ETNOGRAFICKÁ STUDIE 5
Martin Kaleja
Obecně o výzkumném záměru
Předložená kvalitativně-orientovaná etnografická studie je parciálním výstupem rozsáhlého celoplošného republikového výzkumného záměru projektu CZ.1.07/1.2.00/47.0009 s názvem
Sociologický monitoring vzdělanostních vstupů a výstupů dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v České republice. Dominantním cílem projektu bylo provést sociologický monitoring vzdělanostních ukazatelů ve vzdělávání dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve všech krajích České republiky, mimo hlavní město Praha. Konkrétněji se jednalo o provedení aktuálního a zcela objektivního monitoringu sociologických, pedagogických, speciálněpedagogických a psychologických ukazatelů v předškolním a povinném vzdělávání. Při vlastní aplikaci celého výzkumného rámce
byl
uplatněn
transdisciplinární
přístup,
pomocí
kvantitativně
i
kvalitativně
orientovaných strategií. Etnografická studie je tedy legitimní součástí zmiňovaného výzkumu a klade si primárně za cíl zaměřit se kvalitativně na analýzu a s ohledem na limity vlastní prezentace rámcovou deskripci vymezených oblastí zájmu, jejichž konstruované schéma bylo zadáno poskytovatelem finanční dotace. Rámcová deskripce zohledňuje všechny relevantní parametry procedurální stránky etnografie školského terénu.
Etnografie školy v kontextu projektového záměru
Vlastní výzkumný proces byl započat definicí výzkumného problému, řešením zjevných a skrytých úskalí, která se sebou etnografický sběr dat nese. Poskytovatel dotace stanovil časové parametry minimální délky trvání výzkumného procesu na 4 kalendářní měsíce jdoucí po sobě. Projektový výzkumný tým byl tvořen pracovníky z interní základny. Do samotného sběru potřebných dat však mohli být zapojeni (a dokonce pro některé dílčí části poskytovatel podmínečně stanovil) i pedagogičtí pracovníci školských zařízení, která se stala součástí
zkoumaného
souboru/vzorku.
S respektem
k uznávaným
standardům
etnografických procedur jsme však v tomto případě tuto možnost zcela vyloučili. A pedagogové ze škol, které se staly objekty zkoumání, figurovali výhradně na pozici informantů.
1
V kontextu ČR bylo sledováno celkem devět základních škol, přičemž diferenciace z hlediska
typologie, resp. charakteru škol byla předem stanovena. Hloubkovému poznání v rozsahu výše uvedených limitů se podrobily tři základní školy běžného typu hlavního vzdělávacího proudu, tři základní školy hlavního vzdělávacího proudu s dominantním počtem žáků z prostředí sociální exkluze, resp. v blízkosti takto uměle zformované lokality a základní školy dominantně vzdělávající žáky s lehkým mentálním postižením. Pro všechny pracovníky této výzkumné agendy platily stejné principy všech výzkumných etap, včetně jejich charakteru. Diametrálně koncipovaná rozdílnost byla, zcela z logických úvah, ve vlastním charakteru výzkumného materiálu. Každá studie se orientuje na individuální a specifickou deskripci vlastní charakteristiky školy, proběhlých výchovněvzdělávacích
procesů,
interpersonálních
sociálních
relací
mezi
žáky,
kooperace
pedagogických pracovníků, vzájemnou komunikaci pedagogů a žáků, globálně vnímaného sociálního klimatu školy a vzájemné kooperace školy s rodinou.
Deskripce školy
Sledovaná základní škola patří k tomu typu školy, který svým charakterem patří do speciálního školství, nabízí vzdělávání mimo hlavní vzdělávací proud. Škola poskytuje výchovu a vzdělávání žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, za které jsou považováni žáci se zdravotním postižením podle současně platných školských legislativních předpisů. Školní vzdělávací program podtrhuje následující specifikaci školy:
Škola
•
škola speciální
•
škola „rodinná“
•
škola s místem pro všechny - komunitní – otevřená
•
škola „světová“, multikulturní, respektu a tolerance
•
škola pro život
•
ekoškola – škola blízká přírodě
•
etická škola
se
profiluje
ve
stanovených
oblastech,
kterými
je
multikulturní
výchova,
environmentální výchova a etická výchova, i když všem ostatním výchovně vzdělávacím oblastem je věnována neméně významná a aktivní pozornost. Při své profilaci vychází především ze složení žáků, jejich zájmů, potřeb pro uplatnění v praktickém životě a převažujících aktivit školy. Škola je úplná s 1. – 9. postupným ročníkem. Kapacita školy je 100 žáků, naplněnost se pohybuje v posledních letech v rozmezí 60-65%. Žáci mohou
2
navštěvovat školní družinu, která je součástí školy a má otevřeno jedno oddělení s kapacitou
12 žáků. Škola nemá žádná odloučená pracoviště. Škola je školou spádovou. Budova je umístěna v klidném prostředí na okraji města. Dopravní dostupnost je pro žáky dojíždějící z okolních obcí velmi dobrá, v blízkosti školy je autobusová zastávka i vlakové nádraží. Ve školní budově je 12 učeben, z toho 4 učebny slouží jako odborné pracovny pro výuku ICT, VV, Pv, Tv. Multifunkční učebna ICT a cizího jazyka, která byla renovována a rozšířena v r. 2012 především díky ESF projektům, i finančním prostředkům na provoz školy po sloučení, je nyní vybavena již 20 žákovskými počítači s připojením na Internet a interaktivní tabulí. Cvičná kuchyně slouží ke kvalitní výuce Pv (práce v domácnosti, rodinná výchova atd.).
Školní dílna je vybavena jako
multifunkční pracoviště pro dřevoobráběcí, kovoobráběcí a další práce dané vzdělávacím programem. Rovněž školní knihovna byla nově vymalována a proběhlo uspořádání knihovního fondu pro jeho optimální využívání a pro práci se žáky ve školní knihovně. Pro výuku pěstitelských prací slouží školní pozemek se zahradou, která je využívána i k pohybovému režimu školy, kdy v příštím roce plánujeme obnovu a rozšíření využívání školní zahrady. Výuka Tv je zajištěna v menší tělocvičně ve škole a výuka pro 2. stupeň probíhá i v tělocvičnách zimního stadionu obce a na letním stadionu. Výuka PV probíhá i v keramické dílně, která má k dispozici dvě vypalovací pece a keramický kruh. Žákům i učitelům je přístupná nově vymalovaná a upravená školní knihovna. Pro uložení učebních pomůcek slouží 2 malé kabinety, což je však již nedostatečný prostor vzhledem k velkému množství pomůcek a materiálu. Výchovně-vzdělávací instituce nabízí 14 dětem předškolní (ISCED 0) a 52 žákům základní vzdělávání (ISCED 1). Edukaci v povinném vzdělávání realizuje podle Rámcového
vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, včetně přílohy upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. Z celkem 52 žáků základní školy praktické je 13 žáků na prvním stupni a 39 žáků na druhém stupni. Škola má otevřenou jednu přípravnou třídu ZŠ 5 tříd ZŠP. Pouze žáci 7. ročníku jsou věkově homogenní v třídním kolektivu, ostatní třídy se vyznačují existencí tzv. oddělení – sloučených ročníků. Podle sdělení zástupců školy z celkového počtu 66 dětí a žáků je 30 dětí a žáků ze sociokulturně znevýhodněného prostředí a jsou romského etnika (zahrnuta je v tomto počtu i přípravná třída pro děti se sociálním znevýhodněním). Na škole pracuje celkem 12 pedagogických pracovníků, z toho 3 asistenti pedagoga.
3
Deskripce výchovně-vzdělávacího procesu Cílem vzdělávání a výchovy by neměly být pouhé vědomostní výkony a jejich měření, ale žák myslící, tvořící, uplatňující vzdělání v životě, člověk zdravý, s radostí ze života, harmonicky rozvinutý a sociálně přizpůsobivý. Ve škole se uplatňuje činnostního učení, prožitkového učení, individuální přístupu k žákům, názornost, žákovské aktivity, dobře organizované samostatné práce, skupinové práce, praktické osvojování poznatků ad. Jsou uplatňovány i moderní a alternativní metody práce – např. tvořivá dramatika (tj. učení dětí sociálním situacím), do výuky byla nově zařazena před třemi lety etická výchova a především využívá se u žáků oblíbené projektové vyučování.
Ředitelky školy vede
pedagogy k využívání kinestetického učebního stylu, který uplatňuje hlavně pohyb, praktické vyzkoušení, prožití atp. Je velmi vhodný především pro romské žáky, kteří takový styl výuky preferují. Vhodný je pro žáky s hyperaktivitou a s poruchami pozornosti. „Tento pohybový
učební styl využíváme dlouhodobě, pravidelně nejen v hodinách jako pohybové chvilky, ale především k opakování a procvičování učiva, žáci ho mají v oblibě a rádi se pohybují než stále sedět v lavicích - dlouhodobé vede k rušení, vrtění, otáčení.“ (ředitelka školy) Několik příkladů kinestetického učebního stylu v hodině procvičování a opakování učiva v rámci předmětu Výchova ke zdraví v 7. ročníku ZŠP: •
Soutěž družstev (štafeta-běhá jedno dítě za druhým) – tvoří zadané slovo hledáním písmen. Nejprve se hledá první písmeno zadaného slova z kartiček na zemi, potom druhé, třetí atd. Které družstvo dříve složí celé slovo, vyhrává. Zde to byla slova vztahující se ke zdraví, se kterými se dále pracovalo.
•
Písmena napsaná na kartičkách rozmístěná v prostoru – děti se podle pokynů pedagoga staví na samohlásky, tvrdé či měkké nebo obojetné souhlásky; nebo mají děti napsaná písmena na dlani a obdobně vytváří skupinky podle pokynů učitele. Dále se dá rozmístěných slov v prostoru využít ke skládání slov, mohou být na kartičkách či na zádech dětí upevněna celá slova, žáci potom společně za spolupráce všech tvoří smysluplné věty.
•
Děti jsou v kruhu, sedí v tureckém sedu, prsty mají ze strany na ramenou. Učitel říká slova s i-y. Je-li ve slově i, děti vzpaží, je-li tam y, děti upaží povýš.
•
Dvojice dětí jsou vedle sebe na podlaze. Učitel říká dvouslovné zeměpisné názvy. Jedno dítě představuje vždy 1. slovo, další 2. slovo. Podle toho, které slovo píšeme s velkým začátečním písmenem, vstává 1. či 2. dítě, obě děti, nebo žádné.
•
Skupinky pohybově ztvárňují název literárního díla (Honzíkova cesta, Babička), druhá skupinka hádá.
Pedagogové usilují o podnětnost školního prostředí, názornost a poskytnutí prostoru pro relaxaci žáků. Prostředí prostor školy i jednotlivých tříd je velmi podnětné. Ve třídách jsou
4
trvale umístěny názorné demonstrační obrazy a nástěnky s názornými výstupy učiva, které je
právě probíráno, obrazy i výstupy jsou pravidelně obměňovány. Velmi je využívána i audiovizuální technika. V přípravné třídě ZŠ i ve všech ostatních běžných třídách, kromě jedné, jsou interaktivní tabule, které jsou přiměřeně využívány ve výuce, ne však s převahou k ostatnímu názoru. V každé třídě je rovněž knihovnička pro žáky s množstvím vhodných knih, encyklopedií i naučných knih k využití ve výuce i ve volném čase žáků, o přestávkách apod. Ve třídách je i prostor pro stolní hry, na chodbách školy jsou umístěni skákací panáci, stolní fotbal pro hru a setkávání žáků, kteří mohou k relaxaci využívat i tělocvičnu ke hře stolní tenis o velké přestávce či v „Týdnech zdraví“, v jarním i letním období žáci mohou relaxovat na školní zahradě.
„Nejvíce se však osvědčilo, především u romských žáků, poskytnutí magnetofonů do jednotlivých tříd k využití o přestávkách k přehrávání a poslechu hudby, k tančení tanců, popř. nácviku brejkování. Potom nedochází ke kázeňským problémům o přestávkách, k nudě a bezúčelnému běhání v prostorech školy.“ (pedagožka) Ve výuce jsou rovněž využívány zajímavé a přitažlivé didaktické hry a manipulativa na jednotlivá témata probíraná ve vyučovacích hodinách. Škola každoročně organizuje třikrát do roka tzv. „Týden zdraví ve škole“. V době monitoringu na škole probíhal právě třetí „Týden zdraví ve škole“ a v průběhu celého týdne se realizovaly tyto a mnohé další aktivity: •
denní cvičení, jógová cvičení, masáže, cvičení s overbaly, s velkými míči, pohybové hry, říkadla s písněmi a pohybem, country tance, řecké tance, romské tance,
•
pohybový (kinestetický) učební styl v jednotlivých vyučovacích hodinách (opakování, procvičování učiva s využitím pohybu),
•
zdravá výživa (vyhledávání informací, receptů na Internetu, počítání kalorií, propočet receptů, praktická příprava pokrmů zdravé výživy, pečení zdravého cukroví, plakáty propagující zdravou výživu, praktické činnosti v PV a VV zaměřené na využití zdravé výživy a surovin – koláže z luštěnin atd.,
•
péče o tělo – „Zdravé zoubky“ – program v přípravné třídě a ŠD - video, praktické čištění zubů, kartáčky, křížovky, zdravé potraviny, prevence zubního kazu, obrázkové čtení, soutěže,
•
proběhl školní turnaj ve stolním tenise,
•
střelba ze vzduchovky – soutěž mezi třídami,
•
zásady 1. pomoci a zdravověda s praktickými ukázkami,
•
kurz sebeobrany a fyzické práce s tělem
•
biofarmy ČR – vytvoření mapy, nabídka, cestovní průvodce
•
policie ČR – společné setkání na služebně – práce s vysílačkou, kamerový systém, výstroj, práce Policie
5
•
celotýdenní soutěž o zdravou svačinu
Komunikační potenciál žáků školy je na nízké úrovni. Žáci odpovídají většinou jednoslovně nebo v krátkých větách, na podnět učitele poté odpovídají celou větou. Pedagogové se žáky snaží neustále vést k rozšiřování slovní zásoby, vyjadřovacích schopností v delších větných celcích, k vyjádření vlastního názoru, k mluvnímu prezentování informací a znalostí. Pedagogové se zaměřují na to, aby si žáci v mluvním a vyjadřovacím procesu věřili, protože mnohdy slabá úroveň vyjadřovacích schopností pramení i z toho, že žáci, byť i ví a osvojili si informace a znalosti, mají obavy, bojí se neúspěchu, chyby, mají nízké sebevědomí, neochota mluvit před více spolužáky apod. Proto je výuka i výchovně vzdělávací proces zaměřen na neustálý rozvoj komunikace, zvýšení sebevědomí, vyslovování vlastního názoru apod. Propojeno rovněž systematicky s funkční a čtenářskou gramotností.
Deskripce interpersonálních relací žáků
Žáci mezi sebou nemají větší problémy (vyjma běžných rozmíšek vzhledem k určitému věkovému období či odlišnostem pohlaví), spolupracují na všech činnostech, jsou dobrými kamarády. „Těší nás, že neřešíme žádné problémy s multikulturním soužitím žáků ani rodičů, nebo
s nějakými až rasistickými projevy jako je tomu v mnoha klasických ZŠ, u nás je toto na příkladné úrovni, všechny činnosti, aktivity, projekty, vystoupení dělají všechny děti společně bez sebemenších problémů a dosahují společných úspěchů. V posledních letech nejsou ve škole ani výraznější kázeňské problémy, není šikana, pokud by byly i jen nějaké prvotní náznaky, řešíme ihned okamžitě – máme vypracován účinný systematický, jednotný Školní program proti šikanování. Mrzí nás jen, že přes veškerá opatření, pohovory, jednání s rodinami, vysvětlování ojediněle musíme řešit či postihovat neomluvenou či výraznou „omluvenou“ absenci několika málo žáků zapříčiněnou především vlivem rodinného prostředí.“ (ředitelka školy) Většina žáků pochází ze sociálně slabých rodin, 30 dětí a žáků pochází ze sociokulturně znevýhodněného prostředí a je romské etnicity. Proto jsou podle sdělení učitelů mnohé děti vděčny za akce školy, projektové činnosti, pobytové akce v přírodě, za „spaní ve škole“. Škola spolupracuje s nízkoprahovým zařízením Klub Kamarád, které organizuje efektivní trávení volného času žáků školy, doučování, společné akce, vzájemná společenská vystoupení, resp. akce - např. MISS Roma)
6
Deskripce kooperace pedagogických pracovníků
Spolupráce pedagogů školy je na dobré úrovni. Svědčí o tom plná angažovanost pedagogů do projektů, soutěží, akcí města, kraje i republiky s výraznými umístěními i mezi běžně organizovanými základními školami. Mezilidské vztahy se jeví jako nekonfliktní, přátelské. Působí zde dobrá atmosféra pro práci, humor, otevřenost v komunikaci v případě odlišných názorů. Pedagogický kolektiv školy není velký. Tvoří ho 12 pedagogů včetně ředitelky školy, 3 asistentek pedagoga a 1 vychovatelky školní družiny. Z hlediska pohlaví převažují ženy. Z hlediska věku pedagogický personál je věkově zcela nevyvážený. Je tvořen pedagogy ve věku na 50 let. Výjimkou jsou pedagožka v přípravné třídě základní školy a její asistentka. Všichni pedagogové jsou plně kvalifikovaní pro práci s cílovou skupinou žáků a vyznačují se dlouhodobou speciálněpedagogickou praxí s žáky s danou socio-edukativní charakteristikou. Kooperace mezi nimi je především formálního charakteru. Aktivity mimo pracovní zaměření se nikterak hromadně, ani skupinově neorganizují.
Deskripce vzájemné komunikace pedagogů a žáků
Pedagogy nejčastěji využívaným výchovným stylem je demokratický, kdy jsou zadaná jasná pravidla, která vyžadují respekt, ale zároveň je zde kooperativní přístup k žákům a možnost společného rozhodování. U některých jsme se setkali
se smíšeným výchovným stylem,
jehož charakter se různil v závislosti na situačním kontextu, v závislosti na osobnostní charakteristiky žáků. Někteří pedagogové mají přirozenou autoritu, jiní si ji více či méně musí budovat, někdo s větším úsilím někdo s menším. U jednoho pedagoga mužského pohlaví je jeho přirozená autorita daná fyziognomií a je plně respektována, u druhého pedagoga rovněž mužského pohlaví to bylo naopak. Jeho malá osobní angažovanost a malý opravdový zájem o žáky limitovaly jeho propojení s cílovou skupinou a autorita tak nemohla být přirozeně vybudovanou. U žen byla autorita většinou respektována. Problém mívaly spíše pedagožky, které příliš „moralizují“, byly méně přirozené a až neosobní. Žáci toto poznají a nemají to rádi. Je třeba se umět s dětmi pobavit i o jejich radostech, hudbě, kterou poslouchají, o jejich zájmech i starostech – využít k tomu i probírané učivo a jeho využití pro praktický život. Největší autoritu mají pedagogové, kteří jsou přirození, otevření, umí přiznat i svou chybu a jednají se žáky slušně, nepovýšeně. Tyto pedagogy žáci nejvíce respektují. V hodině přírodopisu 6. a 8. ročníku (třída, ve které jsou vyučovány 2 společné ročníky) jsme zaznamenali vždy atmosféru uvolněnou k motivaci pracovat. Žáci pracovali s chutí, nadšením, činnosti je zaujaly. Byť se jednalo o hodiny výuky spojených ročníků, kde se mohla předpokládat nekázeň, tak aplikace interaktivních materiálů na PC, didaktických
7
pomůcek, knih a encyklopedií a zahrnutí prostoru pro diskusi se žáky vytvořilo uvolněnou
atmosféru při současné pěkné motivaci k práci. Atmosféra byla zároveň i přátelská mezi žáky – spolupráce, rada, pomoc, vzájemná diskuze. V průběhu výuky předmětů bylo při korekci chování nejrozšířenější napomínání. Ve dvou třídách bylo nikterak výrazně provádět korekci chování. Žáci pracovali s chutí, se zájmem. V jedné problémové třídě, kde je podle slov vedení školy neuměle vytvořená kumulace problémových žáků, pedagog volí jako sankci všem známé „zůstaneš po škole“, a to zvláště pokud předtím v hodině nepracovali, když jejich spolužáci již šli domů či za svými zájmy.
„Nejvíce se nám však osvědčuje ve většině tříd při výuce hlavních i naukových předmětů změna činností v případě potřebné korekce chování – nenásilně přejít k jiné činnosti, ne dlouhodobě dlouhé, stejné činnosti a trvat na jejich dokončení. U žáků školy našeho typu mnohdy schází potřebná trpělivost a výdrž, žáci potřebují ihned vidět výsledek. Proto pedagogové, kteří dokážou, navíc při výuce více ročníků v jedné třídě, účinně, přitažlivě, promyšleně a cíleně připravovat a měnit činnosti, nemívají problémy s chováním.“ (pedagožka)
Deskripce sociálního klimatu školy
Škola dle vyjádření rodičů a pedagogů či zástupců neziskového sektoru působí pozitivní atmosférou. Atmosféra školy je příznivá a celou svou činností se snaží, aby žáci se speciálními vzdělávacími potřebami byli co nejlépe připraveni do života. Jako hlavní přednosti školy, které jsou oceňovány lze uvést: •
etická škola
•
ekoškola – pěstující vztah k přírodě a její ochraně
•
zajímavé, netradiční a pro žáky přitažlivé metody a formy práce,
•
doučování prospěchově slabších žáků,
•
otevřená komunitní škola – tj. možnost pro rodiče, příbuzné, přátele školy zapojit se do veškeré činnosti a života školy,
•
výrazná projektová činnost,
•
rozvoj talentu a nadání – zájmové kroužky, rozmanitost činností, akce, přehlídky, soutěže
Deskripce vzájemné komunikace školy a rodiny
„Naše působení i celkovou činnost školy neustále zaměřujeme na další rozšíření a
8
zvýraznění spolupráce s rodiči, zapojení rodičů do života školy, vedení k zájmu o děti, o
jejich školní výsledky, úspěchy i domácí přípravu a docházku do školy. Spolupráce s rodiči byla v rámci možnosti rodičů našeho typu školy, kdy mnohé děti pocházejí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí výrazně zlepšena inovativními, systematickými postupy a metodami a pochvalují si ji rodiče, pedagogové i děti, zřizovatel školy, město Kopřivnice i ostatní návštěvníci školy. Škola se snažila navázat co nejširší kontakt s rodiči, vycházet jim vstříc a pomáhat při řešení výukových a výchovných potíží. Osvědčil se partnerský, neformální přístup v jednání s rodiči, nezvat rodiče do školy jen v případě problémů, ale zapojovat je postupně do více a více aktivit školy, aby „zažili“ činnost školy i práci jejich dětí „na vlastní kůži“ se všemi úspěchy i některými problémy.“ (ředitelka školy) S rodiči problémových žáků je úroveň spolupráce individuální. Účast rodičů na standardně organizovaných třídních schůzkách je mizivá. U dvou žáků bylo třeba řešit se zákonným zástupcem neomluvenou absenci ve výchovné komisi, ve dvou případech neomluvená absence nahlášena sociálnímu odboru a Policii ČR. Jako pozitivní aspekt v boji proti rizikovým formám chování je pedagogy vnímaná spolupráce s rodiči, kteří mají zájem spolupracovat se školou a zvýšení počtu rodičů zapojených do průběhu a organizace školních akcí, projektů i do celkového života školy. Kontakt s rodiči byl zajišťován formou třídních schůzek i neformálním setkáváním při mnoha školních akcích a projektových aktivitách. Někteří rodiče se zapojili i do příprav vystoupení svých dětí - především romských žáků. Šlo o nácvik písní a tanců. Sledovaná škola se poměrně hojně angažuje o provázanost rodinného a školního působení na maximálně možná rozvoj osobnosti žáků. Dokládají to v souhrnu i aktivity, které škola koordinuje: •
návštěvy v rodinách
•
netradiční třídní schůzky s prezentací výsledků práce žáků, tanečními, pěveckými, literárními vystoupeními, přehlídkou dovedností i výsledků dosažených v hodinách, kdy na takové třídní schůzky přijde daleko více rodičů než na ty klasické
•
společné tvořivé dílny a společné vzdělávání žáků s rodiči na témata multikulturní i etické výchovy (např. S mámou a tátou jde všechno lépe, „Jak nám chutná“(česká a romská kuchyně), „Učíme se navzájem“ - děti učí rodiče a prarodiče, prarodiče a rodiče učí děti)
•
„Poznáváme se navzájem“ - společné vzdělávání majority s romskou komunitou, s rodiči žáků nejrůznějšími formami. Této akce, která proběhla na škole se zúčastnili pedagogové, zástupci města, rodiče romských žáků, členové romské komunity
9
města, pracovnice soc. odboru města a příslušníci městské policie – společné vzdělávání, sportovní utkání, kultura, společné posezení atd. •
besedy, přednášky pro rodiče (pedagogové, psychologové, dětští lékaři, zdravotní sestry, Policie, soc. pracovníci atd.)
•
účast rodičů ve vyučovacích hodinách svých dětí, v předmětech Multikulturní výchova a Etická výchova
•
víkendové pobyty pro žáky, sourozence, rodiče, žáky ostatních škol města (např.“Abeceda života“, „Cesta přátelství“, „Co všechno dokážeme“,“Chceme být dobré mámy a tátové“ - preventivní vzdělávací a prožitkové aktivity vedoucí k naplňování průřezových témat Multikulturní výchova, Environmentální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, dále z oblasti etické výchovy, prevence rizikových projevů chování, prevence rasismu a xenofobie, bezkonfliktního
soužití
v multikulturní
společnosti,
zdravého
životního
stylu,
žádoucího sexuálního chování, výchova ke správnému manželství, partnerství, rodičovství, finanční gramotnost, sport, kultura, promítání filmů) •
vedení zájmových kroužků školy romskými rodiči ( hudební, pěvecký, taneční, klub Šikulka)
•
pomoc romských rodičů při nácviku na vystoupení žáků (hudební, taneční, pěvecká, divadelní – ve škole i doma)
•
Romské kulturní a informační centrum (účast na přehlídkách, soutěžích, nácviky vystoupení, pomoc při vyřizování záležitostí, žádostí, formulářů atd.)
•
zapojení rodičů do příprav i organizace akcí školy, do projektů školy (Evropský den, Světová škola, Ekoškola)
•
společné sportovní a kulturní akce s rodiči – např. sportování s tatínky, vaření, módní přehlídky s maminkami apod.
•
společné výlety s dětmi, možnost rodičů účastnit se všech akcí školy
•
Dny otevřených dveří, školní akademie, „Společně-Jekhetane“ - přehlídky, soutěže dovednostní, pěvecké, taneční, hudební) – prezentace výsledků žáků
10
