LIDSKÉ ZDROJE V POSTMODERNÍ INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTI (případová studie nově přistoupivších zemí)
Eva Heřmanová
Abstrakt Příspěvek se v teoretické rovině zabývá pozitivními a negativními důsledky masového šíření informačních a komunikačních technologií v současné společnosti, a to jak v kontextu reprodukce a rozvoje lidského kapitálu (např. v oblasti funkční a počítačové gramotnosti obyvatel), tak v kontextu měnící se sociální stratifikace společnosti (tj. v souvislosti se zaměstnaností v oblasti moderních IC technologií, informační ekonomikou, problematikou „digital divide“), tak v kontextu procesu technologické globalizace světa (tj. např. časoprostorové komprese ve smyslu téměř okamţité celosvětové dostupnosti informací). V empirické rovině se příspěvek pokouší na základě dat z České republiky (ČSÚ) i dat vybraných evropských zemí (EUROSTAT) zmapovat především meziregionální rozdíly ve vybavenosti a vyuţívání internetu domácnostmi, rozdíly v zaměstnanosti v ICT sektoru a v zapojení lidských zdrojů do oblasti vědy a výzkumu apod. Klíčová slova: ICT technologie – informační společnost - digital divide - počítačová gramotnost - IT odborníci – vyuţití PC a internetu v domácnostech – rozvoj lidských zdrojů
Úvod Současnou společnost lze bezpochyby charakterizovat jako společnost postmoderní, tj. společnost vyznačující se na jedné straně novými, resp. nově převaţujícími hodnotovými orientacemi (např. preference individualismu, seberealizace, demokracie, osobní svobody, tolerance, plurality názorů a ţivotních stylů, orientace na kvalitu ţivota apod.), na straně druhé i novými podmínkami a moţnostmi rozvoje osobnosti. Z tohoto hlediska lze vyzdvihnout rozvoj informačních a komunikačních technologií (dále ICT), mezi nimiţ stále významnější postavení zaujímá zejména internet. Druhou stranou téţe mince je však to, ţe postmoderní společnost nejenţe nabízí nebývalé moţnosti osobnostního rozvoje, ale také klade na své členy nové a stále vyšší nároky. Jde jak o schopnost adaptace, flexibility, inovativního rozhodování, time managementu, tak i o dovednosti v oblasti jazykové či počítačové gramotnosti. V neposlední řadě pak důleţitou úlohu sehrává i gramotnost funkční, kde je velký důraz kladen jak na schopnost porozumnění dané informaci, tak zejména na schopnost s nejrůznějšími typy informací pracovat, filtrovat je na podstatné a nepodstatné, dále je třídit a generalizovat. V rámci současné společnosti jsou jedinci ze strany globalizovaných médií zahlcováni nejrůznějšími informacemi, které mohou mít podstatný vliv nejen na různé stránky jejich sociálního chování (veřejné mínění, utváření individuálních identit, změnu struktury volnočasových aktivit, změnu ţivotního stylu, univerzalizaci potřeb konzumentů i jejich spotřebního chování), ale i na kulturně podmíněnou změnu jejich reprodukčního chování, na šíření moderních způsobů ţivota, myšlenek demokracie, feminismu či kulturního relativismu. 1
Téměř okamţitá dostupnost jakékoliv informace v rámci existující světové sítě a on-line přístup ke vzdělávacím programům pak zvyšuje jak všeobecnou informovanost, tak i moţnosti a motivace k získání určitého, dříve nedostupného vzdělání. Z hlediska sociální stratifikace postmoderní společnosti nelze na tomto místě alespoň stručně nezmínit jev popisovaný a označovaný jako „digital divide“ (digitální propast). Vedle klasických principů poměřování objektivního sociálního statusu, jimiţ jsou zjednodušemě řečeno majetek, dosaţené vzdělání, podíl na moci, prestiţ povolání a etický či kulturní způsob ţivota jedince či sociální skupiny, se totiţ jedná o moţný nový princip sociálního rozdělení světa a společnosti, a to na různých územně hierarchických úrovních. Je velmi pravděpodobné, i kdyţ ne prokázané, ţe změny sociálního rozvrstvení dnešní společnosti jsou ve stále větší míře umocňovány i rozdílnou pozicí mezi těmi jedinci, kteří k ICT a k internetovému připojení mají přístup a mohou (a umí) s nimi pracovat a těmi, kteří jsou z této moţnosti z jakéhokoliv důvodu „vyloučeni“. Je ale samozřejmě třeba dodat, ţe samotná znalost informačních a komunikačních technologií a samotná moţnost připojení k internetu ještě nemusí automaticky znamenat jejich sociálně a kulturně přínosný nebo - v různých sociálních skupinách či regionech - v podstatě shodný způsob vyuţívání. Lze se domnívat, jak naznačují i výběrová šetření realizovaná ČSÚ od roku 2003 pod názvem „Šetření o vyuţívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech“, ţe existující významnější rozdíly ve způsobu vyuţívání internetu do značné míry kopírují (a opět i umocňují) rozdíly v ţivotním stylu a v ţivotní úrovni rezidentů ţijících na jedné straně ve vysoce a na straně druhé v málo urbanizovaných oblastech Česka a EU. Blíţe viz stránky a výzkumy na http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/domacnosti_a_jednotlivci. Charakteristikou postmoderní informační společnosti je však také to, ţe se v kontextu rozvoje informačních a komunikačních technologií nutně mění i její sociální stratifikace z pohledu rostoucí zaměstnanosti v nadprůměrně placeném ICT sektoru, resp. v tzv. informační ekonomice; zvyšuje se také její vědecko výzkumný potenciál, všeobecná úroveň vzdělanosti ap. Následující analytická část tohoto příspěvku se proto snaţí určité výše uvedené skutečnosti a trendy konkrétně popsat a postihnout. Jde zejména o meziregionální rozdíly v úrovni internetizace domácností, ve způsobu vyuţívání tohoto média, o rozdíly v oblasti zaměstnanosti či v míře zapojení lidských zdrojů do oblasti vědy a výzkumu. Základním informačním zdrojem k následujícím komparacím nově přistoupivších zemí EU s celou EU27, resp. se „starou“ patnáctkou zemí EU, je šetření o ICT, které od roku 2006 probíhá v domácnostech dle nařízení č. 808/2004 Evropské komise a Evropského parlamentu k statistikám informační společnosti a které umoţňuje získávat srovnatelné údaje z jednotlivých zemí EU. Internetizace domácností a počítačová gramotnost v zemích EU a v Česku Na základě sledovaného souboru dvanácti zemí nově přistoupivších do EU po roce 2004, který byl hodnocen pomocí několika ukazatelů (% domácností s osobním počítačem nebo s připojením k internetu ze sumy celkového počtu domácností v dané zemi; dále s rozlišením, zda jde o domácnosti bez závislých dětí nebo se závislými dětmi a dále i podle kritéria typu lokality, kterou daná domácnost obývá, tj. v hrubém rozlišení na velká města, střední a malá města, venkovské oblasti), vyplývá (viz i tabulka č. 1), ţe z hlediska vybavenosti domácími modrními technologiemi se Česko nachází jak pod průměrem EU15, tak i pod průměrem celé dnešní EU27. Ve srovnání s ostatními novými zeměmi Evropské unie je vybavenost domácností osobním počítačem a internetovým připojením horší jen v Bulharsku a Rumunsku, celkem srovnatelná s Českem je pak v Litvě a na Kypru.
2
V roce 2008 mělo osobní počítač 52,4 % českých domácností a 45,9 % jich bylo připojeno k internetu. V celé EU27 však byly tyto hodnoty podstatně vyšší 67,8 % (PC) a 60,3 % (internet). Tab. 1: Vybavenost domácností moderními technologiemi, 2008 Podíl dom. s PC v%
Index dom. s PC se závisl. dětmi
Podíl dom. s internetem
Index dom. s internetem se závislými dětmi
Podíl dom. s PC, velká města
Index dom. s PC, (velká města/ venkov)
Podíl dom. s internetem velká města
EU27 67,8 1,34 60,3 1,34 71,2 1,20 EU15 71,7 1,30 64,4 1,32 73,4 1,09 Česko 52,4 1,66 45,9 1,60 57,3 1,16 Bulharsko 28,6 2,38 25,3 2,36 41,1 2,37 Estonsko 59,6 1,83 58,1 1,82 62,3 1,11 Kypr 56,3 1,90 42,9 1,81 58,3 1,16 Litva 52,0 2,05 50,9 1,98 60,9 1,36 Lotyšsko 56,7 1,62 52,8 1,64 62,0 1,21 Maďarsko 58,8 1,58 48,4 1,54 66,7 1,27 Malta 62,6 1,53 59,0 1,55 60,9 0,98 Polsko 58,9 1,67 47,6 1,50 63,0 1,15 Rumunsko 37,8 1,53 29,6 1,37 57,4 2,38 Slovensko 63,2 1,56 58,3 1,48 67,1 1,09 Slovinsko 65,1 1,63 58,9 1,71 67,4 1,07 Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/9701-08, vlastní výpočty Pozn.: jde o údaje pouze za domácnosti, ve kterých žije alespoň jedna osoba ve věku 16-74 let, v mezinárodním srovnání v rámci EU dle metodiky Eurobarometru
64,6 66,8 53,0 37,2 61,8 47,6 59,9 58,3 56,8 57,6 54,8 51,0 69,0 62,2 které jsou
Index dom. s internetem (velká města/ venkov)
1,27 1,13 1,30 2,51 1,15 1,44 1,37 1,24 1,35 1,01 1,35 3,46 1,27 1,11 používané
Ve všech srovnávaných zemích platí, ţe významně více jsou těmito základními technologiemi vybaveny domácnosti se závislými dětmi (viz hodnoty indexů vyjadřujících podíl domácností se závislými dětmi k podílu domácností bez závislých dětí). Porovnáme-li hodnoty těchto indexů pro EU27 a pro EU15 se zbývajícími hodnotami pro jednotlivé země, je příznačné, ţe posledně jmenované jsou vţdy vyšší, coţ můţe indikovat buď větší potřebu a tlak nejmladší generace na tento typ vybavení nebo spíše také vyrovnanější vybavenost obou typů domácností těmito technologiemi v zemích staré patnáctky, a tím v průměru i v zemích celé EU27. Obecně lze říci, ţe významné rozdíly ve vybavenosti osobním počítačem a internetem mezi domácnostmi s dětmi a bez dětí neexistují pouze v Česku, ale i v ostatních zemích. „Geografický digital divide“, tedy různá dostupnost a vybavenost sledovanými technologiemi v různých typech osídlení můţe být vyjádřena indexem poměřujícím hodnoty za velká města a za venkovské prostory. Ve všech zemích se hodnota tohoto indexu pohybuje zhruba v rozmezí od 1,0 do 1,2; o něco větší rozdíly mezi vybaveností velkých měst a venkovských prostorů lze nalézt v Litvě; nicméně zcela největší diference se týkají takových států jakými jsou Bulharsko a Rumunsko, v nichţ tyto indexy s hodnotami 2,4 aţ 3,5 indikují nepřehlédnutelné a doslova propastné rozdíly ve vybavenosti jak osobním počítačem, tak internetovým připojením. Je nepochybné, ţe kaţdý člověk by v dnešní době měl být vybaven určitými dovednostmi z oblasti vyuţívání moderních informačních a komunikačních technologií. Tyto znalosti a dovednosti se označují souhrnným pojmem počítačová gramotnost, někdy také pojmem e-Skills (tj. elektronické dovednosti). Z hlediska podchycení úrovně počítačové gramotnosti obyvatel srovnávaných zemí je moţné z výše citovaných výzkumů Eurostatu vyuţívat jednak indikátory o takových ovládaných činnostech jako je kopírování, vkládání dat, výpočty v tabulkových procesorech, komprese souborů, připojování nových zařízení, tvorba programů, propojování počítačů do místních sítí (LAN), řešení problémů s chodem počítače, jednak lze pouţít i
3
souhrnný komplementární údaj o podílu uţivatelů osobních počítačů, kteří deklarovali, ţe ţádnou z výše jmenovaných činností neovládají. Analogicky je - v rámci zpúsobů vyuţívání internetu - výběrovými šetřeními podchycena celá varieta činností (e-mail, telefonování po internetu, vyhledávání informací, čtení zpráv, novin a časopisů on-line, sledování radia a televize, hledání zaměstnání, on-line hraní počítačových her, stahování různých produktů, nakupování přes internet, internetbanking, vyplňování formulářů on-line). Následující porovnání zemí z hlediska „počítačové negramotnosti“ (% uţivatelů PC ze všech uţivatelů počítače ve věku 16-74 let v dané zemi, kteří neovládají nic ze sledovaných činností, 2007) a z hlediska způsobů vyuţívání internetu v kontextu myšlenky potenciálního rozvoje lidských zdrojů (% uţivatelů internetu ze všech uţivatelů internetu ve věku 16-74 let v dané zemi, kteří vyhledávají informace o zdraví; čtou on-line zprávy, noviny a časopisy; hledají zaměstnání; stahují počítačové programy; sledují rozhlasové a televizní vysílání) je přehledně zachyceno v níţe uvedené tabulce č. 2. Tab. 2: „Počítačová negramotnost“ a způsoby vyuţívání internetu z hlediska rozvoje lidských zdrojů, 2007 a 2008 % PC uživatelů, kteří % uživatelů % uživatelů neovládají nic % uživatelů internetu, čtení % uživatelů internetu, % uživatelů ze internetu, on-line internetu, stahování internetu, sledovaných vyhledávání zpráv, novin, hledání počítačových sledování činností info o zdraví časopisů zaměstnání programů radia, TV Rok 2007 2008 2008 2008 2008 2008 EU27 13,2 44,8 41,3 20,9 30,6 32,3 EU15 12,2 46,3 39,9 21,8 31,9 32,3 Česko 12,5 24,3 56,1 8,2 14,4 23,0 Bulharsko 19,7 19,6 43,6 18,8 16,0 37,3 Estonsko 18,8 38,1 82,2 23,1 31,8 28,3 Kypr 10,6 29,8 59,4 9,5 27,0 30,5 Litva 11,5 40,4 81,9 19,7 26,7 35,9 Lotyšsko 15,5 39,4 53,9 26,3 34,3 38,9 Maďarsko 5,6 49,8 56,1 24,7 31,9 30,2 Malta 12,6 47,2 55,6 21,1 37,3 43,0 Polsko 20,9 38,0 38,3 16,6 25,4 36,7 Rumunsko 27,8 39,4 47,5 9,6 18,2 24,1 Slovensko 10,4 37,5 51,8 19,6 23,6 25,8 Slovinsko 11,0 49,1 60,2 17,4 34,1 47,4 Zdroj: Eurostat, 2009 Pozn.: Údaje za Česko se v této tabulce mírně odlišují od údajů, které za ČR publikauje ČSÚ. Rozdíl je způsoben tím, že Eurostat do údajů zahrnuje pouze jednosltivce ve věku 16-74 let, kdežto ČSÚ standardně uvádí data za jednotlivce starší 16 let.
Jak vyplývá z výše uvedeného přehledu, existuje v EU zhruba 12 % - 13 % lidí, kteří sice uţívají osobní počítač, jejich dovednosti jsou ale v podstatě zcela mizivé; v jejich případě lze předpokládat, ţe PC pouţívají buď jen ke hraní počítačových her nebo jako „lepší psací stroj.“ Jestliţe Česko se pohybuje na průměrné unijní úrovni „počítačové negramotnosti“, o něco lepší situaci lze vysledovat v Litvě, ve Slovinsku, na Kypru a na Slovensku. Výsadní postavení má pak v tomto ohledu Maďarsko s minimální „počítačovou negramotností“ (5,6 % uţivatelů PC). Relativně nejzanedbanějšími zeměmi z hlediska počítačové gramotnosti pak jsou Polsko a Rumunsko. Z hlediska vyuţívání internetu - kulturně přínosného pro rozvoj osobnostního potenciálu lidí - lze na základě dostupných dat vyhodnotit tři základní roviny, a to rovinu všeobecné informovanosti, rovinu pracovní seberealizace a rovinu zdravotní osvěty a „sebepéče“. Pokud jde o vyuţívání internetu k získávání informací o aktuálním dění ve světě a ke čtení aktuálních vydání periodik, je tato činnost typická pro většinu zemí přistoupivších do EU po roce 2004 a její intenzita (kromě Polska) vţdy velmi výrazně překračuje úroveň v zemích 4
„staré patnáctky“. Extrémními případy jsou pak Estonsko (82,2 % uţivatelů internetu), Litva (81,9 % uţivatelů) a Slovinsko (60,2 % uţivatelů). Tuto specifičnost „nových zemí EU“ lze vysvětlovat nejspíše tím, ţe zde stále ještě existuje „hlad po informacích“, resp. ţe takovéto získávání informací je pravděpodobně ekonomicky nejvýhodnější. Česko v této oblasti patří k zemím lehce nadprůměrným, kdy 56,1 % uţivatelů internetu se pravidelně této činnosti věnuje. Z hlediska potenciálního pracovního uplatnění – tj. za účelem hledání jakéhokoliv nebo výhodnějšího neţ stávajího zaměstnání – je internet vyuţíván podstatně méně, v EU15 i v EU27 v průměru zhruba jednou pětinou uţivatelů. Tato hodnota můţe být podmíněna a modifikována řadou faktorů, např. existující nebo měnící se ekonomickou situací, fungováním pracovních portálů, zvyklostmi rezidentů v oblasti hledání práce, (ne)fungováním pracovních úřadů apod. Česká republika zaujímá v tomto ohledu mezi srovnávanými zeměmi poslední místo, a to hodnotou 8,2 % uţivatelů internetu, kteří toto médium vyuţívají právě k tomuto účelu. V nejvyspělejších ze sledované skupiny zemí, tj. v Maďarsku, Slovinsku a na Maltě, lze usuzovat na určitý postmaterialistický posun v myšlení lidí (v kontextu intenzivnějšího vnímání hodnoty vlastního zdraví) z podílu uţivatelů internetu, který svůj čas tráví právě vyhledáváním informací se zdravotní tématikou. V nově přistoupivších zemích EU, jejichţ obyvatelé jsou relativně „méně uvědomělí“, (např. v Bulharsku nebo i Česku) jsou podíly uţivatelů internetu věnujících se těmto aktivitám nejniţší a hluboce pod unijním průměrem. Vzhledem k tomu, ţe informační technologie se u nás začaly dynamicky rozvíjet a šířit aţ během posledních let, je počítačová gramotnost a schopnost práce s internetem stále ještě jednoznačně výsadou mladších osob. Všechny výsledky výběrových šetření pak zcela logicky vykazují závislost míry e-Skills dovedností na stupni dosaţeného vzdělání, přičemţ nejvyšší znalosti vykazují vysokoškolsky vzdělaní lidé, neboť jsou nuceni tyto technologie pouţívat v kaţdodenním ţivotě a práci. Z dalších všeobecně platných výsledků lze uvést, ţe všechny sledované IT dovednosti jsou sice častější u muţů neţ u ţen, nicméně rozdíl mezi pohlavími se jeví jako minimální, coţ platí jak v Česku, tak ve většině zemí EU. Blíţe k tomuto viz http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/5_jake_jsou_nase_pocitacove_a_internetove_znalosti. Obdobný výsledek přináší i genderový pohled na problematiku vyuţívání tří základních ICT (mobilních telefonů, osobních počítačů, internetu) ve sledovaných unijních zemích, který je obsahem tabulky č. 3. Tab. 3: Znalost vyuţívání ICT technologií u muţů a ţen, 2008 % z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 až 74 let užívajících Maskulinita Maskulinita Maskulinita danou technologii ve sledované zemi dovednosti – dovednosti – dovednosti – mobilní osobní Mobilní Osobní Internet internet telefon počítač telefon počítač EU27 průměr 87,2 65,5 61,4 1,330 1,083 1,094 EU15 průměr 88,6 69,3 65,5 1,279 1,087 1,098 Česko 92,5 63,4 58,4 1,459 1,095 1,100 Bulharsko 77,5 37,0 31,8 2,096 1,022 1,065 Estonsko 92,6 66,2 66,2 1,398 1,010 1,009 Kypr 90,6 47,2 38,8 1,919 1,128 1,172 Litva 87,9 55,7 53,1 1,579 1,048 1,050 Lotyšsko 89,5 62,6 60,6 1,429 1,037 1,049 Maďarsko 93,5 63,4 58,7 1,475 1,028 1,026 Malta 85,9 51,1 48,8 1,680 1,138 1,134 Polsko 77,5 54,8 49,0 1,412 1,038 1,048 Rumunsko 75,1 35,3 28,7 2,129 1,107 1,113 Slovensko 93,7 71,8 66,0 1,305 1,056 1,059 Slovinsko 89,3 60,5 55,9 1,477 1,041 1,053 Zdroj: Eurostat, 2009 Pozn.: Uživatel osobního počítače/internetu – je jednotlivec, který použil alespoň jednou osobní počítač/internet za jakýmkoliv účelem z jakéhokoliv místa v posledních 3 měsících od data uskutečnění rozhovoru s ním.
5
Z hlediska reálného vyuţívání hlavních ICT v nově přistoupivších zemích EU lze upozornit zejména na značně naprůměrné uţívání mobilních telefonů v takových zemích jako je Slovensko (93,7 % jedinců ve věku 16 -74 let), Maďarsko, Estonsko a Česko. Silně podprůměrné je pak uţívání mobilních telefonů v Bulharsku, Polsku a Rumunsku (75,1 % jedinců ve věku 16 74 let). Z hlediska maskulinity ovládnutí této činnosti pak celému souboru zemí vévodí Rumunsko, Bulharsko a Kypr; naopak nejvyrovnanější genderový poměr z hlediska zvládnutí této technologie lze nalézt v zemích „staré patnáctky“ a ve výše jmenovaných zemích s nadprůměrným vyuţíváním mobilních telefonů. S výjimkou Slovenska vykazují všechny po roce 2004 do EU nově přistoupivší země niţší úroveň ovládnutí osobních počítačů včetně uţívání internetu; největší „rezervy“ v tomto ohledu existují v Rumunsku, Bulharsku a na Kypru. Maskulinita vyuţívání počítačů a internetu je ve srovnání s analogickým ukazatelem pro mobilní telefony u obou médií výrazně niţší, v podstatě minimální a lze říci, ţe v podstatě neexistují významnější rozdíly jak mezi zeměmi E15 a nově přistoupivšími zeměmi, tak i v rámci těcho sledovaných územních jednotek. Skutečnost, zda a jak se mění „digital divide“ v čase (tj. zda existují a jak se mění reálné rozdíly mezi sociálními vrstvami z hlediska jejich „internetizace“), bylo moţné pokusit se vyjádřit pomocí existujících statistik, a to srovnáním ukazatele „jednotliví uţivatelé internetu“ u skupiny zaměstnaných vs. nezaměstnaných osob, resp. manuálně vs. nemanuálně pracujících v jednotlivých sledovaných zemích. Výsledek tohoto srovnání (viz tab. č. 4) však na zaostávání úrovně „internetizace jednotlivců“ neukázal. Pro prokázání existence tzv. „digital divide“ v rámci různých sociálních vrstev by bylo zřejmě nutné pouţít jednak terénní sociologické šetření, jednak také přesnější indikátor internetizace vztahující se nejen k uţívání (jako uţivatel internetu je Eurostatem klasifikován ten, kdo v posledních 3 měsících od okamţiku konání výzkumu internet alespoň jednou pouţil za jakýmkoliv účelem a z jakéhokoliv místa), ale i k vlastnictví PC a internetové přípojky, tj. i k sociální situaci dané osoby. V případě pouţití takovéto validnější charakteristiky „internetizace“ jednotlivců by bylo moţné očekávat (a ověřovat) jak vývojové trendy v podobě sociální polarizace společnosti v jednotlivých zemích, tak i územní homogenizaci, tj. tendenci k vyrovnávání územních rozdílů v rozloţení (pravidelně spíše neţ nepravidelně) vyuţívaných internetových připojení. Tab. 4: Uţivatelé internetu – jednotlivci ve věku 16 aţ 74 let (% ze všech osob v daném věku v dané zemi), 2006 a 2008 Zaměstn. 2006 EU 15 71 Česko 52 Estonsko 71 Kypr 42 Litva 51 Maďarsko 57 Polsko 54 Rumunsko 30 Slovinsko 65 Slovensko 56 Bulharsko n.a. Malta n.a. Lotyšsko n.a. Zdroj: Eurostat, 2007 Pozn.: n.a. chybějící údaj
Nezam. 2006
Zaměstn. 2008
Nezam. 2008
52 26 44 24 20 25 25 15 38 28 n.a. n.a. n.a.
78 68 76 44 63 74 60 n.a. 70 77 39 68 71
57 35 71 42 37 43 32 n.a. 41 34 18 36 42
Manuál. prac. 2006 48 25 50 8 23 30 22 6 34 33 n.a. n.a. n.a.
Nemanuálně pracující 2006 82 71 87 55 72 75 73 48 79 73 n.a. n.a. n.a.
Manuál. prac. 2008 58 48 59 15 39 54 36 n.a. 41 56 21 40 53
Nemanuálně pracující 2008 87 83 89 61 81 86 81 n.a. 86 87 56 85 84
6
Informační ekonomika a znalostní společnost Dnes je jiţ z celé řady prací a analýz zřejmé, ţe ekonomiky, resp. státy, v nichţ došlo k navýšení podílu výdajů na vědu, výzkum, technologické inovace, informační a komunikační technologie a ostatní high-tech sektor, zaznamenávají také nejvyšší nárůsty produktivity lidské práce a efektivity ostatních vynaloţených výrobních činitelů. Relativně zcela novou oblastí, jeţ je zachycována českou a evropskou statistikou (ČSÚ, Eurostat, OECD), je oblast ekonomických ukazatelů v oblasti ICT, tj. oblast informační ekonomiky, která má nezanedbatelný vliv na rozvoj konkurenceschopnosti jednotlivých zemí. Hodnocení a podchycení problematiky lidských zdrojů ve vědě a (nejen informačních) technologiích můţe být podle metodiky OECD prováděno z několika úhlů pohledu (blíţe viz http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/veda it). Z hlediska základních trendů, které se projevují jak v Česku, tak obecně i v ostatních vyspělejších zemích EU27, lze zmínit následující skutečnosti (s odvoláním jednak na http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/t/330035D1AE/$File/100506u_II.pdf, jednak i na http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/lidske_zdroje_a_informacni_a_komunikacni_technologie): rostoucí vzdělanost populace a flexibilita kvalifikovaných pracovních sil pozitivně působí na konkurenceschopnost jednotlivých regionů a národních ekonomik, český pracovní trh se ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi můţe chlubit nadprůměrným podílem (přes 30 % k roku 2006) vědeckých a technických povolání na celkové zaměstnanosti, od poloviny devadesátých let v Ćesku podíl ICT odborníků na zaměstnané populaci neustále stoupal (1995 – 1,2 %, 2005 – 1,7 %, 2008 – 2,2 %); zatím nejvyšší výkyv zaměstnanosti v oblasti ICT je připisován roku 2002 (1,9 %), kdy u nás došlo ke vzniku velkého počtu internetových start-up firem, v Česku je nízký, resp. stále klesající relativní počet studentů přírodovědných a technických oborů výrazně nepříznivý v kombinaci se stárnutím populace, neboť můţe v blízké budoucnosti způsobit kritický deficit technicky kvalifikovaných pracovních sil, ICT experti jsou nejčastěji zaměstnáni v sektoru sluţeb, v nichţ převaţuje podnikatelská činnost v oblasti výpočetní techniky, největší koncentraci „počítačových mozků“ lze nalézt v hl. městě Praze, dále pak v kraji Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském. Jak vyplynulo z opakovaného Výběrového šetření pracovních sil (2000 a 2005), v některých krajích, např. na Karlovarsku, zůstává podíl ICT odborníků na zaměstnanosti stabilní, zhruba ve výši cca 0,6 %; naproti tomu v kraji Královéhradeckém se daný ukazatel v dané pětiletce téměř zdvojnásobil (2000 – 0,75 %, 2005 – 1,45 %). Regionální pohled na zaměstnanost v ICT sektoru přináší následující kartogramy.
7
Obr. 1: Počítačoví odborníci a jejich rozmístění v jednotlivých krajích Česka, 2005 Zdroj: Český statistický úřad, Výběrové šetření pracovních sil, 2005, přístupno z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/lidske_zdroje_a_informacni_a_komunikacni_technologie Pozn.: absolutní počty
Obr. 2: ICT odborníci - % zaměstnanosti v daném kraji na celkové zaměstnanosti, 2008 Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/prednaska_it_odbornici_v_cr_struktura_platy_a_dalsi_aktualni_statistik y_csu/$File/it_odbornici_systemova_integrace.pdf
8
z hlediska dokončeného vzdělání roste v Česku neustále podíl ICT odborníků s terciálním vzděláním v oblasti ICT, stále ještě však převaţují odborníci s jiným terciálním či ostatním vzděláním. Tuto skutečnost lze však přičítat zejména skokovému rozvoji tohoto odvětví a předpokládat lze postupnou saturaci vysoce kvalifikovaných odborníků vystudovaných v dané oblasti,
z hlediska potenciálu lidských zdrojů v oblasti ICT v Česku lze konstatovat, ţe narůstá jak absolutní počet absolventů terciálního stupně oborů informatiky a výpočetní techniky, tak také narůstá jejich podíl na celkovém počtu absolventů všech oborů (blíţe viz Ústav pro informace ve vzdělávání, ÚIV 2005), coţ je nadmíru pozitivní a do budoucna ţádoucí,
z mezinárodního srovnání lze konstatovat procentuální nárůst ICT odborníků na zaměstnanosti, přičemţ nejvyšší podíly (přes 2,5 %) vykazují severské země jako Norsko, Finsko, Dánsko, Švédsko, ale i Nizozemí. Z nových členských zemí, které jsou sledovány v tomto příspěvku, je na tom nejlépe právě Česko. Z výše uvedeného textu a analýz je zřejmé, ţe rozvoj vědy, technologií a lidských zdrojů hraje a bude hrát i do budoucna hlavní úlohu v ekonomickém rozvoji společností, který by měl být podpořen nejen investicemi do těchto oblastí, tedy investicemi do špičkových progresivních výrobních, informačních a komunikačních technologií, ale zejména do oblasti terciálního vzdělávání. Adresa RNDr. Eva Heřmanová Katedra arts managementu, Fakulta podnikohospodářská, Vysoká škola ekonomická v Praze W. Churchilla 4, Praha 3 – Ţiţkov, 130 67
[email protected]
9
