Český zahraniční obchod s nerostnými surovinami
Mgr. Pavel Kavina, Ph.D., ředitel odboru surovinové politiky MPO
[email protected]
Cesty nerostných surovin na český trh • Většina zemí světa neprodukuje všechny nerostné komodity, které jejich ekonomika ke své existenci potřebuje. • Dvojnásob to platí o zemích v Evropě, které spotřebují mnohonásobně více nerostných surovin než vyprodukují. • Pro evropské země, ČR nevyjímaje, je tedy import surovin jedním z důležitých zdrojů nerostů pro ekonomiku. • Způsoby zajištění nerostných surovin: 1) Domácí produkce 2) Dovoz 3) Recyklace, znovuvyužití – např. některé kovy • Často se jedná o kombinaci dvou či všech tří způsobů
Jak si stojí ČR? • Rudy, kovy – 100% dovozní závislost, včetně strategických kovů • Nerudní suroviny (část) – kryta z domácích zdrojů: surovinové zdroje pro tradiční česká průmyslová odvětví – výroba porcelánu a keramiky (kaolíny, některé druhy jílů, živcové suroviny); sklářský průmysl (křemenné písky, živcové suroviny); výroba stavebních hmot (vápence); řada těchto surovin či produktů z nich je i předmětem CZ vývozu. • Nerudní suroviny (ostatní) – závislost na dovozu (až 100%), např. mastek, grafit, fluorit, baryt, minerální hnojiva atd. • Stavební suroviny – kryty téměř výhradně z domácích zdrojů; minimální ZO • Ropa, plyn – téměř 100% dovozní závislost (domácí zdroje pokrývají pouze několik prvních % spotřeby) • Hnědé uhlí – domácí spotřebě kryta téměř výhradně z domácích zdrojů • Černé uhlí – domácí spotřeba kryta z významné části z domácích zdrojů, surovina je ve významných objemech předmětem vývozu i dovozu.
Rudy a koncentráty • Protože v ČR nejsou od poloviny 90. let těženy žádné rudy, dováží naše země nejen všechny rudy a koncentráty, ale i všechny kovy (mimo recyklace). • Největší objem dovozu připadá na železnou rudu – ročně se jedná o 5 až 8 mil. tun, v posledních letech o cca 6 MT v hodnotě cca 12 až 16 mld. Kč. • Železná ruda je dovážena především z Ukrajiny a z Ruska. • Na druhém místě v objemu dovozu jsou ze skupiny rud titanové rudy a koncentráty, které se používají k výrobě titanové běloby. • Objem dovozu kolísá mezi 100 a 155 kt/r, dováženy jsou hlavně z Ukrajiny, Indie a Norska. • Na dalších místech následuje bauxit a manganové rudy a koncentráty.
Kaolín • Český kaolín patří mezi významné exportní artikly ČR v oblasti nerostných surovin • Objem vývozu se dlouhodobě pohybuje mezi 300 a 550 kt ročně, v posledních letech kolem 500 kt ročně. • České kaolíny jsou exportovány do desítek zemí Evropy i světa (do 40 zemí v roce 2015). • Mezi tradiční odběratele patři Německo, Slovensko, Itálie, Belgie, Polsko, Francie, Rakousko, ale i exotičtější Spojené arabské emiráty, Írán, Bangladéš, Indie, Turecko, Saúdská Arábie, Austrálie atd. • Kromě vlastního kaolínu vyváží ČR samozřejmě i velké množství výrobků z kaolínu vyrobených • Malé množství vysoce kvalitního kaolínu je do ČR i dováženo, hlavně z Německa a z Velké Británie.
Živcové suroviny • Živcové suroviny zažívají v posledních dvou dekádách velký nárůst zájmu, a to zejména pro svoji schopnost generovat energetické úspory při výrobě sklářského kmene či keramických hmot. • Významná část živcových surovin je exportována. • Objem vývozu českých živců v zásadě dynamicky narůstá – z 60 kt v roce 1999 na cca 180 kt v roce 2015. • Tradičně se české živce uplatňovaly na středoevropských trzích – Polsko, Slovensko, Maďarsko; v posledních letech se české živce uplatňují i na německém trhu. • Před levnými tureckými a italskými živci paradoxně chrání náš trh špatná dopravní dostupnost středoevropského regionu.
Křemenné písky • Podobně jako v případě kaolinu, patří i křemenné písky mezi nerostné suroviny, které kromě uplatnění v domácím průmyslu, jsou i předmětem českého vývozu. • Objemy vývozu i dovozu jsou přibližné, křemenné písky jsou deklarovány pod několika položkami celního sazebníku současně. • České křemenné písky byly během posledních pěti let vyvezeny do 70 zemí celého světa, kromě evropských zemí se jednalo např. o Egypt, Alžírsko, Saúdskou Arábii, Spojené arabské emiráty, Turkmenistán, Nigérii, Indii, Libanon, Panamu, Turecko, Peru či Japonsko.
Ropa a zemní plyn • ČR musí cca více než 95% ropy dovážet, domácí produkce pokrývá jen 2 až 3%. • Objem dovozu ropy do ČR kolísá dlouhodobě mezi 6 až 8 mil. tun, v posledních letech kolem 7 mil. tun. Domácí těžba 120-300 tis. tun. • Finanční hodnota importované ropy silně kolísá v závislosti na světových cenách: např. 33 mld. Kč v roce 2002 oproti 117 mld. Kč v roce 2014 či 73 mld. Kč v 2015. • Nejvýznamnějším dodavatelem ropy do ČR zůstává Rusko, jeho podíl však poklesl ze 100% na počátku 90. let na 82% v roce 1999, resp. 55% v roce 2015. • Naproti tomu narůstá podíl ropy z Ázerbájdžánu, která se na celkovém dovozu podílí od roku 2006 cca jednou čtvrtinou a od roku 2011 cca jednou třetinou. • Dovoz zemního plynu 8-10 mld.m3. Domácí těžba 200 mil.m3, z toho 140 mil.m3 naftového.
Vývoj podílu ruské a azerské ropy na dodávkách do ČR 100,0 90,0 80,0 70,0 60,0
50,0 40,0 30,0
20,0 10,0 0,0 1999
2001
2003
2005 podíl ruské ropy
2007
2009
podíl azerské ropy
2011
2013
2015
Hnědé uhlí • V několika posledních letech dovoz HUE z Německa, MIBRAG, do Elektrárny Opatovice. Množství asi 1,5 mil.tun ročně. Letos asi návrat k užití domácího HUE.
• Přeshraniční dovoz HUTR z Polska (Turów), pro malospotřebu v příhraničí. Množství jen několik set tisíc tun ročně. • Výroba briket v Sokolovské uhelné a.s. skončila. SU exportuje multiprach do Německa. Dovoz briket z Německa pro spotřebitele v západních Čechách. Množství asi 100 tis.tun ročně.
• Severočeské doly, Doly Bílina, export HUE na Slovensko do Teplárny Žilina. Množství asi 300-400 tis.tun ročně.
Černé uhlí • V několika posledních letech zaznamenáváme dovoz ČUE z Polska, z dolu Silesia (EPH), do Elektrárny Opatovice. Množství jen několik desítek tisíc tun ročně na spalovací zkoušky – problémy se záměnou HUE za ČUE. • Dovoz ČUE z Polska, pro Elektrárnu Dětmarovice. Množství asi 400 tis.tun ročně. Z OKD Dětmarovice odebírají asi 800 tis.tun ročně. • Vývoz UVPK do Rakouska a Polska. Dovoz UVPK z Polska.
Uran a jaderné palivo • Jaderné palivo – vstup do jaderných elektráren Dukovany a Temelín. • Těžba uranu v posledním uranovém dole Rožná v Dolní Rožínce. Z něho se vyrábí koncentrát – žlutý koláč. Vývoz koncentrátu z ČR do Ruska. • V ČR nemáme výrobnu jaderného paliva – proto vše je dovoz. • Koncentrát a jaderné palivo mají svoje zvláštní kódová označení. Jde o samostatné obchodní komodity. • Těžba v dole Rožná končí. Je to konec uranového hornictví v České republice? • Dolní Rožínka Brzkov ?
