Standard Eurobarometer
European Commission
EUROBAROMETR 67.2 VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ V ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE
JARO 2007
Standard Eurobarometer 67 / Spring 2007 – TNS Opinion & Social
NÁRODNÍ ZPRÁVA ČESKÁ REPUBLIKA
Tento výzkum byl zadán a koordinován Generálním ředitelstvím pro komunikaci. Tato zpráva byla zpracována pro Zastoupení Evropské komise v České republice. Dokument nereprezentuje stanoviska Evropské komise. Názory a interpretace v něm obsažené reprezentují výhradně pohled autora.
1
Obsah SHRNUTÍ.................................................................................................................... 3 ÚVOD ......................................................................................................................... 9 1. NÁZOROVÉ KLIMA V ČESKÉ REPUBLICE....................................................... 10 1.1 Zájem o politiku ............................................................................................................................. 10 1.2 Spokojenost s životní situací a očekávání do budoucnosti ..................................................... 11 1.3 Situace České republiky ve srovnání s Evropskou unií............................................................ 12 1.4 Problémy, kterým čelí Česká republika....................................................................................... 18
2. IMAGE EVROPSKÉ UNIE ................................................................................... 20 2.1 Atributy, které popisují EU ........................................................................................................... 20 2.2 Celkový image EU ......................................................................................................................... 21 2.3 Hodnoty evropských občanů ....................................................................................................... 22 2.4 Názory na rozšíření EU v roce 2004............................................................................................. 24 2.5 Je členství v EU dobrá věc?......................................................................................................... 24
3. HISTORIE A BUDOUCNOST EU ........................................................................ 26 3.1 Hlavní výsledky evropské integrace............................................................................................ 26 3.2 Pocity spojené s budoucností EU ............................................................................................... 27 3.3 Evropská pospolitost .................................................................................................................... 29 3.4 Postoje k vybraným skutečnostem evropské agendy............................................................... 30 3.5 Stěžejní úkoly EU v nadcházejících letech ................................................................................. 31
4. NÁZORY NA FUNGOVÁNÍ EU............................................................................ 33 4.1 Poměry v EU .................................................................................................................................. 33 4.2 Účast na evropských záležitostech ............................................................................................. 35 4.3 Důvěra v instituce.......................................................................................................................... 37 4.4 Rozhodování v EU ......................................................................................................................... 39 4.5 Informovanost o evropských politických záležitostech............................................................ 42
5. GLOBALIZACE.................................................................................................... 44 5.1 Příležitosti a hrozby spojené s globalizací ................................................................................. 44 5.2 Změna klimatu ............................................................................................................................... 45
ZÁVĚR ..................................................................................................................... 46 TECHNICKÉ SPECIFIKACE.................................................................................... 48 DOTAZNÍK ............................................................................................................... 50
2
Shrnutí Názory na život v České republice Česká veřejnost je se svojí životní situací převážně spokojena. Součet odpovědí „velmi spokojen“ a „spíše spokojen“ se v České republice pohybuje kolem 80 % stejně jako v průměru za celou Evropskou unii. Nejspokojenější jsou obyvatelé Dánska, Nizozemska, Švédska, Finska a Lucemburska. Výrazně se liší mínění Maďarů, kde je přesně polovina spokojena a polovina ne, a Bulharů s téměř dvoutřetinovým podílem nespokojených. Ve zlepšení podmínek svého života obecně věří 27 % Čechů (na jaře 2005 to bylo 32 %, na podzim téhož roku 27 %, na jaře 2006 29 %, na podzim 2006 32 %). Průměr v EU 27 je i zde znatelně vyšší (37 %). Více než polovina Čechů (54 %) si myslí, že se jejich životní podmínky nezmění, 14 % čeká zhoršení, 1 % neví. Přes příznivý vývoj ekonomiky poklesl optimismus Čechů vůči vývoji ekonomické situace ve vlastní zemi. Zlepšení v tomto směru očekává 21 % Čechů (na jaře 2005 to bylo 24 % a na podzim 2005 22 % a na podzim 2006 26 %). Průměr EU 27 činí 28 %.
Situace České republiky ve srovnání s Evropskou unií Češi hodnotí svoji situaci v mnoha ohledech spíše skepticky. Nejsou v tomto směru žádnou velkou výjimkou, protože skeptická stanoviska převládají v celé Evropské unii. Kupříkladu v oblasti národní ekonomiky si třiapůlkrát víc Čechů myslí, že situace v jejich zemi je horší než v ostatních státech EU (72 %), než že je lepší (20 %). I v průměru celé EU 27 takové skeptické názory převažují, avšak jen mírně (49 % : 37 %). Na druhé straně ve srovnání s průměrem za 12 nových členských zemí se česká názorová situace jeví jako optimistická – v průměru za NČZ 12 vidí situaci ekonomiky své země jako aspoň trochu lepší než v ostatních státech EU pouhých 13 %.
Problémy, kterým čelí Česká republika Podobně jako v ostatních zemích Evropské unie patří dlouhodobě v České republice k nejožehavějším tématům nezaměstnanost. Ekonomické oživení v ČR se však zřetelně projevilo na aktuálním vývoji veřejného mínění. Podíl občanů, kteří řadí nezaměstnanost mezi dva nejvýznamnější problémy, nyní v průměru EU 27 činí pouhých 34 %. V České republice znamenal rok 2005 pokles těchto obav dokonce o osm procentních bodů na úroveň 40 %, v roce 2006 dále na 34 % a na jaře 2007 na historické minimum: 21 %. Zhruba stejné procento Čechů považuje za jeden z hlavních problémů ekonomickou situaci v zemi (22 %). V názorech české veřejnosti se po roce znovu projevila politická diskuze o českém zdravotnictví. Zatímco debata o způsobech financování zdravotní péče a o vlastnických vztazích vůči jejím poskytovatelům (zejména nemocnicím) vynesla problémy zdravotnictví na první příčku českého žebříčku v druhé polovině roku 2005, spory o spoluúčast pacientů ji tam vrátily na jaře 2007. V současné době vnímá zdravotnictví jako jeden z nejdůležitějších problémů 39 % Čechů – dvojnásobně víc než v průměru EU 27 (18 %). Rozdíly mezi tím, jak problémy zdravotnictví vnímá průměrný Čech a průměrný Evropan, se tedy znovu zvětšily.
3
Největší problémy v ČR - časový vývoj 60% 54% 49%
50%
48% 45%
43%
42%
40%
40%
39%
40% 31% 30%
33%
31% 26%
33%
33%
32%
28%
26%
24%
22%
20%
23% 23%
21%
19%
17%
20%
34%
22%
10%
0% jaro 2004
podzim 2004
jaro 2005
Zdravotnictví
podzim 2005
jaro 2006
Nezaměstnanost
podzim 2006
Kriminalita
jaro 2007
Ekonomická situace
Image Evropské unie Česká veřejnost se podle názoru na celkový image EU dělí na tři skupiny. Největší tvoří ti, v nichž vzbuzuje EU pozitivní představy (45 %). Pro třetinu je image EU neutrální (34 %) a pro pětinu negativní (21 %). V názorech na to, jaké atributy Evropskou unii popisují, je Česká republika v mnoha ohledech typickým představitelem skupiny 12 nových členských zemí. Ve srovnání s průměrem EU 27 považují Češi EU relativně často za moderní, demokratickou a současně ochranářskou. Pozitivní image se projevuje i v tom, že jen 7 % Čechů považuje EU za nevýkonnou. V názorech, zda k atributům EU patří technokracie, se Češi přibližují průměru EU 27 a jsou znatelně kritičtější než občané z ostatních nových členských zemí.
Atributy, které popisují EU ČR
EU 27
NČZ 12
90 80 70
78
75 70
78
76 70
63
62 57
60 50
45 37
40
34
32
30
48
21
20 10 0 Moderní
Demokratická
Ochranářská
4
Nevýkonná
Technokratická
Hodnoty evropských občanů Respondenti Eurobarometru uváděli, zda jejich představy o vybraných pojmech jsou pozitivní nebo negativní. Na základě získaných výsledků lze tyto pojmy rozdělit do několika skupin. První tvoří konkurenceschopnost, společnost - firma, volný trh a flexibilita. V těchto případech převažují v ČR i v EU 27 pozitivní představy nad negativními třikrát až čtyřikrát. Tyto pojmy pozitivně hodnotí především lidé, kteří se hlásí k pravici. Do druhé skupiny můžeme zařadit sociální stát a odbory. Pozitivní představy jsou ve vztahu k nim zhruba dvakrát častější než negativní a jsou frekventovanější u levicově orientovaných občanů. Za povšimnutí stojí, že sociální stát vyvolává daleko méně negativních představ ve 12 nových členských zemích (16 %) než ve starých členských zemích (EU 15: 23 %). Třetí skupinu představují reformy, liberalizace a veřejná správa s jen mírnou převahou pozitivních dojmů. Zde se však názory Čechů s míněním panujícím v celé EU 27 částečně rozcházejí, v EU 27 by reformy měly de facto patřit do druhé skupiny. Rozdělení české veřejnosti podle pravo-levé osy se v této skupině projevuje zcela jasně, a to hlavně u pojmu reformy. Ten Čechům hlásícím se k levici přináší převážně negativní představy (52 % : 40 %), zatímco Čechům hlásícím se k pravici pak výrazně častěji pozitivní (62 % : 35 %).
Rozšíření EU v roce 2004 Eurobarometr položil občanům 15 starých členských zemí otázku, jaký vliv mělo rozšíření na Evropskou unii, a občanům 10 nových členských zemí paralelní otázku, jaký vliv mělo toto rozšíření na jejich konkrétní zemi. V deseti nových členských zemích si většina občanů myslí, že rozšíření mělo na jejich zemi pozitivní vliv (51 %). Platí to především o Polácích, Slovincích a Slovácích, zatímco Češi (39 %) se v hodnocení řadí spolu s Maďary a především Lotyši ke spíše opatrným. Ve starých členských zemích vypadá názorová situace podstatně jinak. Sečteme-li procento odpovědí „vliv nebyl ani pozitivní, ani negativní“ a procento chybějících odpovědí, je patrné, že téměř polovina obyvatel EU 15 se nepřiklání ani k pozitivnímu, ani k negativnímu hodnocení tohoto rozšíření. Mezi těmi, kteří se v EU 15 k některému názorovému pólu přiklonili, mírně převažují odpovědi pozitivní (29 %) nad negativními (23 %).
Podpora členství v EU Zastoupení názoru, že členství v Evropské unii je dobrá věc, po určitou dobu pozvolna klesalo jak v průměru celé Evropské unie, tak v České republice. Tento negativní trend se na podzim 2006 zastavil, v Evropské unii jako celku pozorujeme dokonce mírné zlepšení. V České republice je tomu ovšem jinak: Čechů, kteří si myslí, že členství ČR v Evropské unii je dobrá věc, znovu ubylo, nyní je jich 46 % ve srovnání s 51 % na podzim 2006. V průměru EU 27 zastává názor, že členství jejich země v EU je dobrá věc, většina občanů (57 %). Na špici žebříčku pozitivního hodnocení členství své země v Evropské unii stojí dlouhodobě Holanďané, Irové, Lucemburčané, Španělé a Belgičané, z nových členských zemí pak Poláci, Rumuni, Slováci a Litevci. Podle téměř dvou třetin Čechů (61 %) má Česká republika ze vstupu do EU prospěch a výhody, zastánců tohoto názoru však poněkud ubylo. Třetina Čechů má opačný názor. České veřejné mínění se tak blíží spíše průměru EU 27 než názorovému klimatu v nových členských zemích.
Hlavní výsledky evropské integrace Díky názorové situaci ve starých členských zemích se na první příčku žebříčku hlavních výsledků evropské integrace v průměru EU 27 řadí mír mezi členskými státy Evropské unie. Pro nové členské země včetně ČR je ovšem nejkladnějším důsledkem evropské integrace volný pohyb lidí, zboží a služeb v rámci EU – z nabídnutého seznamu ho
5
vybraly téměř tři čtvrtiny Čechů (73 %). Necelé dvě třetiny vybraly z tohoto seznamu mír mezi členskými státy Evropské unie (61 %), třetina studentské výměnné programy jako je např. ERASMUS (35 %). Málo Čechů mezi nejkladnější důsledky evropské integrace řadí euro (19 %) a ještě méně jednotnou zemědělskou politiku EU (6 %). V souvislosti s 50. výročím Římských smluv se Čechům nejčastěji vybavuje naděje (54 %), druhou nejčastější asociací je ovšem „nic“ (52 %). Toto zjištění svědčí o znalostním deficitu české veřejnosti. Třetí v pořadí jsou v ČR obavy (32 %). V průměru 12 nových členských zemích je druhou nejčastější asociací s výročím Římských smluv uspokojení. Hrdost spojená s výročím Římských smluv je v nových členských zemích poměrně častá (34 %), českou veřejnost však rozhodně nezaplavila (13 %).
Pocity spojené s budoucností EU Pokud jde o budoucnost Evropské unie, jsou Češi téměř stejně optimističtí (66 %) jako průměr EU 27 (69 %). Zdaleka však nejsou tak optimističtí jako odpovídá průměru 12 nových členských zemí (74 %). Nejoptimističtěji vidí budoucnost Evropské unie Poláci, Slovinci, Dánové a Estonci. V horizontu 50 let česká veřejnost očekává, že EU bude mít svou vlastní armádu (62 %) a díky euru silnější měnu než je dolar (56 %). Zatímco většina občanů EU 27 si myslí, že za dalších 50 let bude EU vedoucí diplomatickou silou na světě a bude mít svého vlastního prezidenta voleného přímo evropskými občany, Češi jsou v tomto ohledu poněkud skeptičtí.
Postoje k vybraným skutečnostem evropské agendy Výraznou podporu české veřejnosti má společná obranná a bezpečnostní politika (87 %) i společná zahraniční politika členských států EU vůči ostatním zemím (68 %). Jen o málo nižší je podpora budoucího rozšiřování EU a evropské měnové unie. Přes poměrně ostré názory prezidenta Klause i rozhodující části české vládní koalice podporuje většina české veřejnosti i nadále myšlenku ústavy Evropské unie (55 %), tato podpora je ovšem o 11 procentních bodů nižší než odpovídá průměru EU 27.
Stěžejní úkoly EU v nadcházejících letech Hlavním úkolem evropských institucí by podle názorů české veřejnosti měl být boj se zločinem (41 %) a otázky životního prostředí (40 %) – obě tyto oblasti jsou pro Čechy podstatně důležitější než odpovídá průměru EU 27. Také sociální otázky, které se v českém žebříčku umístily na 3. místě (31 %), jsou zde považovány za stěžejní úkol EU častěji než je tomu v evropském průměru. I mnohé další výzkumy veřejného mínění v České republice potvrzují, že boj proti kriminalitě, problematika životního prostředí a sociální otázky patří k dlouhodobým prioritám českých občanů. Na druhé straně imigrační otázky považuje veřejnost EU 27 za stěžejní úkol institucí EU častěji (29 %) než česká (17 %). Může to souviset se skutečností, že ČR zatím v Evropě stále nepatří k hlavním cílovým zemím imigrantů.
Poměry v EU Evropská veřejnost se valnou většinou (75 %) domnívá, že největší země mají v EU nejvíce moci. Češi nejsou v tomto směru výjimkou – ba naopak: myslí si to téměř devět z deseti českých občanů (88 %). To však není na překážku tomu, aby se většina Čechů cítila díky členství v EU bezpečněji (55 %) a ekonomicky stabilněji (52 %), téměř polovina pak stabilněji i politicky (44 %). Jen třetina Čechů ovšem zastává názor, že zájmy jejich země jsou v EU dostatečně brány v úvahu (34 %) – v průměru EU 27 je to 45 %.
6
Účast na evropských záležitostech Podíl občanů ČR, kteří mají pocit, že rozumějí tomu, jak Evropská unie funguje, za poslední půlrok narostl ze 34 % na 41 %, průměr EU 27 činí 43 %. Realizace Plánu D tedy v tomto směru přinesla určitou změnu. Většina Čechů však stále zastává opačný názor (55 %). Již počtvrté v řadě Eurobarometr potvrdil, že čeští občané mají jen zřídka pocit, že by jejich hlas měl v Evropské unii váhu. Zastoupení tohoto názoru dokonce o 6 procentních bodů pokleslo, znovu se jedná o méně než o pětinu populace (na jaře 2005 to bylo 19 %, na podzim 2005 pak 17 %, na podzim 2006 24 % a na jaře 2007 pouhých 18 %). I v celoevropském průměru je podíl takových názorů nízký, smýšlí tak 35 % občanů EU 27. Česká republika patří společně s Lotyšskem, Velkou Británií a Bulharskem k zemím, kde je nositelů pocitu, že by jejich hlas měl v Evropské unii váhu, vůbec nejméně. Existují ale státy, kde převažují opačné názory: Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Dánsko, Malta a Francie. Ještě méně Čechů (jeden ze šesti) se cítí velmi intenzivně zapojeno do evropských událostí, v průměru EU 27 tak smýšlí jeden ze čtyř. Výsledky signalizují, že v tomto směru má před sebou Evropská unie ještě řadu úkolů.
Důvěra v instituce V situaci povolebního patu v druhé polovině roku 2006 se důvěra v české ústavní instituce snížila a na této nízké úrovni zůstává. Zatímco v průměru EU 27 důvěřuje národním vládám i parlamentům více než 40 % občanů, v České republice důvěřuje vládě čtvrtina (27 %) a Poslanecké sněmovně Parlamentu jen asi pětina veřejnosti (21 %). Jinak je tomu ovšem s důvěrou Čechů vůči Evropské unii – ta je téměř dvoutřetinová (61 %) a dlouhodobě se udržuje na vyšší hladině než odpovídá průměru za všechny členské země EU. Nejdůvěryhodnější ze všech zkoumaných institucí Evropské unie se pro Čechy stala Evropská centrální banka, jejíž hodnocení se o 6 procentních bodů zlepšilo na 61 %. Všem ostatním sledovaných institucím Evropské unie nyní důvěřuje méně Čechů než před půl rokem: Evropskému parlamentu 58 %, Evropské komisi 56 %, Radě Evropské unie 54 %. Eurobarometr zjišťoval také důvěru v hlavní média – tisk, rozhlas, televizi a internet. Jak v ČR, tak v EU 27 zaujal první příčku rozhlas, kterému důvěřují tři čtvrtiny Čechů a dvě třetiny všech občanů EU 27. Zatímco v Evropské unii jako celku lze pozorovat mírný nárůst důvěry v televizi a tisk, v ČR procento občanů, kteří jim důvěřují, pokleslo. Důvěra v internet postupně roste, což jistě souvisí s rozšiřováním okruhu jeho uživatelů. V ČR je ve srovnání s průměrem EU 27 (39 %) důvěra v internet neobvykle vysoká (62 %).
Rozhodování v EU Veřejnost by ráda řadu oblastí života společnosti svěřila do kompetence Evropské unie. Největší podporu rozhodování na evropské úrovni v ČR vidíme v „silových“ oblastech: v boji proti terorizmu (89 %), boji proti zločinu (78 %) i v obraně a zahraniční politice (72 %). K nim se pojí vědecký a technologický výzkum (79 %). V průměru EU 27 má tak vysokou podporu rozhodování na evropské úrovni jen v oblasti boje proti terorizmu. Také v oblastech ochrany životního prostředí, imigrace, ochrany spotřebitele, podpory regionům s ekonomickými problémy a energetiky většina Čechů (a s výjimkou ochrany spotřebitele i většina všech občanů EU) preferuje rozhodování na evropské úrovni. Převaha nositelů těchto názorů však již není tak markantní. Další skupinu oblastí tvoří hospodářská soutěž, boj proti nezaměstnanosti a vzdělávání. V ČR by rozhodování o nich ráda viděla na evropské úrovni téměř polovina občanů. V průměru EU 27 se názory na tyto oblasti velmi liší – zatímco hospodářskou soutěž by do kompetence EU svěřila většina občanů EU 27, další dvě oblasti jen asi třetina.
7
Pokud jde o zdravotnictví a sociální péči, o důchody a především o daně, jasně dominují názory, že kompetence mají zůstat na národní úrovni. Veřejné mínění v České republice se v tomto směru od průměru EU 27 příliš neliší.
Informovanost o evropských politických záležitostech Česká veřejnost se necítí být dobře informována o evropských politických záležitostech. Jen jeden Čech ze sta se domnívá, že lidé v České republice jsou v tomto směru informováni velmi dobře, další zhruba čtvrtina soudí, že jsou informováni spíše dobře. Negativní názory „spíše ne dobře“ a „vůbec ne“ zastávají v součtu dvě třetiny české populace.
Informovanost české veřejnosti o evropských politických záležitostech velmi dobře
spíše dobře
spíše ne dobře
vůbec ne
neví, neodpověděl
3% 1%
13%
28%
55% Ve srovnání s ostatními zeměmi při tom patří Češi k relativním optimistům. V celé EU i v nových členských zemích je nositelů názorů, že veřejnost dané země je informována aspoň „spíše dobře“, přibližně pětina (EU 27: 22 %, NČZ 12: 21 %). Hlavním zdrojem informací o Evropské unii, její politice a institucích zůstává nejen pro české, ale obecně pro evropské občany televize, její význam však za poslední rok poklesl. Naopak roste význam internetu, který se propracoval na třetí příčku v žebříčku nejčastěji využívaných informačních zdrojů hned za deníky a předstihl tak rozhlas.
Příležitosti a hrozby spojené s globalizací Ve srovnání s podzimem 2005 přibylo lidí, kteří v globalizaci vidí na prvním místě příležitost pro firmy ze své země. Tento posun zaznamenal Eurobarometr v průměru za celou Evropskou unii (nyní 22 %) a v rámci toho i v České republice (o 6 procentních bodů na 21 %). Nejčastější první asociací s pojmem globalizace ovšem zůstává potenciální přesun některých společností do zemí s levnější pracovní silou (v ČR 31 %, v EU 27 pak 35 %). Česká veřejnost má převážně pocit, že EU nás nepomáhá chránit před negativními důsledky globalizace (50 % proti 39 % opačných názorů). Za poslední půlrok se názorové klima v České republice v tomto směru výrazně posunulo negativním směrem – na podzim 2006 totiž ještě pozitivní názory převažovaly v poměru 43 % : 37 %.
Změna klimatu V celé Evropské unii jasně převládá názor, že EU by se měla urgentně zabývat globálním oteplováním. V průměru EU 27 tak smýšlí 88 % občanů, v České republice dokonce 91 %. V souladu s tím jsou názory na to, zda by Evropská unie měla zavést nová opatření, aby snížila emise skleníkových plynů nejméně o 20% do roku 2020: v průměru EU 27 takové stanovisko podporuje 89 % občanů, v České republice 93 %.
8
Úvod Eurobarometr průběžně shromažďuje názory o evropských záležitostech v členských a kandidátských zemích Evropské unie a dvakrát ročně je zveřejňuje formou národních zpráv. Sběr dat pro průzkum Eurobarometru 67.2 probíhal v období od 10. dubna do 15. května 2007 v 27 členských zemích Evropské unie, 2 kandidátských zemích (Chorvatsku a Turecku) a v oblastech Kyperské republiky, které nejsou pod vládní kontrolou. Průzkum prováděl TNS Opinion & Social, konsorcium složené z Taylor Nelson Sofres a EOS Gallup Europe. V České republice průzkum probíhal od 13. dubna do 4. května 2007 mezi 1043 respondenty. Tato zpráva1 předkládá výsledky průzkumu Eurobarometru, který proběhl krátce po rozšíření Evropské unie o další dva nové členské státy – Bulharsko a Rumunsko. Téma tohoto rozšíření nebudilo mezi českou veřejností příliš velkou pozornost jako. V některých zemích EU 15 bylo doprovázeno obavami z nárůstu migrace pracovní síly a ohrožení trhu práce EU, takové obavy se však zatím nepotvrdily. Pozornost Evropské unie se pod předsednictvím Německa soustřeďovala na problémy spojené s budoucností EU s důrazem na možnost přijetí nějaké varianty evropské ústavy. V České republice se pozornost i nadále orientovala především na vnitropolitické otázky. Druhá Topolánkova vláda, která získala důvěru mnoho měsíců po volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu, přišla s návrhem reforem daní, sociálních dávek a financování zdravotnictví. Jakkoli se pravicové části spektra návrh od počátku zdál málo razantní, vzbudil ve společnosti převažující odpor, jehož mluvčími se stali sociální demokraté, komunisté i mnohé odborové svazy. Problematika budoucnosti Evropské unie a role České republiky v ní, která z českého politického prostoru téměř úplně vymizela už na podzim 2006, se do veřejné diskuse se vrátila, avšak v podobě, která není pro evropskou integraci příliš příznivá. Koaliční vláda se do značné míry ztotožnila s postoji prezidenta Klause. Jmenování Jana Zahradila zmocněncem předsedy vlády pro vyjednávání o dalším osudu Evropské ústavní smlouvy symbolizuje velmi zdrženlivý postoj české politické reprezentace k iniciativám německého předsednictví v této oblasti. Snad i v této souvislosti došlo k jistému „ochlazení“ české veřejnosti ve vztahu k Evropské unii. Zastoupení názoru, že členství v Evropské unii je dobrá věc, znovu pokleslo a poprvé se dostalo pod úroveň poloviny odpovědí českých občanů (46 %). Přesto požívá Evropská unie jako taková poměrně velkou důvěru české veřejnosti (61 %) a její instituce se Čechům jeví jako důvěryhodnější než české ústavní instituce. Názory české veřejnosti jsou v této zprávě porovnávány nejčastěji s průměrem v 27 členských zemích Evropské unie (EU 27), v některých případech ale i s průměrnou hodnotou v nových členských zemích (NČZ 12), průměrnou hodnotou „starých“ členských zemí Evropské unie (EU 15) a také s míněním v jednotlivých členských, přistupujících a kandidátských zemích.
1
Národní zprávu pro Zastoupení Evropské komise v České republice zpracoval Jan Herzmann.
9
1. Názorové klima v České republice 1.1 Zájem o politiku Z průzkumu Eurobarometru opakovaně vyplývá, že česká veřejnost se politikou zabývá převážně „příležitostně“. Pouhých 15 % občanů ČR o sobě říká, že když se sejdou s přáteli, hovoří o politických otázkách často, 61 % příležitostně a 25 % nikdy. Obdobné bylo rozdělení odpovědí již na podzim 2006 a dá se říci, že Češi jen mírně vybočují z průměru EU 27 o něco nižším zastoupením odpovědí nikdy. Průměr za EU 27 činí 28 %, ve 12 nových členských zemích, které vstoupily do EU v letech 2004 a 2007, jde dokonce v průměru o 29 %. Pravděpodobně nepřekvapí, že politická témata poměrně málo zajímají nejmladší generaci: ve věku 15 – 24 let o nich při setkání s přáteli nikdy nediskutuje 46 % Čechů a jen 3 % z nich volí toto téma často. Z českých žen o politice při setkání s přáteli nikdy nemluví 30 %, z mužů 18 %. Za pozornost stojí fakt, že ve frekvenci debat na politická témata není žádný podstatný rozdíl mezi příznivci a odpůrci EU. Poměrně malou politickou zainteresovanost Čechů potvrzuje i zjištění, že jen málo přes třetinu z nich (37 %), pokud mají nějaký vyhraněný názor, přesvědčuje aspoň čas od času své přátele, příbuzné nebo spolupracovníky, aby se k jejich názor připojili. V tomto směru za průměrem EU 27 v aktivitě zaostáváme, i když oproti podzimu 2006 o 4 procentní body ubylo odpovědí „nikdy“ (tehdy tak odpovědělo 32 %, na jaře 2007 28 % Čechů).2
Přesvědčujete své blízké o politických názorech? často
ČR
7%
EU 27
0%
někdy
30%
12%
10%
výjimečně
35%
38%
20%
nikdy
30%
28%
28%
40%
50%
60%
21%
70%
80%
90%
100%
Rozdíly mezi různými skupinami obyvatel jsou podobné jako u předchozí otázky, objevil se však jeden nový poznatek: z příznivců české levice své přátele a známé o svých názorech nikdy nepřesvědčuje 31 %, z příznivců pravice 22 %. Ve skutečnosti se však jedná o tzv. „falešnou korelaci“, rozdíl je způsoben věkem. O svých názorech se totiž nesnaží své přátele a známé přesvědčit třetina věkové skupiny 55 a více let, v níž tvoří příznivci levice, včetně krajní, velmi podstatnou část. 2
Poznámka: V průměru za EU 27 na tuto otázku 1 % respondentů neodpovědělo, v ČR se takový respondent nevyskytl ani jeden.
10
1.2 Spokojenost s životní situací a očekávání do budoucnosti Česká veřejnost je podle Eurobarometru již dlouhou dobu se svojí životní situací převážně spokojena. Ke spokojenější části obyvatel České republiky dlouhodobě patří mladší a vzdělanější lidé, podnikatelé a lidé s kladným přístupem k Evropské unii. Součet odpovědí „velmi spokojen“ a „spíše spokojen“ se v České republice pohybuje kolem 80 % stejně jako v průměru za celou Evropskou unii. Nejspokojenější jsou obyvatelé Dánska, Nizozemska, Švédska, Finska a Lucemburska. Výrazně se liší mínění Maďarů, kde je téměř přesně polovina spokojena a polovina ne, a Bulharů s téměř dvoutřetinovým podílem nespokojených.
Intenzita pocitu spokojenosti Čechů s vlastní životní situací však za průměrem EU 25 stejně jako v minulosti poněkud zaostává. Po vstupu do EU se podíl „velmi spokojených“ Čechů stabilizoval – hodnota naměřená na jaře 2007 je znovu 13 %. Průměr Evropské unie je ovšem dlouhodobě nad hladinou 20 %.
11
Jste celkově se svou životní situací spokojen? velmi spíše spíše spokojen spokojen nespokojen Podzim 13 % 68 % 16 % ČR 2005 Jaro 12 % 69 % 16 % 2006 Podzim 13 % 69 % 15 % 2006 Jaro 13 % 69 % 15 % 2007 Podzim EU 25 21 % 59 % 16 % 2005 Jaro 21 % 60 % 15 % 2006 Podzim 22 % 60 % 14 % 2006 Jaro 21 % 59 % 15 % EU 27 2007
zcela nespokojen
neví, bez odpovědi
3%
0%
2%
0%
2%
0%
2%
1%
4%
0%
4%
0%
4%
0%
4%
1%
Ve výhledu na následujících 12 měsíců je česká populace dlouhodobě o poznání pesimističtější než odpovídá průměru Evropské unie. V minulosti byl jedinou oblastí, kde byli Češi optimističtější než odpovídá průměru Evropské unie, vývoj ekonomické situace ve vlastní zemi. To však na jaře 2007 už neplatí. Zlepšení v tomto směru očekává 21 % Čechů (na jaře 2005 to bylo 24 %, na podzim 2005 22 %, v průběhu celého roku 2006 pak 26 %). Průměr EU 27 v současnosti činí 28 %. Podíl Čechů, kteří předpokládají zlepšení finanční perspektivy vlastní domácnosti, se již přes dva roky pohybuje kolem úrovně 20 %, v současné době činí 18 %. Česká republika tak za průměrem EU 27 (27 % očekávaného zlepšení), zřetelně zaostává. Eurobarometr opakovaně potvrzuje, že v oblasti zaměstnanosti hodnotí Češi vyhlídky na dalších 12 měsíců rozporuplně, a to navzdory ekonomickému růstu a poklesu míry nezaměstnanosti. Zlepšení možností zaměstnání ve své zemi očekává v průměru 31 % občanů EU 27, což představuje další podstatný nárůst. V České republice optimistický názor zastává 20 %, což je stejně jako na jaře 2006 a o 2 procentní body méně než na podzim 2006. Pokud jde o jejich vlastní situaci týkající se zaměstnání, jsou v České republice lidé očekávající zlepšení zastoupeni prakticky stejně často jako ti, kteří se obávají zhoršení (13 % : 12 %). Průměr EU 27 vyjadřuje daleko více optimismu, poměr pozitivních a negativních očekávání je zde podobně jako vloni 23 % : 8 %. Většina si ovšem i v této oblasti stabilně myslí, že se nic nezmění (v ČR jde o 63 %, v průměru EU 27 o 60 %). Ve zlepšení podmínek svého života obecně věří 27 % Čechů (na jaře 2005 to bylo 32 %, na podzim téhož roku 27 %, na jaře 2006 29 %, na podzim 2006 32 %). Průměr v EU 27 je i zde znatelně vyšší (stabilně kolem 35 %, aktuálně 37 %). Více než polovina Čechů (54 %) si myslí, že se jejich životní podmínky nezmění, 14 % čeká zhoršení, 1 % neví.
1.3 Situace České republiky ve srovnání s Evropskou unií Po roce se Eurobarometr vrátil k otázce, jak občané EU hodnotí situaci ve vlastní zemi ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie. Výzkum se dotkl celé řady oblastí a v souhrnu ukázal, že Češi hodnotí svoji situaci v mnoha ohledech spíše skepticky. Češi ovšem v tomto směru nejsou žádnou velkou výjimkou, protože skeptická stanoviska převládají i v celé
12
Evropské unii. Racionální fakt, že ve skutečnosti nemůže být ve všech státech situace horší než v těch ostatních, v tom zjevně nehraje žádnou roli. Kupříkladu v oblasti národní ekonomiky si třiapůlkrát víc Čechů myslí, že situace v jejich zemi je horší než v ostatních státech EU. I v průměru celé EU 27 takové skeptické názory převažují, avšak jen mírně. Na druhé straně ve srovnání s průměrem za 10 nebo 12 nových členských zemí se česká názorová situace jeví jako optimistická – v průměru za NČZ 12 vidí situaci ekonomiky své země jako aspoň trochu lepší než v ostatních státech EU pouhých 13 %. Hodnocení situace české (v EU 27: národní) ekonomiky ve srovnání s ostatními státy EU mnohem spíše spíše určitě lepší lepší horší horší Jaro ČR 1% 22 % 55 % 11 % 2006 Jaro 1% 19 % 54 % 18 % 2007 Jaro EU25 6% 35 % 29 % 14 % 2006 Jaro EU27 4% 33 % 32 % 17 % 2007
stejná
neví, neodpověděl
7%
4%
6%
2%
8%
8%
6%
7%
Rozdíly v názorech občanů jednotlivých evropských zemí jsou dramatické. Zatímco v Lucembursku, Švédsku, Finsku, Holandsku, Irsku a Rakousku považuje za situaci národní ekonomiky za lepší než v jiných zemích EU 70 % občanů a více, ve většině nových členských zemí, a také v Řecku a Portugalsku, jde o 20 % a méně. Vymyká se Slovensko se 32 %, jimiž se řadí před Francii a Itálii (viz mapa na následující stránce).
13
Příznivý vývoj české hospodářské situace, spojený s poklesem nezaměstnanosti, poněkud zlepšil názory Čechů na domácí situaci ve srovnání s ostatními zeměmi EU. Přesto však výrazně, v poměru 2 : 1, převažují názory, že situace zaměstnanosti v ČR je horší než v ostatních zemích EU.
14
Hodnocení situace české (v EU 27: národní) zaměstnanosti ve srovnání s ostatními státy EU mnohem spíše spíše určitě lepší lepší horší horší Jaro ČR 1% 24 % 47 % 13 % 2006 Jaro 1% 29 % 45 % 12 % 2007 Jaro EU25 4% 26 % 34 % 21 % 2006 Jaro EU27 4% 28 % 35 % 19 % 2007
stejná
neví, neodpověděl
12 %
3%
11 %
2%
7%
8%
7%
7%
Podobně je tomu i v oblasti sociálního zabezpečení. Zhruba čtvrtina Čechů si myslí, že situace v jejich zemi je lepší než jinde, téměř tři čtvrtiny si ale myslí, že je horší. Ve srovnání s průměrem EU 27 jsou v této oblasti Češi hodně (sebe)kritičtí – v Evropské unii jako celku převažují názory, že národní sociální zabezpečení je lepší než v jiných zemích EU. O životních nákladech si necelá pětina Čechů (18 %) myslí, že situace v ČR je lepší než v ostatních zemích EU. Tendence myslet si, že „moje“ země je na tom v oblasti životních nákladů hůře než ostatní, je v celé unii dost typická – takový názor zastává v EU 27 v průměru 65 % občanů, v ČR dokonce 75 %. Velmi podobná je situace také v oblasti cen energie. I o těchto cenách si necelá pětina Čechů (18 %) myslí, že situace v ČR je lepší než v ostatních zemích EU. V celé EU 27 takový názor zastává 17 % občanů. Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou opět velmi značné. Polovina Lucemburčanů (50 %), jen o něco méně Rakušanů (43 %) a Slovinců (40 %) si myslí, že situace v jejich zemi je lepší než v ostatních zemích EU. Na druhé straně 86 % Poláků, 84 % Bulharů a Maďarů, 83 % Portugalců a Řeků a 80 % Rumunů si myslí, že ceny energií jsou v jejich zemi horší než v ostatních zemích EU. Také v názorech na zdravotní péči patří Češi k hodně (sebe)kritickým. Pouhých 28 % z nich si myslí, že česká zdravotní péče je lepší než v jiných zemích EU, podle 63 % je horší. V celé EU 27 jsou názory téměř vyvážené, názor „lepší“ zastává 41 % a názor „horší“ 48 %. Ještě kritičtější jsou názory Čechů na oblast poskytování důchodů: podle 15 % Čechů je situaci v oblasti poskytování důchodů v ČR lepší než v jiných zemích EU, podle 75 % je horší. V celé EU 27 je poměr těchto odpovědí 27 % : 56 %, mimořádně vysoké procento odpovědí „lepší“ zjistil Eurobarometr v Lucembursku a Finsku (shodně 78 %), Holandsku (68 %) a Rakousku (66 %). Hodnocení situace českého (v EU 27: národního) sociálního zabezpečení ve srovnání s ostatními státy EU mnohem spíše spíše určitě stejná neví, lepší lepší horší horší neodpověděl Jaro ČR 3% 24 % 46 % 15 % 5% 6% 2006 Jaro 2% 25 % 47 % 18 % 6% 3% 2007 Jaro 10 % 38 % 24 % 12 % 6% 10 % EU25 2006 Jaro 10 % 32 % 25 % 19 % 5% 9% EU27 2007
15
Naproti tomu český vzdělávací systém má v domácím prostředí dobrý zvuk. Většina Čechů si myslí, že je lepší než v ostatních státech EU, zatímco v průměru EU 27 mírně převažuje názor, že národní vzdělávací systém je horší než v ostatních státech. Je zajímavé, že názory na kvalitu českého vzdělávacího systému ve srovnání s ostatními státy EU jen mírné závisí na vzdělání. Mezi občany ČR, kteří ukončili školní docházku do 15. roku věku, a tudíž mají jen základní vzdělání, si 54 % myslí, že české školství je lepší než v ostatních státech EU. Mezi lidmi, kteří školní docházku ukončili mezi 16. a 19. rokem věku, tak smýšlí 57 % a mezi lidmi, kteří studovali déle, dokonce 60 %. Rozdíly v závislosti na věku respondenta přitom nejsou nijak zásadní. Hodnocení situace českého (v EU 27: národního) vzdělávacího systému ve srovnání s ostatními státy EU mnohem spíše spíše určitě stejná lepší lepší horší horší Jaro ČR 7% 47 % 25 % 5% 13 % 2006 Jaro 9% 47 % 25 % 5% 11 % 2007 Jaro EU25 7% 33 % 30 % 10 % 9% 2006 Jaro EU27 7% 32 % 30 % 14 % 8% 2007
neví, neodpověděl 3% 3% 11 % 9%
Eurobarometr se také ptal na vnímání kvality života ve srovnání s ostatními státy. Lze mít za to, že kategorie kvality života je svým způsobem agregátní a shrnuje v sobě mnohé další oblasti, na které se výzkum zaměřoval jednotlivě. V této důležité oblasti se Češi opět projevili jako (sebe)kritičtí: jen čtvrtina z nich si myslí, že česká kvalita života je lepší než v ostatních státech EU, téměř tři čtvrtiny soudí, že je horší. Hodnocení situace české (v EU 27: národní) kvality života ve srovnání s ostatními státy EU mnohem spíše spíše určitě lepší lepší horší horší Jaro ČR 1% 27 % 51 % 8% 2006 Jaro 2% 25 % 51 % 12 % 2007 Jaro EU25 9% 43 % 22 % 11 % 2006 Jaro EU27 9% 49 % 24 % 16 % 2007
stejná
neví, neodpověděl
10 %
3%
9%
1%
7%
8%
7%
5%
I v této oblasti jsou rozdíly ve veřejném mínění mezi jednotlivými zeměmi zásadní. Zatímco v Lucembursku, Finsku, Rakousku, Belgii, Dánsku a Irsku se podíl občanů, kteří si myslí, že kvalita života v jejich zemi je vyšší než v ostatních zemích EU, pohybuje kolem 80 %, ve většině nových členských zemí, podobně jako v Portugalsku, jde o nejvýše 20 % v Maďarsku dokonce pouhá 2 %. Zajímavé je, že Slováci v tomto srovnání za Čechy znatelně zaostávají, zatímco v komparativním hodnocení vlastní ekonomiky Čechy předstihli.
16
Eurobarometr se ptal také na hodnocení veřejné dopravy. Ačkoli mnozí odborníci mají za to, že systém veřejné dopravy v ČR je v zásadě dobře koncipován, za lepší než v ostatních státech EU ho považuje 32 % Čechů a za horší 54 % z nich. Údaje za EU 27 jsou jen o málo příznivější, ukazují poměr 36 % : 44 %. Hodnocení situace českého (v EU 27: národního) životního prostředí ve srovnání s ostatními státy EU mnohem spíše spíše určitě stejná lepší lepší horší horší Jaro ČR 1% 32 % 43 % 9% 13 % 2006 Jaro 2% 34 % 41 % 10 % 12 % 2007 Jaro EU25 8% 40 % 25 % 8% 10 % 2006 Jaro EU27 7% 36 % 26 % 13 % 10 % 2007
neví, neodpověděl 2% 1% 9% 8%
Více než třetina Čechů si myslí, že české životní prostředí je lepší než v ostatních státech EU, většina ovšem zastává opačný názor. I zde se projevuje větší (sebe)kritičnost Čechů, protože v průměru EU 27 mírně převažují názory, že národní životní prostředí v zemi respondenta je lepší než v ostatních státech EU. Další oblastí, které se Eurobarometr věnuje, je znalost cizích jazyků. Třetina Čechů (35 %) si myslí, že je u nás lepší než v ostatních státech EU, většina má však opačný názor (58 %). Podobné hodnoty vykazuje Eurobarometr v průměru EU 27 (32 % versus 52 %). Znalost
17
jazyků ve své zemi hodnotí jako lepší než v ostatních zemích EU především Lucemburčané (92 %), Holanďané (83 %), Dánové (79 %), Švédové (77 %) a Finové (74 %).
1.4 Problémy, kterým čelí Česká republika Podobně jako v ostatních zemích Evropské unie patřila dlouhodobě v České republice k nejožehavějším tématům nezaměstnanost. Ekonomické oživení se však zřetelně projevilo na aktuálním vývoji veřejného mínění. Procento občanů, kteří řadí nezaměstnanost mezi dva nejvýznamnější problémy, pokleslo v průměru EU 25 v roce 2005 z jarních 50 % na 44 %, na jaře 2006 opět narostlo na 49 %, na podzim 2006 znovu pokleslo na 40 %. Nyní v průměru EU 27 činí pouhých 34 %. V České republice znamenal rok 2005 pokles těchto obav dokonce o osm procentních bodů na úroveň 40 %, v roce 2006 dále na 34 % a na jaře 2007 na historické minimum: 21 %. Zhruba stejné procento Čechů považuje za jeden z hlavních problémů ekonomickou situaci v zemi (22 %). V názorech české veřejnosti se však po roce znovu projevila politická diskuze o českém zdravotnictví. Zatímco debata o způsobech financování zdravotní péče a o vlastnických vztazích vůči jejím poskytovatelům (zejména nemocnicím) vynesla problémy zdravotnictví na první příčku českého žebříčku v druhé polovině roku 2005, spory o spoluúčast pacientů ji tam vrátila na jaře 2007. V současné době vnímá zdravotnictví jako jeden z nejdůležitějších problémů 39 % Čechů – dvojnásobně víc než v průměru EU 27 (18 %). Rozdíly mezi tím, jak problémy zdravotnictví vnímá průměrný Čech a průměrný Evropan, se tedy znovu zvětšily a v českém žebříčku se zdravotnictví vrátilo na první příčku.3 Největší problémy v ČR - časový vývoj 60% 54% 49%
50%
48% 45%
43%
42%
40%
40%
39%
40% 31%
31% 30%
33%
33%
32%
26%
33%
28%
26% 22%
20% 20%
34%
24%
23% 23% 19%
17%
21%
22%
10%
0% jaro 2004
podzim 2004
Zdravotnictví
jaro 2005
podzim 2005
Nezaměstnanost
jaro 2006
Kriminalita
podzim 2006
jaro 2007
Ekonomická situace
Několik let se česká populace lišila od průměru Evropské unie tím, že přikládala větší závažnost problematice kriminality a o poznání menší otázkám ekonomické situace. První z uvedených rozdílů se setřel již na jaře 2006, ekonomické problémy už v současné době řadí mezi nejdůležitější jen nepatrně více Čechů než odpovídá průměru EU 27 (20 %). V některých dalších oblastech zůstávají rozdíly mezi veřejným míněním v České republice a názory v evropském průměru dosti patrné. V ČR se stabilizovalo mínění o naléhavosti 3
V grafu jsou jako údaj na jaře 2006 použity hodnoty zjištěné ve formě spontánních odpovědí.
18
problematiky penzí, které jsou vnímány jako klíčový problém téměř dvakrát častěji (20 %), než odpovídá průměru EU 27 (12 %). Poměrně významný je i rozdíl ve vnímání imigrace a terorizmu: zatímco v EU 27 je mezi dva hlavní problémy řadí jeden ze sedmi, resp. osmi občanů, v České republice je to jeden z dvaceti v případě imigrace a dokonce jen jeden z padesáti v případě terorizmu. Eurobarometr tak potvrzuje poznatky některých jiných průzkumů veřejného mínění, podle nichž česká veřejnost hrozby terorizmu vnímá jako velmi vzdálené a abstraktní. Trend nárůstu povědomí o tomto problému, který signalizovala podzimní vlna Eurobarometru v loňském roce, se tak nepotvrdil. Jaké jsou dva nejdůležitější problémy, kterým v současnosti čelí Česká republika (vaše země)?4 ČR
Výběr z karty
Zdravotnictví Kriminalita Rostoucí ceny, inflace Ekonomická situace Nezaměstnanost Důchody, penze Daně Bydlení Přistěhovalectví Vzdělávací systém Ochrana životního prostředí Záležitosti týkající se energie Terorizmus Obrana, zahraniční vztahy Jiné Neví
EU 25 / EU 27
Jaro 2006
Podzim 2006
Jaro 2007
Jaro 2006
Podzim 2006
Jaro 2007
45 % 23 % 13 % 18 % 40 % 19 % 6% 8% 3% 3% 4% 1% 1% 4% 1%
33 % 27 % 16 % 26 % 34 % 19 % 9% 6% 5% 5% 3% 3% 5% 1% 4% 0%
39 % 28 % 23 % 22 % 21 % 20 % 9% 5% 5% 3% 5% 5% 2% 1% 3% 1%
18 % 24 % 13 % 23 % 49 % 10 % 7% 6% 14 % 7% 3% 10 % 1% 2% 1%
16 % 23 % 16 % 23 % 40 % 10 % 7% 5% 21 % 7% 4% 3% 15 % 2% 1% 1%
18 % 24 % 18 % 20 % 34 % 12 % 8% 8% 15 % 9% 7% 4% 12 % 2% 1% 1%
Eurobarometr signalizuje, že rostoucí část občanů Evropské unie vnímá jako jeden ze stěžejních problémů růst cen a inflaci. V ČR je nárůst ještě markantnější než odpovídá průměru EU 25, resp. EU 27.
4
Za rok 2006 jsou v tabulce uvedeny průměry za EU 25, za rok 2007 pak průměr za EU 27.
19
2. Image Evropské unie 2.1 Atributy, které popisují EU V názorech na to, jaké atributy popisují Evropskou unii, je Česká republika v mnoha ohledech typickým představitelem skupiny 12 nových členských zemí. Ve srovnání s průměrem EU 27 považují Češi EU relativně často za moderní, demokratickou a současně ochranářskou. Pozitivní image se projevuje i v tom, že jen 7 % Čechů považuje EU za nevýkonnou. V názorech na to, zda k atributům EU patří technokracie, se Češi přibližují průměru EU 27 a jsou znatelně kritičtější než občané z ostatních nových členských zemí.
Atributy, které popisují EU ČR
EU 27
NČZ 12
90 80 70
78
75 70
78
76 70
63
62 57
60 50
45 37
40
34
32
30
48
21
20 10 0 Moderní
Demokratická
Ochranářská
Nevýkonná
Technokratická
Vyhraněnější mínění o Evropské unii mají mladí Češi do 24 let. Z nich ji za moderní považuje 87 % a za demokratickou 82 %. Současně ji ovšem v této věkové skupině považuje 63 % za ochranářskou, 33 % za nevýkonnou a 32 % za technokratickou. Poměrně obsáhle Eurobarometr zkoumal asociace, které si lidé spojují s Evropskou unií. Pro téměř dvě třetiny Čechů znamená Evropská unie svobodu pohybu - cestování, studia i práce kdekoli v Evropské unii. Tato dominantní asociace se však mírně oslabila – možná v souvislosti s tím, že trh práce zatím není Čechům zcela otevřený. Svoboda pohybu je nejčastější asociací s Evropskou unií i v průměru EU 27 (52 %) a také v průměru 12 nových členských zemích (62 %). Jedinou členskou zemí, kde je tato asociace výrazně méně častá, je Velká Británie (34 %). Podobně jako v průměru EU 27 se v České republice více než třetina občanů Evropská unie asociuje s eurem, necelá třetina pak obecně s mírem. Na druhé straně si jen jeden z devíti Čechů spojuje Evropskou unii se ztrátou kulturní identity. Navzdory dlouhotrvající diskusi o evropském sociálním modelu stále klesá podíl Čechů, kteří si EU spojují se sociální ochranou – teď už takovou asociaci má jen jeden ze 16 Čechů, což však není o mnoho méně než v celé EU 27. K celkem podstatné změně došlo v ČR v oblasti globální pozice EU. V minulosti si kolem čtvrtiny Čechů spojovalo Evropskou unii se silnějším slovem ve světě, v současné době poklesla frekvence této asociace na 19 %. Lze jen spekulovat, zda se v tom odráží nejednotný přístup členských zemí EU k Rusku nebo jiné politické události.
20
Co znamená Evropská unie pro své občany? ČR Svoboda cestování, studia i práce kdekoli v Evropské unii Euro Mír Byrokracie Větší kriminalita Ekonomická prosperita Demokracie Silnější slovo ve světě Plýtvání peněz Kulturní rozmanitost Nezaměstnanost Nedostatečná kontrola na vnějších hranicích Ztráta kulturní identity Sociální ochrana Jiné odpovědi Neví, neodpověděl
EU 25 / EU 275
Podzim 2005
Jaro 2006
Jaro 2007
Podzim 2005
Jaro 2006
Jaro 2007
64 %
67 %
63 %
50 %
50 %
52 %
29 % 27 % 29 % 26 % 26 % 26 % 23 % 24 % 22 % 21 %
35 % 30 % 27 % 21 % 29 % 26 % 27 % 18 % 17 % 14 %
34 % 27 % 27 % 25 % 24 % 23 % 19 % 19 % 16 % 14 %
38 % 32 % 23 % 18 % 18 % 22 % 28 % 24 % 28 % 38 %
39 % 33 % 21 % 16 % 18 % 24 % 26 % 22 % 26 % 39 %
39 % 33 % 21 % 17 % 20 % 22 % 26 % 20 % 27 % 14 %
17 %
20 %
12 %
23 %
19 %
20 %
12 % 10 % 2% 2%
9% 9% 1% 2%
11 % 6% 1%
14 % 10 % 2% 4%
13 % 10 % 2% 4%
12 % 10 % 2% 3%
V minulosti signalizoval Eurobarometr značný rozdíl mezi názory v evropském a v českém měřítku v otázce nezaměstnanosti. Zatímco v průměru EU 25 si více než třetina občanů spojovala Evropskou unii s nezaměstnaností, v České republice podíl takových názorů poklesl z 21 % na podzim 2005 na pouhých 14 % na jaře 2006. Teď se však změnily názory ve „zbytku Evropy“, takže v průměru EU 27 už si nezaměstnanost s Evropskou unií spojuje také jen 14 % občanů. Rozdíly mezi novými a starými členskými zeměmi jsou přitom poměrně malé (EU 15: 15 %, NČZ 12: 11 %). Sbližují se také české a „unijní“ asociace s ekonomickou prosperitou. V minulosti si v ČR spojovalo s Evropskou unií o polovinu více lidí než v celoevropském průměru, v současné době činí rozdíl pouhé čtyři procentní body.
2.2 Celkový image EU Česká veřejnost se podle názoru na celkový image EU dělí na tři skupiny. Největší tvoří ti, v nichž vzbuzuje EU pozitivní představy (45 %). Pro třetinu je image EU neutrální (34 %) a pro pětinu negativní (21 %). Pozitivní představy vzbuzuje EU především u lidí do 39 let (ve věku 15 – 29 let 52 %, ve věku 30 – 39 let 53 %). Poněkud odlišné je rozložení názorů ve věkové skupině 55 a více let, kde je nejčastější neutrální image. Názory také velmi výrazně závisí na úrovni dosaženého vzdělání. Mezi těmi, kteří školní docházku ukončili do 15 let a mají tudíž jen základní vzdělání, si s EU spojuje pozitivní představy 27 %, neutrální 47 % a negativní 26 %. Z lidí, kteří studovali do 16 až 19 let svého věku, připisuje EU pozitivní image 43 %, neutrální 35 % a negativní 22 %. Nejpříznivější názory mají lidé, kteří studovali aspoň do svých 20 let, v českých poměrech tedy především vysokoškolsky vzdělaní: u 60 % z nich má EU pozitivní image, u 20 % neutrální a u 20 % negativní.
5
Za období podzim 2005 a jaro 2006 jsou uváděny údaje pro EU 25, za jaro 2007 údaje pro EU 27.
21
Celkový image EU v ČR velmi pozitivní
17%
spíše pozitivní
neutrální
4%
spíše negativní
velmi negativní
6%
39% 34%
Ve srovnání s průměrem celé EU 27 jsou však názory Čechů ještě poměrně zdrženlivé. Nelze přehlédnout ani skutečnost, že se image EU v očích Čechů mírně zhoršil, zatímco v EU 27 se naopak zlepšil. Jaké představy si spojujete s Evropskou unií? Velmi Spíše Neutrální Spíše pozitivní pozitivní negativní Podzim ČR 9% 39 % 34 % 14 % 2006 Jaro 6% 39 % 34 % 17 % 2007 Podzim EU25 7% 39 % 34 % 13 % 2006 Jaro EU27 11 % 41 % 31 % 12 % 2007
Velmi negativní
Neví, neodpověděl
3%
1%
4%
-
4%
3%
3%
2%
2.3 Hodnoty evropských občanů V rámci Eurobarometru se respondenti vyjadřovali k řadě pojmů. U každého z nich uváděli, zda jejich představy o něm jsou velmi pozitivní, spíše pozitivní, spíše negativní nebo velmi negativní. Na základě získaných výsledků lze tyto pojmy rozdělit do několika skupin. První tvoří konkurenceschopnost, společnost - firma, volný trh a flexibilita. Ve všech těchto případech převažují v ČR pozitivní představy nad negativními třikrát až čtyřikrát a v EU 27 je tomu podobně. Zajímavé je, že u řady z nich je pozitivní vnímání ovlivněno politickou orientací. Kupříkladu společnost – firmu vnímá pozitivně 71 % lidí, kteří se hlásí k levici, 80 % „centristů“ a 89 % těch, kteří se hlásí k pravici. Do druhé skupiny můžeme zařadit sociální stát a odbory. Pozitivní představy jsou ve vztahu k nim zhruba dvakrát častější než negativní a jsou o poznání frekventovanější u levicově orientovaných občanů. Odbory budí pozitivní představy mezi 69 % Čechů, kteří se hlásí k levici, 66 % „centristů“ a 60 % těch, kteří se hlásí k pravici. Za povšimnutí stojí, že sociální stát vyvolává daleko méně negativních představ ve 12 nových členských zemích (16 %) než ve starých členských zemích (EU 15: 23 %).
22
Jaké představy budí různé pojmy? Konkurenceschopnost
Pozitivní
Negativní
EU 25 EU 27 ČR
Jaro 2006 Jaro 2007 Jaro 2006 Jaro 2007 Jaro 2006 Jaro 2007 Jaro 2006 Jaro 2007 Jaro 2006 Jaro 2007 Jaro 2006 Jaro 2007 Jaro 2006 Jaro 2007 Jaro 2006 Jaro 2007 Jaro 2006 Jaro 2007 Jaro 2006 Jaro 2007 Jaro 2006 Jaro 2007 Jaro 2006 Jaro 2007 Jaro 2006 Jaro 2007 Jaro 2006 Jaro 2007 Jaro 2006 Jaro 2007 Jaro 2006 Jaro 2007 Jaro 2006 Jaro 2007 Jaro 2006 Jaro 2007 Jaro 2006 Jaro 2007 Jaro 2006 Jaro 2007 Jaro 2006
78 % 84 % 69 % 73 % 78 % 82 % 71 % 74 % 77 % 78 % 71 % 76 % 74 % 72 % 66 % 69 % 56 % 63 % 57 % 61 % 53 % 53 % 59 % 64 % 52 % 58 % 47 % 50 % 49 % 53 % 34 % 42 % 41 % 46 % 24 %
18 % 14 % 22 % 18 % 16 % 14 % 19 % 15 % 19 % 19 % 19 % 16 % 15 % 17 % 29 % 21 % 37 % 32 % 33 % 29 % 38 % 42 % 29 % 26 % 31 % 25 % 48 % 45 % 41 % 38 % 54 % 49 % 44 % 39 % 67 %
Neví, neodpověděl 4% 2% 9% 9% 6% 6% 10 % 11 % 4% 3% 10 % 8% 11 % 11 % 5% 10 % 7% 5% 10 % 10 % 9% 5% 12 % 10 % 17 % 17 % 5% 5% 10 % 9% 12 % 9% 15 % 15 % 9%
EU 25 EU 27
Jaro 2007 Jaro 2006 Jaro 2007
35 % 35 % 41 %
57 % 43 % 38 %
8% 22 % 21 %
ČR
Společnost, firma
EU 25 EU 27 ČR
Volný trh
EU 25 EU 27 ČR
Flexibilita
EU 25 EU 27 ČR
Sociální stát
EU 25 EU 27 ČR
Odbory
EU 25 EU 27 ČR
Reformy
EU 25 EU 27 ČR
Liberalizace
EU 25 EU 27 ČR
Veřejná správa
EU 25 EU 27 ČR
Globalizace
EU 25 EU 27 ČR
Protekcionizmus, ochranářství
Třetí skupinu představují reformy, liberalizace a veřejná správa s jen mírnou převahou pozitivních dojmů. Zde se však názory Čechů s míněním panujícím v celé EU 27 částečně rozcházejí, reformy by v EU 27 měly de facto patřit do druhé skupiny. Rozdělení české veřejnosti podle pravo-levé osy se v této skupině projevuje zcela jasně, a to hlavně u pojmu
23
reformy. Ten Čechům hlásícím se k levici přináší převážně negativní představy (52 % : 40 %), „centristům“ mírně častěji pozitivní (51 % : 44 %) a Čechům hlásícím se k pravici pak výrazně častěji pozitivní (62 % : 35 %). Poslední skupina sestává z globalizace a protekcionizmu – ochranářství, které budí v ČR převážně negativní asociace, v průměru EU 27 však spíše představy pozitivní. Je třeba připomenout, že ještě před rokem převažovaly v EU 27 negativní představy spojované s oběma těmito pojmy.
2.4 Názory na rozšíření EU v roce 2004 Rozšíření EU o 10 nových členských zemí v roce 2004 je stále významným tématem veřejného mínění v celé Evropě. Eurobarometr položil občanům 15 starých členských zemí otázku, jaký vliv mělo rozšíření na Evropskou unii, a občanům 10 nových členských zemí paralelní otázku, jaký vliv měli toto rozšíření na jejich konkrétní zemi. Vliv rozšíření z roku 2004 na EU a na nové členské země ČR: NČZ 10: vliv na ČR vliv na danou zemi Vliv byl tak pozitivní, jak jsem si myslel(a) Vliv byl pozitivní, ale já jsem neočekával(a), že to tak bude Vliv byl tak negativní, jak jsem si myslel(a) Vliv byl negativní, ale já jsem neočekával(a), že to tak bude Vliv nebyl ani pozitivní, ani negativní Neví, bez odpovědi
EU 15: vliv na EU
20 %
29 %
14 %
19 %
22 %
15 %
19 %
10 %
18 %
10 %
7%
5%
27 %
24 %
33 %
5%
8%
15 %
V deseti nových členských zemích si většina občanů myslí, že rozšíření mělo na jejich zemi pozitivní vliv, který spíše očekávali. Platí to především o Polácích, Slovincích a Slovácích, zatímco Češi se v hodnocení řadí spolu s Maďary a především Lotyši ke spíše opatrným. Ve starých členských zemích však názorová situace vypadá podstatně jinak. Sečteme-li procento odpovědí „vliv nebyl ani pozitivní, ani negativní“ a procento chybějících odpovědí, je patrné, že téměř polovina obyvatel EU 15 se nepřiklání ani k pozitivnímu, ani k negativnímu hodnocení tohoto rozšíření EU. Mezi těmi, kteří se k některému názorovému pólu přiklonili, mírně převažují odpovědi pozitivní (29 %) nad negativními (23 %).
2.5 Je členství v EU dobrá věc? Zastoupení názoru, že členství v Evropské unii je dobrá věc, po určitou dobu pozvolna klesalo jak v průměru celé EU 25, tak v České republice. Tento negativní trend se na podzim 2006 zastavil, v Evropské unii jako celku pozorujeme dokonce mírné zlepšení. V České republice je tomu ovšem jinak: Čechů, kteří si myslí, že členství ČR v Evropské unii je dobrá věc, znovu ubylo, nyní je jich 46 % ve srovnání s 51 % na podzim 2006. V celé Evropské unii zastává názor, že členství jejich země v EU je dobrá věc, většina občanů – v průměru EU 27 celkem 57 % ve srovnání s 53 % na podzim 2006. Na špici žebříčku pozitivního hodnocení členství své země v Evropské unii stojí dlouhodobě
24
Holanďané (77 %), Irové (76 %), Lucemburčané (74 %), Španělé (73 %) a Belgičané (70 %), z nových členských zemí pak Poláci (67 %), Rumuni (67 %), Slováci (64 %) a Litevci (63 %). Názor, že členství „jejich země“ v Evropské unii je špatná věc, zastává v průměru EU 27 celkem 15 % - výrazně více je to ovšem v Rakousku (25 %), ve Finsku (24 %), ve Švédsku (24 %) a především ve Velké Británii (30 %). V České republice tento názor zastává jen 12 % – podobně tomu bylo už ve dvou předchozích Eurobarometrech (10 %). Podle téměř dvou třetin Čechů má Česká republika ze vstupu do EU prospěch a výhody, zastánců tohoto názoru však poněkud ubylo. Třetina Čechů má opačný názor. České veřejné mínění se tak blíží spíše průměru EU 27 než názorovému klimatu v nových členských zemích.
Má Vaše země prospěch a výhody z členství v EU? ČR
EU 27
NČZ 12
80 70 60
68 61
59
50 40
32
30
30 21
20 7
10
11
11
0 Ano, má
Ne, nemá
neví, neodpověděl
Názory na to, zda Česká republika má ze vstupu do EU prospěch a výhody, jsou zásadně ovlivněni vzděláním. Z občanů, kteří ukončili školní vzdělání do 15 let věku, si jen 47 % myslí, že ČR má ze vstupu do EU prospěch a výhody, téměř stejně častý je mezi nimi opačný názor (46 %). Mezi lidmi, kteří ukončili školní docházku ve věku 16 – 19 let, je poměr kladných a záporných odpovědí 59 % : 36 %, mezi těmi, kteří studovali aspoň do 20 let, je to 68 % : 29 %. Nejzřetelnější je pozitivní hodnocení přínosů vstupu do EU mezi studenty: podle 74 % z nich má ČR ze vstupu do EU prospěch a výhody, podle pouhých 18 % ne.
25
3. Historie a budoucnost EU 3.1 Hlavní výsledky evropské integrace Podle názorů české veřejnosti je nejkladnějším důsledkem evropské integrace volný pohyb lidí, zboží a služeb v rámci EU – z nabídnutého seznamu ho vybraly téměř tři čtvrtiny Čechů. Necelé dvě třetiny vybraly z tohoto seznamu mír mezi členskými státy Evropské unie, třetina studentské výměnné programy jako je např. ERASMUS. Málo Čechů mezi nejkladnější důsledky evropské integrace řadí euro a ještě méně jednotnou zemědělskou politiku EU.
Nejkladnější důsledky evropské integrace podle mínění v ČR nejkladnější
druhý nejkladnější
80 70 60
32
50
21
40 30 20
41
26
40
13
10
9
6
5 1
studentské výměny v EU
euro
jednotná zemědělská politika EU
0 volný pohyb lidí, zboží a služeb v EU
mír mezi státy EU
Ve srovnání s dalšími státy EU jsou patrné především rozdíly mezi názorovou situací v nových a starých členských zemích. Zatímco díky názorové situaci ve starých členských zemích se na první příčku v průměru EU 27 řadí mír mezi členskými státy Evropské unie, pro nové členské země včetně ČR je hlavním výsledkem evropské integrace volný pohyb lidí, zboží a služeb v rámci EU. Studentské výměny jsou podstatně významnější právě pro českou veřejnost a podíl české veřejnosti, která je řadí mezi nejvýznamnější výsledky evropské integrace, zjevně roste. Euro zjevně svého významu pozbývá a jednotná zemědělská politika zcela zjevně zaujímá ze všech sledovaných oblastí poslední místo. Nejdůležitější výsledky evropské integrace ČR Volný pohyb lidí, zboží a služeb v rámci EU Mír mezi členskými státy E Studentské výměnné programy jako je např. ERASMUS Euro Jednotná zemědělská politika Žádná z těchto možností Jiné Neví, bez odpovědi
Jaro 2006
Jaro 2007
EU 25 / EU 27 Jaro Jaro 2006 2007
74 %
73 %
59 %
55 %
-
72 %
62 %
61 %
63 %
59 %
-
60 %
27 %
35 %
20 %
20 %
-
21 %
16 % 10 % 5% 1% 5%
19 % 6% 4% 0% 2%
28 % 11 % 11 % 0% 8%
18 % 11 % 8% 1% 8%
-
21 % 16 % 3% 0% 7%
26
NČZ 12 Jaro Jaro 2006 2007
Eurobarometr zjišťoval také asociace, které se lidem vybavují v souvislosti s 50. výročím Římských smluv, které znamenají počátek vytváření Evropské unie. Pokud jde o českou veřejnost, její mínění se poměrně dost vymyká z názorových schémat jak celé Evropské unie, tak nových členských zemí. Asociace spojené s 50. výročím Římských smluv ČR 54 % 32 % 29 % 15 % 13 % 8% 52 % 8%
Naděje Obava Uspokojení Zklamání Hrdost Lítost Nic Neví, bez odpovědi
EU 27 56 % 25 % 25 % 12 % 22 % 7% 41 % 13 %
NČZ 12 58 % 23 % 40 % 8% 34 % 6% 39 % 14 %
Čechům se sice nejčastěji v souvislosti s Římskými smlouvami vybavuje naděje, druhou nejčastější asociací je ovšem „nic“. Toto zjištění svědčí o znalostním deficitu české veřejnosti. Ukazuje se tak, že zatímco v nových členských zemích jako celku je uspokojení druhou nejčastější asociací s výročím Římských smluv, v ČR jsou frekventovanější obavy. Hrdost spojená s výročím Římských smluv je v nových členských zemích poměrně častá, českou veřejnost však rozhodně nezaplavila.
3.2 Pocity spojené s budoucností EU Pokud jde o budoucnost Evropské unie, jsou Češi převážně optimističtí (66 %), ne však natolik, jak odpovídá průměru EU 27 (69 %) a zdaleka ne tolik jako odpovídá průměru 12 nových členských zemí (74 %). Pocity spojené s budoucností EU ČR 10 % 56 % 27 % 4% 3%
Velmi optimistický Spíše optimistický Spíše pesimistický Velmi pesimistický Neví, bez odpovědi
EU 27 11 % 58 % 19 % 5% 7%
NČZ 12 13 % 61 % 15 % 3% 8%
Mapa na následující stránce ukazuje, že nejoptimističtěji vidí budoucnost Evropské unie Poláci, Slovinci, Dánové a Estonci. V žádné z členských ani kandidátských zemí není optimismus v tomto směru minoritním názorem, je však několik zemí, kde je optimistů jen málo nad 50 % - jde zejména o Rakousko a obě kandidátské země Chorvatsko a Turecko.
27
V dlouhodobém horizontu česká veřejnost očekává, že EU bude mít svou vlastní armádu a díky euru silnější měnu než je dolar. Očekávání situace EU za dalších 50 let Bude mít svou vlastní armádu Bude mít, díky euru, silnější měnu, než je dolar Bude vedoucí diplomatickou silou na světě Bude mít svého vlastního prezidenta voleného přímo evropskými občany Bude jen druhořadou hospodářskou silou
28
ČR 62 % 56 % 45 %
EU 27 56 % 61 % 61 %
NČZ 12 56 % 63 % 55 %
42 %
51 %
46 %
26 %
31 %
27 %
Zatímco většina občanů Evropské unie věří, že za dalších 50 let bude EU vedoucí diplomatickou silou na světě a bude mít svého vlastního prezidenta voleného přímo evropskými občany, Češi jsou v tomto ohledu spíše skeptičtí. Na druhé straně třetina občanů EU 27 soudí, že do 50 let bude Evropská unie jen druhořadou hospodářskou silou. V nových členských zemích, ČR nevyjímaje, je tento skeptický názor méně častý.
3.3 Evropská pospolitost Letošní jarní Eurobarometr se věnoval také otázce, co vlastně nejvíce vytváří mezi občany Evropské unie pocit sounáležitosti. Je zřejmé, že není žádný specifický fenomén, který by evropská veřejnost většinově považovala za zdroj pocitu evropské sounáležitosti. Motivace jsou zkrátka roztříštěné.
Zdroje pocitu sounáležitosti v EU 27%
Kultura (EU 27)
35%
Kultura (ČR)
21%
Historie (EU 27)
26%
Historie (ČR)
20%
Společenské hodnoty (EU 27)
25%
Společenské hodnoty (ČR)
27%
Hospodářství (EU 27)
23%
Hospodářství (ČR) Solidarita s chudšími regiony (EU 27)
17%
Solidarita s chudšími regiony (ČR)
17% 20%
Sport (EU 27)
21%
Sport (ČR)
17%
Jazyky (EU 27)
20%
Jazyky (ČR)
14%
Vynálezy, věda a technologie (EU 27)
18%
Vynálezy, věda a technologie (ČR)
16%
Zeměpis (EU 27)
14%
Zeměpis (ČR)
13%
Náboženství (EU 27)
14%
Náboženství (ČR)
12%
Legislativa (EU 27)
9%
Legislativa (ČR)
12%
Sociální stát (EU 27)
9%
Sociální stát (ČR)
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
Z předcházejícího grafu je patrné, že v ČR jsou za pilíře sounáležitosti EU považovány především „měkké“ faktory: kultura, historie a společenské hodnoty – a to ve větší míře než odpovídá průměru EU 27. V průměru EU 27 je spolu s kulturou zřetelně častěji za zdroj
29
sounáležitosti považováno hospodářství, tedy oblast, která de facto v minulosti dala Evropské unii vzniknout. Pro evropskou pospolitost jsou vedle racionálních obsahů důležité také symboly. Naprostá většina české veřejnosti základní symboly EU zná. Vlajku EU poznává 19 Čechů z 20 (94 %, což téměř přesně odpovídá evropskému průměru: EU 27 = 95 %). Češi ji považují za dobrý symbol EU, podle jasně převažujícího mínění symbolizuje dobrou věc. Ztotožnění s ní je však nižší a ještě méně Čechů se domnívá, že tato vlajka by měla být umístěna na všech veřejných budovách v České republice vedle vlajky České republiky, i když i v tomto směru je souhlas většinový. V odmítavých názorech se zřetelně promítá nechuť části české veřejnosti k vnějším symbolickým projevům identity a politické příslušnosti. Tato nechuť má své historické kořeny v někdejším hesle „Se Sovětským svazem na věčné časy“ a povinně všudypřítomné sovětské vlajce.
Názory Čechů na evropskou vlajku spíše souhlasí
spíše nesouhlasí
neví 4%
Vlajka je dobrým symbolem pro Evropu.
94%
Vlajka symbolizuje dobrou věc.
S touto vlajkou se ztotožňuji. Tato vlajka by měla být umístěna na všech veřejných budovách v České republice vedle vlajky České republiky.
2%
85%
9% 6%
66%
59%
24%
35%
10%
6%
0% 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 % % % % % % % % % %
3.4 Postoje k vybraným skutečnostem evropské agendy Česká veřejnost v zásadě podporuje skutečnosti a plány evropské agendy, které Eurobarometr zkoumal, a názory na tyto otázky zůstaly v posledním půlroce stabilní. Nejvyšší míra souhlasu byla v ČR opět zjištěna se společnou obrannou a bezpečnostní politikou členských zemí EU, což koresponduje s názory na to, které kompetence by měly být Evropské unii sděleny (viz kapitola 4.4). Na druhém místě z hlediska frekvence souhlasu je výuka školních dětí o způsobech práce institucí EU, která se v průměru EU 27 řadí dokonce před společnou obrannou a bezpečnostní politiku. Více než dvě třetiny Čechů podporují také společnou zahraniční politiku členských států EU vůči ostatním zemím (velmi podobně jako v průměru EU 27). Jen o málo nižší je podpora budoucího rozšiřování EU a evropské měnové unie s jedinou společnou měnou, eurem. Přes poměrně ostré názory prezidenta Klause i rozhodující části české vládní koalice i nadále většina české veřejnosti podporuje myšlenku Ústavy Evropské unie, tato podpora je ovšem o 11 procentních bodů nižší než odpovídá průměru EU 27.
30
Podpora vybraných skutečností a plánů evropské agendy ČR Podzim 2006 Společná obranná a bezpečnostní politika 86 % členských zemí EU Výuka školních dětí o způsobech práce institucí EU Jedna společná zahraniční politika členských 68 % států EU vůči ostatním zemím Budoucí rozšiřování EU o další země 65 % v příštích letech Evropská měnová unie s jedinou společnou 60 % měnou, eurem Ústava Evropské unie 56 % Rychlost budování Evropy je v jedné skupině 56 % zemí vyšší než v ostatních zemích
Jaro 2007
EU 25 / EU 27 Podzim Jaro 2006 2007
87 %
75 %
77 %
76 %
-
86 %
68 %
68 %
72 %
64 %
46 %
49 %
60 %
61 %
63 %
55 %
63 %
66 %
57 %
40 %
48 %
Většinovou podporu má v ČR i myšlenka tzv. „vícerychlostní Evropy“, v průměru EU 27 tomu tak není. Je ovšem potřeba upozornit, že v měřítku všech členských států EU příznivců této ideje za posledních 6 měsíců přibylo o 8 procentních bodů a výrazně převažují (48 % : 36 %), zatímco na podzim 2006 byli v EU 25 v mírné menšině (40 % : 42 %).
3.5 Stěžejní úkoly EU v nadcházejících letech Hlavním úkolem evropských institucí by podle názorů české veřejnosti měl být boj se zločinem a otázky životního prostředí – obě tyto oblasti jsou pro Čechy podstatně důležitější než odpovídá průměru EU 27 (viz graf na následující stránce). Také sociální otázky, které se v českém žebříčku umístily na 3. místě, jsou zde považovány za stěžejní úkol EU častěji než je tomu v evropském průměru. I mnohé další výzkumy veřejného mínění v České republice potvrzují, že boj proti kriminalitě, životní prostředí a sociální otázky patří k dlouhodobým prioritám české populace. Nepřekvapuje, že evropská veřejnost častěji než česká považuje za stěžejní úkol institucí EU imigrační otázky – Česká republika totiž v Evropě zatím stále nepatří k hlavním cílovým zemím imigrantů. I přes tyto dílčí odlišnosti lze konstatovat, že česká veřejnost přisuzuje evropským institucím přibližně stejné úkoly jako odpovídá průměru celé Evropské unie. Zajímavé je, že zatímco kultura je spolu s historií vnímána jako jeden z hlavních zdrojů evropské pospolitosti, podle názorů české a evropské veřejnosti by se kulturní politice evropské instituce věnovat spíše neměly.
31
Na co mají klást instituce EU důraz? 33%
Boj se zločinem (EU 27)
41%
Boj se zločinem (ČR)
34%
Otázky životního prostředí (EU 27)
40%
Otázky životního prostředí (ČR)
25%
Sociální otázky (EU 27)
31%
Sociální otázky (ČR)
29%
Imigrační otázky (EU 27)
17%
Imigrační otázky (ČR) Evropská zahraniční politika (EU 27)
16%
Evropská zahraniční politika (ČR)
16% 14%
Evropská vzdělávací politika (EU 27)
16%
Evropská vzdělávací politika (ČR)
13%
Vnitřní trh (EU 27)
15%
Vnitřní trh (ČR)
13%
Vědecký výzkum (EU 27)
15%
Vědecký výzkum (ČR)
12%
Evropská obranná politika (EU 27)
15%
Evropská obranná politika (ČR)
8%
Kulturní politika (EU 27)
5%
Kulturní politika (ČR)
0%
5%
10%
15%
32
20%
25%
30%
35%
40%
45%
4. Názory na fungování EU 4.1 Poměry v EU Evropská veřejnost se valnou většinou domnívá, že největší země mají v EU nejvíce moci. Češi nejsou v tomto směru žádnou výjimkou – ba naopak: myslí si to téměř devět z deseti českých občanů. To však není na překážku tomu, aby se většina Čechů cítila díky členství v EU bezpečněji a ekonomicky stabilněji, téměř polovina pak stabilněji i politicky. Jen třetina Čechů ovšem zastává názor, že zájmy jejich země jsou v Evropské unii dostatečně brány v úvahu. Souhlas s vybranými výroky o poměrech v EU ČR Největší země mají v EU nejvíce moci Cítím se bezpečněji, protože ČR (moje země) je členem EU Mám pocit, že jsme ekonomicky stabilnější, protože ČR (moje země) je členem EU ČR (moje země) bude mít v budoucnosti v EU větší vliv Mám pocit, že jsme politicky stabilnější, protože ČR (moje země) je členem EU Zájmy ČR (mé země) jsou v EU dostatečně brány v úvahu
Jaro 2006 87 %
Jaro 2007 88 %
EU 25 / EU 27 Jaro Jaro 2006 2007 72 % 75 %
58 %
55 %
47 %
52 %
57 %
52 %
45 %
51 %
46 %
46 %
42 %
52 %
45 %
44 %
41 %
45 %
30 %
34 %
38 %
45 %
Podrobnější analýzu zasluhují názory na to, zda „naše země“ (v našem konkrétním případě Česká republika) bude mít v budoucnosti v Evropské unii větší vliv. Optimističtější jsou v tomto směru především mladší Češi (ve věku 15 – 24 let 54 %, ve věku 25 – 39 let 53 %), mezi starší generací převažují spíše názory pesimistické (ve věku 55 a více let souhlasí 39 %, nesouhlasí 49 %). Velmi podstatná je znovu závislost na politické orientaci. Mezi Čechy, kteří se hlásí k levici, souhlasí s tímto výrokem jen třetina (34 %), většina ho odmítá (55 %). Mezi „centristy“ je poměr víceméně vyrovnaný (45 % souhlasu : 43 % nesouhlasu). Zato z lidí, kteří se v České republice hlásí k pravici, v její budoucí větší vliv věří 56 % a nevěří pouhých 37 %. První a poslední z výroků uvedených v předcházející tabulce vyvolávají ze zcela pochopitelných důvodů velmi rozdílné reakce v malých a velkých členských zemích EU. Podíváme-li se na to, kde jsou nejčastěji zastoupeny názory, že největší země mají v EU nejvíce moci, najdeme na čele evropského žebříčku především malé země – spolu s Českou republikou zejména Finsko, Kyperskou republiku, Řecko a Lotyšsko. Na opačném názorovém pólu najdeme celkem očekávaně Británii, Itálii, Německo a Francii a spolu s nimi poněkud překvapivě Lucembursko (viz mapa na následující stránce).
33
Mínění, že zájmy „naší země“ jsou v EU dostatečně brány v úvahu, však nejsou ani zdaleka závislé na velikosti, resp. lidnatosti příslušné země. Nejčastější pozitivní odpovědi nabídli opět Lucemburčané spolu se Švédy, následováni Iry, Malťany, Belgičany a Španěly (viz graf na následující stránce). Na opačném názorovém pólu najdeme vedle Čechů také Rakušany, Bulhary, Finy a zejména Lotyše. Velké země se tentokrát dostaly spíše do názorového středu.
34
4.2 Účast na evropských záležitostech Podíl občanů ČR, kteří mají pocit, že rozumějí tomu, jak Evropská unie funguje, za poslední půlrok narostl ze 34 % na 41 %, průměr EU 27 činí 43 %. Realizace Plánu D tedy v tomto směru tedy přinesla určitou změnu. Většina Čechů však stále zastává opačný názor (55 %). Eurobarometr již počtvrté v řadě potvrdil, že čeští občané mají jen zřídka pocit, že by jejich hlas měl v Evropské unii váhu. Čechů, kteří mají pocit, že jejich hlas má v Evropské unii váhu, dokonce o 6 procentních bodů ubylo, znovu se jedná o méně než o pětinu populace (na jaře 2005 to bylo 19 %, na podzim 2005 pak 17 %, na podzim 2006 24 % a na jaře 2007 pouhých 18 %). I v průměru EU 27 je podíl takových názorů nízký, smýšlí tak 35 % občanů EU 27. Česká republika patří společně s Lotyšskem, Velkou Británií a Bulharskem k zemím, kde je nositelů pocitu, že by jejich hlas měl v Evropské unii váhu, vůbec nejméně. Existují ale země, kde si většina obyvatel tradičně myslí, že jejich hlas v Evropské unii váhu má: Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Dánsko, Malta a Francie (viz mapa na následující stránce).
35
Ještě méně občanů se cítí velmi intenzivně zapojeno do evropských událostí: v České republice jen jeden ze šesti, v průměru EU 27 jeden ze čtyř. Výsledky ukazují, že v tomto směru má před sebou Evropská unie ještě řadu úkolů, i když pocitu intenzivního zapojení v Evropské unii mírně přibylo.
36
Souhlas s vybranými tezemi o zapojení občanů do záležitostí EU ČR Rozumím tomu, jak Evropská unie funguje Můj hlas má v Evropské unii váhu Cítím se velmi intenzivně zapojený(á) do evropských událostí
EU 25 / EU 276
Podzim 2005
Podzim 2006
Jaro 2007
Podzim 2005
Podzim 2006
Jaro 2007
34 %
34 %
41 %
41 %
43 %
43 %
17 %
24 %
18 %
34 %
34 %
35 %
16 %
14 %
17 %
26 %
20 %
24 %
Nejnižší pocit intenzivního zapojení do evropských událostí zaznamenal Eurobarometr na Kypru, v Litvě, v Lotyšsku, ve Finsku, v Maďarsku a ze starých členských zemí tradičně ve Velké Británii.
4.3 Důvěra v instituce Řada průzkumů, některá šetření Eurobarometru nevyjímaje, potvrzují opakovaně nízkou důvěru Čechů v národní ústavní instituce. V situaci povolebního patu v druhé polovině roku 2006 se důvěra v české ústavní instituce dokonce ještě snížila a na této nízké úrovni zůstává i na jaře 2007. Zatímco v průměru EU 27 důvěřuje národním vládám i parlamentům více než 40 % občanů, v České republice důvěřuje vládě čtvrtina a Poslanecké sněmovně Parlamentu jen asi pětina veřejnosti. Jinak je tomu ovšem s důvěrou Čechů vůči Evropské unii – ta je
6
Údaje z podzimu 2005 i 2006 jsou za EU 25, údaje z jara 2007 za EU 27.
37
téměř dvoutřetinová a dlouhodobě se udržuje na vyšší hladině než odpovídá průměru za všechny členské země EU. Důvěřujete následujícím institucím? Evropské unii
Vládě ČR (příslušné země)
Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR (dolní sněmovně parlamentu)
Spíše důvěřuje 60 % 62 % 61 % 48 % 45 % 57 % 34 % 27 % 27 % 35 % 30 % 41 %
Spíše nedůvěřuje 29 % 30 % 32 % 39 % 41 % 32 % 63 % 69 % 70 % 59 % 62 % 53 %
Neví, bez odpovědi 10 % 9% 7% 13 % 14 % 11 % 3% 4% 3% 7% 8% 6%
ČR jaro 2006
22 %
75 %
3%
ČR podzim 2006 ČR jaro 2007 EU 25 jaro 2006 EU 25 podzim 2006 EU 27 jaro 2007
19 % 21 % 38 % 33 % 43 %
77 % 76 % 54 % 58 % 50 %
4% 3% 8% 9% 7%
ČR jaro 2006 ČR podzim 2006 ČR jaro 2007 EU 25 jaro 2006 EU 25 podzim 2006 EU 27 jaro 2007 ČR jaro 2006 ČR podzim 2006 ČR jaro 2007 EU 25 jaro 2006 EU 25 podzim 2006 EU 27 jaro 2007
Při bližším pohledu na instituce Evropské unie se ukazují jisté rozdíly a vývojové trendy. Nejdůvěryhodnější ze všech zkoumaných institucí Evropské unie se pro Čechy stala Evropská centrální banka, jejíž hodnocení se o 6 procentních bodů zlepšilo. Všem ostatním sledovaných institucím Evropské unie nyní důvěřuje méně Čechů než před půl rokem, rozdíly jsou ovšem na hranici statistické významnosti. Potvrdilo se, že Češi o poznání více důvěřují Evropskému parlamentu než Evropské komisi nebo Radě Evropské unie. Důvěřujete následujícím institucím? Evropské centrální bance
Evropskému parlamentu
Evropské komisi
Radě Evropské unie
ČR podzim 2006 ČR jaro 2007 EU 25 podzim 2006 EU 27 jaro 2007 ČR podzim 2006 ČR jaro 2007 EU 25 podzim 2006 EU 27 jaro 2007 ČR podzim 2006 ČR jaro 2007 EU 25 podzim 2006 EU 27 jaro 2007 ČR podzim 2006 ČR jaro 2007 EU 25 podzim 2006 EU 27 jaro 2007
38
Spíše důvěřuje 55 % 61 % 47 % 53 % 62 % 58 % 52 % 56 % 59 % 56 % 48 % 52 % 56 % 54 % 43 % 47 %
Spíše nedůvěřuje 25 % 23 % 27 % 25 % 28 % 31 % 32 % 28 % 27 % 29 % 31 % 27 % 27 % 28 % 29 % 26 %
Neví, bez odpovědi 20 % 16 % 26 % 22 % 10 % 11 % 16 % 16 % 14 % 16 % 21 % 21 % 17 % 18 % 28 % 27 %
V průměru EU 27 ovšem dostáváme poněkud odlišný obrázek. Nejdůvěryhodnější institucí je v průměru EU 27 Evropský parlament, následovaný Evropskou centrální bankou a s nepatrným odstupem Evropskou komisí. Eurobarometr zjišťoval také důvěru v hlavní média – tisk, rozhlas, televizi a internet. Jak v ČR, tak v EU 27 zaujal první příčku pořadí důvěryhodnosti rozhlas, kterému důvěřují tři čtvrtiny Čechů a dvě třetiny všech občanů EU 27. Zatímco v EU 27 jako celku lze pozorovat mírný nárůst důvěry v televizi a tisk, v ČR procento občanů, kteří jim důvěřují, pokleslo. Nelze vyloučit, že to souvisí s určitou vlnou vulgarizace, kterou bylo možné v některých českých televizích a některých tištěných médiích v posledním období zaznamenat. Naopak důvěra v internet postupně roste, což jistě souvisí s rozšiřováním okruhu jeho uživatelů. Ve srovnání s průměrem EU 27 jde ovšem o důvěru neobvykle vysokou. Důvěřujete médiím? Rozhlasu
Televizi
Internetu
Tisku
ČR podzim 2006 ČR jaro 2007 EU 25 podzim 2006 EU 27 jaro 2007 ČR podzim 2006 ČR jaro 2007 EU 25 podzim 2006 EU 27 jaro 2007 ČR podzim 2006 ČR jaro 2007 EU 25 podzim 2006 EU 27 jaro 2007 ČR podzim 2006 ČR jaro 2007 EU 25 podzim 2006 EU 27 jaro 2007
Spíše důvěřuje 74 % 75 % 63 % 66 % 73 % 70 % 53 % 58 % 55 % 62 % 35 % 39 % 60 % 56 % 44 % 47 %
Spíše nedůvěřuje 22 % 22 % 29 % 28 % 25 % 28 % 42 % 37 % 21 % 19 % 35 % 39 % 38 % 42 % 49 % 48 %
Neví, bez odpovědi 4% 3% 8% 6% 2% 2% 5% 5% 24 % 19 % 30 % 26 % 2% 2% 7% 5%
4.4 Rozhodování v EU Jedna z otázek Eurobarometru zjišťovala, do jaké míry občané souhlasí nebo nesouhlasí s výrokem: „Každé evropské rozhodnutí je předmětem vyjednávání, při kterých se berou v úvahu názory národních vlád všech členských států.“ V České republice s tímto výrokem souhlasí dvě třetiny občanů (67 %) – jen nepatrně víc než odpovídá průměru EU 27 (63 %).
39
Každé evropské rozhodnutí je předmětem vyjednávání, při kterých se berou v úvahu názory národních vlád všech členských států. (údaje za ČR)
5%
6%
rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví, neodpověděl
12%
22%
55%
Souhlas s tímto výrokem se váže na politickou orientaci. Zatímco z levicově orientovaných Čechů s ním souhlasí 52 % a nesouhlasí 42 %, mezi „centristy“ byl zjištěn poměr souhlasu a nesouhlasu 67 % : 28 % a mezi pravicově orientovanými dokonce 78 % : 17 %. Česká i evropská veřejnost by ráda řadu oblastí života společnosti svěřila do kompetence Evropské unie. Největší podporu rozhodování na evropské úrovni vidíme v „silových“ oblastech: v boji proti terorizmu a zločinu, v obraně a zahraniční politice. K nim se pojí vědecký a technologický výzkum – ve všech těchto směrech by v ČR preferovaly rozhodování na evropské úrovni přibližně tři čtvrtiny veřejnosti nebo i více. V průměru EU 25 má ovšem tříčtvrtinovou podporu rozhodování na evropské úrovni jen boj proti terorizmu. Také v oblasti ochrany životního prostředí, imigrace, ochrany spotřebitele, podpory regionům s ekonomickými problémy a energetiky většina Čechů, a s výjimkou ochrany spotřebitele i většina všech občanů EU, preferuje rozhodování na evropské úrovni, převaha nositelů těchto názorů však již není tak markantní. Další skupinu představují hospodářská soutěž, boj proti nezaměstnanosti a vzdělávání. V České republice by rozhodování o těchto oblastech ráda viděla na evropské úrovni téměř polovina občanů. V průměru EU 27 se názory na rozhodování v těchto oblastech velmi liší – zatímco hospodářskou soutěž by do kompetence EU svěřila většina občanů EU 27, další dvě oblasti z této skupiny jen asi třetina.
40
Podpora rozhodování na úrovni EU
Boj proti terorizmu Vědecký a technologický výzkum Boj proti zločinu Obrana a zahraniční politika Ochrana životního prostředí Imigrace (tzn. stěhování cizinců do ČR) Ochrana spotřebitele Podpora regionům s ekonomickými problémy Energetika Hospodářská soutěž Boj proti nezaměstnanosti Vzdělávání Zemědělství a rybolov Zdravotnictví a sociální péče Důchody Daně
EU 25 / EU 277 Podzim Podzim 2005 2006 78 % 79 % 69 % 70 %
Podzim 2005 88 % 79 %
ČR Podzim 2006 89 % 76 %
Jaro 2007 89 % 79 %
75 % 75 %
75 % 74 %
78 % 72 %
59 % 63 %
59 % 63 %
60 % 62 %
69 %
67 %
68 %
66 %
65 %
69 %
56 %
61 %
66 %
57 %
57 %
59 %
51 % 50 %
55 % 53 %
56 % 53 %
48 % 57 %
46 % 57 %
48 % 60 %
48 % 52 % 41 % 44 % 48 % 32 %
51 % 47 % 46 % 44 % 37 % 33 %
52 % 49 % 45 % 40 % 37 % 33 %
59 % 56 % 39 % 29 % 51 % 29 %
60 % 54 % 38 % 29 % 49 % 29 %
61 % 57 % 39 % 33 % 50 % 31 %
26 % 23 %
28 % 27 %
29 % 26 %
22 % 25 %
23 % 27 %
25 % 28 %
Jaro 2007 81 % 72 %
Opačné poměry panují ve vztahu k zemědělství a rybolovu: rozhodování na evropské úrovni preferuje jen třetina Čechů a téměř polovina občanů EU 27. Ve zbývajících oblastech – zdravotnictví a sociální péči, důchodech a především daních – jasně dominují názory, že kompetence mají zůstat na národní úrovni. Veřejné mínění v České republice se v tomto směru od průměru EU 27 příliš neliší. Zajímavé rozdíly Eurobarometr zjistil v názorech na to, kdo má zajišťovat ochranu spotřebitele. Zatímco ve Finsku, Rakousku a Estonsku se téměř dvě třetiny veřejnosti domnívají, že by to mělo být záležitostí státu a národní vlády, v Portugalsku, Bulharsku a zejména na Kypru tak smýšlí jen asi třetina.
7
Za období podzim 2005 a podzim 2006 jsou uváděny údaje pro EU 25, za jaro 2007 pro EU 27.
41
4.5 Informovanost o evropských politických záležitostech Česká veřejnost se necítí být dobře informována o evropských politických záležitostech. Jen 1 % Čechů se domnívá, že lidé v České republice jsou v tomto směru velmi dobře informováni, další zhruba čtvrtina soudí, že jsou informováni spíše dobře. Negativní názory „spíše ne dobře“ a „vůbec ne“ zastávají v součtu dvě třetiny české populace.
42
Informovanost české veřejnosti o evropských politických záležitostech velmi dobře
spíše dobře
spíše ne dobře
vůbec ne
neví, neodpověděl
3% 1%
13%
28%
55%
Ve srovnání s průměrem EU 27 i s průměrem za 12 nových členských zemí přitom patří Češi k relativním optimistům – v obou těchto případech je totiž nositelů názorů, že veřejnost dané země je informována aspoň „spíše dobře“, jen těsně nad hranicí jedné pětiny (EU 27: 22 %, NČZ 12: 21 %). Hlavním zdrojem informací o Evropské unii, její politice a institucích zůstává nejen pro české, ale obecně pro evropské občany televize, její význam však za poslední rok poklesl. Naopak roste význam internetu, který se propracoval na třetí příčku v žebříčku nejčasněji využívaných informačních zdrojů hned za deníky a předstihl tak rozhlas. Zdroje informací o EU, její politice a institucích ČR Televize Denní tisk Internet Rozhlas Diskuse s příbuznými, přáteli, kolegy Další noviny, časopisy Knihy, brožury, informační letáky Konference, přednášky, debaty Telefon - informační linky, Europe Direct apod. Nikdy nevyhledávám tyto informace, nezajímají mne
43
Jaro 2006 72 % 50 % 26 % 32 % 23 % 20 % 12 % 4% 1% 13 %
Jaro 2007 63 % 47 % 32 % 29 % 20 % 18 % 10 % 4% 1% 15 %
EU 25 / EU 27 Jaro Jaro 2006 2007 70 % 63 % 41 % 41 % 23 % 28 % 31 % 26 % 22 % 21 % 15 % 15 % 11 % 11 % 3% 4% 1% 1% 12 % 13 %
5. Globalizace 5.1 Příležitosti a hrozby spojené s globalizací Po téměř dvou letech se Eurobarometr vrátil k některým příležitostem a hrozbám, které si veřejnost spojuje s procesem globalizace. Ukazuje se, že od té doby se veřejné mínění příliš nezměnilo. Přibylo však lidí, kteří v globalizaci vidí na prvním místě příležitost pro firmy z jejich země. Tento posun zaznamenal Eurobarometr v celé EU 27 (o 7 procentních bodů) a v rámci toho i v České republice (o 6 procentních bodů). Nejčastější první asociací s pojmem globalizace ovšem zůstává potenciální přesun některých společností do zemí s levnější pracovní silou. První asociace s pojmem globalizace
Přesun některých společností do zemí s levnější pracovní silou Příležitosti pro české (národní) firmy otevřít nové pobočky, proniknout na nové trhy Zvýšená konkurence pro české (národní) společnosti Zahraniční investice v České republice (v naší zemi) Jiné odpovědi Neví, bez odpovědi
ČR Podzim Jaro 2005 2007 32 % 31 %
EU 25 / EU 27 Podzim Jaro 2005 2007 37 % 35 %
14 %
21 %
16 %
22 %
21 %
21 %
16 %
15 %
20 % 1% 12 %
19 % 2% 6%
13 % 3% 15 %
14 % 3% 11 %
Česká veřejnost má převážně pocit, že nás Evropská unie nepomáhá chránit před negativními důsledky globalizace (50 % proti 39 % opačných názorů). Za poslední půlrok se názorové klima v České republice v tomto směru výrazně posunulo negativním směrem – na podzim 2006 totiž ještě pozitivní názory převažovaly v poměru 43 % : 37 %.
Pomáhá nás EU chránit před negativními důsledky globalizace? ČR
EU 27
NČZ 12
60 50
50 40
39
42
45 40 31
30
24 18
20 11
10 0 Ano
Ne
neví, neodpověděl
Češi se v tomto skeptickém názoru staví po bok Lotyšů (51 % negativních odpovědí), Lucemburčanů (51 %), Rakušanů (51 %), Finů (55 %), Řeků (56 %), Francouzů (59 %) a občanů nových spolkových zemí Německa (60 %).
44
5.2 Změna klimatu V celé Evropské unii jasně převládá názor, že EU by se měla urgentně zabývat globálním oteplováním. V průměru EU 27 tak smýšlí 88 % občanů, v České republice dokonce 91 %.
Jak urgentně by se EU měla zabývat globálním oteplováním? (údaje za ČR)
6%
velmi urgentně spíše urgentně ne příliš urgentně vůbec ne urgentně neví, neodpověděl
1% 2%
54%
37%
Zajímavé je, že i v tomto ohledu se projevují rozdíly v závislosti na politické orientaci, i když nejsou zásadního charakteru. Z Čechů, kteří se hlásí k levici, považuje globální oteplování za urgentní téma pro EU 87 %, z „centristů“ 89 % a z pravicově orientovaných 94 %. Uvedené zjištění by bylo možné považovat za jistou výzvu vůči postojům pravicového českého prezidenta Václava Klause. V souladu s výše uvedeným zjištěním o naléhavosti problému globálního oteplování jsou také názory veřejnosti na to, zda by Evropská unie měla urgentně zavést nová opatření, aby snížila emise skleníkových plynů nejméně o 20% do roku 2020. V průměru EU 27 takové stanovisko podporuje 89 % občanů, v České republice 93 %.
EU by měla urgentně zavést nová opatření, aby snížila emise skleníkových plynů nejméně o 20% do roku 2020. 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
rozhodně souhlasí
spíše souhlasí
36
29
57
60
ČR
EU 27
45
35
52
NČZ 12
Závěr Jarní vlna Eurobarometru 2007 se uskutečnila téměř 3 roky po rozšíření Evropské unie o deset nových členských států včetně České republiky a několik měsíců po dalším rozšíření o Bulharsko a Rumunsko. Téma rozšiřování EU už v této době nepoutalo zdaleka takovou pozornost jako dříve ani v České republice, ani v ostatních členských zemích. V České republice se pozornost orientovala především na vnitropolitické otázky v čele s připravovanými reformami. Problematika budoucnosti Evropské unie a role České republiky v ní se do českého politického prostoru vrátila především díky velmi opatrnému, možná spíše euroskeptickému přístupu vládní koalice. Celkově je možno konstatovat, že Češi vnímají svoji současnou situaci a Evropskou unii jako její rámec převážně pozitivně, eurokritické přístupy nejsilnější vládní strany ovšem přeci jen zapůsobily a pozitivních názorů ubylo. Mohlo to souviset se skutečností, že tématem politické debaty se staly nejen otázky integrace Evropské unie včetně problematiky Evropské ústavy, ale také hlasy upozorňující na nedostatečnou připravenost k čerpání prostředků z evropských fondů. Došlo tedy k jistému „ochlazení“ české veřejnosti ve vztahu k Evropské unii. Zastoupení názoru, že členství v Evropské unii je dobrá věc, znovu pokleslo a poprvé se dostalo pod hladinu poloviny občanů (46 %). Pouhých 39 % Čechů si myslí, že rozšíření EU v roce 2004 mělo na ČR pozitivní vliv, 29 % soudí, že šlo o vliv negativní. Přesto požívá Evropská unie jako taková poměrně velkou důvěru české veřejnosti (61 %) a její instituce se Čechům jeví jako důvěryhodnější než české ústavní instituce. Ruku v ruce s tím pokleslo také zastoupení názoru, že Česká republika má ze vstupu do Evropské unie prospěch a výhody (aktuálně tak smýšlí 61 % občanů ČR, tedy méně než odpovídá průměru 12 nových členských zemí). Přes tento nevýrazný negativní trend Češi považují Evropskou unii především za moderní a demokratickou (i když podle 88 % Čechů mají největší země v EU nejvíce moci), o poznání méně často za ochranářskou a jen menšinově za technokratickou a nevýkonnou. Pro téměř dvě třetiny Čechů znamená EU svobodu pohybu - cestování, studia i práce kdekoli v Evropské unii. Navzdory dlouhotrvající diskusi o evropském sociálním modelu stále klesá podíl Čechů, kteří si EU spojují se sociální ochranou – teď už takovou asociaci má jen jeden ze 16 Čechů. Česká veřejnost je podle Eurobarometru již dlouhou dobu převážně spokojena se svojí životní situací. Podíl spokojených osciluje kolem 80 %. Ve výhledu na následujících 12 měsíců je ovšem Česká populace dlouhodobě o poznání pesimističtější než odpovídá průměru EU 27 – ve zlepšení věří 27 % Čechů ve srovnání s 37 % v průměru EU 27. K nejožehavějším tématům dlouhodobě patřila v České republice – podobně jako v celoevropském měřítku - nezaměstnanost. Protože se však českému hospodářství daří a nezaměstnanost objektivně klesá, procento občanů, kteří ji řadí mezi dva nejvýznamnější problémy, v ČR pokleslo postupně až na úroveň 21 %. Po roce se však znovu v názorech české veřejnosti projevila politická diskuze o českém zdravotnictví. Spory o spoluúčast pacientů vrátily zdravotnictví na první příčku žebříčku problémů, kterým ČR čelí. Rozdíly mezi tím, jak klíčové problémy své země vnímá průměrný Čech a průměrný Evropan, se tedy celkově znovu zvětšily. Podíl občanů ČR, kteří mají pocit, že rozumějí tomu, jak Evropská unie funguje, za poslední půlrok narostl na 41 %, průměr EU 27 činí 43 %. Realizace Plánu D tedy v tomto směru tedy přinesla určitou změnu. Většina Čechů však stále zastává opačný názor (55 %). Čeští občané mají jen zřídka pocit, že by jejich hlas měl v Evropské unii váhu. Čechů, kteří mají pocit, že jejich hlas má v Evropské unii váhu, ovšem naproti tomu o 6 procentních bodů
46
ubylo, znovu se jedná o méně než o pětinu populace. Podobně vzácně se Češi cítí velmi intenzívně zapojeni do evropských událostí (17 %). Dvě třetiny občanů ČR se cítí špatně informovány o evropských politických záležitostech. Hlavním zdrojem informací o Evropské unii, její politice a institucích zůstává nejen pro české, ale obecně pro evropské občany televize, její význam však za poslední rok poklesl. Naopak roste význam internetu, který se propracoval na třetí příčku v žebříčku nejčasněji využívaných informačních zdrojů hned za deníky a předstihl tak rozhlas. Možná i díky nedostatečné informovanosti má Česká veřejnost převážně pocit, že Evropská unie nás nepomáhá chránit před negativními důsledky globalizace (50 % proti 39 % opačných názorů). Za poslední půlrok se názorové klima v České republice v tomto směru výrazně posunulo negativním směrem – na podzim 2006 totiž ještě pozitivní názory převažovaly v poměru 43 % : 37 %. V souhrnu je možno konstatovat, že ve většině oblastí se veřejné mínění v České republice zásadně neodlišuje ani od názorového klimatu odpovídajícího průměru 12 nových členských zemí, ani od EU 27 jako celku. Tam, kde jsou patrné výraznější rozdíly, je možné najít jejich příčiny v aktuální ekonomické situaci země, v právě probíhajících vnitropolitických procesech a někdy i ve skutečnosti, že ČR patří v evropské sedmadvacítce k menším zemím.
47
Technické specifikace V období od 10. dubna do 15. května 2007 uskutečnilo TNS Opinion & Social, konsorcium složené z Taylor Nelson Sofres a EOS Gallup Europe, na základě žádosti Generálního ředitelství pro komunikaci, veřejné mínění a monitoring médií Evropské komise vlnu 67.2 výzkumu Eurobarometr. Standardní Eurobarometr 67.2 zahrnuje občany všech členských států Evropské unie, kteří sídlí v těchto členských státech a dovršili 15 let věku. Eurobarometr 67.2 proběhl také ve dvou kandidátských zemích (Chorvatsku a Turecku) a též v oblastech Kypru, které nejsou pod vládní kontrolou. V těchto zemích výzkum pokrývá populaci občanů všech zúčastněných zemí, která vládne jedním z jazyků těchto zemí v takové míře, která umožňuje odpovědět na otázky dotazníku. Základní formou výběrového postupu používaného ve všech zemích je vícestupňový náhodný (pravděpodobnostní) výběr. V každé zemi byl počet výběrových bodů stanoven s pravděpodobností úměrnou počtu obyvatelstva (pro celkové pokrytí státu) a hustotě obyvatelstva. Za tímto účelem byly výběrové body vybrány systematicky z každé „administrativní regionální jednotky“ po stratifikaci dle jednotlivých jednotek a typu oblasti. Reprezentují tedy celé území každé prozkoumané země podle jednotek EUROSTAT NUTS II (nebo ekvivalentních) a podle rozdělení rezidentní populace příslušných národností v metropolitních, městských a venkovských oblastech. V každém ze stanovených výběrových bodů byla náhodně vybrána startovací adresa. Další adresy (každá N-tá adresa) byly vybírány standardní procedurou „náhodné procházky“ počínaje výchozí adresou. V každé domácnosti byl rovněž náhodně vybrán respondent (na základě „pravidla nejbližších narozenin“). Všechny rozhovory byly provedeny face-to-face v domácnostech respondentů v příslušném národním jazyce. Pokud jde o způsob zaznamenávání dat, byla v zemích, kde je to možné, používána metoda CAPI (Computer Assisted Personal Interview). Pro každou zemi bylo provedeno srovnání výběrového souboru se základním. Údaje o základním souboru byly získány z populačních dat Eurostatu a z národních statistických úřadů. Pro všechny země, kde průzkum proběhl, byla aplikována procedura vážení založená na popisu základního souboru a využívající marginální a mezibuněčné vážení. Ve všech zemích byly do vážení zahrnuty pohlaví, věk, region a velikost místa bydliště. Pro mezinárodní vážení (např. průměry za EU) využil TNS Opinion & Social oficiální populační údaje Eurostatu nebo národních statistických úřadů. Celkové hodnoty pro základní populaci vstupující do procedur vážení jsou uvedeny níže.
48
Země
Zkratka
Instituce
Počet rozhovorů Belgie BE TNS Dimarso 1011 Bulharsko BG TNS BBSS 1039 Česká republika CZ TNS AISA 1043 Dánsko DK TNS Gallup DK 1002 Německo DE TNS Infratest 1513 Estonsko EE TNS Emor 1005 Řecko EL TNS ICAP 1000 Španělsko ES TNS Demoscopia 1000 Francie FR TNS Sofres 1013 Irsko IE TNS MRBI 1000 Itálie IT TNS Abacus 1010 Kyperská rep. CY Synovate 502 sever Kypru* CY (tcc) KADEM 500 Lotyšsko LV TNS Latvia 1013 Litva LT TNS Gallup Lithuania 1018 Lucembursko LU TNS ILReS 511 Maďarsko HU TNS Hungary 1006 Malta MT MISCO 500 Nizozemsko NL TNS NIPO 1009 Rakousko AT Öst. Gallup-Institute 1011 Polsko PL TNS OBOP 1000 Portugalsko PT TNS EUROTESTE 1011 Rumunsko RO TNS CSOP 1019 Slovinsko SI RM PLUS 1013 Slovensko SK TNS AISA SK 1106 Finsko FI TNS Gallup Oy 1038 Švédsko SE TNS GALLUP 1005 Velká Británie UK TNS UK 1319 Chorvatsko HR PULS 1000 Turecko TR TNS PIAR 1005 CELKEM 29222 * Jedná se o oblasti Kyperské republiky, které nejsou pod vládní kontrolou
Termíny průzkumů
Populace
11/04 – 7/05 2007 13/04 – 26/04 2007 13/04 – 04/05 2007 10/04 – 14/05 2007 10/04 – 9/05 2007 16/04 – 14/05 2007 10/04 – 8/05 2007 10/04 – 10/05 2007 10/04 – 8/05 2007 10/04 – 10/05 2007 10/04 – 8/05 2007 11/04 – 7/05 2007 10/04 – 6/05 2007 13/04 – 15/05 2007 10/04 – 5/05 2007 10/04 – 7/05 2007 12/04 – 10/05 2007 10/04 – 30/04 2007 10/04 – 10/05 2007 10/04 – 1/05 2007 10/04 – 2/05 2007 14/04 – 7/05 2007 10/04 – 8/05 2007 10/04 – 9/05 2007 13/04 – 1/05 2007 16/04 – 9/05 2007 10/04 – 10/05 2007 10/04 – 7/05 2007 10/04 – 7/05 2007 10/04 – 10/05 2007 10/04 – 15/05 2007
8 650 994 6 671 699 8 571 710 4 411 580 64 361 608 887 094 8 693 566 37 024 972 44 010 619 3 089 775 48 892 559 596 752 157 101 1 418 596 2 803 661 374 097 8 503 379 321 114 13 030 000 6 848 736 31 967 880 8 080 915 18 173 179 1 720 137 4 316 438 4 348 676 7 486 976 47 685 578 3 722 800 47 583 830 444 406 021
Čtenáře upozorňujeme, že výsledky výzkumu jsou odhady, jejichž přesnost (za jinak shodných podmínek) závisí na velikosti výběrového souboru a zjištěné procentní hodnotě. U výběrových souborů o rozsahu cca 1000 interview kolísají skutečné procentuální hodnoty v rámci následujících intervalů spolehlivosti: Hodnota v procentech Interval spolehlivosti
10 % nebo 90 % 20 % nebo 80 % 30 % nebo 70 % 40 % nebo 60 % ± 1,9 % ± 2,5 % ± 2,7 % ± 3,0 %
49
50 % ± 3,1 %
Dotazník
A
Číslo průzkumu (AISA) (101-105)
EB67.1 A B
Kód země (106-107)
EB67.1 B C
Číslo výzkumu (klient) (108-110)
EB67.1 C D
Číslo rozhovoru (111-116)
EB67.1 D E
Verze dotazníku (117) 1 2
A B EB66.1 E Položku 28 dotazovat pouze v Turecku. Položku 29 dotazovat pouze v Chorvatsku. Položku 30 dotazovat pouze v turecké kyperské komunitě. Položku 31 dotazovat pouze v bývalé jugoslávské republice Makedonii.
50
Q1
Jaké jste státní příslušnosti? Prosím uveďte název státu nebo států, jejichž jste občanem.
Více možných odpovědí
L L L L
(138-170) 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33,
Belgie Dánsko Německo Řecko Španělsko Francie Irsko Itálie Lucembursko Nizozemsko Portugalsko Velká Británie Rakousko Švédsko Finsko Kypr (jižní část) Česká republika Estonsko Maďarsko Lotyšsko Litva Malta Polsko Slovensko Slovinsko Bulharsko Rumunsko Turecko Chorvatsko
Jiná země (VYPIŠTE)... Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] EB67.1 Q1 TREND MODIFIED (FILTER MODIFIED) POKUD JINÁ ZEMĚ NEBO NEVÍ, UKONČETE ROZHOVOR. Na sekci QA se ptejte v EU27 + TR + HR + CY (tcc) + FYROM.
51
QA1
Když se sejdete s přáteli, řekl(a) byste, že hovoříte o politických otázkách často, příležitostně nebo nikdy? (191) 1 často 2 příležitostně 3 nikdy 4 Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] EB66.1 QA1
QA2
Pokud máte nějaký vyhraněný názor, přesvědčujete někdy své přátele, příbuzné nebo spolupracovníky o tom, aby se k Vašim názorům připojili? Stává se to …
Nabídněte. (192) 1 2 3 4 5
často někdy výjimečně nikdy Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] EB66.1 QA2 QA3
Řekl(a) byste, že jste celkově se svým životem velmi spokojen(a), spíše spokojen(a), spíše nespokojen(a) nebo velmi nespokojen(a)? Nabídněte. (193) 1 2 3 4 5
Velmi spokojen(a) Spíše spokojen(a) Spíše nespokojen(a) Zcela nespokojen(a) Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] EB66.1 QA3
QA4: položku 2 a 5 nedotazujte v CY (tcc) - v CY (tcc) dotazujte položku 3 a 6.
QA4
Jaká jsou Vaše očekávání související s následujícími dvanácti měsíci? Budou lepší, horší nebo stejné, pokud jde o…? Nabídněte.
(194)
1 2
Váš život obecně ekonomickou situaci v ČR
LEPŠÍ
HORŠÍ
STEJNÉ
Neví, bez odpovědi [NENABÍZ EJTE]
1 1
2 2
3 3
4 4
1
2
3
4
(195) 3 (196) 4
finanční situaci Vaší domácnosti
1
2
3
4
5
možnosti zaměstnání v ČR
1
2
3
4
1
2
3
4
1 1
2 2
3 3
4 4
(197) (198) 6 (199) (200)
7 8
Vaši situaci v zaměstnání ekonomickou situaci v EU
(201) EB66.3 QA12 TREND MODIFIED
52
QA5
Když srovnáte Vaši současnou situaci se situací před pěti lety, řekl(a) byste, že se zlepšila, zůstala stejná nebo se zhoršila? (202) 1 Zlepšila 2 Zůstala stejná 3 Zhoršila 4 Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] EB66.3 QA13
QA6
Domníváte se, že se v příštích pěti letech Vaše osobní situace zlepší, nezmění nebo zhorší? (203) 1 2 3 4
Zlepší Nezmění, zůstane stejná Zhorší Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] EB66.3 QA14 Nedotazujte otázky QA7a až QA7c v CY (tcc) - CY (tcc) přejdou na QA7d. QA7a
Pro každou z následujících oblastí prosím řekněte, zda si myslíte že situace v České republice je lepší nebo horší v porovnání se situací v ostatních zemích Evropské unie.
Předložte kartu QA7a. V každém řádku jedna odpověď. MN SPÍ SPÍ URČ OHE ŠE ŠE ITĚ M LEP HOR HOR LEP ŠÍ ŠÍ ŠÍ ŠÍ
Nabídněte. Rotovat.
(204) (205) (206) (207)
1 2 3 4
Situace české ekonomiky Zaměstnanost v České republice Životní náklady v České republice Ceny za energii v České republice
EB65.2 QC2 TREND MODIFIED
53
1 1 1 1
2 2 2 2
3 3 3 3
4 4 4 4
Stej ná [NE NAB ÍZEJ TE]
Neví , bez odpo vědi [NE NAB ÍZEJ TE]
5 5 5 5
6 6 6 6
QA7b
Pro následující oblasti mi prosím řekněte, zda si myslíte že situace v České republice je lepší nebo horší v porovnání se situací v ostatních zemích Evropské unie.
Ponechte kartu QA7a. Nabídněte. Jedna odpověď v každém řádku. MN SPÍ SPÍ URČ OHE ŠE ŠE ITĚ M LEP HOR HOR LEP ŠÍ ŠÍ ŠÍ ŠÍ
Nabídněte. Rotujte.
(208)
Stej ná [NE NAB ÍZEJ TE]
Neví , bez odpo vědi [NE NAB ÍZEJ TE]
1 2
Systém zdravotní péče v České republice Poskytování důchodů v České republice
1 1
2 2
3 3
4 4
5 5
6 6
3
Situace sociálního zabezpečení v České republice
1
2
3
4
5
6
(209) (210) EB65.2 QC2 TREND MODIFIED
QA7c
A pokud jde o následující oblasti, myslíte si, že situace v České republice je lepší nebo horší v porovnání se situací v ostatních zemích Evropské unie.
Ponechte kartu QA7a. Nabídněte. Jedna odpověď v každém řádku. Nabídněte. Rotujte.
(211) (212) (213)
MN SPÍ SPÍ URČ OHE ŠE ŠE ITĚ M LEP HOR HOR LEP ŠÍ ŠÍ ŠÍ ŠÍ
Stej ná [NE NAB ÍZEJ TE]
Neví , bez odpo vědi [NE NAB ÍZEJ TE]
1
Vzdělávací systém v České republice
1
2
3
4
5
6
2 3 4
Kvalita života v České republice Veřejná doprava v České republice Životní prostředí v České republice
1 1 1
2 2 2
3 3 3
4 4 4
5 5 5
6 6 6
5
Znalost cizích jazyků v České republice
1
2
3
4
5
6
(214) (215) EB65.2 QC2 TREND MODIFIED Na QA7d až QA7f se ptejte pouze v CY (tcc) - ostatní přejdou na QA8.
54
QA8
Pro každé z následujících slov mi prosím řekněte, zda by popisovalo Vaši představu o Evropské unii velmi dobře, spíše dobře, spíše špatně nebo velmi špatně. Předložte kartu QA8. Jedna odpověď v každém řádku. Nabídněte.
(228) (229) (230) (231) (232)
1 2 3 4 5
Popisuje velmi dobře
Popisuje spíše dobře
Popisuje spíše špatně
1 1 1 1 1
2 2 2 2 2
3 3 3 3 3
Moderní Demokratická Ochranářská Nevýkonná Technokratická
Popisuje Neví, bez odpovědi velmi špatně [NENABÍZ EJTE] 4 4 4 4 4
5 5 5 5 5
EB65.1 QA9 Na QA9a a QA10a se neptejte v TR, HR, FYROM, a CY (tcc) - FYROM, TR a HR jdou na QA9b - CY (tcc) jde na QA9c. QA9a
Řekl(a) byste obecně, že členství České republiky v Evropské unii je...?
Nabídněte. (233) 1 2 3 4
dobrá věc špatná věc ani dobrá, ani špatná věc Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] EB66.1 QA7a (FILTER MODIFIED) QA10a
Když uvážíte všechny souvislosti, řekl(a) byste, že Česká republika má nebo nemá prospěch a výhody ze vstupu do Evropské unie? (234) 1 Ano, má 2 Ne, nemá 3 Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] EB66.1 QA8a (FILTER MODIFIED)
L
$$Na QA7b až QA9b se ptejte jen v Bulharsku, Rumunsku, Turecku, Chorvatsku a na Kypru (turecké kyperské komunitě). Ostatní přejdou na QA10.
55
QA11
Obecně řečeno, představa, jakou ve Vás vyvolává Evropská unie, je velmi pozitivní, spíše pozitivní, neutrální, spíše negativní nebo velmi negativní?
(239) 1 2 3 4 5 6
velmi pozitivní spíše pozitivní neutrální spíše negativní velmi negativní Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] EB66.1 QA10 QA12
Co znamená Evropská unie pro Vás osobně? Předložte kartu QA12. Nabídněte. VÍCE MOŽNÝCH ODPOVĚDÍ. Rotace shora dolů/zdola nahoru. (240-255) 1, Mír 2, Ekonomická prosperita 3, Demokracie 4, Sociální ochrana 5, Svoboda cestování, studia i práce kdekoli v EU 6, Kulturní rozmanitost 7, Silnější slovo ve světě 8, Euro 9, Nezaměstnanost 10, Byrokracie 11, Plýtvání peněz 12, Ztráta kulturní identity 13, Větší kriminalita 14, Nedostatečná kontrola na vnějších hranicích 15, Jiné [NENABÍZEJTE] [VYPIŠTE] ... 16, Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] EB65.2 QA14
QA13
Slyšel(a) jste o ...? Nabídněte.
(256) (257) (258) (259)
1 2 3 4
slyšel(a) neslyšel(a) Neví, bez odpovědi [NENABÍZ EJTE]
Evropský parlament Evropská komise Rada Evropské unie Evropská centrální banka
1 1 1 1
EB66.1 QA18 TREND MODIFIED
56
2 2 2 2
3 3 3 3
QA14
A u každé z nich, myslíte si, že hrají nebo nehrají důležitou úlohu v životě Evropské unie?
Nabídněte.
(260) (261) (262) (263)
1 2 3 4
HRAJE DŮL. ÚLOHU
Evropský parlament Evropská komise Rada Evropské unie Evropská centrální banka
1 1 1 1
NEHRAJE Neví, bez DŮL.ÚLO odpovědi HU [NENABÍZ EJTE] 2 2 2 2
3 3 3 3
EB65.2 QA24 QA15
Řekněte mi, prosím, zda uvedeným institucím spíše důvěřujete nebo nedůvěřujete.
Nabídněte.
(264) (265) (266) (267)
1 2 3 4
SPÍŠE SPÍŠE Neví, bez DŮVĚŘUJ NEDŮVĚ odpovědi E ŘUJE [NENABÍZ EJTE]
Evropský parlament Evropská komise Rada Evropské unie Evropská centrální banka
1 1 1 1
2 2 2 2
3 3 3 3
EB66.1 QA19 TREND MODIFIED V QA16 se na Kypru (turecké kyperské komunitě) neptejte na položky 5 a 6. QA16
Rád bych se Vás zeptal(a), nakolik důvěřujete různým institucím. Řekněte mi prosím o každé z následujících institucí, zda jí spíše důvěřujete nebo spíše nedůvěřujete.
SPÍŠE Neví, bez SPÍŠE DŮVĚŘUJ NEDŮVĚ odpovědi [NENABÍZ ŘUJE E EJTE]
Nabídněte.
(268) (269) (270) (271) (272)
(273) (274)
1 2 3 4 5 6
Tisk Rozhlas Televize Internet Vláda České republiky Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR
1 1 1 1 1 1
2 2 2 2 2 2
3 3 3 3 3 3
7
Evropská unie
1
2
3
EB66.1 QA6 TREND MODIFIED
57
QA17: nedotazujte položku 2 v BG a RO - na položku 3 se ptejte jen v RO a BG.
QA17
O každém z následujících výroků týkajících se Evropské unie mi prosím řekněte, zda si myslíte, že je pravdivý či nepravdivý. Nabídněte.
Pravdivý Nepravdiv Neví, bez ý odpovědi [NENABÍZ EJTE]
1
EU se skládá z patnácti členských zemí
1
2
3
2
Členové Evropského Parlamentu jsou voleni přímo občany EU
1
2
3
1
2
3
1
2
3
(275) (276) 3 (277) 4
Každých 6 měsíců se stává jiný členský stát předsedou Rady Evropské unie
(278) EB66.1 QA20 TREND MODIFIED Na QA18a se neptejte v CY (tcc) - CY (tcc) přejdou na QA18b. QA18a
Které jsou podle Vás dva nejdůležitější problémy, kterým v současnosti čelí Česká republika? PŘEDLOŽTE KARTU QA23, NABÍDNĚTE. Maximálně 2 možné odpovědi. (279-294) 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16,
Kriminalita Ekonomická situace Rostoucí ceny, inflace Daně Nezaměstnanost Terorismus Obrana, zahraniční vztahy Bydlení Přistěhovalectví Zdravotnictví Vzdělávací systém Důchody, penze Ochrana životního prostředí Záležitosti týkající se energie Jiné [NENABÍZEJTE] [VYPIŠTE] ... Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] EB66.1 QA23 (FILTER MODIFIED)
58
QA19
Do jaké míry souhlasíte nebo nesouhlasíte s následujícím výrokem: Každé evropské rozhodnutí je předmětem vyjednávání, při kterých se berou v úvahu názory národních vlád všech členských států. [NABÍDNĚTE – POUZE JEDNA MOŽNÁ ODPOVĚĎ] (311) 1 2 3 4 5
Rozhodně souhlasím Spíše souhlasím Spíše nesouhlasím Rozhodně nesouhlasím Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] NEW Na QA20a se neptejte v CY (tcc) - CY (tcc) přejdou na QA20b. QA20a
U každé z následujících oblastí mi prosím řekněte, zda si myslíte, že rozhodnutí týkající se této oblasti by se měla dělat na úrovni české vlády nebo společně v Evropské unii?
(NABÍDNĚTE) (ROTUJTE.)
(312) (313) (314) (315) (316) (317) (318) (319) (320) (321) (322) (323) (324) (325) (326) (327) (328) (329)
NA SPOLEČN NEVÍ, ÚROVNI Ě V EU BEZ ODPOVĚ VLÁDY ČR DI (NENABÍZ EJTE)
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
Boj proti zločinu Daně Boj proti nezaměstnanosti Boj proti terorismu Obrana a zahraniční politika Imigrace (tzn. stěhování cizinců do ČR) Vzdělávání Důchody Ochrana životního prostředí Zdravotnictví a sociální péče Zemědělství a rybolov Ochrana spotřebitele Vědecký a technologický výzkum Podpora regionům s ekonomickými problémy
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2
3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3
15 16 17 18
Energetika Hospodářská soutěž Doprava Hospodářství
1 1 1 1
2 2 2 2
3 3 3 3
EB66.1 QA24
59
QA21
Pokud jde o myšlenku "DVOURYCHLOSTNÍ EVROPY", která z následujících možností je nejblíže tomu, čemu Vy osobně dáváte přednost? Předložte kartu QA21. Nabídněte. (348) Ty země, které jsou připraveny zintenzívnit rozvoj společné evropské politiky v určitých důležitých oblastech, by tak měly činit, bez toho, aby musely čekat na ty ostatní Ty země, které jsou připraveny zintenzívnit rozvoj společné evropské politiky v určitých důležitých oblastech, by měly čekat, dokud na to nebudou připraveny všechny členské státy Evropské unie Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE]
1
2 3
EB42 Q59 TREND MODIFIED Na QA22 až QA24 se ptejte pouze v EU27. Na QA22a až QA24a se ptejte ve verzi A - ostatní přejdou na QA22b.
QA22a
Myslíte si, že celkově jsou lidé v České republice dobře informovaní o evropských politických záležitostech anebo ne? Nabídněte. Jedna možná odpověď. (349) 1 2 3 4 5
Velmi dobře informovaní Spíše dobře informovaní Spíše nejsou dobře informovaní Nejsou vůbec informovaní Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] NEW
60
QA23a
Přesněji, myslíte si, že lidé v České republice jsou dobře informovaní anebo nejsou dobře informovaní o krocích, které jsou na úrovni Evropské unie podnikány v následujících oblastech?
Nabídněte. Rotovat.
(350) (351) (352) (353) (354) (355) (356) (357) (358) (359) (360) (361) (362) (363) (364) (365)
Lidé jsou Lidé Neví, bez dobře nejsou odpovědi informova dobře [NENABÍZ ní informova EJTE] ní
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Boj proti zločinu Daně Boj proti nezaměstnanosti Boj proti terorismu Obrana a zahraniční politika Imigrace (tzn. stěhování cizinců do ČR) Ochrana životního prostředí Zdravotnictví a sociální péče Zemědělství a rybolov Ochrana spotřebitele Vědecký a technologický výzkum Podpora regionům s ekonomickými problémy
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2
3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3
13 14 15 16
Energetika Hospodářská soutěž Doprava Hospodářství
1 1 1 1
2 2 2 2
3 3 3 3
NEW
QA24a
A myslíte si, že celkově jsou lidé v České republice dobře informovaní anebo ne o krocích, které jsou podnikány v ostatních zemích Evropské unie ohledně těchto záležitostí?
Nabídněte. Jedna možná odpověď. (366) 1 2 3 4 5
Velmi dobře informovaní Spíše dobře informovaní Spíše nejsou dobře informovaní Nejsou vůbec informovaní Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] NEW Na QA22b až QA24b se ptejte ve verzi B - ostatní přejdou na QA25.
61
QA22b
Myslíte si, že jste celkově dobře informovaný(á) o evropských politických záležitostech anebo ne? Nabídněte. Jedna možná odpověď. (367) 1 2 3 4 5
velmi dobře informovaný(á) spíše dobře informovaný(á) spíše nejste dobře informovaný(á) nejste vůbec informovaný(á) Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] NEW
QA23b
Přesněji, myslíte si, že jste dobře informovaný(á) anebo nejste dobře informovaný(a) o krocích, které jsou na úrovni Evropské unie podnikány v následujících oblastech?
Nabídněte. Rotovat.
(368) (369) (370) (371) (372) (373) (374) (375) (376) (377) (378) (379) (380) (381) (382) (383)
Jste dobře Nejste Neví, bez informova dobře odpovědi ný(á) informova [NENABÍZ ný(á) EJTE]
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Boj proti zločinu Daně Boj proti nezaměstnanosti Boj proti terorismu Obrana a zahraniční politika Imigrace (tzn. stěhování cizinců do ČR) Ochrana životního prostředí Zdravotnictví a sociální péče Zemědělství a rybolov Ochrana spotřebitele Vědecký a technologický výzkum Podpora regionům s ekonomickými problémy
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2
3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3
13 14 15 16
Energetika Hospodářská soutěž Doprava Hospodářství
1 1 1 1
2 2 2 2
3 3 3 3
NEW
62
QA24b
A myslíte si, že jste celkově dobře informovaný(á) anebo ne o krocích, které jsou podnikány v ostatních zemích Evropské unie ohledně těchto záležitostí?
Nabídněte. Jedna možná odpověď. (384) 1 2 3 4 5
velmi dobře informovaný(á) spíše dobře informovaný(á) spíše nejste dobře informovaný(á) nejste vůbec informovaný(á) Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] NEW PRO VŠECHNY RESPONDENTY QA25
Když hledáte informace o Evropské unii, její politice a institucích, které z níže uvedených zdrojů využíváte? A jaké další? (PŘEDLOŽTE KARTU QA20, NABÍDNĚTE, VÍCE MOŽNÝCH ODPOVĚDÍ) Konference, přednášky, debaty Diskuse s příbuznými, přáteli, kolegy Denní tisk Další noviny, časopisy Televize Rádio Internet Knihy, brožury, informační letáky Telefon - informační linky, Euro Direct apod. Nikdy nevyhledávám tyto informace, nezajímají mne [NENABÍZEJTE]
(385-396) 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12,
Jiné [NENABÍZEJTE] [VYPIŠTE] ... Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] EB65.2 QA20
Na QA26b se ptejte pouze v 10 nových členských státech - ostatní přejdou na QA27.
QA26b
Naše země přistoupila k Evropské unii v roce 2004. Pokud jde o vliv vstupu ČR do Evropské unie na Českou republiku, která z následujících možností je nejblíže Vašemu názoru? Předložte kartu QA26b. Nabídněte. Jedna možná odpověď. Vliv byl tak pozitivní, jak jsem si myslel(a) Vliv byl pozitivní, ale já jsem neočekával(a), že to tak bude Vliv byl tak negativní, jak jsem si myslel(a) Vliv byl negativní, ale já jsem neočekával(a), že to tak bude Vliv nebyl ani pozitivní ani negativní Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] NEW
63
(398) 1 2 3 4 5 6
PRO VŠECHNY RESPONDENTY QA27
Jaký je Váš názor na každý z následujících výroků? Řekněte mi prosím u každého z nich, jste-li pro nebo proti tomu. Nabídněte. Rotujte.
1 (399) 2 (400) 3 (401) 4 (402) (403)
5 6
PRO
PROTI
Neví, bez odpovědi [NENABÍZ EJTE]
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1 1
2 2
3 3
1
2
3
Evropská měnová unie s jedinou společnou měnou, eurem Jedna společná zahraniční politika členských států EU vůči ostatním zemím Společná obranná a bezpečnostní politika členských zemí EU Budoucí rozšiřování EU o další země v příštích letech Ústava Evropské unie Rychlost budování Evropy je v jedné skupině zemí vyšší než v ostatních zemích
(404) 7
Výuka školních dětí o způsobech práce institucí EU
(405) EB66.1 QA25 (ITEMS 1-6) - EB64.2 QA32 (ITEM 7) - TREND MODIFIED QA28
Nabídnu Vám nyní několik pojmů. U každého z nich mi, prosím řekněte, zda Vaše představy o něm jsou velmi pozitivní, spíše pozitivní, spíše negativní nebo velmi negativní.
Předložte kartu QA28. V každém řádku jedna odpověď. Nabídněte. Rotujte.
(406) (407) (408) (409) (410) (411) (412) (413) (414) (415) (416)
Společnost, firma Sociální stát Konkurenceschopnost Volný trh Protekcionismus, ochranářství 6 Globalizace 7 Liberalizace 8 Odbory 9 Reformy 10 Veřejná správa 11 Flexibilita 1 2 3 4 5
velmi pozitivní
spíše pozitivní
spíše negativní
velmi Neví, bez negativní odpovědi [NENABÍZ EJTE]
1 1 1 1 1
2 2 2 2 2
3 3 3 3 3
4 4 4 4 4
5 5 5 5 5
1 1 1 1 1 1
2 2 2 2 2 2
3 3 3 3 3 3
4 4 4 4 4 4
5 5 5 5 5 5
EB65.2 QA36 TREND MODIFIED Na QA29a se neptejte v CY (tcc) - CY (tcc) přejdou na QA29b. QA29a
Globalizace trhu s sebou nese mnohačetné následky. Když slyšíte slovo globalizace, co Vás napadne jako první? Nabídněte. Pouze jedna možná odpověď. (417) Příležitosti pro české firmy otevřít nové pobočky, proniknout na nové trhy Zahraniční investice v České republice Přesun některých společností do zemí s levnější pracovní silou
1 2 3 4 5 6
Zvýšená konkurence pro české společnosti Jiné [NENABÍZEJTE] [VYPIŠTE] ... Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] EB64.2 QA55
64
Na QA30a se ptát pouze ve verzi A, ostatní přejdou na QA30b.
QA30a
Do jaké míry souhlasíte s výrokem, že Evropská unie nás pomáhá chránit před negativními důsledky globalizace?
Nabídněte. Pouze jedna možná odpověď. (419) 1 2 3 4 5
Rozhodně souhlasím Spíše souhlasím Spíše nesouhlasím Rozhodně nesouhlasím Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] EB66.1 QA45a Na QA30b se ptát pouze ve verzi B, ostatní přejdou na QA31.
QA30b
Do jaké míry souhlasíte s výrokem, že Evropská unie umožňuje evropským občanům mít větší prospěch z pozitivních důsledků globalizace?
Nabídněte. Jedna možná odpověď. (420) 1 2 3 4 5
rozhodně souhlasím spíše souhlasím spíše nesouhlasím rozhodně nesouhlasím Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] EB66.1 QA45b PRO VŠECHNY RESPONDENTY
QA31
Když se celkově zamyslíte nad globálním oteplováním, myslíte si, že je to otázka, kterou by se měla Evropská unie zabývat urgentně anebo ne? Evropská unie by se tím měla zabývat… Nabídněte. Jedna možná odpověď. (421) 1 2 3 4 5
Velmi urgentně Spíše urgentně Ne příliš urgentně Vůbec ne urgentně Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] NEW
65
QA32
Prosím řekněte mi nyní přesněji, nakolik souhlasíte nebo nesouhlasíte s tímto výrokem o změně klimatu: Evropská unie by měla urgentně zavést nová opatření, aby snížila emise skleníkových plynů nejméně o 20% do roku 2020.
Nabídněte. Jedna možná odpověď. (422) 1 2 3 4 5
rozhodně souhlasíte spíše souhlasíte spíše nesouhlasíte rozhodně nesouhlasíte Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] NEW
QA33: neptejte se na položku 2 v CY (tcc) - na položku 3 se ptejte pouze v CY (tcc)
QA33
Lidé mohou cítit různou intenzitu oddanosti ke své obci nebo městu, státu nebo k Evropské unii. Řekněte mi prosím, do jaké míry cítíte oddanost k …
Předložte kartu QA33. V každém řádku jedna odpověď. Nabídněte.
(423) (424) (425) (426)
1 2 3 4
Vašemu městu, obci České republice Evropské unii
VELMI ODDÁN
DOCELA ODDÁN
NE MOC ODDÁN
VŮBEC NE ODDÁN
Neví, bez odpovědi [NENABÍZ EJTE]
1 1 1 1
2 2 2 2
3 3 3 3
4 4 4 4
5 5 5 5
EB67.1 QA14 (ITEMS 1-4 AND 6) - EB65.2 QA35 (ITEM 5) - TREND MODIFIED Na QA34a se ptejte jen v EU27 - na položku 10 se ptejte jen v EU 15 - ostatní přejdou na QA34b. QA34a
U uvedených tvrzení mi prosím, řekněte, zda s nimi spíše souhlasíte nebo spíše nesouhlasíte. Nabídněte.
1 (427) 2
spíše spíše Neví, bez souhlasím nesouhlasí odpovědi m [NENABÍZ EJTE]
Cítím se bezpečněji, protože Česká republika je členem EU Mám pocit, že jsme ekonomicky stabilnější, protože Česká republika je členem EU
1
2
3
1
2
3
(428)
(429) (430) (431) (432)
3
Mám pocit, že jsme politicky stabilnější, protože Česká republika je členem EU
1
2
3
4 5
Můj hlas má v Evropské unii váhu Rozumím tomu, jak Evropská unie funguje
1 1
2 2
3 3
6 7
Hlas České republiky má v EU váhu Česká republika bude mít v budoucnosti v EU větší vliv Zájmy České republiky jsou v EU dostatečně brány v úvahu Největší země mají v Evropské unii nejvíce moci
1 1
2 2
3 3
1
2
3
1
2
3
10 *
1
2
3
11 Cítím se velmi intenzivně zapojený(á) do Evropských událostí
1
2
3
(433) 8 (434) 9 (435) (436) (437)
EB66.1 QA12 (ITEMS 4, 5 AND 11) - EB65.2 QA15a (ITEMS 1-3 AND 7-9) - EB62.0 (ITEMS 6 AND 10) - (FILTER MODIFIED)
66
PRO VŠECHNY RESPONDENTY
QA35a
Která z následujících věcí je podle Vás tím nejkladnějším důsledkem evropské integrace?
QA35b
A která je tím druhým nejkladnějším? Předložte kartu QA35. Jedna možná odpověď pro každý sloupec. (450) (451) Nabídněte. QA35a QA35b 1. nejkladnější 2. nejkladnější Mír mezi členskými státy Evropské unie 1 1 Volný pohyb lidí, zboží a služeb v rámci EU 2 2 Euro Studentské výměnné programy jako je např. ERASMUS
3 4
3 4
Jednotná zemědělská politika žádná z těchto možností [NENABÍZEJTE] Jiné [NENABÍZEJTE] Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE]
5 6 7 8
5 6 7 8
EB65.1 QA12a&b TREND MODIFIED
QA36a
Tento rok slavíme 50. výročí Římských smluv, které označují počátek vytváření Evropské unie takové, jaká je dnes. Když se zamyslíte nad tímto výročím, jaké slovo Vás jako první napadne? [PŘEDLOŽTE KARTU QA36 - NABÍDNĚTE – POUZE JEDNA MOŽNÁ ODPOVĚĎ] (452) 1 naděje 2 lítost 3 hrdost 4 obava 5 uspokojení 6 zklamání 7 nic 8 Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] NEW
QA36b
Nějaká další? Ponechte kartu QA36 - NABÍDNĚTE – MAXIMÁLNĚ 2 MOŽNÉ ODPOVĚDI (453-460) 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,
naděje lítost hrdost obava uspokojení zklamání nic Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] NEW
67
QA37
Řekl(a) byste, že jste velmi optimistický(á), spíše optimistický(á), spíše pesimistický(á) nebo velmi pesimistický(á) pokud jde o budoucnost Evropské unie…? (POUZE JEDNA MOŽNÁ ODPOVĚĎ), NABÍDNĚTE (461) 1 2 3 4 5
velmi optimistický(á) spíše optimistický(á) spíše pesimistický(á) velmi pesimistický(á) Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] NEW
QA38
Pro každou z následujících věcí mi prosím řekněte, zda podle Vás za 50 let od nynějška Evropská Unie…?
Nabídněte. Rotovat.
1
Spíše ano Spíše ne
Neví, bez odpovědi [NENABÍZ EJTE]
1
2
3
2
bude mít svého vlastního prezidenta voleného přímo evropskými občany bude jen druhořadou hospodářskou silou
1
2
3
3
bude mít, díky Euru, silnější měnu, než je dolar
1
2
3
4
bude vedoucí diplomatickou silou na světě
1
2
3
5
bude mít svou vlastní armádu
1
2
3
(462) (463) (464) (465) (466)
NEW QA39
Evropská unie má svoji společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a evropskou bezpečnostní a obrannou politiku. V současnosti se vede diskuse o tom, jak mají být dále rozpracovávány. Spíše souhlasíte nebo spíše nesouhlasíte s následujícími tvrzeními?
Nabídněte. Rotujte.
1 (467) 2 (468) 3
spíše spíše Neví, bez souhlasím nesouhlasí odpovědi m [NENABÍZ EJTE]
EU by měla mít svého ministra zahraničních věcí, který by mohl být mluvčím pro společný postoj, pozici EU Zahraniční politika EU by měla být nezávislá na zahraniční politice Spojených států amerických. EU by měla mít společnou přistěhovaleckou, imigrační politiku vůči lidem ze zemí mimo EU
(469) EB65.2 QA32
68
1
2
3
1
2
3
1
2
3
QA40
Které z následujících věcí podle Vašeho mínění nejvíce vytvářejí mezi občany Evropské unie pocit sounáležitosti? Nabídněte. Rotujte. Max. 3 odpovědi. Historie Náboženství Společenské hodnoty Zeměpis Jazyky Legislativa Sport Vynálezy, věda a technologie Hospodářství Sociální stát Solidarita s chudšími regiony Kultura Nic z uvedeného [NENABÍZEJTE] Nic, takový pocit neexistuje [NENABÍZEJTE] Jiné [NENABÍZEJTE] [VYPIŠTE]… Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE]
(470-485) 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16,
NEW
QA41
Evropská integrace se v posledních letech zaměřovala na různé otázky. Na které oblasti by podle Vašeho názoru měly evropské instituce klást důraz v nadcházejících letech, aby se v budoucnu Evropská unie posílila?
Předložte kartu QA41. Nabídněte. Rotovat. Max. 3 odpovědi. (486-500) 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15,
Vnitřní trh Kulturní politika Evropská zahraniční politika Evropská obranná politika Imigrační otázky Evropská vzdělávací politika Otázky životního prostředí Energetické otázky Solidarita s chudšími regiony Vědecký výzkum Sociální otázky Boj se zločinem nic z tohoto [NENABÍZEJTE] Jiné [NENABÍZEJTE] [VYPIŠTE]… Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] NEW
69
QA42
Už jste někdy dříve viděl(a) tento symbol? PŘEDLOŽTE KARTU QA42 (501) 1 2 3
Ano Ne Neví, bez odpovědi (NENABÍZEJTE) EB65.2 QA7 QA43: neptejte se na položku 1, 3 a 4 v CY (tcc) QA43
Jedná se o Evropskou vlajku. Přečtu Vám několik výroků týkajících se tohoto symbolu. U každého z nich mi, prosím, řekněte, zda s ním spíše souhlasíte nebo spíše nesouhlasíte.
NEVÍ, SPÍŠE SPÍŠE BEZ SOUHLAS NESOUHL ODPOVĚ ASÍ Í DI (NENABÍZ EJTE)
(NABÍDNĚTE)
(502) (503) (504)
(505)
1 2 3 4
Vlajka je dobrým symbolem pro Evropu. Tato vlajka symbolizuje dobrou věc. S touto vlajkou se ztotožňuji. Tato vlajka by měla být umístěna na všech veřejných budovách v České republice vedle vlajky České republiky.
EB65.2 QA9
70
1 1 1 1
2 2 2 2
3 3 3 3
PRO VŠECHNY RESPONDENTY
QA45
Domníváte se o následujících opatření, která by se mohla přijmout ve výuce žáků a studentů o Evropské unii, že je to opatření účinné anebo neúčinné?
Nabídněte. Rotujte.
1 (510) 2 (511) 3 (512) 4
účinné
Jednotná učebnice evropské historie, kterou by dostali všichni žáci a studenti v EU Jednotné evropské osnovy pro evropské vzdělávání pro všechny učitele Vytvořit evropské školy a univerzity ve všech členských státech, které se budou zaměřovat na evropské otázky Rozvinout nové a vylepšit stávající výměnné programy mezi evropskými školami a univerzitami
neúčinné Neví, bez odpovědi [NENABÍZ EJTE]
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
(513) NEW Na QA46 až QA48 se ptejte pouze v EU 27 - ostatní přejdou na QA49.
QA46
Soukromé společnosti, jako jsou letecké společnosti, banky, hotely, telekomunikační operátoři nebo půjčovny aut, shromažďují osobní data pro komerční účely. Jak dobře podle Vašeho názoru české právo chrání používání těchto dat?
Nabídněte. Jedna možná odpověď. (514) 1 2 3 4 5
Chrání velmi dobře Chrání spíše dobře Nechrání příliš dobře Nechrání vůbec Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] NEW
QA47
Jak jste podle Vás celkově informovaný(á) o pravidlech a požadavcích na ochranu osobních dat občanů v České republice? Nabídněte. Jedna možná odpověď. (515) 1 2 3 4 5
velmi dobře informovaný(á) spíše dobře informovaný(á) spíše nejste dobře informovaný(á) nejste vůbec informovaný(á) Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] NEW
71
QA48
Pokud jde o udělování přístupu k osobním údajům orgánům činným v trestním řízení za účelem boje proti zločinu nebo terorismu, který z následujících výroků je nejblíže Vašemu názoru? POZNÁMKA PRO TAZATELE: Orgány činné v trestním řízení jsou státní policie a státní zastupitelství. Nabídněte. Jedna možná odpověď. (516) 1 2 3 4
Je to neoprávněné narušování osobních záležitostí občanů Při srovnání s tím, jaký to má přínos, je to jen malá nepříjemnost Není to vůbec žádné narušování Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] NEW PRO VŠECHNY RESPONDENTY
QA49: na položku 1 se neptejte v CY (tcc) - položku 2 dotazujte pouze v CY (tcc)
QA49
Jak hodnotíte současnou situaci v následujících oblastech? Předložte kartu QA49. V každém řádku 1 odpověď. Nabídněte.
1
Situace české ekonomiky
Velmi dobrá
Spíše dobrá
Spíše špatná
Velmi špatná
Neví, bez odpovědi [NENABÍZ EJTE]
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
(517) 2 (518) (519)
3
Vaše finanční situace
EB66.1 QA51 (ITEM 1) - EB65.2 QC1 (ITEM 2) - TREND MODIFIED Na otázky QA50a až QA58 se ptejte pouze v EU 27 + HR + TR - ostatní přejdou na sekci Demografie. Na otázky QA50a a QA51a se ptejte ve verzi A - ostatní přejdou na QA50b.
QA50a
Jaká byla v roce 2006 v České republice oficiální míra hospodářského růstu (měřeno jako růst hrubého domácího produktu, tj. HDP)? Můžu Vám říct, že je to číslo mezi -1% a 15%.
Zapište číslo - pouze jedna možná odpověď. Pokud neví, zapište 99999. (520-524)
NEW
72
QA51a
Myslíte si, že míra růstu v roce 2006 byla v České republice vyšší, nižší anebo stejná jako míra růstu v roce 2005?
(525) 1 2 3 4
Vyšší Nižší Stejná Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] NEW Na otázky QA50b a QA51b se ptejte ve verzi B - ostatní přejdou na QA52.
QA50b
V roce 2005 byla oficiální míra hospodářského růstu (měřeno jako růst hrubého domácího produktu, tj. HDP) v České republice 6,1%. Jaká byla v České republice oficiální míra hospodářského růstu v roce 2006? Můžu Vám říct, že je to číslo mezi -1% a 15%.
Zapište číslo - pouze jedna možná odpověď. Pokud neví, zapište 99999. (526-530)
NEW
QA51b
Myslíte si, že míra růstu v roce 2007 bude v České republice vyšší, nižší anebo stejná jako míra růstu v roce 2006?
(531) 1 2 3 4
Vyšší Nižší Stejná Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] NEW Ptejte se všech respondentů v EU 27 + HR + TR
QA52
Jaká byla v roce 2006 v České republice oficiální míra inflace, tedy míra, o kterou vzrostly anebo poklesly spotřebitelské ceny? Můžu Vám říct, že je to číslo mezi -1% a 20%.
Zapište číslo - pouze jedna možná odpověď. Pokud neví, zapište 99999. (532-536)
NEW
73
QA53
Myslíte si, že míra inflace v roce 2006 byla v České republice vyšší, nižší anebo stejná jako míra inflace v roce 2005?
(537) 1 2 3 4
Vyšší Nižší Stejná Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] NEW
QA54
Jaká byla v roce 2006 v České republice oficiální míra nezaměstnanosti, tedy podíl ekonomicky aktivních lidí, kteří nemají práci? Můžu Vám říct, že je to číslo mezi 0% a 20%.
Zapište číslo - pouze jedna možná odpověď. Pokud neví, zapište 99999. (538-542)
NEW
QA55
Myslíte si, že míra nezaměstnanosti v roce 2006 byla v České republice vyšší, nižší anebo stejná jako míra nezaměstnanosti v roce 2005?
(543) 1 2 3 4
Vyšší Nižší Stejná Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] NEW
QA56
Souhlasíte nebo nesouhlasíte s následujícím výrokem, který se týká ekonomických ukazatelů, jako jsou ty, o kterých jsme se teď bavili: "Tyto ukazatele je potřeba znát"?
Nabídněte. (544) 1 2 3 4 5
Rozhodně souhlasím Spíše souhlasím Spíše nesouhlasím Rozhodně nesouhlasím Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] NEW
74
QA57
Někteří lidé říkají, že statistické informace hrají důležitou roli při obchodním, veřejném a politickém rozhodování. Domníváte se Vy osobně, že v České republice jsou politická rozhodnutí přijímána na základě statistických informací?
Nabídněte. Jedna možná odpověď. (545) 1 2 3 4 5
Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] NEW
QA58
Jak velkou důvěru máte Vy osobně k oficiálním statistikám v České republice - např. ke statistikám o nezaměstnanosti, inflaci nebo hospodářském růstu? Řekl(a) byste, že těmto oficiálním statistikám spíše důvěřujete nebo spíše nedůvěřujete?
Nabídněte. (546) 1 2 3
SPÍŠE DŮVĚŘUJETE SPÍŠE NEDŮVĚŘUJETE Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] NEW Nyní přejdeme k dalšímu tématu. Na sekci QB se ptejte v EU 27 - ostatní přejdou na Demografie.
QB1
O které z těchto oblastí zpráv se nejvíce zajímáte? Nabídněte. Předložte kartu QB1. Maximálně 3 možné odpovědi. (567-574) 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,
Politika Sport Vědecký výzkum Umění a kultura Hospodářství Zábava a celebrity Jiné [NENABÍZEJTE] [VYPIŠTE] ... Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] NEW
75
QB2
Řekl(a) byste, že se velmi zajímáte, spíše zajímáte, příliš nezajímáte anebo se vůbec nezajímáte o vědecký výzkum?
(575) 1 2 3 4 5
velmi zajímáte spíše zajímáte příliš nezajímáte vůbec se nezajímáte Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] NEW
Na QB3 se ptejte pokud se "více zajímá o vědecký výzkum" - kód 3 v QB1 - ostatní jdou na QB4.
QB3
A konkrétněji, zajímáte se nejvíce o zprávy týkající se vědeckého výzkumu z oblasti …?
Nabídněte. Maximálně 2 možné odpovědi. (576-584) 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9,
lékařství telekomunikací vesmíru životního prostředí informačních technologií biologie energie Jiné [NENABÍZEJTE] [VYPIŠTE] ... Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] NEW PRO VŠECHNY RESPONDENTY
QB4
Děláte následující aktivity pravidelně, příležitostně, skoro nikdy nebo nikdy? Předložte kartu QB4. Nabídněte. Jedna odpověď v každém řádku. Nabídněte.
Pravidelně Příležitost ně
skoro nikdy
nikdy
Neví, bez odpovědi [NENABÍZ EJTE]
1
sledujete TV pořady o vědeckém výzkumu
1
2
3
4
5
2
posloucháte v rádiu pořady o vědeckém výzkumu
1
2
3
4
5
3
kupujete specializovaný tisk o vědeckém výzkumu
1
2
3
4
5
4
vyhledáváte na Internetu informace o vědeckém výzkumu čtete vědecké články v běžných novinách a časopisech
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
(585)
(586)
(587)
(588) 5
(589) NEW
76
QB5
Jste obecně velmi spokojen(a), spíše spokojen(a), spíše nespokojen(a) anebo velmi nespokojen(a) se způsobem, jakým média poskytují informace o vědeckém výzkumu?
(590) 1 2 3 4 5
Velmi spokojen(a) Spíše spokojen(a) Spíše nespokojen(a) Velmi nespokojen(a) Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] NEW
QB6
Řekl(a) byste, že obecně má vědecký výzkum v médiích pozici…?
Nabídněte. (591) 1 2 3 4
příliš důležitou dostačující ne dost důležitou Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] NEW
QB7a
Pro každý z následujících vlastností nebo výrazů mi prosím řekněte, zda se na informace, které o vědeckém výzkumu poskytují média, hodí velmi dobře, spíše dobře, nepříliš dobře anebo vůbec ne. Předložte kartu QB7a. Nabídněte. Jedna odpověď v každém řádku. Nabídněte.
(592) (593) (594) (595) (596) (597) (598)
1 2 3 4 5 6 7 8
(599)
pro Vás užitečné obtížně pochopitelné zábavné pokrývají dostatečně rozmanitou škálu témat spolehlivé objektivní dostatečně názorné příliš vzdálené od Vašich zájmů
Vůbec se Neví, bez nehodí. odpovědi [NENABÍZ EJTE]
Hodí se velmi dobře.
Hodí se spíše dobře.
Hodí se nepříliš dobře.
1 1 1 1
2 2 2 2
3 3 3 3
4 4 4 4
5 5 5 5
1 1 1 1
2 2 2 2
3 3 3 3
4 4 4 4
5 5 5 5
NEW
77
QB7b
Když média přinášejí nějakou zprávu o vědeckém výzkumu, na čem z následujícího Vám nejvíce záleží? Předložte kartu QB7b. Nabídněte. Maximálně 3 možné odpovědi. (600-611) 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12,
její užitečnost pro Vás jednoduchost pochopení té zprávy jak je zábavná její téma rozmanitost témat té zprávy její spolehlivost její objektivita její vizuální přitažlivost blízkost té zprávy Vašim zájmům v jakou dobu je tato zpráva vysílána Jiné [NENABÍZEJTE] [VYPIŠTE] ... Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] NEW
QB8a
Kterým sdělovacím prostředkům z následujícího seznamu nejvíce důvěřujete? Za prvé?
QB8b
A za druhé? Předložte kartu QB8. V každém sloupci jedna odpověď. (612) Nabídněte. Rotovat.
Noviny Tištěné časopisy Televize Rádio Internet Jiné [NENABÍZEJTE] [VYPIŠTE] ... Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] NEW
78
(613)
QB8a Za prvé
QB8b Za druhé
1 2 3 4 5 6 7
1 2 3 4 5 6 7
QB9a
A kdybyste si měl(a) vybrat z následujících způsobů získávání informací o vědeckém výzkumu, kterým z nich byste dal(a) přednost? Za prvé?
QB9b
A za druhé? Předložte kartu QB9. V každém sloupci jedna odpověď. (614-615) QB9a Za prvé
Nabídněte. Rotovat.
(616-617) QB9b Za druhé
tradiční televizní kanály tématické televizní kanály interaktivní televizní kanály tradiční internetové stránky interaktivní internetové stránky obsahující blogy a wikis
1 2 3 4 5
1 2 3 4 5
podcasty [čti: podkasty] informace zasílané SMSkami Rozhlas běžný tištěný tisk specializovaný tištěný tisk Žádné z uvedených [NENABÍZEJTE] Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE]
6 7 8 9 10 11 12
6 7 8 9 10 11 12
NEW
QB10
Řekl(a) byste, že média při prezentování vědeckých zpráv nabízejí na jedno téma různé úhly pohledu? Nabídněte. (618) 1 2 3 4 5
Většinou ano Někdy ano výjimečně nikdy Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] NEW
QB11
Kdo podle Vás obecně rozhoduje o tom, jakým způsobem jsou zprávy týkající se vědeckého výzkumu prezentovány v médiích? Nabídněte. Předložte kartu QB11. (619) 1 2 3 4 5 6
Novináři Vědecká komunita Politici Firmy nebo zájmové skupiny Jiné [NENABÍZEJTE] [VYPIŠTE] … Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] NEW
79
QB12
A v jaké chvíli byste nejraději sledoval(a) televizní pořady o vědeckém výzkumu? Bylo by to…? Nabídněte. Předložte kartu QB12. Pouze jedna možná odpověď. (620-621) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
mezi 7 a 9 h ráno v pondělí až pátek mezi 9 - 18 h v pondělí až pátek mezi 18 - 20 h v pondělí až pátek mezi 20 - 22 h v pondělí až pátek po 22. hodině v pondělí až pátek mezi 7 a 9 h ráno o víkendu mezi 9 - 18 h o víkendu mezi 18 - 20 h o víkendu mezi 20 - 22 h o víkendu po 22. hodině o víkendu nikdy [NENABÍZEJTE] Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] NEW
QB13
Kterému z následujících formátů, jenž se různými způsoby zaměřují na prezentování vědeckého výzkumu v televizi, dáváte přednost? Nabídněte. dokumenty televizní seriály tzv. hrané dokumenty (dokumenty, kde jsou hrané scény)
(622-623) 1 2 3 4 5
vzdělávací pořady debaty zábavné pořady (kvízy, šou, hry atd.)
6 7 8 9 10
životopisy vědců/badatelů animované filmy žádná [NENABÍZEJTE] Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] NEW
QB14
Představte si, že média organizují debatu o tématu vědeckého výzkumu, o které se zajímáte. Který z následujících výroků nejlépe odpovídá Vašemu postoji?
Nabídněte. (624) Chtěl(a) byste se této debaty zúčastnit. Domníváte se, že byste do ní mohl(a) něčím přispět Tato debata by měla být omezena pouze na vědce a další experty, protože oni jsou ti nejlepší pro výměnu názorů na tuto otázku.
1
2 3 4
Nic z uvedeného [NENABÍZEJTE] Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] NEW
80
QB15
Dostával(a) byste raději obecně…? Nabídněte. krátké zprávy o vědeckém výzkumu pravidelně podrobné informace o vědeckém výzkumu příležitostně
(625) 1 2 3 4 5
ani jedny [NENABÍZEJTE] je to jedno [NENABÍZEJTE] Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] NEW
QB16
A chcete raději, aby byly vědecké zprávy uvedeny ve speciální sekci v tisku anebo rozmístěny napříč novinami/časopisem nebo zařazeny do Vaší nejoblíbenější sekce zpráv?
Nabídněte. (626) 1 2 3 4 5
speciální sekce rozmístěny napříč novinami/časopisem zařazeny do Vaší nejoblíbenější sekce zpráv ani jedno [NENABÍZEJTE] Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] NEW
QB17
Chcete raději, aby Vám vědecké informace podávali novináři anebo vědci?
Nabídněte. (627) 1 2 3 4 5
novináři vědci novináři a vědci společně [NENABÍZEJTE] je to jedno [NENABÍZEJTE] Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] NEW
Na QB18 se ptejte, pokud "novináři" - kód 1 v QB17. Ostatní přejdou na QB19.
QB18
Z jakých hlavních důvodů dáváte přednost tomu, aby Vám vědecké informace podávali novináři? Protože to je…
Nabídněte. Maximálně 3 možné odpovědi. (628-636) 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9,
objektivnější přesnější snáze pochopitelné pestřejší důvěryhodnější užitečnější pro Váš každodenní život aktuálnější Jiné [NENABÍZEJTE] [VYPIŠTE] ... Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] NEW
81
Na QB19 se ptejte, pokud "vědci" - kód 2 v QB17. Ostatní přejdou na QB20.
QB19
Z jakých hlavních důvodů dáváte přednost tomu, aby Vám vědecké informace podávali vědci? Protože to je…
Nabídněte. Maximálně 3 možné odpovědi. (637-645) 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9,
objektivnější přesnější snáze pochopitelné pestřejší důvěryhodnější užitečnější pro Váš každodenní život aktuálnější Jiné [NENABÍZEJTE] [VYPIŠTE] ... Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] NEW PRO VŠECHNY RESPONDENTY
QB20
Řekl(a) byste, že obecně mají badatelé a vědci v médiích pozici…?
Nabídněte. (646) 1 2 3 4
příliš důležitou dostačující ne dost důležitou Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] NEW
QB21
Co je podle Vás "Evropský výzkum"? Nabídněte. Výzkum financovaný Evropskou unií Výzkum, který není automaticky financovaný Evropskou unií, ale dělá se v Evropě Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] NEW
82
(647) 1 2 3
QB22
Máte pocit, že média častěji prezentují…? Nabídněte. Výzkum, který se dělá v naší zemi. Evropský výzkum Vědecký výzkum odjinud než z EU (jako třeba americký, japonský, čínský, indický nebo ruský vědecký výzkum)
(648) 1 2
3 4 5
Ani jeden [NENABÍZEJTE] Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] NEW DEMOGRAFIE D1
V politických záležitostech se hovoří o „levici“ a „pravici“. Kam byste zařadil své názory na této stupnici? Předložte kartu D1. Nenabízejte. (669-670) 1LEVI CE
2
3
4
5
6
7
8
9
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10 PRA VIC E 10
ODMÍTL(A) [NENABÍZEJTE]
11
Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE]
12
EB67.1 D1 * D7
Jaký je Váš rodinný stav? Nabídněte. Předložte kartu D7. Pouze jedna možná odpověď. Ženatý, vdaná Znovu ženatý, vdaná Svobodný(á), v současnosti žijící s partnerem Svobodný(á), nikdy nežil(a) s partnerem Svobodný(á), dříve žil(a) s partnerem, nyní sám(sama)
(671-672) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Rozvedený(á) Žijící odděleně Vdova, vdovec Jiné [NENABÍZEJTE] [VYPIŠTE] ... Odmítl(a) [NENABÍZEJTE] EB67.1 D7
83
D8
Kolik Vám bylo let, když jste ukončil(a) své vzdělávání? Máme na mysli řádné, denní studium. Pokud stále studuje, zapište odpověď "00". Pokud je bez vzdělání, zapište kód 01. Pokud odmítne odpovědět, zapište kód 98. Pokud neví nebo neodpověděl(a), zapište 99. (673-674)
EB67.1 D8 * D10
Pohlaví: (675) 1 2
Muž Žena EB67.1 D10 D11
Kolik je Vám let? (676-677)
EB67.1 D11 *
84
Otázku D15B dotazujte, pouze pokud respondent nevykonává žádnou placenou práci odpověď 1,2,3 nebo 4 v otázce D15A! D15a
Jaké je Vaše současné zaměstnání?
D15b
Vykonával jste někdy v minulosti nějakou placenou práci? Jaké bylo Vaše poslední povolání? (678-679) (680-681) D15a D15b SOUČASNÉ POSLEDNÍ ZAMĚSTNÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ NE-AKTIVNÍ Stará se o běžné nákupy a domácnost nebo nemá žádné 1 1 zaměstnání, nepracuje Student Nezaměstnaný(á) nebo přechodně nepracující V penzi nebo neschopný(á) práce kvůli nemoci SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÝ(Á) Zemědělec Rybář Profesionál (právník, lékař, účetní, architekt, …)
2 3 4
2 3 4
5 6 7
5 6 7
Vlastník prodejny, řemeslník nebo jiná samostatně výdělečně činná osoba Majitel firmy, vlastník (úplný nebo společník) podniku
8
8
9
9
10
10
11
11
12
12
13
13
14
14
15
15
Kontrolor Kvalifikovaný dělník Jiní (nekvalifikovaní) dělníci, služebnictvo
16 17 18
16 17 18
$$NIKDY NEVYKONÁVAL(A) ŽÁDNOU PLACENOU PRÁCI
19
19
ZAMĚSTNANEC Zaměstnaný profesionál (zaměstnaný lékař, právník, účetní, architekt) Vrcholný management a ředitelé (generální ředitelé, ředitelé obecně, jiní ředitelé) Střední management, jiní manažeři (vedoucí oddělení, učitel, technik) Zaměstnanec, pracující hlavně stacionárně (na jednom místě) Zaměstnanec, ne stacionární, ale na cestách (obchodní zástupce, řidič ..) Zaměstnanec, ne stacionární, ve službách (nemocnice, restaurace, policie, hasiči)
EB67.1 D15a D15b
85
D25
Řekl(a) byste, že žijete… Nabídněte. (682) 1 2 3 4
Na venkově, na vesnici V malém nebo středně velkém městě Ve velkém městě Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] EB67.1 D25 * D40a
Mohl(a) byste mi říci, kolik osob ve věku 15 a více let žije ve Vaší domácnosti včetně Vás?
Nabídněte. Zapište. (683-684)
EB67.1 D40a D40b
Mohl(a) byste mi říci, kolik dětí mladších deseti let žije ve Vaší domácnosti? Nabídněte. Zapište. (685-686)
EB67.1 D40b D40c
Mohl(a) byste mi říci, kolik dětí ve věku 10 až 14 let žije ve Vaší domácnosti? Nabídněte. Zapište. (687-688)
EB67.1 D40c D41
Narodil(a) jste se…? Nabídněte. Předložte kartu D41. Pouze jedna možná odpověď. v České republice v jiné členské zemi Evropské unie v Evropě, ale ne v členské zemi Evropské unie v Asii, Africe nebo Latinské Americe v Severní Americe, Japonsku nebo Oceánii Odmítl(a) [NENABÍZEJTE] EB67.1 D41
86
(689) 1 2 3 4 5 6
D42
Který z těchto výroků nejlépe vystihuje Vaši situaci? Nabídněte. Předložte kartu D42. Pouze jedna možná odpověď. Oba rodiče se narodili v České republice Jeden z rodičů se narodil v České republice, druhý se narodil v jiném členském státě EU Oba rodiče se narodili v jiném státě EU
(690) 1 2 3
Jeden z rodičů se narodil v České republice, druhý se narodil mimo území EU Oba rodiče se narodili mimo území EU Neví, odmítl(a) [NENABÍZEJTE]
4 5 6
EB67.1 D42 D43a
Je v domácnosti k dispozici pevná telefonní linka?
D43b
Vlastníte osobní mobilní telefon? (691) D43a Pevná linka 1 2
Ano Ne
(692) D43b Mobilní telefon 1 2
EB67.1 D43a D43b D44 a D45 nejsou.
D46
Řekněte mi, prosím, zda máte v domácnosti…? Předložte kartu D46. Nabídněte. Více možných odpovědí. televizi DVD přehrávač hudební CD přehrávač počítač připojení k internetu v domácnosti automobil byt nebo dům, který již byl splacen byt nebo dům, který splácíte žádná z těchto možností [NENABÍZEJTE] Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] EB67.1 D46
87
(693-702) 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10,
PROTOKOL O ROZHOVORU P1
DATUM ROZHOVORU (723-724) DEN
(725-726) MĚSÍC
EB67.1 P1 P2
ČAS ZAČÁTKU ROZHOVORU (ZAPIŠTE VE 24 HODINOVÉM FORMÁTU) (727-728) HOD
(729-730) MIN
EB67.1 P2 P3
DÉLKA ROZHOVORU (V MIN) (731-733) MIN EB67.1 P3
P4
Počet osob přítomných při rozhovoru, včetně tazatele (734) 1 2 3 4
Dva (tazatel a respondent) Tři Čtyři Pět a více EB67.1 P4 P5
Respondent spolupracoval (735) 1 2 3 4
Výborně Dobře Průměrně Špatně EB67.1 P5 P6
Velikost místa bydliště Lokální kódy (736-737)
EB67.1 P6 P7
Okres Lokální kódy (738-739)
EB67.1 P7
88
P8
Město, obec (740-747)
EB67.1 P8 P9
Číslo výběrového bodu (748-755)
EB67.1 P9 P10
Číslo tazatele (756-763)
EB67.1 P10 P11
Váha (764-771)
EB67.1 P11
89
