ČEŠTINA PRO ZAČÁTEČNÍKY TSCHECHISCH FÜR ANFÄNGER
Jiřina van Leeuwen-Turnovcová Franz Schindler
Johann Wolfgang Goethe-Universität Slavisches Seminar Dantestr. 4-6 Postfach 11 19 32 D-60054 Frankfurt Tel.: 069/798-22180
Fassung 8.10.2008
Aussprache und Schriftbild der tschechischen Laute Der Akzent (die Betonung) ist im Tschechischen immer und unabhängig von der sonstigen Beschaffenheit eines Vokals auf der 1. Silbe. Der Akzent ist mit der Länge nicht identisch. Wörter, die in der 2. Silbe eine Länge haben, müssen dennoch auf der 1. Silbe betont werden: republika, Nováková. Wortverbindungen von Präpositionen und Nomen sind eine phonetische Einheit, so dass die Betonung auf die Präposition fällt: za stromen, do divadla. I. Vokale:
kurz sind a, e, i, y, o, u; lang sind á (wie Sahne), é (Bär), í, ý (Liebe), ó (Kohl), ú, ů (Kuh).
Die Vokallänge kann bedeutungsunterscheidend sein: rada (dt.:Ratschlag) : ráda (dt.: gerne; fem.); vina (Schuld) : vína (des Weines); muže (dt.: des Mannes) : může (dt.: er/sie kann). Der Lautwert von i/y und í/ý ist identisch (die Schreibung reflektiert historische Lautverhältnisse). I/Í wird nach weichen Konsonanten (s.u.) und y/ý nach harten Konsonanten geschrieben. Nur in entlehnten Wörtern kann ein i auch nach harten Konsonanten stehen: politika. Die Vokale ú und ů unterscheiden sich nur im Schriftbild: ú wird im absoluten Anlaut und im Anlaut einer Zusammensetzung geschrieben; ů schreibt man im Wortinlaut und in einigen grammatischen Endungen (z.B. bei pán im Gen. bzw. Dat. pl. mask. und neutr.: pánů bzw. pánům). Beispiele: pán, dáma, mám, znám, máslo, láska, lék, lékárna, mléko, lidé, bílý, milý, mít, snít, jídlo, Berlín, východ, móda, úterý, úkol, stůl, dům, vůz. Die Schreibung des Vokal -ě- [Lautwert -je] gibt die "Weichheit" des vorausgehenden -d-, -t-, -n- an: dělník [ďelník], dějiny [ďejiny], těsto [ťesto], nějaký [ňejaký], něco [ňeco]; - in der Verbindung -mě- wird in der Aussprache -ň- eingeschoben (měsíc [mňesíc], město [mňesto], poměr [pomňer], měna [mňena]); - in der Verbindung -bě-, -pě-, -vě- wird ein -j- eingeschoben: oběd [objeT], běs [bjes], pět [pjet], zpěvák , opět, pěstovat, odpověd', věda, věta. II. Diphthonge: - Verbindung eines Vokals mit einem Halbvokal (-i-/-j- oder -u-) werden nur flüchtig ausgesprochen, sie gelten als lange Vokale: -aj-: Krajčír, bajka; -ej-: olej, dělej; -oj-: voj, boj, stroj; -au-: auto; -eu-: reuma; - in den Lautgruppen -ie-, -ia-, -io-, -ii-, -iu-, -ai-, -ei-, -oi-, -ui- wird bei der Aussprache ein -j- ("Hiatus") eingeschoben: Marie, piano, pionýr, partii, diagnóza, aluminium, laik, muzeí, altruista. III. Konsonanten: Konsonanten mit Háček haben folgenden Lautwert: š /wie dt. -sch- bzw. russ. Ш / šest, šít, široký, košile; č /wie dt. -tsch- bzw. russ. Ч / číst, často, čekám, čeština; ž /wie fr. -j- bzw. russ. Ж / život, žízeň, Žilina, Pražák; ř /ohne Entsprechung/ řeka, Jiřina, Řím, Řecko.
1
Die Konsonanten sind stimmhaft, d.h. bei ihrer Aussprache schwingen die Stimmbänder, oder stimmlos, d.h. bei ihrer Aussprache schwingen die Stimmbänder nicht. Einige Lauten treten in Paaren auf, deren Artikulation sich nur durch die Stimmbeteiligung unterscheiden. Die Stimmhaftigkeit ist bedeutungsunterscheidend: pít (dt.: trinken) : bít (dt.: schlagen), ten (dt.: dieser) : den (dt.: Tag), žila (dt.: sie lebte) : šila (dt.: sie nähte). stimmhaft b stimmlos p
d t
v f
z s
ž š
(g) k
h ch
ď ť
ř ř
m
n
ň
j l
r c
č
Konsonanten sind weiterhin entweder ausschließlich weich (š, č, ž, ř, d', t', ň, c, j), ausschließlich hart (h, ch, k, r, d, t, n) oder können entweder weich oder hart (s, z, l, m, v, b, p) sein. ► orthographische Konsequenz: nach weichen Konsonanten wird kein -y- geschrieben, nach harten Konsonanten immer -y- (außer bei Entlehnungen: historie, monarchie). Die Weichheit/Palatalität ist bedeutungsunterscheidend: sít (dt.: säen) : síť (dt.: Netz) ; jdeme (dt.: wir gehen) : jděme (dt.: laßt uns gehen). Sofern nach d, t, n ein -i- oder -ě- erscheint, ist es ein Anzeichen dafür, dass der Konsonant weich ist. Deshalb werden -d-, -t-, -n- in den Ausdrücken dívka, podívat se, ticho, tisíc, nikdo, nic, něco, němý weich ausgesprochen. (Vgl. auch die Aussprache von -bě-, -pě-, -věund -mě-). Die Kennzeichnung der Dentale (d, t) und des Nasals (n) durch einen Apostroph oder ein Häkchen ist ein Zeichen der Weichheit: vgl. loď, ďábel, síť, báseň, píseň. Die stimmlosen Konsonanten -k-, -p-, -t- werden ohne Aspiration (Behauchung) ausgesprochen: Karel, táta, péro. Unterschiede in der Aussprache von Konsonanten gegenüber dem Deutschen: -c- /wie dt. -z- in "Zucker" bzw. wie russ. Ц / cena, cesta, pocit, cizí, Cicero, cíl; -s- /wie dt. -ss- in "Essen" bzw. wie russ. С / sem, síla, silnice, sít', sovětský; -z- /wie dt. -s- in "sehen" bzw. wie russ. З / zima, zítra, zavírat, ozvěna, země; -v- /wie dt. -w- in "Wasser" bzw. wie russ. В / vědět, věc, povídka, vidím, vítěz. Die Konsonanten -r- und -l- sind silbenbildend: krk, vlk, smrt. Assimilation der Konsonanten : - im absoluten Auslaut werden stimmhafte Konsonanten (wie im Dt.) stimmlos: lev, dub, led; - im Inlaut richtet sich die Aussprache der Konsonantengruppen nach der Beschaffenheit des nachfolgenden Konsonanten (regressive Assimilation): dívka [fk], polívka [fk], lebka [pk], kobka [pk], obsílka [ps], pohádka [tk] usw.; - das -h- im Inlaut muß immer ausgesprochen werden: pohodlný, dohoda; - das -h- im absoluten Auslaut wird wie [ch] ausgesprochen: Bůh, soudruh, soustruh. Assimilation von Konsonantengruppen: - -dc-, -tc-, -ds-, -ts- verschmelzen in einfaches [ts]: dcera, dětský, bohatství, lidský, matce, srdce, podstavec, pod sebou, otce, krátce; - -tš-, -dš-, -tč-, -dč- verschmelzen in einfaches [tsch]: kratší, větší, sladší, dotčená, Hradčany; - -dz-, -tz- verschmelzen in einfaches stimmhaftes [dz]: podzim, pod zemí, pět zemí;
2
-
wenn ein Wort mit -j + Konsonant anfängt, wird -j- meistens nicht ausgesprochen: jméno, jsem, jsi; Konsonantengruppen -zs-, -zš-, -žš- werden an das 2. Glied assimiliert: francouzský [sk], rozšířit [šš], užší [šš], nižší [šš].
Text 1. Čtěte nahlas! (Lesen Sie laut!) Česká republika leží ve střední Evropě. Je to malá země. Na severozápadě a na západě hraničí s Německem. Na jihu hraničí Česká republika s Rakouskem, na východě se Slovenskou republikou. Poslední hranice je na severovýchodě s Polskem. Česká republika existuje od začátku roku tisíc devět set devadesát tři (1993). Dříve byly Česká a Slovenská republika jeden federativní stát. Bývalá republika existovala od roku tisíc devět set osmnáct (1918). Vznikla po první světové válce z části Habsburské monarchie. Historické území České republiky se dělí na Čechy, Moravu a Slezsko. V České republice žije asi deset milionů (10,2 milionů) obyvatel. Slovenská republika má asi pět milionů (5.4 milionů) obyvatel. V České republice žijí Češi (90%), Moravané (4%), Slováci (1,9%), Poláci (0,5%), Němci (0,4%), Slezané (0,11%) a Romové (0,1%). Od roku dva tisíce čtyři (2004) je Česká republika částí Evropské unie. Hlavní město České republiky je Praha (1.170.000), hlavní město Slovenské republiky je Bratislava. Další důležitá města jsou Brno (390.000), Ostrava (325.000), Plzeň (172.000) a Olomouc (106.000) v České republice, a Košice (236.000), Prešov (93.000) a Banská Bystrica (83.000) na Slovensku. Slovíčka: být, je, jsou Čechy pl.t. číst, čte důležitý,á,é hraničit, í ležet,-í malý,á,é mít, má nahlas obyvatel, e M. po (+L.) Rakousko, a N. sever,u M. střední,í,í světový,á,é východ, u M. západ, u M. žít, žije
sein Böhmen lesen wichtig grenzen liegen klein haben laut Einwohner nach Österreich Norden mittelWeltOsten Westen leben
bývalý část,i F. dělit se, dělí se hlavní,í,í jih,u M. Maďar,a M. město,a N. Morava, y F. Německo,a N. od roku poslední,í,í Róm,a M. Slezsko, a N. světová válka území, í N. vzniknout, ne země,ě F.
ehemalig Teil bestehen aus hauptSüden Ungar Stadt Mähren Deutschland seit dem Jahr letzte Roma Schlesien Weltkrieg Gebiet entstehen Land
1. cvičení: Odpovězte na otázky! (1. Übung – Beantworten Sie die Fragen!) 1. Je Curych hlavní město Švýcarska? 2. Co je hlavní město Francie? 3. Leží Anglie ve střední Evropě? 4. Vzniklo Holandsko po první světové válce? 5. Hraničí Luxembursko s Polskem? 6. Je Stockholm hlavní město Dánska? 7. Má Londýn 1918 obyvatel? 8. Co jsou důležitá města Belgie? 9. Kolik obyvatel má Česká republika? 10. Kdy vzniklo Československo? 11. Odkdy existuje Česká republika? 12. Co jsou části České republiky? 13. Kdo žije v České republice?
3
2. cvičení: Přeložte do češtiny! (2. Übung – Übersetzen Sie ins Tschechische!) Deutschland ist ein föderativer Staat in Mitteleuropa. Im Südosten grenzt Deutschland an Österreich. Im Süden liegt die Schweiz, im Westen Frankreich, Belgien, Luxemburg und Holland. Im Norden grenzt Deutschland an Dänemark und im Osten an Polen und die Tschechische Republik. Die Hauptstadt heisst Berlin und liegt im Osten. Berlin hat ungefähr 3 Millionen Einwohner und Deutschland hat ungefähr 80 Millionen Einwohner. Deutschland besteht aus 16 Länder. Früher existierten die DDR und die BRD. Sie entstanden nach dem zweiten Weltkrieg. Deutschland ist Teil der Europäischen Union. Weitere wichtige Städte sind München, Köln, Dresden, Hamburg und Leipzig.
4
1. (první) lekce: Časování sloves v přítomném čase [Konjugation im Präsens] Wie im Deutschen unterscheidet das Tschechische drei Personen (1., 2. und 3.Person) sowie zwei Numerus (singular, plural). Pravidelná slovesa [regelmäßige Verben]: 1. (první) třída -á-
2. (druhá) třída -í-
3. (třetí) třída -e-/-ne-/-je-
singular
Singular
singular
-ám -áš -á
plural -áme -áte -ají
dělat: dělám, dělají machen znát: znám, znají kennen odpovídat: odpovídám, odpovídají antworten pomáhat: pomáhám, pomáhají helfen
plural
-ím -íš -í
-i/-u* -eš -e
-íme -íte -í/-ejí1
mluvit: mluvím, mluví reden uklízet: uklízím, uklízejí aufräumen bydlit: bydlím, bydlí wohnen myslet: myslím, myslí denken
plural -eme -ete -í/-ou2
nést: nesu, nesou tragen plakat: pláči/-u, pláčí/-ou weinen tisknout: tisknu, tisknou drucken studovat: studuji/-u, studují/-ou bít: biji/-u, bijí/-ou schlagen krýt: kryji/-u, kryjí/-ou (be)decken
1
Die Endung –ejí tritt nur bei –et-Verben auf, die mindestens drei Silben haben. Nach m, v, b, p, d, t, n: -ějí 2 Nach palatalen Konsonanten im Superstandard: -i/-í, im normalen Usus: -u/-ou. Reflexivní slovesa [reflexive Verben]: Die reflexive Partikel se ändert sich bei der Konjugation nicht! dívat se schauen učit se lernen radovat se sich freuen dívám se díváme se učím se učíme se raduji se radujeme se Nepravidelná slovesa [unregelmäßige Verben]: mít haben/sollen umět können moci/moct können (gelernt haben) (in der Lage sein) mám máme umím umíme mohu/můžu můžeme můžete máš máte umíš umíte můžeš má mají umí umějí/umí může mohou/můžou smět dürfen chtít wollen smím smíme chci chceme smíš smíte chceš chcete smí smějí/smí chce chtějí
vědět wissen vím víme víš víte ví vědí
5
dát geben dám dáš dá
dáme dáte dají
brát nehmen beru bereme bereš berete bere berou
být sein jsem jsme jsi(jseš) jste je jsou
stát stehen stojím stojíme stojíš stojíte stojí stojí
jít gehen jdu jdeme jdeš jdete jde jdou
jet fahren jedu jedeme jedeš jedete jede jedou
spát schlafen spím spíme spíš spíte spí spí
číst lesen čtu čteme čteš čtete čte čtou
musit/muset müssen musím musíme musíš musíte musí musí/musejí
Bei der Verneinung (Negation) verschmilzt die Negationspartikel ne- mit dem Verb. Negation: ne + Verbum nemám nemáme nemáš nemáte nemá nemají
Negation von být: nejsem nejsme nejsi (nejseš) nejste není nejsou
Futurum von "být" budu budeme budeš budete bude budou
► Im Tschechischen gibt es zwei Aspektformen der Verben, die sog. imperfektive (ipf.) und perfektiven (pf.) Verben. Diese Problematik wird erst später behandelt. Bei beiden Verbformen kommt die Präsenskonjugation zur Anwendung. Bei den imperfektiven Verben drücken diese Formen das aktuelle Präsens (Teď spí. Jetzt schläft er/sie) oder eine gewohnheitsmäßige Handlung aus (Kouří. Er hat die Gewohnheit zu rauchen. = Er ist Raucher). Bei den perfektiven Verben drücken die präsentischen Formen dagegen ein Handlung in der Zukunft aus: vgl. das Aspektpaar kupovat (ipf.) - koupit (pf.): Kupuje košile. Er/Sie kauft Hemden // Koupí košile. Er/Sie wird Hemden kaufen. ► Futurum der imperfektiven Verben: budu + Infinitiv. ► Höflichkeitsform: Anrede = 2.Pl.: Kam jdete? Co budete dělat? Rozumíte česky? Text 2: Český jazyk. V tomto semestru se začínáme učit češtinu. Čeština je západoslovanský jazyk. Také polština je západoslovanský jazyk. Ruština je ale východoslovanský jazyk. Jazyk je (jak víme) prostředek komunikace a interakce. Částí nauky o jazyku jsou fonetika a morfologie. Slovní zásobou jazyka se zabývá lexikologie. Ve Frankfurtu můžeme studovat češtinu na Slovanském institutu Goetheovy univerzity. Kromě češtiny se na Slovanském institutu studuje také ruština a srbština/chorvatština. Dříve se studovaly také polština a bulharština. Slovanské jazyky se studují v rámci bakalářského studia Empirické jazykovědy. Sociologie, ekonomie, právo, obecné dějiny a dějiny umění východní Evropy se studují na jiných institutech. V České a Slovenské republice se slavistika studuje v Praze na Karlově univerzitě, v Bratislavě na Univerzitě Jana Amose Komenského, v Brně na Masarykově univerzitě a na dalších institutech. Studenti, kteří se chtějí naučit dobře česky, můžou v létě navštěvovat Letní školu slovanských jazyků v Praze nebo v Brně. Můžou požádat Německou akademickou službu o stipendium v České republice. Když nedostanou stipendium, musí si pobyt zaplatit sami. V Praze studenti absolvují kurz češtiny. Ten trvá čtyři týdny. Akademické úřady ubytují frankfurtské studenty ve studentských kolejích a postarají se o učební program. Studenti můžou v Praze navštěvovat kulturní programy. Můžou chodit na koncerty, na výstavy, do divadla a do kina. Snídat, obědvat a večeřet můžou v menze. Můžou ale také chodit do restaurací a kaváren. Kdo chce, může se češtinu učit i privátně v jazykové škole. Kurzy se organizují v létě.
6
Slovíčka: absolvovat, -solvuje absolvieren čeština, -y F. die tschech. Sprache čtyři 4 dějiny,-0 Pl.t. Geschichte dobře gut (Adv.) jazyk,-a M. Sprache jiný,á,é anderer jižní,-í,-í südkdo wer kino,-a N. Kino kolik wie viel kromě +Gen. Außer kurz,-u M. Kurs menza,-y F. Mensa navštěvovat, -těvuje besuchen německý,-á,-é deutsch obědvat, obědvá zu Mittag essen platit, platí (ipf.) zahlen polština,-y F. die poln. Sprache požádat, požádá (pf.) bitten/fordern privátně Adv. privat restaurace, -e F. Restaurant semestr,-u M. Semester slovní,í,í Wortsnídat, snídá frühstücken stipendium,-a N. Stipendium tento, tato, toto dieser,e,es týden,-e M. Woche učební,-í,-í Lehrumění, -í N. Kunst v létě im Sommer východní,-í,-í ostzabývat se, -vá se (+I.)sich beschäftigen západoslovanský,-á,-é westslawisch
byt,-u M. chodit, chodí další,-í,-í divadlo,-a N. dostat, dostane jazykový,-á,-é jít, jde kavárna,-y F. když kolej,-e F. koncert,-u M. který,á,é léto,-a N. nauka,y F. několik,-a obecný,á,é organizovat, -nizuje pobyt, -u M. pořádat, pořádá právo, -a N. prostředek,a M. sám, sama, samo škola,-y f. služba,-y f. starat se, stará (ipf.) student,-a M. trvat, trvá ubytovat, -uje učit se, učí se úřad,-u M. večeřet, večeří výstava,-y F. začínat, začíná zásoba,y F.
I. cvičení: Předložte a odpovězte! [Übersetzen und beantworten Sie!] 1. Was können wir am Slawischen Institut studieren? 2. Wer kann in Prag die Kulturprogramme besuchen? 3. Was können die Studenten in der Menza machen? 4. Was ist Russisch? 5. Womit (čím) beschäftigt sich die Lexikologie? 6. Wo studiert man in Bratislava Slavistik? 7. Wann besuchen die Studenten die Sommerschule? 8. Was müssen Studenten machen, die kein Stipendium erhalten?
7
Wohnung gehen weiterer Theater bekommen Sprachgehen Café wenn Wohnheim Konzert welcher Sommer Fach, Lehre einige allgemein organisiere Aufenthalt veranstalten Recht Mittel selbst/allein Schule Dienst sich kümmern Student dauern unterbringen lernen Amt zu Abend essen Ausstellung beginnen Bestand
Text 3: Rozhovor [Gespräch]: Horst: Dobrý den. Jmenuju se Horst Schmidt. Studuju na Slovanském institutu Goetheovy univerzity ve Frankfurtu. Chtěl bych se v Praze učit česky. Sekretářka: Dobrý den. Vítám Vás. Německé akademické úřady Vám dají stipendium na kurz češtiny v Praze, a zažádáte o studijní pobyt v České republice. Horst: To je výborné. Mohu tedy studovat čtyři týdny v Praze! Sekret..: Ano, gratuluju Vám. Už jste se někdy učil nějaký jiný slovanský jazyk? Horst: Ano. Studuju už tři semestry ruštinu a východoevropské dějiny. Češtinu se už učím dva semestry. Sekret.: Rozumím. Můžete asi jít do kurzu pro pokročilé. Ale nejdříve budete muset psát test. Horst: To je v pořádku. Nemám strach psát test. Myslím, že jsem se na kurz dobře připravil. Pilně se učím a mám v Praze kamarády. Mluvím také často česky. Sekret.: Nemusíte mít strach, test není těžký. Bude se konat zítra odpoledne v učebně číslo dvě. Přijd'te včas! Horst: Budu tam včas. Na shledanou a děkuju Vám. Sekret.: Na shledanou. Těšilo mě. II. cvičení: Přeložte a odpovězte! [Übersetzen und beantworten Sie!] 1. Wo studiert Horst? 2. Wie lange kann Horst in Prag studieren? 3. Was muß Horst zuerst machen? 4. Hat Horst Angst, den Test zu schreiben? 5. Ist der Test schwer? 6. Wo und wann findet der Test statt? 7. Wer gibt Horst (Horstovi, Dativ) ein Stipendium für einen Tschechisch-Kurs in Prag? 8. Wie lange studiert Horst bereits Slavistik? Slovíčka: často děkovat, děkuje dva, dvě ještě ne kdy konat se, koná se myslit, -lí nejdříve odpoledne pilně přesně připravit rád, ráda tak těší mne test,-u M. to učebna,-y F. už velmi zítra
oft (Adv.) danken 2 noch nicht wann stattfinden denken zuerst (Adv.) nachmittag(s) (Adv.) fleißig (Adv.) genau (Adv.) vorbereiten froh so es freut mich Test das Lehrsaal schon sehr morgen (Adv.)
číslo,-a N. dostat se, dostane hodina,-y F. kamarád, -a M. když kurz pro pokročilé na shledanou někdy ostatně pořádek, -řádku M. přijít, přijdu psát, píše strach,-u M. tedy těšit se na + Akk. těžký,-á,-é třetí učila se včas vítat, vítá
8
Nummer gelangen Stunde/Uhr Freund wenn Kurs für Fortgeschrittene
auf Wiedersehen irgendwann übrigens (Adv.) Ordnung kommen schreiben Angst also sich freuen auf etw. schwer dritter gelernt rechtzeitig (Adv.) willkommen heißen
III. cvičení: Přeložte! (Übersetzen Sie!) 1. Kannst Du morgen kommen? Willst Du übersetzen? Kann er rechtzeitig gehen? Wollen Sie lernen? 2. Wer spricht nicht deutsch? Sprechen Sie gut tschechisch? Wird sie in Prag studieren? Willst Du fahren oder gehen? 3. Dürfen wir gehen? Darf sie das (to) kaufen? Sie dürfen nichts (nic) machen. Will sie das Buch (knihu) lesen? Können Sie gut lesen? 4. Ich habe Angst, aber sie nicht. Sie kennt alles (všechno). Sie lernt hier schon seit drei Semestern. 5. Wann wird der Test stattfinden? Wann beginnt Ihr? Mußt Du den Test schreiben? Willst Du es (to) tun? 6. Will sie lesen oder schreiben? Wollen Sie nach Prag (do Prahy) fahren? Wir wollen in Berlin bleiben. 7. Ich heiße XY und studiere hier. Sie studiert auch hier. Er wird dort (tam) Tschechisch lernen. Ich will das auch (také) machen. 8. Wo wohnst du? Wo wird sie im Sommer wohnen? Wie lange studierst Du Slavistik und Geschichte? 9. Hast Du ein Stipendium? Warum (proč) weißt Du das nicht? Warum singt sie nicht? Wir lernen hier. Anmerkungen zur Konjugation in Präsens: 1. Die -á-Klasse ist sehr produktiv. Mit Ausnahme von 3.P.Pl. ist der Stammvokal immer lang. Weitere Verben: zpívat, zpívá singen ptát se, ptá se fragen začínat, začíná beginnen vstávat, vstává aufstehen zavírat, zavírá schließen obědvat, obědvá zu Mittag essen otvírat, otvírá öffnen snídat, snídá frühstücken říkat, říká sagen prodávat, prodává verkaufen 2. Die -í-Klasse ist sehr produktiv. Nach diesem Muster werden die meisten onomatopoetischen Verben (vgl. bučet, mečet, syčet, vrčet) konjugiert. Auch Deverbativa (uklízet ggüb. uklidit), Denominativa (večeřet "abendessen" zu večeře "Abendbrot", bělet "weißen" zu bílý "weiß" usw). Die Endung -ejí in 3.Pl. haben die meisten dreisilbigen Verben. Manche Verben können in der 3.Pl. die kurze -í neben der langen -ejí Endung haben. 3. In der 3. Klasse sind die Verben mit den Suffixen -e-, -ne-, -je- zusammengefaßt, weil sie im Präsenz praktisch dieselben Endungen haben. Die Formen mit -u/-ou nach einem palatalen Konsonanten in der 1.Sg. und 3.Pl. sind in der Umgangssprache häufig (studuju statt studuji); die Formen auf -i/-jí sind hochsprachlich. Weitere wichtige Verben: vézt, veze fahren lézt, leze kriechen, klettern klást, klade etw. hinlegen krást, krade stehlen kvést, kvete blühen růst, roste wachsen hnát, žene treiben, jagen prát, pere waschen zvát, zve einladen hýbat (se), hýbe (sich) bewegen klepat, klepe klopfen plavat, plave schwimmen česat (se), češe (sich) kämmen psát, píše schreiben zakázat, zakáže verbieten rozkázat, rozkáže befehlen sterben lhát, lže lügen umřít, umře
9
Text 4: - čti a překládej! Každý den vstávám v sedm hodin. Probouzím se, protože zvoní budík. Tam, kde bydlím, není žádný hluk. Nejezdí tam nákladní auta, a osobní auta tam jezdí jen zřídka. Nejdříve jdu do koupelny. Tam se sprchuju, čistím si zuby a holím se. Vlasy si nečešu, protože jsem plešatý. Když nemám čas, tak se jen myju. Pak se oblékám a obouvám. Když jsem hotový, vařím si čaj. Kávu nepiju. Většinou snídám doma, jen někdy snídám v menze na univerzitě. Ke snídani jím chleba nebo rohlík s máslem a se sýrem nebo s marmeládou. A protože nejsem vegetarián, jím také salám. Po snídani uklízím stůl a myju nádobí. Pak hledám věci, které budu během dne potřebovat, a jdu na nádraží. Na univerzitu jezdím vlakem a metrem. V létě někdy jezdím také na kole. Pracuju na Slovanském institutu jako vědecký spolupracovník. IV. Přeložte a odpovězte! 1. Warum wacht er auf? 2. Wann steht er auf? 3. Warum ist dort, wo er wohnt, kein Lärm? 4. Wo frühstückt er? 5. Was macht er im Badezimmer? 6. Was isst er zum Früstück? 7. Wann räumt er den Tisch auf? 8. Als was arbeitet er im Slavischen Institut? V. Napiš malý text! [Schreib einen kleinen Text!] Jak začíná tvůj den? Slovíčka během (+G.) bydlit, -lí čas čistit dům, domu M. hluk, -u M. hotový, -á, -é knihovna, -y F. koupelna mýt se, myje se nádraží, -í N. občas (Adv.) obouvát se osobní auto plešatý,-á,-é prázdniny, -0 F.pl. rohlík, -u M. stůl, -u M. vařit, vaří většinou (Adv.) vlasy, -ů M.pl. žádný,-á,é zub, -u M.
im Laufe wohnen Zeit putzen Haus Lärm fertig Bibliothek Badezimmer sich waschen Bahnhof manchmal sich die Schuhe anziehen Personenwagen Glatze habend Ferien Hörnchen Tisch kochen meistens Haare kein Zahn
10
budík,-u M. čaj, -e M. chléb, -a M. den, dne M. hledat, hledá holit se jezdit, -dí kolo, -a N. máslo, -a N. nádobí, -í N.sg. nákladní auto oblékat se, -bleká se oddělení, -í N. pít, piju potřebovat, -buje probouzet se, -zí se sprchovat se sýr, -a M. věc, -i F. vlak, -u M. vstávat, -vá zřídka (adv.) zvonit, -ní
Wecker Tee Brot Tag suchen s. rasieren fahren Fahrrad Butter Geschirr Lastwagen s. anziehen Abteilung trinken benötigen aufwachen s. duschen Käse Sache Zug aufstehen selten klingeln
VI. cvičení - Překlad: 1. Wir fangen an, Tschechisch zu lernen. 2. Wann willst Du Dich heute waschen? 3. Warum kommt Ihr so spät (pozdě)? 4. Wie lange ist er schon weg (pryč)? 5. Was studieren Sie an der Fakultät? 6. Spricht sie russisch oder nur tschechisch? 7. Warum sagt er das nicht? 8. Die Tschechische Republik besteht aus Böhmen, Mähren und Schlesien. 9. Die Tschechische Republik liegt in Mitteleuropa. 10. Die Republik hat 9 Millionen Einwohner. 11. Die Hauptstadt der Tschechischen Republik ist Praha. 12. Die Slowakei ist nicht Slowenien! VII. cvičení - Překlad Ihr studiert Germanistik in Brünn an der Masaryk-Universität. Ihr habt ein Stipendium oder bezahlt das Studium selbst. Ihr seid Deutsche und Tschechen. Ihr steht jeden Tag um sieben Uhr auf, geht ins Badezimmer und duscht euch. Weil ihr ungern aufräumt, frühstückt ihr ein Hörnchen mit Marmelade in der Mensa. Morgen müßt ihr einen Test schreiben. Ihr könnt also nicht in ein Konzert, sondern (nýbrž) müsst fleissig lernen.
11
2. (druhá) lekce: Skloňování substantiv (N., G., Akk. Sg./Ol.), číslovky (Zahlwörter) Jednotné Číslo (sg.)
Fragepronomen
mužský rod (m.) hart
ženský rod (f.) weich
hart
belebt
unbelebt
belebt
unbelebt
střední rod (n.)
weich
konsonantisch
hart
weich
lang
Nominativ
kdo, co
pán
hrad
muž
stroj
žena
růže
skříň
kost
město
moře
nádraží
Genitiv
koho, čí čeho
pána
hradu, lesa
muže
stroje
ženy
růže
skříně
kosti
města
moře
nádraží
Akkusativ
koho, co
pána
hrad
muže
stroj
ženu
růži
skříň
kost
město
moře
nádraží
pán [Herr], hrad [Burg], muž [Mann], stroj [Maschine], žena [Frau], růže [Rose], skříň [Schrank], kost [Knochen], město [Stadt], moře [Meer], nádraží [Bahnhof]. Příklady: Hlavní město Československa; první nádraží města; druhá menza univerzity; malé auto pana Gorbačova; muž ženy; kamarád studentky; student slavistiky a historie; navštěvujeme divadlo Brna; čí je kniha [Buch]?; co myješ?; kdo se učí ruštinu?; koho/čí je tento stroj?; z čeho je kniha?; od koho dostaneš stipendium?; uklízím učebnu Slovanského institutu; marmeláda a sýr z Polska; snídají chleba a máslo z kavárny letní školy; muzeum města Prahy; teorie literatury; píšu test a klauzuru; čistíš koupelnu; studujete sociologii a germanistiku; čtou tento (dieser) román; kdo nezná poezii Anny Achmatovové?; ptáme se Elizabety. - Im 2. Fall des Singulars hat das Muster hrad die Endung -u. Die Endung -a weisen lediglich einige Substantiva auf, z.B. z lesa [Wald], dvora [Hof], sklepa [Keller], mlýna [Mühle]; bez chleba, sýra, jazyka usw., weiterhin die Tages- und Monatsbezeichnungen (außer pátku [Freitag], listopadu [November ]), z.B. pondělka [Montag], března [März], dubna [April] usw., sowie einige Ortsbezeichnungen, z.B. do Benešova, Kojetína, Berouna, Tábora usw. - Belebte Maskulina haben die Formen des Gen.Sg. auch im Akk.Sg., im Plural gilt diese Regelung nicht. - Identische Formen: N.Sg.=Akk.Sg. bei unbelebten harten wie weichen Maskulina N.Sg.=Akk.Sg. bei kons. Fem. (skříň, kost), bei harten wie weichen Neutra.
12
Množné číslo (pl.)
mužský rod (m.) hart
ženský rod (f.) weich
střední rod (n.)
hart
weich
konsonantisch
hart
weich
lang
belebt
unbelebt
belebt
unbelebt
Nominativ
páni pánové
hrady
muži, mužové
stroje
ženy
růže
skříně
kosti
města
moře
nádraží
Genitiv
pánů
hradů
mužů
strojů
žen
růží
skříní
kostí
měst
moří
nádraží
Akkusativ
pány
hrady
muže
stroje
ženy
růže
skříně
kosti
města
moře
nádraží
Příklady: problémy Evropy nejsou malé; čteme knihy studentů slavistiky; neznám univerzity Rakouska; kamarádi studentů dějin umění jdou do kaváren; připravíme kurzy letních škol; navštěvuješ kamarádky sestry a bratra; organizujete koncerty orchestrů; absolvují studium slovanských jazyků; ptají se pána; dívá se na hrady v Čechách a na Moravě; hledám hlavní města Evropy; jsou tady tři pánové a dvě dámy; do [+ G.; in, hinein] nádraží jedou dva vlaky. - Im 1. Fall des Plurals wechseln sich bei den Mustern pán und muž, d.h. bei den belebten Maskulina, teilweise die beiden Endungen -i und ové bei ein und demselben Substantiv ab: muži/mužové, Češi/Čechové (arch.), historici/historikové usw. Die Endung -é kommt bei dem harten Muster bei Substantiven mit dem Suffix -an vor, der die Bewohner von Orten oder die Angehörigen eines Staates bezeichnet: občané [Bürger], Moravané, Slezané usw. Weiterhin kommt die Endung bei folgenden Wörtern vor: hosté [Gäste], sousedé [Nachbarn], manželé [Eheleute] (Das eher ungebräuchliche manželové hat die Bedeutung: "verheiratete Männer"). Bei dem weichen Muster erscheint die Endung -é bei Substantiven mit dem Suffix -tel: obyvatelé, učitelé. In einigen Fällen alternieren die Endungen -i und -é: akrobaté/akrobati, demokraté/demokrati, favorité/favoriti. - Identische Formen: N.Pl.=Akk.Pl. bei harten und weichen unbeseelten Maskulina, Feminina, Neutra.
13
- Konsonantenalternationen im N.Pl. der beseelten Maskulina: -k, -h (-g), -ch werden vor der Endung -i zu -c, -z, -š: voják-vojáci [Soldat], soudruhsoudruzi [Genosse], teolog-teolozi, hoch-hoši [Junge]; -r wird vor der Endung -i zu -ř: bratr-bratři [Bruder]; -d, -t, -n werden vor der Endung -i phonetisch zu -d', -t', -ň: kamarád-kamarádi, pirát-piráti, pán-páni. Číslovky v nominativu (Numeralia im Nominativ) 1 jeden, jedna, jedno + N.Sg. jeden kamarád, jedna kniha, jedno kino; 2 dva (M.) dvě (F.+N.) 3 tři 4 čtyři
+ N.Pl. + N.Pl. + N.Pl.
5 pět + G.Pl. 6 šest, 7 sedm, 8 osm usw. + G.Pl.
dva kamarádi, dvě knihy, dvě kina; tři kamarádi, kamarádky, kina; čtyři muži, ženy, kina; pět pánů, růží, kin; šest, sedm osm kamarádů, knih, kin.
Diese Regel des Wechsels von Nominativ zu Genitivformen nach Zahlen ab 5 gilt auch für den Akkusativ: Nominativ Akkusativ Jeden kamarád pije limonádu. Navštěvuji jednoho kamaráda. Dva kamarádi jedí salám. Hledám dva kamarády. Pět kamarádů čte knihy. ►Kongruenz des Mám šest kamarádů. Verbs im Singular. 9 devět 10 deset 11 jedenáct 12 dvanáct 13 třináct 14 čtrnáct 15 patnáct 16 šestnáct 17 sedmnáct 18 osmnáct 19 devatenáct 20 dvacet 21 dvacet jeden/jedna1 22 dvacet dva
30 třicet 40 čtyřicet 50 padesát 60 šedesát 70 sedmdesát 80 osmdesát 90 devadesát 100 sto 200 dvě stě (Dual) 300 tři sta (N.Pl.) 400 čtyři sta 500 pět set (G.Pl.) 600 šest set 1000 tisíc 2000 dva tisíce (N.Pl.) 5000 pět tisíc(ů)
1
Die Zahlen 21-99 können entweder auf die englische Art (twenty two) dvacet dva oder auf die deutsche Art (zweiundzwanzig) dvaadvacet gebildet werden. Nach dem Fragepronomen kolik wieviel sowie nach Quantitativa: mnoho viel; málo wenig; několik einige und trochu, nemnoho ein wenig gilt die gleiche Regel wie bei Zahlen ab fünf: in Positionen des Subjets (also eigentlich im Nominativ) oder der des direkten Objekts (also Akkusativ) steht der Genitiv: kolik studentů?, mnoho žákyň, málo chleba, trochu mléka, několik knih usw.
14
I. cvičení : Skloňujte substantiva! 1. Večeříme (pizza). 2. Jedu do (Barcelona). 3. Navštěvují (Barbora). 4. Brusel je hlavní město (Evropa). 5. Neznám (monarchie). 6. Studujeme (ekonomie) (východ). 7. Snídáš (Nutella). 8. Jdeme do (kino). 9. Píšete (román). 10. Uklízíme (kolej). 11. Znám (Petr). 12. Čteme (novela). 13. To je auto (profesor). 14. Kolín a Hamburk jsou důležitá města (Německo). 15. Navštěvujete (Praha a Olomouc). 16. Nesu (lampa). 17. Jdu do (muzeum). 18. Čteš (Schiller). 19. Začínáš (škola). 20. Jedes na (úřad). 21. Češeš kamarádka. 22. Myješ Vladimír. 23. Holíme (Michael Jackson). 24. Připravíš (marmeláda). 25. Obědváš (čokoláda). 26. Pijeme (limonáda). 27. Jsem z (Frankfurt). 28. Je to institut (chemie). 29. Stroj (firma) je tam. 30. Nepiju (čaj). Text 5: Program dne. Každý den začínají přednášky a semináře v osm nebo v devět hodin. Studenti přicházejí na fakultu ale většinou později. Neradi totiž vstávají a tak často zaspí. Když přijdou na fakultu, jdou do kafeterie a dají si kávu. Přitom spolu hovoří o univerzitě, kině nebo kamarádech. Teprve potom přijdou do učebny, posadí se do židlí a vezmou si péro, tužku a papír. Studenti mají mnoho práce. Proto tráví často celý den na univerzitě. Mají totiž přednášky a semináře dopoledne i odpoledne. Někdy musejí být na fakultě i večer. Během dne studují také v univerzitní knihovně nebo v knihovně Slovanského institutu. Na oběd chodí většinou do menzy, ale večeří doma. Když mají čas, jdou během dne na kávu do kavárny. Domů nebo na kolej, kde bydlí, se vracejí teprve večer. Studenti, kteří nebydlí ani na koleji, ani u rodičů, mají vlastní byt. Někdy spolu bydlí několik kamarádů nebo studentů. Když se studenti vrátí z univerzity domů, poslouchají zprávy nebo se dívají na televizní noviny. Pak vaří, večeří, poslouchají rádio, čtou knihy, noviny a časopisy nebo jdou do kina nebo do divadla. Někdy jdou také na diskotéku. II. cvičení - Bilde vier Ja/Nein-Fragen und vier Fragen mit Fragepronomen zu dem Text! Slovíčka: ani...ani bydlit, bydlí celý,á,é časopisy dívat se doma dopoledne,-e N. hudba, -y F. noviny, -0 F. odpoledne poslouchat, -slouchá přednáška,-y F. rád,a,o sedat si, sedá si slyšet, slyší totiž u + Gen. většinou vracet se, vrací se zpráva, -y F. N
weder...noch wohnen ganz Zeitschriften schauen zu Hause Vormittag Musik Zeitung nachmittags hören (aktiv.) Vorlesung/Vortrag gern sich hinsetzen hören (passiv) nämlich Bei meistens (Adv.) zurückkehren Nachricht
během +Gen. byt,-u M. čas,-u den,dne M. do + Gen. domů hovořit, hovoří když od + Gen. péro,-a N. později přijít, -jde rodiče,-ů Pl.M. seminář,-e M. společně tužka, -y F. vařit, vaří vlastní,í,í zaspat, zaspí židle,-e f.
15
im Laufe Wohnung Zeit Tag Bis nach Hause reden wenn von,ab Feder später (Komp.) kommen Eltern Seminar gemeinsam Füller kochen eigener verschlafen Stuhl
III. cvičení - překlad: 1. der Tag des Buches 2. die Länder der Rosen 3. die Wohnung des Studenten 4. beim Professor der Literatur 5. die Zeitungen und Zeitschriften der Freunde 6. er hat 7 Kronen (koruna) und 30 Heller (halíř) 7. Besuchen Sie die Studenten jeden Tag? 8. Kocht er gern für (pro + Akk.) die Eltern und Freunde? 9. Willst Du das Meer anschauen? 10. Was wird sie morgen Nachmittag tun? 11. Warum wollen Sie nicht jetzt beginnen? 12. Wo wohnen die Studenten und die Studentinnen in Berlin? 13. Liest Du gern Bücher? 14. Kann er die Zeitungen schon lesen? 15. Wo lernt er so intensiv tschechisch? 16. Was will sie morgen vormittags tun? 17. Kommst Du nachmittags zur Fakultät? 18. Kennen Sie zwei Städte der Tschechischen Republik? 19. Reinigt er schon das Badezimmer der Eltern? 20. Die Studenten besuchen hier Seminare und Vorlesungen. 21. Wir kommen jeden Tag erst um 10 Uhr. 22. Wann stehen Sie auf - um 6 oder um 8 Uhr? 23. Wann geht sie abends schlafen? 24. Wohnt er zu Hause? 25. Der Tag hat 24 Stunden, das Jahr hat 365 oder 366 Tage. Text 6: Konverzace: Eva: Ahoj, Ivane! Jak se máš? Ivan: No nazdar, Evo! Mám se dobře. To jsem rád, že tě vidím! Právě ti chci zavolat a zeptat se tě, jestli zítra přijdeš na přednášku profesora Umberta Eca. Eva: Ještě nevím. V kolik hodin začíná ta přednáška, a víš, kde to bude? Ivan: Začíná v deset hodin dopoledne a bude trvat asi dvě a půl hodiny. Koná se v posluchárně číslo sedm na Filozofické fakultě. Myslím, že tam přijde hodně lidí. Eva: To si také myslím. Profesor Eco v Praze ještě nikdy nepřednášel. Bude to přednáška o semiotice. Půjdu tam také. Ivan: To je dobře. Můžeme se tam setkat. Kdo přijde první, bude držet místo, o.k. Eva: To je dobrý nápad! Už se těším! Uvidíme se zítra! IV. cvičení: Bilde zwei Ja/Nein-Fragen und drei Fragen mit Fragepronomen zu dem Text! Slovíčka: držet, -ží (ipf.) konat se, -ná se (ipf) nápad,-u M. posluchárna,-y F. setkat se, -ká se (pf.) vidět zeptat se, -tá se (pf.)
halten stattfinden Einfall Hörsaal s. Treffen sehen fragen
hodně místo, -a N. nikdy půl, -e F. trvat, trvá zavolat, -lá (pf.)
viel Ort, Platz niemals Halb dauern anrufen
Anmerkungen zur Deklination der Substantiva: 1. MASK. haben im Auslaut entweder a) einen harten Konsonanten: pán, hrad; b) einen weichen Konsonanten: muž, stroj oder c) einen Vokal: předseda Vorsitzender, soudce Richter (wird erst im zweiten Kurs behandelt); 2. Wie muž dekliniert man belebte Maskulina auf -l: král, krále König, -tel: učitel, -tele Lehrer, -s: Kraus, Krause, -z: Francouz, Francouze; 3. Wie stroj dekliniert man Maskulina mit einem weichen konsonantischen Ausgang auf -c: měsíc Mond/Monat, -č: klíč Schlüssel, -j: čaj Tee, und einige auf -l: kašel, kašle Husten, cíl, -e Ziel; 4. FEM. haben a) einen harten vokalischen Ausgang auf -a: žena, b) einen weichen
16
vokalischen Ausgang auf -e/ě: růže oder c) einen konsonantischen Ausgang auf -t (ehemals -t'): kost oder -ň: skříň, píseň, auch -l: hůl; 5. Wie růže dekliniert man feminine Substantiva auf -e/ě: růže, auf -ice: ulice Straße, -ile: košile Hemd, -ině/-yně: žákyně Schülerin und die Pluralia tanta auf -e: dveře Tür, housle Geige, brýle Brille; 6. FEM. auf -ice, -ile, -ině haben im Genitiv Plural eine Ø-Endung: ulic, košil, žákyň; 7. Feminine Ländernamen auf -ie (Francie, Anglie, Belgie) werden nach dem Typ růže (also weich) dekliniert; 8. Einsilbige MASK./FEM. mit -ů- als Stammvokal des Nominativs Singular kürzen meistens in allen anderen Kasus den Stammvokal -ů- zu -o-: stůl, stolu M. Tisch, vůz, vozu M. Wagen, důl, dolu M. Bergwerk, hůl, hole F. Stock; 9. Ortsnamen (Mask.) auf -ín, -or, -ov (Dekl.Typ hrad) haben im Genitiv Singular -a: Berlín, Berlína; Tábor, Tábora; Benešov, Benešova; Krakov, Krakova. 10. rodiče Eltern (Pl.) dekliniert wie muži: Gen.Pl.-ů: rodičů; 11. dítě Kind gehört im Singular zu den Neutra mit t-Stamm:-ěte; -ěti usw., im Plural jedoch zu den Feminina /Dekl. wie kost/: děti, dětí usw. 12. NEUT. auf -iště haben im Genitiv Plural eine Ø-Endung: hřišť [Spielplatz]; letišť [Flugplatz] . Nach dem Fragepronomen kolik wieviel sowie nach Quantitativa: mnoho viel; málo wenig; několik einige und trochu, nemnoho ein wenig steht die Angabe der Menge im Genitiv: kolik studentů?, mnoho žákyň, málo chleba, trochu mléka, několik knih usw. V. cvičení - překlad: Ich bereite das Konzert der Mährer und Schlesier vor. 2. Die Studentinnen sitzen und lernen. 3. Wir sehen den Professor der Literatur im Institut. 4. Hat er die fünf Bücher zu Hause? 5. Ja, er hat weder die Bücher noch die Zeitschriften. 6. Wir suchen dort sieben Maschinen und drei Schränke. 7. Zwei Männer kommen hierhin (sem) und werden tschechisch lernen. 8. Ihr bezahlt 345 Rosen. 9. Frühstückst Du Brot, Butter, Marmelade und trinkst Du Tee? 10. Wann fahren die Züge vom (z+Gen.Sg.) Bahnhof ab? 11. 365 Tage des Jahres. 12. Sie kämmen sich die Haare und rasieren sich. 13. Sie sehen 3 Kinder in Prag. Phraseologismen: 1. Jak se máš/máte? Jak se ti/Vám daří? Wie geht es Dir/Ihnen? 2. nazdar!, Ahoj, Dobrý den. Begrüßungen 3. Chcete to opravdu vědět? Wollen Sie das wirklich wissen? 4. Mám se dobře/špatně. Mir geht es gut/schlecht. 5. Nestojí to za řeč/nic. Es ist nicht der Rede/nichts wert. 6. Není mi dobře. Mir ist nicht gut. 7. Mám dobrou/špatnou náladu. Ich habe gut/schlechte Laune. 8. Jde to. Es geht. 9. Mohlo by to být lepší. Es könnte besser sein! 10. Horší už to ani být nemůže. Schlechter kann es schon nicht mehr sein. VI. cvičení - skloňujte substantiva! (Deklinieren Sie die Substantive!) A. Maskulina 1. Odchází od (bratr [Bruder], stroj [Maschine], kluk [Junge], strom [Baum], vchod [Eingang], strýc [Onkel], plot [Zaun], student, míč [Ball], přítel [Freund]). 2. Vidím (obraz [Bild], ředitel [Chef], soused [Nachbar], talíř [Teller], úředník [Beamte], strop [Decke], koberec [Teppich], dělník [Arbeiter], řidič [Fahrer], člověk [Mensch]). B. Feminina 1. Přijde bez (čepice [Mütze], kniha [Buch], dcera [Tochter], mast [Salbe], krabice [Schachtel], kočka [Katze], tužka [Stift], sklenice [Glas], voda [Wasser], nit [Faden]). 2. Poslouchá (hudba [Musik], píseň [Lied], diskuse, přednáška [Vortrag], řeč [Rede], pohádka
17
[Märchen], hra [Schau-Spiel], pověst [Legende], báseň [Gedicht], recitace). C. Neutra 1. Jedeme kolem (jezero [See], nádraží [Bahnhof], sídliště [Wohnsiedlung], náměstí [Platz], divadlo [Theater], letiště [Flughafen], kino, pole [Feld], koupaliště [Schwimmbad], nábřeží [Ufer]). D. Gemischt 1. Chodím do (kavárna [Café], nemocnice (f.) [Krankenhaus], obchod [Geschäft], knihovna [Bibliothek], město [Stadt], koupelna [Badezimmer], divadlo, pokoj [Zimmer], předsíň (f.) [Vorzimmer], park) 2. Jedí (snídaně (f.) [Frühstück], oběd [Mittagessen], večeře (f.) [Abendessen], jablko [Apfel], hruška [Birne], maso [Fleisch], ryba [Fisch], cukroví [Süßwaren], houska [Brötchen], polévka [Suppe]). 3. Hledám (rukavice (f.) [Handschuh], klíč [Schlüssel], sklenice (f.) [Glas], kapesník [Taschentuch], bratr [Bruder], mýdlo [Seife], kočka [Katze], míč [Ball], peněženka [Geldbörse], strýc [Onkel]). 4. Odchází z (ústav, restaurace (f.), budova [Gebäude], místnost (f.) [Raum], jídelna [Eßzimmer, Mensa], kuchyň (f.) [Küche], sál, nádraží, vesnice (f.) [Dorf], letiště (n.)). 5. Studujeme (čeština, sociologie (f.), slavistika, dějiny (f.pl.) [Geschichte], germanistika, politické vědy (f.pl.), literární věda, strojírenství [Maschinenbau], anglický jazyk, pedagogika, psychologie (f.), filozofie (f.)). 6. To je kolega (otec [Vater], přítel [Freund], kamarád, matka [Mutter], studentka [Studentin], ředitel [Leiter], profesor, Hanka, Petr). 7. Letíme do (Praha, Brno, Frankfurt, Barcelona, Francie (f.), Moskva, Berlín, Hamburg, Riga, Norimberk, Belgie (f.), Nizozemsko [Niederlande], Paříž, Londýn, Anglie (f.), Brusel). 8. Jedeme na (univerzita, Krym, Morava, Slovensko, nádraží, chmel [Hopfen], ostrov). VII. cvičení: skloňujte substantiva ve cvičení A,B, C a D 1-4 v plurálu! VIII. cvičení: pŕeložte! 1. Das Studium dauert zwei Jahre. 2. Die Freunde bezahlen das Abendessen. 3. Die Studentinnen wohnen bei einer Freundin. 4. Die Eltern fahren nach Barcelona. 5. Wir frühstücken ein Brötchen und drei Hörnchen. 6. Du lernst schon fünf Stunden lang. 7. Nachmittags gehen die Professoren in die Bibliotheken. 8. Der Lehrer sucht einen Füller und Papier. 9. Die Ämter bringen die Studenten in Wohnheimen unter. 10. Wer schreibt gerne Bücher. 11. Väter lesen gerne Zeitschriften und Zeitungen. 12. Stehen Sie um 6 oder um 9Uhr auf? 13. Hast du vormittags Zeit? 14. Wieviele Sprachen kannst du? 15. Schreiben die Studenten die Tests in Lehrsaal 23? 16. Die Wohnungen in Prag haben oft zwei Badezimmer. 17. Die Bewohner der Tschechischen Republik hören gerne Konzerte. 18. Im Osten Brünns gibt es vier Diskotheken. 19. Im Sommer finden in Bratislava Ausstellungen statt. 20. In der Slowakei dauert die Schule 12 Jahre. Die Eltern reservieren zwei Stühle. VIII. cvičení: skloňujte substantiva ! 1. Česká republika leží ve středu (Evropa). 2. Na severozápadě od České (republika) je Německo. 3. Česká republika je na severu (Rakousko) a na západě Slovenské (republika). 4. Od (začátek) roku tisíc devět set devadesát tři (1993) nejsou Česká a Slovenská (republika) jeden federativní stát. 5. Tehdy (dt.: damals) vznikla z (část) Habsburské (monarchie). 6. Části historického (území) České (republika) jsou (Čechy, Morava a Slezsko). 7. Z hlavního (nádraží) (Praha) jezdí vlaky do (Bratislava), (Plzeň), (Brno), (Banská Bystrice) a vůbec (dt. überhaupt) na (Slovensko). 8. V tomto semestru se začínáme učit (angličtina). 9. Kromě (čeština) je pol-
18
ština další západoslovanský jazyk. 10. Prostředky (jazyk) potřebujeme na (komunikace a interakce). 11. Pravidla (dt. Regeln) (fonetika, morfologie a lexikologie) stojí v gramatice. 12. Ve Frankfurtu můžeme studovat kromě (slavistika) (sociologie, ekonomie, právo, germanistka a dějiny (umění). 13. Slavistika na Slovanském institutu (Univerzita Jana Amose Komenského) je velmi dobrá. 14. Studenti, kteří se chtějí naučit dobře (němčina), mohou v létě navštěvovat Letní školu německého (jazyk) v hlavním městě (Švýcarsko). 15. Od Německé akademické (služba) dostanou studenti kromě (stipendium) i ubytování v jedné koleji (Brno). 16. V Moskvě studenti absolvují letní (škola) (ruština). 17. Akademické úřady ubytují frankfurtského (student) a postarají se o (snídaně, oběd a večeře). 18. Studenti mohou navštěvovat kulturní programy (divadlo a muzeum) v Londýně. 19. Mohou chodit na klasický (koncert) (Amadeus Mozart), na (výstava) (Ludwig Kirchner) nebo do divadla (město). 20. Na (snídaně a oběd) jdou studenti do (menza). 21. Mohou ale také chodit do (restaurace a kavárna). 22. Studuji na Slovanském institutu (Frankfurt). 23. Student požádá (profesor) o (kniha a časopis) z (Anglie). 24. Akademické úřady (Belgie) dají (stipendium) na Letní (škola) (nizozemština). 25. Studuji už tři semestry (biologie a matematika).
19
3. (třetí) lekce: A) Minulý čas. B) Konjunktiv. C) Předmětná a účelová věta. D) Podmínková věta. A) Präteritum. B) Konjunktiv. C) Objekt- und Finalsatz. D) Konditionalsatz. A. Das Präteritum besteht aus den Präsensformen von být + l-Partizip des Tätigkeitsverbs (l-Part. wird gebildet vom Infinitivstamm, wobei die t-Endung im Singular durch die Endungen -l (m.), -la (f.), -lo (n.) und im Plural durch -li (m. belebt),-ly (f./m. unbelebt),-la (n.) ersetzt wird. Singular: 1. (já) jsem + dělal, -la, -lo (I.Kl.) 2. (ty) jsi + uklízel, -la, -lo (II.Kl.) 3. (on/ona/ono) 0 + nesl, -la, -lo
Plural: 1. (my) jsme + dělali, -ly, -la (I.Kl.) 2. (vy) jste + uklízeli, -ly, -la (II.Kl.) 3. (oni/ony/ona) 0 + nesli, -ly, -la.
► In der 3. Person Singular und Plural fällt das Hilfsverb weg! ► Regionale Variante in der 1. Person singular und plural: já uklízel, my uklízeli. Anstatt des Hilfsverbes wird das Personalpronomen zur Kennzeichnung der Person verwendet. ► Das Hilfsverb steht immer in der zweiten Position im Satz: vgl. Včera jsem byl v divadle. V divadle jsem byl včera. Byl jsem v divadle včera. L-Partizip der unregelmässigen Verben: byl, měl, uměl, mohl, dal, směl, chtěl, věděl, bral, stál, šel, musil, jel, spal, četl, jedl. Anmerkungen zum Präteritum: 1. Wird von männlichen und weiblichen Personen gesprochen, so richtet sich die Endung des Partizips auch im ausgehenden Patriarchat nach dem Maskulinum: Studenti a studentky byli na přednášce. 2. Bei der höflichen Anrede muß man im Präteritum das Geschlecht des Angesprochenen beachten: Šla jste včera [gestern] do kina? Šel jste včera do kina? 3. Die Form des Hilfsverbs wird in der 2.Sg.Prät. häufig verkürzt und an das vorausgegangene Wort (Fragepronomen) angehängt: Kdes byl včera večer? Kdes byla? Kams to dal (statt Kam jsi to dal) Diese Formen sind umgangssprachlich, sie werden gesprochen, nur selten aber geschrieben. Bei einem reflexiven Verb wird die Verkürzung -s an des Reflexivpronomen angehängt: Díval ses včera na televizi? Myl sis včera vlasy? Die Formbildung der Präteritalformen beider Aspekte verläuft identisch. Es liegt jedoch ein semantischer Unterschied vor. Während der imperfektive Aspekt die Dauer, die regelmäßige Wiederholung oder das einfache Stattfinden einer vergangenen Handlung bezeichnet, akzentuiert der perfektive Aspekt die Abgeschlossenheit der Handlung, d.h. dass sie zu einem Ziel, einem Resultat geführt hat. Každé Vánoce psala rodičům. ==> Wiederholung, ipf. Aspekt. „Jede Weihnachten schrieb sie den Eltern.“ Celý den psala pohlednice. ==> Stattfinden einer Handlung "Sie schrieb den ganzen Tag Ansichtkarten." Včera napsala bratrovi dopis. ==> konkrete Handlung mit Resultat. „Sie hat gestern dem Bruder einen Brief geschrieben.“
20
I. cvičení - přelož do němčiny a dej věty do druhého čísla a do jiné osoby! 1. Chtěli se učit češtinu. 2. Ještě se neviděli. 3. Byla tam včera [gestern] večer, ale dnes [heute] odpoledne už jela domů. 4. Konal se zde maratón. 5. Zavolali jsme do Československa. 6. Studovali v Bratislavě tři týdny slovenský jazyk. 7. Měla strach jet sama domů. 8. Dostala jsi knihu o filozofii? 9. Doktor byl rád, že si pacient čistil zuby každý den. 10. Už ses někdy učil latinsky? 11. Myslel na to, že bude muset zítra psát test. 12. Jela jsem včera na univerzitu metrem. 13. Dnes jsi spala u rodičů, že ano? 14. Ne, u rodičů jsem přespat nemohl, protože celý večer uklízeli byt. B. Bildung von Konjunktiv: Konjunktiv von být + l-Partizip: Singular: 1. (já) bych + šel/šla/šlo 2. (ty) bys + šel/šla/šlo 3. (on/ona/ono) by + šel/šla/šlo
Plural: 1. (my) bychom + šli, šly, šla 2. (vy) byste + šli, šly, šla 3. (oni,ony,ona) by + šli, šly, šla.
Anmerkungen zum Konjunktiv: 1. Bei reflexiven Verben verschmilzt in der 2.Sg. das Reflexivpronomen mit dem -s des Hilfsverbs: učil by ses, myl by sis ruce, česal by ses rád, dívala by ses, vařil by sis usw. 2. Das Hilfsverb steht immer in der zweiten Position im Satz: vgl. Ráda by navštěvovala univerzitu. Univerzitu by ráda navštěvovala. Navštěvovala by univerzitu ráda. II. cvičení - přelož a dej do druhého čísla! 1. Chtěli bychom se zúčastnit [teilnehmen] kurzu ruštiny v Sankt-Petěrburgu (Petrohradu). 2. Mohla byste mi dát tu knihu? 3. Nechtěla bych jet ani na Slovensko ani do Maďarska. 4. Ona by šla ráda do muzea, ale nemá dnes čas. 5. Kdy jsi tam byl naposledy? 6. Musila by tam nejdříve tři roky bydlet, ale to nechce. 7. Žila by kamarádka Ivany ráda v Berlíně? 8. Ráda bych zavolala domů. 9. Mohla bych otevřít okno [Fenster] nebo dveře? 10. Navštěvoval by profesorku nejraději každý den. 11. Četli bychom každý den jeden český časopis. Stellung des Hilfsverbs im Satz (Präteritum und Konjunktiv): 1. Das Hilfsverb steht immer an 2. Stelle im Satz: a. wenn der Satz mit dem Verbum (l-Partizip) anfängt: Četl jsem knihu celý den. Šla bych ráda do divadla. b. wenn am Satzanfang kein Verbum, sondern ein Personal-, Fragepronomen usw. steht: Já jsem četl. Jak dlouho bys zůstala v Praze? Včera jsme se dívali na film v kině. 2. Das Hilfsverb steht nie am Satzanfang! Stellung des Reflexivums im Satz (Präteritum und Konjunktiv): 1. Das Reflexivum steht bei Sätzen in der 1. und 2. Person immer an 3. Stelle im Satz: a. wenn der Satz mit dem Verbum (l-Partizip) anfängt: Učil jsem/bych se rád česky,w b. wenn am Satzanfang kein Verbum, sondern ein Personal-, Fragepronomen usw. steht: Já jsem/bych se rád učil. Jak dlouho jsme se na to dívali? Včera jsem si koupil marmeládu a sýr. 2. Im Präteritum steht bei Sätzen in der 3. Person das Reflexivum immer an 2. Stelle, denn das Hilfsverb fällt weg: Učil se. On se učil. Včera si Hanka koupila malé auto.
21
C. Deutsche dass-Objektsätze (mit einem Modalverb oder einem Verbum des Sagens im Hauptsatz) und deutsche Finalsätze mit den Konjunktionen damit, um ... zu usw. sind im Tschechischen Bedingungssätze und werden mit Hilfe der Konditionalpartikel abych, abys, aby, abychom, abyste, aby + l-Partizip gebildet. Solche Objekt-dass-Sätze sind in der Regel die Wiedergabe von direkter Rede. Aby wird dann verwendet, wenn die direkte Rede klare Aufforderungssätze sind: Mutter sagte, "Gehe nach Hause!" Matka řekla, "jdi domů!".
Mutter sagte, dass Du nach Haue gehen sollst. Matka řekla, abys šel domů.
Dagegen sind einfache tschechische Objektsätze mit že ("dass") im Modus der direkten Rede an den Indikativ gebunden: Jde domů. Říká, že jde domů. Die Aufforderungssätze mit aby können nicht nur in der indirekten Rede verwendet werden, sondern auch bei direkten Aufforderungen: Ich will, dass Du ...: Chci, abys šel/šla domů. III. cvičení - přeložte! 1. Chtěla bych, abyste otevřel okno! 2. Aby mohla jet do Ameriky, musila pracovat tři roky. 3. Chtějí, abychom uklízeli učebnu. 4. Kde by mohli číst učební materiál? 5. Ráda bych to udělala teď [jetzt], abych na to nemusela myslit celý den. 6. Chtěli by, abychom navštívili divadlo už zítra odpoledne, ale my bychom tam nejraději vůbec nejeli. 7. Říkala Vám už, abyste zítra poslouchala rádio? D. Im Konditionalsatz wird die Bedingung mit Hilfe von kdybych, kdybys, kdyby, kdybychom, kdybyste, kdyby + l-Partizip gebildet: IV. cvičení – přeložte! Kdyby jel vlak už dnes, odjela bych, ale protože dnes už žádný vlak nejede, budu muset jet teprve zítra. 2. Kdybys ten koncert poslouchal, byl bys nadšený [begeistert]. 3. Kdyby chtěla zavolat, udělala by to už včera. Asi nechce volat. 4. Kdybychom měli čas, jeli bychom teď do Prahy. 5. Kdybyste znali přednášky profesora Hory, chodili byste jen k němu [ihm]. Text 7: Studium jazyků Anglický a francouzský jazyk jsem studovala pět let. Protože jsem měla kamarády z Francie, mohla jsem mluvit často francouzsky. Kupovala jsem každý den francouzské noviny a někdy francouzské časopisy. Někdy jsem šla do kina podívat se na nějaký francouzský film v originálu. Tak jsem se naučila francouzsky jak číst, tak psát i mluvit. S gramatikou francouzštiny jsem neměla problémy. Angličtinu jsem se také učila dlouho a intenzivně, ale umím anglicky jen pasivně. Neměla jsem možnost mluvit s lidmi. Poslouchala jsem ale často vysílání anglického rozhlasu a naučila jsem se rozumět spisovné angličtině. Neumím ale hovorový jazyk. Nemám anglické přátele a nebyla jsem ještě nikdy ve Velké Británii ani v jiné zemi, kde se mluví anglicky. Kromě angličtiny a francouzštiny jsem se ve škole učila latinu, protože to otec a matka chtěli. Latinu se člověk učí jen pasivně a brzy tento jazyk zase zapomene. Na univerzitě se učím rusky a česky. Ruština a čeština jsou slovanské jazyky. Zní velmi pěkně, ale nejsou jednoduché. Hlavně morfologie slovanských jazyků je složitá. Když jsem se začala učit rusky, netušila jsem, jak mnoho času budu muset věnovat studiu. Ale když člověk umí jeden slovanský jazyk, druhý se už učí lehce. V. cvićení - Bilde vier Ja/Nein-Fragen und vier Fragen mit Fragepronomen zu dem Text!
22
Slovíčka: angličtina,-y F. das Englische brzy bald čas,u M. Zeit dívat se (ipf.) na + Akk.schauen dlouho lange (Adv.) film,-u M. Film francouzština,-y F. das Französiche hovorový,-á,-é umgangssprachlich intenzivně (Adv.) intensiv jak ...tak i sowohl ... als auch jaký, jaká, jaké welcher,e,0, jednoduchý -á,-é einfach ještě nikdy noch niemals jiný,-á, -é anderer když als/wenn kromě + Gen. außer kupovat,-uje kaufen latina,-y F. Latein lehce leicht (Adv.) možnost F. Möglichkeit
nějaký,-á,-é originál,-u M. ovládat,-ám pasivně (Adv.) pěkně přátelé,0 Pl. protože rozhlas, -u M. rozumět, rozumím škola,-y F. složitý,-á,-é spisovný,-á,-é tušit, tušínoch nie věnovat, -uji vysílání,-í N. začít, začnu zapomenout, -mene zase znít, zní
irgendeiner,-e,0 Original beherrschen passiv hübsch Freunde da/weil Radio, Rundfunk verstehen Schule kompliziert hochsprachlich ahnen widmen Sendung anfangen vergessen wieder klingen (von Lauten)
Text 8: Konverzace: Pavel: Ahoj Karlo! Karla: Čau, Pavle! Kam se ženeš? Pavel: Ale, dneska jsem zaspal, ani jsem se nestihl nasnídat a za chvíli mi začíná seminář z dějin umění. Rád bych rychle zašel do bistra a dal si něco k jídlu. Nešla bys se mnou? Karla: Jasně! Já jsem na tom stejně jako ty. Včera jsem byla u kamaráda, který slavil narozeniny a trochu jsme to přehnali. Přišla jsem domů až ve dvě ráno. Mám takový hlad a žízeň.... Pavel: To je super, můžeme jít do toho bistra u fakulty a nasnídat se tam. Seminář necháme plavat! Přátelé otevřou dveře a vstoupí do bistra. Tam jsou pulty k stání, a stolky a židle k sezení. Rozhodnou se, že není třeba spěchat a sednou si ke stolu. Karla: Tady je to docela pěkné. Ještě jsem tady nikdy nebyla! A ty? Pavel: Já už jo. Chodím sem každý den po přednáškách. Někdy tady sedím celou hodinu a čtu si noviny. Mají tady hodně časopisů. Jednou týdně dostávají také noviny z Německa, z Francie a z Ruska. A mají tu dobré jídlo. Uvidíš. Karla: Už ses díval do jídelního lístku? Vybral sis už něco? Pavel: Chtěl bych něco k snídani. Dám si konvici čaje, skleničku mléka, dva rohlíky nebo housky, máslo, marmeládu a salám. Karla: Já si salám nedám, jsem vegetariánka. Ale dám si také sýr, dvě vajíčka naměkko, housky nebo rohlíky, med a jedno kafe. Pavel: Jestli už máme oba vybráno, tak zavolám čišníka. Karla: Tak jo. Mohl bys objednat i pro mě, já si jenom skočím pro cigarety. Hned jsem zpátky! VI. Bilde eine Ja/Nein-Frage und vier Fragen mit Fragepronomen zu dem Text!
23
Slovíčka: až báječný,-á,-é dát si, dá si dostat, -ne dostávat,-á hlad,-u M. hnát se, žene hned houska,-y F. jednou jídelní lístek,-tku M. jídlo, -a N. káva,-y konvice,-e F. marmeláda,-y F. máslo,-a N. med,-u M. mléko,-a N. naměkko narodit se, narodí narozeniny, 0 Pl.t. nasnídat se, nasnídá, nechat objednat, -ná oslavovat, -uje otevřít, -vře čišník, -a M. plavat přehnat, přežene přesně pult,-u M. rohlík,-u M.
erst, bis wunderbar nehmen/bestellen
rozhodnout se, -dne salám,-u M. šálek, šálku M. samozřejmě se mnou (I.) sezení, -í Nsklenička,-y F. skočit si pro snídat (ipf.) sníst, sní spát spěchat, -á stání, -í N. stejně stihnout, -ne (pf.) stolek, stolku M. sýr,-u M. třeba trochu týdně vidět, vidí ipf. v pořádku vajíčko,-a N. vstoupit, vstoupí vybrat si, vybere vydržet, -drží za chvíli zajít do +Gen. zaspat, zaspí židle,-e F. žízeň,-ě F. zpátky
bekommen Hunger umg. sich beeilen sofort Schrippe einmal Speisekarte Essen Kaffe Kanne Marmelade Butter Honig Milch weichgekocht geboren werden Geburtstag frühstücken lassen bestellen feiern öffnen Kellner schwimmer/schwänzen
übertreiben genau Pult Hörnchen
entscheiden Wurst Tasse selbstverständlich mit mir Sitzen Glas schnell etw. holen frühstücken essen schlafen eilen Stehen genauso schaffen (zeitlich) kleiner Tisch Käse notwendig ein bißchen wöchentlich (Adv.) sehen in Ordnung Ei eintreten aussuchen aushalten bald, in einer Weile einkehren verschlafen Stuhl Durst zurück
VII. cvičení - dej do minulého času a do konjunktivu! 1. Kolega Franke se rád učí český jazyk. 2. Mluvím každý den rusky a česky. 3. Dítě se obouvá. 4. Studujeme na Východoevropském institutu. 5. Čteme rusky a česky. 6. V létě absolvuji kurz v Praze a v Bratislavě. 7. Tuto knihu chce vidět Beata. 8. Kdy chceš zítra vstávat? 9. Co si dáš ke snídani? 10. Piješ ráda mléko? 11. Máš rád pivo nebo víno? 12. Píšu ted' cvičení a pak budu poslouchat hudbu. 13. Otec a matka jdou dopoledne do kina. 14. Čekám na přítelkyni. 15. Děti běží domů. 16. Studenti se účastní demonstrace, protože chtějí, aby dostali stipendium a byt na koleji. 17. Jak se máš na letní škole v Sankt Peterburgu? 18. Objednám si kávu a chleba s máslem a salámem. 19. Během dne chodím ráda do parku. 20. Dívám se, jaká výstava je v muzeu. 21. Kdy a kde se uvidíte? 22. Jsi tady ráda? 23. Chceš nás (uns) zase přijet navštívit? 24. Čtu často noviny ze zahraničí a poslouchám vysílání anglického rádia. VIII. cvičení - překlad: 1. Wer hat das Zimmer hier nicht aufgeräumt? 2. Ich würde das studieren, wenn ich genug [dost] Zeit hätte. 3. Damit Du fahren kannst, musst Du viel arbeiten. 4. Wenn ich viel Geld
24
hätte, würde ich mir ein Haus kaufen. 5. Möchtest Du Dir die Haare kämmen? 6. Was wollen Sie heute Morgen frühstücken? 7. Was haben sie gestern Nachmittag gemacht? 8. Warum kann er das nicht noch heute machen? 9. Ich möchte den Roman ins Tschechische (do + Gen.) übersetzen. 10. Wir würden gern zwei Hörnchen und zwei weichgekochte Eier essen. 11. Er hatte Hunger und mußte deshalb [proto] in die Mensa gehen, um etwas zu kaufen. 12. Möchten Sie hier noch zwei Tage Geburtstag feiern? 13. Glaubt er [myslit], dass ich nicht gern aufräume? 14. Was möchtest Du anschauen? 15. Wann werdet Ihr morgen Essen kochen? 16. Wie geht es Ihnen? IX. cvičení - přelož! 1. Ich möchte/würde gern wissen, was Du den ganzen Tag machst. 2. Könntest Du mir (mi) sagen, wie lange Du schon studierst? 3. Die Studenten der Slavistik würden gern wissen, wie die Klausur sein wird. 4. Wir könnten antworten, aber wir wollen nicht. 5. Möchten Sie nach Prag fahren und dort die Sommerschule besuchen? 6. Wer organisiert diese Kurse? 7. Könnten Sie das Fester öffnen, bitte? 8. Kannst Du mir die Tasse Kaffee geben? 9. Der Sommer ist schön und wunderbar. 10. Beata hat schon vier Sprachen gelernt, sie kann englisch und französisch sprechen. 11. Er möchte wissen, warum Du gestern nicht um 7 Uhr aufgestanden bist. 12. Die Mutter möchte, dass Du die Vorlesungen nicht schwänzt. X. cvičení - přelož! 1. Wenn ich wüsste, ob (jestli) Petr Geburtstag feiert, würde ich das Buch von Václav Havel kaufen. 2. Wenn ich könnte, würde ich an der Kalrsunversität in Prag studieren. 3. Wenn ich kroatisch verstehen würde, würde ich nach Dubrovnik fahren. 4. Wenn du morgen Zeit hättest, könnten wir zusammen in den Film von Miloš Forman gehen.
25
4. (čtvrtá) lekce: Skloňování substantiv (D., L., I., V. Sg./Pl.) singulár
mužský rod (m.) hart belebt
unbelebt
ženský rod (f.)
weich belebt
hart
střední rod (n.)
weich
unbelebt
hart
weich
lang
konsonantisch
Nominativ
pán
hrad
muž
stroj
žena
růže
skříň
kost
město
moře
nádraží
Genitiv
pána
hradu, lesa
muže
stroje
ženy
růže
skříně
kosti
města
moře
nádraží
Dativ
pánu, pánovi
hradu
muži, mužovi
stroji
ženě
růži
skříni
kosti
městu
moři
nádraží
Akkusativ
pána
hrad
muže
stroj
ženu
růži
skříň
kost
město
moře
nádraží
Vokativ
pane!, hochu!
hrade, kalichu
muži!, otče!
stroji!
ženo!
růže!
skříni!
kosti!
město!
moře!
nádraží!
Präpositiv (nur mit Präposition)
pánu, pánovi
hradě, vlaku
muži, mužovi
stroji
ženě
růži
skříni
kosti
městě, středisku
moři
nádraží
Instrumental
pánem
hradem
mužem
strojem
ženou
růží
skříní
kostí
městem
mořem
nádražím
Příklady: vaříme kamarádovi jídlo; otevírá profesorce dveře; zaplatí spolupracovníkovi chléba s máslem a salámem ve vlaku; dáme otcovi a matce tužku a péro v bytě; pane profesore!; paní učitelko!; milá slečno [Fräulein]; pane vrchní; o kom mluvíte?; s kým se zítra setkáš v restauraci?; komu jsi dala knihu?; čemu ses v Petrohradě naučila?. - Alle Genera haben Dat. = Präp.
26
- Endungsdubletten: M.unbel.Präp.Sg.: 1. auf -e/ě statt -u: häufig die Subst., die im Gen, -a statt -u hatten, z.B. ve sklepě [im Keller], v komíně [im Kamin], po obedě, v lese, v mlýně [in der Mühle], na světě [auf der Welt], mluvit o hradu [über die Burg sprechen], aber na hradě [auf/in der Burg]; 2. auf -u: bei Subst., die im Auslaut -k, -g, -ch, -h, -r haben, z.B. v domku [im Häuschen], na jihu [im Süden], na severu [im Norden], aber z.B. rok [Jahr] ==> v roce. - M.bel.Dat.+Präp.: wenn Substantive alleine stehen, benutzt man in der Regel die lange Endung -ovi. Wird das Substantiv noch durch ein anderes ergänzt, dann hat nur das letzte Substantiv die lange Endung, z.B.: dám to pánu učiteli Janu Havlovi, aber: dám to učiteli Janovi. - M.Vok.Sg.: bei -k, -g, -ch, -h, -r im Auslaut folgt -u, sonst -e. Ausnahme: steht vor dem -r ein anderer Konsonant, dann -e, vgl. Petře. - N.Präp.Sg.: normalerweise -e/ě, nur bei Auslaut auf -k folgt Endung -u, z.B. v oku "im Auge", v městečku "im Städtchen". - Alternationen: M.F.+N.Präp.Sg. sowie F.Dat.Sg.: Der Auslaut alterniert vor der Endung -e: k ==> c: po roce, dám to holce (holka [Mädchen]), h ==> z: v Praze, ch ==> š: v břiše (břicho [Bauch]), na střeše (střecha [Dach]), r ==> ř: na hoře (hora [Berg]) - M. Präp. Sg.-Formen entgehen der Alternation meistens durch die Endung -u. Plurál
mužský rod (m.) hart belebt
unbelebt
ženský rod (f.) weich
belebt
hart
střední rod (n.)
weich
unbelebt
hart
weich
lang
konsonantisch
Nom.
páni pánové
hrady
muži, mužové
stroje
ženy
růže
skříně
kosti
města
moře
nádraží
Gen.
pánů
hradů
mužů
strojů
žen
růží
skříní
kostí
měst
moří
nádraží
Dativ
pánům
hradům
mužům
strojům
ženám
růžím
skříním
kostem
městům
mořím
nádražím
Akk.
pány
hrady
muže
stroje
ženy
růže
skříně
kosti
města
moře
nádraží
Vokativ
páni!
hrady!
muži!
stroje!
ženy!
růže!
skříně!
kosti!
města
moře!
nádraží!
Präp.
o pánech vojácích
o hradech zámcích
mužích
strojích
o ženách
růžích
skříních
kostech
o městech
mořích
nádražích
Instru.
pány
hrady
muži
stroji
ženami
růžemi
skříněmi
kostmi
městy
moři
nádražími
27
Příklady:koupíme přátelům zahraniční noviny; telefonoval jsem rodičům; dal jsem lístek Slovákům; odpovídala přítelkyním v časopisech a novinách; děti píší pérem; muži a ženy píší propisovačkou [Kuli]; sekretářky umějí psát na strojích; naučila ses pracovat s velkým orchestrem; navštívila jste už všechny kontinenty?; kolik růží dostali k narozeninám?; bez telefonu, televize a rádia dnes už nemůžeme žít; rád chodí ulicemi měst; studenti a studentky; pánové a dámy; Čechové!. - Alle Genera haben Vok. = Nom. - Endungsdubletten: M.Präp.Pl.: in der Regel -ech, nur nach -k, -g, -ch, -h, im Auslaut folgt -ích, wodurch es zu Lautalternationen kommt: voják ==> o vojácích [über Soldaten]. Bei Substantiven mit dem Deminutiv-Suffix -ček wird die Endung -ách verwendet: v balíčkách [in Päckchen]. - Alternationen: M.Präp.Pl.: Der Auslaut alterniert vor der Endung -ích: k ==> c: o žácích (žák [Schüler]); h ==> z: o soudruzích (soudruh [Genosse]); ch ==> š: o hoších (hoch [Junge]); g ==> z: o filolozích (filolog). Text 9: Návštěva Prahy. Poprvé jsem byla v Praze asi tak před pěti lety. Chtěla jsem tehdy studovat v Praze na Filozofické fakultě dějiny umění a slavistiku. Zajímala jsem se také o dějiny náboženství v Čechách a na Moravě a o architekturu období baroka. Proto jsem považovala pobyt v Praze za velmi důležitý. Požádala jsem nejdříve německé akademické úřady o stipendium, ale žádné jsem nedostala, a tak jsem jela do Prahy bez něj. Tam jsem se informovala u zahraničního oddělení Filozofické fakulty, jestli bych se mohla zapsat ke studiu v Praze. Dozvěděla jsem se, že v Praze studovat nemůžu, protože je tam příliš málo studijních míst. Rozhodla jsem se tedy, že v Praze budu privátně - ne jako studentka, nýbrž jako turistka - a že tedy budu studovat sama. Dala jsem si inzerát do novin, že jsem studentka z Německa, že hledám podnájem na tři měsíce v Praze, že chci bydlet v centru města a že můžu učit zájemce německy nebo anglicky. Brzy jsem dostala několik nabídek jak ohledně podnájmu, tak ohledně vyučování němčiny a angličtiny. Zjistila jsem, že, když budu vyučovat jazyky, vydělám si tolik peněz, kolik potřebuji na živobytí v Praze. V Praze jsem pak strávila čtyři měsíce. Dopoledne jsem chodila na přednášky a semináře, které se konaly na fakultě a byly přístupné veřejnosti. Odpoledne jsem navštěvovala univerzitní knihovnu a archivy města Prahy a večer a na konci týdne jsem učila němčinu a angličtinu. V Praze jsem se seznámila s mnoha lidmi. Našla jsem tam kamarády. Naučila jsem se také dost dobře česky. Ráda se tam vracím. Ted' píšu diplomovou práci o barokní architektuře Prahy. I. Bilde vier Ja/Nein-Fragen und vier Fragen mit Fragepronomen zu dem Text! II. Frage nach den unterstrichenen Einheiten! Slovíčka: baroko,-a N. dozvědět se, dozví hledat, -ám inzerát,-u M. konec,-nce M. málo + Gen.
Barock etwas erfahren suchen Inserat Ende Wenig
brzy důležitý,-á,-é informovat se, -uji (o+L.) kolik lidé, -í Pl.f. měsíc, -e M.
28
bald wichtig informieren wieviel Menschen Monat, Mond
místo,-a N. Platz/Ort náboženství, -í N. Religion navštěvovat,-uji besuchen o + Lok. Über ohledně hinsichtlich podnájem,-jmu M. Untermiete považovat co za + Akk.etw. für etw. halten práce, -e F. Arbeit přístupný,-á,-é zugänglich tolik so viel vydělat,-á verdienen vyučovat,-uji lehren zajímat se o + Akk. s. interessieren živobytí, -í Lebenshaltung
nabídka,-y F. najít,-šla nýbrž období,-í N. peníze,-něz Pl.t.m. potřebovat,-uji požádat o + Akk. příliš seznámit se s + I. veřejnost,-i F. vyučování, -í N. zájemce,- M. zapsat se zjistit,-í
Angebot finden sondern Zeitspanne Geld brauchen etw. beantragen zuviel s.bekannt machen
Öffentlichkeit Lehren Interessent sich einschreiben feststellen
III. cvičení - otázky a odpovědi: 1. Wann warst Du zum ersten Mal in Prag? Was hast Du dort gemacht? Was hat Dich (tě) dort interessiert? 2. Wie bist Du nach Prag gefahren? Mit dem Zug oder mit dem Auto? Kehrst Du gerne dorthin zurück? 3. Hast Du die Universität in Prag besucht? Möchtest Du in Prag studieren? 4. Wie kann ein Ausländer [cizinec] in Prag leben und womit kann er Geld für den Aufenthalt verdienen? Ist es schwer eine Arbeit zu finden? Wie kann man dort eine Wohnung finden? Als was kann man dort arbeiten? 5. Hast Du schon einige Monate im Ausland verbracht? Wo hast Du gewohnt und was hast Du gemacht? Warst Du als Student/in dort? Hast Du ein Stipendium gehabt? 6. Welches Land gefällt Dir besonders gut? Wo möchtest Du leben? Wohnst Du gern in Frankfurt und in Deutschland? 7. Was wirst Du nach (po + Lok.) dem Studium machen? Willst Du Lehrer/Lehrerin werden oder willst Du Übersetzer/Übersetzerin werden? Willst Du an (na + Lok.) der Universität unterrichten? IV. cvičení - dejte do správného pádu! A. Maskulina 1. Přišel k (les, děkanát, pán, obchod [Geschäft], pokoj [Zimmer], potok [Bach], kamarád, spisovatel [Schriftsteller], strážník [Wächter]). 2. Mluvili o (román, profesor, hráč [Spieler], film, voják [Soldat], malíř [Maler], závodník [Wettkämpfer], úřad [Amt], novinář [Journalist], boj [Kampf]). 3. Vrátil se s (čaj, kufr [Koffer], papír, tajemník [Sekretär], ředitel [Direktor], provaz [Band], lék [Arzeneimittel], koš [Korb], balík [Paket], nosič [Träger]). B. Feminina 4. Řeknu to ([úřednice [Beamtin], žena, sestřenice [Cousine], žákyně [Schülerin], teta [Tante], kolegyně [Kollegin], neteř [Nichte], přítelkyně, slečna [Fräulein], domovnice [Hausmeisterin]). 5. Sedí na (židle, tráva [Gras], skříň, lavice [Bank], cesta [Weg], loď [Schiff], země, postel [Bett], bedna [Truhe]). 6. Stojí před (kolej, budova [Gebäude], kuchyň [Küche], vesnice [Dorf], fakulta, místnost [Raum], knihovna, tabule [Tafel], propast [Abgrund], škola). C. Neutra 7. Nechodí tam kvůli (jídlo, kouření [Rauchen], místo, hřiště [Spielplatz], rozhodnutí
29
[Entscheidung], jméno [Namen], psaní [Schreiben], mokro [Nässe], učení [Lehre], počasí [Wetter]). 8. Je v (letadlo [Flugzeug], přízemí [Erdgeschoß], hlediště [Bühne], auto, stavení [Gebäude], moře, město, vozidlo [Fahrzeug], křoví [Gestrüpp], křeslo [Sessel]). 9. Šel tam s (pivo, dříví [Holz], máslo, sklo [Glas], uhlí [Kohle], ovoce [Obst], mléko, obílí [Getreide], mýdlo [Seife], maso [Fleisch]). D. Gemischt 10. Uklízí před (pokoj [Zimmer], zahrada [Garten], nádraží, divadlo, síň F. [Saal], fakulta, hrad, kancelář F. [Büro], posluchárna, kostel [Kirche]). 11. Chodí po (park, město, chodba [Flur], nábřeží [Ufer], ulice F. [Straße], nástupiště N. [Bahnsteig], zahrada [Garten], silnice F. [Landstraße], chodník [Gehweg], vesnice F. [Dorf]). 12. Jedeme (vlak, tramvaj F. [Straßenbahn], rychlík [Eilzug], loď F. [Schiff], auto, parník [Dampfboot], autobus, loïka [Schiffchen], výtah [Aufzug], plachetnice F. [Segelboot]). 13. Šel k (fakulta, most, letiště N. [Flughafen], náměstí [Marktplatz], stanice F. [Station], břeh [Ufer, Kai], jezero [See], rybník [Fischteich], věž F. [Turm], pole N. [Feld]). 14. Byl na (cesta [Weg], pole N. [Feld], silnice F. [Landstraße], hřiště N. [Spielplatz], břeh [Ufer], věž F. [Turm], chodník [Bürgersteig], tráva [Gras], parník [Dampfboot], nádraží). 15. Dá to (autor, teta [Tante], děkan, prodavač [Verkäufer], žákyně [Schülerin], kluk [Junge], přítel, syn [Sohn], slepice [Huhn], kráva [Kuh]). 16. Mluvíme o (čeština, sociologie, slavistika, dějiny, germanistika, politické vědy [Politikwissenschaften], literární věda, strojírenství [Maschinenbau], anglický jazyk, pedagogika, psychologie, filozofie). 17. Setkal jsem se s (otec, přítel, kamarád, matka, studentka, ředitel [Leiter], profesor, Hanka, Petr). 18. Rád bych studoval v (Praha, Brno, Frankfurt, Barcelona, Francie, Moskva, Berlín, Hamburg, Riga, Norimberk, Belgie, Nizozemsko [Niederlande], Paříž, Londýn, Anglie, Brusel). 19. Včera jsem byl na (univerzita, Krym, Morava, Slovensko, nádraží, chmel [Hopfen], ostrov [Insel]). V. cvičení - dejte výše uvedená substantiva ve cvičení 1-15 do plurálu! Text 10: Konverzace Alexandra: Děkuji za přivítání, za kávu a koláč, paní Horáková. Paní H.: Jsem ráda, že jste tady a doufám, že mě zase brzy navštívíte. Třeba hned zítra večer, to bude doma také můj muž. Alexandra: Děkuji za pozvání, paní Horáková. Petr: Kde budeš v Praze bydlet, Alexandro? Alexandra: Od příštího týdne mám mít pokoj ve studentské koleji. Zatím ale budu bydlet v hotelu Slavík. Nevím ale, kde to je. Petr: Já to vím, znám ten hotel, pojedu tam s tebou. Alexandra: To jsi hodný, v Praze se ještě moc nevyznám. (V hotelové recepci) Alexandra: Dobrý den! Jsem Alexandra Klein. Mám u vás objednaný pokoj. Recepční: Hned se podívám. Alexandra Kleinová, ano, tady to mám. Máte jednolůžkový pokoj číslo 112. Vyplňte prosím tento lístek. Potom vám dám klíč od pokoje. Alexandra: Petře, pomůžeš mi vyplnit ten formulář? Petr: Samozřejmě. Vyplním to s tebou.
30
(za chvíli) Petr: Už to máš, Alexandro? Alexandra: Ano. Petr: Ne, nemáš. Máš to ještě tady podepsat. Alexandra: Hned to podepíšu. A ted´ můžu ten lístek odevzdat. Recepční: Váš pas, prosím. Děkuji. Tady je váš klíč. Přeji vám hezký pobyt v našem hotelu. Slovíčka: doufat, -ám (ipf.) hodný klíč, -e M. lístek, -tku M. odevzdat, -ám (pf.) pokoj, -e M. přát, přeji (ipf.) přivítání, -í N. třeba vyplnit, -ím (ipf.) zatím
hoffen nett, lieb Schlüssel Blatt, Karte abgeben Zimmer wünschen Willkommen vielleicht ausüllen während dessen
formulář, -e M. jednolůžkový koláč, -e M. objednaný podepsat, -píšu (pf.) pomoci, -můžu (pf.) příští tady večer, -aM. vyznat se, -ám (pf.) znát, -ám
Formular EinzelbettKuchen bestellt unterschreiben helfen nächste hier Abend s. auskennen (ipf.) kennen
Anmerkungen zur Deklination der Substantiva: I. Mask. vom Typ hrad 1. Genitiv Singular • -a statt -u als Endung haben: chléb [Brot], oběd [Mittagessen], dvůr [Hof], potok [Bach], svět [Welt], život [Leben], večer [Abend], sýr [Käse], les, do lesa [Wald], hřbitov, hřbitova [Friedhof] usw.; • -a statt -u haben Ortsnamen auf -ov, -or,-ín (Benešov, Tábor, Berlín); • Dubletten -u neben -a haben: bochník, -u/-a [Brotlaib], obdélník,-u/-a [Rechteck], jazyk, -u/-a [Sprache/Zunge] usw.; • -a statt -u haben die Monatsnamen: leden [Januar], únor [Februar], březen [März], duben [April], květen [Mai], červen [Juni], srpen [August], říjen [Oktober]. Červenec M. [Juli], září N. [September], listopad M. [November], prosinec M. [Dezember] sind regelmäßig. • Gen.Sg. auf -a ist auch: bei čtvrtek [Donnerstag] - G. čtvrtka. 2. Lokativ Singular • -e/-ě statt -u haben häufig Substantive, die im Genitiv -a statt -u haben: ve sklepě [im Keller], v komíně [im Schornstein], po obědě [nach dem Mittagessen,] v lese [im Wald], v mlýně [in der Mühle], na světě [auf der Welt], o hradu [über die Burg], aber na hradě [auf der Burg]. • die Endung -u haben Substantive mit dem Auslaut auf -k, -g, -ch, -r, -h: (hier kommt -e/-ě nie vor): domek, -u M. - v domku [im Häuschen], jih,-u M. - na jihu [im Süden], sever,-u M. - na severu [im Norden]; 3. Lokativ Plural • neben der Endung -ech können auch die Endungen -ích oder -ách stehen: na hradech [auf den Burgen]; na zámcích [in den Schlössern], v balíčkách [in den Päckchen]. II. Belebte Maskulina vom Typ pán und muž 1. Dativ und Lokativ Singular • die Endungen -u/-i und -ovi variieren: pánu, pánovi; muži, mužovi. 2. Nominativ Plural 31
•
•
•
es alternieren die Endungen -i/-ové: páni, pánové; muži, mužové; oder die Endungen -i und -é bei Substantiven mit Ausgang auf -at/-ad, -it/-id: akrobat - akrobati/akrobaté [die Akrobaten]. Die Endungen auf -é gelten als hochsprachlich! soused sousedi/sousedé [die Nachbarn], demokrat - demokrati/demokraté [die Demokraten]. ausschließlich -é steht bei Substantiven mit Ausgang auf -an: Moravan - Moravané [die Mähren], Slovan - Slované [die Slaven], Pražan - Pražané [die Prager], sowie bei Substantiven mit Ausgang auf -el: manžel - manželé [Eheleute], přítel - přátelé [Freunde], ferner auch bei: host - hosté [Gäste]. ►BEACHTE ferner: člověk - lidé/lidi [die Menschen].
III. Mask. vom Typ kámen [Stein] (alte n-Stämme) • im Singular wie stroj: kámen, kamene, kameni, kámen, o kameni, s kamenem; • im Plural wie hrad: kameny, kamenů, kamenům, kameny, o kamenech, s kameny. IV. Neutra • Im Lokativ Singular kommt -u statt -e vor -k- in: městečko - v městečku [im Städtchen], oko - v oku [im Auge] usw. V. Lehnwörter • Entlehnungen mit dem aus dem Lateinischen stammenden Suffix -tion haben im Tschechischen die Endung -ce; • der Genus bleibt bei der Übernahme erhalten, d.h. die Wörter sind Feminina und werden nach dem weichen Muster růže dekliniert: vgl. demonstrace,-e F., revoluce,-e F., akce,-e F.; reakce,-e F.; produkce,-e F.; reprodukce,-e F.; renovace,-e F.; stagnace,-e F.; kompenzace,-e F., frustrace,-e F.; sublimace, -e F. usw. • Zu derartigen Substantiven werden mit Hilfe des Suffixes -ovat- (Präs. -uji/-uju) Verben gebildet: demonstrovat, reagovat, produkovat, renovovat, stagnovat, kompenzovat usw. Merke Dir die Zeitangaben: • Monate - mit Lokativ: v lednu, v únoru, v březnu, v dubnu, v květnu, v červnu, v červenci, v srpnu, v září, v říjnu, v listopadu, v prosinci; • Wochentage - mit Akkusativ: v pondělí, v úterý, ve středu, ve čtvrtek, v pátek, v sobotu, v neděli • Jahreszeiten - mit Lokativ: jaro,-a N.: na jaře [im Frühjahr], léto,-a N.: v létě, zima,-y: v zimě [im Winter]; mit Akkusativ: podzim, -u M.: na podzim [im Herbst] • Jahreszahl - mit Lokativ: v roce tisíc devět set devadesát bzw. mit Genitiv: roku devatenáct set devadesát; • Datumsangabe - erfolgt im Genitiv: dnes je dvacátého pátého listopadu.
32
5. (pátá) lekce: Opakování gramatiky. (Wiederholung) Nová slovní zásoba (Neuer Wortschatz) Text 11: Kde a jak bydlím. Už patnáct let bydlím s přítelem a s kočkami ve středu Prahy. Náš byt se nachází v ulici Na Slupi. To je hned vedle Karlova náměstí. Kdo se vyzná v Praze, ten ví, že nedaleko je botanická zahrada, univerzitní nemocnice a stanice metra. Bydlím tedy v centru města, ale nebydlím tam ráda. Je tam totiž neustále hrozný hluk. Celé dny a noci tam jezdí osobní a nákladní auta. Na ulicích je celý den od rána do večera plno. Bydlela bych raději na předměstí, ale nemohu si vybírat. V Praze je už několik let bytová krize a byty nejsou. Člověk kromě toho musí platit velmi vysoké nájemné, protože po sametové revoluci víceméně všechny domy prošly rekonstrukcí a mají teplou vodu a ústřední topení. Náš byt je ve čtvrtém patře a je velmi velký. Máme tři pokoje a kuchyň. Pokoje i kuchyň jsou světlé a hezké. Jen koupelna se záchodem a vanou je malá a nepohodlná. Také balkon je miniaturní a kvůli hluku v ulici se ani nedá používat. V domě není výtah. Přes to, že jsme v centru, platíme nájemné, které se dá snést. Já a moje kočky máme k dispozici dva pokoje, kuchyň, koupelnu a předsíň. Můj přítel má sice jen jeden pokoj, ale ten je stejně velký jako moje dva pokoje dohromady. Užívá také kuchyň, koupelnu a předsíň. Nechce, aby moje kočky chodily do jeho ("sein") pokoje a tak musí být dveře do jeho pokoje zavřené. Zařídili jsme byt skromně. Máme oba mnoho knih a proto stojí ve všech pokojích knihovny a regály s knihami. Máme spolu jednu skříň, kde jsou šaty, kabáty, košile, saka, obleky, svetry a všechno, co potřebujeme. V pokojích máme dvě postele, dohromady tři stoly, asi deset židlí, dvě křesla, jedno rádio, televizi, gramofon a magnetofon. Já mám kromě toho ještě dva psací stoly, počítač s tiskárnou a psací stroj. To jsou přístroje, které potřebuji k práci. V kuchyni máme dva regály s hrnečky, talíři, talířky, příbory (lžíce, vidličky, nože a lžičky), kastroly a konvicemi. Kromě toho tam stojí pračka. I. cvičení - Bilde vier Ja/Nein-Fragen und vier Fragen mit Fragepronomen zu dem Text! II. Frage nach den unterstrichenen Einheiten! Slovíčka: balkon,-u M. byt,-u M. do + Gen. dohromady dveře, -í F.pl. gramofon,-u M. hrneček,-čku M. hrozný,-a,-e kabát,-u M. kamna,-men Pl.t.N. kastrol,-u M. knihovna,-y F. kočka, -y F. konvice,-e F. košile,-e F. kostel,-a M. koupelna,-y f.
Balkon Wohnung Bis zusammen Tür Plattenspieler Tasse furchtbar Mantel Ofen Topf Bücherschrank/-ei Katze Kanne Hemd Kirche Badezimmer
křeslo,-a N. krize,-e F. kromě + Gen. kuchyň,-ě F. lžíce,-e F. lžička,-y F. magnetofon,-u M. mít k dispozici nacházet se nájemné,-ého N. nákladní,-í,-í neustále nůž,nože M. oblek,-u M. od + Gen. osobní,-í,-í patro,-a N.
33
Lehnstuhl Krise Außer Küche Löffel Teelöffel Tonband zur Verfügung haben
sich befinden Miete Lastständig (Adv.) Messer Herrenanzug von PersonenStockwerk
plno počítač,-e M. pohodlný,-á,-é postel,-e F. používat, -vám práce,-e F. pračka,-y F. prát, pere předměstí,-í N. předsíň,-ě F. přes to příbor,-u M. přístroj, -e M. přítel,-e M. prostorný,-á,-é psací stroj, -e M. psací stůl rádio,-a N. regál,-u M. sako,-a N. šaty,-ů Pl. skromný,-á,-é
voll (Adv.) Computer bequem Bett benutzen Arbeit Waschmaschine waschen Vorstadt Vorhalle trotzdem Besteck Instrument Freund geräumig Schreibmaschine Schreibtisch Radio Regal Sakko Kleider bescheiden
snést, snesu společně světlý,-á,-é svetr,-u M. talíř,-e M. talířek,-řku M. televize,-e F. tiskárna,-y f. topení,-í N. uhlí,-í Pl.t.N. vana,-y F. vedle + Gen. vidlička,-y f. vybírat si vybrat si výtah,-u M. vyznat se (kde) vyznat se v + Lok. záchod,-u M. zahrada,-y F. zařídit,-ím zavřený,-á,-é
ertragen zusammen (Adv.) hell Pullover Teller Untertasse Fernsehen Drucker/Druckerei Heizung Kohle Wanne neben Gabel sich aussuchen Aufzug sich (wo) auskennen
in etw. auskennen Toilette Garten einrichten geschlossen
III. cvičení - dej do správného tvaru! 1. Doma mám dvě (křeslo) a čtyři (postel). 2. Večeřím za [+I.] (stůl) a jím tři (houska) a pět (rohlík). 3. Ona se dívá z [+G.] (okno) a učí se (jazyk pl.). 4. Kolik (židle, stůl, postel a skříň) máš v [+L.] (pokoj, kuchyň a koupelna)? 5. Jak bys zařídil tu (učebna nebo posluchárna)? 6. Chtěli jsme koupit pět (postel), šest (křeslo), osm (hrneček) a tři (talíř), ale nenašli jsme nic. 7. Tady jsou dva (obraz [Bild]) a sedm (reprodukce). 8. Před domem spí dva (pes), tři (kočka) a dva (kamarád). 9. Jezdíš na fakultu na [+L.] (kolo) nebo (auto, autobus, tramvaj nebo vlak)? 10. Mezi [+I.] (skříň a stůl) stojí šest (taška). 11. Mezi (kuchyň) a (koupelna) je malá předsíň. 12. Koupil jsi (pračka) nebo (ždímačka)? 13. Kolik (euro) stály dva (počítač) a tři psací (stroj)? 14. Na (okno) leží (Zeitungen, Zeitschriften und Bücher). 15. Romány píšu (tužka a pero), diplomovou (práce) píšu na [+ L.] psacím (stroj) nebo pomocí [+G. mittels] (počítač). 16. Polévku [Suppe] jím (lžíce), hlavní jídlo (vidlička a nůž) a dezert (lžička). 17. Chtěl by trochu (chléb) se [+I.] (salám a sýr), ale bez [+G.] (máslo). 18. Pereš prádlo v [L.] (pračka) nebo v (ruka [Hand])? 19. Když přijde domů, zavolá (matka) a sedne si ke [+Dat.] (stůl), protože nechce stát. 20. Na [+ L.] (balkón) rostou a kvetou (růže). 21. Dal bych si trochu (salám) nebo (sýr) a napil bych se [+G.] (voda, víno, pivo, mléko) nebo (limonáda). 22. V (léto) nebo v (zima) pojedu do (město Praha) navštívit (bratr, sestra a otec). IV. cvičení - překlad: 1. Er möchte nach Hause fahren. Sie will nicht mit der Straßenbahn fahren. Fahren sie oft mit dem Fahrrad zur Fakultät? 2. Will sie zum Bahnhof kommen? Werden Sie auf uns (nás) vor (před + I.) der Fakultät warten? Wollen Sie, dass wir dort arbeiten? Ihr wollt immer zuerst Kaffee trinken und erst dann Vorträge besuchen. 3. Hast Du gestern Nachmittag das Museum angesehen? Haben Sie in Prag angerufen? Wollen sie schon nach London zurück fahren? 4. Am Dienstag kann ich nicht, ich habe schon um 9 Uhr ein Seminar bei Professor Klein und
34
dann muß ich sofort in (do+G.) die Bibliothek gehen. Um 12 Uhr werde ich aber vor der Mensa warten, um einem Freund zum Geburtstag zu gratulieren. 5. Wenn sie könnte, würde sie sofort ein Hotel in der Tschechischen Republik reservieren. Sie hat Prag sehr gern und spricht jeden Tag über Prag. Sie hat dort vor einem Jahr ein Stipendium gehabt und konnte so dort studieren. 6. Möchtest Du mit Jana ins (do) Kino oder ins Theater gehen? Ich wollte dieses Konzert besuchen und die Sonate von (od+G.) Dvořák hören. Würden Sie Musik hören, wenn Sie ein Radio hätten? 7. Bist Du mit dem Auto oder Zug zurückgekommen? Sie fahren morgens immer mit der Straßenbahn. Sie räumt jeden Tag 2 Stunden die Wohnung auf. Er fragt die Freundin, ob sie schon geduscht hat. 8. Wir gehen durch die Straßen (I.) und (podél+ G.) den Park entlang. In der Wanne baden die Kinder. 9. Weißt du, wo hier das Stadtzentrum ist? Fährt hier irgendein Bus zur Ausstellung? Sie kaufen im Herbst eine Karte nach (do) Paris. 10. Heute abend werden wir ein Buch lesen. Dann wollen wir gemeinsam in einem Restaurant zu Abend essen und dann ein Bier trinken. In dem Café verbringen viele Leute den ganzen Tag. Sie wohnen nicht weit. 11. Um Geld zu verdienen, muß sie jeden Tag um 5 Uhr aufstehen und arbeiten gehen. Sie putzt sich nicht sehr gern die Zähne. Sie muß die Kurse absolvieren, damit sie das Stipendium erhält. 12. Könnten Sie die Tür zu machen? Er antwortete der Studentin und kämmte sich die Haare. Wollen Sie, dass wir es den Studenten und den Studentinnen sagen? Will er das den Freunden selbst sagen? 13. Wir haben heute morgen bereits eine Zeitung gelesen. Die Mitarbeiter wollen einen Vortrag hören. Sie wollen zu Mittag essen und erst dann die Fernsehnachrichten anschauen. 14. Haben Sie die Häuser restauriert? Wer kann die Wohnung renovieren? Mit wem kann ich die Arbeit schreiben? Wollen sie den Schülern helfen? Wen hast Du dort gestern Vormittag gesehen? Von wem hast du die Marmelade und die Butter bekommen? Wessen Bücher sind das? Zu (ke+D.) wem gehen sie morgen Geburtstag feiern? 15. Das Essen, das der Vater kocht, ist manchmal sehr gut. Aber das Frühstück macht er nicht so gut. Gehst Du häufig in die Mensa Mittag essen? Wer kennt Dich? Ist da jemand? 16. Im Semester des Jahres 1991 haben wir angefangen, Tschechisch zu lernen. Die tschechische Sprache ist eine westslavische Sprache. 17. Die Studenten und Studentinnen können meistens gut russisch. Deshalb lernen sie tschechisch relativ schnell. Sie müssen aber manchmal das wiederholen, was sie bisher (dosud) gelernt haben. 18. Im Frühjahr werden einige Studenten ein Stipendium beantragen. Sie wollen nämlich in Prag studieren. Deshalb werden sie nach Bonn fahren, um mit dem DAAD zu sprechen. Sie werden tschechisch reden. Doppelte Negation: Das Verb muß bei einem negierten Satz immer verneint werden, auch dann, wenn darüber hinaus durch die Pronomina und Adverbien nikdo, nikdy, nic, nikam, nikde usw. verneint wird: Nikdy nikam nechodím. [Er geht nie dorthin.] Nikdo tam nebyl. [Niemand war dort.]
35
Unbestimmte Pronomina: Durch den Präfix –ně werden unbestimmte Pronomina gebildet, die den deutschen Bildungen mit irgend- entsprechen: někdo [irgendwer], někdy [irgendwann], někde [irgendwo], někam [irgendwohin], něco [etwas]. Präpositionen: před [vor], za [hinter], pod [unter], nad [über], mezi [zwischen]. - mit Instr. (Zustand, wo?): stojím před domem, pod oknem, nad stolem, mezi stolem a židlí; - mit Akk. (Bewegung, wohin?): jdu před dům, dívám se pod strom, dám skříň mezi okna. na [an/auf] - mit Lokativ (Zustand, wo?): na stěně [an der Mauer]; - mit Akkusativ (Bewegung, wohin?): na stěnu [an die Mauer]. V. cvičení - překlad: 1. Kdybych věděla, že jsi doma, navštívila bych tě (dich). 2. Nejdříve bych ale musela zatelefonovat, abych zjistila, jestli máš čas. 3. Kdybys měl čas, mohli bychom jít na kávu do kavárny nebo na víno do vinárny. 4. Pak bychom mohli zavolat ještě Zdeně a Petrovi a jít společně do divadla. 5. Abychom mohli cestovat do Argentiny, museli bychom mít víc času. 6. Víš, že bych tě (dich) ráda viděla?
36
6.(šestá) lekce: Skloňování adjektiv. Přivlastnovací zájmena. (Deklination der Adjektive. Possessivpronomen) Die Adjektive werden in Tschechischen einem harten und einem weichen Muster zugeordnet. Die Adjektive müsse im Satz immer in Kasus, Genus und Numerus mit ihrem Bezugswort, dass sie semantisch näher beschreiben, übereinstimmen. "tvrdý" vzor
singular Nominativ
"měkký" vzor
nový
nová
nové
moderní
moderní
moderní
Genitiv
nového
nové
nového
moderního
moderní
moderního
Akkusativ
nový/ nového*
novou
nové
moderní/ moderního*
moderní
moderní
Beseelte M.: Akk.= Gen. Unbeseelte M. + N.: Nom. = Akk.
*Beseelte M.: Akk. = Gen. *Unbeseelte M.,F.,N.: Nom. = Akk.
A. Příklady: 1. Můžeš dát Ivanovi nový učební materiál češtiny? 2. Od koho jsi dostal tak hezké pero? 3. Ze slovanského domu přišla mladá žena. 4. Absolvovali dlouhou cestu [Reise] z Moskvy do Vladivostoku. 5. Ten francouzský kabát už nechci nosit. 6. Dal jste bratrovi dobrou knihu? 7. Chtěla bych dát nový psací stůl do velkého pokoje a hezký regál do moderní kuchyně. 8. Přijela jsem do bývalého východního Berlína, abych tu navštívila vlastního lékaře. 9. Chtěla by se podívat do velké opery města Frankfurtu. 10. Dnes už nikdo nemůže žít bez mobilního telefonu. 11. Vlak odjel z frankfurtského nádraží už před hodinou. 12. Doufám, že tam strávíte dlouhé, pěkné a teplé léto. 13. Přišla sem do Bratislavy, aby tady nakoupila dobrý slovenský talíř a hezkou konvici. 14. Viděli jste už tady novou kavárnu? 15. Šla bys ráda na dobrý francouzský film?
Nominativ
nové/ noví*
Genitiv Akkusativ
"měkký" vzor
"tvrdý" vzor
plural
nové
nová
moderní
nových nové
nové
moderní
moderní
moderních nová
moderní
moderní
moderní
Die Beseeltheitskategorie betrifft auch den Nominativ Plural der "harten" Adjektive! Vgl. die identischen Endungen der "weichen" Adjektive. Unbeseelte M.,F.,N.: Nom. Pl. = Akk. Pl. M.,F.,N.: Nom.Pl. = Akk.Pl. B. Příklady: 1. Na univerzitě studuje mnoho německých a málo ruských studentů. 2. Do kaváren a vináren nechodí jen mladí, ale také staří lidé. 3. Tuto světlou síň mohou navštěvovat jen skromné ženy. 4. Nové typy psacích strojů jsou automatické, ale bohužel také složité. 5. České fabriky mají sice dlouhou tradici, ale nemají moderní technologii. 6. Myslím, že české fabriky budou moci vyrábět [produzieren] jednoduché a moderní stroje. 7. Asi se budou muset specializovat na nové a miniaturní produkty. 8. Na náměstí stojí mnoho velkých aut a nikdo neví, odkud jsou. 9. Rozhodli se, že v zimě příštího roku pojedou do Spojených států amerických [USA]. 37
Konsonantenalternationen im Nominativ. Pl. bei beseelten Maskulina: -r →-ř: starý člověk → staří lidé [alte Menschen]; dobrý kůň → dobří koně [gute Pferde]; -k →-c: lehký atlet → lehcí atleté [Leichtathlet]; velký chlapec → velcí chlapci [großer Junge]; -ch → -š: hluchý dědeček → hluší dědečkové [taube Opas]; -h →-z: drahý přítel → drazí přátelé [teure Freunde]; -sk →-št': ruský student → ruští studenti [russische Studenten]; -ck →-čt': německý občan → němečtí občané [deutsche Bürger]; Bei d, t und n ändert sich die Aussprache, die Schreibung bleibt jedoch gleich: -d → -ď: mladý člověk → mladí lidé; -t → -ť: plešatý muž → plešatí muž; -n → -ň: nadšený politik → nadšení politikové [begeisterte Politiker]. Die Possessiva der 1. und 2. Person Singular haben lange und kurze Formen. Die kurzen Formen dekliniert man im Prinzip wie harte Adjektiva: Poss.
singular
plural
Nom.
můj
má/moje
mé/moje
Gen.
mého
mé/mojí
mého
Akk.
můj/mého*
mou/moji
mé/moje
mé/moje mí/moji*
mé/moje
má/moje
mých mé/moje
mé/moje
má/moje
* Vorsicht auch hier auf die Akk./G.Sg.-Gleichheit bei der Relation zu beseelten Substantiven bzw. auf die Divergenz der Formen im N.Pl. achten. Nach dem gleichen Muster wie můj (1. sg.) werden auch tvůj (2. sg.) und svůj (reflexives Possessivum) dekliniert. Die 3.sg. hat folgende Possessivpronomina: on - jeho (nicht dekliniert) ona - její (dekliniert wie weiche Adj.) ono - jeho (nicht dekliniert). Die 3.pl. hat folgendes Possessivpronomen: oni ony - jejich (nicht dekliniert) ona. Gehört ein Gegenstand dem Subjekt des Satzes, so wird auf das Reflexivpossessivpronomen zurückgegriffen: svůj. Es wird wie můj dekliniert. Im Unterschied zum Deutschen wird also das Possessivadjektiv in diesem Fall nicht an das Subjekt angepasst:
ABER:
Ich sehe meine Tochter. Du siehst deine Tochter Er sieht seine Tochter.
Vidím svou dceru. Vidíš svou dceru. Vidí svou dceru.
Das ist mein Rad. Das ist sein Rad.
To je moje kolo. To je jeho kolo.
38
Die 1. und 2. Person Plural (náš und váš) werden folgendermaßen dekliniert: Poss.
singular
plural
Nom.
náš
naše
naše
Gen.
našeho
naší
našeho
našich
Akk.
náš/našeho*
naši
naše
naše
•
naše/naši
naše
naše
Vorsicht auch hier auf die Akk./G.Sg.-Gleichheit bei der Relation zu belebten Substantiva bzw. auf die Divergenz der Formen im N.Pl. achten.
I. cvičení - bilde die Formen des a) Akk.Sg. und Pl., b) G.Sg.,Pl., c) N.Pl.: 1. studijní kniha, stará žena, kulturní veřejnost Evropy; 2. hlavní menza; vysoká hora, hezké kolo; 3. teplý den, plešatý muž, elektronický učební stroj; 4. bývalé divadlo, malý pes, zavřená stanice; 5. světlý pokoj, čtvrté patro; 6. pátá hodina, bytová krize; střední část města; 7. rychlý výtah, velký hlad a velká žízeň, složitá situace; 8. celá doba, dobrá šance, ruský spolupracovník; 9. španělská kamarádka, italská edice, německý obyvatel. II. cvičení - překlad: 1. Mein Buch ist nicht so alt wie Deins. 2. Ihr Hemd ist neu und schön. 3. Alte Bücher sind häufig sehr schön.4. Unsere Katzen waren begeistert. 5. Ohne Deine Freundin gehe ich nicht ins Kino. 6. Wir warteten auf unsere Freunde. 7. Ich habe Deinen Vater und Deine Mutter noch nie gesehen. 8. Ist das hier das neue Bett Deines Bruders? 9. Unser Besteck ist schon zwei Wochen weg. 10. Ihre Badewanne würde ich gern haben. 11. Gestern ist jemand zu unseren philosophischen Fakultät gefahren. 12. Ohne unsere Waschmaschine sind wir wie du ohne Tonband. 13. Hast Du mein Samizdat-Buch oder meine Frankfurter Zeitung gesehen? 14. Wo fand Euere Ausstellung statt? 15. Der häßliche Topf ist Deiner. 16. Sie hat ihr eigenes Badezimmer und helle Toilette. 17. Wir haben unseren Kuli zu Hause gelassen. 18. Ihre Freunde leben schon lange in Österreich. 18. Die Deutsche Demokratische Republik existiert seit (od + G.) dem dritten Oktober nicht mehr. 19. Die deutschen Zeitschriften werden nächste Woche nicht herauskommen. 20. Der Vortrag der englischen Lehrerin war sehr lang. 21. Könnte ich mir Ihre Bücher anschauen? 22. Euere Brüder und Schwestern setzten sich auf unbequeme Sessel. 23. Die neue Professorin empfahl die neue Grammatik der französischen Sprache. 24. Das ist sein Haus, nicht meins. 25. Unsere Plattenspieler sind nicht modern, aber auch nicht schlecht. Text 12: Moje rodina. Pocházím z velké rodiny. Mám čtyři sourozence, samé bratry. Sestru nemám žádnou. Doma nás bylo pět dětí. Moje matka byla zdravotní sestra a celý život pracovala. Umřela, když jí bylo sedmdesát pět let. Můj otec měl celou řadu povolání. Byl to nestálý člověk a také doba, ve které žil, nebyla příliš stálá. Studoval nejdříve architekturu, ale když nacisté obsadili Československo a zavřeli vysoké školy, musel se studiem přestat. Pracoval pak jako úředník na daňovém úřadě, jako příslušník pohraniční stráže, jako redaktor jednoho malého časopisu, jako horník, jako ředitel domu korejských dětí, jako administrativní pracovník na bytovém úřadě a znovu jako dělník. Jako důchodce chodil rád na brigády a přivydělával si na cesty do zahraničí. Také on umřel, když mu bylo sedmdesát pět let. Moji bratři jsou všichni starší než já. Nejstarší bratr je o deset let starší a je docentem na ekonomické fakultě bratislavské univerzity. Studoval v Sovětském svazu a oženil se tam. Jeho
39
žena je z Kazachstánu a také ona je ekonomka. Mají dvě děti: mladšího chlapce a starší dívku. Obě děti studují. Můj druhý bratr je o osm let starší než já a je geolog. Studoval v Československu na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity. Pracoval dlouhá léta jako geolog pro jeden menší závod, který vyráběl šperky. Dnes se pokouší založit si vlastní podnik. Třetí bratr je o šest let starší než já a jeho profese je elektrotechnika. Také on studoval v Praze, tam také pracuje a žije. Je ženatý a má dvě děti. Jeden chlapec je už dospělý, druhý ještě chodí do školy. Můj čtvrtý bratr je o čtyři roky starší než já. Vyučil se zámečníkem a žije s manželkou v Hamburku. Před rokem adoptovali dvě děti a jsou velmi šťastní. Já žiji už šestnáct let v Berlíně. Vystudovala jsem tu slavistiku a pět let tu pracovala na Východoevropském institutu jako lektorka češtiny. Pak jsem pracovala na Goethově univerzitě ve Frankfurtu jako univerzitní asistentka. Teď jsem profesorka v Jeně. III. Bilde vier Ja/Nein-Fragen und vier Fragen mit Fragepronomen zu dem Text! Slovíčka: chlapec,-pce M. dělník,-a M. docent,-a M. důchodce,-e ekonomka,-y F. horník,-a M. lektorka,-y F. manželka,-y F. obsadit,-ím podnik,-u M. pokus,-u M. povolání,-í N. přírodovědecký přivydělávat sourozenec,-nce M. stálý,-á,-é stráž,-e F. vyučit se,vyučí se zakládat, zakládá založit,-ím zdraví,-í N. zemřít,-u sterben pf.
Junge Arbeiter Dozent Rentner Ökonomin Bergmann Lektorin Ehefrau besetzen Unternehmen Versuch Beruf naturwissenschaftlicher dazuverdienen Geschwister beständig Wache Lehre absolvieren begründen Gesundheit
daň,-ě F. dívka,-y F. dospělý,-á,-é ekonom,-a M. geolog,-a M. lektor,-a M. manžel,-a M. mladší oženit se, -ním se pokoušet se, -ší se pokusit se, -sí se přestat, -stane příslušník,-a M. profese,-e šperky,-ů M.pl. starší vdát se, vdám se žádný,-á,-é zámečník,-a M. závod,-u M. zdravotní,-í,-í
Steuer Mädchen erwachsen Ökonom Geologe Lektor Ehemann jünger heiraten (Mann) versuchen aufhören Angehöriger Beruf Schmucksachen älter heiraten (Frau) keiner Schlosser Betrieb Gesundheits-,
IV. cvičení: Erzähle ausführlich von Deiner Familie, nenne alle Familienangehörigen, ihr Alter, ihren Beruf; sage woher Du/sie kommst/kommen und wofür sie sich interessieren. V. cvičení - doplňte! 1. Chtěla bych si koupit (nová kniha) o /+L./ (lingvistika). 2. Včera jsem viděla dva (starší francouzský film) a čtyři (krátký film) o (Anglie). 3. Snídal jsi /+Pl./ (moravská houska, rohlík) a (zelenina)? 4. Nesu domů (těžká taška) z (úřad) 5. Nemůže si sám otevřít (zavřené dveře). 6. V (byt) máme (stará skříň a postel), 5 (hezká židle), 2 (pohodlné křeslo), jednu (světlá koupelna) a 2 (malý balkón). 7. Koupila jsem pro (+Akk.) (můj frankfurtský přítel) několik (zahraniční noviny a anglický časopis) a dvě (učební kniha) o (+ L.) (dějiny) (moderní umění). 8. Tyto dva (ruský román) mají (sociálně-kritická tendence). 9. (Mladý) lidé nechodí (rád) na (+ Akk.Pl.) (barokní koncert). 10. Objednala jsi v (+L.) (knihovna) (poslední
40
učební materiál) (francouzština)? 11. Česká vlajka má 3 (barva): (Akk.) (červená, bílá a modrá). 12. Německá vlajka má také 3 (barva): (černá, červená, zlatá). 13. Máte ráda (studený nebo teplý) dny a noci? VI. cvičení - přeložte! 1. Meine älteren Schwestern wohnen noch bei (u + G.) den Eltern. 2. Die Familie meines jüngeren Bruders ist nicht groß. 3. Er hat nur zwei kleine Kinder. 4. Die alten Eltern meiner Frau fahren nicht ins schöne Prag. 5. Wir sind erst gestern in das alte Berlin gezogen und wollen hier jetzt ein neues Leben (život) beginnen. 6. Ihre Brüder sind schon lange verheiratet. 7. Die russischen Studenten sind sehr begeistert. 8. Auch die deutschen Studenten sind lieb. 9. Wir können uns kennenlernen - mein Name (jméno) ist XY. 10. Und wie heißen Sie? 11. Ich möchte mit den Kindern aus der Altstadt) nach Hause gehen. 12. Hier will ich nicht mehr Literaturwissenschaft studieren. 13. Alle Leute reden über (o + Lok.) die Arbeiter ohne Arbeit. 14. Sie hat gestern abend die Ausstellung der modernen Architektur besucht. 15. Wie hat Dir (ti) das Essay gefallen? 16. Bist Du schon in seinem Haus gewesen? VII. cvičení - dej výrazy v závorkách do správných pádů! A. Singular (Genitiv, Akkusativ) 1. Byli tam lidé z (celé město). Potkali [treffen] jsme tam (nějaký pán). Stál u (zavřené okno). Dívali se na (vysoká hora). Vezmu si trochu (studené mléko). Čeká na (nějaké znamení; "irgendein Zeichen"). Jeli do (nový byt). Je z (malé město). Viděli jsme tam (černý pes). 2. (Černá tužka) nemohu najít. Četl to z (nějaká kniha). Četl jsem (zajímavá povídka [interessante Erzählung]). Vrátil se z (dlouhá procházka [langer Spaziergang]). Díval se na (bílá zeď; [weiße Wand]). 3. Budu tady do (příští sobota). Vraceli se z (noční představení [Nachtvorstellung]). Od (včerejší ráno [gestriger Morgen"] jsem nejedl. Jel do (jižní Amerika). Podíval se do (kapesní slovník [Taschenwörterbuch]). 4. Bydlí u (železniční most [Eisenbahnbrücke]). Dostali jsme (další otázka). Nemáš trochu (horká voda)? Vlak jede z (Hlavní nádraží). Má teď (jiná adresa). Šli jsme kolem ([um, herum] + G.) (autobusové nádraží). Vyjel do (třetí poschodí). Z (které století; "welches Jahrhundert") je to? B. Plural (Genitiv, Akkusativ) 5. Napsal mnoho (zajímavé články [interessante Artikel]). Čekáme na (nové návrhy [neue Vorschläge]). Odpověděl na několik (podobné otázky [ähnliche Fragen]). Na (podobné výstavy) nechodím často. 6. Našli jsme tam mnoho (lesní jahody [Waldbeeren]). Na Moravě je několik (vodní elektrárny [Wasserkraftwerke]). Bylo tam několik (zahraniční studenti). Sedli jsme si na (zadní sedadla [hintere Sitze]). Napsal několik (divadelní hry [Schauspiele]). Měl několik (zvědavé otázky [neugierige Fragen]). Udělal to bez (dlouhé řeči [lange Reden]). 7. Dej cvičení A1 a A4 do množného čísla, kde je to možné! Text 13: Milan Kundera [1.4.1929] - Básník, dramatik, prozaik, esejista a překladatel. Narodil se roku 1929 v Brně. Jeho otec, Ludvík Kundera, byl významný hudební pedagog, klavírista a rektor JAMU (Janáčkovy akademie múzických umění v Brně). Je bratrancem básníka, překladatele, dramatika a kritika Ludvíka Kundery, který ovlivnil svými kontakty se surrealismem a Skupinou 42 jeho básnické počátky. Už od chlapeckých let se učil hře na klavír u svého otce, později studoval také hudební kompozici. Maturoval v roce 1948 na brněnském gymnáziu. Po dvou semestrech na FF UK, kde studoval literární vědu a estetiku, přešel na FAMU (Filmová a televizní akademie múzických umění v Praze). Studoval nejdříve filmovou režii a pak scenáristiku u Miloše Václava Kratochvíla. Absolvoval v roce 1952 a v
41
témže roce začal na FAMU vyučovat světovou literaturu – zprvu jako asistent, od roku 1958, po obhájení teoretické práce o Vladislavu Vančurovi, jako odborný asistent a od roku 1964 jako docent. V roce 1948 vstoupil do KSČ (Komunistická strana Československa), odkud ho v roce 1950 společně s Janem Trefulkou vyloučili pro „protistranickou činnost“. Roku 1956 mu obnovili členství a 1970 ho opět vyloučili. Z jeho veřejných vystoupení dosáhl největšího ohlasu projev na IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů v roce 1967. Od roku 1975 žije v emigraci ve Francii, kde nejprve vyučoval na universitě v Rennes, pak na École des Hautes Études v Paříži. Po vydání románu Kniha smíchu a zapomnění ho v roce 1979 zbavili státního občanství, dva roky poté získal občanství francouzské. Před svým odchodem do ciziny publikoval v českých periodikách: Blok, Kulturní politika, Nový život, Literární noviny, Host do domu, Literární listy aj. Dnes žije v Paříži a v zahraničí přispívá do časopisů Nouvel Observateur, Le Débat, L’Infini, L’atelier du roman, Vuelta a Témarit. (http://ld.johanesville.net/kundera) Slovíčka básník, -a M. cizina, -y F. členství, -í N. hudební maturovat, -ruji největší obhajení, -í N. odborný odkud ovlivnit, ní (pf.) pro + 4. pád proti + 3. pád sjezd, -u M. spisovatel, e M. „témže“ vyloučit, -čí (pf.) zapomnění, -í N. získat, -ká (ipf.)
Dichter Ausland Mitgliedschaft Musikmaturieren größte Verteidigung Fachwoher beeinflussen wegen gegen Kongress Schriftsteller gleich ausschliessen Vergessen erlangen
bratranec, -nce M. Cousin činnost, -i F. Tätigkeit dosáhnout čeho, -ne (pf.) erreichen chlapecký Jungennejprve zuerst občanství, -í N. Bürgerschaft obnovit, -ví (pf.) erneuern odchod, -u M. Weggang ohlas, -u M. Echo/Reaktion počátek, -tku M. Anfang projev, u M. Ansprache beitragen přispívat, vá (ipf.) smích, -u M. Lachen stranický parteilich vydání, -í N. Ausgabe významný bedeutend zbavit čeho, -ví (pf.) entbinden zprvu zuerst
42
7. (sedmá) lekce: Skloňování adjektiv II. Přivlastňovací zájmena II. (Deklination der Adjektiva/Possessivpronomina II.) Adjektiva: "tvrdý vzor"
Singular
"měkký" vzor
Dativ
novému
nové
novému modernímu moderní modernímu
Lokativ
o novém
nové
novém
moderním
moderní moderním
Instrumental
s novým
novou
novým
moderním
moderní moderním
Vokativ = Nominativ
Vokativ = Nominativ
A. Příklady: Hovořili celou noc o novém studentovi. Navštěvovala jsem u staršího profesora dobré přednášky o německé ekonomice. Dal kamarádovi starší knihy o důležitém mýtu českých dějin. Kdy budou rozhodovat o tom, co se stane se starou fabrikou? V moderním obchodě je velká nabídka dobrých knih. Ve frankfurtském knižním nakladatelství vydávají nové romány roku 1995. Mluví se šťastným pánem. Jedou na turistickou cestu s mladou a velmi hezkou lékařkou. Studoval sice na ekonomické fakultě, ale není dobrým ekonomem. Naši českoslovenští studenti se kamarádí s německým spolupracovníkem z frankfurtské univerzity. Napsal dvě eseje o východní Evropě a jednu o západoevropské literatuře. Pojedete do Ruska vlastním automobilem nebo chcete letět Aeroflotem? Milá paní! Vážený a milý profesore! "tvrdý vzor" "měkký" vzor
Plural Dativ
novým
moderním
Lokativ
o nových
moderních
Instrumental
s novými
moderními
Vokativ = Nominativ B. Příklady: Chtěli se seznámit s německými, francouzskými a českými přáteli. Přijeli jsme se podívat na knihy o archeologii v severovýchodní Evropě. Z doby Karla IV máme mnoho důležitých dokumentů o české, německé a latinské literatuře v českých zemích. V lehké atletice mají mladí atleté ze všech afrických zemí velký úspěch. Ve Svazu sovětských socialistických republik hovořili lidé mnohými jazyky. Nerozumí si ani s novými ani se staršími dělníky. Drazí přátelé, setkali jsme se, abychom mluvili o historických problémech mezi německým a českým státem.
43
Possessivadjektiva: Singular
M.
F.
N.
Pl. aller Genera
Dativ
mému
mé/mojí
mému
mým
Lokativ
o mém
mé/mojí
mém
mých
mým
mou/mojí
mým
mými
Instrumental
Vokativ = Nominativ
Vokativ = Nominativ Singular
plural
Dativ
našemu
naší
našemu
našim
Lokativ
o našem
naší
našem
našich
Instrumental
s naším
naší
naším
našimi
Váš wird nach dem gleichen Muster dekliniert. Jeho (M./N.) und jejich (Pl.) werden nicht dekliniert. Příklady: Mohla byste dát svému otci tu knihu od mojí babičky? Chodíme velmi rádi k jeho kamarádům na šálek dobrého ruského čaje. S Vaší matkou jsem si nikdy nerozuměla, ale Vašeho bratra jsem měla velmi ráda. Chcete se seznámit s její přítelkyní? Pomáháme tvému synovi a její dceři tady už hodinu. Doporučovala své kamarádce drahou restauraci na večeři. Se svým ředitelem velmi intenzivně pracujeme. Adoptovali její kočku spolu s jeho psem. S kým se chcete účastnit jeho narozenin: se svou matkou nebo s mým přítelem? On se svým otcem nikdy neobědvá v naší restauraci. Jede do Francie jeho nebo svým autem? Rozhodl se, že bude mluvit s jeho zámečníkem. Česal se před naším obchodem? Už jste navštívil jejich kavárnu ve středu města? I. cvičení: - dej do správných pádů! 1. Sekretářka (Slovanský institut) odpovídá (můj šéf) telefonicky. 2. Sabina má strach o (její kočka). 3. Setkal se s (naše dobré kamarádky) před (nové kino) u (hlavní nádraží). 4. Dejte mi sklenici (plzeňské pivo) a sklenici (minerální voda). 5. V (letní zahrada) objednala talíř ( teplá polévka) a šálek (vídeňská káva). 6. Ulice vedla (stará část města) k (univerzitní knihovna). 7. Včera jsem (tvůj nejmladší bratr) ještě neznal. 8. Měla sice ráda (její otec), ale měla velké problémy s (její sestra a bratr). 9. Pojedete domů (jeho vlastní osobní automobil) nebo (náš autobus)? 10. Chcete se seznámit s (moji rodiče)? 11. Kolik roků/let je (Váš nejstarší bratr)? 12. O kolik let jsi starší než (jejich babička). 13. Kde stráví (tvůj přítel a jeho žena) příští sobotu? 14. V (koncertní sál) viděla mnoho (její kamarádi a kamarádky). 15. Co je (nové) ve (vaše město)? 16. Dostala jsem od (váš institut) obraz s velmi (hezký motiv). 17. Asistentka (moje žena) je příslušník (zahraniční stát). 18. Jeden náš úředník se zajímá o (poezie) a druhý má mnoho (úspěch) v (lehká atletika). 19. Ředitel odpovídá (můj dobrý přítel Ivan Dobrý) na otázku. 20. Někteří studenti se zúčastnili (letní literární škola). 21. Dítě si čistilo zuby a hned potom šlo do (její postel). 22. Učitelka (dějepis) říkala (její studenti), proč napsali (špatná práce).
44
II. cvičení - překlad: 1. Im Laufe des Junis haben wir die Tschechische Republik besucht. 2. Wir haben dort drei Wochen in den wichtigen Städten verbracht. 3. Einige von den Frankfurter Studenten haben einen Sprachkurs absolviert und sind deshalb eine Woche in Prag gewesen. 4. Einige andere Studenten haben an einem Seminar über Politik, Geschichte und Kultur in Mitteleuropa teilgenommen. 5. Sie haben sich bereits in Frankfurt im Sommersemester auf das wissenschaftliche Seminar vorbereitet. 6. Das Seminar veranstaltete die Prager Universität mit Hilfe der Universität in Frankfurt. 7. Marcus hat im Sommer mit seinen Freunden eine lange Reise auf dem Fahrrad gemacht. 8. Er hat Böhmen, Mähren, die Slowakei und Ungarn besucht. 9. Er wohnte nicht zur Untermiete, sondern meistens bei Freunden. 10. Während der ganzen Reise hatte er gutes Wetter. 11. Margit war in den Ferien mit ihrer kleinen Tochter in Petersburg. 12. Sie will, dass auch ihre Tochter russisch lernt und so ist sie nach Rußland gefahren. 13. Zusammen mit ihrer Tochter hat sie dort drei Wochen verbracht. 14. Andreas hat im Laufe des August an (na + L.) seinem Institut gearbeitet. 15. Er schreibt seine Diplomarbeit, um ein Stipendium zu beantragen. 16. Er wird dann in der Wiener Bibliothek arbeiten und sich spezialisieren. 17. Was die anderen Studenten im Sommer gemacht haben, werden sie selbst sagen. 18. Sie waren wahrscheinlich in Italien oder Frankreich am Meer oder haben ihre Eltern besucht. III. cvičení - dej výrazy v závorkách do správných pádů! A. Singular (Dativ, Präpositiv, Instrumental) 1. V (který měsíc) se oženil? Bydlím v (páté poschodí). Přišli k (starý strom). Město leží v (hluboké údolí [tiefes Tal]). Sešel se s (dobrý přítel). Nepojedeme tam kvůli ([wegen] + D.) (špatné počasí). Je to na (druhá ulice). Nechali to na (jiné místo). 2. Počkáme v (malá kavárna). Přišel s (plná aktovka [volle Aktentasche]). Procházeli se po ([entlang] + P.) (dlouhá chodba [langer Flur]). Zdržel se [sich aufhalten] kvůli (taková maličkost [solche Kleinigkeit]). Bydlí v (jiná kolej). Mluvil s (nějaká žena). Přišli jsme k (bytový úřad). Máš to v (pravá kapsa [rechte Tasche]. Koupali se v (studená voda). Bydlí v domě s (velká zahrada). Hrad leží v (pěkná krajina [schöne Gegend]. 3. Bydlí ve (vedlejší ulice [Nebenstraße]). Proti (+D.) (Pražské divadlo) je kavárna. Pojedu až (večerní rychlík). Byli jsme v (můj pokoj). Rozhodl se teprve v (poslední chvíle). Přijeli jsme k (pohraniční město). Děti skočily na (školní náměstí). Stojí před (výkladní skříň [Auslageschrank]). Fabrika je za (protější kopec [gegenüberliegenden Hügel]). Je to ve (třetí kapitola [drittes Kapitel]). Bydleli na (horní konec [oberes Ende] města. 4. Autor žil v (minulé století [vergangenes Jahrhundert]). Před (sedmá hodina) už nebude světlo. Bydleli jsme v (nízký dům). Sedí na (pohodlné křeslo). Vrátili se teprve po (dlouhá doba). Zlobí se [sich ärgern] kvůli (každé slovíčko). Na (které náměstí) jsme teď? Jsou ve (vedlejší místnost [Nebenraum]). B. Plural (Dativ, Präpositiv, Instrumental) 5. Mluvili jen o (takové hlouposti [Dummheiten]). Jsou tam okna s (barevná skla [farbigen Glassorten]). Byl už v (mnohé země). Najdeš to mezi (staré knihy). V (některá okna) bylo světlo [Licht]. V (jiná města) jsem nebyl. Protestoval proti (rasistické vtipy [rassistische Witze]. Oblékali se spolu s (malí kluci [kleine Jungs]). Bydleli jsme v (horské chaty [Berghütten]). Mluvil se (staří páni). 6. Pojedeme tam v (letní měsíce). Dám to (mladší bratři). Nerad jezdím (noční tramvaje). Byl mezi (první návštěvníci [erste Besucher]). Stalo se to ve (večerní hodiny). Hlásili [bekanntgeben] to v (ranní zprávy). Mluvili o (zimní sporty). Články vyšly v (odborné [Fach] časopisy). Byli jsme tam v (různá roční období [verschiedene Jahreszeiten]).
45
7. Dej cvičení A1 až A4 do množného čísla. Text 14: Kdo byli Slované? Odkud, kdy a proč přišli? Slované jsou podle jazyka částí indoevropského společenství. Na naše území přišli z daleké pravlasti, která byla někde mezi Vislou a Dněprem. Všechny zprávy, které o Slovanech máme, jsou hlavně římského a byzantského původu, protože sami Slované neměli písmo. Všechny nejstarší písemné informace jsou tedy od cizinců. Kromě toho jsme získali informace o Slovanech z archeologických nálezů. V pátém století Slované opustili svou pravlast a vydali se do jižní, východní a střední Evropy. O tom, proč odešli ze své pravlasti, existuje mnoho názorů. Souvislost musíme hledat ve stěhování národů. Někteří vědci si také myslí, že jich bylo příliš mnoho, takže slovanská pravlast už nestačila všechny uživit, nebo snad existovaly velké spory mezi rody. Příchod Slovanů na naše území se spojuje s praotcem Čechem, kterého dnes považujeme za postavu z pověsti. Poprvé o něm psal nejstarší český kronikář Kosmas na počátku dvanáctého století. Vychází přitom z ústně tradované pověsti. Slovanské osídlování naší země probíhalo z východu. Na východě Slovenska se našly stopy po osídlení už ve čtvrtém století, v době, kdy se Evropa dala do pohybu kvůli velkému tlaku Hunů. Na jižní Moravě najdeme první stopy v pátém století a v Čechách teprve na přelomu pátého a šestého století. Nemůžeme souhlasit s Kosmasem, že Slované přišli do země, která byla liduprázdná. Z archeologických nálezů víme, že tady sídlili už neandrtálci, lovci mamutů a několik dalších kultur. O dalších národech, jako o Keltech a o Germánech, víme více i z písemných textů. Můžeme tedy říci, že Slované přišli na území, které už osídlily germánské kmeny. A vypadá to, že s nimi žili v přátelských vztazích. V severních Čechách se totiž našly části slovanských a germánských chat v těsné blízkosti. http://home.tiscali.cz:8080/armag/slovane/ostatni/kdo_byli.htm Slovíčka: blízkost, -i F. cizinec, -nce M. dát se do pohybu liduprázdný nález, -u M. názor, -u M. opustit, -tí (pf.) písemný podle + 2. pád pravlast, -i F. probíhat, -há (ipf.) původ, -u M. souvislost, -i F. spor, -u M. stačit, -čí (ipf.) stop, -u M. ústně vědec, -dce M. vydat se, dá se (pf.) vztah, -u M.
Nähe Fremder s. in Bewegung bringen menschenleer Fund Ansicht verlassen schriftlich nach, entsprechend Urheimat verlaufen Ursprung Zusammenhang Streit genügen Spur mündlich Wissenschaftler auf den Weg machen Beziehung
46
chata, -y F. daleký kmen, -u M. lovec, -ce M. národ, -a M. nejstarší osídlování, -í N. písmo, -a N. pověst, i F. přelom, -u M. postava, -y F. souhlasit, sí (ipf.) společenství, -í N. spojovat, -juju (ipf.) stěhování, -í N. těsný uživit, -ví (pf.) velký vypadat, -dá (ipf.)
Hütte weit Stamm Jäger Volk, Nation ältester Besiedlung Schrift Legende Wende Figur übereinstimmen Gemeinschaft verbinden Umzug dicht, knapp ernähren groß aussehen
Opakování gramatiky (Konjugation der Verben, Dekl. der Subst., Modalitäten) A. 1. Co to (ty - mít) v (tvoje ruka)? 2. Proč (ona - jíst) polévku (vidlička)? 3. Neumíte používat (pravá [rechte] ruka)? 4. (My - čekat) na (naši přátelé) už skoro tři (hodina). 5. Proč (vy - ptát se) na to (její babička)? 6. Oni (nemít peníze) a už pět (měsíc) nezaplatili ani (topení) ani (telefon). 7. Strom celé léto krásně (kvést), ale my (být neradi), protože (mít strach) z (klimatická katastrofa). 8. Studenti (český jazyk) neradi (vstávat) brzy ráno a proto někdy (přicházet) pozdě na (hodina češtiny). 9. (Ona - zvát) každý týden (její kamarádka) na (návštěva). 10. Děti i dospělí se v (letní měsíce) rádi (koupat) v (teplá voda) a proto (navštěvovat) plovárny [Schwimmbäder] nebo (jezdit autobus) k (moře). 11. Už včera (já říct), že dnes (nemít) ani trochu (čas). 12. V (ranní vysílání rádia) (oni - číst) každý den (kapitola) z (román) (Franz Kafka) "Amerika". 13. Každý den (my - poslouchat) program (české rádio) a (učit se) tak rozumět česky. 14. V (první týden) měsíce (listopad) se v (naše město) koná festival (slovenské filmy). 15. (já - doporučovat) studentům (slovanské jazyky a východoevropské dějiny), aby (cestovat) po (Východní Evropa). 16. (My - setkávat se) každý týden a (diskutovat) o (aktuální politické otázky). 17. V (prosinec) se (konat) v (Německá spolková republika) volby [Wahlen] do (parlament Německo). 18. Ve (východní Německo) je ted' mnoho (lidé) bez (práce). 19. (Vy - souhlasit [übereinstimmen]) s (náš bývalý prezident Havel), že Češi nemusí mít strach z (demokratické Německo)? 20. V (minulé roky) se v (Evropa a svět) změnilo [ändern] mnoho (věc). 21. V (léto) roku 1991 (vzniknout) nebezpečná [gefährlich] krize u (Perský záliv [Persicher Golf]). 22. Mnoho (lidé) mělo strach, že (moci) dojít k [dazu kommen] (válka). 23. K (válka) pak také došlo. 24. Proč si (Vy nebrat) žádný (černý chléb)? 25. Proč (oni - připravovat) (teplá večeře) v deset hodin? 26. Kde (ty - pracovat) ted'? 27. Proč se (Vy - vracet) tak pozdě z (univerzitní divadlo)? 28. Já Vám ten talíř (přinést) a (počkat) na Vás tady. 29. (Ty - chtít) si vzít (má aktovka) a vrátit mi ji zítra? 30. Celý den (ona - ležet) doma v (její postel) a (plakat). 31. Ty (obědvat) v (menza) nebo (vařit oběd) spolu s (tvůj bratr a tvá sestra) doma? 32. Kde (vy - trávit) soboty a neděle? 33. Pozor, tady už (přijíždět) vlak! B. Malý chlapec (mít strach), když (muset) zůstat doma sám. (Oni - podívat se) na (fotografie) z (Barcelona). Právě (já - číst) (zajímavá kniha). Kde (my - dostat) pohlednice a papír? Kam (ty- chodit) nakupovat (zelenina)? Oni s námi (nechtít) jet do (hory). Zítra dopoledne (já - se setkat) s (můj bratr) a (my - jet) spolu do (Paříž). Lidé v Čechách rádi (jíst) knedlíky a (pít) pivo. Nikdy tu (nemoci) spát, stále (probouzet se) a pak (nemoci) zase spát. (Ty - brát) naše knihy. Roku 2005 provedla Česká televize anketu o tom, kdo je pro diváky největším Čechem. V našem materiálu Vám chceme blíž představit ty osobnosti, které se umístily mezi Největšími deseti Čechy: 1. Karel IV. (68 713) 2. Tomáš Garrigue Masaryk (55 040) 3. Václav Havel (52 233) 4. Jan Ámos Komenský (23 583) 5. Jan Žižka (13 815) 6. Jan Werich (11 140) 7. Jan Hus (10 487) 8. Antonín Dvořák (8 517) 9. Karel Čapek (6 640) 10. Božena Němcová (6 470)
47
Text 15: Karel IV Karel IV. (původně se jmenoval Václav) byl nejdůležitějším českým středověkým panovníkem. Po sporu rodičů ho matka izolovala na Lokti a Křivoklátě. Roku 1323 ho pak otec odvezl do Francie, kde jako sedmiletý prošel biřmováním a dostal nové jméno Karel. Učil se na francouzském královském dvoře, na pařížské univerzitě vystudoval svobodná umění a učil se cizím jazykům. Během svého života byl čtyřikrát ženatý. Sám Karel byl otcem dvanácti dětí, z nichž nejdůležitější byli pozdější čeští a římští panovníci Václav IV. a Zikmund Lucemburský, dále Jan Zhořelecký a Anna, manželka anglického krále Richarda II.. Po univerzitě byl v letech 1330 - 1331 v Lucemburku, 1331 - 1333 byl zástupcem svého otce v severoitalské lucemburské signorii v Locce. Od podzimu roku 1333 spravoval namísto otce České království a roku 1334 ho otec jmenuje markrabětem moravským. Zároveň stoupá jeho prestiž, protože od počátku 40. let je také kandidátem papežské kurie (kvůli dobrým vztahům s tehdejším papežem Klimentem VI., původně jeho francouzským učitelem Petrem Rogerem) na římskoněmeckého panovníka proti císaři Ludvíku Bavorovi. Proto se roku 1344 stalo pražské biskupství arcibiskupstvím, čímž mohučský arcibiskup už nemohl ovlivnit českou církev. Na Pražském hradě začala tehdy stavba metropolitní katedrály sv. Víta. 11. 7. 1346 pět kurfiřtů zvolilo Karla v Rhens na Rýně římským králem. 26. 8. 1346 po smrti otce se stal také králem českým a po smrti Ludvíka Bavora roku 1347 v německých částech římskoněmecké říše uznávaným panovníkem. Od té doby zvelebuje české království jako hlavní centrum Svaté říše římské. Roku 1348 zakládá v Praze první univerzitu ve střední Evropě a nechává obnovit Pražský hrad. K dalším architektonickým činnostem Karla IV. patří tzv. (tak zvaný) Kamenný most z roku 1337, který spojuje Staré a Menší Město pražské, Staroměstská mostecká věž, Emauzský klášter, kostel Panny Marie Sněžné, Staroměstská radnice, Karolinum, Karlovo, Václavské a Senovážné náměstí a samozřejmě zakládá hrad Karlštejn. Roku 1348 rovněž přičleňuje k českému státu další slezská knížectví a Horní Lužici, čímž vytváří soustátí zemí Koruny české, které roku 1368 rozšířil o Dolní Lužici a roku 1373 o Braniborsko. Roku 1355 podnikl římskou cestu, během níž ho 6. ledna t. r. v Miláně korunovali italským králem a 5. 4. 1355 v Římě císařem římskoněmecké říše, čímž se formálně stal světskou hlavou západního křesťanstva. V říši vydal roku 1356 Karlovu bulu, v němž uzákonil výsadní postavení českého státu v říši, určil počet světských a duchovních kurfiřtů i jejich vzájemné pořadí. Karel zemřel ještě téhož roku na zápal plic. (http://ctenarske-deniky.malachut.org/referaty/dejepis/karel_iv.htm) sognorie- Signorie: höchste Behörde der ital. Stadtstaaten Slovíčka: biřmování, -í N. církev, -ve F. dvůr, dvora M. kamenný knížectví, -í N. král, -e M. most, -u M. namísto + 2. pád papež, -e M. počet, -čtu M. pořadí, -í Nprojít, -jdu rozšířit, -ří
Firmung Kirche (Instituttion) Hof SteinFürstentum König Brücke anstelle Papst Anzahl Reihenfolge durchlaufen verbreiten
cesta, -y F. duchovní hlava, -y F. klášter, -a M. koruna, -y F. křesťanstvo, -a N. náměstí, -í N. panovník, -a M. patřit, -ří podniknout, -nu (pf.) postavení, -í N. rovněž říše, -e F.
48
Reise, Weg geistlich Kopf Kloster Krone Christentum Platz Herrscher gehören unternehmen Stellung ebenso Reich
samozřejmě soustátí, -í N. stavba, -y F. středověký světský tehdejší uznávaný vydat, -dám vytvářet, -ří (ipf.) zápal plic zástupce, -e M. zvelebovat- buju (ipf.) ženatý
selbstverständlich Staatenbund Bau mittelalterlich weltlich damalig anerkannt herausgeben herausbilden Lungenentzündung Vertreter Aufschwung nehmen verheiratet (Mann)
smrt, -i F. spravovat, -vuju (ipf.) stoupat, -pá (ipf.) svatý svobodný určit, -čí (ipf.) věž, -e F. výsadní vzájemný zároveň zemřít, -řu (pf.) zvolit, -lí (pf.) život, -a M.
49
Tod verwalten steigen heilig frei bestimmen Turm privilegiert wechselseitig gleichzeitig sterben wählen Leben
