Euro a reformní příležitosti
Národní výzvy a regionální příležitosti Ostrava, 6.12.2006
Jan Frait
Klademe si správné otázky? Dosavadní otázky: Euro – ano či ne? Když ano, tak kdy? „Správné“ otázky: Za jakých podmínek bude euro přínosem? Jaké reformy je nutno provést pro vytvoření adekvátních podmínek?
Měna a pojetí regionů • S rostoucí integrací světové ekonomiky a s postupem měnové integrace pravděpodobně roste význam národních politik z hlediska schopnosti slabších regionů konvergovat:
Země schopné nastolit správné politiky jsou schopny jít rychle nahoru i po delším období potíží (Irsko, Finsko). Naopak země s problematickými politikami rychle ztrácí konkurenceschopnost (Portugalsko, Itálie).
• Z hlediska teorie optimálních měnových oblastí lze na českou ekonomiku pohlížet na region, který by se měl ve smyslu přijetí eura stát homogenním ve vztahu k eurozóně, zejména jeho úspěšným zemím.
Struktura prezentace I. Strategie přijetí eura: je třeba měnit tu současnou? II. Jaké reformní kroky jsou nutné k urychlení konvergence?
•
Názory obsažené v prezentaci jsou mé vlastní a nemusí nezbytně odrážet pozici České národní banky.
I. Strategie přijetí eura: je třeba měnit tu současnou?
Je třeba měnit strategii? • •
Proces zavádění eura v ČR vychází ze „Strategie přistoupení České republiky k eurozóně“ z října 2003. Její základní premisou je přesvědčení o dlouhodobé výhodnosti nahrazení české měny eurem:
•
to ale platí pouze po splnění určitých podmínek; česká ekonomika musí být na euro dostatečně připravena.
Připravenost je hodnocena pomocí dvou sad kriterií:
nominální konvergence (maastrichtská kritéria); sladěnost české ekonomiky s eurozónou (ČNB):
cyklická a strukturální sladěnost, kvalita přizpůsobovacích mechanismů.
Je třeba měnit strategii? • Přijetí eura je zásadní změnou režimu měnového kursu:
nyní operuje česká ekonomika v režimu plovoucího kursu, přijetí eura znamená přechod k režimu fixního kursu, v němž nelze stanovenou hodnotu kursu měnit devalvací či revalvací.
• Najdeme příklady ekonomik, které dlouhodobě úspěšně fungovaly či fungují s fixním a neměnným kursem:
k tomu ale musí být splněny určité předpoklady, které ekonomové shrnují pod pojem „pružnost“ ekonomiky; pružná ekonomika je taková, která se dokáže vypořádat například se ztrátou cenové konkurenceschopnosti i bez změny nominálního měnového kursu; takovou ekonomiku v současné době nemáme a bez zásadních reforem ji prostě mít nebudeme.
Je třeba měnit strategii? • „Strategie“ hovoří jasně:
pro hladké budoucí fungování ekonomiky po zavedení eura je klíčová dostatečná sladěnost české ekonomiky s ekonomikami eurozóny v reálné a finanční sféře, akceschopná fiskální politika a dobře fungující trh práce; k dosažení dalšího pokroku v těchto oblastech je třeba prohloubit strukturální reformy zaměřené na zvýšení flexibility české ekonomiky a provést druhou fázi konsolidace systému veřejných financí založenou na jejich strukturálních reformách posílení adaptačních mechanismů na trhu práce pak také vyžaduje realizaci kroků posilujících flexibilitu trhu práce a pružnost reálných mezd a to nejen v institucionální oblasti, ale také v oblastech jako jsou dopravní infrastruktura a zvýšení flexibility na trhu s byty.
2006 - Na euro dosud nejsme připraveni • Dílčí zlepšení převážena vývojem fiskálu, nízkou pružností trhu práce, slabou cyklickou a strukturální sladěností. • Problémem je kombinace relativně slabých výsledků v řadě oblastí.
Je třeba měnit strategii? • Jaký strategický postup do budoucna?
„Nová“ strategie potřebuje nejméně ze všeho nový „finální“ termín přijetí eura. Potřebuje spíše přesnější a podrobnější specifikaci reforem včetně kontrolních mechanismů. Hladné přijetí eura by mělo být vedlejším produktem hospodářských reforem. Jinými slovy, konečný vstup do eurozóny by měl být přirozenou záležitostí, nejlépe „nudnou“ jako současná měnová politika ČNB – dobrodružství a dramata do měnové oblasti nepatří.
II. Reformy urychlení konvergence - kde se nacházíme?
Pokrok směrem k podobnosti české ekonomiky eurozóně je pomalý ¾Strukturální hledisko: • kladem je vysoká obchodní a vlastnická provázanost, • rizikem je specifická struktura produkce: • Landesmannův index pro ČR je nejvyšší ze všech srovnávaných zemí (nejmenší podobnost, příliš moc průmyslu, málo služeb) 0,15
0,15
vyšší podobnost
0,10
0,10
0,05
0,05
0,00 1998
0,00 1998
1999 CZ
2000
2001 AT
Zdroj: Eurostat, výpočet ČNB.
2002
2003 DE
2004
2005 PT
1999 CZ
2000
2001 HU
2002 PL
2003
2004 SI
2005 SK
Pokrok směrem k podobnosti české ekonomiky eurozóně je velmi pomalý • Další restrukturalizace české ekonomiky přinese velké výzvy: • Mzdy vyjádřené v eurech porostou, což povede ke ztrátě konkurenceschopnosti části průmyslové produkce. • K udržení celkové dynamiky bude nutný adekvátní nárůst kapacit v „novém“ průmyslu a ve službách. • K posunu do vyšší ligy však bude nutno splnit řadu podmínek (lépe vyškolení zaměstnanci, vyšší efektivnost výzkumu, elity připravené na permanentní změnu …). • Státem podporované investice do „low-wage“ kapacit se mohou ukázat problematickými. • Trh práce se stává z hlediska pokroku kritickým.
Stav trhu práce je výrazným rizikem • Flexibilita českého trhu práce je v evropském srovnání průměrná. • V některých oblastech je ale výrazně nižší než ve srovnávaných zemích (v analýzách sladěnosti ČNB) a nedochází k výraznějšímu zlepšení. • Institucionální pravidla nevytvářejí dobré podmínky pro zaměstnávání nezaměstnaných, osob s nízkou kvalifikací a mladých uchazečů. • Rizikovými faktory jsou zejména nevhodná kombinace zdanění práce, sociálních dávek, minimální mzdy a nákladů na propouštění z pracovních poměrů na dobu neurčitou:
snižuje možnost zaměstnanců s nízkou produktivitou najít si práci a získávat kvalifikaci.
Stav trhu práce je výrazným rizikem • Dlouhodobá nezaměstnanost chytá „restrukturalizující“ regiony do pasti:
redukuje kapacitu a potenciální produktivitu,
tlačí na „nežádoucí“ migraci směrem ven z regionu.
• Nadměrně silná právní ochrana zaměstnanců:
snižuje poptávku po práci zejména mladých osob,
omezuje schopnost restrukturalizovat,
vytváří duální trh práce.
• O přetrvání vážných problémů na českém trhu práce podává svědectví dynamický příliv zahraničních pracovníků v posledních dvou letech.
Dlouhodobá nezaměstnanost je průměrná, ale roste 12.0
9.0
6.0
3.0
0.0 Slovensko
Polsko
Německo
1998
Česká republika
Portugalsko Maďarsko
2005
Slovinsko
Rakousko
Vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných navíc výrazně vzrostl 80
60
40
20
0 Slovensko
Polsko
Česká republika
1998
Německo
Portugalsko Slovinsko
Maďarsko
2005
podíl dlouhodobě nezaměstnaných=počet nezaměstnaných déle než 1 rok / počet nezaměstnaných
Rakousko
Dlouhodobá nezaměstnanost je průměrná, ale roste • Existuje tendence ke zlepšení z hlediska motivace?
Systém daní a dávek zřejmě neobsahuje dostatečně motivační prvky v oblasti hledání zaměstnání, i když v předchozích letech došlo k mírnému zlepšení. Reforma životního minima od ledna 2007 naopak povede ke zhoršení zejména u nízkopříjmových domácností s dětmi.
• Co má stát při rešení dlouhodobé nezaměstnanosti podporovat?
Podpora firem může vytvářet nadměrné kapacity v nízkopříjmovém sektoru. Stojí za to naučit se podporovat přímo zaměstnance, cesta k tomu není jednoduchá.
Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti a regionální rozdíly 75 60 45 30 15 0 Česká republika
Německo
Rakousko Portugalsko
podíl dlouhodobě nezaměstnaných
Maďarsko
Polsko
Slovensko
Slovinsko
variační koeficient regionální nezaměstnanosti
• Oba indikátory jsou vysoké, to naznačuje strukturální problémy trhu práce, nízkou mobilitu a neúspěšnost dosavadních snah o zlepšení.
Míra nesouladu v zaplňování volných míst je vysoká •
0,2 -0,2
vyšší nesoulad
-0,6
Agregátní fixní efekty párovací funkce odráží změny strukturální nezaměstnanosti:
-1,0 -1,4 -1,8 -2,2 -2,6 07/00
01/01
07/01
01/02
07/02
01/03
07/03
01/04
07/04
01/05
07/05
Poznámka: Vyhlazené fixní efekty za období leden 2000 - červen 2006 ze dvou alternativních odhadů párovací funkce. Každý bod na vodorovné ose reprezentuje střed 13měsíčního období odhadu párovací funkce. Například bod s označením 07/04 reprezentuje průměrnou hodnotu fixních efektů za období leden 2004 – leden 2005. Zdroj: Výpočet ČNB podle Galuščák a Münich (2005b).
výrazné zhoršení nesouladu mezi volnými pracovními místy a nezaměstnanými v období po roce 2001, zlepšení v roce 2006 může mít souvislost s uplatňováním sankcí při nehlášení volných míst na úřadech práce, nahlášená volná pracovní místa však nejsou snadno zaplňována.
Právní ochrana zaměstnanců vytváří duální trhu práce • Stupeň ochrany zaměstnanosti patří v oblasti stálých zaměstnání v porovnání s ostatními zeměmi k vyšším, v oblasti dočasných k nižším. • Kombinace vysokých nákladů na propouštění zaměstnanců ve stálých zaměstnáních a nízké regulace dočasných zaměstnání:
vytváří duální trh práce - posiluje pozici zaměstnanců ve stálých zaměstnáních vůči pracovníkům v dočasných zaměstnáních, u kterých se tímto snižuje šance získat stálá zaměstnání; snižuje toky na trhu práce a vede k nižší tvorbě pracovních míst především pro absolventy a mladistvé.
Právní ochrana zaměstnanců vytváří duální trhu práce Indexy právní ochrany zaměstnanců 5.0 4.0 3.0 2.0 1.0 0.0 ČR 1999 EPL stálá
DE
AT
1999 EPL dočasná
PT
HU
2003 EPL stálá
PL
SK
2003 EPL dočasná
Právní ochrana zaměstnanců vytváří duální trhu práce
Pramen: OECD
Právní ochrana zaměstnanců vytváří duální trhu práce
Pramen: OECD
Závěr • Předpoklady úspěšné restrukturalizace a konvergence slabších regionů:
Deregulace trhů zboží a služeb Dobře fungující státní administrativa Nízká administrativní zátěž podnikání Pružnost trhu práce Efektivní vzdělávací systém Prostředí podporující inovace
• Navzdory zlepšování v některých oblastech je ČR stále většinou významně vzdálena od nejlepších standardů. • Ignorování doporučení postavených na základě těchto nejlepších standardů představuje významné riziko.
• Prezentace vychází z dokumentu ČNB „Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou 2006 “ (http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/menova_politika/strategic ke_dokumenty/download/analyzy_sladenosti_2006.pdf).
