(Ille-et-Vilaine) poslední třetina 19. století, sedmdesátá léta
Mužský oděv Rennes (Ille-et-Vilaine) poslední třetina 19. století, sedmdesátá léta
košile (chemise), bílé plátno (bavlna nebo len), může mít stojáček nebo „normální“ límeček (mírně jiný tvar než některé dnešní – viz foto) kalhoty (pantalon), plátno nebo flanel, mohou ale nemusejí být proužkované, černé nebo šedé, hodně vysoký střih, u obou variant jsou možné šle 1) kalhoty s „padacím mostem“ – zcela speciální zapínání (viz foto a nákres), normálně dlouhé 2) kalhoty klasického střihu s vysokým pasem a zapínáním na knoflíčky vesta (gilet), přední strana často samet, vyšívaný samet nebo samet s vytlačeným vzorem, obvykle drobnější květinový vzor, černá/tmavofialová atd., případně černé plátno, dvě nebo tři kapsičky, jedna řada knoflíků; zadní strana satén/ podšívková hladká nevzorovaná látka kabátek (veste/redingote), zhruba stejně dlouhý jako vestička, černé vlněné plátno nebo flanel, dvě řady knoflíků, nezapíná se, tedy nemá knoflíkové dírky, dvě větší klopy jsou přichyceny nití ke kabátku klobouk (chapeau) plstěný nebo slamák s plochým dnem nebo případně slamákový cylindr (myslím, že ten je ale starší varianta), klobouky jsou v průměru o něco menší než ty, co máme, ale půjde to vázanka, černá sametová nebo látková stuha, kravata a motýlek mohou být s výšikou ponožky zatím netušíme, folkloristy to nezajímalo a dnes nosí normální šperky řetízek od hodinek, brož, knoflíky u košile a manžetové (obvykle perleť) černé „společenské“ boty
Ženský oděv Rennes (Ille-et-Vilaine) poslední třetina 19. století, sedmdesátá léta
spodnička (jupon), obdélník nabraný v pase, u spodního okraje má 1 až 4 příčné sklady, může být škrobená, dodává svrchní sukni objem v bocích, končí zhruba 10 cm nad okrajem svrchní sukně, může být bílá nebo barevná, v tom případě ladí s barvou svrchní sukně + možná bílá minispodnička nebo spodní kalhoty límec "colinette" škrobený, nosí se přizvednutý, různé výšivky, kraječky nátepníčky – návleky na předloktí s anglickou výšivkou/jinou výšivkou/krajkou košile netušíme zatím netušíme, folkloristy to nezajímalo a dnes nosí bavlněné tričko sukně (jupe), široká 3 – 5 metrů, silnější látka obdélník v pase stažený do plochých skladů nebo "vroubkování", ve skladech na zadní straně sukně je hodně látky, tvoří větší záhyb "tuyaux d’orgues" (varhánky), zatímco přední část na břiše (zhruba 20 cm) je plochá (buď plochá zcela nebo se 4 placatými sklady (viz žlutohnědá sukně), zapínání vpředu po straně (z pohledu nositelky nalevo), napravo může být v sukni všitá kapsička (viz žlutohnědá sukně) u dolního okraje mohou/nemusejí být 1 až 3 příčné sklady, dolní okraj končí 2-3 cm nad kotníkem pokud je sukně moc těžká, mívá zevnitř na zadním okraji 3 očka na háčky (háčky jsou napevno přišité k živůtku) aby nepadala pro srovnání přidávám fotky žluto-hnědé sukně staršího typu, která je střihově zcela v pořádku jen barva/látka není pro měšťanskou módu vhodná • kolem roku 1870 jsou ženské šaty spíše v jemnějších barvách (hnědá, béžová, tmavomodrá, šampaňské), jednobarevné plátno nebo plátno s vytkávaným vzorem "tón v tónu" ("ottoman" = vytkávané proužky tón v tónu lesk/mat, jako černá skuně na fotografii), postupně se víc a víc prosazuje černá • mezi lety 1880 a 1890 už je černá hlavní barvou, často černý taft živůtek (corsage), vyztužený korzet jako součást živůtku (je šitý ze stejné silné látky jako sukně, může/nemusí mít ve švech a kolem předního zapínání kostice – viděla jsem jen ty měkčí/slabší, to, co máme v renesančních korzetech je moc), vypasovaný, měl by dobře padnout, obvykle se nosí pod sukní (je tedy zhruba o 20 cm delší aby nelezl ven) případně může být přišitý k sukni, což ale obvykle ubírá na vypasování rukávy v horní části průramku jsou mírně nabrané, jen velmi malý výstřih – kulatý, v kombinaci s vyšší náprsenkou zástěrky může mít živůtek místo knoflíků skryté zapínání na háčky, rukávy sahají zhruba 7cm nad zápěstí (vykukují z nich nátepníčky, které se oblékají zvlášť) šátek (châle), který se nosí přes ramena, oproti jiným regionům je menší, přibližně 1 až 1,2 m² (čtverec) 4 sklady vzadu připevněné broží a sešpendlené, na ramenou jeden sklad postupně mizí, vepředu se cípy (stále složené do tří zbývajících skladů) špendlí k živůtku a k zástěrce nosí se celkem dlouhý, okraj/třásně/krajka by měly sahat až k vnitřním stranám loktů, vzadu až pod pás/ k pasu merinová vlna (tedy velmi jemná vlna) nebo kašmír, soubory používají nějakou imitaci modrá, lahvově zelená, nafialovělá (slézová), fialová/fialková (parmská fialka), tmavočervená barva usazeniny v červeném víně, hnědočervená barva rozmačkaných jahod, hnědo-švestková, také černý
v našem případě to chce látku bez příliš výrazných odlišně barevných vzorů může být tkaný jako damašek (vzory "tón v tónu" s různým leskem), mohou na něm být vytkávané vzory „kašmír“, výšivky "tón v tónu", krajky, třásně atd, často jen po dvou stranách, které jsou nakonec vidět zástěrka (tablier) s náprsenkou, jednobarevný i měňavý taft nebo moaré (vzor dřevěných letokruhů), hedvábí, tkaný brokát s drobnějším květinovým vzorem barevná škála je stejná jako u šátků, zástěrka ale obvykle nemívá stejnou barvu jako šátek a kontrastuje s barvou sukně nebo je stejně jako sukně černá na zástěrce jsou v pase drobné malé sklady (buď sklady nebo jemné nabírání, které drží nit provlečená skrz (viz žluto-zelená zástěrka, opět ji přidávám pro ilustraci, kombinace zeleno-žlutých pruhů zde nevhodná)) tyto malé sklady směrem dolů přecházejí v široké sklady, které jsou tam údajně z toho, že látka se prodávala složená do komínků, ne balená jako dnes celková délka zástěrky je zhruba 80 cm, náprsenka se postupně zmenšuje, každopádně nesahá výš než do spodní poloviny prsou dlouhá šňůrka! asi 150 cm na každé straně, zavazuje se vpředu, pokud vím tak pod zástěrkou čepec (coiffe), „Catiole“, obvykle bílý tyl (mají v látkách v Krakovské), bývá – ale nemusí být – bíle vyšívaný (technique du fil coupé), vnější okraj může být rovný i vlnkovaný/prolamovaný nosí se škrobený a sešpendlený (jeden špendlík drží u sebe postranní cípy, dvěma velkými špendlíky je catiole připevněna k černé stužce nad čelem) model „přistávací rampa“, zde už mnohem menší než v dřívějších epochách (pruh látky v nejdelším rozměru je zhruba 80 cm a méně – např 70, 60) + síťka na vlasy, spousta vlásenek + černá tkanička, černá sametová nebo saténová stužka
nebo čepec typu „Polka“ + spodní čepec nebo síťka na vlasy, spousta vlásenek + černá tkanička, černá sametová nebo saténová stužka
boty typu „balerínky“ obvykle bez podpatku, případně lodičky s kulatou špičkou a vyšší šněrovací boty šperky perleťová nebo stříbrná brož na sešpendlení šátku špendlíky normální a s ozdobnými (perleťovými) hlavičkami brož na živůtek zlaté, pozlacené nebo stříbrné řetízky k zavěšení kapesních hodinek někdy náušnice, ale vlastně to není úplně nutné
