EVALUACE PODPORY SOCIÁLNÍHO A INKLUZIVNÍHO PODNIKÁNÍ V OPLZZ
Průběžná zpráva II. SAMOSTATNÁ TECHNICKÁ PŘÍLOHA verze 6. 12. 2013 PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz
IREAS centrum, s. r. o. Mařákova 292/9 160 00 Praha 6 Česká republika Verze 6. 12. 2013
OBSAH SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................................................................ 5 1.
ÚVOD...................................................................................................................................................... 6
2.
ÚKOL 1 – TECHNICKÁ PŘÍLOHA ......................................................................................................... 7 2.1 SECONDARY ANALYSIS ................................................................................................................................. 7 2.1.1 Demografie státu ................................................................................................................................... 7 2.1.2 Trh práce.............................................................................................................................................. 11 2.1.3 Ekonomika státu .................................................................................................................................. 16 2.1.4 Dynamika podnikatelských aktivit ....................................................................................................... 20 2.1.5 Podpora pro začínající podnikatele a SP .............................................................................................. 26
3.
ÚKOL 2 – TECHNICKÁ PŘÍLOHA ....................................................................................................... 41 3.1 3.2
4.
ÚKOL 3 – TECHNICKÁ PŘÍLOHA ....................................................................................................... 57 4.1 4.2
5.
EQ 2.1.3 DO JAKÉ MÍRY JSOU RELEVANTNÍ PODPOŘENÉ CÍLOVÉ SKUPINY A TYPY OPRÁVNĚNÝCH PŘÍJEMCŮ VÝZEV? ...... 41 EQ 2.1.5 - JAKÉ JSOU POZOROVATELNÉ DOPADY NA ÚČASTNÍKY UKONČENÝCH PROJEKTŮ, ZEJM. NA CÍLOVÉ SKUPINY?.. 43
EQ 3.2................................................................................................................................................. 102 EQ 3.4: JAKÉ JSOU POZOROVATELNÉ DOPADY UKONČENÝCH PROJEKTŮ NA PODPORU PODNIKÁNÍ ZNEVÝHODNĚNÝCH . 127
SOUHRN POZNATKŮ DLE JEDNOTLIVÝCH DOKUMENTŮ – DESK-RESEARCH ......................... 133 5.1 RELEVANTNÍ DOKUMENTY K TÉMATICE SP A INP ........................................................................................... 133 3.1.1 Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007 - 2013, MPSV, revize č. 3, 2013 .................. 133 3.1.2 Strategická evaluace ESF s důrazem na OP LZZ ................................................................................. 135 3.1.3 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA, Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu....................................................................................................................................... 141 3.1.4 Organizace evaluačně – expertních fokusních skupin OP LZZ 2010................................................... 144 3.1.5 OPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANOST 2014-2020 .......................................................................... 147 3.1.6 Hodnocení efektivity programů APZ a doprovodných nástrojů a projektů politiky zaměstnanosti v roce 2007 .................................................................................................................................................... 152 3.1.7 Hora, O., Sirovátka, T. 2012. Srovnání efektů aktivní politiky zaměstnanosti v České republice v období růstu (2007) a během první fáze krize (2009) ................................................................................. 155 3.1.8 Global entrepreneurship monitor 2011 – Podnikatelská aktivita v ČR, ............................................. 156 3.1.9 Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU 2014+ – Dodatek č. 1 Sociální podnikání a sociální ekonomika ..................................................................................................................................... 159 3.1.10 Analýza možností poskytování mikropůjček .................................................................................... 162 3.1.11 IREAS. 2008. Začleňující podnikání v ústeckém kraji ....................................................................... 164 3.1.12 Zpráva ze semináře MPSV „Výsledky mezinárodních sítí ESF na podnikání znevýhodněných COPIE2 a sociálního podnikání NBFSE“ ...................................................................................................................... 165 3.1.13 MPO. 2012. Koncepce podpory malých a středních podniků na období let 2014-2020 .................. 167 3.1.14 Výsledky dotazníkového šetření v sociálních podnicích v České republice ...................................... 169 3.1.15 EC (2010). European Employment Observatory Review. Self-employment in Europe 2010, soubor „EUL14138_EN_101005“ ............................................................................................................................ 170 3.1.16 OECD, EC (2012). Policy Brief on Senior Entrepreneurship. Entrepreneurial Activities in Europe. ISBN 978-92-79-25425-3 ..................................................................................................................................... 175 3.1.17 OECD, EC (2012). Policy Brief on Youth Entrepreneurship. Entrepreneurial Activities in Europe. ... 179 3.1.18 OECD, EC (2012). Policy Brief on Social Entrepreneurship. Entrepreneurial Activities in Europe. ... 182 3.1.19 EK, 2013. COM(2012) 795. Akční plán podnikání 2020. Opětovné probuzení podnikatelského ducha v Evropě ...................................................................................................................................................... 189 3.1.20 NBFSE (2012). Results of the Network Better Future of Social Economy. ........................................ 199 3.1.21 NBFSE. 2010. Learning for change: Better Future of the Social Economy – Baseline Study ............ 210 3.1.22 GLE, Redeco. 2008. Srovnávací analýza modelů sociální ekonomiky v EU a možnosti jejich aplikace v ČR ............................................................................................................................................................... 218 3.1.23 TESSEA. 2011. Studie infrastruktury sociální ekonomiky v České republice 2011 ........................... 222
3.1.24 Potter, J. (2012). THE MISSING ENTREPRENEURS: ENTREPRENEURSHIP AND SOCIAL INCLUSION IN EUROPE. INCLUSIVE ENTREPRENEURSHIP: OBSTACLES AND OPPORTUNITIES FOR JOB CREATION .......... 226 5.2 MÉNĚ RELEVANTNÍ DOKUMENTY K TÉMATICE SP A INP .................................................................................. 228 3.2.1 Hodnocení přínosů projektů OPRLZ k aktivní politice zaměstnanosti, Horáková, Hora, Vyhlídal: VÚPSV, 2010 ............................................................................................................................................... 228 3.2.2 Vyhodnocení plnění monitorovacích indikátorů OP LZZ zjišťovaných evaluací ................................. 231 3.2.3 McKinsey Global Institute. 2012. The social economy: Unlocking value and productivity through social technologies ..................................................................................................................................... 233 3.2.4 CIRIEC (2012). Sociální ekonomika v Evropské unii............................................................................ 235 SEZNAM POUŽITÝCH ZDR OJŮ ................................................................................................................ 236
Seznam zkratek Zkratka APZ COPIE CS ČR ČSÚ EK ERDF ESF EU IOP InP KP MSSF NNO OP OPLZZ RLZ ŘO SF SP ÚP
Význam zkratky Aktivní politika zaměstnanosti Community of Practice on Inclusive Entrepreneurship Cílová skupina Česká republika Český statistický úřad Evropská komise European Regional Development Fund (Evropský fond regionálního rozvoje) Evropský sociální fond Evropská unie Integrovaný operační program Inkluzivní podnikání Konečný příjemce Monitorovací systém strukturálních fondů Nestátní nezisková organizace Operační program Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Rozvoj lidských zdrojů Řídící orgán Strukturální fondy Sociální podnikání Úřad práce
1. ÚVOD Tento dokument představuje samostatnou technickou přílohu Průběžné zprávy II., která byla vytvořena v rámci realizace projektu Evaluace podpory sociálního a inkluzivního podnikání v OPLZZ. Hlavním cílem této technické přílohy je uvést detailní popis postupu, metodologie a dílčí analýzy provedené v rámci desk-research, dotazníkových šetření a dalších aktivit. Technická příloha je členěna dle jednotlivých úkolů evaluace.
2. ÚKOL 1 – TECHNICKÁ PŘÍLOHA
2.1 Secondary Analysis 2.1.1 Demografie státu Česká republika je středně velký stát s rozlohou necelých 80 tis. km2 a 10,5 mil. obyvatel. Z pohledu regionálního rozvoje je státem s velkými vnitřními disparitami v oblasti ekonomické i sociální. Česká republika se administrativně dělí na 14 krajů (NUTS III), jejichž základní charakteristiky jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. č. 1: Základní údaje o krajích ČR (data k 31. 12. 2012)
kraj Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský ČR
rozloha (km2) počet obyv. hustota (obyv./km2) 496,1 1 246 780 2513,0 11 015,3 1 291 816 117,3 10 056,4 636 611 63,3 7 561,0 572 687 75,7 3 314,5 301 726 91,0 5 334,5 826 764 155,0 3 163,4 438 594 138,6 4 758,7 552 946 116,2 4 518,9 516 440 114,3 6 795,6 511 207 75,2 7 194,8 1 168 650 162,4 5 266,6 637 609 121,1 3 963,2 587 693 148,3 5 427,1 1 226 602 226,0 78 866,0 10 516 125 133,3
% žen index stáří 51,4 129,2 50,6 97,4 50,7 113,2 50,5 119,2 50,7 108,7 50,6 100,8 51,0 105,2 50,9 120,5 50,6 113,1 50,4 116,2 51,1 118,4 51,1 116,5 51,1 121,1 51,0 112,5 50,9 113,3
1
Zdroj: veřejná databáze ČSÚ , vlastní dopočty
Kraje České republiky se vyznačují velkými rozdíly z hlediska rozlohy (Praha vs. Středočeský kraj), počtu obyvatel (Středočeský vs. Karlovarský kraj) i hustoty obyvatel (Praha vs. Jihočeský kraj). U ukazatele podílu žen nejsou rozdíly mezi kraji výrazné, ve všech krajích ČR tvoří ženy nadpoloviční většinu obyvatel. Ve všech krajích s výjimkou Středočeského je index stáří vyšší než 100, což znamená převahu obyvatel starších 65 let nad dětskou složkou (0-14 let). Hodnoty pod průměrem ČR (113,3) vykazují, vedle Středočeského, ještě kraje Ústecký, Liberecký, Karlovarský a Moravskoslezský. Výjimečné postavení má hl. město Praha, které je krajem s malou rozlohou, ale s druhým největším počtem obyvatel, nejvyšší hustotou zalidnění, nejvyšším podílem žen a také s nejvyšší hodnotou indexu stáří. Vývoj počtu obyvatel České republiky ukazuje následující graf.
1
ČSÚ, veřejná databáze on-line, [cit. 16.8.2013], http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=5&potvrd=Zobrazit+tabulku&go_zobraz=1&childsel0=1&chi ldsel0=1&cislotab=DEM1030CU&voa=tabulka&str=tabdetail.jsp
Obr. č. 1: Vývoj počtu obyvatel ČR, 1991-2012 10 550 000 10 500 000 10 450 000 10 400 000 10 350 000 10 300 000 10 250 000 10 200 000 10 150 000
Zdroj: Vlastní graf podle údajů ČSÚ
Z grafu vyplývá pokles počtu obyvatel v 90. letech 20. století, který pokračoval i na začátku 21. století. V roce 2005 nastal růst počtu obyvatel, který by ovlivněn zejména populační vlnou, jež dosáhla svého vrcholu v r. 2008, kdy se v ČR narodilo téměř 120 tis. dětí2. Podle projekce ČSÚ3, bude počet narozených dětí klesat a zároveň bude narůstat podíl seniorů na obyvatelstvu ČR. Předpokládá se celkový úbytek obyvatelstva, viz následující graf 2, přičemž pokles přirozenou měnou by měl být do určité míry kompenzován migrací.
Obr. č. 2: Predikce vývoj počtu obyvatel ČR, 2010-2100
2
ČSÚ, veřejná databáze on-line, [cit. 16.8.2013], http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=19&potvrd=Zobrazit+tabulku&go_zobraz=1&cas_1_28=200 8&cislotab=DEM0060PU_KR&voa=tabulka&str=tabdetail.jsp 3 ČSÚ, Projekce obyvatelstva České republiky do r. 2100 on-line, [cit. 16.8.2013], http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/4020-13
Počet obyvatel 11 10
Počet obyvatel v mil.
9,1 9 7,7
8 7
6,1
6
nízká varianta
5
střední varianta vysoká varianta
4
Rok
Zdroj: ČSÚ, Projekce obyvatelstva České republiky http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/4020-13
do
r.
2100
on-line,
[cit.
16.8.2013],
Vývoj počtu cizinců na území ČR od r. 1993, kdy vznikla Česká republika, ukazuje graf 3. V podstatě lze konstatovat, že počet cizinců s trvalým nebo dlouhodobým pobytem v ČR s malými výkyvy roste v celém sledovaném období, od r. 2008 osciluje kolem hodnoty cca 430 tisíc osob. Obr. č. 3: Vývoj počtu cizinců v ČR, 1993-2011
Zdroj: ČSÚ, on-line, [cit. 16.8.2013], http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz_pocet_cizincu
Podle údajů MV ČR4 k 30. 6. 2013 byli v České republice zastoupeni cizinci s povoleným přechodným či trvalým pobytem ze všech kontinentů. Následující tabulka 2 zahrnuje nejvíce zastoupené národnosti.
4
MV ČR, Cizinci 3. zemí se zaevidovaným povoleným pobytem na území České republiky a cizinci zemí EU + Islandu, Norska, Švýcarska a Lichtenštejnska se zaevidovaným pobytem na území České republiky k 30. 6. 2013,
Tab. č. 2: Cizinci v ČR podle země původu
cizinci celkem cizinci celkem Ukrajina Slovensko Vietnam Ruská federace Polsko Německo
Pobyt k k 30.6.2013 přechodný trvalý celkem 214 349 224 287 438 636 47 145 62 171 109 316 53 343 34 819 88 162 15 671 41 516 57 187 17 466 15 921 33 387 8 657 10 668 19 325 13 503 4 476 17 979
% 100 24,9 20,1 13,0 7,6 4,4 4,1
5
Zdroj: MVČR , vlastní dopočty
Cizinci jsou v České republice rozmístěni nerovnoměrně, jak vyplývá z tabulky 2. Cizinci se koncentrují do velkých měst, která jsou ekonomickými, sociálními, kulturními a vzdělávacími centry, a jejich okolí. Zcela dominantní je v tomto smyslu postavení Prahy, kde jsou zastoupeni v podstatě cizinci všech národností v ČR. Z blízkosti Prahy pak profitují přilehlé okresy Středočeského kraje (zejm. Praha – východ a Praha – západ). Dalším významným místem koncentrace cizinců ve Středočeském kraji je okres Mladá Boleslav, jako centrum prosperujícího automobilového průmyslu. Cizinci se soustřeďují také v dalších velkých městech ČR - v Brně, Plzni, Ostravě a jejich okolí. Výrazněji jsou cizinci zastoupeni také v Ústeckém kraji, což ovlivňuje do značné míry vietnamská komunita, či v Karlovarském kraji (Vietnamci a Rusové)6. Tab. č. 3: Cizinci se zaevidovaným povoleným pobytem v krajích ČR k 31.10.2012
kraj Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský
počet osob 165 519 57 234 14 879 24 060 18 788 30 894 16 771 13 506 11 251 7 865 37 344 9 918 8 006 23 188
podíl v % 37,7 13,0 3,4 5,5 4,3 7,0 3,8 3,1 2,6 1,8 8,5 2,3 1,8 5,3
on-line, [cit. 19.8.2013] http://www.mvcr.cz/clanek/cizinci-s-povolenympobytem.aspx?q=Y2hudW09MQ%3d%3d 5 MV ČR, Cizinci 3. zemí se zaevidovaným povoleným pobytem na území České republiky a cizinci zemí EU + Islandu, Norska, Švýcarska a Lichtenštejnska se zaevidovaným pobytem na území České republiky k 30. 6. 2013, on-line, [cit. 19.8.2013] http://www.mvcr.cz/clanek/cizinci-s-povolenympobytem.aspx?q=Y2hudW09MQ%3d%3d 6 Podle údajů z veřejné databáze ČSÚ (k 31.12.2011).
ČR
439 223
100,0
Zdroj MV ČR, online, [cit. 16.8.2013], pobytem.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d, vlastní dopočty
http://www.mvcr.cz/clanek/cizinci-s-povolenym-
2.1.2 Trh práce Trh práce je v České republice regionální diferencován, na jedné straně existují regiony, které vykazují velmi dobré charakteristiky trhu práce, na straně druhé jsou zde dlouhodobě problémová území, která se potýkají s celou řadou ekonomických a na ně navazujících sociálních problémů. Následující graf zachycuje míru ekonomické aktivity v ČR, od jejího vzniku do současnosti, tj. v letech 1993-2012. Lze konstatovat, že míra ekonomické aktivity se s malými výkyvy pozvolna snižuje, v posledních 5 letech osciluje kolem hodnoty 58,5 %. Ekonomická aktivita mužů je v celém sledovaném období vyšší než u žen, ale zatímco u mužů neustále klesá, u žen od r. 2010 mírně stoupá. Obr. č. 4: Vývoj míry ekonomické aktivity v ČR, 1993-2012, v % 73,0 68,0 63,0
celkem muži
58,0
ženy 53,0 48,0
Zdroj: Vlastní graf podle údajů ČSÚ
7
Tento ukazatel je regionálně diferencován, jak zachycuje tabulka X. Dlouhodobě nejvyšších hodnot dosahuje míra ekonomické aktivity v hl. m. Praze, a to jak celkově, tak u mužů i u žen. Nad celorepublikovým průměrem se pohybuje míra ekonomické aktivity ve Středočeském, Plzeňském a Karlovarském kraji, Jihomoravský kraj dosahuje průměru ČR. Nejnižší mírou ekonomické aktivity se vyznačuje kraj Vysočina, celkově lze konstatovat, že tento ukazatel dosahuje nižších hodnot na Moravě. Porovnáme-li míru ekonomických aktivity podle pohlaví, opět nejvyšších hodnot dosahují hl. m. Praha a Středočeský kraj, naopak nejnižší hodnoty mají u mužů Moravskoslezský a Královéhradecký kraj, u žen pak Ústecký kraj a Vysočina.
7
ČSÚ (2013): Trh práce v ČR 1993-2012, on-line [cit. 16.8.2013] http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/kapitola/3103-13-r_2013-404
Tab. č. 4: Míra ekonomické aktivity v krajích ČR v r. 2012
kraj Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský ČR Zdroj: ČSÚ
Míra ekonomické aktivity v % celkem muži ženy 61,9 71,6 52,9 60,4 69,1 52,1 57,8 66,5 49,4 59,5 68,8 50,4 60 68,9 51,4 56,8 66,8 47,1 57,6 67,3 48,4 57,8 65,6 50,3 58,5 67,3 50,1 56,8 65,8 48,1 58,6 68,3 49,5 57,3 65,8 49,3 57,5 66,9 48,8 57,2 65,4 49,4 58,6 67,7 50
8
Pracovní síla v ČR je relativně vzdělaná; vzdělanostní struktura obyvatel starších 15 let podle nejvyššího dosaženého vzdělání se během 20ti let poměrně značně změnila, jak lze vidět z následujícího grafu. Došlo ke zdvojnásobení podílu osob s vysokoškolským vzděláním a zároveň k výraznému snížení osob pouze se základním vzděláním nebo bez vzdělání. K těmto pozitivním změnám přispěly nejen společenské změny a s nimi spojená větší otevřenost a dostupnost vzdělávání, ale i generační výměna. Obr. č. 5: Vzdělanostní struktura obyvatel ČR starších 15 let, 1993 a 2012 100% 90% 80%
Vysokoškolské
70% 60%
Střední s maturitou
50% Střední bez maturity
40% 30%
Základní vzdělání a bez vzdělání
20% 10% 0% 1993 Zdroj: vlastní graf podle údajů ČSÚ
8
2012 9
ČSÚ (2013): Trh práce v ČR 1993-2012, on-line [cit. 16.8.2013] http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/kapitola/3103-13-r_2013-404
I když celkově dochází ke zlepšování vzdělanostní struktury obyvatel České republiky, i v této oblasti se projevují poměrně výrazné regionální rozdíly. Nejvyšší podíl osob vysokoškolsky vzdělaných vykazuje hl. m. Praha, s odstupem následovaná Jihomoravským krajem. Naopak nejnižší podíly vysokoškolsky vzdělaných vykazují dlouhodobě kraje Ústecký a Karlovarský. K nejvýznamnějším charakteristikám trhu práce patří nezaměstnanost. Situace na trhu práce v ČR je v současnosti ovlivněna doznívající recesí, která následovala po krizi v r. 2008. Vývoj míry obecné nezaměstnanosti podle údajů ČSÚ ukazuje následující graf. Obr. č. 6: Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR, 1993-2012 11,0 10,0 9,0 8,0 7,0 6,0
celkem
5,0
muži
4,0
ženy
3,0 2,0
Zdroj: vlastní graf podle údajů ČSÚ
10
Z grafu je patrná dlouhodobě vyšší míra nezaměstnanosti žen. Míra obecné nezaměstnanosti relativně rychle rostla ve druhé polovině 90. let a dosáhla svého vrcholu v r. 2000. Pak začala pomalu klesat s výrazným snížením v r. 2008, v současnosti se pohybuje na úrovni cca 7 %. Také tento ukazatel je výrazně regionálně diferencovaný, s velkými rozdíly nejen na úrovni krajů, ale zejména na úrovni okresů. Podle údajů MPSV11 bylo v červenci 2013 v ČR celkem 551 096 uchazečů o zaměstnání, z toho je 537 265 dosažitelných. Podíl žen na celkovém počtu uchazečů činil 50,9 % a v evidenci bylo 61 721 osob se zdravotním postižením (11,2 % z celkového počtu nezaměstnaných). Absolventi škol a mladiství se podíleli na celkové nezaměstnanosti 5,3 %. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných (více 12
9
ČSÚ (2013): Trh práce v ČR 1993-2012, on-line [cit. 16.8.2013] http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/kapitola/3103-13-r_2013-10100 10 ČSÚ (2013): Trh práce v ČR 1993-2012, on-line [cit. 16.8.2013] http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/kapitola/3103-13-r_2013-401 11 MPSV, Statistiky nezaměstnanosti za červenec 2013 on-line[cit. 16.8.2013], http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes
měsíců) na celkovém počtu nezaměstnaných ve 2. čtvrtletí 201312 činil 39 %, podíl uchazečů starších 50 let 27 %. Průměrný věk uchazeče o zaměstnání byl 39,3 let. Regionální diferenciaci nezaměstnanosti lze odvodit z následujícího kartogramu. Jako nejproblematičtější z hlediska nezaměstnanosti se jeví Ústecký kraj a vybrané okresy Moravskoslezského kraje (Ostrava-město, Karviná, Bruntál). Naopak Praha, a její zázemí, tj. okresy Praha- východ a Praha-západ se vyznačují nízkou nezaměstnaností, dále také okresy Mladá Boleslav, Plzeň-jih, Pelhřimov a Prachatice. Obr. č. 7: Podíl nezaměstnaných na počtu obyvatel k 31.7.2013
Zdroj: MPSV
13
Také dlouhodobá nezaměstnanost je regionálně poměrně významně rozdílná. Nejvyšší podíl osob nezaměstnaných více než 12 měsíců na celkovém počtu nezaměstnaných vykazoval ve 2. čtvrtletí 2013 kraj Ústecký (44,6 %) a Moravskoslezský (43,6 %). Více než 40% podíl se objevil v krajích Olomouckém, Jihomoravském, Karlovarském a v Kraji Vysočina. Nejnižší hodnotu dosahoval této ukazatel v hl. m. Praze (29,5 %)14 a v krajích Jihočeském a Královéhradeckém (shodně 32,6 %)15. 12
MPSV, Statistiky nezaměstnanosti za 2.čtvrtletí 2013 on-line[cit. 16.8.2013], http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt 13 MPSV, Statistiky nezaměstnanosti za červenec 2013, on-line[cit. 16.8.2013], http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes 14 MPSV, Statistiky nezaměstnanosti za 2.čtvrtletí 2013, on-line [cit. 16.8.2013], http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt, vlastní dopočty 15 MPSV, Statistiky nezaměstnanosti za 2.čtvrtletí 2013, on-line [cit. 16.8.2013], http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt, vlastní dopočty
Průměrný věk uchazeče o zaměstnání se po ve 2. čtvrtletí pohyboval v rozmezí 38,7-40,0 let, přičemž nejvyšší byl v Moravskoslezském a naopak nejnižší v Ústeckém kraji. Tomu odpovídá i zastoupení uchazečů starších 50 let, nejvyšší, s hodnotou 28,8 %, v Moravskoslezském kraji a nejnižší v Ústeckém kraji (24,5 %). Situaci na trhu práce lze charakterizovat také pomocí volných pracovních míst. Graf X naznačuje vývoj počtu uchazečů o práci ve srovnání s volnými pracovními místy v ČR. V podstatě lze vidět „rozvírání nůžek“ mezi počtem volných pracovních míst a počtem uchazečů, a to zejména po r. 2008. Obr. č. 8: Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst
600
500
osoby, místa v tis.
400 uchazeči o zaměstnání
300
200
volná pracovní místa
100
0
Zdroj: MPSV
16
K nárůstu počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo dochází na úrovni celé ČR, nicméně i tento ukazatel je poměrně výrazně regionálně diferencovaný. V červenci 2013 připadalo v České republice na 1 volné pracovní místo 12,3 uchazeče. Nejhorší hodnoty tohoto ukazatele vykazovaly kraje Olomoucký (27,7 uchazeče na 1 VPM), Vysočina (25), Jihomoravský (23,2) a Ústecký (21,1), naopak nejnižší hodnoty dosahovalo hl. m. Praha (4,5) a dále kraje Plzeňský a Liberecký (oba shodně 8,1). Vzhledem k pokračující recesi nelze předpokládat výraznější změny z hlediska tohoto ukazatele. Podle MPSV17 lze na trhu práce v ČR identifikovat následující problémy: 16
Nízká míra zaměstnanosti a rostoucí míra nezaměstnanosti Nízká míra zaměstnanosti osob ve věku 55-64 let v ČR, především žen Rostoucí míra nezaměstnanosti mladých lidí do 25 let v ČR Vysoká míra nezaměstnanosti nízkokvalifikovaných osob v ČR Nízká míra zaměstnanosti žen, především těch, které pečují o malé děti či žen ve vyšším věku
Převzato z MPSV, Statistiky nezaměstnanosti za červenec 2013, on-line [cit. 16.8.2013], http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes 17 MPSV (2013).OP Zaměstnanost, verze z 28.6.2013, str. 8-21
Nedostatečné podmínky pro slaďování pracovního a soukromého života v ČR Diskriminace na trhu práce, vertikální a horizontální segregace a rozdíl v odměňování žen a mužů Nízká úroveň znalostí, dovedností a kompetencí pracovníků Nesoulad mezi kvalifikační úrovní pracovní síly a požadavky trhu práce Malá uplatnitelnost a nízká zaměstnanost osob sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených na trhu práce Kvalita systému dalšího vzdělávání je nedostatečná Kapacita institucí trhu práce je nízká a poskytované služby neodpovídají zcela potřebám klientů Nastavení a dostupnost sociálních služeb neodpovídá potřebám osob vyloučených nebo vyloučením ohrožených pro jejich zařazení na trh práce Sociální ekonomika není dostatečně rozvinuta a neodpovídá tak potřebám osob sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených Nedostatečné zapojení místních samospráv a místních aktérů do prevence a řešení problémů v oblasti sociálního začleňování Nevyužívání potenciálu sociálních inovací v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování a veřejné správy
Nedostatečné využívání existujících zahraničních zkušeností v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování a veřejné správy
2.1.3 Ekonomika státu Česká republika je země s relativně malým trhem a velkou otevřeností ekonomiky, která je spojena s vysokou subdodavatelsky podmíněnou závislosti na úspěšnosti především německého hospodářství18. Česká ekonomika v současnosti prochází recesí. I když poslední údaje Českého statistického úřadu vyvolávají mírný optimismus z hlediska překonání důsledků hospodářské krize, Národní program reforem 2013 předpokládá mírný růst HDP o 1,2 % až v r. 2014. Česká republika v rámci EU se řadí spíše k méně vyspělým státům, HDP/obyv. v PPS se pohybovalo v r. 2011 na úrovni 80 % průměru EU19. Vývoj HDP charakterizuje následující graf, z něhož je patrný pokles a následná stagnace české ekonomiky po r. 2008.
18
MMR (2013). Strategie regionálního rozvoje ČR 2014-2020, str. 7 ČSÚ. Statistická ročenka ČR 2012 (mezinárodní srovnání) on-line [cit.17.8.2013] http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/0001-12-r_2012-2800 19
Obr. č. 9: Vývoj HDP v mld. Kč, b.c. 4 500,0 4 000,0 3 500,0 3 000,0 2 500,0 2 000,0 1 500,0 1 000,0 500,0 0,0
Zdroj: Vlastní graf podle údajů ČSÚ
20
I v rámci relativně malé ČR existují území (kraje), která jsou ekonomicky výkonnější než ostatní, což je ovlivněno působením řady faktorů, navázaných na místní, specifické podmínky, historii vývoje ekonomiky daného území a jeho schopnost reagovat na vnější podněty (inovace)21. Významnou roli pro regionální ekonomiku pak sehrávají velká města jako centra výzkumu a vývoje (VaV), inovací, vzdělání, kultury, služeb. Diferenciaci krajů České republiky lze dokumentovat na vybraných ekonomických ukazatelích – HDP na 1 obyvatele (2011), které vyjadřuje celkovou ekonomickou úroveň, objem přímých zahraničních investic (kumulovaná data k 31.12.2011) na 1 obyvatele, který naznačuje investiční atraktivnost regionu, a čistý disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele (2011), pomocí něhož lze charakterizovat „životní“ úroveň domácností. V tabulce jsou uvedeny procentuální podíly těchto ukazatelů v jednotlivých krajích vůči celorepublikové hodnotě. Poslední sloupec pak ukazuje úroveň HDP/obyv. krajů ČR vůči průměru EU27.
20
ČSÚ. Česká republika: hlavní makroekonomické http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/statistiky 21 MMR (2013). Strategie regionálního rozvoje ČR 2014-2020, str. 9
ukazatele
on-line
[cit.17.8.2013]
Tab. č. 5: Vybrané ekonomické ukazatele v krajích ČR, 2011 Kraj Praha
HDP/obyv. v %, PZI/obyv.v %, ČDDD/obyv. v %, ČR=100 ČR=100 ČR=100
HDP/obyv., v %, EU27=100
214,8
442,3
131,3
172,3
Středočeský
88,2
87,0
108,6
71,6
Jihočeský
84,4
61,1
95,1
68,0
Plzeňský
89,0
56,9
98,6
68,0
Karlovarský
70,8
28,4
90,2
57,6
Ústecký
80,0
46,0
89,8
66,4
Liberecký
76,2
58,4
94,0
59,5
Královéhradecký
86,2
37,6
94,4
68,5
Pardubický
81,1
44,8
93,0
62,9
Vysočina
82,1
42,5
94,7
64,9
Jihomoravský
92,9
59,8
97,0
74,5
Olomoucký
76,5
21,2
90,6
60,1
Zlínský
84,5
37,0
93,5
66,8
61,4
92,7
65,9
Moravskoslezský 86,9 22 23 24 Zdroj: ČSÚ , ČNB , SRR , vlastní dopočty
Z údajů tabulce vyplývá dominantní postavení hl. města Prahy, které je ve všech ukazatelích nejlepší, s velkým odstupem je následované Středočeským, Jihomoravským a Plzeňským krajem. Naopak nejhorší hodnoty (a to dlouhodobě) vykazují kraje Karlovarský, Ústecký a Olomoucký. Výjimečné postavení Prahy je, podle Strategie regionálního rozvoje 2014-2020, ovlivněno následujícími faktory25: – –
– – – –
Praha je centrální městský region, se všemi jeho vlastnostmi (tj. vysoce urbanizovaný prostor, s vysokou hustotou zalidnění), území regionu je vymezeno hranicemi města, nezahrnuje ani bezprostřední okolí, které je jeho spádovou oblastí. Díky denní dojížďce přispívá Středočeský kraj k vysoké ekonomické výkonnosti Prahy, jedná se o region s koncentrací hrubé přidané hodnoty, vytvořené sektorem vlády; koncentrací většiny bonitních odvětví služeb (peněžnictví, pojišťovnictví, telekomunikace), je zde soustředěn významný podíl mezinárodně akceptovaných vědecko-výzkumných institucí a vysokých škol, jsou zde lokalizovány ústředí zahraničních a nadnárodních firem s celostátní působností, zahrnuje vysoký podíl cizinců žijících a pracujících v Praze (37,7 % všech cizinců se zaevidovaným pobytem v ČR).
Pokud jde o odvětvovou strukturu hospodářství, významnou roli v české ekonomice sehrává zejména zpracovatelský průmysl, přičemž dominantní postavení má průmysl automobilový a na něj navazující
22
ČSÚ on-line [cit.10.6.2013] http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.presmsocas, ČNB on-line [cit.17.8.2013] http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/pzi/ 24 MMR (2012). Strategie regionálního rozvoje ČR 2014-2020, str. 10 25 MMR (2012). Strategie regionálního rozvoje ČR 2014-2020, str. 9 23
obory. Nicméně i v odvětvové struktuře existují poměrně významné regionální disparity, které lze ilustrovat strukturou zaměstnanosti v krajích ČR. Tab. č. 6: Struktura zaměstnanosti podle sektorů NH v krajích ČR, 2011 Kraj
zaměstnanost podle sektorů NH v % zem., lesn. a rybář.
průmysl
stavebnictví
služby
Praha
0,3
9,4
7,7
82,6
Středočeský
2,8
27,2
8,6
61,4
Jihočeský
5,4
31,2
10,6
52,8
Plzeňský
4,9
33,1
9,5
52,4
Karlovarský
2,6
31,0
8,6
57,9
Ústecký
2,5
32,6
11,3
53,6
Liberecký
2,1
40,4
8,9
48,6
Královéhradecký
4,2
32,1
8,8
54,9
Pardubický
4,6
35,8
9,0
50,6
Vysočina
5,6
36,3
8,5
49,6
Jihomoravský
2,9
27,2
8,7
61,2
Olomoucký
3,5
32,4
8,8
55,2
Zlínský
3,0
38,8
9,6
48,6
Moravskoslezský 26 Zdroj: ČSÚ , vlastní dopočty
2,0
36,3
7,3
54,3
Z tabulky vyplývá odlišnost struktury zaměstnanosti v Praze, kterou lze charakterizovat vysokým podílem zaměstnaných ve službách. Více než 60% podíl zaměstnaných ve službách vykazuje Středočeský a Jihomoravský kraj (vliv krajského města Brna, 2. největšího města v ČR podle počtu obyvatel). Vysokým zastoupením průmyslu ve struktuře zaměstnanosti se vyznačují kraje Liberecký a Zlínský. Nejvyšším podíl zaměstnaných v zemědělství mají kraje Vysočina a Jihočeský. Strategie regionálního rozvoje pro období 2007-2013 rozdělovala kraje České republiky podle hospodářské výkonnosti, dlouhodobého socioekonomického vývoje a míry koncentrace aktivit a geografické polohy do tří základních kategorií: – – –
rozvíjející se regiony: Praha, Středočeský, Plzeňský a Jihomoravský kraj; regiony s průměrnou nebo nižší dynamikou rozvoje: Jihočeský, Královehradecký, Pardubický, Vysočina, Zlínský a Liberecký kraj; zaostávající nebo jinak problémové regiony: Karlovarský, Olomoucký, Ústecký a Moravskoslezský kraj.
Pro období 2014-2020 byly kraje v rámci SRR27 hodnoceny z hlediska své konkurenceschopnosti: – –
26
komplexně konkurenceschopné regiony - Praha, Středočeský a Jihomoravský kraj, regiony s možností rychlé akcelerace konkurenceschopnosti - Pardubický kraj,
ČSÚ. Vybrané ukazatele krajů 2011. on-line [cit.17.8.2013] http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/krajkapitola/321011-12-r_2012-28 27 MMR (2012). Strategie regionálního rozvoje ČR 2014-2020, str. 22-23
– – – –
regiony se slabým transferem znalostí do ekonomiky - Olomoucký a Zlínský kraj inovativní, avšak celkově průměrné regiony - Kraj Vysočina, komplexně nekonkurenceschopné regiony - Ústecký a Karlovarský kraj, regiony s nejednoznačnými atributy konkurenceschopnosti – Jihočeský, Plzeňský, Liberecký, Královéhradecký, Moravskoslezský kraj.
Tato klasifikace regionů ukazuje na problémovost některých krajů České republiky z hlediska jejich dalšího dlouhodobého ekonomického rozvoje. Jedná se zejména o kraje Ústecký, Karlovarský a Olomoucký.
2.1.4 Dynamika podnikatelských aktivit Dynamika podnikatelských aktivit nejen v ČR souvisela a souvisí s makroekonomickým vývojem. Paradoxně ve sféře trhu práce sehrála hospodářská krize „pozitivní“ vliv na vývoj míry podnikatelských aktivit v ČR. Podle analýzy a údajů ČSÚ (2013, str. 2) zcela neplatí teze o tom, že počty těchto firem narůstají s růstem ekonomické aktivity. Naopak: skutečnost, kdy zejména lidé ze skupiny sebezaměstnávajících zanechávali svého podnikání, byla v ČR spojena s nástupem konjunktury - segment velkých a zčásti i středních firem byl nastartováním silného růstu ekonomiky schopen absorbovat pracovníky formou zaměstnaneckého poměru. Mezi roky 2004-2006 ubylo z nejmenších firem 105 tis. zaměstnaných osob, zatímco v ostatních větších firmách segmentu, ale i mimo něj, se zaměstnanost zvyšovala. Naproti tomu v krizovém roce 2009, ale i v roce 2010, přibylo v úhrnu 47 tis. zaměstnaných osob, díky 50tisícovému přírůstku osob samostatně výdělečně činných. Ostatní velikostní skupiny firem pracovní místa redukovaly. Za celý segment tak došlo mezi lety 20082010 k úbytku počtu zaměstnaných osob o 64 tisíc. Plyne z toho, že mnoho pracovníků tak v dobách nepříznivého vývoje ekonomiky využívá samostatného podnikání jen jako „náhražky“ nedostatečného uplatnění na trhu práce ve formě regulérního zaměstnaneckého poměru. Tento faktický „únik“ do podnikání přitom není spojen s odpovídajícím růstem produktu. Tab. č. 7: Ekonomické subjekty podle vybraných právních forem (stav k 31. 12.)
Rok
Celkem
státní podniky
z toho vybrané právní formy soukromí podnikatelé akciové podnikající dle společnosti živnostenského zákona
2000 2 050 770 1 117 14 092 1 471 291 2002 2 223 745 995 15 260 1 607 151 2003 2 325 977 899 15 903 1 671 031 2004 2 352 601 803 16 403 1 674 595 2005 2 388 490 746 17 031 1 681 042 2006 2 430 481 668 18 093 1 697 888 2007 2 481 863 602 20 455 1 719 543 2008 2 552 149 526 22 700 1 747 020 2009 2 570 611 420 23 312 1 806 370 2010 2 637 551 358 23 991 1 842 965 2011 2 703 444 308 24 667 1 877 035 Zdroj: ČSÚ (2013), http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/0001-12-r_2012-1200
Poměrně velkou skupinou osob, která se podílí na zaměstnanosti segmentu malých a středních firem, je tvořena relativně širokým spektrem osob pracujících s různými statuty zaměstnanosti. Zahrnuje kromě osob samostatně výdělečně činných (OSVČ, tj. fyzických osob s IČ) také pracující majitele obchodních společností (tj. zejména veřejných obchodních společností, komanditních společností a společností s ručením omezeným), kteří nejsou ke společnosti v pracovním poměru a pro které je práce ve firmě jejich hlavní činností. Kromě nich patří do této skupiny také spolupracující členové domácnosti a skupina zaměstnanců, pracujících na dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Počty zaměstnanců převažují, přesto však podíl OSVČ spolu se zmíněnými majiteli obchodních společností, spolupracujícími členy domácností a lidmi pracujícími na dohody tvoří téměř třetinu celkového počtu zaměstnaných osob v malých a středních firmách v ČR. V roce 2003 přesáhl jejich počet třetinu (33,3 % celkově zaměstnaných), v roce 2010 klesl na 30,6 %. Nejnižší byl tento podíl v roce 2007 (27,9 %), jak je zřejmé z tabulky 9. Tab. č. 8: Počty osob samostatně výdělečně činných, pracujících majitelů obchodních společností, spolupracujících členů domácnosti, zaměstnanců na dohodu o provedení práce a pracovní činnosti v malých a středních firmách v ČR (v tis. osob) 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
891
856
746
722
736
744
774
794
Celkem Zdroj: ČSÚ (2013)
Tab. č. 9: Podíly skupiny osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), pracujících majitelů obchodních společností, spolupracujících členů domácnosti, zaměstnanců na dohodu o provedení práce a pracovní činnosti na celkovém počtu zaměstnaných osob v malých a středních firmách (v %, rozdíly za roky 2003-2010 a 2003-2007 v procentních bodech)
Celkem
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
33,3%
32,3%
28,9%
28,0%
27,9%
28,0%
29,8%
30,6%
Zdroj: ČSÚ (2013)
změna podílu 2003-2010 -2,7 p.b.
změna podílu 2003-2007 -5,4 p.b.
Tab. č. 10: Vzniklé a zaniklé ekonomické subjekty podle převažující činnosti 2008 Sekce CZ-NACE
vzniklé
zaniklé
2009 vzniklé
zaniklé
2010 vzniklé
zaniklé
2011 vzniklé
zaniklé
Celkem 116 367 50 103 117 288 100 865 120 475 58 910 117 652 52 485 A Zemědělství, lesnictví a rybářství 3 490 1 731 5 907 48 905 6 357 1 271 5 627 1 684 B Těžba a dobývání 21 18 37 25 39 12 34 18 C Zpracovatelský průmysl 9 873 6 274 11 069 6 385 11 708 5 809 12 541 6 184 D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 288 23 1 069 22 1 334 73 68 28 E Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi 1 025 249 794 236 854 193 625 234 F Stavebnictví 14 064 5 484 13 868 5 645 11 708 5 302 11 259 6 330 G Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel 30 688 16 059 26 151 15 345 28 583 14 552 27 047 15 363 H Doprava a skladování 1 918 1 648 1 871 1 850 1 593 1 544 1 541 1 662 I Ubytování, stravování a pohostinství 4 479 3 407 4 892 2 904 4 794 2 839 4 588 3 359 J Informační a komunikační činnosti 3 381 1 030 4 005 861 3 757 821 1 430 771 K Peněžnictví a pojišťovnictví 1 011 627 1 462 4 874 1 833 12 661 5 521 2 503 L Činnosti v oblasti nemovitostí 14 470 1 550 12 125 1 652 11 440 1 515 9 658 1 690 M Profesní, vědecké a technické činnosti 11 714 6 392 10 833 6 066 14 804 5 518 12 461 5 834 N Administrativní a podpůrné činnosti 1 225 1 062 730 1 128 802 1 003 2 036 1 032 O Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 63 18 76 32 58 22 29 108 P Vzdělávání 1 650 631 1 175 597 1 244 553 1 246 616 Q Zdravotní a sociální péče 987 514 950 527 1 141 744 1 254 627 R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 2 564 613 2 124 631 2 510 634 2 537 711 S Ostatní činnosti 8 915 2 590 9 602 2 550 9 856 3 020 9 762 2 342 T Činnosti domácností jako zaměstnavatelů; činnosti domácností produkujících blíže neurčené výrobky a služby pro vlastní potřebu 3 U Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů 3 2 39 2 3 nezařazeno 4 538 183 8 543 591 6 058 824 8 385 1 389 Zdroj: ČSÚ (2013), http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/0001-12-r_2012-1200
Míra nové podnikatelské aktivity v ČR dosáhla v roce 2011 hodnoty 7,64%. Jinými slovy, z tisíce dospělých v produktivním věku se do nové podnikatelské aktivity pouští v ČR v průměru 76 lidí. V porovnání s rokem 2006, kdy byla nová podnikatelská aktivita na úrovni 7,85 %, došlo k jejímu velmi malému poklesu o 0,21%. (Lukeš a Jakl, 2012, str. 18)
Ovlivňujícím faktorem jsou i aspekty zaměstnanosti v dané zemi. Čím větší je podíl větších organizací na celkové zaměstnanosti, tím vyšší je možné očekávat výskyt podnikatelské aktivity vykonávané pro zaměstnavatele. Zároveň čím zajímavější a lépe placená pracovní místa v existujících firmách v dané ekonomice jsou, tím vyšší jsou oportunitní náklady nezávislého podnikání. Takto je ve vyspělých zemích nezávislá podnikatelská aktivita často nahrazena podnikatelskou aktivitou, kterou jedinci vykonávají pro svého zaměstnavatele. Lze očekávat, že čím je například zaměstnávání osob více regulováno a spojeno s vyššími odvody a vyšší úrovní zaměstnaneckých jistot, tím více se budou podnikaví jedinci zdráhat vstoupit do nejistého nezávislého podnikání a raději dají přednost realizaci podnikatelských aktivit v relativním bezpečí zaměstnaneckého postavení. Více bude o podnikatelské aktivitě zaměstnanců pojednáno v kapitole Podnikatelská aktivita zaměstnanců. (Lukeš a Jakl, 2012, str. 21) Oblasti podnikatelské aktivity - V České republice je hlavním sektorem, ve kterém jsou podle reprezentativního průzkumu obyvatelstva zakládány nové firmy (Lukeš a Jakl, 2012, str. 24), služby pro koncové uživatele (37,8%). Podíl tohoto sektoru oproti roku 2006 vzrostl o více než 10%. Tento podíl je o 7% vyšší než podíl sektoru mezi zavedenými firmami a indikuje relativní růst sektoru do budoucnosti. Na druhém místě se umístil průmysl včetně stavebnictví s 34,5% podílem na nové podnikatelské aktivitě. V porovnání s rokem 2006 se nicméně podíl nové podnikatelské aktivity v průmyslu a stavebnictví snížil, a to o více než 10%. Podobně mezi zavedenými firmami tvořil průmysl a stavebnictví 43% zavedených firem. Lze tedy očekávat, že podíl zejména výrobních firem se bude v dalších letech mírně snižovat. I přesto zůstává v mezinárodním srovnání průmysl v ČR významným sektorem, ČR se umístila ze sledovaných 54 zemí na šestém místě. Podrobnější pohled na četnost podnikatelské aktivity v konkrétnějších oblastech ekonomiky udává výše uvedená tabulka dle výzkumu GEM. Z tabulky je patrné, že v nové podnikatelské aktivitě, a to jak mezi jedinci, kteří dělají konkrétní kroky k zahájení podnikání, tak mezi vlastníky-manažery mladých firem, převažují čtyři konkrétní oblasti podnikatelské aktivity. Konkrétně se jedná o kadeřnické a kosmetické služby, stavební a zednické práce, stavebně montážní práce a pojišťovnictví a finanční zprostředkování. První místo u obou skupin přitom zaujímají kadeřnické, kosmetické a masérské služby s relativní četností 7,6%, respektive 9,4% u nových podnikatelů. Pro společnost je přínosná podnikatelská aktivita všech věkových skupin. Na jedné straně jsou mladí lidé s čerstvými nápady, znalostí jazyků, počítačů a bez hypoték a dalších závazků. Na straně druhé jsou starší lidé se zkušenostmi, kontakty a finančním zázemím, v řadě zemí též s dostatečnými znalostmi IT. Z lidí zapojených do nové podnikatelské aktivity v ČR představují lidé mladší 34 let celkem 47%. V porovnání s rokem 2006 došlo přitom k výraznému růstu nové podnikatelské aktivity u nejmladší skupiny ve věku od 18 do 24 let. Relativní podíl této věkové skupiny na nové podnikatelské aktivitě je 18,7% a ČR je v tomto měřítku mezi zeměmi na 12. místě, podobná situace je například v Německu. Vyšší podíl je například v Litvě. Na růst nové podnikatelské aktivity v nejmladší skupině pravděpodobně působí několik faktorů. Jedním z nich je zhoršení uplatnitelnosti na trhu práce, zejména pro absolventy středních škol, ke kterému došlo v souvislosti s ekonomickou krizí. Podnikání se tak jeví více zajímavou alternativou. Druhým může být rozšíření internetu, mobilních aplikací a sektoru informačních a komunikačních technologií obecně, ke kterému má mladá generace blíže a dokáže v něm nacházet dobré příležitosti. Konečně mohou hrát svou roli i předměty a vzdělávací aktivity zaměřené na podnikání, které se na vysokých a částečně i na středních školách v posledních letech rozvíjejí. Oproti tomu relativně nejhůře jsme na tom u podnikatelské aktivity lidí
v předdůchodovém věku, kde je ČR v nové podnikatelské aktivitě v mezinárodním srovnání až na 43. místě. Určitý pozitivní posun v porovnání s rokem 2006 je sice možné pozorovat, přesto by se na podporu podnikatelské aktivity této věkové skupiny měla též zaměřit podpora. (Lukeš a Jakl, 2012, str. 26)
Slabá motivace k podnikání a nízká sebedůvěra znevýhodněných osob Vzhledem k motivaci GEM (Lukeš, Jakl, 2012, str. 12) klasifikuje podnikatele podle toho, jsou-li motivováni příležitostí nebo nutností. Rozdíl mezi těmito dvěma oblastmi motivace je v tom, že někteří lidé začínají podnikat, protože rozpoznali tržní příležitost, a jiní proto, že nemohou sehnat dobré pracovní místo. Toto rozdělení je pochopitelně vhodnější pro studium podnikatelů v ranějších stádiích podnikatelského procesu. Zástupci InP jsou motivováni většinou nutností. Lukeš a Jakl (2012, str. 5) tuto problematiku analyzovali i z hlediska sebedůvěry znevýhodněných osob. Naše populace má v porovnání s ostatními zeměmi nízkou sebedůvěru, pokud jde o přesvědčení, že má dovednosti, znalosti a zkušenosti potřebné pro zahájení nového podnikání. To může podvazovat podnikatelskou aktivitu v samém zárodku. Tato sebedůvěra je výrazně vyšší u mužů, u vysokoškoláků, u lidí z Prahy a Středních Čech a u domácností s vysokým příjmem. Pouze 39,2% obyvatel v ČR se domnívá (viz Lukeš a Jakl, 2012, str. 35), že má dovednosti, znalosti a zkušenosti potřebné pro zahájení nového podnikání. Tím se Česká republika umístila až na 41. místě z 54 zemí. Situace zůstává velmi podobná jako v roce 2006. Toto vlastní přesvědčení je přitom pro zahájení vlastního podnikání velmi důležité, neboť lidé, kteří si nevěří, kvůli tomu s podnikáním ani nezačnou, i když by třeba potřebné dovednosti a znalosti objektivně měli. Velký rozdíl u nás panuje mezi muži a ženami v sebedůvěře. Zatímco o svých předpokladech pro podnikání je přesvědčeno 48,4% mužů, o tomtéž je přesvědčeno pouze 29,9% žen. Výsledek je tak podobný jako v roce 2006. Tento rozdíl v sebedůvěře může do značné míry vysvětlit zřetelný rozdíl mezi podnikatelskou aktivitou mužů a žen. Z hlediska obav znevýhodněných skupin pro zahájení podnikání je podle Jetmara a kol. (2012) v dosavadních zdrojích opomíjen vztah k OPVK. Jedná se o vztah mezi podnikáním, jeho požadavky na posilování podnikavosti, na profilování odborného zaměření absolventů dle současné a očekávané poptávky na trzích práce (potřeby podnikatelské sféry). Opomenuty jsou tak vazby na vzdělávací aktivity realizované OP VpK v oblasti základního vzdělávání (podnikavost), sekundárního a terciárního vzdělávání – podpora oborů, po jejichž absolventech je poptávka na stávajícím trhu práce a lze očekávat pokračování této situace i v dalších letech (učební obory, řemesla, technické a přírodní obory VŠ) + rozvoj podnikatelských dovedností (střední a vysoké školy), podpora technických a přírodních oborů VŠ. Nedostatečně je zohledněna i sféra dalšího vzdělávání a celoživotního učení. Dle DHV a NVF (2012, str. 249) by se mělo v příštím programovém období 2014+ podporovat zakládání a rozvoj nových podniků a SVČ, podnikatelských činností OSVČ, dále také prohloubeny nástroje týkající se rozvoje poskytovatelů poradenských služeb pro začínající podnikatele. Dle MPSV (2013b) připadalo v roce 201128 na jedno volné pracovní místo 14,2 uchazeče o zaměstnání (oproti 2,5 uchazečům na jedno místo v roce 2007). Vzhledem k tomu, že při současném nízkém počtu volných pracovních míst mají problém s uplatněním na trhu práce i osoby bez znevýhodnění, představuje významnou příležitost pro začlenění osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených zpět na trh práce rozvoj sociálního podnikání a sociálních podniků. Podpora 28
Data k 31. prosinci, zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2011/Anal2011.pdf
podnikatelských dovedností rovněž obsahuje významný potenciál multiplikační tvorby dalších pracovních míst v nově vzniklých (mikro)podnicích, na která budou moci být umístěni uchazeči o zaměstnání, kteří sami nemají osobnostní předpoklady pro podnikání. Nicméně i přes některé úspěšné projekty, nelze označit rozvoj sociálního podnikání zatím za dostatečný, není plně využit jeho potenciál. Velký podíl na této situaci má malá informovanost široké veřejnosti o přínosech a podobě sociálního podnikání a rovněž nedostatečné povědomí o principech a přínosech sociálního podnikání mezi potenciálními zakladateli sociálních podniků.
Sociální podnikání v ČR dle studie TESSEA (2011, str. 18 – 19) Situaci v ČR lze stručně charakterizovat následujícím způsobem:
české pojetí sociálního podniku je široké a velký důraz kladen na to, aby ekonomický a sociální cíl (podnikání a sociální mise) byly v rovnováze, dobrý úmysl nestačí, sociální podnikání je stále podnikáním jako takovým a toto je vnímáno jako předpoklad úspěšného podniku; většina stávajících sociálních podniků v ČR se zaměřuje na zaměstnávání znevýhodněných osob (jedná se o tzv. integrační sociální podniky – WISE); řada z nich má statut chráněné dílny, tj. zaměstnává osoby se zdravotním postižením; kromě výše uvedených integračních sociálních podniků se v ČR vyskytují také sociální podniky, které poskytují obecně prospěšné služby v oblasti sociálního začleňování a místního rozvoje včetně ekologicky orientovaných činností či prodeje fair trade výrobků; nestátní neziskové organizace (dále jen NNO) sociálně podnikají (nebo by chtěly začít) v rámci své doplňkové činnosti s cílem použit zisk pro financování své hlavní obecně prospěšné činnosti/svého poslání.
Za zajímavé lze považovat také regionální rozložení sociálních podniků. Nejvíce aktivní jsou kromě Prahy hlavně Ústecký, Moravskoslezský a Zlínský kraj. Naopak Jihomoravský, Jihočeský kraj nebo kraj Vysočina v aktivitě za ostatními zatím zaostávají. Většina stávajících sociálních podniků v ČR zaměstnává osoby se zdravotním postižením, což je ovlivněno tradicí a poměrně jasně vymezenými nástroji i statutem tohoto typu znevýhodnění oproti jiným typům. Můžeme se však stále častěji setkat také s podniky, které zaměstnávají Romy, mladé lidi, kteří opustili dětské domovy, lidi bez domova, lidi s drogovou minulostí atd. Věříme, že tento trend (zaměstnávání lidí se znevýhodněním sociálním, ne „jen“ tím zdravotním) je v ČR na vzestupu. Sociální podniky v ČR nabývají rozličných právních forem. Nelze jednoznačně říct, která z nich je nejvýhodnější. Vždy totiž záleží na konkrétních podmínkách, typu poskytovaných služeb/výrobků či na přístupu zakladatelů. Obecně lze konstatovat, že sociální podnikatelé v ČR (nebo většina z nich) pochází buď z podnikatelského prostředí (tzn., že již dříve podnikali a rozhodli se začít podnikat „jinak“, společensky prospěšně) nebo z neziskového prostředí (tzn., že dříve pracovali v nějaké nestátní neziskové organizaci). Podle toho, z jakého prostředí pocházejí, pak mohou narážet při realizaci svého podnikatelského plánu na specifické problémy. Sociální podnikatelé, kteří se etablovali z řad „normálních“ podnikatelů, se většinou velmi dobře orientují v podnikatelském prostředí, umí pracovat s podnikatelským i finančním plánem, mohou disponovat kapitálem ze svých dřívějších podnikatelských aktivit, který nyní použijí např. jako vstupní investici do nové podnikatelské aktivity anebo jej pak použijí jako „polštář“, když nastanou horší časy (hospodářská krize apod.). Jako další
výhodu bychom mohli uvést také fakt, že tito podnikatelé většinou umí jednat s bankami, mají již navázány ve svém okolí kontakty, známosti apod., kterých mohou i nadále využívat. Problémy u tohoto typu podnikatelů pak však nastávají zejména v oblasti práce s cílovou skupinou (spočívá-li jejich podnikání v zaměstnávání znevýhodněných osob) anebo obecně v oblasti naplňování a udržení sociální mise jejich podnikání. U sociálních podnikatelů, kteří pocházejí z neziskového sektoru, nastává problém opačný. Tito lidé se většinou vyznačují velmi profesionální prací s cílovou skupinou, mají navázány kontakty s ostatními pomáhajícími organizacemi, umí si na svou činnost napsat projekt, umí zdůvodnit potřeby cílových skupin. V podnikatelském prostředí se však příliš neorientují, nemají navázány potřebné kontakty, nedisponují finančním kapitálem, který by mohli pro své podnikatelské aktivity využít, ať už na vstupní investice nebo jako rezervu. Dále se stává, že podceňují význam podnikatelského plánu, tzn., že analýzu trhu, marketingový plán, analýzu bodu zvratu, analýzu konkurence, investiční záměr, finanční plán, plán cash flow atd. buď zpracovány vůbec nemají anebo mají tyto dokumenty zpracovány nekvalitně. Pro oba typy podnikatelů a pro jejich úspěšné podnikání platí:
aby ekonomický i sociální cíl byly v rovnováze, oba cíle jsou totiž stejně důležité; mít dobrý nápad, jenž „vyplní díru“ na trhu, vzbudí zájem zákazníků, a který je v souladu s posláním organizace a je založený na jejích silných stránkách.
2.1.5 Podpora pro začínající podnikatele a SP 2.1.5.1 Vymezení odpovědností a kompetencí na národní úrovni V současnosti platní dokumenty se problematikou sociálního a inkluzivního podnikání zabývají obvykle jen okrajově. Tato problematika však nabývá na významu vzhledem k přetrvávajícím problémům na trhu práce. Tento text se zaměřuje na dokumenty a strategie na úrovni vlády a ústředních orgánů státní správy připravovaných pro další programovací období. V analýze TESSEA (2011, str. 26) je zdůrazněno, že sociální podnikání je s ohledem na svou trojí prospěšnost spíše problematika mezirezortního charakteru. Reálná podpora sociální ekonomiky ze strany státu je blokována kompetenční nevyjasněností, pod koho toto průřezové téma spadá. Každý rezort má na starosti mnoho agend a nechce se mu přibírat si nové povinnosti. Na mnoha jednáních jsme se setkávali s přístupem, že se jedná o dobrou věc, která by obecně mohla pomoci, ale doporučili nám vždy obrátit se na jiný rezort. Jedná se o nové, sociálně inovativní téma, které „není nikomu přiděleno“ a nikdo si ho nechce dobrovolně přidat mezi své kompetence. Tato situace již řadu let výrazně snižuje šanci sociálního podnikání na rozvoj s podporou státu. Sociální ekonomika se týká jak Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV; společenská prospěšnost), tak Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO; ekonomická prospěšnost) či Ministerstva pro místní rozvoj (MMR; místní prospěšnost. Problematikou sociálního podnikání se zabývá také Úřad vlády ČR, resp. Rada vlády pro nestátní neziskové organizace a Agentura pro sociální začleňování.
Na vládní úrovni byla v r. 2011 přijata Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR 2012-2020. I když přímo neuvádí podporu sociálního a inkluzivního podnikání, v části této strategie věnované trhu práce je tato problematika zohledněna zejména ve vazbě na harmonizaci rodinného a pracovního života, zapojení osob ohrožených inkluzí na trh práce či využití kvalifikovaných migrantů. Další významným dokumentem je Národní program reforem České republiky 2013: růst – konkurenceschopnost – prosperita (NPR). V části věnované trhu práce29 se uvádí, že vláda bude podporovat integrační sociální podniky jako součást systému APZ, v rámci sociální začleňování a boje s chudobou „pokračuje vláda v úsilí o začleňování osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených do společnosti, a to jak prostřednictvím inklusivního trhu práce, tak skrze zvyšování dostupnosti, kvality a udržitelnosti základních zdrojů a služeb včetně důstojného příjmu, bydlení a vzdělání“.30 Podpora podnikání patří v České republice do gesce Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Toto ministerstvo zpracovává strategie a programy podpory, včetně podpory ze SF EU. Na konci roku 2012 byla předložena Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014–2020 (předchozí koncepce problematiku sociálního a inkluzivního podnikání nezohledňovala). Sociální podnikání je zde obecně zmíněno v rámci strategické priority č. 1 – Kultivace podnikatelského prostředí, rozvoj poradenských služeb a vzdělávání pro podnikání. „V rámci této strategické priority budou mimo jiné podpořeny i projekty malých a středních podnikatelů orientované na kultivaci českého podnikatelského prostředí. V této souvislosti bude tedy podpora zaměřena na zavádění managementu kvality a pozornost se bude také soustředit na podporu dobrovolných přístupů a rozvoj společenské odpovědnosti podniků (koncept CSR) včetně podpory sociálního podnikání.“31 V rámci opatření „Přístup MSP k financím“ je zmiňována podpora začínajících podnikatelů i ze skupin ohrožených sociální exkluzí, a to zejména v regionech se soustředěnou podporou státu. V oblastech podpory v rámci této priority je uvedena podpora sociálního podnikání včetně CSR; inkluzivní podnikání mezi oblastmi podpory výslovně uvedeno není. Dalším významným dokumentem MPO je pracovní verze OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 – 202032. V rámci prioritní osy 1 - Rozvoj podnikání založený na podpoře výzkumu, vývoje a inovací a její investiční priority je uvedena mj. podpora sociálních inovací a aplikací veřejných služeb. Mnohem významnější z hlediska podpory sociálního a inkluzivního podnikání je prioritní osa 2 - Podpora malého a středního podnikání, služeb ve znalostní ekonomice a internacionalizace. V rámci specifického cíle 2.1. Zvýšení počtu nových podnikatelských subjektů a nových podnikatelských záměrů, včetně zlepšení dostupnosti kapitálové vybavenosti firem je řešena problematika sociálního podnikání, včetně financování. Významným nástrojem pro sociální a inkluzivní podnikání budou mikroúvěry: „Využití mikroúvěrů představuje důležitý nástroj pro podporu vstupu do samostatné výdělečné činnosti zvláště u vybraných skupin osob (ženy, příslušníci menšiny, osoby ohrožené sociálním vyloučením) a zakládání mikropodniků či sociálních podniků. Rozvoj této formy podpory tedy přináší příznivé efekty v podobě snižování nezaměstnanosti (přechod od
29
Vláda ČR (2013). Národní program reforem České republiky 2013: růst – konkurenceschopnost – prosperita, str. 42 30 Vláda ČR (2013). Národní program reforem České republiky 2013: růst – konkurenceschopnost – prosperita, str. 42 31 MPO (2012). Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014–2020, str. 79 32 MPO. OP PIK, 2.verze, červen 2013,
nezaměstnanosti k samostatné výdělečné činnosti) a podpoře sociálního začleňování.“33I když to v textu není přímo zmíněno, budou moci sociální podniky také využívat jednak infrastruktury pro podnikání, ale i pro vzdělávání a dále poradenských služeb, včetně mentoringu, koučinku apod. Další ústředním orgánem státní správy je Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), které má zásadní kompetence v oblasti politiky zaměstnanosti. V oblasti sociální inkluze vytvořilo MPSV v r. 2012 dokument „Dlouhodobá vize resortu práce a sociálních věcí pro oblast sociálního začleňování“ (dále jen „Vize“), která určuje přístupy k této problematice na úrovni ministerstva, včetně podpory inkluzivního trhu práce. MPSV je řídicím orgánem programů ESF, v současnosti se jedná o OP Lidské zdroje a zaměstnanost, který zahrnuje problematiku sociálního a inkluzivního podnikání34. V současnosti se připravuje OP Zaměstnanost pro programovací období 2014-2020, do něhož bude problematika podpory sociálního a inkluzivního podnikání zahrnuta. Ministerstvo pro místní rozvoj disponuje kompetencemi v oblasti regionálního rozvoje. Základním, v současnosti platným, dokumentem je Strategie regionálního rozvoje ČR 2007-2013, která zahrnuje sociální problematiku a její regionální diferenciaci, nicméně konkrétní podporu sociálnímu a inkluzivnímu podnikání neuvádí. Nově schválený dokument Strategie regionálního rozvoje ČR 20142020 podrobně dokumentuje problematiku sociálních rozdílů a exkluze, nicméně ve své návrhové části zmiňuje podporu sociálního podnikání jen obecně. MMR je v současném programovacím období 207-2013 řídicím orgánem Integrovaného operačního programu (IOP).35 Stejně jako na centrální úrovni i zde nastává obdobný problém – hierarchická a kompetenční struktura krajů/obcí neumožňuje najít relevantní partnery/útvary, se kterými by bylo možno téma komunikovat a které by se této problematiky ujaly. (TESSEA, 2011, str. 29)
2.1.5.2 Vymezení nabídky podpory pro zájemce o zahájení vlastního podnikání Jedním ze zdrojů pro financování je Evropský sociální fond, který se zaměřuje na podporu neinvestičních projektů, jako je např. rekvalifikace nezaměstnaných, tvorba inovativních vzdělávacích programů pro zaměstnance, podpora začínajícím OSVČ, rozvoj vzdělávacích programů včetně distančních forem vzdělávání, modernizace kombinované a distanční formy studia aj. V Koncepci MSP 2014+ (MPO, 2012, str. 104) budou z tohoto fondu financována zejména opatření na podporu zaměstnanosti prostřednictvím samostatné výdělečné činnosti, podnikání a zakládání podniků, pomoci pracovníkům, podnikům a podnikatelům přizpůsobovat se změnám, investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení a bude se soustředit také na podpory výzkumu, technologického rozvoje a inovací prostřednictvím postgraduálního studia, odborné přípravy výzkumných pracovníků, vytváření sítí a partnerství mezi vysokoškolskými institucemi, výzkumnými a technologickými středisky a podniky. Vzhledem k tomu, že sociální podniky čelí problémům s financováním zahájení podnikatelské činnosti (investice do technologie, budov, do znalostí – lidské zdroje) v průběhu realizace podnikání (provozní kapitál, prodlužování splatnosti faktur) i v okamžiku případné expanze je podle Jetmara a kol. (2012, 33
MPO. OP PIK, 2.verze, červen 2013, str.63 Analýza opatření a realizovaných projektů v rámci OPLZZ je součástí této zakázky. 35 Analýza opatření a realizovaných projektů v rámci IOP je součástí této zakázky 34
str. 75) nezbytné zpřístupnění finančních zdrojů, které by doplnily iniciační příspěvek v podobě grantu. Tento aspekt se ukazuje jako nezbytný pro přežití sociálních podniků. Jde o to reálně zajistit přístup ke kapitálu prostřednictvím změnou situace na finančním trhu (pravidel regulace, více konkurence), spoluprací veřejného a soukromého sektoru při vytváření nabídky finančních produktů pro sociální podniky, rozšiřováním nabídky finančních nástrojů. Na tuto záležitost již reagovala Koncepce podpory MSP na období 2014 – 2020 (viz MPO, 2012, str. 84), ve které bude část podpory zaměřena i na začínající podnikatele. Zejména v hospodářsky slabých regionech (jako např. v regionech vymezených pro roky 2010–2013 usnesením vlády ČR č. 141/2010 jako regiony se soustředěnou podporou státu) je nutné podporovat právě tuto skupinu podnikatelů, která se může rekrutovat i z řad dlouhodobě nezaměstnaných osob a osob ohrožených či postižených sociální exkluzí. Pro začínající podnikatele bude klíčová podpora prostřednictvím zvýhodněných úvěrů, záruk, kapitálových vstupů (venture kapitál) a také poradenství. V této souvislosti bude využito zkušeností z realizace programů s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou a pilotního projektu Seed fond v rámci Operačního programu podnikání a inovace na období let 2007 až 2013. Tyto nástroje tak mohou napomoci k realizaci inovativních projektů v obtížné rané fázi podnikání. Přístup k finančním prostředkům sehrává velmi podstatnou roli při rozvoji podnikání. Finanční prostředky poskytují sociálním podnikům zejména veřejné zdroje. V některých zemích je rozvinuta významná podpora ze zdrojů soukromých, což je ale ovlivněno historicky, ekonomicky i kulturně. Dle výsledků výzkumu P3 (2013, str. 21) jsou v ČR v současné době hlavním zdrojem příjmů sociálních podniků příjmy z vlastní činnosti s celkovými 51,2%. Druhým zásadním zdrojem jsou strukturální fondy Evropské unie – výzva č. 30 OP LZZ a výzvy č. 1 a 8 IOP - s celkovou hodnotou 33,0%. Posledním zdrojem příjmů nad 5% jsou zdroje v odpovědi „jiné“, které zastupují zpravidla příspěvky z úřadů práce na osoby se zdravotním postižením. V tomto výzkumu (P3, 2013, str. 24) však téměř 2/3 podniků by potřebovaly další finanční zdroje. Z hlediska preferované formy dalšího financování zástupci SP nejvíce odpovídali u kategorie „jiné“, která obsahovala zpravidla dary, dotace či jiné nevratné zdroje. Druhou preferovanou variantou bylo získávání úvěrových prostředků na střednědobé financování, třetí pak úvěrové prostředky na dlouhodobé financování. Celkově je však přístup k finančním prostředkům pro začínající podnikatele náročný, zvláště v investičně náročnějších oborech.
2.1.5.3 Zaměření programů na cílové skupiny Programy zaměřené na SVČ (tj. mimo rámec OPLZZ) ukazují poměrně vysoký efekt na začátku sledovaného období od poskytnutí podpory daným osobám a dále pak v dlouhodobější perspektivě u podpořených osob (viz také Kulhavý a Sirovátka, 2008, str. 45). Pokles rizika nezaměstnanosti je až o cca 80 % proti neúčastníkům u programů SVČ, v průběhu sledovaného období se efekty s nepodpořenými účastníky srovnají, ale na konci sledovaného období 6 měsíců po skončení podpory se efekty podpořených osob výrazně zvyšují. Hora a Sirovátka (2012, str. 17) však zjistili, že dosavadní podpory SVČ poskytnutých z programů mimo rámec OPLZZ se znevýhodněných osob v podstatě netýkaly. Programy podpory samostatné výdělečné činnosti jsou více zaměřeny na osoby s vyšší úrovní vzdělání (i na VŠ), na osoby ve středním věku a na osoby bez zdravotních problémů, ale také na osoby, které pociťují určitou menší úroveň zdravotních problémů.
Z tohoto důvodu je v této kapitole zaměřena pozornost na vymezení globálního grantu Sociální ekonomika (výzvy č. 30) OPLZZ a výzev 1 a 8 IOP, které byly specificky orientovány právě na cílenou podporu sociálních podniků a podnikatelských aktivit znevýhodněných osob na trhu práce. MPSV vyhlásilo výše uvedené výzvy k předkládání žádostí o dotaci, které byly zaměřeny na podporu zahájení ekonomických aktivit, které budou dlouhodobým zdrojem vlastních příjmů sociálního podniku a to s využitím místních materiálních i lidských zdrojů, a dále na podporu vytvoření pracovních míst pro osoby ze znevýhodněných sociálních skupin. Oprávněnými žadateli jsou fyzické osoby (OSVČ) a tyto formy podnikatelských právnických osob: společnost s ručením omezeným, akciová společnost, komanditní společnost, družstvo, veřejná obchodní společnost a podnikatelské právnické osoby podnikající na základě oprávnění podle zvláštních právních předpisů. Žadateli mohou být také nestátní neziskové organizace, a to obecně prospěšná společnost a evidovaná (církevní) právnická osoba. Žadatel musí vyvíjet nové podnikatelské aktivity typu a), b), a c) na volném trhu na základě nového živnostenského oprávnění/jiného oprávnění k podnikání definovaného příslušným předpisem, u nové podnikatelské aktivity typu d) je podmínkou již existující platné živnostenské oprávnění/jiné oprávnění k podnikání definovaného příslušným předpisem. Žadatel musí mít sídlo v ČR, realizace projektu a podnikatelských aktivit v době udržitelnosti musí probíhat mimo region hlavního města Prahy. Provozovna podniku musí mít sídlo v ČR. Mezi podporované druhy činností patří nové podnikatelské aktivity/rozšíření kapacity podniku naplňující současně tyto principy sociálního podnikání, a dále také nové podnikatelské aktivity osob samostatně výdělečně činných (bez zaměstnanců), které jsou zároveň osobami uvedenými v cílových skupinách a současně naplňují principy sociálního podnikání (jejich podnikání má sociální, environmentální a ekonomický přínos). Podporovanými cílovými skupinami jsou osoby sociálně vyloučené nebo ohrožené sociálním vyloučením, a to: 1. osoby se zdravotním postižením – osoby, jejichž zdravotní postižení představuje určité znevýhodnění ve vztahu k ostatním členům společnosti; definice této cílové skupiny vychází ze z. č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů nebo ze z. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů; 2. mládež a mladí dospělí – mládež ohrožená sociálně patologickými jevy, mladí dospělí opouštějící ústavní zařízení, věková skupina 15-26 let; jedná se o mladé lidi, kteří např. o pocházejí ze sociálně slabých rodin, o volný čas tráví převážně pasivně či neorganizovaně a proto jsou ve vyšší míře ohroženi sociálně nežádoucími jevy (jako např. poruchy chování, násilí, vandalismus, šikana, kriminalita, rasismus, drogové závislosti, alkoholismus, prostituce, pornografie, gamblerství atd.), o nacházejí se v obtížné životní situaci příp. konfliktu se sociálním okolím a společenskými normami, o selhávají v profesní přípravě a jsou ohroženi nezaměstnaností. Touto cílovou skupinou se nerozumí absolventi škol evidovaní na Úřadech práce. způsob doložení: čestné prohlášení od pomáhající organizace o příslušnosti k cílové skupině, např. zařízení, které osoba opouští;
3. osoby bez přístřeší – osoby, které nemají ubytovací možnosti, popř. obývají nouzová obydlí; způsob doložení: čestné prohlášení od pomáhající organizace o příslušnosti k cílové skupině; 4. osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody; 5. oběti trestné činnosti, oběti domácího násilí, oběti obchodu s lidmi, osoby komerčně zneužívané; 6. osoby pečující o osobu blízkou – osoby pečující o osobu blízkou z různých příčin ohroženou sociálním vyloučením, které se samy díky této péči dostávají do situací, kdy jsou znevýhodněny v přístupu ke službám či na trh práce; 7. osoby se zkušeností se závislostí na návykových látkách – osoby s diagnostikovanou závislostí na návykových látkách, které a) úspěšně ukončily minimálně 3 měsíční ambulantní či pobytovou léčbu nebo b) prokazatelně poslední 3 měsíce souvisle abstinují; 8. osoby, které jsou dlouhodobě nezaměstnané a jsou déle než 1 rok vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání Úřadu práce ČR; 9. další nespecifikované sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené osoby, které byly (bezprostředně, tj. max. 3 měsíce před nástupem do zaměstnání) či jsou uživateli registrované sociální služby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
2.1.2.4 Ostatní iniciativy Další specifické formy financování SP a InP Podpora sociálního podnikání a inkluzivního podnikání z neveřejných zdrojů je rozvinuta zejména ve starých členských zemích. Neveřejná finanční podpora je zajišťovaná soukromými institucemi, které jsou samy často sociálními podniky (GLE, Redeco, 2008). V této oblasti se také uplatňují instituce veřejno-soukromého partnerství. Jak uvádí Lukeš, Jakl (2012, str. 7), tak v oblasti podnikatelského financování je stále problémem dostupnost zárodečného financování a financování expanze rostoucí firmy. Povědomí o financování raných fází vývoje firem se zlepšuje jen velmi pozvolna, tudíž banky v ČR se stále zaměřují na velké projekty s nízkou mírou rizika. Dle semináře k projektu COPIE (MPSV, 2012) nejsou v ČR dostupné vhodné finanční produkty (zejm. mikropůjčky, záruky, kapitálové vstupy, dluhopisy) pro znevýhodněné podnikatele a sociální podniky, a to jak pro fázi zahájení podnikání, tak pro jeho udržení/rozvoj. Mezera na trhu mikropůjček je často zaplňována lichvářskými (neetickými nebo podvodnými) půjčkami. Samotné granty a příspěvky (nevratné formy podpory) na zahájení podnikání dostatečně nemotivují k dlouhodobé udržitelnosti podnikání a způsobují vyšší riziko narušení trhu. Příčinou je podle Jetmara a kol. (2012, str. 56) i to, že ČR nemá doposud praktické zkušenosti s podporou seed funds, equity funds a dalších forem rizikového kapitálu spolufinancovaných z veřejných zdrojů či poskytovaných v rámci veřejného a soukromého partnerství, případně veřejného a societálního partnerství (užívaného v případě sociálního podnikání). Nízká dostupnost úvěrů od bank vychází převážně z problému ručení za poskytnutý úvěr. Banky požadují jako zástavu nemovitosti, které většina podniků nevlastní, nebo požadují zajištění úvěrů ručiteli. Jako další podmínku si banky často kladou jistou výši obratu, což je výrazný problém hlavně pro začínající podniky (Jetmar a kol., str. 66). Všechny tyto aspekty vyplývají z nízké znalosti a
celkového povědomí zástupců finančních institucí, kteří často ani nemají představu o významu SP a InP (Jetmar a kol., str. 67). Hlavní bariéry a rizika spojená s poskytováním mikropůjček v ČR jsou (PwC, 2012, str. 4): -
nadprůměrný podíl případů platební neschopnosti v portfoliích příjemců podpory, limitované využití a uplatnění zajišťovacích nástrojů (tzv. mitigantů rizika), nejčastěji směnek, obtížná vymahatelnost nesplácených půjček, zejména poskytnutých z veřejných zdrojů, vysoké provozní náklady spojené s poskytováním úvěrů a správou úvěrového portfolia.
Z důvodů výše uvedených rizik pak finanční sektor poskytuje podle Jetmara a kol. (2012, str. 69) produkty (úvěry) pro sociální podniky v malém měřítku, spíše jako pilotní iniciativy v rámci aktivit CSR (corporate social responsibility – společenská odpovědnost firem). Podpora sociálních podniků ze strany veřejného sektoru má pilotní a inovativní charakter a je v podstatě reprezentována granty spolufinancovanými z ESF a EFRR, které jsou administrovanými MPSV. Celkovým důsledkem pak je situace, kdy v ČR neexistuje široká škála institucí se zkušenostmi v oblasti mikrofinancování. (PwC, 2012) V ČR tak existuje nedostatečně pokrytý segment sociálních mikropůjček pro sociálně či ekonomicky znevýhodněné skupiny za účelem zvýšení počtu podnikajících (OSVČ), rozvoje sociálních podniků a sociálního podnikání (viz také PwC, 2012, str. 5 a 8). Dle Jetmara a kol. (2012, str. 55) je z hlediska podpory sociálních podniků nedoceněna role dostupnosti úvěrů pro podnikatele v oblasti sociální ekonomiky (podnikání se societárními cíli, podnikání podporující sociální začleňování). Tento nástroj by se mohla stát komplementem poskytování grantů ve fázi budování sociálního podniku i jako postgrantový instrument pro tyto typy podnikatelů v období dalšího růstu a expanze jejich podnikání. Tato tématika je rovněž zajímavá i s ohledem na snahy prosazovat zavádění nástrojů finančního inženýrství v případě působnosti ESF, v rámci kterého by měla být podpora znásobena využitím finančních nástrojů tak, aby došlo k podpoře studentů, tvorbě nových pracovních míst, mobility pracovní síly, sociálnímu začleňování a sociálnímu podnikání. Využití finančních nástrojů v programovém období 2014+ je zvažováno v oblasti podpory zahájení podnikání uchazečů a zájemců o zaměstnání v rámci realizace nových či inovativních nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Před případným využitím finančních nástrojů bude zpracováno ex-ante posouzení vhodnosti a podmínek pro jejich využití, a to dle čl. 32 obecného nařízení. (Regiopartner, 2013, str. 10) S ohledem na finanční možnosti NNO bylo diskutováno na tematických fokusních skupinách i na téma využití finančních nástrojů jako např. úvěr, revolving aj., kterými by se případně daly suplovat dotace ze strukturálních fondů. Účastníci FS se jednoznačně shodli na tom, že takovéto nástroje pro ně nepřipadají v úvahu. Toto doporučení rovněž rozporuje Asociace MSP a živnostníků ČR, zastoupená p. Karlem Havlíčkem, který na semináři MMR dne 17. 9. 2012 ve své prezentaci nedoporučoval podporu sociálně vyloučených osob v případě JASMINE.
První příklad financování problematiky sociálního podnikání v ČR bankovním sektorem36 ČSOB vyhlásilo 2. srpna 2013 nový grantový program, který má za cíl pomáhat již fungujícím sociálním podnikům. Každý podpořený podnik získá finanční dotaci ve výši až 40 000 Kč. Navíc lze získat finanční pomoc na odborné poradenství v hodnotě až 40 000 Kč, která poslouží k vyšší efektivnosti a účinnosti firmy. ČSOB Grantový program je určen na podporu stabilizace a rozvoje již existujících sociálních podniků díky finanční dotaci a odbornému poradenství, které bude zajišťovat P3 – People, Planet, Profit, o.p.s. a družstvo Ergotep jako partneři projektu. V první fázi se plánuje podpořit až 5 podniků, mezi něž bude rozděleno až 400 000 Kč. O grant na podporu sociálního podnikání mohou žádat sociální firmy, které existují déle než 2 roky a jsou prokazatelně ekonomickou jednotkou sociálního typu. Grantový programu bude podporovat
sociální firmy, které zaměstnávají osoby se zdravotním postižením nebo osoby znevýhodněné (např. mládež a mladé dospělé v těžké životní situaci, osoby bez přístřeší a po výkonu trestu, osoby se závislostmi, etnické menšiny, dlouhodobě nezaměstnané, osoby pečující o rodinné příslušníky). sociální podniky, které přispívají k místnímu rozvoji nebo poskytují obecně prospěšné služby v oblasti sociálního začleňování (např. výdělečné aktivity nestátních neziskových organizací na dofinancování jejich hlavní činnosti, environmentální podnikání, fair trade, komunitně podporované zemědělství)
Poskytování mikrofinancování SP a InP v kontextu poradenských a vzdělávacích služeb Podpora zahájení sociálního nebo inkluzivního podnikání však nemusí být pouze ve finanční podobě, ale může mít i komplexnější charakter, tj. poradenské a vzdělávací služby, mentorství a koučink. Nedostatek zkušeností, znalostí a základních podnikatelských dovedností je velmi charakteristický při zahájení podnikání obecně, ale zejm. sociálního podnikání. Ochota a odvaha podnikat jsou závislé na množství faktorů, mezi něž patří rodinné zázemí (zda rodiče podnikali), věk, zdravotní stav, pracovní a podnikatelské zkušenosti, vzdělání, přístup k finančním zdrojům a do podnikatelských sítí, výše sociálních podpor apod. (OECD, EC, 2012b; OECD, EC, 2012c). Problematika poradenských a vzdělávacích služeb, mentorství a koučinku je jako nezbytná záležitost podpory SP velmi úzce propojena s financováním této problematiky. Dle zahraničních zkušeností vyplývá (PwC, 2012, str. 4), že podpora mikrofinancování není omezována pouze na začínající podnikatele. Z hlediska podmínek poskytování podpory je snahou nastavit parametry poskytovaných produktů maximálně v souladu s tržním prostředím, kdy např. úroková míra je v některých případech vyšší než standardní tržní. Je to z toho důvodu, že je potřeba zohlednit vyšší rizikovost těchto produktů a vysoké provozní náklady a náklady na správu portfolia. Důležitým aspektem je rovněž skutečnost, že finanční podpora je vždy spojena s osobním přístupem k příjemci podpory / podnikateli. Ve všech schématech je vždy kladen důraz na další vzdělávání podnikatelů, poradenství, coaching a mentoring s cílem zvyšovat podnikatelské dovednosti a tím i stabilitu příjemce podpory / podnikatele, což by mělo zahrnovat zejména následující oblasti (PwC, 2012, str. 35): 36
Zdroj: http://www.p-p-p.cz/cz/novinky/231-csob-rozdeli-400-000-korun-mezi-socialni-podniky
-
zvyšování finanční gramotnosti, přípravu business plánu, marketingové strategie včetně identifikace tržního potenciálu, trénink vyjednávacích schopností a dovedností pro účely jednání s poskytovateli podpory, příp. s potenciálními investory, pomoc s odbytem.
2.1.5.5 Podpůrné veřejné programy pro zahájení SP a InP Podpora sociálního podnikání a inkluzivního podnikání jako prostředku pro zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce se objevuje ve všech vyspělých státech. Sociální sektor sehrává významnou roli právě v boji s nezaměstnaností, zejm. osob znevýhodněných na trhu práce. Nízká úroveň rozvoje SE se projevuje nedostatkem pracovních příležitostí pro osoby znevýhodněné na trhu práce a jejich nezaměstnanost pak s sebou nese další důsledky nejen finančního charakteru. Stát se obvykle snaží špatnou situaci na trhu práce řešit nástroji APZ, včetně dotačních programů, které umožňují/podporují zejména návrat a začlenění znevýhodněných skupin na trh práce. Jako osoby znevýhodněné na trhu práce byly v dokumentech vymezeny tyto skupiny: ženy, mladí lidé, osoby starší 50 let, osoby se zdravotním postižením, příslušníci menšin. Handicapy těchto skupin jsou rozdílné, nicméně se zde objevují určité společné znaky, zejm. v oblasti nedostatečné kvalifikace. Pokud jsou vhodně nastaveny podpůrné programy, rozšiřují se možnosti zaměstnávání pro znevýhodněné, včetně podpory zahájení podnikání (OSVČ). Dotační programy jsou často stavěny přímo pro jednotlivé znevýhodněné skupiny (EC, 2010), zejm. pro ženy, seniory a mladé osoby. Kvalitní podpůrné služby však v ČR nejsou v dostatečné míře dostupné (zejm. informace, vzdělávání, poradenství, koučování, mentoring, síťování, evaluace) pro zahájení, udržení a rozvoj sociálního podnikání (viz MPSV, 2012). U podpůrných služeb pro zahájení podnikání znevýhodněných poskytovaných prostřednictvím ÚP ČR a projektů ESF není zaveden systém zajištění kvality těchto služeb a existuje tak zvýšené riziko zhoršení situace znevýhodněných podnikatelů v případě neúspěchu. Podpůrné služby pro znevýhodněné podnikatele ve fázích po zahájení podnikání nejsou dostupné téměř vůbec. Na tento zásadní problém již reagovalo MPO ve své Koncepci podpory MSP na další období (MPO, 2012), ve které je konstatováno, že začínající inovační podniky obecně v Česku ke svému rozvoji a překlenutí počátečních obtíží podnikání potřebují mj. podnikatelské know-how, které typicky nositelé technických řešení nemají. To jim mohou poskytnout vhodně zacílené poradenské služby, které pomohou začínajícím podnikatelům sestavit kvalitní business plán a prostřednictvím kouče zajistí první kroky v jeho provádění. Důsledkem nerozvinutých podpůrných služeb je neochota podnikat, jít do rizika, sebezaměstnat se. Pokud je nezaměstnanost dlouhodobějšího rázu, může vzniknout závislost na sociálních dávkách a snižuje se snaha nějak situaci řešit (nízké sebevědomí, rezignace apod.). Rozvinutý segment podpůrných služeb může usnadnit lidem cestu zpět na trh práce jako zaměstnanců, ale i zahájením vlastního podnikání.
Podpora sociálního podnikání v ČR – konkrétní podpůrný projekt OPLZZ37 Projekt „Podpora sociálního podnikání v ČR“, registrační číslo: CZ.1.04/3.1.00/04.00011, který se realizuje od 1. 10. 2012 do 30. 6. 2015 je zaměřen na otestování podpůrné struktury pro budoucí a současné zaměstnavatele v segmentu sociálního podnikání v ČR a současně pomoci najít optimální pojetí podpory sociálního podnikání v prostředí ČR a vytvořit tak nezbytné předpoklady pro implementaci sociální ekonomiky jako standardního nástroje sociální politiky a politiky podpory podnikání. Projekt navazuje na zkušenosti vyhlášených výzev č. 30 OP LZZ a č. 1/8 IOP, které od roku 2009 podporují vznik a rozvoj nových podnikatelských aktivit zaměřených na sociální podnikání. Projekt je primárně zaměřen na ověření podpory SP formou sítě lokálních konzultantů a expertů/koučů, kteří budou poskytovat individuální poradenství k sociálnímu podnikání. Sekundárně je ambicí projektu přispět ke koncepčnímu uchopení tématu, a to např. vytvořením sady indikátorů, které přispějí k rozpoznání sociálního podniku a integračního sociálního podniku. Tento nástroj bude následně využit pro potřeby politiky podpory SP. Cílem projektu je podpořit rozvoj SP v ČR, a to vytvořením sítě lokálních konzultantů a expertů/koučů, kteří poskytnou budoucím a současným zaměstnavatelům odbornou podporu. Naplnění cíle je prostřednictvím 8, resp. 10 konzultantů a 3, resp. 5 expertů/koučů. K naplnění cíle také přispěje možnost stáží. Cílem je také účast v mezinárodní síti, což umožní přenos vhodných modelů fungování do českého prostředí. Naplnění cíle je vstup do The network for better future for social economy II. Cílem je vytvoření sady indikátorů pro integrační sociální podnik a sociální podnik. Naplněním cíle je metodika, sada indikátorů a závěrečná zpráva.
Finanční podporu může poskytnout i úřad práce osobám, které jsou vedeny v evidenci úřadu práce jako nezaměstnaní a rozhodnout se provozovat SVČ. Tyto příspěvky jsou udělovány na základě dohody mezi OSVČ a úřadem práce a o jejich udělení, resp. výši příspěvku rozhoduje úřad práce. Jedná se o následující příspěvky (TESSEA, 2011, str. 26): a) Zřízení společensky účelného místa – uchazečům o zaměstnání, kteří vytvoří tzv. společensky účelné pracovní místo, čímž může být i místo za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti, lze na základě dohody poskytnut příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa – výše tohoto příspěvku se liší podle toho, jak vysoká je míra nezaměstnanosti v regionu a odvíjí se od výše průměrné mzdy v národním hospodářství. b) Překlenovací příspěvek může úřad práce na základě dohody poskytnout uchazeči o zaměstnání za účelem samostatné výdělečné činnosti. Příspěvek se poskytuje nejdéle po dobu 3 měsíců. Jeho výše však není příliš významná (návrh novely zákona o zaměstnanosti počítá s jeho zrušením, pokud bude návrh schválen, od roku 2009). c) Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa a částečnou úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo – poskytuje se uchazeči o zaměstnání se zdravotním postižením, který se rozhodl vykonávat SVČ. V případě uzavření dohody úřad práce částečně přispívá k úhradě předem dohodnutých provozních nákladů až do stanovené výše. Výše příspěvku se odvíjí od míry zdravotního postižení, průměrné mzdy v národním hospodářství a počtu zřízených pracovních míst. Podmínkou poskytnutí příspěvku je provozování SVČ min. po dobu dvou let.
37
Zdroj: Zdroj: http://www.esfcr.cz/projekty/podpora-socialniho-podnikani-v-cr
Vzhledem k tomu, že sociální podniky čelí problémům s financováním zahájení podnikatelské činnosti (investice do technologie, budov, do znalostí – lidské zdroje) v průběhu realizace podnikání (provozní kapitál, prodlužování splatnosti faktur) i v okamžiku případné expanze je podle Jetmara a kol. (2012, str. 75) nezbytné zpřístupnění finančních zdrojů, které by doplnily iniciační příspěvek v podobě grantu. Tento aspekt se ukazuje jako nezbytný pro přežití sociálních podniků. Jde o to reálně zajistit přístup ke kapitálu prostřednictvím změnou situace na finančním trhu (pravidel regulace, více konkurence), spoluprací veřejného a soukromého sektoru při vytváření nabídky finančních produktů pro sociální podniky, rozšiřováním nabídky finančních nástrojů. Na tuto záležitost již reagovala Koncepce podpory MSP na období 2014 – 2020 (viz MPO, 2012, str. 84), ve které bude část podpory zaměřena i na začínající podnikatele. Zejména v hospodářsky slabých regionech (jako např. v regionech vymezených pro roky 2010–2013 usnesením vlády ČR č. 141/2010 jako regiony se soustředěnou podporou státu) je nutné podporovat právě tuto skupinu podnikatelů, která se může rekrutovat i z řad dlouhodobě nezaměstnaných osob a osob ohrožených či postižených sociální exkluzí. Pro začínající podnikatele bude klíčová podpora prostřednictvím zvýhodněných úvěrů, záruk, kapitálových vstupů (venture kapitál) a také poradenství. V této souvislosti bude využito zkušeností z realizace programů s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou a pilotního projektu Seed fond v rámci Operačního programu podnikání a inovace na období let 2007 až 2013. Tyto nástroje tak mohou napomoci k realizaci inovativních projektů v obtížné rané fázi podnikání. Cílem také bude povzbudit zájem obyvatel ČR o podnikání, a to nejlépe v high-tech oborech, což by významně přispělo i k celkovému zvýšení diverzifikace české ekonomiky. Jedním ze zdrojů pro financování je Evropský sociální fond, který se zaměřuje na podporu neinvestičních projektů, jako je např. rekvalifikace nezaměstnaných, tvorba inovativních vzdělávacích programů pro zaměstnance, podpora začínajícím OSVČ, rozvoj vzdělávacích programů včetně distančních forem vzdělávání, modernizace kombinované a distanční formy studia aj. V Koncepci MSP 2014+ (MPO, 2012, str. 104) budou z tohoto fondu financována zejména opatření na podporu zaměstnanosti prostřednictvím samostatné výdělečné činnosti, podnikání a zakládání podniků, pomoci pracovníkům, podnikům a podnikatelům přizpůsobovat se změnám, investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení a bude se soustředit také na podpory výzkumu, technologického rozvoje a inovací prostřednictvím postgraduálního studia, odborné přípravy výzkumných pracovníků, vytváření sítí a partnerství mezi vysokoškolskými institucemi, výzkumnými a technologickými středisky a podniky.
2.1.5.6 Regionální programy podpory Dle studie TESSEA (2011, str. 29, 30) vyplývá, že v současné době neexistuje na regionální úrovni žádný finanční nástroj podpory. Většina sociálních podnikatelů se však shodne na tom, že velký potenciál vidí v možnosti zadávání veřejných zakázek se společensky prospěšným rozměrem. Z veřejných rozpočtů jsou každý rok vydávány nemalé částky na nákup výrobků a služeb. Pokud by veřejné zakázky byly zadávány transparentně a mezi kritérii by se nacházel i požadavek na společenskou prospěšnost uchazeče, pak by ve výsledku kraje a obce nejen ušetřily finanční prostředky, ale přispěly by také k udržitelnému rozvoji, podpořily by integraci znevýhodněných skupin obyvatel a obecně podpořily ekonomický rozvoj ve svém regionu. Výjimkou je Hl. m. Praha, kde byl z prostředků Operačního programu Praha – Adaptabilita podpořen vznik několika sociálních podniků. V současné době je v Praze z těchto prostředků připravován individuální projekt na založení
Centra sociálního podnikání. Sociální podnikání by mělo být představitelům krajů a obcí interpretováno mj. jako jeden z perspektivních a optimálních nástrojů k řešení sociálních, místních a regionálních problémů – sociální podnikatel totiž většinou disponuje hlubokou znalostí svého prostředí, využívá lokálních a regionálních vazeb, svého sociálního kapitálu. Sociální podnikání bývá také velmi často spojováno s inovativními a kreativními přístupy k řešení problémů, to lze nejlépe dokumentovat na příkladech dobré praxe. Programy rozvoje krajů, jako základní koncepční dokumenty regionálního rozvoje, ve svých analytických částech zdůrazňují sociální problematiku a nutnost jejího řešení, zejména ve vztahu k trhu práce a sociální exkluzi, k níž dochází (sociálně vyloučené komunity a práce s nimi). V návrhových částech se obvykle zabývají podporou podnikání či podnikatelského prostředí obecně, nikoli specificky pro oblast sociálního a inkluzivního podnikání, i když v některých odvětvích, např. v cestovním ruchu nebo sociálních službách, by se tyto možnosti nabízely38. Vzhledem k tomu, že v současnosti platné dokumenty byly koncipovány cca před 7 lety, kdy problematika sociálního a inkluzivního podnikání nebyla zdůrazňována, lze očekávat, že při tvorbě nových dokumentů v současné době se tato problematika v jejich strategiích alespoň okrajově objeví. Kraje mají také zpracovány Strategie rozvoje lidských zdrojů, ale i v nich se tato problematika téměř neobjevuje. Lze tedy konstatovat, že v krajích ČR neexistují přímo zacílené programy na podporu sociálního a inkluzivního podnikání (koncipované a řízené z krajské úrovně). I když se rozvojové dokumenty krajů často zmiňují o nutnosti začleňování znevýhodněných osob na trh práce, soustavná podpora neexistuje. V krajích jsou realizovány projekty na podporu SP a InP především s využitím prostředků evropských fondů, zejména ESF (OP Lidské zdroje a zaměstnanost řízený MPSV). Kraje mají zpracované koncepce pro integraci znevýhodněných skupin (menšiny, zdravotně postižení), ale podpora inkluzivního podnikání v opatřeních uvedena není, spíše se orientují na začlenění na trh práce formou zaměstnaneckého poměru. Ve všech krajích jsou v současnosti na podporu podnikání využívány operační programy, a to jak OP řízené ministerstvy (OPPI, OP LZZ, část. IOP), tak regionální operační programy. ROP NUTS II Střední Čechy (Středočeský kraj)39 , ROP NUTS II Jihozápad (Plzeňský a Jihočeský kraj)40, ROP NUTS II Severozápad (Karlovarský a Ústecký kraj)41, ROP NUTS II Jihovýchod (Kraj Vysočina a Jihomoravský kraj)42 a ROP NUTS II Střední Morava (Olomoucký a Zlínský kraj)43 mají velmi podobnou 38
Zpracováno podle programů rozvoje krajů dostupných na webových stránkách krajů Programový dokument k ROP regionu soudržnosti Střední Čechy 2007-2013,verze k 1.11.2011, on-line [cit. 20.8.2013] http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Regionalni-operacniprogramy/ROP-Stredni-Cechy 40 Regionální operační program NUTS II Jihozápad na období 2007-2013, revize č. 4 ke dni 6. 6. 2011 on-line [cit. 20.8.2013] http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-20072013/Regionalni-operacni-programy/ROP-Jihozapad 41 Regionální operační program NUTS II Severozápad pro období 2007-2013, verze 25.10.2011 on-line [cit. 20.8.2013] http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Regionalni-operacniprogramy/ROP-Severozapad 42 Regionální operační program NUTS II Jihovýchod 2007 – 2013, listopad 2007, on-line [cit. 20.8.2013] http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Regionalni-operacni-programy/ROPJihovychod 43 Regionální operační program regionu soudržnosti Střední Morava 2007 – 2013, verze 14 on-line [cit. 20.8.2013], http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Regionalni-operacniprogramy/ROP-Stredni-Morava 39
strukturu strategické části, tři věcné prioritní osy44 jsou zaměřeny na regionální dopravu, cestovní ruch a rozvoj území. I když podpora sociálního a inkluzivního podnikání není v ROPech explicitně vyjádřena, určitý prostor pro podporu sociálních podniků, příp. podporu inkluzivního podnikání lze najít zejména v rámci prioritních os zaměřených na integrovaný rozvoj území. Jedná se o veřejné služby a využívání podnikatelské infrastruktury jako nefinančního nástroje podpory sociálního a inkluzivního podnikání (budování podnikatelské infrastruktury je v dokumentech velmi často spojováno a revitalizací brownfields). ROP NUTS II Severovýchod (Liberecký, Karlovarský a Pardubický kraj)45 výše zmíněnou strukturu prioritních os rozšiřuje o prioritní osu rozvoj podnikatelského prostředí. V rámci této osy opět lze najít prostor pro podporu sociálního a inluzivního podnikání. Podobně ROP NUTS II Moravskoslezsko (Moravskoslezský kraj)46 svou strategii také naplňuje pomocí 4 věcných prioritních os. Podobně jako ostatní ROPy řeší problematiku regionální dopravy a rozvoje území (města i venkov mají vlastní prioritní osu). Cestovní ruch v tomto ROPu není tak akcentován, je součástí prioritní osy Podpora prosperity regionu. Nicméně podpora sociálního a inkluzivního podnikání zde není zmíněna, opět lze ale najít možnosti po podporu těchto druhů podnikání v rámci některých opatření této prioritní osy (příp. prioritních os na podporu měst a venkova). V některých regionech soudržnosti se v průběhu současného programovacího období pilotně ověřovalo využití nástrojů finančního inženýrství47. Získané zkušenosti by se měly promítnout do přípravy období 2014-2020a využít i pro koncepci podpory sociálního a inkluzivního podnikání.
2.1.5.7 Národní programy podpory Přímá podpora zahájení činnosti nových sociálních podniků a podpora inkluzivního podnikání nebo jejich rozvoje je poskytována prostřednictvím OP LZZ a IOP následovně: MPSV je jedno ze tří ministerstev, kterých se agenda sociálního a inkluzivního podnikání týká. V současné době je jediným ministerstvem, které se této problematice věnuje, resp. aktivně angažuje v podpoře rozvoje sociální ekonomiky, vzniku sociálních podniků (viz také TESSEA, 2011, str. 26). V OP LZZ poskytována podpora na zahájení a rozvoj sociálního podnikání (vč. zahájení podnikání OSVČ ze znevýhodněných osob) v prioritní ose 3 Sociální integrace a rovné příležitosti, v oblasti podpory 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb v rámci globálního grantu Sociální ekonomika (výzva č. 30).
44
Čtvrtou osu tvoří technická pomoc. Regionální operační program NUTS II Severovýchod pro období 2007 – 2013, verze 3.0, 11. listopadu 2011 on-line [cit. 20.8.2013], http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Regionalnioperacni-programy/ROP-Severovychod 45
46
Regionální operační program regionu soudržnosti Moravskoslezsko 2007-2013, verze 3, 31.10.2011 on-line [cit. 20.8.2013] http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Regionalnioperacni-programy/ROP-Moravskoslezsko 47
vizhttp://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Narodni-organ-pro-koordinaci/Novinky/Zavery-zuskutecneneho-kulateho-stolu-na-tema-Fina, [cit. 20.8.2013]
V IOP je podpora sociálního podnikání (vč. zahájení podnikání OSVČ ze znevýhodněných osob) poskytována v oblasti intervence 3.1c Investiční podpora poskytovatelům sociálních služeb, zaměstnavatelům a dalším subjektům při prosazování a realizaci nástrojů sociální ekonomiky (výzvy č. 1 a 8). Níže je uveden popis nepřímé podpory sociálního podnikání v oblastech podpory OP LZZ 2.1, 3.2, 3.3, 3.4 a 5.1 (služby a aktivity přispívající k rozvoji sociální podnikání), a dále popis podpory inkluzivního podnikání (podnikání znevýhodněných osob) v OP LZZ:
V oblasti podpory 2.1 OP LZZ je v rámci nástrojů a opatření APZ (prostřednictvím aktivit ÚP nebo jiných organizací) poskytována podpora pro zahájení podnikání nezaměstnaných (uchazečů o zaměstnání) a pro rozvoj konceptů a modelů sociálního podnikání (v rámci některých regionálních projektů ÚP ČR). V oblasti podpory 3.2 OP LZZ jsou zejména v rámci činnosti Agentury pro sociální začleňování realizovány analytické a poradenské aktivity směřující k rozvoji sociálního podnikání v sociálně vyloučených lokalitách. V oblasti podpory 3.3 OP LZZ jsou podporovány projekty s obdobným zaměřením, aktivitami a cílovými skupinami jako projekty sociálního podnikání ve výzvě č. 30 OP LZZ. V těchto projektech nejsou cílové skupiny podporovány v rámci činnosti sociálního podniku, nicméně zajišťují pro cílové skupiny obdobné aktivity (příprava na zaměstnání a vzdělávání, vytváření pracovních míst a podpora při zaměstnávání). V oblasti podpory 3.3 OP LZZ je podporováno zahájení podnikatelské činnosti osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených. V oblasti podpory 3.4 OP LZZ jsou v rámci grantových projektů podporovány aktivity na zahájení podnikání rodičů (zejm. žen) na rodičovské dovolené či osob pečujících o závislého člena rodiny. V rámci oblasti podpory 5.1 OP LZZ je podpořena řada projektů, které prostřednictvím mezinárodní spolupráce zavádějí nebo rozvíjejí služby či aktivity směřující k budování kapacit a znalostí v oblasti sociálního podnikání a podnikání znevýhodněných (vzdělávání, poradenství, síťování, modely sociálního podnikání apod.).
MPO a jeho dotační programy se nezaměřují přímo na podporu subjektů sociální ekonomiky, sociální podniky ale mohou žádat v rámci stávajících výzev ministerstva určených pro malé a střední podniky. Výzvy se zaměřují na podniky ve všech stádiích jejich životního cyklu, tzn. jak na začínající, tak na již fungující. Výzvy v rámci Operačního programu Podnikání a Inovace (OPPI), jehož administrátorem je CzechInvest, jsou z velké části zaměřeny na podporu investic, z menší části pak na financování poradenství a vzdělávání. Nemalou překážkou v rámci tohoto operačního programu se může jevit, zejména pro začínající sociální podniky, podmínka úhrady minimálně 40 % (výše se může měnit dle velikosti podniku a regionu) způsobilých výdajů projektu z vlastních prostředků. ČMZRB zaujala k financování sociálních podniků poměrně rezervovaný postoj, své priority si totiž nestanovuje sama, ale určuje jí je vláda, resp. MPO. Pokud by se vláda rozhodla sociální podnikání podporovat, ČMZRB by svůj postoj vůči tomuto segmentu jistě změnila a diskuze by mohla být vedena i o vytváření speciálních finančních produktů pro sociální podnikatele. Finanční podpora pro začínající podnikatele existuje v rámci OPPI v rámci dílčího programu podpory začínajících podnikatelů START – zde je možné získat bezúročný úvěr (pro fyzickou osobu až do výše od Českomoravské záruční a rozvojové banky AŽ do výše 90 % celkových uznatelných nákladů projektu, přičemž min. úvěr činí 100 000 Kč,
max. ve výši až 750 000 Kč (fyzická osoba a právnická osoba s jedním společníkem) a až 1 500 000 Kč (právnická osoba s více společníky), doba splatnosti 7 let. Ze stejného programu je možné získat i zvýhodněnou záruku s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru. (TESSEA, 2011, str. 26)
2.1.5.8 Regionální strategie ve smyslu InP a SP V krajích České republiky neexistují strategie přímo cílené na podporu sociálního nebo inkluzivního podnikání.
3. ÚKOL 2 – TECHNICKÁ PŘÍLOHA
3.1 EQ 2.1.3 Do jaké míry jsou relevantní podpořené cílové skupiny a typy oprávněných příjemců výzev? Typologie a druhy sociálních podniků byly zjišťovány na základě informací uvedených v projektových žádostech u projektů zaměřených na sociální podnikání. V rámci šetření tak byly do vzorku projektů zahrnuty jednotlivé projekty, které byly realizovány v rámci sledovaných dvou programů a tří výzev, konkrétně výzvy č. 30 v OP LZZ a výzev číslo 1 a 8 v rámci priority 3.1.c v Integrovaném operačním programu. Na základě údajů z Monit7+ bylo k datu 19. 10. 2013 do výzvy č.30 OP LZZ podáno celkem 680 projektových žádostí. Z nich některé byly podány opakovaně, pokud v dřívějších vyhodnocovacích kolech neuspěly. Z tohoto počtu 680 projektových žádostí bylo podpořeno v rámci výzvy č. 30 celkem 84 projektů. Z podpořených projektů jich bylo k 19. 10. ukončeno celkem 25. Vedle toho bylo v různé fázi schvalovacího procesu dalších 32 předložených projektových žádostí. Investiční podpora sociálního podnikání byla zajištěna prostřednictvím dvou výzev č. 1 a 8 v rámci Integrovaného operačního programu. Do priority 3.1.c zaměřené právě na sociální podnikání bylo do 19. 10. 2013 na základě dat z Monit7+ podáno celkem 340 projektových žádostí. Z tohoto počtu bylo podpořeno celkem 45 projektů. Celkem 22 úspěšných žadatelů získalo podporu jak v investiční tak neinvestiční části, tj. úspěšně realizovalo nebo realizuje současně projekty jak z výzvy 30 OP LZZ tak z výzev 1 nebo 8 IOP. Z výše uvedených údajů lze vysledovat, že zájem o projekty sociálního podnikání je v ČR poměrně vysoký, nicméně úspěšnost získání podpory je naopak velmi nízká. V OPLZZ odpovídá úspěšnost 12 %, v IOP pak 13 %. Na základě těchto informací z Monit7+ lze tedy konstatovat, že k 19. 10. 2013 byl z prostředků strukturálních fondů v rámci sledovaných tří výzev podpořen vznik nebo rozšíření celkem 107 sociálních podniků. Z těchto podpořených sociálních firem jsme primárně vycházeli při stanovování typologie sociálních firem. Typy sociálních podniků podle právní formy Z provedené analýzy bylo zjištěno následující zastoupení jednotlivých právních forem sociálních podniků – realizátorů projektů.
Tabulka č. 1 – Sociální podniky podpořené OP LZZ a IOP podle právní formy Právní forma Počet podniků a.s. 1 s.r.o. 66 družstvo 7 o.p.s. 16 OSVČ 15 v.o.s. 1 církev 1 Celkem 107 Zdroj: Monit7+, data k 19. 10. 2013
Procentní podíl 0,9 % 61,7 % 6,5 % 15,1 % 14,0 % 0,9 % 0,9 % 100,0 %
Po provedené analýze právních forem sociálních podniků, které byly podpořeny v rámci výzvy č. 30 OP LZZ a výzev 1 a 8 IOP, lze konstatovat, že téměř dvě třetiny sociálních podniků mají formu kapitálové obchodní společnosti, tj. s.r.o. nebo a.s. Prakticky stejnou měrou jsou mezi sociálními podniky zastoupeny obecně prospěšné společnosti a samostatně podnikající fyzické osoby. Podstatně méně často se pak vyskytuje forma družstva, která představuje pouhých 6,5 % sociálních podniků. Ostatní právní formy jsou pak nevýznamné. K tomuto závěru je však třeba připomenout, že analýza byla prováděna na základě podpořených sociálních podniků z výzvy 30 OP LZZ a 1 a 8 IOP. Jednotlivé právní formy jsou proto limitovány textem výzev, které například neumožňovaly podporu občanským sdružením, mezi kterými lze často aspekty sociálního podnikání vypozorovat. Toto tvrzení lze podložit i faktem, který byl zjištěn v průběhu desk research jednotlivých projektů. V několika projektech bylo občanské sdružení oficiálním partnerem projektu, v jiných bylo odkazováno na spolupráci, byť projekt byl oficiálně realizován bez partnera. V některých případech bylo dokonce občanské sdružení zakladatelem s.r.o. nebo o.p.s., které nakonec projektovou žádost předložily. Typy sociálních podniků dle oblasti činností Další část analýzy při identifikaci typů jednotlivých sociálních podniků směřovala do oblasti (oboru), ve které sociální podnik vyvíjí hlavní aktivitu. Zde jsou zřetelné určité rozdíly ve struktuře mezi projekty podpořenými z OP LZZ a IOP. Je to dáno zejména zaměřením IOPu na investiční podporu, která je u některých typů činností finančně náročnější. Následující tabulka uvádí agregované údaje za OP LZZ i IOP s vyloučením duplicit, tedy těch sociálních podniků, které získaly podporu z obou programů. Tabulka č. 2 – Sociální podniky podpořené z OP LZZ a IOP podle druhu činnosti Činnost Počet podniků Lesnictví a zahradnictví 7 Stavební činnost 9 Technické a komunální služby 10 Výroba potravin 9 Stravovací služby 21 Výroba 18 Ostatní služby 14 Ubytovací služby 2 Informační technologie 7 Doprava 1 Zdravotnictví 2 Obchod 6 Těžba nerostných surovin 1 Celkem 107 Zdroj: MONIT7+, data k 19. 10. 2013
Procentní podíl 6,5 % 8,4 % 9,4 % 8,4 % 19,6 % 16,8 % 13,1 % 1,9 % 6,5 % 0,9 % 1,9 % 5,7 % 0,9 % 100,0 %
Vezmeme-li v úvahu investiční i neinvestiční podporu sociálních podniků, dochází k určitému drobnému vyrovnání ve struktuře činností a oborů, na které se sociální podniky soustřeďují. S téměř 20 % zůstává nejpočetnější skupina sociálních podniků, které se zaměřují na činnosti v pohostinství a stravování, těsně
následována podniky výrobními s téměř 17% podílem na všech podpořených sociálních podnicích. Zhruba 13 % sociálních podniků se věnuje nejrůznějším službám, z nichž nejtypičtější jsou prádelny a čistírny. Solidně zastoupenou skupinou jsou i charakterově příbuzné obory lesnictví a zahradnictví, stavebnictví, komunálních služeb a těžby nerostných surovin, ve kterých nacházejí uplatnění převážně etnické menšiny (prakticky výhradně Romové) a dlouhodobě nezaměstnaní. Dohromady tyto tři obory představují přes 25 % všech podpořených sociálních podniků. S poměrně různorodými cílovými skupinami se můžeme setkat u výroby potravin, kterou reprezentuje přes 8 % podniků. Služby v oblasti informačních a komunikačních technologií (např. provoz call centra, digitalizační služby, provoz internetového informačního portálu, apod.) jsou typické zaměřením na osoby se zdravotním postižením a představují přes 6 % sociálních podniků. Typy sociálních podniků dle cílových skupin Posledním pohledem analýzy je identifikace toho, na jaké cílové skupiny se jednotlivé sociální podniky zaměřují. Zde je rovněž třeba upozornit na to, že cílové skupiny musí zcela jednoznačně odpovídat textu výzvy. Pokud se některé sociální podniky zaměřují na jiné cílové skupiny, než jsou uvedeny ve výzvě, nemohou být logicky zahrnuty v této analýze. Na identifikaci případných dalších cílových skupin je zaměřeno realizované dotazníkové šetření a desk research. Následující tabulka pak opět agreguje údaje za oba dva operační programy s eliminací duplicit. Tabulka č. 3 – Sociální podniky podpořené z OP LZZ a IOP podle cílových skupin Cílová skupina Počet podniků Osoby se zdravotním postižením 44 Děti, mládež, mladí dospělí 3 Dlouhodobě nezaměstnaní 11 Etnické menšiny 8 Osoby opouštějící výkon trestu 1 odnětí svobody Osoby opouštějící zařízení pro 1 výkon ústavní nebo ochranné výchovy Osoby závislé na návykových 1 látkách Další nespecifikované osoby 3 Zaměření na více cílových skupin 35 současně Celkem 107 Zdroj: MONIT7+, data k 19. 10. 2013
Procentní podíl 41,2 % 2,8 % 10,3 % 7,5 % 0,9 % 0,9 %
0,9 % 2,8 % 32,7 % 100,0 %
Z agregovaných a očištěných dat za všechny 3 výzvy vyplývá, nejvíce sociálních podniků se zaměřuje na práci s osobami zdravotně postiženými. Celkem se na tuto cílovou skupinu specializuje přes 41 % všech podpořených sociálních podniků. S výrazným odstupem zaujímá druhé místo v pořadí cílová skupina dlouhodobě nezaměstnaných, se kterou pracuje přibližně desetina sociálních podniků. O něco méně sociálních podniků (7,5 %) se specializuje na práci s etnickými menšinami (Romy). Tyto cílové skupiny se pak často vyskytují i u podniků, které pracují s větším počtem různých cílových skupin. Takových podniků je mezi podpořenými téměř třetina. Ostatní cílové skupiny se v hledáčku sociálních podniků vyskytují spíše ojediněle. Téměř třetina sociálních podniků (32,7 %) pak není specializovaná na jednu znevýhodněnou cílovou skupinu, ale zaměřuje se hned na několik cílových skupin současně.
3.2 EQ 2.1.5 - Jaké jsou pozorovatelné dopady na účastníky ukončených projektů, zejm. na cílové skupiny? Metodika pro kvalitativní analýzu a zpracování případových studií V rámci úkolu 2 projektu SIP se jedná o dvě vzájemně provázané části, přičemž:
Případové studie budou zpracovány na úrovni jednotlivých sociálních podniků. Cílem je zhodnotit fungování sociálního podniku, naplněnost principů a kritérií sociálního podnikání dle TESSEA, posoudit udržitelnost podniku, dopad na cílové skupiny. Kvalitativní analýza bude vycházet z případové studie (stejný podnik) a bude zahrnovat vliv na okolí, tj. region (obec, kde podnik působí), místně příslušné asociace cílových skupin, klienti sociálního podniku, případně konkurence, apod. Jednotlivé kroky kvalitativní analýzy budou: 1. Vytipování zainteresovaných stran na základě desk research a na základě rozhovoru s příjemci 2. Oslovení zainteresovaných stran telefonicky nebo emailem 3. Zpracování odpovědí Pro případové studie a kvalitativní výzkum byly vytipovány a navrženy projekty uvedené v tabulce níže. V souladu s návrhem metodiky výběru uvedeným ve vstupní zprávě byly vytipovány 4 projekty podpořené z IOP i OP LZZ a dále pak po dvou projektech podpořených buď jen z IO nebo jen z OP LZZ. Projekty byly dále vybrány tak, aby byly v době zpracování studie ukončeny (tj. bylo možné identifikovat dopady a zhodnotit udržitelnost) a aby zahrnovaly co největší počet identifikovaných typů SP včetně cílových skupin. Reg. číslo Reg. číslo Žadatel Název projektu Cílová Typ SP Datum OPLZZ IOP skupina dle ukon2.PZ čení CZ.1.04/3.1. CZ.1.06/3. Active Colour Rozšíření sociálního Zdravotně II 30. 4. 06/30.0001 1.02/01.06 s.r.o. podnikání firmy Active postižení 2012 0 080 Colour s.r.o. - Mokrá 31. 7. lakovna 2010 CZ.1.04/3.1. 06/30.0007 8 CZ.1.04/3.1. 06/30.0009 1
MOŽNOSTI TU JSOU o.p.s.
Second hand SECOND HELP
Zdravotně postižení
II
30. 6. 2012
Institut pro památky a kulturu, o.p.s.
Internetový portál PRO památky.info - mezioborový projekt v oblasti památkové péče se zaměřením na vytvoření pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením SOFIRA - Slunce pro všechny
Zdravotně postižení
III
31. 12. 2011
Různé CS
I/V
31. 7. 2011 31. 8. 2010 31. 3. 2014 31. 7. 2012 31. 5. 2013 31. 8. 2012
CZ.1.04/3.1. 06/30.0001 1
CZ.1.06/3. 1.02/01.06 074
SOFIRA Kadaň s.r.o.
CZ.1.04/3.1. 06/30.0022 0
CZ.1.06/3. 1.02/08.07 973
Kamil Kubíček
Minitechnické služby
Zdravotně postižení
V
CZ.1.04/3.1. 06/30.0012 8
CZ.1.06/3. 1.02/01.07 110
VS Rychleby s.r.o.
Zpracování ovoce a bylin ve Velké Kraši
Etnické menšiny
V
CZ.1.06/3. 1.02/01.06 083 CZ.1.06/3. 1.02/01.06 097
Ing. David
Závod na výrobu biopaliv
Zdravotně postižení
V
30. 11. 2010
Zdravotně postižení
V
31. 10. 2010
Štych
INLOBO s.r.o.
Rovné příležitosti znevýhodněné
pro
Metodika pro případové studie Případová studie bude zaměřena primárně na hodnocení dopadů existence a fungování sociálního podniku. Studie bude mít tyto části:
1. 2.
Executive summary případové studie Charakteristika a hlavní přidaná hodnota projektu (základní popis projektu a hlavní cíl sociálního podniku) 3. Zhodnocení míry reálného naplňování principů sociální ekonomiky vymezených ve výzvě (dle realizovaných aktivit), tak teoretického naplňování (deklarovaného ve statutu/zakladatelských listinách podniku, v projektové žádosti a v monitorovacích zprávách) (dle metodiky TESSEA – viz dále) 4. Komparace reálného a teoretického naplňování principů sociální ekonomiky 5. Zhodnocení vhodnosti volby cílových skupin (podpořených osob) a práce s nimi a. z pohledu její potřebnosti, udržitelnosti v podniku, specifického přístupu z hlediska principů SP, dalších efektů / přínosů pro CS (vliv na zaměstnanost / začlenění do komunity, do společenských aktivit, zlepšení osobního života – zadlužení, drogové závislosti apod.) 6. Zhodnocení vývoje podnikatelských aktivit a. s ohledem na původní podnikatelský záměr (udržitelnost, odchylky, reakce na vývoj trhu, specifika u SP s více různorodými podnikatelskými aktivitami) 7. Zhodnocení zapojení SP do komunity (jakým způsobem podnik funguje v místní komunitě, s jakými dalšími organizacemi spolupracuje) 8. Hodnocení partnerství (je-li relevantní) 9. Zhodnocení udržitelnosti projektu s důrazem na strukturu zdrojů financování (příjmů) SP 10. Implikace pro další projekty v oblasti sociální ekonomiky (co z projektu vyplývá, jaké jsou hlavní faktory úspěchu) a implikace pro identifikaci zobecnitelných faktorů pro všechny podpořené k využití v rámci QCA. Dotazník pro příjemce 1. Popište vznik nápadu založit sociální podnik. Kdo dal impulz a na základě čeho? 2.
Kdo je cílová skupina? Proč jste zvolili právě tuto CS? Pracovali jste s ní již dříve?
3.
Kdo jsou Vaši hlavní dodavatelé? Kolik těchto dodavatelů je z vašeho regionu?
4.
Jaké typy podpůrných služeb využíváte pro aktivity Vašeho sociálního podniku?
5.
Jaké podpůrné služby Vám schází z hlediska jejich dostupnosti ve Vašem kraji nebo ČR obecně?
6.
Kdo jsou Vaši hlavní zákazníci? Kolik jich je z regionu?
7.
Kdo je Vaše hlavní konkurence? Jak Vám pomohl projekt upevnit pozici v této konkurenci?
8.
Kdo jsou hlavní zainteresované strany ve Vašem projektu? (přímé i nepřímé)
9.
Jaké vnímáte hlavní přínosy a dopady realizace Vašeho projektu? a. b. c.
na cílové skupiny na region na další zainteresované strany?
10. Jak vidíte a máte zajištěnu udržitelnost projektu po skončení podpory? Došlo po skončení podpory ke změnám v počtu zaměstnaných CS?
11. Jak jsou naplňovány jednotlivé principy sociálního podnikání? (udělat checklist dle indikátorů TESSEA – viz příloha). Metodika pro kvalitativní analýzu Pro zjištění kvalitativního dopadu fungování sociálního podniku byly zvoleny následující metody a ukazatele: Lokální multiplikátor je ekonomický ukazatel, který popisuje míru lokalizace místní ekonomiky (obce, regionu) a popisuje oběh financí ve vymezeném území. (www.wikipedia.org). Jeho výpočet je následující: LM = (V1 + V2 + V3) / V1, kde V1 jsou celkové výdaje subjektu (SP) V2 jsou výdaje SP, které jsou utraceny místně u dodavatelů S2 V3 jsou výdaje dodavatelů S2, které jsou utraceny místně. Zdroj informací: odhad představitelů sociálního podniku. Šetření mezi zainteresovanými stranami Zainteresované strany by měly být identifikovány v rámci desk research žádosti, veřejně dostupných informací z webu a na základě rozhovoru s příjemcem. Šetření může být provedeno osobně, telefonicky nebo emailem. 1. Jaký je Váš vztah k podniku XY? 2.
Víte o tom, že se tento podnik hlásí k principům tzv. sociálního podnikání?
3.
Jaký vnímáte přínos tohoto podniku pro region?
4.
Jaký vnímáte přínos pro cílovou skupinu?
5.
Jaký vnímáte přínos podniku přímo pro Vás?
6.
Jak celkově hodnotíte působení podniku v regionu?
Kroky při zpracování dopadové evaluace sociálního a inkluzivního podnikání Úvod Následující text popisuje jednotlivé kroky při sběru dat pro analýzu dopadů podpořených projektů OP LZZ v oblasti inkluzívního podnikání (INP) a sociálního podnikání (SP) OP LZZ na trhu práce. Konkrétním cílem analýzy je odpovědět na následující výzkumné otázky Evaluace podpory sociálního a inkluzívního podnikání:
EQ 2.1.5b: Jaké jsou pozorovatelné dopady na účastníky ukončených projektů, zejm. na cílové skupiny? EQ 3.4: Jaké jsou pozorovatelné dopady ukončených projektů na podporu podnikání znevýhodněných?
Tento efekt bude v první řadě sledován podílem podpořených osob, kteří jsou po 1, 6 a 12 měsících po ukončení projektů v zaměstnání nebo OSVČ, dále budou dopady přičitatelné pouze působení projektu odhadnuty srovnáním skupiny podpořených osob se skupinou osob, která nebyla podpořena. Toho, aby ve srovnávací skupině byly pouze osoby nepodpořené zkoumanými intervencemi, bude dosaženo při sestavování datového souboru. Vzhledem k nutné anonymizaci dat bude toto zajištěno správcem dat tak, že do kontrolní skupiny vybere, nejlépe náhodně, osoby, které zkoumanou podporu neměly. Další možné podpory zde nezkoumáme. Proto jde spíše o zajištění toho, aby i zkoumaná skupina měla 48 statisticky stejnou účast i v jiných programech jako kontrolní skupina. Pro zpracování této analýzy je však nutné zpracování velkého množství dat. Evaluační tým předpokládá poskytnutí anonymizovaných mikrodat výzkumnému týmu (jako tomu bylo 49 například v případě Kulhavý a Sirovátka (2008) či Hora a Sirovátka (2012) .
48
To by bylo nejlépe zajistitelné prostřednictvím randomizace. V tomto případě se však musíme držet předpokladů kvazi-experimentálních metod.
Další postup sběru dat je popisován pro obě otázky společně. Důvodem je, že otázka 2.1.5 se vztahuje k cílové skupině obecně, a otázka 3.4 na zaměstnání cílové skupiny. Obě informace jsou obsaženy v datech ČSSZ. Detailněji je zvolený přístup a obsah souborů popsán dále v textu.
Data ČSSZ - mikrodata Následující text popisuje jednotlivé kroky při sběru dat pro analýzu pomocí mikrodat od České správy sociálního zabezpečení. Postup zpracování dat byl rozdělen do dvou etap podle dvou analyzovaných skupin, neboť každá z nich vyžaduje poněkud odlišné postupy:
Skupina podpořených osob Kontrolní skupiny
Jednotlivé odrážky představují jednotlivé kroky postupu. Skupina podpořených osob 1. Evaluační tým identifikuje projekty (včetně jejich začátku i konce), ve kterých bylo pracováno s cílovou skupinou znevýhodněných osob v oblasti sociálního podnikání. (výzvy č. 30 OPLZZ a 1, 8 IOP definuje samotná zadávací dokumentace). Výstupem je seznam registračních čísel projektů, které se zabývají/ly sociálním a inkluzívním podnikáním. Jde jednak o projekty OP LZZ (219 projektů, jednak plně zaměřených na inkluzívní podnikání, jednak s částečným zaměřením), ale i IOP (52 projekty). Z těchto projektů evaluační tým zjistí konkrétní osoby z cílové skupiny, které byly podpořeny. Informace musí obsahovat jméno a příjmení podpořené osoby a datum narození ve tvaru DD.MM.RRRR a pohlaví dotyčné podpořené osoby. Tato data lze shromáždit dotazem u příjemců podpory (zde předpokládáme úzkou spolupráci s řídicími orgány OP LZZ a IOP). Zejména jde o projekty, kde nebyla školení, ale jiné typy zapojení cílové skupiny. 2.
50
Evaluační tým doplní ke každé osobě také věkovou kategorii dané osoby odvozenou z data narození , 51 pohlaví, datum zahájení a ukončení podpory a průměrnou výši podpory (ta bude zaokrouhlena tak, aby nebyla možná zpětná identifikace dané osoby). Data pro předání na ČSSZ budou mít následující strukturu, jak je uvedeno v tabulce (detailnější popis a definice proměnných následuje v tabulce „Definice proměnných“). Tabulka č. 1: Podoba dat dodaných ČSSZ výzkumným týmem
Jméno
Příjemní
Datum narození
Pohlaví
Věková kateg.
Zahájení podpory
Ukončení podpory
Průměrná výše podpory
Josef
Novák
29.02.1963
muž
50 -65
10.2010
05.2011
100000
Pozn.: Zvolili jsme zde schválně datum, které neexistovalo, abychom náhodou nedefinovali jako příklad skutečnou osobu. 3.
V momentě, kdy bude mít evaluační tým tuto informaci, požádá na ČSSZ o doplnění dat do tabulky (č.1) následovně: bydliště (první tři čísla poštovního směrovacího čísla); údaje o tom, kdy byla daná osoba zaměstnána či OSVČ od 1. 1. 2009 do současnosti (vždy po intervalech od do ve tvaru MM/RRRR). vygenerovaná data budou následně ze strany ČSSZ anonymizovala (tj. budou vymazány proměnné, Jméno, Příjmení, Datum narození).
49Kulhavý
Václav, Sirovátka Tomáš, Hodnocení efektivity programů APZ a doprovodných nástrojů a projektů politiky zaměstnanosti v roce 2007, VÚPS, 2008 Hora, Ondřej; Sirovátka, Tomáš, Srovnání efektů aktivní politiky zaměstnanosti v České republice v období růstu (2007) a během první fáze krize (2009), VÚPSV, 2012 50 Věk podpořených osob bude u podpořených osob uváděn intervalově, tak aby nebylo možné jednotlivé osoby po anonymizaci dat ze strany ČSSZ zpětně identifikovat. 51 Tato proměnná bude uvedena ve tvaru MM/RRRR. Vzhledem k tomu, že v rámci projektů bylo podpořeno vždy více osob, nemělo by být možné jednotlivé osoby po anonymizaci dat ze strany ČSSZ zpětně identifikovat.
Tabulka č. 2: Podoba dat dodaných ČSSZ pro podpořené osoby Průměrná Věková Zahájení Ukončení Pohlaví výše kateg. podpory podpory podpory 50-65
muž
10.2010
05.2011
100000
Bydliště
Zaměstnání
OSVČ
430
01/200905/2010
07/201112/2013
Zvolený příklad ukazuje, že jde o muže z okresu Chomutov, který byl ještě v květnu 2010 zaměstnaný, ale pak někdy v průběhu doby zaměstnání opustil, nebo ztratil. Následně mu byla poskytnuta podpora z v rámci projektu financovaného z OP LZZ, po které se daný muž stal OSVČ. V případě, že nebude možné podle jména, příjmení a data narození identifikovat v systému ČSSZ jednu konkrétní osobu (buď bude více osob se stejným jménem a příjmením narozených ve stejném dni, či naopak bude chyba v datech a daná osoba vůbec neexistuje), bude tato z šetření vyřazena. Evaluační tým následně poskytnutá data upraví do podoby, kdy bude údaj o zaměstnanosti (OSVČ) pro každou osobu uveden po jednotlivých měsících. Následuje upravená tabulka pro zaměstnání (Obdobně by vypadala i tabulka pro OSVČ).
... ...
Tabulka č. 3: Způsob úpravy dat ČSSZ výzkumným týmem Zaměstnání Zaměstnání Zaměstnání Zaměstnání 03/2010 04/2010 05/2010 06/2010 ANO ANO ANO NE
Zaměstnání 07/2010 NE
Zaměstnání 08/2010 NE
... ...
Kontrolní skupina nepodpořených osob 4. Na základě obdržených dat o podpořených osobách zpracuje výzkumný tým základní charakteristiky souboru podpořených osob. Na základě těchto základních charakteristik doplní evaluační tým pro ČSSZ informaci, jaké celkové charakteristiky by měl mít náhodný výběr pro kontrolní skupinu. Zejména jde o jejich věkovou strukturu a územní příslušnost (mohou být vyřazeny některé regiony, zcela jistě například osoby bydlící v Praze, a věkové kategorie, které se mezi podpořenými osobami nevyskytují, případně také určitou charakteristiku zaměstnanosti. Dokument obsahující základní omezení pro výběr kontrolní skupiny bude předán ČSSZ pro vygenerování soboru nepodpořených osob. 5. ČSSZ na základě omezujících podmínek vygeneruje soubor cca 20 000 náhodně vybraných osob. To by mělo stačit pro metodu párování a zajištění dostatečného množství případů z kontrolní skupiny. Dopředu nejsme schopni odhadnout, jak kvalitní bude použití metody PSM. Obecně ale platí, že čím více případů budeme mít k dispozici, tím dosáhneme kvalitnějšího statistického párování. 6. Pro každou z takto vybraných osob budou ČSSZ uvedeny obdobné ukazatele jako u podpořených osob, tedy jméno a příjmení, datum narození, zaměstnání, OSVČ a bydliště (první tři číslice PSČ). Avšak pro 52 kontrolní skupinu podpořených osob budou muset být ze strany ČSSZ navíc doplněny proměnné věk a pohlaví. Tabulka č. 4: Podoba dat dodaných ČSSZ pro kontrolní skupinu osob Datum Rok Jméno Příjemní Pohlaví Bydliště narození narození Josef
7.
8.
52
Novák
29.02.1963
1963
muž
430
Zaměstnání
OSVČ
01/200905/2010
07/201112/2013
Ještě před samotnou anonymizací dat provede ČSSZ kontrolu toho, zda se mezi náhodně vybranou skupinou nevyskytují jedinci ze skupiny podpořených osob. Vyskytují-li se v souboru takové případy, je třeba je odstranit. Po této úpravě dat již následuje anonymizace dat (odmazání jména, příjemní a data narození) a jejich předání evaluačnímu týmu.
Vzhledem k tomu, že výběr osob pro kontrolní skupinu bude náhodný a plně v režii ČSSZ není třeba uvádět věk v intervalu, neboť zpětná identifikace v tomto případě nemůže nastat.
Tabulka č. 5: Definice proměnných, které budou využity pro párování skupin a výpočet odhadů dopadu PROMĚNNÁ VYMEZENÍ PROMĚNNÉ ZDROJ Manažeři realizovaných Pohlaví proměnná nabývá hodnot muž / žena. projektů/ Monit 7+ / ČSSZ u kontrolní skupiny Manažeři realizovaných projektů/Monit 7+; po anonymizaci bude vymazáno Datum narození proměnná dle data narození ve formátu DD.MM.RRRR ze souboru. Pro kontrolní skupinu doplní ČSSZ (a při anonymizaci smaže). Manažeři realizovaných projektů / Monit 7+, po anonymizaci bude vymazáno Jméno ze souboru. Pro kontrolní skupinu doplní ČSSZ (a při anonymizaci smaže) Manažeři realizovaných projektů / Monit 7+, po anonymizaci bude vymazáno Příjmení ze souboru. Pro kontrolní skupinu doplní ČSSZ (a při anonymizaci smaže). proměnná udává kde, daná osoby bydlí, jedná se o Bydliště ČSSZ první tři číslice poštovního směrovacího čísla Informace o tom, zda a kdy (od do) byla daná osoba OSVČ OSVČ. Informaci potřebujeme od 1. 1. 2009 do ČSSZ současnosti. Informace o tom, zda a kdy (od do) byla daná osoba Zaměstnání zaměstnaná. Informaci potřebujeme od 1. 1. 2009 do ČSSZ současnosti. proměnná dle data zahájení ve formátu MM.RRRR Zahájení podpory Monit 7+ Ukončení podpory
proměnná dle data ukončení projektu ve formátu MM.RRRR
Věková kategorie
Proměnná udává věkovou kategorii pro danou osobu (např.: 50-65 let)
Rok narození
Proměnná dle data narození ve formátu RRRR
Monit 7+ Manažeři realizovaných projektů/Monit7+ u podpořených osob. ČSSZ u kontrolní skupiny ČSSZ u kontrolní skupiny
EQ 2.2.1 Jaké projekty na podporu a rozvoj sociálního podnikání jsou realizovány v OP LZZ? A EQ 2.2.2 Jaké aktivity jsou realizovány a v jakém rozsahu v projektech OPLZZ na rozvoj sociálního podnikání? Rešerše projektů mimo výzvu 30. Přehled aktivit na podporu sociálního podnikání je součástí evaluačního úkolu 2.2 zaměřeného na podporu a rozvoj sociálního podnikání v OP LZZ mimo výzvu č. 30. Jednotlivé projekty, které jsou zaměřeny na sociální podnikání, ať již že mají charakter sociálního podnikání nebo se zaměřují na podporu a rozvoj této oblasti, byly identifikovány již v úvodní části řešení evaluační zakázky. Seznam těchto projektů byl formou přílohy součástí
vstupní zprávy. Mimo výzvu 30 byly identifikovány následující projekty, které mají nějaký vztah k sociálnímu podnikání. V rámci provedeného desk research bylo identifikováno celkem 39 projektů, mimo výzvu 30, které mají určitý vztah k podpoře a rozvoji sociálního podnikání v České republice. Následující analýza bude v souladu se zadáním evaluace zahrnovat identifikaci jednotlivých aktivit, které v projektech probíhají a jsou zaměřeny na podporu a rozvoj sociálního podnikání. Dále bude v souladu s návrhem ve vstupní zprávě provedena identifikace subjektů a cílových skupin, na které se tyto projekty zaměřují. Pro následnou agregaci a seskupení dat bylo nutné vycházet z přehledu jednotlivých aktivit, na které se projekt soustředil. Krátká charakteristika těchto projektů je uveden dále. Projekt: CZ.1.04/2.1.00/13.00065, PODPORA zaměstnanosti v sociálně vyloučených lokalitách Mostecka Realizátor: Úřad práce České republiky, Most Cílová skupina: Žadatelé o práci ze skupiny osob z vyloučených lokalit Mostecka, z velké části šlo o etnické menšiny Romské národnosti. Aktivity: Projekt se soustřeďuje na komplexní aktivity pomoci cílové skupině, od poradenství přes rekvalifikace až po zprostředkování praxe či přímo zaměstnání u zaměstnavatelů v regionu. V projektu je využíváno dotovaného zaměstnání. Aktivity jsou realizovány dodavatelsky. Hodnocení: Projekt není primárně soustředěn na sociální podniky dle definice sociálního podniku, nicméně aktivity prováděné v rámci projektu, tj. zejména komunikace s potenciálními zaměstnavateli a následné umisťování znevýhodněných cílových skupin na pracovní místa lze považovat za podpůrný krok ke vzniku sociálních podniků. V případě systémového ukotvení určitých (jinak nediskriminačních) výhod pro sociální podniky by mohlo po (pozitivních) zkušenostech se zaměstnáváním těchto cílových skupin dojít k transformaci těchto zaměstnavatelů na sociální podniky. Projekt: CZ.1.04/2.1.00/13.00064, KREDIT - Sociální ekonomika na Mostecku Realizátor: Úřad práce České republiky, Most Cílová skupina: uchazeči o zaměstnání, zejména osoby se zdravotním omezením či jinak sociálně vyloučené Aktivity: Vyhledání, diagnostika a rekvalifikace cílových skupin, jejich následné umístění na dotovaná i nedotovaná pracovní místa v neziskových organizacích, které mají do budoucna potenciál stát se sociálními podniky. Realizace dvou pracovních workshopů na téma sociální ekonomiky a zakládání sociálních podniků, doplněné závěrečnou konferencí se zahraniční účastí poskytující informace pro přenos dobré praxe. Hodnocení: Přestože je projekt realizován v rámci APZ, na což jsou primárně zaměřené jeho aktivity (rekvalifikace a umisťování CS do zaměstnání), jsou některé aktivity informačního charakteru (workshopy, konference) přímo zaměřeny na podporu, rozvoj a propagaci sociálního podnikání. Podobně jako u předchozího projektu jde o vhodné aktivity k iniciaci a vzniku sociálních podniků. Projekt: CZ.1.04/3.1.00/04.00011, Podpora sociálního podnikání v České republice Realizátor: Ministerstvo práce a sociálních věcí Cílová skupina: zaměstnavatelé, orgány veřejné správy působící v oblasti sociální integrace Aktivity: Vytvoření sítě 10 lokálních konzultantů z okruhu úspěšných sociálních podnikatelů, kteří budou poskytovat informace a zkušenosti z provozování sociálního podniku. Vytvoření sítě expertů/koučů, kteří budou sociálním podnikatelům poskytovat nadstavbové služby (např. poradenství v práci s CS), kterou nebudou schopni nabídnout lokální konzultanti. Aktivita Koncepční uchopení tématu je směřována k diskusi a identifikaci koncepčních znaků a incentiv pro sociální podnikání. V rámci projektu budou umožněny stáže v sociálních podnicích za účelem přenosu informací o fungování sociálních podniků. Hodnocení: Projekt se přímo soustředí na posilování a propagaci sociálního podnikání v ČR. Zvolené aktivity (poradenství podnikatelům, koučink a pomoc při sociálním podnikání, stáže v sociálních podnicích) vedou k podpoře myšlenky sociálního podnikání a její propagaci. Za významnou lze považovat i koncepční aktivitu zaměřenou na lepší ukotvení a definici sociálního podnikání. Tato fáze je důležitá z hlediska nastavení legislativního rámce pro sociální podniky. Projekt: CZ.1.04/3.1.02/21.00101, Tréninková kavárna sociálně terapeutické dílny Slunečnice na děčínském zámku Realizátor: Slunečnice, o.s. Cílová skupina: Osoby se zdravotním postižením Aktivity: Vybudování a zprovoznění kavárny v prostorách děčínského zámku, ve které najdou uplatnění osoby s tělesným nebo mentálním postižením. Hodnocení: Jedná se o typickou integrační aktivitu, podobně jako většina projektů na vznik sociálních podniků podpořených ve výzvě 30. Zde je však realizátorem občanské sdružení, které nebylo ve výzvě 30 oprávněným žadatelem. Aktivita a projekt ukazuje, že občanská sdružení jsou potenciálními sociálními podniky.
Projekt: CZ.1.04/3.1.02/21.00145, Nezávislý - samostatný Realizátor: HORIZONT, o.s. Cílová skupina: Osoby se zdravotním postižením Aktivity: Sociální rehabilitace s následným zaškolením a umístěním na tréninkové pracoviště – obchod s výrobky z chráněných dílen. Plánováno je v projektu celkem 5 běhů. Hodnocení: Projekt má integrační charakter, tedy zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Na rozdíl od klasických sociálních podniků jde v tomto případě o trénink, přičemž cílem je nikoli zaměstnat, ale připravit na zaměstnání co největší počet cílových skupin. Vzniklý obchod může mít charakter tréninkového (přípravného) sociálního podniku, nikoli integračního. Projekt: CZ.1.04/3.2.00/47.00001, Podpora sociálního začleňování ve vybraných romských lokalitách prostřednictvím práce Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách Realizátor: ÚŘAD VLÁDY ČR Cílová skupina: orgány veřejné správy působící v oblasti sociální integrace, příslušníci sociálně vyloučených romských komunit Aktivity: Zpracování analýz ve vybraných městech s vyloučenými romskými komunitami. Součástí analýz by mělo být i posouzení možností rozvoje sociálního podnikání. Hodnocení: Projekt není primárně zaměřen na podporu sociálního podnikání, jde pouze o dílčí informaci o možnostech sociálního podnikání v postižených lokalitách. Projekt: CZ.1.04/3.2.00/90.00001, Zavádění systémových nástrojů sociálního začleňování v sociálně vyloučených lokalitách Realizátor: ÚŘAD VLÁDY ČR Cílová skupina: příslušníci sociálně vyloučených romských komunit, orgány veřejné správy působící v oblasti sociální integrace, Poskytovatelé sociálních služeb, zadavatelé sociálních služeb Aktivity: Projekt navazuje na předchozí výše uvedený projekt. Předmětem je tvorba analýz a strategií + pomoc při přípravě a realizaci projektů ve vyloučených romských lokalitách. Hodnocení: projekt je koncepčního charakteru, na sociální podnikání má vazbu pouze nepřímou. Projekt: CZ.1.04/3.3.05/31.00018, Rozvoj pracovní integrace OZP v táborském regionu Realizátor: Diakonie ČCE - středisko Rolnička Cílová skupina: Osoby se zdravotním postižením, osoby pečující o osobu blízkou Aktivity: Zácvikový program v chráněné dílně, vzdělávání cílových skupin, aktivní identifikace a spolupráce se zaměstnavateli ochotnými zaměstnat osoby se zdravotním postižením. Hodnocení: Jedná se o typickou integrační aktivitu, kdy realizátor přímo sám nezaměstnává osoby z cílových skupin, ale pomáhá jim umístit se u jiných zaměstnavatelů. Nejde tedy o typickou aktivitu sociálního podnikání, nicméně lze uvedený princip považovat za podpůrný, kdy osoby se zdravotním postižením jsou připravovány na zaměstnání a následně umisťovány do sociálních podniků. Podobné projekty mohou sloužit i k dobré propagaci principů sociálního podnikání a tím k iniciaci vzniku nových sociálních podniků. Projekt: Diakonie ČCE - středisko Rolnička, Jistota zaměstnání Realizátor: APPN, o. s. Cílová skupina: Osoby se zdravotním postižením Aktivity: Poradenství a příprava cílových skupin na zaměstnání. Následné vytvoření 12 pracovních míst pro tyto osoby, nikoli přímo u realizátora projektu, ale u výrobního družstva invalidů, které má charakter sociálního podniku. Hodnocení: Sociální podniky jsou podnikatelské subjekty fungující na sociálních principech. I přes soustavnou snahu dotačních titulů ničit konkurenční volný trh se na něm sociální podniky pohybují. Aktivity směřující k přípravě a proškolení osob z cílových skupin pro sociální podniky tak, aby na pracovní místo v sociálním podniku nastoupil již zaškolený a pro firmu přínosný zaměstnanec se tak jeví jako zajímavá a morální podpora sociálního podnikání. Projekt: CZ.1.04/3.3.05/31.00271, Pracovní parta Realizátor: Diakonie ČCE - středisko Vsetín Cílová skupina: Etnické menšiny a osoby z jiného sociokulturního prostředí Aktivity: Vzdělávání a příprava na zaměstnání, následné zaměstnání 4 vybraných účastníků na dobu určitou. Po absolvování 3 měsíců pracovního poměru získají pracovníci hodnocení a doporučení pro případné další zaměstnavatele. Hodnocení: Nejde o klasické aktivity sociálního podniku, ale aktivity lze považovat za přípravu znevýhodněných osob na zaměstnání. V tomto případě jde zejména o snahu vštípit pracovní návyky osobám z jiného sociokulturního prostředí tak, aby byli zaměstnatelní.
Projekt: CZ.1.04/3.3.05/31.00302, Oslaďme si život prací Realizátor: Spolek Trend vozíčkářů Olomouc Cílová skupina: Osoby se zdravotním postižením Aktivity: Motivace a příprava na zaměstnání, zaškolení a zácvik, příprava na tréninkovém pracovišti. Následně vytvoření 12 pracovních míst v připravovaném call centru. Pomoc s umisťováním cílových skupin i na další pracoviště u dalších zaměstnavatelů. Hodnocení: Projekt kombinuje přípravnu cílových skupin na zaměstnání (tréninkový sociální podnik) s vytvořením pracovních míst a jejich obsazením cílovými skupinami (integrační sociální podnik). Opět se jedná o vhodnou podpůrnou aktivitu pro sociální podnikání v tom smyslu, že připravuje znevýhodněnou skupinu na pracovní podmínky. Tím potenciálně poskytuje podporu sociálním podnikům a šetří jejich náklady na zaškolování cílových skupin, které si potřebují osvojit pracovní návyky. Projekt: CZ.1.04/3.3.05/56.00024, Regionální redakční centra pro neslyšící Realizátor: Federace rodičů a přátel sluchově postižených, o.s. Cílová skupina: Osoby se zdravotním postižením Aktivity: Motivační a vzdělávací aktivity pro sluchově postižené (30 osob), následně vytvoření 13 pracovních míst pro tyto osoby. Hodnocení: Kombinace přípravných aktivit na zaměstnávání cílových skupin a integračních aktivit, kdy pro některé z těchto cílových skupin jsou vytvořena pracovní místa a dochází k jejich zaměstnání. V zásadě se jedná o aktivity podporované i výzvou č. 30, pouze žadatelem je o.s., které nebylo v této výzvě oprávněno žádat. Projekt: CZ.1.04/3.3.05/56.00025, Rozvoj pracovních terapií Denního centra Barevný svět Realizátor: Denní centrum Barevný svět, o.p.s. Cílová skupina: Osoby se zdravotním postižením Aktivity: Příprava a poradenství pro cílové skupiny s mentálním postižením, trénink pracovních návyků a následné vytvoření pracovních míst ve dvou pracovištích. Hodnocení: Typická integrační aktivita zaměřená na zaměstnání znevýhodněných osob. Projekt: CZ.1.04/3.3.05/56.00055, Návrat k práci Realizátor: MARKETA - REMONE s.r.o. Cílová skupina: Osoby se zdravotním postižením, osoby starší 50 let Aktivity: Diagnostika, rekvalifikace a následné vytvoření 9 nových pracovních míst pro cílové skupiny. Cílové skupiny budou zaměstnány v podniku realizátora. Hodnocení: Klasický integrační typ projektu s doprovodnými aktivitami zaměřenými na diagnostiku a rekvalifikaci. Projekt má podobný charakter jako projekty výzvy 30. Projekt: CZ.1.04/3.3.05/56.00099, Druhá šance Realizátor: FOKUS Tábor Cílová skupina: Osoby se zdravotním postižením Aktivity: Pracovně rehabilitační program, vzdělávání, exkurze k zaměstnavatelům, vytvoření pracovních míst a vytvoření pracovní agentury, která bude za úplatu zprostředkovávat zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Hodnocení: Projekt má charakter podnikatelského projektu, tj. vytvoření agentury, která bude realizovat příjmy a současně pomáhat cílové skupin uplatnit se na trhu práce. Projekt tak kombinuje aktivity integračního charakteru (zaměstnávání cílových skupin) s aktivitami přípravnými a zprostředkovatelskými (vzdělávání CS a pomoc při vyhledávání zaměstnání). Projekt: CZ.1.04/3.3.05/56.00105, Policie zaměstnává osoby se zdravotním postižením Realizátor: Národní rada osob se zdravotním postižením České republiky o.s. Cílová skupina: Osoby se zdravotním postižením Aktivity: Soubor vzdělávacích a přípravných aktivit pro následné zaměstnání na nově vytvořených pracovních místech „na zkoušku“ na recepcích Policie ČR v Olomouckém kraji Hodnocení: Jde o přípravné aktivity, jejichž smyslem je připravit zástupce cílové skupiny na zaměstnání a toto zaměstnání jim následně zajistit u jiného subjektu. Projekt: CZ.1.04/3.3.05/68.00002, Chceme v Bělotíně žít i pracovat Realizátor: Obec Bělotín Cílová skupina: Etnické menšiny - Romové Aktivity: Vzdělávací, osvětové a motivační aktivity a následné vytvoření 12 pracovních míst na dobu určitou (dobu projektu) přímo u realizátora – obce Bělotín. Cílová skupina bude pracovat v komunálních službách. Hodnocení: Vzhledem k tomu, že pracovní místa budou vytvořena jen na dobu trvání projektu, nelze projekt považovat za ryze integrační, který by měl charakter sociálního podniku. Spíše se jedná o aktivity směřující
k přípravě cílové skupiny na další zaměstnání. Jejich integrace na pracovní trh po skončení projektu není řešena. Přesto se může jednat o dočasné řešení a způsob přípravy cílových skupin na začlenění do sociálních firem. Projekt: CZ.1.04/3.3.05/75.00021, Zkus to - zaměstnáme i vás - osoby s různým stupněm zdravotního postižení Realizátor: PROJEKT INTEGRACE, o.p.s. Cílová skupina: Osoby se zdravotním postižením Aktivity: Příprava cílových skupin na zaměstnání a vytvoření 10 pracovních míst, na kterých budou následně tito zástupci CS zaměstnáni v oblasti přípravy a balení čajových směsí. Hodnocení: Byť nejsou principy sociálního podnikání deklarovány, má projekt charakter integračního sociálního podniku. Projekt: CZ.1.04/3.3.05/75.00032, S PRACÍ DO ŽIVOTA Realizátor: Diakonie ČCE - Středisko křesťanské pomoci v Litoměřicích Cílová skupina: Osoby se zdravotním postižením Aktivity: Motivace, pracovní diagnostika, vzdělávání a příprava cílových skupin na zaměstnání. Následně ve spolupráci s pracovní agenturou umisťování klientů na pracovní trh, ať již otevřený nebo chráněný. Hodnocení: Jde opět o přípravnou fázi zaměřenou na přípravu cílové skupiny na zaměstnání. Nejde tedy o aktivity sociálního podnikání jako takové, ale o aktivity, které by mohly vytvoření nebo rozšíření sociálního podnikání předcházet. Projekt: CZ.1.04/3.3.05/75.00043, Pracujme pro naše obce a vzdělávejme se Realizátor: Mikroregion Hranicko Cílová skupina: Nezaměstnaní nad 50 let Aktivity: Motivační kurz a následné vytvoření 20 pracovních míst po dobu realizace projektu. Cílové skupiny budou pracovat v komunálních službách jednotlivých obcí sdružených do mikroregionu. Hodnocení: Projekt má charakter zřízení dočasného integračního podniku, který poskytne cílovým skupinám zaměstnání a integruje je tak do pracovního procesu. Vzhledem k časové omezenosti pouze po dobu realizace projektu však lze aktivitu považovat spíše za přípravu na další zaměstnání než za formu sociálního podnikání. Projekt: CZ.1.04/3.3.05/75.00102, Pomoc sociálně vyloučeným osobám s uplatněním na trhu práce - speciálně pomoc s návratem na trh práce lidem se závislostí. Realizátor: Darmoděj o.s. Cílová skupina: Osoby závislé na návykových látkách Aktivity: Zaškolení, motivace a pracovní diagnostika pro zástupce cílových skupin. Následné umístění na tréninkové pracoviště v dřevařské dílně, kde zástupci cílových skupin získají pracovní praxi. Polovina z absolventů (10 z 20) bude následně do konce projektu zaměstnána v dřevařské dílně. Hodnocení: Projekt kombinuje aktivity přípravné a integrační. Přestože v návrhu projektu se počítá se zaměstnáním cílových skupin jen do konce projektu, lze předpokládat, že dřevařská dílna funguje na tržním principu a alespoň část klientů by mohlo získat zaměstnání i po skončení projektu. Projekt tudíž vykazuje určité znaky sociálního podnikání. Projekt: CZ.1.04/3.3.05/75.00120, Posílení pracovní integrace osob se zdravotním postižením na Jesenicku Realizátor: Občanské sdružení SALET Cílová skupina: Osoby se zdravotním postižením Aktivity: Vytvoření pracovních tréninkových dílen (knihařská, šicí, tkalcovská) pro cílové skupiny s mentálním postižením, realizace motivačního programu. Pracovní místa na zkoušku a následně na 6 měsíců. Hodnocení: Projekt má charakter přípravy cílových skupin na zaměstnání s jejich následným dočasným zaměstnáním u realizátora projektu. Projekt má částečně charakter integračního sociálního podniku s časovým omezením na dobu podpory z dotace. Projekt: CZ.1.04/3.3.05/75.00123, Práce jako prostředek úspěšného života osob se zrakovým postižením Realizátor: TyfloCentrum Jihlava, o.p.s. Cílová skupina: Osoby se zdravotním postižením Aktivity: Motivace, vzdělávání, rekvalifikace a pomoc při hledání nového zaměstnání. Následné umístění cílových skupin na pracovní místa u spolupracujících organizací, které mají (mohou mít) charakter sociálních podniků (výrobní družstvo nevidomých, občanská sdružení pracující s CS, apod.) Hodnocení: Projekt má charakter přípravy cílových skupin na práci v běžném zaměstnání. V tomto případě však většina klientů bude umístěna na pracovní místa v organizacích, která již jsou, případně potenciálně mohou být sociálními firmami. Projekt: CZ.1.04/3.3.05/75.00294, Šance na zaměstnání na Vltavotýnsku Realizátor: Občanské sdružení POMOC Týn nad Vltavou Cílová skupina: Osoby se zdravotním postižením
Aktivity: Profesní a neprofesní vzdělávání a následné vytvoření 10 pracovních míst u realizátora. Pracovní tým 10 cílových skupin bude nabízet služby v regionu na tržním principu, což zvýší perspektivu dlouhodobého zaměstnání cílových skupin i do budoucna. Hodnocení: Projekt má charakter vytvoření integračního sociálního podniku (byť se realizátor oficiálně k principům sociálního podnikání nehlásí). Aktivity odpovídají většině aktivit u projektů realizovaných ve výzvě 30, kde však občanské sdružení nebylo oprávněným žadatelem. Projekt: CZ.1.04/3.3.05/96.00028, I my rádi pracujeme! Realizátor: Denní centrum Barevný svět, o.p.s. Cílová skupina: Osoby s mentálním postižením Aktivity: Zřízení pracovní dílny pro cílovou skupinu (v přepočtu 2 plné úvazky), práce s cílovou skupinou na osvojení si základních pracovních návyků, vzdělávání. Následně budou pro cílovou skupinu hledána pracovní místa u jiných zaměstnavatelů. Hodnocení: Projekt navazuje na výše uvedený projekt téhož realizátora. Projekt má spíše charakter přípravy cílové skupiny na práci u jiného zaměstnavatele, doplněnou o vytvoření několika pracovních míst přímo u realizátora (pracovní místa budou navazovat na již dříve vytvořenou kavárnu a pracovní zahradu.) Projekt: CZ.1.04/3.3.05/96.00041, Centrum pro zaměstnání a integraci osob se specifickými potřebami Realizátor: "Etincelle, o.s." Cílová skupina: Osoby se zdravotním postižením Aktivity: Vzdělávání, tréninkové pracoviště a následné nalezení zaměstnání pro 8 – 10 účastníků. Pracovní místa jsou předem předjednána s několika firem. Hodnocení: Nejde o aktivity přímo spojené se sociálním podnikáním, nicméně konceptu vzdělávání a tréninkové přípravy pracovníků z řas cílových skupin lze využít při „dodávání hotových pracovníků“ sociálním podnikům. Projekt: CZ.1.04/3.3.05/96.00106, Máme pro vás práci Realizátor: Odborné učiliště a Praktická škola, Brno, Lomená 44 Cílová skupina: Osoby se zdravotním postižením Aktivity: Motivační a aktivizační kurz, poradenství a profesní vzdělávání pro osoby se schizofrenií. Následně vytvoření 5 pracovních míst u partnerské společnosti. Hodnocení: Typický příklad vzdělávání a přípravy cílové skupiny na zaměstnání u jiného zaměstnavatele. Projekt: CZ.1.04/3.3.05/96.00148, Hurá do práce! Realizátor: Město Luže Cílová skupina: Etnické menšiny - Romové Aktivity: Vzdělávání a rekvalifikace a následné dočasné zaměstnání cílové skupiny přímo realizátorem – městem Luže. Cílem je připravit CS na další zaměstnání. Hodnocení: Jde o vhodnou aktivitu k aktivizaci cílových skupin a osvojení si pracovních návyků. Z hlediska sociálního podnikání nejde o typickou aktivitu, neboť zaměstnání je dočasné a nefunguje na poskytování ziskových služeb. Projekt: CZ.1.04/3.3.05/96.00216, Nová práce ! Realizátor: 365, o.p.s. Cílová skupina: osoby se zdravotním postižením Aktivity: Vytipování, proškolení a následné vytvoření pracovních míst a zaměstnání 8 zástupců CS jako tlumočníků a jazykových poradců. Hodnocení: Projekt v zásadě kopíruje model většiny projektů výzvy 30, tj. vzdělávání a následné zaměstnání cílové skupiny, byť se přímo nehlásí k principům sociálního podniku. Projekt: CZ.1.04/5.1.01/12.00021, Tematická síť pro rozvoj sociální ekonomiky Realizátor: Nová ekonomika, o.p.s. Cílová skupina: NNO, orgány veřejné správy působící v oblasti sociální integrace, zaměstnavatelé Aktivity: Podpora rozvoje sociálního podnikání vytvořením modelu sociální ekonomiky v ČR, informování o problematice. Komunikace s tvůrci politik a jejich ovlivňování směrem k zavedení koncepce SE. Ustavení tematické sítě pro sociální ekonomiku. Spolupráce se zahraničními partnery na tvorbě modelu SE v ČR. Hodnocení: Projekt má charakter systémové podpory sociálnímu podnikání, tj. směřuje k ukotvení pojmu a celkové koncepce sociálního podniku a sociálního podnikání v ČR, které je nezbytným základem pro správné nastavení dalšího fungování sociální ekonomiky v ČR. Projekt pomáhá přenést dobrou praxi ze zahraničí a současně propagovat téma SE a informovat o něm. Projekt: CZ.1.04/5.1.01/12.00031, Se zkušenostmi z De Boei do sociální firmy Realizátor: Iskérka - občanské sdružení
Cílová skupina: Osoby s duševním onemocněním Aktivity: Získávání zkušeností se sociální firmou prostřednictvím stáží v nizozemské firmě pracující s cílovou skupinou. Příprava na založení mezinárodní sociální firmy. Vytvoření metodik pro práci s CS a příprava žádosti o dotaci na založení mezinárodní sociální firmy. Výstupem bude i publikace se zkušenostmi ze spolupráce ČR a NL partnerů v oblasti přípravy a realizace sociálního podnikání. Výsledky budou prezentovány na mezinárodní konferenci. Hodnocení: Projekt je přímo zaměřen na podporu sociálního podnikání, přenos zkušeností a přípravu na vznik mezinárodní sociální firmy. Na rozdíl od definice sociálních podniků používané ve výzvě 30 není připravovaný sociální podnik zaměřen ryze lokálně, ale mělo by jít o mezinárodní sociální podnik. Projekt ukazuje, že sociální podnik tak, jak je definovaný v tuto chvíli v rámci OP LZZ nemusí být jediná forma. Naopak mezinárodní rozměr sociálního podniku může přinést stabilitu, konkurenceschopnost a zavádění inovací (výměna zkušeností, pomoc s odbytem výrobků, případně i výměna zaměstnanců). Projekt: CZ.1.04/5.1.01/12.00130, Optimální systém podpory sociálních podniků a družstev v nejkritičtější fázi jejich vzniku a prvotního rozvoje Realizátor: SVAZ ČESKÝCH A MORAVSKÝCH VÝROBNÍCH DRUŽSTEV Cílová skupina: zaměstnavatelé, osoby se zdravotním postižením Aktivity: Smyslem projektu je ověřit životaschopnost nově vzniklých soc. podniků na již existujících příkladech, analyzovat hlavní problémy a s pomocí zkušeného zahraničního partnera a expertů identifikovat hlavní nástroje prevence a intervence. Vytvoření partnerství se zahraniční institucí. 3 workshopy a návštěvy u partnera. Hodnocení: Projekt má charakter nalezení systémové podpory a řešení pro udržení již založených sociálních podniků, které nejsou často bez dalších dotací životaschopné. Identifikace slabých míst v udržitelnosti a dalším případném rozvoji sociálních podniků může pomoci jednak samotným podnikům v této kritické fázi, ale může přispět i k nalezení systémového řešení pro zajištění udržitelnosti vzniklých SP. Projekt: CZ.1.04/5.1.01/51.00010, Inkubace a akcelerace aktivit v oblasti sociální ekonomiky Realizátor: Innovation Tank Cílová skupina: NNO Aktivity: Přenos know how z oblasti sociálního podnikání z Velké Británie do ČR prostřednictvím vytvoření a realizace vzdělávacího kurzu pro zástupce NNO, kteří jsou potenciálními zakladateli sociálních podniků. Hodnocení: Zajímavá osvětově podpůrná aktivita, která nemá za cíl přímé vytvoření sociálních podniků, ale může vést k větší kompetentnosti a připravenosti potenciálních sociálních podnikatelů. Projekt: CZ.1.04/5.1.01/51.00037, Sociální firma - využití švédského modelu v podmínkách Moravskoslezského kraje Realizátor: Renarkon, o. p. s. Cílová skupina: Osoby se závislostí na návykových látkách, osoby po výkonu trestu odnětí svobody Aktivity: Spolupráce se švédským partnerem na přenosu zkušeností do ČR a vytvoření potřebné metodiky pro založení sociálního podniku v ČR. Informační semináře. Hodnocení: Projekt má charakter metodické podpory pro zahájení sociálního podnikání a vznik sociální firmy. Projekt: CZ.1.04/5.1.01/77.00042, Práce s romskou komunitou ve městě Karviná Realizátor: STATUTÁRNÍ MĚSTO KARVINÁ Cílová skupina: Etnické menšiny - Romové Aktivity: Vytvoření regionální tematické sítě se zahraničním přesahem, jejímž cílem bude vytvořit a přenést příklady dobré praxe v začleňování Romů do společnosti a na trh práce. Smyslem je vytvořit síť poradců pro podporu sociálního podnikání a zakládání sociálních podniků. Hodnocení: Projekt je podpůrného charakteru, kdy je cílem nikoli vlastní sociální podnikání, ale jeho propagace a pomoc při šíření. Projekt: CZ.1.04/5.1.01/77.00210, TESSEA získává mezinárodní zkušenosti Realizátor: P3 - People, Planet, Profit, o.p.s. Cílová skupina: zaměstnavatelé, Úřad práce ČR, územní samosprávné celky, NNO Aktivity: Vytvoření legislativního návrhu integračních sociálních podniků, přenos a sdílení know how v oblasti sociálního podnikání, osvěta a informování o problematice. Hodnocení: Projekt má systémový podpůrný charakter, kdy je snahou jednak ukotvení a definice sociálního podnikání v legislativě ČR a zvýšení povědomí o této problematice. Projekt: CZ.1.04/5.1.01/77.00211, Inovativní prosazování sociálního podnikání Realizátor: P3 - People, Planet, Profit, o.p.s. Cílová skupina: Zaměstnavatelé, NNO, územní samosprávné celky
Aktivity: informační a publikační aktivity směřující k propagaci sociálního podnikání v ČR včetně příkladů dobré praxe ze zahraničí. Vytvoření sítě regionálních ambasadorů (proadců) pro zakládání sociálních podniků. Hodnocení: Projekt má charakter podpory zavádění a popularizace sociálního podnikání. Projekt: CZ.1.04/5.1.01/77.00212, Regionální centrum na podporu sociálního podnikání Realizátor: PPSD Personální a poradenské sociální družstvo Cílová skupina: Uchazeči o zaměstnání, NNO, územně samosprávné celky Aktivity: Informovanost o možnostech sociálního podnikání na regionální úrovni, přenesení metodiky a vytvoření prvního regionálního centra na podporu sociálního podnikání v ČR. Vytvoření a pilotní ověření motivačního vzdělávacího kurzu k zahájení sociálního podnikání. Hodnocení: Aktivita informačně vzdělávacího charakteru. Inovační přínos vidíme v přiblížení se místní úrovni prostřednictvím (zatím pilotního) vytvoření regionálního poradenského centra pro SP. Projekt: CZ.1.04/5.1.01/77.00382, Rodina a zaměstnání - inovace pro venkov Realizátor: Novohradská občanská společnost o.s. Cílová skupina: mix různých cílových skupin Aktivity: Vytvoření pracovní skupiny pro sociální podnikání v mikroregionu Růže, návštěva Walesu s cílem načerpat zkušenosti z oblasti SP, zmapování aktuálního stavu SP v mikroregionu a identifikace potenciálních sociálních podniků, vzdělávání cílové skupiny, vytvoření metodiky pro založení sociálního podniku, vytvoření akčních plánů pro vytvoření sociálních podniků. Hodnocení: Projekt kombinuje vzdělávací a osvětové aktivity směřující k propagaci SP se systematickou analýzou prostředí s cílem vytvoření akčních plánů pro založení a rozvoj sociálních podniků (nejen) v mikroregionu. Jedním z výstupů bude další metodika pro založení SP.
4. ÚKOL 3 – TECHNICKÁ PŘÍLOHA Tabulka 10: Projekty s ukončenou realizací či v realizaci v oblasti podpory 2.1 zaměřené POUZE na inkluzivní podnikání Registrační číslo
Stav projektu
Realizace 1. CZ.1.04/2.1.01/63.00002 projektu ukončena
Výdaje 3. CZ.1.04/2.1.01/44.00045 projektu certifikovány
5. CZ.1.04/2.1.01/74.00217
Projekt realizaci
Projekt 6. CZ.1.04/2.1.01/74.00253 realizaci
Cílová hodnota
Dosažená hodnota
26576058
160
160
22825495
120
116
44013990
100
109
EDUKOL vzdělávací a 26840570 poradenské sdružení s.r.o.
120
124
POE, spol. s r.o. 49608312
120
83
EDUKOL Regionální centrum vzdělávací a pomoci začínajícím 26840570 poradenské podnikatelům sdružení s.r.o.
120
10
Žadatel - název
Podnikání jako cesta pro seberealizaci matek při péči o děti Podnikání jako efektivní cesta reintegrace žen na trh práce
Realizace 2. CZ.1.04/2.1.01/63.00126 projektu ukončena
Výdaje 4. CZ.1.04/2.1.01/44.00153 projektu certifikovány
Žadatel IČ
Název projektu
Veselý o.s.
Centrum podpory podnikání Praha
Podnikáním k novým EDU možnostem s.r.o. Podnikatelská líheň jako nový nástroj aktivní politiky zaměstnanosti v Vzdělávej se a podnikej! v
čertík,
agency
Tabulka 11: Projekty s ukončenou realizací či v realizaci v oblasti podpory 2.1 zaměřené MIMO JINÉ na inkluzivní podnikání Registrační číslo
Stav projektu Název projektu
Financování 1. CZ.1.04/2.1.00/13.00083 projektu ukončeno Financování 2. CZ.1.04/2.1.01/44.00003 projektu ukončeno Financování 3. CZ.1.04/2.1.01/44.00028 projektu ukončeno Financování 4. CZ.1.04/2.1.01/44.00075 projektu ukončeno Financování 5. CZ.1.04/2.1.01/44.00146 projektu ukončeno Financování 6. CZ.1.04/2.1.01/63.00026 projektu ukončeno Financování 7. CZ.1.04/2.1.01/63.00033 projektu ukončeno Realizace 8. CZ.1.04/2.1.00/13.00090 projektu ukončena Realizace 9. CZ.1.04/2.1.01/44.00072 projektu ukončena
Máme na to Jihočeském kraji
Žadatel – Cílová Dosažená IČ hodnota hodnota
Žadatel – název
v Úřad práce České 72496991 republiky
EFEKT - Efektivní kvalifikací na trh práce Znalost ekonomiky firmy = polovina úspěchu Nové dovednostiNové výzvy-Nové možnosti Kormidlo správným směrem k zaměstnání PŘIPRAVIT, POZOR, STARTujeme kariéru!
709
766
VIA ALTA a.s.
26906741
160
146
RPICEKONOMSERVIS Přerov s.r.o.
25364812
80
103
ALTUS Training 25791940 Center, spol. s r.o.
240
308
AKROPOLIS, o.s.
28552709
192
192
VIA ALTA a.s.
26906741
120
122
Nemusí kapat, ať VIA ALTA a.s. prší
26906741
90
99
Úřad práce České 72496991 republiky
200
232
72
53
Odrazový můstek
Uplatnění žen a MENTA mužů při návratu z středisko rodičovské vzdělávání
26361868
Realizace 10. CZ.1.04/2.1.01/44.00084 projektu ukončena
dovolené a dospělých a absolventů škol na jazyková škola trhu práce díky s.r.o. přípravě na budoucí povolání (rekvalifikaci) ATHENA Společnost pro Klíče k budoucnosti vzdělávání a rozvoj žen Příležitost pro tebe komplexní podpora IVEX, s.r.o. nezaměstnaných osob Centrum aktivní pomoci pro ARCHA 777 nezaměstnané rodiče Návrat na trh práce Mgr. Marie rekvalifikací a Čigelská sebezaměstnáním Perspektiva IMPAKT propojení práce a Společnost pro péče o děti aktivizaci periferií KOMPLEX komplexní příprava "Centrum v návratu na trh komunitní práce práce pro osoby Ústí nad Labem" nezaměstnané déle jak pět měsíců Akademie Šance J.A.Komenského oblast Kladno Akademie Novou cestou k J.A.Komenského zaměstnání oblast Česká Lípa
26539446
50
58
45277460
160
182
26652749
60
66
70487006
90
63
22664157
90
97
63153548
60
63
00430749
225
221
00431052
150
162
25976761
96
99
Realizace 19. CZ.1.04/2.1.01/63.00184 projektu ukončena
Najdi svou cestu do práce, zn. rodiče s Ústav pro 25690183 dětmi a ženy 50+ ekopolitiku, o.p.s. vítáme
60
49
Realizace 20. CZ.1.04/2.1.01/63.00186 projektu ukončena
CESTA ZPÁTKY
25568027
40
71
Centrum pro komunitní práci 70925437 Moravskoslezský kraj
15
15
Realizace 11. CZ.1.04/2.1.01/63.00034 projektu ukončena Realizace 12. CZ.1.04/2.1.01/63.00050 projektu ukončena Realizace 13. CZ.1.04/2.1.01/63.00056 projektu ukončena Realizace 14. CZ.1.04/2.1.01/63.00068 projektu ukončena Realizace 15. CZ.1.04/2.1.01/63.00100 projektu ukončena Realizace 16. CZ.1.04/2.1.01/63.00113 projektu ukončena Realizace 17. CZ.1.04/2.1.01/63.00114 projektu ukončena Realizace 18. CZ.1.04/2.1.01/63.00145 projektu ukončena
Realizace 21. CZ.1.04/2.1.01/63.00197 projektu ukončena
Realizace 22. CZ.1.04/2.1.01/63.00240 projektu ukončena Realizace 23. CZ.1.04/2.1.01/63.00244 projektu ukončena 24. CZ.1.04/2.1.01/63.00250
Realizace projektu
Druhá šance
Podpora zaměstnanosti na venkově prostřednictvím podnikatelsko zaměstnaneckých center Brána k práci v Jihočeském kraji otevřená Podpora zaměstnatelnosti osob z regionu středního Povltaví Centrum vzdělávání pro podporu TP
Konero, s.r.o.
PROFIMA EFFECTIVE, s.r.o.
Jintes CB s.r.o.
26046407
225
349
ACZ,spol. s r.o.
63978164
120
138
Bankovní institut 61858307 vysoká škola, a.s.
90
98
ukončena Realizace 25. CZ.1.04/2.1.01/63.00254 projektu ukončena
Šance pro Děčínsko
27330613
73
73
Výdaje 26. CZ.1.04/2.1.00/03.00003 projektu certifikovány
Poradenské činnosti a rekvalifikace Úřad práce České 72496991 podporující zvýšení republiky zaměstnatelnosti
75 000
122 741
Aktivně do práce v Úřad práce České 72496991 Plzeňském kraji republiky
410
428
Rychle zpátky do Úřad práce České práce v 72496991 republiky Karlovarském kraji
546
569
Nikdy není pozdě v Úřad práce České 72496991 Karlovarském kraji republiky
486
486
Klíč k zaměstnání
Úřad práce České 72496991 republiky
325
325
Šance pro rodiče
Úřad práce České 72496991 republiky
308
308
k Úřad práce České 72496991 republiky
243
243
Úřad práce České 72496991 republiky
740
807
Úřad práce České 72496991 republiky
400
410
Šance pro rodiče v Úřad práce České 72496991 Karlovarském kraji republiky
300
334
Akademie Jana Amose 00431311 Komenského, o.s.
59
59
27330613
72
72
25457080
81
81
72496991
800
0
72496991
250
0
72496991
260
0
72496991
130
0
Úřad práce České 72496991 republiky
315
0
50
55
60
16
Výdaje 27. CZ.1.04/2.1.00/13.00014 projektu certifikovány Výdaje 28. CZ.1.04/2.1.00/13.00019 projektu certifikovány Výdaje 29. CZ.1.04/2.1.00/13.00022 projektu certifikovány Výdaje 30. CZ.1.04/2.1.00/13.00035 projektu certifikovány Výdaje 31. CZ.1.04/2.1.00/13.00036 projektu certifikovány Výdaje 32. CZ.1.04/2.1.00/13.00043 projektu certifikovány Výdaje 33. CZ.1.04/2.1.00/13.00050 projektu certifikovány Výdaje 34. CZ.1.04/2.1.00/13.00056 projektu certifikovány Výdaje 35. CZ.1.04/2.1.00/13.00063 projektu certifikovány Výdaje 36. CZ.1.04/2.1.01/44.00001 projektu certifikovány Výdaje 37. CZ.1.04/2.1.01/44.00008 projektu certifikovány Výdaje 38. CZ.1.04/2.1.01/44.00057 projektu certifikovány Projekt v 39. CZ.1.04/2.1.00/70.00017 realizaci Projekt v 40. CZ.1.04/2.1.00/70.00023 realizaci Projekt v 41. CZ.1.04/2.1.00/70.00026 realizaci Projekt v 42. CZ.1.04/2.1.00/70.00045 realizaci 43. CZ.1.04/2.1.00/70.00052
Projekt realizaci
44. CZ.1.04/2.1.01/74.00007
Projekt realizaci
45. CZ.1.04/2.1.01/74.00061
Projekt realizaci
Se sousedy vzdělávání
Chci řešit svoji dlouhodobou nezaměstnanost Návrat rodičů na trh práce v Jihomoravském kraji
ŠANCE XXL
ExVA s.r.o.
Centrum pracovních ExVA s.r.o. příležitostí Most k zaměstnání
Se sousedy k vzdělávání I Rychlý návrat na pracovní trh Nový začátek v Karlovarském kraji Pracovní start pro mladé Pražany Příležitost pro v rodiče v Karlovarském kraji Podpora uplatnění v osob ve fitness profesích v Šance na změnu
JOB s.r.o.
ASISTENT
Úřad práce republiky Úřad práce republiky Úřad práce republiky Úřad práce republiky
České České České České
Český svaz aerobiku, fitness 60458054 a tance FISAF.cz JOB ASISTENT 25457080 s.r.o.
46. CZ.1.04/2.1.01/74.00063
Projekt realizaci
Projekt 47. CZ.1.04/2.1.01/74.00188 realizaci 48. CZ.1.04/2.1.01/74.00192
Projekt realizaci
49. CZ.1.04/2.1.01/74.00242
Projekt realizaci
v
Pracovní v perspektiva souladu rodičovstvím v Rodiče do práce v Jízdenka zaměstnání
Projekt realizaci Projekt 51. CZ.1.04/2.1.01/74.00296 realizaci Projekt 52. CZ.1.04/2.1.01/74.00316 realizaci
v
Projekt realizaci
v
50. CZ.1.04/2.1.01/74.00292
53. CZ.1.04/2.1.01/91.00060
Projekt realizaci Projekt 55. CZ.1.04/2.1.01/91.00085 realizaci Projekt 56. CZ.1.04/2.1.01/91.00086 realizaci 54. CZ.1.04/2.1.01/91.00069
57. CZ.1.04/2.1.01/91.00093
Projekt realizaci
58. CZ.1.04/2.1.01/91.00152
Projekt realizaci
59. CZ.1.04/2.1.01/91.00162
Projekt realizaci
60. CZ.1.04/2.1.01/91.00183
Projekt realizaci
61. CZ.1.04/2.1.01/91.00187
Projekt realizaci
62. CZ.1.04/2.1.01/91.00189
Projekt realizaci
63. CZ.1.04/2.1.01/91.00236
Projekt realizaci
Projekt realizaci Projekt 65. CZ.1.04/2.1.01/91.00266 realizaci 64. CZ.1.04/2.1.01/91.00261
v v
JOB s.r.o.
Každý má šanci
ASISTENT
25457080
60
17
IMPAKT v Společnost pro 22664157 s aktivizaci periferií
95
87
49
55
40
45
100
38
100
93
20
21
27962008
30
0
45277460
80
0
25457080
60
0
25457080
60
0
25453521
50
20
60458054
23
0
46995412
90
11
22664157
95
0
26608529
15
0
70925437
30
0
00430749
195
0
25884735
80
0
12907731
70
0
Počítačová služba 25884735 s.r.o. ATHENA do Společnost pro 26539446 vzdělávání a rozvoj žen
Druhá příležitost Cesta k úspěchu Vzájemná pomoc.
IVEX, s.r.o.
45277460
POE EDUCO, spol. 64089398 s r. o. Sdružení SPLAV, 26983389 o.s.
Snadněji přes MAS Sokolovsko překážky k o.p.s. podnikání v Cestou profesních IVEX, s.r.o. kvalifikací v JOB ASISTENT Kroky k úspěchu s.r.o. v JOB ASISTENT Nic není překážkou s.r.o. Mám šanci vzdělávací, poradenský a v podpůrný program Praemia s.r.o. pro osoby znevýhodněné na trhu práce Podpora uplatnění Český svaz v osob ve fitness aerobiku, fitness profesích II a tance FISAF.cz v Víme jak na to, BEVE, spol. s r.o. přidejte se k nám! Perspektiva IMPAKT v propojení Společnost pro pracovního a aktivizaci periferií rodinného života Vytváření zaměstnaneckých AGENTURA PRO v družstev na OBČANSKÝ venkově jako ROZVOJ A KOHEZI nástroj boje proti hospodářské krizi Podnikatelskozaměstnanecká Centrum pro v družstva - Inovativní komunitní práci nástroj aktivní Moravskoslezský politiky kraj zaměstnanosti Akademie v Šance II. J.A.Komenského oblast Kladno v Do práce i po Počítačová služba padesátce s.r.o. v Do práce s novou Vyšší odborná kvalifikací škola, Střední
škola, Centrum odborné přípravy, Sezimovo Ústí, Budějovická 421
Tabulka 12: Projekty s ukončenou realizací či v realizaci v oblasti podpory 3.3 zaměřené POUZE na inkluzivní podnikání Registrační číslo
Stav projektu
Realizace 1. CZ.1.04/3.3.05/56.00094 projektu ukončena
Název projektu
Žadatel - název
Evropská kontaktní skupina proFem Výdaje Konzultační Start podnikání pro 2. CZ.1.04/3.3.05/56.00034 projektu středisko pro ženy 50+ certifikovány ženské projekty, o.p.s. Podpora samostatného Projekt v podnikání osob s 3. CZ.1.04/3.3.05/68.00178 ACZ,spol. s r.o. realizaci civilizačními chorobami ve Středočeském kraji Podnikání šance
-
vaše
Žadatel – Cílová IČ hodnota
Dosažená hodnota
26600234
48
55
25768255
49
50
63978164
128
139
Tabulka 13: Projekty s ukončenou realizací či v realizaci v oblasti podpory 3.3 zaměřené MIMO JINÉ na inkluzivní podnikání Registrační číslo
Stav projektu Název projektu
Financování 1. CZ.1.04/3.3.05/31.00249 projektu ukončeno Financování 2. CZ.1.04/3.3.05/56.00078 projektu ukončeno Financování 3. CZ.1.04/3.3.05/56.00150 projektu ukončeno Realizace 4. CZ.1.04/3.3.05/31.00234 projektu ukončena Realizace 5. CZ.1.04/3.3.05/31.00296 projektu ukončena Realizace 6. CZ.1.04/3.3.05/56.00007 projektu ukončena 7.
Realizace CZ.1.04/3.3.05/56.00112 projektu ukončena
Realizace 8. CZ.1.04/3.3.05/68.00071 projektu ukončena Výdaje 9. CZ.1.04/3.3.05/31.00304 projektu certifikovány
Žadatel název
– Žadatel – IČ
Cílová Dosažená hodnota hodnota
Jak posílit dovednosti Český svaz žen 00442801 na trhu práce o.s.
0
203
Otevřené dveře
JOB ASISTENT 25457080 s.r.o.
60
76
Zrcadlová pomoc
Creative Bazaar s.r.o.
27214788
20
20
26440156
60
82
22690069
16
16
25212966
70
72
120
133
100
117
0
100
Komplexní poradenský program pro integraci HMA, s.r.o. znevýhodněných skupin obyvatel na trh práce KŘIŽOVATKA Pomáháme, kdo handicap pomůže nám? centrum o.s. Překonáme krizi
TOMOS-HS, s.r.o.
Program přípravy na zaměstnání pro Centrum 24727211 vozíčkáře po Paraple, o.p.s. poškození míchy Poradenstvím k řízení vlastní kariéry po AABYSS s.r.o. 25450590 padesátce Diakonie ČCE Zůstaňte ve spojení se středisko v 73632767 světem Plzni
10. CZ.1.04/3.3.05/68.00053
Projekt realizaci
11. CZ.1.04/3.3.05/68.00076
Projekt realizaci
Projekt realizaci Projekt 13. CZ.1.04/3.3.05/68.00096 realizaci Projekt 14. CZ.1.04/3.3.05/68.00198 realizaci 12. CZ.1.04/3.3.05/68.00095
15. CZ.1.04/3.3.05/68.00208
Projekt realizaci
16. CZ.1.04/3.3.05/68.00219
Projekt realizaci
17. CZ.1.04/3.3.05/68.00254
Projekt realizaci
18. CZ.1.04/3.3.05/75.00001
Projekt realizaci
19. CZ.1.04/3.3.05/75.00017
Projekt realizaci
Projekt 20. CZ.1.04/3.3.05/75.00091 realizaci
Centrum v Srdce na dlani - ruku v mentoringu, 22841652 ruce na trh práce o.s. IMPAKT v Společnost pro Perspektiva nad 50 22664157 aktivizaci periferií v Nebojte se zaměstnat CANA s.r.o. 27406253
K lepší pracovní integraci azylantů z Barmy Pracovní a v podnikatelské poradenství ve Středočeském kraji v Snižujeme bariéry při vstupu na trh práce Podpora prac. uplatnění pro osoby v se zrakovým postižením v Pardubickém kraji v IMPULS v
Podpora uplatnění v cizinců v Ústeckém kraji v řemeslných profesích. v Nová šance, nový smysl života
Projekt realizaci
22. CZ.1.04/3.3.05/75.00160
Projekt realizaci
v
Projekt realizaci Projekt 24. CZ.1.04/3.3.05/96.00108 realizaci Projekt 25. CZ.1.04/3.3.05/96.00110 realizaci
v
26. CZ.1.04/3.3.05/96.00220
Projekt realizaci
27. CZ.1.04/3.3.05/96.00266
Projekt realizaci
90
90
87
200
110
26763001
105
30
26906741
60
73
Burma Center 27595323 Prague, o.p.s.
54
54
v Nové příležitosti pro MIPECOM zdravotně postižené s.r.o. v Jedeme dál VIA ALTA a.s.
21. CZ.1.04/3.3.05/75.00129
23. CZ.1.04/3.3.05/75.00252
90
Začínáme znovu!
Nový impulz
v Se záznamem práce v Trojí efekt
GLE o.p.s.
28204409
180
61
ASISTA, s.r.o.
47284234
60
113
TyfloCentrum Pardubice, o.p.s.
25997343
35
22
ExVA s.r.o.
27330613
50
12
90
25
40
27
60
34
60733306
60
0
60446871
100
0
Slunečnice, o.s. 68455429
60
0
45
0
60
0
Poradna pro integraci, 67362621 občanské sdružení Aktivní život od 22875531 A do Z Organizace pro pomoc 45768676 uprchlíkům, o.s. MARLIN, s.r.o.
do RUBIKON Centrum
Vzdělávání = šance pro práci! Podpora ?Občanské v znevýhodněných sdružení 26636280 cizinců při vstupu na OBERIG? trh práce v Ústeckem kraji. IMPAKT Perspektiva v Společnost pro pracovního uplatnění 22664157 aktivizaci etnických menšin periferií
Tabulka 14: Projekty s ukončenou realizací či v realizaci v oblasti podpory 3.4 zaměřené POUZE na inkluzivní podnikání Registrační číslo
Stav projektu
Název projektu
Žadatel název
– Žadatel - Cílová Dosažená IČ hodnota hodnota
Kvalifikace bez stereotypů a komplexní Business poradenství a kurzy s.r.o. pro zahájení podnikání
Financování 1. CZ.1.04/3.4.04/54.00037 projektu ukončeno Financování 2. CZ.1.04/3.4.04/54.00048 projektu ukončeno Realizace 3. CZ.1.04/3.4.04/54.00004 projektu ukončena
Podnikej !!! Maminky, nebojte se podnikání! Ukážeme Vám, jak na to! Podpora zaměstnanosti žen v odlehlých horských oblastech Mostecka
Realizace 4. CZ.1.04/3.4.04/54.00127 projektu ukončena Výdaje 5. CZ.1.04/3.4.04/26.00071 projektu certifikovány Výdaje 6. CZ.1.04/3.4.04/26.00087 projektu certifikovány Výdaje 7. CZ.1.04/3.4.04/26.00088 projektu certifikovány Výdaje 8. CZ.1.04/3.4.04/26.00192 projektu certifikovány Výdaje 9. CZ.1.04/3.4.04/26.00211 projektu certifikovány
Link,
26920948 115
142
STUDNICE
69980934 80
76
Veselý o.s.
26576058 160
160
čertík,
Rekvalifikační a informační 25438352 45 centrum s.r.o.
Zkusíme to samy v MARLIN, s.r.o. Jihomoravském kraji
51
60733306 60
62
60733446 120
328
48907723 120
265
Podnikejte/pracujte z Institut Rozvoje 44741341 260 domova! Podnikání, s.r.o.
347
Podnikatelka
POE EDUCO, 64089398 160 spol. s r. o.
230
Výdaje 10. CZ.1.04/3.4.04/26.00212 projektu certifikovány
Žena a svět podnikání
TEMPO TRAINING & 26813335 160 CONSULTING a.s.
193
Výdaje 11. CZ.1.04/3.4.04/26.00358 projektu certifikovány
Podnikatelka
JOB ASISTENT 25457080 30 s.r.o.
34
EDUKOL vzdělávací a 26840570 80 poradenské sdružení s.r.o.
121
TEMPO TRAINING & 26813335 45 CONSULTING a.s.
45
Asistenční centrum pro podporu podnikání žen ve Zlíně Asistenční centrum Brno pro podporu podnikání žen
Podnikatelská líheň jako nástroj prosazování rovných příležitostí Zvládneme to taky! Výdaje Aneb podpora 13. CZ.1.04/3.4.04/54.00295 projektu podnikání žen v certifikovány Moravskoslezském kraji Chci být maminkatelka Projekt v 14. CZ.1.04/3.4.04/54.00001 maminka a realizaci podnikatelka! Výdaje 12. CZ.1.04/3.4.04/26.00497 projektu certifikovány
15. CZ.1.04/3.4.04/54.00055
Projekt realizaci
v
16. CZ.1.04/3.4.04/76.00001
Projekt realizaci
v
Asistenční centrum pro podporu podnikání žen ve Zlíně Podnikání efektivní posílení
žen jako cesta k rovných
Okresní hospodářská komora Zlín Regionální hospodářská komora Brno
Rodinné centrum 22816615 265 Čmelda Regionální hospodářská 29319676 160 komora Zlínského kraje Centrum podpory 22825495 150 podnikání Praha
192
247
21
příležitostí práce 17. CZ.1.04/3.4.04/76.00003
Projekt realizaci
v
na
trhu
Začátek ve svém
Projekt 18. CZ.1.04/3.4.04/76.00017 realizaci
Asistenční centrum v pro podporu podnikání žen v Plzeňském kraji
19. CZ.1.04/3.4.04/76.00064
Projekt realizaci
v Ukážeme Vám, jak na to
20. CZ.1.04/3.4.04/76.00110
Projekt realizaci
v
Projekt 21. CZ.1.04/3.4.04/76.00114 realizaci
22. CZ.1.04/3.4.04/76.00155
Projekt realizaci
Projekt 23. CZ.1.04/3.4.04/76.00170 realizaci 24. CZ.1.04/3.4.04/76.00202
Projekt realizaci
25. CZ.1.04/3.4.04/76.00214
Projekt realizaci
26. CZ.1.04/3.4.04/76.00229
Projekt realizaci
27. CZ.1.04/3.4.04/76.00235
Projekt realizaci
28. CZ.1.04/3.4.04/76.00241
Projekt realizaci
29. CZ.1.04/3.4.04/76.00243
Projekt realizaci
Projekt realizaci 31. CZ.1.04/3.4.04/76.00302 Projekt 30. CZ.1.04/3.4.04/76.00255
Moudré podnikání žen
Podnikání jako v flexibilní forma uplatnění na trhu práce Slaďování rodinného a v profesního života v podnikání
Organizace pro pomoc uprchlíkům, o.s. Regionální hospodářská komora Plzeňského kraje ONYX engineering, spol. s r. o. EXPERTIS PRAHA spol. s r.o.
45768676 70
51
48365556 120
14
64615341 102
35
25069845 110
0
Spirála Turnov, 22883517 200 o.s.
43
Coworking Centrum s.r.o.
29287782 140
19
26813335 80
42
63978164 220
16
28414756 175
39
28735145 90
55
26078511 385
0
22691006 50
51
26539411 100
103
22883916 53
50
26736594 180
6
TEMPO v 3P - Příprava a TRAINING & podpora podnikatelek CONSULTING a.s. v Druhá šance pro práci ACZ,spol. s r.o. a rodinu Pro rodinu rodinné a vzdělávací v Podnikání a rodina centrum, zvládnu to! mateřská škola a základní škola, o.p.s. Nejsem na to sama Komplexní vzdělávací, v podpůrný a Nová dimenze poradenský program s.r.o. pro ženy začínající podnikání Rovné šance - tvorba a realizace komplexních programů na podporu v zahájení samostatně Baby centrum výdělečné činnosti a Šikulka, s.r.o. programů pro ženy a muže ohrožené na trhu práce Centrum Hlídáček Hledáček v Institut pro (Coworkingové ženy, o.s. centrum pro začínající podnikatelky) Mateřské a v Mám rodinu a rodinné podnikám centrum Krůček Svitavy, o.s. v Aktivní ženy Heda, o.s. Bruntálska v PROFI ŽENA - Podpora Odyssey
realizaci
32. CZ.1.04/3.4.04/76.00318
Projekt realizaci
v
33. CZ.1.04/3.4.04/88.00214
Projekt realizaci
v
34. CZ.1.04/3.4.04/88.00229
Projekt realizaci
v
35. CZ.1.04/3.4.04/88.00259
Projekt realizaci
v
36. CZ.1.04/3.4.04/88.00264
Projekt realizaci
v
37. CZ.1.04/3.4.04/88.00265
Projekt realizaci
v
38. CZ.1.04/3.4.04/88.00267
Projekt realizaci
v
39. CZ.1.04/3.4.04/88.00277
Projekt realizaci
v
40. CZ.1.04/3.4.04/88.00284
Projekt realizaci
v
41. CZ.1.04/3.4.04/88.00286
Projekt realizaci
v
42. CZ.1.04/3.4.04/88.00289
Projekt realizaci
v
43. CZ.1.04/3.4.04/88.00291
Projekt realizaci
v
Projekt realizaci Projekt 45. CZ.1.04/3.4.04/88.00296 realizaci
v
44. CZ.1.04/3.4.04/88.00293
Projekt 46. CZ.1.04/3.4.04/88.00298 realizaci Projekt realizaci 48. CZ.1.04/3.4.04/88.00306 Projekt 47. CZ.1.04/3.4.04/88.00300
v
rozvoje ženského Performance podnikání ve Enhancement Středních Čechách Network, spol. s r.o. Svaz Akademie pro podnikatelek podnikatelky České republiky, o.s. Paní svého času díky GLE o.p.s. podnikání Ústav pro Zaměstnejme se samy ekopolitiku, o.p.s. Komplexní podpora samostatné výdělečné Cesta pro děti činnosti rodičů s malými dětmi Začínáme podnikat po S COMP padesátce Centre CZ s.r.o. Podnikavé ženy, aneb Občanské alternativní způsob sdružení řešení MARTIN při OU nezaměstnanosti žen pro žáky s více v Jihočeském kraji vadami Rodinné Podporujme centrum podnikatelky Polabí! ROUTA, o.s. Okno dokořán komplexní podpůrný, Mateřské vzdělávací a centrum poradenský program Pumpkin, o.s. pro ženy z České Lípy a Cvikova První krok - komplexní vzdělávací, poradenský a TOOCAN HELP podpůrný program o.s. pro ženy začínající podnikání Kvalifikační a personální Ženy, podnikejte! agentura, o. p. s. Podnikatelky 2014podpora zahájení SVČ SEDUKON, žen v o.p.s. Moravskoslezském kraji Okresní Podnikání žen a rodina hospodářská komora Děčín
28558006 180
0
28204409 120
27
25690183 85
21
22743448 80
0
26170621 84
14
22814655 90
0
22734155 220
19
22738657 50
22
22745572 50
22
25860259 50
22
25894099 65
0
60279699 70
40
28404378 110
0
Podpora podnikatelek
Ascari s.r.o.
Podnikatelka II
JOB ASISTENT 25457080 60 s.r.o.
Komplexní program v na podporu zahájení GeaCert, s.r.o. 27695719 60 podnikání žen ve stříbrném věku v Santia, spol. s Začít můžeš kdykoliv! 25516558 100 r.o. v Práce a rodina - to jde POE EDUCO, 64089398 288
24
0
25 10
realizaci 49. CZ.1.04/3.4.04/88.00307
Projekt realizaci
50. CZ.1.04/3.4.04/88.00315
Projekt realizaci
51. CZ.1.04/3.4.04/88.00316
Projekt realizaci
52. CZ.1.04/3.4.04/88.00329
Projekt realizaci
53. CZ.1.04/3.4.04/88.00345
Projekt realizaci
Projekt realizaci Projekt 55. CZ.1.04/3.4.04/88.00349 realizaci 54. CZ.1.04/3.4.04/88.00348
56. CZ.1.04/3.4.04/88.00354
Projekt realizaci
57. CZ.1.04/3.4.04/88.00359
Projekt realizaci
58. CZ.1.04/3.4.04/88.00363
Projekt realizaci
59. CZ.1.04/3.4.04/88.00367
Projekt realizaci
Projekt realizaci Projekt 61. CZ.1.04/3.4.04/88.00372 realizaci 60. CZ.1.04/3.4.04/88.00371
62. CZ.1.04/3.4.04/88.00378
Projekt realizaci
63. CZ.1.04/3.4.04/88.00385
Projekt realizaci
64. CZ.1.04/3.4.04/88.00414
Projekt realizaci
přece dohromady! spol. s r. o. SUPPORT - CESTA K v OMNI PODNIKÁNÍ ŽEN NAD TEMPORE o.p.s. 50 LET Koordinační a informační středisko pro v Nejsme chudinky, osoby se jsme hrdinky! zdravotním postižením a seniory, o.p.s. Poradenské a podpůrné centrum v Petr Otáhal, pro ženy začínající s.r.o. podnikání a ženy již podnikající Podpora podnikatelek v v oborech Renturi s.r.o. zdravotnictví, farmacie a péče o tělo Českomoravská asociace Asistenční centrum v podnikatelek a pro podporu manažerek podnikání žen Regionální klub Olomouc v Od kočárku k MC Krteček podnikání Jeseník v Nezávislé ženy - Start- CYRRUS up CYRRUS ADVISORY ADVISORY, a.s. Podnikám, v slaďuju...sama sobě PROFICIO, o.s. šéfuju PODNIKÁM A VYNIKÁM - efektivní v podpora žen Attavena, o.p.s. začínajících podnikání a žen podnikatelek v VOLONTÉ VOL Gender CZECH, o.p.s. Rovné příležitosti pro v Leisure Club samostatně výdělečné Olšanka s.r.o. ženy v Říčanech v Brandýský Ženy umí podnikat Matýsek o.s. v Podnikatelský Počítačová miniinkubátor služba s.r.o. Občanské v Podnikej 2 sdružení STUDNICE v Podnikatelský Everesta, s.r.o. inkubátor jinak Rodiče a děti v Podpora podnikání Kadaně, žen občanské sdružení
25436139 30
11
28230779 145
0
26820927 278
0
28405757 70
0
22749691 50
0
26657821 92
0
29296943 40
0
22734147 150
0
25197185 144
19
26202841 84
15
24206351 180
0
27051374 150
25
25884735 48
0
69980934 30
0
25014650 30
8
26637260 128
0
Tabulka 15: Projekty s ukončenou realizací či v realizaci v oblasti podpory 3.4 zaměřené MIMO JINÉ na inkluzivní podnikání Stav projektu Financování 1. CZ.1.04/3.4.04/26.00503 projektu ukončeno Realizace 2. CZ.1.04/3.4.04/26.00380 projektu ukončena Realizace 3. CZ.1.04/3.4.04/26.00453 projektu ukončena Registrační číslo
Název projektu
Žadatel název
- Žadatel – Cílová Dosažená IČ hodnota hodnota
Integrované centrum pro Hana matky po mateřské Quittková dovolené
18990967
60
126
Uplatnění znevýhodněných Prosperita, osob na trhu práce o.p.s.
26912384
240
242
Maminky, využijte čas!
CC Systems 25589881 a.s.
40
38
Realizace 4. CZ.1.04/3.4.04/54.00228 projektu ukončena
Adam a Eva
Agentura pro regionální rozvoj, a.s.
47673168
165
166
Realizace 5. CZ.1.04/3.4.04/54.00270 projektu ukončena
Vzděláváním k prosazení na Everesta, trhu práce s.r.o.
25014650
90
81
Slaďování pracovního a rodinného života prostřednictvím podnikání v cest.ruchu, hotelnictví a gastronomii Podpora pracovního Výdaje uplatnění žen formou projektu inovativního rekvalifikačního certifikovány programu Výdaje Rekvalifikací k novému projektu začátku certifikovány Návrat do zaměstnání bez obav! - Vzděláváním k Výdaje budování rovných projektu příležitostí žen a mužů na certifikovány trhu práce a k zvýšení jejich konkurenceschopnosti Výdaje Volná novinářka, redakce a projektu rodina certifikovány
Realizace 6. CZ.1.04/3.4.04/88.00269 projektu ukončena
Valero s.r.o.
28291565
60
0
7. CZ.1.04/3.4.04/26.00046
Centrum komunitní 63153548 práce Ústí nad Labem
40
41
REKVAL, s.r.o.
26832542
67
68
Institut dalšího vzdělávání s.r.o.
26217422
93
120
HERMÉS
65999797
260
262
26539730
242
309
70833737
305
414
69343951
60
60
47673168
120
257
26996383
500
1228
70929688
139
156
27834425
400
435
8. CZ.1.04/3.4.04/26.00051
9. CZ.1.04/3.4.04/26.00091
10. CZ.1.04/3.4.04/26.00096
Křesťanské centrum pro rodinu Heřmánek Výdaje Institut 12. CZ.1.04/3.4.04/26.00158 projektu Kariéra pro ženy EuroSchola, certifikovány o.s. Výdaje Manušňija - program na "Občanské 13. CZ.1.04/3.4.04/26.00166 projektu podporu zaměstnávání sdružení certifikovány romských žen SLOVO 21" Agentura Výdaje pro 14. CZ.1.04/3.4.04/26.00232 projektu Úspěšná žena regionální certifikovány rozvoj, a.s. Výdaje Přístav pro ženy - snadné "Přístav 15. CZ.1.04/3.4.04/26.00261 projektu proplouvání trhem práce dětství, o.s." certifikovány Výdaje KOLPINGOV 16. CZ.1.04/3.4.04/26.00269 projektu Úspěšně do práce! A RODINA certifikovány SMEČNO 17. CZ.1.04/3.4.04/26.00297 Výdaje Tvůrčí, moderní a aktivní za MANLOMKA Výdaje 11. CZ.1.04/3.4.04/26.00104 projektu Rodina a práce certifikovány
18. CZ.1.04/3.4.04/26.00302
19. CZ.1.04/3.4.04/26.00337
20. CZ.1.04/3.4.04/26.00353
21. CZ.1.04/3.4.04/26.00360
22. CZ.1.04/3.4.04/26.00479
projektu certifikovány Výdaje projektu certifikovány Výdaje projektu certifikovány Výdaje projektu certifikovány Výdaje projektu certifikovány Výdaje projektu certifikovány
podpory rodiny
s.r.o.
"Připraveným štěstí přeje" - Rodinné zvyšujeme své kompetence centrum na trhu práce Litomyšl Vzdělávací Motivací a vzděláním k agentura návratu do zaměstnání FÉNIX, s.r.o. Podpora návratu na trh práce pro ženy se tacs s.r.o. zdravotním handicapem
64211959
205
242
25160869
70
77
26077205
26
43
ROSA - rodiče samoživitelé a bfz o.p.s. rodiče s dětmi
27966119
330
446
Perspektiva rodiče
28552709
150
171
PROFIMA EFFECTIVE, s.r.o.
25568027
346
315
Po o.s.
22840991
40
40
22734155
300
265
70238952
140
162
67029230
42
36
26994445
70
80
22829491
260
21
67362621
40
16
25364812
50
25
22735224
100
28
60
2
120
0
pro
aktivní AKROPOLIS, o.s.
Dva břehy může spojit most Výdaje - vzdělávací projekt pro 23. CZ.1.04/3.4.04/26.00523 projektu sladění rodinného a certifikovány profesního života Výdaje 24. CZ.1.04/3.4.04/54.00281 projektu Milovice1 zaměstnanost certifikovány
Rodinné centrum ROUTA, o.s. Komunitní a vzdělávací Kariéra i s dětmi centrum Emcéčko Třebíčské Rodina - základ kariéry centrum o. s. Most k rovnováze mezi Centrum rodinou a kariérou Kašpar, o.s. Co-workové, poradenské a Občanské vzdělávací centrum sdružení TOP komplexní podpora žen v CENTRUM Jihomoravském kraji k PODNIKATEL návratu na trh práce a EK rozvoji podnikání Podpora zaměstnanosti a Poradna pro samostatné výdělečné integraci, činnosti žen z tradičních občanské muslimských komunit sdružení žijících v ČR. RPICEKONOMSER Soulad práce a rodiny VIS Přerov s.r.o. Vytváření nástrojů na zlepšování pro-rodinné "Prostor pro politiky u zaměstnavatelů v rodinu o. s." Libereckém a Jihomoravském kraji
25. CZ.1.04/3.4.04/54.00113
Projekt realizaci
v Rodina a Čelákovice
26. CZ.1.04/3.4.04/54.00232
Projekt realizaci
v
Projekt realizaci Projekt 28. CZ.1.04/3.4.04/54.00300 realizaci
v
29. CZ.1.04/3.4.04/76.00048
Projekt realizaci
v
30. CZ.1.04/3.4.04/76.00069
Projekt realizaci
v
31. CZ.1.04/3.4.04/76.00079
Projekt realizaci
v
32. CZ.1.04/3.4.04/76.00108
Projekt realizaci
v
33. CZ.1.04/3.4.04/76.00149
Projekt realizaci
34. CZ.1.04/3.4.04/76.00153
Projekt realizaci
27. CZ.1.04/3.4.04/54.00240
v
Právu,
práce
i
pro
JOB v Rovné příležitosti na trhu ASISTENT 25457080 práce v Ústeckém kraji s.r.o. Podpora rovných příležitostí Hospodářská v žen a mužů při jejich komora 49709771 umístění na pracovní trh na hlavního
Projekt realizaci Projekt 36. CZ.1.04/3.4.04/76.00230 realizaci
v
37. CZ.1.04/3.4.04/76.00254
Projekt realizaci
v
38. CZ.1.04/3.4.04/76.00275
Projekt realizaci
v
39. CZ.1.04/3.4.04/76.00329
Projekt realizaci
v
40. CZ.1.04/3.4.04/88.00221
Projekt realizaci
v
41. CZ.1.04/3.4.04/88.00233
Projekt realizaci
v
42. CZ.1.04/3.4.04/88.00261
Projekt realizaci
v
43. CZ.1.04/3.4.04/88.00294
Projekt realizaci
v
44. CZ.1.04/3.4.04/88.00327
Projekt realizaci
v
45. CZ.1.04/3.4.04/88.00330
Projekt realizaci
v
46. CZ.1.04/3.4.04/88.00366
Projekt realizaci
v
47. CZ.1.04/3.4.04/88.00373
Projekt realizaci
v
48. CZ.1.04/3.4.04/88.00380
Projekt realizaci
v
35. CZ.1.04/3.4.04/76.00227
v
základě jejich podpory a města Prahy průzkumu u zaměstnavatelů Obec Příležitosti na vesnici Podbřezí Soulad rodiny a podnikání u Petra žen na Praze-západ Jedličková CENTROM, Dáme Vám šanci občanské sdružení S dětmi do práce na LED-JAPA CZ, Kroměřížsku. s.r.o. Uchop svou příležitost: Genderová citlivost jako Centrum zdroj efektivity a osobního Kašpar, o.s. růstu Komplexní program na podporu zahájení a rozvoje IMPULS samostatné výdělečné TŘEBÍČ činnosti žen na Třebíčsku Okresní Cestou rovných příležitostí k hospodářská podnikání a práci v komora Libereckém kraji Liberec Mateřské Společnými kroky k centrum samostatnosti na trhu práce Bělásek Agentura pro Aktivně pro rovné šance regionální rozvoj, a.s. Okresní Nové vize pro rovné hospodářská příležitosti na trhu práce komora Mladoboleslavska Mladá Boleslav Motivace, poradenství a Okresní podpora potencionálních hospodářská podnikatelek a podnikajících komora žen Vyškov Akademie Gender v pracovním i J.A.Komensk soukromém životě ého oblast Česká Lípa Podnikáme SPOLU - ženy Sdružení pro dvou generací aktivně na vzdělávání trhu práce na Ústecku komunit Spokojená rodina, slaďování MAVO s.r.o. začíná
00579319
41
0
74613057
120
20
69610371
240
218
26901579
114
35
26994445
140
40
26652366
72
0
48289027
135
0
26549191
190
0
47673168
130
0
46355049
120
0
60714948
126
7
00431052
100
30
68455003
46
25
62579461
60
0
Tabulka 16: Projekty s ukončenou realizací či v realizaci v oblasti podpory 5.1 zaměřené POUZE na inkluzivní podnikání Registrační číslo
Stav projektu
1. CZ.1.04/5.1.01/77.00150 Projekt v realizaci 2. CZ.1.04/5.1.01/77.00224 Projekt v realizaci
3. CZ.1.04/5.1.01/77.00358 Projekt v realizaci
4. CZ.1.04/5.1.01/77.00432 Projekt v realizaci
Název projektu
Žadatel – název
Žadatel – IČ
Regionální Příprava a podpora podnikání žen v Jihomoravském kraji s hospodářská využitím zahraničních zkušeností komora Brno Nové vize co-workingu jako cesta k posílení pracovních Centrum podpory příležitostí žen podnikání Praha Soukromá střední škola pro S ambasadorkami k samostatnému podnikání žen marketing a ekonomiku podnikání s.r.o. Inspirujme ženy k podnikání ERUDICO s.r.o.
Cílová hodnota
Dosažená hodnota
48907723
100
32
22825495
120
0
25015192
70
0
26108381
60
0
Žadatel – IČ
Cílová hodnota
Tabulka 17: Projekty s ukončenou realizací či v realizaci v oblasti podpory 5.1 zaměřené MIMO JINÉ na inkluzivní podnikání Registrační číslo
Stav projektu
1. CZ.1.04/5.1.01/77.00015 Projekt v realizaci 2. CZ.1.04/5.1.01/77.00138 Projekt v realizaci 3. CZ.1.04/5.1.01/77.00347 Projekt v realizaci 4. CZ.1.04/5.1.01/77.00406 Projekt v realizaci 5. CZ.1.04/5.1.01/77.00438 Projekt v realizaci
Název projektu
Žadatel – název
Fiktivní firmy pro 50+
Vysoká škola finanční a správní, o.p.s.
Přenos mezinárodních zkušeností a dobré praxe pro začínající PVM Projekt s.r.o. malé a střední podnikatele v oblasti služeb Zahrady u SPLAVu Sdružení SPLAV, o.s. Okresní hospodářská JOB after 50 - DUTCH MIRACLE komora Přerov STATUTÁRNÍ MĚSTO Podporou trhu práce k vyšší atraktivitě regionu Děčínska DĚČÍN
Dosažená hodnota
26138077
136
0
27360571
30
0
26983389
30
30
47676981
75
0
00261238
200
37
Tabulka 18: Projekty nepodpořené/nerealizované v oblasti podpory 2.1 zaměřené na inkluzivní podnikání Registrační číslo
Stav projektu
Název projektu
Projektová žádost stažena Vzdělanost cesta pro lepší život žadatelem/ukončena ŘO/ZS Projektová žádost stažena CZ.1.04/2.1.00/13.00004 Šance pro rodiče žadatelem/ukončena ŘO/ZS Projektová žádost stažena CZ.1.04/2.1.00/13.00005 Klíč k zaměstnání žadatelem/ukončena ŘO/ZS CZ.1.04/2.1.00/03.00010
Žadatel – název
Žadatel – IČ
Cílová hodnota
Marcela Votavová
87031426
96
Úřad práce ve Zlíně
00560014
228
Úřad práce ve Zlíně
00560014
210
CZ.1.04/2.1.00/13.00009 CZ.1.04/2.1.00/13.00024 CZ.1.04/2.1.00/13.00040 CZ.1.04/2.1.01/44.00018 CZ.1.04/2.1.01/44.00030 CZ.1.04/2.1.01/44.00031 CZ.1.04/2.1.01/44.00043 CZ.1.04/2.1.01/44.00052
Projektová žádost nesplnila podmínky přijatelnosti Projektová žádost nesplnila podmínky přijatelnosti Projektová žádost stažena žadatelem/ukončena ŘO/ZS Projekt nedoporučen / neschválen Projekt nesplnil věcné hodnocení Projektová žádost nesplnila podmínky přijatelnosti Projekt nesplnil věcné hodnocení Projekt nesplnil věcné hodnocení
CZ.1.04/2.1.01/44.00054 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/2.1.01/44.00055 Projekt nedoporučen / neschválen
V padesáti nekončíme
Úřad práce v Ústí nad Labem
00554758
648
Návrat žen a mužů po MD
Úřad práce v Ústí nad Labem
00554758
648
Návrat žen a mužů po MD
Úřad práce v Ústí nad Labem
00554758
648
Stela - příprava pro trh práce Rekvalifikace: Pomocnice v domácnosti - hospodyně Podpora zaměstnanosti na venkově prostřednictvím podnikatelsko - zaměstnaneckých center Ženská JEDNIČKA Snadnější cesta do práce v Plzeňském kraji Efektivní rekvalifikace jako účinný nástroj zvýšení kvalifikace a zaměstnatelnosti zájemců o zaměstnání Uvedení absolventů na trh práce v Olomouckém kraji II
Občanské sdružení Podzámčí BEDENIKA s.r.o. Centrum pro komunitní Moravskosleszký kraj PROFICIO, o.s. Rogus, s.r.o.
26628775 64511839
88 40
70925437
40
22734147 28486731
140 850
IVEX, s.r.o.
45277460
250
Počítačová služba s.r.o.
25884735
110
26598248
100
práci
Podnikání je šance
Národní akademie managementu, o.s.
Sebezaměstnávání žen - Šance pro budoucnost
EuroProfis, s.r.o.
25640224
100
CZ.1.04/2.1.01/44.00068 Projekt nesplnil věcné hodnocení
Asociace podnikatelek a manažerek ČR
45246840
240
CZ.1.04/2.1.01/44.00069
Otevřená společnost, o.p.s.
25737431
90
Institut vzdělávání SOKRATES, s.r.o.
25883500
60
agentura RAFAEL s.r.o.
26370611
180
RPIC Pce s.r.o.
25938045
150
EFEKT PLUS s.r.o. Asociace zkušených, občanské sdružení MIPECOM s.r.o.
26800829 22682414 26763001
20 250 50
EKOMA PORADENSKÉ CENTRUM s.r.o.
28563603
27
MAS - Partnerství Moštěnka
27017010
60
TRIGON CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, s.r.o. Professional training, o.s. ZPÁTKY DO PRÁCE, o.s.
26316561 22841113 22864326
60 135 75
CZ.1.04/2.1.01/44.00059 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/2.1.01/44.00067
CZ.1.04/2.1.01/44.00070 CZ.1.04/2.1.01/44.00077 CZ.1.04/2.1.01/44.00078 CZ.1.04/2.1.01/44.00091 CZ.1.04/2.1.01/44.00115 CZ.1.04/2.1.01/44.00116 CZ.1.04/2.1.01/44.00131 CZ.1.04/2.1.01/44.00136 CZ.1.04/2.1.01/44.00150 CZ.1.04/2.1.01/44.00155 CZ.1.04/2.1.01/63.00006
Projektová žádost podmínky přijatelnosti
nesplnila
Počítejte s námi - mentoring pro ženy z ohrožených skupin Sebemotivací a vzděláním k udržení na trhu práce: Projekt nesplnil věcné hodnocení Nové zaměstnání může být výzva Projekt nesplnil věcné hodnocení Nová kvalifikace - budoucnost Slezska Výchova a vzdělávání odborných pracovníků pro služby Projekt nesplnil věcné hodnocení v oboru péče o tělo v lázeňském regionu Karlovy Vary Program dlouhodobé péče o uchazeče o zaměstnání Projektová žádost nesplnila propojením rekvalifikace - praxe - zaměstnání nebo podmínky přijatelnosti sebezaměstnání Projekt nesplnil věcné hodnocení Sebezaměstnávání - lék na nezaměstnanost v krizi Projekt nedoporučen / neschválen Asociace zkušených - centrum komplexní podpory +50 Projekt nedoporučen / neschválen Získej práci po školení Komplexní centrum služeb pro získání nové motivace a Projekt nedoporučen / neschválen nové kvalifikace v oboru účetnictví Podnikatelská líheň na venkově - nástroj aktivní Projekt nesplnil věcné hodnocení politiky zaměstnanosti Projekt nedoporučen / neschválen Vzděláním a aktivním přístupem k získání zaměstnání Projekt nesplnil věcné hodnocení Šance pro všechny Projekt nesplnil věcné hodnocení Pečky aktivní
regionálního
CZ.1.04/2.1.01/63.00007 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/2.1.01/63.00012 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/2.1.01/63.00025 Projekt nedoporučen / neschválen Projektová žádost nesplnila CZ.1.04/2.1.01/63.00030 podmínky přijatelnosti CZ.1.04/2.1.01/63.00047 CZ.1.04/2.1.01/63.00057 CZ.1.04/2.1.01/63.00060 CZ.1.04/2.1.01/63.00062 CZ.1.04/2.1.01/63.00063 CZ.1.04/2.1.01/63.00065 CZ.1.04/2.1.01/63.00076 CZ.1.04/2.1.01/63.00079 CZ.1.04/2.1.01/63.00081 CZ.1.04/2.1.01/63.00087 CZ.1.04/2.1.01/63.00089 CZ.1.04/2.1.01/63.00094 CZ.1.04/2.1.01/63.00097 CZ.1.04/2.1.01/63.00101 CZ.1.04/2.1.01/63.00108 CZ.1.04/2.1.01/63.00116 CZ.1.04/2.1.01/63.00141 CZ.1.04/2.1.01/63.00143 CZ.1.04/2.1.01/63.00146
Milovice aktivní Ženská JEDNIČKA Vzděláváním k novému zaměstnání Rodiče na trhu práce
Po Právu, o.s. PROFICIO, o.s. Pentia Consulting s.r.o. APERIO - Společnost rodičovství
pro
zdravé
Návrat do pracovního procesu za pomoci motivace, vzdělávání a rekvalifikace v okresech Blansko, Břeclav a BEVE, spol. s r.o. Vyškov Projekt nesplnil věcné hodnocení Nové příležitosti pro nezaměstnané MIPECOM s.r.o. "Zaměstnej se"- Podpora fyzických osob do 20, resp. Projekt nesplnil věcné hodnocení TREND PARTNER s.r.o. 25 let věku, při založení vlastního podnikání EDUKOL vzdělávací a poradenské Projekt nedoporučen / neschválen Najděte své profesní uplatnění v podnikání sdružení s.r.o. Sám sobě šéfem aneb podpora vstupu na trh práce Projekt nedokončen / stažen nezaměstnaným osobám vyžadujícím zvýšenou péči při BELSCHOLAE s.r.o. zprostředkování. proFem - Konzultační středisko pro Projekt nesplnil věcné hodnocení Podnikání na mateřské a rodičovské dovolené ženské projekty, o.p.s. Institut vzdělávání pracujících v domácnosti Projekt nedoporučen / neschválen DOMESTICA, spol. s r.o. rekvalifikační kurs ŽOLÍK - efektivní podpora zájemců o zaměstnání na Projekt nedoporučen / neschválen cestě k aktivnímu a zodpovědnému řešení svého života Attavena, o.p.s. a uplatnění se na trhu práce Nové možnosti pracovního uplatnění v Jihomoravském Projekt nedoporučen / neschválen ALTUS Training Center, spol. s r.o. kraji Rekvalifikace a odborná praxe v hospodyňských Projekt nesplnil věcné hodnocení BEDENIKA s.r.o. službách Projekt nedoporučen / neschválen Poradenské centrum IVPD pro Jihočeský kraj DOMESTICA, spol. s r.o. Projekt doporučen / schválen jako Podpora zaměstnatelnosti osob se zdravotním CENTRUM PRO ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ náhradní projekt postižením v Královéhradeckém kraji Královehradeckého kraje Nové možnosti pracovního uplatnění ve východních Projekt nedoporučen / neschválen ALTUS Training Center, spol. s r.o. Čechách yourchance Vaše šance -komplexní motivační Projektová žádost nesplnila programy pro ohrožené skupiny na trhu práce yourchance o.p.s. podmínky přijatelnosti směřující k motivaci a aktivizaci jejich potenciálu Projekt nedoporučen / neschválen 504/2002 Sb. Klub maminek Balónek Projekt nedoporučen / neschválen Vzděláváním blíže zaměstnání M.H.S. o.s. Projekt nesplnil věcné hodnocení Rekvalifikace Ing. Romana Moulisová Projekt nedoporučen / neschválen Podnikatel/-ka POE EDUCO, spol. s r. o. Projekt nesplnil věcné hodnocení Poradenské a vzdělávací centrum ve Svitavách IDEA Agency, spol. s r.o. Projektová žádost podmínky přijatelnosti
nesplnila
22840991 22734147 26971950
75 140 300
26528215
4965
46995412
100
26763001
120
27398641
200
26840570
80
26971992
30
25768255
52
63985713
488
25197185
48
25791940
210
64511839
36
63985713
488
26594145
90
25791940
210
24717975
160
65998294 22672885 13681664 64089398 28785363
76 120 101 160 72
Projektová žádost nesplnila ÚSPĚŠNÝ MLADÝ PODNIKATEL podmínky přijatelnosti CZ.1.04/2.1.01/63.00155 Projekt nesplnil věcné hodnocení Vzděláním a aktivním přístupem k získání zaměstnání Program dlouhodobé péče o uchazeče o zaměstnání CZ.1.04/2.1.01/63.00168 Projekt nesplnil věcné hodnocení propojením rekvalifikace -praxe - zaměstnání nebo sebezaměstnání Školící a konzultační podpora osob zahajujících CZ.1.04/2.1.01/63.00177 Projekt nesplnil věcné hodnocení samostatnou výdělečnou činnost CZ.1.04/2.1.01/63.00187 Projekt nesplnil věcné hodnocení Cesta k zaměstnání CZ.1.04/2.1.01/63.00151
CZ.1.04/2.1.01/63.00194 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/2.1.01/63.00195 CZ.1.04/2.1.01/63.00198 CZ.1.04/2.1.01/63.00206 CZ.1.04/2.1.01/63.00210 CZ.1.04/2.1.01/63.00218 CZ.1.04/2.1.01/63.00231 CZ.1.04/2.1.01/63.00233 CZ.1.04/2.1.01/63.00246 CZ.1.04/2.1.01/74.00005 CZ.1.04/2.1.01/74.00010 CZ.1.04/2.1.01/74.00015 CZ.1.04/2.1.01/74.00032 CZ.1.04/2.1.01/74.00035 CZ.1.04/2.1.01/74.00036 CZ.1.04/2.1.01/74.00039 CZ.1.04/2.1.01/74.00060 CZ.1.04/2.1.01/74.00077
Projektová žádost podmínky přijatelnosti
Příležitost pro moji lepší budoucnost
nesplnila Využití formy práce na dálku pro osoby nezaměstnané nebo ohrožené ztrátou zaměstnání Poradensko-vzdělávací program pro podporu Projekt nedoporučen / neschválen uplatnitelnosti dlouhodobě nezaměstnaných a FO s dětmi na trhu práce v Moravskoslezském kraji Nový start aneb Jak na to? - Hledat zaměstnání či začít Projekt nedoporučen / neschválen podnikat? Projekt nedoporučen / neschválen Profesní rozvoj a rodina Projektová žádost nesplnila Jdeme za prací podmínky přijatelnosti Projektová žádost nesplnila Rekvalifikace & praxe - venkovský manažer podmínky přijatelnosti Projektová žádost nesplnila Rekvalifikace v Keramickém studiu v Kohoutově podmínky přijatelnosti Odborné vzdělávání a získání kvalifikace v oboru Projektová žádost nesplnila masérské služby a informačních technologiích pro podmínky přijatelnosti uplatnění se na trhu práce. Práci a základní kompetence i pro osoby z odlehlých Projekt nesplnil věcné hodnocení obcí na Děčínsku. Projekt nedoporučen / neschválen Návrat Milovice Projekt nedoporučen / neschválen Denní centrum pro nezaměstnané 50+ Projekt nesplnil věcné hodnocení Víme jak na to, přidejte se k nám! Po škole do práce - účinná pomoc mladistvým Projekt nedoporučen / neschválen nezaměstnaným bez praxe Realizace vzdělávacích kurzů pro osoby do 25 let v Projekt nesplnil věcné hodnocení oblasti sportu Projekt nesplnil věcné hodnocení Sám sobě zaměstnavatelem Projekt nedoporučen / neschválen Podpora zaměstnanosti ve Frýdlantském výběžku Projekt nedoporučen / neschválen Podpora aktivního přístupu k zaměstnání osob
Sdružení Prosperita, o.p.s.
29015651
80
TRIGON CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, s.r.o.
26316561
60
RPIC Pce s.r.o.
25938045
150
Centrum andragogiky, s.r.o.
27489698
60
EU Project Consult, s.r.o. Středisko prevence a léčby drogových závislostí - DROP IN, o.p.s.
27950735
40
25721259
50
Grafia, společnost s ručením omezeným
47714620
150
ECS Government, s.r.o.
27283062
140
Institut dalšího vzdělávání s.r.o.
26217422
100
Vzdělávací agentura FÉNIX, s.r.o.
25160869
60
INTERWORK SERVICE s.r.o.
27797431
40
Centrum pro komunitní práci východní Morava
70954771
20
Keramické studio Jarmily Tyrnerové s.r.o.
25989383
39
Radek Kupr
49503081
120
Život bez majáků
22721045
34
Po Právu, o.s. Občanské sdružení Interevium - Zlín BEVE, spol. s r.o.
22840991 26581850 46995412
40 64 83
bfz-vzdělávací akademie s.r.o.
27965945
140
BP SPORT s.r.o.
28099591
100
Marcela Votavová Centrum Kašpar, o.s. Tkalcovské venkovské muzeum
87031426 26994445 22680152
48 150 25
pečujících o dítě do 15 let. ABSOLVENTI-NÁSKOK DÍKY VZDĚLÁNÍ ALTUS Training Center, spol. s r.o. Zlepšení pracovních možností na Osoblažsku Althaia o. s. Snadněji přes překážky k podnikání MAS Sokolovsko o.p.s. Komplexní šance k návratu na trh práce pro "Centrum komunitní práce Ústí nad Projekt nesplnil věcné hodnocení dlouhodobě nezaměstnané Labem" APERIO - Společnost pro zdravé Projekt nesplnil věcné hodnocení Rodiče na trhu práce rodičovství Projekt nesplnil věcné hodnocení Aktivizace 50-letých k získání a udržení si zaměstnání DIVERTA, a.s. Projekt nesplnil věcné hodnocení Podpora podnikání ve Zlínském kraji Akademie rozvoje lidských zdrojů o.s. Projekt nedoporučen / neschválen Mířím k cíli vlastní pílí ONYX engineering, spol. s r. o. Projekt nedoporučen / neschválen Do práce! OLiVy o.s. Beze mne to nepůjde ! Chci do práce ! Motivační a Projekt nedoporučen / neschválen Praemia s.r.o. poradenský program se zprostředkováním zaměstnání. Projektová žádost nesplnila MOST KE VZDĚLÁNÍ-BRIDGE TO Krok za krokem do zaměstnání podmínky přijatelnosti EDUCATION, o.s. Zřízení rekvalifikačních kurzů a poradenství pro zvýšení "COSMEA CENTRE, společnost s ručením Projekt nedoporučen / neschválen uplatnitelnosti na trhu práce omezeným" Poradenské a motivační programy pro ženy proFem - Konzultační středisko pro Projekt nedoporučen / neschválen znevýhodněné na trhu práce II. ženské projekty, o.p.s. Projektová žádost nesplnila Šance na práci PCstorm s.r.o. podmínky přijatelnosti Projekt nedoporučen / neschválen Firmcubator - koučink začínajících OSVČ Agrosnab s.r.o. Projektová žádost nesplnila Perspektiva pro Vaši budoucnost JS - Arrow s.r.o. podmínky přijatelnosti Re-start - reintegrace maminek Karlovarského a Projekt nedoporučen / neschválen Ústeckého kraje formou zahájení samostatného VIALIN, občanské sdružení podnikání Junák - svaz skautů a skautek ČR, Projekt nesplnil věcné hodnocení Buď zaměstnán v Junáku středisko K. Šimka Hradec Králové Podnikání jako efektivní cesta reintegrace žen na trh Projekt nedoporučen / neschválen Centrum podpory podnikání Praha práce Středočeského kraje Akademie J.A.Komenského oblast Česká Projekt nedoporučen / neschválen Nové možnosti Lípa Nová příležitost práce v lázeňství a wellness v Projekt nesplnil věcné hodnocení agentura RAFAEL s.r.o. lázeňském trojúhelníku Projekt nedoporučen / neschválen Šance pro mladé Akademie J.A.Komenského oblast Kladno Projekt nesplnil věcné hodnocení JOB 2012 Akademie Jana Amose Komenského, o.s. Projekt nesplnil věcné hodnocení 50 ... a nový start IDEA Agency, spol. s r.o. Projekt nedoporučen / neschválen Podnikaví absolventi bit cz training, s.r.o.
CZ.1.04/2.1.01/74.00118 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/2.1.01/74.00130 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/2.1.01/74.00137 Projekt nesplnil věcné hodnocení
25791940 22892150 27962008
240 15 30
CZ.1.04/2.1.01/74.00140
63153548
55
26528215
5178
28180615 22852506 64615341 22682180
60 33 80 140
25453521
60
26998262
170
25815946
216
25768255
54
28299787
250
28566343
80
28936264
40
69456186
120
62690477
7
22825495
120
00431052
80
26370611
104
00430749 00431311 28785363 27371891
80 100 42 200
CZ.1.04/2.1.01/74.00146 CZ.1.04/2.1.01/74.00158 CZ.1.04/2.1.01/74.00161 CZ.1.04/2.1.01/74.00166 CZ.1.04/2.1.01/74.00167 CZ.1.04/2.1.01/74.00173 CZ.1.04/2.1.01/74.00179 CZ.1.04/2.1.01/74.00183 CZ.1.04/2.1.01/74.00186 CZ.1.04/2.1.01/74.00196 CZ.1.04/2.1.01/74.00210 CZ.1.04/2.1.01/74.00222 CZ.1.04/2.1.01/74.00230 CZ.1.04/2.1.01/74.00232 CZ.1.04/2.1.01/74.00233 CZ.1.04/2.1.01/74.00244 CZ.1.04/2.1.01/74.00245 CZ.1.04/2.1.01/74.00247 CZ.1.04/2.1.01/74.00248 CZ.1.04/2.1.01/74.00255 CZ.1.04/2.1.01/74.00260
CZ.1.04/2.1.01/74.00273 Projekt nesplnil věcné hodnocení Projektová žádost nesplnila CZ.1.04/2.1.01/74.00277 podmínky přijatelnosti Projektová žádost nesplnila CZ.1.04/2.1.01/74.00278 podmínky přijatelnosti Projektová žádost nesplnila CZ.1.04/2.1.01/74.00281 podmínky přijatelnosti CZ.1.04/2.1.01/74.00285 Projekt nesplnil věcné hodnocení Projektová žádost nesplnila CZ.1.04/2.1.01/74.00290 podmínky přijatelnosti CZ.1.04/2.1.01/74.00307 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/2.1.01/74.00313 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/2.1.01/91.00010 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/2.1.01/91.00015 Projekt nedoporučen / neschválen
Podaná ruka
ALTUS Training Center, spol. s r.o.
25791940
240
První krok ke kariéře
VIA ALTA a.s.
26906741
60
IT profesionál
JS - Arrow s.r.o.
28936264
40
Najdi práci po škole
VIA ALTA a.s.
26906741
72
Umět-zkusit-uspět
EU-ROZHLED
22736786
30
Mám rodinu a podnikám
KLUB PASTELKA o.s.
26623765
60
MODERN LEARNING s.r.o.
28363582
45
POE EDUCO, spol. s r. o. LIGA o.s. "COSMEA CENTRE, společnost s ručením omezeným" KUSTOD s.r.o.
64089398 00202380
100 60
25815946
216
27330052
150
26906741
60
22680152
12
26242923
100
26592657
108
28936264
60
22840991
20
22692398
30
26581850 26906741 26875675 25791940
64 90 40 80
69456186
120
13681664
400
26840570
120
28099591
100
Práce pro osoby pečující o děti do věku 15 let Středočeský kraj, Praha Sebezaměstnáním k získání pracovního uplatnění Chyť svou šanci! Zřízení rekvalifikačních kurzů a poradenství pro zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce Podpora zaměstnanosti na Českolipsku
CZ.1.04/2.1.01/91.00029 Projekt nedoporučen / neschválen Projektová žádost nesplnila CZ.1.04/2.1.01/91.00038 První krok ke kariéře VIA ALTA a.s. podmínky přijatelnosti Podpora aktivního přístupu k zaměstnání osob CZ.1.04/2.1.01/91.00042 Projekt nesplnil věcné hodnocení Tkalcovské venkovské muzeum pečujících o dítě do 15 let. Projektová žádost nesplnila Západomoravská vysoká škola Třebíč, CZ.1.04/2.1.01/91.00046 Rekvalifikací zpět na trh práce podmínky přijatelnosti o.p.s. CZ.1.04/2.1.01/91.00053 Projekt nedoporučen / neschválen NOVÝ ZAČÁTEK Evropský kariérní institut - EKI Projektová žádost nesplnila CZ.1.04/2.1.01/91.00056 Nová kvalifikace výhodou Economy Spectrum s.r.o. podmínky přijatelnosti CZ.1.04/2.1.01/91.00065 Projekt nesplnil věcné hodnocení Milovice návrat Po Právu, o.s. "Rodinné centrum Kamarád - Nenuda CZ.1.04/2.1.01/91.00090 Projekt nedoporučen / neschválen Pozor děti! o.s." CZ.1.04/2.1.01/91.00101 Projekt nedoporučen / neschválen Denní centrum pro nezaměstnané 50+ Občanské sdružení Interevium - Zlín CZ.1.04/2.1.01/91.00111 Projekt nedoporučen / neschválen Najdi práci po škole VIA ALTA a.s. CZ.1.04/2.1.01/91.00119 Projekt nesplnil věcné hodnocení Rodinní pomocníci AREÁL PIVOŇKA, o.p.s. CZ.1.04/2.1.01/91.00122 Projekt nedoporučen / neschválen Chci pracovat ALTUS Training Center, spol. s r.o. Re-start - reintegrace maminek Karlovarského a CZ.1.04/2.1.01/91.00133 Projekt nesplnil věcné hodnocení VIALIN, občanské sdružení Ústeckého kraje na trhu práce Projektová žádost nesplnila CZ.1.04/2.1.01/91.00150 Rekvalifikace Ing. Romana Moulisová podmínky přijatelnosti EDUKOL vzdělávací a poradenské CZ.1.04/2.1.01/91.00156 Projekt nesplnil věcné hodnocení Podnikatelská líheň - udržitelné podnikání sdružení s.r.o. CZ.1.04/2.1.01/91.00166 Projekt nedoporučen / neschválen Realizace vzdělávacích kurzů pro osoby do 25 let v BP SPORT s.r.o.
CZ.1.04/2.1.01/91.00167 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/2.1.01/91.00170 Projekt nesplnil věcné hodnocení
oblasti sportu Startujeme po 50! Start-up v regionálním centru podpory podnikatelů Keramické studio podporuje cestu k samostatnému podnikání Do práce snadněji Uplatnění fyzických osob starších 50 - ti let na trhu práce Vzdělávání - nové možnosti MIPECOM motivace, poradenství, rekvalifikace,zaměstnání Školení řidičů Podnikání na internetu Vzděláním, aktivním přístupem a pomocí moderních informačních a komunikačních technologií k získání zaměstnání
"Etincelle, o.s." "Sdružení EDUKOL"
27009106 22729615
45 120
Keramické studio Jarmily Tyrnerové s.r.o.
25989383
50
YMCA - Živá rodina
26529041
105
Eprocon s.r.o.
28534336
200
EDUCA - Střední odborná škola, s.r.o.
64087859
170
MIPECOM s.r.o.
26763001
200
"JULIUS, o.s." bit cz training, s.r.o.
22728252 27371891
60 200
TRIGON CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, s.r.o.
26316561
60
CZ.1.04/2.1.01/91.00235
"IDEUS"
26574101
60
00431052
130
CZ.1.04/2.1.01/91.00241 Projekt nesplnil věcné hodnocení
Akademie J.A.Komenského oblast Česká Lípa P.W.I. Institut celoživotního vzdělávání, o.p.s. SIMP, o.s. CANA s.r.o.
27884643
80
22907777 27406253
60 200
70487006
50
61781771
100
26983389 27743179 28204409 28028155
30 80 90 100
CZ.1.04/2.1.01/91.00174 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/2.1.01/91.00176 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/2.1.01/91.00201 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/2.1.01/91.00204 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/2.1.01/91.00207 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/2.1.01/91.00209 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/2.1.01/91.00210 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/2.1.01/91.00228 Projekt nesplnil věcné hodnocení
Projektová žádost nesplnila Uplatnění osob pečujících na Benešovsku podmínky přijatelnosti Projekt doporučen / schválen jako CZ.1.04/2.1.01/91.00237 Nové možnosti náhradní projekt Vzhůru do práce
CZ.1.04/2.1.01/91.00250 Projekt nedoporučen / neschválen PROJEKT ASISTENT CZ.1.04/2.1.01/91.00252 Projekt nesplnil věcné hodnocení Zaměstnej se netradičně Projektová žádost nesplnila CZ.1.04/2.1.01/91.00254 Návrat na trh práce zaměstnáním podmínky přijatelnosti
Mgr. Marie Čigelská
CZ.1.04/2.1.01/91.00264 Projekt nedoporučen / neschválen
RESTART - rekvalifikační středisko Klatovy
CZ.1.04/2.1.01/91.00267 CZ.1.04/2.1.01/91.00270 CZ.1.04/2.1.01/91.00277 CZ.1.04/2.1.01/91.00287
Začínající farmář Pracuji a podnikám v IT Aktivně na trh práce Nová šance pro dlouhodobě nezaměstnané
Vyšší odborná škola, Obchodní akademie, Střední zdravotnická škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Klatovy, Plánická 196 Sdružení SPLAV, o.s. MATCOMP s.r.o. GLE o.p.s. Poradkyně, s.r.o.
Dám ti šanci zaměstnat
Salesiánský klub mládeže Praha - Kobylisy
22843621
40
Firmcubator - koučink začínajících OSVČ Zpět do zaměstnání pravou nohou Zpátky do práce bez obav
Agrosnab s.r.o. Talentor Advanced Search, s.r.o. Občanské sdružení Sluníčko dětem
28566343 27207927 26606437
40 120 100
CZ.1.04/2.1.01/91.00289 CZ.1.04/2.1.01/91.00303 CZ.1.04/2.1.01/91.00313 CZ.1.04/2.1.01/91.00314
Projekt nedoporučen / neschválen Projekt nesplnil věcné hodnocení Projekt nedoporučen / neschválen Projekt nedoporučen / neschválen Projektová žádost nesplnila podmínky přijatelnosti Projekt nedoporučen / neschválen Projekt nesplnil věcné hodnocení Projekt nesplnil věcné hodnocení
Tabulka 19: Projekty nepodpořené/nerealizované v oblasti podpory 3.3 zaměřené na inkluzivní podnikání Registrační číslo
Stav projektu
CZ.1.04/3.3.05/31.00001 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.3.05/31.00005 CZ.1.04/3.3.05/31.00015 CZ.1.04/3.3.05/31.00024 CZ.1.04/3.3.05/31.00028 CZ.1.04/3.3.05/31.00085 CZ.1.04/3.3.05/31.00096 CZ.1.04/3.3.05/31.00106 CZ.1.04/3.3.05/31.00115 CZ.1.04/3.3.05/31.00118 CZ.1.04/3.3.05/31.00121 CZ.1.04/3.3.05/31.00125 CZ.1.04/3.3.05/31.00133 CZ.1.04/3.3.05/31.00142 CZ.1.04/3.3.05/31.00151 CZ.1.04/3.3.05/31.00153 CZ.1.04/3.3.05/31.00181 CZ.1.04/3.3.05/31.00184 CZ.1.04/3.3.05/31.00185 CZ.1.04/3.3.05/31.00192 CZ.1.04/3.3.05/31.00193 CZ.1.04/3.3.05/31.00224
Název projektu Spoléhám se na své vlastní schopnosti
Projekt nedoporučen / neschválen Projekt nesplnil věcné hodnocení Projekt nesplnil věcné hodnocení Projekt nedoporučen / neschválen
Aktivně za prací Asociace zkušených - centrum komplexní podpory +50 Podnikání jako třetí kariéra Buďte s námi v kontaktu Poradenské a vzdělávací centrum pro integraci Projekt nesplnil věcné hodnocení sociálně vyloučených skupin Hvězda E-learningové vzdělávání a pracovní místa na zkoušku Projekt nesplnil věcné hodnocení umožňující návrat na trh práce osobám pečujícím o závislého člena rodiny a osobám starším padesáti let. Projekt nedoporučen / neschválen Aktivizace 50-letých k získání a udržení si zaměstnání Komplexní vzdělávací systém pro nezaměstnané ve Projekt nesplnil věcné hodnocení Středočeském kraji Projekt nesplnil věcné hodnocení Nový pracovní start Projekt nesplnil věcné hodnocení 50+ (50 let zkušeností + nová šance je zúročit) Poradenské a vzdělávací centrum pro integraci Projekt nesplnil věcné hodnocení sociálně vyloučených skupin Projektová žádost nesplnila NON HANDICAP - cílené vzdělávání tělesně podmínky přijatelnosti handicapovaných osob Projekt nedoporučen / neschválen Bez bariér na trh práce Posílení integrace osob se zdravotním postižením a Projekt nedoporučen / neschválen osob o ně pečujících na trh práce v Olomouckém kraji Vše, co se můžete pro sebe naučit, se naučíte Projekt nedoporučen / neschválen překonáváním překážek života. Projekt nedoporučen / neschválen Satelitní firma - příležitost pro talenty s postižením Projekt nesplnil věcné hodnocení Dobrý krok pro život Projekt nesplnil věcné hodnocení Společně to dokážeme Program EVENTUR Morava - cesta k integraci sociálně Projekt nedoporučen / neschválen vyloučených skupin na trhu práce Podpůrná síť pro ohrožené nezaměstaností a lidi Projekt nesplnil věcné hodnocení nezaměstnané Projekt nesplnil věcné hodnocení Nová Šance II
CZ.1.04/3.3.05/31.00238 Projekt nesplnil věcné hodnocení
Fiktivní firma pro mládež
Žadatel – název Krajská hospodářská komora Plzeňského kraje Jihočeská rozvojová o.p.s. Asociace zkušených, občanské sdružení Ing. Matula Jaroslav, s.r.o. A TREND, s.r.o.
Žadatel – IČ
Cílová hodnota
70912891
30
26077540 22682414 26943123 25290509
75 120 48 130
"HVĚZDA - občanské sdružení"
70829560
135
AKADEMIE J.A.KOMENSKÉHO SOKOLOV s.r.o.
27974464
15
DIVERTA, a.s.
28180615
120
Empirika, a.s.
26282178
90
Romano jasnica Euroface Consulting s.r.o.
68974922 27660974
42 60
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
70883521
135
MIPECOM s.r.o.
26763001
80
ASISTA, s.r.o. CENTRUM PRO ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ Olomouckého kraje o.s.
47284234
300
26594064
24
LYRIX centrum, s.r.o.
25907280
36
Chráněná grafická dílna Slunečnice ConTrain - consulting&training, o.p.s. Jintes CB s.r.o.
75082519 28421507 26046407
5 50 200
EuroProfis, s.r.o.
25640224
100
Asociace občanských poraden
65998642
700
agentura Motiv P s.r.o. První Inovační a Rozvojové Občanské Sdružení - organizační jednotka Valašské Meziříčí
64506550
620
75106141
100
CZ.1.04/3.3.05/31.00244 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.3.05/31.00252 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.3.05/31.00254 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.3.05/31.00291 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.3.05/56.00036 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.3.05/56.00037 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.3.05/56.00048 Projekt nesplnil věcné hodnocení Projektová žádost podmínky přijatelnosti Projektová žádost CZ.1.04/3.3.05/56.00083 podmínky přijatelnosti CZ.1.04/3.3.05/56.00068
nesplnila nesplnila
CZ.1.04/3.3.05/56.00087 Projekt nesplnil věcné hodnocení
CZ.1.04/3.3.05/56.00100 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.3.05/56.00117 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.3.05/56.00119 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.3.05/56.00122 Projekt nedoporučen / neschválen
Neformální pečovatel - zaměstnání na zkoušku Senioři aktivně Vzdělávání a aktivní přístup jako odrazový můstek k TRIGON CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, s.r.o. získání pracovního místa nebo začátku podnikání Cesta vpřed POE, spol. s r.o. Svaz tělesně postižených v České Práce pro každého bez rozdílu handicapu republice, o.s. Překonáním bariér k novému zaměstnání LYRIX centrum, s.r.o. Úspěchu naproti Agentura pro regionální rozvoj, a.s. Poradenské a vzdělávací centrum pro osoby zdravotně IDEA Agency, spol. s r.o. postižené ve Svitavách
26579481
30
26316561
80
49608312
90
00536334
300
25907280 47673168
100 40
28785363
35
Cesta vpřed
POE EDUCO, spol. s r. o.
64089398
96
Oni to dokážou!
Integrace a rovné příležitosti, o. s.
22822208
150
Sdružení Plus 50 o.s.
26563142
480
AABYSS s.r.o.
25450590
100
Senioři aktivně
26579481
40
SPID handicap, o.p.s.
25274911
30
CMC Graduate School of Business o.p.s.
25692101
50
Třebíčské centrum o. s. IMPAKT Společnost pro aktivizaci periferií
67029230 22664157
42 125
Letohradské soukromé gymnázium o.p.s.
25257340
120
71236830
123
26671174
90
27052141
120
00536334
195
22691006
100
22691006
90
Posílení rovných práv a šancí sociálně vyloučené skupiny "plus 50" odstraňováním bariér znesnadňujících její rovnocenný vstup a udržení se na trhu práce Pět "P" - PRACOVNÍ PERSPEKTIVA, PŘÍLEŽITOST PRO PADESÁTILETÉ Neformální pečovatel - zaměstnání na zkoušku Program integrace osob se zdravotním postižením a osob nad 50 let na trh práce Náš věk je výhodou, ne překážkou! - podpora integrace nezaměstnaných osob nad 50 let na trhu práce Nejsme jenom babičky a dědečkové na hlídání Perspektiva nad 50
CZ.1.04/3.3.05/56.00126 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.3.05/56.00128 Projekt nedoporučen / neschválen Projektová žádost nesplnila CZ.1.04/3.3.05/56.00129 Ruku v ruce podmínky přijatelnosti CZ.1.04/3.3.05/56.00137 Projekt nesplnil věcné hodnocení
Vzdělání - šance pro zaměstnání
CZ.1.04/3.3.05/56.00159 Projekt nesplnil věcné hodnocení
Mikropodnikání v romských lokalitách
CZ.1.04/3.3.05/56.00176 Projekt nedoporučen / neschválen
Návrat do zaměstnání po onkologické léčbě
CZ.1.04/3.3.05/56.00205 Projekt nedoporučen / neschválen
Práce pro všechny bez rozdílu handicapu
CZ.1.04/3.3.05/68.00016 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.3.05/68.00019 Projekt nedoporučen / neschválen
Středisko volného času Déčko, Náchod, Zámecká 243 INstrategy - Institut pro evropské a národní strategie Amelie, o.s. Svaz tělesně postižených v České republice, o.s.
DOMÁCÍ POHOTOVOST - sebezaměstnávání žen Institut pro ženy, o.s. prostřednictvím nově vytvořené firmy Kreativní žena - sebezaměstnání žen pomocí Institut pro ženy, o.s. internetového prodeje vlastních ručních výrobků
CZ.1.04/3.3.05/68.00066 Projekt nedoporučen / neschválen
Nově po padesátce i dřív - Systématické motivační a vzdělávací programy pro osoby ohrožené vyloučením z trhu práce Nová šance pro zaměstnávání zrakově handicapovaných Nevzdáme to
CZ.1.04/3.3.05/68.00080 Projekt nesplnil věcné hodnocení
Můj plán 50+
Agentura Pavučinka - Centrum služeb a vzdělávání, občanské sdružení
22875204
120
BRAILCOM,o.p.s.
25066803
50
26046407
58
22721185
448
CZ.1.04/3.3.05/68.00082 Projekt nesplnil věcné hodnocení
Jintes CB s.r.o. Občanské sdružení Point - podpora a sociální integrace ALTUS Training Center, spol. s r.o.
25791940
210
CZ.1.04/3.3.05/68.00083
ALTUS Training Center, spol. s r.o.
25791940
210
Aktivní život od A do Z
22875531
45
Poradna pro integraci, občanské sdružení
67362621
120
"Česká společnost pro personalizovanou medicínu a lékařské algoritmy, o.s."
22871985
20
Lektora, s.r.o.
28914244
210
Green Lion Consult, s.r.o.
28247868
210
Green Lion Consult, s.r.o.
28247868
210
Lektora, s.r.o.
28914244
210
ExVA s.r.o.
27330613
60
Mgr. Jan Mochťák
75548283
90
25768255
48
70856478
30
28566343 27330613
80 60
26650525
48
26671174
80
63487250
30
CZ.1.04/3.3.05/68.00030
Projektová žádost podmínky přijatelnosti
nesplnila
CZ.1.04/3.3.05/68.00031 Projekt nesplnil věcné hodnocení
CZ.1.04/3.3.05/68.00086 CZ.1.04/3.3.05/68.00094 CZ.1.04/3.3.05/68.00102 CZ.1.04/3.3.05/68.00120 CZ.1.04/3.3.05/68.00121 CZ.1.04/3.3.05/68.00122 CZ.1.04/3.3.05/68.00123 CZ.1.04/3.3.05/68.00180 CZ.1.04/3.3.05/68.00182
Nové možnosti pracovního uplatnění v Ústeckém kraji Odbornými znalostmi k pracovnímu uplatnění ve Projekt nesplnil věcné hodnocení Středočeském kraji Projekt nesplnil věcné hodnocení Nová šance, nový smysl života Základní kroky pro integrace cizinců II - Vzděláváním k Projekt nesplnil věcné hodnocení integraci Asistivními technologiemi proti překážkám Projekt nedoporučen / neschválen zaměstnávání zdravotně postižených Odbornými znalostmi k pracovnímu uplatnění v Projekt nesplnil věcné hodnocení Libereckém kraji Odbornými znalostmi k pracovnímu uplatnění v Projekt nesplnil věcné hodnocení Jihomoravském kraji Odbornými znalostmi k pracovnímu uplatnění v Projekt nesplnil věcné hodnocení Plzeňském kraji Odbornými znalostmi k pracovnímu uplatnění ve Projekt nesplnil věcné hodnocení východních Čechách Projekt nesplnil věcné hodnocení Impuls Projektová žádost nesplnila Pracovní integrace imigrantů v sektoru pomáhajících podmínky přijatelnosti služeb
proFem - Konzultační středisko pro ženské projekty, o.p.s. Osoby se zdravotním postižením v mezinárodních Národní rada osob se zdravotním Projekt nedoporučen / neschválen firmách postižením České republiky o.s. Projekt nesplnil věcné hodnocení Firmcubator - koučink začínajících OSVČ Agrosnab s.r.o. Projekt nesplnil věcné hodnocení ARCHA ExVA s.r.o. Projektová žádost nesplnila Podpora a zařazení vietnamských imigrantů na trh KLUB HANOI podmínky přijatelnosti práce profesním vzděláváním INstrategy - Institut pro evropské a Projekt nedoporučen / neschválen Mikropodnikání v romských lokalitách národní strategie START - Integrace sociálně vyloučených osob se Centrum vizualizace a interaktivity Projekt nedoporučen / neschválen sluchovým postižením na trhu práce prostřednictvím vzdělávání, s.r.o. zvýšení jejich kvalifikace a vytvořením nových
CZ.1.04/3.3.05/68.00189 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.3.05/68.00195 CZ.1.04/3.3.05/68.00196 CZ.1.04/3.3.05/68.00204 CZ.1.04/3.3.05/68.00214 CZ.1.04/3.3.05/68.00221 CZ.1.04/3.3.05/68.00227
Podnikání v šetrném turismu
pracovních míst Projektová žádost CZ.1.04/3.3.05/68.00236 podmínky přijatelnosti Projektová žádost CZ.1.04/3.3.05/68.00241 podmínky přijatelnosti CZ.1.04/3.3.05/75.00012 CZ.1.04/3.3.05/75.00013 CZ.1.04/3.3.05/75.00019 CZ.1.04/3.3.05/75.00022 CZ.1.04/3.3.05/75.00024 CZ.1.04/3.3.05/75.00065 CZ.1.04/3.3.05/75.00078 CZ.1.04/3.3.05/75.00081 CZ.1.04/3.3.05/75.00090 CZ.1.04/3.3.05/75.00095 CZ.1.04/3.3.05/75.00103 CZ.1.04/3.3.05/75.00107
CZ.1.04/3.3.05/75.00111 CZ.1.04/3.3.05/75.00115 CZ.1.04/3.3.05/75.00138 CZ.1.04/3.3.05/75.00141 CZ.1.04/3.3.05/75.00143 CZ.1.04/3.3.05/75.00158 CZ.1.04/3.3.05/75.00162 CZ.1.04/3.3.05/75.00163 CZ.1.04/3.3.05/75.00201 CZ.1.04/3.3.05/75.00224
nesplnila
Začínáme znovu!
Organizace pro pomoc uprchlíkům, o.s.
nesplnila Pracovní trénink a nová pracovní místa pro tělesně Metropolitní univerzita Praha, o.p.s. postižené z Plzeňského kraje Pracovní trénink a nová pracovní místa pro tělesně Projekt nedoporučen / neschválen Metropolitní univerzita Praha, o.p.s. postižené z Plzeňského kraje Vytvoření pracovních míst pro OZP pomocí Projekt nesplnil věcné hodnocení AV consulting o.s. komunikačních technologií Projektová žádost nesplnila My se nebojíme VIA ALTA a.s. podmínky přijatelnosti Projekt nesplnil věcné hodnocení Vzdělávací a poradenské centrum 50+ Občanské sdružení Interevium - Zlín Projekt nesplnil věcné hodnocení Cesta nevidomých na trh práce TyfloCentrum Brno, o.p.s MENTA - středisko vzdělávání dospělých a Projekt nesplnil věcné hodnocení Active Search jazyková škola s.r.o. Projekt nedoporučen / neschválen HELP Grafia, společnost s ručením omezeným Projektová žádost nesplnila Firmcubator - koučink začínajících OSVČ Agrosnab s.r.o. podmínky přijatelnosti Projekt nesplnil věcné hodnocení Pojďme do práce i po padesátce. Azylový dům pro muže, o.p.s. Projekt nesplnil věcné hodnocení Nová šance pro nevidomé a slabozraké BRAILCOM,o.p.s. Projekt nedoporučen / neschválen Sociální integrace v obcích Osoblažska Mikroregion - Sdružení obcí Osoblažska Nová šance pro neslyšící na trhu práce v Centrum vizualizace a interaktivity Projekt nedoporučen / neschválen Moravskoslezském, Olomouckém a Jihomoravském vzdělávání, s.r.o. kraji Vzdělání Romů s cílem složení zkoušek dílčí kvalifikace Projekt nedoporučen / neschválen a závěrečných zkoušek a jejich následné uplatnění na Občanské sdružení města Králův Dvůr trhu práce nebo získání lepších pracovních podmínek Projekt nesplnil věcné hodnocení Nevzdáme to v Jihočeském kraji Jintes CB s.r.o. SVT - Středisko vzdělávání a testování, Projekt nesplnil věcné hodnocení Zelená zkušenostem s.r.o. Nepodřizujme handicapu svůj život (aneb postižení se Projekt nedoporučen / neschválen Spolek Trend vozíčkářů Olomouc nerovná nezaměstnanost) Projekt nedoporučen / neschválen KREATIVNÍ ŽENA Institut pro ženy, o.s. Uplatnění fyzických osob starších 50 - ti let na trhu Projekt nedoporučen / neschválen Eprocon s.r.o. práce INstrategy - Institut pro evropské a Projekt nesplnil věcné hodnocení Mikropodnikání v romských lokalitách národní strategie Projekt nesplnil věcné hodnocení Podnikání jako nový začátek GLE o.p.s. Projekt nesplnil věcné hodnocení Řešení POE, spol. s r.o. Projekt nesplnil věcné hodnocení Pracovní příležitosti v Osoblaze Althaia o. s.
45768676
40
26482789
20
26482789
20
22849653
48
26906741
60
26581850 26223210
60 50
26361868
74
47714620
40
28566343
80
26941112 25066803 75137925
35 75 14
63487250
26
27048543
25
26046407
152
27326217
90
61984680
33
22691006
120
28534336
160
26671174
90
28204409 49608312 22892150
30 80 8
Projektová žádost nesplnila Návrat na trh práce zaměstnáním podmínky přijatelnosti CZ.1.04/3.3.05/75.00256 Projekt nesplnil věcné hodnocení Návrat do zaměstnání po onkologické nemoci Centrum práce Rafael - rekvalifikace, zprostředkování CZ.1.04/3.3.05/75.00263 Projekt nesplnil věcné hodnocení práce a zaměstnávání sociálně vyloučených skupin na trh práce CZ.1.04/3.3.05/75.00270 Projekt nedoporučen / neschválen NÁVRAT ZKUŠENÝCH Podpora klientů Rehabilitačního ústavu Kladruby při CZ.1.04/3.3.05/75.00288 Projekt nesplnil věcné hodnocení budoucí sociální rehabilitaci II CZ.1.04/3.3.05/96.00017 Projekt nedoporučen / neschválen Padesátkou kariéra nekončí Vzdělání Romů s cílem složení zkoušek dílčí kvalifikace CZ.1.04/3.3.05/96.00021 Projekt nesplnil věcné hodnocení a závěrečných zkoušek a jejich následné uplatnění na trhu práce nebo získání lepších pracovních podmínek CZ.1.04/3.3.05/96.00022 Projekt nesplnil věcné hodnocení "Počítejte s námi" CZ.1.04/3.3.05/96.00047 Projekt nesplnil věcné hodnocení Řešení pro Moravskoslezský kraj CZ.1.04/3.3.05/96.00068 Projekt nesplnil věcné hodnocení Návrat do života CZ.1.04/3.3.05/75.00230
CZ.1.04/3.3.05/96.00102 Projekt nedoporučen / neschválen
Digitální gramotnost pro neslyšící a trh práce
Projektová žádost vyřazena pro Vyhoďte nás z pytle ven! nezájem žadatele Projektová žádost nesplnila CZ.1.04/3.3.05/96.00127 Vize 50 podmínky přijatelnosti CZ.1.04/3.3.05/96.00157 Projekt nesplnil věcné hodnocení Šance 50 plus Vyškolení skupiny lektorů rekrutujících se z ohrožených Projektová žádost nesplnila CZ.1.04/3.3.05/96.00166 skupin na trhu práce a zajištění jejich úspěšného startu podmínky přijatelnosti do podnikání CZ.1.04/3.3.05/96.00171 Projekt nesplnil věcné hodnocení My se nebojíme CZ.1.04/3.3.05/96.00194 Projekt nesplnil věcné hodnocení Vaše šance V multigeneračním týmu k lepšímu postavení na CZ.1.04/3.3.05/96.00227 Projekt nesplnil věcné hodnocení pracovním trhu CZ.1.04/3.3.05/96.00241 Projekt nedoporučen / neschválen Najděte své uplatnění Projektová žádost vyřazena pro Komplexní podpora zdravotně postižených osob při CZ.1.04/3.3.05/96.00245 nezájem žadatele jejich integraci na trh práce CZ.1.04/3.3.05/96.00253 Projekt nesplnil věcné hodnocení Návrat na trh práce zaměstnáním CZ.1.04/3.3.05/96.00294 Projekt nedoporučen / neschválen Tradičními řemesly k zaměstnání CZ.1.04/3.3.05/96.00117
Mgr. Marie Čigelská
70487006
50
Amelie, o.s.
27052141
120
agentura RAFAEL s.r.o.
26370611
108
COFET, a.s.
60916621
150
Šance na vzdělání, o.p.s.
27556751
60
PROSPERITA Písek, o.s.
72545097
50
Občanské sdružení města Králův Dvůr
27048543
17
Mikroregion - Sdružení obcí Osoblažska POE, spol. s r.o. MARLIN, s.r.o. Národní rada osob se zdravotním postižením České republiky
75137925 49608312 60733306
14 100 40
70856478
40
Město Vsetín
00304450
200
"Občanské sdružení A proto nezištně"
26580560
50
STELMA spol. s r.o.
25297945
40
Erudio Patria s.r.o.
28649800
24
VIA ALTA a.s. yourchance o.p.s.
26906741 24717975
60 15
Forkys, o.s.
22818529
120
GLE o.p.s. Svaz postižených civilizačními chorobami v České republice, o. s. Mgr. Marie Čigelská Aktivní život od A do Z
28204409
90
00674443
156
70487006 22875531
50 40
Tabulka 20: Projekty nepodpořené/nerealizované v oblasti podpory 3.4 zaměřené na inkluzivní podnikání Registrační číslo
Stav projektu
Název projektu
Žadatel – název
Žadatel – IČ
Cílová hodnota
CZ.1.04/3.4.04/26.00002 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.4.04/26.00010 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/26.00017 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.4.04/26.00021 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/26.00023 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.4.04/26.00041 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.4.04/26.00042 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.4.04/26.00044 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.4.04/26.00053 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/26.00059 CZ.1.04/3.4.04/26.00063 CZ.1.04/3.4.04/26.00066 CZ.1.04/3.4.04/26.00093
Projekt nedoporučen / neschválen Projekt nedoporučen / neschválen Projekt nedoporučen / neschválen Projekt nesplnil věcné hodnocení
CZ.1.04/3.4.04/26.00101 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/26.00107 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/26.00112 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/26.00122 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.4.04/26.00148 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/26.00152 CZ.1.04/3.4.04/26.00155 CZ.1.04/3.4.04/26.00156 CZ.1.04/3.4.04/26.00171 CZ.1.04/3.4.04/26.00173 CZ.1.04/3.4.04/26.00176 CZ.1.04/3.4.04/26.00196 CZ.1.04/3.4.04/26.00200 CZ.1.04/3.4.04/26.00207 CZ.1.04/3.4.04/26.00208
Projekt nesplnil věcné hodnocení Projekt nesplnil věcné hodnocení Projekt nedoporučen / neschválen Projekt nedoporučen / neschválen Projekt nesplnil věcné hodnocení Projekt nesplnil věcné hodnocení Projekt nesplnil věcné hodnocení Projekt nesplnil věcné hodnocení Projekt nesplnil věcné hodnocení Projekt nedoporučen / neschválen
Práce ve financích není jen pro muže Poradenský servis pro ženy - podnikatelky Vzdělávání osob pečujících o malé a předškolní děti ve Středočeském kraji Efektivní zahájení vlastní podnikatelské činnosti žen na a po rodičovské dovolené Venkov - místo pro podnikání Vzdělávání žen ohrožených na trhu práce s využitím moderních technologií v Jihomoravském kraji Vzdělávání žen ohrožených na trhu práce s využitím moderních technologií v kraji Vysočina Vzdělávání žen ohrožených na trhu práce s využitím moderních technologií v Olomouckém kraji Konkurenceschopní, samostatní a zaměstnavateli žádaní i po mateřské a rodičovské dovolené Zkusíme to samy v Moravskoslezském kraji Zkusíme to samy ve Zlínském kraji Zkusíme to samy v Pardubickém kraji Osobním rozvojem k pracovní flexibilitě žen a rodičů
Pentia Consulting s.r.o. PVM Projekt s.r.o.
26971950 27360571
304 100
"Prostor pro rodinu o. s."
22735224
162
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA
60460709
350
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA
60460709
125
Sdružení Cepac - Morava
60800909
60
Sdružení Cepac - Morava
60800909
60
Sdružení Cepac - Morava
60800909
60
AHRA - Consulting, s.r.o.
25378856
60
60733306 60733306 60733306 26825716
40 60 48 250
00509965
24
27713911
15
46581910
280
27660974
500
26637260
60
26542731 60046074 22663045 25589881 46581910 25589881 22679961 26652561 48333107 26813335
15 300 60 30 650 30 0 263 0 150
MARLIN, s.r.o. MARLIN, s.r.o. MARLIN, s.r.o. AG Synerko, s.r.o. Střední odborná škola a Střední odborné Posílení vzdělávání žen s malými dětmi a mužů v učiliště řemesel, Kutná Hora, Čáslavská obdobné situaci 202 Agentura Impuls, obecně prospěšná Vzdělávání pro rovnost práv žen a mužů společnost Hledám práci - Chci se seberealizovat. DAMAN, spol. s r. o. Rovné příležitosti v rodičovství a v práci, nové Euroface Consulting s.r.o. možnosti vzdělávání a pracovního uplatnění pro rodiče Integrace a kvalifikační příležitost pro rodiče v Rodiče a děti Kadaně, občanské sdružení Ústeckém kraji ke sladění rodiny a práce Dula - Vaše nová profese "Česká asociace dul" Nová cesta Mateřská škola BERUŠKA Frýdek-Místek Vlastní cestou 4PEOPLE o. s. Budujte své sny CC Systems a.s. Zpět do práce - Mámo, Táto, najdi si práci. DAMAN, spol. s r. o. Matky - návrat na trh práce CC Systems a.s. Stačí jen chtít EDUCOS o.s. Vzdělávací kurzy ŽIVOT BEZ BARIÉR, o.s. Program pro podporu sociální integrace na Přešticku Kulturní zařízení Přeštice Podnikání pro rodiny TEMPO TRAINING & CONSULTING s.r.o.
CZ.1.04/3.4.04/26.00223 Projekt nesplnil věcné hodnocení
BELSCHOLAE s.r.o.
26971992
20
CZ.1.04/3.4.04/26.00228
Trenkwalder, o.p.s.
27857107
90
First Class Education, s.r.o.
27578054
500
ExVA s.r.o.
27330613
30
InkA P.R.,o.p.s.
26482754
300
První Inovační a Rozvojové Občanské Sdružení
27041352
80
Mc Arthur & Mc Wide s.r.o. RUBELIT o.s. AgroKonzulta Žamberk spol. s r.o. AgroKonzulta Žamberk spol. s r.o. bfz o.p.s. Jintes CB s.r.o.
27425185 27023117 13584286 13584286 27966119 26046407
36 680 125 125 330 200
Zbyněk Filip
74444581
0
Zkus IT o.s. JOB ASISTENT s.r.o.
22673008 25457080
2000 70
TRIGON CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, s.r.o.
26316561
120
GRAVIS INVEST, s.r.o.
26972654
60
26590735
190
27330613 25907280 00430986
70 108 200
BEVE, spol. s r.o.
46995412
183
CC Systems a.s.
25589881
45
Vysoká škola finanční a správní, o.p.s.
26138077
420
Lexik s.r.o.
28392272
210
Okresní hospodářská komora Karviná
60793023
150
CZ.1.04/3.4.04/26.00242 CZ.1.04/3.4.04/26.00252 CZ.1.04/3.4.04/26.00258 CZ.1.04/3.4.04/26.00267 CZ.1.04/3.4.04/26.00274 CZ.1.04/3.4.04/26.00280 CZ.1.04/3.4.04/26.00281 CZ.1.04/3.4.04/26.00284 CZ.1.04/3.4.04/26.00289 CZ.1.04/3.4.04/26.00292 CZ.1.04/3.4.04/26.00298 CZ.1.04/3.4.04/26.00313 CZ.1.04/3.4.04/26.00316 CZ.1.04/3.4.04/26.00321 CZ.1.04/3.4.04/26.00343
Podpora rodičů pečujících o děti. Kurzy ke získání pracovních návyků a potřebné Projektová žádost nesplnila kvalifikace pro výkon práce na pozici "Asistent podmínky přijatelnosti podnikatele" popřípadě k provozování vlastních podnikatelských aktivit. Efektivní uplatnění žen a mužů v pracovním a Projekt nesplnil věcné hodnocení rodinném živote Projekt nedoporučen / neschválen Vzdělávání podnikatelek v Ústeckém kraji O ČEM ŽENY SNÍ - slaďování pracovního a rodinného Projekt nesplnil věcné hodnocení života Další vzdělávání žen pro vytvoření podmínek pro jejich Projekt nesplnil věcné hodnocení návrat na trh práce v podmínkách Středních Čech a Plzeňska Projekt nedoporučen / neschválen IOPV - NUTS SČ - Prodejní dovednosti Projekt nesplnil věcné hodnocení Nové šance mojí mamce Projekt nesplnil věcné hodnocení Dalším vzděláváním zpět do zaměstnání Projekt nesplnil věcné hodnocení S novými dovednostmi zpátky do práce Projekt nesplnil věcné hodnocení Jsme aktivní rodiče Projekt nesplnil věcné hodnocení Příprava na návrat do práce Projektová žádost nesplnila Kondiční jízdy sk.B a osvojení si základů IT pro ženy a podmínky přijatelnosti muže vracející se na trh práce Projekt nedoporučen / neschválen Osvětová kampaň Zkus IT Projekt nedoporučen / neschválen Šance 2007 - 2013 Žena jako plnohodnotný zaměstnanec či podnikatel a Projekt nesplnil věcné hodnocení zároveň dobrá matka Vzdělávání žen pro zlepšení jejich postavení na trhu Projekt nesplnil věcné hodnocení práce
CZ.1.04/3.4.04/26.00355 Projekt nesplnil věcné hodnocení
Podpora zaměstnatelnosti rodičů
CZ.1.04/3.4.04/26.00356 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.4.04/26.00365 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/26.00376 Projekt nesplnil věcné hodnocení
"Návraty" Škola byznysu pro ženy - pro lidi, kteří rádi pomáhají Nebojme se být úspěšní na trhu práce Kvalifikace a kompetence - cesta k naplňování rovných příležitostí žen a mužů na trhu práce Dítě není handicap Gender akademie a Gender univerzita - vzdělávání v kostce Sladění práce a rodiny aneb Profese a rodina Zvyšování kvalifikace v oblasti ICT jakožto předpokladu pro uplatnění se na trhu práce
CZ.1.04/3.4.04/26.00384 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/26.00409 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/26.00410 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.4.04/26.00415 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/26.00455 Projekt nesplnil věcné hodnocení
CEDR - komunitní centrum, občanské sdružení ExVA s.r.o. LYRIX centrum, s.r.o. Akademie J.A.Komenského, oblast Plzeň
Rovné příležitosti a příprava návratu na trh práce nebo MENTA - středisko vzdělávání dospělých a zahájení podnikatelské činnosti pro ženy na rodičovské jazyková škola s.r.o. dovolené nebo ženy, které chtějí začít podnikat. Projektová žádost nesplnila Střední škola obchodní, České Moje máma je v obraze podmínky přijatelnosti Budějovice, Husova 9 Neztratit kontakt - vzdělávací a poradenské aktivity pro Projekt doporučen / schválen jako obtížně zaměstnatelné ženy vyučené a rekvalifikované Jana Ludwigová náhradní projekt v oboru kadeřnickém a kosmetickém Projekt nedoporučen / neschválen Šance pro osoby nad 50 let - návrat na trh práce CC Systems a.s. Internetové poradenství a profesní příprava pro ženy, které chtějí po návratu z rodičovské dovolené podnikat Nadační fond Prague Post Endowment Projekt nesplnil věcné hodnocení v oblasti poskytování mimoškolních aktivit pro děti, Fund hlídání dětí či dalšího vzdělávání Projekt nesplnil věcné hodnocení Vzděláním k rovným příležitostem Jihomoravská hospodářská komora Projekt nesplnil věcné hodnocení Sama sobě šéfovou CC Systems a.s. NA VIZITCE JMÉNO MATKA - podpora souladu rodinného a pracovního života a návratu na trh práce Projekt nedoporučen / neschválen zejména pro osoby pečující o malé děti mobilním Attavena, o.p.s. poradenstvím a vzděláváním v oblastech ICT, podnikání a příkladů dobré praxe v NUTS CZ031,63 Projekt nesplnil věcné hodnocení Práce i rodina na prvním místě CC Systems a.s. Rozvoj rovných kompetencí pro trh práce v oblasti Projekt nesplnil věcné hodnocení účetnictví, rodinného rozpočtu, zaměstnaneckého SPURT s.r.o. práva prosřednictvím LMS Moodle Projekt nesplnil věcné hodnocení Žena, máma, podnikatelka? Úspěšná podnikatelka! REKVAL, s.r.o. Podpora začínajících podnikatelek - podnikatelská EDUKOL vzdělávací a poradenské Projekt nedoporučen / neschválen líheň sdružení s.r.o. Projekt nesplnil věcné hodnocení Vaše vzdělání - vrchol našich možností "OLYMP - vrchol možností, o.s." Projektová žádost nesplnila Operační program lidské zdroje a zaměstnanost Erika KOVÁČIKOVÁ podmínky přijatelnosti Podpora vietnamských migrantek v transparentním a Projekt nesplnil věcné hodnocení KLUB HANOI efektivním podnikání Projekt nesplnil věcné hodnocení Venkovská turistika - příležitost pro ženy ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Projekt nesplnil věcné hodnocení Profesně-poradenské a vzdělávací centrum EDUCOS o.s. Projekt nedoporučen / neschválen MOJE FIRMA - MOJE BUDOUCNOST REKVAL, s.r.o. Projekt nesplnil věcné hodnocení Kariérní poradenství OS LOGO "Občanské sdružení Logo" Projektová žádost nesplnila Podnikejte z domu na internetu Svaz podnikatelek České republiky, o.s. podmínky přijatelnosti Projekt nesplnil věcné hodnocení Start nové kariéry Mgr. Lenka Vybíralová Projekt nedoporučen / neschválen Dokážeme to! Rodina a dítě, o.s.
CZ.1.04/3.4.04/26.00465 Projekt nedoporučen / neschválen
26361868
50
CZ.1.04/3.4.04/26.00466
00510874
0
62899783
80
25589881
60
48548987
0
75108453 25589881
250 30
25197185
192
25589881
40
49606905
52
26832542
0
26840570
80
22675612
150
47179023
160
26650525
160
60460709 22679961 26832542 26607468
60 56 30 460
28558006
1000
72206098 65742559
510 100
CZ.1.04/3.4.04/26.00468 CZ.1.04/3.4.04/26.00471 CZ.1.04/3.4.04/26.00472 CZ.1.04/3.4.04/26.00473 CZ.1.04/3.4.04/26.00476
CZ.1.04/3.4.04/26.00480
CZ.1.04/3.4.04/26.00512 CZ.1.04/3.4.04/26.00515 CZ.1.04/3.4.04/26.00516 CZ.1.04/3.4.04/26.00519 CZ.1.04/3.4.04/26.00520 CZ.1.04/3.4.04/26.00524 CZ.1.04/3.4.04/54.00002 CZ.1.04/3.4.04/54.00003 CZ.1.04/3.4.04/54.00011 CZ.1.04/3.4.04/54.00012 CZ.1.04/3.4.04/54.00013 CZ.1.04/3.4.04/54.00017 CZ.1.04/3.4.04/54.00018 CZ.1.04/3.4.04/54.00019
CZ.1.04/3.4.04/54.00023 CZ.1.04/3.4.04/54.00030 CZ.1.04/3.4.04/54.00033 CZ.1.04/3.4.04/54.00035
Projekt nedoporučen / neschválen Projekt nesplnil věcné hodnocení Projekt nesplnil věcné hodnocení Projekt nesplnil věcné hodnocení
25457080 26901579 28392272 62243837
90 165 85 60
27556751
90
Svaz podnikatelek České republiky, o.s.
28558006
60
MARLIN, s.r.o.
60733306
100
Podpora rozvoje podnikání s.r.o.
28411986
112
Prosperita, o.p.s. RPIC-EKONOMSERVIS Přerov s.r.o.
26912384 25364812
300 50
Večernice o.s.
22691227
450
Okresní hospodářská komora Děčín ERUDICO s.r.o. Křesťanské centrum pro rodinu Heřmánek bfz o.p.s. Západomoravská vysoká škola Třebíč, o.p.s.
60279699 26108381
40 100
26539730
274
27966119
60
26242923
24
CZ.1.04/3.4.04/54.00081 Projekt nesplnil věcné hodnocení
27572137
90
CZ.1.04/3.4.04/54.00087
26539411
91
27017010
20
27017010
45
25640224
100
62392069
0
47714620 26343657
150 90
63978164
220
27011895
77
CZ.1.04/3.4.04/54.00036 Projekt nesplnil věcné hodnocení
Podnikatelská poradna JOB ASISTENT s.r.o. Chyťte se šance LED-JAPA CZ, s.r.o. Tak trochu jiná školka Lexik s.r.o. Začínáme podnikat Okresní hospodářská komora Teplice Školící a konzultační podpora osob zahajujících Šance na vzdělání, o.p.s. samostatnou výdělečnou činnost
Projektová žádost nesplnila Podnikatelská akademie podmínky přijatelnosti CZ.1.04/3.4.04/54.00049 Projekt nedoporučen / neschválen Podnikatelkou - ano či ne Projekt ENTER - Podnikatelský inkubátor, vzdělávací program, konzultace podnikatelských plánů a CZ.1.04/3.4.04/54.00050 Projekt nedoporučen / neschválen poradenství začínajícím podnikatelkám ve Středočeském kraji CZ.1.04/3.4.04/54.00051 Projekt nesplnil věcné hodnocení Začínáme podnikat CZ.1.04/3.4.04/54.00052 Projekt nedoporučen / neschválen Aktivní a vzdělané ženy s dětmi Inovativní síť podpory znevýhodněných skupin žen při CZ.1.04/3.4.04/54.00056 Projekt nesplnil věcné hodnocení vstupu na trh práce v Jihomoravském regionu CZ.1.04/3.4.04/54.00058 Projekt nedoporučen / neschválen Začínající podnikatelka CZ.1.04/3.4.04/54.00062 Projekt nesplnil věcné hodnocení Pomoc ženám bez práce při vstupu do podnikání Rodina a práce - slaďování rodinného a pracovního CZ.1.04/3.4.04/54.00064 Projekt nedoporučen / neschválen života CZ.1.04/3.4.04/54.00068 Projekt nedoporučen / neschválen Práce pro rodiče na Chomutovsku CZ.1.04/3.4.04/54.00043
CZ.1.04/3.4.04/54.00070 Projekt nesplnil věcné hodnocení
CZ.1.04/3.4.04/54.00090 CZ.1.04/3.4.04/54.00091 CZ.1.04/3.4.04/54.00092 CZ.1.04/3.4.04/54.00099 CZ.1.04/3.4.04/54.00106 CZ.1.04/3.4.04/54.00108 CZ.1.04/3.4.04/54.00110 CZ.1.04/3.4.04/54.00111
Ženy podnikatelky
Podpora a rozvoj kvalifikovaných služeb péče o rodinu Europlatform, s.r.o. a domácnost Mateřské a rodinné centrum Krůček Projekt nedoporučen / neschválen Dělej, co tě baví Svitavy o.s. Projekt nesplnil věcné hodnocení Začínáme, přidejte se k nám MAS - Partnerství Moštěnka Projektová žádost nesplnila Podnikatelská líheň na venkově - nástroj aktivní MAS - Partnerství Moštěnka formální náležitosti politiky zaměstnanosti Projekt nesplnil věcné hodnocení Sebezaměstnávání žen - Šance pro budoucnost EuroProfis, s.r.o. Projektová žádost nesplnila Podnikatelky v "domácnosti" na síti Ing. Ivan JEMELKA podmínky přijatelnosti Projekt nedoporučen / neschválen PO SVÉM! Grafia, společnost s ručením omezeným Projekt nesplnil věcné hodnocení Vzdělávání pro všechny aneb rovné šance v Pošumaví Úhlava, o.p.s. Podpora budoucích podnikatelek ve službách péče o Projekt nedoporučen / neschválen ACZ,spol. s r.o. děti, rodinu a domácnost Centrum generace - Kariérní poradna pro rodiče s Projekt nedoporučen / neschválen Občanské sdružení Centrum Generace dětmi v předškolním věku a začínající podnikatelky
CZ.1.04/3.4.04/54.00114 Projekt nedoporučen / neschválen
EXPERTIS PRAHA spol. s r.o.
25069845
60
CZ.1.04/3.4.04/54.00117
Česká školka, s. r. o.
28899946
60
AABYSS s.r.o. Europodnikatelka 21.století, o.s. bfz o.p.s.
25450590 26565447 27966119
100 60 100
LEGRO CONSULT s.r.o.
26088525
40
Jana Ludwigová
62899783
80
Agentura GERMA s.r.o.
27273113
80
49709771
100
28339614
260
70855811
150
27026779
200
27026779
200
22679243
150
27884643
240
26640325
850
00431052
160
00245267
170
74522892
320
26996383
860
26996383
860
27398641
1000
CZ.1.04/3.4.04/54.00119 CZ.1.04/3.4.04/54.00120 CZ.1.04/3.4.04/54.00121 CZ.1.04/3.4.04/54.00122 CZ.1.04/3.4.04/54.00124 CZ.1.04/3.4.04/54.00130
Moudré podnikání žen Nebojme se podnikat i s malými dětmi! - kariérní Projekt nedoporučen / neschválen poradenství, rekvalifikace a koučing pro rodiče vracející se z rodičovské dovolené Projekt nesplnil věcné hodnocení PRUŽNĚ VE VZDĚLÁVÁNÍ I NA PRACOVIŠTI Projekt nedoporučen / neschválen Kapka šance +50 Projekt nedoporučen / neschválen Kariéra s rodinou Projektová žádost nesplnila Komplexní program na podporu zahájení samostatné podmínky přijatelnosti výdělečné činnosti a zaměstnanosti Projektová žádost nesplnila Neztratit kontakt - komplexní program podpory žen podmínky přijatelnosti působících ve vybraných řemeslech ve službách Nebojme se podnikání aneb jak být dobrá máma i Projekt nedoporučen / neschválen úspěšná podnikatelka
Hospodářská komora hlavního města Prahy Otevřeno - harmonizace pracovních a rodinných Platforma pro aplikace, výzkum a Projekt nesplnil věcné hodnocení potřeb v slabých regionech inovace, s.r.o. Dobrá cesta ke skloubení rodinného a profesního Projekt nesplnil věcné hodnocení Občanské sdružení LECCOS života Cesta k podnikání pro ženy po mateřské dovolené v Projekt nesplnil věcné hodnocení Jihočeský institut celoživotního učení okrese Strakonice Cesta k podnikání pro ženy po mateřské dovolené v Projekt nesplnil věcné hodnocení Jihočeský institut celoživotního učení okrese České Budějovice Podnikání s rodinou - kurz zakládání a vedení živnosti Projekt nesplnil věcné hodnocení Občanské sdružení Pro dětský úsměv pro rodiče s malými dětmi. Vzdělávání - cesta ke sladění pracovního a rodinného P.W.I. Institut celoživotního vzdělávání, Projekt nesplnil věcné hodnocení života o.p.s. Projektová žádost nesplnila Českomoravská asociace Klubů dvojčat a Dvojitá pomoc podmínky přijatelnosti vícerčat Akademie J.A.Komenského oblast Česká Projekt nesplnil věcné hodnocení Návrat žen na trh práce Lípa Projekt nedoporučen / neschválen Rozvoj služeb péče o děti v Nových Hradech Město NOVÉ HRADY Projektová žádost nesplnila Začínáme podnikat Gabriela Burdová podmínky přijatelnosti Projektová žádost nesplnila Přístav pro ženy - snadné proplouvání trhem práce II "Přístav dětství, o.s." podmínky přijatelnosti Projektová žádost nesplnila Přístav pro rodiče - snadné proplouvání trhem práce "Přístav dětství, o.s." podmínky přijatelnosti "Koučuj svůj business" - Podpora začínajících Projekt nedoporučen / neschválen TREND PARTNER s.r.o. podnikatelek
CZ.1.04/3.4.04/54.00131 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.4.04/54.00132 CZ.1.04/3.4.04/54.00133 CZ.1.04/3.4.04/54.00134 CZ.1.04/3.4.04/54.00135 CZ.1.04/3.4.04/54.00139 CZ.1.04/3.4.04/54.00140 CZ.1.04/3.4.04/54.00141 CZ.1.04/3.4.04/54.00142 CZ.1.04/3.4.04/54.00144 CZ.1.04/3.4.04/54.00146 CZ.1.04/3.4.04/54.00148 CZ.1.04/3.4.04/54.00150 CZ.1.04/3.4.04/54.00157
Dobrou matkou i úspěšnou podnikatelkou
CZ.1.04/3.4.04/54.00160 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.4.04/54.00163 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.4.04/54.00170 Projekt nesplnil věcné hodnocení Projektová žádost nesplnila CZ.1.04/3.4.04/54.00171 formální náležitosti CZ.1.04/3.4.04/54.00173 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/54.00174 CZ.1.04/3.4.04/54.00176 CZ.1.04/3.4.04/54.00178 CZ.1.04/3.4.04/54.00179 CZ.1.04/3.4.04/54.00180 CZ.1.04/3.4.04/54.00183 CZ.1.04/3.4.04/54.00190 CZ.1.04/3.4.04/54.00196
Projektová žádost nesplnila podmínky přijatelnosti Projekt nesplnil věcné hodnocení Projekt nedoporučen / neschválen Projekt nesplnil věcné hodnocení Projekt nedoporučen / neschválen Projekt nedoporučen / neschválen Projekt nedoporučen / neschválen Projekt doporučen / schválen jako náhradní projekt
CZ.1.04/3.4.04/54.00197 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/54.00198 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/54.00205 Projekt nedoporučen / neschválen
Harmony - Práce a harmonie Nový klíč k podnikání a práci Neseď v koutě, nenajdou Tě - snaž se!
Innovation Tank Mateřské centrum Petrklíč Mateřské centrum Dráček
26569931 70812632 70236585
150 120 150
Mobilní škola podnikání pro matky a otce
"Babí léto"
27006913
60
Kariérní a podnikatelské poradenství s důrazem na slaďování rodinného a pracovního života a Krajská hospodářská komora jižní Moravy odstraňování bariér v oblasti rovných příležitostí
69651175
60
Nová šance pro ženy
AESCULAP Benešov s.r.o.
47535202
100
Ženy a trh práce Začni podnikat! Dítě není překážkou Překonáme bariéry Podpora podnikání žen ve věku nad 50 let Vzděláváním k snadnějšímu návratu do práce
Helias Ústí nad Labem, o.p.s. GLE o.p.s. RUBELIT o.s. EDUCA - Střední odborná škola, s.r.o. Evropská rozvojová agentura, s.r.o. Mateřské centrum Bělásek
27324001 28204409 27023117 64087859 28441907 26549191
100 544 780 270 300 76
Máme děti, ale jdeme pracovat
Baby centrum Šikulka, s.r.o.
26078511
955
25334514
145
22672257
260
60337494
40
42683513
115
Okresní hospodářská komora Karviná
60793023
90
POE EDUCO, spol. s r. o.
64089398
160
70951039
198
MAVO s.r.o.
62579461
480
Mateřské centrum Karlovy Vary, o.s.
49755692
460
HERTIN s.r.o.
48395617
50
28473400
300
26840570
100
71202161
165
Komplexní program sladění pracovního a rodinného Fakta s.r.o. života v Rodinném centru Filip Perspektiva - výzva seberealizace rodičům Rodičovské centrum Dubínek o.s. Obchodní akademie, Orlová, příspěvková Rovné příležitosti pro všechny - Zájem žen vítán! organizace Kvalifikace a podnikání pro ženy Ing. Miluše Jurošková, CSc.
CZ.1.04/3.4.04/54.00209 Projekt nedoporučen / neschválen Projektová žádost nesplnila CZ.1.04/3.4.04/54.00210 ŽENY V AKCI podmínky přijatelnosti Projektová žádost nesplnila CZ.1.04/3.4.04/54.00224 Podnikatelka II podmínky přijatelnosti Asistenční centra pro podporu podnikání žen v CZ.1.04/3.4.04/54.00225 Projekt nedoporučen / neschválen Olomouckém kraji "PROMĚNY: PRO ŽENY!" "PRO-fesionální ME-ntoring Projektová žádost nesplnila CZ.1.04/3.4.04/54.00229 a N-etworking = budování kariér-Y: musí být - PRO podmínky přijatelnosti ŽENY!" CZ.1.04/3.4.04/54.00230 Projekt nesplnil věcné hodnocení Spokojená máma - základ rodiny Projektová žádost nesplnila Marketing CIMA-A pro rodiče dětí předškolního a CZ.1.04/3.4.04/54.00235 podmínky přijatelnosti mladšího školního věku CZ.1.04/3.4.04/54.00236 Projekt nedoporučen / neschválen Akademie pro podnikání žen Cesta z krize - podnikatelská líheň pro nezaměstnané CZ.1.04/3.4.04/54.00243 Projekt nesplnil věcné hodnocení ženy CZ.1.04/3.4.04/54.00245 Projekt nesplnil věcné hodnocení Předmět podnikání - Služby pro rodinu a domácnost
Krajská hospodářská Olomouckého kraje
CEAG s.r.o. EDUKOL vzdělávací a sdružení s.r.o. Rodinné centrum Kravaře
komora
poradenské
Městečko Trnávka CZ.1.04/3.4.04/54.00251 Projekt nesplnil věcné hodnocení Šance pro rodiče a jejich děti Projektová žádost nesplnila Předmět podnikání - Služby pro rodinu a domácnost v CZ.1.04/3.4.04/54.00252 podmínky přijatelnosti Moravskoslezském kraji Předmět podnikání - Služby pro rodinu a domácnost CZ.1.04/3.4.04/54.00255 Projekt nesplnil věcné hodnocení Ostrava CZ.1.04/3.4.04/54.00263 Projekt nesplnil věcné hodnocení Teleworking - inovace přátelské k rodině i práci Projektová žádost nesplnila CZ.1.04/3.4.04/54.00264 Kariéra v každém věku podmínky přijatelnosti Projektová žádost nesplnila CZ.1.04/3.4.04/54.00266 Podpora podnikání na Českolipsku podmínky přijatelnosti Projektová žádost nesplnila CZ.1.04/3.4.04/54.00271 Podnikavá žena v době krize podmínky přijatelnosti CZ.1.04/3.4.04/54.00273 Projekt nedoporučen / neschválen CENTRUM HLÍDÁČEK HLEDÁČEK CZ.1.04/3.4.04/54.00276 Projekt nesplnil věcné hodnocení Rodiče celiaků Projektová žádost nesplnila Projekt s názvem "S rodinou opět v práci - usnadnění CZ.1.04/3.4.04/54.00286 podmínky přijatelnosti návratu do práce a podpora podnikání " CZ.1.04/3.4.04/54.00288 Projekt nesplnil věcné hodnocení Začnete úspěšně podnikat CZ.1.04/3.4.04/54.00289 Projekt nedoporučen / neschválen Sebepoznáním k sebezaměstnání Slaďování profesního a rodinného života účelnou CZ.1.04/3.4.04/54.00290 Projekt nesplnil věcné hodnocení rekvalifikací a vzděláváním CZ.1.04/3.4.04/54.00293 Projekt nesplnil věcné hodnocení Šance pro rodiče CZ.1.04/3.4.04/54.00299 Projekt nedoporučen / neschválen Poradenský servis pro ženy - začínající podnikatelky CZ.1.04/3.4.04/54.00301 Projekt nedoporučen / neschválen Podnikavá rodina CZ.1.04/3.4.04/54.00303 Projekt nesplnil věcné hodnocení Rozcestník aneb Pomůžeme vám vybrat cestu CZ.1.04/3.4.04/54.00305 Projekt nedoporučen / neschválen Domácí pohotovost Projektová žádost nesplnila CZ.1.04/3.4.04/54.00316 Vývoj a realizace e-learningového kurzu OSVČ podmínky přijatelnosti E-shop - komplexní program na podporu zahájení CZ.1.04/3.4.04/54.00317 Projekt nedoporučen / neschválen samostatné výdělečné činnosti s využitím internetu CZ.1.04/3.4.04/54.00320 Projekt nedoporučen / neschválen Novou kariérou pro úspěšný život Skautská mikroškolka s rozšířenou podporou rodičů s CZ.1.04/3.4.04/54.00321 Projekt nedoporučen / neschválen dětmi Rodiče s dětmi přeškolního a mladšího školního věku CZ.1.04/3.4.04/54.00323 Projekt nesplnil věcné hodnocení zpět na trh práce v Olomouckém kraji CZ.1.04/3.4.04/54.00328 Projekt nesplnil věcné hodnocení Dula - Vaše nová profese Podnikáním ke sladění pracovního a rodinného života CZ.1.04/3.4.04/76.00004 Projekt nedoporučen / neschválen žen mladoboleslavského regionu CZ.1.04/3.4.04/76.00010 Projekt nesplnil věcné hodnocení Dětské studio BAMBINO slaďuje
Šance pro každého o.s. Společnost pro děti, rodinu a volný čas, o.s.
22821325
190
68921454
134
Rodinné centrum Ostrava Hrabůvka
75117703
250
Metod Konzult IPM, s.r.o.
47975318
300
Vzdělávací agentura FÉNIX, s.r.o.
25160869
90
Mateřské centrum KOBLÍŽEK, o.s.
27004295
400
JWM Praha s.r.o.
27156320
60
Institut pro ženy, o.s. K-SYNCOM o.s.
22691006 22672079
130 186
Rakovnicko o.p.s.
28238435
100
BooK s.r.o. PROFICIO, o.s.
27739112 22734147
60 300
BALIC s.r.o.
60199199
500
K L I K - a přijďte k nám, o.s. CZECHTOUR-INFO o.p.s. Centrum pro rodinu Kujebáček o.s. Rodinné centrum Slunečník Centrum mentoringu, o.s.
22678948 26695201 27058158 27026876 22841652
120 100 240 80 130
EKOMA PORADENSKÉ CENTRUM s.r.o.
28563603
45
ELPA DOG s.r.o.
28588851
48
UKZ. CZ s.r.o. Junák - svaz skautů a skautek ČR, středisko K. Šimka Hradec Králové
28264924
120
62690477
100
Sdružení Cepac - Morava
60800909
160
26559366
30
46355049
150
22867856
20
České duly o.s. Okresní hospodářská komora Boleslav "Dětské studio BAMBINO"
Mladá
CZ.1.04/3.4.04/76.00012 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/76.00015 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/76.00016 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.4.04/76.00021 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/76.00022 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/76.00024 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/76.00026 CZ.1.04/3.4.04/76.00027 CZ.1.04/3.4.04/76.00028 CZ.1.04/3.4.04/76.00031
Nový začátek Vytvoření místního partnerství pro sladění pracovního a rodinného života žen k potírání diskriminace na trhu práce Šance pro rodiče 3-2-1-STARTuj svoje podnikání na Třebíčsku! Podnikání ženy z domova Na vlastních nohou: podpora samostatného podnikání žen Podnikatelka z Vysočiny - projekt pro začínající OSVČ Budoucnost patří připraveným PROSTOR PRO ŽENU Zrcadlo pro ženy
Projekt nesplnil věcné hodnocení Projekt nesplnil věcné hodnocení Projekt nesplnil věcné hodnocení Projekt nesplnil věcné hodnocení Projektová žádost nesplnila CZ.1.04/3.4.04/76.00040 Podpora podnikání žen podmínky přijatelnosti PODNIKAT - podnikáním k seberealizaci a životním CZ.1.04/3.4.04/76.00041 Projekt nesplnil věcné hodnocení jistotám CZ.1.04/3.4.04/76.00042 Projekt nesplnil věcné hodnocení Vzdělávací a rodinné centrum pro rodiče a děti CZ.1.04/3.4.04/76.00043 Projekt nesplnil věcné hodnocení Profesně poradenské centrum s Dětským klubem CZ.1.04/3.4.04/76.00045 Projekt nesplnil věcné hodnocení Business Club Rodina a práce - slaďování rodinného a pracovního CZ.1.04/3.4.04/76.00049 Projekt nedoporučen / neschválen života CZ.1.04/3.4.04/76.00053 Projekt nesplnil věcné hodnocení Ženy v podnikatelské sféře Vzdělávání, poradenství a služby péče o děti jako CZ.1.04/3.4.04/76.00055 Projekt nedoporučen / neschválen nástroje komplexní podpory pro ženy (matky) vstupující na trh práce či začínající podnikat CZ.1.04/3.4.04/76.00056 Projekt nedoporučen / neschválen Kariéra a rodina CZ.1.04/3.4.04/76.00060 Projekt nedoporučen / neschválen Zaměstnej se netradičně CZ.1.04/3.4.04/76.00067 Projekt nesplnil věcné hodnocení Úspěšnou mámou i podnikatelkou CZ.1.04/3.4.04/76.00072 Projekt nedoporučen / neschválen Žena podniká CZ.1.04/3.4.04/76.00073 Projekt nesplnil věcné hodnocení Ruku v ruce - rodina a práce CZ.1.04/3.4.04/76.00075 Projekt nedoporučen / neschválen Business Club Projektová žádost nesplnila Centrum podpory podnikání osob začínajících CZ.1.04/3.4.04/76.00077 podmínky přijatelnosti samostatně výdělečnou činnost (CPP) CZ.1.04/3.4.04/76.00078 Projekt nedoporučen / neschválen Podnikatelky CZ.1.04/3.4.04/76.00084 Projekt nesplnil věcné hodnocení Ze salónu krásy zpět do práce CZ.1.04/3.4.04/76.00086 Projekt nedoporučen / neschválen Práce a rodina - to jde přece dohromady! CZ.1.04/3.4.04/76.00087 Projekt nedoporučen / neschválen Hlídací Centra - Komplexní program usnadňující návrat
ČMOS PŠ Oblastní organizační jednotka Znojmo
70867003
643
Občanské sdružení Sekvoj
22889701
210
bfz-vzdělávací akademie s.r.o. Peoplesource v.o.s. iCORD International s.r.o.
27965945 27491901 27405354
160 20 60
PEACOCK, a.s.
25925989
9250
Peoplesource v.o.s. HUYS LAVJAN s.r.o Astrid, o.p.s. Obec Břasy
27491901 28608763 28594622 00258628
30 36 2651 100
Rodiče a děti Kadaně, občanské sdružení
26637260
142
PERSONA GRATA v.o.s.
48269298
50
EDUCOS o.s. EDUCOS o.s. EKOMA PORADENSKÉ CENTRUM s.r.o. Křesťanské centrum pro rodinu Heřmánek Eprocon s.r.o.
22679961 22679961 28563603
90 100 105
26539730
100
28534336
510
"Dětské centrum MONTESSORI"
22732071
100
First Class Education, s.r.o. Jan Brabec APIS Nymburk, spol. s r.o. Centrum pro rodinu Kujebáček o.s. Okresní hospodářská komora Karviná EKOMA PORADENSKÉ CENTRUM s.r.o.
27578054 16976401 46353704 27058158 60793023 28563603
150 200 100 120 170 105
ARS spol. s r.o.
15503968
90
POE EDUCO, spol. s r. o. VIKL s.r.o. POE EDUCO, spol. s r. o. Mateřská škola ZDRAVÍ s.r.o.
64089398 25097431 64089398 28600738
85 75 82 10
CZ.1.04/3.4.04/76.00092 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.4.04/76.00094 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.4.04/76.00096 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.4.04/76.00099 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/76.00100 Projekt nedoporučen / neschválen Projekt doporučen / schválen jako CZ.1.04/3.4.04/76.00103 náhradní projekt CZ.1.04/3.4.04/76.00109 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.4.04/76.00116 Projekt nedoporučen / neschválen Projektová žádost nesplnila CZ.1.04/3.4.04/76.00119 podmínky přijatelnosti CZ.1.04/3.4.04/76.00123 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.4.04/76.00124 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/76.00125 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.4.04/76.00126 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.4.04/76.00132 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.4.04/76.00135 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/76.00139 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/76.00140 Projekt nedoporučen / neschválen
na trh práce s umožněním sladění rodinného a pracovního života a uplatňováním rovných příležitostí mezi muži a ženami Podnikání žen a rodina Okresní hospodářská komora Děčín MATEŘSKÉ CENTRUM ŠŤASTNÉ SRDCE, Jak se najít po mateřské o.s. Rovné šance ve světě podnikání Agentura pro regionální rozvoj, a.s. Start podnikání = úžasná myšlenka! FORTO Asistenční centrum Brno pro vstup do podnikání Regionální hospodářská komora Brno
75
47673168 22894772 48907723
150 100 120
47676981
120
Dnes už volit nemusíme: Děti? Vzdělání? Kariéra? Partnership Vrbčany Podpora rozvoje podnikání a služeb péče o děti na Šluknovsku Vzdělávání a poradenství pro profesionální péči o děti v soukromých a veřejných subjektech v Jihočeském kraji Podpora rovných příležitostí žen v rámci Středočeského kraje Podnikáme s ženským šarmem Šance mikroregionu Hrotovicko Vzdělávání a poradenství pro profesionální péči o děti v soukromých a veřejných subjektech ve Středočeském kraji Podnikateka a rovné příležitosti na trhu práce Spolupráce Milovice New Deal - Motivace pro slaďování rodinného a pracovního života
Dětský koutek Matýsek, o.s. Po Právu, o.s. Farní sbor Českobratrské evangelické v Rumburku
22838015 22840991
180 54
46797556
40
DOMESTICA, spol. s r.o.
63985713
500
Zdravé děti, o.p.s.
29052289
233
ERUDICO s.r.o. "Mateřské centrum Andílci", o.s.
26108381 27013570
200 40
DOMESTICA, spol. s r.o.
63985713
500
Občanské sdružení Balanc Po Právu, o.s.
70888582 22840991
127 75
SPENADO Consulting s.r.o.
28652207
200
26998262
200
28559738 18243215
190 108
Evropská rozvojová agentura, s.r.o.
28441907
300
GLE o.p.s. Ekonomy Solar Control System s.r.o. Europodnikatelka 21.století, o.s.
28204409 28702328 26565447
140 60 200
Občanské sdružení Prostor
26594633
200
CZ.1.04/3.4.04/76.00145 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.4.04/76.00148 Projekt nesplnil věcné hodnocení
Rovné příležitosti - začátek Nový start pro maminky (po mateřské začít jinak) Podpora počátků podnikání podnikatelek a získání zaměstnání s ohledem na rovné příležitosti Začni podnikat! Podnikám, slaďuji a podporuji RP Čas na průlom 45+ Podpora uplatňování principu rovných příležitostí žen a mužů a slaďování rodinného a pracovního života na
CZ.1.04/3.4.04/76.00162 Projekt nesplnil věcné hodnocení
22684123
Okresní hospodářská komora Přerov
Podnikání jako sladění rodinného a pracovního života
CZ.1.04/3.4.04/76.00152 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.4.04/76.00156 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/76.00157 Projekt nesplnil věcné hodnocení
64
RODINA A FIRMA
CZ.1.04/3.4.04/76.00143 Projekt nedoporučen / neschválen
CZ.1.04/3.4.04/76.00151 Projekt nedoporučen / neschválen
60279699
církve
MOST KE VZDĚLÁNÍ - BRIDGE EDUCATION, o.s. Mateřské centrum Rákosníček,o.s. Tělocvičná jednota Sokol Rokycany
TO
CZ.1.04/3.4.04/76.00174 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/76.00178 Projekt nedoporučen / neschválen
Kolínsku a Kutnohorsku First step Nebojte se podnikání
CZ.1.04/3.4.04/76.00179 Projekt nedoporučen / neschválen
Podpora rovných příležitostí při zahájení podnikání
CZ.1.04/3.4.04/76.00182 Projekt nedoporučen / neschválen
Asistenční a poradenské centrum pro maminky Mateřské centrum Skřítek podnikatelky
Projekt doporučen / schválen jako Zaměstnejme se samy náhradní projekt CZ.1.04/3.4.04/76.00187 Projekt nesplnil věcné hodnocení GENDER - Ženy dokáží víc! CZ.1.04/3.4.04/76.00194 Projekt nedoporučen / neschválen Pečuji i podnikám CZ.1.04/3.4.04/76.00185
CZ.1.04/3.4.04/76.00197 Projekt nedoporučen / neschválen
NORA centrum aneb startujeme podnikání
CZ.1.04/3.4.04/76.00201 CZ.1.04/3.4.04/76.00207 CZ.1.04/3.4.04/76.00209 CZ.1.04/3.4.04/76.00217 CZ.1.04/3.4.04/76.00219 CZ.1.04/3.4.04/76.00222
Život v rovnováze Mámo, táto, máte na to! Ženy-podnikatelky Podpora rovných příležitostí při vstupu na trh práce Ženská JEDNIČKA Podnikání - Klíč k rovným příležitostem PROSADIT SE - 4 pilíře rovných příležitostí žen a mužů na trhu práce V práci pružně Příprava žen na založení a vedení vlastního podnikání Podnikejte/podnikejte z domova! Podnikáním k samostatnosti - vzdělávací a podpůrný program pro budoucí podnikatelky Konečně podnikám - podpora žen k podnikání a samostatnosti
Projekt nesplnil věcné hodnocení Projekt nesplnil věcné hodnocení Projekt nedoporučen / neschválen Projekt nedoporučen / neschválen Projekt nedoporučen / neschválen Projekt nedoporučen / neschválen
CZ.1.04/3.4.04/76.00223 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.4.04/76.00232 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.4.04/76.00236 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/76.00249 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/76.00251 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.4.04/76.00252 Projekt nesplnil věcné hodnocení Projektová žádost podmínky přijatelnosti Projektová žádost CZ.1.04/3.4.04/76.00257 podmínky přijatelnosti CZ.1.04/3.4.04/76.00256
nesplnila
3xP - Proaktivní přístup Permoníčka
CEARA s.r.o. Evropská kontaktní skupina EDUKOL vzdělávací a sdružení s.r.o.
28513304 26600234
120 60
26840570
190
26599112
34
P3 - People, Planet, Profit, o.p.s.
24837261
220
GARANCIA, s.r.o. Kolín Pěstounské rodiny kraje Vysočina o.s. Genderové informační centrum NORA, o.p.s. Na louce MC Krteček Jeseník ,,Naše město´´ PCstorm s.r.o. PROFICIO, o.s. TOPLINGVA s.r.o.
45144583 27015106
180 90
26929716
250
26645505 26657821 68455020 28299787 22734147 28595025
60 235 10 510 160 40
Škola manažerského rozvoje s.r.o.
64611876
190
VIA ALTA a.s. Cor Lines, s.r.o. Institut Rozvoje Podnikání, s.r.o. SVT - Středisko vzdělávání a testování, s.r.o. SVT - Středisko vzdělávání a testování, s.r.o. Mateřské centrum Permoníček Krupka O.S.
26906741 27127800 44741341
58 90 480
27326217
45
27326217
45
22823654
70
22680152
28
60460709
500
22731946
50
00431052
115
25297945 25894099
70 60
poradenské
nesplnila Seberealizace při sladění rodinného a pracovního Tkalcovské venkovské muzeum života Efektivní návrat ekonomicky vzdělaných žen na trh CZ.1.04/3.4.04/76.00258 Projekt nesplnil věcné hodnocení ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE práce po rodičovské dovolené CZ.1.04/3.4.04/76.00261 Projekt nedoporučen / neschválen Rovné příležitosti žen a mužů v kraji Vysočina TREMEDIAS Akademie J.A.Komenského oblast Česká CZ.1.04/3.4.04/76.00265 Projekt nedoporučen / neschválen Gender v profesním a soukromém životě Lípa CZ.1.04/3.4.04/76.00266 Projekt nesplnil věcné hodnocení Podnikej! STELMA spol. s r.o. CZ.1.04/3.4.04/76.00267 Projekt nedoporučen / neschválen Podnikatelky 2013-podpora zahájení OSVČ žen v SEDUKON, o.p.s.
CZ.1.04/3.4.04/76.00274 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/76.00276 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/76.00277 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.4.04/76.00281 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/76.00283 Projekt nesplnil věcné hodnocení
Moravskoslezském kraji Společnými kroky k samostatnosti na trhu práce Podnikejte s námi ! Podnikám - podnikáš - podnikáme!
Mateřské centrum Bělásek MA projekt, spol. s r.o. Rodinné centrum ROUTA, o.s. Centrum pro rodinu a sociální péči Mateřství a profese - od poslání k povolání Hodonín Vyšší odborná škola, Střední škola, Podpora rovných příležitostí pro uplatnění se na trhu Centrum odborné přípravy, Sezimovo práce v Jihočeském a Plzeňském kraji Ústí, Budějovická 421 PODNIKAVÁ PODNIKATELKA MAVO s.r.o. Společně to zvládneme! Organizace pro pomoc uprchlíkům, o.s. Podnikatelka II JOB ASISTENT s.r.o.
CZ.1.04/3.4.04/76.00295 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.4.04/76.00303 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/76.00304 Projekt nesplnil věcné hodnocení Projekt doporučen / schválen jako CZ.1.04/3.4.04/76.00308 Ženy a jejich cesta k podnikání náhradní projekt CZ.1.04/3.4.04/76.00314 Projekt nesplnil věcné hodnocení Podnikejte z domu na internetu CZ.1.04/3.4.04/76.00321 Projekt nedoporučen / neschválen Začínající podnikatelky ve Středočeském kraji RIZIKA NA VODÍTKU - efektivní podpora žen CZ.1.04/3.4.04/76.00324 Projekt nedoporučen / neschválen začínajících podnikání a žen podnikatelek Asistenční centrum pro podporu podnikání žen ve CZ.1.04/3.4.04/76.00327 Projekt nedoporučen / neschválen Zlíně I my na to máme v Jihomoravském kraji - podpora CZ.1.04/3.4.04/76.00330 Projekt nesplnil věcné hodnocení podnikání pro ženy s dětmi I my na to máme v Olomouckém kraji - podpora CZ.1.04/3.4.04/76.00331 Projekt nedoporučen / neschválen podnikání pro ženy s dětmi CZ.1.04/3.4.04/76.00333 Projekt nesplnil věcné hodnocení Podpora podnikání žen na Českolipsku Rodina a kariéra ruku v ruce - šance pro všechny v CZ.1.04/3.4.04/76.00334 Projekt nesplnil věcné hodnocení mateřském centru Mámo, táto, máte na to! Podpora sladění rodinného a Projektová žádost nesplnila CZ.1.04/3.4.04/76.00337 profesního života - program na podporu zahájení a podmínky přijatelnosti rozvoj samostatné výdělečné činnosti. I my na to máme ve Zlínském kraji - podpora podnikání CZ.1.04/3.4.04/76.00340 Projekt nedoporučen / neschválen pro ženy s dětmi Žena, práce, rodina - sladění pracovního a rodinného CZ.1.04/3.4.04/76.00342 Projekt nedoporučen / neschválen života CZ.1.04/3.4.04/88.00025 Projekt nesplnil věcné hodnocení Šance pro práci a rodinu Projektová žádost nesplnila CZ.1.04/3.4.04/88.00029 RESPEKTujeme ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI podmínky přijatelnosti CZ.1.04/3.4.04/88.00044 Projekt nesplnil věcné hodnocení Startujeme podnikání! Projektová žádost nesplnila CZ.1.04/3.4.04/88.00066 Rodinné kompetence - Cesta na trh práce podmínky přijatelnosti
26549191 28436318 22734155
124 250 200
69722595
60
12907731
300
62579461 45768676 25457080
90 210 60
MakeFor, o.s.
22884441
60
Svaz podnikatelek České republiky, o.s. Gabriela Burdová
28558006 74522892
1500 150
Attavena, o.p.s.
25197185
260
Okresní hospodářská komora Zlín
60733446
120
Počítačová služba s.r.o.
25884735
90
Počítačová služba s.r.o.
25884735
90
Rodina v centru, o.s.
27004295
220
Přátelé KOPRETIN o.s. Vikýřovice
27008789
82
Centrum pro rodinu a sociální péči
44991584
1050
Počítačová služba s.r.o.
25884735
90
Úhlava, o.p.s.
26343657
500
Matesová Jana RNDr., v.o.s.
26259460
80
LEADER ACADEMY o.p.s.
29122970
40
CELKOM Praha, spol. s r.o.
26765799
100
Centrum pro rodinu a sociální péči
44991584
1000
CZ.1.04/3.4.04/88.00069 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/88.00087 Projekt nesplnil věcné hodnocení Projektová žádost nesplnila podmínky přijatelnosti CZ.1.04/3.4.04/88.00100 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.4.04/88.00101 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.4.04/88.00159 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/88.00099
CZ.1.04/3.4.04/88.00160 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/88.00177 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/88.00200 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/88.00215 CZ.1.04/3.4.04/88.00216 CZ.1.04/3.4.04/88.00217 CZ.1.04/3.4.04/88.00218 CZ.1.04/3.4.04/88.00219 CZ.1.04/3.4.04/88.00220 CZ.1.04/3.4.04/88.00222 CZ.1.04/3.4.04/88.00223 CZ.1.04/3.4.04/88.00224
Projekt nesplnil věcné hodnocení Projekt nedoporučen / neschválen Projekt nesplnil věcné hodnocení Projekt nesplnil věcné hodnocení Projekt nesplnil věcné hodnocení Projekt nesplnil věcné hodnocení Projekt nesplnil věcné hodnocení Projekt nesplnil věcné hodnocení Projekt nesplnil věcné hodnocení
CZ.1.04/3.4.04/88.00226 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/88.00227 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.4.04/88.00228 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/88.00230 CZ.1.04/3.4.04/88.00231 CZ.1.04/3.4.04/88.00232 CZ.1.04/3.4.04/88.00234
Projekt nesplnil věcné hodnocení Projekt nesplnil věcné hodnocení Projekt nesplnil věcné hodnocení Projekt nesplnil věcné hodnocení
CZ.1.04/3.4.04/88.00235 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/88.00236 Projekt nedoporučen / neschválen
Rovné příležitosti v organizacích v okrese Česká Lípa KUSTOD s.r.o. Podpora zlepšení používání rovných příležitostí v Hospodářská komora hlavního města podnikání a u zaměstnavatelů Prahy
27330052
10
49709771
150
Podnikatelkou? Proč ne!
CANA s.r.o.
27406253
80
Startujeme podnikání aneb návrat do práce Šance mikroregionu Hrotovicko Zaměstnejme se samy Jdeme dál - rovné příležitosti žen a mužů v komunitní knihovně Vsetín Dveře dokořán - genderový program pro rodiče a zaměstnavatele na Děčínsku Moje místo: podpora žen - matek při (znovu)nalezení místa na trhu práce, v podnikání, v rodině a ve společnosti Manuál podnikavé ženy KREATIVNÍ ŽENA Ženy-podnikatelky Easy Busy (Snadný byznys pro ženy) Nová šance pro ženy, aneb nebojme se podnikat! Aktivně doma i v podnikání Začínající podnikatelky ve Středočeském kraji Poradenské centrum Dobříš Podnikání pro aktivní
Občanské sdružení Sluníčko dětem "Mateřské centrum Andílci", o.s. P3 - People, Planet, Profit, o.p.s.
26606437 27013570 24837261
100 25 220
Masarykova veřejná knihovna Vsetín
00851817
156
Nová dimenze s.r.o.
28735145
60
"Dětské centrum MONTESSORI"
22732071
150
Ženy, s.r.o. Institut pro ženy, o.s. ,,Naše město´´ Institut pro ženy, o.s. Střední odborné učiliště DAKOL, s.r.o. ODIN o.s. Gabriela Burdová Marcela Láníková DIVERTA, a.s. Střední odborná škola podnikatelská PROFIT, spol. s r.o.
24830640 22691006 68455020 22691006 25831101 27022871 74522892 67647146 28180615
185 50 10 30 500 220 150 72 100
25657046
120
TRIGON CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, s.r.o.
26316561
80
Večernice o.s.
22691227
589
Centrum mladé rodiny Milísek, o. s. PEACOCK, a.s. DH Consulting, s.r.o. Institut komunitního rozvoje
22835873 25925989 26968886 26643090
54 100 670 80
Agentura J.L.M. s.r.o.
25543393
1900
EDUCO CENTRUM s.r.o.
26869250
80
Podpora podnikání žen pečujících o děti Jsem žena a to je důvod, proč zvládnu být ekonomicky aktivní Poradenství, vzdělávání a pozitivní příklady jako pomoc ženám 50+ na cestě k sociálním a osobním jistotám Rodina není překážka Na vlastních nohou I Cesty k podnikání Integra - Kompeteční model Vyhledávání a podpora žen znevýhodněných na pracovním trhu, zejména žen po rodičovské dovolené, v předdůchodovém věku, s nízkým vzděláním a začínajících samostatnou výdělečnou činnost Obdivuhodná žena
CZ.1.04/3.4.04/88.00237 Projekt nedoporučen / neschválen
Podnikání 50+
CZ.1.04/3.4.04/88.00239 Projekt nesplnil věcné hodnocení
Nebojme se podnikání
CZ.1.04/3.4.04/88.00240 Projekt nesplnil věcné hodnocení
Ženy a jejich cesta k podnikání Kompletní program podpory zahájení a rozvoje samostatné výdělečné činnosti žen a mužů vracejících se z rodičovské dovolené na trh práce Nová příležitost Podpora podnikání žen ve Zlínském kraji Mám šikovné ruce Sebezaměstnání žen Usnadňujeme vstup do světa podnikání Dokážeme to! Podnikejte z domova! Hurá, už podnikám - vzdělávací, poradenský a podpůrný program pro ženy, které se chtějí stát podnikatelkami Mojí motivací je mít práci Sladíme vše na Vysočině aneb slaďování rovných příležitostí pro ženy 50+ Rovně pro Ženy 50+ Rozvoj podnikání žen v regionu Hodonínsko Do práce bez bariér Podnikání jako účinná cesta z nezaměstnanosti EVA - efektivním vzděláváním k aktivitě MAMI, JDI DO TOHO! - komplexní program podpory podnikání ohrožených skupin žen na středočeském trhu práce Komplexní podpora začínajících podnikatelek v brněnském regionu
CZ.1.04/3.4.04/88.00241 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.4.04/88.00242 CZ.1.04/3.4.04/88.00243 CZ.1.04/3.4.04/88.00245 CZ.1.04/3.4.04/88.00246 CZ.1.04/3.4.04/88.00247 CZ.1.04/3.4.04/88.00248 CZ.1.04/3.4.04/88.00249
Projekt nesplnil věcné hodnocení Projekt nedoporučen / neschválen Projekt nesplnil věcné hodnocení Projekt nesplnil věcné hodnocení Projekt nedoporučen / neschválen Projekt nesplnil věcné hodnocení Projekt nedoporučen / neschválen
CZ.1.04/3.4.04/88.00250 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/88.00251 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/88.00252 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/88.00253 CZ.1.04/3.4.04/88.00254 CZ.1.04/3.4.04/88.00255 CZ.1.04/3.4.04/88.00256 CZ.1.04/3.4.04/88.00257
Projekt nesplnil věcné hodnocení Projekt nesplnil věcné hodnocení Projekt nesplnil věcné hodnocení Projekt nesplnil věcné hodnocení Projekt nesplnil věcné hodnocení
CZ.1.04/3.4.04/88.00258 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/88.00260 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/88.00262 CZ.1.04/3.4.04/88.00263 CZ.1.04/3.4.04/88.00266 CZ.1.04/3.4.04/88.00268 CZ.1.04/3.4.04/88.00270 CZ.1.04/3.4.04/88.00271
Projektová žádost nesplnila podmínky přijatelnosti Projekt nedoporučen / neschválen Projektová žádost nesplnila podmínky přijatelnosti Projektová žádost nesplnila podmínky přijatelnosti Projekt nesplnil věcné hodnocení Projekt nesplnil věcné hodnocení
Institut Rozvoje Podnikání, s.r.o. Novojičínské vzdělávací a podnikatelské centrum, s.r.o. MakeFor, o.s.
44741341
100
27824900
95
22884441
30
Vysoká škola finanční a správní, o.p.s.
26138077
116
Ing. Jana Žlábková Okresní hospodářská komora Zlín AKTIPO "Občanské sdružení SLEZAN" Regionální hospodářská komora Brno Centrum evropské spolupráce s.r.o. Institut Rozvoje Podnikání, s.r.o.
49011537 60733446 22745114 22748997 48907723 27950735 44741341
250 100 80 10 100 30 250
Praemia s.r.o.
25453521
60
MAS Šluknovsko
26983303
120
Coworking Centrum s.r.o.
29287782
120
Coworking Centrum s.r.o. Dagmar Kožinová bfz o.p.s. bfz o.p.s. bfz o.p.s.
29287782 68675674 27966119 27966119 27966119
140 500 320 230 120
HERMÉS
65999797
100
JNPL spol. s r.o.
29222508
40
46358978
100
Začínáme podnikat po padesátce Asistenční a poradenské centrum pro maminky Mateřské centrum Skřítek podnikatelky
26170621
84
26599112
36
Dovednosti pro život
Markéta Henzlová
48320226
170
Ženy samopodnikatelky Podnikám, podnikáš, podnikáme
PhDr. Zdeněk Stolař ŠANGRI-LLA o.s.
48762687 22884394
10 150
Rovné příležitosti v cestě za podnikáním
Univerzita Jana Amose Praha s.r.o. S - COMP Centre CZ s.r.o.
Komenského
CZ.1.04/3.4.04/88.00272 Projekt nesplnil věcné hodnocení
NORA centrum aneb startujeme podnikání
CZ.1.04/3.4.04/88.00273 CZ.1.04/3.4.04/88.00275 CZ.1.04/3.4.04/88.00276 CZ.1.04/3.4.04/88.00278
Začínám podnikat E-Podnikatelky Naše máma podniká Rozjíždíme podnikání
Projekt nesplnil věcné hodnocení Projekt nedoporučen / neschválen Projekt nesplnil věcné hodnocení Projekt nesplnil věcné hodnocení
CZ.1.04/3.4.04/88.00279 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.4.04/88.00280
Projektová žádost podmínky přijatelnosti
nesplnila
Šance pro ženu
Genderové informační centrum NORA, o.p.s. "Centrum rozvoje o.s." bit cz training, s.r.o. BooK s.r.o. KONFUCIUS s.r.o. Západomoravská vysoká škola Třebíč, o.p.s.
26929716
250
22690638 27371891 27739112 27779432
120 200 120 40
26242923
100
Podnikáme v sociálních službách
TREMEDIAS
22731946
200
Čas na změnu!
Akademie Jana Amose Komenského, oblast - Šumperk
00431516
70
CZ.1.04/3.4.04/88.00282 Projekt nesplnil věcné hodnocení
EUROCOM 2000, s.r.o.
25940341
168
CZ.1.04/3.4.04/88.00283
Jarmila Slováková
75215268
79
Nová dimenze s.r.o.
28735145
60
EDLiT s.r.o. TEMPO TRAINING & CONSULTING a.s. Přátelé Melechovska MEROSYSTEM s.r.o. Pomocné ruce, o.s. Unie center pro rodinu a komunitu ASISTA, s.r.o. ARBEIT CZ, s.r.o.
26840791 26813335 22832483 26839121 22824073 22899952 47284234 27419622
44 60 210 60 150 90 50 90
Edu Gate Open s.r.o.
29268958
120
Po Právu, o.s. Meroni, o.p.s.
22840991 29301394
40 50
Centrum pro rodinu a sociální péči o.s.
48804517
120
70951039
100
61781771
220
26998262
200
22883517
200
CZ.1.04/3.4.04/88.00281 Projekt nesplnil věcné hodnocení
CZ.1.04/3.4.04/88.00285 CZ.1.04/3.4.04/88.00288 CZ.1.04/3.4.04/88.00290 CZ.1.04/3.4.04/88.00292 CZ.1.04/3.4.04/88.00295 CZ.1.04/3.4.04/88.00297 CZ.1.04/3.4.04/88.00299 CZ.1.04/3.4.04/88.00301 CZ.1.04/3.4.04/88.00302 CZ.1.04/3.4.04/88.00303 CZ.1.04/3.4.04/88.00304 CZ.1.04/3.4.04/88.00305 CZ.1.04/3.4.04/88.00308
Aktivním přístupem k životu zvládnu rodinu i zaměstnání Projekt nesplnil věcné hodnocení Šance pro 50+ Nejsem na to sama II. - poradenský, vzdělávací a Projekt nedoporučen / neschválen podpůrný program pro ženy, které chtějí podnikat Projekt nesplnil věcné hodnocení Rovné šance 2 Projekt nedoporučen / neschválen Podnikatelka SVČ v Olomouckém kraji Projekt nesplnil věcné hodnocení ŽENY PODNIKEJTE! Projekt nedoporučen / neschválen Koučink centrum pro ženy začínající podnikatelky Projekt nedoporučen / neschválen Šance na dosah Projekt nesplnil věcné hodnocení Ženy v komunitě aneb Ženy sobě. Projekt nesplnil věcné hodnocení Podnikáme v tandemu Projekt nesplnil věcné hodnocení Dnes krkem rodiny zítra hlavou firmy Projektová žádost nesplnila Informační a vzdělávací centrum pro začínající podmínky přijatelnosti podnikatelky Projekt nesplnil věcné hodnocení Kvalita života Projekt nesplnil věcné hodnocení První krok-příprava žen na podnikání Projektová žádost nesplnila Na vlastních nohou - komplexní program na podporu podmínky přijatelnosti zahájení samostatné výdělečné činnosti
CZ.1.04/3.4.04/88.00309 Projekt nesplnil věcné hodnocení
RODINA A FIRMA
CZ.1.04/3.4.04/88.00310 Projekt nedoporučen / neschválen
IKAROS - Informace, KAriéra, ROdina a Studium
CZ.1.04/3.4.04/88.00311 Projekt nesplnil věcné hodnocení
Rodina a podnikání
CZ.1.04/3.4.04/88.00312 Projekt nedoporučen / neschválen
Podpora podnikatelské činnosti v Libereckém kraji
Krajská hospodářská komora Olomouckého kraje Vyšší odborná škola, Obchodní akademie, Střední zdravotnická škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Klatovy, Plánická 196 MOST KE VZDĚLÁNÍ - BRIDGE TO EDUCATION, o.s. Spirála Turnov, o.s.
CZ.1.04/3.4.04/88.00313 CZ.1.04/3.4.04/88.00314 CZ.1.04/3.4.04/88.00317 CZ.1.04/3.4.04/88.00318 CZ.1.04/3.4.04/88.00319 CZ.1.04/3.4.04/88.00320 CZ.1.04/3.4.04/88.00321 CZ.1.04/3.4.04/88.00322 CZ.1.04/3.4.04/88.00323
Projektová žádost nesplnila podmínky přijatelnosti Projekt nedoporučen / neschválen Projekt nedoporučen / neschválen Projekt nesplnil věcné hodnocení Projektová žádost nesplnila podmínky přijatelnosti Projekt nesplnil věcné hodnocení Projekt nedoporučen / neschválen Projekt nesplnil věcné hodnocení Projekt nedoporučen / neschválen
CZ.1.04/3.4.04/88.00324 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/88.00325 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.4.04/88.00326 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.4.04/88.00328 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.4.04/88.00331 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/88.00332 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/88.00333 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/88.00334 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.4.04/88.00335 Projekt nedoporučen / neschválen Projektová žádost nesplnila podmínky přijatelnosti CZ.1.04/3.4.04/88.00337 Projekt nedoporučen / neschválen Projektová žádost nesplnila CZ.1.04/3.4.04/88.00338 podmínky přijatelnosti CZ.1.04/3.4.04/88.00336
CZ.1.04/3.4.04/88.00339 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/88.00340 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/88.00341 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/88.00342 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.4.04/88.00343 Projekt nesplnil věcné hodnocení
Nechcem zůstat doma Nový směr pro ženy 50+ Příležitost pro podnikatelky 45+ je nový začátek Podnikaní žen s důrazem na podporu podnikání žen v předdůchodovém věku Ženy, podnikejte! Podnikatelky Začlenění znevýhodněných osob na trh práce Ženy v podnikatelské sféře Klíč ke změně. Program na podporu zaměstnanosti v Rodinném centru Kliček v Rumburku Podnikáním k posílení rovných příležitostí žen na trhu práce Ostravska Podnikáním k posílení rovných příležitostí žen na trhu práce Olomouckého kraje PROFI ŽENA - Podpora rozvoje ženského podnikání ve Středních Čechách II. Ruku v ruce - ženy a byznys Hlídací Centra - Komplexní program usnadňující návrat na trh práce s umožněním sladění rodinného a pracovního života a uplatňováním rovných příležitostí mezi muži a ženami Krizové centrum Bavlnka Kariéra a rodina Podnikáním ke slaďování rodinného a pracovního života Podpora rovných příležitostí při zahájení podnikání Rovné příležitosti na cestě k podnikání Komplexní program na podporu podnikání a budování kariéry a tématická síť k této problematice Slaďování rodinného a podnikatelského života v kolínském regionu Podpora začínajících a rozvíjejících se podnikatelek Slaďování pracovního a rodinného života při podnikání Podnikání s ohledem na slaďování pracovního a rodinného života Podnikání - perspektiva pro každého
SVT - Středisko vzdělávání a testování, s.r.o. POE, spol. s r.o. Trenkwalder, o.p.s. Agency 4 Seniors, o.s.
27326217
150
49608312 27857107 22749322
80 70 300
ERUDICO s.r.o.
26108381
200
Rodina v centru, o.s. POE EDUCO, spol. s r. o. Soukromá základní škola, spol. s r.o. Eprocon s.r.o. Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Rumburku
27004295 64089398 25368702 28534336
170 240 160 260
46797556
38
Centrum podpory podnikání Praha
22825495
120
Centrum podpory podnikání Praha
22825495
120
26736594
120
60793023
100
Mateřská škola ZDRAVÍ s.r.o.
28600738
10
Bavlnka First Class Education, s.r.o.
22752897 27578054
200 300
PRISCO s.r.o.
28641949
40
26840570
140
26576058
190
Evropská rozvojová agentura, s.r.o.
28441907
205
Vlaďka Zalabáková Tvrdíková
64167330
72
BIC Brno spol. s r.o. Rozvojová agentura zlínského kraje
41601670 22820671
80 100
Institut pro regionální spolupráci
26657341
80
70834628
40
Odyssey Performance Enhancement Network, spol. s r.o. Okresní hospodářská komora Karviná
EDUKOL vzdělávací sdružení s.r.o. Veselý čertík, o.s.
Hospodářská
a
a
poradenské
sociální
rada
CZ.1.04/3.4.04/88.00344 Projekt nedoporučen / neschválen CZ.1.04/3.4.04/88.00346 Projekt nedoporučen / neschválen
Centrum pro práci a rodinu ROVEP - Rodina versus práce
CZ.1.04/3.4.04/88.00347 Projekt nesplnil věcné hodnocení
Ženy pro venkov
CZ.1.04/3.4.04/88.00350 Projekt nesplnil věcné hodnocení Centrum podnikatelek-komplexní podpora Projektová žádost nesplnila CZ.1.04/3.4.04/88.00351 Podnikání bez obav podmínky přijatelnosti ZAČÍT PODNIKAT PO PADESÁTCE? ANEB NIKDY NENÍ CZ.1.04/3.4.04/88.00355 Projekt nesplnil věcné hodnocení POZDĚ CZ.1.04/3.4.04/88.00356 Projekt nedoporučen / neschválen Zdravě sebevědomě i po 50+ CZ.1.04/3.4.04/88.00357 Projekt nedoporučen / neschválen ZaS - Zralá a Sebevědomá CZ.1.04/3.4.04/88.00358 Projekt nesplnil věcné hodnocení Profesně poradenské centrum s Dětským klubem 2 CZ.1.04/3.4.04/88.00360 Projekt nesplnil věcné hodnocení Podnikavá maminka CZ.1.04/3.4.04/88.00361 Projekt nesplnil věcné hodnocení Sama sobě CZ.1.04/3.4.04/88.00364 Projekt nedoporučen / neschválen Podpora rozvoje podnikatelských aktivit žen Podpora rovných příležitostí samostatně výdělečných CZ.1.04/3.4.04/88.00365 Projekt nesplnil věcné hodnocení žen ve městě Varnsdorf CZ.1.04/3.4.04/88.00368 Projekt nesplnil věcné hodnocení
Moderní podnikatelka
Projektová žádost nesplnila 50+ PODNIKAVÁ PODNIKATELKA podmínky přijatelnosti CZ.1.04/3.4.04/88.00370 Projekt nesplnil věcné hodnocení Maminky, nebojte se podnikat! CZ.1.04/3.4.04/88.00374 Projekt nedoporučen / neschválen Nebojte se začít samy Motivační a informační televizní pořad pro začínající CZ.1.04/3.4.04/88.00375 Projekt nesplnil věcné hodnocení podnikatelky CZ.1.04/3.4.04/88.00376 Projekt nesplnil věcné hodnocení Síťová spolupráce žen - OSVČ ČR CZ.1.04/3.4.04/88.00377 Projekt nesplnil věcné hodnocení Rovné příležitosti na Vysočině CZ.1.04/3.4.04/88.00379 Projekt nesplnil věcné hodnocení Maminkatelka na trhu práce Projektová žádost nesplnila CZ.1.04/3.4.04/88.00381 Asistenční a poradenské centrum Prostor Karlovy Vary podmínky přijatelnosti CZ.1.04/3.4.04/88.00382 Projekt nesplnil věcné hodnocení Břasy ženám CZ.1.04/3.4.04/88.00383 Projekt nesplnil věcné hodnocení Podnikání s grácií Odstraňování genderové nerovnováhy v podnikání podporou efektivní přípravy žen na podnikání a CZ.1.04/3.4.04/88.00384 Projekt nesplnil věcné hodnocení rozvojem podnikání žen OSVČ v postižených regionech okresu Nymburk Systematická podpora zahájení a rozvoje samostatné CZ.1.04/3.4.04/88.00386 Projekt nesplnil věcné hodnocení výdělečné činnosti migrantek žijících na území České republiky CZ.1.04/3.4.04/88.00369
Chomutovska EduProjekt, s.r.o. S E L L I s.r.o. Středomoravská venkova, o.p.s. FORTO
29310954 49096893
140 50
28279069
25
22894772
60
Občanské sdružení CEMA Žamberk
61239330
80
PROFICIO, o.s.
22734147
70
Europodnikatelka 21.století, o.s. Škola manažerského rozvoje s.r.o. EDUCOS o.s. VIA ALTA a.s. VIA ALTA a.s. STELMA spol. s r.o.
26565447 64611876 22679961 26906741 26906741 25297945
200 260 48 60 70 70
IQI - Individual Quality Increase s.r.o.
27182215
180
Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR
26547783
60
MAVO s.r.o.
62579461
60
MINPARK EDUCA QUALITY, o.s.
22754334 26601176
12 150
"EUROQUALITY"
22735879
500
Knowledge Management Cluster, o.s. Hodina H, o. s. GRAPES Education, s.r.o.
27046176 26552361 27716953
120 70 40
PROSTOR K ŽIVOTU o.s.
27056635
100
Obec Břasy Institut EuroSchola, o.s.
00258628 70833737
45 80
APIS Nymburk, spol. s r.o.
46353704
100
Candide
22878874
150
agentura
rozvoje
CZ.1.04/3.4.04/88.00387 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/88.00388 Projekt nesplnil věcné hodnocení CZ.1.04/3.4.04/88.00413 Projekt nesplnil věcné hodnocení
Jdeme podnikat Pomáhej jiným, ale hlavně sama sobě Coworkingové centrum Plzeň
Ing. Markéta Tiptová MIPECOM s.r.o. RD poradenství s.r.o.
63179083 26763001 24727784
120 200 150
Tabulka 21: Projekty nepodpořené/nerealizované v oblasti podpory 5.1 zaměřené na inkluzivní podnikání Žadatel – IČ
Cílová hodnota
Projekt CZ.1.04/5.1.01/12.00039 nedoporučen neschválen
00125423
184
CZ.1.04/5.1.01/12.00043
26840570
100
69604401
5
28558006
250
26971950
130
60800909
115
71248633
120
26971950
130
60046074
300
26906741
100
27785661
107
49709771
690
27360571
30
49709771
610
26840570
0
25366254
90
24137219
40
70888582
186
70829560
20
25127501
50
Registrační číslo
CZ.1.04/5.1.01/12.00054
CZ.1.04/5.1.01/12.00066 CZ.1.04/5.1.01/12.00071
CZ.1.04/5.1.01/12.00076
CZ.1.04/5.1.01/12.00081
CZ.1.04/5.1.01/12.00086 CZ.1.04/5.1.01/12.00103 CZ.1.04/5.1.01/51.00003 CZ.1.04/5.1.01/51.00008 CZ.1.04/5.1.01/51.00013
CZ.1.04/5.1.01/51.00022
CZ.1.04/5.1.01/51.00063
CZ.1.04/5.1.01/51.00083
CZ.1.04/5.1.01/51.00094 CZ.1.04/5.1.01/77.00019 CZ.1.04/5.1.01/77.00027 CZ.1.04/5.1.01/77.00032 CZ.1.04/5.1.01/77.00036
Stav projektu
Název projektu
Žadatel – název
Střední škola Evropský institut a sítě pro technická, Most rozvoj podnikatelských / Velebudice, Dělnická kompetencí s ohledem na 21, příspěvková rovné příležitosti organizace Projekt Podnikatelské líhně jako EDUKOL vzdělávací a nedoporučen / součást sociálni poradenské sdružení neschválen ekonomiky s.r.o. Podpora zaměstnanosti na Projekt Centrum pro venkově prostřednictvím nedoporučen / komunitní práci podnikatelsko neschválen Střední Morava zaměstnaneckých center Projekt nesplnil Svaz podnikatelek Komplex věcné hodnocení České republiky, o.s. Projekt nesplnil Podnikatelem na zkoušku Pentia Consulting s.r.o. věcné hodnocení Projektová žádost nesplnila Vzdělávací systém pro Sdružení Cepac podmínky podporu migrantů - ASSIST Morava přijatelnosti Výměna zkušeností v Mikroregion Projekt nesplnil sociální oblasti - setkání Hodonínsko věcné hodnocení venkovských obcí EU na dobrovolný svazek Hodonínsku obcí Projekt nesplnil Začínající podnikatel - sen Pentia Consulting s.r.o. věcné hodnocení či skutečnost? Mateřská škola Projekt nesplnil Začít znovu BERUŠKA Frýdekvěcné hodnocení Místek Projekt nesplnil Inovací k podnikání bez EURONEST s.r.o. věcné hodnocení bariér Projekt nesplnil Profi Jet Financial Start podnikání pro ženy věcné hodnocení Services s.r.o. Projekt Centrum pro začínající Hospodářská komora nedoporučen / podnikatele hlavního města Prahy neschválen Přenos mezinárodních Projektová žádost zkušeností a dobré praxe nesplnila formální pro začínající malé a PVM Projekt s.r.o. náležitosti střední podnikatele v oblasti služeb Projekt EuroChamber Praha II. Hospodářská komora nedoporučen / podpora vstupu na trh hlavního města Prahy neschválen členských zemí EU Podnikáním z krize, EDUKOL vzdělávací a Projekt nesplnil vytváření správného poradenské sdružení věcné hodnocení prostředí pro sociální s.r.o. ekonomiku Projekt nesplnil e-Ways - Nové cesty k DC VISION, s.r.o. věcné hodnocení zahájení podnikání Nové příležitosti Projekt nesplnil zaměstnání v oblasti ECONOMIZER.cz, s.r.o. věcné hodnocení zelené ekonomiky Projekt nesplnil Inovační podnikání v Občanské sdružení věcné hodnocení zemích Evropské unie Balanc Projekt nesplnil Inovace pro sociální HVĚZDA-občanské věcné hodnocení podnikání sdružení Projektová žádost Podpora imigrantů při Obvodní hospodářská
nesplnila podmínky přijatelnosti CZ.1.04/5.1.01/77.00040
vstupu na trh práce a v komora v Praze 5 samostatném podnikání
Projekt nesplnil Podnikatelké líhně v ČR věcné hodnocení
VÝZKUMNÝ ÚSTAV PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ, V.V.I.
Společný vývoj nových metod a postupů pro / Business Link, s.r.o. zlepšení situace žen na trhu práce a v podnikání Projektová žádost Mezinárodní spolupráce v nesplnila CZ.1.04/5.1.01/77.00076 oblasti návratu na trh BEZPEČNÁ ŠIPKA, o.s. podmínky práce a bezpečná škola přijatelnosti Zpracovatelsko-odbytové Projekt PRO-BIO Svaz organizace jako možnost CZ.1.04/5.1.01/77.00086 nedoporučen / ekologických zvýšení zaměstnanosti na neschválen zemědělců venkově Podpora začínajících Projekt nesplnil podnikatelů a CZ.1.04/5.1.01/77.00089 JVM - RPIC, spol. s r.o. věcné hodnocení podnikatelství ve Zlínském kraji Podnikání jako cesta k EDUKOL vzdělávací a Projekt nesplnil CZ.1.04/5.1.01/77.00102 udržitelnému rozvoji a poradenské sdružení věcné hodnocení sociální ekonomice s.r.o. Projekt nesplnil Lidová řemesla - naučme TEMPO TRAINING & CZ.1.04/5.1.01/77.00116 věcné hodnocení se je samy! CONSULTING a.s. Podpora imigrantů při Projekt nesplnil Obvodní hospodářská CZ.1.04/5.1.01/77.00157 vstupu na trh práce a v věcné hodnocení komora v Praze 5 samostatném podnikání Projekt nesplnil CZ.1.04/5.1.01/77.00172 Ženy jako podnikatelky ERUDICO s.r.o. věcné hodnocení Projektová žádost OKO - vzdělávací a nesplnila CZ.1.04/5.1.01/77.00191 Klíč k úspěchu rozvojové centrum, podmínky o.s. přijatelnosti Mezinárodní spoluprací k Projekt nesplnil Okresní hospodářská CZ.1.04/5.1.01/77.00196 inovacím na trhu práce v věcné hodnocení komora Liberec Libereckém kraji Talenty pro 21. století - EU Projektová žádost společenství praxe pro nesplnila CZ.1.04/5.1.01/77.00201 včasnou identifikaci a RPIC-ViP s.r.o. podmínky rozvoj technických a přijatelnosti podnikatelských talentů Řešení dopadů ekonomické krize a Centrum pro Projekt nesplnil CZ.1.04/5.1.01/77.00204 nezaměstnanosti komunitní práci věcné hodnocení vzděláváním vedoucím k Moravskoslezský kraj zahájení podnikání Projekt Coworking - přenos Know Coworking Centrum CZ.1.04/5.1.01/77.00209 nedoporučen / how pro sebezaměstnání s.r.o. neschválen Projektová žádost nesplnila Nové dovednosti pro nová Tvořivý život,nadační CZ.1.04/5.1.01/77.00215 podmínky pracovní místa fond přijatelnosti Projektová žádost nesplnila Poradenské středisko pro CZ.1.04/5.1.01/77.00240 Družstvo Nový start 21 podmínky sociální podnikání přijatelnosti Projektová žádost APIS Nymburk, spol. s CZ.1.04/5.1.01/77.00298 Podnikání jako cesta nesplnila r.o. Projekt CZ.1.04/5.1.01/77.00053 nedoporučen neschválen
45773009
30
26920948
70
22906673
40
69601267
235
46961429
500
26840570
60
26813335
40
25127501
50
26108381
40
26634287
20
48289027
30
25826051
650
70925437
30
29287782
330
26779021
50
29391245
81
46353704
24
podmínky přijatelnosti Projektová žádost Coworking - přenos Know nesplnila Coworking Centrum CZ.1.04/5.1.01/77.00302 how pro sebezaměstnání podmínky s.r.o. žen 50+ přijatelnosti Přenos mezinárodních Projekt nesplnil zkušeností a dobré praxe Znojemský regionální CZ.1.04/5.1.01/77.00306 věcné hodnocení pro rozvoj lidských zdrojů rozvoj, o.p.s. v oblasti cestovního ruchu Centrum podpory rozvoje Projektová žádost cestovního ruchu - nástroj nesplnila Jeseníky - Sdružení CZ.1.04/5.1.01/77.00321 snižování podmínky cestovního ruchu nezaměstnanosti v přijatelnosti Jeseníkách Projektová žádost nesplnila CZ.1.04/5.1.01/77.00335 OSVČ nanečisto SEDUKON, o.p.s. podmínky přijatelnosti Projekt nesplnil CZ.1.04/5.1.01/77.00357 Přenos zkušeností Po Právu, o.s. věcné hodnocení Návrat rodičů po mateřské Projekt nesplnil MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA CZ.1.04/5.1.01/77.00374 dovolené na místní trh věcné hodnocení 15 práce v MČ Praha 15 Projekt MOST KE VZDĚLÁNÍ Aktivní trh práce v CZ.1.04/5.1.01/77.00393 nedoporučen / BRIDGE TO Libereckém kraji neschválen EDUCATION, o.s. MOST KE VZDĚLÁNÍ Projekt nesplnil Začínám v Libereckém CZ.1.04/5.1.01/77.00394 BRIDGE TO věcné hodnocení kraji EDUCATION, o.s. Projekt nesplnil Boříme bariéry v CZ.1.04/5.1.01/77.00397 Spirála Turnov, o.s. věcné hodnocení Libereckém kraji PROGRESS - podpora Projekt nesplnil Regionální podpůrný CZ.1.04/5.1.01/77.00415 rozvoje zaměstnanosti ve věcné hodnocení zdroj, s.r.o. Zlínském kraji Mezinárodní tematická síť Business & Projekt nesplnil pro podporu CZ.1.04/5.1.01/77.00418 Professional Women věcné hodnocení zaměstnanosti města Praha II Trutnov Projektová žádost Občanské sdružení Inovace a udržitelnost jako nesplnila "CHANCE IN NATURECZ.1.04/5.1.01/77.00430 nástroj na rozvoj místního podmínky LOCAL ACTION trhu práce přijatelnosti GROUP" Projekt Mezinárodní spoluprací k Okresní hospodářská CZ.1.04/5.1.01/77.00459 nedoporučen / inovacím na trhu práce v komora Liberec neschválen Libereckém kraji Vytvoř si své pracovní Projekt nesplnil místo - Podpora vstupu na Nadace rozvoje CZ.1.04/5.1.01/77.00460 věcné hodnocení trh práce mladých občanské společnosti nezaměstnaných Vráceno k CZ.1.04/5.1.01/B2.00001 přepracování do Ženy sobě JAKO DOMA BENEFIT7 Soukromá střední Zvýšení efektivnosti Projekt nesplnil škola pro marketing a CZ.1.04/5.1.01/B2.00023 nástrojů pro podporu věcné hodnocení ekonomiku podnikání podnikání žen s.r.o. Síť pro identifikaci a zavedení nástrojů a Projekt nesplnil Centrum podpory CZ.1.04/5.1.01/B2.00026 synergií směřujících k věcné hodnocení podnikání Praha uplatnění znevýhodněných osob na
29287782
242
25550641
105
68923244
655
25894099
100
22840991
35
00231355
30
26998262
192
26998262
200
22883517
200
26931133
46
22821431
180
26663091
85
48289027
300
49279416
30
22748890
132
25015192
165
22825495
95
trhu práce a pro podporu spolupráce se zaměstnavateli
Zdroj: sestava z MONIT7+ k 23. 11. 2013, MPSV Pozn.: Nerealizované projekty (tabulka 18–21) již nejsou rozlišeny dle hodnocení (viz sloupec Stav projektu), neboť toto členění není u těchto projektů potřeba. Také chybí Dosažená hodnota indikátoru Počet podpořených osob – celkem, která je ve všech případech logicky 0. Pouze pro pořádek jsou červeně označeny projekty, které se plně věnují POUZE inkluzivnímu podnikání. Ostatní projekty jsou zaměřeny na inkluzivní podnikání mimo jiné.
4.1 EQ 3.2 V projektech vybraných v rámci EQ 3.1 jsme na základě obsahu (popisu) projektů, příp. projektových žádostí, pokud to z obsahu projektu nebylo zřejmé, identifikovali aktivity, které konkrétní projekt obsahuje. Podpořené projekty a jejich realizované aktivity viz následující tabulky. Hodnota 1 u konkrétního projektu znamená, že projekt danou aktivitu zahrnuje, naopak hodnota 0 vyjadřuje, že v rámci konkrétního projektu není daná aktivita realizována. Následně byly hodnoty sečteny a v procentech vyjádřeno, kolik projektů v konkrétní oblasti podpory realizovalo/realizuje danou aktivitu. Opět jsme zvlášť sledovali projekty zaměřené POUZE na inkluzivní podnikání a projekty, u nichž je inkluzivní podnikání pouze jednou z aktivit.
Tabulka č. 22: Projekty podpořené v oblasti podpory 2a.1 zaměřené POUZE na InP a v nich podpořené podpořené aktivity
Stav projektu
Název projektu
Žadatel název
1. CZ.1.04/2.1.01/44.00045
Výdaje projektu certifikován y
Podnikáním novým možnostem
EDU s.r.o.
2. CZ.1.04/2.1.01/44.00153
Výdaje projektu certifikován y
Podnikatelská líheň jako nový nástroj aktivní politiky zaměstnanosti
3. CZ.1.04/2.1.01/63.00002
Realizace projektu ukončena
Podnikání jako cesta pro Veselý seberealizaci o.s. matek při péči o děti
4. CZ.1.04/2.1.01/63.00126
Realizace projektu ukončena
Podnikání jako efektivní cesta reintegrace žen na trh práce
5. CZ.1.04/2.1.01/74.00217
Projekt realizaci
6. CZ.1.04/2.1.01/74.00253
Projekt realizaci
Registrační číslo
Celkem
x
k
v Vzdělávej se a podnikej! Regionální centrum v pomoci začínajícím podnikatelům x
-
agency
Obecné Odborné vzděláván vzdělávání í (rekvalifikace)
Bilanční a pracovní Networking diagnostika
Mentoring
Finanční Doprovodná podpora opatření
Poradenství
1
1
1
0
0
1
0
0
1
1
1
0
1
1
0
0
1
0
1
0
1
1
0
1
1
1
1
1
1
1
0
1
1
1
1
0
0
1
0
0
EDUKOL vzdělávací a poradenské sdružení s.r.o.
1
1
1
0
1
1
0
0
x
6
5
6
1
4
6
0
2
EDUKOL vzdělávací a poradenské sdružení s.r.o.
čertík,
Centrum podpory podnikání Praha POE, spol. r.o.
s
Tabulka č. xx: Projekty podpořené v oblasti podpory 2a.1 zaměřené MIMO JINÉ na InP a v nich podpořené podpořené aktivity Registrační číslo
Stav projektu
CZ.1.04/2.1.00/03.00003 Výdaje projektu certifiková 1. ny
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
CZ.1.04/2.1.00/13.00014 Výdaje projektu certifiková ny CZ.1.04/2.1.00/13.00019 Výdaje projektu certifiková ny CZ.1.04/2.1.00/13.00022 Výdaje projektu certifiková ny CZ.1.04/2.1.00/13.00035 Výdaje projektu certifiková ny CZ.1.04/2.1.00/13.00036 Výdaje projektu certifiková ny CZ.1.04/2.1.00/13.00043 Výdaje projektu certifiková ny CZ.1.04/2.1.00/13.00050 Výdaje projektu certifiková
Název projektu
Žadatel - název
Poradenské činnosti a rekvalifikace podporující zvýšení zaměstnatelnosti Aktivně do práce v Plzeňském kraji
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ
Rychle zpátky do práce v Karlovarském kraji Nikdy není pozdě v Karlovarském kraji
Úřad práce České republiky
Klíč k zaměstnání
Úřad práce České republiky
Šance pro rodiče
Úřad práce České republiky
Se sousedy vzdělávání
Obecné vzděláván í
Odborné vzdělávání (rekvalifikace )
Bilanční a pracovní Networkin diagnostik g a
Mentorin g
Poradenstv í
Finanční Doprovodn podpor á opatření a
1
1
0
0
0
1
0
0
1
1
0
0
0
1
0
1
1
1
1
0
0
1
0
1
1
1
1
0
0
0
1
1
1
1
1
0
0
1
0
1
1
1
1
0
1
1
0
1
1
1
0
0
1
0
0
1
1
0
0
0
1
0
0
Úřad práce České republiky
Úřad práce České republiky
k Úřad práce České republiky
Chci řešit svoji Úřad práce dlouhodobou České republiky nezaměstnanost
9.
10.
11.
ny CZ.1.04/2.1.00/13.00056 Výdaje projektu certifiková ny CZ.1.04/2.1.00/13.00063 Výdaje projektu certifiková ny CZ.1.04/2.1.00/13.00083 Financová ní projektu ukončeno CZ.1.04/2.1.00/13.00090 Realizace projektu ukončena CZ.1.04/2.1.00/70.00017 Projekt v realizaci CZ.1.04/2.1.00/70.00023 Projekt v realizaci CZ.1.04/2.1.00/70.00026 Projekt v realizaci
Návrat rodičů na trh práce v Jihomoravském kraji Šance pro rodiče v Karlovarském kraji
Úřad práce České republiky 1
1
0
0
0
1
1
1
1
1
0
0
1
1
1
1
1
1
0
0
1
1
1
1
1
1
0
0
0
0
0
1
1
0
1
0
1
0
1
1
1
1
0
0
1
0
1
1
1
1
0
0
1
1
0
1
1
0
0
0
1
1
0
1
1
1
0
0
1
1
1
0
1
0
0
0
0
0
0
1
1
1
0
0
0
0
0
1 1
1 1
1 1
0 0
0 0
1 1
0 0
0 0
Máme na to v Úřad práce Jihočeském kraji České republiky Odrazový můstek
Úřad práce České republiky
Se sousedy k 13. vzdělávání I Rychlý návrat na 14. pracovní trh Nový začátek v 15. Karlovarském kraji CZ.1.04/2.1.00/70.00045 Projekt v Pracovní start pro 16. realizaci mladé Pražany CZ.1.04/2.1.00/70.00052 Projekt v Příležitost pro realizaci rodiče v 17. Karlovarském kraji CZ.1.04/2.1.00/72.00001 Projekt v Vzdělávejte se realizaci pro růst! 18. rekvalifikace
Úřad práce České republiky Úřad práce České republiky Úřad práce České republiky
12.
1 Úřad práce České republiky
Úřad práce České republiky Úřad práce České republiky
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ CZ.1.04/2.1.01/44.00001 Výdaje ŠANCE XXL Akademie Jana projektu Amose 19. certifiková Komenského, ny o.s. CZ.1.04/2.1.01/44.00003 Financová EFEKT - Efektivní VIA ALTA a.s. 20. ní projektu kvalifikací na trh ukončeno práce 21. CZ.1.04/2.1.01/44.00008 Výdaje Centrum ExVA s.r.o.
projektu certifiková ny CZ.1.04/2.1.01/44.00028 Financová ní projektu 22. ukončeno
pracovních příležitostí Znalost ekonomiky firmy = polovina úspěchu Most k zaměstnání
RPICEKONOMSERVIS Přerov s.r.o.
Uplatnění žen a mužů při návratu z rodičovské dovolené a 24. absolventů škol na trhu práce díky přípravě na budoucí povolání (rekvalifikaci) CZ.1.04/2.1.01/44.00075 Financová Nové dovednosti25. ní projektu Nové výzvy-Nové ukončeno možnosti CZ.1.04/2.1.01/44.00084 Realizace Klíče k projektu budoucnosti 26. ukončena
MENTA středisko vzdělávání dospělých a jazyková škola s.r.o.
CZ.1.04/2.1.01/44.00057 Výdaje projektu 23. certifiková ny CZ.1.04/2.1.01/44.00072 Realizace projektu ukončena
1
1
1
0
0
1
0
0
1
1
1
0
0
1
0
0
1
1
1
0
0
1
0
0
1
1
1
0
0
1
0
1
1
1
1
0
1
1
1
0
1
1
1
0
0
1
0
1
1
1
1
0
0
1
1
0
1
1
0
0
0
0
1
0
1
1
1
0
0
1
1
1
JOB ASISTENT s.r.o.
ALTUS Training Center, spol. s r.o. ATHENA Společnost pro vzdělávání a rozvoj žen - AKROPOLIS, o.s.
CZ.1.04/2.1.01/44.00146 Financová Kormidlo ní projektu správným 27. ukončeno směrem k zaměstnání CZ.1.04/2.1.01/63.00026 Financová PŘIPRAVIT, VIA ALTA a.s. ní projektu POZOR, 28. ukončeno STARTujeme kariéru! CZ.1.04/2.1.01/63.00033 Financová Nemusí kapat, ať VIA ALTA a.s. 29. ní projektu prší ukončeno CZ.1.04/2.1.01/63.00034 Realizace Příležitost pro IVEX, s.r.o. 30. projektu tebe - komplexní
ukončena
CZ.1.04/2.1.01/63.00050 Realizace projektu 31. ukončena CZ.1.04/2.1.01/63.00056 Realizace projektu 32. ukončena
CZ.1.04/2.1.01/63.00068 Realizace projektu 33. ukončena CZ.1.04/2.1.01/63.00100 Realizace projektu ukončena 34.
CZ.1.04/2.1.01/63.00113 Realizace 35. projektu ukončena CZ.1.04/2.1.01/63.00114 Realizace projektu 36. ukončena CZ.1.04/2.1.01/63.00145 Realizace 37. projektu ukončena CZ.1.04/2.1.01/63.00184 Realizace projektu 38. ukončena CZ.1.04/2.1.01/63.00186 Realizace 39. projektu
podpora nezaměstnaných osob Centrum aktivní pomoci pro nezaměstnané rodiče Návrat na trh práce rekvalifikací a sebezaměstnání m Perspektiva propojení práce a péče o děti
ARCHA 777
Mgr. Čigelská
IMPAKT Společnost pro aktivizaci periferií KOMPLEX - "Centrum komplexní komunitní práce příprava v Ústí nad Labem" návratu na trh práce pro osoby nezaměstnané déle jak pět měsíců Šance Akademie J.A.Komenského oblast Kladno Novou cestou k Akademie zaměstnání J.A.Komenského oblast Česká Lípa Druhá šance Konero, s.r.o.
Najdi svou cestu do práce, zn. rodiče s dětmi a ženy 50+ vítáme CESTA ZPÁTKY
1
1
1
0
0
1
0
1
1
1
0
0
0
1
0
0
1
1
1
0
0
1
1
1
1
1
1
0
0
1
1
1
1
1
1
0
0
1
0
0
1
1
1
0
0
1
0
0
1
1
1
0
0
1
1
1
1
1
1
0
0
1
1
1
1
1
1
0
0
0
1
1
Marie
Ústav pro ekopolitiku, o.p.s. PROFIMA EFFECTIVE, s.r.o.
ukončena CZ.1.04/2.1.01/63.00197 Realizace projektu ukončena 40.
CZ.1.04/2.1.01/63.00244 Realizace projektu 41. ukončena
Podpora zaměstnanosti na venkově prostřednictvím podnikatelsko zaměstnaneckých center Podpora zaměstnatelnosti osob z regionu středního Povltaví Centrum vzdělávání pro podporu TP Šance pro Děčínsko
CZ.1.04/2.1.01/63.00250 Realizace 42. projektu ukončena CZ.1.04/2.1.01/63.00254 Realizace 43. projektu ukončena CZ.1.04/2.1.01/74.00007 Projekt v Podpora 44. realizaci uplatnění osob ve fitness profesích CZ.1.04/2.1.01/74.00061 Projekt v Šance na změnu 45. realizaci CZ.1.04/2.1.01/74.00063 Projekt v Každý má šanci 46. realizaci CZ.1.04/2.1.01/74.00188 Projekt v Pracovní realizaci perspektiva v 47. souladu s rodičovstvím CZ.1.04/2.1.01/74.00192 Projekt v Rodiče do práce 48. realizaci CZ.1.04/2.1.01/74.00242 Projekt v Jízdenka do realizaci zaměstnání 49. CZ.1.04/2.1.01/74.00292 Projekt v Druhá příležitost 50. realizaci CZ.1.04/2.1.01/74.00296 Projekt v Cesta k úspěchu 51. realizaci
Centrum pro komunitní práci Moravskoslezsk ý kraj
1
1
0
0
0
1
1
1
1
1
1
0
0
1
0
1
1
1
1
0
0
1
0
0
1
1
0
0
0
1
0
0
1
1
0
0
0
1
0
0
1
1
0
0
0
1
0
0
1
1
0
0
0
1
0
0
1
1
1
0
0
1
1
1
1
1
1
0
0
1
1
1
1
1
1
0
0
1
1
0
1
1
1
0
0
1
1
1
1
1
1
0
0
1
0
0
ACZ,spol. s r.o.
Bankovní institut vysoká škola, a.s. ExVA s.r.o.
Český svaz aerobiku, fitness a tance FISAF.cz JOB ASISTENT s.r.o. JOB ASISTENT s.r.o. IMPAKT Společnost pro aktivizaci periferií Počítačová služba s.r.o. ATHENA Společnost pro vzdělávání a rozvoj žen IVEX, s.r.o. POE EDUCO, spol. s r. o.
CZ.1.04/2.1.01/74.00316 Projekt v Vzájemná pomoc. realizaci CZ.1.04/2.1.01/91.00060 Projekt v Snadněji přes 53. realizaci překážky k podnikání CZ.1.04/2.1.01/91.00069 Projekt v Cestou profesních 54. realizaci kvalifikací CZ.1.04/2.1.01/91.00085 Projekt v Kroky k úspěchu 55. realizaci CZ.1.04/2.1.01/91.00086 Projekt v Nic není 56. realizaci překážkou CZ.1.04/2.1.01/91.00093 Projekt v Mám šanci realizaci vzdělávací, poradenský a podpůrný 57. program pro osoby znevýhodněné na trhu práce CZ.1.04/2.1.01/91.00152 Projekt v Podpora realizaci uplatnění osob ve 58. fitness profesích II CZ.1.04/2.1.01/91.00162 Projekt v Víme jak na to, 59. realizaci přidejte se k nám! CZ.1.04/2.1.01/91.00183 Projekt v Perspektiva realizaci propojení 60. pracovního a rodinného života CZ.1.04/2.1.01/91.00187 Projekt v Vytváření realizaci zaměstnaneckých družstev na 61. venkově jako nástroj boje proti hospodářské krizi CZ.1.04/2.1.01/91.00189 Projekt v Podnikatelskorealizaci zaměstnanecká 62. družstva Inovativní nástroj 52.
Sdružení SPLAV, o.s. MAS Sokolovsko o.p.s.
1
1
0
0
0
0
0
0
1
1
0
0
0
1
1
1
1
1
1
0
0
1
1
1
1
1
0
0
0
1
0
0
1
1
1
0
0
1
1
1
1
1
1
0
0
1
1
0
1
1
0
0
0
1
1
0
1
1
0
0
0
1
1
0
1
1
1
0
0
1
1
1
1
1
1
1
0
1
1
1
1
1
1
1
0
1
1
0
IVEX, s.r.o. JOB ASISTENT s.r.o. JOB ASISTENT s.r.o. Praemia s.r.o.
Český svaz aerobiku, fitness a tance FISAF.cz BEVE, spol. s r.o.
IMPAKT Společnost pro aktivizaci periferií AGENTURA PRO OBČANSKÝ ROZVOJ A KOHEZI
Centrum pro komunitní práci Moravskoslezsk ý kraj
aktivní politiky zaměstnanosti CZ.1.04/2.1.01/91.00236 Projekt v Šance II. Akademie 63. realizaci J.A.Komenského oblast Kladno CZ.1.04/2.1.01/91.00261 Projekt v Do práce i po Počítačová 64. realizaci padesátce služba s.r.o. CZ.1.04/2.1.01/91.00266 Projekt v Do práce s novou Vyšší odborná realizaci kvalifikací škola, Střední škola, Centrum 65. odborné přípravy, Sezimovo Ústí, Budějovická 421 Celkem x x x
1
1
1
0
0
1
1
0
1
1
1
0
0
1
1
1
1 64
1 65
1 47
0 5
0 1
1 56
0 33
1 30
Tabulka č. xx: Projekty podpořené v oblasti podpory 3.3 zaměřené POUZE na InP a v nich podpořené podpořené aktivity Stav projektu
Obecné Název projektu Žadatel - název vzdělávání
1. CZ.1.04/3.3.05/56.00034
Výdaje projektu certifikovány
proFem Konzultační Start podnikání středisko pro pro ženy 50+ ženské projekty, o.p.s.
2. CZ.1.04/3.3.05/56.00094
Realizace projektu ukončena
Podnikání vaše šance
Registrační číslo
3. CZ.1.04/3.3.05/68.00178
Celkem
Projekt realizaci
x
-
Evropská kontaktní skupina
Podpora samostatného podnikání osob v s civilizačními ACZ,spol. s r.o. chorobami ve Středočeském kraji x
x
Odborné vzdělávání (rekvalifikace )
Bilanční a pracovní Networkin diagnostik g a
Mentoring
Finanční Doprovodná podpora opatření
Poradenství
1
1
0
1
0
1
0
0
1
1
1
0
1
1
0
1
1
1
1
0
0
1
0
0
3
3
2
1
1
3
0
1
Tabulka č. xx: Projekty podpořené v oblasti podpory 3.3 zaměřené MIMO JINÉ na InP a v nich podpořené podpořené aktivity
Registrační číslo
1.
CZ.1.04/3.3.05/31.0023 4
2.
CZ.1.04/3.3.05/31.0024 9
3.
CZ.1.04/3.3.05/31.0029 6
4.
CZ.1.04/3.3.05/31.0030 4
5.
CZ.1.04/3.3.05/56.0000 7
6.
CZ.1.04/3.3.05/56.0007 8
7.
CZ.1.04/3.3.05/56.0011 2
8.
CZ.1.04/3.3.05/56.0015 0
9.
CZ.1.04/3.3.05/68.0005 3
Stav projektu
Název projektu
Žadatel název
Odborné Bilanční a - Obecné Networkin vzdělávání pracovní vzdělávání g (rekvalifikace) diagnostika
Komplexní poradenský Realizace program pro projektu integraci HMA, s.r.o. ukončena znevýhodněných skupin obyvatel na trh práce Financování Jak posílit Český svaz projektu dovednosti na žen o.s. ukončeno trhu práce Realizace KŘIŽOVATKA Pomáháme, kdo projektu handicap pomůže nám? ukončena centrum o.s. Výdaje Diakonie ČCE Zůstaňte ve projektu - středisko v spojení se světem certifikovány Plzni Realizace TOMOS-HS, projektu Překonáme krizi s.r.o. ukončena Financování JOB ASISTENT projektu Otevřené dveře s.r.o. ukončeno Program přípravy Realizace Centrum na zaměstnání pro projektu Paraple, vozíčkáře po ukončena o.p.s. poškození míchy Financování Creative projektu Zrcadlová pomoc Bazaar s.r.o. ukončeno Srdce na dlani - Centrum Projekt v ruku v ruce na trh mentoringu, realizaci práce o.s.
Mentorin g
Poradenstv Finanční Doprovodná í podpora opatření
1
1
1
0
0
1
0
0
1
1
1
0
0
1
0
0
1
1
0
0
0
0
1
1
1
1
0
0
0
0
1
1
1
1
0
0
1
0
0
1
1
1
0
0
1
0
0
1
1
1
0
0
1
0
0
1
1
1
0
0
1
0
0
1
1
1
0
0
1
0
0
10 CZ.1.04/3.3.05/68.0007 . 1
Realizace projektu ukončena
11 CZ.1.04/3.3.05/68.0007 . 6
Projekt realizaci
12 CZ.1.04/3.3.05/68.0009 . 5
Projekt realizaci
13 CZ.1.04/3.3.05/68.0009 . 6
Projekt realizaci
14 CZ.1.04/3.3.05/68.0019 . 8
Projekt realizaci
15 CZ.1.04/3.3.05/68.0020 . 8
Projekt realizaci
16 CZ.1.04/3.3.05/68.0021 . 9
Projekt realizaci
17 CZ.1.04/3.3.05/68.0025 . 4
Projekt realizaci
18 CZ.1.04/3.3.05/75.0000 . 1
Projekt realizaci
19 CZ.1.04/3.3.05/75.0001 . 7
Projekt realizaci
20 CZ.1.04/3.3.05/75.0009 . 1
Projekt realizaci
21 CZ.1.04/3.3.05/75.0012
Projekt
Poradenstvím k řízení vlastní AABYSS s.r.o. kariéry po padesátce IMPAKT v Perspektiva nad Společnost 50 pro aktivizaci periferií v Nebojte se CANA s.r.o. zaměstnat Nové příležitosti v MIPECOM pro zdravotně s.r.o. postižené v Jedeme dál VIA ALTA a.s. K lepší pracovní integraci azylantů z Barmy Pracovní a podnikatelské v poradenství ve Středočeském kraji Snižujeme bariéry v při vstupu na trh práce Podpora prac. uplatnění pro v osoby se zrakovým postižením v Pardubickém kraji v IMPULS v
Podpora uplatnění cizinců v v Ústeckém kraji v řemeslných profesích. v Nová šance, nový
1
1
1
0
0
1
1
1
1
1
1
0
0
1
1
1
1
1
1
0
0
1
0
0
1
1
1
0
0
1
0
0
1
1
1
0
0
1
1
1
Burma Center Prague, o.p.s.
1
1
1
0
0
1
0
1
GLE o.p.s.
1
1
1
0
0
1
0
0
ASISTA, s.r.o.
1
1
1
0
0
1
1
1
TyfloCentrum Pardubice, o.p.s.
0
1
1
0
0
0
0
0
ExVA s.r.o.
1
1
1
1
0
1
1
1
Poradna pro integraci, občanské sdružení
1
1
1
0
0
1
1
1
Aktivní
1
1
1
0
0
1
1
0
život
. 9
realizaci
smysl života
22 CZ.1.04/3.3.05/75.0016 . 0
Projekt realizaci
v
23 . 24 . 25 .
CZ.1.04/3.3.05/75.0025 2 CZ.1.04/3.3.05/96.0010 8 CZ.1.04/3.3.05/96.0011 0
Projekt realizaci Projekt realizaci Projekt realizaci
v
26 CZ.1.04/3.3.05/96.0022 . 0
Projekt realizaci
v
27 CZ.1.04/3.3.05/96.0026 . 6
Projekt realizaci
v
Celkem
v v
x
od A do Z Organizace pro pomoc Začínáme znovu! uprchlíkům, o.s. MARLIN, Nový impulz s.r.o. Se záznamem do RUBIKON práce Centrum Slunečnice, Trojí efekt o.s. Vzdělávání = šance pro práci! Podpora ?Občanské znevýhodněných sdružení cizinců při vstupu OBERIG? na trh práce v Ústeckem kraji. Perspektiva IMPAKT pracovního Společnost uplatnění pro aktivizaci etnických menšin periferií x x
1
1
1
0
0
1
1
0
1
1
1
0
0
1
1
0
1
1
1
0
0
1
1
0
1
1
1
0
0
1
0
0
1
1
1
0
0
1
1
0
1
1
1
0
0
1
0
1
26
27
26
1
0
24
12
9
Tabulka č. xx: Projekty podpořené v oblasti podpory 3.4 zaměřené POUZE na InP a v nich podpořené podpořené aktivity Bilanční a pracovní Networking diagnostika
Žadatel název
1. CZ.1.04/3.4.04/26.00071
Výdaje projektu certifikovány
MARLIN, s.r.o.
1
0
0
0
0
1
0
0
2. CZ.1.04/3.4.04/26.00087
Výdaje projektu certifikovány
Okresní hospodářská komora Zlín
0
0
0
0
0
1
0
1
3. CZ.1.04/3.4.04/26.00088
Výdaje projektu certifikovány
Regionální hospodářská komora Brno
0
0
0
0
0
1
0
1
Zkusíme to samy v Jihomoravském kraji Asistenční centrum pro podporu podnikání žen ve Zlíně Asistenční centrum Brno pro podporu
- Obecné vzdělávání
Odborné vzdělávání (rekvalifikace)
Stav projektu Název projektu
Registrační číslo
Mentoring Poradenství
Finanční Doprovodná podpora opatření
podnikání žen 4. CZ.1.04/3.4.04/26.00192
Výdaje projektu certifikovány
Institut Podnikejte/pracujt Rozvoje e z domova! Podnikání, s.r.o.
5. CZ.1.04/3.4.04/26.00211
Výdaje projektu certifikovány
Podnikatelka
6. CZ.1.04/3.4.04/26.00212
Výdaje projektu certifikovány
Žena a podnikání
7. CZ.1.04/3.4.04/26.00358
Výdaje projektu certifikovány
Podnikatelka
8. CZ.1.04/3.4.04/26.00497
Výdaje projektu certifikovány
9. CZ.1.04/3.4.04/54.00001
10. CZ.1.04/3.4.04/54.00004
11. CZ.1.04/3.4.04/54.00037
12. CZ.1.04/3.4.04/54.00048
13. CZ.1.04/3.4.04/54.00055
1
0
0
0
0
1
0
0
POE EDUCO, spol. s r. o.
1
1
0
0
0
1
0
1
TEMPO svět TRAINING & CONSULTING a.s.
1
0
0
0
1
1
0
0
JOB ASISTENT s.r.o.
1
1
0
0
0
1
0
0
EDUKOL vzdělávací a poradenské sdružení s.r.o.
1
1
1
0
0
0
0
0
Rodinné centrum Čmelda
1
0
0
0
0
0
0
0
Veselý čertík, o.s.
1
0
0
0
0
1
0
1
Business Link, s.r.o.
1
1
1
1
1
1
0
1
STUDNICE
1
0
1
0
0
1
0
1
Regionální hospodářská komora
1
0
0
0
0
1
0
1
Podnikatelská líheň jako nástroj prosazování rovných příležitostí Chci být Projekt v maminkatelka realizaci maminka a podnikatelka! Maminky, nebojte Realizace se podnikání! projektu Ukážeme Vám, jak ukončena na to! Kvalifikace bez stereotypů a Financování komplexní projektu poradenství a ukončeno kurzy pro zahájení podnikání Financování projektu Podnikej !!! ukončeno Asistenční Projekt v centrum pro realizaci podporu
14. CZ.1.04/3.4.04/54.00127
15. CZ.1.04/3.4.04/54.00295
16. CZ.1.04/3.4.04/76.00001
17. CZ.1.04/3.4.04/76.00003
podnikání žen ve Zlíně Podpora zaměstnanosti žen Realizace v odlehlých projektu horských ukončena oblastech Mostecka Zvládneme to taky! Aneb Výdaje podpora projektu podnikání žen v certifikovány Moravskoslezské m kraji Podnikání žen jako efektivní cesta k Projekt v posílení rovných realizaci příležitostí na trhu práce Projekt realizaci
v
Začátek ve svém
18. CZ.1.04/3.4.04/76.00017
Projekt realizaci
Asistenční centrum pro v podporu podnikání žen v Plzeňském kraji
19. CZ.1.04/3.4.04/76.00064
Projekt realizaci
v Ukážeme Vám, jak na to
20. CZ.1.04/3.4.04/76.00110
Projekt realizaci
v Moudré podnikání žen
21. CZ.1.04/3.4.04/76.00114
Projekt realizaci
22. CZ.1.04/3.4.04/76.00155
Projekt realizaci
Podnikání jako v flexibilní forma uplatnění na trhu práce v Slaďování rodinného a
Zlínského kraje
Rekvalifikační a informační centrum s.r.o.
1
1
1
1
0
1
0
0
TEMPO TRAINING & CONSULTING a.s.
1
0
0
1
1
1
0
0
Centrum podpory podnikání Praha
1
1
1
0
0
1
1
1
1
0
1
0
1
1
0
1
1
1
1
0
1
1
0
0
1
0
1
0
1
1
0
0
1
0
0
1
0
1
0
0
Spirála Turnov, o.s.
1
0
0
0
0
1
0
0
Coworking Centrum s.r.o.
1
0
0
0
0
1
0
1
Organizace pro pomoc uprchlíkům, o.s. Regionální hospodářská komora Plzeňského kraje ONYX engineering, spol. s r. o. EXPERTIS PRAHA spol. s r.o.
profesního života v podnikání 23. CZ.1.04/3.4.04/76.00170
Projekt realizaci
v
24. CZ.1.04/3.4.04/76.00202
Projekt realizaci
v
25. CZ.1.04/3.4.04/76.00214
Projekt realizaci
v
26. CZ.1.04/3.4.04/76.00229
Projekt realizaci
v
27. CZ.1.04/3.4.04/76.00235
Projekt realizaci
v
28. CZ.1.04/3.4.04/76.00241
Projekt realizaci
v
TEMPO 3P - Příprava a TRAINING & podpora CONSULTING podnikatelek a.s. Druhá šance pro ACZ,spol. s r.o. práci a rodinu Pro rodinu rodinné a vzdělávací Podnikání a rodina centrum, - zvládnu to! mateřská škola a základní škola, o.p.s. Nejsem na to sama - Komplexní vzdělávací, podpůrný a Nová dimenze poradenský s.r.o. program pro ženy začínající podnikání Rovné šance tvorba a realizace komplexních programů na podporu zahájení Baby centrum samostatně Šikulka, s.r.o. výdělečné činnosti a programů pro ženy a muže ohrožené na trhu práce Centrum Hlídáček Hledáček (Coworkingové Institut pro centrum pro ženy, o.s. začínající podnikatelky)
1
0
1
0
1
1
0
1
1
0
0
0
0
1
0
0
1
1
0
1
0
1
0
0
1
0
0
1
0
1
0
1
1
0
1
0
0
1
0
1
1
1
0
0
0
1
0
1
29. CZ.1.04/3.4.04/76.00243
Projekt realizaci
v
30. CZ.1.04/3.4.04/76.00255
Projekt realizaci
v
31. CZ.1.04/3.4.04/76.00302
Projekt realizaci
v
32. CZ.1.04/3.4.04/76.00318
Projekt realizaci
v
33. CZ.1.04/3.4.04/88.00214
Projekt realizaci
v
34. CZ.1.04/3.4.04/88.00229
Projekt realizaci
v
35. CZ.1.04/3.4.04/88.00259
Projekt realizaci
v
36. CZ.1.04/3.4.04/88.00264
Projekt realizaci
v
37. CZ.1.04/3.4.04/88.00265
Projekt realizaci
v
38. CZ.1.04/3.4.04/88.00267
Projekt realizaci
v
39. CZ.1.04/3.4.04/88.00277
Projekt
v
Mateřské a rodinné Mám rodinu a centrum podnikám Krůček Svitavy, o.s. Aktivní ženy Heda, o.s. Bruntálska PROFI ŽENA - Odyssey Podpora rozvoje Performance ženského Enhancement podnikání ve Network, spol. Středních Čechách s r.o. Svaz Akademie pro podnikatelek podnikatelky České republiky, o.s. Paní svého času GLE o.p.s. díky podnikání Ústav pro Zaměstnejme se ekopolitiku, samy o.p.s. Komplexní podpora samostatné Cesta pro děti výdělečné činnosti rodičů s malými dětmi Začínáme S - COMP podnikat po Centre CZ padesátce s.r.o. Podnikavé ženy, Občanské aneb alternativní sdružení způsob řešení MARTIN při nezaměstnanosti OU pro žáky s žen v Jihočeském více vadami kraji Podporujme Rodinné podnikatelky centrum Polabí! ROUTA, o.s. Okno dokořán - Mateřské
1
0
0
0
0
1
0
0
1
0
0
1
0
1
1
1
1
0
0
1
0
1
0
0
1
1
1
0
0
1
0
0
1
1
1
1
1
1
0
1
1
1
1
1
0
1
0
1
1
1
1
1
1
1
0
1
1
1
1
0
0
1
1
0
1
1
1
0
0
1
0
1
1
0
1
1
1
1
0
1
1
0
1
0
0
1
0
1
realizaci
40. CZ.1.04/3.4.04/88.00284
Projekt realizaci
41. CZ.1.04/3.4.04/88.00286
Projekt realizaci
42. CZ.1.04/3.4.04/88.00289
Projekt realizaci
43. CZ.1.04/3.4.04/88.00291
Projekt realizaci
44. CZ.1.04/3.4.04/88.00293 45. CZ.1.04/3.4.04/88.00296
46. CZ.1.04/3.4.04/88.00298
47. CZ.1.04/3.4.04/88.00300 48. CZ.1.04/3.4.04/88.00306
Projekt realizaci Projekt realizaci Projekt realizaci Projekt realizaci Projekt realizaci
komplexní podpůrný, vzdělávací a poradenský program pro ženy z České Lípy a Cvikova První krok komplexní vzdělávací, v poradenský a podpůrný program pro ženy začínající podnikání v
Ženy, podnikejte!
centrum Pumpkin, o.s.
TOOCAN HELP o.s.
1
1
0
1
0
1
0
1
Kvalifikační a personální agentura, o. p. s.
1
1
1
0
0
1
0
0
1
0
0
1
1
1
1
0
1
1
0
0
1
1
0
0
1
1
1
0
1
1
0
1
1
0
0
0
0
0
0
0
1
1
0
0
0
1
0
0
1
0
0
0
0
1
1
0
1
0
1
0
0
1
0
1
Podnikatelky 2014-podpora v SEDUKON, zahájení SVČ žen v o.p.s. Moravskoslezské m kraji Okresní v Podnikání žen a hospodářská rodina komora Děčín v Podpora Ascari s.r.o. podnikatelek v JOB ASISTENT Podnikatelka II s.r.o. Komplexní program na v podporu zahájení GeaCert, s.r.o. podnikání žen ve stříbrném věku v Začít můžeš Santia, spol. s kdykoliv! r.o. v Práce a rodina - to POE EDUCO, jde přece spol. s r. o.
49. CZ.1.04/3.4.04/88.00307
Projekt realizaci
50. CZ.1.04/3.4.04/88.00315
Projekt realizaci
51. CZ.1.04/3.4.04/88.00316
Projekt realizaci
52. CZ.1.04/3.4.04/88.00329
Projekt realizaci
53. CZ.1.04/3.4.04/88.00345
Projekt realizaci
54. CZ.1.04/3.4.04/88.00348
Projekt realizaci
55. CZ.1.04/3.4.04/88.00349
Projekt realizaci
56. CZ.1.04/3.4.04/88.00354
Projekt realizaci
57. CZ.1.04/3.4.04/88.00359
Projekt realizaci
dohromady! SUPPORT - CESTA OMNI v K PODNIKÁNÍ ŽEN TEMPORE NAD 50 LET o.p.s. Koordinační a informační středisko pro v Nejsme chudinky, osoby se jsme hrdinky! zdravotním postižením a seniory, o.p.s. Poradenské a podpůrné v centrum pro ženy Petr Otáhal, začínající s.r.o. podnikání a ženy již podnikající Podpora podnikatelek v v oborech Renturi s.r.o. zdravotnictví, farmacie a péče o tělo Českomoravsk Asistenční á asociace v centrum pro podnikatelek a podporu manažerek podnikání žen Regionální klub Olomouc v Od kočárku k MC Krteček podnikání Jeseník Nezávislé ženy v CYRRUS Start-up CYRRUS ADVISORY, a.s. ADVISORY Podnikám, v slaďuju...sama PROFICIO, o.s. sobě šéfuju PODNIKÁM A v Attavena, VYNIKÁM o.p.s. efektivní podpora
1
1
0
0
0
1
0
0
1
1
0
0
0
1
1
1
1
1
0
0
0
1
0
0
1
1
1
0
0
1
0
1
1
1
1
1
1
1
0
1
1
0
0
0
1
1
1
1
1
0
0
0
1
1
0
1
1
1
0
0
1
1
0
0
1
0
0
1
1
1
0
0
žen začínajících podnikání a žen podnikatelek 58. CZ.1.04/3.4.04/88.00363
Projekt realizaci
59. CZ.1.04/3.4.04/88.00367
Projekt realizaci
60. CZ.1.04/3.4.04/88.00371 61. CZ.1.04/3.4.04/88.00372
Projekt realizaci Projekt realizaci
62. CZ.1.04/3.4.04/88.00378
Projekt realizaci
63. CZ.1.04/3.4.04/88.00385
Projekt realizaci
64. CZ.1.04/3.4.04/88.00414
Projekt realizaci
Celkem
x
v
VOL Gender
VOLONTÉ CZECH, o.p.s.
Rovné příležitosti v pro samostatně Leisure Club výdělečné ženy v Olšanka s.r.o. Říčanech v Brandýský Ženy umí podnikat Matýsek o.s. v Podnikatelský Počítačová miniinkubátor služba s.r.o. Občanské v Podnikej 2 sdružení STUDNICE v Podnikatelský Everesta, s.r.o. inkubátor jinak Rodiče a děti v Podpora Kadaně, podnikání žen občanské sdružení x x
1
0
0
1
0
1
0
0
1
1
1
1
1
1
0
0
1
1
0
1
0
1
0
0
1
0
1
0
1
1
0
1
1
1
0
0
0
1
0
1
1
0
0
0
0
1
0
0
1
1
1
0
0
1
0
1
62
30
26
19
20
61
7
32
Tabulka č. xx: Projekty podpořené v oblasti podpory 3.4 zaměřené MIMO JINÉ na InP a v nich podpořené podpořené aktivity Registrační číslo
1. CZ.1.04/3.4.04/26.00046
2. CZ.1.04/3.4.04/26.00051 3. CZ.1.04/3.4.04/26.00091
Stav projektu
Název projektu
Podpora pracovního Výdaje uplatnění žen formou projektu inovativního certifikován rekvalifikačního y programu Výdaje projektu Rekvalifikací k certifikován novému začátku y Výdaje Návrat do zaměstnání
Žadatel - název
Odborné vzdělávání (rekvalifikac e)
Obecné vzdělávání
Bilanční a pracovní Networkin diagnostik g a
Mentorin g
Poradenstv Finanční í podpora
Doprovodná opatření
Centrum komunitní práce Ústí nad Labem
1
1
0
0
0
0
0
0
REKVAL, s.r.o.
1
1
1
0
0
1
0
0
Institut dalšího
1
1
0
0
0
0
0
1
4. CZ.1.04/3.4.04/26.00096
5. CZ.1.04/3.4.04/26.00104
6. CZ.1.04/3.4.04/26.00158
7. CZ.1.04/3.4.04/26.00166
8. CZ.1.04/3.4.04/26.00232
9. CZ.1.04/3.4.04/26.00261
10. CZ.1.04/3.4.04/26.00269
11. CZ.1.04/3.4.04/26.00297
projektu bez obav! certifikován Vzděláváním k y budování rovných příležitostí žen a mužů na trhu práce a k zvýšení jejich konkurenceschopnost i Výdaje projektu Volná novinářka, certifikován redakce a rodina y Výdaje projektu Rodina a práce certifikován y Výdaje projektu Kariéra pro ženy certifikován y Výdaje Manušňija - program projektu na podporu certifikován zaměstnávání y romských žen Výdaje projektu Úspěšná žena certifikován y Výdaje Přístav pro ženy projektu snadné proplouvání certifikován trhem práce y Výdaje projektu Úspěšně do práce! certifikován y Výdaje Tvůrčí, moderní a projektu aktivní za podpory certifikován rodiny y
vzdělávání s.r.o.
HERMÉS
1
0
0
0
0
0
0
0
Křesťanské centrum pro rodinu Heřmánek
0
1
0
0
0
0
0
1
Institut EuroSchola, o.s.
1
1
1
0
0
0
0
0
"Občanské sdružení SLOVO 21"
1
1
1
0
0
0
0
0
Agentura pro regionální rozvoj, a.s.
1
0
0
0
0
0
0
0
"Přístav dětství, o.s."
1
1
0
0
0
0
0
0
KOLPINGOVA RODINA SMEČNO
1
0
0
0
0
0
0
1
MANLOMKA s.r.o.
1
1
0
0
0
0
0
0
12. CZ.1.04/3.4.04/26.00302
13. CZ.1.04/3.4.04/26.00337
14. CZ.1.04/3.4.04/26.00353
15. CZ.1.04/3.4.04/26.00360
16. CZ.1.04/3.4.04/26.00380
17. CZ.1.04/3.4.04/26.00453
18. CZ.1.04/3.4.04/26.00479
19. CZ.1.04/3.4.04/26.00503
20. CZ.1.04/3.4.04/26.00523
21. CZ.1.04/3.4.04/54.00113
22. CZ.1.04/3.4.04/54.00228
Výdaje projektu certifikován y Výdaje projektu certifikován y Výdaje projektu certifikován y Výdaje projektu certifikován y Realizace projektu ukončena Realizace projektu ukončena Výdaje projektu certifikován y Financování projektu ukončeno
"Připraveným štěstí Rodinné přeje" - zvyšujeme své centrum kompetence na trhu Litomyšl práce
1
0
0
0
0
0
0
1
Motivací a vzděláním Vzdělávací k návratu do agentura FÉNIX, zaměstnání s.r.o.
1
1
0
0
0
0
0
1
Podpora návratu na trh práce pro ženy se tacs s.r.o. zdravotním handicapem
1
0
0
1
0
0
0
0
ROSA rodiče samoživitelé a rodiče bfz o.p.s. s dětmi
1
1
0
0
0
1
0
1
Uplatnění Prosperita, znevýhodněných osob o.p.s. na trhu práce
1
0
0
0
0
0
0
0
Maminky, čas!
CC Systems a.s.
1
1
0
0
0
1
0
0
AKROPOLIS, o.s.
1
0
0
0
0
0
0
1
Hana Quittková
0
0
0
0
0
1
0
0
PROFIMA EFFECTIVE, s.r.o.
1
1
0
0
0
0
0
0
1
0
0
0
0
1
0
1
1
0
1
0
0
1
0
0
Perspektiva aktivní rodiče
využijte
pro
Integrované centrum pro matky po mateřské dovolené Dva břehy může spojit Výdaje most - vzdělávací projektu projekt pro sladění certifikován rodinného a y profesního života
Rodinné v Rodina a práce i pro centrum Čelákovice ROUTA, o.s. Realizace Agentura pro projektu Adam a Eva regionální ukončena rozvoj, a.s. Projekt realizaci
23. CZ.1.04/3.4.04/54.00232
24. CZ.1.04/3.4.04/54.00240 25. CZ.1.04/3.4.04/54.00270
26. CZ.1.04/3.4.04/54.00281
27. CZ.1.04/3.4.04/54.00300
28. CZ.1.04/3.4.04/76.00048
29. CZ.1.04/3.4.04/76.00069
30. CZ.1.04/3.4.04/76.00079
31. CZ.1.04/3.4.04/76.00108
Komunitní a vzdělávací Kariéra i s dětmi centrum Emcéčko Projekt v Rodina základ Třebíčské realizaci kariéry centrum o. s. Realizace Vzděláváním k projektu prosazení na trhu Everesta, s.r.o. ukončena práce Výdaje projektu Milovice1 Po Právu, o.s. certifikován zaměstnanost y Most k rovnováze Projekt v Centrum mezi rodinou a realizaci Kašpar, o.s. kariérou Co-workové, poradenské a vzdělávací centrum - Občanské Projekt v komplexní podpora sdružení TOP realizaci žen v Jihomoravském CENTRUM kraji k návratu na trh PODNIKATELEK práce a rozvoji podnikání Podpora zaměstnanosti a Poradna pro samostatné výdělečné Projekt v integraci, činnosti žen z realizaci občanské tradičních sdružení muslimských komunit žijících v ČR. RPICProjekt v Soulad práce a rodiny EKONOMSERVIS realizaci Přerov s.r.o. Vytváření nástrojů na zlepšování proProjekt v rodinné politiky u "Prostor pro realizaci zaměstnavatelů v rodinu o. s." Libereckém a Jihomoravském kraji Projekt realizaci
v
1
0
1
0
0
0
0
1
1
1
0
0
0
0
0
0
1
1
1
0
0
0
0
1
1
0
0
0
0
1
0
0
1
1
1
0
0
1
0
0
1
0
0
1
0
1
0
1
1
1
0
0
0
1
1
0
1
1
1
0
0
0
0
0
1
1
0
0
0
0
0
0
Rovné příležitosti na trhu práce v Ústeckém kraji Podpora rovných příležitostí žen a mužů při jejich umístění na v pracovní trh na základě jejich podpory a průzkumu u zaměstnavatelů v Příležitosti na vesnici
32. CZ.1.04/3.4.04/76.00149
Projekt realizaci
v
33. CZ.1.04/3.4.04/76.00153
Projekt realizaci
34. CZ.1.04/3.4.04/76.00227
Projekt realizaci
35. CZ.1.04/3.4.04/76.00230
Projekt realizaci
v
36. CZ.1.04/3.4.04/76.00254
Projekt realizaci
v
37. CZ.1.04/3.4.04/76.00275
Projekt realizaci
v
38. CZ.1.04/3.4.04/76.00329
Projekt realizaci
v
39. CZ.1.04/3.4.04/88.00221
Projekt realizaci
v
40. CZ.1.04/3.4.04/88.00233
Projekt realizaci
v
41. CZ.1.04/3.4.04/88.00261
Projekt realizaci
v
42. CZ.1.04/3.4.04/88.00269
Realizace projektu ukončena
JOB ASISTENT s.r.o.
1
0
0
0
0
1
1
0
Hospodářská komora hlavního města Prahy
1
1
0
0
0
1
0
0
Obec Podbřezí
1
0
0
0
0
1
0
1
1
0
1
0
0
1
0
1
1
1
0
0
0
1
0
1
1
1
1
1
0
0
1
1
1
0
0
0
0
0
0
0
1
1
1
0
0
1
0
1
1
1
1
0
1
1
1
0
1
1
1
1
0
1
0
1
1
1
1
0
0
1
0
1
Soulad rodiny a podnikání u žen na Petra Jedličková Praze-západ CENTROM, Dáme Vám šanci občanské sdružení S dětmi do práce na LED-JAPA CZ, Kroměřížsku. s.r.o. Uchop svou příležitost: Genderová Centrum citlivost jako zdroj Kašpar, o.s. efektivity a osobního růstu Komplexní program na podporu zahájení a rozvoje samostatné IMPULS TŘEBÍČ výdělečné činnosti žen na Třebíčsku Cestou rovných Okresní příležitostí k hospodářská podnikání a práci v komora Liberec Libereckém kraji Společnými kroky k Mateřské samostatnosti na trhu centrum práce Bělásek Slaďování pracovního a rodinného života Valero s.r.o. prostřednictvím
podnikání v cest.ruchu, hotelnictví a gastronomii Agentura pro regionální rozvoj, a.s. Nové vize pro rovné Okresní příležitosti na trhu hospodářská práce komora Mladá Mladoboleslavska Boleslav Motivace, poradenství a podpora Okresní potencionálních hospodářská podnikatelek a komora Vyškov podnikajících žen Akademie Gender v pracovním i J.A.Komenskéh soukromém životě o oblast Česká Lípa Podnikáme SPOLU Sdružení pro ženy dvou generací vzdělávání aktivně na trhu práce komunit na Ústecku Spokojená rodina, MAVO s.r.o. slaďování začíná x x
43. CZ.1.04/3.4.04/88.00294
Projekt realizaci
v Aktivně šance
44. CZ.1.04/3.4.04/88.00327
Projekt realizaci
v
45. CZ.1.04/3.4.04/88.00330
Projekt realizaci
v
46. CZ.1.04/3.4.04/88.00366
Projekt realizaci
v
47. CZ.1.04/3.4.04/88.00373
Projekt realizaci
v
Projekt realizaci x
v
48. CZ.1.04/3.4.04/88.00380 Celkem
pro
rovné
1
0
0
1
1
1
0
0
1
1
0
0
0
1
0
1
1
1
1
1
0
1
0
0
1
1
0
0
0
0
1
0
1
1
0
1
0
1
1
0
1
0
1
0
0
1
0
1
46
29
16
7
2
24
6
20
Tabulka č. xx: Projekty podpořené v oblasti podpory 5a.1 zaměřené POUZE na InP a v nich podpořené podpořené aktivity Registrační číslo
Stav projektu
Projekt 1. CZ.1.04/5.1.01/77.00150 realizaci
Projekt 2. CZ.1.04/5.1.01/77.00224 realizaci
Název projektu Příprava a podpora podnikání žen v v Jihomoravském kraji s využitím zahraničních zkušeností Nové vize co-workingu v jako cesta k posílení pracovních příležitostí žen
Žadatel název
Odborné Bilanční a - Obecné vzdělávání pracovní Networking Mentoring vzdělávání (rekvalifikace) diagnostika
Porade nství
Finanční podpora
Doprovod ná opatření
Regionální hospodářská komora Brno
1
0
0
1
0
1
0
0
Centrum podpory podnikání Praha
1
0
0
0
0
1
0
0
3. CZ.1.04/5.1.01/77.00358
4. CZ.1.04/5.1.01/77.00432 Celkem
S ambasadorkami samostatnému podnikání žen
Projekt realizaci
v
Projekt realizaci x
v Inspirujme podnikání x
ženy
Soukromá střední škola k pro marketing a ekonomiku podnikání s.r.o. k ERUDICO s.r.o. x
0
0
0
0
1
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
2
0
0
1
1
3
0
0
Tabulka č. xx: Projekty podpořené v oblasti podpory 3.4 zaměřené MIMO JINÉ na InP a v nich podpořené podpořené aktivity Registrační číslo
1.
2.
3. 4.
5.
Stav Název projektu projektu
Žadatel - název
Vysoká škola CZ.1.04/5.1.01/77.000 Projekt v Fiktivní firmy finanční a správní, 15 realizaci pro 50+ o.p.s. Přenos mezinárodníc h zkušeností a CZ.1.04/5.1.01/77.001 Projekt v dobré praxe PVM Projekt s.r.o. 38 realizaci pro začínající malé a střední podnikatele v oblasti služeb CZ.1.04/5.1.01/77.003 Projekt v Zahrady u Sdružení SPLAV, 47 realizaci SPLAVu o.s. JOB after 50 - Okresní CZ.1.04/5.1.01/77.004 Projekt v DUTCH hospodářská 06 realizaci MIRACLE komora Přerov Podporou trhu práce k CZ.1.04/5.1.01/77.004 Projekt v vyšší STATUTÁRNÍ 38 realizaci atraktivitě MĚSTO DĚČÍN regionu Děčínska Celkem x x x
Odborné Obecné vzdělávání vzděláván (rekvalifikace í )
Bilanční a pracovní Networkin diagnostik g a
Mentoring
Poradenství
Finanční podpora
Doprovodná opatření
1
0
0
1
0
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
0
1
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
1
0
1
0
0
3
1
0
2
1
1
0
0
Výsledky dotazníkového šetření k E.Q 3.2
Četnost jednotlivých aktivit v podpořených projektech – dotazníkové šetření 100%
91%
90% 77%
80% 70%
63%
%
60%
53%
50%
Četnos t projektů v %
40% 30% 30%
23% 16%
20%
9%
10% 0% I.
II.
III.
IV.
V.
VII.
VII.
Jiné
Aktivita
Zdroj: dotazníkové šetření k 16. 11. 2013, celkem odpovědělo 45 respondentů (kteří mohli uvést i několik aktivit) – nositelů podpořených projektů na podporu inkluzivního podnikání v OP LZZ (přičemž projekt mohl zahrnovat i jiné aktivity než pouze podporu inkluzivního podnikání), návratnost 20,46 %.
4.2 EQ 3.4: Jaké jsou pozorovatelné dopady ukončených projektů na podporu podnikání znevýhodněných Kroky při zpracování dopadové evaluace sociálního a inkluzivního podnikání v rámci Evaluace podpory sociálního a inkluzivního podnikání v OP LZZ Úvod
Následující text popisuje jednotlivé kroky při sběru dat pro analýzu dopadů projektů OP LZZ v oblasti podpory podnikání znevýhodněných (inkluzivního podnikání – InP) a podpory sociálního podnikání (SP). Konkrétním cílem analýzy je odpovědět na výzkumnou otázku: Jaké efekty (změny) u podpořených osob byly vyvolány projekty OP LZZ? Tato výzkumná otázka byla odvozena od následujících evaluačních otázek stanovených zadavatelem (MPSV) v zadávací dokumentaci Evaluace podpory sociálního a inkluzivního podnikání:
EQ 2.1.5b: Jaké jsou pozorovatelné dopady na účastníky ukončených projektů, zejm. na cílové skupiny? EQ 3.4: Jaké jsou pozorovatelné dopady ukončených projektů na podporu podnikání znevýhodněných?
Tyto efekty budou v první řadě sledovány podílem podpořených osob, kteří jsou po 1, 6 a 12 měsících po ukončení projektů zaměstnané nebo podnikají jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ).
127
Dále budou dopady přičitatelné pouze působení projektů odhadnuty srovnáním skupiny podpořených osob se skupinou osob, která nebyla podpořena, a to s téměř shodnými charakteristikami (simuluje se tím situace podpořených osob, pokud by podporu v projektech neobdržely). Toho, aby ve srovnávací skupině byly pouze osoby nepodpořené zkoumanými intervencemi, bude dosaženo při sestavování datového souboru. Vzhledem k nutné anonymizaci dat bude toto zajištěno správcem dat tak, že do kontrolní skupiny vybere náhodně osoby, které zkoumanou podporu neměly. Pro zpracování této analýzy je nutné zpracování velkého množství dat. Evaluační tým předpokládá poskytnutí anonymizovaných mikrodat výzkumnému týmu (jako tomu bylo například v případě Kulhavý a Sirovátka (2008) či Hora a Sirovátka (2012)53, kdy anonymizovaná mikrodata byla poskytnuta z IS ÚP ČR (Agenda zaměstnanost). Další postup sběru dat je popisován pro obě evaluační otázky společně. Pro jednotlivé evaluační otázky bude provedena analýza samostatně se samostatnými skupinami podpořených a nepodpořených osob, a to s ohledem na to, že se jedná o odlišný typ intervencí (u SP integrace na trh práce prostřednictvím zaměstnávání v sociálních podnicích, u InP integrace na trh práce prostřednictvím podpory zahájení SVČ). Detailněji je zvolený postup a obsah souborů popsán dále v textu. Postup sběru a zpracování dat ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení Následující text popisuje jednotlivé kroky při sběru a zpracování dat pro analýzu pomocí mikrodat od České správy sociálního zabezpečení (dále ČSSZ). Postup zpracování dat byl rozdělen do dvou etap podle dvou analyzovaných skupin, neboť každá z nich vyžaduje poněkud odlišné postupy:
Skupina podpořených osob Kontrolní skupiny
Jednotlivé odrážky představují jednotlivé kroky postupu. Skupina podpořených osob 9.
Evaluační tým identifikuje projekty (včetně jejich začátku i konce), ve kterých bylo pracováno s cílovou skupinou znevýhodněných osob v oblasti sociálního a inkluzivního podnikání, a údaje o jednotlivých podpořených osobách. Výstupem je seznam registračních čísel projektů, které se zabývají/ly sociálním a inkluzivním podnikáním. Z těchto projektů evaluační tým zjistí konkrétní osoby z cílové skupiny, které byly podpořeny. Informace musí obsahovat jméno a příjmení podpořené osoby, datum narození ve tvaru DD.MM.RRRR a pohlaví podpořené osoby. Tato data jsou shromážděna dotazem u příjemců podpory (ve spolupráci s řídicími orgány a zprostředkujícími subjekty OP LZZ a IOP.
10. Evaluační tým doplní ke každé podpořené osobě následující údaje: věkovou kategorii dané osoby odvozenou z data narození54, pohlaví, datum zahájení a ukončení podpory55 a průměrnou výši podpory (ta bude zaokrouhlena tak, aby nebyla možná zpětná identifikace dané osoby).
Kulhavý Václav, Sirovátka Tomáš, Hodnocení efektivity programů APZ a doprovodných nástrojů a projektů politiky zaměstnanosti v roce 2007, VÚPS, 2008 Hora, Ondřej; Sirovátka, Tomáš, Srovnání efektů aktivní politiky zaměstnanosti v České republice v období růstu (2007) a během první fáze krize (2009), VÚPSV, 2012 54 Věk bude u podpořených osob uváděn intervalově tak, aby nebylo možné jednotlivé osoby po anonymizaci dat ze strany ČSSZ zpětně identifikovat. 55 Tato proměnná bude uvedena ve tvaru MM/RRRR. Vzhledem k tomu, že v rámci projektů bylo podpořeno vždy více osob, nemělo by být možné jednotlivé osoby po anonymizaci dat ze strany ČSSZ zpětně identifikovat. 53
128
Data pro předání na ČSSZ budou mít strukturu, jak je uvedeno v následující tabulce č. 1 (detailnější popis a definice proměnných následuje v tabulce „Definice proměnných“).
Tabulka č. 1: Podoba dat dodaných ČSSZ výzkumným týmem Datum narození
Pohlaví
Věková kateg.
Zahájení podpory
Ukončení podpory
Průměrná výše podpory
29.02.196356
muž
50–65
10.2010
05.2011
100000
Jméno Příjemní Josef
Novák
POZN.: V současné době evaluační tým již data o podpořených osobách shromáždil a je možné je bezprostředně ČSSZ předat. 11. ČSSZ ke každé podpořené osobě doplní do tabulek57 následující údaje:
bydliště (první tři čísla poštovního směrovacího čísla); údaje o tom, kdy byla daná osoba zaměstnána od 1. 1. 2009 do současnosti (vždy po intervalech od do ve tvaru MM/RRRR). Ve většině případů bude intervalů asi více (při přerušení zaměstnání), tzn. že by v tabulce asi měly přibýt nové sloupce (zaměstnanost 2, 3,… a OSVČ 2, 3…) údaje o tom, kdy byla daná osoba OSVČ od 1. 1. 2009 do současnosti (vždy po intervalech od do ve tvaru MM/RRRR).
Vygenerovaná data budou následně ze strany ČSSZ anonymizována (tj. budou vymazány proměnné Jméno, Příjmení, Datum narození).
Tabulka č. 2: Podoba dat dodaných ČSSZ pro podpořené osoby Věková kateg.
Pohlaví
Zahájení podpory
Ukončení podpory
Průměrná výše podpory
Bydliště
Zaměstnání
OSVČ
50–65
muž
10.2010
05.2011
100000
430
01/2009– 05/2010
07/2011– 12/2013
Zvolený příklad ukazuje, že jde o muže z okresu Chomutov, který byl ještě v květnu 2010 zaměstnaný, ale pak někdy v průběhu doby zaměstnání opustil, nebo ztratil. Následně mu byla poskytnuta podpora z v rámci projektu financovaného z OP LZZ, po které se daný muž stal OSVČ. V případě, že nebude možné podle jména, příjmení a data narození identifikovat v systému ČSSZ jednu konkrétní osobu (buď bude více osob se stejným jménem a příjmením narozených ve stejném dni, či naopak bude chyba v datech a daná osoba vůbec neexistuje), bude tato z osoba šetření vyřazena. 12. Evaluační tým následně poskytnutá data upraví do podoby, kdy bude údaj o zaměstnanosti (OSVČ) pro každou osobu uveden po jednotlivých měsících. Následuje upravená tabulka pro zaměstnání (obdobně by vypadala i tabulka pro OSVČ). Tabulka č. 3: Způsob úpravy dat ČSSZ výzkumným týmem
56
Zvolili jsme zde schválně datum, které neexistovalo, abychom náhodou nedefinovali jako příklad skutečnou osobu. 57 1 tabulka pro SP a 1 tabulka pro InP
129
... ...
Zaměstnání
Zaměstnání
Zaměstnání
Zaměstnání
Zaměstnání
Zaměstnání
03/2010
04/2010
05/2010
06/2010
07/2010
08/2010
ANO
ANO
ANO
NE
NE
NE
... ...
Kontrolní skupina nepodpořených osob 13. Na základě obdržených dat o podpořených osobách zpracuje výzkumný tým základní charakteristiky souboru podpořených osob. Na základě těchto základních charakteristik doplní evaluační tým pro ČSSZ informaci, jaké celkové charakteristiky by měl mít náhodný výběr pro kontrolní skupinu. Zejména jde o jejich věkovou strukturu a územní příslušnost (mohou být vyřazeny některé regiony, zcela jistě například osoby bydlící v Praze, a věkové kategorie, které se mezi podpořenými osobami nevyskytují, případně také další charakteristiky. Dokument obsahující základní omezení pro výběr kontrolní skupiny bude předán ČSSZ pro vygenerování soboru nepodpořených osob. 14. ČSSZ na základě omezujících podmínek vygeneruje soubor cca 20 000 náhodně vybraných osob. To by mělo stačit pro metodu párování a zajištění dostatečného množství případů z kontrolní skupiny. Dopředu nejsme schopni odhadnout, jak kvalitní bude použití metody PSM. Obecně ale platí, že čím více případů budeme mít k dispozici, tím dosáhneme kvalitnějšího statistického párování. 15. Pro každou z takto vybraných osob budou ČSSZ uvedeny obdobné ukazatele jako u podpořených osob, tedy následující údaje: jméno a příjmení, datum narození, zaměstnání, OSVČ (sloupců Zaměstnání a OSVČ bude pravděpodobně být více podle toho, jak často daná osoba přerušovala své zaměstnání) a bydliště (první tři číslice PSČ). Dále budou muset být ze strany ČSSZ navíc doplněny proměnné věk58 a pohlaví – viz tabulka č. 4.
Tabulka č. 4: Podoba dat dodaných ČSSZ pro kontrolní skupinu osob Jméno
Příjemní
Datum narození
Rok narození
Pohlaví
Bydliště
Zaměstnání
OSVČ
Josef
Novák
29.02.1963
1963
muž
430
01/2009– 05/2010
07/2011– 12/2013
16. ČSSZ kontrolu toho, zda se v náhodně vybrané kontrolní skupině nevyskytují jedinci ze skupiny podpořených osob. Vyskytují-li se v souboru takové případy, je třeba je odstranit. 17. ČSSZ anonymizuje data (odmazání jména, příjemní a data narození) 18. ČSSZ tabulku s anonymizovanými daty o nepodpořených osobách (kontrolní skupině) předá MPSV / evaluačnímu týmu
58
Vzhledem k tomu, že výběr osob pro kontrolní skupinu bude náhodný a plně v režii ČSSZ, není třeba uvádět věk v intervalu, neboť zpětná identifikace v tomto případě nemůže nastat.
130
Tabulka č. 5: Definice proměnných, které budou využity pro párování skupin a výpočet odhadů dopadu PROMĚNNÁ VYMEZENÍ PROMĚNNÉ ZDROJ Manažeři realizovaných projektů/Monit 7+, po anonymizaci bude vymazáno ze Jméno souboru. Pro kontrolní skupinu doplní ČSSZ (a při anonymizaci smaže) Manažeři realizovaných projektů/Monit 7+, po anonymizaci bude vymazáno ze Příjmení souboru. Pro kontrolní skupinu doplní ČSSZ (a při anonymizaci smaže). Manažeři realizovaných projektů/Monit 7+; po proměnná dle data narození ve formátu anonymizaci bude vymazáno ze Datum narození DD.MM.RRRR souboru. Pro kontrolní skupinu doplní ČSSZ (a při anonymizaci smaže). Rok narození Proměnná dle data narození ve formátu RRRR ČSSZ u kontrolní skupiny Manažeři realizovaných Pohlaví proměnná nabývá hodnot muž / žena. projektů/ Monit 7+/ČSSZ u kontrolní skupiny Manažeři realizovaných Proměnná udává věkovou kategorii pro danou projektů/Monit7+ u Věková kategorie osobu (např.: 50-65 let) podpořených osob. ČSSZ u kontrolní skupiny proměnná dle data zahájení ve formátu Zahájení podpory MM.RRRR Monit7+ Ukončení podpory Bydliště
Zaměstnání
OSVČ
proměnná dle data ukončení projektu ve Monit7+ formátu MM.RRRR proměnná udává kde, daná osoby bydlí, jedná se o první tři číslice poštovního směrovacího ČSSZ čísla Informace o tom, zda a kdy (od do) byla daná osoba zaměstnaná. Informaci potřebujeme od ČSSZ 1. 1. 2009 do současnosti. Informace o tom, zda a kdy (od do) byla daná osoba OSVČ. Informaci potřebujeme od 1. 1. ČSSZ 2009 do současnosti.
EQ 3.6: Jaká je (předpokládaná) udržitelnost aktivit projektů OPLZZ po ukončení financování z OPLZZ?
Výsledky dotazníkového šetření (dotazník č. 32) k 2. 12. 2013 Otázka: 19. Probíhají aktivity projektu i po skončení podpory? Celkem odpovědelo lidí: 59 12% 7 Ano, ve stejném rozsahu 54% 32 Ano, ale v menším rozsahu 34% 20 Neprobíhají
Otázka: 20. Pokud aktivity probíhají v menším nebo žádném rozsahu, co je důvodem? Celkem odpovědelo lidí: 46 72% 33 Nedostatek finančních prostředků na realizaci aktivit 7% 3 Nízký zájem cílové skupiny 7% 3 Nedostatek kvalifikovaných pracovníků pro realizaci těchto aktivit 15% 7 Jiný důvod, napište prosím, jaký:
Otázka: 21. Pokud aktivity probíhají, z jakých zdrojů je jejich realizace financována? Celkem odpovědelo lidí: 38 24% 9 Z veřejných zdrojů (další veřejná podpora či dotace) 34% 13 Z vlastních zdrojů realizátora, 32% 12 Z výnosů od klientů, kteří si např. platí kursovné, příp. poradenskou činnost atd. 11% 4 Jinak, napište prosím, jak:
132
5. SOUHRN POZNATKŮ DLE JEDNOTLIVÝCH DOKUMENTŮ – DESK-RESEARCH
5.1 Relevantní dokumenty k tématice SP a InP 3.1.1 Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007 - 2013, MPSV, revize č. 3, 2013 Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) je jedním z operačních programů financovaných v období 2007-2013 z Evropského sociálního fondu (ESF). Program je zaměřen na trh práce a jeho globálním cílem je „Zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost lidí v ČR na úroveň průměru 15 nejlepších zemí EU“. OP LZZ je zaměřený na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím aktivní politiky na trhu práce, profesního vzdělávání, dále na začleňování sociálně vyloučených obyvatel zpět do společnosti, zvyšování kvality veřejné správy a mezinárodní spolupráci v uvedených oblastech. Detailní informace o OP LZZ a podpořených projektech jsou k dispozici na www.esfcr.cz . V OP LZZ poskytována podpora na zahájení a rozvoj sociálního podnikání (vč. zahájení podnikání OSVČ ze znevýhodněných osob) v prioritní ose 3 Sociální integrace a rovné příležitosti, v oblasti podpory 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb v rámci globálního grantu Sociální ekonomika (výzva č. 30). Nepřímá podpora sociálního podnikání je rovněž v oblastech podpory OP LZZ 2.1, 3.2, 3.3, 3.4 a 5.1 (služby a aktivity přispívající k rozvoji sociální podnikání). Rovněž jsou důležité projekty OP LZZ na podporu zahájení či rozvoje podnikání OSVČ se zaměřením na znevýhodněné na trhu práce včetně vyhodnocení jejich dopadů Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: Široce zaměřený strategický dokument pokrývající všechny typy cílových skupin. Do roku 2005 klesal počet zaměstnaných osob se středním vzděláním bez maturity a se základním vzděláním. Tyto změny zaměstnanosti však lze považovat spíše za důsledek změn vzdělanostní struktury obyvatelstva v souvislosti s demografickými změnami než změn souvisejících s vývojem na trhu práce (vyšší vzdělání je charakteristické spíše pro mladší věkové kategorie, ve starších věkových kategoriích odcházejících z trhu práce je vyšší podíl osob se základním vzděláním; pokud setrvávají mezi zaměstnanými i po dovršení věkové hranice pro odchod do důchodu, jde především o osoby s vyšším vzděláním). Nejvíce ohrožené jsou skupiny osob, u kterých dochází ke kumulaci různých znevýhodnění, jako např. mladiství s nízkou úrovní kvalifikace nebo osoby se zdravotním postižením. Navíc současná relace pracovních příjmů a sociálních příjmů (sociálních dávek), v případě kategorie lidí s nízkou kvalifikací (a tudíž s potenciálně nižším pracovním příjmem), nemotivuje tyto osoby k práci. Tento fakt se ještě stupňuje v případě, že by uchazeč za prací dojížděl (geografická dimenze problému). Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR Podpora v celé ČR vyjma Hl. m. Prahy. V míře zaměstnanosti se projevují velké regionální rozdíly, které jsou dány především počtem a strukturou pracovních příležitostí v jednotlivých krajích. Nezaměstnanost v ČR má především strukturální charakter. V některých regionech je dlouhodobě nedostatek určité profese, v jiných naopak existuje přebytek. Nedostatečná mobilita a flexibilita pracovní síly brání sladění nabídky a poptávky po pracovních silách a z tohoto důvodu růst ekonomiky zatím výrazně nepřispívá ke zlepšení situace na trhu práce v postižených regionech. Bude proto třeba klást důraz na podporu celoživotního vzdělávání, řešení problémů trhu s byty a dopravní dostupnosti, aby se nebránilo mobilitě pracovních sil. Mezi základní problémy regionální nezaměstnanosti patří: 133
nízká mobilita pracovních sil, kvalifikace uchazečů o zaměstnání (dlouhodobě nezaměstnaných) neodpovídá požadavkům trhu práce, vysoký podíl uchazečů o zaměstnání s nižším vzděláním, kvalifikační struktura nabídky pracovních míst neodpovídá poptávce po vytvářených pracovních místech.
Popis příčin problému: Hlavní příčiny nezaměstnanosti mladých na trhu práce jsou: nedostatečné praktické znalosti, zkušenosti a pracovní návyky absolventů, nízká kvalifikace, nedostatečné jazykové znalosti, neochota vykonávat určité zaměstnání, absence dostatečné počítačové gramotnosti nesoulad mezi kvalifikací absolventů a požadavky na kvalifikaci pracovních sil na trhu práce. Příčiny problémů skupiny 50+ jsou následující: neadekvátní vzdělání ve vztahu k měnícím se podmínkám trhu práce, neochota zaměstnavatelů ke zaměstnávání starších osob, zdravotní stav, chybějící pracovní dovednost na konkrétní pracovní místo, malá flexibilita k požadavkům trhu práce. Příčiny marginálního postavení Romů na pracovním trhu lze spatřovat především v nízké a nedostačující kvalifikaci, v koncentraci Romů v průmyslových městech, kde se v minulosti využívalo nízkokvalifikované síly pro manuální práce a v diskriminaci Romů na trhu práce. Dlouhodobě nezaměstnané osoby - V důsledku dlouhodobé ztráty kontaktů se zaměstnáním dlouhodobě nezaměstnaní ztrácejí pracovní návyky na trhu práce, z tohoto důvodu nejsou konkurenceschopní a jejich šance na zaměstnání klesají. Hlavní příčinou dlouhodobé nezaměstnanosti je nízké vzdělání nebo kumulace dalších problémů (zdravotní postižení, vyšší věk atd.). Z regionálního hlediska je tento jev dominantní v regionech s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti. Problém se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením přetrvává i přes opatření přijímaná na podporu jejich zaměstnávání. Popis důsledků problému: Důsledkem je špatné postavení výše uvedených znevýhodněných osob na trhu práce v ČR. Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Viz intervenční logiky a popis aktivit jednotlivých oblastí podpor. Blíže je řešeno v evaluačním úkolu 2 a 3 této evaluace.
134
3.1.2 Strategická evaluace ESF s důrazem na OP LZZ DHV, NVF (2012): Strategická evaluace ESF s důrazem na OP LZZ, Závěrečná zpráva, březen 2012 Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Tato evaluace je široce zaměřená na obecné potřeby ESF se zvláštním důrazem na aktivity OPLZZ. V první části této evaluace byla zpracována socioekonomická analýza v oblasti trhu práce a v oblasti boje s chudobou a predikce potřeb a problémů v těchto oblastech. Zpracované části jsou tak vhodné jako relevantní zdroje pro COPIE D. T., Secondary data analysis. Analytická část zahrnuje posouzení širších souvislostí, ve kterých se opatření ESF v ČR realizují. Tedy kromě přímých dopadů intervence státní politiky zaměstnanosti a v boji s chudobou a realizovaných ESF projektů byl posouzen celkový socioekonomický vývoj ČR, jeho souvislosti s vývojem okolního světa, hlavně EU a výhled vývoje problémových oblastí do předpokládaného termínu působení intervencí ESF z následujícího programového období – do roku 2020. V druhé části evaluace byla zpracována tzv. metaevaluace, tedy zhodnocení a využití výstupů dosud zpracovaných evaluací zaměřených na nejrůznější aspekty realizace programů financovaných na území ČR z prostředků Evropského sociálního fondu. V třetí, poslední části evaluace byl zpracován vlastní návrh vhodného zaměření podpory pro financování z ESF v období 2014+ a byla provedena jejich prioritizace dle významnosti jejich vlivu na vývoj zaměstnanosti a boje s chudobou v ČR. V rámci provedené analýzy bylo identifikováno celkem 10 oblastí podpory, které byly identifikovány v úzké souvislosti s hlavními problémy identifikovanými v průběhu první a druhé části realizace evaluace. Jednou z těchto oblastí podpory je právě „Rozvoj sociální ekonomiky“. (DHV, NVF, str. 30, 31) Rovněž v tomto dokumentu byly zformulovány budoucí problémy v oblasti zaměstnanosti. K tématu SP a InP se týká nejvíce: Snižující se míra zaměstnanosti – vysoká a perspektivní zaměstnanost je v zemích bez výrazného přírodního bohatství jediným zdrojem ekonomické prosperity. Budoucí ekonomickou prosperitu lze dosáhnout prostřednictvím zvyšování zaměstnanosti v oborech činností s vysokou přidanou hodnotou. Stanovení indikátoru 75 % úrovně zaměstnanosti osob ve věku 20 – 64 let ve strategii Evropa 2020 směřuje k tomu, aby členské státy EU lépe využívaly potenciálu své stárnoucí populace. ČR se v současné době pohybuje mírně nad evropským průměrem míry zaměstnanosti, nedosahuje však hodnot jako vyspělé, hlavně severské, evropské země. Vzhledem k tomu, že od konce 90. let má v ČR tento indikátor spíše klesající tendenci, problém s jeho naplněním se jeví jako reálný. Protisměrným vlivem sice bude působit postupné zvyšování věku odchodu do důchodu, přestože v tomto období ještě nedosáhne hranice 65 let. Stimulaci sklonu k zaměstnanosti bude nutné podpořit nejen u uchazečů o zaměstnání spokojujících se se životem na sociálních dávkách, ale také u osob v předčasném důchodu a u ekonomicky neaktivních osob v produktivním věku. Prohlubující se rozdíly v zaměstnanosti v regionech – míra zaměstnanosti je rozdílná nejen v jednotlivých regionech – krajích, ale i uvnitř krajů. Míra zaměstnanosti ovlivňuje koupěschopnou poptávku a tím i ekonomický a sociální rozvoj regionu. Pokud v budoucnu nebudou zacílena opatření do podpory zaměstnanosti nejvíce ohrožených regionů, problém ekonomického zaostávání a možných lokálních sociálních nepokojů v regionech s vysokou nezaměstnaností poroste. Nevhodná sektorová struktura zaměstnanosti – přestože se v ČR postupně mění struktura zaměstnanosti z hlediska sektorů ve prospěch terciárního sektoru, česká ekonomika je dosud charakterizována významným podílem sekundárního sektoru a v něm zpracovatelským průmyslem a stavebnictvím. Vyspělé evropské země naopak postupně zvyšují zaměstnanost v sektoru služeb, což bude trendem v následujícím období i v ČR, přestože se předpokládá, že průmyslová výroba bude v ČR i nadále hrát klíčovou roli. Rizikem této změny je nevhodná 135
kvalifikační struktura osob, které postupně budou ztrácet práci v sekundárním sektoru a jen obtížně se se stávající kvalifikací zaměstnají v sektoru služeb. Setrvalý stav v nízké úrovni zapojení flexibilních forem práce, vyřazující z trhu práce osoby, které mají osobní překážky pro zapojení do pracovního procesu na plný úvazek s pevně stanovenou pracovní dobou a pracovištěm (zdravotní stav, péče o dítě či jinou závislou osobu, výkonnost související s věkem, další osobní důvody). Rovněž tak určité skupiny ekonomicky neaktivních osob projeví více vůle se zaměstnat, pokud jim budou nabídnuty jiné formy zaměstnávání než na plný úvazek s pevně stanovenou pracovní dobou a místem výkonu práce. Pokud nebudou přijata opatření, motivující zaměstnavatele k širšímu rozsahu vytváření flexibilních pracovních smluv a organizace práce, nebude možné tyto osoby do zaměstnanosti začlenit.
Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: V oblasti trhu práce z provedených analýz vyplynulo, že klíčovým problémem trhu práce je stále nesoulad poptávky a nabídky práce, tedy disparita mezi počtem a strukturou uchazečů o zaměstnání a počtem a strukturou volných pracovních míst. Tento nesoulad byl rozdělen na (DHV, NVF, str. 39 – 47) – celkový, regionální, strukturální a kvalifikační nesoulad. Dále z provedených analýz vyplynulo, že mezi základní potřeby, rizika a příležitosti, které pravděpodobně budou ovlivňovat trh práce do roku 2020, patří zejména nedostatek celkového počtu volných míst, strukturální nesoulad mezi nabízenými volnými místy a poptávkou po práci, nízká míra zaměstnanosti, nevhodná sektorová struktura zaměstnanosti, nízká úroveň zapojení flexibilních forem zaměstnávání, vysoká míra nezaměstnanosti v ČR – hlavně vysoký podíl dlouhodobé nezaměstnanosti skupin ohrožených na trhu práce, prohlubující se rozdíly v zaměstnanosti a nezaměstnanosti v regionech, rozdíly ve vzdělanostní úrovni zaměstnaných v regionech, kvalita budoucích lidských zdrojů, úroveň dalšího profesního vzdělávání, zapojení zahraničních zaměstnanců do chodu české ekonomiky, nelegální zaměstnávání a s tím spojené daňové úniky, rozvoj efektivních, vysoce výkonných a kvalitních služeb zaměstnanosti, automatizace rutinní práce služeb zaměstnanosti a posílení spolupráce se zaměstnavateli. Na základě vymezení rizikových faktorů byly v dokumentu identifikovány nejvíce ohrožené skupiny na trhu práce (DHV, NVF, str. 39 – 41): Osoby zdravotně postižené Ženy – matky, pečující o nezletilé děti Nízkokvalifikovaní uchazeči Osoby starší 50 let Sociálně vyloučení Romové Absolventi bez praxe Dlouhodobě nezaměstnaní (DHV, NVF, str. 16) - Významný rozdíl je možno sledovat v zaměstnanosti mužů a žen, který je hlavně způsoben dlouhodobou péčí o děti a nižší hranicí věku odchodu do důchodu u žen. Míra zaměstnanosti mužů se pohybuje kolem 74 %, zatímco míra zaměstnanosti žen činí pouze 57 % a negativně ovlivňuje celkovou míru zaměstnanosti. Zatímco míra zaměstnanosti mužů je nad průměrem EU (70,7 %), míra zaměstnanosti žen je pod průměrem EU 58,6 %. Při hodnocení míry zaměstnanosti žen je však třeba brát v patrnost další fenomén, a to extrémně nízkou míru částečné zaměstnanosti žen v ČR – viz dále flexibilní formy práce. (DHV, NVF, str. 33) - Nejvíce ohrožena nezaměstnaností je věková skupina 50+, což se hlavně projevuje u skupiny 50 – 54 let, jejíž podíl činí mezi 12 – 15 % na celkové nezaměstnanosti. V roce 2010 zároveň vzrostl podíl věkové skupiny 55 – 59, a to i s ohledem na prodlužování věku nároku na 136
odchod do důchodu a tím snížení počtu osob, které mohou v této věkové skupině žádat o předčasný důchod, čímž mnozí řešili problém nezaměstnanosti. (DHV, NVF, str. 33, 34) - Struktura uchazečů o zaměstnání se rovněž liší dle stupně dosaženého vzdělání. Největší podíl mezi uchazeči stabilně tvoří vyučení bez maturity (více než 40 %), přestože trh práce trpí nedostatkem řemeslných profesí. To je způsobeno nevhodnou strukturou vzdělání uvnitř této skupiny a nízkou adaptabilitou těchto uchazečů. Jejich vysoký podíl je rovněž dán historicky, protože ve věkových skupinách starších 40-45 let byl podíl vyučených na celkové populaci 60 %. Velmi obtížně umístitelní jsou rovněž uchazeči bez vzdělání či jen se základním vzděláním, jejich podíl v populaci je však nižší než vyučených. Přesto šance na získání zaměstnání jsou u nich srovnatelně nízké jako u vyučených. Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob mezi uchazeči není příliš vysoký, přesto však vzhledem ke společenským nákladům na jejich vzdělání je třeba se touto skupinou zabývat. Největší podíl nezaměstnaných vysokoškoláků je ve skupině absolventů, kteří obzvláště v době ekonomického poklesu obtížně nacházejí uplatnění bez praxe. Mezi uchazeči o zaměstnání je pak nejvyšší podíl absolventů ekonomických oborů, pedagogiky a sociální péče. Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR (DHV, NVF, str. 17) - Mezi jednotlivými regiony České republiky však existují rozdíly v míře zaměstnanosti, která je ovlivněna hlavně počtem pracovních příležitostí, dále také tradicí (moravské kraje vykazují obecně nižší míru zaměstnanosti). V období 2006 – 2010 bylo krajem s nejvyšší mírou zaměstnanosti hl. m. Praha – více než 71 %, kraje s nejnižší mírou zaměstnanosti byly kraj Ústecký (okolo 60,5 %) a Moravskoslezský (okolo 61,5 %). Kraje s nejnižší mírou zaměstnanosti jsou zároveň těmi s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. (DHV, NVF, str. 18) - Zaměstnanost dle sektorů národního hospodářství se velmi liší dle jednotlivých regionů, zatímco venkovské regiony mají vyšší podíl zaměstnanosti v primárním a sekundárním sektoru, regiony s vyšší koncentrací velkých měst mají vyšší podíl v sektoru služeb. Naprosto výjimečné postavení zaujímá Praha, kde v roce 2010 zaznamenal terciární sektor podíl ve výši 80 %, což je srovnatelný podíl s ostatními vyspělými evropskými metropolemi. (DHV, NVF, str. 19) - Vzdělanostní úroveň je rozdílná dle jednotlivých regionů ČR, kdy nejvyšší vzdělanostní úroveň je v Praze a nejnižší v Karlovarském a Ústeckém kraji. Popis příčin problému: (DHV, NVF, str. 16) - Zajímavým zjištěním z hlediska rozdílů v zaměstnanosti mezi muži a ženami je fakt, zda lidé mají či nemají děti. Z údajů Eurostat vyplývá, že zaměstnanost ve věkové skupině 25 – 49 let je u žen s dětmi výrazně nižší než u bezdětných žen (v EU-27 je to - 11,3 %, v ČR dokonce - 16,5 %), zatímco u mužů v této věkové skupině je situace opačná (zaměstnanost mužů s dětmi je v EU-27 o 7,7 % vyšší než mužů bezdětných, v ČR pak je zaměstnanost mužů s dětmi o 5,9 % vyšší než bezdětných). Detailní relevantní rozbor příčin a důsledků problémů a jejich důsledků byl sestaven do struktury několika „stromů problémů“, z nichž 3 jsou relevantní pro analýzu SP a InP, tj. strom problémů pro: - nízkou zaměstnanost – str. 29, - nezaměstnanost a dlouhodobou nezaměstnanost – str. 42 - nesoulad počtu a struktury volných pracovních míst – str. 49 Popis důsledků problému: Viz předchozí bod a stromy problémů. Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): V rámci metaevaluace bylo konstatováno v závěrech, že chybějí následující intervence: 137
systematický boj proti diskriminaci na trhu práce – uvedenou oblast lze účinně zasáhnout, problémem je nedostatečná informovanost, předsudky a diskriminace na straně zaměstnavatelů zaměstnávat určité skupiny uchazečů, kteří jsou z nějakého důvodu znevýhodněni na trhu práce; podpora alternativních (flexibilních) forem zaměstnání - nutnost věnovat větší pozornost navrhování šíření inovativních a moderních forem organizace práce; na českém trhu práce i nadále přetrvává řada významných bariér, mezi něž patří i nízká podpora alternativních forem zaměstnání (např. částečné nebo jinak upravené úvazky).
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení
Časový rámec řešení
Ideální stav (cíl)
Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení Časový rámec řešení
Zvýšit počet nově vytvořených udržitelných pracovních míst Str. 249 - I. PODPORA TVORBY UDRŽITELNÝCH PRACOVNÍCH MÍST Mj. se také uvádí „Podpora sociální ekonomiky a sociálních podniků“ I/1 Podpora podnikání v regionech ČR, zejména v těch s vysokou nezaměstnaností o Podpora zakládání a rozvoje nových podniků a SVČ; o Podpora zvyšování počtu pracovních míst v existujících podnicích; o Podpora rozvoje podnikatelských činností OSVČ. Pro výše uvedenou aktivitu budou využity následující nástroje: o Rozvoj poskytovatelů poradenských služeb pro začínající podnikatele; o Osvěta a poradenství v oblasti zahájení vlastní podnikatelské činnosti formou systematického vzdělávání v oblastech klíčových pro podnikání (vč. např. tzv. job klubů); o Podpora zakládání nových podniků a zahajování činnosti OSVČ prostřednictvím poradenství v procesu zakládání a rozjezdu podnikatelské činnosti; o Poradenství pro vytváření nových pracovních míst. I/2 Tvorba pracovních míst pro příslušníky ohrožených skupin na trhu práce včetně chráněných pracovních míst a míst v sociálních podnicích. o Doprovodná opatření včetně finanční podpory; o Osvěta zaměřená na zvyšování povědomí o možnostech podpory při zvyšování počtu chráněných pracovních míst a v sociálních podnicích. Návrh pro příští OP 2014-2020
Snížit míru dlouhodobé nezaměstnanosti s důrazem na znevýhodněné osoby na trhu práce. Str. 279 - III. PODPORA BOJE S DLOUHODOBOU NEZAMĚSTNANOSTÍ III/1 Specifická podpora dlouhodobě nezaměstnaných s důrazem na rozdíly mezi vzdělanostními skupinami, věkovou a genderovou diferenciaci jednotlivých skupin a zvýšení jejich motivace k návratu na trh práce. III/3 Vytváření společensky účelných pracovních míst pro osoby, které nejsou schopny vstoupit na trh práce přímo Náklady na účast při rekvalifikacích Náklady na vytvoření 1 společensky účelného pracovního místa Návrh pro příští OP 2014-2020
138
Ideální stav (cíl)
Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení Časový rámec řešení
Ideální stav (cíl)
Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení
Časový rámec řešení
Zaměstnat co největší počet ekonomicky neaktivních a nezaměstnaných osob a dosáhnout míry zaměstnanosti 75% ve věkové skupině 20 – 65 let. Str. 294 - IV. PODPORA ZVYŠOVÁNÍ ZAMĚSTNANOSTI IV/1 Aktivizace ekonomicky neaktivních obyvatel (zejména osob v předčasném důchodu a osob pečujících o závislého člena rodiny, včetně nezletilých dětí, studující, obzvláště v posledních ročnících odborného studia). Náklady na umístění 1 uchazeče (poradenství, jednání se zaměstnavateli atd.) za předpokladu udržení zaměstnání po dobu min. X měsíců Návrh pro příští OP 2014-2020
Zvýšení počtu a kapacity sociálních podniků jakožto jednoho z nástrojů integrace znevýhodněných obyvatel na trhu práce. Metaevaluace doporučuje zaměřit intervence na osoby s kumulovanými problémy (handicapy) a na systematický boj proti diskriminaci na trhu práce. Str. 321 - VII. ROZVOJ SOCIÁLNÍ EKONOMIKY Zdůvodnění: Sociální ekonomika tvoří zásadní část ekonomiky každé vyspělé společnosti. Zároveň sociální podniky představují příležitost pro uplatnění hůře uplatnitelných osob na trhu práce. V ČR je tento sektor stále nedostatečně rozvinutý a chybí podpora profesionálních poradenských firem. Metaevaluace potvrzuje důležitost zaměření intervencí na sociální inkluzi, systematický boj proti diskriminaci na trhu práce. VII/1 Rozvoj systému podpory sociálního podnikání v oblasti odstraňování legislativních bariér, zavádění motivačních mechanismů pro rozvoj sociální ekonomiky. VII/2 Založení a rozjezd sociálních podniků spojené s poradenstvím. Rozvoj již fungujících sociálních podniků spojený s poradenstvím. VII/3 Podpora organizací, které budou sociálním podnikům poskytovat profesionální poradenské, konzultační a vzdělávací služby v souladu s jejich potřebami. V rámci této oblasti podpory se navrhuje využívat specificky zaměřené projekty jako hlavní vhodný způsob implementace. Pro podporu rozvoje systému se navrhuje využívat systémové projekty. Sociální ekonomika je nástroj, který řeší některé potřeby ve vzdělávání, pracovním uplatnění a společenském začlenění znevýhodněných skupin obyvatel. Hlavním účelem je pomoci těmto skupinám obyvatel vytvářením pracovních příležitostí, tvorbou podmínek pro odbyt jejich výrobků a služeb anebo jejich přípravou na samostatné uplatnění na trhu práce. Cílem systémového projektu je posoudit, navrhnout a zavést legislativní, fiskální a organizační změny, které podmiňují další rozvoj sociálního podnikání v ČR. Návrh pro příští OP 2014-2020
Pozn. (str. 324): „Nedílnou součástí jsou evaluace dopadu intervence na projektové úrovni. Evaluace na projektové úrovni jsou klíčové pro evaluaci dopadu – příspěvky jednotlivých sociálních podniků k 139
cíli integrace sociálně znevýhodněných obyvatel se totiž mohou významně odlišovat, a to jak kvantitativně, tak i kvalitativně. Přesto by ovšem mělo docházet k evaluaci dopadu oblasti podpory jako celku na podpořené osoby – zaměstnance sociálních podniků (tedy evaluace, do jaké míry dosahuje oblast podpory klíčového cíle, resp. dlouhodobých výsledků).“
Návrh – str. 333 – „IX/1 Podpora mladých osob (do 25 let) ohrožených sociálním vyloučením – jejich zaměstnávání, rekvalifikace (v nutných případech), poradenství pro životní situace, motivace, psychologická podpora, vzdělávání a poskytování zdravotních služeb, příp. bydlení jako podmínky vstupu nebo udržení na trhu práce. Transitní systém postupného zaměstnávání: přechod od veřejné služby do sociálních podniků a odtud do běžného zaměstnání (s počáteční podporou zaměstnavatelů).“
140
3.1.3 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA, Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu Navreme Boheme, Člověk v tísni (2013): Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu, Závěrečná zpráva, Verze dokumentu: č. 0.2 (pracovní verze) ze dne 18. 3. 2013 Typ problému, na který se dokument zaměřuje: V rámci studie jsou sledovány účinky OP LZZ ve třech prioritních osách, tj. v prioritní ose 1 (Adaptabilita), v prioritní ose 2 (Aktivní politiky trhu práce) a v prioritní ose 3 (Sociální integrace a rovné příležitosti). Z provedené studie vyplývají zjištění a doporučení, která jsou jednak obecná, tj. platná pro OP LZZ jako celek, nebo specifická, tj. platná pro jednotlivé prioritní osy. Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: Uchazeči o zaměstnání (či lépe obecně osoby podpořené z prioritní osy 2) dosahují různé úrovně znalostí, takže je vhodné nabízet jim kurzy odpovídající jejich pokročilosti. Vedle toho je vhodné prostřednictvím individuálních konzultací včas identifikovat případná přidružená rizika, aby byl řešen opravdu ten nejakutnější problém. Navíc se účastníci projektů z prioritní osy 2 brání některým společným povinným částem programu, které nepovažují za užitečné. Příslušníci různých cílových skupin v rámci prioritní osy 3 by se měli podílet na analýze své životní situace a formulování nové životní strategie. Díky tomu za ni spíše převezmou odpovědnost, což je důležité pro udržitelnost projektu. Pro mnohé osoby z cílových skupin, především pro ty na okraji společnosti, je také klíčové vybudování důvěry, v první řadě vůči osobě či osobám, které s nimi pracují, ale jejich prostřednictvím také vůči společnosti jako celku. Ne všechny aktivity jsou tedy vhodné pro všechny účastníky projektů. Z hlediska organizací (příjemců podpory) je důležitá možnost provádět během projektu opodstatněné změny reagující na aktuální stav, což také vyžaduje individuální přístup. ČR se v současnosti potýká s celkovým nedostatkem pracovních míst (důsledek ekonomického zpomalení) a dále nedostatkem pracovních míst na částečný úvazek či s flexibilní pracovní dobou. V důsledku toho je často intervence neúčinná. Na rekvalifikační kurzy nenavazuje nalezení zaměstnání, pracovní poradenství vyzní na prázdno. Podpora vzniku pracovních míst neznamená, že by intervence mohla být realizována pouze na úrovni projektů vytvářejících a udržujících pracovní místa. Nezaměstnanost a ostatní problémy cílových skupin se navzájem umocňují a podporují, nelze je chápat ve smyslu prosté kauzality. To vyžaduje zachování komplexního řešení zaměřeného na různé problémy a jejich kombinace, tj. je nezbytné zaměřit se na proces, nikoliv pouze na jeden průvodní znak. Cílová skupina - Začínající podnikatelé, podnikatelky, (Navreme Boheme, Člověk v tísni, 2013, str. 29-30) Jaký lze identifikovat dopad zvolených oblastí podpory na cílové skupiny? - Dopadů na tuto cílovou skupinu je celá řada. Projekty v některých případech vedou k zahájení podnikání, což lze asi označit za jejich hlavní cíl. Vedle toho jsou účastníci dále vzděláváni, učí se novým dovednostem a získávají základní přehled v záležitostech nezbytných pro úspěšné podnikání, jako jsou účetnictví či právo. Důležitou aktivitou je konzultace podnikatelských záměrů, která umožňuje realističtější posouzení jejich plánů. Účastníky je pozitivně hodnocena praxe ve firmách, pokud opravdu umožní získat přehled o činnosti firmy a jejích povinnostech. Vedle toho se objevují dopady sociálního a osobního charakteru. Účastnice (programy jsou zpravidla navštěvovány ženami) jsou vytrženy ze stereotypu, případně sociální izolace, ve které se některé z nich v důsledku péče o dítě nacházely. Celkově dochází ke zvýšení sebevědomí a motivace. Na druhou stranu je významným faktem skutečnost, že účastnice v rámci projektových aktivit zjišťují (nebo si lépe uvědomují), že jako podnikatelky nemají nárok na dovolenou, pokud si neplatí pojištění, nemají nárok ani na 141
nemocenskou, nemají volno na ošetřování dětí apod. Pro některé jde o nečekané nároky na změnu životního stylu. V konfrontaci s těmito nároky se některé účastnice rozhodují podnikatelské ambice odložit. Lze proto zvážit určité úlevy či výhody začínajícím podnikatelům a podnikatelkám, které jim realizaci podnikatelského záměru zjednoduší. Subjektivní vnímání podpory bylo u cílové skupiny jednoznačně pozitivní. Účastnice přivítaly to, že veškeré náklady byly hrazeny, uvědomovaly si, že např. právní poradenství, kterého se jim dostalo, je jinak velmi drahé. Objektivním dopadem je získání nových dovedností potřebných pro podnikání a především v některých případech zahájení podnikání. Pozitivně jsou dopady hodnoceny především tehdy, jsou-li spojeny s praktickou ukázkou a nabízejí-li nejen teorii, ale praxí podloženou zcela konkrétní představu o tom, co podnikání obnáší. K největší změně došlo pochopitelně tam, kde na projektové aktivity opravdu navázalo podnikání. Změnou je ale též zvýšená motivace, se kterou účastnice plánují zahájit podnikání po návratu z rodičovské dovolené. Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR V dokumentu není řešeno. Popis příčin problému: Dokument se zaměřuje primárně na vnímání dopadů ze strany cílových skupin. Popis důsledků problému: Dokument se zaměřuje primárně na vnímání dopadů ze strany cílových skupin. Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Negativní dopady je možné pozorovat u podpořených (např. rekvalifikovaných) osob v tom směru, že když nástroje aktivní politiky zaměstnanosti nevedou k získání zaměstnání, tito lidé ještě více ztrácí naději a motivaci aktivně pro získání práce něco podnikat (prohlubuje se frustrace). Doporučení, které z toho vyplývá, je silná orientace na podporu získání praxe pro rekvalifikované a na podporu vytváření nových pracovních míst (včetně rozvoje částečných pracovních úvazků). Ideální stav (cíl)
Způsob řešitelnosti Mechanismy řešení
Časový rámec řešení
Projekty podpořené v prioritní ose 2 neřeší problém prevence nezaměstnanosti. Ideálním stavem tak je situace, kdy projekty budou řešit prevenci nezaměstnanosti. Ujasnit požadavky na ideální rekvalifikační kurz Lze řešit v OPLZZ • požadovat odlišení rekvalifikačních kurzů podle úrovně vstupních znalostí (v případech, kdy je to relevantní, tj. především u počítačových a jazykových kurzů) • zvýhodňovat rekvalifikační kurzy, které nabízejí kvalitní certifikaci jako doklad úspěšného absolvování kurzu • upřednostňovat časově kompaktní kurz, který bude zohledňovat potřeby účastníků (např. vyzvedávání dětí ze školky) a zároveň minimalizovat časové prostoje • umožňovat proplácení některých nákladů za účelem větší přístupnosti kurzu Současné programové období 2007-2013
142
Ideální stav (cíl)
Způsob řešitelnosti Mechanismy řešení
Časový rámec řešení Ideální stav (cíl)
Způsob řešitelnosti Mechanismy řešení
Časový rámec řešení
Projekty podpořené v prioritní ose 2 neřeší problém prevence nezaměstnanosti. Ideálním stavem tak je situace, kdy projekty budou řešit prevenci nezaměstnanosti. Provázat rekvalifikaci s praxí či stáží • především u rekvalifikačních kurzů na zaměstnání, jejichž výkon požaduje nějakou praxi, požadovat poskytnutí nebo zprostředkování této praxe jako součásti kurzu • zvýhodňovat i ostatní projekty, které nabízejí praxi či stáž Současné programové období 2007-2013 Sociální vyloučení je velmi často spojeno s nezaměstnaností. Z toho důvodu je prakticky všechny integrační projekty vhodné propojovat s pracovním poradenstvím a prevencí dlouhodobé nezaměstnanosti. Provázat integrační projekty s projekty zaměstnanosti • podporovat sociální podnikání • požadovat pracovní poradenství jako integrální součást většiny (všech) integračních projektů Současné programové období 2007-2013
143
3.1.4 Organizace evaluačně – expertních fokusních skupin OP LZZ 2010 RegioPartner (2013): Organizace evaluačně – expertních fokusních skupin OP LZZ 2010, V. SOUHRNNÁ POLOLETNÍ ZPRÁVA, 31. 3. 2013 Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Evaluátoři se v daném dokumentu zabývají analýzou absorpční kapacity a nastavení spolufinancování nově připravovaného OP Zaměstnanost a to z pohledu NNO, MPS a velkých podniků, které byly přizvány na fokusní skupiny. Primárně tudíž tento dokument neřeší problematiku SP a InP. Respondenti dotazníkového šetření i účastníci FS byli na základě požadavku zadavatele vybráni mezi úspěšnými žadateli z OP LZZ. Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: Obecně byl řešen systém financování NNO (str. 10): V rámci diskuse taktéž zaznívaly úvahy, odkud by nezisková organizace měla finanční prostředky na spolufinancování získávat, když je primárně financována z veřejných rozpočtů. Jako možná varianta bylo diskutováno vytvoření partnerství se soukromými subjekty, popř. veřejnými subjekty, jako např. obce a města. Zájmem obcí je poskytování sociálních služeb a vzdělávacích aktivit pro své občany, nicméně jak vyplynulo ze zkušeností některých NNO, obce se odmítají účastnit projektů jako partneři obecně, natož s finančním příspěvkem. Omezujícím faktorem je také skutečnost, že doba od přípravy projektového záměru, přes hodnocení projektu k vlastní realizaci, přesáhne fiskální období 1 roku a obce se nemohou zavázat ke spoluúčasti pro další rok, neboť nemají na tak dlouhou dobu dopředu schválené rozpočty. Pro partnery ze soukromé sféry je pak výhodnější např. zaplatit nějaké vybavení, které je bude dál propagovat, než přispět na aktivity, které z jejich pohledu nejsou vidět. Z rozhovoru se zástupci NNO taktéž vyplynulo, že pro sponzory často nejsou evropské fondy atraktivní a zajímavé. S ohledem na finanční možnosti NNO bylo diskutováno i na téma využití finančních nástrojů jako např. úvěr, revolving aj., kterými by se případně daly suplovat dotace ze strukturálních fondů. Účastníci FS se jednoznačně shodli na tom, že takovéto nástroje pro ně nepřipadají v úvahu. Obecně využití těchto nástrojů není vhodné pro neinvestiční aktivity. Z pohledu MSP je relevantní následující poznatek k financování (str. 14): Spolu s otázkou spolufinancování projektů z vlastních zdrojů byla diskutována taktéž možnost využití finančních nástrojů v rámci projektu. Zástupci MSP se jednoznačně shodli, že pro MSP nepřipadá v úvahu brát si jakékoliv úvěry nebo jiné finanční nástroje na realizaci školících aktivit pro zaměstnance. Vhodné využití těchto nástrojů lze vidět pouze v případě investičních (infrastrukturních) projektů.
Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR Nejsou v dokumentu řešeny. Popis příčin problému: Nejsou v dokumentu řešeny. Popis důsledků problému: Nejsou v dokumentu řešeny. Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Nejsou v dokumentu řešeny. 144
Název dokumentu: Ex-ante evaluace programového dokumentu ESF v gesci MPSV pro období 2014-2020 Naviga 4, HOPE-E.S. (2013): Příloha č. 3 Průběžné zprávy ex-ante evaluace programového dokumentu ESF, duben 2013 Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Příloha č. 3 ex-ante evaluace programového dokumentu ESF se zaměřuje na analýzu vybraných problémů týkajících se APZ, další zranitelné skupiny na trhu práce, diskriminace na trhu práce atd. Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: Hlavní problémy ČR definované v oblasti lidských zdrojů a zaměstnanosti (dokument k APZ, str. 2): 1) Zaměstnanost - Výrazně nižší zaměstnanost u žen, rozdíl v platech žen a mužů. - Nedostatek pracovních příležitostí na venkově a s tím související migrace. 2) Aktivní politika zaměstnanosti - Nedostatečné financování aktivní politiky zaměstnanosti. - Omezená působnost a neúčinnost APZ. - Nedostatečné vyhodnocování nástrojů APZ. - Nedostatečný rozsah individualizovaných a cílených služeb úřadů práce. Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR V dokumentu Regionální dimenze politiky soudržnosti Přílohy č. 3 ex-ante hodnocení byly v zaměření OP Zaměstnanost identifikovány následující oblasti s významným regionálním rozměrem: o Sociální začleňování a boj s chudobou o Dostupnost pracovní síly o Školství o Dostupnost vybraných druhů zdravotní péče Zdroj: MMR, Podklad pro přípravu Dohody o partnerství pro programové období 2014 – 2020
Popis příčin problému: V dokumentu Nerovnost na trhu práce dle věku Přílohy č. 3 (str. 2) ex-ante hodnocení jsou uvedeny následující problémy a jejich příčiny: 1) I. Nižší zaměstnanost osob ve věku 55 – 64 let - Demografický vývoj, společenské zvyky, národní kultura - Vývoj zaměstnanosti ovlivňuje: Nárůst počtu obyvatel ve sledované věkové kategorii, potřeba či vůle pečovat o potomky (vnoučata, své již dospělé děti). Zdroj: ČSÚ, Zaměstnanost osob předůchodového a důchodového věku - Regulace pracovního trhu, chování zaměstnavatelů, státní politika zaměstnanosti Zaměstnanost ovlivňuje: Posouvání důchodového věku, umožnění/neumožnění souběhu starobního důchodu a placené práce, poměr výše důchodu k průměrné mzdě. Zdroj: ČSÚ, Zaměstnanost osob předůchodového a důchodového věku - Charakteristika starších osob z pohledu pracovní síly o Slabé stránky (Zdroj: VÚPSV Praha, Podpora zaměstnávání starších osob) Chybějící dovednosti v používání nových technologií, Nedostatečné jazykové a počítačové znalosti, Nižší fyzická výkonnost pro výkon manuálních profesí o Silné stránky (Zdroj: VÚPSV Praha, Podpora zaměstnávání starších osob): Dlouholeté pracovní zkušenosti, Zodpovědnost a loajalita, Spolehlivost, Menší fluktuace 145
2) II. Vyšší nezaměstnanost mladých ve věku 15 – 24 let - Přímá diskriminace - Bariéra pro vstup na trh práce často pramení z nedostatku zkušeností. Zdroj: OECD - Vzdělání a trh práce - Nesoulad mezi získanou úrovní vzdělání a dovednostmi, Nesoulad mezi odborným vzděláním a požadavky trhu práce. Zdroj: OECD - Charakteristika mladých z pohledu pracovní síly o Silné stránky: Větší flexibilita a ochota se stěhovat za prací i do zahraničí, Často vyšší úroveň vzdělání než jejich mají jejich rodiče, o Slabé stránky: Nedostatek zkušeností, Zdroj: OECD V dokumentu Nerovnost na trhu práce dle vzdělání Přílohy č. 3 (str. 2) ex-ante hodnocení jsou uvedeny následující problémy a jejich příčiny: 1) Vyšší míra nezaměstnanosti osob s nízkou kvalifikací - Kvalifikační a vzdělanostní požadavky trhu práce determinuje: Odvětvová struktura ekonomiky, Profesní skladba pracovních míst uvnitř odvětví, Zapojení do mezinárodního obchodu, Úroveň konkurenceschopnosti a produktivity práce, Míra inovací, zavádění nových technologií. Zdroj: Středisko vzdělávací politiky UK v Praze, Vývoj kvalifikačních požadavků na pracovním trhu ČR a zahraničí, 2006 Popis důsledků problému: 15 – 24 let Pokud se lidé necítí být schopni plně přispívat společnosti, může nezaměstnanost vyústit v psychologickou překážku. Nezaměstnanost v brzkém věku zvyšuje pravděpodobnost následné nezaměstnanosti (výraznější trend dlouhodobé nezaměstnanosti). Zaměstnanost významnou měrou ovlivňuje chudobu. Nedostatek pracovních příležitostí může vést k sociálním konfliktům, násilí a kriminalitě mládeže. Zdroj: OECD Podle věku byly chudobou nejohroženější osoby do 17 let věku (14,3 %) následovány osobami ve věkové kategorii 18 – 24 let (11,3 %). Z osob nad 16 let věku bylo ohroženo 4,2 % pracujících osob, mezi nezaměstnanými činil tento podíl 40,6 %. Podíl důchodců ohrožených chudobou byl relativně malý (7,6 % nepracujících důchodců). Míra rizika chudoby dětí je výrazně vyšší v porovnání s průměrem za celou populaci a je výrazně koncentrována. V roce 2010 bylo v České republice chudobou ohroženo 14,3 % dětí ve věkové kategorii 0- 17 let. Zdroj: Dlouhodobá vize resortu práce a sociálních věcí pro oblast sociálního začleňování 55 – 64 let Vlastnické bydlení je pro mnohé skupiny s nižším příjmem nebo s nestabilním příjmem nedostupné či výrazně nebo neúnosně zátěžové. Mezi nejohroženější skupiny patří dle analytické části Koncepce bydlení ČR do roku 2020 rodiny seniorů jednotlivců nad 65 let a domácnosti s jedním dospělým s dětmi, či domácnosti s dlouhodobě nezaměstnaným. Zdroj: Dlouhodobá vize resortu práce a sociálních věcí pro oblast sociálního začleňování Důsledek pro problém vyšší míry nezaměstnanosti osob s nízkou kvalifikací není v dokumentu analyzován.
Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Doporučení EK k APZ (dokument APZ, str. 4): - Zlepšení kvality a účinnosti veřejných služeb zaměstnanosti. Důraz na školení, pomoc při hledání zaměstnání a individualizované služby. Propojit financování programů s výsledky.
146
-
Uplatňovat opatření účinně zaměřená na zaměstnanost, vhodně přizpůsobená individuálním potřebám lidí hledajících zaměstnání a reagující na problémy trhu práce. Zlepšit účinnost aktivní politiky na trhu práce týkající se pracovních míst s ohledem na zranitelné skupiny.
3.1.5 OPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANOST 2014-2020 MPSV (2013): Operační program Zaměstnanost 2014 -2020, verze 28. červen 2013 Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Jedná se o navazující operační program v programovém období 2014 – 2020. Průběžná verze programového dokumentu identifikuje ve své analýze základní problémy, příčiny a způsoby jejich řešení v příštím programovém období. OPZ (str. 15) - V roce 201159 připadalo na jedno volné pracovní místo 14,2 uchazeče o zaměstnání (oproti 2,5 uchazečům na jedno místo v roce 2007). Vzhledem k tomu, že při současném nízkém počtu volných pracovních míst mají problém s uplatněním na trhu práce i osoby bez znevýhodnění, představuje významnou příležitost pro začlenění osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených zpět na trh práce rozvoj sociálního podnikání a sociálních podniků. Podpora podnikatelských dovedností rovněž obsahuje významný potenciál multiplikační tvorby dalších pracovních míst v nově vzniklých (mikro)podnicích, na která budou moci být umístěni uchazeči o zaměstnání, kteří sami nemají osobnostní předpoklady pro podnikání. Nicméně i přes některé úspěšné projekty, nelze označit rozvoj sociálního podnikání zatím za dostatečný, není plně využit jeho potenciál. Velký podíl na této situaci má malá informovanost široké veřejnosti o přínosech a podobě sociálního podnikání a rovněž nedostatečné povědomí o principech a přínosech sociálního podnikání mezi potenciálními zakladateli sociálních podniků. Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: 1) Nízká míra zaměstnanosti a rostoucí míra nezaměstnanosti Nízká míra zaměstnanosti osob ve věku 55-64 let v ČR, především žen Rostoucí míra nezaměstnanosti mladých lidí do 25 let v ČR Vysoká míra nezaměstnanosti nízkokvalifikovaných osob v ČR 2) Nízká míra zaměstnanosti žen v ČR, především žen, které pečují o malé děti či žen ve vyšším věku. OPZ (str. 71) - Identifikace hlavních cílových skupin Cílové skupiny zahrnují především osoby sociálně vyloučené a osoby sociálním vyloučením ohrožené, zejména znevýhodněné skupiny obyvatel - osoby se zdravotním postižením (včetně osob s duševním onemocněním), osoby s kombinovanými diagnózami, seniory, osoby žijící v sociálně vyloučených lokalitách, etnické menšiny a osoby z jiného socio-kulturního prostředí, imigranty a osoby požívající mezinárodní ochranu, bezdomovci a osoby žijící v nevyhovujícím nebo nejistém ubytování, oběti trestné činnosti, osoby pečující o malé děti či osobu blízkou a osoby, které ukončily poskytování této péče, rodiče samoživitelé/samoživitelky, rodiče dětí a žáků, zejména těch se sociálním a zdravotním znevýhodněním, osoby dlouhodobě či opakovaně nezaměstnané, osoby ohrožené předlužeností, osoby ohrožené domácím násilím (oběti domácího násilí), osoby závislé na návykových látkách, osoby ve výkonu trestu odnětí svobody, osoby ve výkonu alternativních trestů, recidivující pachatelé či další osoby, u nichž je zvýšené riziko páchání trestné činnosti, osoby opouštějící institucionální zařízení (dětské domovy po dosažení dospělosti, věznice po skončení výkonu trestu, léčebny po ukončení ústavní léčby závislostí), osoby žijící v oblastech se ztíženým přístupem ke zdravotní péči nebo v oblastech, kde nabízená struktura zdravotní péče neodpovídá potřebám, váleční veteráni a další. 59
Data k 31. prosinci, zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2011/Anal2011.pdf
147
V rámci těchto skupin je třeba specifickou pozornost věnovat osobám do 18 let věku (osoby se speciálními vzdělávacími potřebami včetně ohrožených předčasným odchodem ze vzdělávání, osoby ohrožené umístěním do institucionální výchovy, osoby vyrůstající v rodinách ohrožených chudobou nebo nefunkčních rodinách, osoby v náhradní rodinné péči). Z hlediska zdravotního – osoby ohrožené specifickými zdravotními riziky (nezdravým životním stylem, žijící v oblastech s vyšším výskytem specifických zdravotních rizik, ve vyloučených lokalitách a regionech ohrožených chudobou). Zvýšenou pozornost je třeba věnovat osobám ohroženým vícenásobnými riziky (kumulace znevýhodnění z více hledisek, jako je např. věk, pohlaví, zdravotní postižení, finanční zdroje, etnicita atd.). Cílovou skupinou jsou také poskytovatelé a zadavatelé sociálních, zdravotních služeb, a služeb pro rodiny a děti, služeb na ochranu práv dětí a jejich oprávněných zájmů, služeb na podporu rodičovských kompetencí, služeb péče o děti, náhradní rodinné péče, sociální pracovníci, pracovníci ve službách, pracovníci poskytovatelů psychiatrické péče, pracovníci Probační a mediační služby a Vězeňské služby ČR i další pracovníci veřejné správy, pokud jejich pracovní náplň souvisí s uvedenými typy sociálních a zdravotních služeb a v případě aktivit spojených se sociálním podnikáním i zaměstnanci a zaměstnavatelé.
Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR Popis příčin problému: 1) Nízká míra zaměstnanosti a rostoucí míra nezaměstnanosti Nedostatečná tvorba volných pracovních míst Kvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání neodpovídá požadavkům trhu práce Nedostatečná nabídka částečných úvazků a jiných flexibilních forem práce Nízké výdaje na APZ (jak na jednoho uchazeče o zaměstnání, tak podílem na HDP) a z toho vyplývající nízký podíl uchazečů a zájemců o zaměstnání podpořených nástroji APZ; kvalita poskytovaných služeb neodpovídá potřebám klientů Nedostatečný hospodářský růst, který negeneruje nová pracovní místa Nízká mobilita v ČR, neochota stěhovat se za prací Existence alternativních příjmů v podobě podpor a dávek a nelegální práce 2) Nízká informovanost o potenciálu sociálního podnikání jak mezi veřejností, tak i mezi potenciálními zakladateli těchto podniků 3) Legislativa nedostatečně vymezující roli obcí, krajů a dalších relevantních aktérů v oblasti sociálního začleňování (zejm. bydlení a sociální podnikání) Popis důsledků problému: f Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Problematika SP a InP bude v OPZ řešena zejména v: investiční priorita 1.1 - Přístup k zaměstnání pro osoby hledající zaměstnání a neaktivní osoby, včetně místních iniciativ na podporu zaměstnanosti a mobility pracovníků investiční priorita 1.5 - Udržitelná integrace mladých lidí (15-24 let) mimo zaměstnání, vzdělávání nebo odbornou přípravu na trh práce, pro projekty financované Iniciativou na podporu zaměstnanosti mládeže investiční priorita 2.1 - Aktivní začleňování, zejména za účelem zvyšování zaměstnatelnosti 148
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení
Časový rámec řešení
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Zvýšit míru zaměstnanosti podpořených osob Investiční priorita 1.1 OPZ Cílové skupiny zahrnují především uchazeče a zájemce o zaměstnání, osoby se zdravotním postižením, osoby s kumulací hendikepů na trhu práce a ekonomicky neaktivní osoby. Zvláštní důraz bude kladen na osoby znevýhodněné na trhu práce (např. osoby 55 – 64 let, osoby do 25 let věku a osoby s nízkou úrovní kvalifikace (stupeň ISCED 0 – 2)). Využití finančních nástrojů je zvažováno v oblasti podpory zahájení podnikání uchazečů a zájemců o zaměstnání v rámci realizace nových či inovativních nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Před případným využitím finančních nástrojů bude zpracováno ex-ante posouzení vhodnosti a podmínek pro jejich využití, a to dle čl. 32 obecného nařízení. - Zprostředkování zaměstnání – podpora činností souvisejících s vyhledáváním zaměstnání pro osobu, která se o práci uchází včetně podpory mezinárodní pracovní mobility; dále s vyhledáváním zaměstnanců pro zaměstnavatele, který hledá nové pracovní síly; poradenská a informační činnost v oblasti pracovních příležitostí; sdílené zprostředkování zaměstnání prostřednictvím agentur práce; - Poradenské a informační činnosti a programy – podpora poradenských činností a programů, jejichž cílem je zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů osob pro volbu povolání, pro zprostředkování vhodného zaměstnání; příprava k práci osob se zdravotním postižením a při výběru vhodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, podpora JOB klubů, řízené poradenství ke změně kvalifikace; - Bilanční a pracovní diagnostika – podpora souladu mezi schopnostním, vzdělanostním a pracovním potenciálem osob a možností jejich reálného uplatnění na trhu práce; pracovní diagnostika jako subsystém bilanční diagnostiky se přímo zaměřuje na možnosti konkrétního pracovního uplatnění odpovídajícího schopnostem a zájmům klienta; - Rekvalifikace – podpora při získání nové kvalifikace, při zvyšování, rozšiřování nebo prohlubování dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování a obnovování. Za rekvalifikaci se považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění osoby, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala; - Motivační aktivity – aktivity zaměřené na zvýšení orientace v požadavcích trhu práce, požadavcích volných pracovních míst na trhu práce, dále příprava k zařazení do rekvalifikace, resp. jiného nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, včetně obnovení pracovních návyků; 2014+
Snížit míru nezaměstnanosti podpořených mladých osob (15-24 let) v regionu NUTS II Severozápad Investiční priorita 1.5 Veškeré podporované aktivity budou směřovány vůči jednotlivcům – 149
Mechanismy řešení
Časový rámec řešení
Ideální stav (cíl)
Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení
mladým lidem 15-24 let. V rámci této investiční priority nebudou podporována opatření systémového charakteru nebo zaměřená na poskytovatele služeb. - Podpora učňovské přípravy a odborných stáží - Poskytnutí prvních pracovních zkušeností (umístění na nejméně 6 měsíců) - Podpora náboru mladých pracovníků a podpora vytváření pracovních míst - Podpora zahájení podnikání - Odborné vzdělávání a příprava - Podpora mobility mladých pracovníků - Programy druhé šance 2014+
Specifický cíl 1 - Zvýšit uplatnitelnost osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených ve společnosti a na trhu práce Specifický cíl 2 - Fungující systém podpory sociálního podnikání Investiční priorita 2.1 Budou přijata opatření a realizovány aktivity, které přispějí k vytvoření propracovaného systému podpory vzniku podnikatelských programů a systému pro vzdělávání potenciálních podnikatelských subjektů. Jednotlivé aktivity by měly zlepšit informovanost a povědomí o principech sociálního podnikání a jeho přínosech, přispět k udržitelnosti sociálních podniků a podpořit také rozvoj infrastruktury pro tyto podniky. Výsledkem by mělo být rozšíření resp. zvýšení počtu sociálních podniků i jejich kvality a udržitelnosti. Dále budou v rámci sociálních podniků podporovány aktivity směřující k posílení postavení osob sociálně vyloučených či ohrožených sociálním vyloučením na trhu práce. Cílem těchto aktivit je sociální integrace cílové skupiny (či zamezení jejího vyloučení ze společnosti) a usnadnění vstupu a udržení se cílové skupiny na volném trhu práce. - Aktivity podporující spolupráci mezi ÚP ČR, poskytovateli služeb (včetně NNO), místní samosprávou, zaměstnavateli a dalšími relevantními aktéry (včetně koordinace APZ, poskytovaných služeb, sociálního podnikání a dalších aktivit) zaměřené na přímou podporu osob sociálně vyloučených či sociálním vyloučením ohrožených; - Aktivity směřující k posílení postavení sociálně vyloučených osob na trhu práce, zejména prostřednictvím aktivního začleňování osob v sociálně-podnikatelských subjektech; - Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání, zavedení systému podpory startu, rozvoje a udržitelnosti sociálních podniků (včetně zapojení soukromého sektoru) – včetně zavedení vzdělávacích programů a poradenství souvisejícího se zřízením, provozem a marketingem sociálního podniku; - Vzdělávání osob sociálně vyloučených a osob ohrožených sociálním vyloučením na trhu práce s cílem podpory vzniku nových podnikatelských aktivit zaměřených na sociální podnikání; - Aktivity vedoucí k zajištění snadnějšího přístupu k financování 150
sociálních podniků pro všechny fáze podnikání; - Vzdělávání související se sociálním podnikáním pro potenciální zakladatele sociálních podniků z řad neziskových organizací i stávajících podnikatelských subjektů; - - Zvyšování povědomí a informovanosti o sociálním podnikání a spolupráce všech relevantních aktérů 2014+
Časový rámec řešení Pozn.: Na aktivity v této investiční prioritě navazují aktivity v prioritní ose 2 IROP „Zkvalitnění veřejných služeb v území“ zaměřené na sociální a zdravotní oblast. Smyslem podpory zde je vytvoření a zajištění standardních a nezbytných podmínek pro aktivní začleňování osob a sociálních skupin do společnosti. Evropský koncept aktivního začleňování vyloučených osob je prakticky založen na třech základních pilířích, a to na podpoře adekvátního příjmu, na inkluzivním trhu práce (přístup k zaměstnání) a na přístupu ke kvalitním službám (bydlení, vzdělání, zdravotní péče, doprava, sociální služby a služby zaměstnanosti aj.). V souladu s uvedeným konceptem vyvstává potřeba budovat infrastrukturu, posilovat absorpční kapacity komunitně založených služeb a podpořit výstavbu nových integračních komunitních center, přispět k začleňování sociálně vyloučených osob do společnosti prostřednictvím trhu práce a ke zvýšení dostupnosti a kvality základních zdrojů a služeb, vč. přístupu k bydlení (výstavba a rekonstrukce bytů pro účely sociálního, příp. podporovaného bydlení) a ke zdravotní péči. Konkrétně se jedná o tyto investiční priority (IP) a specifické cíle (SC) IROP: - SC 2.2 - Zvýšení uplatnitelnosti osob ohrožených sociálním vyloučením (pozn. včetně sociálního bydlení); - IP 9c: Podpora sociálních podniků: - SC 2.3 - Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání.
151
3.1.6 Hodnocení efektivity programů APZ a doprovodných nástrojů a projektů politiky zaměstnanosti v roce 2007 Kulhavý, V., Sirovátka, T. 2008. Hodnocení efektivity programů APZ a doprovodných nástrojů a projektů politiky zaměstnanosti v roce 2007. Praha: VÚPSV
Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Z hlediska relevance vůči této evaluaci se autoři studie Kulhavý a Sirovátka zaměřili částečně na problematiku inkluzivního podnikání, která je v ČR podporována prostřednictvím programů APZ. Cílem dané studie bylo zhodnotit podobu realizovaných programů APZ (včetně IAP a ESF) a jejich efektů v České republice v roce 2006. V této studii se zaměřili na to, jakým způsobem byla tato politika realizována z hlediska struktury účastníků, a dále na srovnání s počty neúčastníků. Ve druhé části se autoři zabývají efekty těchto programů a pokouší se je vysvětlit z hlediska účastníků programů a situace na trhu práce. Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: (str. 47) Z hlediska statistických analýz vyplynulo, že programy zaměřené na SVČ ukazují poměrně vysoký efekt na začátku sledovaného období a dále pak v dlouhodobější perspektivě u podpořených osob. Pokles rizika nezaměstnanosti je až o cca 80 % proti neúčastníkům u programů SVČ, v průběhu sledovaného období se efekty s nepodpořenými účastníky srovnají, ale na konci sledovaného období 6 měsíců po skončení podpory se efekty podpořených osob výrazně zvyšují. V kapitole 8 (Faktory úspěšnosti programů APZ, str. 51) se autoři zaměřili na hodnocení efektů podle vybraných cílových skupin. 1) Z hlediska věku Největší efekty jsou u rekvalifikací dosahovány u účastníků ve středním věku, nejmenší efekty jsou u účastníků nad 50 let. U VPP (podobně jako u programů ESF) je největší odliv z nezaměstnanosti u mladých nezaměstnaných v programech, naopak u nejstarších nezaměstnaných jsou tyto nejmenší. To naznačuje skutečnost, že pro tyto nezaměstnané znamená účast ve VPP významnou alternativu z hlediska postavení na trhu práce. U dalších programů věk významnou roli nehraje. 2) Z hlediska vzdělání Je zajímavé, že obecně nejsou efekty rekvalifikačních kurzů příliš ovlivněny dosaženým vzděláním. Ukazuje se, že podíly účastníků, kteří zůstávají v nezaměstnanosti podle skupin dosaženého vzdělání, jsou srovnatelné s těmi, kteří v nezaměstnanosti nejsou. Významné ovlivnění efektů na základě dosaženého vzdělání je však významné u ostatních programů zaměstnanosti (VPP, SÚPM, SVČ, IAP a ESF). U všech těchto programů je podíl evidencí u účastníků se základním vzděláním významně vyšší než vysokoškoláků. 3) Z hlediska délky nezaměstnanosti Další proměnné, které autoři sledovali, byla délka nezaměstnanosti a opakovaná nezaměstnanost. Obě tyto proměnné mají stejné efekty. Podle těchto ukazatelů programy zaměstnanosti nemají dostatečně silný vliv na to, aby zvrátily negativní ovlivnění. Zdá se, že výskyt v nezaměstnanosti u dlouhodobě a opakovaně nezaměstnaných účastníků je významně vyšší, než je to u krátkodobě nezaměstnaných a nezaměstnaných, kteří nemají zkušenost s opakovanou nezaměstnaností. Pozice na trhu práce tedy ovlivňují postavení účastníků více než samotná účast v programu, alespoň tak, jak jsou programy v současné době realizovány. Krátkodobé a „levné“ programy nemají potenciál zvrátit obtížnou situaci dlouhodobě nezaměstnaných, a tak si dovolíme konstatovat, že ani není smysl je v této 152
podobě realizovat. Naopak se ukazuje, že by bylo potřeba se na tyto rizikové skupiny zaměřit více a parametry a přípravu zaměřit na specifické skupiny. 4) Opakování účasti podpořené osoby v programech APZ Podle sledování vlivu účasti v dalších programech se ukazuje, že opakované programy mají na výskyt v nezaměstnanosti spíše negativní efekty. Patrně se ukazuje, že nezaměstnaní, kteří se opakovaně účastní programů zaměstnanosti, jsou spíše náchylní k setrvání v nezaměstnanosti, protože tak vytváří alternativní individuální strategii nezaměstnaných. Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR Ke stavu v roce 2006 bylo konstatováno (str. 34), že programy samostatné výdělečné činnosti (SVČ) se většinou zaměřovaly na dlouhodobě a opakovaně nezaměstnané, což souviselo s mírou nezaměstnanosti. Ukazuje se, že se vzrůstající nezaměstnaností se zvyšují podíly dlouhodobě a opakovaně nezaměstnaných v tomto programu. Vzhledem k malému rozsahu programů SVČ a výše uvedeným zjištěním o cílenosti programu je však zřejmé, že není příliš velká variabilita mezi jednotlivými okresy. To však nic nemění na skutečnosti, že zvyšující se rozsah rovněž zvyšuje zacílení na ohrožené skupiny na trhu práce. Ukazuje se, že pokud úřady práce tyto programy realizují, pak je zároveň i více směřují k ohroženým skupinám. Z toho vyplývá skutečnost, že malá cílenost na ohrožené skupiny na trhu práce je úzce spojena s omezeným rozsahem programů obecně. (str. 49) Celkově se tedy ukazuje, že nedochází k významným odchylkám v efektech programů zaměstnanosti na lokální úrovni úřadů práce, které by souvisely s tím, jakou mají tyto programy strukturu účastníků, nebo s tím, jaká je situace na trhu práce. Obdobného výsledku rovněž dosáhli ve svých analýzách IREAS v projektu LZI.
Popis příčin problému: (str. 50) Autoři studie dospěli k závěru, že významnou roli z hlediska vysvětlení efektů politiky budou hrát institucionální a další administrativní opatření, která jsou však z hlediska jejich analýzy skrytá. Popis důsledků problému: (str. 52) Z hlediska logistické regrese se ukazuje, že se efekty programů zaměstnanosti proměňují v čase. Výrazně se zvyšuje ovlivnění dle věku účastníků. Ukazuje se zejména, že situace mladistvých nezaměstnaných se významně relativně zhoršuje v průběhu sledovaného období – ve srovnání se staršími nezaměstnanými. Dále se ukazuje, že opakovaná nezaměstnanost (podobně jako opakovanost programů) má vliv zejména z hlediska krátkodobých a střednědobých efektů – lze demonstrovat, že v průběhu času se zhoršuje situace těch účastníků, kteří jsou nezaměstnaní opakovaně.
Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Doporučení (str. 52 nahoře): Z hlediska délky programu je podstatné, že riziko nezaměstnanosti účastníků rekvalifikačních programů a dalších programů zaměstnanosti (VPP, SÚPM a SVČ) výrazně klesá s prodlužující se délkou programu a výší dotace na program. Z hlediska nákladů na program, vyšší náklady na rekvalifikace snižují riziko nezaměstnanosti, což patrně indikuje fakt, že tyto programy jsou kvalitnější. Naopak u programů VPP se riziko relativně zvyšuje s vyššími náklady na program, což je patrně projevem určité závislosti na této zaměstnanosti: čím vyšší jsou náklady, tím je místo výhodnější a zajištěné pro více „zasloužené“ nezaměstnané. Tato místa jsou pak atraktivnější alternativou pro ty nezaměstnané, kteří nemohou najít „normální“ (tržní) pracovní místo. 153
154
3.1.7 Hora, O., Sirovátka, T. 2012. Srovnání efektů aktivní politiky zaměstnanosti v České republice v období růstu (2007) a během první fáze krize (2009) Praha: VÚPSV, 61 stran Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Cílem provedeného výzkumu bylo identifikovat, nakolik jsou přijímaná opatření aktivní politiky zaměstnanosti a dalších politik efektivní při zmírňování těchto rizik vyplývajících z dopadů krize. Šlo zejména o porovnání let 2007 a 2009. Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: (str. 16) Platí tedy zpravidla v obou letech (2007 i 2009), že rekvalifikace jsou více zaměřeny na ženy než na muže, nejvíce na osoby se středoškolským vzděláním, na osoby do 50 let, na osoby zdravotně znevýhodněné (dříve k ZPS) a na osoby s opakovanou evidencí. (str. 17) Programy podpory samostatné výdělečné činnosti jsou více zaměřeny na osoby s vyšší úrovní vzdělání (i na VŠ), na osoby ve středním věku a na osoby bez zdravotních problémů, ale také na osoby, které pociťují určitou menší úroveň zdravotních problémů. Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR Ve studii byly na str. 37 uvedeny nejproblémovější regiony. (str. 37) Dle výsledků provedeného výzkumu a analýzy vyplynulo, že šance na opuštění evidence mezi jednotlivými regiony značně odlišná. Nejvíce odchodů z evidence nacházíme dle očekávání v Praze a ve Středočeském kraji, nejméně odchodů pak v Ústeckém kraji, v Moravskoslezském kraji, v Olomouckém, Zlínském a Jihomoravském kraji. Zatímco v Praze bylo po cca 6 měsících v evidenci 22,4 % nezaměstnaných, v Ústeckém kraji to bylo 52 % nezaměstnaných. Z toho lze vyvodit očekávání, že v regionech s menší šancí na odchod z evidence u kontrolní skupiny bude docházet k méně odchodům z evidence i u účastníků programu. (str. 38) V případě rekvalifikačních programů byly výsledky za jednotlivé kraje z celkového pohledu obdobné jako výsledky pro celou ČR. Je ovšem překvapivé, že efekty rekvalifikací v jednotlivých regionech se velmi odlišují (např. karlovarský a hradecký region). Jedním z možných vysvětlení těchto rozdílů je jednoznačně rozsah strukturálních problémů v ekonomice a jejich dopad na trh práce v jednotlivých regionech. Efekty rekvalifikací jsou jednoznačně horší než v roce 2007, obdobného výsledku rekvalifikací jako v roce 2007 dosáhlo pouze několik regionů s nejlepším výsledkem. Za úspěšné rekvalifikace normativně označili autoři studie situaci, kde by alespoň polovina účastníků programů do půl roku odešla z evidence, za neúspěšné pak ty, kde ani polovina účastníků neodešla v jednom roce od absolvování programu. Regiony s předpokládanou menší úrovní strukturálních problémů na trhu práce jsou zpravidla „úspěšné“ a naopak. Popis příčin problému: Nerelevantní. Popis důsledků problému: Důsledkem vývoje hospodářské krize (srovnání situace v letech 2007 a 2009) pak vyústila v nižší úspěšnost rekvalifikačních programů. Autoři studie došli k závěru (str. 44), že slabší výsledky rekvalifikačních programů ve srovnání s rokem 2007 jsou pochopitelné. Nižší efekty rekvalifikací mohou být ovlivněny vysokou cíleností těchto programů na osoby s nejvýznamnějšími problémy. Můžeme dovozovat, že v případě výraznějších hospodářských problémů jsou krátkodobé a střednědobé efekty rekvalifikačních efektů nižší a jejich možný přínos se může projevit až v delším časovém horizontu. Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Nerelevantní. 155
3.1.8 Global entrepreneurship monitor 2011 – Podnikatelská aktivita v ČR, Lukeš, M., Jakl, M. 2012. 87 stran, název souboru „GEMCR2011_CZ_FINAL Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Dokument se zaměřuje obecně na hodnocení podnikatelské aktivity v ČR (Global Entrepreneurship Monitor). Z hlediska hodnocení SP a InP jsou pak důležité poznatky a zjištění ve vazbě na hodnocené rizikové skupiny osob na trhu práce – např. dle věku, vzdělání. (str. 4, 1. odrážka) – definice pojmu „nová podnikatelská aktivita“ - zahrnuje jedince, kteří dělají konkrétní kroky k rozjezdu nového podnikání, a také ty, kteří vedou firmu mladší než 42 měsíců. Počet těchto lidí v ČR lze odhadnout na 540.000. V porovnání s rokem 2006 nová podnikatelská aktivita mírně poklesla o 0,21%. (str. 79) V ČR je možné v oblasti InP pozorovat i určité varující změny. Z těch hlavních je možné uvést: snižující se podíl nové podnikatelské aktivity žen a také vyučených. Dále došlo k poklesu vnímaných příležitostí na zahájení podnikání v očích obyvatel, i když experti vnímají, že dobrých příležitostí je dostatek. Přetrvává též nízká podnikatelská sebedůvěra obyvatel ČR a velmi špatný společenský status podnikatelů. Česká republika je stejně jako v roce 2006 na druhém nejhorším místě, pokud jde o to, jak společnost podnikatele vnímá. (str. 7) Podnikatelské financování Stále je problémem dostupnost zárodečného financování a financování expanze rostoucí firmy. Bankovní sektor se ve vztahu k MSP profesionalizoval, otázkou je nicméně další vývoj, který bude záležet na hospodářském vývoji a opatrnosti bank. IPO na pražské burze jsou stále naprostou výjimkou. Rozvinula se komunita business andělů na českém trhu. Lidé si zvykají finančně podpořit vznik a růst nových firem. Business andělé nicméně nejsou adekvátně vzděláváni. Pozitivně je vnímána snaha o vznik seed fondu a snaha o rozvoj programů v oblasti záruk. (str. 65) Celkově se dá říct, že financování začínajících firem je vnímáno experty stále jako problém, obzvlášť když hovoříme o rychle rostoucích firmách, resp. firmách, které nejsou úplně na začátku, ale pro banky nemají dostatečnou historii a jsou tak vnímány jako příliš rizikové. Čím dál více ukazují experti na fakt, že banky se zaměřují na velké projekty s nízkou mírou rizika. Celkově se ale podle expertů povědomí o financování raných fází vývoje firem zvedlo, stále nás nicméně ještě hodně práce čeká. Motivace k podnikání: (str. 12) Vzhledem k motivaci GEM klasifikuje podnikatele podle toho, jsou-li motivováni příležitostí nebo nutností. Rozdíl mezi těmito dvěma oblastmi motivace je v tom, že někteří lidé začínají podnikat, protože rozpoznali tržní příležitost, a jiní proto, že nemohou sehnat dobré pracovní místo. Toto rozdělení je pochopitelně vhodnější pro studium podnikatelů v ranějších stádiích podnikatelského procesu. Zástupci InP jsou motivováni většinou nutností. (str. 5) Naše populace má v porovnání s ostatními zeměmi nízkou sebedůvěru, pokud jde o přesvědčení, že má dovednosti, znalosti a zkušenosti potřebné pro zahájení nového podnikání. To může podvazovat podnikatelskou aktivitu v samém zárodku. Tato sebedůvěra je výrazně vyšší u mužů, u vysokoškoláků, u lidí z Prahy a Středních Čech a u domácností s vysokým příjmem.
156
(str. 35) Pouze 39,2% obyvatel v ČR se domnívá, že má dovednosti, znalosti a zkušenosti potřebné pro zahájení nového podnikání. Tím se Česká republika umístila až na 41. místě z 54 zemí. Situace zůstává velmi podobná jako v roce 2006. Toto vlastní přesvědčení je přitom pro zahájení vlastního podnikání velmi důležité, neboť lidé, kteří si nevěří, kvůli tomu s podnikáním ani nezačnou, i když by třeba potřebné dovednosti a znalosti objektivně měli. Legislativa: (str. 69) Experti si v rozhovorech byli často vědomi pozitivních posunů v oblasti vládní politiky vůči podnikání, jako je snížení daní z příjmů či snížení odvodů. I přes tato pozitiva byla oblast vládní politiky často zmiňována jako výrazná bariéra pro podnikání v ČR. Kritika byla zaměřena zejména na legislativu. Experti, dokonce více než v roce 2006, kritizovali, že naše legislativa je příliš složitá, dochází k její neustálé novelizaci a legislativa bují - stále roste počet slov obsažených v zákonech a její komplikovanost. Za zcela nesystémovou a pro podnikání velmi špatnou je stále označována praxe přilepování paragrafů věcně spojených s podnikáním do zcela nesouvisejících zákonů, čímž se z legislativy stává nepřehledný zmatek, v němž se může vyznat jen kvalifikovaný právník. Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: (str. 4) Obecně: Podnikatelsky nejaktivnější jsou u nás mladí lidé ve věku od 18 do 35 let. To je změnou oproti roku 2006, kdy do podnikatelské aktivity bylo zapojeno relativně více lidí mezi 45 a 54 lety. Do podnikatelské aktivity je zapojeno výrazně více lidí s vysokoškolským vzděláním než se vzděláním základním. Relativní rozdíl mezi těmito skupinami se nicméně v porovnání s rokem 2006 snížil. Klesla nová podnikatelská aktivita vyučených. (str. 27) V porovnání s rokem 2006 je u nezaměstnaných patrný znatelný pokles nové podnikatelské aktivity, a to na pouhou polovinu předchozí úrovně (z 18,9%). Podnikatelská aktivita žen: (str. 26) Ještě zřetelněji se tento posun k posílení podnikatelské aktivity mužů projevuje v míře zavedené podnikatelské aktivity. Do té je zapojeno 8,18% mužů a 2,16% žen. Zatímco svoji zavedenou firmu u nás v roce 2006 vedlo přibližně 2,5krát více mužů podnikatelů než žen podnikatelek, v roce 2011 je to již přibližně 3,8krát více podnikatelů mužů. V míře zavedené podnikatelské aktivity mužů se ČR nachází na 30. místě, u žen ale až na 48. místě. Z toho je patrné, že podnikatelská aktivita žen u nás má svá značná úskalí a hospodářská politika by se měla zaměřit na podporu jejich podnikatelského úsilí. (str. 35) Velký rozdíl u nás panuje mezi muži a ženami v sebedůvěře. Zatímco o svých předpokladech pro podnikání je přesvědčeno 48,4% mužů, o tomtéž je přesvědčeno pouze 29,9% žen. Výsledek je tak podobný jako v roce 2006. Tento rozdíl v sebedůvěře může do značné míry vysvětlit zřetelný rozdíl mezi podnikatelskou aktivitou mužů a žen. Podnikatelská aktivita 50+: (str. 27) Relativně nejhůře jsme na tom u podnikatelské aktivity lidí v předdůchodovém věku, kde je ČR v nové podnikatelské aktivitě v mezinárodním srovnání až na 43. místě. Určitý pozitivní posun v porovnání s rokem 2006 je sice možné pozorovat, přesto by se na podporu podnikatelské aktivity této věkové skupiny měla též zaměřit podpora. Podnikatelská aktivita dle vzdělání: (str. 28) Posledním zkoumaným kritériem je výše dosaženého vzdělání. Z analýz vyplynula souvislost mezi výší dosaženého vzdělání a mírou nové podnikatelské aktivity. Zatímco je do ní zapojeno pouze 3,4% lidí se základním vzděláním, u lidí s inženýrským či magisterským titulem je to 9,7% a u jedinců s 157
doktorátem dokonce 17% (byť zde se jedná vzhledem k malému počtu jedinců v souboru o údaj nepříliš přesný). (str. 30) Zřetelně nižší procento zavedené podnikatelské aktivity v porovnání s novou je možné pozorovat u lidí se základním a středoškolským vzděláním. To může naznačovat, že zejména tyto dvě skupiny mají potíže s přežitím jimi zakládaných firem. Podobná je situace i u vyšších odborných škol, tam nicméně může být vysvětlením relativní novost těchto škol, kdy jejich absolventi zatím neměli tolik času založit dlouhodobě fungující podnikání. Oproti nové podnikatelské aktivity naopak vidíme, že je zde relativně vyšší zapojení vyučených do podnikání. To může naznačovat obsazenost trhu stávajícími řemeslnými firmami či též špatnou dobu pro zahájení nezávislého podnikání. Alternativní interpretací je pokles úrovně současného učňovského školství, které nevybavuje své čerstvé absolventy potřebnými kompetencemi pro úspěšné zahájení podnikání. To je v souladu i s výše uvedeným poklesem nové podnikatelské aktivity ve skupině vyučených. Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR (str. 28) Ve studii se autoři zaměřili na rozlišení problematiky podnikatelské aktivity dle regionů NUTS2. To ukazuje, že míra nové podnikatelské aktivity je stejně jako v roce 2006 nejvyšší v Praze, konkrétně 12,7%. V porovnání s rokem 2006 došlo k nárůstu přibližně o procento. Na druhém místě je opět stejně jako v roce 2006 region Jihovýchod s 9%. Naopak nejnižší míra nové podnikatelské aktivity je na Střední Moravě (5,5%) a v Moravskoslezském regionu (4,8%). Popis příčin problému: Nízké zapojení žen do podnikání: (str. 26, 2. odst.) Dle expertního dotazníku vyplynulo, že ženy nejsou příliš povzbuzovány v tom, aby se pouštěly do podnikání a též to, že není dostatek sociálních služeb, které by ženy podpořily v kombinování pracovního a osobního života. Popis důsledků problému: Není blíže specifikováno. Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Obecná doporučení: (str. 9) Podpořit motivaci studentů k zakládání firem například prostřednictvím kurzů podnikání. (str. 9) Větší finanční i poradenská podpora začínajících a rychle rostoucích firem formou mixu podpůrných programů, které zahrnují instrumenty jako investice formou zvýšení vlastního jmění nebo poradenství. (str. 33) Je určitě přínosné podporovat start-up komunity a další projekty, které pomáhají propojovat začínající podnikatele navzájem, stejně jako s podnikateli zkušenějšími a s investory. Zkušenosti již u nás jistě existují, ale pro řadu začínajících podnikatelů jsou obtížně dosažitelné.
158
3.1.9 Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU 2014+ – Dodatek č. 1 Sociální podnikání a sociální ekonomika Jetmar a kol. 2012. Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Autoři dokumentu se zaměřili na zhodnocení problematiky sociálního podnikání a sociální ekonomiky. Cílem bylo sestavení podkladových studií pro přípravu ČR na využívání fondů EU 2014+ a zpracování materiálů umožňujících zhodnocení úspěšnosti vybraných oblastí podpory realizovaných v programovém období 2007-2013 v oblasti SP a SE. Velmi dobře jsou popsány aspekty SP v ČR a jejího dosavadního vývoje. Dílčí záležitosti analýzy od str. 39 a dále poznatky kap. 6 (str. 62) bude možné využít pro sestavení COPIE Secondary data analysis. Jiné aspekty analýzy: 1) Absorpční kapacita str. 33, IOP - – podpora SP - Z posledního vývoje vyplývá, že objem podpořených projektů umožní vyčerpat alokaci určenou pro sféru sociálního podnikání. Celková poptávka dosahuje 1,45 jejího násobku a umožňuje případně vést debatu o navýšení alokace. Stav N1 (Projektová žádost nesplnila podmínky přijatelnost a formálních náležitosti) vykazuje jen 3 %. Extrémně vysoký je však podíl projektů ve stavu N2 (Projekt nedoporučen/neschválen) dosahující 61 %, což poukazuje na selhání v nastavených mechanismech. Pravděpodobně se jedná o nesoulad mezi záměry poskytovatele dotace a prezentovanými cíli žadatelů. str. 35, OPLZZ – podpora SP - Z posledního vývoje vyplývá, že objem podpořených projektů se již přiblížil k alokaci určené pro sociální ekonomiku. Celková poptávka dosahuje 2,1 násobku alokace. Oba údaje vypovídají o úspěšnosti podpory a možnosti dalšího případného navýšení pro tyto účely. Stav N1 (Projektová žádost nesplnila podmínky přijatelnost a formálních náležitosti) vykazuje jen 9 %. Extrémně vysoký je opět podíl projektů ve stavu N2 (Projekt nedoporučen/neschválen) dosahující 76 %, což je ještě více než v případě IOPu. Opět se nejspíše jedná o nesoulad mezi cíli poskytovatele dotace a podnikatelskými záměry uváděnými žadateli v projektové žádosti (str. 41) Vývoj naznačuje rostoucí schopnost předkládat projektové žádosti, které je možné profinancovat z veřejných zdrojů. Zdá se, že se postupně zvyšuje absorpční kapacita. Je možné uvažovat o případném navýšení alokace prostředků. (str. 50) Existuje územní nerovnoměrnost při čerpání podpory (velikost sídla, region). Vzhledem k malému počtu podpořených subjektů však v současné době nelze formulovat ucelené závěry týkající se preferencí velikosti sídlení kategorie, či strukturální charakteristiky území (ekonomické orientace). 2) Financování sociálního podnikání (str. 55) Z hlediska podpory sociálních podniků je nedoceněna role dostupnosti úvěrů pro podnikatele v oblasti sociální ekonomiky (podnikání se societárními cíli, podnikání podporující sociální začleňování). Tento nástroj by se mohla stát komplementem poskytování grantů ve fázi budování sociálního podniku i jako postgrantový instrument pro tyto typy podnikatelů v období dalšího růstu a expanze jejich podnikání. (str. 56) ČR nemá doposud praktické zkušenosti s podporou seed funds, equity funds a dalších forem rizikového kapitálu spolufinancovaných z veřejných zdrojů či poskytovaných v rámci veřejného a soukromého partnerství, případně veřejného a societálního partnerství (užívaného v případě sociálního podnikání). 159
(str. 66) Nízká dostupnost úvěrů od bank vychází převážně z problému ručení za poskytnutý úvěr. Banky požadují jako zástavu nemovitosti, které většina podniků nevlastní, nebo požadují zajištění úvěrů ručiteli. Jako další podmínku si banky často kladou jistou výši obratu, což je výrazný problém hlavně pro začínající podniky. (str. 67) Co se týče znalosti problematiky sociálního podnikání a sociální ekonomiky, je nutno konstatovat, že skutečné povědomí je velmi nízké. Řada finančních institucí se s těmito termíny nesetkala a ani neměla představu o jejich významu. (str. 68) Produkty nabízené sociálním podnikům zpravidla nejsou dostupné pro začínající podnikatelské subjekty bez historie. V současné době se zvyšuje význam řízení rizika na straně bank. Výjimkou je Česká spořitelna, která už v roce 2011 spustila pilotní ověřování nového produktu Financování sociálních podniků. (str. 69) Finanční sektor poskytuje produkty (úvěry) pro sociální podniky v malém měřítku, jako pilotní iniciativy v rámci aktivit CSR (corporate social responsibility – společenská odpovědnost firem). Podpora sociálních podniků ze strany veřejného sektoru má pilotní a inovativní charakter a je v podstatě reprezentována granty spolufinancovanými z ESF a EFRR, které jsou administrovanými MPSV.
Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: Z hlediska obav znevýhodněných skupin pro zahájení podnikání je v dosavadních zdrojích opomíjen vztah k OPVK. Jedná se o vztah mezi podnikáním, jeho požadavky na posilování podnikavosti, na profilování odborného zaměření absolventů dle současné a očekávané poptávky na trzích práce (potřeby podnikatelské sféry). Opomenuty jsou tak vazby na vzdělávací aktivity realizované OP VpK v oblasti základního vzdělávání (podnikavost), sekundárního a terciárního vzdělávání – podpora oborů, po jejichž absolventech je poptávka na stávajícím trhu práce a lze očekávat pokračování této situace i v dalších letech (učební obory, řemesla, technické a přírodní obory VŠ) + rozvoj podnikatelských dovedností (střední a vysoké školy), podpora technických a přírodních oborů VŠ. Nedostatečně je zohledněna i sféra dalšího vzdělávání a celoživotního učení. Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR (str. 41) V případě podpory poskytované IOP byl největší objem prostředků poptáván v Královéhradeckém kraji 108 347 207 Kč tj. 15 % z požadovaného objemu. Na dalších místech se s 14% podílem umístily kraje Jihomoravský a Moravskoslezský. Nejnižší podíl vykazoval kraj Liberecký 1 % (8 725 201 Kč) a Olomoucký 4 %. (str. 41) Granty OPLZZ byly nejvíce poptávány v Ústeckém kraji 84 651 813 Kč tj. 16 % z požadovaného objemu; v obdobné výši žádaly i subjekty s pražským domicilem. Na dalších místech se s 13% podílem umístil kraj Moravskoslezský a se 12% kraj Středočeský. Nejnižší podíl vykazoval kraj Karlovarský 0,5 % (2 590 690 Kč) a Liberecký 2 %. (str. 42) Vzhledem k malému počtu podpořených projektů nebyla zohledněna rozdílná velikost krajů. Z porovnání vývoje ve zkoumaných oblastech vyplývá, že regionální situace se různí. V případě Moravskoslezského, Plzeňského kraje či kraje Vysočina jsou vykázané hodnoty v obou případech obdobné. OPLZZ více preferují subjekty ze Středočeského a Jihočeského kraje. IOP naopak subjekty z Ústeckého a Jihomoravského kraje. (str. 42) Z dat systému MONIT týkajících se podpořených projektů IOP pak vyplývá, že největší objem prostředků je směrován krajů Jihomoravský (velmi vysokých 19,9 %), Moravskoslezský a Ústecký. Jedná se o populačně největší kraje ČR s tím, že uvedené regiony – s výjimkou Brněnské metropolitní oblasti, patří mezi dlouhodobě strukturálně postižené oblasti (v prvním případě se jedná o venkovské periferní území Jihomoravského kraje vs. urbanizované restrukturalizací průmyslu ovlivněné regiony) s vysokou mírou nezaměstnanosti. Na opačné straně škály se pak umisťují populačně i územně menší kraje, které však také vykazují dlouhodobě přetrvávající socioekonomické problémy související se jejich polohou (Karlovarský a Zlínský kraj), strukturou ekonomiky, sídelní strukturou (Jihočeský kraj). 160
(str. 42) Co se týče OPLZZ, pak z dat MONITu vyplývá, že největší objem prostředků je směrován do krajů Olomoucký a Plzeňský s tím, že především podíl Olomouckého kraje je velmi vysoký 17,4 %. Vzápětí za nimi se však umisťují kraje Moravskoslezský, Ústecký a Jihomoravský, které byly na předním místě IOP. Na opačném konci se pak umisťují populačně i územně menší kraje Liberecký (pouhých 1,68 %), Vysočina a Karlovarský. (str. 43) Při rozdělení projektů dle velikostních kategorií obcí se ukázalo, že ve zkoumaném souboru vůbec nejsou zastoupeny obce v rozmezí 2 000 - 4 900 (větší obce, městyse, malá města). Naopak největší objem finančních prostředků čerpají obce v rozmezí 20 000-49 999 obyvatel a obce do 499 obyvatel. Z těchto zjištění však nelze vyvozovat finální závěry vzhledem k malému počtu projektů. Přesto tato situace navozuje formulování hypotéz o opírání se o silnou sociální soudržnost v případě malých sídel, o plánovaném využívání urbanizační externích efektů u větších měst. Výjimkou je Moravskoslezský kraj s vysokým počtem projektů v sídlech nad 100 tis. obyvatel, který odráží vysoký stupeň urbanizace kraje. Popis příčin problému: Nejsou explicitně řešeny. Popis důsledků problému: Nejsou explicitně řešeny. Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): V kapitole 7 analyzovaného dokumentu jsou formulována doporučení zejména pak pro nové programové období 2014 – 2020 k tématice SP. Tato doporučení bude vhodné detailněji reflektovat při analýzách evaluační otázky 1.5. Doporučení k financování SP: (str. 75) Sociální podniky čelí problémům s financováním zahájení podnikatelské činnosti (investice do technologie, budov, do znalostí – lidské zdroje) v průběhu realizace podnikání (provozní kapitál, prodlužování splatnosti faktur) i v okamžiku případné expanze. Zpřístupnění finančních zdrojů, které by doplnily iniciační příspěvek v podobě grantu, se ukazuje jako nezbytné pro přežití sociálních podniků. Jde o to reálně zajistit přístup ke kapitálu prostřednictvím změnou situace na finančním trhu (pravidel regulace, více konkurence), spoluprací veřejného a soukromého sektoru při vytváření nabídky finančních produktů pro sociální podniky, rozšiřováním nabídky finančních nástrojů. (str. 69) V tomto směru je možné považovat za legitimní vytvořit a financovat z veřejných zdrojů podpůrné mechanismy, které umožní překlenout přinejmenším počáteční etapu rozvoje tohoto segmentu malých a středních podniků. Doposud upozaděnou otázkou je udržitelnost sociálních podniků, ve smyslu udržitelnosti jejich podnikání ve střednědobém horizontu. (str. 76) Doposud malá pozornost je věnována místním souvislostem sociálního podnikání. Jedná se o schopnost využít sociální kapitál spočívající v úzkých vazbách na klíčové aktéry, sociální soudržnosti komunity, znalosti podnikatelských příležitostí v rámci obce, mikroregionu. Zakotvení sociálního podnikání v území, je pro poskytovatele části služeb (uklízení, údržba zeleně, zahradničení, řemesla) je předpokladem jejich delšího fungování. (str. 76) Sociální podnikání představuje jednu z efektivních cest, jak přirozeným způsobem řešit otázku sociálního začleňování znevýhodněných skupin obyvatelstva, tj. nabídnout jim pracovní uplatnění s ohledem na jejich možnosti a omezení. Představuje tak jednu z možností jak transformovat některé neefektivní části současného systému řešení potřeb sociálně znevýhodněných, znevýhodněných na trhu práce, a to posílením respektive zavedením tržních principů. 161
3.1.10 Analýza možností poskytování mikropůjček PwC. 2012. 36 stran [online]. URL: http://www.strukturalnifondy.cz/getmedia/eaf06d92-f2ad-40d8-a37f47a447f5f82f/mikrofinancovani_vystup_finalni_eaf06d92-f2ad-40d8-a37f-47a447f5f82f.pdf Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Analýza je zaměřena na analýzu českého trhu v oblasti poskytování a rozvoje trhu drobných úvěrů pro živnostníky, mikro a malé podnikatele. Dále je analýza zaměřena na zhodnocení zkušeností ze zahraničí se zaměřením na nástroje spravované institucemi EU a programy ve vybraných zemích EU. V závěru dokumentu jsou formulována doporučení k možnému zaměření a způsobu implementace podpory formou mikropůjček v programovém období 2014 – 2020. (str. 5) Jedna z vhodných skupin příjemců podpory ve formě mikropůjček v ČR jsou rovněž vymezeny sociálně či ekonomicky znevýhodněné skupiny za účelem zvýšení počtu podnikajících (OSVČ), rozvoje sociálních podniků a sociálního podnikání. Zároveň je však vhodné oddělit tento typ podpory od podpory začínajících podniků. Tématiky SP a InP se týkají tzv. sociální mikropůjčky (viz str. 8), které jsou zaměřené na osoby s ekonomickým a sociálním vyloučením (především dlouhodobě nezaměstnaní, občané v předdůchodovém věku, příslušníci národnostních menšin, tělesně postižení a jinak handicapovaní občané. Tato tématika je rovněž zajímavá i s ohledem na snahy prosazovat zavádění nástrojů finančního inženýrství v případě působnosti ESF, v rámci kterého by měla být podpora znásobena využitím finančních nástrojů tak, aby došlo k podpoře studentů, tvorbě nových pracovních míst, mobility pracovní síly, sociálnímu začleňování a sociálnímu podnikání.
Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: (str. 4) Dle zahraničních zkušeností vyplývá, že podpora mikrofinancování není omezována pouze na začínající podnikatele. Z hlediska podmínek poskytování podpory je snahou nastavit parametry poskytovaných produktů maximálně v souladu s tržním prostředím, kdy např. úroková míra je v některých případech vyšší než standardní tržní. Je to z toho důvodu, že je potřeba zohlednit vyšší rizikovost těchto produktů a vysoké provozní náklady a náklady na správu portfolia. Důležitým aspektem je rovněž skutečnost, že finanční podpora je vždy spojena s osobním přístupem k příjemci podpory / podnikateli. Ve všech schématech je vždy kladen důraz na další vzdělávání podnikatelů, poradenství, coaching a mentoring s cílem zvyšovat podnikatelské dovednosti a tím i stabilitu příjemce podpory / podnikatele, což by mělo zahrnovat zejména následující oblasti (viz str. 35): - zvyšování finanční gramotnosti, - přípravu business plánu, marketingové strategie včetně identifikace tržního potenciálu, - trénink vyjednávacích schopností a dovedností pro účely jednání s poskytovateli podpory, příp. s potenciálními investory, - pomoc s odbytem. Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR Nerelevantní. Popis příčin problému: (str. 4) Hlavní bariéry a rizika spojená s poskytováním mikropůjček v ČR: - nadprůměrný podíl případů platební neschopnosti v portfoliích příjemců podpory, - limitované využití a uplatnění zajišťovacích nástrojů (tzv. mitigantů rizika), nejčastěji směnek, - obtížná vymahatelnost nesplácených půjček, zejména poskytnutých z veřejných zdrojů, 162
-
vysoké provozní náklady spojené s poskytováním úvěrů a správou úvěrového portfolia.
Popis důsledků problému: V ČR neexistuje široká škála institucí se zkušenostmi v oblasti mikrofinancování. Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): (str. 31) Doporučením je podpora zvýšení zaměstnanosti a podnikavosti formou mikropůjček jako součást nástrojů na podporu zaměstnanosti se zacílením na nejvíce ohrožené osoby na trhu práce (mladí lidé a absolventi, ženy, dlouhodobě nezaměstnaní a osoby ohrožené sociálním vyloučením). Toto doporučení však nepodporuje Asociace MSP a živnostníků ČR, zastoupená p. Karlem Havlíčkem, který na semináři MMR dne 17. 9. 2012 ve své prezentaci nedoporučoval podporu sociálně vyloučených osob v případě JASMINE.
163
3.1.11 IREAS. 2008. Začleňující podnikání v ústeckém kraji Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Inkluzivní podnikání – pilotní analýza v Ústeckém kraji. Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: (str. 27) Typický uchazeč o zaměstnání s předpoklady pro úspěšnou samostatně výdělečnou činnost má vyšší než základní vzdělání (min. výuční list), věk cca mezi 25–50 lety (mladí lidé nemají dostatek zkušeností, starší lidé se zase hůře rekvalifikují a adaptují na nové podmínky), není nezaměstnaný dlouhodobě (neztratil úplně pracovní návyky), má vlastní prostory, kde může podnikat (byt/dům), další členové jeho domácnosti mají pravidelný a dostatečně vysoký příjem či úspory (takže ze začátku, kdy podnikání zpravidla není ziskové, jsou schopni tolerovat výpadek příjmu). Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR Analýza je zaměřena na pilotní ověření metodiky COPIE D. T. v Ústeckém kraji. Popis příčin problému: Příčiny problémů pro zahájení podnikání znevýhodněných osob (str. 32): 1) Nezaměstnaní s nízkou kvalifikací a vzděláním zpravidla nemají dostatek schopností, aby zvládli vlastní podnikání po administrativní stránce (účetnictví, daně, komunikace s úřady), a to ani po absolvování rekvalifikačních kursů pro začínající podnikatele. Tyto služby je sice možné přenechat specialistům (daňoví poradci, účetní), avšak za úplatu. Není třeba zdůrazňovat, že k tomu zpravidla začínajícím podnikatelům chybí prostředky. 2) U nezaměstnaných s nízkým vzděláním a kvalifikací je okruh činností, ve kterých mohou podnikat, úzký (stavební práce, úklidové práce…). Trh je však těmito aktivitami zpravidla nasycen a konkurence je velká, což výrazně ztěžuje začátky podnikání. 3) Problém je i osobní charakteristika některých nezaměstnaných – řada nezaměstnaných evidovaných na úřadech práce ve skutečnosti nemá zájem pracovat, jsou zvyklí na určitý životní styl spojený s vyplácením sociálních dávek a zaměstnání se snaží vyhýbat. 4) I nezaměstnaní, kteří opravdu pracovat chtějí, často sami nemají zájem o vlastní podnikání, preferují zaměstnání s jednoduchou pracovní náplní a s pravidelným výdělkem, nejsou ochotni se dále vzdělávat a nést riziko podnikání. Popis důsledků problému: Nerelevantní. Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Doporučení (str. 34): 1) Podniková kultura Nutnost řešit neexistenci jednotné strategie na podporu podnikání znevýhodněných osob jak v České republice jako celku, tak i v Ústeckém kraji. Nesystematická příprava ve školách na podnikání. 2) Přístup k financování Nutnost zlepšení nedostatečného přístupu k financování. Nepříliš motivující a dostatečné příspěvky pro zahájení vlastního podnikání, které poskytují úřady práce. Komplikované získávání úvěrů od komerčních bank pro začínající podnikatele. 164
3.1.12 Zpráva ze semináře MPSV „Výsledky mezinárodních sítí ESF na podnikání znevýhodněných COPIE2 a sociálního podnikání NBFSE“ MPSV. 2012. [online]. URL: http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz/seminar-nbfse-copie Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Sociální a inkluzivní podnikání v ČR – obecně. Vymezené problémy prostředí sociálního a inkluzivního podnikání: 1. Chybí dlouhodobá koncepce rozvoje sociálního a inkluzivního podnikání a průběžná meziresortní institucionální koordinace. Vhodná podpora ESF: mezinárodní spolupráce pro sdílení zkušeností a učení se, zvyšování odbornosti a znalostí o přínosech a vhodné podpoře SP a SI ve veřejné správě, zpracování analýz a evaluací pro oblast sociálního a inkluzivního podnikání. 2. Není vytvořena a využívána jasná definice sociálního podnikání včetně kritérií a ukazatelů pro jednotlivé typy SP (integrační, komunitní, sociální družstvo). Není zavedeno měření/hodnocení přínosů (dopadů) sociálního podnikaní. Vhodná podpora ESF: aktualizace definic sociálního podnikání, rozpracování indikátorů, podpora měření a hodnocení dopadů SP (kapacity, realizace). 3. Vymezení problému: nízké povědomí a znalosti o sociálním a inkluzivním podnikání ve všech sférách společnosti, vč. veřejné správy Vhodná podpora ESF: vzdělávání v sociálním podnikání a v podnikatelských kompetencích na základních, středních a vysokých školách, semináře, konference, vzoroví podnikatelé (role models), ambasadoři, soutěže, ceny, informace v médiích, web 4. Není zavedeno daňové zvýhodnění sociálních podniků (DPPO), nižší zákonné odvody za znevýhodněné zaměstnance (kromě ZP) a omezené příspěvky na zaměstnávání všech sociálně znevýhodněných skupin (SÚPM). 5. Posouzení veřejné podpory u SP dostatečně nezohledňuje její specifické charakteristiky, nejsou stanoveny vhodné režimy veřejné podpory pro sociální podnikání vč. služeb obecného hospodářského zájmu 6. Ve veřejné správě je nízké povědomí a zkušenosti v oblasti sociálně zodpovědného zadávání veřejných zakázek, plánování rozvoje a veřejných investic ve spolupráci s klíčovými partnery (tzv. veřejné sociální partnerství). Je omezeně aplikováno společensky zodpovědné zadávání VZ, které by vyhrazovalo VZ některým typům SP nebo SP zvýhodňovalo při získání VZ. Vhodná podpora ESF: vzdělávání a osvěta ve veřejné správě o sociálně zodpovědném zadávání VZ, podpora strategických partnerství, rozpracování/aktualizace metodik a příkladů dobré praxe, zpracování akčního plánu / strategie pro sociálně zodpovědné zadávání veřejných zakázek. Financování SP a InP: Na trhu v ČR nejsou dostupné vhodné finanční produkty (zejm. mikropůjčky, záruky, kapitálové vstupy, dluhopisy) pro znevýhodněné podnikatele a sociální podniky, a to jak pro fázi zahájení podnikání, tak pro jeho udržení/rozvoj (viz Analýza možností poskytování mikropůjček v ČR). Mezera na trhu mikropůjček je často zaplňována lichvářskými (neetickými nebo podvodnými) půjčkami. Samotné granty a příspěvky (nevratné formy podpory) na zahájení podnikání dostatečně nemotivují k dlouhodobé udržitelnosti podnikání a způsobují vyšší riziko narušení trhu. Vhodná podpora z ESF: Poskytnutí prostředků na tzv. finanční nástroje (půjčky, záruky, kapitálové vstupy), granty a příspěvky pro znevýhodněné podnikatele a sociální podniky, v návaznosti na program START realizovaný ČMRZB v minulosti. Mezinárodní spolupráce pro získání zkušeností s realizací finančních nástrojů financovaných z ESF. Vybudování sítě institucí zprostředkujících a monitorujících mikropůjčky a zajištění kvality jejich služeb (viz Německo). Vývoj inovativních způsobů financování. 165
Podpůrné služby pro sociální a inkluzivní podnikání: V ČR nejsou v dostatečné míře dostupné kvalitní podpůrné služby (zejm. informace, vzdělávání, poradenství, koučování, mentoring, síťování, evaluace) pro zahájení, udržení a rozvoj sociálního podnikání. U podpůrných služeb pro zahájení podnikání znevýhodněných poskytovaných prostřednictvím ÚP ČR a projektů ESF není zaveden systém zajištění kvality těchto služeb a existuje tak zvýšené riziko zhoršení situace znevýhodněných podnikatelů v případě neúspěchu. Podpůrné služby pro znevýhodněné podnikatele ve fázích po zahájení podnikání nejsou dostupné téměř vůbec. Vhodná podpora z ESF: Stabilní nabídka podpůrných služeb (informace, vzdělávání, poradenství, koučování, mentoring, síťování, evaluace) pro sociální podnikatele pro všechny fáze podnikání. Podpůrné služby pro znevýhodněné podnikatele, s důrazem na podporu ve fázi po zahájení podnikání, a to v návaznosti na zkušenosti s budováním kapacit v období před vstupem do EU (zejm. programy PHARE). Zavedení systému řízení kvality podpůrných služeb pro znevýhodněné a sociální podnikatele. Realizace sociální franšízy (zahájení sociálního podnikání dle osvědčeného podnikatelského modelu). Metodiky a kapacity pro (sebe)evaluaci sociálně podnikatelských projektů (např. metoda European Tool NBFSE, SROI). Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: Nerelevantní. Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR Nerelevantní. Popis příčin problému: Nerelevantní. Popis důsledků problému: Nerelevantní. Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Viz kurzívou výše.
166
3.1.13 MPO. 2012. Koncepce podpory malých a středních podniků na období let 2014-2020 Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014–2020 (dále jen Koncepce MSP 2014+) představuje zásadní strategický dokument, který vymezuje 50 konkrétních opatření, jejichž cílem je efektivní fungování a celkový rozvoj malých a středních podnikatelů (MSP) jako významné součásti národní ekonomiky. Cílem Koncepce MSP 2014+ je tedy stanovení prioritních oblastí podpory pro programovací období 2014–2020, jejichž opatření budou financovaná ze strukturálních fondů EU (zejména z Evropského fondu regionálního rozvoje a Evropského sociálního fondu) a doplňkově bude využito i národních prostředků. Samotná analýza primárně vychází z projektu GEM. Strategická priorita č. 1 – Kultivace podnikatelského prostředí, rozvoj poradenských služeb a vzdělávání pro podnikání Zlepšování podnikatelského prostředí v ČR Str. 82 - Vzdělávání pro podnikání Další důležitou oblastí, která bude podporována v této strategické prioritě, je rozvoj vzdělávání pro podnikání. V této souvislosti budou podpůrné nástroje zaměřeny především na rozvoj dalšího profesního vzdělávání zaměstnavatelů, tj. malých a středních podniků, a zaměstnanců formou prohloubení, rozšíření, zvýšení, obnovení či udržení kvalifikace a také na získání klíčových dovedností zvyšujících udržitelnost zaměstnání v rámci daného malého a středního podniku. Využívání těchto nástrojů je důležité zejména při poklesu výkonnosti ekonomiky. Podporovanou aktivitou bude rovněž tvorba podnikových vzdělávacích programů pro zaměstnance, příprava podnikových lektorů a podpora všech forem vzdělávání pro přípravu na konkrétní pracovní pozici. Str. 82 - Přístup MSP k financím Vyhodnocení dotazníkového šetření, které probíhalo v souvislosti s přípravou Koncepce MSP 2014+, potvrdilo již známý fakt, a to problematický přístup malých a středních podnikatelů k finančním prostředkům. To se týká zejména drobných podnikatelů, kteří ve čtvrtině případů uvedli přístup k financím jako největší problém, se kterým se v současné době potýkají. Stejný problém v podobě dostupnosti soukromých prostředků pro zakládání a rozvoj podniků se týká také inovačně zaměřených malých a středních podniků, a to především v raných fázích rozvoje (tzv. early stage – seed a start-up). Počet spin-off firem také zůstává nadále nízký, což pramení mj. z nedostatečné podpory tržních souvislostí při vzdělávání v technických oborech. Začínající inovační podniky obecně v Česku ke svému rozvoji a překlenutí počátečních obtíží podnikání potřebují mj. podnikatelské know-how, které typicky nositelé technických řešení nemají. To jim mohou poskytnout vhodně zacílené poradenské služby, které pomohou začínajícím podnikatelům sestavit kvalitní business plán a prostřednictvím kouče zajistí první kroky v jeho provádění. Dalším navazujícím krokem v podpoře začínajících inovačních MSP je financování jejich rozvoje rizikovým kapitálem. Podniky tradičně prostředky na svůj rozvoj získávají především prostřednictvím bankovních úvěrů, na ty však začínající firmy většinou nedosáhnou. Navíc v ČR dosud nefunguje dostatečně rozsáhlá síť business angels a fondů rizikového kapitálu ochotných investovat do malých a vysoce rizikových projektů MSP v raných fázích rozvoje. Kromě úvěrových a záručních nástrojů se proto v případě inovativních MSP jeví vhodné využít finanční nástroje zahrnující rizikový kapitál – seed a venture kapitálové fondy. Tento způsob financování je vhodný jak pro firmy usazené v podnikatelských inkubátorech a vědeckotechnických parcích (včetně spin-off), tak pro další typy MSP orientovaných na inovace. Pro období 2014–2020 již bude k dispozici zkušenost v podobě realizace pilotního seed fondu OPPI. 167
V budoucím programovacím období tedy bude kladen větší důraz na návratné finanční nástroje než doposud. Návratné nástroje typu úvěr, záruka či přímý kapitálový vstup (private equity) jsou zaměřeny na ekonomicky zdůvodnitelné projekty s reálnou schopností dosažení požadované návratnosti a jejich charakteristickým rysem je naplnění tří kladených požadavků: efektivnosti, účelnosti a udržitelnosti. Mezi jejich největší výhody patří revolvingový charakter fondů, mobilizace soukromých zdrojů, rychlé vyřizování žádosti a proplácení prostředků. Navíc je možné tyto nástroje kombinovat s financováním formou dotací. Právě díky vybudování zdravého a spolehlivého systému finančních návratných nástrojů vznikne možnost dlouhodobého „recyklování“ finančních zdrojů. V budoucím programovacím období poroste také důležitost podpory poskytované formou blendingu , jehož výhodou je výrazný pákový efekt. V rámci strukturálních fondů však i nadále bude podpora poskytována ve většině případů formou dotací. (str. 84) V této prioritě bude část podpory zaměřena i na začínající podnikatele. Zejména v hospodářsky slabých regionech (jako např. v regionech vymezených pro roky 2010–2013 usnesením vlády ČR č. 141/2010 jako regiony se soustředěnou podporou státu) je nutné podporovat právě tuto skupinu podnikatelů, která se může rekrutovat i z řad dlouhodobě nezaměstnaných osob a osob ohrožených či postižených sociální exkluzí. Pro začínající podnikatele bude klíčová podpora prostřednictvím zvýhodněných úvěrů, záruk, kapitálových vstupů (venture kapitál) a také poradenství. V této souvislosti bude využito zkušeností z realizace programů s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou a pilotního projektu Seed fond v rámci Operačního programu podnikání a inovace na období let 2007 až 2013. Tyto nástroje tak mohou napomoci k realizaci inovativních projektů v obtížné rané fázi podnikání. Cílem také bude povzbudit zájem obyvatel ČR o podnikání, a to nejlépe v high-tech oborech, což by významně přispělo i k celkovému zvýšení diverzifikace české ekonomiky. Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: Viz dílčí analýzy dle GEM. Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR Viz dílčí analýzy dle GEM. Popis příčin problému: Viz dílčí analýzy dle GEM. Popis důsledků problému: Viz dílčí analýzy dle GEM. Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Str. 104 Jedním ze zdrojů pro financování je Evropský sociální fond, který se zaměřuje na podporu neinvestičních projektů, jako je např. rekvalifikace nezaměstnaných, tvorba inovativních vzdělávacích programů pro zaměstnance, podpora začínajícím OSVČ, rozvoj vzdělávacích programů včetně distančních forem vzdělávání, modernizace kombinované a distanční formy studia aj. V Koncepci MSP 2014+ budou z tohoto fondu financována zejména opatření na podporu zaměstnanosti prostřednictvím samostatné výdělečné činnosti, podnikání a zakládání podniků, pomoci pracovníkům, podnikům a podnikatelům přizpůsobovat se změnám, investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení a bude se soustředit také na podpory výzkumu, technologického rozvoje a inovací prostřednictvím postgraduálního studia, odborné přípravy výzkumných pracovníků, vytváření sítí a partnerství mezi vysokoškolskými institucemi, výzkumnými a technologickými středisky a podniky. 168
3.1.14 Výsledky dotazníkového šetření v sociálních podnicích v České republice Zpracovala P3 – People, Planet, Profit o.p.s. ve spolupráci s Nadací ProVida v únoru 2013 Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Autoři studie provedli anketu za účelem ověření dat a získání informací o situaci sociálních podniků v ČR. Pro dotazníkové šetření jsme sebrali celkem 143 kontaktů. Z toho se podařilo dovolat a dotazník vyplnit se 100 sociálními podniky. Dominantní právní formou je společnost s ručením omezeným, kterou má 45 podniků, na druhém místě s 24 hlasy obecně prospěšná společnost jako třetí je občanské sdružení s 16 odpověďmi. Je zajímavé, že družstev, které jsou ve světe velmi častou právní formou sociálních podniků, se hlásí k sociálnímu podnikání jen 5. Celkově tedy převažuje typ obchodní společnosti nad neziskovou právní formou. (str. 11) 9 z 10 podniků se angažuje v oblasti rovných příležitostí. Znamená to především to, že zaměstnávají znevýhodněné osoby na trhu práce. V oblasti rozvoje místního společenství a v sociální oblasti působí 69,0% dotázaných. Téměř dvě pětiny podniků se zabývají životním prostředím a ekologií a stejný počet jich působí v kulturní oblasti. Na těchto výsledcích se ukazuje, že nejčastějším impulzem ke vzniku sociálních podniků bývá motivace ze sociální oblasti. Kromě samotného poskytnutí zaměstnání se pak podniky stále snaží zlepšit kvalitu života svých cílových skupin i mimo pracovní prostory. (str. 21) Výsledky této otázky ukazují, že hlavním zdrojem příjmů sociálních podniků jsou příjmy z vlastní činnosti s celkovými 51,2%. Druhým zásadním zdrojem jsou strukturální fondy Evropské unie – výzva č. 30 OP LZZ a výzvy č. 1 a 8 IOP - s celkovou hodnotou 33,0%. Posledním zdrojem příjmů nad 5% jsou zdroje v odpovědi „jiné“, které zastupují zpravidla příspěvky z úřadů práce na osoby se zdravotním postižením. (str. 24) Téměř 2/3 podniků by potřebovaly další finanční zdroje. Z těchto 65 kladných odpovědí jsme se nadále ptali na preferovanou formu dalšího financování. Nejvíce odpovědí, tedy 35,4%, získala možnost „jiné“, která obsahovala zpravidla dary, dotace či jiné nevratné zdroje. Druhou preferovanou variantou je s 20% získávání úvěrových prostředků na střednědobé financování. Třetí jsou s 18,5% úvěrové prostředky na dlouhodobé financování. Dále 13,8% podniků uvedlo, že preferují úvěry na krátkodobé financování a zbytek, tedy 12,3% respondentů by preferovalo kapitálový vklad investora. Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: (str. 13) Suverénně nejčastěji zaměstnávanou cílovou skupinou jsou osoby se zdravotním postižením. Děje se tak v 72,0% všech sociálních podniků. Druzí v pořadí jsou s 19,0% dlouhodobě nezaměstnaní. Kolem 10,0% se pak pohybuje mládež ohrožená sociálně patologickými jevy a etnické menšiny (zpravidla Romové). Údaje o zaměstnávání ostatních cílových skupin naleznete v následující tabulce. Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR Nerelevantní. Popis příčin problému: Nerelevantní. Popis důsledků problému: Nerelevantní.
169
Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Nerelevantní.
3.1.15 EC (2010). European Employment Observatory Review. Self-employment in Europe 2010, soubor „EUL14138_EN_101005“ Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Dokument se zaměřuje na sebezaměstnávání (OSVČ) v Evropě, popisuje národní politiky a uvádí příklady dobré praxe v této oblasti. Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: Dokument se zaměřuje na sebezaměstnávání jako formu boje proti nezaměstnanosti. V dokumentu jsou uvedena opatření (formou příkladů dobré praxe) realizovaných ve vybraných zemích v členění: ženy, mládež a migranti. Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR nerelevantní Popis příčin problému: Příčinou k podpoře sebezaměstnávání je situace na trhu práce – tímto způsobem se řeší problémy s nedostatkem pracovních míst. V dokumentu jsou vymezeny hlavní oblasti, na které je potřeba se zaměřit: podpora podnikání a dovedností; zlepšení přístupu malých a středních podniků na trhy; snížení byrokracie; zlepšení růstového potenciálu malých a středních podniků, posilování dialogu a konzultací s MSP. V dokumentu jsou podpůrné politiky rozděleny takto: finanční podpora, jako jsou dotace, půjčky nebo mikrofinancování; specifické podpůrné služby pro osoby, které chtějí podnikat, včetně zřízení 1 místa pro administrativu; poskytování školení, mentoringu a poradenství; opatření ke snížení byrokracie/administrativní zátěže; zachování příznivých podmínek pro osoby samostatně výdělečně činné nebo změny v systému daňovém/ sociálního zabezpečení, opatření ke zvýšení motivace k samostatné výdělečné činnosti. Dokument se také zabývá údaji o OSVČ, jejich hodnocením, kvalitou a rozsahem OSVČ apod. Popis důsledků problému: Dokument nabízí příklady dobré praxe z vybraných zemí jako inspiraci pro přijetí dalších vhodných opatření, která povedou k zapojení dalších osob na trhu práce a tím ke snížení nezaměstnanosti. Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): V dokumentu jsou navržena opatření na podporu rozvoje sociálního podnikání podle jednotlivých oblastí: legislativa, exekutiva, strukturální fondy, dotace a granty, poradenství, vzdělávání, osvěta a budování sektoru sociální ekonomiky jejími aktéry. 170
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti Mechanismy řešení
Relevantní finanční podpora (dotace, půjčky nebo mikrofinancování) Navrhnout systém financování tak, aby podpora byla dostupná pro osoby, které chtějí začít podnikat/rozvíjet své podnikání Dokument uvádí příklady dobré praxe z vybraných zemí, vč. ČR (program START v rámci OPPI a podpora z ČMZRB. Pokud se týká formy podpory, vesměs se jedná o dotace – stanovena max. částka na 1 podnikatele (OSVČ), ale spíše půjčky, někdy jsou zdůrazněna určitá odvětví. Další formou jsou záruky. Začínající podnikatelé se často musí podílet na finančním startu svého podnikání. Půjčky poskytují většinou vládní fondy. V některých zemích jsou vytvořeny specifické programy pro skupiny znevýhodněné na trhu práce, jako jsou ženy nebo mládež.
Časový rámec řešení
Ideální stav (cíl)
Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení
V některých zemích vznikají podpůrné programy pro podnikatele, kteří již zbankrotovali (Belgie, Rakousko). Ve Španělsku přijali opatření proti zpožďování plateb, které je často příčinou finančních problémů MSP (60 dní soukromý sektor, 30 dní veřejný). Tyto záležitosti lze i s ohledem na zkušenosti v ČR (s využitím dobré praxe z jiných zemí) realizovat relativně rychle.
Funkční a fungující systém specifických podpůrných služeb pro osoby, které chtějí podnikat, včetně zřízení 1 místa (centra) pro administrativu Zajištění dostupných kvalitně poskytovaných služeb v oblasti školení, mentoringu a poradenství Navrhnou a realizovat systém specifických podpůrných služeb pro osoby, které chtějí podnikat, včetně zřízení 1 místa pro administrativu Podnikatelské inkubátory Dokument uvádí příklady dobré praxe z vybraných zemí: Zejména se jedná o zřízení jednoho (společného)místa, kde osoba zajímající se o podnikání dostane všechny relevantní informace a bude jí zároveň poskytnuto poradenství a další podpůrné služby (např. Malta, Polsko, Slovensko, UK). Může to být např. ve formě balíčku, který zahrne konzultace, kancelářské a informační služby, odborné vzdělávání, vypracování podnikatelského plánu a organizování marketingových průzkumů, leasing zařízení, přístup k Internetu, apod. Podnikatelské inkubátory jako forma podpory začínajícím podnikatelům (např. Bulharsko, Lotyšsko, Litva, Slovensko). Tyto inkubátory poskytují začínajícím podnikatelům informační, poradenské a další služby. V některých zemích se uplatňuje regionální přístup, kdy regionální a místní vlády zřizují poradní místa pro rozvoj podnikání (Irsko, Lotyšsko).
Časový rámec řešení
Jedná se o organizační opatření, které lze udělat relativně rychle. Otázkou ale může být kvalifikace pracovníků takových center.
171
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti Mechanismy řešení
Časový rámec řešení
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti Mechanismy řešení
Časový rámec řešení
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti Mechanismy řešení
Kvalitní školení, mentoring a poradenství Zajištění dostupných kvalitně poskytovaných služeb v oblasti školení, mentoringu a poradenství Dokument uvádí příklady dobré praxe z vybraných zemí: Jedná se o poskytování školení a poradenství i ve vazbě na podnikatelský plán začínajícího podnikatele (OSVČ). V některých zemích jsou do vzdělávání zapojeny univerzity, jinde je to otázka vzdělávání organizovaného např. úřady práce nebo profesními či hospodářskými komorami. Lze řešit relativně rychle přes ÚP, s určitou prodlevou i přes podnikatelská sdružení či vysoké školy (třeba jakou součást programů celoživotního učení)
Snížení byrokracie/administrativní zátěže Zajištění dostupných kvalitně poskytovaných služeb v oblasti školení, mentoringu a poradenství Dokument uvádí příklady dobré praxe z vybraných zemí. Jedná se zejména o zjednodušení legislativy, která se vztahuje k zakládání podnikání, např. snížením minimálních požadavků na kapitál a zjednodušením byrokratických postupů pro registraci a provozu podniku (včetně využití internetu – vytvoření databáze, která bude obsahovat všechny důležité informace a doklady tak, aby je podnikatel nemusel předkládat opakovaně (a zároveň snížení poplatků, pokud podnikatele využije elektronickou komunikaci). Dále daňové paušály pro OSVČ. Ve většině příkladů jde o změny, které musí mít oporu v legislativě, což ovlivňuje rychlost zavedení těchto opatření.
Příznivé podmínky pro osoby samostatně výdělečně činné, vč. daní a sociálního zabezpečení, Zachovat/změnit podmínky pro osoby samostatně výdělečně činné tak, aby pro ně byly výhodné, vč. systému daňového / sociálního zabezpečení, Dokument uvádí příklady dobré praxe z vybraných zemí. V oblasti daňové se jedná zejména o daňové paušály pro OSVČ (zjednodušení účetnictví), daňové úlevy či prázdniny pro začínající OSVČ nebo daňové pobídky. Např. na Slovensku platí OSVČ příspěvky na sociální zabezpečení z nižšího vyměřovacího základu (polovina příjmů dosaženého v předchozím roce). Dále jsou uvedeny formy úlev začínajícím podnikatelům při odvodu příspěvku na sociální zabezpečení.
Časový rámec řešení
Pokud se politici dohodnou na prioritě takovýchto opatření, lze je realizovat poměrně rychle.
Ideální stav (cíl)
Rozvinutý systém cílených podpor pro specifické skupiny obyvatel – nezaměstnané, ženy, mládež a migranty Vybudovat systém podpor odrážející specifické potřeby jednotlivých skupin obyvatel: nezaměstnaní, ženy, mládež a migranty.
Způsob řešitelnosti
172
Mechanismy řešení
Dokument uvádí příklady dobré praxe z vybraných zemí. Nezaměstnaní: vzdělávání a školení, včetně zpracování podnikatelského plánu specifická podpora v přípravném období, ale i v průběhu podnikání „startovací“ půjčky nebo dotace mentoring příspěvky k zajištění péče o osoby závislé (dítě, staří lidé apod.) úlevy v placení daní /odvodů na sociální pojištění Ženy: Podíl žen na OSVČ je relativně nízký. Opatření jejich podporu jsou velmi podobná jako u nezaměstnaných, navíc někdy dochází ke zvýhodnění žen z hlediska výše příspěvků. V Norsku mají ženy – OSVČ stejný nárok na rodičovský příspěvek jako ženy zaměstnané (což by podle norské vlády mělo navýšit zájem o sebezaměstnávání mezi ženami). Využívá se financování z ESF. Mládež: Půjčky se zvýhodněnou sazbou Školení a vzdělávání Praktická pomoc při zahájení podnikání Osobní granty (Francie – pro mládež v suburbánních oblastech) Podpora zaměřená na inovace – zejména moderní technologie Podpora mladých vědců (včetně lékařů, inženýrů, právníků a dalších), kteří chtějí založit vlastní praxi. Finanční podpora (dotace, půjčky) pro určené obory ve znevýhodněných oblastech (Itálie) zemědělství, výroba, řemeslo nebo obchodní služby, služby v oblasti cestovního ruchu, ochrany životního prostředí, kulturního dědictví, technologické inovace, atd., rozvoj družstev v zemědělství, výrobě, řemeslech nebo v obchodních službách. Migranti: V dokumentu jsou uvedeny příklady programů z Rakouska a Švédska, které se specificky zaměřují na podporu migrantů, kteří chtějí začít podnikat
Časový rámec řešení
V dokumentu jsou dále uvedeny příklady podpory OSVČ ve vybraných odvětvích – ve Finsku se jedná o tvůrčí činnosti (kreativní ekonomika), v Rumunsku existují konkrétní opatření na podporu podnikání v IT a v Turecku jsou podporováni řemeslníci a živnostníci. Časové řešení této problematiky je opět otázkou politické shody na významu sociálního podnikání a váže se na předcházející témata.
173
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Informovaná veřejná správa i politici o problematice sociálního podnikání Informovat pracovníky veřejné správy a politické představitele na všech úrovních o významu sociálního podnikání jako nástroje řešení sociálních, místních a regionálních problémů inovativními přístupy s využitím příkladů dobré praxe (jak z ČR, tak ze zahraničí). Navázat a prohlubovat spolupráci mezi podnikatelským sektorem a sociálními podniky ve formě subdodávek, nákupů zboží a služeb, ve formě naplňování strategií společenské odpovědnosti firmy (CSR). Osvěta veřejnosti - povzbudit spotřebitele k větší zvídavosti ohledně původu výrobku či služby, které nakupují, a motivovat je k zodpovědné spotřebě.
Mechanismy řešení Časový rámec řešení
Dokument stanovuje opatření co dělat, ale ne jak to dělat. Osvětu a informační kampaň lze realizovat v podstatě ihned, podobně jako zahájit spolupráci s podnikatelským sektorem, zejména s firmami, které mají CSR
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Fungující sektor sociální ekonomiky Vytvořit platformu sociálních podnikatelů, kteří budou aktivně hájit své zájmy a společně prezentovat nabídku svých výrobků a služeb. Podporovat vznik inkubátorů pro začínající sociální podniky a pro začínající podnikatele z řad znevýhodněných skupin. Podporovat inovativní řešení v přístupu k financování nových či stávajících sociálních podniků (aktivizace soukromých nebankovních zdrojů, kombinace grantové politiky s poskytováním měkčích forem podpory, vytváření společných produktů se soukromým finančním sektorem, se soukromým podnikatelským sektorem, s neziskovým sektorem, vznik etického bankovnictví atd.). Podpořit měření efektivity a fungování sociálních podniků formou jejich profesionalizace a budování kapacity a časem na to navázat zavedením metod měření dopadů (provést další výzkum a testování možných metod hodnocení přínosů a sdílení zkušeností ze zahraničí při respektování českých reálií a zvážit také vhodnost zavedení jedné či kombinaci více metod měření) Dokument stanovuje co dělat, ale ne vždy, jak to dělat. U některých opatření jsou naznačeny možnosti dalšího postupu – viz např. inovativní řešení pro financování SP. Navrhované způsoby lze v podstatě uplatnit v krátkém časovém období.
Mechanismy řešení
Časový rámec řešení
174
3.1.16 OECD, EC (2012). Policy Brief on Senior Entrepreneurship. Entrepreneurial Activities in Europe. ISBN 978-92-79-25425-3 Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Dokument se zaměřuje na podporu podnikatelských aktivit seniorů (starších osob) a uvádí příklady dobré praxe v této oblasti v ČZ EU. Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: Dokument se zaměřuje na seniory/starší osoby, které mohou mít od určitého věku problémy se zapojením na trhu práce. V dokumentu jsou uvedena opatření, která je potřeba uskutečnit pro zvýšení podnikatelské aktivity těchto věkových skupin obyvatel. Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR nerelevantní Popis příčin problému: Evropská populace stárne a z ekonomického hlediska (ale i sociálního) je dobré udržet seniory na trhu práce s možností využít jejich pracovních zkušeností. Ze statistik vyplývá, že lidé ve starších věkových skupinách jsou méně ochotni začít podnikat, než mladší lidé. Porovnávání s podnikáním mladších osob - pokud jde o přežití firmy, její růst a ziskovost není jednoznačné a může se lišit mezi jednotlivými státy. Otázka podnikání starších osob může být spojena nejen s jejich ekonomickým postavením, ale také s jejich sociálním postavením, zdravotním stavem a jejich osobními povahovými rysy – ochota jít do určitého rizika apod. V dokumentu jsou uvedeny faktory, které ovlivňují rozhodování lidí o zahájení podnikatelské činnosti - push faktory jsou takové, které z nějakého důvodu nutí člověka začít podnikat, např. dlouhá období nezaměstnanosti, snaha nedělat málo atraktivní práci za nízkou mzdu. V rozhodování starších lidí pak mohou sehrát roli i další specifické faktory jako je snaha zabezpečit se na důchod, řešit finanční problémy spojené např. s opětovným sňatkem. Pull faktory zahrnují vnímanou možnost akumulovat více bohatství než v placeném zaměstnání, být pracovně samostatný, flexibilitu pracovní doby, nezávislost (sám sobě šéfem). Pro seniory může být samostatná výdělečná činnost přechodem do důchodu a /nebo způsob, jak zůstat v kontaktu s ostatními (sociální sítě). Popis důsledků problému: Dokument nabízí příklady dobré praxe z vybraných zemí jako inspiraci pro přijetí vhodných opatření, která povedou k zapojení dalších seniorů do podnikatelských aktivit v rámci samostatné výdělečné činnosti. Dokument definuje bariéry, které brání seniorům v podnikání: 1) Lidský kapitál – mohou být odborně zdatní, ale chybí jim podnikatelské dovednosti, včetně např. IT gramotnosti. 2) Sociální kapitál – může být snížený v důsledku např. dlouhodobější nezaměstnanosti nebo odchodu do důchodu 3) Přístup k finančním prostředkům 4) Zdravotní stav 5) Finanční překážky – výše dávek státní sociální podpory a důchodu může odradit starší lidi od podnikání, protože samostatné výdělečné činnosti nemusí nabízet vyšší příjem, než jsou tyto dávky. 6) Diskriminace na základě věku: starší lidé jsou často považováni za méně flexibilní, méně oddaní své práci a méně schopni vyrovnat se s novou technologií, což se může projevit např. v nedůvěře klientů v jejich schopnost poskytnout relevantní služby či produkt. 175
Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): V dokumentu jsou navržena základní opatření na podporu rozvoje podnikatelských aktivit seniorů. 1) Vytvořit pozitivní povědomí o výhodách podnikání pro starší lidi mezi nimi samotnými, a ve společnosti obecně; 2) Pomáhat začínajícím seniorům zapojením do vhodných podnikatelských sítí starších podnikatelů a proškolením v základních znalostech a podnikatelských dovednostech (zejména u těch osob, které většinu svého pracovního života strávily v pozici zaměstnance); 3) Zajištění přístupu k finančním prostředkům pro zahájení podnikání (zejména pro ty, kteří začínají podnikat z důvodu nezaměstnanosti), což nemusí být relevantní pro všechny – někteří senioři mohou své podnikání financovat z vlastních zdrojů. 4) Důraz na možnost vstoupit, příp. převzít, do již fungujícího podniku (je to rychlejší, méně rizikové a může to usnadnit odchod na penzi předchozího majitele); 5) Podporovat seniory při podnikání využíváním „business angels“ nebo mentoringu mladších podnikatelů; 6) Zajistit, aby daňové a sociální zabezpečení nebylo překážkou pro podnikání seniorů, včetně investic do jiných podniků. Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti Mechanismy řešení
Odpovídající úroveň informovanosti o podnikání a jeho výhodách Osvětová kampaň o podnikatelských aktivitách Dokument uvádí příklady dobré praxe z EU (např. rok 2012 jako Evropský rok aktivního stárnutí, v rámci tohoto roku proběhly různé iniciativy, akce a programy, např. v rámci Grundtvigu). Příklad dobré praxe – projekt „Best agers“ – určený pro osoby 55+ (8 ČZ: Dánsko, Estonsko, Německo, Lotyšsko, Litva, Polsko, Švédsko a Spojené království). Jedná se o výzkumnou iniciativu, která si klade za cíl zmapovat situaci starších pracovníků na jednotlivých národních trzích práce v zúčastněných zemích, vysvětluje rozdíly a zkoumá možné způsoby, jak zlepšit integraci „best agers“ do trhu práce, inovačních procesů a podnikatelských aktivit.
Časový rámec řešení
Tyto záležitosti lze i s ohledem na zkušenosti v ČR ( s využitím dobré praxe z jiných zemí) realizovat relativně rychle.
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Funkční a fungující systém vzdělávacích aktivit pro seniory Cílem je dosáhnout zlepšení podnikatelských dovedností prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy Dokument uvádí příklady dobré praxe z vybraných zemí: Maďarsko – podpora podnikatelského vzdělávání z prostředků ESF, včetně finanční podpory při zahájení podnikání. Kanada - „Targeted Initiative for Older Workers“ (TIOW) – služby zaměřené na pomoc při hledání zaměstnání a činnosti na zlepšení zaměstnatelnosti (zvyšování kvalifikace a pracovních zkušeností), pomoc nezaměstnaným ve věku 55 až 64 let s jejich návratu do práce. Různé typy školení, včetně přípravy k samostatné výdělečné činnosti. Německo, Lotyšsko a Polsko – v rámci „Best agers“ – webináře zaměřené na jednu konkrétní dovednost (např. sestavení podnikatelského plánu). The fe:male network (UK, Nizozemí, Itálie, Malta a Kypr) – síť na podporu žen podnikatelek (zejména těch, které čelí specifickým problémům,
Mechanismy řešení
176
včetně 50+) - pomoct ženám zvýšit se sebevědomí a zlepšit praktické dovednosti s cílem rozvíjet své podnikatelské nápady a stát se úspěšnými podnikatelkami. Časový rámec řešení
Jedná se o opatření, které lze udělat relativně rychle.
Ideální stav (cíl)
Rozvinutá síť /platforma pro přenos zkušeností a rozvoj dovedností podnikatelů - seniorů Zajištění zapojení podnikatelů–seniorů do sítí, včetně např. prostřednictvím koučingu a mentoringu, které jim umožní rozvinout/obnovit kontakty, výměnu zkušeností, přístup k odbornému poradenství apod. Dokument uvádí příklady dobré praxe z vybraných zemí: Německo – projekt „Biiugi”, součást „Best Agers“ - online platforma, která umožňuje podnikatelům spojit se navzájem, ale i získat odborné poradenství (včetně mentoringu). USA –Service Corps of Retired Executives (SCORE), původně poskytoval poradenství pro podnikání bývalých armádních důstojníků, pomáhá podnikatelům najít např. mentory, organizuje kurzy a školení. Podněty EK k otázkám nástupnictví ve firmách a technickým problémům spojeným s převodem podniku (např. otázka daní). Lze řešit relativně rychle - otázka zodpovědnosti za vytvoření takové platformy/sítě
Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení
Časový rámec řešení
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti Mechanismy řešení
Přístup k finančním prostředkům Zajištění přístupu k finančním prostředkům pro zahájení podnikání (pro ty, kteří nemají žádné vlastní zdroje) Ve většině zemí EU mají úvěry a záruky za úvěry přednost před granty, protože snižují náklady ve veřejném sektoru, mobilizují soukromý sektor při posuzování rizik a také jsou více motivační. Jak uvádí dokument, jen v málokteré zemi je nějaký program zaměřený specificky na podnikatele – seniory. UK – 2 programy specificky zaměřené na seniory - New Deal 50+ a Prince’s Initiative for Mature Enterprise (PRIME). New Deal 50 + (v r. 2000) – osoby nad 50 let, které jsou nezaměstnané a dostávaly státní dávky po dobu nejméně 6 měsíců. Cílem bylo zlepšit jejich pracovní vyhlídky tím, že získaly osobního poradce, který jim poskytoval poradenství o vzdělávání, identifikoval vhodné typy práce a pomohl s žádostí o zaměstnání. Systém zahrnoval také samostatnou výdělečnou činnost, včetně možnosti, kde a jak získat dotaci na zahájení vlastního podnikání. Prince’s Initiative for Mature Enterprise (PRIME) se zaměřuje na lidi ve věku nad 50 let, kteří jsou bez práce nebo čelí propuštění. Jedná se o neziskovou soukromou společnost s charitativními cíli (více než 100 místních partnerských organizací po celé UK). PRIME povzbuzuje lidi nad 50 let, aby zvážili samostatnou výdělečnou činnost a zahájili podnikání a poskytuje odpovídající pomoc a rady. Polsko- projekt Starší podnikatel se zaměřuje na podporu podnikání osob 50+. Účastníci obdrží dotaci ve výši až 50 000 PLN na zahájení podnikání, 177
Časový rámec řešení
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení
Časový rámec řešení
jsou vyškoleni a je jim poskytnuto obchodní poradenství. (Úřad práce natočil televizní seriál o účastnících projektu, aby přispěl k podpoře podnikání u starších lidí.) Je otázkou ke zvážení, zda vytvářet podpůrný finanční systém specificky jen pro tuto věkovou kategorii podnikatelů. Vytvořit příznivé podmínky pro starší osoby samostatně výdělečně činné, motivovat je k samostatně výdělečné činnosti Zachovat/změnit podmínky pro starší osoby samostatně výdělečně činné tak, aby pro ně byly výhodné, a vhodně je motivovat, využít jejich zkušenosti a potenciál Dokument uvádí příklady dobré praxe, zmiňuje např. projekt EK Best Agers, jehož cílem je zvýšit povědomí o potenciálu starších lidí u veřejných a soukromých zaměstnavatelů, dále EK podporovaný projekt „Senior Enterprise“ (Irsko, Francie a UK) pro osoby starší 50 let. V Irsku jsou podporovány propagace, školení, semináře, vytváření sítí. V rámci projektu jsou realizovány 4 podprogramy: Raising Awareness (zvyšování povědomí o potenciálu seniorů), Starting and Partnering (podpora při zahájení podnikání samostatně nebo s mladším partnerem), Investing and Acquiring (cílem je získat starší podnikatele, aby investovali do podniků seniorů a podpora převzetí podniku jako cesta k podnikání), Advising and Innovating (podpora zapojení seniorů jako poradců a mentprů straším podnikatelům). Pokud se politici dohodnou na prioritě takovýchto opatření, lze je realizovat poměrně rychle.
178
3.1.17 OECD, EC (2012). Policy Brief on Youth Entrepreneurship. Entrepreneurial Activities in Europe. Dostupný on-line http://www.oecd.org/cfe/leed/Youth%20Policy%20Brief.pdf Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Dokument se zaměřuje na podnikatelské aktivity mladých lidí jako formy řešení jejich nezaměstnanosti Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: Dokument se soustřeďuje na specifickou cílovou skupinu mladých lidí (15-24 let, případně 25-39 let). 40 % osob v této skupině podle dokumentu má zájem o samostatné podnikání, ale výrazným problémem může být nedostatek zkušeností a nedostatek finančních prostředků. Nejobvyklejší formou pro mladé je osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), málokdy mají zaměstnance. Dokument vymezuje v rámci cílové skupiny 4 podskupiny: 1) Mladí příslušníci etnických menšin 2) Mladí, kteří žijí v zaostalých oblastech 3) Mladí z nízkopříjmových rodin 4) Mladí s nízkou úrovní dosaženého vzdělání Podle OECD lze jako skupinu, které čelí největším překážkám definovat ty mladé, kteří nejsou v zaměstnání, ani se neúčastní vzdělávání či odborné přípravy (NEET - not in employment, education or training. NEET jsou obvykle hendikepovaní, pocházejí z rodin migrantů, mají nízkou úroveň vzdělání, žijí v zaostávajících oblastech, jsou z nízkopříjmových domácností, a jejich rodiče mají zkušenost s nezaměstnaností. Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR Není relevantní Popis příčin problému: Nezaměstnanost mladých je velkým problémem v zemích EU již od 90.let minulého století. Souvisí to se situací na trhu práce v jednotlivých zemích. Mladí lidé po ukončení svého vzdělávání nemají pracovní návyky a zkušenosti, což ovlivňuje jejich postavení na trhu práce a jejich zaměstnatelnost. Dokument vymezuje bariéry, které mladým brání v rozvoji jejich podnikatelských aktivit takto: Mladí lidé jsou nejvíce ovlivněni rodiči a učiteli, jejichž zkušenosti s podnikáním a požadavky s tím spojenými jsou omezené, což může vést k nedostatečnému zájmu (resp. jeho povzbuzení) o podnikatelskou činnost až k negativním postojům k těmto aktivitám. Vzdělávání a odborný výcvik nepřipravují studenty k podnikatelským činnostem (spíše k výkonu placeného zaměstnání), i když lze v některých oblastech sledovat zlepšení této situace. Předcházející pracovní a podnikatelské zkušenosti sehrávají významnou roli při zakládání nových podniků a jejich rozvoji. Mladí lidé obvykle postrádají lidský, finanční a sociální kapitál nezbytný pro zahájení a úspěšný rozvoj podnikání. Mladí lidé jsou limitováni jednak přístupem do podnikatelských sítí, jednak s podnikáním souvisejícím sociálním kapitálem. To může mít ovlivnit založení a provoz jejich firmy a budování postavení firmy na trhu (např. finančníci, zákazníci, dodavatelé). Tržní bariéry také ovlivnit podnikání mladých. Finanční trhy mohou být zaujaté proti podpoře mladých podnikatelů. Podniky vlastněné mladými mohou čelit také diskriminaci na trhu – zákazník nevěří výrobku nebo službám poskytovaným těmito firmami. Vzhledem k 179
omezeným zdrojům, mladými vlastněné firmy obvykle působí v odvětvích s nízkými vstupními překážkami, v nichž je ale větší konkurence, což může ovlivnit úspěšnost firmy.
Popis důsledků problému: Důsledkem je vysoký podíl nezaměstnaných v této věkové skupině. Tato skutečnost zakládá další problémy do budoucna - neosvojení si pracovních návyků a nedostatek pracovních zkušeností, což vede ke snížení uplatnitelnosti na trhu práce a závislosti na sociálních dávkách. Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Zapojení mladých osob do ekonomiky, do trhu práce, podporou jejich podnikatelských aktivit. V tom smyslu je třeba překonat bariéry, které brání mladým lidem zahájit či rozvíjet jejich podnikatelské aktivity. Rozvoj podnikatelských dovedností a získání zkušeností např. v rámci aktivity jako OSVČ (při studiu jako vedlejší činnost) nebo zapojením se do družstev, která mohou mladým lidem umožnit spojení jejich finančního a lidského kapitálu, překonat nedostatek zdrojů a znalostí a zároveň těžit z úspor z rozsahu. Ideální stav (cíl)
Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení
Rozvoj podnikatelských dovedností Odstranit bariéry vyplývající z nedostatku podnikatelských znalostí, dovedností a postojů, a z nedostatku zkušeností z předchozí práce a podnikání. Vybavit mladé lidi dovednostmi jako rozpoznání příležitosti, obchodní plánování a spuštění pilotních podniků, včetně smyslu pro iniciativu, kreativitu, samostatnost a týmovou práci. Větší důraz na rozvoj podnikatelských dovedností v rámci vzdělávacího procesu (různé formy - již od základní školy) – lze řešit veřejně politickými nástroji - vzdělávací politika Mimoškolní aktivity na podporu rozvoje podnikatelských dovedností (partnerství s podnikatelskými asociacemi – možnost sledovat každodenní provoz firem) – záležitost zejména regionálních a místních vlád. Zapojení do programů podnikatelského mentorství jako je "Erasmus pro mladé podnikatele" (pomoc začínajícím podnikatelům získat dovednosti pro provozování malého podniku prostřednictvím interakce s jinými podnikateli). V dokumentu jsou uvedeny příklady dobré praxe v této oblasti: Think Big (původně UK, dále Německo, Irsko, Slovensko, od r. 2012 Španělsko a ČR) Think Big byl ustaven v roce 2009 společností Telefónica. Program zajišťují: partnerské organizace Think Big – v UK 52 národních a regionálních partnerských organizací Big Thinkers – dobrovolníci z řad zaměstnanců, kteří poskytují podporu pro Think Big Komunitní subjekty - fyzické osoby (rodina, přátelé, spolky) a organizace (např. mládežnické organizace, náboženské spolky, školy) Absolventi Think Big - úspěšní účastníci programu Financování v UK – podpora od fyzických a právnických osob, zejména společnost Telefónica a 3 NNO - National Youth Agency, Conservation Foundation a UK Youth. 180
Časový rámec řešení
V oblasti vzdělávání lze řešit rychle – otázka většího důrazu na rozvoj podnikatelských dovedností v rámci počátečního vzdělání – vzdělávací politika Mimo vzdělávací instituce – také lze řešit v podstatě rychle, otázkou je schopnost zapojit a vyjednat spolupráci s podnikatelskou sférou, a s neziskovým sektorem
Ideální stav (cíl)
Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení
Poskytování informací, poradenství, coaching a mentoring. Pomocí informací, poradenství, coachingu a mentoringu překonat mezery ve znalostech a podnikatelských dovednostech mladých lidí. Podpora podnikání začínajících (start-up) firem, s cílem doplnit školní vědomosti o praktické aspekty (které škola nemohla řešit). Šíření informací - prostřednictvím internetu, státních orgánů a organizací, sociální sítě mladých lidí nebo starších rádců Poradenství a zprostředkovatelské služby Koučování a mentoring (ve spolupráci s např. s hospodářskou komorou nebo jinými podnikatelskými/profesními organizacemi) – předávání zkušeností a rozvoj dovedností ve spolupráci s vybraným zkušeným podnikatelem V dokumentu jsou uvedeny příklady dobré praxe v této oblasti: Projekt GATE - Growing America Through Entrepreneurship (USA) – Ministerstvo práce a Small Business Administration Vzdělávání a poradenství pro zájemce o sebezaměstnání ve věku nad 18 let Projekt nabízí 3 základní služby Assesment (stanovení potřeb účastníka) Training (široká nabídka kurzů, včetně specializovaných) Business Counselling (ndividuální poradenství ohledně podnikání účastníků ) Program Prince’s Scottish Youth Business Trust (PSYBT) - UK Program je zaměřený na mladé nezaměstnané, kteří čelí další znevýhodněním Cílem je poskytnout finanční podporu začínajícím podnikatelům. To je spojeno se vzdělávání, koučinkem a mentoringem , které by měly vést k snížení finančních rizik. Aktivity v rámci programu přístup k počátečnímu kapitálu a zajištění financování rané fáze růstu podniku pro mladé lidi začínající a rozvíjející své podnikání; přechod k rané fáze mikropodniku, s kombinací finančních produktů a na míru navržené podpory tak, aby se firma vyvinula do stádia, kde má větší přístup k hlavnímu proudu / různým finančním zdrojům pilíř zaměřený na vyloučené a dlouhodobě nezaměstnaných – pomoc dostat se zpět do ekonomiky prostřednictvím životaschopné samostatné výdělečné činnosti; investice do místních komunit usnadněním významných věcných příspěvků místních podnikatelů a na podporu rozvoje místních sociálně motivovaných podniků. 181
Časový rámec řešení
Řešení v kratším období – ale nutná spolupráce a koordinace (nastavení vztahů a procesů) s relevantními regionálními a lokálními orgány, s regionálně působícími organizacemi a místními spolky apod.
3.1.18 OECD, EC (2012). Policy Brief on Social Entrepreneurship. Entrepreneurial Activities in Europe. Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Dokument se zaměřuje na problematiku sociálního podnikání (podniků), vymezení, zaměření a právních forem sociálních podniků , dále způsoby měření sociálního podnikání. Dalším okruhem je vytváření sociálních podniků a odstraňování bariér, které tomu brání, dále otázky spojené s podporou sociálních podniků prostřednictvím veřejných politik (proč a jak). Dokument využívá zkušeností z vybraných zemí EU a OECD. Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: Dokument se zaměřuje na sociální podnikání obecně. Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR Není relevantní. Popis příčin problému: Dokument analyzuje význam sociálního podnikání v ekonomikách vybraných států. Sociální podnikání je zde představeno jako způsob řešení problémů na trhu práce pro osoby, které jsou ohroženy sociální exkluzí nebo jsou již vyloučeny. V dokumentu jsou definovány základní bariéry, které brání rozvoji sociálního podnikání s tím, že význam těchto bariér je různý a odráží celkové prostředí daného státu. Jedná se o tyto bariéry: právní a regulační rámce, finanční zdroje, přístup na trhy, podpora podnikání a rozvoj struktur pro podnikání, vzdělávání a školení (training). V dokumentu jsou uvedeny příklady dobré praxe podle jednotlivých bariér. Popis důsledků problému: Dokument shrnuje problematiku sociálního podnikání s využitím pozitivních příkladů z různých zemí OECD a EU. Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení
Podpora sociálního podnikání jako první (předběžný) krok k vytváření sociálních podniků přilákat mladé talenty do sektoru zahrnutím sociálního podnikání v rámci podnikatelského vzdělávání ve školách, odborného vzdělávání a odborné přípravy na vysokých školách podporovat sociální podnikání jako součást místní a regionální ekonomiky (zahrnout sociální podnikání do regionálních a lokálních rozvojových strategií a programů) Dokument uvádí v tomto smyslu příklady dobré praxe zejména z Francie: 182
Iniciativa Jeun'ESS, zahájená ve Francii v červnu 2011 PPP mezi několika ministerstvy a šesti podniky a nadacemi ze sektoru sociální ekonomiky. Tři pilíře: 1) podpora sociální ekonomiky mezi mladými lidmi, zejména prostřednictvím vzdělávacího systému; 2) iniciativy pro mladé lidi v sociální ekonomice, a 3) začlenění mladých lidí v podnicích sociální ekonomiky.
Časový rámec řešení
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení
Časový rámec řešení
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Region PACA (Provence-Alpes-Côte d'Azur) ve Francii zavedl regionální politiku pro oblast sociální ekonomiky jako významné součásti rozvoje regionu. Konkrétně sociální ekonomiku je zaměřen program PROGRESS, jedná se o vytvoření observatoře sociální ekonomiky a stálé komise pro monitoring sociální ekonomiky. Regionální strategie také podporuje rozvoj místních klastrů prostřednictvím ročních dohod o veřejném financování projektů spolupráce mezi firmami, pokud vytvářejí pracovní místa a přispívají k hospodářskému rozvoji. Tyto klastry se nazývají regionální póly pro inovace a socio-ekonomický rozvoj ("PRIDES"). Ze stávajících 26 PRIDES jsou některé specifické pro sociální ekonomiku, jako jsou služby pro podniky a sociální cestovní ruch. Je možné se inspirovat uvedenými příklady – časové hlediska je ovlivněno ochotou spolupracovat a koordinovat aktivity sociální ekonomiky.
Vytvoření odpovídající právního, regulačního a fiskálního rámce stanovit jasnou právní definici sociálních podniků, včetně organizační formy, daňových otázek, přístupu na trhy a přístupu k veřejné podpoře pro rozvoj podnikání, která bude vycházet a odrážet specifické podmínky daného státu regulační opatření by měla být navržena tak, aby sociální podniky plnily své sociální a ekonomické cíle a středně i dlouhodobě rozvíjely svou udržitelnost na trhu při vytváření relevantního fiskálního rámce je také nutné zvážit sociální poslání sociálních podniků Dokument uvádí v tomto smyslu příklad dobré praxe z UK: Sociální podniky mohou získat daňový odpočet (Community Investment Tax Relief -CITR), který, ačkoliv není navržen speciálně pro sociální podniky, byl vytvořen na podporu investic ve znevýhodněných oblastech. Ti, kteří investují do akreditovaných finančních institucí (Community Development Finance Institutions) zaměřujících se na znevýhodněné oblasti a sociální skupiny, získávají daňové úlevy ve výši 5 % z investované částky ročně po dobu až 5 let. Vzhledem k tomu, že tato oblast se týká legislativy a rozpočtu je časové hledisko závislé na ochotě se touto problematikou zabývat a potřebné změny připravit a odsouhlasit – spíše delší časové období
Zajištění udržitelného financování podpora vzniku silného finančního trhu pro sociální podniky 183
Mechanismy řešení
zvýšení informovanosti o sociálním podnikání ve finančním sektoru, veřejný sektor může poskytnout bankám záruky za úvěry sociálních podniků inovativní institucionální uspořádání mezi vládami a finančními institucemi, např. společné investice veřejného a soukromého sektoru s cílem dosáhnout jak společenské, tak finanční návratnosti. Toto opatření reflektuje různé podmínky v jednotlivých zemích, může se jednat o pobídky pro investory v oblasti sociálních podniků nebo o přímou finanční podporu z veřejných prostředků kapitál zejména pro start a rozjezd začínající firmy Dokument uvádí v tomto smyslu příklad dobré praxe: Polsko – prostředky fondů EU hrály klíčovou roli v rozvoji sociálních podniků v období 2007-2013. Operační program Lidský kapitál zahrnuje start-up granty pro podnikatele, zřizování sociálních družstev a další nefinanční podporu speciálně zaměřenou na sociální podniky. Operační program Fond pro občanské iniciativy se specificky zaměřuje na příjemce z oblasti sociálních podniků. Všechny finanční prostředky na tuto iniciativy v oblasti sociálních podniků přicházejí ze státního rozpočtu. Austrálie- v r. 2010 založila federální vláda Fond pro rozvoj sociálního podnikání a investic (20 milionů AUD kapitalizace). Finanční prostředky jsou sledovány federální vládou, ale řízeny externími manažery, kteří byli povinni najít odpovídající finanční prostředky ( jedna ku jedné). Fond poskytuje nejen finance (prostřednictvím úvěrů, spíše než granty), ale podporuje i rozvoj kapacit pro finanční udržitelnost, fond pro start-up a inkubátory, a rozvoj kapacit pro nové sociální podniky. K dispozici je také mentoring. Belgie – v každém regionu existují vládní programy na podporu sociálních podniků. Valonsko má v rozpočtu 11 milionů EUR pro přidělování dotací, podpory start-up a dotací na zaměstnanost znevýhodněných uchazečů o zaměstnání. Region hlavního města Bruselu také poskytuje granty – každá obchodní nebo neziskové organizace v regionu Brusel může požádat o finanční prostředky na integraci určitých kategorií uchazečů o práci v souladu se zásadami sociální ekonomiky. Kromě toho BRUSOC, dceřiná společnost Bruselské regionální investiční agentury poskytuje financování a podporu pro osoby samostatně výdělečně činné a malé podniky a projekty sociální ekonomiky pomocí úvěrů s preferenčními sazbami. Soukromá osoba nebo organizace s reálnou představou může BRUSOC žádat o mikroúvěr, počáteční kapitál nebo peněžní úvěr. Ve Vlámsku k hlavním finančním nástrojům na podporu sociálního podnikání patří Sociální investiční fond (SIFO) a Trividend. SIFO spolufinancuje přímé úvěry na investice a pracovní kapitál a podřízené úvěry ve spolupráci s oprávněnými (autorizovanými) institucemi. Trividend poskytuje rizikový kapitál nebo podřízený dluh na sociální podniky bez jakýchkoli záruk a reaguje na rostoucí poptávku rizikového kapitálu v sektoru sociální ekonomiky. Trividend je podporován vlámskou vládou a jeho půjčky každý rok zvyšují tak, aby odpovídaly potřebám tohoto odvětví. Trividend investuje maximálně 100 000 EUR na jednoho 184
Časový rámec řešení
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení
klienta. Ve Spojeném království v r. 2012 vznikl Big Society Capital, což je nezávislá finanční instituce schválená a regulovaná Financial Services Authority. Prostředky pocházejí ze spících bankovních účtů (více než 15 let) a od čtyř hlavních britských bank ( Barclays, HSBC a dvou částečně znárodněných bank - Lloyds Banking Group a RBS, každá investovala 50 milionů liber). Big Society Capital (BSC) neinvestuje přímo do sociálních podniků, ale spíše do zprostředkovatelů financování sociální investic a usiluje o sociální a finanční návratnost investic. BSC investoval do zprostředkovatelů, kteří pracují v oblastech jako jsou obnovitelné zdroje energie ve znevýhodněných oblastech a platby podle výsledků programu boje proti nezaměstnanosti mladých lidí na severozápadě Anglie. Vzhledem k tomu, že tato oblast se týká vytváření nových finančních podpůrných nástrojů (fondů) je časové hledisko závislé na ochotě se touto problematikou zabývat a potřebné změny připravit a odsouhlasit. Otázkou je , zda je nutné vytvářet nové nástroje nebo využít stávající instituce a upravit jejich kompetence a finanční zdroje pro oblast sociálního podnikání. Nabídka služeb pro rozvoj podnikání a podpůrné struktury sociální podniky mohou využívat nabídku služeb, které jsou poskytovány komerčním podnikům, nicméně tuto nabídku je třeba přizpůsobit specifickým požadavkům sociálního podnikání vytváření center sociálního podnikání (inkubátory, inovační parky) nicméně je potřeba vytvářet podpůrné struktury tak, aby nedocházelo k nerovnovážnému rozvoji sociálních podniků jen v některých místech či odvětvích a aby naopak docházelo k přenosu a šíření příkladů osvědčených postupů do ostatních částí země Dokument uvádí v tomto smyslu příklady dobré praxe: Ve španělském Bilbau byl založen sociální inovační park s touhou vytvořit "sociální Silicon Valley". Cílem je vytváření pracovních příležitostí v upadajícím regionu. Tento park řídí Baskické centrum pro sociální a společenské inovace, Denokinn, které je ve vlastnictví místních úřadů v okolí Bilbao. Park nabízí místo, kde jednotlivci, organizace sociální ekonomiky, charity, nevládní organizace, soukromý sektor a instituce se setkávají, aby usilovaly o vytvoření nových produktů a služeb, které vedou k vytváření nových pracovních míst. V parku se nachází celá řada institucí, včetně "Laboratoře sociálních inovací" pro vytváření nových sociálních podniků, které pak mohou získat podporu v rámci služeb poskytovaných inkubátorem (školení, poradenství apod.), a "Akademie sociální inovace", která poskytuje školení pro sociální ekonomiku. NESsT podporuje sociální podniky ve všech fázích vývoje a působí v 10 zemích po celém světě, včetně Chorvatska, ČR, Maďarska, Rumunska a Slovenska. Poskytuje finanční podporu a také školení a mentoring pro sociální podniky ve fázi pre-start-up a start-up, jakož i na pokračující podporu, včetně podpory pro expanzi. NESsT byla založena v roce 1997 185
Časový rámec řešení
jako nezisková organizace s cílem podporovat sociální podnikání. Vyvinula vícestupňový "portfolio proces", kde každý krok navazuje na předchozí, a postup je založen na dosažení určitých cílů. "Portfolio proces" zahrnuje plánování, inkubace a rozšiřování. Prostřednictvím soutěží NESsT identifikuje potenciální sociální podniky a poskytuje podporu, včetně školení a mentoringu po dobu 9-12 měsíců, ve kterých organizace nebo jednotlivec může rozvíjet svůj podnikatelský záměr. Na to navazuje 2 – 4letá inkubační fáze, kdy je poskytována finanční podpora (prostřednictvím grantů a / nebo půjček) a přístup do sítě podnikového poradenství. Ve stejné době jsou vyvinuty vhodné indikátory, které umožňují měřit dopady sociálního podniku – finanční i společenské. Proces je přísný a je zaměřen na rozvoj úspěšných sociálních podniků. Vzhledem k tomu, že je možné využít stávajících podpůrných struktur pro podnikání s případným přizpůsobením se specifikám sociálního podnikání lze tuto záležitost řešit relativně rychle.
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Podpora přístupu na trhy podporovat přístup sociálních podniků k trhům prostřednictvím veřejných zakázek více otevřených sociálnímu podnikání, evropské právo veřejných zakázek umožňuje místním orgánům vložit určité sociální klauzule do svých zadávacích řízení a zadání, např. na podporu zaměstnanosti dlouhodobě nezaměstnaných zlepšit znalosti úředníků o možnostech začlenění sociální doložky do zadání veřejných zakázek, včetně přínosů, které sociální podnikání mít pro rozvoj místní i regionální ekonomiky i komunity (využitím materiálu EK Buying Social: A Guide to Taking Account of Social Considerations in Public Procurement) zlepšit dovednosti, zejména malých sociálních podniků, přístup ke zdrojům apod., aby sociální podniky mohly soutěžit ve veřejných zakázkách
Mechanismy řešení
Dokument uvádí v tomto smyslu příklady dobré praxe: Švédsko - Švédská správa sociálního zabezpečení zapojuje organizace sociální ekonomiky, dobrovolnické organizace a malé a střední podniky do hodnocení způsobů zadávání veřejných zakázek, s cílem identifikovat problémy, které se projevují při přípravě zadávací dokumentace. Wales - velšská vláda kladla velký důraz na využití zadávání veřejných zakázek pro splnění hospodářských, sociálních a environmentálních cílů. Evropský sociální fond je používán na podporu zlepšení dovedností při zadávání veřejných zakázek napříč veřejnými službami prostřednictvím čtyři-pětiletého programu, který zahrnuje zvyšování informovanosti, rozvoj dovedností, exekutivu veřejných zakázek, a program usnadňující využití nových přístupů ke zlepšení zadávání veřejných zakázek, včetně sociální ekonomiky. Program doplňuje specifické pokyny vydané v roce 2008 o tom, jak by mohlo být zadávání veřejných zakázek přístupnější sociálním podnikům. 186
Časový rámec řešení
Vzhledem k tomu, že se jedná o měkká opatření, zejména vzdělávání a rozvoj dovedností v oblasti zadávání veřejných zakázek pro pracovníky veřejné správy, tak pro na druhé straně pro sociální podniky, aby dokázaly na veřejnou výzvu reagovat a účastnit se soutěže o veřejnou zakázku, lze z hlediska času tuto záležitost řešit relativně rychle.
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Podpora výzkumu v oblasti sociálního podnikání Podpořit výzkum v oblasti sociálního podnikání vládou i veřejnými výzkumnými ústavy s cílem zkoumat a průběžně hodnotit potřeby sociálních podniků a jejich různých organizačních forem, možnosti jejich integrace do národní a regionální sociální a hospodářské politiky; monitorovat, měřit a hodnotit ekonomické a sociální dopady sociálních podniků; vytvářet platformy pro všechny zúčastněné strany za účelem přenosu best practice a dalšího vzdělávání a rozvoje dovedností Dokument uvádí v tomto smyslu příklady dobré praxe:
Mechanismy řešení
Ve Velké Británii bylo Hospodářskou a sociální radou pro výzkum (Economic and Social Research Council), Úřadem vlády (Office for Civil Society (Cabinet Office) a the Barrow Cadbury Trust založeno Výzkumné centrum pro třetí sektor (Third Sector Research Centre) , které se snaží rozvíjet porozumění třetího sektoru, stejně jako maximalizací jeho příspěvku. Vedle výzkumu centrum spolupracuje jak s politiky, tak s praktiky na budování kapacit prostřednictvím vytváření klastrů a procesů pro výměnu znalostí.
Časový rámec řešení
Kanada – v r. 2004 byla založena aliance Community-University Research Alliance (CURA), které byla podporována z veřejných prostředků speciálně pro sociální ekonomiku. Díky CURA se zvýšila kapacita pro strategické intervence v mnoha oblastech od mikrosektorových otázek až k průřezovým politickým jednáním. Výzkumné klastry sociální ekonomiky (tematické a územní) poskytují důležitou dokumentaci pro koncepční i empirickou analýzu sociální ekonomiky. Vědci a odborníci spolupracovali na včasném řešení naléhavých otázek, jakož i na rozvoji nástrojů. CURA také vytváří významné příležitosti pro debaty a úvahy. Podpora výzkumu sociálního podnikání je zajímavou záležitostí, nicméně otázkou je, zda je potřeba vytvářet výzkumný subjekt specificky zamřený jen na sociální ekonomiku. V tomto smyslu by se mohly do výzkumu v této oblasti zapojit zejména vysoké školy. Časové hlediska pak je závislé na možnostech financování takových výzkumů. Na druhé straně – vytvoření platformy, v níž by bylo možné diskutovat a hledat řešení spojená s problematikou sociálního podnikání, je záležitostí spíše organizační a koordinační. V souvislosti s časovým hlediskem je důležitá pozice iniciátora takovéto platformy a jeho organizační schopnosti.
187
188
3.1.19 EK, 2013. COM(2012) 795. Akční plán podnikání 2020. Opětovné probuzení podnikatelského ducha v Evropě [online]. http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2012:0795:FIN:CS:PDF Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Sdělení komise se zaměřuje na podporu podnikatelských aktivit v EU, jako hnací síly hospodářského růstu a vytváření pracovních míst. Dokument se zaměřuje na problémy spojené s podnikáním obecně a stanovuje 3 pilíře akčního plánu, které vycházejí z definovaných oblastí, které je nutné podporovat: 1. podnikatelské vzdělávání a odborná příprava na podporu růstu a zakládání podniků → PILÍŘ 1 – PODNIKATELSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A ODBORNÁ PŘÍPRAVA NA PODPORU RŮSTU A ZAKLÁDÁNÍ PODNIKŮ 2. zlepšování rámcových podmínek pro podnikatele pomocí odstranění stávajících strukturálních překážek a podpora podnikatelů v zásadně důležitých fázích životního cyklu podniku → PILÍŘ 2 – VYTVÁŘENÍ PROSTŘEDÍ, VE KTERÉM SE MOHOU PODNIKATELÉ ROZVÍJET A RŮST 3. dynamizace kultury podnikání v Evropě: výchova nové generace podnikatelů → PILÍŘ 3 – VZORY A OSLOVOVÁNÍ SPECIFICKÝCH SKUPIN Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: Ve třetím pilíři jsou definovány specifické skupiny s podnikatelským potenciálem – ž eny, senioři, migranti, nezaměstnaní, mladí lidé – nicméně záležitosti uvedené v prvních dvou poïlířích platí také pro tyto specifické skupiny.
Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR nerelevantní Popis příčin problému: Dokument by vytvořen na základě snahy napomoci ekonomickému růstu EU prostřednictvím podpory podnikání. Popis důsledků problému: Dokument stanovuje opatření, která je nutné přijmout pro nový růst podnikatelských aktivit. Tato opatření jsou rozdělena podle výše uvedených pilířů. Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení
Pilíř 1: PODNIKATELSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A ODBORNÁ PŘÍPRAVA NA PODPORU RŮSTU A ZAKLÁDÁNÍ PODNIKŮ Rozvoj obchodních znalostí a základních dovedností a přístupů, mezi něž patří tvořivost, iniciativnost, vytrvalost, týmová práce, schopnost rozpoznávat rizika a smysl pro odpovědnost → podnikatelská mentalita, Vzdělávání prostřednictvím praktických učebních modelů založených na získávání zkušeností a s využitím zkušeností reálně podnikajících lidí. Rozvoj vysokoškolského vzdělávání v oboru podnikání Dokument uvádí úkoly, který by měla zajistit EK a ČZ Komise: 189
celoevropská iniciativa podnikatelského učení spolupráce s členskými státy při zavádění podnikatelského vzdělávání na základě zkušeností z reálného života a při podpoře orgánů veřejné správy společně s OECD - rámec poskytující pokyny pro podporu rozvoje podnikatelských škol a institucí pro odborné vzdělávání a přípravu, podpora uznávání podnikatelského učení v informálním či neformálním učebním prostředí, rozšiřování postupné prosazování rámce poskytujícího pokyny pro podnikatelské univerzity; usnadňovat výměnu mezi univerzitami, podpora úspěšných mechanismů zakládání podniků řízených univerzitami (metodou odštěpení, tzv. „spin off“, atd.) a vznik univerzitních podnikatelských ekosystémů
Časový rámec řešení
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení
Členské státy: podnikání zakotvit v osnovách základního, středního, odbornéhoa vysokoškolského vzdělávání a vzdělávání dospělých jako klíčová schopnost, a to do konce roku 2015, nabízet mladým lidem příležitost získat před dokončením povinné školní docházky alespoň jednu praktickou zkušenost s podnikáním, v souladu s vnitrostátním plánem zaměstnanosti za pomoci prostředků ze strukturálních fondů (zejm. ESF) a EZFRV, posilovat v rámci vzdělávání odbornou přípravu v oblasti podnikání zaměřenou jak na mladé lidi, tak na dospělé podporovat moduly podnikatelského učení pro mladé lidi zapojené do vnitrostátního systému záruk pro mladé lidi Tyto záležitosti lze realizovat relativně rychle.
Pilíř 2 – VYTVÁŘENÍ PROSTŘEDÍ, VE KTERÉM SE MOHOU PODNIKATELÉ ROZVÍJET A RŮST Odstranit bariéry, které brání rozvoji podnikaní: Přístup k financování Podpora pro podnikatele v zásadně důležitých fázích životního cyklu podniků a jejich růstu Uvolnění nových podnikatelských příležitostí v digitálním věku Převádění podniků Konkurzní řízení a druhá šance pro poctivé podnikatele Snížení regulační zátěže Dokument uvádí úkoly, který by měla zajistit EK a ČZ: 1) Přístup k financování Komise: prostřednictvím iniciativ, jako je nástroj mikrofinancování Progress či Společná akce na podporu mikrofinančních institucí v Evropě (JASMINE), financovat programy zaměřené na rozvoj evropského trhu v oblasti mikrofinancování a prostřednictvím ESF a EFRR zpřístupňovat členským státům a regionům zdroje pro mikrofinancování, v souvislosti s přezkumem směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID) usnadnit MSP přímý přístup na kapitálový trh tím, že stanoví 190
režim EU pro obchodní systémy, které se specializují na obchodování s akciemi a dluhopisy vydávanými MSP („trhy pro růst MSP“). Členské státy: posoudit nutnost změn stávajících vnitrostátních právních předpisů v oblasti financí s cílem usnadnit nové, alternativní formy financování začínajících podniků a MSP obecně, zejména pak pokud jde o platformy pro skupinové financování (tzv. „crowd funding“); zhodnotit nutnost zjednodušení daňových právních předpisů v zájmu podpory dalšího rozvoje alternativních finančních trhů, například investic od neformálních investorů, využívat zdroje strukturálních fondů ke zřízení podpůrných programů pro mikrofinancování v rámci příslušných investičních priorit ESF a EFRR využívat plný potenciál v rámci EZFRV k zajištění přístupu k financování podnikání, zejména v rané fázi fungování podniků v oblasti zemědělství a ve venkovských oblastech obecně, rovněž pomocí finančních nástrojů. 2) Podpora pro podnikatele v zásadně důležitých fázích životního cyklu podniků a jejich růstu Komise: prosazovat osvědčené postupy členských států s cílem vytvářet daňové prostředí, jež bude příznivější pro podnikatele, podporovat spolupráci mezi klastry a podnikovými sítěmi, podporovat vytváření sítí a výměnu osvědčených postupů mezi agenturami spravujícími programy v oblasti účinného využívání zdrojů MSP, posílit partnerství sítě Enterprise Europe Network s hostitelskými organizacemi, jednotnými kontaktními místy a organizacemi podporujícími MSP, aby se i) dostatečně šířily informace o iniciativách EU v oblasti zdrojů finančních prostředků a podpory inovací, ii) aby byly členské státy nabádány k posílení opatření ke zvyšování ochoty podnikatelů a malých a středních podniků investovat a iii) aby byla poskytována účinná podpora s cílem pomoci podnikům plně využívat výhod jednotného trhu a pomoci jim v přístupu na trhy v třetích zemích, přezkoumat pravidla zakazující některé klamavé marketingové praktiky tak, aby se tato posílila, a posílí vymáhání práva proti takovým praktikám v přeshraničních případech, pracovat na uvolnění plného potenciálu jednotného digitálního trhu pro MSP odstraněním stávajících překážek bránících přeshraničnímu elektronickému podnikání, pokračovat v rozvoji programu Erasmus pro mladé podnikatele, aby bylo vyhověno zvýšenému zájmu o účast v něm ze strany nových podnikatelských subjektů z celého jednotného trhu, podporovat výměny mladých podnikatelů mezi EU a třetími zeměmi, pomáhat členským státům vytvářet integrované podpůrné programy prostřednictvím seminářů o budování kapacit financovaných z projektu technické pomoci ESF ( zapojení příslušných zúčastněných stran tak, aby byly vytvořeny integrované strategie a podniknuty 191
konkrétní kroky, zvláště ve prospěch mladých podnikatelů, nadále rozvíjet portál Vaše Evropa – podniky, kde o jednotném trhu informuje Komise i členské státy. Členské státy: vnitrostátní prostředí daňové správy příznivější pro podnikání v jeho počátečních fázích; snížit náklady na dodržování daňových předpisů prostřednictvím jednoduššího podávání daňového přiznání a platby daně, prostřednictvím širšího využívání elektronických prostředků včetně urychlení úplného zavedení jednotného digitálního trhu, podporovat koordinaci v oblasti daní, aby v důsledku nejednotného daňového zacházení nedocházelo k dvojímu zdanění či k jiným škodlivým daňovým praktikám, které kladou překážky přeshraničním podnikání a přeshraničním investicím do rizikového kapitálu, přehodnotit režim zdanění příjmu právnických osob a zvážit rozšíření právního institutu promlčení ztrát a odpočtů v daních z příjmu právnických osob, od roku 2013 zvážit pro MSP zavedení režimu hotovostního účetnictví pro DPH, přijmout nezbytná opatření na podporu obchodního využívání inovací, výzkumu a vývojových projektů zaměřených zvláště na výzvy, jimž čelí nově založené podniky, zvážit možnost, že by vlastníci nových podniků mohli požádat o případné úpravy plánu plateb sociálních příspěvků, a to na omezenou dobu a na základě přesně stanovené situace daného podniku a na základě řádného odůvodnění, naplno využívat nově zavedené možností podpory v rámci EZFRV pro zakládání podniků a rozvoj komplexních programů pro výměny odborných zkušeností podnikatelů a návštěvy zemědělských podniků, dále k podpoře klastrů, obchodních sítí a spolupráci v oblasti zemědělství, lesnictví, zpracování potravin a mezi nezemědělskými venkovskými podniky. 3) Uvolnění nových podnikatelských příležitostí v digitálním věku Komise: posilovat znalostní základnu v oblasti hlavních trendů a inovativních podnikatelských modelů prostřednictvím zřizování internetových mechanismů dozoru nad trhem a srovnávacího přehledu pro usnadnění dialogu s cílem dospět ke společnému akčnímu programu, prostřednictvím celoevropské informační kampaně pro podnikatele a MSP zvyšovat povědomí o přínosech nového digitálního vývoje; usnadňovat vytváření sítí s cílem podnítit a podpořit nové podnikatelské nápady, (např. vytvoření evropské sítě mentorů, poradenství a praktické koučování pro podnikání v digitálním věku, navazování kontaktů) pořádat zvláštní akce pro internetové podnikatele, např. i) partnerství evropských začínajících podniků „StartUp Europe“ s cílem zpřístupnit odborné znalosti, mentorství, technologie a služby, ii) klub vedoucích internetových podniků (Web Entrepreneurs Leaders Club) s cílem shromáždit internetové podnikatele světové úrovně a posílit internetovou podnikatelskou kulturu v Evropě, iii) evropská síť 192
katalyzátorů internetového podnikání, iv) spolupracovat s evropskými investory s cílem posílit příliv rizikového kapitálu a skupinového financování do začínajících internetových podniků a v) posilovat internetové schopnosti prostřednictvím podpory vzniku rozsáhlých internetových otevřených kurzů a zřizování platforem pro mentorství a rozvoj dovedností, posilovat schopnosti a dovednosti prostřednictvím prohlubování akcí zaměřených na počítačovou gramotnost pro zlepšení dovedností pokud jde o vůdčí postavení v oblasti IKT, dovedností ve vědeckých a tvůrčích oborech, řízení a podnikatelských dovedností s cílem obrátit se směrem k novým technologiím a trhům. Členské státy: posilovat celostátní nebo regionální podporu začínajících digitálních a internetových podniků a podporovat alternativní financování začínajících podniků působících v oblasti technologií, jako jsou poukázky na služby v oblasti inovací IKT, v jejich počátečních fázích existence, podporovat přístup podnikatelů k veřejně přístupným údajům a hromadným údajům zároveň, a to v rámci veřejných nebo průmyslově zaštítěných programů, jako je banka údajů kulturní povahy Europeana, podporovat nejnadanější podnikatele např. tím, že budou podněcovat velmi úspěšné vysokoškolské absolventy, aby zahájili profesní dráhu v začínajícím podniku, podporovat hladké přijetí probíhajících politických iniciativ, jako je reforma ochrany údajů a návrh společné evropské právní úpravy prodeje, který zmenší překážky pro využívání cloud computingu v Evropě, zajistit co nejlepší využití prostředků z evropských fondů na internetové a digitální podnikání v souladu s platnými pravidly a prioritami. 4) Snazší převody podniků Komise: vytvořit obecné zásady týkající se nejúčinnějších programů a osvědčených postupů pro usnadnění převodů podniků, a to včetně opatření pro prohloubení a rozšíření trhů pro podniky, přičemž bude mapovat dostupné programy v Evropě a navrhovat nezbytné kroky k odstranění případných zbývajících překážek pro přeshraniční převody podniků. Členské státy: zlepšit právní, správní a daňové předpisy upravující převody podniků a zohlednily přitom sdělení Komise o převodech podniků z roku 2006, jakož i sdělení Komise o řešení problémů se zdaněním dědictví ze zahraničí v rámci EU53 z roku 2011. Využívat stávající evropské fondy v souladu s jejich platnými pravidly a prioritami na podporu převodů MSP ve prospěch podnikatelů, kteří mají v úmyslu pokračovat v provozování daného podniku, zlepšit informace o převodech podniků a související poradenské služby a zlepšovat sběr údajů a dohled nad převody podniků, 193
účinně propagovat platformy a trhy zaměřené na převody podniků a pořádat osvětové kampaně pro potenciální prodávající a kupující životaschopných podniků, zvážily přezkum daňových předpisů s ohledem na jejich dopad na likviditu MS rodinných podniků v případě předání vlastnictví bez negativních dopadů na výnosy. 5) Konkurzní řízení a druhá šance pro poctivé podnikatele Komise: zahájit veřejné konzultace s cílem zjistit postoj zúčastněných stran v otázkách předložených Komisí ve sdělení o novém evropském přístupu k neúspěchu v podnikání a úpadku, včetně možnosti druhé šance pro čestné úpadce a zkrácení a sladění lhůty pro splnění závazků. Členské státy: do roku 2013 pokud možno zkrátit čestným podnikatelům po úpadku dobu pro splnění závazků a vypořádání dluhu nejvýše na tři roky, poskytovat podnikům podpůrné služby pro včasnou restrukturalizaci, poradenství v oblasti předcházení úpadku a malým a středním podnikům podporu při restrukturalizaci a opětovném zahájení činnosti, poskytovat podnikatelům po úpadku poradenské služby v oblasti řízení dluhu a pro usnadnění jejich ekonomického a sociálního začlenění a zavést pro podnikatele, kteří zahajují svou činnost podruhé, programy mentorství, odborné přípravy a vytváření podnikatelských sítí. 6) Snížení regulační zátěže Komise: energicky prosazovat snížení regulační zátěže v právních předpisech navrhovaných EU, zejména v oblastech, ve kterých jsou takové zátěže největší, stanovit, jak hodlá přezkoumat a revidovat právní předpisy EU s cílem snížit zbytečnou a nadměrnou zátěž v oblastech určených jako deset předpisů představujících největší zátěž; budou také navrženy legislativní iniciativy snižující administrativní zátěž v jiných oblastech navrhnout právní předpisy, jimiž budou zrušeny zatěžující požadavky na úřední ověřování veřejných dokumentů, které musí MSP předkládat pro realizaci přeshraničního podnikání v rámci jednotného trhu, zřídit pracovní skupinu, která bude posuzovat konkrétní potřeby podnikatelů ve svobodných povoláních ve vztahu k otázkám, jako je zjednodušení, internacionalizace nebo přístup k financím, sledovat pokrok prostřednictvím jednotných kontaktních míst podle směrnice o službách a vyzve členské státy, aby zaujaly přístup více zaměřený na podnikání, přijmout opatření s cílem zajistit, aby větší počet podniků získal pomoc prostřednictvím sítě SOLVIT, budou-li jim na jednotném trhu upírána orgány veřejné moci jejich práva; evropská síť podniků 194
Časový rámec řešení
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení
(Enterprise Europe Network) by měla pomáhat podnikům s cílem zajistit jim efektivní přístup k síti SOLVIT a její využívání; prověřit všechny stávající zdroje pro podnikatele na úrovni EU s cílem zajistit jasnost a přístupnost a zamezit duplicitě a zastaralým informacím. Členské státy: do konce roku 2015 snížit dobu potřebnou k vydání oprávnění a jiných povolení nezbytných pro zahájení podnikatelské činnosti na jeden měsíc, v plném rozsahu zavést do roku 2013 „Evropský kodex osvědčených postupů usnadňujících přístup MSP podniků k veřejným zakázkám“, pokračovat v modernizaci právních předpisů regulujících trh práce s cílem modernizovat trhy práce prostřednictvím zjednodušení právních předpisů v oblasti zaměstnanosti a navržení pružné úpravy pracovní doby, včetně režimu zkráceného úvazku, rozšířit jednotná kontaktní místa pro větší počet hospodářských činností a učinit je uživatelsky vstřícnější, vytvořit „jednotná kontaktní místa pro podnikatele“ s cílem soustředit zde veškeré služby podpory podnikání, včetně mentorství, usnadnění přístupu ke konvenčním i nekonvenčním finančním prostředkům, přístupu k „podnikatelským inkubátorům“ a „katalyzátorům podnikání“ a k podpoře včasné internacionalizace mladých podniků a k poradenství v těchto otázkách; Měly by být zapojeny všechny příslušné zúčastněné strany s cílem zajistit partnerský přístup, včetně poskytovatelů vzdělávání a odborné přípravy. Jedná se o opatření, které lze udělat relativně rychle – zakomponovat do nových operačních programů období 2014-2020. Pilíř 3 – VZORY A OSLOVOVÁNÍ SPECIFICKÝCH SKUPIN 1) Nastavit nový způsob vnímání podnikání – podnikatel jako vzor 2) Oslovit specifické skupiny obyvatele a podnítit je k podnikání: oslovení žen, seniorů, migrantů, nezaměstnaných, mladých lidí Dokument uvádí úkoly, který by měla zajistit EK a ČZ: 1) Nastavit nový způsob vnímání podnikání – podnikatel jako vzor Komise: zavede v rámci „Týdne MSP“ celoevropský „Den podnikání EU“ pro studenty v posledním roce středního vzdělávání (setkání s podnikateli, případové studie, přednášky, semináře a „dny otevřených dveří v podnicích“). Členské státy: zintenzivnit činnosti v oblasti podpory podnikání a pověřit známé podnikatele coby vnitrostátní vyslance podnikání, aby se ve svých zemích stali „tvářemi podnikání“; jejich úlohou bude propagovat hodnotu podnikání pro společnost, zdůrazňovat význam rozvíjení podnikatelských dovedností a zkušeností ve vzdělávání a vyzdvihovat podnikání jako profesní příležitost, lépe zohlednit rozmanitost modelů podnikání a právního postavení ve svých vnitrostátních i místních programech podpory podnikání a rozvíjet společenské vzdělávání a odbornou přípravu v oblasti podnikání. 195
2) Oslovit specifické skupiny obyvatele a podnítit je k podnikání: oslovení žen, seniorů, migrantů, nezaměstnaných, mladých lidí ŽENY Komise: vytvořit celoevropskou online mentoringovou, poradenskou a vzdělávací platformu a platformu pro vytváření podnikatelských sítí pro podnikatelky, která převede současné vnitrostátní sítě vyslankyň a mentorů na online bázi, prohloubí jejich nabídku a rozšíří jejich dosah a bude podporovat podnikání žen na vnitrostátní a regionální úrovni prostřednictvím prosazování výměny osvědčených postupů mezi členskými státy. Členské státy: Navrhnout a realizovat vnitrostátní strategie pro podnikání žen s cílem zvýšit podíl společností řízených ženami, shromažďovat údaje členěné podle pohlaví a sestavovat každoroční aktualizace o situaci podnikatelek na vnitrostátní úrovni, pokračovat v činnosti stávajících sítí podnikatelek – vyslankyň a mentorů pro podnikatelky a tyto sítě rozšiřovaly, provádět politiky umožňující ženám dosáhnout přiměřené rovnováhy mezi pracovním a osobním životem prostřednictvím zavedení vhodné a dostupné péče pro děti a závislé starší osoby, zejména pomocí plného využívání možností podpory v rámci EZFRV, EFRR a ESF. SENIOŘI Komise: napomáhat výměně osvědčených postupů pomáhajících zkušeným manažerům z řad vyššího vedení a podnikatelům při poskytování mentorských služeb novým podnikatelům a zároveň bude podporovat vzájemné a mezigenerační mentorství mezi podnikateli za účelem výměny životně důležitých dovedností, jako je gramotnost v oblasti IKT, a zkušeností seniorů. Členské státy: Podporovat starší podnikatele, kteří mají zájem předávat know-how novým podnikatelům a „spárovat” starší podnikatele s nezkušenými podnikateli s cílem vytvořit týmy disponující širšími soubory dovedností, zajistit, aby zapojení starších podnikatelů a podnikatelů v důchodu do projektů bylo slučitelné s jejich důchodovými perspektivami. MIGRANTI Komise: navrhnout politické iniciativy k přilákání potenciálních migrantů– podnikatelů a k usnadnění podnikání migrantů, kteří již jsou usazeni v EU nebo do EU přicestovali z jiných důvodů než kvůli založení podniku, v návaznosti na osvědčené postupy vypracované v členských státech, včetně místních orgánů, provést analýzu příležitostí k navržení právních předpisů zaměřených na odstranění právních překážek zakládání podniků a udělení stálého povolení kvalifikovaným přistěhovalcům–podnikatelům. Členské státy: 196
odstranit právní překážky zakládání podniků legálními migranty – podnikateli, například formou zvážení iniciativ spočívajících v poskytnutí stálého povolení kvalifikovaným přistěhovalcům– podnikatelům nebo přistěhovalcům–absolventům evropských institucí na vysokoškolské úrovni, které by jim umožnilo založit podnik v Evropě a jež by bylo možno prodloužit, budou-li dosaženy předem stanovené cíle z hlediska vytváření pracovních příležitostí, obratu nebo získávání nových finančních prostředků, usnadnit přístup k informacím a vytváření sítí pro migranty – podnikatele a potenciální migranty – podnikatele, například prostřednictvím vytváření příslušných informačních středisek v oblastech hustě osídlených migranty. NEZAMĚSTNANÍ, ZEJMÉNA MLADÍ LIDÉ Komise: zavést v roce 2014 budoucí nástroj mikrofinancování v rámci Programu EU pro sociální změny a inovace, který se zaměří na zranitelné skupiny, včetně osob, které přišly o práci nebo jim hrozí, že o ni přijdou nebo mají problém vstoupit či vrátit se na trh práce, poskytnout prostřednictvím ESF technickou pomoc, která se zaměří, kromě jiného, na vytvoření programů podpory pro mladé podnikatele zakládající podniky a sociální podnikatele, zorganizovat, v rámci nástroje mikrofinancování Progress, v červnu 2013 fórum zúčastněných stran v oblasti mikrofinancování a sociálního podnikání za účelem zapojení místních finančních zprostředkovatelů do podpory podnikatelské činnosti v zelené ekonomice, provést ve své Výroční zprávě o podnikání za rok 2013 sestavené společně s OECD analýzu situace podnikání pro nezaměstnané, včetně návrhu příslušných politických doporučení, provést analýzu výsledků studie „Samostatná výdělečná činnost a podnikání: příspěvek veřejných služeb zaměstnanosti k vytváření pracovních příležitostí“ a v červnu 2013 zorganizovat prezentaci výstupů pro služby veřejné zaměstnanosti. Členské státy: propojovat veřejné služby zaměstnanosti se službami podpory podnikání a poskytovateli (mikro)financování s cílem pomoci nezaměstnaným najít cesty k podnikání, řešit problém nezaměstnanosti navrhováním programů odborného vzdělávání v oblasti podnikání pro nezaměstnané mladé lidi, jehož součástí by byly jasně definované fáze: profilování, plánování, zahájení činnosti, konsolidace a růst, přičemž každá fáze by nabídla rozmanitý rejstřík služeb (poradenství, odborné vzdělávání a kvalifikace, mentorství a přístup k mikroúvěrům), a to v součinnosti s organizacemi pro mládež a s dalšími organizacemi, tradičními poradci v oblasti podnikání a finančními institucemi, zavést aktivní programy pro trhy práce, které poskytnou finanční podporu všem nezaměstnaným pro založení podniku, v součinnosti se systémy vzdělávání a odborné přípravy zavést a řídit programy podnikatelského vzdělávání pro nezaměstnané, jež by byly 197
Časový rámec řešení
cestou zapojení do vzdělávání v rámci poskytnutí druhé šance, s cílem umožnit jim vstoupit (vrátit se) do ekonomicky aktivního života jako podnikatelům na základě úspěšných modelů z řady členských států. Lze řešit relativně rychle - v návaznosti na nové programovací období
198
3.1.20 NBFSE (2012). Results of the Network Better Future of Social Economy. http://www.socialeconomy.pl/files/ekonomiaspoleczna.pl/public/_MRR_ Better_Future/Better_future_publication.pdf
Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Jedná se dokument, který vznikl v rámci mezinárodní sítě pro lepší budoucnost sociální ekonomiky NBFSE (pod vedením Polska, zapojena i ČR). Cíle sítě lze definovat takto: Zlepšení kvality a efektivity programů strukturálních fondů a jejich dopad na zaměstnanost, sociální začlenění a vzdělávání v celé Evropě; Podpora sociální ekonomiky v zúčastněných členských zemích; Identifikace, sdílení a šíření dobré praxe týkající se podpůrných opatření, zejména v zemích, kde je sociální ekonomika méně rozvinutá; Vývoj politiky EU a nástroje (vertikální mainstreaming). Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: Dokument se zaměřuje na podporu v rámci tematických oblastí: sociální franchising finanční nástroje a mechanismy alokace fondů pro SE měření sociální přidané hodnoty společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek a a partnerství veřejného sektoru a SE právo Společenství (státní podpora) a sociální služby obecného zájmu (SGEI) Dokument je rozdělen do 2 částí. První část shrnuje současnou situaci a hlavní problémy SE, uvádí příklady dobré praxe. Zároveň popisuje roli, kterou by pro rozvoj SE měl hrát ESF. Druhá část shrnuje výsledky podle tematických oblastí, v nichž analyzuje politický kontext a aktuální otázky na evropské úrovni, popisuje některé osvědčené postupy a navrhuje doporučení pro každé konkrétní téma. Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR nerelevantní Popis příčin problému: Širší rámec pro realizaci podpory SE je vytvořen na úrovni EU, týká se nejen přímé podpory sociální ekonomiky, ale i dalších aktivit, které přispívají k jejímu rozvoji. Nejvýznamnějším důvodem pro podporu SE je tvorba pracovních míst, která umožní nejen znevýhodněným osobám zapojení do trhu práce. Pro nové programovací období 2014-2020 bylo stanoveno 18 priorit, které budou financovány prostřednictvím ESF: 1. Přístup k zaměstnání pro uchazeče o zaměstnání a neaktivní osoby, včetně podpory místních iniciativ pro zaměstnanost a mobility pracovních sil 2. Udržitelná integrace mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní, ani se nevzdělávají, na trh práce 3. Sebezaměstnání (samostatná výdělečná činnost), podnikání a zakládání podniků 4. Rovnost mezi muži a ženami, soulad práce se soukromým životem 5. Adaptace pracovníků, podniků a podnikatelů na změny 6. Aktivní a zdravé stárnutí 7. Modernizace a posílení institucí na trhu práce, včetně opatření pro posílení nadnárodní mobility pracovní síly 8. Snížení míry předčasného ukončování školní docházky a podpora rovného přístupu ke kvalitnímu předškolnímu a školnímu (primárnímu a sekundárnímu) vzdělávání 199
9. Zlepšování kvality, účinnosti a otevřenosti terciárního a jemu rovnocenného vzdělávání s ohledem na zvýšení účasti a úrovně dosaženého vzdělání 10. Zlepšení přístupu k celoživotnímu učení, zdokonalování dovedností a zlepšování kompetencí pracovní síly a zvýšení významu vzdělání a systémy odborné přípravy ve vazbě na trh práce 11. Aktivní začleňování 12. Integrace marginalizovaných komunit jako jsou Romové 13. Boj proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženství nebo světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace 14. Zlepšování přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, včetně zdravotní péče a sociálních služeb obecného zájmu 15. Podpora sociální ekonomiky a sociálních podniků (systémový přístup, koordinace politik) 16. Komunitní strategie pro místní rozvoj 17. Investice do institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy a veřejných služeb s ohledem na reformy, zdokonalení právní úpravy a řádnou správu věcí veřejných 18. Budování kapacit pro zúčastněné partnery prostřednictvím vzdělávání a sociální politiky a odvětvových a územních paktů za účelem iniciace reforem na národní, regionální a místní úrovni Ke každé prioritě jsou uvedeny příklady dobré praxe z různých zemí EU. Popis důsledků problému:
Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Podle druhé části dokumentu tematická doporučení jsou stanoveny následující oblasti Ideální stav (cíl) Sociální franchising Způsob řešitelnosti Mechanismy řešení
Pomocí sociálního franchisingu rozvíjet sociální podniky Přenos znalostí a dobré praxe sociálních podniků uvnitř státu i přes hranice - při respektování specifických podmínek jednotlivých zemí Využití nástrojů podpory sociálních podniků, které se osvědčily v jiných zemích Do sociální franšízy jsou zahrnuty: Sociální firma, které replikuje svůj podnikatelský model Alespoň 1 firma, která ho převzala Společná značka, pod níž firmy ve franšíze pracují výměna znalostí mezi členy franšízy dohoda, která upravuje práva a povinnosti a zajišťuje udržitelnost franšízy jako systému Dokument uvádí příklady dobré praxe: AIETES -úklidové služby pro firmy CASA – podpůrné služby starší a zdravotně postižené osoby KOMOSIE – second-handy zaměstnávající osoby znevýhodněné na trhu práce Vagen ut! – domy na půl cesty pro osoby dříve drogově závislé na podporu jejich návratu do společnosti Barka – sociální integrační centra (včetně poskytování odborného vzdělávání) a družstva, která zaměstnávají znevýhodněné. Barca zahrnuje také program dostupného bydlení a soběstačných komunit na venkově. Doporučení pro další období (2014-2020) pro oblast sociálního franchisingu: 200
Časový rámec řešení
Důraz na růst: zahrnout sociální franchising a replikaci do OP jako mechanismus k vytváření pracovních míst a sociální začlenění. Řídící orgány musí budovat vazby s podpůrnými a odbornými organizacemi a stimulovat je ke spolupráci se sociálním franchisingem a využití dalších replikačních technik. Umožnit růst - navrhnout, využitím dobrých příkladů, programy, které vytvářejí příležitosti pro replikaci: finančně podporovat experimentální projekty, u nichž lze očekávat dobré výsledky, podpora mentoringu v rámci sociálních franšíz, aktivně zapojit potenciální tvůrce sociální franšízi do budoucích mezinárodních programů. Hrát aktivní roli při vytváření dostupného financování: budování sítí spolupráce s finančními subjekty pro vytvoření finančního mixu pro franchising, zvýšení kompetencí řídících orgánů. Snížit nedůvěru: podpora vytváření kodexu a standardů kvality, které vznikly v rámci sítě European Social Franchising Network (ESFN), a dodržovat tento kodex i standardy. Ve spolupráci s ESFN je rozvíjet. Zdůrazňovat osvědčené postupy a úspěšné sociální franšízy. Dokázat pozitivní vliv sociálního franchisingu pomocí měření sociální přidané hodnoty. Uplatnit sociální franchising jako prostředek nadnárodnosti: sociální franchising jako prostředník pro efektivní nadnárodní přístup a přirozená součást připravovaných nadnárodních programů, využití sítě ESF pro rozšiřování sociálních franšíz vytvořených s podporou ESF. Vzhledem k tomu, že se doporučení týkají období 2014-2020, je třeba je implementovat do přípravy relevantních OP relativně rychle.
Ideální stav (cíl)
Finanční nástroje a mechanismy alokace fondů pro SE
Způsob řešitelnosti
Vytvořit finanční nástroje a mechanismy pro sociální podniky: mikroúvěry pro sociální podniky, finanční nástroje pro start-up, rozvoj a rozšiřování sociálních podniků. harmonizace pravidel pro investiční fondy s cílem stimulovat vytváření specializovaných finančních nástrojů pro SP, které jim umožní být aktivní v rámci celého trhu EU zaměřit se na stávající investiční nástroje speciálně vyvinuté pro sociální podniky, zda odpovídají reálné situaci poskytnout jasný právní základ a inkluzívní přístup k různým finančním nástrojům zaměřeným na sociální podniky v rámci programů kofinancovaných z EU usilovat o: spolupráci finančního sektoru, nevládních organizací a veřejného sektoru při financování sociálních podniků, integrované podpůrné programy, posílení kapacity. Dokument uvádí příklady dobré praxe z vybraných zemí: 1) spolupráce mezi různými sektory při poskytování finančních prostředků pro sociální podniky Itálie: JEREMIE ESF Lombardie - snazší přístup k úvěrům pro mikropodniky, malé a střední podniky, které umožňují přístup k zaměstnání a vzdělání znevýhodněným lidem. Místní finanční zprostředkovatelé poskytují úvěry znevýhodněným osobám (€ 4,000).
Mechanismy řešení
201
Příspěvek JEREMIE je 50 %, je to 5-tiletá bezúročná půjčka, splatná jednorázově. 2) Integrovaná podpůrná schémata ČR: globální grant "Investiční podpora sociální ekonomiky" v rámci IOP, startovací kapitál pro poskytovatele sociálních služeb, zaměstnavatele a další organizace SE (granty € 12.000 až € 200,000), globální grant "Sociální ekonomika" v rámci OP LZZ, podpora zakládání a rozvoje nových sociálních podniků (€4.000 až € 200,000 (v režimu de minimis). Švédsko: Ekobanken (švédská etická banka) financuje iniciativy v rámci sociální ekonomiky. Jedná se o půjčky cca € 2.000 - € 250,000 poskytnuté především na aktivity sociální ekonomiky nebo ekologie. Belgie: Trividend - družstvo, které poskytuje rizikový kapitál pro organizace se společenskou hodnotou. Jedná se o veřejno-soukromého partnerství vytvořené vlámskou vládou a zúčastněnými stranami z oblasti sociální ekonomiky. Trividend investuje peníze v podobě rizikového kapitálu a podřízených úvěrů, ale také nabízí podporu podnikání ve formě poradenství (utváření podnikatelského plánu), podpory a monitorování, poskytuje přímé kapitálové investice až do výše € 150,000 na zákazníka, přičemž se stává minoritním akcionářem s právem jmenovat ředitele správní rady. Doba trvání obvykle nejvýše šest let, ale to může být prodloužena. Trividend poskytuje také podřízené úvěry pro podniky a sdružení, max. na 10 let. Sociální investiční fond (SIFO) ve Vlámsku nabízí prostředky se zvýhodněnou úrokovou sazbou pro finanční zprostředkovatele při splnění určitých kritérií. Tyto organizace mohou spojit prostředky SIFO s vlastními a nabídnout organizacím sociální ekonomiky úvěry se zvýhodněnou úrokovou sazbou. Cílovou skupinou jsou organizace inkluzivní ekonomiky a jsou jako takové uznány vlámskou vládou. SIFO si klade za cíl podpořit organizace ve všech fázích rozvoj podnikání a nabízí spolufinancování až do výše € 200.000. 3) Posílení kapacity Polsko: OP Lidský kapitál umožňuje mimo jiné poskytovat granty na poradenství a školení pro jednotlivce individuální a skupiny. Důraz je kladen na znalosti a dovednosti nezbytné pro zřizování a provozování sociálních družstev. V rámci podopatření se OP LK zaměřuje na budování systému podpory institucí sociální ekonomiky na regionální úrovni rozvojem stávajících institucí (alespoň 2 v každém regionu). Doporučení pro další období (2014-2020) pro oblast financování: 1. Posilovat schopnost finančních zprostředkovatelů pracovat se sociální ekonomikou. Nedostatek kapitálu a zvýšené riziko úvěrů odstranit zapojením veřejných zdrojů - především ve formě záruk (spravedlivé rozdělení rizika). 2. Dostupnost finančních prostředků pro různé fáze sociálních podniků - vytvořit integrované podpůrné systémy, které umožňují využívání různých typů finančních nástrojů a jejich kombinace (grantové mechanismy, půjčky pomocí nástrojů finančního inženýrství). 3. Pro větší efektivnost provázat investice do sociálních podniků s investicemi do lidského kapitálu. Zajištění přístupu ke kapitálu bez příslušných podnikatelských služeb (poradenství, koučování, 202
Časový rámec řešení
Ideální stav (cíl)
Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení
mentoring) napomáhá rozvoji sociálních podniků jen omezeně. 4. Posilovat schopnost a kapacitu řídících orgánů a další tvůrců politik pro vytvoření integrovaných finančních mechanismů spolufinancovaných ESF a ERDF, podporovat výměnu zkušeností mezi řídícími orgány, pokud jde o poskytování podpory pro inovativní řešení v oblasti zajišťování zdrojů pro sociální podniky. Jedná se o opatření v oblasti financování, což můře vést k potřebě legislativních změn. Tato skutečnost pak ovlivňuje čas potřebný k zavedení uvedených nástrojů. Měření sociální přidané hodnoty jako jednoho z klíčových prvků úspěchu sociálních podniků společně s dalšími výsledky jako je obrat, počet zaměstnanců, růst a inovace. Zavedení systému měření a hodnocení přidané hodnoty sociálních podniků využitím např. Social Accounting nebo SROI (social return on investment). V současnosti se touto problematikou zabývá BFSE, která stanovila klíčové důvody pro zavedení měření sociální hodnoty: potřeba silné správy v provádění politik zaměřených na začleňování a intervenčních programů, potřeba znát a snižovat náklady na politiky sociálního začleňování a služeb, potřeba odůvodnit rozhodnutí a investice na základě dosažených výsledků, potřeba zajistit kvalitní úroveň poskytování služeb pomocí měření a porovnávání výkonnosti, efektivnosti i nákladů. Dokument uvádí příklady dobré praxe z vybraných zemí: Měření sociální přidané hodnoty, které vzniklo v rámci sítě BFSE a je založena na rozsáhlém výzkumu na základě dotazníkových šetření a podrobných rozhovorů jak s představiteli sociálních podniků, tak finančních institucí. Skládá se za dvou částí: 1.část - Vyhodnocení celkové sociální přidané hodnoty vytvořené sociálními podniky, byla založena z velké části na základě zkušeností z účetního výkaznictví a zahrnuje ukazatele, které pokrývají 11 oblastí (např. hospodářská a finanční stabilita, profesionální prostředky, rovné příležitosti, socioprofesní integrace, environmentální udržitelnost). Struktura tohoto nástroje umožňuje varialibitu jak oblastí, tak ukazatelů, což umožňuje přizpůsobit toto vyhodnocení specifickým podmínkám. 2.část - Vyhodnocení sociální přidané hodnoty vytvořené jednotlivými projekty nebo intervencemi využívá SROI jako flexibilní nástroj, který umožňuje specifické aplikace a využívá se pro jednotlivé projekty a opatření. Obě části mají poměrně složitou strukturu, která odráží různorodost činností sociálních podniků – jejich kvalitu, sociální odpovědnost, intervence, projekty a vliv, kterým disponují. Projekt TESSEA (ČR) - cílem bylo podpořit rozvoj sociálního podnikání v ČR zvýšením povědomí o významu a roli sociální ekonomiky a provedením řadu studií o klíčových otázkách. V rámci projektu byli odborníci schopni identifikovat a klasifikovat specifické ukazatele týkající se sociálních podniků a konkrétně sociálních podniků zaměřených na pracovní integraci (tzv. WISE). Vzhledem k časovým a finančním omezením model 203
dosud nebyl testován, ale odborníky vypracované zásady byly přijaty na vnitrostátní úrovni a nadace pracuje na mikroúvěrech pro sociální ekonomiku. Švédské projekty SOUL a DAIN byly zaměřeny na proškolení v SROI. Výsledkem bylo dvanáct analýz SROI, které SP využily ke svému dalšímu rozvoji. Ve Velké Británii byla v rámci několika projektů ESF vyvinuta metoda SROI a některé projekty byly touto metodou vyhodnoceny. Jedním z příkladů je projekt DAIN v East Midlands, jejímž cílem je vyvíjet, testovat a dodávat přístupy k digitálním technologiím a pomoci rozšířit účast na zaměstnání a vzdělávání v celém regionu. V projektu DAIN vznikla strategii hodnocení se zvláštním zaměřením na SROI, zejména v souvislosti s nadnárodní dimenzí. SROI nabývá významu v celé Evropě jako prostředek dokazující vliv a zejména ve vazbě na politiky, kteří hledají řešení a opatření na podporu SE. Projekt DAIN pomocí standardního procesu SROI identifikoval zúčastněné strany s cílem zjistit povahu jejich účasti, určit skutečný dopad investovaných prostředků ESF a vysvětlit hodnotu různých součástí projektu. Ve Velké Británii se provádí hodnocení metodou SROI s cílem zvýšit porozumění sociální přidané hodnoty vytvořené z investic. V průběhu roku 2011 síť SROI proškolila a provedla analýzu SROI u 31 organizací, které získaly podporu pro poskytování zdravotní a sociální péče v rámci Social Enterprise Investment Fund (SEIF). CSI (Centrum pro sociální investice) na univerzitě v Heidelbergu v současné době zpracovává meta-studie SROI, které by mohly poskytnout některé zajímavé údaje o posouzení dopadů SE pro návrh o Evropského fondu pro sociální podnikání. Belgie: Řídicí orgán ESF ve Flandrech vypracoval konkrétní nástroje pro posouzení kvality vlámských podniků žádajících o financování z ESF. Tento nástroj je založen na EFQM a je to vlastně model růstu kvality vlastním rozvojem (seberozvíjením), který má devět hlavních oblastí, v nichž je 22 charakteristik, jež jsou hlouběji zkoumány při hodnocení kvality celé organizace. K charakteristikám patří finanční a organizační aspekty (např. finanční management, řízení klíčových procesů a struktury řízení), ale také sociální otázky, resp. sociální odpovědnost firmy. Společně s charakteristikami kvality bylo určeno pět vývojových fází, kterými organizace musí projít k dosažení excelence: 1) fáze zaměření se na aktivity, 2) procesně-orientovaná, 3) integrální zapojení zaměstnanců, oddělení, týmy atd., 4) externě orientovaná; 5) excellence. Minimální dosaženou hranicí je fáze 2 (tj. procesně orientovaná). Polsko: University of Economics v Krakově navrhla a otestovala nástroj pro měření sociálního dopadu, který akcentovat tři aspekty: sociální přidanou hodnotu, sociální důvěryhodnost a ekonomickou důvěryhodnost. Univerzita vypracovala soubor ukazatelů (specifických pro Polsko) polské) vztahujících se ke 3 hlavním oblastem: sociální 204
začleňování (včetně pracovního zařazení), sociální kapitál a místní komunity. V rámci každé oblasti byl vytvořen index a na základě nich pak kumulovaný index, synteticky hodnotící sociální dopady. Index sociální přidané hodnoty byl doplněn třemi paralelními indexy s doplňkovou a kontrolní funkcí: ekonomická přidaná hodnota, sociální důvěryhodnost a ekonomickou důvěryhodnost. Tento model je multidimenzionální – hodnotí jak ekonomickou, tak sociální oblast, komplexní - sociální podniky jsou hodnoceny podle cílů opatření, ale i podle doporučení (subjektivní přístup), flexibilní - model může být použit různými způsoby, záleží na preferencích hodnotitele, srovnatelný - sociální podniky jsou hodnoceny porovnáním s referenčními subjekty. Model byl pilotně testován (vyplnění dotazníků on-line), nicméně sociální podniky byly k výsledkům hodnocení skeptické.
Časový rámec řešení
Doporučení pro další období (2014-2020) jsou rozdělena na tři úrovně – EU, řídící orgány ESF a sociální podniky. V podstatě se jedná o podporu měření přidané sociální hodnoty i ve vazbě na význam SE jako takové. Časový rámec řešení je spojen s celkovým pojetím SE a pochopení jejího významu. V tomto smyslu je dobré se inspirovat a využít, příp. modifikovat metody měření sociální přidané hodnoty z jiných států.
Ideální stav (cíl)
Společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek (SRPP) a partnerství veřejného sektoru a SE
Způsob řešitelnosti
Pružný a otevřený přístup MSP k veřejným zakázkám, které budou více akcentovat sociální a environmentální kritéria, jako jsou náklady životního cyklu nebo integrace znevýhodněných osob. Významný potenciál sociálních podniků lze spatřovat zejména v některých oblastech veřejných politik jako je bydlení, zemědělství a rybolov, kultura, cestovní ruch, rozvoj venkova atd. Dokument uvádí příklady dobré praxe z vybraných zemí. Skotský integrovaný plán společensky odpovědného zadávání veřejných zakázek (2011), který si klade 2 cíle – 1) zlepšit povědomí ve veřejném sektoru o třetím sektoru (SE) a 2) zvyšovat schopnosti a kapacitu třetího sektoru ucházet se a získávat veřejné zakázky. Tyto cíle by měly být naplněny prostřednictvím opatření: Ad 1) Rozvoj trhů pro třetí sektor Partnerství veřejného a třetího sektoru - Public-Social Partnerships (PSP) Přínosy pro komunitu při zadávání veřejných zakázek Podpořené podniky ve Skotsku (rozšíření/prodloužení smluv pro podpořené podniky – chráněné dílny) Ad 2) Just Enterprise Programme - národní program pro poskytování podpory podnikání třetímu sektoru, který má čtyři hlavní témata podpora podnikání, veřejné zakázky, začínající podnikání, vzdělávání a rozvoj. Scotland’s Supplier Development Programme (SDP) - s cílem pomoct
Mechanismy řešení
205
MSP zlepšit jejich výkonnost díky získání smlouvy s organizacemi veřejného sektoru. Program nabízí informace, podporu a školení v oblasti procesu výběrových řízení. Vlámský Akční plán udržitelného zadávání veřejných zakázek stanovuje pravidla pro realizaci udržitelného zadávání veřejných zakázek, podrobné pokyny k přípravě a realizaci veřejných zakázek v různých odvětvích a plán spolupráce mezi dotčenými institucemi. V plánu jsou stanoveny úkoly a dílčí úkoly a jejich iniciátoři, přidružené organizace a financování projektu. Každá část akčního plánu obsahuje předběžnou analýzu problému a navrhovaná řešení s podrobným popisem jednotlivých kroků, realizátorů, nákladů a času. Společné plánování místních aktivit (Itálie) - zákon 328/2000 stanovuje zvláštní metodu vytvoření integrovaného systému intervencí a sociálních služeb a vymezuje tři specifické nástroje, které se uplatňují v tomto procesu: jeden na národní, 1 na regionální a 1 na místní úrovni. "Piani di Zona" je nástroj, který podporuje místní reorganizaci, posílení a vytváření sítí služeb a opatření tak, aby vznikl integrovaný systém, který bude odrážet potřeby obyvatel. Zároveň je to nástroj pro posílení spolupráce mezi různými subjekty v oblasti veřejného i soukromého sociálního sektoru. Andaluský pakt pro sociální ekonomiku (Španělsko, 2002, 2006, 2011, reginální vláda+odbory+reprezentanti SE) a jím inspirovaný Małopolský pakt pro sociální ekonomii (Polsko, 2008) – oba pakty jsou založeny na partnerství a vytvářejí soubor konkrétních opatření na podporu SE. Polsko: Com-Com Zone Development Centre je multifunkční sportovní a rekreační zařízení (Nowa Huta, Kraków). Město opravilo budovu centra, které provozuje sdružení Siemacha, jež se specializuje na sociální integraci mladých lidí v nouzi. "Com-Com Zone" Development Centre je příkladem společného podnikání a společenské aktivity a efektivní spolupráce veřejného, sociálního a soukromého sektoru. Siemacha nabízí služby pro místní obyvatelstvo a zisk používá ke křížovému dotování služeb pro znevýhodněné děti. Siemacha je podporována nejen ze strany místních orgánů, ale také majiteli ArcelorMittal. Francie: Zvláštní útvar pro zavedení postupů společensky odpovědného zadávání veřejných zakázek v Angers. orgány města jmenovaly odborného právního poradce pro zadávání veřejných zakázek v oblasti životního prostředí v rámci celého města, který vedle poradní činnosti také školí své kolegy. Angers považuje veřejné práce a služby za prioritní sektory pro sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek, a to zejména při výstavbě a údržbě veřejných budov, komunikací a zelených ploch. UK: Dva nástroje pro udržitelné zadávání veřejných zakázek: metodika pro stanovení priorit a flexibilní rámec. Tyto dva nástroje zveřejnila v akčním plánu v červenci 2006 pracovní skupina pro udržitelné veřejné zakázky. Metodiku pro stanovení priorit je nástroj založený na analýze 206
rizik, flexibilní rámec zadávání veřejných zakázek – identifikace kroků, které je třeba přijmout s ohledem na organizaci a procesy s cílem zlepšit postupy zadávání veřejných zakázek a zajistit jejich udržitelnost.
Časový rámec řešení
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Doporučení pro další období (2014-2020): - Podporovat strategické partnerství - Rozvíjet a rozšiřovat v členských státech metodiku zadávání veřejné zakázky, která specifikuje úlohu sociální ekonomiky - Monitorovat vazby mezi sociální ekonomikou a zadáváním veřejných zakázek - Podporovat posouzení životního cyklu projektu (nejen produkt) v rámci SRPP - EK – vytvořit víceletý program na podporu vývoje modelu PSP využitím zkušeností z PPP - Podporovat využívání soutěžnímu dialogu a jiných nástroje, které umožňují, aby sociální ekonomika hrála aktivní roli při zahájení procesu SRPP Ve většině příkladů dobré praxe se jedná o změny, které musí mít oporu v legislativě, což ovlivňuje rychlost zavedení těchto opatření.
Právo Společenství (státní podpora) a sociální služby obecného zájmu (SGEI) Modernizovat kontrola státní podpory, které usnadnit realizaci podpor, které jsou dobře navržené, zaměřené proti selhání trhu a na cíle společného zájmu, ale co nejméně trh narušující. Komise navrhuje (2012): identifikovat společné zásady pro posuzování slučitelnosti podpory s fungováním vnitřního trhu revidovat, zjednodušit a konsolidovat pokyny o státní podpoře v souladu s těmito společnými zásadami: 1) pokyny pro regionální podporu, výzkum a vývoj a inovace, ochranu životního prostředí, rizikový kapitál a broadbend, 2) další pokyny revidovat nařízení o blokové výjimce a další nařízení Rady (případně nařízení de minimis) lépe vysvětlit pojem státní podpora modernizovat procesní nařízení - vyřizování stížností a nástroje informací o trhu Navrhovaná kritéria pro oblast ESF a státní podpory: ESF dotace jsou považovány za státní prostředky Podpora by měla představovat hospodářskou výhodu, kterou by podnik nezískal v rámci běžného podnikání Státní podpora musí být selektivní a ovlivnit rovnováhu mezi určitými podniky a jejich konkurenty Účinek na hospodářskou soutěž a obchod Sociální ekonomika a státní podpora: Organizace SE jsou činné v různých odvětvích a mohou být hospodářské povahy – pak pro ně platí stejná pravidla pro poskytování finančních 207
prostředků. Řídicí orgány ESF by proto měly vždy zkontrolovat, zda finanční prostředky z ESF lze považovat za státní podporu, pokud se jedná o podniky SE.
Mechanismy řešení
Kompatibilní státní podpory: General Block Exemption Regulation (GBER, Nařízení o obecné blokové výjimce) - při použití GBER nemusí členské státy informovat EK. Nařízení schvaluje státní podporu ve prospěch MSP, výzkumu, inovací, regionálního rozvoje, vzdělávání, zaměstnanosti a rizikového kapitálu, dále umožňuje podporu na ochranu životního prostředí, opatření na podporu podnikání (mladé inovativní podniky, nově vzniklé malé podniky v podporovaných regionech a opatření pro řešení problémů s přístupem k financím a na podporu žen-podnikatelek). Tato opatření by měla umožnit členským státům, aby soustředily státní zdroje na podporu, která bude skutečným přínosem pro vytváření pracovních míst. Pravidlo de minimis - stanovuje strop, pod který není pomoc považována za spadající do oblasti působnosti čl. 107 (1) Smlouvy o fungování EU, a proto je vyňata z oznamovací povinnosti stanovené v článku 108 (3) Smlouvy o fungování EU. Podpora ve výši méně než € 200,000 poskytnuté po dobu tří let není považována za státní podporu ve smyslu čl. 107 (1) Smlouvy o fungování EU. Služby obecného ekonomického zájmu (SGEI)-SGEI Package definuje podmínky, za nichž může být státní podpora ve formě kompenzace za veřejné služby považována za slučitelnou s pravidly EU. Sdělení Komise (2011) objasňuje základní principy regulace státní podpory při uplatňování kritérií Altmark. Pokud je podpora v souladu s těmito kritérií, není považována za státní podporu. (v obalsti SE - zdraví a dlouhodobá péče, péče o děti, přístup a reintegrace na trh práce, sociální bydlení a péče a sociální začlenění zranitelných skupin). Dokument uvádí příklad dobré praxe z Vlámska: Vlámská agentura ESF - kontrolní seznam státní podpory. Řídicí orgán ESF má dvoufázový přístup ke kontrole státní podpory: (1) při přípravě výzvy k předkládání návrhů, a (2) na úrovni projektů. (1). Při vypracování výzvy k předkládání návrhů jsou kontrolována čtyři kritéria: - převod státních prostředků - ekonomická výhoda - selektivita - vliv na hospodářskou soutěž a obchod V případě, že všechna čtyři kritéria jsou splněna současně, jedná se o státní podporu, a proto výzva musí být v souladu s pravidly pro státní podporu. (2) na úrovni projektů 1. pro hodnocení návrhů projektů – GBER: kontrola "maximální přípustné výše podpory" a „stropu míry podpory“ a kontrola podpisu prohlášení de minimis: 2. při zahájení projektu – příjemci získají informace prostřednictvím prezentace na GBER nebo de minimis. 3. Desk control: GBER: kontrola "maximální přípustné výše podpory" a „stropu míry podpory“ a kontrola podpisu prohlášení de minimis 208
4. Audit: GBER: kontrola, zda příjemce nekombinuje více zdrojů pro financování stejných nákladů a zda výsledek nepřevyšuje stanovené meze. De minimis: kontrola jiných zdrojů podpory – aby nedošlo k překročení stropu Doporučení pro další období (2014-2020): - Uznání sociální ekonomiky, její specifické role a přidané hodnoty - Analýzy rizik státní podpory - Úprava Obecného nařízení o blokových výjimkách (GBER), aby lépe odráželo realitu SE - Služby obecného hospodářského zájmu (SGEI) – uplatňování kritérií Eltmark, podpora výměny osvědčených postupů v a vytvoření sítě odborníků z praxe Časový rámec řešení
Pokud se politici dohodnou na prioritě takovýchto opatření, lze je realizovat poměrně rychle.
209
3.1.21 NBFSE. 2010. Learning for change: Better Future of the Social Economy – Baseline Study [online] http://www.socialeconomy.pl/x/566857?projekt=531302 Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Jedná se dokument, který vznikl v rámci mezinárodní sítě pro lepší budoucnost sociální ekonomiky NBFSE (pod vedením Polska, zapojena i ČR). Studie si klade za cíl vyhodnotit stav, určit problémy a navrhovaná řešení, orientuje se na práci mezinárodní sítě pro lepší budoucnost sociální ekonomiky NBFSE (pod vedením Polska, zapojena i ČR). Studie je rozdělena na 2 části – 1. část poskytuje široký přehled o evropském kontextu sociální ekonomiky, o vazbě sociální ekonomiky a evropských institucích a jejich roli a identifikuje hlavní zúčastněné strany na evropské úrovni. Druhá část pak analyzuje 5 tematických oblastí: kontext, stav, problémy, osvědčené postupy, navrhovaná řešení a zúčastněné strany. Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: Ve druhé části B se dokument se zaměřuje na tematické oblasti: Sociální služby obecného zájmu a pravidla pro poskytování státní podpory, daňové výjimky pro podniky sociální ekonomiky sociální přidaná hodnota a standardy kvality společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek a partnerství veřejného a sociálního sektoru sociální franchising finanční nástroje a mechanismy přidělování finančních prostředků pro SE Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR nerelevantní Popis příčin problému: Dokument popisuje problémy spojené s rozvojem sociální ekonomiky. Popis důsledků problému: Důsledkem je zatím ne zcela rozvinutý sektor SE (třetí sektor), což je ovlivněno jednak odlišným chápáním tohoto pojmu v různých zemích, dále historickými, ekonomickými, sociálními a kulturními aspekty, které se promítají do celkového chápání významu této problematiky, do nastavení legislativy a podpůrných opatření na podporu rozvoje SE. V dokumentu jsou jednotlivé tematické oblasti zpracovány zhruba stejně - na úvod je definováno, co se vlastně zahrnuje pod danou tematickou oblast a proč je to důležité, dále příklady dobré praxe z vybraných členských zemí a závěry a navrhovaná řešení. V druhé části dokumentu jsou uvedena doporučení podle jednotlivých tematických oblastí. Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti Mechanismy řešení
Sociální služby obecného zájmu a pravidla pro poskytování státní podpory, daňové výjimky pro podniky sociální ekonomiky Sjednotit definice sociálních služeb obecného zájmu a vytvořit společná pravidla pro podniky sociální ekonomiky, které v této oblasti působí. Dohodnout se na společném chápání pojmu sociální služby obecného zájmu, přičemž zahrnout jak ekonomickou, tak sociální povahu těchto služeb a na základě této schody pak vytvořit systém pravidel podpory podniků, které odpovídají dohodnuté definici s cílem lepšího přístupu ke 210
Časový rámec řešení
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení
kvalitním službám a podpoře příjmů dostatečné proto, aby se zabránilo sociálnímu vyloučení. To vyžaduje na úrovni EU koordinaci politik a práce příslušných DG. Dalším možnou cestou je přijetí ČZ řešení uvedená v této práci, týkající se: Sociálních ustanovení v oblasti zadávání veřejných zakázek Pravidel pro státní podporu Partnerství veřejného a soukromého sektoru Směrnice o službách Další možná cesta je výměna informací mezi odvětvími (pracovní integrace, sociální a zdravotní služby, sociální bydlení, sociální banky) vedoucí k přijetí "osvědčených postupů" v různých činnostech. Dále využití satelitních účtů pro lepší průkaznost přínosu a zohlednění specifik podniků sociální ekonomiky. Spíše dlouhodobější charakter vzhledem k povaze navrhovaných řešení.
Měření sociální přidané hodnoty a stanovení standardů kvality Zavedení systému měření a hodnocení přidané hodnoty sociálních podniků: 1) komplexní účetní a reportovací nástroje- např. SROI (social return on investment), sociálně ekonomické zprávy nebo SYTA 2) měření dopadů a výkonnosti - Local multiplier 3 (LM3), Co-operative economic and social performance indicators (CESPIs), Bilan sociétal a bilancio sociale 3) systémy zlepšování kvality / výkonu 4) nástroje strategického managementu 5) standardy kvality a značky Ad 1) Sociální návratnost investic (SROI) je technika pro komplexní zachycení různých dopadů vyplývajících z činnosti SP. Proces výpočtu sociální návratnosti investic začíná úvahou, kdo jsou klíčoví účastníci a změny, které zažívají v důsledku činnosti, ukazatele a hodnoty těchto změn. Výsledkem tohoto procesu je "mapa dopadů", která ukazuje, jak vstupy (financování) přeměňují ve výsledky různých typů pro různé zainteresované strany. Tyto dopady pak mohou být oceněny finančně a prezentovány ve formě víceletých projekcí. Lze použít standardní účetní nástroje pro výpočet diskontovaných cash flow a čisté současné hodnoty (NPV) investice. Sociálně ekonomické zprávy je metoda vyvinutá ve Švédsku a opírá se o nákladovou efektivnost sociálních firem při vytváření pracovních míst pro znevýhodněné osoby (hodnotí se přínosy plynoucí ze zapojení těchto osob na trh práce vůči výdajům, které na to byly vynaloženy). Metoda SYTA (Finsko) – posouzení hospodářských a věcných výsledků aktivit sociálního podniku. Nástroj byl vytvořen ve formátu tabulkového kalkulátoru, který je nastaven tak, že některé hodnotu lze snadno upravit podle podmínek státu. Výsledkem je porovnání ekonomických přínosů státu, obci či zaměstnancům, které vyplynou z podpory ve srovnání se situací, kdyby tato podpora nebyla udělena. Ad 2) 211
Local multiplier 3 (LM3)- je technika pro měření místního hospodářského rozvoje v důsledku investic nebo jiných výdajů (dotace). LM3 sleduje cestu vynaložených prostředků pomocí 3 úrovní – příjemce finančních prostředků – osoby, které je čerpaly (třeba formou platu nebo nákupu služeb příjemcem) a osoby, které získaly finanční prostředky díky čerpajícím osobám (nákup zboží nebo služeb). Co-operative economic and social performance indicators (CESPIs) jednoduchý nástroj pro družstva vyvinutý v UK - soubor 10 ekonomických a sociálních ukazatelů výkonnosti družstva: 1) ekonomické zapojení členů 2) demokratická účast členů 3) Účast personálu (zaměstnanců a členů) na odborné přípravě a vzdělávání 4) Zranění a absence personálu 5) Struktura personálu - pohlaví a etnický původ 6) spokojenost zákazníků 7) Zohlednění etických otázek v zadávání veřejných zakázek a investičním rozhodování 8) Investice do komunity a družstevních iniciativ 9) Čistá emise oxidu uhličitého z činnosti 10) Podíl recyklovaných/znovu použitých odpadů Bilan sociétal (Francie) - sada 100 ukazatelů, jejichž pomocí jsou sledovány dopady činnosti firmy na společnost (v rámci EQUAL proběhl pilotní projekt zaměřený na zemědělská družstva). Bilancio sociale v Itálii je podobný nástroj, od r. 2007 povinný pro všechny registrované sociální podniky. Ad 3) Sociální audit a sociální účetnictví Sociální účetnictví je technika, která byla používána v rámci Iniciativy Společenství EQUAL ve venkovských oblastech severní Evropy, definovat, vychází z definice hlavní skupin subjektů zúčastněných v organizaci a výsledků, kterých chtějí dosáhnout. Sleduje se činnost organizace a její výsledky, které se porovnávají s ostatními organizacemi. Proces hodnocené by měl být srovnatelný, pravidelný, všestranný, vzdělávací, kontrolovatelný a transparentní. EFQM – na základě modelu EFQM byly vytvořeny nástroje K2 (Belgie, 72 dlouhodobých cílů, jejichž naplněním by se měla zvýšit kvalita), SYFO (Finsko) - výcvik, poradenství a obchodní poradenství na podporu sociální, ekonomické a ekologické odpovědnosti a zlepšení výkonnosti, a C3 (UK) – podpořit holistický přístup v praxi (ne pouze řešení extrémních situací), forma jednoduchého diagnostického sešitu s názvem PERform výkon, hodnocení, revize. ISO 14001 – využívá se spíše u větších firem, v sociálních podnicích je zatím méně rozšířen. Ad 4) Social Enterprise Balanced Scorecard – vedle původních 4 perspektiv zkoumání BS, tj. - učení se a růst, podnikatelské procesy, zákazníci a 212
finance, přidává SEBC pátou - úroveň sociálních cílů, zaměření na více zainteresovaných stran spíše než pouze zákaznicky orientovaný přístup. Ad 5) Star Social Firms - systém, navržený pro sociální firmy v UK definuje 23 kritérií sociálních firem rozdělených do 3 tří okruhů - podnikání, zaměstnanost a posílení postavení (Enterprise, Employment and Empowerment). Systém je navržen speciálně pro sociální podniky zaměřené na pracovní integraci (WISE) a proto zdůrazňuje aspekt zaměstnanosti. Sozialgüteziegel- rakouský systém poskytuje "záruky jasně definovaných sociálních, organizačních a ekonomických standardů kvality sociální integrace společnosti." Značku, která vychází z modelu EFQM, uděluje odborný hodnotitel a dodržování standardů se kontroluje po třech letech. Standardy sociální firmy v ČR (vytvořené v rámci EQUAL) Social Enterprise Mark - značka pro sociální podniky v UK, ochranná známka s cílem vytvořit vizuální identitu pro sociální podniky a tím přispět ke zvýšení povědomí a pochopení jejich hodnoty.
Časový rámec řešení
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Doporučení: využít stávající možnosti, především prostředky z ESF, pro projekty na rozvoj koherentní a univerzální metodiky měření sociální přidané hodnoty a standardů kvalitu, na přípravu, realizaci a hodnocení pilotních projektů pro ověření vyvinutých metod a nástrojů realizace těchto projektů by měla probíhat ve spolupráci s institucemi a organizacemi ze zemí EU, které mají znalosti a praktické zkušenosti v oblasti uplatňování nástrojů pro měření sociální přidané hodnoty a standardizace, připravit a zahájit vzdělávací programy pro sociální auditory na základě získaných praktických zkušeností; šířit znalosti v rámci metod a nástrojů měření sociální přidané hodnoty a standardů kvality mezi sociálními podniky, ale také mezi organizacemi, které poskytují podporu pro jejich činnost a veřejnými subjekty, které se podílejí na tvorbě utváření politiky v oblasti sociální ekonomiky; rozvíjet právní předpisy týkající se měření sociální přidané hodnoty a standardů kvality i nástrojů na podporu SE na národní i evropské úrovni. Časový rámec řešení je spojen s celkovým pojetím SE a pochopení jejího významu. V tomto smyslu je dobré se inspirovat a využít, příp. modifikovat metody měření sociální přidané hodnoty a příp. standardy kvality z jiných států.
Společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek (SRPP) a partnerství veřejného sektoru a SE Jasně daná pravidla pro společensky odpovědné zadávání veřejných 213
Mechanismy řešení
zakázek (SRPP) a partnerství veřejného sektoru a SE, tj. zadávání zakázek, které respektuje a podporuje pracovní příležitosti, ochranná opatření s ohledem na standardy pracovních podmínek, sociální začleňování, sociální ekonomiku a MSP, rovné příležitosti, etické problémy, lidská a pracovní práva. (respektuje smlouvu o EU a směrnice EU o veřejných zakázkách) Dokument shrnuje základní problémy v oblasti SRPP takto: Nízké zapojení zadavatelů veřejných zakázek a relevantních aktérů. Nedostatek informací a podpory zadavatelům veřejných zakázek. Menší zkušenosti v nových ČZ. Domněnka, že tento typ veřejné zakázky je příliš drahý (resp. dražší). Kvalifikace a podpora zadavatelů veřejných zakázek. Právní otázky (legislativa). Politická podpora. Problémy spojené s definicemi ve směrnicích (zejména chráněné dílny a programy chráněného zaměstnání). EU přijala s platností od dubna 2004 dvě směrnice (termín zavedení pro členské státy - 31. leden 2006): Směrnice 2004/18/ES for public works contracts, public supply contracts and public service contracts (o veřejných zakázkách na práce, dodávky a poskytování služeb), která se zaměřuje na zadavatele; Směrnice 2004/17/ES on the sectors of water, energy, transport and postal services (v sektorech vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb), která je sektorově orientována. Závěrečná zpráva EU High-Level Group on CSR: Sustainable Public Procurement in EU Member States: Overview of government initiatives and selected cases” publikovaná RIMAS - Research Institute for Managing Sustainability v říjnu 2007 analyzovala situaci ve 26 ČZ a klasifikovala iniciativy SPP (social-public partnership) a jejich nástroje takto: informační nebo podpůrné nástroje (např. kampaně, pokyny, školení), nástroje partnerství (např. sítě, partnerství, dialog), finanční a ekonomické nástroje (např. ekonomické stimuly, dotace, granty), prováděcí nástroje (např. předpisy, zákony, vyhlášky), hybridní nástroje (např. strategie, akční plány, platformy, centra). Dokument uvádí příklady vybraných členských zemí, která implementovaly směrnice do své legislativy, některé, jako např. Belgie, i nad rámec požadavků EU. Dokument shrnuje výhody, které přináší zahrnutí sociálních otázek podle směrnice 2004/18/ES: Multiplikační efekt – dosažení více cílů (nákup služeb a zároveň podpora zaměstnanosti) Lepší návratnost vynaložených prostředků Posílení etických hodnot při rozhodování Získání lepších a inovativních služeb (důraz na kvalitu služeb a spokojenost zákazníků) 214
Dokument dále odkazuje na směrnici 2204/2002, které definuje hendikepovanou osobu, její zaměstnávání může se stát podmínkou ve veřejné zakázce (je zde uveden příklad Itálie jako průkopníka využití veřejných zakázek jako nástroje sociální a pracovní integrace). Je zde navržen model - logický proces vedoucí k uplatňování postupů upravujících vztah mezi veřejnými orgány a sociálními podniky, který nemůže být založen pouze na správním řízení, musí reflektovat podporované hodnoty a cíle, jichž má být dosaženo. Tento proces je rozdělen do 5 kroků: 1) HODNOTA Co je tou hodnotou, která se bude podporovat? Jaký je problém, který budeme řešit? Jakého cíle chceme dosáhnout? 2) SOUVISLOSTI (KONTEXT) Jaký typ reakce (odpovědi) preferujeme, Jaká je skutečná akce, která odráží výše uvedenou hodnotu? Jaké aktivity je třeba realizovat pro dosažení cíle? 3) PROJEKT Nehledě na legislativu, která upravuje v současné době vztah mezi veřejnými orgány a sociálními podniky, který proces je nejlepší pro podporu určené hodnoty a vyřeší problém? Je třeba stanovit zapojení aktérů, zdroje, kompetence – kdo co bude dělat, jak to bude dělat ve vazbě na definovanou hodnotu a cíl. 4) HLAVNÍ ASPEKTY VZTAHU (právního) 5) PROBLEMATIKA SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ Je potřeba dbát na správný postup a přechod mezi 4. a 5. krokem a odlišit podstatné aspekty vztahu - vzájemné závazky stran a procedurální problémy – postup identifikace vítězného uchazeče. Soutěžní dialog a vyjednávání jako nástroj k udělení komplexních, dlouhodobých a kvalitních smluv – PPP (Public Private Partnership) a PSPP (Public Social Private Partnership). Dokument uvádí výhody tohoto nástroje: Klient i zadavatel získají větší důvěru v kvalitu řešení a předložení návrhu projektu (zejména tehdy, kdy byl projekt postupně testován během procesu dialogu). Soutěžní dialog umožňuje vytvářet alternativní návrhy projektu, vzniká větší potenciál pro přidanou hodnotu v realizaci projektu. Interaktivní proces vývoje řešení daného problému souvisí s vývojem řešení složitého PPP (zahrnuje širokou škálu různých činností, projekty tvrdé i měkké). Dokument uvádí příklady dobré praxe z vybraných zemí EU – Belgie (Vlámsko), Nizozemí, Itálie, UK, Rakousko. Časový rámec řešení
Jedná o změny, které musí mít oporu v legislativě, což ovlivňuje rychlost zavedení těchto opatření.
Ideální stav (cíl)
Sociální franchising – využití a rozvoj metody franchisingu pro dosahování 215
Způsob řešitelnosti Mechanismy řešení
sociálních cílů. Podpora franchisingu v oblasti sociálního a inkluzivního podnikání Dokument uvádí výhody a silné stránky franchisingu: Sociální franchising (SF) umožňuje úspory z rozsahu, přenos pravidel a organizační struktury, příslušnost k síti pro sdílení zkušeností, zaměstnávat znevýhodněné pracovníky v nově vznikajících podnicích, vč. vzdělávání a odborné přípravy, uplatnění v rychle rostoucích sektorech (např. v cestovním ruchu). SF umožňuje sociálním podnikům udržení jejich místních kořenů a účinné řízení bez ztráty výhod z rozsahu a politického vlivu. Dokument definuje hlavní problémy v oblasti sociálního franchisingu, s nimiž jsou pak spojena navrhovaná řešení. Ceny a poplatky – většinou je třeba získat finanční prostředky na nákup franšízy a další náklady spojené s rozvojem podniku, který je v případě sociální franšízy obvykle zaměřen na zaměstnávání znevýhodněných osob. Přístup k finančním prostředkům. Čas a dovednosti – podcenění časových i finančních možností pro „rozjezd“ franšízy může vést až k neúspěchu projektu. Důležitá je také kvalifikace a dovednosti nejen poskytovatele franšízy, ale také personálu, který bude ve firmě pracovat. Místní potřeby a problémy – má-li být projekt úspěšný, musí franšíza reflektovat a reagovat na místní problémy. Reputace – franšíza pracuje pod jednou značkou, která je „zárukou“ kvality poskytovaných služeb (potřeba kontrolovat). Standardizace – pro udržení srovnatelné kvality poskytovaných služeb je třeba provést jejich standardizaci.
Časový rámec řešení
V dokumentu je navržen postup realizace franchisingu: 1) Výběr správného sektoru/ekonomické aktivity (jaké jsou místní potřeby, jaký specifický produkt či služba zde chybí/j nedostatečně zajištěna, jaké jsou možnosti financování) 2) Čas a zdroje – podnikatelský plán pro realizaci franšízy, časová perspektiva 3) Výběr personálu 4) Monitorování kvality v rámci franchisingu 5) Standardizace a přizpůsobení se místním podmínkám – pro zajištění kvality je potřeba provést standardizaci klíčových prvků (produktů/služeb), nicméně je třeba reflektovat místní potřeby a najít rovnováhu mezi standardizací a zohledněním místních potřeb. Jedná se o opatření v různých oblastech (včetně finanční), což můře vést k potřebě legislativních změn. Tato skutečnost pak ovlivňuje čas potřebný k zavedení uvedených nástrojů.
216
217
3.1.22 GLE, Redeco. 2008. Srovnávací analýza modelů sociální ekonomiky v EU a možnosti jejich aplikace v ČR [online]. URL: http://www.equalcr.cz/clanek.php?lg=1&id=1367 Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Dokument se zaměřuje na modely sociální ekonomiky (SE) v EU, analyzuje je a uvádí možnosti jejich aplikace v podmínkách ČR. Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: Dokument se zaměřuje analýzu modelů sociální ekonomiky ve vybraných zemích EU – Slovinsku, Španělsku, Německu a Velké Británii. Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR nerelevantní Popis příčin problému: Dokument na základě zkušeností z vybraných ČZ EU shrnuje problémy spojené s rozvojem sociální ekonomiky v ČR. Analýzy sociálních ekonomik vybraných států jsou vytvořeny podle stejné šablony – tj. definice pojmu „sociální ekonomika“, přehledy (historický přehled, stručný popis procesu rozvoje legislativního rámce SE, současný právní rámec SE), aktéři sociální ekonomiky (subjekty SE a základní data o nich, hlavní zajišťované služby, hlavní cílové skupiny aktérů SE), veřejná politika (hlavní současné politiky podporující SE, hlavní instituce podílející se na navrhování těchto politik, koordinace mezi nimi), finanční podpora (veřejné zdroje financování, vč. EU, neveřejné zdroje financování, kontrolní systémy pro využívání zdrojů), další typy podpory, 3 příklady dobré praxe. Popis důsledků problému: Dokument shrnuje formou tabulky základní poznatky v jednotlivých analyzovaných oblastech a komentuje možnosti jejich využití v ČR (ne vše je vhodné a přenositelné do ČR). Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti Mechanismy řešení
Časový rámec řešení
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti Mechanismy řešení
Legislativní rámec Změny zákonů Na základě zkušeností z vybraných států a na základě vhodnosti pro ČR dokument doporučuje: Daňové úlevy pro sociální podniky (N, Š, Slo, VB) Stanovení obecné prospěšnosti zákonem (N) Zákon o vyrovnaném regionálním rozvoji, který požaduje definování role SE na regionální úrovni (Slo) Zákony stanovující nové právní formy vhodné pro sociální podnikání (VB) Vzhledem k tomu, že se jedná o legislativní proces, jedná se o řešení spíše v delším časovém horizontu
Subjekty sociální ekonomiky Rozvoj některých forem sociálních podniků, které se osvědčily ve vybraných zemích Na základě zkušeností z vybraných států a na základě vhodnosti pro ČR dokument doporučuje podporovat a rozšířit subjekty sociální ekonomiky 218
o další formy jako jsou: Úvěrová družstva (N, Š, VB) - poskytují úvěry z finančních podílů vložených členy často zejm. vlastním členům, hlavní znaky: solidarita, demokratičnost, sociální zodpovědnost. V ČR pouze málo rozšířené, mohou přispět k podpoře rozvoje sociálního podnikání – zdroj financování mimo veřejné rozpočty.60 Vzájemné společnosti (mutuality) (Š, VB) - zaměřují se na sociální pojištění a doplňují systém sociálního zabezpečení. Primárním účelem není zisk. Demokratické vedení a struktura - rovná práva a povinnosti členů (všichni platí stejné pojistné splátky). Hospodářský přebytek je alokován (a) do fondu zajišťujícího plnění závazků – platbu pojištění pro členy, (b) do rozdělení stejným dílem mezi členy. Hlavní znaky: solidarita, demokratičnost, sociální zodpovědnost. Pro ČR důležitý prvek pro „zprivátnění“ sociální péče při zachování principů solidarity a sociální odpovědnosti. Pracovní společenství - labour societies (Š)/ podniky vlastněné zaměstnanci (VB) - část/většina kapitálu vlastněna dělníky, společenství jsou řízena zaměstnanci. Slouží ke stimulaci zaměstnanosti zaměstnáváním členů a partnerů a často jsou zakládána nezaměstnanými. Hlavní znaky: solidarita, demokratičnost, sociální zodpovědnost. Pro ČR by mohly být zajímavé do budoucna jako jeden ze způsobů řešení vysoké nezaměstnanosti v některých oblastech. Finanční instituce komunitního rozvoje (VB) poskytují financování malým podnikům ve znevýhodněných komunitách, sociálním podnikům a podnikům zakládaným znevýhodněnými komunitami. Pro ČR zajímavé jako nástroj podpory sociálního podnikaní a ekonomiky. Venkovská inovační centra (Slo) poskytují pomoc zemědělcům, kteří ztratili práci rozpadem družstev, jedná se o pomoc při odstartování samostatné výdělečné činnosti nebo při nacházení zaměstnání. Pro ČR inspirace pro podporu podnikání a samostatné výdělečné činnosti ve venkovských oblastech, nejen pro zemědělce. Sociální podniky ve vlastnictví obce (N) jsou zakládány obcemi, ale autonomní ve svých aktivitách. Pro ČR zajímavý koncept, pokud by se v ČR měly stát příjemci podpory pro sociální podniky také státní příspěvkové organizace.
Časový rámec řešení
60
Centra místního rozvoje (Slo) vznikla na základě partnerství mezi soukromou a veřejnou sférou a fungují jako centra podpory podnikání, podílejí se na plánování podnikatelských zón. Pro ČR je zajímavé zejména partnerství různých typů organizací, na základě kterých pak centra vznikla a podíl center na plánování. Nutno promyslet vhodnost aplikace, příp. modifikovat do podmínek ČR a připravit nutné legislativní změny (pokud bude potřeba)
U tohoto dokumentu jsou kurzívou uvedeny poznámky k situaci v ČR tak, jak ji okomentovali autoři dokumentu. 219
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti Mechanismy řešení
Časový rámec řešení
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti Mechanismy řešení
Relevantní role veřejných politik a institucí Zajištění odpovídající role veřejných institucí v rozvoji sociální ekonomiky, včetně veřejných politik podporujících tyto aktivity Na základě zkušeností z vybraných států a na základě vhodnosti pro ČR dokument doporučuje: meziresortní spolupráce (N, Š, VB) - spolupráce mezi příslušnými ministerstvy (průmyslu a obchodu, práce a sociálních věcí, zemědělství, pro místní rozvoj). Pro ČR důležitý prvek, protože meziresortní spolupráce je spíše menší. veřejné politiky (Š, VB) - - zahrnutí podpory sociálního podnikání do všech politik s důrazem na lokální a regionální úroveň. Příklady politik: Propagace samostatně výdělečné činnosti v SE jako alternativní cesty k zaměstnání, Využívání nových vzorců zaměstnanosti pro zapojení znevýhodněných skupin, Podpora asociací generujících příjem (Š), Akční plán pro sociální podnikání zahrnující například Den sociálního podnikání, nebo práci s inspirujícími příklady (VB) Pro ČR důležitý prvek, politiky na podporu SE a SP zatím neexistují mimo EQUAL (studie je z r. 2008) Lze řešit relativně rychle - otázka zodpovědnosti za meziresortní spolupráci i důraz na zahrnutí problematiky SE do již existujících či nově vznikajících politik.
Finanční podpora – veřejná i neveřejná Zajištění přístupu k finančním prostředkům pro sociální podniky Na základě zkušeností z vybraných států a na základě vhodnosti pro ČR dokument doporučuje: Veřejná finanční podpora SP – zahrnout do všech relevantních programů ESF a ERDF (Š a VB – sociální podnikání v prioritách týkajících se sociální integrace a zaměstnanosti a podpory podnikání) Založení veřejné instituce poskytující úvěry sociálním podnikům (podle španělského Instituto Crédito Oficial) – mikroúvěry a etické financování. Podpora začínajícím podnikatelům (N) – výhody pro začínající podnikatele ohledně např. platby pojištění v nezaměstnanosti po dobu min. 3 měsíců od založení jejich podniku. Neveřejná finanční podpora zajišťovaná soukromými institucemi, které jsou samy často sociálními podniky (VB, Š, N). Např. Banka pro sociální ekonomiku (N), Banka pro ženy (N), COOP 57 – Družstevní společnost a etická banka (Š), Bussiness Angels pro sociální podniky (VB) – koncept vhodný pro ČR zejména do budoucna, až se osvědčí pro běžné podniky. V ČR zatím síť takových soukromých finančních institucí neexistuje, což představuje zásadní bariéru rozvoje sociálního podnikání a ekonomiky.
Časový rámec řešení
Pokud jde o zapracování podpory SP do programových dokumentů 220
evropských fondů, lze to při dostatku politické vůle udělat v podstatě velmi rychle. Ostatní záležitosti jsou spíše dlouhodobějšího charakteru. Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti Mechanismy řešení
Časový rámec řešení
Nefinanční podpora Rozvinutá síť institucí (veřejných i soukromých), které poskytují komplexní podporu podnikatelům v oblasti SE. Na základě zkušeností z vybraných států a na základě vhodnosti pro ČR dokument doporučuje: Komplexní podpora (Š, VB) - poskytování školení v oblastech od účetnictví, přes marketing až k řízení lidských zdrojů, mentoring, individuální poradenství, podporu síťování a spolupráce, osvětové kampaně. V Německu je tato podpora poskytována prostřednictvím soukromých firem, které tím pověřil stát. Ve všech zemích se využívají programy ESF. Pro ČR – nastavit systém podpůrných nefinančních mechanismů – velmi zásadní pro rozvoj SE. Zapracovat tyto podpůrné mechanismy do programů evropských fondů, zejm. ESF je vzhledem k začátku nového programovacího období velmi rychle řešitelné.
221
3.1.23 TESSEA. 2011. Studie infrastruktury sociální ekonomiky v České republice 2011 [online]. http://www.ceske-socialni-podnikani.cz/cz/ke-stazeni/569-studie-infrastrukturysocialniekonomiky-v-cr, Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Dokument se zaměřuje na celkovou situaci v oblasti SE v ČR. V úvodu je představena TESSEA a sociální ekonomika. Dokument je rozdělen na popisnou a návrhovou část. Popisná část zahrnuje: definice základních pojmů, popis situace v ČR a její porovnání s vybranými státy – Velká Británie, Slovensko a Itálie, dále klíčové aktéry – veřejnou správu (ministerstva, kraje, obce), EU, neziskový a podnikatelský sektor, finanční instituce, veřejnost a znevýhodněné skupiny obyvatel. Popisná část zahrnuje také systém podpory sociálního podnikání (SP), měření efektivity SP, osvětu a propagaci a propojení s evropskými tematickými sítěmi a je ukončena SWOT analýzou. Návrhová část uvádí opatření na podporu SP a je členěna do oblastí: legislativa, exekutiva, strukturální fondy, dotace a granty, poradenství, vzdělávání, osvěta a budování sektoru sociální ekonomiky jejími aktéry. Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: Dokument zahrnuje problematiku SP v ČR. Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR nerelevantní Popis příčin problému: Příčiny problémů rozvoje sociálního podnikání jsou námětem popisné části dokumentu. Popis důsledků problému: Důsledkem uvedených problémů je zatím ne zcela rozvinutý sektor sociálního podnikání v ČR. Dokument obsahuje návrhy řešení problémů. Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): V dokumentu jsou navržena opatření na podporu rozvoje sociálního podnikání podle jednotlivých oblastí: legislativa, exekutiva, strukturální fondy, dotace a granty, poradenství, vzdělávání, osvěta a budování sektoru sociální ekonomiky jejími aktéry.
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti Mechanismy řešení
Časový rámec řešení
Upravená legislativa umožňující/podporující rozvoj SE Úpravy zákona o zaměstnanosti a na něj navazujících právních předpisů Legislativní návrhy – zahrnutí sociálního podniku jako jedné z forem APZ za účelem tvorby pracovních míst pro osoby znevýhodněné na trhu práce (dlouhodobě nezaměstnaní, zdravotně nebo sociálně znevýhodnění), včetně principů a charakteristiky SP. Podpora postupné transformace firem, které zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením na integrační SP. Nastavit indikátory pro vymezení SP. Jedná se legislativní změny, které musí schválit PČR- záleží na politické vůli poslanců a uvědomění si významu této problematiky pro určitou část obyvatel ČR. 222
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení
Funkční a fungující exekutiva umožňující/podporující rozvoj SE Vznik nového mezirezortního orgánu pro koordinaci SE – zástupci MPSV, MPO, MMR, příp. dalších orgánů veřejné správy Organizační opatření na MPSV – určení odboru zodpovědného za SE Zvýšení informovanosti veřejné správy o problematice SP, včetně zadávání veřejných zakázek Podpora podnikání OSVČ ze znevýhodněných skupin v intencích SP Vznik nového mezirezortního orgánu pro koordinaci SE – organizační opatření, které je podmíněno vnímáním důležitosti problematiky SP na úrovni ústředních orgánů státní správy, podobně určení odboru MPSV zodpovědného za SE – otázka významu této problematiky na MPSV Zvýšení informovanosti veřejné správy o problematice SP – vzdělávání pracovníků veřejné správy o SP, vytvoření metodiky zadávání veřejných zakázek s účastí sociálních podniků a proškolení příslušných pracovníků. Zároveň je třeba proškolit zástupce SP, aby se naučili nabídky podávat.
Časový rámec řešení
Podpora podnikání OSVČ ze znevýhodněných skupin v intencích SP – vzdělávání příslušných pracovníků ÚP a samosprávy, aby byli schopni odpovídajícím způsobem pomoci osobám ze znevýhodněných skupin. Organizační změny lze realizovat velmi rychle – pokud k nim bude na ústřední úrovni politická vůle. Pokud jde o vzdělávání a tvorbu metodiky zadávání veřejných zakázek s účastí SP – realizace je možná také poměrně rychle za předpokladu kvalitně připraveného vzdělávání (včetně lektorů) a dobře zpracované metodiky. Opět ale nutná politická vůle ve vztahu k SP.
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Lepší využití evropských fondů pro SP v následujícím období 2014-2020 Nastavení OP tak, aby systémově podpořily sociální podnikání
Mechanismy řešení
Do nově připravovaných operačních programů začlenit aktivity na podporu sociálních podniků (týká se zejména OP v gesci MPSV, MPO). Nevratnými dotacemi by měly být podpořeny začínající sociální podniky, rozvoj stávajících SP by měl být umožněn využitím nástrojů finančního inženýrství. Podpora sociálním podniků by měla být spojena s poskytováním poradenských služeb, které by měly být také financovány z evropských fondů. Pro oblast sociálního podnikání vytvořit fond malých projektů jako nástroj budování kapacity SP.
Časový rámec řešení
Tato opatření by měla být přijata velmi rychle vzhledem k tomu, že programovací období začíná v r. 2014 a již v současnosti jsou připravovány příslušné operační programy.
Ideální stav (cíl)
Podpora sociálního podnikání státní dotační politikou všech rezortů 223
Způsob řešitelnosti
Podporovat sociální podnikání NNO formou rozšíření hlavních oblastí státní dotační politiky všech rezortů o téma sociálního podnikání za účelem zahájení ekonomických aktivit jako zdroje vlastních příjmů, vytváření pracovních míst pro osoby ze znevýhodněných sociálních skupin, zahájení ekonomických aktivit s využitím místních materiálních i lidských zdrojů a vzdělávání zaměřeného na ekonomické aktivity NNO. Na podporu navázat podpůrné, vzdělávací a poradenské aktivity jak pro žadatele, tak pro příjemce daných dotačních programů. Podporovat rozjezd nových sociálních podniků umožněním nákupů sociálních franšíz (podle příkladů zemí s rozvinutou sociální ekonomikou). Podporovat NNO k zakládání samostatných sociálních podniků i k vyvíjení sociálně podnikatelských aktivit v rámci své doplňkové činnosti.
Mechanismy řešení
Zahrnutí sociálního podnikání do dotační politiky jednotlivých rezortů je otázkou uvědomění si významu této problematiky a jejího přijetí na politické úrovni. Dotace by měla zahrnovat a také být podmíněna vazbou na podpůrné, vzdělávací a poradenské aktivity tak, aby byla byl příjemce dotace podpořen nejen finančně. Umožnit získání dotací na sociální franšízy využitím zkušeností ze zemí s rozvinutou sociální ekonomikou. Zahrnutí sociálního podnikání do datační politiky jednotlivých rezortů – pokud tato problematika bude vnímána jako důležitá, lze v podstatě během 1-2 let
Časový rámec řešení
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení
61
Rozvinutý systém poradenských a vzdělávacích služeb pro sociální podniky Vybudovat poradenství a vzdělávání pro sociální podniky, které bude poskytovat své služby SP ve všech fázích jejich životního cyklu a bude schopen reagovat na reálnou situaci (krizová období, období expanze, vstup do nových odvětví atd.). Vyhledávat talenty, přirozené vůdce, nositele projektů sociálních podniků a podporovat je zejména v oblasti vzdělávání. Problematiku sociálního podnikání začlenit do vzdělávacích programů, a to již od základní školy. Zavést vysokoškolské vzdělávání sociálních podnikatelů. Dokument stanovuje opatření co dělat, ale ne zcela jasně jak to dělat. Podpora vzdělávacích a poradenských služeb – jednak prostředky státní dotační politiky, jednak prostřednictvím evropských fondů v období 2014-2020. Začlenění problematiky sociálních podniků do vzdělávacích programů – na základních a středních školách zejména zahrnutí této problematiky do rámcových vzdělávacích programů na úrovni MŠMT a pak spoluprací s dalšími orgány (kraje, obce) a i jednotlivými školami tak, aby školy tuto problematiku zapracovaly do svých školních vzdělávacích programů.61 Zavedení vysokoškolského vzdělávání v oblasti sociální ekonomiky je otázkou jednotlivých vysokých škol – vyjednávání a důraz na tuto problematiku
Kurzívou návrhy řešení – autorka rešerše. 224
Časový rámec řešení
Časové řešení této problematiky je opět otázkou politické shody na významu sociálního podnikání
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Informovaná veřejná správa i politici o problematice sociálního podnikání Informovat pracovníky veřejné správy a politické představitele na všech úrovních o významu sociálního podnikání jako nástroje řešení sociálních, místních a regionálních problémů inovativními přístupy s využitím příkladů dobré praxe (jak z ČR, tak ze zahraničí). Navázat a prohlubovat spolupráci mezi podnikatelským sektorem a sociálními podniky ve formě subdodávek, nákupů zboží a služeb, ve formě naplňování strategií společenské odpovědnosti firmy (CSR). Osvěta veřejnosti - povzbudit spotřebitele k větší zvídavosti ohledně původu výrobku či služby, které nakupují, a motivovat je k zodpovědné spotřebě.
Mechanismy řešení Časový rámec řešení
Dokument stanovuje opatření co dělat, ale ne jak to dělat. Osvětu a informační kampaň lze realizovat v podstatě ihned, podobně jako zahájit spolupráci s podnikatelským sektorem, zejména s firmami, které mají CSR
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Fungující sektor sociální ekonomiky Vytvořit platformu sociálních podnikatelů, kteří budou aktivně hájit své zájmy a společně prezentovat nabídku svých výrobků a služeb. Podporovat vznik inkubátorů pro začínající sociální podniky a pro začínající podnikatele z řad znevýhodněných skupin. Podporovat inovativní řešení v přístupu k financování nových či stávajících sociálních podniků (aktivizace soukromých nebankovních zdrojů, kombinace grantové politiky s poskytováním měkčích forem podpory, vytváření společných produktů se soukromým finančním sektorem, se soukromým podnikatelským sektorem, s neziskovým sektorem, vznik etického bankovnictví atd.). Podpořit měření efektivity a fungování sociálních podniků formou jejich profesionalizace a budování kapacity a časem na to navázat zavedením metod měření dopadů (provést další výzkum a testování možných metod hodnocení přínosů a sdílení zkušeností ze zahraničí při respektování českých reálií a zvážit také vhodnost zavedení jedné či kombinaci více metod měření) Dokument stanovuje co dělat, ale ne vždy, jak to dělat. U některých opatření jsou naznačeny možnosti dalšího postupu – viz např. inovativní řešení pro financování SP. Navrhované způsoby lze v podstatě uplatnit v krátkém časovém období.
Mechanismy řešení
Časový rámec řešení
225
3.1.24 Potter, J. (2012). THE MISSING ENTREPRENEURS: ENTREPRENEURSHIP AND SOCIAL INCLUSION IN EUROPE. INCLUSIVE ENTREPRENEURSHIP: OBSTACLES AND OPPORTUNITIES FOR JOB CREATION PPT prezentace. Centre for Entrepreneurship, SMEs and Local Development, OECD Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Dokument představuje projekt OECD, jehož cílem je informovat tvůrce politik a programové manažery ve členských zemích EU o potenciálu podpory tvorby pracovních míst a sociální soudržnosti, kterým disponují inkluzivní opatření v oblasti podnikání na národní i lokální úrovni Autor shrnuje problémy, které brání podnikání mladým osobám a ženám - jedná se zejména o přístup k finančním prostředkům na zahájení a rozvoj podnikání a podnikatelské dovednosti – vzdělávání a školení, mentoring. Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: Autor se soustředí na 2 cílové skupiny – mladé a ženy Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR Není relevantní Popis příčin problému: Autor nepopisuje příčiny, ale přímo stanovuje pro obě cílové skupiny bariéry, které brání jejich podnikání. Popis důsledků problému: Autor vymezil bariéry podnikání pro mladé osoby takto: 1) Malé úspory a obtížnosti přístupu k financím 2) Nemají vzory, neznají výhody podnikání 3) Vzdělávání a odborná příprava nepodporovaly podnikání 4) Nedostatek zkušeností z předchozí práce a podnikání 5) Nedostatek podnikatelských sítí Autor vymezil bariéry podnikání pro ženy takto: 1) Nesnadné hledání finančních zdrojů 2) Genderové normy mohou odradit od podnikání 3) Daňové, rodinné a sociální politiky, které implicitně upřednostňují tradiční role 4) Méně zkušeností s managementem a samostatnou výdělečnou činností než muži 5) Menší pravděpodobnost rozvoje podnikatelských sítí
Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Autor navrhuje řešení pro identifikované problémy Ideální stav (cíl) Přístup k finančním prostředkům pro zahájení a rozvoj podnikání Způsob řešitelnosti Zajistit rovný přístup k finančním prostředkům pro ženy podnikatelky prostřednictvím akcí, které ovlivňují jak nabídku, tak poptávku po financování Rozvíjet mikrofinanční režimy, zajistit, aby všechny skupiny měly rovný přístup Finanční podpora by měla mít stanovena přísná kritéria výběru s cílem podpořit ty, co mají největší šanci na úspěch Podporovat nové finanční instituce (např. komunitní banky) a 226
Mechanismy řešení Časový rámec řešení
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení
alternativní finanční trhy (např. crowdsourcing) Finance by měly být doprovázeny mentoring Prezentace nepopisuje mechanismy řešení Vzhledem k tomu, že se jedná finanční záležitosti , je podpora prostřednictvím veřejné politiky otázkou shody na jednotlivých opatřeních
Fungující systém školení a mentoringu Zajistit, aby podpora byla poskytována před a po zahájení podnikání Mentorky by měly být využity na poskytování podpory rozvoje podnikání pro ženy, ale tvůrci politik by se měli zaměřit na tradiční podpory tam, kde je to možné Poskytovat školení by měly organizace, které mají zkušenosti s různými komunitami tak, aby byly schopny přizpůsobit školení specifickým potřebám účastníků Školení a mentoring by měly být realizovány s ohledem na míru informovanosti s využitím komunikačních strategií pro zlepšení přístupu a získání důvěry účastníků Prezentace nepopisuje mechanismy řešení Autor uvádí příklad dobré praxe: Program TWIN – TwoWomenWin (Německo) – jednoletý mentoring Cílová skupina – ženy v prvním roce podnikání Přístupy: Online proces podávání žádostí účastnic a mentorek Telefonické rozhovory k zajištění dobrých výsledků Samofinancování z poplatků (účastnice zaplatí jednorázový poplatek ve výši 250 EUR) a darů Pilotní projekt v Severním Porýní-Vestfálsku, nyní k dispozici národní úrovni Koordinováno Nadací Kate Ahlmannové (Kate Ahlmann Stiftung) a Spolkovým ministerstvem pro rodinu, seniory, ženy a mládež
Časový rámec řešení
Vzhledem k tomu, že se jedná vzdělávací a školicí činnosti, je podpora prostřednictvím veřejné politiky otázkou poltické shody na významu dané problematiky, koordinace aktivit příslušných orgánů veřejné správy a zapojení zkušených podnikatelek jako mentorek.
227
5.2 Méně relevantní dokumenty k tématice SP a InP 3.2.1 Hodnocení přínosů projektů OPRLZ k aktivní politice zaměstnanosti, Horáková, Hora, Vyhlídal: VÚPSV, 2010 Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Obecné pojetí studie na problematiku zaměstnanosti. Cílem studie bylo analyzovat fungování a realizaci projektů OP RLZ v ČR v roce 2007, pokusit se zhodnotit jejich cílenost a dopady na znevýhodněné skupiny nezaměstnaných a v návaznosti na to také posoudit, do jaké míry přispívají programy OP RLZ k rozvoji a zefektivnění aktivní politiky pracovního trhu v ČR. Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: Autoři studie vymezili (viz str. 10) v souladu s řadou odborných studií čtyři základní faktory, které determinují úspěšnost/neúspěšnost některých osob na pracovním trhu. Jsou jimi: A. věk, který bývá často spojován se stereotypními představami zaměstnavatelů o schopnostech lidí vyššího (ale někdy také příliš nízkého) věku; B. zdravotní handicap, který vytváří objektivní bariéry přístupu a výkonu některých zaměstnání; C. vzdělání, jež významně determinuje charakter a rozsah možných vykonávaných aktivit; D. délka nezaměstnanosti, jejímž důsledkem může být celková ztráta motivace k participaci na pracovním trhu.
Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR (str. 44) Podpora starších osob v národních projektech je výraznější v regionech, které nečelí tolik závažným problémům na trhu práce (v Plzeňském, Zlínském a Olomouckém kraji tvořili lidé nad 50 let téměř čtvrtinu všech účastníků národních programů). Lze předpokládat, že výhodnější ekonomické podmínky v těchto lokalitách umožňují lépe vybaveným uchazečům získat pracovní místo častěji i bez přispění aktivní politiky pracovního trhu a služby zaměstnanosti se tak cíleněji orientují na znevýhodněné nezaměstnané. Popis příčin problému: (str. 43) Ad A) Osoby znevýhodněné v důsledku vyššího věku V důsledku demografického stárnutí je totiž stále početnější skupina starších osob, jejíž setrvání na pracovním trhu je klíčové s ohledem na udržení ekonomických systémů. Na druhé straně starší lidé patří dlouhodobě mezi ohrožené (znevýhodněné) skupiny na trhu práce - jejich podíl na dlouhodobé nezaměstnanosti je stabilně velmi vysoký a postupující ekonomická recese tyto tendence pravděpodobně ještě více posílí. Jde totiž o skupinu lidí s obecně nižší úrovní dosažené kvalifikace, s nižší funkční flexibilitou (snížená ochota ke vzdělávání a osobnostnímu rozvoji), s relativně častými zdravotními obtížemi a menší fyzickou výkonností (Remr, Kotíková, 2007). Tyto charakteristiky jsou často v rozhodování zaměstnavatelů zásadní, mnohdy mají větší váhu než pozitiva vyplývající ze zaměstnávání starších osob (životní a pracovní zkušenosti, loajalita, zodpovědnost). (str. 47) ad B) Zdravotně handicapovaní lidé Zdravotně postižení představují na trhu práce velmi heterogenní skupinu lidí, jejíž míra pracovní schopnosti i okruh prací, které mohou vykonávat, se značně liší. Problém při začlenění na pracovní trh může spočívat také v nižší produktivitě práce osob se zdravotním handicapem nebo souvisí s obtížemi při zapracování v novém zaměstnání. Vysoká míra nezaměstnanosti u zdravotně 228
postižených však není výsledkem pouze těchto faktorů. V mnoha případech jsou zdravotně postižení stigmatizováni - pouhý fakt, že je někdo postižený nebo registrovaný jako zdravotně postižený, bývá považován za důvod k odmítnutí ze strany zaměstnavatele. (str. 50) ad C) Lidé s nízkým lidským kapitálem Studie současných evropských pracovních trhů ukazují na stále markantnější nesoulad mezi pracovními místy a pracovní silou v oblasti vzdělání/kvalifikace (qualification gap). Vývojové tendence na trhu práce totiž dlouhodobě přispívají k marginalizaci a vytěsňování nekvalifikované či nízkokvalifikované pracovní síly z pracovního trhu, způsobené na jedné straně stále velmi silným zastoupením kategorie osob s nízkým vzděláním v celkové populaci, na druhé straně také výrazným trvalým poklesem počtu pracovních míst nevyžadujících vyšší či specifické vzdělání. (str. 51) ČR nepatří k zemím nejvíce ohroženým problémem nízkého lidského kapitálu pracovní síly. Přesto i zde je patrné, že lidé s nízkou úrovní vzdělání tvoří pětinu populace starší 15 let, častěji jsou zastoupeny ženy. Specifikum ČR v této souvislosti tak můžeme spatřovat spíše než v početně velkém zastoupení lidí s kvalifikací dosahující maximálně základního vzdělání. (str. 54) ad D) Dlouhodobě nezaměstnaní Nezaměstnanost nabývá na problému zejména pokud se jedná o dlouhodobou nezaměstnanost anebo pokud u jednotlivce dochází k častému opakování nezaměstnanosti (tedy kumulace délky nezaměstnanosti dosahuje vysokých hodnot).
Popis důsledků problému: (str. 44) V programech SVČ se dle věku nejvíce zúčastňují osoby ve věku 25 – 34 let (cca 34 %) a 35 – 49 let (cca 36 %). Naopak ve věku nad 50 let je to méně než 10 %. (str. 48) V programech SVČ se zúčastňují primárně (téměř 90 %) osoby s dobrým zdravotním stavem. Naopak osoby se zdravotním omezením či znevýhodněním se účastní zcela minimálně. V celonárodním měřítku je patrná snaha zařazovat do programů ve většině případů nezaměstnané bez jakýchkoliv zdravotních omezení či obtíží, což platí jak pro projkty národní, tak také grantové a nadregionální. (str. 51) V důsledku změn na trhu práce a postupné vyšší náročnosti na kvalifikovaná pracovní místa dochází k tomu, že lidé s nízkou kvalifikací stále méně participují na pracovním trhu a pokud, tak předně na nepopulárních a nejistých sekundárních pracovních trzích. Naopak se tato skupina lidí výrazně častěji podílí na nezaměstnanosti, často dlouhodobé či opakované. Mnozí (zejména starší generace) se navíc snaží svou situaci řešit únikem do ekonomické neaktivity (předčasné starobní důchody, mateřská dovolená). V programech SVČ se zúčastňují primárně lidé s vyučením a středoškolsky vzdělané osoby. Naopak zcela minimálně se programů SVČ zúčastňují lidé se ZŠ a VŠ.
Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Ad A) Osoby znevýhodněné v důsledku vyššího věku (str. 43) Úlohou politiky pracovního trhu by tak měl být jak důraz na zvyšování adaptability, flexibility a zaměstnatelnosti starších osob, tak požadavek cíleného boje proti diskriminaci této skupiny na trhu práce. (str. 44) S přibývajícím věkem naopak nabývají na důležitosti nástroje, které více respektují stále častější kumulaci znevýhodňujících faktorů u osob tohoto věku, jako jsou veřejně prospěšné práce, v případě výraznějších zdravotních obtíží také chráněná pracovní místa. Tyto nástroje však slouží spíše 229
k sociálnímu začlenění než k získání pracovního místa stabilnějšího charakteru a jejich výsledné účinky jsou tak předmětem mnoha diskusí. V případě ostatních skupin nejsou v dokumentu vymezeny návrhy řešení. Název dokumentu: Hodnocení programů aktivní politiky zaměstnanosti realizovaných v roce 2007 se zaměřením na rekvalifikace (struktura, cílenost, krátkodobé a střednědobé efekty na opuštění evidence) Hora, Sirovátka, VUPSV, 66 stran Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Účelem studie je obecná analýza a hodnocení opatření aktivní politiky zaměstnanosti na národní úrovni v České republice za období roku 2007. Mezi programy aktivní politiky zaměstnanosti analyzované v této studii autoři zařadili: • rekvalifikační kurzy (včetně rekvalifikace na pracovišti zaměstnavatele) • veřejně prospěšné práce (VPP) • společensky účelná pracovní místa (SÚPM), (všechny kategorie) • programy zřízení chráněných pracovních míst a prostředky na provoz chráněných dílen • programy podpory samostatné výdělečné činnosti (SVČ) • individuální akční plány (IAP) • projekty realizované v rámci programu Evropského sociálního fondu (ESF) Oproti minulým analýzám je tato studie více zaměřena na podrobnější sledování různých typů rekvalifikačních programů. V dokumentu (str. 28) je uveden výčet a rozsah typů rekvalifikačních programů s počátkem v roce 2007, ze kterého vyplývá, že rekvalifikační kurz „Příprava k podnikání“ zahrnuje přibližně: - 3 % z celkového počtu podpořených osob, - 5 % z celkového počtu realizovaných programů rekvalifikačních kurzů. Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: (str. 42) APZ se ve sledovaných regionech (viz níže) zaměřuje více na ženy, poměrně více zastoupena z hlediska cílenosti je ve všech regionech také menší skupina středoškoláků a malá skupina osob se změněnou pracovní schopností. V datech o struktuře účastníků jednotlivých regionů je dobře patrné, že programy APZ jsou často směřovány k účastníkům s celkově delším trváním evidence (nejčastěji déle než dva roky). Poměrně málo je naopak APZ ve všech regionech zaměřena na malou, nicméně pravděpodobně problematickou skupinu nezaměstnaných do 18 let. Ve všech třech regionech také platí, že APZ je méně cílena k osobám nad 50 let. Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR Ve studii je v kap. 8 provedena dílčí analýza vybraných krajů ČR. Z kapacitních důvodů autoři studie nezpracovávali podrobné výsledky za všechny regiony, ale zaměřili se pouze na několik zvolených případů. Mezi sledované regiony zařadili Moravskoslezský a Ústecký kraj z hlediska rozsahu a hloubky sledovaných problémů při pracovním uplatnění nezaměstnaných a pro srovnání pak také region Jihomoravský kraj, který autoři studie považují za oblast se střední úrovní strukturálních problémů na trhu práce a větším zastoupením „venkovských“ okresů. (str. 43) V některých regionech jsou účastníky SÚPM a podpory SVČ velmi pravděpodobně nezaměstnaní s vyšším lidským kapitálem, než jsou účastníci jiných typů programů, což může mít vliv na setrvávání v evidenci po skončení programu (nicméně i tak se jedná o programy z hlediska odchodu z evidence mimořádně úspěšné).
230
Popis příčin problému: Nerelevantní. Popis důsledků problému: (str. 34) Důsledkem podpory osob k SVČ je velmi úspěšná míra jejich uplatnění v praxi. V evidenci ÚP zůstává po realizaci školení pouze 1,5 % podpořených osob. Při srovnání s rekvalifikacemi se jedná o rozdíl v řádu několika desítek procent. Po provedení příslušných regresních analýz (str. 36) autoři studie konstatovali, že nejvíce patrný efekt je u programu podpora podnikání, kde podpora vede k bezprostřednímu opuštění evidence. Rekvalifikace se dle očekávání projevují více až v delším časovém období. Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Nerelevantní.
3.2.2 Vyhodnocení plnění monitorovacích indikátorů OP LZZ zjišťovaných evaluací IREAS. 2012. Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Projekt „Vyhodnocení plnění monitorovacích indikátorů OPLZZ zjišťovaných evaluací“ vyplynul z nastaveného indikátorového systému OPLZZ, v rámci kterého bylo nezbytné u vybraných monitorovacích indikátorů (zpravidla indikátory dopadu) vytvořit metodologii jejich výpočtu a následně rovněž i provést příslušná zjištění a interpretaci výsledků. Metodika dvou takových indikátorů již byla vytvořena a jejich hodnota zjištěna v rámci projektu ROV 2010. Tematiky SP a InP se týká zejména hodnocení výsledků indikátoru 430700 „Zvýšení efektivnosti strategií a politik v oblasti OP LZZ“, částečně také indikátor (07.46.16) Podíl úspěšně podpořených osob. Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: Během krátkého období let 2007 a 2008 došlo ke snížení efektivnosti strategií a politik o 6,67 %. Nejvýznamnější podíl na tomto snížení efektivnosti strategií měla cílová skupina osob se zdravotním postižením, na které se projekty v rámci PO5 dominantně zaměřují. Naopak všechny ostatní cílové skupiny zahrnuté do výpočtu efektivnosti strategií a politik zaznamenaly ve sledovaném období pozitivní trend. Bylo to z toho důvodu, že rok 2008 je možné označit jako „předkrizový rok“, ve kterém ještě pokračoval růst ekonomiky. S ohledem na vzniklou hospodářskou krizi v letech 2008 a 2009 se daly předpokládat negativní dopady i na efektivnost strategií a politik v daném období. Ekonomická krize se ve sledovaných letech prohlubovala a to bylo znát na zaměstnanosti všech námi vybraných sledovaných skupin. Navzdory těmto východiskům se efektivnost strategií v letech 2008-2010 výrazně zvýšila o 13,49 %. Nejvýznamnější podíl na tomto zvýšení efektivnosti strategií měla cílová skupina „osoby se zdravotním postižením“. Také sledovaná skupina „ženy po mateřské“ zahrnutá též do výpočtu efektivnosti strategií a politik zaznamenala ve sledovaném období pozitivní trend. Ve vazbě na InP bylo autorem studie konstatováno, že rok 2009 přinesl také možnost nepřerušovat výdělečnou podnikatelskou činnost u matek podnikatelek za určitých podmínek. Efektivnost politik a strategií ve sledovaném období 2008-2010 byla naopak nepříznivě ovlivněna především skupinou uchazeči o zaměstnání. To se týkalo především skupiny mladých uchazečů o zaměstnání od 15 do 19 let věku, kteří mají horší příležitosti získat práci kvůli své nedostatečné praxi a nižšímu vzdělání. Dále míru efektivnosti nepříznivě ovlivnila skupina ekonomicky aktivních osob ve věku 50-64 let. Důvodem vysoké nezaměstnanosti této skupiny osob je ztráta zaměstnání v době, kdy ještě nesplňují podmínky 231
pro uznání starobního důchodu, ale pro potencionální zaměstnavatele díky svému vysokému věku a předpokladu odchodu do penze nepředstavují atraktivní potenciální zaměstnance. Během první poloviny současného programového období let 2006 (31. 12.) – 2010 (31. 12.) došlo k celkovému zvýšení efektivnosti strategií a politik o 2,21 %. Nejvýznamnější podíl na tomto zvýšení efektivnosti strategií měla cílová skupina „osoby se zdravotním postižením“. Pozitivní trend vykazovala také míra zaměstnanosti žen po mateřské dovolené, kdy především skupina žen s dětmi ve věku 3-6 let se velmi často navracela do zaměstnání. Hospodářské krize přinesla naopak zvýšení podílu uchazečů o zaměstnání. Do evidence úřadů práce se přihlásilo více nových uchazečů o zaměstnání ve srovnání se situací v letech před rokem 2006. Dle hodnocení indikátoru (07.46.16) Podíl úspěšně podpořených osob vyplynulo, že v prioritní ose 2, respektive oblasti podpory 2.1 (APZ), neboť v oblasti podpory 2.2 nebyly v době zjišťování žádné dokončené projekty, bylo dosaženo hodnoty 51,51 %, což je zatím pod stanovenou cílovou hranicí 60 %. Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR Nerelevantní. Popis příčin problému: Nerelevantní. Popis důsledků problému: Nerelevantní. Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Nerelevantní.
232
3.2.3 McKinsey Global Institute. 2012. The social economy: Unlocking value and productivity through social technologies Dostupný on-line http://www.mckinsey.com/insights/ high_tech_telecoms_internet/the_social_economy Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Dokument se zaměřuje na význam moderních technologií, včetně významu pro sociální ekonomiku Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: Dokument se soustřeďuje na možnosti, které nabízejí moderní technologie. Autoři se zabývají vývojem moderních technologií, zkoumají hodnoty, jež vytvářejí napříč sektory a soustřeďují se na jejich význam v 5 vybraných odvětvích: spotřební průmysl, finanční služby pro spotřebitele, odborné služby, moderní výroba a sociální sektor (neziskové, nevládní organizace). V sociálním sektoru studie identifikuje 4 oblasti: sběr informací a přehledy, mobilizace zdrojů (včetně fundraisingu), provádění mise, organizační opatření pro rozvoj organizace. Dokument uvádí nejen výhody moderních technologií pro rozvoj sociálního sektoru, upozorňuje i na rizika, které jsou s využíváním moderních technologií spojená (omezená možnost kontroly – zásahy z vnějšku, které mohou vést ke snížení/ztrátě prestiže dané organizace apod.). Dokument také uvádí, jakým způsobem mohou sociální organizace získat příjmy – 5 kategorií: reklama, e-obchod, IT software a služby, dary a služby s přidanou hodnotou. Dále je jsou zde uvedeny možnosti rozvoje sociálních technologií – jednak rozvojem interních aplikací sociálních technologií (což je spojeno mj. s růstem produktivity práce, rozvojem dovedností, učením se a schopností adaptovat se na změny), jednak rozvojem externích aplikací – rozšíření vzájemných kontaktů, komunikace s partnery, ale také s veřejností, sdílení zkušeností a jejich transfer apod. Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR Není relevantní Popis příčin problému: Popis důsledků problému: Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Mechanismy řešení
Dostupnost informací pro organizace sociální ekonomiky, jejich fungování a rozvoj Využití sociálních platforem a sítí pro sběr informací a jejich přenos – shromažďování informací, skupinové využívání/zapojení (crowdsourcing) zdrojů a řešení V dokumentu jsou uvedeny příklady dobré praxe v této oblasti: Keňa – nezisková softwarová organizace poskytuje volně přístupný, otevřený software pro mapování krizových situací, umožňuje komunikaci prostřednictvím sociální platformy pro lidi, kteří se nacházejí v oblastech postižených přírodními pohromami nebo politickými či sociálními problémy. Americký Červený kříž – podpora misí sociálními technologiemi – s cílem 233
zlepšit strategii organizací, ale i kvalitu poskytovaných služeb. ČK komunikuje s lidmi v potížích (např. oběti tornád) prostřednictvím sociálních médií a mobilů. Crowdsourcing se využívá např. v lékařském výzkumu Časový rámec řešení
Rozvoj platforem a sítí a jejich využití pro sdílení informací a zkušeností je z hlediska časového možno řešit ve velmi krátké době.
Ideální stav (cíl)
Mobilizace zdrojů (finančních i lidských), včetně fundraisingu, prostřednictvím sociálních technologií jako základní předpoklad sociálního sektoru Prostřednictvím sociálních sítí hledat dárce, ale také pracovníky, včetně dobrovolníků, pro práci v sociální ekonomice Sociální technologie umožňují zacílit aktivity při hledání dárců a LZ na podporu sociálního sektoru. Lze využít data o demografii, o chování a celkové kultuře dané společnosti ve vazbě na sociální ekonomiku.
Způsob řešitelnosti Mechanismy řešení
Fundraising – v současnosti se stává standardním nástrojem pro neziskový sektor, komunikace a poskytování finančních prostředků prostřednictvím moderních technologií se jeví jak efektivnější. Vytváření a rozšiřování sítě dobrovolníků – moderní technologie umožňují komunikaci, přenos a sdílení zkušeností Kontinuální podpora – moderní technologie umožňují udržovat a rozvíjet kontakty jak s dárci, tak dobrovolníky s minimálními náklady. Časový rámec řešení
Řešení v kratším období – ale nutná spolupráce a koordinace
Ideální stav (cíl) Způsob řešitelnosti
Realizace misí Pomocí moderních technologií realizovat misi (poslání) organizací sociálního sektoru Vzdělávání a osvěta prostřednictvím sociálních technologií – webové stránky (např. kampaně varující před drogami nebo alkoholem, protikuřácké kampaně) – např. v USA kampaň „Above the Influence“ vytvořená kanceláří Bílého domu na facebooku, která se zaměřuje na teenagery. Zapojení podporovatelů - prostřednictvím sociálních technologií rychlé a nízkonákladové předávání informací velkému počtu účastníků, čímž se posiluje jejich informovanost a pocit sounáležitosti s danou organizací sociálního sektoru.
Mechanismy řešení
Časový rámec řešení
Řešení v kratším období – ale nutná spolupráce a koordinace
Ideální stav (cíl)
Využití sociálních technologií pro sdílení organizačních opatření pro rozvoj organizace 234
Způsob řešitelnosti Mechanismy řešení
Pomocí moderních technologií předávat zkušenosti se zakládáním a rozvojem organizací sociálního sektoru Zlepšení spolupráce a komunikace prostřednictvím sociálních technologií, i když poslání (mise) jednotlivých organizací se mohou lišit, z hlediska organizačního se potýkají často s velmi podobnými problémy. Dokument uvádí příklad intranetu globální ekologické organizace Nature Conservancy. Rychlé organizování – prostřednictvím sociálních technologií lze rychle reagovat na změny a přizpůsobovat jim fungování organizace (dokument uvádí jako příklad hnutí na podporu/proti některým politickým režimům, které prostřednictvím např. facebooku mohou výrazně ovlivnit situaci v určité zemi).
Časový rámec řešení
Řešení v kratším období – ale nutná spolupráce a koordinace
3.2.4 CIRIEC (2012). Sociální ekonomika v Evropské unii [online]. URL: http://www.eesc.europa.eu/resources/docs/eesc-2007-11-cs.pdf Typ problému, na který se dokument zaměřuje: Dokument shrnuje základní poznatky o sociální ekonomice (SE) - definice pojmu, hlavní teoretické přístupy k SE, složky SE, platformy a sítě SE v Evropě, , SE v EU, úloha SE ve veřejných službách, právní předpisy pro SE v EU veřejné politiky SE v EU a jejích členských zemích, trendy a výzvy, kterým SE čelí. Členění a specifikace problémů dle cílových skupin či typů SP: nerelevantní Odlišnosti v problémech a potřebách mezi jednotlivými kraji ČR nerelevantní Popis příčin problému: Viz bod 1 Popis důsledků problému: Viz bod 1 Ideální stav (co by mělo být) a mechanismy jeho dosažení (řešení problému a podproblémů): Dokument je obecný.
235
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Pozn.: Tučně zvýrazněné dokumenty či podklady jsou zahrnuty do této technické přílohy Průběžné zprávy I. formou bližšího popisu daného dokumentu. RELEVANTNÍ DOKUMENTY K TÉMATICE SP A InP Informace o programu, projektech a evaluacích OPLZZ MPSV (2013a). Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007 - 2013, MPSV, revize č. 3, 2013
Realizované relevantní evaluace ESF uvedené v klubu https://forum.esfcr.cz/dview.files.htm?ident=50&1340966213
PS
pro
evaluace
ESF
Fora,
-
DHV, NVF (2012). Strategická evaluace ESF s důrazem na OP LZZ, Závěrečná zpráva, březen 2012
-
Navreme Boheme, Člověk v tísni (2013). Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu, Závěrečná zpráva, Verze dokumentu: č. 0.2 (pracovní verze) ze dne 18. 3. 2013
-
RegioPartner (2013). Organizace evaluačně – expertních fokusních skupin OP LZZ 2010, V. SOUHRNNÁ POLOLETNÍ ZPRÁVA, 31. 3. 2013
Klub Sekretariátu PS pro evaluace, sekce Soubory, složka Evaluace sociálního a inklusivního podnikání (https://forum.esfcr.cz/node/discussion.files.htm?ident=50&1370532840)
Další evaluace ESF a klíčové dokumenty evaluací ESF uvedené na webu http://www.esfcr.cz/folder/4629/
www.ESFCR.cz,
-
MPSV (2013b). Operační program Zaměstnanost 2014 -2020, verze 28. červen 2013
-
Naviga 4, HOPE-E.S. (2013). Příloha č. 3 Průběžné zprávy ex-ante evaluace programového dokumentu ESF, duben 2013.
Analýzy a evaluace ČSÚ (2013). Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010, březen 2013, dostupné on-line http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/publ/1161-11-n_2011
Kulhavý, V., Sirovátka, T. (2008). Hodnocení efektivity programů APZ a doprovodných nástrojů a projektů politiky zaměstnanosti v roce 2007. Praha: VÚPSV
Hora, O., Sirovátka, T. (2012). Srovnání efektů aktivní politiky zaměstnanosti v České republice v období růstu (2007) a během první fáze krize (2009). Praha: VÚPSV, 61 stran
Hora, Sirovátka, (2009). Hodnocení programů aktivní politiky zaměstnanosti realizovaných v roce 2007 se zaměřením na rekvalifikace (struktura, cílenost, krátkodobé a střednědobé efekty na opuštění evidence), VUPSV, 66 stran
IREAS (2008). Začleňující podnikání v ústeckém kraji (dostupné u zadavatele), cca 50 stran COPIE web aktuální odkazy na akce a dokumenty:http://www.cop-ie.eu/meetings-events a http://www.copie.eu/policy-debate
Lukeš, M., Jakl, M. (2012). Global entrepreneurship monitor 2011 – Podnikatelská aktivita v ČR, 87 stran, název souboru „GEMCR2011_CZ_FINAL“
Jetmar a kol. (2012). Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU 2014+ – Dodatek č. 1 Sociální podnikání a sociální ekonomika (k dispozici u zadavatele), 113 stran - (Pozn.: data o počtech projektů apod. nejsou správně, ale lze využít metody a shrnutí problémů/potřeb).
PwC (2012). Analýza možností poskytování mikropůjček . 36 stran, [online]. URL: http://www.strukturalnifondy.cz/getmedia/eaf06d92-f2ad-40d8-a37f47a447f5f82f/mikrofinancovani_vystup_finalni_eaf06d92-f2ad-40d8-a37f-47a447f5f82f.pdf
prezentace z kulatého stolu MMR 17. 9. 2012 k finančním nástrojům, Analýza možností poskytování
mikropůjček . [online]. URL: http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/eaf06d92-f2ad-40d8-a37f47a447f5f82f/mikrofinancovani_vystup_finalni_eaf06d92-f2ad-40d8-a37f-47a447f5f82f.pdf
MPO (2012). Koncepce podpory malých a středních podniků na období let 2014-2020, 130 stran
Vymezení problémů a doporučení ÚV ČR RV NNO. 2012. Zpráva z pracovního semináře „Sociální podnikání jako nástroj v rozvoji regionů“ [online]. URL: http://www.p-p-p.cz/index.php/cs/onas/92-uad-vlady-se-zabyva-socialnimpodnikanim
Veselý, A. (2011). Vymezení veřejně politických problémů, powerpointová prezentace, školení – workshop pro MPSV II., 2. 12. 2011
Veselý, A., Drhová, Z., Ochrana, F., Metody tvorby politik – studijní materiál, zpracováno v rámci projektu CZ.2.17/3.1.00/31197 Od praxe k teorii a zpět: inovace magisterského a doktorského studijního oboru Veřejná a sociální politika
Další relevantní elektronické dokumenty: P3 (2013). Výsledky dotazníkového šetření v sociálních podnicích v České republice, Zpracovala P3 – People, Planet, Profit o.p.s. ve spolupráci s Nadací ProVida v únoru 2013, 42 stran, název souboru „Vyhodnoceni_setreni_SP_P3_3-2013“
EC (2010). European Employment Observatory Review. Self-employment in Europe 2010, soubor „EUL14138_EN_101005“ EC (2013). COM(2012) 795. Akční plán podnikání 2020. Opětovné probuzení podnikatelského ducha v Evropě [online]. URL: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2012:0795:FIN:CS:PDF GLE, Redeco (2008). Srovnávací analýza modelů sociální ekonomiky v EU a možnosti jejich aplikace v ČR“ [online]. URL: http://www.equalcr.cz/clanek.php?lg=1&id=1367 NBFSE (2012). Results of the Network Better Future of Social Economy http://www.socialeconomy.pl/files/ekonomiaspoleczna.pl/public/_MRR_Better_Future/Better_futur e_publication.pdf NBFSE (2010). Learning for change: Better Future of the Social Economy – Baseline Study [online]. URL: http://www.socialeconomy.pl/x/566857?projekt=531302 - Diesis, LEARNING FOR CHANGE A BETTER FUTURE FOR THE SOCIAL ECONOMY BASELINE STUDY, cca 120 stran - Regione Lombardia, LEARNING FOR CHANGE THE NETWORK FOR BETTER FUTURE OF SOCIAL ECONOMY – BFSE STRAND II – MEASURING SOCIAL ADDED VALUE, 60 stran - Regione Lombardia, EVALUATION OF SOCIO-ECONOMIC VALUE OF SOCIAL ENTERPRISES EUROPEAN TOOL, název souboru „Social_value_measur_tool_EN_FINAL2“, 48 stran - MPSV, Analýza situace v ČR pro vybraná témata sociální ekonomiky, prosinec 2009, 39 stran MPSV (2012). Zpráva ze semináře MPSV „Výsledky mezinárodních sítí ESF na podnikání znevýhodněných COPIE2 a sociálního podnikání NBFSE“ [online]. URL: http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz/seminar-nbfsecopie OECD, EC (2012a). Policy Brief on Senior Entrepreneurship. Entrepreneurial Activities in Europe. ISBN 978-92-79-25425-3 OECD, EC (2012b). Policy Brief on Youth Entrepreneurship. Entrepreneurial Activities in Europe. Dostupný on-line http://www.oecd.org/cfe/leed/Youth%20Policy%20Brief.pdf OECD, EC (2012c). Policy Brief on Social Entrepreneurship. Entrepreneurial Activities in Europe.
Potter, J. (2012). THE MISSING ENTREPRENEURS: ENTREPRENEURSHIP AND SOCIAL INCLUSION IN EUROPE. INCLUSIVE ENTREPRENEURSHIP: OBSTACLES AND OPPORTUNITIES FOR JOB CREATION. PPT prezentace. Centre for Entrepreneurship, SMEs and Local Development, OECD
TESSEA (2011). Studie infrastruktury sociální ekonomiky v České republice 2011 [online]. http://www.ceske-socialni-podnikani.cz/cz/ke-stazeni/569-studie-infrastruktury-socialniekonomiky-v-cr,
Závěry z uskutečněného kulatého stolu na téma „Finanční nástroje a jejich potenciál“, [online]. http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Narodni-organ-pro-koordinaci/Novinky/Zavery-zuskutecneneho-kulateho-stolu-na-tema-Fina
Charta sociálního podnikání 237
Srovnávací analýza modelů sociální ekonomiky v EU a možnosti jejich aplikace v ČR v rámci programového období Evropského sociálního fondu 2007 – 2013
Analýza současných možností podpory zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce, výtah ze zákonů, 35 stran, název souboru „srov.analyza_priloha_1“
Srovnávací analýza modelů sociální ekonomiky v EU a možnosti jejich aplikace v ČR v rámci programového období Evropského sociálního fondu 2007 – 2013, Analýza současných možností podpory zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce, výtah ze zákonů, 4 strany, název souboru „srov.analyza_priloha_2“ - omezující faktory
Webové stránky o inkluzivním a sociálním podnikání České sociální podnikání - http://www.ceske-socialni-podnikani.cz/cz/
Charta sociálního podnikání a zaměstnávání OZP - http://www.socialni-podnikani.cz/
Platforma sociálních firem - http://www.socialnifirmy.cz/
Národní asociace pro rozvoj podnikání - http://www.narp.cz/
informace z webových stránek Social Economy Europe - http://www.socialeconomy.eu.org/, Social economy Lisburn - http://www.socialeconomylisburn.org,
COPIE, http://www.cop-ie.eu/
Vybrané nové odkazy na zdroje Evaluace SIP Konference EK (OECD LEED projekt) 6/2012 Konference EK (OECD projekt) http://www.oecd.org/cfe/leed/capacitybuildingseminarfinancingbusinessstart-upbyunderrepresentedgroupstrentoitaly.htm
Konference EK (OECD LEED projekt) 11/2012 http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=88&langId=en&eventsId=774&moreDocuments=yes&tableNa me=events&typeId=92, http://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=en&catId=88&eventsId=774&furtherEvents=yes
Nurturing inclusive entrepreneurship (LEED policy innovation project for 2013-2014) http://www.oecd.org/cfe/leed/inclusiveentrepreneurship.htm
Boosting social entrepreneurship and social enterprise creation: (A LEED cross-country comparative project for 2013-2014) http://www.oecd.org/cfe/leed/socialentrepreneurship.htm
Stránky EK Supporting entrepreneurs and the self-employed http://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=en&catId=952
Entrepreneurship 2020 Action Plan http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/entrepreneurship2020/index_en.htm
MÉNĚ RELEVANTNÍ DOKUMENTY K TÉMATICE SP A InP
Horáková, Hora, Vyhlídal (2010). Hodnocení přínosů projektů OPRLZ k aktivní politice zaměstnanosti. VÚPSV, 2010), 85 stran
IREAS (2012). Vyhodnocení plnění monitorovacích indikátorů OPLZZ zjišťovaných evaluací.
CIRIEC (2012). Sociální ekonomika v Evropské unii [online]. URL: http://www.eesc.europa.eu/resources/docs/eesc-2007-11-cs.pdf McKinsey Global Institute (2012). The social economy: Unlocking value and productivity through social technologies. Dostupný on-line http://www.mckinsey.com/insights/high_tech_telecoms _internet/the_social_economy
238
