Čeští filosofové 19. století

Marek Matějka historik filosofie

Čeští filosofové 19. století aneb období mladého Tomáše Masaryka bez Masaryka www.matejkam.webnode.cz

Česká filosofie  Česká filosofie - období:    

 

předhusitské husitské humanismu a reformace nadvlády protireformační ideologie osvícenství obrození

www.matejkam.webnode.cz

 Česká filosofie - období:      

před rokem 1848 po roce 1848 před I. světovou válkou meziválečné po roce 1945 současná.

Česká filosofie  Největšího rozkvětu dosáhla česká filosofie v období

předhusitském, kdy jí lze přiřknout doslova evropský formát.

 Karlovská doba je spjata se jmény: 

Vojtěch Raňkův z Ježova



Jan Milíč z Kroměříže



Jenek Václavův z Prahy



Tomáš ze Štítného



Matěj z Janova


Období předhusitské Vojtěch Raňkův z Ježova

1320 - 1388  Působil jako:  

Rektor Sorbonny Kanovník u sv. Víta.

 Držel pietní řeč na pohřbu

Karla IV.

 Svůj osobní majetek po

smrti odkázal na stipendijní fond pro nemajetné studenty.


Období předhusitské Tomáš ze Štítného

1331 - 1409  Působil jako: 

Literát  Řeči nedělní a sváteční 

Řeči besední.

 Pomáhal stírat rozdíly

mezi laiky a duchovními.

 Národní filosof – psal

česky!


Období husitské Jan Hus

1370 - 1415  Působil jako:  

Profesor a rektor na pražské univerzitě Kněz u sv. Michala v Praze

 Pravoslavná církev ho

uznává spolu s Jeronýmem Pražským coby mučedníka.


Období husitské Jeroným Pražský

1380 - 1416

 Působil jako: 

Profesor na pražské univerzitě

 Rok po Husovi upálen

na stejném místě jako Hus. www.matejkam.webnode.cz

Období humanismu a reformace Jan Amos Komenský

1592 - 1670  Působil jako:     

poslední biskup Jednoty bratrské, český teolog, filosof, pedagog spisovatel.

 Setkal se s René

Descartem


Před rokem 1848 Josef Dobrovský

1753 - 1829  Působil jako: 

 

kněz (jezuita), filolog, historik.

 Spoluzakladatel:  


České královské společnosti nauk (1784) Národního muzea (1818)

Před rokem 1848 Bernard Bolzano

1781 - 1848


Profesor na pražské univerzitě (FF).

 Exkomunikován

z římsko-katolické církve. www.matejkam.webnode.cz

Po roce 1848 Augustin Smetana

15. 6. 1814 30. 1. 1851  Působil jako:




Český hegelovský filozof a exkomunikovaný kněz.



Zprostředkoval českým zájemcům německou idealistickou filozofii.



Aktivně se účastnil revoluce v roce 1848.

Augustin Smetana (15. červen 1814 Praha – 30. ledna 1851 Praha)

Augustin Smetana

Biografie

 Otec – chudý kostelník v kostele

 Studoval teologii v klášteře

 Roční příjem otce: 110 zlatých a

 V roce 1837 vysvěcen na

u sv. Jindřicha.

64 krejcarů, což v roce 1925 bylo cca 1200 Kčs + naturální byt.

u Křižovníků. kněze.

 Měl dalších 11 sourozenců (5

 V roce 1841 promován

 Augustin byl prvorozený syn.

 V letech 1845 – 1847

bratrů a 5 sester).

 Měl se stát knězem. www.matejkam.webnode.cz

doktorem filosofie.

suplentem prof. Exnera na FF pražské university.

Po roce 1848 Augustin Smetana 

Význam současného věku (Die Bedeutung des gegenwärtigen Zeitalters, 1848)



Obrat a vyústění dějin filosofie (Die Katastrophe oder Ausgang der Geschichte der Philosophie, 1850)

Bibliografie: 

Die Bestimmung unseres Vaterlandes Böhmen vom allgemeinen Standpunkt aufgefasst, 1848;



Die Bedeutung des gegenwärtigen Zeitalters, 1848 (čes. Úvahy o budoucnosti lidstva, 1903);



Die Katastrophe oder Ausgang der Geschichte der Philosophie, Hamburk 1850;



Vznik a zánik ducha (Der Geist, sein Entstehen und Vergehen, posmrtně 1865)



Katastrofa zakončení dějin filosofie (Die Katastrophe und der Ausgang der Geschichte der Philosophie)



Úvahy o budoucnosti lidstva (Die Bedeutung des gegenwärtigen Zeitalters)



Geschichte eines Exkommunicierten, Leipzig 1863 (čes. 1863, 1901, 1926);



Zápisky vyobcovaného kněze (Geschichte eines Excommunicierten)



Der Geist, sein Entstehen und Vergehen, Praha 1865 (čes. Vznik a zánik ducha, 1926);


Po roce 1848 František Matouš Klácel

07. 04. 1808 17. 03. 1882  Působil jako: 

Český básník, novinář a filosof, zastánce českomoravské jednoty.

 Byl přítelem Boženy Němcové.  Roku 1869 odplul do Ameriky,

založil společnost založenou na lásce lidí a jejich dobročinnosti. 


Členové těchto společenství se oslovovali bratře a sestro a říkali si nemýlenci.

Po roce 1848 František Matouš Klácel

Bibliografie:

 Ferina lišák – zvířecí epos

 Dobrověda

 Bajky Bidpajovy – dvě knihy, 1. díl

vydán pod pseudonymem František Třebovský

 Slovník pro čtenáře novin,

v němž se vysvětlují slova cizího původu

 Jahůdky ze slovanských lesů –

vydány pod pseudonymem J. P. Jordan

 Erklärungen der wichtigsten

philosophischen Ausdrücke – Výklad nejdůležitějších filosofických výrazů

 Počátky vědecké mluvnictví českého www.matejkam.webnode.cz

 Listy přítele k přítelkyni

o původu socialismu a komunismu – dopisy adresované B. Němcové – vysvětluje teorie o „ideálním“ uspořádání společnosti.

Po roce 1848 Ignác Jan Hanuš

12. 11. 1812 19. 05. 1869

 Působil jako:  




Profesor filosofie ve Lvově Ředitel pražské Univerzitní knihovny Poručník dcery K. H. Borovského

Po roce 1848 Ignác Jan Hanuš

Bibliografie:



O sebeovládání, 1836;





Die Wissenschaft des slawischen Mythus im weitesten, den altpreu\ss isch-lithauischen Mythus mitumfassenden Sinne, Lemberg 1842;

Vorlesungen über die allgemeine Kulturgeschichte der Menschheit, 1849;



Geschichte der Philosophie von ihren Uranfängen an bis zur Schlie\ssung der Philosophenschulen durch Kaiser Justinian, 1849;



Nástin duševědy s pokusem o vysvětlení výrazů duševědných, 1849;



Nástin logiky na základě metafyzickém, 1850;



Rozbor filosofie Tomáše ze Štítného dle rukopisu Řečí besedních, 1852.









Handbuch der Erfahrungs-Seelenlehre in philosophisches Wissen einleitend, Lemberg 1843; Handbuch der wissenschaftlichen Denklehre in philosophische Wissen einleitend, Lemberg 1843; Grundzüge eines Handbuches der Metaphysik, Lemberg 1845; Handbuch der philosophischen Ethik, Lemberg 1846;


Po roce 1848 Jan Evangelista Purkyně

18. 12. 1787 28. 07. 1869 Praha  Působil jako: 

Český fyziolog, anatom, biolog a filozof.

 Otec malíře Karla Purkyně.  Spoluzakladatel cytologie.  Objevitel: www.matejkam.webnode.cz

Po roce 1848 Jan Evangelista Purkyně

Bibliografie:

 Rozsáhlá

 Rozsáhlá

(dodám na vyžádání)


(dodám na vyžádání)

Po roce 1848 František Palacký

14. 06. 1798 26. 05. 1876  Působil jako:




Český historik, politik, spisovatel a organizátor veřejného kulturního a vědeckého života v soudobé Praze.



Považován za zakladatele moderního českého dějepisectví.



Získal přezdívku „otec národa“.

Po roce 1848 František Palacký

Bibliografie:

 Poezie

 Historická



Na horu Radhošť – báseň



Má modlitba dne 26. července 1818 – hymnus



Staří letopisové čeští od roku 1378 do roku 1527



Geschichte von Böhmen



Dějiny národa českého v Čechách i v Moravě – vycházelo jak česky, tak německy.



Pomůcky ku poznání řádů zemských království Českého v druhé polovině XIII. století – pokus o shrnutí života v polovině 13. století.



Pomůcky ku poznání staročeského práva i řádu soudního



Přehled současných nejvyšších důstojníků a ouředníků zemských i dvorských v královstvím Českém, od nejstarších časův až do nynějška – vyšlo i německy.



Popis království Českého – soupis všech obcí v Čechách se základními údaji (vydáno 1848, data z let 1843-6).



Stručné dějiny Prahy

Ideál říše – óda

 Politická díla 



Idea státu Rakouského – (1865) popis jeho představ o federálním uspořádání Rakouska, přeje si jeho zachování.


Po roce 1848 Vincenc Zahradník

29. 12. 1790 31. 08. 1836  Působil jako:




Český katolický kněz, autor náboženských a filozofických spisů a bajek.



Knězem v Litoměřicích, biskup Hurdálek ho jmenoval svým sekretářem.



Profesor pastorální teologie na Semináři v Litoměřicích.

Po roce 1848 Vincenc Zahradník

 Bájky, 1832  Bájky i básně, 1906

 Filosofické spisy,

1907-1918


Bibliografie:

Po roce 1848 Karel Ferdinand Hyna

02. 08. 1802 03. 04. 1881

 Portrét není k dispozici

 Působil jako:




Kněz a vikář na Křivoklátsku.



Inspektor obecných škol.



Děkan kapituly ve Staré Boleslavi.

Po roce 1848 Karel Ferdinand Hyna 

Uvedení k počítání na triviálních školách, 1835;



Malý katechismus, 1835 ;



Katechismus pro obecní lid a odrostlou i dospělejší školní mládež, 1839;



Dušesloví zkušebné, 1844.


Bibliografie

Po roce 1848 Karel Boleslav Štorch

18. 11. 1812 21. 11. 1868


 Působil jako:   

Účetní ve Státní účtárně. Redaktor Vlastimilu, Pražských novinách a Květech. Psal aforismy (první aforistik).

 Ve filosofii se věnoval dílu

Schellingovu a Hegelovu.

 Odmítal národní filosofii! www.matejkam.webnode.cz

Po roce 1848 Karel Boleslav Štorch

Bibliografie

Dějiny Německa a Francouzska, 1849.

Noviny a novinářství, ČČM 1857;

Čas. přísp.: Hlas o německé literatuře, ČČM 1848; Komenského snahy pansofické, ČČM 1851;

Komenského Panegersie, ČČM 1861;

Zeměpis filosoficky pojatý, ČČM 1853;

Historie a vzdělanost, ČČM 1856; Noviny a novinářství, ČČM 1857;

Komenského Panegersie, ČČM 1861;


Velké a malé literatury s obzvláštním ohledem na naši, ČČM 861.

Překlady: Několik bajek  Lafontainových, ČČM 1856;  Z Racina, ČČM 1858;  Komenského Panegersie, ČČM 1861.

Po roce 1848 František Bolemír Květ

04. 04. 1825 18. 07. 1864


 Působil jako:  



Profesor staroměstského gymnasia. Lektor češtiny na katedře slovanských jazyků varšavské univerzity. Profesor (mimořádný) slovanské filologie.

 Věnoval se komparatistice

a staroslověnštině.


Po roce 1848 František Bolemír Květ

Bibliografie

 Prostonárodní nauka

 Přispíval do Riegrova

o vychování , 1849;

 Leibnitz und Comenius, 1857;  Leibnitzens Logik, zum ersten

Male nach Quellen bearbeitet, 1857;

 Staročeská mluvnice, 1860, 

Aesthetický rozbor Rukopisu Královédvorského, 1861;


slovníku naučného, např. heslem Herbart J. F., 1863.

 Čas. přísp.: Jádro

metafysiky J. A. Komenského, ČČM 1859;

 Obrys přírodné filosofie

J. A. Komenského vůbec a jeho anthropologie zvláště, ČČM 1860.

Po roce 1848 Josef Dastich

27. 02. 1835 31. 03. 1870




Docent filosofie na pražské univerzitě. Jako první (1861) začal přednášet česky.

 Výrazně ovlivněn

Herbartem. www.matejkam.webnode.cz

Po roce 1848 Josef Dastich 



Bibliografie 

Život a věda, několik slov o imponderabiliích, O původu klamů a mamů smyslových, Krok (K) 1865;



Něco z fysiologie a psychologie lidské mluvy, K 1866;



Úvaha o knize Dra Aug. Smetany Der Geist, sein Entstehen u. Vergehen, K 1866;



Über einen besonderen Fall von Rothblindheit (Daltonismus) vom psychologischen Gesicht, Abhandlungen der Königlichen böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften, 1867.

Rozbor filosofických náhledů Tómy ze Štítného o pojmu krásy a o poměru víry k rozumu, 1862; Základové praktické filosofie ve smyslu všeobecné ethiky, 1863;



Filosofická propedeutika, 1867.



Čas. přísp.: O poměru zkoumání empirického k bádání filosofickému, ČČM 1861; Metaphysik und exacte Naturforschung, Zeitschrift für exacte Philosophie, 1864;



O vzájemnosti fysických sil, Živa 1864;


Po roce 1848 Gustav Adolf Lindner

11. 03. 1828 16. 10. 1877

 Působil jako:




Český pedagog.



První český profesor na pražské české univerzitě (1882).


Augustin Smetana

Biografie

 23.3. 1850 vystoupil

 18.6. 1850 umírá jeho

z církve římskokatolické.

otec na TBC.

 6.10. 1850 umírá jeho  22.4. 1850 oficiálně

exkomunikován.

sestra na TBC.

 30.1. 1851 umírá

Augustin Smetana na TBC.



Bibliografie:

 „Lehrbuch der empirischen

 Uber die Bedingungen und

Psychologie nach genetischer Metode, 1858

 „Enleitung in das Studium

der Philosiphie “ , 1866

 „Das problem des Glucks

(problém štěstí)“ do češtiny přeložený jako Záhada štěstí.

 Uber Wahrheit“ (O pravdě) www.matejkam.webnode.cz

Grenzen des Schönen“ (O podmínkách a mezích krásna)

 „Schiler als Estetiker“ (Schiler

jako estetik)

 „Das ABC der Anschauung als

Grundlage eines rationellen Elementarunterrichtes im Zeichnen“, 1869


Pedagogika

 Vychovatelství :

 Rozlišuje zde deset

   

  

rozumové přirozené časové ani ne realistické, ani ne idealistické pravdivé jednotné moudré.

výchovných metod  

    

  


metoda dohlídky vlády ošetřování zaměstnávání obcování cvičení a navykání vzdělávání vyučování vedení vypěstování charakteru.


Pedagogika

 Vyučovatelství:

 Další práce:



vyučování budiž : přirozené:  psychologické  názorné  pochopitelné  vzdělávající  zajímavé  samočinnost budící  trvalé  praktické. 




Základní otázka školské pedagogiky



Didaktický materialismus a koncentrace vyučování



Vysoká škola pedagogická

Po roce 1848 Miroslav Tyrš

•17. 09. 1832

(Friedrich Emmanuel Tirsch)

•08. 08. 1884

 Působil jako:




Český kritik, historik umění, estetik.



Profesor dějin na UK a na ČVUT v Praze.



Předseda výtvarného odboru Umělecké besedy.



Zakladatel Sokola.

Po roce 1848 František Ladislav Čupr

•11. 04. 1821 •28. 06. 1882  Působil jako:    

Preceptor u Nosticů. Profesor na pražském Akademickém gymnasiu. Docent na pražské univerzitě (přednášel logiku). Poslanec českého zemského sněmu („zrádce národa“).

 Po smrti manželky se uzavírá

před světem a věnuje se studiu východní moudrosti (Schopenhauer).


Po roce 1848 František Ladislav Čupr 

Sein oder Nichtsein der deutschen Philosophie in



Krátký přehled historie literatury české a z části rozbor básně: Záboj a Slavoj, Separát z Programu Akademického gymnasia v Praze, 1851;







Boehmen, 1847;

Bibliografie 

Učení staroindické I, 1876, II/1, 1877, II/2, 1878, III, 1881.



Čas. přísp.: O wlastenectwí, Česká wčela 1846;



Úwaha. F. Hyny dušeslowí zkušebné, ČČM 1846;



Počátkové filosofování řeckého, ČČM 1847;



Listy k českým učitelům, Kwěty české 1847;



Tomáše Štítného význam ve filosofii, ČČM 1847;



O národovědě, ČČM 1848; Školy, ČČM 1840– 50;

Lehrbuch der empirischen Psychologie, 1852; Plan und Einrichtung der in der Nähe von Prag neu begründeten Lehr- und Erziehungsanstalt für Knaben und Jünglinge, 1854; Zur Revision d. desmaligen Unterrichtswesen unserer Mittelschulen, Wien 1861;


Po roce 1848 František Ladislav Čupr

Bibliografie

 Jak se r. 1853 staroměstské

 Ueber Herbarts

gymnasium stalo z českého německé. Upomínka starého učitele, Posel z Prahy, 27. 3. 1877, č. 85.

 Ueber die Zustände d. Seele

nach ihrer Trennung vom Leibe, Abhandlungen der Königlichen böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften (AKBGW), 1866;


praktische Ideen mit Hinblick auf die allgemeine Aesthetik, (AKBGW), 1867.

Po roce 1848 Josef Durdík

15. 10. 1837 30. 06. 1902

 Působil jako:




Český filosof, psycholog, estetik, překladatel, literární kritik a poslanec českého zemského sněmu.



Vytvořil českou filosofickou terminologii.

Po roce 1848 Josef Durdík  Leibniz und Newton. Ein

Versuch über die Ursachen der Welt auf Grundlage der positiven Ergebnisse der Philosophie und der Naturforschung, Halle 1869;

 O poesii a povaze lorda

Byrona, 1870;


Bibliografie  Dějepisný nástin filosofie

novověké I, 1870;

 Psychologie pro školu, 1872;  O velikém hvězdáři

Koperníkovi, 1872;

 O letorách, 1872;  Kallilogie čili o výslovnosti,

1872; Karakter, 1873;

Po roce 1848 Josef Durdík

Bibliografie

 Pozor na lesy! 1873;

 Pláč koruny české, 1875;

 J. S. Mill, 1873;

 Rozpravy filosofické, 1876;

 O pokroku přírodních věd,

 Řeč v pětistyletou ročnici

1874;

 Kritika. Výbor úvah o zjevech

literárních a uměleckých, 1874;

úmrtního dne Karla IV., 1879;

 Tóma ze Štítného, praotec

filosofie české, 1879;

 Stanislav a Ludmila. Tragoedie

o pěti jednáních, 1881;

 Všeobecná aesthetika, 1875; www.matejkam.webnode.cz

Po roce 1848 Josef Durdík 

 

Poetika jakožto Aesthetika umění básnického, 1881; O filosofii a činnosti B. Bolzana, 1881; Karthaginka. Tragoedie o pěti jednáních, 1882;

Bibliografie  O pokroku mravnosti, 1884;  Dějiny filosofie nejnovější od Kanta

až do doby nejnovější, 1887;

 O pansofii J. A. Komenského, 1892;  Dějepisný nástin filosofie řecké,

1892;





O methodičnosti ve studiu filosofie, 1882;

 O poměru pedagogiky k ostatním

O Kantově Kritice čistého rozumu, 1882;

 O významu filosofie Descartovy,

www.matejkam.webnode.cz  O módní filosofii naší doby, 1883;

naukám, 1896; 1897.

Po roce 1848 Otakar Hostinský

02. 01. 1847 19. 01. 1910  Působil jako: 

   


Publicista a redaktor (Dalibor, Pokrok, Hudební listy, Národní listy, Květy). Vychovatel u Thunů. Profesor dějin umění na pražské AVU. Děkan FF pražské univerzity (1897-1898) První předseda Jednoty filosofické (1881).

Po roce 1848 Otakar Hostinský

Bibliografie

 O realismu uměleckém (1890)

 Jan Blahoslav a Jan Josquin

 Bedřich Smetana a jeho boj o

moderní českou hudbu (1910)

(1896)

 Krištof Vilibald Gluck (1884)

 Antonín Dvořák ve vývoji naší

 O české deklamaci hudební

 Česká světská píseň lidová

 Richard Wagner (1871)

dramatické hudby (1908) (1906)

 Hektor Berlioz (1885)

(1886)

 O socializaci umění (1903)  Vzpomínky na Fibicha (1909)


Po roce 1848 Tomáš Masaryk

07.03. 1850 14.10. 1937

 Český pedagog, filosof,

politik.  První československý

president.


Po roce 1848 Tomáš Masaryk  Pedagogická činnost 







1876–77 – roční pobyt na univerzitě v Lipsku 1879 – habilitace, soukromý docent na Vídeňské univerzitě 1882 – mimořádný profesor filozofie, Česká univerzita v Praze 1897 – profesorem Karlovy univerzity


President

Vliv na českou filosofii Johann Friedrich Herbart

4. květen 1776 14. srpen 1841  Působil jako: 

Filozof, psycholog a pedagog

 Pedagogika - věda založená na

filozofii.

 Psychologie - základ

pedagogiky.

 Základní element psychické

činnosti – představa.


Vliv na českou filosofii Johann Friedrich Herbart

 Všeobecná pedagogika

z cíle výchovy odvozená (1806)  Všeobecná praktická filozofie (1808)  Aforismy o pedagogice (1834)  Nárys pedagogických přednášek (1835) www.matejkam.webnode.cz

Bibliografie

 Herbart rozpracoval řadu důležitých

didaktických otázek platných dodnes.

Herbartismus

 Herbartovy myšlenky se ale za jeho života

mnoho nerozšířily. K rozšíření jeho názorů po celé Evropě i v USA došlo až po jeho smrti (herbartismus).

 Jeho vykladači jednostranně vyložili jeho

záměry a vnesli do vyučování nepříznivé změny. Přemíra poznatků apod. To vedlo k potlačování iniciativy dětí, k jednostrannému zdůrazňování klasického humanitního vzdělání.

 Řada autorů (Tolstoj, Zweig) popisuje

atmosféru strnulosti a strachu panující ve škole, tuhou kázeň spojenou s příkazy, zákazy a tělesnými tresty.


 Významným teoretickým počinem Herbartovci G. A. Lindner F. Exner

v této oblasti zájmu současné české filosofie je práce prof. Iva Tretery z roku 1989 pod názvem:

F. Čupr

„ J. F. Herbart a jeho stoupenci na pražské univerzitě.“


Herbartovci Franz Exner

28. 8. 1802 21. 6. 1853  Působil jako: 

 

Profesor filosofie na pražské univerzitě. Člen císařské Akademie věd . Ministerský rada.

 Odmítl místo ministra

kultu a vyučování.

 Velmi ovlivněn G. W.

Leibnitzem.


Herbartovci Franz Exner  Psychologie hegelovské

školy, 1841

 O nominalismu a

realismu, 1842

 Návrh organizace

gymnázií a reálek v Rakousku , 1849


Bibliografie

Augustin Smetana

Jediný skutečný český hegelián



Filosofie

Filosofie

 Ontologie – německý

 Gnoseologie  Vše je jedno

idealismus  

Kant Hegel.



Filosofie

Náboženství

 Etika  Láska je prvek božský

 Náboženství je věc


přechodní.  Na vyšším stupni zmizí.

„Utáhnout si opasek bývá nemilé; ale utáhnout si opasek a přitom myslet, cítit, soucítit a poznávat, to není krize, to může spíš být cosi jako začátek nové cesty. Mluví se rádo o životní úrovni; ale úroveň je věc kultury, a ne žlabu. Ano, jde právě o tu úroveň.“

Karel Čapek (1932)


PhDr. Karel Čapek

Česká filosofie  Oblasti zájmu české filosofie 19. století: 

Teoretická filosofie Ontologie (metafyzika) - JSOUCNO  Gnoseologie (noetika) – POZNÁNÍ 



Praktická filosofie Etika  Politická filosofie  Politická ekonomie  Teorie státu 


Česká filosofie  Do filosofie se dále začleňovalo: 

Otázky kultury 

Kosmopolitismus versus národovectví



Jazyk  Vznik spisovného jazyka  Překlady do češtiny



Teorie umění  Umělecká kritika


Česká filosofie  Německá filosofie (18. a 19. st.) spíše teoretická.  Dominující otázky ontologické a gnoseologické.

 Neexistující potřeba německého národního obrození.  Potřeba dominance německé otázky v rámci Evropy  J. G. Fichte, Řeči k národu německému (1808) – výzva k mravní obrodě


Česká filosofie Filosofové v Německu  J. G. Fichte  G.W. Hegel  A. Schopenhauer  K. Marx

 L. Feurbach  F. Nietzsche  A další www.matejkam.webnode.cz

Johann Gottlieb Fichte

Největší ovlivňovatelé české filosofie Immanuel Kant


G. W. F. Hegel

Největší ovlivňovatelé české filosofie G. W. Leibnitz


F. W. J. Schelling

Sex v dějinách aneb jak „id“ vládců vládl l(id)u.

(Caligula, Ludvík XIV., Stalin, Hitler, Mussolini, Castro) Mao Ce-tung,)

Příští přednáška


Rozkošné dítě na obrázku je


Děkuji za pozornost Na shledanou někdy příště

marmat


Čeští filosofové 19. století

Recommend Documents