávají znevýhodněné osoby na trhu práce. V oblasti rozvoje místního společenství a v sociální oblasti působí 69,0% dotázaných. Téměř dvě pětiny podniků se zabývají životním prostředím a ekologií a stejný počet jich působí v kulturní oblasti. Na těchto výsledcích se ukazuje, že nejčastějším impulzem ke vzniku sociálních podniků bývá motivace ze sociální oblasti. Kromě samotného poskytnutí zaměstnání se pak podniky stále snaží zlepšit kvalitu života svých cílových skupin i mimo pracovní prostory. (str. 21) Výsledky této otázky ukazují, že hlavním zdrojem příjmů sociálních podniků jsou příjmy z vlastní činnosti s celkovými 51,2%. Druhým zásadním zdrojem jsou strukturální fondy Evropské unie – výzva č. 30 OP LZZ a výzvy č. 1 a 8 IOP - s celkovou hodnotou 33,0%. Posledním zdrojem příjmů nad 5% jsou zdroje v odpovědi „jiné“, které zastupují zpravidla příspěvky z úřadů práce na osoby se zdravotním postižením. (str. 24) Téměř 2/3 podniků by potřebovaly další finanční zdroje. Z těchto 65 kladných odpovědí jsme se nadále ptali na preferovanou formu dalšího financování. Nejvíce odpovědí, tedy 35,4%, získala možnost „jiné“, která obsahovala zpravidla dary, dotace či jiné nevratné zdroje. Druhou preferovanou variantou je s 20% získávání úvěrových prostředků na střednědobé financování. Třetí jsou s 18,5% úvěrové prostředky na dlouhodobé financování. Dále 13,8% podniků uvedlo, že preferují úvěry na krátkodobé financování a zbytek, tedy 12,3% respondentů by preferovalo kapitálový vklad investora. Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: (str. 13) Suverénně nejčastěji zaměstnávanou cílovou skupinou jsou osoby se zdravotním postižením. Děje se tak v 72,0% všech sociálních podniků. Druzí v pořadí jsou s 19,0% dlouhodobě nezaměstnaní. Kolem 10,0% se pak pohybuje mládež ohrožená sociálně patologickými jevy a etnické menšiny (zpravidla Romové). Údaje o zaměstnávání ostatních cílových skupin naleznete v následující tabulce. Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR Nerelevantní. Popis příčin problému: Nerelevantní. Popis důsledků problému: Nerelevantní.
78
Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Nerelevantní.
3.1.15 EC (2010). European Employment Observatory Review. Self-employment in Europe 2010, soubor „EUL14138_EN_101005“ Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Dokument se zaměřuje na sebezaměstnávání (OSVČ) v Evropě, popisuje národní politiky a uvádí příklady dobré praxe v této oblasti. Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: Dokument se zaměřuje na sebezaměstnávání jako formu boje proti nezaměstnanosti. V dokumentu jsou uvedena opatření (formou příkladů dobré praxe) realizovaných ve vybraných zemích v členění: ženy, mládež a migranti. Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR nerelevantní Popis příčin problému: Příčinou k podpoře sebezaměstnávání je situace na trhu práce – tímto způsobem se řeší problémy s nedostatkem pracovních míst. V dokumentu jsou vymezeny hlavní oblasti, na které je potřeba se zaměřit: podpora podnikání a dovedností; zlepšení přístupu malých a středních podniků na trhy; snížení byrokracie; zlepšení růstového potenciálu malých a středních podniků, posilování dialogu a konzultací s MSP. V dokumentu jsou podpůrné politiky rozděleny takto: finanční podpora, jako jsou dotace, půjčky nebo mikrofinancování; specifické podpůrné služby pro osoby, které chtějí podnikat, včetně zřízení 1 místa pro administrativu; poskytování školení, mentoringu a poradenství; opatření ke snížení byrokracie/administrativní zátěže; zachování příznivých podmínek pro osoby samostatně výdělečně činné nebo změny v systému daňovém/ sociálního zabezpečení, opatření ke zvýšení motivace k samostatné výdělečné činnosti. Dokument se také zabývá údaji o OSVČ, jejich hodnocením, kvalitou a rozsahem OSVČ apod. Popis důsledků problému: Dokument nabízí příklady dobré praxe z vybraných zemí jako inspiraci pro přijetí dalších vhodných opatření, která povedou k zapojení dalších osob na trhu práce a tím ke snížení nezaměstnanosti. Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): V dokumentu jsou navržena opatření na podporu rozvoje sociálního podnikání podle jednotlivých oblastí: legislativa, exekutiva, strukturální fondy, dotace a granty, poradenství, vzdělávání, osvěta a budování sektoru sociální ekonomiky jejími aktéry.
79
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti Mechanismy řešení
Relevantní finanční podpora (dotace, půjčky nebo mikrofinancování) Navrhnout systém financování tak, aby podpora byla dostupná pro osoby, které chtějí začít podnikat/rozvíjet své podnikání Dokument uvádí příklady dobré praxe z vybraných zemí, vč. ČR (program START v rámci OPPI a podpora z ČMZRB. Pokud se týká formy podpory, vesměs se jedná o dotace – stanovena max. částka na 1 podnikatele (OSVČ), ale spíše půjčky, někdy jsou zdůrazněna určitá odvětví. Další formou jsou záruky. Začínající podnikatelé se často musí podílet na finančním startu svého podnikání. Půjčky poskytují většinou vládní fondy. V některých zemích jsou vytvořeny specifické programy pro skupiny znevýhodněné na trhu práce, jako jsou ženy nebo mládež.
Časový rámec řešení
Ideální stav (cíl)
Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení
V některých zemích vznikají podpůrné programy pro podnikatele, kteří již zbankrotovali (Belgie, Rakousko). Ve Španělsku přijali opatření proti zpožďování plateb, které je často příčinou finančních problémů MSP (60 dní soukromý sektor, 30 dní veřejný). Tyto záležitosti lze i s ohledem na zkušenosti v ČR (s využitím dobré praxe z jiných zemí) realizovat relativně rychle.
Funkční a fungující systém specifických podpůrných služeb pro osoby, které chtějí podnikat, včetně zřízení 1 místa (centra) pro administrativu Zajištění dostupných kvalitně poskytovaných služeb v oblasti školení, mentoringu a poradenství Navrhnou a realizovat systém specifických podpůrných služeb pro osoby, které chtějí podnikat, včetně zřízení 1 místa pro administrativu Podnikatelské inkubátory Dokument uvádí příklady dobré praxe z vybraných zemí: Zejména se jedná o zřízení jednoho (společného)místa, kde osoba zajímající se o podnikání dostane všechny relevantní informace a bude jí zároveň poskytnuto poradenství a další podpůrné služby (např. Malta, Polsko, Slovensko, UK). Může to být např. ve formě balíčku, který zahrne konzultace, kancelářské a informační služby, odborné vzdělávání, vypracování podnikatelského plánu a organizování marketingových průzkumů, leasing zařízení, přístup k Internetu, apod. Podnikatelské inkubátory jako forma podpory začínajícím podnikatelům (např. Bulharsko, Lotyšsko, Litva, Slovensko). Tyto inkubátory poskytují začínajícím podnikatelům informační, poradenské a další služby. V některých zemích se uplatňuje regionální přístup, kdy regionální a místní vlády zřizují poradní místa pro rozvoj podnikání (Irsko, Lotyšsko).
Časový rámec řešení
Jedná se o organizační opatření, které lze udělat relativně rychle. Otázkou ale může být kvalifikace pracovníků takových center.
80
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti Mechanismy řešení
Časový rámec řešení
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti Mechanismy řešení
Časový rámec řešení
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti Mechanismy řešení
Kvalitní školení, mentoring a poradenství Zajištění dostupných kvalitně poskytovaných služeb v oblasti školení, mentoringu a poradenství Dokument uvádí příklady dobré praxe z vybraných zemí: Jedná se o poskytování školení a poradenství i ve vazbě na podnikatelský plán začínajícího podnikatele (OSVČ). V některých zemích jsou do vzdělávání zapojeny univerzity, jinde je to otázka vzdělávání organizovaného např. úřady práce nebo profesními či hospodářskými komorami. Lze řešit relativně rychle přes ÚP, s určitou prodlevou i přes podnikatelská sdružení či vysoké školy (třeba jakou součást programů celoživotního učení)
Snížení byrokracie/administrativní zátěže Zajištění dostupných kvalitně poskytovaných služeb v oblasti školení, mentoringu a poradenství Dokument uvádí příklady dobré praxe z vybraných zemí. Jedná se zejména o zjednodušení legislativy, která se vztahuje k zakládání podnikání, např. snížením minimálních požadavků na kapitál a zjednodušením byrokratických postupů pro registraci a provozu podniku (včetně využití internetu – vytvoření databáze, která bude obsahovat všechny důležité informace a doklady tak, aby je podnikatel nemusel předkládat opakovaně (a zároveň snížení poplatků, pokud podnikatele využije elektronickou komunikaci). Dále daňové paušály pro OSVČ. Ve většině příkladů jde o změny, které musí mít oporu v legislativě, což ovlivňuje rychlost zavedení těchto opatření.
Příznivé podmínky pro osoby samostatně výdělečně činné, vč. daní a sociálního zabezpečení, Zachovat/změnit podmínky pro osoby samostatně výdělečně činné tak, aby pro ně byly výhodné, vč. systému daňového / sociálního zabezpečení, Dokument uvádí příklady dobré praxe z vybraných zemí. V oblasti daňové se jedná zejména o daňové paušály pro OSVČ (zjednodušení účetnictví), daňové úlevy či prázdniny pro začínající OSVČ nebo daňové pobídky. Např. na Slovensku platí OSVČ příspěvky na sociální zabezpečení z nižšího vyměřovacího základu (polovina příjmů dosaženého v předchozím roce). Dále jsou uvedeny formy úlev začínajícím podnikatelům při odvodu příspěvku na sociální zabezpečení.
Časový rámec řešení
Pokud se politici dohodnou na prioritě takovýchto opatření, lze je realizovat poměrně rychle.
Ideální stav (cíl)
Rozvinutý systém cílených podpor pro specifické skupiny obyvatel – nezaměstnané, ženy, mládež a migranty Vybudovat systém podpor odrážející specifické potřeby jednotlivých skupin obyvatel: nezaměstnaní, ženy, mládež a migranty.
Způsob řešitelnosti Mechanismy řešení
Dokument uvádí příklady dobré praxe z vybraných zemí. 81
Nezaměstnaní: vzdělávání a školení, včetně zpracování podnikatelského plánu specifická podpora v přípravném období, ale i v průběhu podnikání „startovací“ půjčky nebo dotace mentoring příspěvky k zajištění péče o osoby závislé (dítě, staří lidé apod.) úlevy v placení daní /odvodů na sociální pojištění Ženy: Podíl žen na OSVČ je relativně nízký. Opatření jejich podporu jsou velmi podobná jako u nezaměstnaných, navíc někdy dochází ke zvýhodnění žen z hlediska výše příspěvků. V Norsku mají ženy – OSVČ stejný nárok na rodičovský příspěvek jako ženy zaměstnané (což by podle norské vlády mělo navýšit zájem o sebezaměstnávání mezi ženami). Využívá se financování z ESF. Mládež: Půjčky se zvýhodněnou sazbou Školení a vzdělávání Praktická pomoc při zahájení podnikání Osobní granty (Francie – pro mládež v suburbánních oblastech) Podpora zaměřená na inovace – zejména moderní technologie Podpora mladých vědců (včetně lékařů, inženýrů, právníků a dalších), kteří chtějí založit vlastní praxi. Finanční podpora (dotace, půjčky) pro určené obory ve znevýhodněných oblastech (Itálie) zemědělství, výroba, řemeslo nebo obchodní služby, služby v oblasti cestovního ruchu, ochrany životního prostředí, kulturního dědictví, technologické inovace, atd., rozvoj družstev v zemědělství, výrobě, řemeslech nebo v obchodních službách. Migranti: V dokumentu jsou uvedeny příklady programů z Rakouska a Švédska, které se specificky zaměřují na podporu migrantů, kteří chtějí začít podnikat
Časový rámec řešení
V dokumentu jsou dále uvedeny příklady podpory OSVČ ve vybraných odvětvích – ve Finsku se jedná o tvůrčí činnosti (kreativní ekonomika), v Rumunsku existují konkrétní opatření na podporu podnikání v IT a v Turecku jsou podporováni řemeslníci a živnostníci. Časové řešení této problematiky je opět otázkou politické shody na významu sociálního podnikání a váže se na předcházející témata.
82
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Informovaná veřejná správa i politici o problematice sociálního podnikání Informovat pracovníky veřejné správy a politické představitele na všech úrovních o významu sociálního podnikání jako nástroje řešení sociálních, místních a regionálních problémů inovativními přístupy s využitím příkladů dobré praxe (jak z ČR, tak ze zahraničí). Navázat a prohlubovat spolupráci mezi podnikatelským sektorem a sociálními podniky ve formě subdodávek, nákupů zboží a služeb, ve formě naplňování strategií společenské odpovědnosti firmy (CSR). Osvěta veřejnosti - povzbudit spotřebitele k větší zvídavosti ohledně původu výrobku či služby, které nakupují, a motivovat je k zodpovědné spotřebě.
Mechanismy řešení Časový rámec řešení
Dokument stanovuje opatření co dělat, ale ne jak to dělat. Osvětu a informační kampaň lze realizovat v podstatě ihned, podobně jako zahájit spolupráci s podnikatelským sektorem, zejména s firmami, které mají CSR
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Fungující sektor sociální ekonomiky Vytvořit platformu sociálních podnikatelů, kteří budou aktivně hájit své zájmy a společně prezentovat nabídku svých výrobků a služeb. Podporovat vznik inkubátorů pro začínající sociální podniky a pro začínající podnikatele z řad znevýhodněných skupin. Podporovat inovativní řešení v přístupu k financování nových či stávajících sociálních podniků (aktivizace soukromých nebankovních zdrojů, kombinace grantové politiky s poskytováním měkčích forem podpory, vytváření společných produktů se soukromým finančním sektorem, se soukromým podnikatelským sektorem, s neziskovým sektorem, vznik etického bankovnictví atd.). Podpořit měření efektivity a fungování sociálních podniků formou jejich profesionalizace a budování kapacity a časem na to navázat zavedením metod měření dopadů (provést další výzkum a testování možných metod hodnocení přínosů a sdílení zkušeností ze zahraničí při respektování českých reálií a zvážit také vhodnost zavedení jedné či kombinaci více metod měření) Dokument stanovuje co dělat, ale ne vždy, jak to dělat. U některých opatření jsou naznačeny možnosti dalšího postupu – viz např. inovativní řešení pro financování SP. Navrhované způsoby lze v podstatě uplatnit v krátkém časovém období.
Mechanismy řešení
Časový rámec řešení
83
3.1.16 OECD, EC (2012). Policy Brief on Senior Entrepreneurship. Entrepreneurial Activities in Europe. ISBN 978-92-79-25425-3 Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Dokument se zaměřuje na podporu podnikatelských aktivit seniorů (starších osob) a uvádí příklady dobré praxe v této oblasti v ČZ EU. Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: Dokument se zaměřuje na seniory/starší osoby, které mohou mít od určitého věku problémy se zapojením na trhu práce. V dokumentu jsou uvedena opatření, která je potřeba uskutečnit pro zvýšení podnikatelské aktivity těchto věkových skupin obyvatel. Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR nerelevantní Popis příčin problému: Evropská populace stárne a z ekonomického hlediska (ale i sociálního) je dobré udržet seniory na trhu práce s možností využít jejich pracovních zkušeností. Ze statistik vyplývá, že lidé ve starších věkových skupinách jsou méně ochotni začít podnikat, než mladší lidé. Porovnávání s podnikáním mladších osob - pokud jde o přežití firmy, její růst a ziskovost není jednoznačné a může se lišit mezi jednotlivými státy. Otázka podnikání starších osob může být spojena nejen s jejich ekonomickým postavením, ale také s jejich sociálním postavením, zdravotním stavem a jejich osobními povahovými rysy – ochota jít do určitého rizika apod. V dokumentu jsou uvedeny faktory, které ovlivňují rozhodování lidí o zahájení podnikatelské činnosti - push faktory jsou takové, které z nějakého důvodu nutí člověka začít podnikat, např. dlouhá období nezaměstnanosti, snaha nedělat málo atraktivní práci za nízkou mzdu. V rozhodování starších lidí pak mohou sehrát roli i další specifické faktory jako je snaha zabezpečit se na důchod, řešit finanční problémy spojené např. s opětovným sňatkem. Pull faktory zahrnují vnímanou možnost akumulovat více bohatství než v placeném zaměstnání, být pracovně samostatný, flexibilitu pracovní doby, nezávislost (sám sobě šéfem). Pro seniory může být samostatná výdělečná činnost přechodem do důchodu a /nebo způsob, jak zůstat v kontaktu s ostatními (sociální sítě). Popis důsledků problému: Dokument nabízí příklady dobré praxe z vybraných zemí jako inspiraci pro přijetí vhodných opatření, která povedou k zapojení dalších seniorů do podnikatelských aktivit v rámci samostatné výdělečné činnosti. Dokument definuje bariéry, které brání seniorům v podnikání: 1) Lidský kapitál – mohou být odborně zdatní, ale chybí jim podnikatelské dovednosti, včetně např. IT gramotnosti. 2) Sociální kapitál – může být snížený v důsledku např. dlouhodobější nezaměstnanosti nebo odchodu do důchodu 3) Přístup k finančním prostředkům 4) Zdravotní stav 5) Finanční překážky – výše dávek státní sociální podpory a důchodu může odradit starší lidi od podnikání, protože samostatné výdělečné činnosti nemusí nabízet vyšší příjem, než jsou tyto dávky. 6) Diskriminace na základě věku: starší lidé jsou často považováni za méně flexibilní, méně oddaní své práci a méně schopni vyrovnat se s novou technologií, což se může projevit např. v nedůvěře klientů v jejich schopnost poskytnout relevantní služby či produkt.
84
Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): V dokumentu jsou navržena základní opatření na podporu rozvoje podnikatelských aktivit seniorů. 1) Vytvořit pozitivní povědomí o výhodách podnikání pro starší lidi mezi nimi samotnými, a ve společnosti obecně; 2) Pomáhat začínajícím seniorům zapojením do vhodných podnikatelských sítí starších podnikatelů a proškolením v základních znalostech a podnikatelských dovednostech (zejména u těch osob, které většinu svého pracovního života strávily v pozici zaměstnance); 3) Zajištění přístupu k finančním prostředkům pro zahájení podnikání (zejména pro ty, kteří začínají podnikat z důvodu nezaměstnanosti), což nemusí být relevantní pro všechny – někteří senioři mohou své podnikání financovat z vlastních zdrojů. 4) Důraz na možnost vstoupit, příp. převzít, do již fungujícího podniku (je to rychlejší, méně rizikové a může to usnadnit odchod na penzi předchozího majitele); 5) Podporovat seniory při podnikání využíváním „business angels“ nebo mentoringu mladších podnikatelů; 6) Zajistit, aby daňové a sociální zabezpečení nebylo překážkou pro podnikání seniorů, včetně investic do jiných podniků. Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti Mechanismy řešení
Odpovídající úroveň informovanosti o podnikání a jeho výhodách Osvětová kampaň o podnikatelských aktivitách Dokument uvádí příklady dobré praxe z EU (např. rok 2012 jako Evropský rok aktivního stárnutí, v rámci tohoto roku proběhly různé iniciativy, akce a programy, např. v rámci Grundtvigu). Příklad dobré praxe – projekt „Best agers“ – určený pro osoby 55+ (8 ČZ: Dánsko, Estonsko, Německo, Lotyšsko, Litva, Polsko, Švédsko a Spojené království). Jedná se o výzkumnou iniciativu, která si klade za cíl zmapovat situaci starších pracovníků na jednotlivých národních trzích práce v zúčastněných zemích, vysvětluje rozdíly a zkoumá možné způsoby, jak zlepšit integraci „best agers“ do trhu práce, inovačních procesů a podnikatelských aktivit.
Časový rámec řešení
Tyto záležitosti lze i s ohledem na zkušenosti v ČR ( s využitím dobré praxe z jiných zemí) realizovat relativně rychle.
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Funkční a fungující systém vzdělávacích aktivit pro seniory Cílem je dosáhnout zlepšení podnikatelských dovedností prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy Dokument uvádí příklady dobré praxe z vybraných zemí: Maďarsko – podpora podnikatelského vzdělávání z prostředků ESF, včetně finanční podpory při zahájení podnikání. Kanada - „Targeted Initiative for Older Workers“ (TIOW) – služby zaměřené na pomoc při hledání zaměstnání a činnosti na zlepšení zaměstnatelnosti (zvyšování kvalifikace a pracovních zkušeností), pomoc nezaměstnaným ve věku 55 až 64 let s jejich návratu do práce. Různé typy školení, včetně přípravy k samostatné výdělečné činnosti. Německo, Lotyšsko a Polsko – v rámci „Best agers“ – webináře zaměřené na jednu konkrétní dovednost (např. sestavení podnikatelského plánu). The fe:male network (UK, Nizozemí, Itálie, Malta a Kypr) – síť na podporu žen podnikatelek (zejména těch, které čelí specifickým problémům, včetně 50+) - pomoct ženám zvýšit se sebevědomí a zlepšit praktické
Mechanismy řešení
85
dovednosti s cílem rozvíjet své podnikatelské nápady a stát se úspěšnými podnikatelkami. Časový rámec řešení
Jedná se o opatření, které lze udělat relativně rychle.
Ideální stav (cíl)
Rozvinutá síť /platforma pro přenos zkušeností a rozvoj dovedností podnikatelů - seniorů Zajištění zapojení podnikatelů–seniorů do sítí, včetně např. prostřednictvím koučingu a mentoringu, které jim umožní rozvinout/obnovit kontakty, výměnu zkušeností, přístup k odbornému poradenství apod. Dokument uvádí příklady dobré praxe z vybraných zemí: Německo – projekt „Biiugi”, součást „Best Agers“ - online platforma, která umožňuje podnikatelům spojit se navzájem, ale i získat odborné poradenství (včetně mentoringu). USA –Service Corps of Retired Executives (SCORE), původně poskytoval poradenství pro podnikání bývalých armádních důstojníků, pomáhá podnikatelům najít např. mentory, organizuje kurzy a školení. Podněty EK k otázkám nástupnictví ve firmách a technickým problémům spojeným s převodem podniku (např. otázka daní). Lze řešit relativně rychle - otázka zodpovědnosti za vytvoření takové platformy/sítě
Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení
Časový rámec řešení
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti Mechanismy řešení
Přístup k finančním prostředkům Zajištění přístupu k finančním prostředkům pro zahájení podnikání (pro ty, kteří nemají žádné vlastní zdroje) Ve většině zemí EU mají úvěry a záruky za úvěry přednost před granty, protože snižují náklady ve veřejném sektoru, mobilizují soukromý sektor při posuzování rizik a také jsou více motivační. Jak uvádí dokument, jen v málokteré zemi je nějaký program zaměřený specificky na podnikatele – seniory. UK – 2 programy specificky zaměřené na seniory - New Deal 50+ a Prince’s Initiative for Mature Enterprise (PRIME). New Deal 50 + (v r. 2000) – osoby nad 50 let, které jsou nezaměstnané a dostávaly státní dávky po dobu nejméně 6 měsíců. Cílem bylo zlepšit jejich pracovní vyhlídky tím, že získaly osobního poradce, který jim poskytoval poradenství o vzdělávání, identifikoval vhodné typy práce a pomohl s žádostí o zaměstnání. Systém zahrnoval také samostatnou výdělečnou činnost, včetně možnosti, kde a jak získat dotaci na zahájení vlastního podnikání. Prince’s Initiative for Mature Enterprise (PRIME) se zaměřuje na lidi ve věku nad 50 let, kteří jsou bez práce nebo čelí propuštění. Jedná se o neziskovou soukromou společnost s charitativními cíli (více než 100 místních partnerských organizací po celé UK). PRIME povzbuzuje lidi nad 50 let, aby zvážili samostatnou výdělečnou činnost a zahájili podnikání a poskytuje odpovídající pomoc a rady. Polsko- projekt Starší podnikatel se zaměřuje na podporu podnikání osob 50+. Účastníci obdrží dotaci ve výši až 50 000 PLN na zahájení podnikání, jsou vyškoleni a je jim poskytnuto obchodní poradenství. (Úřad práce natočil televizní seriál o účastnících projektu, aby přispěl k podpoře 86
Časový rámec řešení
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení
Časový rámec řešení
podnikání u starších lidí.) Je otázkou ke zvážení, zda vytvářet podpůrný finanční systém specificky jen pro tuto věkovou kategorii podnikatelů. Vytvořit příznivé podmínky pro starší osoby samostatně výdělečně činné, motivovat je k samostatně výdělečné činnosti Zachovat/změnit podmínky pro starší osoby samostatně výdělečně činné tak, aby pro ně byly výhodné, a vhodně je motivovat, využít jejich zkušenosti a potenciál Dokument uvádí příklady dobré praxe, zmiňuje např. projekt EK Best Agers, jehož cílem je zvýšit povědomí o potenciálu starších lidí u veřejných a soukromých zaměstnavatelů, dále EK podporovaný projekt „Senior Enterprise“ (Irsko, Francie a UK) pro osoby starší 50 let. V Irsku jsou podporovány propagace, školení, semináře, vytváření sítí. V rámci projektu jsou realizovány 4 podprogramy: Raising Awareness (zvyšování povědomí o potenciálu seniorů), Starting and Partnering (podpora při zahájení podnikání samostatně nebo s mladším partnerem), Investing and Acquiring (cílem je získat starší podnikatele, aby investovali do podniků seniorů a podpora převzetí podniku jako cesta k podnikání), Advising and Innovating (podpora zapojení seniorů jako poradců a mentprů straším podnikatelům). Pokud se politici dohodnou na prioritě takovýchto opatření, lze je realizovat poměrně rychle.
87
3.1.17 OECD, EC (2012). Policy Brief on Youth Entrepreneurship. Entrepreneurial Activities in Europe. Dostupný on-line http://www.oecd.org/cfe/leed/Youth%20Policy%20Brief.pdf Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Dokument se zaměřuje na podnikatelské aktivity mladých lidí jako formy řešení jejich nezaměstnanosti Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: Dokument se soustřeďuje na specifickou cílovou skupinu mladých lidí (15-24 let, případně 25-39 let). 40 % osob v této skupině podle dokumentu má zájem o samostatné podnikání, ale výrazným problémem může být nedostatek zkušeností a nedostatek finančních prostředků. Nejobvyklejší formou pro mladé je osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), málokdy mají zaměstnance. Dokument vymezuje v rámci cílové skupiny 4 podskupiny: 1) Mladí příslušníci etnických menšin 2) Mladí, kteří žijí v zaostalých oblastech 3) Mladí z nízkopříjmových rodin 4) Mladí s nízkou úrovní dosaženého vzdělání Podle OECD lze jako skupinu, které čelí největším překážkám definovat ty mladé, kteří nejsou v zaměstnání, ani se neúčastní vzdělávání či odborné přípravy (NEET - not in employment, education or training. NEET jsou obvykle hendikepovaní, pocházejí z rodin migrantů, mají nízkou úroveň vzdělání, žijí v zaostávajících oblastech, jsou z nízkopříjmových domácností, a jejich rodiče mají zkušenost s nezaměstnaností. Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR Není relevantní Popis příčin problému: Nezaměstnanost mladých je velkým problémem v zemích EU již od 90.let minulého století. Souvisí to se situací na trhu práce v jednotlivých zemích. Mladí lidé po ukončení svého vzdělávání nemají pracovní návyky a zkušenosti, což ovlivňuje jejich postavení na trhu práce a jejich zaměstnatelnost. Dokument vymezuje bariéry, které mladým brání v rozvoji jejich podnikatelských aktivit takto: Mladí lidé jsou nejvíce ovlivněni rodiči a učiteli, jejichž zkušenosti s podnikáním a požadavky s tím spojenými jsou omezené, což může vést k nedostatečnému zájmu (resp. jeho povzbuzení) o podnikatelskou činnost až k negativním postojům k těmto aktivitám. Vzdělávání a odborný výcvik nepřipravují studenty k podnikatelským činnostem (spíše k výkonu placeného zaměstnání), i když lze v některých oblastech sledovat zlepšení této situace. Předcházející pracovní a podnikatelské zkušenosti sehrávají významnou roli při zakládání nových podniků a jejich rozvoji. Mladí lidé obvykle postrádají lidský, finanční a sociální kapitál nezbytný pro zahájení a úspěšný rozvoj podnikání. Mladí lidé jsou limitováni jednak přístupem do podnikatelských sítí, jednak s podnikáním souvisejícím sociálním kapitálem. To může mít ovlivnit založení a provoz jejich firmy a budování postavení firmy na trhu (např. finančníci, zákazníci, dodavatelé). Tržní bariéry také ovlivnit podnikání mladých. Finanční trhy mohou být zaujaté proti podpoře mladých podnikatelů. Podniky vlastněné mladými mohou čelit také diskriminaci na trhu – zákazník nevěří výrobku nebo službám poskytovaným těmito firmami. Vzhledem k omezeným zdrojům, mladými vlastněné firmy obvykle působí v odvětvích s nízkými vstupními překážkami, v nichž je ale větší konkurence, což může ovlivnit úspěšnost firmy. 88
Popis důsledků problému: Důsledkem je vysoký podíl nezaměstnaných v této věkové skupině. Tato skutečnost zakládá další problémy do budoucna - neosvojení si pracovních návyků a nedostatek pracovních zkušeností, což vede ke snížení uplatnitelnosti na trhu práce a závislosti na sociálních dávkách. Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Zapojení mladých osob do ekonomiky, do trhu práce, podporou jejich podnikatelských aktivit. V tom smyslu je třeba překonat bariéry, které brání mladým lidem zahájit či rozvíjet jejich podnikatelské aktivity. Rozvoj podnikatelských dovedností a získání zkušeností např. v rámci aktivity jako OSVČ (při studiu jako vedlejší činnost) nebo zapojením se do družstev, která mohou mladým lidem umožnit spojení jejich finančního a lidského kapitálu, překonat nedostatek zdrojů a znalostí a zároveň těžit z úspor z rozsahu. Ideální stav (cíl)
Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení
Časový rámec řešení
Rozvoj podnikatelských dovedností Odstranit bariéry vyplývající z nedostatku podnikatelských znalostí, dovedností a postojů, a z nedostatku zkušeností z předchozí práce a podnikání. Vybavit mladé lidi dovednostmi jako rozpoznání příležitosti, obchodní plánování a spuštění pilotních podniků, včetně smyslu pro iniciativu, kreativitu, samostatnost a týmovou práci. Větší důraz na rozvoj podnikatelských dovedností v rámci vzdělávacího procesu (různé formy - již od základní školy) – lze řešit veřejně politickými nástroji - vzdělávací politika Mimoškolní aktivity na podporu rozvoje podnikatelských dovedností (partnerství s podnikatelskými asociacemi – možnost sledovat každodenní provoz firem) – záležitost zejména regionálních a místních vlád. Zapojení do programů podnikatelského mentorství jako je "Erasmus pro mladé podnikatele" (pomoc začínajícím podnikatelům získat dovednosti pro provozování malého podniku prostřednictvím interakce s jinými podnikateli). V dokumentu jsou uvedeny příklady dobré praxe v této oblasti: Think Big (původně UK, dále Německo, Irsko, Slovensko, od r. 2012 Španělsko a ČR) Think Big byl ustaven v roce 2009 společností Telefónica. Program zajišťují: partnerské organizace Think Big – v UK 52 národních a regionálních partnerských organizací Big Thinkers – dobrovolníci z řad zaměstnanců, kteří poskytují podporu pro Think Big Komunitní subjekty - fyzické osoby (rodina, přátelé, spolky) a organizace (např. mládežnické organizace, náboženské spolky, školy) Absolventi Think Big - úspěšní účastníci programu Financování v UK – podpora od fyzických a právnických osob, zejména společnost Telefónica a 3 NNO - National Youth Agency, Conservation Foundation a UK Youth. V oblasti vzdělávání lze řešit rychle – otázka většího důrazu na rozvoj podnikatelských dovedností v rámci počátečního vzdělání – vzdělávací 89
politika Mimo vzdělávací instituce – také lze řešit v podstatě rychle, otázkou je schopnost zapojit a vyjednat spolupráci s podnikatelskou sférou, a s neziskovým sektorem Ideální stav (cíl)
Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení
Časový rámec řešení
Poskytování informací, poradenství, coaching a mentoring. Pomocí informací, poradenství, coachingu a mentoringu překonat mezery ve znalostech a podnikatelských dovednostech mladých lidí. Podpora podnikání začínajících (start-up) firem, s cílem doplnit školní vědomosti o praktické aspekty (které škola nemohla řešit). Šíření informací - prostřednictvím internetu, státních orgánů a organizací, sociální sítě mladých lidí nebo starších rádců Poradenství a zprostředkovatelské služby Koučování a mentoring (ve spolupráci s např. s hospodářskou komorou nebo jinými podnikatelskými/profesními organizacemi) – předávání zkušeností a rozvoj dovedností ve spolupráci s vybraným zkušeným podnikatelem V dokumentu jsou uvedeny příklady dobré praxe v této oblasti: Projekt GATE - Growing America Through Entrepreneurship (USA) – Ministerstvo práce a Small Business Administration Vzdělávání a poradenství pro zájemce o sebezaměstnání ve věku nad 18 let Projekt nabízí 3 základní služby Assesment (stanovení potřeb účastníka) Training (široká nabídka kurzů, včetně specializovaných) Business Counselling (ndividuální poradenství ohledně podnikání účastníků ) Program Prince’s Scottish Youth Business Trust (PSYBT) - UK Program je zaměřený na mladé nezaměstnané, kteří čelí další znevýhodněním Cílem je poskytnout finanční podporu začínajícím podnikatelům. To je spojeno se vzdělávání, koučinkem a mentoringem , které by měly vést k snížení finančních rizik. Aktivity v rámci programu přístup k počátečnímu kapitálu a zajištění financování rané fáze růstu podniku pro mladé lidi začínající a rozvíjející své podnikání; přechod k rané fáze mikropodniku, s kombinací finančních produktů a na míru navržené podpory tak, aby se firma vyvinula do stádia, kde má větší přístup k hlavnímu proudu / různým finančním zdrojům pilíř zaměřený na vyloučené a dlouhodobě nezaměstnaných – pomoc dostat se zpět do ekonomiky prostřednictvím životaschopné samostatné výdělečné činnosti; investice do místních komunit usnadněním významných věcných příspěvků místních podnikatelů a na podporu rozvoje místních sociálně motivovaných podniků. Řešení v kratším období – ale nutná spolupráce a koordinace (nastavení vztahů a procesů) s relevantními regionálními a lokálními orgány, s regionálně působícími organizacemi a místními spolky apod. 90
3.1.18 OECD, EC (2012). Policy Brief on Social Entrepreneurship. Entrepreneurial Activities in Europe. Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Dokument se zaměřuje na problematiku sociálního podnikání (podniků), vymezení, zaměření a právních forem sociálních podniků , dále způsoby měření sociálního podnikání. Dalším okruhem je vytváření sociálních podniků a odstraňování bariér, které tomu brání, dále otázky spojené s podporou sociálních podniků prostřednictvím veřejných politik (proč a jak). Dokument využívá zkušeností z vybraných zemí EU a OECD. Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: Dokument se zaměřuje na sociální podnikání obecně. Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR Není relevantní. Popis příčin problému: Dokument analyzuje význam sociálního podnikání v ekonomikách vybraných států. Sociální podnikání je zde představeno jako způsob řešení problémů na trhu práce pro osoby, které jsou ohroženy sociální exkluzí nebo jsou již vyloučeny. V dokumentu jsou definovány základní bariéry, které brání rozvoji sociálního podnikání s tím, že význam těchto bariér je různý a odráží celkové prostředí daného státu. Jedná se o tyto bariéry: právní a regulační rámce, finanční zdroje, přístup na trhy, podpora podnikání a rozvoj struktur pro podnikání, vzdělávání a školení (training). V dokumentu jsou uvedeny příklady dobré praxe podle jednotlivých bariér. Popis důsledků problému: Dokument shrnuje problematiku sociálního podnikání s využitím pozitivních příkladů z různých zemí OECD a EU. Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení
Podpora sociálního podnikání jako první (předběžný) krok k vytváření sociálních podniků přilákat mladé talenty do sektoru zahrnutím sociálního podnikání v rámci podnikatelského vzdělávání ve školách, odborného vzdělávání a odborné přípravy na vysokých školách podporovat sociální podnikání jako součást místní a regionální ekonomiky (zahrnout sociální podnikání do regionálních a lokálních rozvojových strategií a programů) Dokument uvádí v tomto smyslu příklady dobré praxe zejména z Francie: Iniciativa Jeun'ESS, zahájená ve Francii v červnu 2011 PPP mezi několika ministerstvy a šesti podniky a nadacemi ze sektoru sociální ekonomiky. 91
Tři pilíře: 1) podpora sociální ekonomiky mezi mladými lidmi, zejména prostřednictvím vzdělávacího systému; 2) iniciativy pro mladé lidi v sociální ekonomice, a 3) začlenění mladých lidí v podnicích sociální ekonomiky.
Časový rámec řešení
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení
Časový rámec řešení
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Region PACA (Provence-Alpes-Côte d'Azur) ve Francii zavedl regionální politiku pro oblast sociální ekonomiky jako významné součásti rozvoje regionu. Konkrétně sociální ekonomiku je zaměřen program PROGRESS, jedná se o vytvoření observatoře sociální ekonomiky a stálé komise pro monitoring sociální ekonomiky. Regionální strategie také podporuje rozvoj místních klastrů prostřednictvím ročních dohod o veřejném financování projektů spolupráce mezi firmami, pokud vytvářejí pracovní místa a přispívají k hospodářskému rozvoji. Tyto klastry se nazývají regionální póly pro inovace a socio-ekonomický rozvoj ("PRIDES"). Ze stávajících 26 PRIDES jsou některé specifické pro sociální ekonomiku, jako jsou služby pro podniky a sociální cestovní ruch. Je možné se inspirovat uvedenými příklady – časové hlediska je ovlivněno ochotou spolupracovat a koordinovat aktivity sociální ekonomiky.
Vytvoření odpovídající právního, regulačního a fiskálního rámce stanovit jasnou právní definici sociálních podniků, včetně organizační formy, daňových otázek, přístupu na trhy a přístupu k veřejné podpoře pro rozvoj podnikání, která bude vycházet a odrážet specifické podmínky daného státu regulační opatření by měla být navržena tak, aby sociální podniky plnily své sociální a ekonomické cíle a středně i dlouhodobě rozvíjely svou udržitelnost na trhu při vytváření relevantního fiskálního rámce je také nutné zvážit sociální poslání sociálních podniků Dokument uvádí v tomto smyslu příklad dobré praxe z UK: Sociální podniky mohou získat daňový odpočet (Community Investment Tax Relief -CITR), který, ačkoliv není navržen speciálně pro sociální podniky, byl vytvořen na podporu investic ve znevýhodněných oblastech. Ti, kteří investují do akreditovaných finančních institucí (Community Development Finance Institutions) zaměřujících se na znevýhodněné oblasti a sociální skupiny, získávají daňové úlevy ve výši 5 % z investované částky ročně po dobu až 5 let. Vzhledem k tomu, že tato oblast se týká legislativy a rozpočtu je časové hledisko závislé na ochotě se touto problematikou zabývat a potřebné změny připravit a odsouhlasit – spíše delší časové období
Zajištění udržitelného financování podpora vzniku silného finančního trhu pro sociální podniky zvýšení informovanosti o sociálním podnikání ve finančním sektoru, veřejný sektor může poskytnout bankám záruky za úvěry sociálních podniků inovativní institucionální uspořádání mezi vládami a finančními 92
Mechanismy řešení
institucemi, např. společné investice veřejného a soukromého sektoru s cílem dosáhnout jak společenské, tak finanční návratnosti. Toto opatření reflektuje různé podmínky v jednotlivých zemích, může se jednat o pobídky pro investory v oblasti sociálních podniků nebo o přímou finanční podporu z veřejných prostředků kapitál zejména pro start a rozjezd začínající firmy Dokument uvádí v tomto smyslu příklad dobré praxe: Polsko – prostředky fondů EU hrály klíčovou roli v rozvoji sociálních podniků v období 2007-2013. Operační program Lidský kapitál zahrnuje start-up granty pro podnikatele, zřizování sociálních družstev a další nefinanční podporu speciálně zaměřenou na sociální podniky. Operační program Fond pro občanské iniciativy se specificky zaměřuje na příjemce z oblasti sociálních podniků. Všechny finanční prostředky na tuto iniciativy v oblasti sociálních podniků přicházejí ze státního rozpočtu. Austrálie- v r. 2010 založila federální vláda Fond pro rozvoj sociálního podnikání a investic (20 milionů AUD kapitalizace). Finanční prostředky jsou sledovány federální vládou, ale řízeny externími manažery, kteří byli povinni najít odpovídající finanční prostředky ( jedna ku jedné). Fond poskytuje nejen finance (prostřednictvím úvěrů, spíše než granty), ale podporuje i rozvoj kapacit pro finanční udržitelnost, fond pro start-up a inkubátory, a rozvoj kapacit pro nové sociální podniky. K dispozici je také mentoring. Belgie – v každém regionu existují vládní programy na podporu sociálních podniků. Valonsko má v rozpočtu 11 milionů EUR pro přidělování dotací, podpory start-up a dotací na zaměstnanost znevýhodněných uchazečů o zaměstnání. Region hlavního města Bruselu také poskytuje granty – každá obchodní nebo neziskové organizace v regionu Brusel může požádat o finanční prostředky na integraci určitých kategorií uchazečů o práci v souladu se zásadami sociální ekonomiky. Kromě toho BRUSOC, dceřiná společnost Bruselské regionální investiční agentury poskytuje financování a podporu pro osoby samostatně výdělečně činné a malé podniky a projekty sociální ekonomiky pomocí úvěrů s preferenčními sazbami. Soukromá osoba nebo organizace s reálnou představou může BRUSOC žádat o mikroúvěr, počáteční kapitál nebo peněžní úvěr. Ve Vlámsku k hlavním finančním nástrojům na podporu sociálního podnikání patří Sociální investiční fond (SIFO) a Trividend. SIFO spolufinancuje přímé úvěry na investice a pracovní kapitál a podřízené úvěry ve spolupráci s oprávněnými (autorizovanými) institucemi. Trividend poskytuje rizikový kapitál nebo podřízený dluh na sociální podniky bez jakýchkoli záruk a reaguje na rostoucí poptávku rizikového kapitálu v sektoru sociální ekonomiky. Trividend je podporován vlámskou vládou a jeho půjčky každý rok zvyšují tak, aby odpovídaly potřebám tohoto odvětví. Trividend investuje maximálně 100 000 EUR na jednoho klienta. Ve Spojeném království v r. 2012 vznikl Big Society Capital, což je nezávislá finanční instituce schválená a regulovaná Financial Services Authority. Prostředky pocházejí ze spících bankovních účtů (více než 15 93
Časový rámec řešení
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení
let) a od čtyř hlavních britských bank ( Barclays, HSBC a dvou částečně znárodněných bank - Lloyds Banking Group a RBS, každá investovala 50 milionů liber). Big Society Capital (BSC) neinvestuje přímo do sociálních podniků, ale spíše do zprostředkovatelů financování sociální investic a usiluje o sociální a finanční návratnost investic. BSC investoval do zprostředkovatelů, kteří pracují v oblastech jako jsou obnovitelné zdroje energie ve znevýhodněných oblastech a platby podle výsledků programu boje proti nezaměstnanosti mladých lidí na severozápadě Anglie. Vzhledem k tomu, že tato oblast se týká vytváření nových finančních podpůrných nástrojů (fondů) je časové hledisko závislé na ochotě se touto problematikou zabývat a potřebné změny připravit a odsouhlasit. Otázkou je , zda je nutné vytvářet nové nástroje nebo využít stávající instituce a upravit jejich kompetence a finanční zdroje pro oblast sociálního podnikání. Nabídka služeb pro rozvoj podnikání a podpůrné struktury sociální podniky mohou využívat nabídku služeb, které jsou poskytovány komerčním podnikům, nicméně tuto nabídku je třeba přizpůsobit specifickým požadavkům sociálního podnikání vytváření center sociálního podnikání (inkubátory, inovační parky) nicméně je potřeba vytvářet podpůrné struktury tak, aby nedocházelo k nerovnovážnému rozvoji sociálních podniků jen v některých místech či odvětvích a aby naopak docházelo k přenosu a šíření příkladů osvědčených postupů do ostatních částí země Dokument uvádí v tomto smyslu příklady dobré praxe: Ve španělském Bilbau byl založen sociální inovační park s touhou vytvořit "sociální Silicon Valley". Cílem je vytváření pracovních příležitostí v upadajícím regionu. Tento park řídí Baskické centrum pro sociální a společenské inovace, Denokinn, které je ve vlastnictví místních úřadů v okolí Bilbao. Park nabízí místo, kde jednotlivci, organizace sociální ekonomiky, charity, nevládní organizace, soukromý sektor a instituce se setkávají, aby usilovaly o vytvoření nových produktů a služeb, které vedou k vytváření nových pracovních míst. V parku se nachází celá řada institucí, včetně "Laboratoře sociálních inovací" pro vytváření nových sociálních podniků, které pak mohou získat podporu v rámci služeb poskytovaných inkubátorem (školení, poradenství apod.), a "Akademie sociální inovace", která poskytuje školení pro sociální ekonomiku. NESsT podporuje sociální podniky ve všech fázích vývoje a působí v 10 zemích po celém světě, včetně Chorvatska, ČR, Maďarska, Rumunska a Slovenska. Poskytuje finanční podporu a také školení a mentoring pro sociální podniky ve fázi pre-start-up a start-up, jakož i na pokračující podporu, včetně podpory pro expanzi. NESsT byla založena v roce 1997 jako nezisková organizace s cílem podporovat sociální podnikání. Vyvinula vícestupňový "portfolio proces", kde každý krok navazuje na předchozí, a postup je založen na dosažení určitých cílů. "Portfolio proces" zahrnuje plánování, inkubace a rozšiřování. Prostřednictvím soutěží NESsT 94
Časový rámec řešení
identifikuje potenciální sociální podniky a poskytuje podporu, včetně školení a mentoringu po dobu 9-12 měsíců, ve kterých organizace nebo jednotlivec může rozvíjet svůj podnikatelský záměr. Na to navazuje 2 – 4letá inkubační fáze, kdy je poskytována finanční podpora (prostřednictvím grantů a / nebo půjček) a přístup do sítě podnikového poradenství. Ve stejné době jsou vyvinuty vhodné indikátory, které umožňují měřit dopady sociálního podniku – finanční i společenské. Proces je přísný a je zaměřen na rozvoj úspěšných sociálních podniků. Vzhledem k tomu, že je možné využít stávajících podpůrných struktur pro podnikání s případným přizpůsobením se specifikám sociálního podnikání lze tuto záležitost řešit relativně rychle.
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Podpora přístupu na trhy podporovat přístup sociálních podniků k trhům prostřednictvím veřejných zakázek více otevřených sociálnímu podnikání, evropské právo veřejných zakázek umožňuje místním orgánům vložit určité sociální klauzule do svých zadávacích řízení a zadání, např. na podporu zaměstnanosti dlouhodobě nezaměstnaných zlepšit znalosti úředníků o možnostech začlenění sociální doložky do zadání veřejných zakázek, včetně přínosů, které sociální podnikání mít pro rozvoj místní i regionální ekonomiky i komunity (využitím materiálu EK Buying Social: A Guide to Taking Account of Social Considerations in Public Procurement) zlepšit dovednosti, zejména malých sociálních podniků, přístup ke zdrojům apod., aby sociální podniky mohly soutěžit ve veřejných zakázkách
Mechanismy řešení
Dokument uvádí v tomto smyslu příklady dobré praxe: Švédsko - Švédská správa sociálního zabezpečení zapojuje organizace sociální ekonomiky, dobrovolnické organizace a malé a střední podniky do hodnocení způsobů zadávání veřejných zakázek, s cílem identifikovat problémy, které se projevují při přípravě zadávací dokumentace. Wales - velšská vláda kladla velký důraz na využití zadávání veřejných zakázek pro splnění hospodářských, sociálních a environmentálních cílů. Evropský sociální fond je používán na podporu zlepšení dovedností při zadávání veřejných zakázek napříč veřejnými službami prostřednictvím čtyři-pětiletého programu, který zahrnuje zvyšování informovanosti, rozvoj dovedností, exekutivu veřejných zakázek, a program usnadňující využití nových přístupů ke zlepšení zadávání veřejných zakázek, včetně sociální ekonomiky. Program doplňuje specifické pokyny vydané v roce 2008 o tom, jak by mohlo být zadávání veřejných zakázek přístupnější sociálním podnikům.
Časový rámec řešení
Vzhledem k tomu, že se jedná o měkká opatření, zejména vzdělávání a rozvoj dovedností v oblasti zadávání veřejných zakázek pro pracovníky veřejné správy, tak pro na druhé straně pro sociální podniky, aby dokázaly na veřejnou výzvu reagovat a účastnit se soutěže o veřejnou 95
zakázku, lze z hlediska času tuto záležitost řešit relativně rychle.
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení
Podpora výzkumu v oblasti sociálního podnikání Podpořit výzkum v oblasti sociálního podnikání vládou i veřejnými výzkumnými ústavy s cílem zkoumat a průběžně hodnotit potřeby sociálních podniků a jejich různých organizačních forem, možnosti jejich integrace do národní a regionální sociální a hospodářské politiky; monitorovat, měřit a hodnotit ekonomické a sociální dopady sociálních podniků; vytvářet platformy pro všechny zúčastněné strany za účelem přenosu best practice a dalšího vzdělávání a rozvoje dovedností Dokument uvádí v tomto smyslu příklady dobré praxe: Ve Velké Británii bylo Hospodářskou a sociální radou pro výzkum (Economic and Social Research Council), Úřadem vlády (Office for Civil Society (Cabinet Office) a the Barrow Cadbury Trust založeno Výzkumné centrum pro třetí sektor (Third Sector Research Centre) , které se snaží rozvíjet porozumění třetího sektoru, stejně jako maximalizací jeho příspěvku. Vedle výzkumu centrum spolupracuje jak s politiky, tak s praktiky na budování kapacit prostřednictvím vytváření klastrů a procesů pro výměnu znalostí.
Časový rámec řešení
Kanada – v r. 2004 byla založena aliance Community-University Research Alliance (CURA), které byla podporována z veřejných prostředků speciálně pro sociální ekonomiku. Díky CURA se zvýšila kapacita pro strategické intervence v mnoha oblastech od mikrosektorových otázek až k průřezovým politickým jednáním. Výzkumné klastry sociální ekonomiky (tematické a územní) poskytují důležitou dokumentaci pro koncepční i empirickou analýzu sociální ekonomiky. Vědci a odborníci spolupracovali na včasném řešení naléhavých otázek, jakož i na rozvoji nástrojů. CURA také vytváří významné příležitosti pro debaty a úvahy. Podpora výzkumu sociálního podnikání je zajímavou záležitostí, nicméně otázkou je, zda je potřeba vytvářet výzkumný subjekt specificky zamřený jen na sociální ekonomiku. V tomto smyslu by se mohly do výzkumu v této oblasti zapojit zejména vysoké školy. Časové hlediska pak je závislé na možnostech financování takových výzkumů. Na druhé straně – vytvoření platformy, v níž by bylo možné diskutovat a hledat řešení spojená s problematikou sociálního podnikání, je záležitostí spíše organizační a koordinační. V souvislosti s časovým hlediskem je důležitá pozice iniciátora takovéto platformy a jeho organizační schopnosti.
96
3.1.19 EK, 2013. COM(2012) 795. Akční plán podnikání 2020. Opětovné probuzení podnikatelského ducha v Evropě [online]. http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2012:0795:FIN:CS:PDF Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Sdělení komise se zaměřuje na podporu podnikatelských aktivit v EU, jako hnací síly hospodářského růstu a vytváření pracovních míst. Dokument se zaměřuje na problémy spojené s podnikáním obecně a stanovuje 3 pilíře akčního plánu, které vycházejí z definovaných oblastí, které je nutné podporovat: 1. podnikatelské vzdělávání a odborná příprava na podporu růstu a zakládání podniků → PILÍŘ 1 – PODNIKATELSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A ODBORNÁ PŘÍPRAVA NA PODPORU RŮSTU A ZAKLÁDÁNÍ PODNIKŮ 2. zlepšování rámcových podmínek pro podnikatele pomocí odstranění stávajících strukturálních překážek a podpora podnikatelů v zásadně důležitých fázích životního cyklu podniku → PILÍŘ 2 – VYTVÁŘENÍ PROSTŘEDÍ, VE KTERÉM SE MOHOU PODNIKATELÉ ROZVÍJET A RŮST 3. dynamizace kultury podnikání v Evropě: výchova nové generace podnikatelů → PILÍŘ 3 – VZORY A OSLOVOVÁNÍ SPECIFICKÝCH SKUPIN Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: Ve třetím pilíři jsou definovány specifické skupiny s podnikatelským potenciálem – ž eny, senioři, migranti, nezaměstnaní, mladí lidé – nicméně záležitosti uvedené v prvních dvou poïlířích platí také pro tyto specifické skupiny.
Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR nerelevantní Popis příčin problému: Dokument by vytvořen na základě snahy napomoci ekonomickému růstu EU prostřednictvím podpory podnikání. Popis důsledků problému: Dokument stanovuje opatření, která je nutné přijmout pro nový růst podnikatelských aktivit. Tato opatření jsou rozdělena podle výše uvedených pilířů. Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení
Pilíř 1: PODNIKATELSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A ODBORNÁ PŘÍPRAVA NA PODPORU RŮSTU A ZAKLÁDÁNÍ PODNIKŮ Rozvoj obchodních znalostí a základních dovedností a přístupů, mezi něž patří tvořivost, iniciativnost, vytrvalost, týmová práce, schopnost rozpoznávat rizika a smysl pro odpovědnost → podnikatelská mentalita, Vzdělávání prostřednictvím praktických učebních modelů založených na získávání zkušeností a s využitím zkušeností reálně podnikajících lidí. Rozvoj vysokoškolského vzdělávání v oboru podnikání Dokument uvádí úkoly, který by měla zajistit EK a ČZ Komise: celoevropská iniciativa podnikatelského učení 97
spolupráce s členskými státy při zavádění podnikatelského vzdělávání na základě zkušeností z reálného života a při podpoře orgánů veřejné správy společně s OECD - rámec poskytující pokyny pro podporu rozvoje podnikatelských škol a institucí pro odborné vzdělávání a přípravu, podpora uznávání podnikatelského učení v informálním či neformálním učebním prostředí, rozšiřování postupné prosazování rámce poskytujícího pokyny pro podnikatelské univerzity; usnadňovat výměnu mezi univerzitami, podpora úspěšných mechanismů zakládání podniků řízených univerzitami (metodou odštěpení, tzv. „spin off“, atd.) a vznik univerzitních podnikatelských ekosystémů
Časový rámec řešení
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení
Členské státy: podnikání zakotvit v osnovách základního, středního, odbornéhoa vysokoškolského vzdělávání a vzdělávání dospělých jako klíčová schopnost, a to do konce roku 2015, nabízet mladým lidem příležitost získat před dokončením povinné školní docházky alespoň jednu praktickou zkušenost s podnikáním, v souladu s vnitrostátním plánem zaměstnanosti za pomoci prostředků ze strukturálních fondů (zejm. ESF) a EZFRV, posilovat v rámci vzdělávání odbornou přípravu v oblasti podnikání zaměřenou jak na mladé lidi, tak na dospělé podporovat moduly podnikatelského učení pro mladé lidi zapojené do vnitrostátního systému záruk pro mladé lidi Tyto záležitosti lze realizovat relativně rychle.
Pilíř 2 – VYTVÁŘENÍ PROSTŘEDÍ, VE KTERÉM SE MOHOU PODNIKATELÉ ROZVÍJET A RŮST Odstranit bariéry, které brání rozvoji podnikaní: Přístup k financování Podpora pro podnikatele v zásadně důležitých fázích životního cyklu podniků a jejich růstu Uvolnění nových podnikatelských příležitostí v digitálním věku Převádění podniků Konkurzní řízení a druhá šance pro poctivé podnikatele Snížení regulační zátěže Dokument uvádí úkoly, který by měla zajistit EK a ČZ: 1) Přístup k financování Komise: prostřednictvím iniciativ, jako je nástroj mikrofinancování Progress či Společná akce na podporu mikrofinančních institucí v Evropě (JASMINE), financovat programy zaměřené na rozvoj evropského trhu v oblasti mikrofinancování a prostřednictvím ESF a EFRR zpřístupňovat členským státům a regionům zdroje pro mikrofinancování, v souvislosti s přezkumem směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID) usnadnit MSP přímý přístup na kapitálový trh tím, že stanoví režim EU pro obchodní systémy, které se specializují na obchodování 98
s akciemi a dluhopisy vydávanými MSP („trhy pro růst MSP“). Členské státy: posoudit nutnost změn stávajících vnitrostátních právních předpisů v oblasti financí s cílem usnadnit nové, alternativní formy financování začínajících podniků a MSP obecně, zejména pak pokud jde o platformy pro skupinové financování (tzv. „crowd funding“); zhodnotit nutnost zjednodušení daňových právních předpisů v zájmu podpory dalšího rozvoje alternativních finančních trhů, například investic od neformálních investorů, využívat zdroje strukturálních fondů ke zřízení podpůrných programů pro mikrofinancování v rámci příslušných investičních priorit ESF a EFRR využívat plný potenciál v rámci EZFRV k zajištění přístupu k financování podnikání, zejména v rané fázi fungování podniků v oblasti zemědělství a ve venkovských oblastech obecně, rovněž pomocí finančních nástrojů. 2) Podpora pro podnikatele v zásadně důležitých fázích životního cyklu podniků a jejich růstu Komise: prosazovat osvědčené postupy členských států s cílem vytvářet daňové prostředí, jež bude příznivější pro podnikatele, podporovat spolupráci mezi klastry a podnikovými sítěmi, podporovat vytváření sítí a výměnu osvědčených postupů mezi agenturami spravujícími programy v oblasti účinného využívání zdrojů MSP, posílit partnerství sítě Enterprise Europe Network s hostitelskými organizacemi, jednotnými kontaktními místy a organizacemi podporujícími MSP, aby se i) dostatečně šířily informace o iniciativách EU v oblasti zdrojů finančních prostředků a podpory inovací, ii) aby byly členské státy nabádány k posílení opatření ke zvyšování ochoty podnikatelů a malých a středních podniků investovat a iii) aby byla poskytována účinná podpora s cílem pomoci podnikům plně využívat výhod jednotného trhu a pomoci jim v přístupu na trhy v třetích zemích, přezkoumat pravidla zakazující některé klamavé marketingové praktiky tak, aby se tato posílila, a posílí vymáhání práva proti takovým praktikám v přeshraničních případech, pracovat na uvolnění plného potenciálu jednotného digitálního trhu pro MSP odstraněním stávajících překážek bránících přeshraničnímu elektronickému podnikání, pokračovat v rozvoji programu Erasmus pro mladé podnikatele, aby bylo vyhověno zvýšenému zájmu o účast v něm ze strany nových podnikatelských subjektů z celého jednotného trhu, podporovat výměny mladých podnikatelů mezi EU a třetími zeměmi, pomáhat členským státům vytvářet integrované podpůrné programy prostřednictvím seminářů o budování kapacit financovaných z projektu technické pomoci ESF ( zapojení příslušných zúčastněných stran tak, aby byly vytvořeny integrované strategie a podniknuty konkrétní kroky, zvláště ve prospěch mladých podnikatelů, nadále rozvíjet portál Vaše Evropa – podniky, kde o jednotném trhu 99
informuje Komise i členské státy. Členské státy: vnitrostátní prostředí daňové správy příznivější pro podnikání v jeho počátečních fázích; snížit náklady na dodržování daňových předpisů prostřednictvím jednoduššího podávání daňového přiznání a platby daně, prostřednictvím širšího využívání elektronických prostředků včetně urychlení úplného zavedení jednotného digitálního trhu, podporovat koordinaci v oblasti daní, aby v důsledku nejednotného daňového zacházení nedocházelo k dvojímu zdanění či k jiným škodlivým daňovým praktikám, které kladou překážky přeshraničním podnikání a přeshraničním investicím do rizikového kapitálu, přehodnotit režim zdanění příjmu právnických osob a zvážit rozšíření právního institutu promlčení ztrát a odpočtů v daních z příjmu právnických osob, od roku 2013 zvážit pro MSP zavedení režimu hotovostního účetnictví pro DPH, přijmout nezbytná opatření na podporu obchodního využívání inovací, výzkumu a vývojových projektů zaměřených zvláště na výzvy, jimž čelí nově založené podniky, zvážit možnost, že by vlastníci nových podniků mohli požádat o případné úpravy plánu plateb sociálních příspěvků, a to na omezenou dobu a na základě přesně stanovené situace daného podniku a na základě řádného odůvodnění, naplno využívat nově zavedené možností podpory v rámci EZFRV pro zakládání podniků a rozvoj komplexních programů pro výměny odborných zkušeností podnikatelů a návštěvy zemědělských podniků, dále k podpoře klastrů, obchodních sítí a spolupráci v oblasti zemědělství, lesnictví, zpracování potravin a mezi nezemědělskými venkovskými podniky. 3) Uvolnění nových podnikatelských příležitostí v digitálním věku Komise: posilovat znalostní základnu v oblasti hlavních trendů a inovativních podnikatelských modelů prostřednictvím zřizování internetových mechanismů dozoru nad trhem a srovnávacího přehledu pro usnadnění dialogu s cílem dospět ke společnému akčnímu programu, prostřednictvím celoevropské informační kampaně pro podnikatele a MSP zvyšovat povědomí o přínosech nového digitálního vývoje; usnadňovat vytváření sítí s cílem podnítit a podpořit nové podnikatelské nápady, (např. vytvoření evropské sítě mentorů, poradenství a praktické koučování pro podnikání v digitálním věku, navazování kontaktů) pořádat zvláštní akce pro internetové podnikatele, např. i) partnerství evropských začínajících podniků „StartUp Europe“ s cílem zpřístupnit odborné znalosti, mentorství, technologie a služby, ii) klub vedoucích internetových podniků (Web Entrepreneurs Leaders Club) s cílem shromáždit internetové podnikatele světové úrovně a posílit internetovou podnikatelskou kulturu v Evropě, iii) evropská síť katalyzátorů internetového podnikání, iv) spolupracovat s evropskými investory s cílem posílit příliv rizikového kapitálu a skupinového financování do začínajících internetových podniků a v) posilovat 100
internetové schopnosti prostřednictvím podpory vzniku rozsáhlých internetových otevřených kurzů a zřizování platforem pro mentorství a rozvoj dovedností, posilovat schopnosti a dovednosti prostřednictvím prohlubování akcí zaměřených na počítačovou gramotnost pro zlepšení dovedností pokud jde o vůdčí postavení v oblasti IKT, dovedností ve vědeckých a tvůrčích oborech, řízení a podnikatelských dovedností s cílem obrátit se směrem k novým technologiím a trhům. Členské státy: posilovat celostátní nebo regionální podporu začínajících digitálních a internetových podniků a podporovat alternativní financování začínajících podniků působících v oblasti technologií, jako jsou poukázky na služby v oblasti inovací IKT, v jejich počátečních fázích existence, podporovat přístup podnikatelů k veřejně přístupným údajům a hromadným údajům zároveň, a to v rámci veřejných nebo průmyslově zaštítěných programů, jako je banka údajů kulturní povahy Europeana, podporovat nejnadanější podnikatele např. tím, že budou podněcovat velmi úspěšné vysokoškolské absolventy, aby zahájili profesní dráhu v začínajícím podniku, podporovat hladké přijetí probíhajících politických iniciativ, jako je reforma ochrany údajů a návrh společné evropské právní úpravy prodeje, který zmenší překážky pro využívání cloud computingu v Evropě, zajistit co nejlepší využití prostředků z evropských fondů na internetové a digitální podnikání v souladu s platnými pravidly a prioritami. 4) Snazší převody podniků Komise: vytvořit obecné zásady týkající se nejúčinnějších programů a osvědčených postupů pro usnadnění převodů podniků, a to včetně opatření pro prohloubení a rozšíření trhů pro podniky, přičemž bude mapovat dostupné programy v Evropě a navrhovat nezbytné kroky k odstranění případných zbývajících překážek pro přeshraniční převody podniků. Členské státy: zlepšit právní, správní a daňové předpisy upravující převody podniků a zohlednily přitom sdělení Komise o převodech podniků z roku 2006, jakož i sdělení Komise o řešení problémů se zdaněním dědictví ze zahraničí v rámci EU53 z roku 2011. Využívat stávající evropské fondy v souladu s jejich platnými pravidly a prioritami na podporu převodů MSP ve prospěch podnikatelů, kteří mají v úmyslu pokračovat v provozování daného podniku, zlepšit informace o převodech podniků a související poradenské služby a zlepšovat sběr údajů a dohled nad převody podniků, účinně propagovat platformy a trhy zaměřené na převody podniků a pořádat osvětové kampaně pro potenciální prodávající a kupující životaschopných podniků, zvážily přezkum daňových předpisů s ohledem na jejich dopad na 101
likviditu MS rodinných podniků v případě předání vlastnictví bez negativních dopadů na výnosy. 5) Konkurzní řízení a druhá šance pro poctivé podnikatele Komise: zahájit veřejné konzultace s cílem zjistit postoj zúčastněných stran v otázkách předložených Komisí ve sdělení o novém evropském přístupu k neúspěchu v podnikání a úpadku, včetně možnosti druhé šance pro čestné úpadce a zkrácení a sladění lhůty pro splnění závazků. Členské státy: do roku 2013 pokud možno zkrátit čestným podnikatelům po úpadku dobu pro splnění závazků a vypořádání dluhu nejvýše na tři roky, poskytovat podnikům podpůrné služby pro včasnou restrukturalizaci, poradenství v oblasti předcházení úpadku a malým a středním podnikům podporu při restrukturalizaci a opětovném zahájení činnosti, poskytovat podnikatelům po úpadku poradenské služby v oblasti řízení dluhu a pro usnadnění jejich ekonomického a sociálního začlenění a zavést pro podnikatele, kteří zahajují svou činnost podruhé, programy mentorství, odborné přípravy a vytváření podnikatelských sítí. 6) Snížení regulační zátěže Komise: energicky prosazovat snížení regulační zátěže v právních předpisech navrhovaných EU, zejména v oblastech, ve kterých jsou takové zátěže největší, stanovit, jak hodlá přezkoumat a revidovat právní předpisy EU s cílem snížit zbytečnou a nadměrnou zátěž v oblastech určených jako deset předpisů představujících největší zátěž; budou také navrženy legislativní iniciativy snižující administrativní zátěž v jiných oblastech navrhnout právní předpisy, jimiž budou zrušeny zatěžující požadavky na úřední ověřování veřejných dokumentů, které musí MSP předkládat pro realizaci přeshraničního podnikání v rámci jednotného trhu, zřídit pracovní skupinu, která bude posuzovat konkrétní potřeby podnikatelů ve svobodných povoláních ve vztahu k otázkám, jako je zjednodušení, internacionalizace nebo přístup k financím, sledovat pokrok prostřednictvím jednotných kontaktních míst podle směrnice o službách a vyzve členské státy, aby zaujaly přístup více zaměřený na podnikání, přijmout opatření s cílem zajistit, aby větší počet podniků získal pomoc prostřednictvím sítě SOLVIT, budou-li jim na jednotném trhu upírána orgány veřejné moci jejich práva; evropská síť podniků (Enterprise Europe Network) by měla pomáhat podnikům s cílem zajistit jim efektivní přístup k síti SOLVIT a její využívání; prověřit všechny stávající zdroje pro podnikatele na úrovni EU s cílem zajistit jasnost a přístupnost a zamezit duplicitě a zastaralým informacím. Členské státy: 102
Časový rámec řešení
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení
do konce roku 2015 snížit dobu potřebnou k vydání oprávnění a jiných povolení nezbytných pro zahájení podnikatelské činnosti na jeden měsíc, v plném rozsahu zavést do roku 2013 „Evropský kodex osvědčených postupů usnadňujících přístup MSP podniků k veřejným zakázkám“, pokračovat v modernizaci právních předpisů regulujících trh práce s cílem modernizovat trhy práce prostřednictvím zjednodušení právních předpisů v oblasti zaměstnanosti a navržení pružné úpravy pracovní doby, včetně režimu zkráceného úvazku, rozšířit jednotná kontaktní místa pro větší počet hospodářských činností a učinit je uživatelsky vstřícnější, vytvořit „jednotná kontaktní místa pro podnikatele“ s cílem soustředit zde veškeré služby podpory podnikání, včetně mentorství, usnadnění přístupu ke konvenčním i nekonvenčním finančním prostředkům, přístupu k „podnikatelským inkubátorům“ a „katalyzátorům podnikání“ a k podpoře včasné internacionalizace mladých podniků a k poradenství v těchto otázkách; Měly by být zapojeny všechny příslušné zúčastněné strany s cílem zajistit partnerský přístup, včetně poskytovatelů vzdělávání a odborné přípravy. Jedná se o opatření, které lze udělat relativně rychle – zakomponovat do nových operačních programů období 2014-2020. Pilíř 3 – VZORY A OSLOVOVÁNÍ SPECIFICKÝCH SKUPIN 1) Nastavit nový způsob vnímání podnikání – podnikatel jako vzor 2) Oslovit specifické skupiny obyvatele a podnítit je k podnikání: oslovení žen, seniorů, migrantů, nezaměstnaných, mladých lidí Dokument uvádí úkoly, který by měla zajistit EK a ČZ: 1) Nastavit nový způsob vnímání podnikání – podnikatel jako vzor Komise: zavede v rámci „Týdne MSP“ celoevropský „Den podnikání EU“ pro studenty v posledním roce středního vzdělávání (setkání s podnikateli, případové studie, přednášky, semináře a „dny otevřených dveří v podnicích“). Členské státy: zintenzivnit činnosti v oblasti podpory podnikání a pověřit známé podnikatele coby vnitrostátní vyslance podnikání, aby se ve svých zemích stali „tvářemi podnikání“; jejich úlohou bude propagovat hodnotu podnikání pro společnost, zdůrazňovat význam rozvíjení podnikatelských dovedností a zkušeností ve vzdělávání a vyzdvihovat podnikání jako profesní příležitost, lépe zohlednit rozmanitost modelů podnikání a právního postavení ve svých vnitrostátních i místních programech podpory podnikání a rozvíjet společenské vzdělávání a odbornou přípravu v oblasti podnikání. 2) Oslovit specifické skupiny obyvatele a podnítit je k podnikání: oslovení žen, seniorů, migrantů, nezaměstnaných, mladých lidí ŽENY Komise: vytvořit celoevropskou online mentoringovou, poradenskou a vzdělávací platformu a platformu pro vytváření podnikatelských sítí 103
pro podnikatelky, která převede současné vnitrostátní sítě vyslankyň a mentorů na online bázi, prohloubí jejich nabídku a rozšíří jejich dosah a bude podporovat podnikání žen na vnitrostátní a regionální úrovni prostřednictvím prosazování výměny osvědčených postupů mezi členskými státy. Členské státy: Navrhnout a realizovat vnitrostátní strategie pro podnikání žen s cílem zvýšit podíl společností řízených ženami, shromažďovat údaje členěné podle pohlaví a sestavovat každoroční aktualizace o situaci podnikatelek na vnitrostátní úrovni, pokračovat v činnosti stávajících sítí podnikatelek – vyslankyň a mentorů pro podnikatelky a tyto sítě rozšiřovaly, provádět politiky umožňující ženám dosáhnout přiměřené rovnováhy mezi pracovním a osobním životem prostřednictvím zavedení vhodné a dostupné péče pro děti a závislé starší osoby, zejména pomocí plného využívání možností podpory v rámci EZFRV, EFRR a ESF. SENIOŘI Komise: napomáhat výměně osvědčených postupů pomáhajících zkušeným manažerům z řad vyššího vedení a podnikatelům při poskytování mentorských služeb novým podnikatelům a zároveň bude podporovat vzájemné a mezigenerační mentorství mezi podnikateli za účelem výměny životně důležitých dovedností, jako je gramotnost v oblasti IKT, a zkušeností seniorů. Členské státy: Podporovat starší podnikatele, kteří mají zájem předávat know-how novým podnikatelům a „spárovat” starší podnikatele s nezkušenými podnikateli s cílem vytvořit týmy disponující širšími soubory dovedností, zajistit, aby zapojení starších podnikatelů a podnikatelů v důchodu do projektů bylo slučitelné s jejich důchodovými perspektivami. MIGRANTI Komise: navrhnout politické iniciativy k přilákání potenciálních migrantů– podnikatelů a k usnadnění podnikání migrantů, kteří již jsou usazeni v EU nebo do EU přicestovali z jiných důvodů než kvůli založení podniku, v návaznosti na osvědčené postupy vypracované v členských státech, včetně místních orgánů, provést analýzu příležitostí k navržení právních předpisů zaměřených na odstranění právních překážek zakládání podniků a udělení stálého povolení kvalifikovaným přistěhovalcům–podnikatelům. Členské státy: odstranit právní překážky zakládání podniků legálními migranty – podnikateli, například formou zvážení iniciativ spočívajících v poskytnutí stálého povolení kvalifikovaným přistěhovalcům– podnikatelům nebo přistěhovalcům–absolventům evropských institucí na vysokoškolské úrovni, které by jim umožnilo založit podnik v Evropě a jež by bylo možno prodloužit, budou-li dosaženy předem stanovené cíle z hlediska vytváření pracovních příležitostí, obratu 104
nebo získávání nových finančních prostředků, usnadnit přístup k informacím a vytváření sítí pro migranty – podnikatele a potenciální migranty – podnikatele, například prostřednictvím vytváření příslušných informačních středisek v oblastech hustě osídlených migranty.
Časový rámec řešení
NEZAMĚSTNANÍ, ZEJMÉNA MLADÍ LIDÉ Komise: zavést v roce 2014 budoucí nástroj mikrofinancování v rámci Programu EU pro sociální změny a inovace, který se zaměří na zranitelné skupiny, včetně osob, které přišly o práci nebo jim hrozí, že o ni přijdou nebo mají problém vstoupit či vrátit se na trh práce, poskytnout prostřednictvím ESF technickou pomoc, která se zaměří, kromě jiného, na vytvoření programů podpory pro mladé podnikatele zakládající podniky a sociální podnikatele, zorganizovat, v rámci nástroje mikrofinancování Progress, v červnu 2013 fórum zúčastněných stran v oblasti mikrofinancování a sociálního podnikání za účelem zapojení místních finančních zprostředkovatelů do podpory podnikatelské činnosti v zelené ekonomice, provést ve své Výroční zprávě o podnikání za rok 2013 sestavené společně s OECD analýzu situace podnikání pro nezaměstnané, včetně návrhu příslušných politických doporučení, provést analýzu výsledků studie „Samostatná výdělečná činnost a podnikání: příspěvek veřejných služeb zaměstnanosti k vytváření pracovních příležitostí“ a v červnu 2013 zorganizovat prezentaci výstupů pro služby veřejné zaměstnanosti. Členské státy: propojovat veřejné služby zaměstnanosti se službami podpory podnikání a poskytovateli (mikro)financování s cílem pomoci nezaměstnaným najít cesty k podnikání, řešit problém nezaměstnanosti navrhováním programů odborného vzdělávání v oblasti podnikání pro nezaměstnané mladé lidi, jehož součástí by byly jasně definované fáze: profilování, plánování, zahájení činnosti, konsolidace a růst, přičemž každá fáze by nabídla rozmanitý rejstřík služeb (poradenství, odborné vzdělávání a kvalifikace, mentorství a přístup k mikroúvěrům), a to v součinnosti s organizacemi pro mládež a s dalšími organizacemi, tradičními poradci v oblasti podnikání a finančními institucemi, zavést aktivní programy pro trhy práce, které poskytnou finanční podporu všem nezaměstnaným pro založení podniku, v součinnosti se systémy vzdělávání a odborné přípravy zavést a řídit programy podnikatelského vzdělávání pro nezaměstnané, jež by byly cestou zapojení do vzdělávání v rámci poskytnutí druhé šance, s cílem umožnit jim vstoupit (vrátit se) do ekonomicky aktivního života jako podnikatelům na základě úspěšných modelů z řady členských států. Lze řešit relativně rychle - v návaznosti na nové programovací období
105
3.1.20 NBFSE (2012). Results of the Network Better Future of Social Economy. http://www.socialeconomy.pl/files/ekonomiaspoleczna.pl/public/_MRR_ Better_Future/Better_future_publication.pdf
Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Jedná se dokument, který vznikl v rámci mezinárodní sítě pro lepší budoucnost sociální ekonomiky NBFSE (pod vedením Polska, zapojena i ČR). Cíle sítě lze definovat takto: Zlepšení kvality a efektivity programů strukturálních fondů a jejich dopad na zaměstnanost, sociální začlenění a vzdělávání v celé Evropě; Podpora sociální ekonomiky v zúčastněných členských zemích; Identifikace, sdílení a šíření dobré praxe týkající se podpůrných opatření, zejména v zemích, kde je sociální ekonomika méně rozvinutá; Vývoj politiky EU a nástroje (vertikální mainstreaming). Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: Dokument se zaměřuje na podporu v rámci tematických oblastí: sociální franchising finanční nástroje a mechanismy alokace fondů pro SE měření sociální přidané hodnoty společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek a a partnerství veřejného sektoru a SE právo Společenství (státní podpora) a sociální služby obecného zájmu (SGEI) Dokument je rozdělen do 2 částí. První část shrnuje současnou situaci a hlavní problémy SE, uvádí příklady dobré praxe. Zároveň popisuje roli, kterou by pro rozvoj SE měl hrát ESF. Druhá část shrnuje výsledky podle tematických oblastí, v nichž analyzuje politický kontext a aktuální otázky na evropské úrovni, popisuje některé osvědčené postupy a navrhuje doporučení pro každé konkrétní téma. Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR nerelevantní Popis příčin problému: Širší rámec pro realizaci podpory SE je vytvořen na úrovni EU, týká se nejen přímé podpory sociální ekonomiky, ale i dalších aktivit, které přispívají k jejímu rozvoji. Nejvýznamnějším důvodem pro podporu SE je tvorba pracovních míst, která umožní nejen znevýhodněným osobám zapojení do trhu práce. Pro nové programovací období 2014-2020 bylo stanoveno 18 priorit, které budou financovány prostřednictvím ESF: 1. Přístup k zaměstnání pro uchazeče o zaměstnání a neaktivní osoby, včetně podpory místních iniciativ pro zaměstnanost a mobility pracovních sil 2. Udržitelná integrace mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní, ani se nevzdělávají, na trh práce 3. Sebezaměstnání (samostatná výdělečná činnost), podnikání a zakládání podniků 4. Rovnost mezi muži a ženami, soulad práce se soukromým životem 5. Adaptace pracovníků, podniků a podnikatelů na změny 6. Aktivní a zdravé stárnutí 7. Modernizace a posílení institucí na trhu práce, včetně opatření pro posílení nadnárodní mobility pracovní síly 8. Snížení míry předčasného ukončování školní docházky a podpora rovného přístupu ke kvalitnímu předškolnímu a školnímu (primárnímu a sekundárnímu) vzdělávání
106
9. Zlepšování kvality, účinnosti a otevřenosti terciárního a jemu rovnocenného vzdělávání s ohledem na zvýšení účasti a úrovně dosaženého vzdělání 10. Zlepšení přístupu k celoživotnímu učení, zdokonalování dovedností a zlepšování kompetencí pracovní síly a zvýšení významu vzdělání a systémy odborné přípravy ve vazbě na trh práce 11. Aktivní začleňování 12. Integrace marginalizovaných komunit jako jsou Romové 13. Boj proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženství nebo světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace 14. Zlepšování přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, včetně zdravotní péče a sociálních služeb obecného zájmu 15. Podpora sociální ekonomiky a sociálních podniků (systémový přístup, koordinace politik) 16. Komunitní strategie pro místní rozvoj 17. Investice do institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy a veřejných služeb s ohledem na reformy, zdokonalení právní úpravy a řádnou správu věcí veřejných 18. Budování kapacit pro zúčastněné partnery prostřednictvím vzdělávání a sociální politiky a odvětvových a územních paktů za účelem iniciace reforem na národní, regionální a místní úrovni Ke každé prioritě jsou uvedeny příklady dobré praxe z různých zemí EU. Popis důsledků problému:
Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Podle druhé části dokumentu tematická doporučení jsou stanoveny následující oblasti Ideální stav (cíl) Sociální franchising Způsob řešitelnosti Mechanismy řešení
Pomocí sociálního franchisingu rozvíjet sociální podniky Přenos znalostí a dobré praxe sociálních podniků uvnitř státu i přes hranice - při respektování specifických podmínek jednotlivých zemí Využití nástrojů podpory sociálních podniků, které se osvědčily v jiných zemích Do sociální franšízy jsou zahrnuty: Sociální firma, které replikuje svůj podnikatelský model Alespoň 1 firma, která ho převzala Společná značka, pod níž firmy ve franšíze pracují výměna znalostí mezi členy franšízy dohoda, která upravuje práva a povinnosti a zajišťuje udržitelnost franšízy jako systému Dokument uvádí příklady dobré praxe: AIETES -úklidové služby pro firmy CASA – podpůrné služby starší a zdravotně postižené osoby KOMOSIE – second-handy zaměstnávající osoby znevýhodněné na trhu práce Vagen ut! – domy na půl cesty pro osoby dříve drogově závislé na podporu jejich návratu do společnosti Barka – sociální integrační centra (včetně poskytování odborného vzdělávání) a družstva, která zaměstnávají znevýhodněné. Barca zahrnuje také program dostupného bydlení a soběstačných komunit na venkově. Doporučení pro další období (2014-2020) pro oblast sociálního franchisingu: 107
Časový rámec řešení
Důraz na růst: zahrnout sociální franchising a replikaci do OP jako mechanismus k vytváření pracovních míst a sociální začlenění. Řídící orgány musí budovat vazby s podpůrnými a odbornými organizacemi a stimulovat je ke spolupráci se sociálním franchisingem a využití dalších replikačních technik. Umožnit růst - navrhnout, využitím dobrých příkladů, programy, které vytvářejí příležitosti pro replikaci: finančně podporovat experimentální projekty, u nichž lze očekávat dobré výsledky, podpora mentoringu v rámci sociálních franšíz, aktivně zapojit potenciální tvůrce sociální franšízi do budoucích mezinárodních programů. Hrát aktivní roli při vytváření dostupného financování: budování sítí spolupráce s finančními subjekty pro vytvoření finančního mixu pro franchising, zvýšení kompetencí řídících orgánů. Snížit nedůvěru: podpora vytváření kodexu a standardů kvality, které vznikly v rámci sítě European Social Franchising Network (ESFN), a dodržovat tento kodex i standardy. Ve spolupráci s ESFN je rozvíjet. Zdůrazňovat osvědčené postupy a úspěšné sociální franšízy. Dokázat pozitivní vliv sociálního franchisingu pomocí měření sociální přidané hodnoty. Uplatnit sociální franchising jako prostředek nadnárodnosti: sociální franchising jako prostředník pro efektivní nadnárodní přístup a přirozená součást připravovaných nadnárodních programů, využití sítě ESF pro rozšiřování sociálních franšíz vytvořených s podporou ESF. Vzhledem k tomu, že se doporučení týkají období 2014-2020, je třeba je implementovat do přípravy relevantních OP relativně rychle.
Ideální stav (cíl)
Finanční nástroje a mechanismy alokace fondů pro SE
Způsob řešitelnosti
Vytvořit finanční nástroje a mechanismy pro sociální podniky: mikroúvěry pro sociální podniky, finanční nástroje pro start-up, rozvoj a rozšiřování sociálních podniků. harmonizace pravidel pro investiční fondy s cílem stimulovat vytváření specializovaných finančních nástrojů pro SP, které jim umožní být aktivní v rámci celého trhu EU zaměřit se na stávající investiční nástroje speciálně vyvinuté pro sociální podniky, zda odpovídají reálné situaci poskytnout jasný právní základ a inkluzívní přístup k různým finančním nástrojům zaměřeným na sociální podniky v rámci programů kofinancovaných z EU usilovat o: spolupráci finančního sektoru, nevládních organizací a veřejného sektoru při financování sociálních podniků, integrované podpůrné programy, posílení kapacity. Dokument uvádí příklady dobré praxe z vybraných zemí: 1) spolupráce mezi různými sektory při poskytování finančních prostředků pro sociální podniky Itálie: JEREMIE ESF Lombardie - snazší přístup k úvěrům pro mikropodniky, malé a střední podniky, které umožňují přístup k zaměstnání a vzdělání znevýhodněným lidem. Místní finanční zprostředkovatelé poskytují úvěry znevýhodněným osobám (€ 4,000). Příspěvek JEREMIE je 50 %, je to 5-tiletá bezúročná půjčka, splatná
Mechanismy řešení
108
jednorázově. 2) Integrovaná podpůrná schémata ČR: globální grant "Investiční podpora sociální ekonomiky" v rámci IOP, startovací kapitál pro poskytovatele sociálních služeb, zaměstnavatele a další organizace SE (granty € 12.000 až € 200,000), globální grant "Sociální ekonomika" v rámci OP LZZ, podpora zakládání a rozvoje nových sociálních podniků (€4.000 až € 200,000 (v režimu de minimis). Švédsko: Ekobanken (švédská etická banka) financuje iniciativy v rámci sociální ekonomiky. Jedná se o půjčky cca € 2.000 - € 250,000 poskytnuté především na aktivity sociální ekonomiky nebo ekologie. Belgie: Trividend - družstvo, které poskytuje rizikový kapitál pro organizace se společenskou hodnotou. Jedná se o veřejno-soukromého partnerství vytvořené vlámskou vládou a zúčastněnými stranami z oblasti sociální ekonomiky. Trividend investuje peníze v podobě rizikového kapitálu a podřízených úvěrů, ale také nabízí podporu podnikání ve formě poradenství (utváření podnikatelského plánu), podpory a monitorování, poskytuje přímé kapitálové investice až do výše € 150,000 na zákazníka, přičemž se stává minoritním akcionářem s právem jmenovat ředitele správní rady. Doba trvání obvykle nejvýše šest let, ale to může být prodloužena. Trividend poskytuje také podřízené úvěry pro podniky a sdružení, max. na 10 let. Sociální investiční fond (SIFO) ve Vlámsku nabízí prostředky se zvýhodněnou úrokovou sazbou pro finanční zprostředkovatele při splnění určitých kritérií. Tyto organizace mohou spojit prostředky SIFO s vlastními a nabídnout organizacím sociální ekonomiky úvěry se zvýhodněnou úrokovou sazbou. Cílovou skupinou jsou organizace inkluzivní ekonomiky a jsou jako takové uznány vlámskou vládou. SIFO si klade za cíl podpořit organizace ve všech fázích rozvoj podnikání a nabízí spolufinancování až do výše € 200.000. 3) Posílení kapacity Polsko: OP Lidský kapitál umožňuje mimo jiné poskytovat granty na poradenství a školení pro jednotlivce individuální a skupiny. Důraz je kladen na znalosti a dovednosti nezbytné pro zřizování a provozování sociálních družstev. V rámci podopatření se OP LK zaměřuje na budování systému podpory institucí sociální ekonomiky na regionální úrovni rozvojem stávajících institucí (alespoň 2 v každém regionu). Doporučení pro další období (2014-2020) pro oblast financování: 1. Posilovat schopnost finančních zprostředkovatelů pracovat se sociální ekonomikou. Nedostatek kapitálu a zvýšené riziko úvěrů odstranit zapojením veřejných zdrojů - především ve formě záruk (spravedlivé rozdělení rizika). 2. Dostupnost finančních prostředků pro různé fáze sociálních podniků - vytvořit integrované podpůrné systémy, které umožňují využívání různých typů finančních nástrojů a jejich kombinace (grantové mechanismy, půjčky pomocí nástrojů finančního inženýrství). 3. Pro větší efektivnost provázat investice do sociálních podniků s investicemi do lidského kapitálu. Zajištění přístupu ke kapitálu bez příslušných podnikatelských služeb (poradenství, koučování, mentoring) napomáhá rozvoji sociálních podniků jen omezeně. 4. Posilovat schopnost a kapacitu řídících orgánů a další tvůrců politik 109
Časový rámec řešení
Ideální stav (cíl)
Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení
pro vytvoření integrovaných finančních mechanismů spolufinancovaných ESF a ERDF, podporovat výměnu zkušeností mezi řídícími orgány, pokud jde o poskytování podpory pro inovativní řešení v oblasti zajišťování zdrojů pro sociální podniky. Jedná se o opatření v oblasti financování, což můře vést k potřebě legislativních změn. Tato skutečnost pak ovlivňuje čas potřebný k zavedení uvedených nástrojů. Měření sociální přidané hodnoty jako jednoho z klíčových prvků úspěchu sociálních podniků společně s dalšími výsledky jako je obrat, počet zaměstnanců, růst a inovace. Zavedení systému měření a hodnocení přidané hodnoty sociálních podniků využitím např. Social Accounting nebo SROI (social return on investment). V současnosti se touto problematikou zabývá BFSE, která stanovila klíčové důvody pro zavedení měření sociální hodnoty: potřeba silné správy v provádění politik zaměřených na začleňování a intervenčních programů, potřeba znát a snižovat náklady na politiky sociálního začleňování a služeb, potřeba odůvodnit rozhodnutí a investice na základě dosažených výsledků, potřeba zajistit kvalitní úroveň poskytování služeb pomocí měření a porovnávání výkonnosti, efektivnosti i nákladů. Dokument uvádí příklady dobré praxe z vybraných zemí: Měření sociální přidané hodnoty, které vzniklo v rámci sítě BFSE a je založena na rozsáhlém výzkumu na základě dotazníkových šetření a podrobných rozhovorů jak s představiteli sociálních podniků, tak finančních institucí. Skládá se za dvou částí: 1.část - Vyhodnocení celkové sociální přidané hodnoty vytvořené sociálními podniky, byla založena z velké části na základě zkušeností z účetního výkaznictví a zahrnuje ukazatele, které pokrývají 11 oblastí (např. hospodářská a finanční stabilita, profesionální prostředky, rovné příležitosti, socioprofesní integrace, environmentální udržitelnost). Struktura tohoto nástroje umožňuje varialibitu jak oblastí, tak ukazatelů, což umožňuje přizpůsobit toto vyhodnocení specifickým podmínkám. 2.část - Vyhodnocení sociální přidané hodnoty vytvořené jednotlivými projekty nebo intervencemi využívá SROI jako flexibilní nástroj, který umožňuje specifické aplikace a využívá se pro jednotlivé projekty a opatření. Obě části mají poměrně složitou strukturu, která odráží různorodost činností sociálních podniků – jejich kvalitu, sociální odpovědnost, intervence, projekty a vliv, kterým disponují. Projekt TESSEA (ČR) - cílem bylo podpořit rozvoj sociálního podnikání v ČR zvýšením povědomí o významu a roli sociální ekonomiky a provedením řadu studií o klíčových otázkách. V rámci projektu byli odborníci schopni identifikovat a klasifikovat specifické ukazatele týkající se sociálních podniků a konkrétně sociálních podniků zaměřených na pracovní integraci (tzv. WISE). Vzhledem k časovým a finančním omezením model dosud nebyl testován, ale odborníky vypracované zásady byly přijaty na vnitrostátní úrovni a nadace pracuje na mikroúvěrech pro sociální ekonomiku. 110
Švédské projekty SOUL a DAIN byly zaměřeny na proškolení v SROI. Výsledkem bylo dvanáct analýz SROI, které SP využily ke svému dalšímu rozvoji. Ve Velké Británii byla v rámci několika projektů ESF vyvinuta metoda SROI a některé projekty byly touto metodou vyhodnoceny. Jedním z příkladů je projekt DAIN v East Midlands, jejímž cílem je vyvíjet, testovat a dodávat přístupy k digitálním technologiím a pomoci rozšířit účast na zaměstnání a vzdělávání v celém regionu. V projektu DAIN vznikla strategii hodnocení se zvláštním zaměřením na SROI, zejména v souvislosti s nadnárodní dimenzí. SROI nabývá významu v celé Evropě jako prostředek dokazující vliv a zejména ve vazbě na politiky, kteří hledají řešení a opatření na podporu SE. Projekt DAIN pomocí standardního procesu SROI identifikoval zúčastněné strany s cílem zjistit povahu jejich účasti, určit skutečný dopad investovaných prostředků ESF a vysvětlit hodnotu různých součástí projektu. Ve Velké Británii se provádí hodnocení metodou SROI s cílem zvýšit porozumění sociální přidané hodnoty vytvořené z investic. V průběhu roku 2011 síť SROI proškolila a provedla analýzu SROI u 31 organizací, které získaly podporu pro poskytování zdravotní a sociální péče v rámci Social Enterprise Investment Fund (SEIF). CSI (Centrum pro sociální investice) na univerzitě v Heidelbergu v současné době zpracovává meta-studie SROI, které by mohly poskytnout některé zajímavé údaje o posouzení dopadů SE pro návrh o Evropského fondu pro sociální podnikání. Belgie: Řídicí orgán ESF ve Flandrech vypracoval konkrétní nástroje pro posouzení kvality vlámských podniků žádajících o financování z ESF. Tento nástroj je založen na EFQM a je to vlastně model růstu kvality vlastním rozvojem (seberozvíjením), který má devět hlavních oblastí, v nichž je 22 charakteristik, jež jsou hlouběji zkoumány při hodnocení kvality celé organizace. K charakteristikám patří finanční a organizační aspekty (např. finanční management, řízení klíčových procesů a struktury řízení), ale také sociální otázky, resp. sociální odpovědnost firmy. Společně s charakteristikami kvality bylo určeno pět vývojových fází, kterými organizace musí projít k dosažení excelence: 1) fáze zaměření se na aktivity, 2) procesně-orientovaná, 3) integrální zapojení zaměstnanců, oddělení, týmy atd., 4) externě orientovaná; 5) excellence. Minimální dosaženou hranicí je fáze 2 (tj. procesně orientovaná). Polsko: University of Economics v Krakově navrhla a otestovala nástroj pro měření sociálního dopadu, který akcentovat tři aspekty: sociální přidanou hodnotu, sociální důvěryhodnost a ekonomickou důvěryhodnost. Univerzita vypracovala soubor ukazatelů (specifických pro Polsko) polské) vztahujících se ke 3 hlavním oblastem: sociální začleňování (včetně pracovního zařazení), sociální kapitál a místní komunity. V rámci každé oblasti byl vytvořen index a na základě nich pak kumulovaný index, synteticky hodnotící sociální dopady. Index sociální přidané hodnoty byl doplněn třemi paralelními indexy s doplňkovou a 111
kontrolní funkcí: ekonomická přidaná hodnota, sociální důvěryhodnost a ekonomickou důvěryhodnost. Tento model je multidimenzionální – hodnotí jak ekonomickou, tak sociální oblast, komplexní - sociální podniky jsou hodnoceny podle cílů opatření, ale i podle doporučení (subjektivní přístup), flexibilní - model může být použit různými způsoby, záleží na preferencích hodnotitele, srovnatelný - sociální podniky jsou hodnoceny porovnáním s referenčními subjekty. Model byl pilotně testován (vyplnění dotazníků on-line), nicméně sociální podniky byly k výsledkům hodnocení skeptické.
Časový rámec řešení
Doporučení pro další období (2014-2020) jsou rozdělena na tři úrovně – EU, řídící orgány ESF a sociální podniky. V podstatě se jedná o podporu měření přidané sociální hodnoty i ve vazbě na význam SE jako takové. Časový rámec řešení je spojen s celkovým pojetím SE a pochopení jejího významu. V tomto smyslu je dobré se inspirovat a využít, příp. modifikovat metody měření sociální přidané hodnoty z jiných států.
Ideální stav (cíl)
Společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek (SRPP) a partnerství veřejného sektoru a SE
Způsob řešitelnosti
Pružný a otevřený přístup MSP k veřejným zakázkám, které budou více akcentovat sociální a environmentální kritéria, jako jsou náklady životního cyklu nebo integrace znevýhodněných osob. Významný potenciál sociálních podniků lze spatřovat zejména v některých oblastech veřejných politik jako je bydlení, zemědělství a rybolov, kultura, cestovní ruch, rozvoj venkova atd. Dokument uvádí příklady dobré praxe z vybraných zemí. Skotský integrovaný plán společensky odpovědného zadávání veřejných zakázek (2011), který si klade 2 cíle – 1) zlepšit povědomí ve veřejném sektoru o třetím sektoru (SE) a 2) zvyšovat schopnosti a kapacitu třetího sektoru ucházet se a získávat veřejné zakázky. Tyto cíle by měly být naplněny prostřednictvím opatření: Ad 1) Rozvoj trhů pro třetí sektor Partnerství veřejného a třetího sektoru - Public-Social Partnerships (PSP) Přínosy pro komunitu při zadávání veřejných zakázek Podpořené podniky ve Skotsku (rozšíření/prodloužení smluv pro podpořené podniky – chráněné dílny) Ad 2) Just Enterprise Programme - národní program pro poskytování podpory podnikání třetímu sektoru, který má čtyři hlavní témata podpora podnikání, veřejné zakázky, začínající podnikání, vzdělávání a rozvoj. Scotland’s Supplier Development Programme (SDP) - s cílem pomoct MSP zlepšit jejich výkonnost díky získání smlouvy s organizacemi veřejného sektoru. Program nabízí informace, podporu a školení v oblasti procesu výběrových řízení.
Mechanismy řešení
Vlámský Akční plán udržitelného zadávání veřejných zakázek stanovuje 112
pravidla pro realizaci udržitelného zadávání veřejných zakázek, podrobné pokyny k přípravě a realizaci veřejných zakázek v různých odvětvích a plán spolupráce mezi dotčenými institucemi. V plánu jsou stanoveny úkoly a dílčí úkoly a jejich iniciátoři, přidružené organizace a financování projektu. Každá část akčního plánu obsahuje předběžnou analýzu problému a navrhovaná řešení s podrobným popisem jednotlivých kroků, realizátorů, nákladů a času. Společné plánování místních aktivit (Itálie) - zákon 328/2000 stanovuje zvláštní metodu vytvoření integrovaného systému intervencí a sociálních služeb a vymezuje tři specifické nástroje, které se uplatňují v tomto procesu: jeden na národní, 1 na regionální a 1 na místní úrovni. "Piani di Zona" je nástroj, který podporuje místní reorganizaci, posílení a vytváření sítí služeb a opatření tak, aby vznikl integrovaný systém, který bude odrážet potřeby obyvatel. Zároveň je to nástroj pro posílení spolupráce mezi různými subjekty v oblasti veřejného i soukromého sociálního sektoru. Andaluský pakt pro sociální ekonomiku (Španělsko, 2002, 2006, 2011, reginální vláda+odbory+reprezentanti SE) a jím inspirovaný Małopolský pakt pro sociální ekonomii (Polsko, 2008) – oba pakty jsou založeny na partnerství a vytvářejí soubor konkrétních opatření na podporu SE. Polsko: Com-Com Zone Development Centre je multifunkční sportovní a rekreační zařízení (Nowa Huta, Kraków). Město opravilo budovu centra, které provozuje sdružení Siemacha, jež se specializuje na sociální integraci mladých lidí v nouzi. "Com-Com Zone" Development Centre je příkladem společného podnikání a společenské aktivity a efektivní spolupráce veřejného, sociálního a soukromého sektoru. Siemacha nabízí služby pro místní obyvatelstvo a zisk používá ke křížovému dotování služeb pro znevýhodněné děti. Siemacha je podporována nejen ze strany místních orgánů, ale také majiteli ArcelorMittal. Francie: Zvláštní útvar pro zavedení postupů společensky odpovědného zadávání veřejných zakázek v Angers. orgány města jmenovaly odborného právního poradce pro zadávání veřejných zakázek v oblasti životního prostředí v rámci celého města, který vedle poradní činnosti také školí své kolegy. Angers považuje veřejné práce a služby za prioritní sektory pro sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek, a to zejména při výstavbě a údržbě veřejných budov, komunikací a zelených ploch. UK: Dva nástroje pro udržitelné zadávání veřejných zakázek: metodika pro stanovení priorit a flexibilní rámec. Tyto dva nástroje zveřejnila v akčním plánu v červenci 2006 pracovní skupina pro udržitelné veřejné zakázky. Metodiku pro stanovení priorit je nástroj založený na analýze rizik, flexibilní rámec zadávání veřejných zakázek – identifikace kroků, které je třeba přijmout s ohledem na organizaci a procesy s cílem zlepšit postupy zadávání veřejných zakázek a zajistit jejich udržitelnost. Doporučení pro další období (2014-2020): 113
-
Časový rámec řešení
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Podporovat strategické partnerství Rozvíjet a rozšiřovat v členských státech metodiku zadávání veřejné zakázky, která specifikuje úlohu sociální ekonomiky - Monitorovat vazby mezi sociální ekonomikou a zadáváním veřejných zakázek - Podporovat posouzení životního cyklu projektu (nejen produkt) v rámci SRPP - EK – vytvořit víceletý program na podporu vývoje modelu PSP využitím zkušeností z PPP - Podporovat využívání soutěžnímu dialogu a jiných nástroje, které umožňují, aby sociální ekonomika hrála aktivní roli při zahájení procesu SRPP Ve většině příkladů dobré praxe se jedná o změny, které musí mít oporu v legislativě, což ovlivňuje rychlost zavedení těchto opatření.
Právo Společenství (státní podpora) a sociální služby obecného zájmu (SGEI) Modernizovat kontrola státní podpory, které usnadnit realizaci podpor, které jsou dobře navržené, zaměřené proti selhání trhu a na cíle společného zájmu, ale co nejméně trh narušující. Komise navrhuje (2012): identifikovat společné zásady pro posuzování slučitelnosti podpory s fungováním vnitřního trhu revidovat, zjednodušit a konsolidovat pokyny o státní podpoře v souladu s těmito společnými zásadami: 1) pokyny pro regionální podporu, výzkum a vývoj a inovace, ochranu životního prostředí, rizikový kapitál a broadbend, 2) další pokyny revidovat nařízení o blokové výjimce a další nařízení Rady (případně nařízení de minimis) lépe vysvětlit pojem státní podpora modernizovat procesní nařízení - vyřizování stížností a nástroje informací o trhu Navrhovaná kritéria pro oblast ESF a státní podpory: ESF dotace jsou považovány za státní prostředky Podpora by měla představovat hospodářskou výhodu, kterou by podnik nezískal v rámci běžného podnikání Státní podpora musí být selektivní a ovlivnit rovnováhu mezi určitými podniky a jejich konkurenty Účinek na hospodářskou soutěž a obchod Sociální ekonomika a státní podpora: Organizace SE jsou činné v různých odvětvích a mohou být hospodářské povahy – pak pro ně platí stejná pravidla pro poskytování finančních prostředků. Řídicí orgány ESF by proto měly vždy zkontrolovat, zda finanční prostředky z ESF lze považovat za státní podporu, pokud se jedná o podniky SE. Kompatibilní státní podpory: General Block Exemption Regulation (GBER, Nařízení o obecné blokové 114
Mechanismy řešení
výjimce) - při použití GBER nemusí členské státy informovat EK. Nařízení schvaluje státní podporu ve prospěch MSP, výzkumu, inovací, regionálního rozvoje, vzdělávání, zaměstnanosti a rizikového kapitálu, dále umožňuje podporu na ochranu životního prostředí, opatření na podporu podnikání (mladé inovativní podniky, nově vzniklé malé podniky v podporovaných regionech a opatření pro řešení problémů s přístupem k financím a na podporu žen-podnikatelek). Tato opatření by měla umožnit členským státům, aby soustředily státní zdroje na podporu, která bude skutečným přínosem pro vytváření pracovních míst. Pravidlo de minimis - stanovuje strop, pod který není pomoc považována za spadající do oblasti působnosti čl. 107 (1) Smlouvy o fungování EU, a proto je vyňata z oznamovací povinnosti stanovené v článku 108 (3) Smlouvy o fungování EU. Podpora ve výši méně než € 200,000 poskytnuté po dobu tří let není považována za státní podporu ve smyslu čl. 107 (1) Smlouvy o fungování EU. Služby obecného ekonomického zájmu (SGEI)-SGEI Package definuje podmínky, za nichž může být státní podpora ve formě kompenzace za veřejné služby považována za slučitelnou s pravidly EU. Sdělení Komise (2011) objasňuje základní principy regulace státní podpory při uplatňování kritérií Altmark. Pokud je podpora v souladu s těmito kritérií, není považována za státní podporu. (v obalsti SE - zdraví a dlouhodobá péče, péče o děti, přístup a reintegrace na trh práce, sociální bydlení a péče a sociální začlenění zranitelných skupin). Dokument uvádí příklad dobré praxe z Vlámska: Vlámská agentura ESF - kontrolní seznam státní podpory. Řídicí orgán ESF má dvoufázový přístup ke kontrole státní podpory: (1) při přípravě výzvy k předkládání návrhů, a (2) na úrovni projektů. (1). Při vypracování výzvy k předkládání návrhů jsou kontrolována čtyři kritéria: - převod státních prostředků - ekonomická výhoda - selektivita - vliv na hospodářskou soutěž a obchod V případě, že všechna čtyři kritéria jsou splněna současně, jedná se o státní podporu, a proto výzva musí být v souladu s pravidly pro státní podporu. (2) na úrovni projektů 1. pro hodnocení návrhů projektů – GBER: kontrola "maximální přípustné výše podpory" a „stropu míry podpory“ a kontrola podpisu prohlášení de minimis: 2. při zahájení projektu – příjemci získají informace prostřednictvím prezentace na GBER nebo de minimis. 3. Desk control: GBER: kontrola "maximální přípustné výše podpory" a „stropu míry podpory“ a kontrola podpisu prohlášení de minimis 4. Audit: GBER: kontrola, zda příjemce nekombinuje více zdrojů pro financování stejných nákladů a zda výsledek nepřevyšuje stanovené meze. De minimis: kontrola jiných zdrojů podpory – aby nedošlo k překročení stropu Doporučení pro další období (2014-2020): - Uznání sociální ekonomiky, její specifické role a přidané hodnoty 115
-
Časový rámec řešení
Analýzy rizik státní podpory Úprava Obecného nařízení o blokových výjimkách (GBER), aby lépe odráželo realitu SE Služby obecného hospodářského zájmu (SGEI) – uplatňování kritérií Eltmark, podpora výměny osvědčených postupů v a vytvoření sítě odborníků z praxe
Pokud se politici dohodnou na prioritě takovýchto opatření, lze je realizovat poměrně rychle.
116
3.1.21 NBFSE. 2010. Learning for change: Better Future of the Social Economy – Baseline Study [online] http://www.socialeconomy.pl/x/566857?projekt=531302 Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Jedná se dokument, který vznikl v rámci mezinárodní sítě pro lepší budoucnost sociální ekonomiky NBFSE (pod vedením Polska, zapojena i ČR). Studie si klade za cíl vyhodnotit stav, určit problémy a navrhovaná řešení, orientuje se na práci mezinárodní sítě pro lepší budoucnost sociální ekonomiky NBFSE (pod vedením Polska, zapojena i ČR). Studie je rozdělena na 2 části – 1. část poskytuje široký přehled o evropském kontextu sociální ekonomiky, o vazbě sociální ekonomiky a evropských institucích a jejich roli a identifikuje hlavní zúčastněné strany na evropské úrovni. Druhá část pak analyzuje 5 tematických oblastí: kontext, stav, problémy, osvědčené postupy, navrhovaná řešení a zúčastněné strany. Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: Ve druhé části B se dokument se zaměřuje na tematické oblasti: Sociální služby obecného zájmu a pravidla pro poskytování státní podpory, daňové výjimky pro podniky sociální ekonomiky sociální přidaná hodnota a standardy kvality společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek a partnerství veřejného a sociálního sektoru sociální franchising finanční nástroje a mechanismy přidělování finančních prostředků pro SE Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR nerelevantní Popis příčin problému: Dokument popisuje problémy spojené s rozvojem sociální ekonomiky. Popis důsledků problému: Důsledkem je zatím ne zcela rozvinutý sektor SE (třetí sektor), což je ovlivněno jednak odlišným chápáním tohoto pojmu v různých zemích, dále historickými, ekonomickými, sociálními a kulturními aspekty, které se promítají do celkového chápání významu této problematiky, do nastavení legislativy a podpůrných opatření na podporu rozvoje SE. V dokumentu jsou jednotlivé tematické oblasti zpracovány zhruba stejně - na úvod je definováno, co se vlastně zahrnuje pod danou tematickou oblast a proč je to důležité, dále příklady dobré praxe z vybraných členských zemí a závěry a navrhovaná řešení. V druhé části dokumentu jsou uvedena doporučení podle jednotlivých tematických oblastí. Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti Mechanismy řešení
Sociální služby obecného zájmu a pravidla pro poskytování státní podpory, daňové výjimky pro podniky sociální ekonomiky Sjednotit definice sociálních služeb obecného zájmu a vytvořit společná pravidla pro podniky sociální ekonomiky, které v této oblasti působí. Dohodnout se na společném chápání pojmu sociální služby obecného zájmu, přičemž zahrnout jak ekonomickou, tak sociální povahu těchto služeb a na základě této schody pak vytvořit systém pravidel podpory podniků, které odpovídají dohodnuté definici s cílem lepšího přístupu ke 117
Časový rámec řešení
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení
kvalitním službám a podpoře příjmů dostatečné proto, aby se zabránilo sociálnímu vyloučení. To vyžaduje na úrovni EU koordinaci politik a práce příslušných DG. Dalším možnou cestou je přijetí ČZ řešení uvedená v této práci, týkající se: Sociálních ustanovení v oblasti zadávání veřejných zakázek Pravidel pro státní podporu Partnerství veřejného a soukromého sektoru Směrnice o službách Další možná cesta je výměna informací mezi odvětvími (pracovní integrace, sociální a zdravotní služby, sociální bydlení, sociální banky) vedoucí k přijetí "osvědčených postupů" v různých činnostech. Dále využití satelitních účtů pro lepší průkaznost přínosu a zohlednění specifik podniků sociální ekonomiky. Spíše dlouhodobější charakter vzhledem k povaze navrhovaných řešení.
Měření sociální přidané hodnoty a stanovení standardů kvality Zavedení systému měření a hodnocení přidané hodnoty sociálních podniků: 1) komplexní účetní a reportovací nástroje- např. SROI (social return on investment), sociálně ekonomické zprávy nebo SYTA 2) měření dopadů a výkonnosti - Local multiplier 3 (LM3), Co-operative economic and social performance indicators (CESPIs), Bilan sociétal a bilancio sociale 3) systémy zlepšování kvality / výkonu 4) nástroje strategického managementu 5) standardy kvality a značky Ad 1) Sociální návratnost investic (SROI) je technika pro komplexní zachycení různých dopadů vyplývajících z činnosti SP. Proces výpočtu sociální návratnosti investic začíná úvahou, kdo jsou klíčoví účastníci a změny, které zažívají v důsledku činnosti, ukazatele a hodnoty těchto změn. Výsledkem tohoto procesu je "mapa dopadů", která ukazuje, jak vstupy (financování) přeměňují ve výsledky různých typů pro různé zainteresované strany. Tyto dopady pak mohou být oceněny finančně a prezentovány ve formě víceletých projekcí. Lze použít standardní účetní nástroje pro výpočet diskontovaných cash flow a čisté současné hodnoty (NPV) investice. Sociálně ekonomické zprávy je metoda vyvinutá ve Švédsku a opírá se o nákladovou efektivnost sociálních firem při vytváření pracovních míst pro znevýhodněné osoby (hodnotí se přínosy plynoucí ze zapojení těchto osob na trh práce vůči výdajům, které na to byly vynaloženy). Metoda SYTA (Finsko) – posouzení hospodářských a věcných výsledků aktivit sociálního podniku. Nástroj byl vytvořen ve formátu tabulkového kalkulátoru, který je nastaven tak, že některé hodnotu lze snadno upravit podle podmínek státu. Výsledkem je porovnání ekonomických přínosů státu, obci či zaměstnancům, které vyplynou z podpory ve srovnání se situací, kdyby tato podpora nebyla udělena. Ad 2) Local multiplier 3 (LM3)- je technika pro měření místního hospodářského 118
rozvoje v důsledku investic nebo jiných výdajů (dotace). LM3 sleduje cestu vynaložených prostředků pomocí 3 úrovní – příjemce finančních prostředků – osoby, které je čerpaly (třeba formou platu nebo nákupu služeb příjemcem) a osoby, které získaly finanční prostředky díky čerpajícím osobám (nákup zboží nebo služeb). Co-operative economic and social performance indicators (CESPIs) jednoduchý nástroj pro družstva vyvinutý v UK - soubor 10 ekonomických a sociálních ukazatelů výkonnosti družstva: 1) ekonomické zapojení členů 2) demokratická účast členů 3) Účast personálu (zaměstnanců a členů) na odborné přípravě a vzdělávání 4) Zranění a absence personálu 5) Struktura personálu - pohlaví a etnický původ 6) spokojenost zákazníků 7) Zohlednění etických otázek v zadávání veřejných zakázek a investičním rozhodování 8) Investice do komunity a družstevních iniciativ 9) Čistá emise oxidu uhličitého z činnosti 10) Podíl recyklovaných/znovu použitých odpadů Bilan sociétal (Francie) - sada 100 ukazatelů, jejichž pomocí jsou sledovány dopady činnosti firmy na společnost (v rámci EQUAL proběhl pilotní projekt zaměřený na zemědělská družstva). Bilancio sociale v Itálii je podobný nástroj, od r. 2007 povinný pro všechny registrované sociální podniky. Ad 3) Sociální audit a sociální účetnictví Sociální účetnictví je technika, která byla používána v rámci Iniciativy Společenství EQUAL ve venkovských oblastech severní Evropy, definovat, vychází z definice hlavní skupin subjektů zúčastněných v organizaci a výsledků, kterých chtějí dosáhnout. Sleduje se činnost organizace a její výsledky, které se porovnávají s ostatními organizacemi. Proces hodnocené by měl být srovnatelný, pravidelný, všestranný, vzdělávací, kontrolovatelný a transparentní. EFQM – na základě modelu EFQM byly vytvořeny nástroje K2 (Belgie, 72 dlouhodobých cílů, jejichž naplněním by se měla zvýšit kvalita), SYFO (Finsko) - výcvik, poradenství a obchodní poradenství na podporu sociální, ekonomické a ekologické odpovědnosti a zlepšení výkonnosti, a C3 (UK) – podpořit holistický přístup v praxi (ne pouze řešení extrémních situací), forma jednoduchého diagnostického sešitu s názvem PERform výkon, hodnocení, revize. ISO 14001 – využívá se spíše u větších firem, v sociálních podnicích je zatím méně rozšířen. Ad 4) Social Enterprise Balanced Scorecard – vedle původních 4 perspektiv zkoumání BS, tj. - učení se a růst, podnikatelské procesy, zákazníci a finance, přidává SEBC pátou - úroveň sociálních cílů, zaměření na více zainteresovaných stran spíše než pouze zákaznicky orientovaný přístup. 119
Ad 5) Star Social Firms - systém, navržený pro sociální firmy v UK definuje 23 kritérií sociálních firem rozdělených do 3 tří okruhů - podnikání, zaměstnanost a posílení postavení (Enterprise, Employment and Empowerment). Systém je navržen speciálně pro sociální podniky zaměřené na pracovní integraci (WISE) a proto zdůrazňuje aspekt zaměstnanosti. Sozialgüteziegel- rakouský systém poskytuje "záruky jasně definovaných sociálních, organizačních a ekonomických standardů kvality sociální integrace společnosti." Značku, která vychází z modelu EFQM, uděluje odborný hodnotitel a dodržování standardů se kontroluje po třech letech. Standardy sociální firmy v ČR (vytvořené v rámci EQUAL) Social Enterprise Mark - značka pro sociální podniky v UK, ochranná známka s cílem vytvořit vizuální identitu pro sociální podniky a tím přispět ke zvýšení povědomí a pochopení jejich hodnoty.
Časový rámec řešení
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Doporučení: využít stávající možnosti, především prostředky z ESF, pro projekty na rozvoj koherentní a univerzální metodiky měření sociální přidané hodnoty a standardů kvalitu, na přípravu, realizaci a hodnocení pilotních projektů pro ověření vyvinutých metod a nástrojů realizace těchto projektů by měla probíhat ve spolupráci s institucemi a organizacemi ze zemí EU, které mají znalosti a praktické zkušenosti v oblasti uplatňování nástrojů pro měření sociální přidané hodnoty a standardizace, připravit a zahájit vzdělávací programy pro sociální auditory na základě získaných praktických zkušeností; šířit znalosti v rámci metod a nástrojů měření sociální přidané hodnoty a standardů kvality mezi sociálními podniky, ale také mezi organizacemi, které poskytují podporu pro jejich činnost a veřejnými subjekty, které se podílejí na tvorbě utváření politiky v oblasti sociální ekonomiky; rozvíjet právní předpisy týkající se měření sociální přidané hodnoty a standardů kvality i nástrojů na podporu SE na národní i evropské úrovni. Časový rámec řešení je spojen s celkovým pojetím SE a pochopení jejího významu. V tomto smyslu je dobré se inspirovat a využít, příp. modifikovat metody měření sociální přidané hodnoty a příp. standardy kvality z jiných států.
Společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek (SRPP) a partnerství veřejného sektoru a SE Jasně daná pravidla pro společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek (SRPP) a partnerství veřejného sektoru a SE, tj. zadávání zakázek, které respektuje a podporuje pracovní příležitosti, ochranná opatření s 120
Mechanismy řešení
ohledem na standardy pracovních podmínek, sociální začleňování, sociální ekonomiku a MSP, rovné příležitosti, etické problémy, lidská a pracovní práva. (respektuje smlouvu o EU a směrnice EU o veřejných zakázkách) Dokument shrnuje základní problémy v oblasti SRPP takto: Nízké zapojení zadavatelů veřejných zakázek a relevantních aktérů. Nedostatek informací a podpory zadavatelům veřejných zakázek. Menší zkušenosti v nových ČZ. Domněnka, že tento typ veřejné zakázky je příliš drahý (resp. dražší). Kvalifikace a podpora zadavatelů veřejných zakázek. Právní otázky (legislativa). Politická podpora. Problémy spojené s definicemi ve směrnicích (zejména chráněné dílny a programy chráněného zaměstnání). EU přijala s platností od dubna 2004 dvě směrnice (termín zavedení pro členské státy - 31. leden 2006): Směrnice 2004/18/ES for public works contracts, public supply contracts and public service contracts (o veřejných zakázkách na práce, dodávky a poskytování služeb), která se zaměřuje na zadavatele; Směrnice 2004/17/ES on the sectors of water, energy, transport and postal services (v sektorech vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb), která je sektorově orientována. Závěrečná zpráva EU High-Level Group on CSR: Sustainable Public Procurement in EU Member States: Overview of government initiatives and selected cases” publikovaná RIMAS - Research Institute for Managing Sustainability v říjnu 2007 analyzovala situaci ve 26 ČZ a klasifikovala iniciativy SPP (social-public partnership) a jejich nástroje takto: informační nebo podpůrné nástroje (např. kampaně, pokyny, školení), nástroje partnerství (např. sítě, partnerství, dialog), finanční a ekonomické nástroje (např. ekonomické stimuly, dotace, granty), prováděcí nástroje (např. předpisy, zákony, vyhlášky), hybridní nástroje (např. strategie, akční plány, platformy, centra). Dokument uvádí příklady vybraných členských zemí, která implementovaly směrnice do své legislativy, některé, jako např. Belgie, i nad rámec požadavků EU. Dokument shrnuje výhody, které přináší zahrnutí sociálních otázek podle směrnice 2004/18/ES: Multiplikační efekt – dosažení více cílů (nákup služeb a zároveň podpora zaměstnanosti) Lepší návratnost vynaložených prostředků Posílení etických hodnot při rozhodování Získání lepších a inovativních služeb (důraz na kvalitu služeb a spokojenost zákazníků) Dokument dále odkazuje na směrnici 2204/2002, které definuje hendikepovanou osobu, její zaměstnávání může se stát podmínkou ve veřejné zakázce (je zde uveden příklad Itálie jako průkopníka využití 121
veřejných zakázek jako nástroje sociální a pracovní integrace). Je zde navržen model - logický proces vedoucí k uplatňování postupů upravujících vztah mezi veřejnými orgány a sociálními podniky, který nemůže být založen pouze na správním řízení, musí reflektovat podporované hodnoty a cíle, jichž má být dosaženo. Tento proces je rozdělen do 5 kroků: 1) HODNOTA Co je tou hodnotou, která se bude podporovat? Jaký je problém, který budeme řešit? Jakého cíle chceme dosáhnout? 2) SOUVISLOSTI (KONTEXT) Jaký typ reakce (odpovědi) preferujeme, Jaká je skutečná akce, která odráží výše uvedenou hodnotu? Jaké aktivity je třeba realizovat pro dosažení cíle? 3) PROJEKT Nehledě na legislativu, která upravuje v současné době vztah mezi veřejnými orgány a sociálními podniky, který proces je nejlepší pro podporu určené hodnoty a vyřeší problém? Je třeba stanovit zapojení aktérů, zdroje, kompetence – kdo co bude dělat, jak to bude dělat ve vazbě na definovanou hodnotu a cíl. 4) HLAVNÍ ASPEKTY VZTAHU (právního) 5) PROBLEMATIKA SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ Je potřeba dbát na správný postup a přechod mezi 4. a 5. krokem a odlišit podstatné aspekty vztahu - vzájemné závazky stran a procedurální problémy – postup identifikace vítězného uchazeče. Soutěžní dialog a vyjednávání jako nástroj k udělení komplexních, dlouhodobých a kvalitních smluv – PPP (Public Private Partnership) a PSPP (Public Social Private Partnership). Dokument uvádí výhody tohoto nástroje: Klient i zadavatel získají větší důvěru v kvalitu řešení a předložení návrhu projektu (zejména tehdy, kdy byl projekt postupně testován během procesu dialogu). Soutěžní dialog umožňuje vytvářet alternativní návrhy projektu, vzniká větší potenciál pro přidanou hodnotu v realizaci projektu. Interaktivní proces vývoje řešení daného problému souvisí s vývojem řešení složitého PPP (zahrnuje širokou škálu různých činností, projekty tvrdé i měkké). Dokument uvádí příklady dobré praxe z vybraných zemí EU – Belgie (Vlámsko), Nizozemí, Itálie, UK, Rakousko. Časový rámec řešení
Jedná o změny, které musí mít oporu v legislativě, což ovlivňuje rychlost zavedení těchto opatření.
Ideální stav (cíl)
Sociální franchising – využití a rozvoj metody franchisingu pro dosahování sociálních cílů. Podpora franchisingu v oblasti sociálního a inkluzivního podnikání Dokument uvádí výhody a silné stránky franchisingu: Sociální franchising (SF) umožňuje úspory z rozsahu, přenos pravidel a
Způsob řešitelnosti Mechanismy řešení
122
organizační struktury, příslušnost k síti pro sdílení zkušeností, zaměstnávat znevýhodněné pracovníky v nově vznikajících podnicích, vč. vzdělávání a odborné přípravy, uplatnění v rychle rostoucích sektorech (např. v cestovním ruchu). SF umožňuje sociálním podnikům udržení jejich místních kořenů a účinné řízení bez ztráty výhod z rozsahu a politického vlivu. Dokument definuje hlavní problémy v oblasti sociálního franchisingu, s nimiž jsou pak spojena navrhovaná řešení. Ceny a poplatky – většinou je třeba získat finanční prostředky na nákup franšízy a další náklady spojené s rozvojem podniku, který je v případě sociální franšízy obvykle zaměřen na zaměstnávání znevýhodněných osob. Přístup k finančním prostředkům. Čas a dovednosti – podcenění časových i finančních možností pro „rozjezd“ franšízy může vést až k neúspěchu projektu. Důležitá je také kvalifikace a dovednosti nejen poskytovatele franšízy, ale také personálu, který bude ve firmě pracovat. Místní potřeby a problémy – má-li být projekt úspěšný, musí franšíza reflektovat a reagovat na místní problémy. Reputace – franšíza pracuje pod jednou značkou, která je „zárukou“ kvality poskytovaných služeb (potřeba kontrolovat). Standardizace – pro udržení srovnatelné kvality poskytovaných služeb je třeba provést jejich standardizaci.
Časový rámec řešení
V dokumentu je navržen postup realizace franchisingu: 1) Výběr správného sektoru/ekonomické aktivity (jaké jsou místní potřeby, jaký specifický produkt či služba zde chybí/j nedostatečně zajištěna, jaké jsou možnosti financování) 2) Čas a zdroje – podnikatelský plán pro realizaci franšízy, časová perspektiva 3) Výběr personálu 4) Monitorování kvality v rámci franchisingu 5) Standardizace a přizpůsobení se místním podmínkám – pro zajištění kvality je potřeba provést standardizaci klíčových prvků (produktů/služeb), nicméně je třeba reflektovat místní potřeby a najít rovnováhu mezi standardizací a zohledněním místních potřeb. Jedná se o opatření v různých oblastech (včetně finanční), což můře vést k potřebě legislativních změn. Tato skutečnost pak ovlivňuje čas potřebný k zavedení uvedených nástrojů.
123
3.1.22 GLE, Redeco. 2008. Srovnávací analýza modelů sociální ekonomiky v EU a možnosti jejich aplikace v ČR [online]. URL: http://www.equalcr.cz/clanek.php?lg=1&id=1367 Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Dokument se zaměřuje na modely sociální ekonomiky (SE) v EU, analyzuje je a uvádí možnosti jejich aplikace v podmínkách ČR. Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: Dokument se zaměřuje analýzu modelů sociální ekonomiky ve vybraných zemích EU – Slovinsku, Španělsku, Německu a Velké Británii. Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR nerelevantní Popis příčin problému: Dokument na základě zkušeností z vybraných ČZ EU shrnuje problémy spojené s rozvojem sociální ekonomiky v ČR. Analýzy sociálních ekonomik vybraných států jsou vytvořeny podle stejné šablony – tj. definice pojmu „sociální ekonomika“, přehledy (historický přehled, stručný popis procesu rozvoje legislativního rámce SE, současný právní rámec SE), aktéři sociální ekonomiky (subjekty SE a základní data o nich, hlavní zajišťované služby, hlavní cílové skupiny aktérů SE), veřejná politika (hlavní současné politiky podporující SE, hlavní instituce podílející se na navrhování těchto politik, koordinace mezi nimi), finanční podpora (veřejné zdroje financování, vč. EU, neveřejné zdroje financování, kontrolní systémy pro využívání zdrojů), další typy podpory, 3 příklady dobré praxe. Popis důsledků problému: Dokument shrnuje formou tabulky základní poznatky v jednotlivých analyzovaných oblastech a komentuje možnosti jejich využití v ČR (ne vše je vhodné a přenositelné do ČR). Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti Mechanismy řešení
Časový rámec řešení
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti Mechanismy řešení
Legislativní rámec Změny zákonů Na základě zkušeností z vybraných států a na základě vhodnosti pro ČR dokument doporučuje: Daňové úlevy pro sociální podniky (N, Š, Slo, VB) Stanovení obecné prospěšnosti zákonem (N) Zákon o vyrovnaném regionálním rozvoji, který požaduje definování role SE na regionální úrovni (Slo) Zákony stanovující nové právní formy vhodné pro sociální podnikání (VB) Vzhledem k tomu, že se jedná o legislativní proces, jedná se o řešení spíše v delším časovém horizontu
Subjekty sociální ekonomiky Rozvoj některých forem sociálních podniků, které se osvědčily ve vybraných zemích Na základě zkušeností z vybraných států a na základě vhodnosti pro ČR dokument doporučuje podporovat a rozšířit subjekty sociální ekonomiky 124
o další formy jako jsou: Úvěrová družstva (N, Š, VB) - poskytují úvěry z finančních podílů vložených členy často zejm. vlastním členům, hlavní znaky: solidarita, demokratičnost, sociální zodpovědnost. V ČR pouze málo rozšířené, mohou přispět k podpoře rozvoje sociálního podnikání – zdroj financování mimo veřejné rozpočty.49 Vzájemné společnosti (mutuality) (Š, VB) - zaměřují se na sociální pojištění a doplňují systém sociálního zabezpečení. Primárním účelem není zisk. Demokratické vedení a struktura - rovná práva a povinnosti členů (všichni platí stejné pojistné splátky). Hospodářský přebytek je alokován (a) do fondu zajišťujícího plnění závazků – platbu pojištění pro členy, (b) do rozdělení stejným dílem mezi členy. Hlavní znaky: solidarita, demokratičnost, sociální zodpovědnost. Pro ČR důležitý prvek pro „zprivátnění“ sociální péče při zachování principů solidarity a sociální odpovědnosti. Pracovní společenství - labour societies (Š)/ podniky vlastněné zaměstnanci (VB) - část/většina kapitálu vlastněna dělníky, společenství jsou řízena zaměstnanci. Slouží ke stimulaci zaměstnanosti zaměstnáváním členů a partnerů a často jsou zakládána nezaměstnanými. Hlavní znaky: solidarita, demokratičnost, sociální zodpovědnost. Pro ČR by mohly být zajímavé do budoucna jako jeden ze způsobů řešení vysoké nezaměstnanosti v některých oblastech. Finanční instituce komunitního rozvoje (VB) poskytují financování malým podnikům ve znevýhodněných komunitách, sociálním podnikům a podnikům zakládaným znevýhodněnými komunitami. Pro ČR zajímavé jako nástroj podpory sociálního podnikaní a ekonomiky. Venkovská inovační centra (Slo) poskytují pomoc zemědělcům, kteří ztratili práci rozpadem družstev, jedná se o pomoc při odstartování samostatné výdělečné činnosti nebo při nacházení zaměstnání. Pro ČR inspirace pro podporu podnikání a samostatné výdělečné činnosti ve venkovských oblastech, nejen pro zemědělce. Sociální podniky ve vlastnictví obce (N) jsou zakládány obcemi, ale autonomní ve svých aktivitách. Pro ČR zajímavý koncept, pokud by se v ČR měly stát příjemci podpory pro sociální podniky také státní příspěvkové organizace.
Časový rámec řešení
Centra místního rozvoje (Slo) vznikla na základě partnerství mezi soukromou a veřejnou sférou a fungují jako centra podpory podnikání, podílejí se na plánování podnikatelských zón. Pro ČR je zajímavé zejména partnerství různých typů organizací, na základě kterých pak centra vznikla a podíl center na plánování. Nutno promyslet vhodnost aplikace, příp. modifikovat do podmínek ČR a připravit nutné legislativní změny (pokud bude potřeba)
49
U tohoto dokumentu jsou kurzívou uvedeny poznámky k situaci v ČR tak, jak ji okomentovali autoři dokumentu. 125
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti Mechanismy řešení
Časový rámec řešení
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti Mechanismy řešení
Relevantní role veřejných politik a institucí Zajištění odpovídající role veřejných institucí v rozvoji sociální ekonomiky, včetně veřejných politik podporujících tyto aktivity Na základě zkušeností z vybraných států a na základě vhodnosti pro ČR dokument doporučuje: meziresortní spolupráce (N, Š, VB) - spolupráce mezi příslušnými ministerstvy (průmyslu a obchodu, práce a sociálních věcí, zemědělství, pro místní rozvoj). Pro ČR důležitý prvek, protože meziresortní spolupráce je spíše menší. veřejné politiky (Š, VB) - - zahrnutí podpory sociálního podnikání do všech politik s důrazem na lokální a regionální úroveň. Příklady politik: Propagace samostatně výdělečné činnosti v SE jako alternativní cesty k zaměstnání, Využívání nových vzorců zaměstnanosti pro zapojení znevýhodněných skupin, Podpora asociací generujících příjem (Š), Akční plán pro sociální podnikání zahrnující například Den sociálního podnikání, nebo práci s inspirujícími příklady (VB) Pro ČR důležitý prvek, politiky na podporu SE a SP zatím neexistují mimo EQUAL (studie je z r. 2008) Lze řešit relativně rychle - otázka zodpovědnosti za meziresortní spolupráci i důraz na zahrnutí problematiky SE do již existujících či nově vznikajících politik.
Finanční podpora – veřejná i neveřejná Zajištění přístupu k finančním prostředkům pro sociální podniky Na základě zkušeností z vybraných států a na základě vhodnosti pro ČR dokument doporučuje: Veřejná finanční podpora SP – zahrnout do všech relevantních programů ESF a ERDF (Š a VB – sociální podnikání v prioritách týkajících se sociální integrace a zaměstnanosti a podpory podnikání) Založení veřejné instituce poskytující úvěry sociálním podnikům (podle španělského Instituto Crédito Oficial) – mikroúvěry a etické financování. Podpora začínajícím podnikatelům (N) – výhody pro začínající podnikatele ohledně např. platby pojištění v nezaměstnanosti po dobu min. 3 měsíců od založení jejich podniku. Neveřejná finanční podpora zajišťovaná soukromými institucemi, které jsou samy často sociálními podniky (VB, Š, N). Např. Banka pro sociální ekonomiku (N), Banka pro ženy (N), COOP 57 – Družstevní společnost a etická banka (Š), Bussiness Angels pro sociální podniky (VB) – koncept vhodný pro ČR zejména do budoucna, až se osvědčí pro běžné podniky. V ČR zatím síť takových soukromých finančních institucí neexistuje, což představuje zásadní bariéru rozvoje sociálního podnikání a ekonomiky.
Časový rámec řešení
Pokud jde o zapracování podpory SP do programových dokumentů evropských fondů, lze to při dostatku politické vůle udělat v podstatě 126
velmi rychle. Ostatní záležitosti jsou spíše dlouhodobějšího charakteru. Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti Mechanismy řešení
Časový rámec řešení
Nefinanční podpora Rozvinutá síť institucí (veřejných i soukromých), které poskytují komplexní podporu podnikatelům v oblasti SE. Na základě zkušeností z vybraných států a na základě vhodnosti pro ČR dokument doporučuje: Komplexní podpora (Š, VB) - poskytování školení v oblastech od účetnictví, přes marketing až k řízení lidských zdrojů, mentoring, individuální poradenství, podporu síťování a spolupráce, osvětové kampaně. V Německu je tato podpora poskytována prostřednictvím soukromých firem, které tím pověřil stát. Ve všech zemích se využívají programy ESF. Pro ČR – nastavit systém podpůrných nefinančních mechanismů – velmi zásadní pro rozvoj SE. Zapracovat tyto podpůrné mechanismy do programů evropských fondů, zejm. ESF je vzhledem k začátku nového programovacího období velmi rychle řešitelné.
127
3.1.23 TESSEA. 2011. Studie infrastruktury sociální ekonomiky v České republice 2011 [online]. http://www.ceske-socialni-podnikani.cz/cz/ke-stazeni/569-studie-infrastrukturysocialniekonomiky-v-cr, Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Dokument se zaměřuje na celkovou situaci v oblasti SE v ČR. V úvodu je představena TESSEA a sociální ekonomika. Dokument je rozdělen na popisnou a návrhovou část. Popisná část zahrnuje: definice základních pojmů, popis situace v ČR a její porovnání s vybranými státy – Velká Británie, Slovensko a Itálie, dále klíčové aktéry – veřejnou správu (ministerstva, kraje, obce), EU, neziskový a podnikatelský sektor, finanční instituce, veřejnost a znevýhodněné skupiny obyvatel. Popisná část zahrnuje také systém podpory sociálního podnikání (SP), měření efektivity SP, osvětu a propagaci a propojení s evropskými tematickými sítěmi a je ukončena SWOT analýzou. Návrhová část uvádí opatření na podporu SP a je členěna do oblastí: legislativa, exekutiva, strukturální fondy, dotace a granty, poradenství, vzdělávání, osvěta a budování sektoru sociální ekonomiky jejími aktéry. Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: Dokument zahrnuje problematiku SP v ČR. Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR nerelevantní Popis příčin problému: Příčiny problémů rozvoje sociálního podnikání jsou námětem popisné části dokumentu. Popis důsledků problému: Důsledkem uvedených problémů je zatím ne zcela rozvinutý sektor sociálního podnikání v ČR. Dokument obsahuje návrhy řešení problémů. Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): V dokumentu jsou navržena opatření na podporu rozvoje sociálního podnikání podle jednotlivých oblastí: legislativa, exekutiva, strukturální fondy, dotace a granty, poradenství, vzdělávání, osvěta a budování sektoru sociální ekonomiky jejími aktéry.
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti Mechanismy řešení
Časový rámec řešení
Upravená legislativa umožňující/podporující rozvoj SE Úpravy zákona o zaměstnanosti a na něj navazujících právních předpisů Legislativní návrhy – zahrnutí sociálního podniku jako jedné z forem APZ za účelem tvorby pracovních míst pro osoby znevýhodněné na trhu práce (dlouhodobě nezaměstnaní, zdravotně nebo sociálně znevýhodnění), včetně principů a charakteristiky SP. Podpora postupné transformace firem, které zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením na integrační SP. Nastavit indikátory pro vymezení SP. Jedná se legislativní změny, které musí schválit PČR- záleží na politické vůli poslanců a uvědomění si významu této problematiky pro určitou část obyvatel ČR. 128
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení
Funkční a fungující exekutiva umožňující/podporující rozvoj SE Vznik nového mezirezortního orgánu pro koordinaci SE – zástupci MPSV, MPO, MMR, příp. dalších orgánů veřejné správy Organizační opatření na MPSV – určení odboru zodpovědného za SE Zvýšení informovanosti veřejné správy o problematice SP, včetně zadávání veřejných zakázek Podpora podnikání OSVČ ze znevýhodněných skupin v intencích SP Vznik nového mezirezortního orgánu pro koordinaci SE – organizační opatření, které je podmíněno vnímáním důležitosti problematiky SP na úrovni ústředních orgánů státní správy, podobně určení odboru MPSV zodpovědného za SE – otázka významu této problematiky na MPSV Zvýšení informovanosti veřejné správy o problematice SP – vzdělávání pracovníků veřejné správy o SP, vytvoření metodiky zadávání veřejných zakázek s účastí sociálních podniků a proškolení příslušných pracovníků. Zároveň je třeba proškolit zástupce SP, aby se naučili nabídky podávat.
Časový rámec řešení
Podpora podnikání OSVČ ze znevýhodněných skupin v intencích SP – vzdělávání příslušných pracovníků ÚP a samosprávy, aby byli schopni odpovídajícím způsobem pomoci osobám ze znevýhodněných skupin. Organizační změny lze realizovat velmi rychle – pokud k nim bude na ústřední úrovni politická vůle. Pokud jde o vzdělávání a tvorbu metodiky zadávání veřejných zakázek s účastí SP – realizace je možná také poměrně rychle za předpokladu kvalitně připraveného vzdělávání (včetně lektorů) a dobře zpracované metodiky. Opět ale nutná politická vůle ve vztahu k SP.
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Lepší využití evropských fondů pro SP v následujícím období 2014-2020 Nastavení OP tak, aby systémově podpořily sociální podnikání
Mechanismy řešení
Do nově připravovaných operačních programů začlenit aktivity na podporu sociálních podniků (týká se zejména OP v gesci MPSV, MPO). Nevratnými dotacemi by měly být podpořeny začínající sociální podniky, rozvoj stávajících SP by měl být umožněn využitím nástrojů finančního inženýrství. Podpora sociálním podniků by měla být spojena s poskytováním poradenských služeb, které by měly být také financovány z evropských fondů. Pro oblast sociálního podnikání vytvořit fond malých projektů jako nástroj budování kapacity SP.
Časový rámec řešení
Tato opatření by měla být přijata velmi rychle vzhledem k tomu, že programovací období začíná v r. 2014 a již v současnosti jsou připravovány příslušné operační programy.
Ideální stav (cíl)
Podpora sociálního podnikání státní dotační politikou všech rezortů 129
Způsob řešitelnosti
Podporovat sociální podnikání NNO formou rozšíření hlavních oblastí státní dotační politiky všech rezortů o téma sociálního podnikání za účelem zahájení ekonomických aktivit jako zdroje vlastních příjmů, vytváření pracovních míst pro osoby ze znevýhodněných sociálních skupin, zahájení ekonomických aktivit s využitím místních materiálních i lidských zdrojů a vzdělávání zaměřeného na ekonomické aktivity NNO. Na podporu navázat podpůrné, vzdělávací a poradenské aktivity jak pro žadatele, tak pro příjemce daných dotačních programů. Podporovat rozjezd nových sociálních podniků umožněním nákupů sociálních franšíz (podle příkladů zemí s rozvinutou sociální ekonomikou). Podporovat NNO k zakládání samostatných sociálních podniků i k vyvíjení sociálně podnikatelských aktivit v rámci své doplňkové činnosti.
Mechanismy řešení
Zahrnutí sociálního podnikání do dotační politiky jednotlivých rezortů je otázkou uvědomění si významu této problematiky a jejího přijetí na politické úrovni. Dotace by měla zahrnovat a také být podmíněna vazbou na podpůrné, vzdělávací a poradenské aktivity tak, aby byla byl příjemce dotace podpořen nejen finančně. Umožnit získání dotací na sociální franšízy využitím zkušeností ze zemí s rozvinutou sociální ekonomikou. Zahrnutí sociálního podnikání do datační politiky jednotlivých rezortů – pokud tato problematika bude vnímána jako důležitá, lze v podstatě během 1-2 let
Časový rámec řešení
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení
Časový rámec řešení 50
Rozvinutý systém poradenských a vzdělávacích služeb pro sociální podniky Vybudovat poradenství a vzdělávání pro sociální podniky, které bude poskytovat své služby SP ve všech fázích jejich životního cyklu a bude schopen reagovat na reálnou situaci (krizová období, období expanze, vstup do nových odvětví atd.). Vyhledávat talenty, přirozené vůdce, nositele projektů sociálních podniků a podporovat je zejména v oblasti vzdělávání. Problematiku sociálního podnikání začlenit do vzdělávacích programů, a to již od základní školy. Zavést vysokoškolské vzdělávání sociálních podnikatelů. Dokument stanovuje opatření co dělat, ale ne zcela jasně jak to dělat. Podpora vzdělávacích a poradenských služeb – jednak prostředky státní dotační politiky, jednak prostřednictvím evropských fondů v období 2014-2020. Začlenění problematiky sociálních podniků do vzdělávacích programů – na základních a středních školách zejména zahrnutí této problematiky do rámcových vzdělávacích programů na úrovni MŠMT a pak spoluprací s dalšími orgány (kraje, obce) a i jednotlivými školami tak, aby školy tuto problematiku zapracovaly do svých školních vzdělávacích programů.50 Zavedení vysokoškolského vzdělávání v oblasti sociální ekonomiky je otázkou jednotlivých vysokých škol – vyjednávání a důraz na tuto problematiku Časové řešení této problematiky je opět otázkou politické shody na
Kurzívou návrhy řešení – autorka rešerše. 130
významu sociálního podnikání
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Informovaná veřejná správa i politici o problematice sociálního podnikání Informovat pracovníky veřejné správy a politické představitele na všech úrovních o významu sociálního podnikání jako nástroje řešení sociálních, místních a regionálních problémů inovativními přístupy s využitím příkladů dobré praxe (jak z ČR, tak ze zahraničí). Navázat a prohlubovat spolupráci mezi podnikatelským sektorem a sociálními podniky ve formě subdodávek, nákupů zboží a služeb, ve formě naplňování strategií společenské odpovědnosti firmy (CSR). Osvěta veřejnosti - povzbudit spotřebitele k větší zvídavosti ohledně původu výrobku či služby, které nakupují, a motivovat je k zodpovědné spotřebě.
Mechanismy řešení Časový rámec řešení
Dokument stanovuje opatření co dělat, ale ne jak to dělat. Osvětu a informační kampaň lze realizovat v podstatě ihned, podobně jako zahájit spolupráci s podnikatelským sektorem, zejména s firmami, které mají CSR
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Fungující sektor sociální ekonomiky Vytvořit platformu sociálních podnikatelů, kteří budou aktivně hájit své zájmy a společně prezentovat nabídku svých výrobků a služeb. Podporovat vznik inkubátorů pro začínající sociální podniky a pro začínající podnikatele z řad znevýhodněných skupin. Podporovat inovativní řešení v přístupu k financování nových či stávajících sociálních podniků (aktivizace soukromých nebankovních zdrojů, kombinace grantové politiky s poskytováním měkčích forem podpory, vytváření společných produktů se soukromým finančním sektorem, se soukromým podnikatelským sektorem, s neziskovým sektorem, vznik etického bankovnictví atd.). Podpořit měření efektivity a fungování sociálních podniků formou jejich profesionalizace a budování kapacity a časem na to navázat zavedením metod měření dopadů (provést další výzkum a testování možných metod hodnocení přínosů a sdílení zkušeností ze zahraničí při respektování českých reálií a zvážit také vhodnost zavedení jedné či kombinaci více metod měření) Dokument stanovuje co dělat, ale ne vždy, jak to dělat. U některých opatření jsou naznačeny možnosti dalšího postupu – viz např. inovativní řešení pro financování SP. Navrhované způsoby lze v podstatě uplatnit v krátkém časovém období.
Mechanismy řešení
Časový rámec řešení
131
3.1.24 Potter, J. (2012). THE MISSING ENTREPRENEURS: ENTREPRENEURSHIP AND SOCIAL INCLUSION IN EUROPE. INCLUSIVE ENTREPRENEURSHIP: OBSTACLES AND OPPORTUNITIES FOR JOB CREATION PPT prezentace. Centre for Entrepreneurship, SMEs and Local Development, OECD Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Dokument představuje projekt OECD, jehož cílem je informovat tvůrce politik a programové manažery ve členských zemích EU o potenciálu podpory tvorby pracovních míst a sociální soudržnosti, kterým disponují inkluzivní opatření v oblasti podnikání na národní i lokální úrovni Autor shrnuje problémy, které brání podnikání mladým osobám a ženám - jedná se zejména o přístup k finančním prostředkům na zahájení a rozvoj podnikání a podnikatelské dovednosti – vzdělávání a školení, mentoring. Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: Autor se soustředí na 2 cílové skupiny – mladé a ženy Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR Není relevantní Popis příčin problému: Autor nepopisuje příčiny, ale přímo stanovuje pro obě cílové skupiny bariéry, které brání jejich podnikání. Popis důsledků problému: Autor vymezil bariéry podnikání pro mladé osoby takto: 1) Malé úspory a obtížnosti přístupu k financím 2) Nemají vzory, neznají výhody podnikání 3) Vzdělávání a odborná příprava nepodporovaly podnikání 4) Nedostatek zkušeností z předchozí práce a podnikání 5) Nedostatek podnikatelských sítí Autor vymezil bariéry podnikání pro ženy takto: 1) Nesnadné hledání finančních zdrojů 2) Genderové normy mohou odradit od podnikání 3) Daňové, rodinné a sociální politiky, které implicitně upřednostňují tradiční role 4) Méně zkušeností s managementem a samostatnou výdělečnou činností než muži 5) Menší pravděpodobnost rozvoje podnikatelských sítí
Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Autor navrhuje řešení pro identifikované problémy Ideální stav (cíl) Přístup k finančním prostředkům pro zahájení a rozvoj podnikání Způsob řešitelnosti Zajistit rovný přístup k finančním prostředkům pro ženy podnikatelky prostřednictvím akcí, které ovlivňují jak nabídku, tak poptávku po financování Rozvíjet mikrofinanční režimy, zajistit, aby všechny skupiny měly rovný přístup Finanční podpora by měla mít stanovena přísná kritéria výběru s cílem podpořit ty, co mají největší šanci na úspěch Podporovat nové finanční instituce (např. komunitní banky) a 132
Mechanismy řešení Časový rámec řešení
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení
alternativní finanční trhy (např. crowdsourcing) Finance by měly být doprovázeny mentoring Prezentace nepopisuje mechanismy řešení Vzhledem k tomu, že se jedná finanční záležitosti , je podpora prostřednictvím veřejné politiky otázkou shody na jednotlivých opatřeních
Fungující systém školení a mentoringu Zajistit, aby podpora byla poskytována před a po zahájení podnikání Mentorky by měly být využity na poskytování podpory rozvoje podnikání pro ženy, ale tvůrci politik by se měli zaměřit na tradiční podpory tam, kde je to možné Poskytovat školení by měly organizace, které mají zkušenosti s různými komunitami tak, aby byly schopny přizpůsobit školení specifickým potřebám účastníků Školení a mentoring by měly být realizovány s ohledem na míru informovanosti s využitím komunikačních strategií pro zlepšení přístupu a získání důvěry účastníků Prezentace nepopisuje mechanismy řešení Autor uvádí příklad dobré praxe: Program TWIN – TwoWomenWin (Německo) – jednoletý mentoring Cílová skupina – ženy v prvním roce podnikání Přístupy: Online proces podávání žádostí účastnic a mentorek Telefonické rozhovory k zajištění dobrých výsledků Samofinancování z poplatků (účastnice zaplatí jednorázový poplatek ve výši 250 EUR) a darů Pilotní projekt v Severním Porýní-Vestfálsku, nyní k dispozici národní úrovni Koordinováno Nadací Kate Ahlmannové (Kate Ahlmann Stiftung) a Spolkovým ministerstvem pro rodinu, seniory, ženy a mládež
Časový rámec řešení
Vzhledem k tomu, že se jedná vzdělávací a školicí činnosti, je podpora prostřednictvím veřejné politiky otázkou poltické shody na významu dané problematiky, koordinace aktivit příslušných orgánů veřejné správy a zapojení zkušených podnikatelek jako mentorek.
133
3.2 Méně relevantní dokumenty k tématice SP a InP 3.2.1 Hodnocení přínosů projektů OPRLZ k aktivní politice zaměstnanosti, Horáková, Hora, Vyhlídal: VÚPSV, 2010 Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Obecné pojetí studie na problematiku zaměstnanosti. Cílem studie bylo analyzovat fungování a realizaci projektů OP RLZ v ČR v roce 2007, pokusit se zhodnotit jejich cílenost a dopady na znevýhodněné skupiny nezaměstnaných a v návaznosti na to také posoudit, do jaké míry přispívají programy OP RLZ k rozvoji a zefektivnění aktivní politiky pracovního trhu v ČR. Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: Autoři studie vymezili (viz str. 10) v souladu s řadou odborných studií čtyři základní faktory, které determinují úspěšnost/neúspěšnost některých osob na pracovním trhu. Jsou jimi: A. věk, který bývá často spojován se stereotypními představami zaměstnavatelů o schopnostech lidí vyššího (ale někdy také příliš nízkého) věku; B. zdravotní handicap, který vytváří objektivní bariéry přístupu a výkonu některých zaměstnání; C. vzdělání, jež významně determinuje charakter a rozsah možných vykonávaných aktivit; D. délka nezaměstnanosti, jejímž důsledkem může být celková ztráta motivace k participaci na pracovním trhu.
Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR (str. 44) Podpora starších osob v národních projektech je výraznější v regionech, které nečelí tolik závažným problémům na trhu práce (v Plzeňském, Zlínském a Olomouckém kraji tvořili lidé nad 50 let téměř čtvrtinu všech účastníků národních programů). Lze předpokládat, že výhodnější ekonomické podmínky v těchto lokalitách umožňují lépe vybaveným uchazečům získat pracovní místo častěji i bez přispění aktivní politiky pracovního trhu a služby zaměstnanosti se tak cíleněji orientují na znevýhodněné nezaměstnané. Popis příčin problému: (str. 43) Ad A) Osoby znevýhodněné v důsledku vyššího věku V důsledku demografického stárnutí je totiž stále početnější skupina starších osob, jejíž setrvání na pracovním trhu je klíčové s ohledem na udržení ekonomických systémů. Na druhé straně starší lidé patří dlouhodobě mezi ohrožené (znevýhodněné) skupiny na trhu práce - jejich podíl na dlouhodobé nezaměstnanosti je stabilně velmi vysoký a postupující ekonomická recese tyto tendence pravděpodobně ještě více posílí. Jde totiž o skupinu lidí s obecně nižší úrovní dosažené kvalifikace, s nižší funkční flexibilitou (snížená ochota ke vzdělávání a osobnostnímu rozvoji), s relativně častými zdravotními obtížemi a menší fyzickou výkonností (Remr, Kotíková, 2007). Tyto charakteristiky jsou často v rozhodování zaměstnavatelů zásadní, mnohdy mají větší váhu než pozitiva vyplývající ze zaměstnávání starších osob (životní a pracovní zkušenosti, loajalita, zodpovědnost). (str. 47) ad B) Zdravotně handicapovaní lidé Zdravotně postižení představují na trhu práce velmi heterogenní skupinu lidí, jejíž míra pracovní schopnosti i okruh prací, které mohou vykonávat, se značně liší. Problém při začlenění na pracovní trh může spočívat také v nižší produktivitě práce osob se zdravotním handicapem nebo souvisí s obtížemi při zapracování v novém zaměstnání. Vysoká míra nezaměstnanosti u zdravotně
134
postižených však není výsledkem pouze těchto faktorů. V mnoha případech jsou zdravotně postižení stigmatizováni - pouhý fakt, že je někdo postižený nebo registrovaný jako zdravotně postižený, bývá považován za důvod k odmítnutí ze strany zaměstnavatele. (str. 50) ad C) Lidé s nízkým lidským kapitálem Studie současných evropských pracovních trhů ukazují na stále markantnější nesoulad mezi pracovními místy a pracovní silou v oblasti vzdělání/kvalifikace (qualification gap). Vývojové tendence na trhu práce totiž dlouhodobě přispívají k marginalizaci a vytěsňování nekvalifikované či nízkokvalifikované pracovní síly z pracovního trhu, způsobené na jedné straně stále velmi silným zastoupením kategorie osob s nízkým vzděláním v celkové populaci, na druhé straně také výrazným trvalým poklesem počtu pracovních míst nevyžadujících vyšší či specifické vzdělání. (str. 51) ČR nepatří k zemím nejvíce ohroženým problémem nízkého lidského kapitálu pracovní síly. Přesto i zde je patrné, že lidé s nízkou úrovní vzdělání tvoří pětinu populace starší 15 let, častěji jsou zastoupeny ženy. Specifikum ČR v této souvislosti tak můžeme spatřovat spíše než v početně velkém zastoupení lidí s kvalifikací dosahující maximálně základního vzdělání. (str. 54) ad D) Dlouhodobě nezaměstnaní Nezaměstnanost nabývá na problému zejména pokud se jedná o dlouhodobou nezaměstnanost anebo pokud u jednotlivce dochází k častému opakování nezaměstnanosti (tedy kumulace délky nezaměstnanosti dosahuje vysokých hodnot).
Popis důsledků problému: (str. 44) V programech SVČ se dle věku nejvíce zúčastňují osoby ve věku 25 – 34 let (cca 34 %) a 35 – 49 let (cca 36 %). Naopak ve věku nad 50 let je to méně než 10 %. (str. 48) V programech SVČ se zúčastňují primárně (téměř 90 %) osoby s dobrým zdravotním stavem. Naopak osoby se zdravotním omezením či znevýhodněním se účastní zcela minimálně. V celonárodním měřítku je patrná snaha zařazovat do programů ve většině případů nezaměstnané bez jakýchkoliv zdravotních omezení či obtíží, což platí jak pro projkty národní, tak také grantové a nadregionální. (str. 51) V důsledku změn na trhu práce a postupné vyšší náročnosti na kvalifikovaná pracovní místa dochází k tomu, že lidé s nízkou kvalifikací stále méně participují na pracovním trhu a pokud, tak předně na nepopulárních a nejistých sekundárních pracovních trzích. Naopak se tato skupina lidí výrazně častěji podílí na nezaměstnanosti, často dlouhodobé či opakované. Mnozí (zejména starší generace) se navíc snaží svou situaci řešit únikem do ekonomické neaktivity (předčasné starobní důchody, mateřská dovolená). V programech SVČ se zúčastňují primárně lidé s vyučením a středoškolsky vzdělané osoby. Naopak zcela minimálně se programů SVČ zúčastňují lidé se ZŠ a VŠ.
Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Ad A) Osoby znevýhodněné v důsledku vyššího věku (str. 43) Úlohou politiky pracovního trhu by tak měl být jak důraz na zvyšování adaptability, flexibility a zaměstnatelnosti starších osob, tak požadavek cíleného boje proti diskriminaci této skupiny na trhu práce. (str. 44) S přibývajícím věkem naopak nabývají na důležitosti nástroje, které více respektují stále častější kumulaci znevýhodňujících faktorů u osob tohoto věku, jako jsou veřejně prospěšné práce, v případě výraznějších zdravotních obtíží také chráněná pracovní místa. Tyto nástroje však slouží spíše 135
k sociálnímu začlenění než k získání pracovního místa stabilnějšího charakteru a jejich výsledné účinky jsou tak předmětem mnoha diskusí. V případě ostatních skupin nejsou v dokumentu vymezeny návrhy řešení. Název dokumentu: Hodnocení programů aktivní politiky zaměstnanosti realizovaných v roce 2007 se zaměřením na rekvalifikace (struktura, cílenost, krátkodobé a střednědobé efekty na opuštění evidence) Hora, Sirovátka, VUPSV, 66 stran Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Účelem studie je obecná analýza a hodnocení opatření aktivní politiky zaměstnanosti na národní úrovni v České republice za období roku 2007. Mezi programy aktivní politiky zaměstnanosti analyzované v této studii autoři zařadili: • rekvalifikační kurzy (včetně rekvalifikace na pracovišti zaměstnavatele) • veřejně prospěšné práce (VPP) • společensky účelná pracovní místa (SÚPM), (všechny kategorie) • programy zřízení chráněných pracovních míst a prostředky na provoz chráněných dílen • programy podpory samostatné výdělečné činnosti (SVČ) • individuální akční plány (IAP) • projekty realizované v rámci programu Evropského sociálního fondu (ESF) Oproti minulým analýzám je tato studie více zaměřena na podrobnější sledování různých typů rekvalifikačních programů. V dokumentu (str. 28) je uveden výčet a rozsah typů rekvalifikačních programů s počátkem v roce 2007, ze kterého vyplývá, že rekvalifikační kurz „Příprava k podnikání“ zahrnuje přibližně: - 3 % z celkového počtu podpořených osob, - 5 % z celkového počtu realizovaných programů rekvalifikačních kurzů. Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: (str. 42) APZ se ve sledovaných regionech (viz níže) zaměřuje více na ženy, poměrně více zastoupena z hlediska cílenosti je ve všech regionech také menší skupina středoškoláků a malá skupina osob se změněnou pracovní schopností. V datech o struktuře účastníků jednotlivých regionů je dobře patrné, že programy APZ jsou často směřovány k účastníkům s celkově delším trváním evidence (nejčastěji déle než dva roky). Poměrně málo je naopak APZ ve všech regionech zaměřena na malou, nicméně pravděpodobně problematickou skupinu nezaměstnaných do 18 let. Ve všech třech regionech také platí, že APZ je méně cílena k osobám nad 50 let. Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR Ve studii je v kap. 8 provedena dílčí analýza vybraných krajů ČR. Z kapacitních důvodů autoři studie nezpracovávali podrobné výsledky za všechny regiony, ale zaměřili se pouze na několik zvolených případů. Mezi sledované regiony zařadili Moravskoslezský a Ústecký kraj z hlediska rozsahu a hloubky sledovaných problémů při pracovním uplatnění nezaměstnaných a pro srovnání pak také region Jihomoravský kraj, který autoři studie považují za oblast se střední úrovní strukturálních problémů na trhu práce a větším zastoupením „venkovských“ okresů. (str. 43) V některých regionech jsou účastníky SÚPM a podpory SVČ velmi pravděpodobně nezaměstnaní s vyšším lidským kapitálem, než jsou účastníci jiných typů programů, což může mít vliv na setrvávání v evidenci po skončení programu (nicméně i tak se jedná o programy z hlediska odchodu z evidence mimořádně úspěšné). Popis příčin problému: 136
Nerelevantní. Popis důsledků problému: (str. 34) Důsledkem podpory osob k SVČ je velmi úspěšná míra jejich uplatnění v praxi. V evidenci ÚP zůstává po realizaci školení pouze 1,5 % podpořených osob. Při srovnání s rekvalifikacemi se jedná o rozdíl v řádu několika desítek procent. Po provedení příslušných regresních analýz (str. 36) autoři studie konstatovali, že nejvíce patrný efekt je u programu podpora podnikání, kde podpora vede k bezprostřednímu opuštění evidence. Rekvalifikace se dle očekávání projevují více až v delším časovém období. Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Nerelevantní.
3.2.2 Vyhodnocení plnění monitorovacích indikátorů OP LZZ zjišťovaných evaluací IREAS. 2012. Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Projekt „Vyhodnocení plnění monitorovacích indikátorů OPLZZ zjišťovaných evaluací“ vyplynul z nastaveného indikátorového systému OPLZZ, v rámci kterého bylo nezbytné u vybraných monitorovacích indikátorů (zpravidla indikátory dopadu) vytvořit metodologii jejich výpočtu a následně rovněž i provést příslušná zjištění a interpretaci výsledků. Metodika dvou takových indikátorů již byla vytvořena a jejich hodnota zjištěna v rámci projektu ROV 2010. Tematiky SP a InP se týká zejména hodnocení výsledků indikátoru 430700 „Zvýšení efektivnosti strategií a politik v oblasti OP LZZ“, částečně také indikátor (07.46.16) Podíl úspěšně podpořených osob. Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: Během krátkého období let 2007 a 2008 došlo ke snížení efektivnosti strategií a politik o 6,67 %. Nejvýznamnější podíl na tomto snížení efektivnosti strategií měla cílová skupina osob se zdravotním postižením, na které se projekty v rámci PO5 dominantně zaměřují. Naopak všechny ostatní cílové skupiny zahrnuté do výpočtu efektivnosti strategií a politik zaznamenaly ve sledovaném období pozitivní trend. Bylo to z toho důvodu, že rok 2008 je možné označit jako „předkrizový rok“, ve kterém ještě pokračoval růst ekonomiky. S ohledem na vzniklou hospodářskou krizi v letech 2008 a 2009 se daly předpokládat negativní dopady i na efektivnost strategií a politik v daném období. Ekonomická krize se ve sledovaných letech prohlubovala a to bylo znát na zaměstnanosti všech námi vybraných sledovaných skupin. Navzdory těmto východiskům se efektivnost strategií v letech 2008-2010 výrazně zvýšila o 13,49 %. Nejvýznamnější podíl na tomto zvýšení efektivnosti strategií měla cílová skupina „osoby se zdravotním postižením“. Také sledovaná skupina „ženy po mateřské“ zahrnutá též do výpočtu efektivnosti strategií a politik zaznamenala ve sledovaném období pozitivní trend. Ve vazbě na InP bylo autorem studie konstatováno, že rok 2009 přinesl také možnost nepřerušovat výdělečnou podnikatelskou činnost u matek podnikatelek za určitých podmínek. Efektivnost politik a strategií ve sledovaném období 2008-2010 byla naopak nepříznivě ovlivněna především skupinou uchazeči o zaměstnání. To se týkalo především skupiny mladých uchazečů o zaměstnání od 15 do 19 let věku, kteří mají horší příležitosti získat práci kvůli své nedostatečné praxi a nižšímu vzdělání. Dále míru efektivnosti nepříznivě ovlivnila skupina ekonomicky aktivních osob ve věku 50-64 let. Důvodem vysoké nezaměstnanosti této skupiny osob je ztráta zaměstnání v době, kdy ještě nesplňují podmínky pro uznání starobního důchodu, ale pro potencionální zaměstnavatele díky svému vysokému věku a předpokladu odchodu do penze nepředstavují atraktivní potenciální zaměstnance. 137
Během první poloviny současného programového období let 2006 (31. 12.) – 2010 (31. 12.) došlo k celkovému zvýšení efektivnosti strategií a politik o 2,21 %. Nejvýznamnější podíl na tomto zvýšení efektivnosti strategií měla cílová skupina „osoby se zdravotním postižením“. Pozitivní trend vykazovala také míra zaměstnanosti žen po mateřské dovolené, kdy především skupina žen s dětmi ve věku 3-6 let se velmi často navracela do zaměstnání. Hospodářské krize přinesla naopak zvýšení podílu uchazečů o zaměstnání. Do evidence úřadů práce se přihlásilo více nových uchazečů o zaměstnání ve srovnání se situací v letech před rokem 2006. Dle hodnocení indikátoru (07.46.16) Podíl úspěšně podpořených osob vyplynulo, že v prioritní ose 2, respektive oblasti podpory 2.1 (APZ), neboť v oblasti podpory 2.2 nebyly v době zjišťování žádné dokončené projekty, bylo dosaženo hodnoty 51,51 %, což je zatím pod stanovenou cílovou hranicí 60 %. Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR Nerelevantní. Popis příčin problému: Nerelevantní. Popis důsledků problému: Nerelevantní. Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Nerelevantní.
138
3.2.3 McKinsey Global Institute. 2012. The social economy: Unlocking value and productivity through social technologies Dostupný on-line http://www.mckinsey.com/insights/ high_tech_telecoms_internet/the_social_economy Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Dokument se zaměřuje na význam moderních technologií, včetně významu pro sociální ekonomiku Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: Dokument se soustřeďuje na možnosti, které nabízejí moderní technologie. Autoři se zabývají vývojem moderních technologií, zkoumají hodnoty, jež vytvářejí napříč sektory a soustřeďují se na jejich význam v 5 vybraných odvětvích: spotřební průmysl, finanční služby pro spotřebitele, odborné služby, moderní výroba a sociální sektor (neziskové, nevládní organizace). V sociálním sektoru studie identifikuje 4 oblasti: sběr informací a přehledy, mobilizace zdrojů (včetně fundraisingu), provádění mise, organizační opatření pro rozvoj organizace. Dokument uvádí nejen výhody moderních technologií pro rozvoj sociálního sektoru, upozorňuje i na rizika, které jsou s využíváním moderních technologií spojená (omezená možnost kontroly – zásahy z vnějšku, které mohou vést ke snížení/ztrátě prestiže dané organizace apod.). Dokument také uvádí, jakým způsobem mohou sociální organizace získat příjmy – 5 kategorií: reklama, e-obchod, IT software a služby, dary a služby s přidanou hodnotou. Dále je jsou zde uvedeny možnosti rozvoje sociálních technologií – jednak rozvojem interních aplikací sociálních technologií (což je spojeno mj. s růstem produktivity práce, rozvojem dovedností, učením se a schopností adaptovat se na změny), jednak rozvojem externích aplikací – rozšíření vzájemných kontaktů, komunikace s partnery, ale také s veřejností, sdílení zkušeností a jejich transfer apod. Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR Není relevantní Popis příčin problému: Popis důsledků problému: Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení
Dostupnost informací pro organizace sociální ekonomiky, jejich fungování a rozvoj Využití sociálních platforem a sítí pro sběr informací a jejich přenos – shromažďování informací, skupinové využívání/zapojení (crowdsourcing) zdrojů a řešení V dokumentu jsou uvedeny příklady dobré praxe v této oblasti: Keňa – nezisková softwarová organizace poskytuje volně přístupný, otevřený software pro mapování krizových situací, umožňuje komunikaci prostřednictvím sociální platformy pro lidi, kteří se nacházejí v oblastech postižených přírodními pohromami nebo politickými či sociálními problémy. Americký Červený kříž – podpora misí sociálními technologiemi – s cílem zlepšit strategii organizací, ale i kvalitu poskytovaných služeb. ČK 139
komunikuje s lidmi v potížích (např. oběti tornád) prostřednictvím sociálních médií a mobilů. Crowdsourcing se využívá např. v lékařském výzkumu Časový rámec řešení
Rozvoj platforem a sítí a jejich využití pro sdílení informací a zkušeností je z hlediska časového možno řešit ve velmi krátké době.
Ideální stav (cíl)
Mobilizace zdrojů (finančních i lidských), včetně fundraisingu, prostřednictvím sociálních technologií jako základní předpoklad sociálního sektoru Prostřednictvím sociálních sítí hledat dárce, ale také pracovníky, včetně dobrovolníků, pro práci v sociální ekonomice Sociální technologie umožňují zacílit aktivity při hledání dárců a LZ na podporu sociálního sektoru. Lze využít data o demografii, o chování a celkové kultuře dané společnosti ve vazbě na sociální ekonomiku.
Způsob řešitelnosti Mechanismy řešení
Fundraising – v současnosti se stává standardním nástrojem pro neziskový sektor, komunikace a poskytování finančních prostředků prostřednictvím moderních technologií se jeví jak efektivnější. Vytváření a rozšiřování sítě dobrovolníků – moderní technologie umožňují komunikaci, přenos a sdílení zkušeností Kontinuální podpora – moderní technologie umožňují udržovat a rozvíjet kontakty jak s dárci, tak dobrovolníky s minimálními náklady. Časový rámec řešení
Řešení v kratším období – ale nutná spolupráce a koordinace
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Realizace misí Pomocí moderních technologií realizovat misi (poslání) organizací sociálního sektoru Vzdělávání a osvěta prostřednictvím sociálních technologií – webové stránky (např. kampaně varující před drogami nebo alkoholem, protikuřácké kampaně) – např. v USA kampaň „Above the Influence“ vytvořená kanceláří Bílého domu na facebooku, která se zaměřuje na teenagery. Zapojení podporovatelů - prostřednictvím sociálních technologií rychlé a nízkonákladové předávání informací velkému počtu účastníků, čímž se posiluje jejich informovanost a pocit sounáležitosti s danou organizací sociálního sektoru.
Mechanismy řešení
Časový rámec řešení
Řešení v kratším období – ale nutná spolupráce a koordinace
Ideální stav (cíl)
Využití sociálních technologií pro sdílení organizačních opatření pro rozvoj organizace Pomocí moderních technologií předávat zkušenosti se zakládáním a rozvojem organizací sociálního sektoru
Způsob řešitelnosti
140
Mechanismy řešení
Zlepšení spolupráce a komunikace prostřednictvím sociálních technologií, i když poslání (mise) jednotlivých organizací se mohou lišit, z hlediska organizačního se potýkají často s velmi podobnými problémy. Dokument uvádí příklad intranetu globální ekologické organizace Nature Conservancy. Rychlé organizování – prostřednictvím sociálních technologií lze rychle reagovat na změny a přizpůsobovat jim fungování organizace (dokument uvádí jako příklad hnutí na podporu/proti některým politickým režimům, které prostřednictvím např. facebooku mohou výrazně ovlivnit situaci v určité zemi).
Časový rámec řešení
Řešení v kratším období – ale nutná spolupráce a koordinace
3.2.4 CIRIEC (2012). Sociální ekonomika v Evropské unii [online]. URL: http://www.eesc.europa.eu/resources/docs/eesc-2007-11-cs.pdf Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Dokument shrnuje základní poznatky o sociální ekonomice (SE) - definice pojmu, hlavní teoretické přístupy k SE, složky SE, platformy a sítě SE v Evropě, , SE v EU, úloha SE ve veřejných službách, právní předpisy pro SE v EU veřejné politiky SE v EU a jejích členských zemích, trendy a výzvy, kterým SE čelí. Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: nerelevantní Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR nerelevantní Popis příčin problému: Viz bod 1 Popis důsledků problému: Viz bod 1 Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Dokument je obecný.
141
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Pozn.: Tučně zvýrazněné dokumenty či podklady jsou zahrnuty do této technické přílohy Průběžné zprávy I. formou bližšího popisu daného dokumentu. RELEVANTNÍ DOKUMENTY K TÉMATICE SP A InP Informace o programu, projektech a evaluacích OPLZZ MPSV (2013a). Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007 - 2013, MPSV, revize č. 3, 2013
Realizované relevantní evaluace ESF uvedené v klubu https://forum.esfcr.cz/dview.files.htm?ident=50&1340966213
PS
pro
evaluace
ESF
Fora,
-
DHV, NVF (2012). Strategická evaluace ESF s důrazem na OP LZZ, Závěrečná zpráva, březen 2012
-
Navreme Boheme, Člověk v tísni (2013). Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu, Závěrečná zpráva, Verze dokumentu: č. 0.2 (pracovní verze) ze dne 18. 3. 2013
-
RegioPartner (2013). Organizace evaluačně – expertních fokusních skupin OP LZZ 2010, V. SOUHRNNÁ POLOLETNÍ ZPRÁVA, 31. 3. 2013
Klub Sekretariátu PS pro evaluace, sekce Soubory, složka Evaluace sociálního a inklusivního podnikání (https://forum.esfcr.cz/node/discussion.files.htm?ident=50&1370532840)
Další evaluace ESF a klíčové dokumenty evaluací ESF uvedené na webu http://www.esfcr.cz/folder/4629/
www.ESFCR.cz,
-
MPSV (2013b). Operační program Zaměstnanost 2014 -2020, verze 28. červen 2013
-
Naviga 4, HOPE-E.S. (2013). Příloha č. 3 Průběžné zprávy ex-ante evaluace programového dokumentu ESF, duben 2013.
Analýzy a evaluace ČSÚ (2013). Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010, březen 2013, dostupné on-line http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/publ/1161-11-n_2011
Kulhavý, V., Sirovátka, T. (2008). Hodnocení efektivity programů APZ a doprovodných nástrojů a projektů politiky zaměstnanosti v roce 2007. Praha: VÚPSV
Hora, O., Sirovátka, T. (2012). Srovnání efektů aktivní politiky zaměstnanosti v České republice v období růstu (2007) a během první fáze krize (2009). Praha: VÚPSV, 61 stran
Hora, Sirovátka, (2009). Hodnocení programů aktivní politiky zaměstnanosti realizovaných v roce 2007 se zaměřením na rekvalifikace (struktura, cílenost, krátkodobé a střednědobé efekty na opuštění evidence), VUPSV, 66 stran
IREAS (2008). Začleňující podnikání v ústeckém kraji (dostupné u zadavatele), cca 50 stran COPIE web aktuální odkazy na akce a dokumenty:http://www.cop-ie.eu/meetings-events a http://www.copie.eu/policy-debate
Lukeš, M., Jakl, M. (2012). Global entrepreneurship monitor 2011 – Podnikatelská aktivita v ČR, 87 stran, název souboru „GEMCR2011_CZ_FINAL“
Jetmar a kol. (2012). Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU 2014+ – Dodatek č. 1 Sociální podnikání a sociální ekonomika (k dispozici u zadavatele), 113 stran - (Pozn.: data o počtech projektů apod. nejsou správně, ale lze využít metody a shrnutí problémů/potřeb).
PwC (2012). Analýza možností poskytování mikropůjček . 36 stran, [online]. URL: http://www.strukturalnifondy.cz/getmedia/eaf06d92-f2ad-40d8-a37f47a447f5f82f/mikrofinancovani_vystup_finalni_eaf06d92-f2ad-40d8-a37f-47a447f5f82f.pdf
prezentace z kulatého stolu MMR 17. 9. 2012 k finančním nástrojům, Analýza možností poskytování
mikropůjček . [online]. URL: http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/eaf06d92-f2ad-40d8-a37f47a447f5f82f/mikrofinancovani_vystup_finalni_eaf06d92-f2ad-40d8-a37f-47a447f5f82f.pdf
MPO (2012). Koncepce podpory malých a středních podniků na období let 2014-2020, 130 stran
Vymezení problémů a doporučení ÚV ČR RV NNO. 2012. Zpráva z pracovního semináře „Sociální podnikání jako nástroj v rozvoji regionů“ [online]. URL: http://www.p-p-p.cz/index.php/cs/onas/92-uad-vlady-se-zabyva-socialnimpodnikanim
Veselý, A. (2011). Vymezení veřejně politických problémů, powerpointová prezentace, školení – workshop pro MPSV II., 2. 12. 2011
Veselý, A., Drhová, Z., Ochrana, F., Metody tvorby politik – studijní materiál, zpracováno v rámci projektu CZ.2.17/3.1.00/31197 Od praxe k teorii a zpět: inovace magisterského a doktorského studijního oboru Veřejná a sociální politika
Další relevantní elektronické dokumenty: P3 (2013). Výsledky dotazníkového šetření v sociálních podnicích v České republice, Zpracovala P3 – People, Planet, Profit o.p.s. ve spolupráci s Nadací ProVida v únoru 2013, 42 stran, název souboru „Vyhodnoceni_setreni_SP_P3_3-2013“
EC (2010). European Employment Observatory Review. Self-employment in Europe 2010, soubor „EUL14138_EN_101005“ EC (2013). COM(2012) 795. Akční plán podnikání 2020. Opětovné probuzení podnikatelského ducha v Evropě [online]. URL: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2012:0795:FIN:CS:PDF GLE, Redeco (2008). Srovnávací analýza modelů sociální ekonomiky v EU a možnosti jejich aplikace v ČR“ [online]. URL: http://www.equalcr.cz/clanek.php?lg=1&id=1367 NBFSE (2012). Results of the Network Better Future of Social Economy http://www.socialeconomy.pl/files/ekonomiaspoleczna.pl/public/_MRR_Better_Future/Better_futur e_publication.pdf NBFSE (2010). Learning for change: Better Future of the Social Economy – Baseline Study [online]. URL: http://www.socialeconomy.pl/x/566857?projekt=531302 - Diesis, LEARNING FOR CHANGE A BETTER FUTURE FOR THE SOCIAL ECONOMY BASELINE STUDY, cca 120 stran - Regione Lombardia, LEARNING FOR CHANGE THE NETWORK FOR BETTER FUTURE OF SOCIAL ECONOMY – BFSE STRAND II – MEASURING SOCIAL ADDED VALUE, 60 stran - Regione Lombardia, EVALUATION OF SOCIO-ECONOMIC VALUE OF SOCIAL ENTERPRISES EUROPEAN TOOL, název souboru „Social_value_measur_tool_EN_FINAL2“, 48 stran - MPSV, Analýza situace v ČR pro vybraná témata sociální ekonomiky, prosinec 2009, 39 stran MPSV (2012). Zpráva ze semináře MPSV „Výsledky mezinárodních sítí ESF na podnikání znevýhodněných COPIE2 a sociálního podnikání NBFSE“ [online]. URL: http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz/seminar-nbfsecopie OECD, EC (2012a). Policy Brief on Senior Entrepreneurship. Entrepreneurial Activities in Europe. ISBN 978-92-79-25425-3 OECD, EC (2012b). Policy Brief on Youth Entrepreneurship. Entrepreneurial Activities in Europe. Dostupný on-line http://www.oecd.org/cfe/leed/Youth%20Policy%20Brief.pdf OECD, EC (2012c). Policy Brief on Social Entrepreneurship. Entrepreneurial Activities in Europe.
Potter, J. (2012). THE MISSING ENTREPRENEURS: ENTREPRENEURSHIP AND SOCIAL INCLUSION IN EUROPE. INCLUSIVE ENTREPRENEURSHIP: OBSTACLES AND OPPORTUNITIES FOR JOB CREATION. PPT prezentace. Centre for Entrepreneurship, SMEs and Local Development, OECD
TESSEA (2011). Studie infrastruktury sociální ekonomiky v České republice 2011 [online]. http://www.ceske-socialni-podnikani.cz/cz/ke-stazeni/569-studie-infrastruktury-socialniekonomiky-v-cr,
Závěry z uskutečněného kulatého stolu na téma „Finanční nástroje a jejich potenciál“, [online]. http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Narodni-organ-pro-koordinaci/Novinky/Zavery-zuskutecneneho-kulateho-stolu-na-tema-Fina
Charta sociálního podnikání
143
Srovnávací analýza modelů sociální ekonomiky v EU a možnosti jejich aplikace v ČR v rámci programového období Evropského sociálního fondu 2007 – 2013
Analýza současných možností podpory zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce, výtah ze zákonů, 35 stran, název souboru „srov.analyza_priloha_1“
Srovnávací analýza modelů sociální ekonomiky v EU a možnosti jejich aplikace v ČR v rámci programového období Evropského sociálního fondu 2007 – 2013, Analýza současných možností podpory zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce, výtah ze zákonů, 4 strany, název souboru „srov.analyza_priloha_2“ - omezující faktory
Webové stránky o inkluzivním a sociálním podnikání České sociální podnikání - http://www.ceske-socialni-podnikani.cz/cz/
Charta sociálního podnikání a zaměstnávání OZP - http://www.socialni-podnikani.cz/
Platforma sociálních firem - http://www.socialnifirmy.cz/
Národní asociace pro rozvoj podnikání - http://www.narp.cz/
informace z webových stránek Social Economy Europe - http://www.socialeconomy.eu.org/, Social economy Lisburn - http://www.socialeconomylisburn.org,
COPIE, http://www.cop-ie.eu/
Vybrané nové odkazy na zdroje Evaluace SIP Konference EK (OECD LEED projekt) 6/2012 Konference EK (OECD projekt) http://www.oecd.org/cfe/leed/capacitybuildingseminarfinancingbusinessstart-upbyunderrepresentedgroupstrentoitaly.htm
Konference EK (OECD LEED projekt) 11/2012 http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=88&langId=en&eventsId=774&moreDocuments=yes&tableNa me=events&typeId=92, http://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=en&catId=88&eventsId=774&furtherEvents=yes
Nurturing inclusive entrepreneurship (LEED policy innovation project for 2013-2014) http://www.oecd.org/cfe/leed/inclusiveentrepreneurship.htm
Boosting social entrepreneurship and social enterprise creation: (A LEED cross-country comparative project for 2013-2014) http://www.oecd.org/cfe/leed/socialentrepreneurship.htm
Stránky EK Supporting entrepreneurs and the self-employed http://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=en&catId=952
Entrepreneurship 2020 Action Plan http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/entrepreneurship2020/index_en.htm
MÉNĚ RELEVANTNÍ DOKUMENTY K TÉMATICE SP A InP
Horáková, Hora, Vyhlídal (2010). Hodnocení přínosů projektů OPRLZ k aktivní politice zaměstnanosti. VÚPSV, 2010), 85 stran
IREAS (2012). Vyhodnocení plnění monitorovacích indikátorů OPLZZ zjišťovaných evaluací.
CIRIEC (2012). Sociální ekonomika v Evropské unii [online]. URL: http://www.eesc.europa.eu/resources/docs/eesc-2007-11-cs.pdf McKinsey Global Institute (2012). The social economy: Unlocking value and productivity through social technologies. Dostupný on-line http://www.mckinsey.com/insights/high_tech_telecoms _internet/the_social_economy
144
