ETICKÉ KODEXY V PRAXI STÁTNÍ SPRÁVY

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

ETICKÉ KODEXY V PRAXI STÁTNÍ SPRÁVY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Vedoucí práce:

Autor:

PhDr. Ivo Rolný, Ph.D.

Tereza Bezecná Brno 2010

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala PhDr. Ivu Rolnému, Ph.D. za jeho cenné připomínky a rady, kterými výrazně přispěl k vypracování této bakalářské práce.

2

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Etické kodexy v praxi státní správy“ vypracovala samostatně pod vedením PhDr. Ivo Rolného, Ph.D. a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje V Brně dne . května 2010 ____________________________ Vlastnoruční podpis autora

3

Abstrakt Bezecná, T.:Etické kodexy v praxi státní správy. Bakalářská práce. Brno 2010

Bakalářská práce pojednává o problematice etických kodexů, jejich využití a implementaci v praxi státní správy. Teoretická část se zabývá samotnými etickými kodexy, jejich definováním, tvorbou, obsahem a funkcemi. Praktická část se zaměřuje na jednotlivé etické kodexy a jejich skutečné fungování v praxi. Hlavním cílem této části je zjistit pomocí dotazování zaměstnanců vybraných institucí jak etické kodexy skutečně v praxi fungují. Jestli o jejich existenci zaměstnanci vůbec ví a jaký mají názor na jejich fungování přímo u nich v instituci.

Abstract Bezecná, T.: Ethics Codices in Practice of the State Administration. Bachelor’s work, Brno 2010

My bachelor‘s thesis deals with the question of ethics codices, their application and inplementation in the practice of the state administration. The theoretical part of the thesis considers the ethics codices themselves, their definition, conception, content and functions. The practical part of the thesis focuses on particular ethics codices and their actual functioning in the praktice. The main aim of this part is to find out how do the ethics codices actually work in the practice by questioning employees in selected institutions. And also to find out whether the emloyees even know about the existence of the ethics codices and what is their opinion on the functioning of the ethics codices directly in their institution.

4

Obsah 1 2 3

4

5 6 7 8

9

Úvod ................................................................................................................................... 6 Cíl práce a metodika........................................................................................................... 7 Přehled literatury ................................................................................................................ 8 3.1 Podnikatelská etika..................................................................................................... 8 3.2 Etický kodex............................................................................................................... 9 3.2.1 Rozšířenost etických kodexů............................................................................ 10 3.2.2 Obsah a funkce kodexu .................................................................................... 11 3.2.3 Tvorba etických kodexů ................................................................................... 12 3.2.4 Zásady výstavby etického kodexu.................................................................... 14 3.2.5 Přínosy etického kodexu .................................................................................. 14 3.2.6 Cíle etických kodexů ........................................................................................ 17 3.2.7 Etický kodex ve veřejné správě........................................................................ 18 3.2.8 Etické kodexy VS v České republice ............................................................... 18 Výsledky........................................................................................................................... 20 4.1 Postup při shromažďování dat.................................................................................. 20 4.2 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD.............................................................................. 20 4.3 POLICIE................................................................................................................... 25 4.4 NEJVYŠŠÍ SOUD V BRNĚ .................................................................................... 30 4.5 ARMÁDA ČR.......................................................................................................... 33 Diskuse ............................................................................................................................. 38 Závěr................................................................................................................................. 40 Seznam použité literatury a pramenů............................................................................... 41 Přílohy .............................................................................................................................. 42 8.1 Příloha 1:Etický kodex Policie České republiky...................................................... 42 8.2 Příloha 2: Etický kodex Armáda ČR........................................................................ 43 8.3 Příloha 3: Etický kodex ČSÚ ................................................................................... 46 8.4 Příloha 4: Dotazník, který respondenti vyplňovali................................................... 48 Seznam tabulek, obrázků a grafů ..................................................................................... 52

5

1 Úvod V dnešním světě se pojmům jako etika a správné chování nepřikládá dostatečná míra důležitosti. S globalizací a trendem internetu často lidé zapomínají jak správně by se měli v některých situacích správně chovat, a to jak v soukromém životě tak v zaměstnání. Etice obecně se v této době přikládá malý význam. Z tohoto důvodu se do většiny institucí jak státní tak soukromé sféry zavádějí předpisy, podle kterých by se měl každý zaměstnanec chovat, tzv. etické kodexy. V České republice se zavádění etických kodexů aplikuje až poslední dobou, v Americe se touto oblastí zabývaly již od 30.let, v 70. letech měla etický kodex většina firem. My se však budeme soustředit na oblast státní sféry České republiky. Rozdělením republiky v roce 1993 začala reforma celé státní správy České republiky, z toho důvodu se etickým kodexům a etice celkově začala věnovat větší míra pozornosti až poslední dobou. Státní správa je odvozována od samotné podstaty fungování státu. Jelikož velká část zaměstnanců státní správy je ve styku s občany, byla potřeba zavést etické kodexy jednotlivých institucí, podle kterých by se měli chovat všichni jejich zaměstnanci. Tyty kodexy se liší instituci od instituce. Každá se podrobněji zaměřuje na určitou oblast, která je pro danou organizaci významná.

6

2 Cíl práce a metodika Cílem bakalářské práce je vysvětlit a definovat etické kodexy a jejich použití ve státní správě. V první-teoretické části práce definujeme základní pojmy, které se vztahují k etickým kodexům a profesní etice. Profesní etika je zde nastíněna několika definicemi, hlouběji se pak zabýváme etickými kodexy. Podrobněji se seznamujeme s jejich obsahem, funkcemi, rozšířeností, přínosy a tvorbou. Závěrečná část teorie se týká etických kodexů veřejné správy v České republice. Cílem praktické části je pak výzkum, jak etické kodexy státní správy fungují v praxi. Jak je vnímají a jestli o nich vůbec něco vědí zaměstnanci různých institucí veřejné správy. Budeme se zabývat hlavně tím, jestli zaměstnanci ví, co obsahuje etický kodex, jestli kvůli němu měli nějaké školení a jak celkově vnímají pracovní klima u nich na pracovišti. Ke sběru dat využíváme dotazníky, které jsou jednotné pro všechny instituce. Podklady pro bakalářskou práci jsem získala pomocí dotazníků ve čtyřech náhodně vybraných institucích státní správy. Provedla jsem analýzu získaných dat, nejdříve po jednotlivých institucích, kde jsem shrnula všechny problémy dané instituce a mé doporučení, týkající se těchto problémů. Na závěr bakalářské práce jsem provedla celkové vyhodnocení, které nám ukázalo, jaké zkušenosti, týkající se etických kodexů a profesní etiky, mají zaměstnanci ve státní správě.

7

3 Přehled literatury 3.1 Podnikatelská etika

Podnikatelská etika předpokládá morální či mravní vědomí a jednání podnikatelských subjektů. Je jednou z forem aplikované etiky, která se postupem času, a to především od 70. a 80. let minulého století, vyprofilovala do relativně stabilní a pevné normy, podchycující všechna relevantní témata a problémy (Čaník, 2006, s.35).

Podnikatelská etika řeší věčný konflikt mezi vlastním sebezájmem a zájmy ostatních lidí, konflikt odedávna spojený s obchodní činností. Na druhé straně je to nová disciplína, která hledá teoretické koncepty a modely chování firem i jejich zodpovědných zástupců v globalizovaném a hodnotově nestejnorodém světě podnikání. Je třeba hned na počátku připustit, že podnikatelská etika není terminologicky dostatečně ukotvena. Je to dáno především relativně krátkým vývojem, který má tato disciplína za sebou a velmi mohutným rozvojem koncepcí, které vznikaly v různých místech světa nezávisle na sobě a přinášely s sebou i svoji vlastní jazykovou výbavu (Putnová, Seknička, 2007, s.14)

Za dominantní problémy podnikatelské etiky na úrovni firmy považujeme (Seknička a kol., 1997, s.82-83): Vztahy vůči spotřebitelům: odpovědnost za výrobek, reklama, záruční servis, zákaz dávat úplatky potencionálním zákazníkům. Vztahy vůči majitelům a investorům: zájmy majitelů a investorů, poskytování pravdivých informací o hospodaření. Vztahy k zaměstnancům: respektování práv osobnosti, nediskriminace při zaměstnávání osob, pracovní prostředí, spravedlnost při stanovování mezd a jiných odměn, právo na informace, spoluúčast při rozhodování. Vztahy k obchodním partnerům: společné zájmy, důvěra, dodržování platebních a jiných závazků. Vztahy vůči státu: včasné a správné placení daní, vedení účetnictví, dodržování předpisů. Vztahy vůči konkurenci: dodržování pravidel poctivé soutěže, nepoškození dobrého jména konkurence, obstarávání informací o konkurenci pouze legálními prostředky.

8

Etika jednotlivců, podniků, organizací a institucí, to vše v korelaci s globální etikou nám umožňuje vyspecifikovat konkrétní zaměření podnikatelské etiky obecně. Ta tkví v morálních principech a standardech, které určují a řídí chování všech účastníků ekonomické činnosti na všech úrovních ekonomického systému (Rolný, 2003, s.20).

3.2 Etický kodex Pod termínem etický kodex rozumíme systematicky zpracovaný soubor norem a předpisů, které vymezují a upravují vztahy mezi členy určité komunity.Specifikem etických kodexů je jejich zásadní, univerzalistický charakter.Vztahují se vždy na veškerou činnost

člověka

v dané situaci, vymezují obecný požadavek na jeho mravnost. Etický kodex poskytuje detailnější rozpracování, konkretizaci morálních zásad a jejich použití v podnikové praxi. (Rolný, 2003, s.71)

Etické kodexy jsou nejvýznamnější a také nejpoužívanější nástroje etického řízení. Firemní etické kodexy jsou v současnosti nejrozšířenějším nástrojem

firemní kultury a etického

řízení, především v USA a Velké Británii. V České republice má kodex zpracováno podle posledních průzkumů asi 20 % firem a přibližně dalších 40 % uvažuje o jeho zpracování. K přijetí etických kodexů dochází většinou v případech , kdy do firmy přichází nový vlastník nebo vrcholový managment, případně firma stojí před náročnou obchodní operací. (Putová, Seknička, 2007, s.74)

Etický kodex by měl pouze doplňovat zákonnou úpravu, zejména v oblastech, kde již zákonná úprava není nezbytná, ale které není možné ponechat bez určité regulace. Kodexy jsou v těchto oblastech oporou podnikové „samoregulace“. V České republice je situace složitá, protože legislativa je zde netransparentní a ne zcela jednoznačná. To podporuje tendenci růstu byrokracie. Vedení některých podniků v tom vidí překážku v podnikání , ale mnozí podnikatelé jsou naopak spokojeni s upevněním pravidel. Eticky podnikat, tj. respektovat alespoň základní pravidla, je obtížné a je třeba se vzdát mnoha podnikatelských příležitostí. Na druhé straně však platí, že pokud má mít podnikání firmy perspektivu a dlouhodobý efekt,

9

nemůže si dovolit nerespektovat morální pravidla a zásady, které jsou všeobecně očekávány od ostatních podnikatelských subjektů. (Šmajs a kol., 2008, s.122)

Kodexy etiky se v současnosti vyskytují ve třech formách (Putová, Seknička, 2007, s.75): •

etické kodexy, zaměřené na činnost hospodářských sdružení

•

etické kodexy profesionálních asociací a jejich členů

•

etické kodexy jednotlivých podnikatelských subjektů

V etických kodexech je zdůrazněna komplexnost pohledu na činnost podniku i na práva a povinnosti zaměstnavatelů, zaměstnanců a zákazníků. Pozornost je věnována i okolí podniku, tj. investorům, dodavatelům, odběratelům, věřitelům a konkurenci. Je to poměrně rozsáhlý dokument, který většinou obsahuje tyto části (Šmajs a kol., 2008, s.123): •

preambuli

•

vztahy se zákazníky

•

vztahy k akcionářům a ostatním investorům

•

vztahy k zaměstnancům

•

vztahy s dodavateli

•

vztahy s konkurencí

•

vztahy k vládě a místním orgánům

3.2.1 Rozšířenost etických kodexů

První studie z padesátých a šedesátých let provedené v USA ukázaly, že etické kodexy přijalo 15 % velkých amerických společností v padesátých letech, kdežto v šedesátých to už bylo 40 %.

Obdobné studie v sedmdesátých a osmdesátých

letech odhalily, že kodexy se

vyskytovaly asi u tří čtvrtin velkých společností. Centrum pro etiku na Bentley College našlo v roce 1986 kodexy už u 93 %. Můžeme tedy pokládat za jisté, že kodexy se běžně vyskytují téměř u všech velkých amerických společností. Empirická analýza ukázala, že nejčastěji řešeným problémem v kodexech ze 70.let je střet zájmů. Dále jsou to: dodržování zákonů, příspěvky politickým stranám, přijímání darů a zneužívání informací. Kodexy, vyhlašované na konci 70.let, vznikaly často jako reakce na vyšetřování aféry Watergate. 10

Analýza kodexů amerických korporací provedená na konci 80.let odhalila tři hlavní principy tehdy platných kodexů(Seknička a kol, 1996, s.113): •

Organizace má být dobrým a spolehlivým občanem.

•

Je nutno vystříhat ze všeho nezákonného nebo nesprávného, co by mohlo poškodit organizaci.

•

Je třeba chovat se dobře vůči zákazníkovi.

3.2.2 Obsah a funkce kodexu

Struktura a obsah kodexů se u jednotlivých firem liší. Odchylky v obsahu jsou způsobeny specifickými faktory, které odrážejí rozdíly v tradicích, mravní vyspělosti managementu a zaměstnanců, ve schopnostech obsadit strategické pozice úspěchu, v činnosti a velikosti firmy. I přes tyto odchylky a odlišnosti by v každém kodexu neměly chybět tyto problémy: •

respektování práva

•

čestnost a férovost konkurence

•

bezpečnost a kvalita produkce

•

konflikty zájmů

•

jednoznačné odmítnutí jakékoliv diskriminace

•

vymezení vztahů s dodavateli

•

respektování účetnictví, uzavírání smluv

•

zneužívání a využívání informací v obchodním styku

•

omezování korupce

•

sociální odpovědnost

•

ochrana životního prostředí

•

informace o nakládání s majetkem

Při formulování obsahu etického kodexu podniku by měla být respektována zásada postupu od obecného ke konkrétnímu. Úvodem by měl být jasně vymezen závazek podniku k etickému chování a prioritní mravní hodnoty, které chce naplňovat. Pak je vhodné

11

vymezit konkrétní mravní závazky vůči jednotlivým subjektům. Dále je nutné postihnout dlouhodobé cíle a zájmy podniku, zejména ve vztahu ke způsobům jejich realizace. To znamená vymezit konkrétní požadavky na způsoby jednání řadových pracovníků, managerů a řídících pracovníků do podoby určitých zásad. Jasně formulované zásady jednání musí mít kriteriální charakter, aby se podle nich dalo kdykoliv posoudit určité konkrétní chování (postihem nebo odměnou). Závěrečnou částí etického kodexu by mělo být sestavení jednoduchého a srozumitelného metodologického postupu pro mravní rozhodování, který by byl praktickou pomůckou každého zaměstnance při řešení konkrétních etických problémů.

3.2.3 Tvorba etických kodexů Při tvorbě kodexu je nutné vycházet z jeho zamýšleného účelu. Z tohoto hlediska rozlišujeme kodexy na tři typové skupiny(Šmajs a kol., 2008, s.124): •

Aspirační kodexy-představují především vytyčení základních idejí, zásad a principů, tyto typy kodexů mají formu deklarace hodnot.

•

Výchovné kodexy-jsou zpracovány jako metodické vodítko při řešení etických problémů a dilemat, se kterými se uživatelé kodexu setkávají v praxi. Obsahují velké množství normativních ustanovení, která jsou většinou doplněna podrobným komentářem.

•

Regulační kodexy-zahrnují soubory podrobně rozpracovaných pravidel a principů etického řízení.

Při vytváření etického kodexu se uplatňují dva různé přístupy (Bláha, Dyrt, 2003, s.190): •

tzv. skandinávský model-kde se přikládá význam prodiskutování a formulování podnikového etického kodexu za aktivní účasti všech zaměstnanců

•

tzv. americký model-kde etické kodexy vytvářejí představitelé managementu a vlastníci podniků

V obou případech se při tvorbě kodexu vyžaduje vysoká profesionalita. Mimo již uvedených formulací dokumentu by nemělo docházet k podcenění úrovně grafického zpracování a způsobu prezentace. Pro zpracování etických kodexů v organizacích na území České republiky je doporučován skandinávský model, protože participace zaměstnanců na jeho tvorbě je užitečná jak z hlediska obsahu vlastního dokumentu, tak také z pohledu identifikace zaměstnanců s navrženými standardy jednání (Bláha, Dyrt, 2003, s.109)

12

Směrnice pro přípravu etických kodexů (Dyrt, 2007, s.91): Zdůrazněte hodnoty významných zákonů a vnitřních pravidel organizace. Zejména těch, které dosud působily komplikace. Stanovit priority, kterými by se vznikající komplikace mohly překonávat. Uveďte hlavní oblasti a metody, kterými chcete problémy řešit. Příklad: vysoká zmetkovitost výrobků provozu x, příčina vysoké fluktuace, metody stabilizace pracovníků, úroveň mezilidských vztahů, atp. Uveďte jak hledat cesty k překonání nežádoucí situace. Určete tým, který bude současný stav nedostatků a jejich příčin analyzovat metodou SWOT a doporučovat cesty k nápravě. Navrhněte sestavení a řešení analytického týmu. Společný návrh s místními odborníky jak odstranit zjištěné slabé stránky řešeného pracoviště, jak využít stávajících předností, jak dlouhodobě a krátkodobě překonávat vnitřní a vnější vlivy, které na pracoviště působí. Stanovit etické hodnoty řešení, které uspokojí stakeholders. Např.: očekávání odběratelů, dodavatelů, členů místní komunity, zaměstnanců, v čem jsou a nejsou spokojeni. Vyberte z výsledků předchozích kroků nejdůležitější priority. •

důvěryhodnost (poctivost, bezúhonnost, dodržení slibu, loajalita)

•

respekt (samospráva, soukromí, důstojnost, zdvořilost, tolerance)

•

odpovědnost (odpovědnost, snaha o znamenitost)

•

spravedlnost, čestnost (nezaujatost, důslednost, slušnost, rovnost)

•

kvalita popisů práce a hodnocení výkonu (jak se projevují v motivaci pracovníků)

•

technická úroveň, kreativita, obětavost pracovníků.

Vypracujte návrh etického kodexu. Pro organizaci jako celek nebo v členění podle hierarchie stupňů na řídící vertikále, pokud možno v konkrétním reálném čase a zabezpečte jeho vymahatelnost transparentní a legální formou.

13

3.2.4 Zásady výstavby etického kodexu

Etický kodex podniku by měl být z metodologického hlediska sestavován podle určitých zásad, které zvyšují míru jejich efektivnosti. (Rolný, 2003, s.61): Zde jsou hlavní zásady výstavby etického kodexu: 1. I v případě, že chybí detailně propracovaná politika firmy nebo precedentní případy, jako platné vodítko pro rozhodování slouží vždy deklarované hodnoty podniku. 2. Etický kodex musí být vnitřně konzistentní a souviset s posláním, cíli, strategií a politikou podniku. Měl by obsahovat jasně formulované konkrétní priority, závazky a požadavky a srozumitelné vymezení etických rolí. 3. Etický kodex musí být přiměřený. Nemůže zahrnovat vše, být příliš detailní ani příliš obecný, vágní. Přiměřenost znamená i vyváženost práv a povinností, požadavků na chování zaměstnanců uvnitř i vně podniku. 4. Etický kodex musí obsahovat mechanismus řešení konfliktů, jeho interpretaci a aplikaci. Ta by měla být jasná a snadná a pro podnik pokud možno nenákladná. 5. Etický kodex by měl také poskytovat možnost ustanovení vyjímek a to zejména pro důvody morálního charakteru (snížené požadavky na tělesně postiženě, ženy v těhotenství, zohlednění alergiků atd.)

3.2.5 Přínosy etického kodexu

Dobře sestavený kodex může vedení podniku a podnikovému managmentu pomoci při řešení řady konkrétních problémů. (Rolný, 2003, s.72): Z hlediska vedení podniku: •

eliminovat nežádoucí praktiky, které způsobují pokles přízně zákazníků, zaměstnanců, investorů, veřejnosti atd. a které ve svém důsledku mohou vést k dlouhodobým ekonomickým ztrátám

•

objasnit politiku firmy v morálně problematických otázkách, jakými je například zacházení s důvěrnými informacemi, přijímání „pozorností“ od jiných subjektů na trhu atd.

•

zjednodušit zavádění inovací, pomoci při restrukturalizaci, hledání nových partnerů, atd.

14

•

posílit vnitropodnikovou disciplínu, snížit potřebu donucovacích a restriktivních opatření pro odhalení neetického chování

•

zamezit nadřízeným zneužívat své postavení vůči ostatním zaměstnancům

•

být vodítkem pro všechny řídící články podniku při rozhodování

•

pozitivně motivovat všechny zaměstnance posílením jejich vědomí, že pracují v etickém prostředí s jasnými pravidly, která platí pro každého bez výjimky

Z hlediska podnikového managementu kodex pomáhá: •

řešit morální problémy a dilemata, které se vyskytují v práci podnikových manažerů

•

čelit neetickým požadavkům zákazníků, dodavatelů, ale i nadřízených a podřízených

•

obhajovat svá rozhodnutí jak uvnitř, tak vně podniku a zjednodušit vnitropodnikovou komunikaci

•

zdůvodnit návrhy na disciplinární opatření při porušování etických zásad ze strany zaměstnanců

•

urychlit identifikaci problémových praktik a odhalení případných podvodů

Z hlediska hospodářského odvětví by měl etický kodex nápomoci k (Šmajs a kol, 2008, s.126): •

nastolení liberálního podnikatelského prostředí a k omezení státních zásahů

•

eliminovat míru korupce

•

zvýšení důvěry v podnikání v konkrétním odvětví

•

dodržování platného práva

I když existence etických kodexů nedává stoprocentní záruku, že daný podnik nepoškodí své zákazníky, přece jen existuje mnoho důvodů pro existenci etických kodexů. Podle R. T. De Gorgea jde hlavně o tyto výhody, které vyplývají z používání etických kodexů ve firmě (Fiala, 2005, s. 96): A. Používání etických kodexů ve firmě nutí velké množství lidí zamyslet se nad jejich posláním a důležitými povinnostmi, které mají jako jednotlivci nebo také jako skupina vůči firmě, nebo ke klientům a zákazníkům, ale také vůči společnosti jako celku.

15

B. Pokud už je kodex vytvořen, může sloužit jako podklad pro nepřetržitou diskusi a možnou modifikaci.

C. Etický kodex by měl pomoci nastupujícím zaměstnancům při formování vědomí zodpovědnosti a při vzniku potřeby přemýšlet o svých skutcích z morálního hlediska.

D. Etický kodex může být použit jako dokument, na který se mohou zaměstnanci odvolat, když vyvstane požadavek, aby jednali v rozporu s jeho obsahem. E. Etický kodex by měl přesvědčit zákazníky a celou veřejnost , že firma jedná dle morálních principů a že případné odchylky se kontrolují a regulují prostřednictvím morálních kodexů.

N. E. Bowie a R. F. Duska chápou etické kodexy jako jeden z nejlepších způsobů vštěpování morálních principů do oblasti hospodářství a do celého podnikání. Etické kodexy jsou velmi důležité nejenom proto, že zavádějí morální pravidla do podnikatelských aktivit, ale také proto, že pěstují návyk hodnotit různé životní situace z morálního hlediska. Etické kodexy tedy napomáhají rozvoji mravního vědomí. Vedle výhod existence etických kodexů jsou zde také pozitiva kodexů v těchto oblastech (Fiala, 2005, s. 96): A. Kodex motivuje lidi jednat stejným morálním způsobem. Kodex vyžaduje, aby se všeobecně platné stalo základem uvažování při rozhodování.

B. Etický kodex neustále usměrňuje , co je správné a co nesprávné. Lidé nejsou vždy objektivní ve svých rozhodnutích. Velmi často se u nich vyskytují sklony k jednodušším způsobům řešení. \proto je praktické zapojit do rozhodnutí zákon či morální pravidlo.

C. Etický kodex by měl být opravdovým průvodcem chování zaměstnanců, hlavně v eticky problematických situacích.

D. Etické kodexy mají výrazně napomoci společenské zodpovědnosti podnikání. Většina podnikatelů uznává, že společenská zodpovědnost podnikání se musí zvětšit a že podnikatelská exekutiva se musí řídit vyššími etickými standardy než v minulosti. Je zřejmé, že představa, že podnikatelská etika vyřeší všechny problémy podnikání, je nerealistická. Etické podnikatelské kodexy, které jsou přijatelné, jak pro podnikatele, tak pro veřejnost, mohou zřetelněji pojmenovat společenskou zodpovědnost podnikání. 16

E. Rozvoj etických kodexů je v zájmu samotného podnikání. Neetické podnikatelské způsoby vyvolávají potřebu administrativních nařízení v podnikání.

Dobrý etický kodex nevzniká vytipováním „nosných pilířů“ na základě diskusí anebo názorů. Měl by vycházet z konkrétní situace a znalosti věci. Nejde o vytvoření proklamací, které by měly mít reklamní charakter. Etický kodex je dokument, který plní nebo verbálně vyjadřuje taktické kroky k plnění strategických cílů. Zvláště se orientuje na slabá místa, která by mohla plnění strategie brzdit (Dyrt, 2007, s.91)

3.2.6 Cíle etických kodexů Kodexy dávají managementu a zaměstnancům vodítko, umožňující upevňovat kulturu veřejné služby, odrážejí hodnoty uznávané daným sektorem činnosti. Definují žádoucí politiku VS ve všech možných oblastech a ve vztahu k různým participujícím skupinám. Omezují subjektivitu a nekonzistentnost v rozhodování v návaznosti nejen na ostatní oblasti veřejné správy (Dolista, 2007, s.86). •

Zlepšují vnímání dané činnosti veřejností.

•

Jsou i ochranou organizace při obvinění z neetického jednání či porušení zákona. Demonstrují snahu organizace jednat v souladu s platnými a dobrými mravy.

•

Zvyšují loajalitu zaměstnanců, hrdost být zaměstnancem daného sektoru a usnadňují tak získání vysoce kvalitních pracovníků.

•

Napomáhají vytvářet příznivé pracovní klima.

•

Jsou důležitým předpokladem účinného vedení. Dosahování vysokého standardu v jednání řídících pracovníků velmi pozitivně ovlivňuje ostatní zaměstnance.

•

Mohou být katalyzátorem pozitivních změn.

•

Napomáhají dobré a otevřené komunikaci.

•

Zabraňují nadřízeným, aby po podřízených požadovali nesprávné jednání.

•

Zvětšují výkonnost organizace a její odbornou úroveň.

17

3.2.7 Etický kodex ve veřejné správě Kodexy etiky ve VS odrážejí vzrůstající požadavky veřejnosti po větší efektivnosti, integritě, etických standardech a porozumění zaměstnanců veřejné správy pro požadavky občanů. Zvýšení zaměstnanecké propustnosti mezi veřejným a soukromým sektorem podtrhuje význam etických kodexů zaměstnanců VS. Ty mají též napomáhat stavu politické neutrality, eliminovat protekcionismus a stranickost. Bývají uváděny tři způsoby, jak udržet a zdokonalit etické chování veřejných úředníků (Dolista, 2007, s.79): •

vzdělávání před nastoupením do veřejné služby a další školení při zaměstnání

•

vliv modelové role nadřízených pracovníků v zaměstnání

•

přijetí písemných pravidel a zejména kodexů etiky pracovníků veřejné správy

Účelem kodexu ve VS je specifikovat chování zaměstnanců veřejné správy a informovat zaměstnance, jaké chování se od nich očekává. Kodex není právní normou, ale pouze určitou etickou normou a jeho ustanovení nejsou nevyhnutelná, pokud nejsou součástí platných právních předpisů. Orgánům státní správy i samosprávy se doporučuje vydat Kodex pro potřebu úřadu a seznámit s ním všechny zaměstnance.

3.2.8 Etické kodexy VS v České republice Kodexy etiky ve veřejné správě vznikají jako odpověď na vzrůstající poptávku veřejnosti po větší odpovědnosti, efektivnosti, integritě, etických standardech a porozumění veřejných úředníků požadavkům občanů. Důraz na zodpovědnost a transparentnost podporuje jednoznačně etické chování veřejné služby. Naopak některá opatření ekonomického rázu ke zvýšení efektivity VS (např. zadávání činností mimo veřejnou službu-kontraktování, pronikání některých manažerských technik ze soukromého sektoru atd.) už na etiku zaměstnanců ve veřejném sektoru nemusí mít zdaleka jednoznačná vliv. Tyto instrumenty sice zpravidla vedou k racionalizaci poptávky a ekonomičtějšímu využívání zdrojů, ale při nedostatečné obezřetnosti mohou někdy způsobit nesprávné chování a pokřivení ideálů veřejné služby. A právě z těchto důvodů jsou přijímány etické kodexy pracovníků veřejné služby.

18

Etických kodexů, profesně se týkající VS v ČR, je přijato celá řada-např. Etický kodex Policie ČR, soudcovský etický kodex, etický kodex poslanců, zaměstnanců České správy sociálního zabezpečení, celníků, apod.

Je nutné v souvislosti s etickým kodexem připomenout, že pro soustavu etických hodnot a norem patrně nelze nalézt nějaké zcela univerzální schéma. Zveřejněním kodexu také nezískáme žádnou apriorní garanci, že lidé v podniku budou automaticky na vyšší mravní úrovni a vyšší mírou osobní i společenské zodpovědnosti. Podstatné však je, že si díky kodexu budou morální nároky plněji uvědomovat. Jde zejména o to, aby tyto nároky byly všeobecně akceptovatelné jako rozumné a zdůvodněné mantinely jejich práce a nikoliv jen jako nástroj k omezování jejich osobní svobody. Pak se změní i charakter kontroly plnění těchto zásad. (Rolný, 2003, s.64)

Kodex etiky, i přes některé kritické výhrady, zůstává klíčovým nástrojem etického řízení. Vytváří základní systémový rámec pro vznik etické infrastruktury podniku a aplikaci integrovaných systémů etického řízení. Dobře implementovaný kodex etiky ovšem vyžaduje instalaci dalších nástrojů, např. nácvik etického jednání a chování, využívání etických vzorů, etického a sociálního auditu atd.

19

4

Výsledky

4.1 Postup při shromažďování dat Cílem této práce je zjistit jak etické kodexy fungují ve státní správě a jaké znalosti a zkušenosti s kodexy mají zaměstnanci těchto vybraných institucí. Pro toto zjišťování byla data shromážděna pomocí dotazníků. Tento dotazník zahrnoval i několik otázek, které se týkaly problematiky profesní etiky. Zjištěné výsledky budou zobrazeny pomocí grafů, nejdříve po jednotlivých institucích. U každé instituce budou vždy tři různé části: charakteristika zkoumaného vzorku zaměstnanců, jejich názor na profesní etiku, dále část, která se týká etických kodexů a jako poslední zhodnocení. Na konec bude celkové zhodnocení všech vybraných zaměstnanců, nezávisle na to, v jaké instituci pracují. Hlavní body na které budeme chtít odpovědět: •

Vědí zaměstnanci o existenci kodexu?

•

Probíhá u nich v instituci školení a je kodex přístupný k nahlédnutí?

•

Dochází u nich na pracovišti často k porušování kodexu?

•

Je pro ně jejich pracovní prostředí příjemné a eticky korektní?

4.2 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD ČSÚ je ústředním orgánem státní správy České republiky. Byl zřízen dne 8.ledna 1969. ČSÚ hospodaří jako rozpočtová organizace, sídlí v Praze a v jednotlivých krajích působí regionální pracoviště, která jsou součástí organizační struktury. Jeho hlavní činností je zabezpečování získávání a zpracování údajů pro statistické účely a poskytování statistických informací státním orgánům, orgánům územní samosprávy, veřejnosti a do zahraničí. ČSÚ dále zpracovává výsledky hlasování ve všech celostátních volbách a referendech, další významnou akcí je Sčítání lidu, domu a bytů.

Charakteristika zkoumaného vzorku Tázaných bylo celkem 30 lidí, 15 žen a 15 mužů. Zaměstnanci byli vybráni zcela náhodně, mezi tímto vzorkem je i jedna třetina vedoucích pracovníků. Jak můžeme vidět na prvním

20

grafu průměrný věk pracovníků ČSÚ je poměrně vysoký, konkrétně mezi 50 až 60 lety. Více než 76 % zaměstnanců pracují v instituci více jak 5 let. Graf č.1: Věkové kategorie respondentů ČSÚ

Věkové kategorie respondentů 14 12

počet respondentů

10 8 6 4 2 0 18-26

27-35

36-49

50-60

60-70

věk

Zdroj: Vlastní zpracování dat za použití softwaru MS excel

Celkem 76 % zaměstnanců je spokojeno se svou prací a splňuje všechna očekávání, se kterými do tohoto zaměstnání nastupovali. Což je velmi uspokojivý výsledek. Graf č.2: Spokojenost s prací v instituci ČSÚ

Spokojenost s prací v instituci

ano ne nevím


Profesní etika Podle průzkumu si většina zaměstnanců myslí, že profesní etika je závažné téma a měla by se ji přikládat značná míra důležitosti. Mezi zaměstnanci nebyl ani jeden člověk, který by si myslel, že je tato problematika naprosto bezvýznamná.

21

Graf č.3: Je profesní etika závažné téma ČSÚ

Je profesní etika závažné téma

určitě spíše ano spíše ne


Podle výsledků, se 93 % pracovníků nikdy nesetkali s žádnou formou podplácení. Což zde není tak překvapivý výsledek, jelikož zaměstnanci této instituce nepřicházejí tolik do styku s občany, oproti institucím, kterými se budeme zabývat dále. Graf č.4: Problematika podplácení ČSÚ

Setkal jste se někdy s jakoukoliv formou podplácení

někdy nikdy


Když byli zaměstnanci dotázáni, jestli k nim nadřízení často mívají výhrady, překvapivě všichni odpověděli na tuto otázku, že k nim nadřízení vůbec žádné výhrady nemívají. Pokud se týká styku s občany, jen 7 % zaměstnanců uvedlo, že nastala situace, kdy si občan stěžoval. Jako další okruh, který jsme zkoumali byly kázeňské tresty v instituci. 53 % tázaných tvrdilo, že ČSÚ nemá žádnou formu kázeňských postihů (krácení odměn, postavení mimo službu…) za různé pracovní přestupky. Podle dotázaných respondentů ČSÚ nějakou formu kázeňských trestů má, nejrozšířenější je forma krácení odměn.

22

Etické kodexy Prostřednictvím dotazníků jsme zjistili, že všichni zaměstnanci vědí, že ČSÚ má etický kodex. Respondenti měli za úkol vyjádřit pár větami, co to etický kodex je, Zde jsou některé jejich definice: je to soubor chování v rámci společnosti, jsou to zásady slušného chování atd. Ne všichni zaměstnanci si myslí, že plní nějakou důležitou funkci. Zjištěné výsledky nám zobrazuje graf níže. Graf č.5: Důležitost etického kodexu ČSÚ

Plní etický kodex důležitou funkci ve vaší instituci

ano ne


Při otázce, která se týkala školení o etickém kodexů, 46 % zaměstnanců odpovědělo, že nějaké školení mělo. Zavádějící je však to, že zaměstnanci, kteří v instituci pracují již déle jak 15 let, toto školení nepodstoupili ani zpětně. Čemuž by se měla do budoucna věnovat větší míra pozornosti a plošně všechny zaměstnance proškolit, např. formou prezentace v Power pointu. Graf č.6: Školení o etickém kodexu ČSÚ

Účastnil jste se školení o etickém kodexu

ano ne nepamatuji si


23

Překvapivé bylo zjištění ohledně přístupu zaměstnanců k elektronické nebo papírové formě etického kodexu. Jelikož 83 % respondentů nevěděla, že je kodex zveřejněn a že si ho zaměstnanci nebo občané mohou kdykoliv přečíst. Přičemž je dostupný na internetových stránkách ČSÚ nebo na intranetu ČSÚ. Dále ho pak dostávají nově příchozí zaměstnanci v papírové podobě. Graf č.7: Dostupnost kodexu ČSÚ

Je kodex přístupný k nahlédnutí na nějakém veřejném místě

ano ne


Porušování etického kodexu Pokud jde o pracovního klima v instituci a chování nadřízení versus podřízení jsou zjištěné výsledky velmi dobré. Pouze jeden zaměstnanec uvedl, že se setkal s porušováním kodexu etiky a to se sexuálním obtěžováním. Podle analýzy odpovědí bylo zjištěno, že opět pouze jeden zaměstnanec není spokojen s tím, jak s ním nadřízený jedná. Naopak všichni tázaní byli spokojeni s chováním a pracovní morálkou svých kolegů. To nám ukazuje, že v této instituci je dobré pracovní klima a kolegiální přistup.

Dílčí závěr V Českém statistickém úřadě panuje podle průzkumu velice dobré a etické klima. Zaměstnanci jsou celkově spokojeni s přístupem svých kolegů i nadřízených. Velmi pozitivní zjištění je, že všichni tázaní ví, že ČSÚ etický kodex má. Většina mu přikládá i značnou míru důležitosti. Dobré by bylo ze strany vedoucích pracovníků zaměstnance informovat, kde mohou kodex najít, jestliže by do něj chtěli nahlédnout, protože většina respondentů nebyla o tom, kde kodex najít, dobře informována. Jediným problémem v této instituci je, že jelikož zde někteří pracují velmi dlouhou dobu, nepodstoupili v minulosti žádné školení, které by se etického kodexu týkalo. Mé doporučení by se v tomto případě týkalo nového proškolení. Toto

24

školení by mělo být

pro všechny zaměstnance instituce a mělo bylo být povinné.

Organizovalo by se formou přednášky, která by se konala v průběhu pracovní doby. V případě této instituce etický kodex funguje tak jak má a zaměstnanci se podle něj i řádně řídí.

4.3 POLICIE Policie České republiky je ozbrojený bezpečnostní sbor České republiky. Vznikla dne 15.července 1991 přeměnou Veřejné bezpečnosti Sboru národní bezpečnosti. Jejím úkolem je zejména plnit úkoly ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti, a to prostřednictvím svých příslušníků, kteří jsou organizováni v různých útvarech.

Charakteristika zkoumaného vzorku Tázaných bylo celkem 30 zaměstnanců, z toho 19 mužů a 11 žen. Zaměstnanci byly z různých pracovišť. Od administrativních pracovníků z ředitelství Policie v Brně, až po pracovníky pořádkové služby. Mezi dotazovanými byla jedna třetina vedoucích pracovníků. Jak můžeme vidět v prvním grafu, průměrný věk zaměstnanců Policie je mezi 27-35 lety. Starší zaměstnanci většinou pracují na administrativních pozicích. 53 % dotázaných pracuje u Policie déle jak 5 let. Graf č.8: Věkové kategorie respondentů Policie ČR

Věkové kategorie respondentů 16 14 12 10 počet 8 respondentů 6 4 2 0 18-26

27-35

36-49

50-60

60-70

věk


25

Celkem 83 % zaměstnanců je spokojeno se svou prací a splňuje všechna očekávání, s kterými do tohoto zaměstnání nastupovalo. Což je ještě lepší výsledek než u pracovníků ČSÚ. Graf č.9: Spokojenost s prací v instituci Policie ČR


ano ne nevím


Profesní etika Podle průzkumu si nejvíce zaměstnanců myslí, že problematika profesní etiky závažné téma je. Výsledky však nejsou tak jednoznačné jako to bylo u ČSÚ. Jeden respondent uvedl, že podle jeho názoru je profesní etika bezvýznamné téma a nemá žádnou míru důležitosti. Graf č.10: Je profesní etika závažné téma Policie ČR


určitě spíše ano spíše ne ne


Následující graf zobrazuje jak často se zaměstnanci setkávají se situací, kdy je chce někdo poplatit nebo jinak ovlivnit. Oproti předchozí instituci jsou výsledky velmi zajímavé, jelikož 43 % respondentů se s touto situací již někdy během svého působení u Policie setkali.

26

Graf č.11: Problematika podplácení Policie ČR


někdy nikdy


Překvapivé jsou i odpovědi, jestli se zaměstnanec někdy setkal s tím, že by si na jeho počínání někdy stěžoval občan. Pouhých 23 % odpovědělo že ano. Co se týče výhrad nadřízených k zaměstnanci, 25 % uvedlo, že k nim má nadřízený někdy výhrady. To znamená, že 75 % se s výhradami od nadřízeného vůbec nesetkala. Jako další okruh jsme zkoumali jestli zaměstnanci ví, že v instituci probíhají kázeňské tresty, 70 % tázaných uvedlo, že Policie kázeňské tresty má, ostatní však tvrdili, že nikoliv. Co se zbývajících 30 % je zde jasné, že kázeňské problémy nikdy neměli a proto o trestech neví. Podle zdroje u Policie víme, že kázeňské tresty existují v této instituci v různých formách, jako např. postavení mimo službu nebo krácení odměn.

Etické kodexy Podle zjištěných výsledků, všichni respondenti věděli, že Policie etický kodex má. Většina respondentů definuje etický kodex jako soubor pravidel chování, někteří i jako soubor norem, které nejsou zcela dodržovány. Jak zdůrazňuje následující graf, 70 % zaměstnanců u Policie si myslí, že etický kodex plní v jejich instituci nějakou důležitou funkci. Graf č.12: Důležitost etického kodexu Policie ČR


ano ne


27

Podle zjištěných výsledků jsou na tom zaměstnanci Policie se školením etických kodexů lépe než ČSÚ. 60 % se školení účastnilo, 16 % si to nepamatuje a zbývající tvrdí, že toto školení nikdy neabsolvovalo. Přitom toto školení je povinné pro každého, kdo k Policii nově nastupuje. Graf č.13: Školení o etickém kodexu Policie ČR

Účastnil jste školení o etickém kodexu

ano ne nepamatuji


Co se týče vědomostí o tom, kde mohou zaměstnanci do kodexu nahlédnout nebo si ho přečíst, zjištěné výsledky ukázali, že jen 30 % zaměstnanců by vědělo, kde kodex najít. Přitom na některých pracovištích je kodex vyvěšen přímo na nástěnce nebo leží na chodbě ve formě bulletinu. Zaměstnanci nevěděli ani to, že přímo na internetových stránkách Policie ČR je kodex přístupný všem, které by tento dokument zajímal. Graf č.14: Dostupnost kodexu Policie ČR


ano ne


Porušování etického kodexu S porušováním základních bodů etického kodexu, kam patří šikana a sexuální obtěžování se setkalo 30 % zaměstnanců. Tito respondenti, uvedli i s jakým konkrétním druhem porušování přišli do styku. Všichni uvedli, že šlo o různé druhy šikany, např. z pozice příslušníka Policie

28

k občanovi, vulgární a hrubé jednání nadřízeného k podřízeným a různé formy psychického nátlaku od spolupracovníků. Graf č.15: Porušování etického kodexu Policie ČR

Setkal jste se někdy s porušováním základních pravidel etického kodexu

ano ne


Co se týče pracovního klima v instituci a chování nadřízení versus podřízení jsou zjištěné výsledky horší než u ČSÚ. Jedna třetina zaměstnanců uvedla, že se kolegové k sobě navzájem nechovají dobře. Stejně tak jedna třetina odpověděla, že nejsou spokojeni s tím jak se k nim chovají jejich nadřízení. Poslední bod dotazníku se týkal takové situace, kdy se zaměstnanec cítil jako oběť svých nadřízených nebo podřízených. Zavádějící zde je, že 20 % zaměstnanců se s touto situací setkává často a dalších 10 % se s touto situací již někdy setkalo.

Dílčí závěr U Policie ČR nejsou zjištěné výsledky tak pozitivní jako byly u ČSÚ. Největší problém vidím v chování na pracovišti jak mezi kolegy, tak nadřízený versus podřízený. Pozitivním jevem je, že zde opět všichni tázaní ví, že jejich instituce etický kodex má. Problémem by mohla být zase otázka školení etických kodexů, ale to zde není tak význačné jako na ČSÚ. Podle výsledků zde není nejlepší pracovní klima, jelikož jedna třetina zaměstnanců není spokojena s chováním svých kolegů a stejně tak jedna třetina není spokojena s chováním svých nadřízených. Z tohoto důvodu bych pracovala na posílení pracovního kolektivu a týmového ducha, pomocí různých teambuildingových akcí. Za nejhorší zjištění považuji to, kolik zaměstnanců se setkalo s šikanou v různých formách. Tohoto tématu by se týkalo i mé doporučení. Zavedla bych velmi přísné tresty za porušování pracovní morálky a etického kodexu touto formou. Snažila bych se v instituci vytvořit jedno pracovní místo pro člověka, který by se těmito problémy přímo zabýval a následně by je začal řešit s vedením.

29

4.4 NEJVYŠŠÍ SOUD V BRNĚ Nejvyšší soud České republiky se sídlem v Brně je vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do pravomoci soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení s výjimkou záležitostí, o nichž rozhoduje Ústavní soud ČR a Nejvyšší správní soud ČR. Náplní jeho činnosti je především rozhodování o mimořádných opravných prostředcích proti rozhodnutím odvolacích soudů, rozhodování o stížnostech pro porušení zákona, rozhodování o uznání a vykonatelnosti rozhodnutí cizozemských soudů na území České republiky, vyžaduje-li to zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva.

Charakteristika zkoumaného vzorku Tázaných bylo celkem 30 zaměstnanců, z toho 15 žen a 15 mužů. Mezi tímto vzorkem bylo 10 % vedoucích pracovníků. Většina zaměstnanců zde pracuje déle než 5 let. Průměrný věk respondentů byl nejčastěji mezi 36-49 lety jak zobrazuje následující graf. Graf č.16: Věkové kategorie respondentů NS

Věkové kategorie respondentů 10 9 8 7 6 počet 5 respondentů 4 3 2 1 0 18-26

27-35

36-49

50-60

60-70

věk


Celkem 70 % zaměstnanců uvedlo, že jejich pozice splňuje očekávání, která měli, když do práce nastupovali. Tento výsledek je zatím nejhorší ze všech tří institucí, které byly analyzovány.

30

Graf č.17: Spokojenost s prací v instituci NS


ano ne nevím


Profesní etika Profesní etiku považují všichni zaměstnanci NS za závažné téma. Mezi respondenty nebyl ani jeden, který by na tuto otázku odpověděl spíše ne nebo ne. Graf č.18: Je profesní etika závažné téma NS


určitě spíše ano


Následující graf zobrazuje jak často se zaměstnanci setkávají se situací, kdy je chce někdo poplatit nebo jinak ovlivnit. Výsledky jsou zde velice zajímavé, jelikož jde o soudní instituci. Celkem 23 % respondentů uvedlo, že se s touto situací už někdy setkali. Graf č.19: Problematika podplácení NS


někdy nikdy


31

V okruhu, který se týkal stížností občanů na jednání zaměstnanců, celkem 86 % tázaných uvedlo, že se s tímto problémem nikdy nesetkali. Stejně tak nemá většina zaměstnanců problémy s jednáním svého nadřízeného. 93 % uvedlo, že k nim jejich nadřízený neměl nikdy žádné výhrady. Oproti ostatním institucím jsou u NS zaměstnanci dobře informováni o kázeňských trestech, které můžou nastat v případě jejich nevhodného chování v zaměstnání. Celkem 73 % respondentů vědělo, že u nich v instituci kázeňské tresty jsou.

Etické kodexy Oproti ostatním institucím má Nejvyšší soud etický kodex přímo uveden v pracovním řádu, tzn. že není vydán samostatně. Z tohoto důvodu nemuseli zaměstnanci vyplňovat otázku, zda etický kodex jejich instituce má. Zaměstnanci NS nejčastěji definují etický kodex jako slušné a korektní jednání v instituci, dále pak jako doporučení etického chování. Většina respondentů nevěděla, že je jejich kodex přístupný k nahlédnutí. Ti co odpověděli, že přístupný je, uvedli, že se na něj může podívat každý zaměstnanec na intranetu. Graf č.20: Dostupnost kodexu NS


ano ne


Porušování etického kodexu S porušováním etických kodexů se respondentů setkalo jen 6 %. Ti uvedli, že to byla konkrétně šikana, dále pak nezodpovědné chování kolegů k pracovním úkolům a jejich malá pracovní morálka. Vztahy mezi kolegy a nadřízený versus podřízený jsou zde dobré. Jen 30 % zaměstnanců se nelíbí jak se k nim jejich nadřízení chovají. Co se týče vztahů mezi kolegy navzájem, jen 6 % uvedlo, že mají pocit, že se jejich kolegové občas nechovají tak, jak by měli. Při otázce, jestli se někdy cítili jako oběť svých nadřízených nebo kolegů, 16% uvedlo, že se v takové situaci již několikrát ocitli. 32

Dílčí závěr Nejvyšší soud sice nedopadl v celkovém vyhodnocení lépe než ČSÚ, každopádně výsledky jsou také velmi uspokojivé. Podle analýzy dotazníků můžeme vidět, že velká většina zaměstnanců je spokojena s chováním svých kolegů a nadřízených. Základní porušování pravidel etického chování zde také není časté. Jediným problémem zůstává, že skoro jedna třetina zaměstnanců není spokojená se svým zaměstnáním, když na toto místo nastupovali, očekávali od něj více. Řešením tohoto problému je snad jen větší motivace pracovníků pomocí různých ne jen finančních odměn.

4.5 ARMÁDA ČR Armáda české republiky tvoří hlavní část ozbrojených sil České republiky, do kterých se dále řadí Vojenská kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž. Hlavním úkolem ozbrojených sil je zabezpečování obrany území České republiky s využitím možnosti kolektivní obrany, daných článkem 5. Washingtonské úmluvy. Od 1.ledna 2005 je AČR plně profesionální armádou. Podle současné právní úpravy může být branná povinnost vyžadována pouze v případě ohrožení státu či za válečného stavu.

Charakteristika zkoumaného vzorku Tázaných bylo celkem 30 zaměstnanců, z toho 17 mužů a 13 žen. . Mezi tímto vzorkem bylo 30 % vedoucích pracovníků. Většina zaměstnanců zde pracuje déle než 5 let. Průměrný věk respondentů byl nejčastěji mezi 27-35 lety. Graf č.21: Věkové kategorie respondentů Armáda ČR

Věkové kategorie respondentů 12 10 8 počet respondentů

6 4 2 0 18-26

27-35

36-49

50-60

věk


33

Celkem 73 % zaměstnanců uvedlo, že jejich práce splňuje všechny očekávání, které měli když do zaměstnání nastupovali. Po Nejvyšším soudu je to druhý nejhorší výsledek Graf č.22: Spokojenost s prací v instituci Armáda ČR


ano ne nevím


Profesní etika Problematiku, která se týká profesní etiky, považují všichni tázaní za důležitý okruh, kterému by se měla věnovat značná míra pozornosti. To, jak respondenti odpovídali, můžeme vidět v následujícím grafu. Graf č.23: Je profesní etika závažné téma Armáda ČR


určitě spíše ano


Podplácení a různé další protislužby nefinančního charakteru, jsou v armádě také poměrně častou záležitostí. Celkem 40 % respondentů odpovědělo, že se s tímto problémem setkává. Dokonce se mezi těmito 40 % našli i respondenti, kteří se s takovouto situací setkávají často. Což nikdo v předchozích institucích neuvedl.

34

Graf č.24: Problematika podplácení Armáda ČR


často někdy nikdy


U dalšího okruhu jsme zjišťovali, jaké jsou problémy vojáků ve vztahu k občanům a k jejich vlastním nadřízeným. Ve vztahu k občanům, celkem 20 % respondentů uvedlo, že si na ně někdy v minulosti občan stěžoval, jelikož se k němu chovali špatně a neeticky. Dále pak 30 % zaměstnanců odpovědělo, že jejich nadřízení k nim výhrady mívají, ale stává se to jen zřídka. Zbytek tázaných, tedy 70 % uvedlo, že k nim nadřízený neměl výhrady nikdy. Zaměstnanci jsou velmi dobře informovaní o kázeňských trestech, které v armádě probíhají. Celých 86 % vědělo, že u nich v instituci kázeňské tresty jsou. Většina z dotazovaných s nimi má i osobní zkušenosti. Nejčastěji probíhají formou odebrání osobného ohodnocení.

Etické kodexy Resort Ministerstva obrany se řídí jak Kodexem etiky zaměstnanců ve veřejné správě, tak i Slibem a Kodexem etiky vojáka z povolání a vojáka v aktivní záloze dobrovolné. V Přílohách naleznete Slib a Kodex etiky vojáka z povolání a vojáka v aktivní záloze. Armáda byla jedinou institucí, kde ne všichni zaměstnanci věděli, že existuje nějaký etický kodex Armády ČR. Celkem 10 % respondentů uvedlo, že jejich instituce žádný etický kodex nemá. Nejčastěji zaměstnanci definovali etický kodex jako soubor pravidel mezilidských vztahů na pracovišti, dále jako souhrn pravidel pro zachování loajality ke své instituci a lidem v dané instituci, dále pak jako chování člověka podle určitých společenských norem. Pozitivní zjištění je, že celkem 83 % zaměstnanců uvedlo, že existence kodexu má v organizaci nějaký svůj účel.

35

Graf č.25: Důležitost etického kodexu Armáda ČR


ano ne


Stejně jako v ostatních institucích i zde vidím problém s organizací školení, které se týká etických kodexů, jelikož méně jak polovina zaměstnanců na školení opravdu byla. Zbytek si to buď nepamatuje nebo někteří uvádějí, že na žádném školení nikdy nebyli. Proto se v konečném zhodnocení budeme hlavně zabývat tématem školení. Graf č.26: Školení o etickém kodexu

Účastnil jste se školení o etickém kodexu

ano ne nepamatuj


Další problém se týkal informovanosti zaměstnanců o tom, kde si mohou etický kodex přečíst, jestli je někde pro zaměstnance přístupný. Jen 25 % vědělo, že kodex je vyvěšen u nich na pracovišti na nástěnce. Zbytek odpovědělo, že nikde přístupný k nahlédnutí není. Mimo jiné kodex Armády ČR je na jejích internetových stránkách.

Porušování etického kodexu S porušováním etických kodexů se v Armádě setkala jedna třetina respondentů. Nejčastěji uváděli šikanu nadřízeného vůči podřízeným, různé formy nadržování některým zaměstnancům a dále pak sexuální obtěžování. Zajímavé bylo, že s problémem sexuálního obtěžování se setkali i muži. Z analýzy dotazníků dopadl nejhůře ze všech institucí okruh, který se týká vztahů 36

na pracovišti a celkového pracovního klima. Celkem 50 % zaměstnanců není spokojeno s tím, jaké vztahy panují mezi kolegy navzájem. Respondenti uvedli, že se někteří kolegové chovají sprostě a k nově příchozím zaměstnancům velmi povrchně. S chováním svých nadřízených není spokojeno celkem 43 % zaměstnanců. Dále pak 30 % uvedlo, že se někdy v minulosti cítili jako oběť svého nadřízeného nebo kolegy.

Dílčí závěr V celkovém vyhodnocení dopadla Armáda ČR nejhůře ze všech oslovených institucí. Problémem je zde informovanost zaměstnanců o existenci kodexu. Někteří neví, že kodex vůbec mají, neví, kde by si jej mohli přečíst a více jak polovina dotázaných se nikdy neúčastnila žádného školení, kde by je o kodexu informovali. Z tohoto důvodu bych doporučila plošně proškolit všechny zaměstnance, ne jen nově příchozí, ale všechny v instituci. Nejzávažnějším tématem u Armády ČR jsou vztahy mezi spolupracovníky a celkové pracovní klima v instituci. Hodně zaměstnanců se zde setkalo s šikanou nebo sexuálním obtěžováním. Podle odpovědí zde nejsou dobré vztahy mezi kolegy. Dokonce jsou ještě horší než v případě nadřízený versus podřízený. Moje doporučení by se týkalo posílení dobrých vztahů na pracovišti, organizace společných volnočasových aktivit a teambuildingových akcí, v rámci povinných víkendových výcvikových akcích, na které vojáci pravidelně jezdí.

37

5 Diskuse V teoretické části se snažíme proniknout do problematiky základů profesní etiky a podrobně se seznamuje s problematikou etických kodexů. Zkoumáme jejich obsah, funkce a tvorbu, dále pak se zabýváme konkrétně etickými kodexy v České republice a nakonec kodexy konkrétně ve státní správě. V praktické části jsme pomocí dotazníků, které vyplnili zaměstnanci čtyř různých institucí státní správy, získali konkrétní názory a jejich zkušenosti na problematiku profesní etiky a etických kodexů. Praktická část se zabývala těmito výsledky po institucích, v diskusi se budeme věnovat výsledkům jako celku. Celkem 120 respondentů, 66 mužů a 56 žen, odpovídalo na otázky, které se týkali jejich názorů na pracovní klima u nich v zaměstnání, problematiku podplácení, dodržování a informovanosti o etických kodexech. Nejvíce zaměstnanců byli ve věkové kategorii 27-35 let a pracovali v instituci déle jak 5 let. Zaměstnanci ve státní správě přikládají problematice profesní etiky sice velkou důležitost, ovšem většina respondentů se sama eticky v zaměstnání nechová. Jelikož zavádějícím zjištěním je rozšířenost úplatků, které jsou zde velmi častým jevem. Setkala se s ním více jak jedna třetina všech dotazovaných Tento fakt považuji za jednu z nejvýznamnějších slabých stránek, která se týká etiky zaměstnanců státní správy. V tomto směru bych doporučila více se tomuto problému v rámci instituce věnovat a zavést přísné tresty za takovéto počínání. Zaměstnanci by měli mít možnost anonymně takto vzniklou situaci ohlásit. Slabou stránkou tohoto řešení je ale těžká zjistitelnost pravdivosti takového jednání a problémy, které by v rámci tohoto tzv. donášení mohly vzniknout mezi kolegy. Dalším možným řešením by bylo zavedení části o úplatcích do kodexu instituce. Při příchodu do zaměstnání by zaměstnanec musel podepsat dokument, který by potvrzoval jeho seznámení s etickým kodexem, kde by jeho součástí byla i část, týkající se zákazu přijímání úplatků. Zaměstnanec by se nemohl odvolat na to, že o tomto jevu nevěděl. Respondenti uváděli, že se nesetkávají příliš často se situacemi, kdy by si občané stěžovali na jejich jednání. Z toho můžeme usoudit, že se k občanům (civilistům) chovají morálně a spravedlivě. Nebo mají respekt před následky, které by mohly nastat, kdyby se podle obecných morálních pravidel nechovali. Zaměstnanci jsou totiž obeznámeni s kázeňskými tresty, které by jim v těchto situacích byly uděleny. Hlavním cílem práce bylo zkoumat informovanost zaměstnanců o etických kodexech. Zjištěné výsledky ukazují, že 97% zaměstnanců ví, že jejich instituce etický kodex má a většina uvádí,

38

že plní v jejich instituci důležitou funkci. Podvědomí o kodexech lidé tedy mají,ale mnoho z nich kodex nikdy nečetla a neví co je tvoří jeho obsah. Řešením jejich nevědomosti by mohlo být školení, které by mělo být povinné při nástupu do zaměstnání. Pro ty, co jsou v instituci delší dobu by bylo vhodné, aby pro ně toto školení v rámci instituce také uspořádali. Zde by se dozvěděli, co je obsahem kodexu jejich instituce, na koho se obrátit, když se stanou svědky nebo oběťmi jeho porušení atd. Dalším problémem je dostupnost kodexu na pracovišti. Někteří respondenti sice uvedli, že je vyvěšen na nástěnce nebo je na intranetu, kdyby však nastala situace, že by si ho někdo chtěl přečíst, většina nebude vědět, kde kodex hledat. Zde bych doporučila, aby na každém pracovišti bylo místo nebo informační nástěnka, ke které mají přístup všichni zaměstnanci a zde byl kodex vyvěšen. Díky tomuto opatření by se předešlo situaci, že by se zaměstnanec odvolával na to, že neví co kodex obsahuje. Se základním porušováním etického kodexu se setkalo 20 % lidí. Zejména se šikanou spolupracovníků nadřízenými a mezi kolegy navzájem. Ženy a paradoxně i muži se setkali se sexuálním obtěžováním. Pracovní klima je ve státní správě dobré, 20 % zaměstnanců není spokojeno s chováním svých kolegů a stejný procentní podíl není spokojen s chováním svých nadřízených. Řešením této nespokojenosti je stmelování kolektivu a budování přátelštějšího prostředí. Mé konečné doporučení by se týkalo toho, aby se všechny problematické oblasti, jako jsou úplatky a šikana, do etického kodexu zanesly a staly se tak jeho nedílnou součástí. Pokud by byli zaměstnanci s kodexem řádně seznámeni, nemohli by se následně vymluvit na to, že nevěděli, jak se v případě takovýchto situací chovat. Řešením tedy je dát každému nově příchozímu zaměstnanci přečíst etický kodex, po jeho přečtení by zaměstnanec stvrdil svým podpisem, že je seznámen s jeho obsahem a bude se podle něj chovat.

39

6 Závěr Etické chování je základní stavební jednotkou silné a dobře organizované instituce. Nejde jen o etické chování mezi nadřízenými a podřízenými, ale i mezi spolupracovníky navzájem. V případě státní správy je velmi důležité etické chování k občanům, v soukromém sektoru naopak ke svým klientům. K tomuto účelu slouží etické kodexy, které by se měli stát součástí vnitřních předpisů každé organizace. Etický kodex by měl naplňovat přesvědčení každého zaměstnance dané instituce. Tato bakalářská práce pojednává o etických kodexech ve státní správě. Ve vybraných institucích státní správy jsme pomocí dotazníků zkoumali, jaké znalosti o etických kodexech zaměstnanci mají a jestli pracují v eticky příznivém prostředí. Podle jednotlivých dílčích závěrů je zřejmé, že každá instituce je na tom zcela jinak. U některé je pracovní klima velmi dobré a znalosti zaměstnanců jsou také na vysoké úrovni, u některých institucí je to naopak. Nejlepších celkových výsledků dosáhl Český statistický úřad. Fungování etických kodexů v institucích státní správy je podle průzkumu efektivní, zaměstnanci o existenci kodexu ví, problémem ale zůstává jejich informovanost ohledně jeho obsahu. Většina zaměstnanců je v této sféře velice spokojena se svým zaměstnáním i s chováním svých spolupracovníků a nadřízených. Závěrem tedy můžeme říct, že etické kodexy se staly nedílnou součástí tohoto odvětví a fungují tak, jak by měly. Jsou zde samozřejmě výjimky, ale s těmi se můžeme setkat v každém odvětví, kde pracují lidé.

40

7 Seznam použité literatury a pramenů Odborná literatura 1. BLÁHA, J.; DYRT, Z. Manažerská etika. Praha : Management Press, 2003. 156 s. ISBN 80-7261-084-8. 2. ČANÍK, P. Metody a nástroje podnikatelské etiky. 2. vydání, Praha: Oeconomica, 2006. 123 s. ISBN 80-254-1143-6. 3. DOLISTA, J. Profesní etika, 1.vydání, České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií,o.p.s.,2007. 188 s. ISBN-978-80-86708-33-1. 4. DYRT, Z., STAŇKOVÁ, P., TOLMANOVÁ, L. Manažerská etika: Etika v managementu a podnikání, 1.vydání, Zlín:Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2007. 125 s. ISBN-978-80-7318-645-6. 5. FIALA, B., Podnikatelská etika, 1.vydání, Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. 200 s. ISBN-80-244-1241-1 6. PUTNOVÁ, A., SEKNIČKA, P. Etické řízení ve firmě. 7.vydání, Praha:Grada, 2007. 168 s. ISBN 978-80-247-1621-3. 7. ROLNÝ, I., Etika v podnikové strategii, 2.vydání, Brno: B.I.B.S., a.s., 2003.121 s. ISBN-80-86575-89-6. 8. ROLNÝ, I., LACINA, L. Globalizace, etika, ekonomika. 3.vydání, Ostrava:Key Publishing, 2008. 281 s. ISBN 978-80-87071-62-5. 9. SEKNIČKA, P. a kolektiv. Úvod do hospodářské etiky, 1.vydání, Praha:CODEX Bohemia,s.r.o.,1996. 192 s. ISBN-80-85963-40-X. 10. ŠMAJS, J., Podnikatelská a environmentální etika, 1.vydání, Brno: Masarykova univerzita, 2008. 184 s.ISBN-978-80-210-4564-4.

Internetové zdroje

1. www.czso.cz 2. www.nsoud.cz/historie.htm 3. www.policie.cr 4. www.wikipedia.org

41

8 Přílohy 8.1 Příloha 1:Etický kodex Policie České republiky Příslušníci Policie České republiky, vědomi si svého poslání, spočívajícího ve službě veřejnosti, založeného na úctě a respektu k lidským právům, vyjadřují následující principy, jež chtějí sdílet a dodržovat. 1. Cílem Policie České republiky je a) chránit bezpečnost a pořádek ve společnosti b) prosazovat zákonnost c) chránit práva a svobody osob d) preventivně působit proti trestné a jiné protiprávní činnosti a potírat ji e) usilovat o trvalou podporu a důvěru veřejnosti 2. Základními hodnotami Policie České republiky je a) profesionalita b) nestrannost c) odpovědnost d) ohleduplnost e) bezúhonnost 3. Závazkem Policie České republiky vůči společnosti je a) prosazovat zákony přiměřenými prostředky s maximální snahou o spolupráci s veřejností, státními a nestátními institucemi b) chovat se důstojně a důvěryhodně, jednat se všemi lidmi slušně, korektně a s porozuměním a respektovat jejich důstojnost c) uplatňovat rovný a korektní přístup ke každé osobě bez rozdílu, v souladu s respektováním kulturní a hodnotové odlišnosti příslušníků menšinových skupin všude tam, kde nedochází ke střetu se zákony d) při výkonu služby jednat taktně, korektně a vhodně uplatňovat princip volného uvážení e) používat donucovacích prostředků pouze v souladu se zákonem; nikdy nezacházet s žádnou osobou krutě, nehumánně či ponižujícím způsobem f) nést odpovědnost za každou osobu, která byla omezena Policií České republiky na osobní svobodě g) zachovávat mlčenlivost o informacích zjištěných při služební činnosti

42

h) zásadně odmítat jakékoliv korupční jednání, netolerovat tuto protizákonnou činnost u jiných příslušníků Policie České republiky, odmítnout dary nebo jiné výhody, jejichž přijetím by mohlo dojít k ovlivnění výkonu služby i) zásadně se vyhýbat jakémukoliv jednání, které by mohlo být střetem zájmů 4. Závazkem vůči ostatním příslušníkům Policie České republiky je a) usilovat o otevřenou a partnerskou spolupráci b) dbát, aby vztahy byly založeny na základě profesní kolegiality, vzájemné úcty, respektování zásad slušného a korektního jednání; jakékoliv formy šikanování a obtěžování ze strany spolupracovníků či nadřízených jsou vyloučeny c) netolerovat ani nekrýt podezření z trestné činnosti jiných příslušníků Policie České republiky a trestnou činnost neprodleně oznámit; stejně tak netolerovat ani jiné jejich protiprávní jednání či jednání, které je v rozporu s Etickým kodexem Policie České republiky 5. Osobním a profesionálním přístupem příslušníků Policie České republiky je a) nést osobní odpovědnost za svoji morální úroveň a svůj profesionální výkon b) chovat se bezúhonně ve službě i mimo ni tak, aby důstojně reprezentovali Policii České republiky svým jednáním, vystupováním i zevnějškem Každý příslušník Policie České republiky, který jedná v souladu se zákonem a Etickým kodexem Policie České republiky, si plně zaslouží úctu, respekt a podporu společnosti, jejíž bezpečnost chrání i s nasazením vlastního života.

8.2 Příloha 2: Etický kodex Armáda ČR K realizaci Koncepce výstavby profesionální Armády České republiky a mobilizace ozbrojených sil České republiky, kterou schválila vláda České republiky svým usnesením ze dne 13. listopadu 2002 č. 1140, s t a n o v u j i : 1. Slib vojáka z povolání a vojáka v aktivní záloze dobrovolné 1. Voják z povolání a voják v aktivní záloze dobrovolné skládají tento slib: „Jako příslušník ozbrojených sil České republiky slibuji, že budu hájit zájmy České republiky a jejich občanů ve shodě se svým svědomím a přesvědčením a podle svých nejlepších schopností. Ve svém jednání se budu řídit právním řádem České republiky a předpisy ozbrojených sil. Budu sdílet, dodržovat a prosazovat hodnoty ozbrojených sil 43

odpovědnost, obětavost, odvahu, věrnost a čest. Budu plnit rozkazy velitelů a nadřízených a budu dbát na profesionální přístup k plnění svých povinností. Budu bránit svobodu a demokracii, v případě ohrožení vlastní nebo spojenecké země jsem připraven pro jejich obranu nasadit i svůj život.“ 2. Voják z povolání nebo voják v aktivní záloze dobrovolné (voják), který se rozhodne složit slib vojáka, dobrovolně přebírá morální závazek v něm obsažený. Slavnostním způsobem se tak zavazuje dodržovat Kodex vojáka z povolání a vojáka v aktivní záloze dobrovolné (Kodex etiky vojáka). Slib nenahrazuje vojenskou přísahu a nejsou s ním spojeny žádné právní důsledky. 3. Slib vojáka se skládá důstojným a slavnostním způsobem před státní vlajkou a bojovým praporem útvaru, byl-li bojový prapor útvaru propůjčen. 4. Voják po složení slibu obdrží fotografii, pamětní list a kartičku s vytištěným textem slibu a tradičních vojenských hodnot. Složení slibu stvrzuje voják vlastnoručním podpisem kartičky a pamětního listu s textem slibu. 2. Kodex etiky vojáka z povolání a vojáka v aktivní záloze dobrovolné 5. Kodex etiky vojáka vyjadřuje tradiční vojenské hodnoty, které má každý voják ctít a vytvářet tak základ pro vybudování a udržení důvěry veřejnosti v Armádu České republiky. Těmito hodnotami jsou: Odpovědnost a smysl pro povinnost „uvědomuj si své povinnosti, projevuj iniciativu a tvořivý přístup ke službě“ Tato hodnota představuje respektování a dodržování zákonů, nařízení a rozkazů. Základem je odpovědný vztah jedince k plnění povinností podle jeho nejlepších schopností. Neznamená však uposlechnutí rozkazů nadřízených, jejichž splněním by došlo ke spáchání trestného činu. Významným projevem odpovědnosti je samostatnost, iniciativa a tvořivý přístup jedince.

44

Obětavost „dej všechno, dej víc než dostáváš, uvědom si, že úspěch celku stojí výš než úspěch tvůj“ Tato hodnota představuje především správné řazení priorit. Pro vojáka musí být zájmy celku nadřazeny jeho individuálním zájmům. Odvaha „neboj se rozhodnout a přijímat nové výzvy, měj sílu překonat složité, nebezpečné a riskantní situace“ Tato hodnota představuje odhodlání, morálně-volní a duševní sílu dělat to, co je správné, i v případě možných nepříznivých následků a okolností. Velitelé a řídící pracovníci v ozbrojených silách musí umět převzít odpovědnost a rozhodovat i ve složitých, nebezpečných a riskantních situacích. Věrnost „buď oddaný své zemi a její armádě a loajální ke svým nadřízeným, respektuj své spolupracovníky a podřízené“ Tato hodnota znamená být oddán zemi a armádě, která ji brání. Znamená ztotožnění, sepětí vojáka se zájmy a osudy národa, armády, útvaru, jednotky, osoby velitele a ostatních příslušníků celku. Blízko k této kvalitě má pojem hrdost, který vyjadřuje vztah jedince k útvaru, jednotce, ale též k vojsku, odbornosti, hodnostnímu sboru nebo hodnosti. Věrnost je významná pro vytváření a posilování sebedůvěry, pocitů jistoty, pozitivních pracovních vztahů a výkonnosti, je důležitá pro navození pocitu sounáležitosti a vytvoření vztahů soudržnosti. Čest „buď přímý a zásadový, jednej vždy v souladu se svým svědomím, tvé poslání tě zavazuje“ Tato hodnota je završením etických hodnot v armádě. Je motivačním činitelem a opravňuje morální rozhodnutí založená na příkladných osobních kvalitách a čistém svědomí. Čest propojuje všechny hodnoty, které jsou obsaženy v Kodexu etiky vojáka. Má blízko k mravnosti, protože čestný jedinec se ztotožňuje se skupinovými, tedy vyššími hodnotami a pracuje ve prospěch vyšších celků. Vnímání a respektování otázek cti poskytují jedincům významné intelektuální zázemí a motivaci k jednání. 45

6. Účelem Kodexu etiky vojáka je podporovat žádoucí chování vojáků tak, aby svědomitě a řádně konali službu podle svých sil, znalostí a schopností. 7. Kodex etiky vojáka musí být vodítkem pro každého vojáka při každém jeho jednání.

8.3 Příloha 3: Etický kodex ČSÚ Český statistický úřad (ČSÚ) je ústředním správním úřadem, jehož hlavním posláním je vytvářet a šířit statistické informace věrohodně popisující ekonomický, sociální, demografický a ekologický vývoj ČR a jejích částí. Základními principy jeho činnosti, která představuje službu veřejnosti, jsou: •

nezávislost

•

nestrannost

•

transparentnost

•

důvěryhodnost

Na zaměstnance ČSÚ se vztahují všechna ustanovení a předpisy platné pro státní správu České republiky. Zaměstnanci ČSÚ plní úkoly vyplývající ze zaměstnaneckého poměru. Jejich posláním je kvalitní výkon statistické služby a státní správy respektující i mezinárodní standardy. Kvalitní služba, která musí být otevřená, dostupná a správně fungující, vyžaduje od zaměstnance odbornost, objektivitu, nezaujatost, čestné jednání a zdvořilost. Zásady jednání všech zaměstnanců ČSÚ •

jednají v souladu s platnými právními předpisy a vnitřními normami ČSÚ

•

dbají o své dobré jméno, pověst úřadu i státní statistiky a usilují o důvěru veřejnosti

•

dbají o profesní bezúhonnost a nezávislost při své práci, a proto nepoužívají ani

•

nepodporují používání takových metod práce, které by mohly vést k získání zavádějících výsledků nebo dosažení předem požadovaných výsledků

•

při sběru dat, jejich zpracování, analýze, interpretaci a publikaci dodržují zásady objektivity a nestrannosti

•

jsou povinni upozornit uživatele na meze spolehlivosti a použitelnosti zveřejňovaných dat

•

dbají o to, aby záměrně či svou nedbalostí neumožnili nesprávnou interpretaci statistických zjištění

46

•

jednají korektně ve služebním styku se zaměstnanci jiných úřadů veřejné správy, s respondenty i veřejností

•

neuvádějí vědomě v omyl ani veřejnost, ani zaměstnance úřadu

•

vykonávají práci na vysoké odborné úrovni, své znalosti prohlubují celoživotním vzděláváním

•

respektují princip nediskriminace, pracují bez jakýchkoli předsudků

•

jednají tak, aby zajistili maximálně efektivní a ekonomické spravování a využívání finančních zdrojů a zařízení jim svěřených nedovolí, aby se v souvislosti se svým zaměstnáním dostali do postavení, ve kterém jsou zavázáni oplatit prokázanou laskavost

•

ve svém soukromém životě se vyhýbají takovým činnostem i jednání, které by mohly snížit důvěru k ČSÚ v očích veřejnosti

•

neúčastní se žádné činnosti, která se neslučuje s řádným výkonem jejich pracovních povinností nebo tento výkon omezuje

•

při politické nebo jiné veřejné činnosti neohrožují záruky nestrannosti státní statistické služby

•

uplatňují všechna potřebná opatření k zajištění ochrany osobních, citlivých a individuálních dat

•

dodržují slib mlčenlivosti

Vztah k respondentům Při provádění statistických zjišťování uplatňují zaměstnanci ČSÚ tyto hlavní zásady •

nenarušují soukromí respondentů

•

nepřetěžují respondenty množstvím požadovaných informací

•

informují respondenty o užitečnosti poskytování údajů i pro ně samotné a o zajištění důvěrnosti těchto dat a jejich anonymizace

Vztah ke kolegům •

ve vzájemných vztazích na pracovišti se zaměstnanci chovají vstřícně, korektně a kolegiálně

•

při řešení pracovních úkolů spolupracují na dosažení cíle co nejefektivnějším způsobem

•

umožňují mladým a nově příchozím zaměstnancům přístup k používaným metodám a pomáhají jim v zapracování

47

•

jsou otevřeni k přezkoumání a zhodnocení svých pracovních postupů v rámci odborné diskuse

Vedoucí zaměstnanci ČSÚ ve vztahu k zaměstnancům • vylučují jakoukoli diskriminaci •

respektují práva zaměstnance jako osobnosti a jeho právo na informace

• umožňují spoluúčast zaměstnanců při rozhodování • vytvářejí prostor pro uplatnění tvůrčího potenciálu a schopností zaměstnanců •

usilují o objektivní hodnocení výkonu jednotlivých zaměstnanců a jejich spravedlivé

• odměňování Závěrečná ustanovení Kodex je doporučením pro zaměstnance ČSÚ a jeho úkolem je podporovat žádoucí standardy chování a zákonnost v návaznosti na vnitřní předpisy platné v ČSÚ. Zároveň slouží jako informace pro veřejnost o způsobu jednání, které může od zaměstnanců ČSÚ požadovat. Respektování zásad obsažených v kodexu je součástí hodnocení zaměstnanců ČSÚ.

8.4 Příloha 4: Dotazník, který respondenti vyplňovali 1.část-osobní otázky 1. Jaké je vaše pohlaví? a) žena b) muž

2. Do jaké věkové kategorie patříte? a) 18-26 let b) 27-35 let c) 36-49 let d) 50-60 let e) 60-70 let

3. Na jaké pozici pracujete? a) pracovník b) vedoucí pracovník

48

4. Jak dlouho zde pracujete? a) méně jak 1 rok b) 1-3 roky c) 3-5 let d) více jak 5 let

5. Splňuje vaše pozice to, co jste od tohoto místa očekával? a) ano b) ne c) nevím

2.část-profesní etika 1.Myslíte si, že problematika profesní etiky je závažné téma a měla by se jí přikládat značná míra důležitosti? a) určitě b) spíše ano c) spíše ne d) ne

2. Máte někdy pocit, že se někdo snaží ovlivnit vaše počínání pomocí nějaké finanční odměny nebo jiné protislužby? často a) b) někdy c) nikdy

3.Stalo se vám, že si některý občan stěžoval na to, že jste se k němu choval proti obecným mravním normám? a) ano b) ne

4.Mají vaši nadřízení výhrady vůči vašemu jednání s občany? a) často b) zřídka c) vůbec ne

5.Probíhají u vás v instituci kázeňské tresty (napomenutí, krácení odměn, atd.) za to, když si na vaše počínání občan stěžuje? a) ano b) ne

49

3.část-etické kodexy 1.Má vaše instituce etický kodex? c) ano d) ne

2. Jak byste etický kodex definoval vlastními slovy?

3. Myslíte si, že existence kodexu plní ve vaší organizaci nějaký důležitý účel? a) ano b) ne

4. Když jste nastupoval do této organizace, absolvoval jste vstupní školení o etickém kodexu, popř. obdržel jste nějaké, které se týkaly etiky vaší profese? a) ano b) ne c) nepamatuji si

5. Je na vašem pracovišti etický kodex vaší organizace vyvěšen na viditelném místě? a) ano b) ne

6. Pokud je vyvěšen, napište na jakém místě?(Pokud ne na otázku neodpovídejte)

7. Setkal jste se někdy na svém pracovišti s porušením základních pravidel kodexu?(sexuální obtěžování, šikana na pracovišti….) a) ano b) ne

8. Pokud jste se s porušováním kodexu setkal, s jakým druhem?(Pokud ne na otázku neodpovídejte)

9. Myslíte si, že se vaši spolupracovníci chovají v souladu s obecnými mravními normami? a) ano b) občas c) ne

10. Myslíte si, že se vaši nadřízení chovají v souladu s obecnými mravními normami?

50

a) b) c)

ano občas ne

11. Cítil jste se někdy jako oběť vašich nadřízených nebo spolupracovníků? a) ano b) občas c) ne

51

9 Seznam tabulek, obrázků a grafů Graf č.1: Věkové kategorie respondentů ČSÚ Graf č.2: Spokojenost s prací v instituci ČSÚ Graf č.3: Je profesní etika závažné téma ČSÚ Graf č.4: Problematika podplácení ČSÚ Graf č.5: Důležitost etického kodexu ČSÚ Graf č.6: Školení o etickém kodexu ČSÚ Graf č.7: Dostupnost kodexu ČSÚ Graf č.8: Věkové kategorie respondentů Policie ČR Graf č.9: Spokojenost s prací v instituci Policie ČR Graf č.10: Je profesní etika závažné téma Policie ČR Graf č.11: Problematika podplácení Policie ČR Graf č.12: Důležitost etického kodexu Policie ČR Graf č.13: Školení o etickém kodexu Policie ČR Graf č.14: Dostupnost kodexu Policie ČR Graf č.15: Porušování etického kodexu Policie ČR Graf č.16: Věkové kategorie respondentů NS Graf č.17: Spokojenost s prací v instituci NS Graf č.18: Je profesní etika závažné téma NS Graf č.19: Problematika podplácení NS Graf č.20: Dostupnost kodexu NS Graf č.21: Věkově kategorie respondentů Armáda ČR Graf č.22: Spokojenost s prací v instituci Armáda ČR Graf č.23: Problematika profesní etiky Armáda ČR Graf č.24: Problematika podplácení Armáda ČR Graf č.25: Důležitost etického kodexu Armáda Graf č.26: Školení o etickém kodexu Armáda ČR

52

ETICKÉ KODEXY V PRAXI STÁTNÍ SPRÁVY

Recommend Documents