ETNOGRAFICKÁ STUDIE 1
Eva Zezulková Předložená
kvalitativně-orientovaná
etnografická
studie
je
výstupem
projektu
CZ.1.07/1.2.00/47.0009 s názvem Sociologický monitoring vzdělanostních vstupů a výstupů
dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v České republice. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
1 Deskripce školy
Etnografická studie byla zpracována na základě šetření v úplné základní škole s devíti postupnými ročníky, jejímž zřizovatelem je Statutární město Ostrava. Na prvním stupni základní školy je zpravidla po dvou třídách v ročníku, na druhém stupni po dvou až třech paralelních třídách v ročníku. Kapacita školy je 550 žáků. Prioritami základní školy je mimo jiné vytváření podmínek inkluzivní školy a rovných vzdělávacích podmínek pro
žáky se
speciálními vzdělávacími potřebami. Areál školy ve Staré byl vybudován a uveden do provozu v roce 1961. Výuce slouží tři propojené pavilony (1. stupeň, 2. stupeň a tělocvična). Školní budova byla v průběhu let několikrát rekonstruována, vznikly tak nové učebny (např. počítačová, jazyková ad.) a kabinety. Díky pravidelné údržbě budova poskytuje příznivé podmínky pro edukační činnosti žáků. K pohybovým aktivitám je využívána tělocvična, travnaté hřiště a dvě zahrady. Zde jsou vybudovány dva altány, které mohou sloužit výuce. Základní škola byla původně zřízená pro tři spádové oblasti. Dostupnost školy městskou dopravou je velmi dobrá, proto v době, kdy to kapacita umožňuje, do školy dojíždějí také žáci z dalších městských částí Ostravy. Ve škole je zřízeno elokované pracoviště základní umělecké školy a v odpoledních hodinách probíhá v prostorách školy výuka žáků základní umělecké školy v oboru klavír, zpěv, housle a flétna. Všichni pedagogové základní školy splňují požadavky na odbornou kvalifikaci dle zákona, tuto odbornost mohou doložit příslušnými doklady, stejně jako další zákonné požadavky (bezúhonnost, zdravotní způsobilost ad.). Pedagogický sbor ZŠ aktuálně (2014/2015) tvoří 28 vyučujících s kvalifikací pro výuku na 1. nebo 2. stupni základní školy, jeden pedagog je kvalifikován pro učitelství odborných předmětů ve středních školách. Tři vychovatelky školní družiny mají plnou kvalifikaci pro vychovatelství, jedna zahájila v loňském roce studium výchovného poradenství. Výchovný poradce absolvoval k výkonu funkce specializační studium výchovného poradenství a nadstandardně rozšiřující studium speciální pedagogiky pro učitele. Metodička prevence je rovněž absolventkou příslušného specializačního studia.
1
Průměrný věk pedagogického pracovníka v ZŠ činí 45,04 roků, v ŠD 39,75 roků. Profesní
růst pedagogických pracovníků školy je aktuálně podporován v rozšiřování kompetencí se zaměřením na informační a komunikační technologie, rozvoj čtenářské gramotnosti žáků, zdravotní výchovu, aplikaci podpůrných opatření u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami apod. Ve všech ročnících probíhá výuka podle Školního vzdělávacího programu ŠKOLA - ZÁKLAD ŽIVOTA, vytvořeného podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Ve školním roce 2014/2015 probíhala výuka v 19 třídách s průměrným počtem žáků 24. Na 1. stupni bylo vyučováno 260 žáků, na 2. stupni 210 žáků, celkem 460 žáků, z toho 33 žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (dále SVP).
U těchto žáků byly diagnostikovány
převážně specifické poruchy učení, v několika případech vývojová dysfázie. Průměrný počet žáků ve třídě je 24. Na edukačním procesu participovalo 32 pedagogických pracovníků. 2 Deskripce výchovně vzdělávacího procesu
Škola má jasně formulovanou, srozumitelnou a reálnou koncepci a strategii svého rozvoje se střednědobým i dlouhodobým horizontem a v souladu s rozvojovými dokumenty zřizovatele. Dlouhodobá i střednědobá strategie a koncepce jsou v odpovídajících intervalech aktualizovány. Škola průběžně sleduje a sbírá informace podstatné pro své další směřování (právní změny, trendy ve vzdělávání, vývoj vzdělávací politiky, socioekonomické změny v regionu školy, demografická data a plány územního rozvoje regionu) a zohledňuje je v aktualizacích
strategie
a
koncepce
školy.
Organizace
vzdělávání
probíhá
podle
aktualizovaného ŠVP, jehož obsah koresponduje s platným RVP ZV. Tematické plány s podrobnějším časovým rozvržením jsou sestaveny na základě učebního plánu ŠVP. Výuka anglického jazyka je zařazena od 1. ročníku, další cizí jazyk (německý) je začleněn do výuky od 7. ročníku. Péče školy o vzdělávání žáků se SVP dosahuje vysoké úrovně, do výchovně vzdělávacího procesu jsou vřazováni žáci s doporučením školského poradenského zařízení ke speciálnímu vzdělávání. Integrace žáků je realizována kolektivní i individuální formou. Ve školním roce 2014/2015 bylo zpracováno 20 individuálních vzdělávacích plánů. Škola poskytuje potřebná vyrovnávací opatření i dalším žákům se SVP, kteří nebyli školským poradenským zařízením zařazeni mezi integrované žáky. Zákonní zástupci žáků se SVP jsou seznámeni s realizovanými kroky při vzdělávání a poskytují škole informovaný souhlas. Potřebná dokumentace je přehledně uspořádána. Povinná vzdělávací nabídka je doplněna pestrou nabídkou zájmových kroužků a mimoškolních aktivit (plavecký a lyžařský výcvik, ozdravné pobyty žáků, adaptační kurzy ad). Činnosti ve školní družině (dále ŠD) probíhají podle ŠVP ŠD a jsou kompatibilní s obsahem školního vzdělávacího programu.
2
Ředitelka školy v rámci systematické kontrolní a hospitační činnosti sleduje formy a metody
práce všech pedagogických pracovníků. Pedagogové volí formy a metody výuky tak, aby odpovídaly stanoveným výukovým cílům, a vytvářejí pozitivní třídní klima podporující učení. Výuka je pro žáky srozumitelná a dobře organizačně zvládnutá. Pedagogové nabízejí žákům aktivity podporující objevování, experimentování, kladení otázek, tvořivost, autonomii a iniciativu každého z žáků. Ukazují žákům souvislost toho, co se naučili ve škole, s reálnými situacemi každodenního života. Poskytují žákům možnost využívat při učení informační technologie a rozvíjet tak dovednosti potřebné pro uplatnění v informační společnosti. V průběhu vyučování vyučující volí metody práce založené jednak na účinné frontální, ale i tvořivé skupinové výuce. Účelně je zastoupena také individuální práce žáků. Vyučující vhodně kombinují metody slovní, názorně demonstrační a praktické, a to v závislosti na konkrétním předmětu a stanoveném cíli vyučovací jednotky. V hodinách jazykového vyučování (českého, anglického a německého) vytvářejí podmínky pro delší samostatný mluvní projev žáků (rozhovory, popisy, jazykové hry, vyprávění). Uvědomují si potřebu věnovat více pozornosti komunikačně orientované výuce a vytváření podmínek pro vyšší frekvenci mluvních zkušeností, což je někdy obtížné realizovat s ohledem na počet žáků. Mezi slovními metodami často dominují metody monologické a metody práce s učebnicí. Pedagogové nabízejí žákům aktivity s cílem posilovat jejich pozitivní sebepojetí a sebevědomí. Často demonstrují přesvědčení o možnostech každého žáka dosáhnout kvalitních vzdělávacích výsledků. Vyučující obecně preferují hromadné vyučování, kdy pracují s celou třídou, informace jim sdělují především verbální formou, případně v kombinaci s formou písemnou. Při vysvětlování učiva převažuje monologická metoda a práce s učebnicí, již méně se objevuje dialog. Během vyučovacích hodin je často používána interaktivní tabule. Vedle klasické organizační formy hromadného vyučování uplatňují také výchovně-vzdělávací strategie, které pomáhají žákům vytvářet pozitivní vztahy a vzájemně spolupracovat. Kooperativní vyučování, při kterém je úspěch jednotlivce v dosažení cíle vázán na úspěch dalších členů skupiny, je uplatňováno spíše ojediněle a má různé podoby:
V prvním sledovaném případě (3. roč. výuka ČJ) žáci pracovali v menších skupinkách (3 – 4 členných) a byli rozděleni tak, aby byl v každé skupince vždy slabší a silnější žák. Žáci plnili dílčí úkoly zadané vyučující, přičemž konečný výsledek byl závislý na vzájemné spolupráci. I přes nižší frekvenci této formy výuky bylo zjevné, že žáci mají pravidla spolupráce zvládnuty a byla zřejmá jejich ochota pomáhat si navzájem a dosáhnout očekávaného výsledku. Žák se SVP byl aktivní a komunikoval s ostatním členy skupiny. Vyučující plnila funkci moderátorky.
3
Ve druhém sledovaném případě (4. roč. výuka ČJ) byl postup vyučující odlišný v tom, že žáci
si dílčí úkoly stanovili sami bez pomoci pedagoga. Zde se slabší žák snažil aktivně zapojovat a sdělovat požadované informace, ovšem ostatní žáci ve skupině jej nerespektovali (zejména děvčata) a spíše mezi sebou soutěžili, než aby spolupracovali. Učitelka si tohoto jevu nevšimla a žák se dále nijak neprosazoval, spíše ustoupil do pozadí a průběh plnění zadaného úkolu jen pasivně přihlížel. V hodině matematiky (ve stejné třídě) byly skupinám přiřazeny příklady. Ve skupině byl jeden žák pověřen, aby příklady rozdělil. Odevzdat mohla až celá skupina. V tomto případě slabšímu žákovi spolužačky ze skupiny naopak aktivně pomáhaly, protože nedošel ke správnému výsledku. Zajímavé bylo, že žák občas na spolužačky i zvýšil hlas, aby si pospíšily. Věděl, že za práci a výsledky ve skupinách dostanou body. Projektové vyučování probíhá ve výuce napříč všemi ročníky. Žáci se neučí na uměle
vytvořených příkladech, ale učí se vnímat svět celistvě na skutečných problémech zároveň prostřednictvím integrace učiva. Při projektovém vyučování byly uplatněny metody aktivního učení, kdy učitel nepředkládá látku hotovou, ale jako výzvu s oporou o zkušenosti a vědomosti žáků (žáci společně sbírají informace o problému, způsoby řečení, porovnání řešení, výběr). Příklady projektové výuky za sledované období:
Na prvním stupni proběhlo projektové vyučování s názvem Den dopravy s cílem prevence bezpečnosti silničního provozu. Skupina prevence městské policie uskutečnila v prvních až pátých ročnících besedu s časovou dotací jedné vyučovací hodiny se zaměřením na oblast bezpečnosti dětí v silničním provozu. Žáci doplňovali potřebná data do pracovních sešitů, zhlédli filmy s dopravní tematikou, řešili zkušební testy, pracovali s kartami dopravních značek, zabývali se správným vybavením jízdního kola. Členové Červeného kříže předvedli praktickou ukázku, jak se zachovat při resuscitaci. Výstupem byla znalost bezpečného a ohleduplného chování žáků v silničním provozu jako chodci, cyklisté. Projekt Dny osvobození byl věnován 70. letému výročí ukončení druhé světové války, jehož cílem bylo připomenout žákům činy místních občanů. Žáci druhého stupně spolu s učiteli navštívili nejen památníky padlých v obci a v okolních obcích, ale zaměřili svou pozornost i na ulice, které nesou jména některých účastníků ilegálního protinacistického odboje. Společně si připomněli osudy často blízkých či vzdálených příbuzných, sousedů a jejich rodinných příslušníků, kteří se nebáli a vystoupili proti nacistickému režimu. Žáci se zájmem o historii získané poznatky a fotografie uspořádali do přehledné prezentace, které byly součástí výstavy k 70. výročí osvobození Ostravy, uspořádané v prostorách školy.
4
V květnu probíhaly na druhém stupni projektové dny věnované oslavám Dne Evropy. Žáci
šestých až devátých tříd si pro své spolužáky připravili prezentace o jedné z osmi vylosovaných zemí Evropské unie. Mohli si tak prohlédnout např. hrobku Jana Lucemburského a dozvědět se spoustu informací týkajících se historie Lucemburska; prakticky si vyzkoušet tradiční řecký tanec; „vycestovat“ na dovolenou do Slovinska do známých slovinských jeskyní a ochutnat tradiční slovinskou kuchyni; poznat zvířata žijící v Litvě a poznat zvyklosti této země; poznat slavného sportovce apod. Individuální vyučování je zabezpečováno integrovaným žákům se SVP na základě
doporučení školského poradenského zařízení a jeho rozsah je stanoven IVP. Obsah individuálního vzdělávání v předmětu speciálně pedagogické péče respektuje individuální vzdělávací potřeby žáků. V rámci šetření byla sledována individuální výuka žáků s vývojovou dysfázií ve 4. ročníku. U obou žáků byl kladen důraz na rozvoj slovní zásoby, porozumění a používání gramatických pravidel v mluvené podobě řeči. Cíle a úkoly korespondovaly s obsahem výuky, přičemž byly akceptovány speciálně pedagogické postupy, vyplývající z logopedického vyšetření ve speciálně pedagogickém centru pro žáky s vadami řeči. Obsahem výuky byla tvorba vět z dvojice slov, převádění sloves do minulého času, rozvoj auditivní paměti, auditivní pozornosti a diferenciace mluveného slova, fonematická analýza a syntéza,
určování
strukturalizována
a
skloňování
(strukturalizace
podstatných znamená
jmen
vnesení
ad.
Individuální
jasných
pravidel,
výuka
byla
zviditelnění
posloupnosti činností, uspořádání prostředí). Obsah byl strukturalizován do menších celků podle potřeb žáka s obměnou úlohy do tematiky, která je žákovi blízká.
Příklad strukturalizované výuky: Cíl: Tvorba vět z dvojice slov Zadání úkolu (nastavení jasných pravidel, ověření porozumění): Fáze1: Řeknu ti dvě slova a ty z těchto slov vytvoříš větu. K tvorbě věty použiješ i jiná slova, nejen ta, která byla zadána. Např. řeknu ti slova: „sluníčko – svítit“ a ty vytvoříš větu např.: „Na obloze svítí sluníčko.“ (kde svítí sluníčko) Rozumíš tomu? Fáze 2 (aplikace): Nyní vytvoř větu se slovy „kamarád – bydlet“. Předpokládaná odpověď: „Kamarád bydlí ve městě (v domě, v paneláku, na horách)“. Pokud žák odpoví větou „Kamarád bydlí“, položíme doplňující otázku „Kde bydlí kamarád?“ Fáze 3 (fixace): jezevčík – spát (kde?) Jezvevčík spí v boudě; Děti– koupat (kde) – Děti se koupou ve vaně (bazéně, v rybníce) ad.
5
Pedagog také zajišťoval ve výuce pravidelné časové, prostorové a pracovní uspořádaní,
neboť u žáků s vývojovou dysfázií se velmi často objevují obtíže s orientací v čase, číselné řadě, prostoru a tělesném schématu. Strukturovaný způsob výuky jim umožňuje lépe se zorientovat ve výše uvedených oslabených oblastech. Při kolektivních formách výuky strukturalizace výuky nebyla uplatňována, což se negativně projevilo např. při samostatném plnění úkolů v průběhu vyučovací hodiny. Paní učitelka vždy na začátku hodiny řekla, co bude v celé hodině následovat. Během výuky ale pokyny nijak neupřesňovala. Někteří žáci už měli úkol hotový, paní učitelka zadala další práci, ale ti, kteří ještě na úkolu pracovali pak vůbec nevěděli, co mají dělat. Individualizované vyučování respektující individuální zvláštnosti žáků, kdy výukový cíl je
individuální pro každého žáka a ten jej dosahuje vlastním tempem (smlouva mezi učitelem a žákem), se ve sledované výuce vyskytoval spíše ojediněle. Individualizace výuky nebyla zaznamenána ani u žáků se SVP, a to (dle výpovědí vyučujících) jednak z důvodu absence přehledného metodického materiálu podpůrných opatření a jednak nízké frekvence návštěv a metodického vedení ze strany poradenských pracovníků. Pedagogové i přesto mají snahu, promýšlejí a připravují výuku s respektem k znalostem a zkušenostem žáků a s přihlédnutím k případným specifickým potřebám. Diferencované vyučování ve smyslu uplatňování rozdílných vzdělávacích přístupů vzhledem
k rozmanitosti žáků nebylo v průběhu šetření zjištěno (viz výše v textu). Individualita žáka stále není respektována v předpokládaném rozsahu. Diferencované učení mimo jiné předpokládá orientaci ve stylech učení. Učitel z nabídky stylů učení napomáhá žákovi najít ten styl, který mu nejvíce vyhovuje, opírá se o jeho silné stránky. Doprovází žáka k poznání všech základních stylů učení, procesu volby v závislosti na předmětu, obsahu a aktuálním stavu žáka. Pedagogové si diferenciaci vykládají spíše jako rozdělení žáků do stejnorodých (homogenních) skupin, příp. jako diferenciaci obsahu povinně volitelných předmětů dle ročníků (při sestavování třídních kolektivů ve škole je záměrně dodržována heterogenita). Žáci prvního stupně v mají kromě povinných předmětů povinně volitelný předmět: anglický jazyk (pro 1. a 2. ročník). Žáci druhého stupně mají kromě povinných předmětů povinně volitelné předměty informatika (pro 6., 8. a 9. ročník), svět médií (pro 7. ročník), psaní na
počítačové klávesnici (pro 7. ročník). Počty hodin, skladba předmětů v rozvrhu hodin a struktura výukového dne, počet hodin ve vyučovacím dni, rozvržení přestávek a jejich délka, počty žáků ve třídách a ve skupinách jsou v souladu s právními předpisy. Ve škole dominuje informativní (frontální výuka), založena na učitelově aktivitě a přímém předávání informací a poznatků, častá je výuka projektová. S výrazně nižší frekvencí je
6
uplatňována heuristická (problémová) výuka preferující konstruktivistický přístup ve výuce
zaměřené na tvořivost, na objevování problémů a na metody jejich originálního řešení. Učivo bylo žákům častěji předkládáno v určité podobě, případně měli dojít k výsledku dle stanoveného postupu. Vyučovací hodiny obsahovaly obvyklé fáze (zahájení, cíle, organizační pokyny, kontrola domácích úkolů, opakování, motivace, expozice nového učiva, jeho upevňování, pokyny k domácí přípravě, shrnutí, zhodnocení),
jejichž zastoupení a rozsah vyučující plánovali
v závislosti na předmětu a stanoveném vzdělávacím cíli. U žáků byla ve většině pozorovaných situací ve vyučování patrná vnitřní motivace (touha po poznávání, potřeba činnosti a seberealizace), udržovali pozornost, měli o vyučování zájem, při výuce nevyrušovali. Vnější pozitivní motivací pedagogové podněcovali, směřovali a udržovali aktivitu žáků (pochvalou, povzbuzením, odměnou) a také ovlivňovali jejich sebehodnocení, zapojení do kolektivu. V některých případech (týkaly se převážně žáků rizikových z hlediska školní úspěšnosti), byly zaznamenány u pedagogů bohužel také projevy demotivace:
Úspěch a dobrý výkon celkově jinak slabšího žáka paní učitelka komentovala slovy: „Dokonce i ……. to zvládnul“. Vnitřní motivace tohoto žáka nebyla příliš velká. Bylo vidět, že má paní učitelku rád a tak se jí chce zavděčit a udělat jí radost. Ale vzhledem k tomu, že ve třídě nestíhá tempo ostatních, v soutěžích téměř vždy skončí poslední a je dlouhodobě neúspěšný, jeho motivace rychle klesá. Bylo patrné, že v případě neúspěchu v jakémkoliv úkolu, se dostává do stresové situace a chvíli mu trvalo, než opět zkoncentroval svoji pozornost. Velmi demotivující byl pro žáka častý pokyn učitelky: „Když v hodině nestíháš, úkoly si musíš dodělat doma nebo o přestávce“. V matematice dostali žáci za úkol vypočítat slovní úlohu. Slabšímu žákovi trvalo dlouho, než úkol splnil. Paní učitelka zatím zadala ostatním další úkol. Jakmile žák slovní úlohu dodělal, šel se zeptat paní učitelky, co má dělat dál. Ona na něj ale neměla čas, neodpověděla mu srozumitelně, tak se sám pokusil zjistit, co má dělat. Vypočítal 2 příklady, více nestihl. Paní učitelka úkoly najednou od všech žáků vybrala a oznámkovala. Předtím ale nedala vůbec jasný pokyn, že se jedná o cvičení na známky a hlavně neřekla srozumitelně, co mají dělat. Žák neuspěl. Mnohdy se jej paní učitelka před kolektivem s pochybovačným tónem v hlase zeptá, jestli splnil úkol samostatně, jako by mu nevěřila, že může dosáhnout dobrého výsledku. Koncentrace pozornosti byla obecně u žáků na nejvyšší úrovni v prvních vyučovacích
hodinách a pokud porozuměli zadanému úkolu. Když bylo učivo prezentováno bez ohledu na
7
porozumění, popř. bez předchozího opakování, žáci přestávali pracovat (zívají, pokládají
hlavu na lavici, šeptají mezi sebou apod.). Některé žáky např. demotivovaly soutěže, které se ve vyučování často objevovaly, naopak u některých se soutěže těšily velké oblibě a byly pro ně silnou motivací. Žáci se SVP byli obecně snadněji unavitelní a hlučné prostředí u nich vyvolávalo různé negativní reakce (např. bouchání do hlavy, výkřiky „ticho, ticho…,“ ignoraci
zadávaných pokynů, uzavřenost „tzv. duševní nepřítomnost“ apod.) Při seznamování žáků s novým učivem si vyučující ověřovali porozumění jednak vhodně kladenými otázkami (faktickými, interpretačními a aplikačními), ale také otázkami dichotomickými (ano –ne, vím - nevím) i přesto, že většina z pedagogů v rozhovoru potvrdila, že tyto otázky nepodávají platnou zpětnou vazbu. Zkušenosti ukazují, že mnoho žáků se raději nepřizná, že učivo nechápou. Starší žáci byli podněcováni rovněž ke kritickému myšlení otázkami analytickými, evaluačními a tvůrčími. Vyučující zařazovali procvičování nového učiva často a používali různé prostředky a formy zadání (žáci pracovali jak s pracovním sešitem, tak s učebnicí, ale i s interaktivní tabulí, často byly zadávány domácí úkoly, cvičení z internetu apod.). V případě složitějších úloh opakovaně zdůrazňovali, na co se mají žáci zaměřit, upozorňovali na možná rizika při osvojování učiva. Někteří žáci dosahovali lepších výsledků při ústním procvičování. V případě písemné formy měli potíže sledovat zadání na tabuli (z dataprojektoru) a vypracovat odpověď písemně, někdy ztráceli orientaci a více chybovali nebo nestačili nastavenému tempu. Učivo bylo často procvičováno formou her a soutěží, což znevýhodňovalo zejména pomalejší žáky. Vyučování probíhalo převážně v pozitivní atmosféře a vyznačovalo se dynamickým charakter. Střídáním činností vyučující předcházeli procesuální jednotvárnosti a žáci byli aktivizováni uplatňováním optimálních komunikačních prostředků (verbálních i neverbálních). V nižší frekvenci byly registrovány relaxační chvilky a zařazování dramatizace. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání jsou zakotveny ve školním řádu. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. Při hodnocení žáků klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáků informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů, a to průběžně prostřednictvím žákovské knížky a elektronické
8
žákovské knížky, před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období), případně kdykoliv na
požádání zákonných zástupců žáka. Výkony žáků (prospěch i chování) vyučující posuzovali většinou slovně i známkami a zejména v nižších ročnících provedenou práci průběžně vyhodnocovali a žáky motivovali pochvalou. Časté bylo také využití sebehodnocení žáků v průběhu či na konci vyučovacích hodin. Při sebehodnocení se žáci snažili popsat, co se jim daří, co jim naopak ještě nejde a jak budou pokračovat dále, aby splnili zadaný úkol, příp. dosáhli očekávaného cíle Učitelé průběžně hodnotili výsledky a pokrok jednotlivých žáků, poskytovali žákům popisnou zpětnou vazbu k jejich práci. Stanovené závěry projednávali a přijímali opatření k nápravě a rozvoji úrovně vzdělávání. K dalšímu pokroku v učení nabízeli žákům aktivity, které jsou v zóně jejich nejbližšího vývoje. Vedli žáky k tomu, aby si stanovovali vzdělávací cíle, formulovali očekávání od vlastní práce a ve vazbě na tyto stanovené cíle a očekávání prováděli sebehodnocení a vrstevnické hodnocení. Škola rovněž systematicky identifikuje individuální potřeby žáků při vzdělávání, v případě potřeby spolupracuje s odbornými pracovišti a má vlastní strategii práce s žáky s potřebou podpůrných opatření, kterou zodpovědně naplňuje. Pedagogové sledují výsledky žáků s potřebou podpůrných opatření a dbají, aby dosahovali maximálního učebního pokroku. Tam, kde je to vhodné z hlediska zájmu žáka, pedagogové zvou k procesu hodnocení a plánovaní výuky další kolegy a odborníky. Výsledky vzdělávání jsou zjišťovány v každém ročníku využitím vlastních školních testů, prověrek a slohových prací zaměřených na požadované výstupy dle ŠVP. Ve vybraných předmětech škola využívala též externího testování dosažené úrovně žáků, a to testy NIQES a Kalibro a testy nabízené portálem InspIS SET.
Škola vysílá žáky do akcí a soutěží městských, okresních a regionálních kol uměleckých, sportovních a znalostních soutěží. V období 2. pololetí (2014/15) byly zaznamenány úspěchy ve výtvarné soutěži Ostrava očima dětí, okresním kole matematické soutěže Pythagoriády, krajském kole v orientačním běhu, XXV. ročníku městského finále soutěže Přebor škol "O tričko mistryň světa 2015", okresním kole turnaje ve volejbale, ostravské dětské recitační soutěže Rolnička, Okresním kole dějepisné olympiády, soutěže družstev v gastronomických dovednostech a znalostech AHOL CUP 2015, ad. I v celostátním kole soutěže zaměřené na ICT „Nenechme se lapit do sociální sítě“ bylo dosaženo významného úspěchu. Vyučujícím se daří plnit naplánované cíle vyučovacích hodin. Pedagogové školy celkově budují u žáků motivaci k učení a rozvíjejí všechny okruhy vzdělávacích cílů (tj. vědomosti, dovednosti i postoje). Na žáky kladou většinou jasné, přiměřené a srozumitelné požadavky, seznamují žáky se vzdělávacími cíli a vedou je k vyhodnocování jejich dosahování. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků je na požadované úrovni, rovněž celkově jsou dle
9
inspekční zprávy ČŠI (z června 2015) výsledky vzdělávání ve vztahu k ŠVP na požadované
úrovni. Vedení školy systematicky vyhodnocuje stav materiálních podmínek pro vzdělávání a usiluje o jejich průběžné zkvalitňování. V souladu s koncepcí rozvoje školy a ve spolupráci se zřizovatelem se snaží zajistit takový stav materiálních podmínek, který umožní vzdělávání každému žákovi dle jeho individuálních vzdělávacích potřeb. Ve škole je 23 učeben pro jednotlivé ročníky, v jedné z nich je zřízena odborná učebna přírodovědných předmětů a v další učebna hudební výchovy. Odborná učebna informatiky byla vybudována v rámci akce Internet do škol. Pro výuku pracovních činností je využívána univerzální dílna v suterénu školy, žákovská kuchyň a pozemek v areálu školy. V budově školy je tělocvična s nářaďovnou, k výuce tělesné výchovy využívá škola také prostory místní Sokolovny. Za vhodných klimatických podmínek je v rámci tělesné výchovy prováděna výuka lyžování na běžkách v areálu blízkého lesa. K rekreační činnosti, atletice a kopané slouží školní hřiště. Prostory v areálu školy jsou také hojně využívány žáky školní družiny. V pavilonu B je vestavěné pódium, na kterém probíhají různá kulturní vystoupení, koncerty a akce pro školu i veřejnost. Na chodbách školy jsou odpočinkové kouty, stoly pro školní tenis, výstavky žákovských prací a panel s výtisky školního časopisu. Běžné třídy jsou vybaveny standardním žákovským nábytkem, který bude postupně podle potřeby nahrazován novým. Prioritou školy je dobudovat další počítačovou učebnu, jazykovou učebnu, učebnu zeměpisu a výtvarné výchovy, odbornou učebnu přírodovědných předmětů vybavit laboratorními stoly a digestoří, dovybavit školu počítači a didaktickou technikou. V kabinetech školy bude postupně instalován nový nábytek a kabinety budou průběžně doplňovány školními pomůckami. Prioritou školy je rovněž vybudování informačního centra s učitelskou a žákovskou knihovnou, postupná rekonstrukce sociálního zařízení, žákovských šaten a dobudování doskočiště na školním hřišti. Ve školním roce 2014/15 škola získala další učební pomůcky pro výuku cizích jazyků a pomůcky k metodě výuky matematiky profesora Hejného pro 2. ročníky. Dokončena byla jazyková učebna na I. stupni a pedagogičtí pracovníci byli vybaveni tablety pro výuku. Podařilo se zrekonstruovat cvičnou kuchyň, nově vybudovat a vymalovat šatny a kabinet u tělocvičny, kabinet u tělocvičny, chodby pavilonu B byly nově vybaveny parapety. Negativním jevem z hlediska vytváření inkluzivních podmínek je architektonická bariérovost školy. Bezbariérový přístup je možný jen do vybraných učeben ve spojovacím koridoru. Dlouhodobým záměrem je zvelebovat a vylepšovat školu tak, aby úroveň materiálnětechnických podmínek školy souběžně s optimalizací personálních a psychosociálních podmínek podporovala efektivitu vzdělávání a umožnila realizaci školního vzdělávacího programu.
10
3 Deskripce vzájemné komunikace pedagogů a žáků
V rámci šetření byly pozorovány komunikační aktivity žáků v průběhu vyučování se zaměřením na komunikační potenciál v oblasti mluvní apetence a jazykové kompetence (morfologicko-syntaktické způsobilosti). Orientačně byly posuzovány tyto komunikační jevy: odpovědi žáků na otázku (odpověď je vyvolána otázkou či pokynem pedagoga), spontánní projevy žáků k tématu ve výuce (odpověď přesahuje požadavek pedagoga, žák začíná hovořit sám, vyslovuje vlastní návrh anebo názor, vždy se to však týká tématu), verbální projevy žáků mimo téma výuky (zde již žák odbíhá od tématu a mluví bez položení otázky a udání pokynu či příkazu pedagogem), formulace otázek a odpovědí (zahrnuje jak otázky a odpovědi k tématu, tak mimo něj). V komunikačních aktivitách žáků byly zjištěny individuální rozdíly, obecně lze konstatovat, že žáci komunikují přiměřeně svému věku. Nejčastěji žák odpovídá na otázku učitele a hovoří k tématu, méně často vyslovují vlastní názor k probíranému tématu, kladou otázky, popř. mlčí. Komunikační pasivita byla dle předpokladu potvrzena u žáků se SVP. Komunikační aktivity pedagogů byly orientačně sledovány podle kritérií: chválí a povzbuzuje
(hodnotí pozitivně žáka, povzbuzuje ho, uvolňuje napětí), klade žákům otázky (otázky se týkají učiva, způsobu práce nebo organizačních záležitostí), vysvětluje a vykládá učivo (podává žákům fakta, názory, objasňuje a komentuje učivo, vysvětluje postup nebo způsob
práce), dává pokyny žákům individuálně (vyvolává konkrétního žáka nebo jej iniciuje k činnosti), dává pokyny všem žákům (hovoří ke všem žákům a požaduje po nich společnou aktivitu), kritizuje a prosazuje vlastní autoritu (kritika se týká špatné odpovědi nebo porušování disciplíny, zdůvodňuje své postupy, ev. se dovolává vlastní autority), odpovídá na dotazy žáků (dotazy žáka se mohou vztahovat k právě probíranému tématu, ale také nemusí). Nejčastějšími komunikačními aktivitami pedagogů v průběhu vyučovací hodiny jsou vysvětlování učiva, kladení otázek a zadávání pokynů všem žákům. Pedagogové průběžně žáky motivují pochvalou a povzbuzením. V menší míře udělují individuální pokyny, kritizují a reagují na dotazy žáků. Celkově pedagogové komunikují s žáky zdvořilým a přátelským způsobem. K žákům projevují vstřícnost a zájem a svým vlastním jednáním modelují a podporují prosociální chování.
11
Učitelé uplatňují smíšený styl1 výchovy s převahou demokratického a autoritativního stylu
nad liberálním stylem výchovy. Podněcují žáky k samostatné činnosti a podporují jejich iniciativu a snaží se žáky ovlivňovat více vlastním příkladem než příkazy, což vytváří mezi pedagogy a žáky příznivou citovou atmosféru, žáci svým učitelům důvěřují. Méně frekventované jsou skupinové diskuse učitelů se žáky, při kterých mohou učitelé získat větší přehled o přáních a potřebách žáků, o jejich individualitě a pochopit např. speciální potřeby žáků se SVP (příklady viz výše v textu). Prvky autokratického výchovného stylu byly pozorovány v pedagogických situacích, v nichž učitelé ztráceli přirozenou autoritu. V těchto okamžicích pedagogové žákům důrazně přikazovali nebo používali tresty v podobě negativního slovního a numerického hodnocení, poznámek do žákovských knížek, opakovaného vypracování zadaného úkolu apod. V nižší míře byly pozorovány také prvky autenticity, kdy učitelé vyjadřovali žákům své osobní pocity z průběhu vyučování. Liberální styl výchovného působení nebyl v průběhu šetření zaznamenán. Pracovníci školy přistupují ke každému žákovi s respektem a úctou, vytvářejí pro každého žáka rovné příležitosti k jeho zapojení do kolektivu ostatních žáků. Svým jednáním podporují rozvoj třídního kolektivu, ve kterém se každý žák cítí být přijímán a podporován v rozvoji svého potenciálu. Pedagogové podporují aktivity žáků, zapojují žáky do akcí školy, výzdoby školy, reprezentace školy a učí žáky reagovat na předávané informace, spolupracovat s výchovným poradcem školním metodikem prevence. Oceňují pozitivní výsledky žáků v různých oborech a oblastech, a to na jednáních pedagogické rady, třídních schůzkách, prostřednictvím školního rozhlasu, na nástěnkách, školních webových stránkách apod. Žáci mohou k řešení případných problémů využívat přímý kontakt na učitele, výchovného poradce nebo mohou využít i anonymní webovou schránku pod záložkou Napište nám. Pedagogové jsou si vědomi svých vlastních postojů, hodnot, zkušeností i předsudků a jejich vlivu na komunikaci s žáky a jejich rodiči i na celý pedagogický proces. V pedagogické komunikaci uplatňují prvky akceptace a empatie, v rámci možností přizpůsobují prostředí třídy a učební aktivity v tom směru, aby se na většině z nich mohli podílet i žáci s potřebou podpůrných opatření. Škola provozuje seznamovací programy (adaptační kurzy) a systematicky používá diagnostické nástroje zaměřené na vzájemné poznání, posilování sociálních a personálních dovedností a na nácvik komunikačních dovedností. 4 Deskripce kooperace pedagogických pracovníků
1
Za smíšený výchovný styl učitele v tomto kontextu považujeme takový styl, kdy učitel v průběhu vyučovací hodiny výchovný styl střídá.
12
Ředitelka školy klade důraz na rozvoj partnerských vztahů. Jejími nejbližšími partnery jsou pedagogická rada, školská rada a žákovský parlament.
Vedení školy podporuje kolegiální vztahy a vzájemný respekt v kolektivu pedagogů. Tito aktivně spolupracují, předávají si poznatky a využívají i formy vzájemných hospitací. Vzniklé problémy jsou otevřeně řešeny, samozřejmostí je snaha pracovat jako tým.
Konkrétní příklady vzájemné spolupráce: •
Předávání zajímavých informací z absolvovaných vzdělávacích aktivit na pracovních poradách
•
Koordinace preventivního programu metodikem prevence, předávání poznatků ze schůzek s okresním metodikem prevence
•
Nabídka rešerší odborné literatury a časopisů k prevenci rizikového chování
•
Vzdělávání pedagogů v oblasti prevence rizikového chování dětí a mládeže vedením školy
•
Komparace očekávaných pravidel chování ve třídních kolektivech
•
Průběžné pozorování a vyhodnocování sociálního klimatu tříd
•
Depistáž žáků s problematickými vztahy s cílem včasné intervence
•
Kooperace při sjednocování klasifikačních hledisek ad.
Školská rada pracuje v 6 členném složení, projednává a schvaluje výroční zprávu školy,
změny školního řádu, ředitelka školy seznamuje členy školské rady s hospodařením školy, s plánováním a průběhem stavebních úprav v budově školy, se stavem realizovaných a v současné době stále probíhajících projektů, kterých se škola účastní. Ve školním roce 2014/15 byl školní řád aktualizován a doplněn o pravidla hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a o pravidla udělování kárných opatření a pochval:
Pravidla hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami •
při hodnocení a klasifikaci vychází učitel z doporučení a závěrů PPP a hodnocení je vždy zcela individuální
•
žák je hodnocen s ohledem na své možnosti a schopnosti, je posuzován jeho individuální pokrok
•
žáci integrovaní na základě doporučení PPP nebo jiného SPC jsou vzděláváni i hodnoceni na základě plnění individuálního vzdělávacího plánu
•
na žádost rodičů a při doporučení poradenského zařízení mohou být hodnoceni slovně
13
Pravidla udělování kárných opatření
V případě nutnosti jsou k řešení závažných a opakovaných problémů písemně pozváni rodiče na jednání výchovné komise, kterou svolává výchovný poradce. Zde je přítomen třídní učitel, výchovný poradce, popřípadě další vyučující. Výchovná opatření jsou projednávána na pedagogických radách, zapisována do klasifikačních přehledů, katalogového listu žáka a rodičům jsou sdělována na předepsaných formulářích. Při snížených stupních z chování je nutné předchozí upozornění zákonným zástupcům a mít podklady k přijatým opatřením. Při závažných přestupcích je nutné využívat všech možností postihu ihned, včetně jednání s rodiči. Ve škole pracuje školní parlament, který se schází čtyřikrát až pětkrát za pololetí a vyjadřuje se nejen k dění ve škole, ale zároveň se aktivně podílí na výzdobě školy.
Žáci ze školního parlamentu zorganizovali setkání u příležitosti Dne učitelů, na kterém si ve škole připomněli celosvětově uznávanou osobnost evropského školství Jana Amose Komenského a zároveň vyzvedli smysl a potřebu učitelského povolání. Do školního rozhlasu byl přednesen Komenského životopis a žáci ze školního parlamentu předali svým třídním učitelům kytičky. V květnu uspořádali žáci školního parlamentu na počest Dne matek pekařskou soutěž. V ranních hodinách se ve spojovací chodbě mezi pavilony nasbíralo celkem čtyřicet šest různých sladkých štrúdlů a k tomu ještě patnáct závinů se slanou nádivkou. Odpoledne se ve škole sešla široká veřejnost, děti ze sboru předvedly dvě skvělé pohádky - O Budulínkovi a O dvanácti měsíčkách. Poté už všechny čekalo skvělé občerstvení. Školní parlament se aktivně zapojil do nové výzdoby pavilonu B. Jedná se o tematicky zaměřené obrázky na pamětihodnosti a zajímavosti obce. Obrázky jsou tvořeny oblíbenou "skořápkovou" metodou - spojením barev a suchých přírodních materiálů (skořápek z ořechů, pistácií apod.). Škola účinně spolupracuje se zřizovatelem aktivně usiluje o spolupráci s dalšími školami a pracovišti pedagogického vzdělávání.
Vedle mateřských a základních škol ve spádových obcích a základní uměleckou školou je navázána také úzká spolupráce s Ostravskou univerzitou. Studenti OU vykonávali na základní škole praxe v zimním i letním semestru. Tyto praxe se týkaly náslechových hodin na I. i II. stupni, také souvislých pedagogických praxí a základní škola spolupracovala se studenty Ostravské univerzity v rámci reciproční smlouvy (lyžařský výcvikový kurz, ozdravné pobyty a kurz In-line bruslení). Spolupráce spočívala jednak ve vedení výchovněvzdělávacích aktivit podle potřeb organizace a možností studentů OU, jednak ve
14
výzkumných projektech studentů. Nově je realizována logopedická péče integrovaným
žákům se SVP pod garancí katedry speciální pedagogiky OU. Na základě dlouhodobě kvalitní spolupráce a splnění dalších stanovených kritérií škola získala titul fakultní instituce. Neformální spolupráce probíhá rovněž s místními partnery i partnery v okolních obcích, kteří pomáhají plnit vzdělávací cíle, např. rada školy, rada obce, sdružení rodičů, místní knihovna, klub seniorů, sdružení dobrovolných hasičů, taneční škola, místní fotbalový klub ad. Hodnocení spolupráce s partnery je významnou součástí výročních zpráv školy. Škola podporuje zapojení žáků a pedagogů do projektových aktivit.
5 Deskripce sociálního klimatu školy
Ve třídách i celkově ve škole převládá příznivá atmosféra, která je cíleně budována snahou o otevřené partnerství jak mezi žáky a učiteli, tak mezi učiteli a vedením školy. Škola je v rámci možností otevřenou institucí a vzdělávání je propojené se skutečným životem. Příznivé sociální klima je vytvářeno důsledností při dodržování pravidel stanovených školním řádem, který obsahuje mimo jiné podrobně zpracované Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany
zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí. Bezpečnost a ochrana zdraví je podporována výchovou ke zdraví. Jejím cílem je bezpečné prostředí pro vzdělávání a podpora zdravého vývoje žáků. Významnou pomoc při prevenci poskytují partneři školy. Všichni pedagogičtí pracovníci, zejména školní metodik prevence, průběžně sledují konkrétní podmínky a situaci ve škole z hlediska výskytu sociálně patologických jevů, uplatňují různé formy a metody umožňující včasné zachycení ohrožených žáků.
Škola disponuje dvěma pedagogy (výchovný poradce a metodik prevence), kteří absolvovali specializační studium Prevence sociálně patologických jevů na Ostravské univerzitě (akreditovaný vzdělávací program v rozsahu 250 hodin) a vzdělávací kurzy v rámci projektu „Vytváření pozitivního sociálního prostředí ve školách“ s názvy: Prevence sociálně patologických jevů (v rozsahu 250 hodin) a Mentor – lektor (v rozsahu 200 hodin). Školní metodik prevence zajišťuje spolupráci s rodiči v oblasti prevence, informuje je o preventivním programu školy a dalších aktivitách. Na základě pověření ředitelky školy spolupracuje s dalšími institucemi a odborem sociálně právní ochranu dětí a mládeže (OSPOD). Klíčovými dokumenty školy jsou v této oblasti Školní preventivní strategie školy na období 2014 - 2018 a Minimální preventivní program na školní rok 2014/15, obsahující konkrétní termínované úkoly na celý školní rok.
15
Rizikovými faktory vzniku nežádoucích jevů ve škole vyplývá z toho, že škola je spádová, a
proto v šestých ročnících dochází k vytváření nových třídních kolektivů. Přichází žáci z okolních obcí a dalších okrajových částí města Ostravy. Preventivní program je zaměřen primárně na utváření dobrých vzájemných vztahů v třídních kolektivech a na respektování potřeb i individuality každého jednotlivce ve třídě. Aktuálně jsou samotnými žáky označeny za nejrizikovější jevy hraní na PC, kouření cigaret a vandalismus. Učitelé vyhodnotili jako nejrizikovější narušené vztahy ve třídě, vandalismus a záškoláctví. V minulých letech byly ve škole řešeny následující rizikové jevy - špatné vztahy v třídních kolektivech, záškoláctví, krádež peněz, projevy vandalismu ve třídě a na WC, fyzické napadení spolužáka, projevy kyberšikany. Na základě analýzy těchto řešených případů, dotazníkového šetření a pohovorů s pedagogy byly vytýčeny hlavní cíle preventivních opatření, které jsou primárně zaměřeny na rozvoj optimálního klima ve škole a v třídních kolektivech, prevenci šikany a předcházení záškoláctví. Na základě vytýčených oblastí byly formulovány konkrétní úkoly, a to důsledně kontrolovat omluvenky zejména žákům 2. stupně, předcházet vandalismu ve škole zvýšenou pozorností a důslednou kontrolou při dozorech, provádět osvětu a informovat žáky o riziku a nebezpečí při používání internetu a sociálních sítí. Pozitivní sociální chování a rozvoj osobnosti žáků je bezpodmínečně nutné posilovat aplikací vhodných forem a metod za účelem osvojování kompetencí v oblasti zdravého životního stylu a rozvoje takových způsobilostí žáků, které vedou k odmítání všech forem sebedestrukce, projevů agresivity a porušování zákonů. Cílovou skupinou školní preventivní strategie jsou žáci, pedagogové, rodiče i správní zaměstnanci. Pedagogové informují rodiče průběžně o činnosti školy a poskytují jim prostor pro vyjádření názorů na průběh výchovně vzdělávacího procesu ve škole. Na třídních schůzkách nabízejí rodičům informativní materiály k problematice primární prevence sociálně patologických jevů a motivují rodiče ke spolupráci se školou. Školní metodik prevence vedle individuálních pohovorů s rodiči výchovně problémových žáků organizuje jednorázové preventivní aktivity pro rodiče, např. přednášku Nebezpečí internetu a sociálních sítí. Pro žáky jsou zajišťovány preventivní aktivity ve spolupráci s dalšími organizacemi a
institucemi.
Ve spolupráci s Městskou policií byla realizována pro žáky 1. stupně témata Bezpečné odpoledne, Cyklistika, Bezpečné chování ve městě, Malý kriminalista, Policie - váš pomocník. Pro druhý stupeň jsou zajištěna témata Nebezpečná hra, Život ve městě, Právní povědomí, Zájmy chráněné trestním zákonem. Škola již dlouhodobě využívá nabídky sdružení Renarkon o.p.s., a to průběžného programu primární prevence „Zdravý životní styl“ pro žáky 1. stupně. V každém školním roce probíhají
16
čtyři setkání, která se zaměřují na oblasti sebepoznání, sebepojetí; jedinec a skupina; práce
s vytipovanými problémy. Program je tematicky zaměřen pro jednotlivé ročníky: 1. ročník zdravý životní styl, závislosti a akceptace odlišností, 2. ročník - šikana, zvládání zátěžových situací, včetně prvních kontaktů s návykovými látkami, 3. ročník - orientace v rychle se měnícím globálním světě, 4. ročník - prevence infekčních nemocí, 5. ročník - závislosti. Renarkon o. p. s. má pro žáky propracovaný rovněž prožitkový program „BUĎ OK“ pro žáky 6. - 9. ročníků se zaměřením na zdravý životní styl, drogovou problematiku a otázky pohlavně přenosných chorob. Nadace Pavučina organizuje ve škole besedy s žáky na aktuální témata. Program nese název „Etické dílny“ a obsahuje např. témata - Kdo jsem, Image nebo charakter, Morální bludiště, Předsudky, Vážíš si svého těla, nebo ho zneužíváš. Spolupráce byla navázána s organizací Nebuď oběť, která žáky informuje, jak se bezpečněji pohybovat ve virtuálním světě, jak bezpečně komunikovat na sociálních sítích ad. Organizace Centrum pro rodinu a sociální péči vzdělává žáky devátých tříd programem „Škola osobního života“ a Červený kříž učí žáky devátých tříd první pomoci teoreticky i prakticky. Škola má rovněž vypracovanou koncepci preventivních aktivit pro učitele, které probíhají buď jednorázově nebo opakovaně v průběhu školního roku, např. přednáška Nebezpečí internetu
a sociálních sítí
pro celý pedagogický sbor, účast na krajských konferencích metodiků
prevence, odborných seminářích (Vedení obtížného rozhovoru, Vedení třídnických hodin, Rizikové projevy chování a jak na ně, Extremismus a jeho projevy, Jak vést dospívající, aby uměli řešit své stavy, Školní systemické konstelace: Jak nevyhořet, Jak být autoritou) ad. Prevence rizikového chování probíhá ve škole mimo jiné také uplatňováním individuálního přístupu k žákům a bohatou nabídkou zájmových aktivit.
Ve školním roce 2014/2015 pokračovalo vydávání školního časopisu. Žáci i učitelé celé školy do něj přispívají svými články, fotografiemi, obrázky apod. Redaktory časopisu se v tomto roce stali žáci 7. ročníků, kteří sestavovali školní časopis z příspěvků žáků i učitelů v hodinách mediální výchovy a psaní na počítačové klávesnici. Žáci se aktivně podíleli na psaní článků, tvorbě obrázků a jejich grafické úpravě a celkové úpravě časopisu, na tisku a jeho rozšiřování po škole. Zároveň touto činností integrují již dříve získané vědomosti a dovednosti. Časopis obsahuje např. reportáže o průběhu zajímavých akcí školy (návštěvy Domu umění, sběru přírodnin, sportovních dnech, školních výstav ad.), rozhovory s p. pedagogy, záznamy besed se zajímavými návštěvníky školy, výsledky realizovaných projektů („Paměť naší rodiny“), žákovské autorské křížovky a další zajímavosti. Časopis je k nahlédnutí na webových stránkách školy.
17
Vedle zájmového kroužku mediální komunikace nabízí další zájmové aktivity, k nimž patří
sborový zpěv, zdravotní tělesná výchova, vaření, World English s rodilým mluvčím, volejbalový kroužek a zábavnou matematiku. Ve spolupráci s agenturou Kroužky na Moravě rozšířila nabídku zájmových kroužků o kroužky kreativní dílny, badmintonu, věda není nuda (začátečníci), věda není nuda (pokročilí), fotografický kroužek a atletiku. V základní umělecké škole, která má odloučené pracoviště v budově základní školy, se mohou žáci věnovat zpěvu, hře na klavír, housle, flétnu. ZUŠ navštěvovalo ve školním roce 2014/15 100 žáků. K osvědčeným postupům, které jsou hodnoceny jako úspěšné, patří aktivity vedoucí k začleňování nových žáků, jejich adaptaci a ke sžívání nových kolektivů, tzv. adaptační kurzy a ozdravné pobyty.
Žáci šestých tříd se zúčastnili dvoudenního adaptačního pobytu v Beskydech. První den pracovali žáci v komunitním kruhu. Různé aktivity jim umožnily více poznat své spolužáky, vyzkoušet si spolupráci a komunikaci při řešení úkolů a učit se naslouchat druhým. Druhý den děti prožily v přírodě. Účastnily se programu, který obsahoval hry na spolupráci, taktiku, komunikaci, logiku a fyzickou kondici. Měli možnost poznat své spolužáky a vytvořit si nová přátelství. Žáci 3. tříd se zúčastnili ozdravného pobytu ve Velkých Karlovicích. Pro mnohé z nich to bylo první delší odloučení od rodičů a blízkých. V průběhu pobytu navštívili barokní dřevěný kostel Panny Marie Sněžné ve Velkých Karlovicích, Karlovské muzeum, absolvovali environmentální programy Bylinky a koření naší babičky, Valašská krajina kolem nás a Jak se žilo Valachům. Zúčastnili se exkurze do provozu sklárny v Karolince, výletu ke Karlovskému jezeru a prohlídky města Vsetín včetně dvou naučných programů ve vsetínské hvězdárně. Také samotná jízda vlakem byla pro mnohé velkým zážitkem. Během ozdravného pobytu děti hrály celopobytovou hru Mravenci, ve které žákovské týmy získávaly za umístění v soutěžích, hrách a kvízech body, tzv. Ferdíky. Všichni se velmi snažili, a tak výsledkem nebyla jen vítězství a pěkné ceny, ale především radost ze hry a týmové spolupráce. Zároveň se učili citlivějšímu vztahu k životnímu prostředí a větší samostatnosti. Pozitivní odezvu mají mezi žáky charitativní akce, což svědčí o kvalitní práci školy v oblasti výchovné.
V průběhu etnografického šetření probíhal ve škole sběr plastových víček na podporu léčebné terapie, která pomáhá chlapci s vážnější poruchou motoriky v oblasti samostatné chůze. Žáci celkem za školní rok do výkupu odvezli 6 tun plastových víček.
18
Žáci se aktivně zapojili také do celorepublikové charitativní sbírky určenou na podporu
vzdělání africké mládeže s názvem "Sněhuláci pro Afriku". 6 Deskripce vzájemné komunikace školy, rodiny a širší veřejnosti
Vedení školy aktivně vytváří pozitivní klima, které podporuje učení každého žáka. Vlastní prostředí školy, čistota a estetická úprava vnitřních prostor i okolí napomáhají pozitivnímu klimatu. Pozitivní školní klima se projevuje v dobrých prosociálních vztazích mezi učiteli navzájem, mezi učiteli a žáky, mezi žáky navzájem i mezi rodiči (zákonnými zástupci) a vedením školy a učiteli. Žáci školy jsou respektováni a dodržují pravidla, na jejichž formulování mají možnost se podílet, a která interpersonální vztahy ve školním prostředí.
Žáci mají mimo jiné právo: •
na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání,
•
zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků (žákovská samospráva), a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, že ředitel školy je povinen se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat,
•
vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jeho vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje, své připomínky může vznést prostřednictvím zákonných zástupců nebo přímo řediteli školy,
•
na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školního vzdělávacího programu,
•
v případě nejasností v učivu požádat o pomoc vyučujícího,
•
jestliže se žák cítí z jakéhokoliv důvodu v tísni, má problémy apod., požádat o pomoc či radu třídního učitele, učitele, výchovného poradce či jinou osobu,
K povinnostem žáků mimo jiné patří: •
řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat,
•
účastnit se mimoškolních aktivit, na které se přihlásil,
•
dodržovat školní a vnitřní řád a předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni,
•
plnit pokyny pedagogických pracovníků školy popř. dalších zaměstnanců školy vydané v souladu s právními předpisy a školním řádem,
•
vyjadřují-li své mínění a názory, činit tak vždy slušným způsobem,
•
nepoškozovat majetek školy a spolužáků, případné škody jsou povinni zaplatit.
Ve škole je průběžně sledováno sociální klima a věnována pozornost oblasti primární prevence. Učitelé se aktivně účastní na rozvoji školy a škole se daří vytvářet a udržovat klidnou pracovní atmosféru respektující potřeby žáků. Klade důraz jak na zkvalitňování
19
výuky, tak na úspěšný přestup žáků do 6. ročníků ze spádových škol, ale nezanedbává ani výchovnou složku vzdělávání. V průběhu roku je dostatek příležitostí pro vzájemnou spolupráci učitelů a zákonných zástupců. Škola dbá na včasnou informovanost rodičů a veřejnosti o věcech uvnitř školy i mimo ni, poskytuje informace o vzdělávací nabídce, informace a poradenskou pomoc v záležitostech týkajících se průběhu vzdělávání na pravidelných třídních schůzkách a podle potřeby i jindy. Pracuje s rodiči předškoláků dle stanoveného harmonogramu, uveřejněného na webových stránkách školy. Škola organizuje třídní schůzky, kde jsou rodičům poskytnuty veškeré důležité informace týkající se průběhu školního roku. Setkání s předškoláky a jejich rodiči probíhá také v průběhu školního roku předem plánovanými návštěvami přímo ve třídách, kde probíhají ukázkové vyučovací hodiny, rodiče s budoucími prvňáčky jsou zváni na vánoční koncert a vánoční jarmark, ale také na sportovní akce na hřišti nebo v tělocvičně.
Příklad práce s rodiči předškoláků: Žáci prvních tříd připravili pro své rodiče a zájemce z řad rodičů předškoláků „ochutnávku“ vědomostí a dovedností získaných v podobě ukázkové hodiny prvopočátečního čtení a psaní genetickou metodou v hodinách českého jazyka. Správné dýchání, uvolňování mluvidel, jazykolamy, sluchová analýza a syntéza, čtení slov i vět, práce s vějíři i s interaktivní tabulí bylo náplní ukázkové hodiny, kterou prvňáčkové předvedli na výbornou.
Z dostupných dokumentů i z individuálních projevů pedagogů je patrné, že odbornost považují za důležitý předpoklad pro vykonávání kvalitní práce s žáky. Ke své práci se snaží přistupovat profesionálně, jsou dlouhodobě schopni vést s žáky i jejich rodiči konstruktivní dialog.
Pedagogičtí pracovníci školy vydávají žákům a zákonným zástupcům žáků pouze takové pokyny, které bezprostředně souvisí s plněním školního vzdělávacího programu, školního řádu a dalších nezbytných organizačních opatření. Informace, které zákonný zástupce žáka poskytne do školní matriky nebo jiné důležité informace o žákovi (zdravotní způsobilost,…) jsou důvěrné a všichni pedagogičtí pracovníci se řídí se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Vyzve-li ředitelka školy nebo jiný pedagogický pracovník zákonného zástupce k osobnímu projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka, konzultuje termín schůzky se zákonným zástupcem žáka. Žák zdraví v budově a na školních akcích pracovníky školy srozumitelným pozdravem. Pracovník školy žákovi na pozdrav odpoví. Všichni pedagogičtí pracovníci se povinně zúčastňují třídních schůzek a konzultačních dnů, na kterých informují zákonné zástupce žáků o výsledcích výchovy a vzdělávání. V případě
20
omluvené nepřítomnosti pedagogického pracovníka zajistí, aby zákonní zástupci byli
informováni jiným způsobem. Škola má jasně nastavená pravidla a mechanismy k organizování vlastní činnosti školy (školní řád a další vnitřní předpisy), a to v souladu s právním řádem a vizí a strategií rozvoje školy. Pedagogové, rodiče i zřizovatel mají k těmto pravidlům a nastaveným mechanismům snadný a časově neomezený přístup. Škola udržuje konstruktivní komunikaci o pravidlech s pedagogy a hlavními aktéry vně školy (rodiče, zřizovatel), dbá na to, aby byli zapojeni do jejich tvorby a racionalizace.
Zákonní zástupci žáků mají mj. právo: •
na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání svého dítěte,
•
volit a být voleni do školské rady
•
vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich dětí, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost,
•
na informace a poradenskou pomoc školy pro jejich děti v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školního vzdělávacího programu,
•
požádat o uvolnění žáka z výuky podle pravidel tohoto řádu.
K povinnostem zákonných zástupců žáků mj. patří: •
zajistit, aby žák docházel řádně do školy,
•
na vyzvání ředitelky školy se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka,
•
informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,
•
dokládat důvody nepřítomnosti a žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem,
•
oznamovat škole údaje nezbytné pro školní matriku a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka, a změny v těchto údajích
Škola má jasně nastavený mechanismus přenosu podnětů a jejich projednávání, pedagogům, žákům, rodičům a zákonným zástupcům žáků je znám a rozumějí mu.
Osvědčenou
formou
komunikace
s veřejností
je
tzv.
Vzkazovníček.
Vyplněním
předepsaného formuláře je možné zanechat zaměstnancům školy vzkaz. Jedná se o moderovaný vzkazovník, kdy každý Váš vzkaz musí z bezpečnostních důvodů (např. eliminace urážlivých a hrubých slov) odsouhlasit administrátor.
21
Příklady:
Vážená paní ředitelko, chci Vám poděkovat za osvětu v oblasti drog. Včera odpoledne mě dva žáci vaší školy upozornili na použitou stříkačku, která ležela v trávě u pařezu na ulici. Chlapce každé ráno potkávám, ale bohužel neznám jejich jména, to už pro Vás ale nebude asi problém. Vyjádřete prosím můj dík i jejich rodičům. Děkuji Dobrý den, chtěla bych touto cestou poděkovat za skvělý nápad spojit deváťáky s prvňáčky. Ty nejmenší to motivuje a moc se na ty svoje "dospěláky" těší. Nevím o škole, která by tento projekt měla, takže ještě jednou dík. Dobrý den, ráda bych našla jednotlivé třídy a k nim týdenní plány a domácí úkoly. Kde to najdu??? Tam kde to bylo se nyní objevuje seznam nějakých plánů akcí za loňský a předloňský rok ??? Děkuji za odpověď. Odpověď školy: Dobrý den, v současné době dochází k úpravě administračního prostředí našeho webu. Třídy najdete tak, že po volbě tříd ve vodorovném menu ještě ve svislém menu zvolíte příslušný 1. nebo 2. stupeň a dál už vyberete požadovanou třídu. Zde už obvyklým způsobem najdete týdenní plány. Seznam plánů akcí zatím obsahuje bohužel staré akce, budeme se snažit brzy dodat aktuální plány akcí školy. Prosíme o trpělivost, úprava stránek je časově náročná. Děkujeme za pochopení Výchovné akce školy podporuje rodičovské sdružení finančně i organizačně. Zákonní zástupci jsou o činnosti školy informováni prostřednictvím webových stránek, vývěsek a letáčků jsou zváni na akce školy.
Sdružení rodičů funguje při základní škole již řadu let a jeho členové se snaží podporovat školu a aktivity žáků jak finančně, tak svojí osobní účastí a pomocí. V současné době má sdružení 13 aktivních členů, při větších akcích vypomáhají obvykle rodinní příslušníci. V minulém roce sdružení rodičů zajišťovalo občerstvení na prosincovém Vánočním jarmarku, květnovém Sportovním dni a Dni matek a jako každý rok uspořádalo v únoru úspěšný školní ples a karneval pro děti. Koncem dubna členové sdružení již tradičně pomáhali zajišťovat občerstvení na Pálení čarodějnic. Díky těmto aktivitám získává sdružení velkou část svých příjmů, další peníze pak plynou z dobrovolných příspěvků.
22
Závěr Výuka a realizované aktivity standardně podporují rozvoj funkčních gramotností žáků.
Organizace vzdělávání, metody a formy výuky vytvářejí odpovídající podmínky pro realizaci ŠVP. Personální a materiální podmínky vytvářejí příznivé podmínky pro realizaci ŠVP. Organizace a průběh vzdělávání, systematická realizace školních aktivit a metodické dovednosti učitelů podporují rozvoj vzdělávacích kompetencí žáků. Za zásadní pozitiva lze považovat příkladnou práci se žáky se SVP, zajištění podpory rozvoje komunikační kompetence žáků aktivitami v rámci logopedické prevence; nabídku zájmové činnosti a s ní související úspěchy ve vyšších kolech předmětových olympiád , dalších soutěží a výchovně cílených školních projektů, spolupráci se základní uměleckou školou a dotační projekty, jež výrazně zlepšují materiální podmínky školy (např. zkvalitnění materiálního vybavení učeben).
23
