ČESKÝ TELEKOMUNIKAČNÍ ÚŘAD METODIKA STANOVENÍ NEHMOTNÝCH VÝHOD

ČESKÝ TELEKOMUNIKAČNÍ ÚŘAD METODIKA STANOVENÍ NEHMOTNÝCH VÝHOD

Dodavatel: Ernst & Young, s.r.o. Název projektu: Liberalizovaný poštovní trh Registrační číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/59.00015 Aktivita: Vytvoření metodiky pro výpočet čistých nákladů a metodiky pro stanovení přiměřeného zisku poskytovatele univerzální služby v poštovním sektoru včetně souvisejících školení Výstup: I-3 Verze: Final

Obsah ÚVOD .................................................................................................................................................................... 3 1. TEORETICKÉ ASPEKTY URČOVÁNÍ NEHMOTNÝCH VÝHOD SPOJENÝCH S POSKYTOVÁNÍM UNIVERZÁLNÍCH POŠTOVNÍCH SLUŽEB ............................................................................................................................................ 4 1.1. ROLE NEHMOTNÝCH VÝHOD V PROCESU URČOVÁNÍ ČISTÝCH NÁKLADŮ U POVINNOSTI POSKYTOVÁNÍ UNIVERZÁLNÍCH SLUŽEB ..... 4 2.

KATEGORIE NEHMOTNÝCH VÝHOD ............................................................................................................... 5 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX.

VÝHODA VYŠŠÍCH VÝNOSŮ POSKYTOVATELE USO ZA VŠECHNY SLUŽBY Z TITULU JEHO POVINNOSTI POSKYTOVAT USO .............. 6 VÝHODY PLYNOUCÍ Z UVÁDĚNÍ POŠTOVNÍCH ZNÁMEK NA TRH ....................................................................................... 8 DODATEČNÉ PŘÍJMY Z REKLAMY ............................................................................................................................ 10 OSVOBOZENÍ OD DPH ........................................................................................................................................ 13 ÚSPORY Z ROZSAHU ............................................................................................................................................ 16 ZJEDNODUŠENÍ V INSTALACI POŠTOVNÍCH SCHRÁNEK ................................................................................................. 17 PŘIDRUŽENÉ SLUŽBY ........................................................................................................................................... 18 POŠTOVNÍ VÝHRADA ........................................................................................................................................... 20 SILNĚJŠÍ VYJEDNÁVACÍ POZICE ............................................................................................................................... 21

SHRNUTÍ ..............................................................................................................................................................22 ZDROJE .................................................................................................................................................................24 PŘÍLOHA ...............................................................................................................................................................25

2

Úvod Cílem tohoto dokumentu je představení metodologie určování nehmotných výhod, které jsou spojené s povinností poskytovat univerzální poštovní služby poskytovatelem univerzální poštovní služby (v tomto dokumentu také pod názvem „poskytovatel univerzálních služeb“ či „poskytovatel USO“), na základě aktuálních přístupů v členských státech Evropské unie a odborných znalostí poštovního sektoru. Nehmotné výhody je možné definovat jako pozitivní důsledky poskytování univerzálních služeb pro poskytovatele USO. Podstatou nehmotných výhod je skutečnost, že obvykle nejsou kategoriemi, které existují přímo v účetní bilanci, takže určení jejich hodnoty v peněžních jednotkách vyžaduje použití odhadu a přijetí vhodných předpokladů. Nehmotná výhoda například vzniká poskytovateli univerzální služby, když se na určitém segmentu trhu, na kterém existuje konkurenční prostředí, uživatel poštovního trhu rozhodne z objektivních či subjektivních důvodů zvýhodnit poskytovatele univerzální služby před konkurencí. Tento dokument se skládá ze dvou základních částí. V první části jsou představeny teoretické aspekty týkající se určování nehmotných výhod spojených s poskytováním služeb, které patří mezi univerzální poštovní služby. Ve druhé části dokumentu jsou představeny jednotlivé kategorie nehmotných výhod, které byly identifikovány na základě studia teoretických přístupů a praktických použití na zahraničních poštovních trzích. Každá kategorie nehmotných výhod je detailně specifikována dle jejích hlavních složek, provázanosti s ostatními nehmotnými výhodami poskytovatele USO, rozsahu vstupních dat nutných ke kalkulaci nehmotné výhody a metodologie stanovení její hodnoty.

3

1. Teoretické aspekty určování nehmotných výhod spojených s poskytováním univerzálních poštovních služeb Povinnost zohlednit výši nehmotných výhod v procesu určování čistých nákladů u povinnosti poskytování univerzálních služeb plyne přímo ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/6/ES ze dne 20. února 2008, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na úplnou liberalizaci vnitřního trhu poštovních služeb Společenství (tzv. Třetí evropská poštovní směrnice), příloha I, část B „Výpočet čistých nákladů“: „Při výpočtu se zohlední všechny další důležité faktory, včetně jakýchkoli nehmotných a tržních výhod, které poskytovatel poštovních služeb určený k poskytování všeobecných (univerzálních) služeb získá, nároku na přiměřený zisk a pobídek k nákladové efektivnosti.“ Současně Třetí poštovní směrnice neuvádí způsob vyčíslení nehmotných výhod. Z tohoto důvodu by se za účelem vytvoření metody určování nehmotných výhod v podmínkách českého poštovního trhu měla vzít v úvahu již vypracovaná řešení v jiných státech EU, nebo již existující řešení na jiných trzích, na kterých je stanovena povinnost poskytování univerzálních služeb.

1.1. Role nehmotných výhod v procesu určování čistých nákladů u povinnosti poskytování univerzálních služeb Teoretický přístup ke stanovení čistých nákladů plynoucích z poskytování univerzálních služeb byl představen ve Výstupu I-1: Analýza chování poskytovatele US bez povinnosti poskytovat z ledna 2012 (Ernst & Young). Postup výpočtu čistých nákladů je uveden níže: NC = NCUSO – NCB + zisk – IB kde: NC

čisté náklady plynoucí z povinnosti poskytovat univerzální služby,

NCUSO čisté náklady poskytovatele USO, NCB

čisté náklady poskytovatele, který nemá povinnost poskytovat univerzální služby,

zisk

nárok na přiměřený zisk

IB

nehmotné výhody plynoucí z povinnosti poskytovat univerzální služby.

Nehmotné výhody plynoucí z poskytování USO jsou faktorem snižujícím hodnotu celkových čistých nákladů z poskytování USO.

4

2. Kategorie nehmotných výhod V této kapitole jsou představeny jednotlivé kategorie nehmotných výhod identifikované v praktikách jiných zemí a analýzách týkajících se poštovního trhu. Kategoriemi nehmotných výhod plynoucích z poskytování USO, které byly analyzovány jako součást tohoto výstupu studie, jsou: ► výhoda vyšších výnosů poskytovatele USO za všechny služby z titulu jeho povinnosti poskytovat USO ► výhody z vydávání poštovních známek ► dodatečné příjmy z reklamy ► osvobození od DPH ► úspory z rozsahu ► poštovní schránky ► datové schránky ► poštovní výhrada ► silnější vyjednávací pozice Pro každou z výše uvedených nehmotných výhod byl: ► proveden detailní popis jednotlivých komponent tvořící danou nehmotnou výhodu, ► představeny vzájemné vztahy jednotlivých komponent používaných k stanovení dané nehmotné výhody, ► prezentován rozsah nezbytných vstupních dat k vyčíslení dané nehmotné výhody, ► představen metodický přístup kalkulace dané nehmotné výhody s využitím dat poskytovatele univerzální služby, ► prezentován výsledek ocenění nehmotné výhody na vybraném zahraničním poštovním trhu (pokud byl číselný údaj k dispozici).

5

I. Výhoda vyšších výnosů poskytovatele USO za všechny služby z titulu jeho povinnosti poskytovat USO a. Popis součástí nehmotných výhod Nehmotná výhoda plynoucí ze znalosti poskytovatele USO spočívá v jeho všeobecné známosti na poštovním trhu. V souvislosti s výše uvedeným jsou dosažené výnosy poskytovatele univerzálních služeb v porovnání s jinými poskytovateli, kteří na daném trhu poskytují srovnatelné nebo obdobné služby, vyšší. Dlouhodobá historie, celostátní poskytování služeb a jejich standard v kombinaci se značkou přináší poskytovateli USO nehmotnou konkurenční výhodu. Poskytovatel USO je z těchto důvodů vnímán jako poctivý, důvěryhodný, garantující doručení zásilky. Vytvoření takového obrazu u alternativních poskytovatelů, pokud by to bylo vůbec možné, by vyžadovalo vynaložení značných nákladů na marketing a PR. Nehmotná výhoda z důvodu znalosti poskytovatele USO se projevuje jako dodatečné výnosy tohoto poskytovatele, které plynou od klientů, kteří by přestali využívat služby poskytovatele USO, pokud by neposkytoval univerzální poštovní služby. Efekt znalosti poskytovatele USO je primárně spojován se dvěma mechanismy, které řídí chování klientů: Nevědomost klienta využívajícího služeb poskytovatele USO o existenci jiných poskytovatelů poskytujících na daném území služby obdobné kvality. Klient s možností výběru poštovního poskytovatele si častěji vybírá dosavadního poskytovatele především z důvodů neznalosti jiných poskytovatelů, zvyklosti používat stávajícího poskytovatele či z důvodů nedostatku vynaloženého úsilí vyhledat služby konkurence. Preference klienta využívat služeb jednoho poštovního poskytovatele na území celého státu. Klient, který má možnost výběru poštovního poskytovatele, si často vybírá poskytovatele s celostátní působností, jenž zaručuje vykonání služby bez ohledu na místo bydliště adresáta. Především klienti využívající služeb hromadných zásilek preferují poskytovatele poštovních služeb s celostátní působností. Nehmotná výhoda plynoucí z existence efektu všeobecné známosti spočívá ve zvyklosti klientů využívat služeb poskytovatele USO, přičemž tato výhody by neexistovala, pokud by nebyl poskytovatelem univerzálních služeb.

b. Představení vztahů nehmotných výhod s jinými složkami modelu Znalost poskytovatele USO je součástí nehmotných výhod, která bezprostředně ovlivňuje výši výnosů dosažených poskytovatelem USO. Vyplývá to ze skutečnosti, že poptávka po jeho službách roste mezi odesílateli, kteří si jsou vědomi, že vykonává povinnost poskytování univerzální poštovní služby, a z tohoto důvodu si nezvolí alternativního poštovního operátora, který na daném segmentu trhu vykonává srovnatelné či obdobné služby.

c.

Rozsah vstupních dat k určení hodnoty nehmotných výhod

Za účelem ocenění hodnoty nehmotných výhod z důvodu známosti poskytovatele USO je nezbytné získat následující vstupní data:

6

► PC, tj. velikost výnosů poskytovatele USO plynoucích z poštovních služeb na daném segmentu trhu1 v daném roce, ► r, tj. procento odesílatelů využívajících služby poskytovatele, kteří by přestali využívat jeho služeb, pokud by neposkytoval univerzální poštovní služby.

d. Metodologie stanovení hodnoty nehmotných výhod Za účelem odhadu hodnoty nehmotných výhod z důvodu znalosti poskytovatele USO je nutné provést detailní marketingové výzkumy mezi klienty poskytovatele USO2. Tento přístup prezentovala např. společnost London Economics (2002), která provedla anketní výzkum mezi klienty poskytovatele USO, jehož cílem bylo zjištění vlivu znalosti poskytovatele univerzálních služeb na velikosti poptávky, a tím i růstu jeho výnosů. Nehmotné výhody z důvodu znalosti poskytovatele USO lze vyjádřit následujícím vzorcem: ► IB1 = PC x r, kde: Parametr Popis IB1

Hodnota nehmotné výhody plynoucí ze znalosti poskytovatele USO na relevantním trhu

PC

Velikost výnosů poskytovatele USO z poštovních služeb v daném roce

r

Procento klientů využívajících služby poskytovatele USO, kteří by přestali využívat jeho služeb, pokud by neposkytoval univerzální poštovní služby (hodnotu tohoto ukazatele lze získat primárně prostřednictvím výzkumu klientů poskytovatele USO)

Hodnota parametru dle České pošty

e. Zkušenosti ze zahraničí Polsko V Polsku byl proveden cílený průzkum klientů Polské pošty, jakým způsobem by se zachovali, pokud by Polská pošta ztratila status poskytovatele USO. Na základě tohoto indexu a výše celkových výnosů byla hodnota nehmotných výhod způsobených znalostí poskytovatele USO ohodnocena jako středně významná. Velká Británie Ve Velké Británii byla na základě průzkumu spotřebitelů zjištěna silná závislost mezi poskytováním univerzální služby, hodnotou značky a výší prodejů jiných než univerzálních služeb. Dopad poskytování USO na hodnotu značky Royal Mail byl odhadnut ve výši od 0,2 do 0,48 % obratu (tj. 17 až 40 milionů GBP); dopad poskytování USO na výši prodeje jiných než univerzálních služeb ve výši 0,04 do 0,1 % obratu (tj. 3,5 a 8,2 milionů GBP).

1

Poštovní trh bude rozdělen na dva nezávislé segmenty, kdy první segment budou představovat „retailoví zákazníci“ (tedy podavatelé přes poštovní schránky a poštovní pobočky) a druhý segment budou představovat velcí podavatelé, kteří pro podání primárně využívají jiné prostředky než poštovní schránky a pobočky 2 Oblasti, které by měly být dotazovány v rámci marketingového šetření, jsou uvedeny v příloze tohoto dokumentu.

7

II. Výhody plynoucí z uvádění poštovních známek na trh a. Popis součástí nehmotných výhod V České republice vydává poštovní známky Ministerstvo průmyslu a obchodu. Držitel poštovní licence je povinen hradit náklady na vydávání poštovních známek, má výhradní právo uvádět poštovní známky do oběhu. Nehmotná výhoda plynoucí z vydávání poštovních známek spočívá v tom, že poskytovatel USO má výlučné právo na uvádění poštovních známek do oběhu.

b. Představení vztahů nehmotných výhod s jinými složkami modelu V zahraniční literatuře se rozlišují dvě základní kategorie výhod plynoucích z vydávání známek: ► výhoda plynoucí ze ztracených nebo zničených známek ► zisky z filatelistické činnosti V případě, že dojde k zničení nebo ztrátě poštovní známky (která není využita k zaplacení zásilky), představuje celá její hodnota čistou výhodu pro subjekt, který ji uvedl do oběhu. Výnosy poskytovatele univerzálních služeb z filatelie jsou spojeny s prodejem známek, které nejsou primárně využity k odesílání korespondence, ale k sběratelské činnosti. Poskytovatel univerzální služby disponuje důvěrou státního aparátu, aby uváděl na trh poštovní známky, což přináší kredibilitu jeho značce. Výhody z filatelistické činnosti lze proto klasifikovat jako goodwill, anebo kvantifikovat přes zjednodušený výpočet počtu prodaných známek z důvodů filatelie.

c.

Rozsah vstupních dat k určení předmětové hodnoty nehmotných výhod

Za účelem ocenění hodnoty nehmotných výhod z důvodu uvádění poštovních známek na trh poskytovatelem USO je nezbytné získat následující vstupní data: ► PC, tj. velikost výnosů poskytovatele USO plynoucích z prodeje poštovních známek v daném roce, ► NL, tj. odhad procenta poštovních známek, které jsou z celkového objemu prodaných známek zničeny nebo ztraceny, ► PF, tj. zisk z filatelistické činnosti,

d. Metodologie pro stanovení hodnoty nehmotných výhod Ocenění hodnoty nehmotné výhody plynoucí z uvedení poštovních známek na trh prezentovala např. společnost Copenhagen Economics (2008), která analyzovala výhody Dánské pošty plynoucí z vydávání známek. Nehmotné výhody plynoucí z prodeje známek, které jsou zničeny nebo ztraceny, lze vyjádřit následujícím vzorcem: ► IB2a = PC * NL, kde:

8

Parametr Popis IB2

Hodnota nehmotných výhod z důvodu ztráty nebo zničení prodaných známek

PC

Velikost výnosů poskytovatele USO z prodeje poštovních známek

NL

Procento prodaných známek, které se ročně ztratí nebo poškodí


Procento prodaných známek, které se ročně ztratí nebo poškodí, nelze získat z žádného systému poskytovatele univerzální služby. Pro odhad tohoto parametru proto navrhujeme využít jednu z následujících dvou možností (případně jejich kombinaci): ► Odhad na základě sledování objemu prodaných známek a objemu spotřebovaných známek od roku 2007. Lze předpokládat, že pokud budou tyto dva ukazatele dlouhodobě vykazovat stejné trendy, představuje podíl rozdílu prodeje a spotřeby známek na celkových prodejích známek procento ztracených nebo zničených známek. Tento výpočet předložený držitelem poštovní licence bude ověřen v rámci výpočtu čistých nákladů z univerzální služby. ► Srovnání se zahraničím Odhadnuté množství ztracených a nevyužitých známek lze zafixovat po dobu následujících 5 let od výpočtu. Nehmotné výhody plynoucí z filatelie lze vyjádřit následujícím vzorcem: 2b

► IB

= PF, kde:

Parametr Popis IB2b

Hodnota nehmotných výhod plynoucí z prodeje známek filatelistům

PF

Rozdíl výnosů a nákladů z prodeje známek filatelistům


Výnosy z prodeje filatelistických známek odpovídají celkovým tržbám z prodejů za tyto známky, které držitel poštovní licence eviduje ve svých účetních systémech. Náklady na vydávání filatelistických známek odpovídají součtu nákupních cen, autorských honorářů a (pokud relevantní) nákladům na prodej přes třetí strany.

f.

Zkušenosti ze zahraničí

Dánsko ► Výhoda plynoucí ze ztracených nebo zničených známek Hodnota prodaných známek v Dánsku je 1,1 mld. DKK ročně. Za předpokladu, že se 2 % těchto známek ztratí, je hodnota nehmotných výhod plynoucích ze ztracených známek 20 milionů DKK, tj. přibližně 0,17 % výnosů poskytovatele USO. ► Zisky z filatelistické činnosti V Dánsku je více než 200 000 filatelistů a za předpokladu, že každý z nich v průměru utratí 20 DKK ročně za nákup známek, je hodnota z toho plynoucích nehmotných výhod pro Dánskou poštu ve výši 4 miliony DKK, tj. přibližně 0,034 %výnosů. Celkově lze vyčíslit nehmotné výhody plynoucí z faktu, že Dánská pošta vydává poštovní známky na přibližně 0,3 % výnosů Dánské pošty.

9

III. Dodatečné příjmy z reklamy a. Popis součástí nehmotných výhod Nehmotná výhoda plynoucí z možnosti využití dodatečné reklamy spočívá v možnosti marketingového využití vybraných částí majetku poskytovatele USO. Neziskové poštovní pobočky udržované v důsledku existence povinnosti poskytování univerzálních služeb mohou být pro poskytovatele zdrojem dodatečných příjmů z prodeje reklamní plochy, distribuce letáků na přepážce či jiných marketingových akcí propagujících na komerční bázi jak poskytovatele USO, tak i třetí subjekty. Druhým významným marketingovým nástrojem poskytovatele univerzální služby jsou vozidla, pomocí nichž se přepravují listovní zásilky. Poskytovatel univerzální služby má z podstaty šíře své povinnosti poskytovat univerzální služby rozsáhlejší vozový park než má konkurence, což mu dává významnou konkurenční výhodu. Celostátní síť poštovních poboček a vozový park lze považovat za významné marketingové kanály, které by v případě efektivního využití mohly být důležitým zdrojem příjmů poskytovatele univerzální služby. Tyto příjmy patří do složky nehmotných výhod poskytovatele univerzální služby, jelikož provoz zmíněných poboček plyne přímo z povinnosti poskytovaní univerzálních služeb poskytovatelem USO.

b. Představení vztahů výhod s jinými složkami modelu Dodatečné možnosti reklamy jsou složkou nehmotných výhod, která bezprostředně závisí na počtu poboček a automobilů určených ke zrušení v alternativním scénáři. Nepřímo tedy závisí na přijaté metodologii a výsledném počtu poštovních poboček, které by byly v případě alternativního scénáře zrušeny (detailní popis alternativního scénáře změny pobočkové sítě poskytovatele univerzální služby je uveden ve výstupu I-4: Metodika určení čistých nákladů poskytovatele US s povinností poskytovat US (Ernst & Young, 2012).

c.


Za účelem stanovení hodnoty nehmotné výhody z důvodu dodatečných možností reklamy je nezbytné získat každý rok následující vstupní data: Qp

počet neziskových poboček určených ke zrušení v alternativním scénáři,

Qa

počet motorových vozidel, které by poskytovatel univerzální služby v alternativním scénáři neprovozoval,

Ca

průměrná roční cena pronájmu plochy jednoho automobilu na komerčním trhu,

Qn1

velikost vnější reklamní plochy s názvem „Česká pošta“ na každém automobilu, který by poskytovatel USO v alternativním scénáři neprovozoval,

Qn2

velikost reklamní plochy s názvem „Česká pošta“ na každé neziskové pobočce, kterou by poskytovatel USO v alternativním scénáři neprovozoval,

Cn

průměrná roční cena pronájmu jedné reklamní plochy na budově na komerčním trhu,

Po

výnosy z celostátních reklamních kampaní registrované na centrální nebo regionální úrovni.

Průměrná cena reklamních ploch vychází z průměrné ceny libovolné společnosti (libovolných společností) nabízející pronájem reklamních ploch na celém území České republiky. Ceníkové hodnoty této společnosti (těchto společností), z kterých byla vypočtena průměrná cena za pronájem reklamních ploch a nosníků, musí být držitelem poštovní licence doloženy v rámci žádosti o úhradu čistých nákladů USO (více viz liberalizační novela Poštovního zákona § 34b a § 34c).

d. Metodologie pro stanovení hodnoty nehmotných výhod Za účelem ocenění hodnoty nehmotné výhody plynoucí z dodatečných možností reklamy je nutné stanovit reklamní potenciál poštovních poboček a reklamní potenciál automobilů. Reklamní potenciál automobilů, které by držitel poštovní licence neprovozoval, pokud by mu nebyla uložena povinnost univerzální služby, odpovídá součinu:

10

► počtu automobilů, který by poskytovatel USO v alternativním scénáři neprovozoval ► velikost vnější reklamní plochy s názvem „Česká pošta“ na každém automobilu a ► průměrné ceny pronájmu reklamní plochy na automobilu v tržním prostředí. Průměrná cena pronájmu reklamní plochy musí zohledňovat prostředí, ve kterém automobily svojí činnost vykonávají, tedy jedná se především o méně zalidněné, rurální oblasti České republiky. Reklamní potenciál poboček, které by držitel poštovní licence neprovozoval, pokud by mu nebyla uložena povinnost univerzální služby, odpovídá součinu: ► počtu poštovních poboček, které by poskytovatel USO v alternativním scénáři neprovozoval ► velikosti vnější reklamní plochy s názvem „Česká pošta“ na každé pobočce ke zrušení a ► průměrné ceny pronájmu reklamní plochy na budově v tržním prostředí. Průměrná cena pronájmu reklamní plochy musí zohledňovat prostředí, ve kterém se poštovní pobočky nacházejí, proto se bude průměrná cena reklamních ploch na pobočkách určených ke zrušení lišit u těch poboček, které se nacházejí v obcích s malým a středním počtem obyvatel a v obcích s větším počtem obyvatel3. Vždy musejí být také zohledněny také případné náklady na realizaci pronájmu reklamních ploch. Dodatečně je třeba zvýšit hodnotu reklamního potenciálu poštovní sítě o velikost výnosů z českých celostátních reklamních kampaní registrovaných na centrální nebo regionální úrovni. Nehmotnou výhodu z důvodu dodatečných možností reklamy lze vyjádřit následujícím vzorcem: 3

IB = Qp x Qn2 x Cn + Qa x Qn1 x Ca + Po kde: Parametr Popis 3

IB

Hodnota nehmotných výhod plynoucích z dodatečných možností reklamy

Qp

Počet neziskových poboček, které by poskytovatel USO v alternativním scénáři neprovozoval

Qn2

Velikost vnější reklamní plochy na neziskové pobočce, které by poskytovatel USO v alternativním scénáři neprovozoval

Cn

Průměrná roční cena jedné reklamní plochy na neziskové pobočce

Qa

Počet automobilů, které by poskytovatel USO v alternativním scénáři neprovozoval

Qn1

Velikost reklamní plochy s názvem „Česká pošta“ na každém automobilu, který by poskytovatel USO v alternativním scénáři neprovozoval

Ca

Průměrná cena pronájmu reklamní plochy na jednom automobilu

Po

Odpovídající výnosy z celostátních reklamních kampaní, které poskytovatel USO zprostředkovává třetím stranám. Při předpokladu, že celostátní reklamní kampaně jsou svázány primárně s pobočkovou sítí, odpovídají ušlé výnosy z celostátní reklamy procentu ušlých tržeb na zavřených pobočkách z celkových tržeb na všech pobočkách poskytovatele USO.

3


Mezní hranice počtu obyvatel bude vyspecifikována regulátorem.

11

g. Zkušenosti ze zahraničí Polsko Nehmotná výhoda plynoucí z efektu, že poskytovatel univerzální služby může využít svou sít poštovních poboček nejenom pro poskytování poštovních služeb, ale i pro marketingové účely, byla v Polsku ohodnocena jako středně významná. Velká Británie Společnost London Economics ocenila dodatečné výnosy plynoucí z reklamy Royal Mail, kterou disponuje díky svému statusu poskytovatele univerzální služby, na 0,005 – 0,03 % celkových nákladů Royal Mail, tj. 0,5 – 2,1 mil GBP4.

4

Při výpočtu nehmotných výhod plynoucích z reklamy byly započteny nejenom výnosy plynoucí z reklamy na zrušených pobočkách, ale i reklama na ostatních pobočkách, poštovních vozech a schránkách.

12

IV. Osvobození od DPH a. Popis součástí nehmotných výhod Nehmotná výhoda plynoucí z osvobození od platby DPH se projevuje jako změna hospodářského výsledku poskytovatele USO v návaznosti na zrušení osvobození poskytovatele USO od platby DPH. Tuto výhodu by poštovní operátor neměl, pokud by nebyl poskytovatelem USO. V České republice vyplývá ze zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, že univerzální poštovní služby včetně jejich doplňkových služeb jsou osvobozeny od DPH bez nároku na odpočet daně. Ostatní služby poskytované v rámci poštovní licence podléhají zdanění základní sazbou DPH. Z pohledu analýzy nehmotných výhod u povinnosti poskytování univerzálních služeb je důležitá skutečnost, že se jedná o osvobození předmětné, tudíž platící pouze pro poskytovatele USO. To znamená, že eventuální výhoda plynoucí z osvobození od DPH je bezprostředně spojená s poskytováním univerzální služby a je součástí nehmotných výhod pouze pro poskytovatele USO. Z finančního hlediska má skutečnost osvobození subjektu od DPH důsledky pro poskytovatele jak na straně nákladové, tak na straně výnosové. Výše hodnoty nehmotné výhody plynoucí z osvobození od DPH bude stanovena jako rozdíl mezi hospodářským výsledkem poskytovatele osvobozeného od DPH v základním scénáři a hospodářským výsledkem stejného poskytovatele za situace, kdy nebude od platby DPH osvobozen. Nákladová strana Na nákladové straně způsobuje osvobození od DPH důsledky spočívající v nemožnosti odpočtu DPH vypočtené z nákupních cen poskytovatele USO. Znamená to, že veškeré nákupy zboží a služeb podléhající DPH jsou pro osvobozený subjekt dražší než pro subjekt, který není osvobozen. Skutečně neseným nákladem nákupu je proto pro poskytovatele univerzálních služeb hrubá hodnota z nákupních cen. Naopak, osvobození od DPH neovlivňuje výši nákladů, na které se nevztahuje platba DPH. Mezi tyto náklady spadají mzdy, odvody za sociální a zdravotní pojištění, paušály, diety a další nákupy zboží a služeb osvobozených od DPH. Výnosová strana Při prodeji služeb osvobozených od DPH není tato daň připočítána k čisté ceně prodeje což znamená, že hrubá cena se rovná čisté ceně. Tato skutečnost má pozitivní důsledky pro nabyvatele služeb, kteří nejsou plátci daně z přidané hodnoty, protože nemají, na rozdíl od ostatních daňových subjektů a stejně jako poskytovatel USO, možnost odpočtu DPH z nákupních cen. Pro tyto subjekty se náklady na nákup služeb vždy rovnají hrubé ceně. Příkladem subjektů z této skupiny, které kupují poštovní služby, jsou finanční instituce a pojišťovny, či orgány státní správy a individuální odesílatelé. Na druhé straně, držitel poštovní licence je znevýhodněn u klientů plátců DPH, pro které je koncová cena produktů a služeb nabízených držitelem poštovní licence vyšší o sazbu daně z přidané hodnoty placené na vstupu (viz nákladová strana) než v případě poskytovatele poštovních služeb – plátce DPH.

b. Představení vztahů nehmotných výhod s jinými složkami modelu Nehmotná výhoda z důvodu osvobození od DPH není závislá na jiných složkách modelu, ani na ně nemá vliv. Na základě této skutečnosti bude nehmotná výhoda plynoucí z osvobození od platby DPH analyzována jako samostatný alternativní scénář založený na hypotetické situaci, ve které poskytovatel univerzální služby není osvobozen od DPH.

c.


Za účelem ocenění hodnoty nehmotné výhody z důvodu osvobození od DPH je nezbytné získat následující vstupní data: Pv

výše výnosů z poštovních služeb poskytovatele USO generovaných odesílateli, kteří mohou uplatnit odpočet DPH

Pnv

výše výnosů z poštovních služeb poskytovatele USO generovaných odesílateli, kteří nemohou uplatnit odpočet DPH

13

Cv

výše nákladů poskytovatele USO podléhajících DPH

d. Metodologie pro stanovení hodnoty nehmotných výhod nákladová strana Za účelem stanovení hodnoty vlivu zrušení osvobození od DPH pro poskytovatele USO je třeba podrobit analýze strukturu jeho nákladů. Osvobození / neosvobození od DPH nemá vliv na výši nákladů nepodléhajících osvobození od DPH (odměny, paušály, odpisy atd.). Lze tedy předpokládat, že v případě neexistence osvobození od DPH, zůstane výše těchto nákladů beze změny. V případě, že by došlo ke zrušení osvobození od DPH poskytovatele univerzální služby, projevilo by se to významným způsobem na té složce nákladů, které běžně na trhu sazbě DPH podléhají. V analyzovaném scénáři by celá hodnota daně vypočtená z nákupních cen mohla být odečtena od částky daně dlužné státu. Celková reálná výše nákladů za pořízení zboží a služeb by odpovídala čisté fakturované hodnotě dodavatele. Jinými slovy, vyhnutelné náklady v analyzované variantě by se rovnaly hodnotě DPH, kterou je možné uplatnit jako odpočet z dodavatelských faktur poskytovatele USO. Hodnotu takto ušetřeného nákladu lze získat z účetnictví držitele poštovní licence jako analytický účet DPH, který bude očištěn o náklad DPH za dodavatelské faktury související s nepoštovními službami. Parametr Popis Cu


Hodnota vyhnutelných nákladů v alternativním scénáři

e. Metodologie pro stanovení hodnoty nehmotných výhod výnosová strana V České republice podléhají poštovní služby nespadající pod univerzální služby poskytované poskytovatelem USO či služby poskytované jinými poštovními operátory základní sazbě, která činí v den vzniku této zprávy 20 %. Zároveň žádný tuzemský předpis, ani evropská regulace neuvažují, že by poštovní služby v budoucnu měly podléhat snížené sazbě DPH. Lze se proto domnívat, že by za situace, kdy by došlo ke zrušení osvobození od platby DPH, odváděl i stávající poskytovatel univerzálních služeb za své služby základní sazbu DPH ve výši 20 %. Pro vyčíslení dopadu zrušení osvobození DPH na výnosy poskytovatele USO bude provedeno rozdělení výnosů poskytovatele USO za účelem zjištění, jaká část výnosů poskytovatele USO je realizována klienty nepodléhajícími platbě DPH a jaká část klienty, kteří mají právo na odpočet DPH. Parametr Popis Pv

Výše výnosů z poštovních služeb poskytovatele USO generovaných klienty, kteří mohou uplatnit odpočet DPH

Pnv

Výše výnosů z poštovních služeb poskytovatele USO generovaných klienty, kteří nemohou uplatnit odpočet DPH


Pro klienty poskytovatele USO, kteří mají možnost odpočtu DPH, by se rozdělením stávající koncové ceny produktů a služeb držitele poštovní licence na hrubou cenu a daň z přidané hodnoty stal držitel poštovní licence výhodnějším partnerem, protože by si celé daňově zatížení mohl ze základu ceny odečíst. Pro klienty – neplátce DPH by měla změna status poskytovatele USO z hlediska odvodu DPH výraznější dopad, protože by se pro takovéto klienty jednorázově zvýšil náklad na nákup zboží a služeb poskytovatele USO o odpovídající sazbu DPH. Určit dopad změny statusu plátcovství DPH na výnosy poskytovatele USO znamená určit výnosy, o které by držitel poštovní licence přišel u klientů neplátců DPH a naopak výnosy, které by držitel poštovní licence získal navíc tím, že by se stal výhodnějším partnerem pro klienty plátce DPH.

14


Parametr Popis Pv2

výše výnosů z poštovních služeb poskytovatele USO generovaných klienty, kteří mohou uplatnit odpočet DPH v případě, že i držitel poštovní licence je plátcem DPH

Pnv2

výše výnosů z poštovních služeb poskytovatele USO generovaných klienty, kteří nemohou uplatnit odpočet DPH v případě, že držitel poštovní licence je plátcem DPH

Dopad změny statusu držitele poštovní licence na plátce DPH na výnosy se určí dle následujícího vzorce. Pu = (Pv - Pv2) + (Pnv - Pnv2)

Dopad zavedení sazby DPH na univerzální služby

f.

4

Nehmotná výhoda z důvodu osvobození od DPH (IB ) je rozdílem mezi ušlými výnosy a vyhnutelnými náklady v odpovídající variantě určené cenovou politikou poskytovatele univerzálních služeb: 4

IB = Pu - Cu

h. Zkušenosti ze zahraničí Velká Británie Ve Velké Británii byly porovnány dva scénáře (s a bez osvobození od daně), přičemž základním předpokladem bylo, že: ► vstupy, které jsou zdaněny, představují 39 % celkových nákladů ► celkové náklady jsou shodné s celkovými výnosy. Na základě toho společnost London Economics (2002) odhadla výhodu plynoucí z osvobození od DPH na: ► 4,7 % obratu Royal Mail (391 mil. GBP) v případě, že je Royal Mail schopen přenést 5 % zátěže z DPH na své zákazníky ► 1,6 % obratu Royal Mail (133 mil. GBP) v případě, že je Royal Mail schopen přenést 8,5 % zátěže z DPH na své zákazníky ► 8,7 % obratu Royal Mail (736 mil. GBP) v případě, že by Royal Mail platil celou výši daňové zátěže ze zisku Polsko V závislosti na cenové elasticitě poptávky po poštovních službách v Polsku a při předpokladu, že by klienti Polské pošty nesli zvýšení sazby DPH sami, byla výše nehmotných výhod označena za významnou pro poskytovatele univerzální služby.

15

V. Úspory z rozsahu a. Popis součástí nehmotných výhod Efekt úspor z rozsahu spočívá v tom, že společně s rozšířením rozsahu činnosti (např. produkce, obratů, či objemu poskytovaných služeb) vznikají výhody v podobě úspor v důsledku vyšší intenzity využití prostředků, kterými podnik disponuje, což se sekundárně projeví na snížení jednotkových fixních nákladů.

b. Představení vztahů výhod s jinými složkami modelu Správně provedená kalkulace čistých nákladů by měla brát v potaz vliv efektu úspor z rozsahu již ve fázi kalkulace nákladů. Dle platné litery zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, jsou čisté náklady univerzální služby stanoveny jako: „Rozdíl mezi efektivně a účelně vynaloženými náklady, které jsou nezbytné na poskytování základní služby, a výnosy získanými z poskytování základní služby, bez ohledu na to, zda výsledek je kladný nebo záporný. Čisté náklady na plnění povinnosti poskytovat základní služby se stanoví jako rozdíl mezi čistými náklady provozovatele s povinností poskytovat základní služby a téhož provozovatele bez povinnosti poskytovat základní služby. Při stanovení čistých nákladů se zohlední všechny důležité skutečnosti, včetně jakýchkoliv nehmotných a tržních výhod, které provozovatel s povinností poskytovat základní služby získá, nároku na přiměřený zisk a pobídek k nákladové efektivnosti.“ Začleněním prvků „efektivně a účelně vynaložené náklady“ a „pobídky k nákladové efektivnosti“ do metody výpočtu čistých nákladů univerzální služby je tak zajištěno, že úspory z rozsahu vstupují jako jeden ze vstupních parametrů přímo do výpočtu čistých nákladů USO. Proto je třeba, za účelem vyhnutí se dvojitému započtení těchto parametrů, nezapočítávat úspory z rozsahu a šíře působnosti do celkové výše nehmotných výhod z poskytování USO.

c.

Rozsah vstupních dat k určení předmětové hodnoty nehmotných výhod

Není relevantní.

d. Metodologie pro stanovení hodnoty nehmotných výhod Není relevantní.

e. Zkušenosti ze zahraničí Velká Británie Společnost London Economics (2002) ocenila nehmotné výhody plynoucí z úspor z rozsahu pro Royal Mail na interval 18,5 do 35,7 milionů GBP (od 0,22 % do 0,42 % obratu).

16

VI. Zjednodušení v instalaci poštovních schránek a. Popis součástí nehmotných výhod Nehmotná výhoda plynoucí ze zjednodušení v instalaci poštovních schránek spočívá v tom, že poskytovatel USO ušetří náklady na instalaci a provoz poštovních schránek umístěných na objektech státní a regionální správy a samosprávy, u nichž nemusí z důvodů svého statusu poskytovatele USO platit pronájem za umístění poštovních schránek. Tyto náklady by poskytovatel USO musel zaplatit, kdyby nebyl poskytovatelem univerzálních služeb.

b. Představení vztahů výhod s jinými složkami modelu Nehmotná výhoda plynoucí ze zjednodušení v instalaci poštovních schránek není závislá na jiných složkách modelu, ani na ně nemá vliv. Díky této skutečnosti by měla být rozebírána jako samostatný alternativní scénář vycházející ze situace, ve které neexistují zjednodušení v instalaci poštovních schránek pro poskytovatele USO.

c.


Není relevantní pro český trh.

d. Metodologie pro stanovení hodnoty nehmotných výhod Není relevantní pro český trh.

f.

Zkušenosti ze zahraničí

Polsko V Polsku byla výhoda plynoucí ze zjednodušené instalace a správy poštovních schránek vyhodnocena jako méně významná.

17

VII. Přidružené služby Poskytovateli univerzálních služeb jsou vybranými zákony uloženy povinnosti, které musí poskytovat a které by neposkytoval, pokud by povinnost univerzální služby nebyla. Mezi tyto povinnosti patří služby datových schránek, vedení evidence poplatníků, vybírání rozhlasových a televizních poplatků a zprostředkování výplaty dávek. Ačkoliv tyto služby mají nepoštovní charakter a nejsou tak přímo svázány se samotnou univerzální poštovní službou, díky přesně definovanému poskytovateli, kterým je dle české legislativy „držitel poštovní licence“, budou hlouběji analyzovány za účelem zjištění, zda představují nehmotnou výhodu pro jejich poskytovatele, či nikoliv.

a. Datové schránky Nehmotná výhoda plynoucí z provozu systému datových schránek spočívá v tom, že poskytovatel univerzální služby je současně i provozovatelem datových schránek, z čehož plyne, že veškeré hmotné a nehmotné výhody, které poskytovatel USO provozem datových schránek získá, by provozovatel ztratil, pokud by nebyl poskytovatelem univerzálních služeb. Datová schránka je v českém právním řádu od roku 2009 definována jako elektronické úložiště speciálního typu zřízené podle příslušného zákona č. 300/2008 Sb., které je určeno k doručování elektronických dokumentů mezi orgány veřejné moci na straně jedné a fyzickými a právnickými osobami na straně druhé (od 1. ledna 2010 také fyzické i právnické osoby mezi sebou). Zákon rovněž specifikuje, že datová schránka musí být zřízena každému orgánu veřejné moci, každé podnikající fyzické nebo právnické osobě a některým dalším typům subjektů; ostatní fyzické a právnické osoby mají právo nechat si datovou schránku bezplatně zřídit. Datové schránky zřizuje a spravuje Ministerstvo vnitra České republiky. Provozovatelem informačního systému datových schránek je dle § 14 zákona č. 300/2008 Sb. držitel poštovní licence, tedy poskytovatel univerzálních služeb. Odměna držiteli poštovní licence za provozování informačního systému datových schránek se stanoví podle cenových předpisů dle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

b. Vedení evidence poplatníků, vybírání rozhlasových a televizních poplatků Nehmotná výhoda vyplývající z vedení evidence poplatníků a za vybírání rozhlasových a televizních poplatků spočívá v tom, že poskytovatel univerzální služby je pověřen vedením evidenci a vybíráním poplatků, z čehož získává hmotné a nehmotné výhody, které by ztratil v případě, že by poskytovatelem univerzálních služeb nebyl. Povinnost vedení evidence poplatků a vybírání rozhlasových a televizních poplatků vyplývá ze zákona 348/2005 Sb., který stanovuje, že provozovatel vysílání může smlouvou pověřit jinou osobu výkonem činností dle tohoto zákona, pokud si je nezajišťuje sám. V zákoně je dále stanoveno, že pověřenou osobou je držitel poštovní licence a to až do uplynutí doby 3 měsíců ode dne, kdy mu provozovatel vysílání ze zákona písemně sdělí, že uzavřel smlouvu s jinou pověřenou osobou, popřípadě že činnosti pověřené osoby bude vykonávat sám. V podmínkách České republiky je v současné době pověřenou osobou držitel poštovní licence, tedy Česká pošta, která má povinnost poukázat poplatníky zaplacené rozhlasové poplatky Českému rozhlasu a poplatníky zaplacené televizní poplatky České televizi. Česká pošta je také povinna předávat provozovateli vysílání ze zákona údaje z evidence, kterou pro něj vede a poskytovat nezbytně nutnou součinnost. Za to má nárok na odměnu, která se stanoví na základě zvláštních právních předpisů dle zákona 526/1990 o cenách.

c. Zprostředkování výplaty dávek Výhoda plynoucí ze zprostředkování výplaty dávek je principiálně stejná jako v případě vedení evidence poplatníků, vybírání rozhlasových a televizních poplatků nebo datových schránek. Výhody ze zprostředkování výplaty dávek by poskytovatel univerzálních služeb ztratil, pokud by poskytovatelem univerzálních služeb nebyl. Zákon České národní rady o organizaci a provádění sociálního zabezpečení 582/1991 Sb. stanovuje, že výplaty dávek důchodového pojištění v hotovosti zprostředkuje držitel poštovní licence, tedy Česká pošta,

18

a má za to nárok na odměnu, která se stanoví na základě zvláštních právních předpisů dle zákona 526/1990 o cenách.

d. Představení vztahů výhod s jinými složkami modelu Nehmotné výhody plynoucí z provozu datových schránek a poskytování služeb výplaty důchodů a vedení evidence poplatníků, vybírání rozhlasových a televizních poplatků jsou přímo závislé pouze na liteře zákona a samotném poskytovateli univerzální služby. Žádná jiná složka modelu na nich není závislá ani na ně nemá vliv. Díky této skutečnosti by tyto služby měly být rozebírány jako samostatný alternativní scénář vycházející ze situace, ve které držitel poštovní licence není poskytovatelem přidružených služeb.

e. Rozsah vstupních dat k určení hodnoty nehmotných výhod Datová schránka je v českém právním řádu od roku 2009 definována jako elektronické úložiště speciálního typu zřízené podle příslušného zákona č. 300/2008 Sb., které je určeno k doručování elektronických dokumentů. Provozovatelem informačního systému datových schránek je dle § 14 zákona č. 300/2008 Sb. držitel poštovní licence. Držiteli poštovní licence tak vzniká výhoda oproti alternativním poskytovatelům služeb, která však primárně nesouvisí s poskytováním poštovním služeb a rovněž nijak nekoresponduje se změnami, které přinese liberalizace poštovního trhu v roce 2013. Držiteli poštovní licence byla tato služba uložena z důvodu jeho statusu státního podniku (mluvíme zde o státním podniku Česká pošta), nikoliv z důvodů, že mu je uložena povinnost poskytovat základní služby definované zákonem č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách). Tato výhoda tedy nemůže být vnímána jako nehmotná či tržní, kterou poskytovatel základních služeb získá z důvodů svého statusu poskytovatele základních služeb. Zprostředkování výplaty dávek a vedení evidence poplatníků, vybírání rozhlasových a televizních poplatků představují povinnost uvalenou na poskytovatele univerzální služby, která však dle zákona o poštovních službách není součástí univerzální služby. Výhody z poskytování těchto služeb jsou započteny v rámci alternativního scénáře pobočkové sítě díky čemuž, abychom zůstali v souladu s Přílohou 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady, ve které je v části B definováno, že „Výpočet čistých nákladů spojených s určitými aspekty povinností všeobecných služeb se provádí odděleně tak, aby se zabránilo dvojímu zaúčtování jakýchkoli přímých nebo nepřímých výhod a nákladů“ nemůžeme tyto dvě služby započítat rovněž jako tržní či nehmotnou výhodu.

f.

Metodologie pro stanovení hodnoty nehmotných výhod

Není relevantní.

19

VIII. Poštovní výhrada a. Popis součástí nehmotných výhod Výhoda plynoucí ze zachování poštovní výhrady spočívá v rozdílu výnosů, které by poskytovatel univerzální služby generoval za situace, kdy je poštovní výhrada poskytovateli USO poskytnuta, a kdy nikoliv. V České republice je v současné době poštovní trh liberalizován s výjimkou služeb spadajících do tzv. poštovní výhrady. Dle nařízení vlády č. 512/2005 Sb. o stanovení rozsahu poštovního oprávnění se vyhrazenou zásilkou rozumí poštovní zásilka, jejíž hmotnost je nižší než 50 g a zároveň cena je nižší než 18 Kč. Doručování těchto služeb je plně v kompetenci poskytovatele USO a na tomto trhu poštovních zásilek má plný monopol. Dle aktuálního návrhu zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a v souladu se Směrnicí 2008/6/EC. Evropského parlamentu a Rady ze dne 20. února 2008 dojde ke zrušení monopolního postavení poskytovatele univerzální služby na trhu listovního doručování zásilek do 50 g a 18 Kč k 1.1.2013. Tím dojde k úplné liberalizaci trhu s poštovními službami. Návrh zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách však zachovává držiteli poštovní licence jinou výhradu, a to provozování služby dodání peněžní částky poštovním poukazem. Dle § 20 zmíněného zákonu může: „Provozovat službu dodání peněžní částky poštovním poukazem pouze držitel poštovní licence, jehož poštovní licence výslovně obsahuje tuto službu“.

b. Představení vztahů výhod s jinými složkami modelu Poskytování služeb dodání peněžní částky poštovním poukazem je v současné době jednou ze základních složek univerzální služby a ani dle novely zákona o poštovních službách se neuvažuje o jejím vyškrtnutí. Ačkoliv služby poštovních poukazů nesplňují pravidla zákonu č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (tzv. zákon o platebním styku), jsou v současné významným produktem, který mohou využít klienti, pokud chtějí provést hotovostní i bezhotovostní operace a nemají k dispozici jinou alternativu služeb. Základní přidanou hodnotou těchto služeb je proto její komplexní pokrytí na celém území republiky, čímž poskytovatel USO zajistí možnost přístupu všech klientů, kteří o využití této služby mají zájem. Z tohoto důvodu je služba dodání peněžní částky poštovním poukazem zachována jako součást univerzální služby. Bez ohledu na její ziskovost / neziskovost ji proto nelze považovat za nehmotnou výhodu, protože primárně představuje zákonnou „hmotnou“ povinnost pro jejího poskytovatele.

c.

Rozsah vstupních dat k určení předmětné hodnoty nehmotných výhod

Není relevantní.


20

IX. Silnější vyjednávací pozice a. Popis součástí nehmotných výhod Status poskytovatele univerzální služby dává jejímu držitele silnější vyjednávací pozici při jednání s oficiálními autoritami, než kterou mají ostatní poskytovatelé poštovních služeb. Na všech trzích, které jsou lokálně či centrálně regulované státními autoritami, je možnost přímého hájení svých zájmů zásadně důležitá. V zahraniční literatuře je často diskutováno, že poskytovatel USO disponuje účinnějšími vyjednávacími kanály na regulátora a polické subjekty, než kterými disponují jeho konkurenti.

b. Představení vztahů nehmotných výhod s jinými složkami modelu Silnější vyjednávací pozice poskytovatele USO je primárně způsobena následujícími faktory: Účast na oficiálních jednáních Zástupci poskytovatele univerzální služby bývají oproti ostatním poskytovatelům poštovních služeb a priory zváni na oficiální jednání zákonodárných orgánů České republiky, čímž mají možnost svým názorem zastávat pozici poskytovatele USO na českém poštovním trhu. Rovněž je v zahraniční literatuře uváděno, že provázanost poskytovatele univerzální služby na orgán, který na jeho působení dohlíží a reguluje ho, je vždy vyšší, než v případě ostatních poskytovatelů poštovních služeb. Úzká spolupráce na lokálních a regionálních úrovních Poskytovatel univerzálních služeb představuje významného partnera pro regionální a lokální samosprávy. Díky husté síti poštovních poboček a spektru služeb, které na nich poskytovatel USO nabízí, je poskytovatele univerzálních služeb významným a ceněným partnerem pro lokální autority. Pozice významného zaměstnavatele na trhu práce Poskytovatel univerzálních služeb je dle evropské a národní legislativy vázán poskytovat služby určité kvality, na jejichž zajištění musí mít nejenom dostatečnou logistickou a pobočkovou síť, ale zároveň i odpovídající počet zaměstnanců, což z něj dělá často jednoho z nejvýznamnějších zaměstnavatelů na trhu práce (viz např. francouzská La Poste jako 2. největší zaměstnavatel v zemi, či Česká pošta, s.p. jako největší zaměstnavatel v zemi). Tím poskytovatel USO získává významnou konkurenční výhodu oproti alternativním operátorům poštovního trhu.

c.

Rozsah vstupních dat k určení předmětné hodnoty nehmotných výhod

Ačkoliv vliv národního operátora na poštovním trhu je vzhledem k výše zmíněným výhodám značný, v rámci studovaných materiálů jsme nenalezli odpovídající finanční ohodnocení nehmotné výhody silnější vyjednávací pozice. Proto ani v případě České republiky nebude tento faktor vstupovat do finálního výpočtu výše nehmotných výhod plynoucích z poskytování univerzálních služeb.


21

Shrnutí Vytvoření vhodných řešení metodologie kalkulace čistých nákladů plynoucích z povinnosti poskytování univerzálních služeb je nezbytné k určení jejich výsledné hodnoty, která jako jeden z parametrů vstupuje do celkové kalkulace čistých nákladů univerzální poštovní služby. Za součást nehmotných výhod plynoucích z povinnosti poskytovat univerzální služby by se měly považovat všechny nehmotné výhody, které souvisejí s povinností poskytovat univerzální služby, a které by nevznikly, kdyby poskytovatel tuto povinnost neměl. Hodnota nehmotných výhod plynoucí z povinnosti poskytovat univerzální služby je dána součtem jednotlivých složek nehmotných výhod. Vyčíslení nehmotných výhod bude založeno na vstupních datech České pošty a bude součástí dalších výstupů v rámci tohoto projektu. V níže uvedené tabulce je prezentován souhrn kategorií analyzovaných nehmotných výhod, spolu se zkráceným popisem a konstatováním, zda jsou součástmi nehmotných výhod plynoucích z povinnosti poskytování univerzálních služeb.

22

Zkrácený popis výhody

Součást nehmotných výhod

Výhoda vyšších výnosů poskytovatele 1 USO za všechny služby z titulu jeho povinnosti poskytovat USO

Nepřímá výhoda plynoucí ze znalosti vybraného poskytovatele spočívá v jeho rozpoznání klientem, důvěryhodnosti, goodwillu, známosti značky a návyků klienta využívat jeho služeb. V souvislosti s výše uvedeným je hodnota jeho značky obvyklemnohem vyšší v porovnání s jinými poskytovateli na trhu. Tato výhoda je zkoumána zvlášť po jednotlivých segmentech trhu



2 Poštovní známky

Nepřímá výhoda plynoucí z vydávání poštovních známek spočívá v tom, že poskytovatel vybraný k poskytování všeobecné služby má výlučné právo na vydávání poštovních známek.



3 Dodatečné příjmy z reklamy

Nepřímá výhoda plynoucí z dodatečných možností reklamy spočívá v tom, že poskytovatel vybraný k poskytování všeobecné služby má dodatečný marketingový potenciál.



Kategorie výhody

4 Osvobození od DPH

5 Úspory z rozsahu

6 Poštovní schránky

7 Provoz přidružených služeb

8 Poštovní výhrada

9 Silnější vyjednávací pozice

Nepřímá výhoda plynoucí z osvobození od DPH se projevuje jako lepší výsledek poskytovatele vybraného k poskytování všeobecných služeb díky povolené daňové výhodě spočívající v osvobození od placení DPH. Efekt úspor z rozsahu spočívá v tom, že společně s rozšířením rozsahu činnosti vystupují výhody v podobě úspor v důsledku vyššího využití prostředků, kterými podnik disponuje a výhody, vystupující v důsledku snížení nákladů. Nepřímá výhoda plynoucí ze zjednodušení v instalaci poštovních schránek spočívá v tom, že poskytovatel, vybraný k poskytování univerzálních služeb, ušetří náklady na instalaci poštovních schránek. Tyto náklady by musel zaplatit, kdyby nebyl poskytovatelem vybraným k poskytování všeobecných služeb. Nepřímá výhoda plynoucí z poskytování přidružených služeb (datové schránky, vedení evidence poplatníků, vybírání rozhlasových a televizních poplatků, zprostředkování výplaty dávek) spočívá v tom, že dle příslušných zákonů je poskytovatelem těchto služeb pověřen držitel poštovní licence, čímž získává oproti konkurenci veškeré výhody a nevýhody spojené s jejich provozem. Nepřímá výhoda plynoucí z poštovní výhrady poskytování služeb dodání peněžní poukázky, kterou disponuje poskytovatel univerzální služby spočívá ve vyčíslení výnosů, o které by poskytovatel USO přišel, pokud by byla poštovní výhrada zrušena. Nepřímá výhoda plynoucí ze silnější vyjednávací pozice poskytovatele univerzálních služeb na poštovním trhu plyne z jeho přímého vlivu na státní autority a regulátora, o který by přišel v případě, že by poskytovatelem USO nebyl













23

Zdroje Bradley Michael D., Jeff Colvin, Mary K. Perkins (2006), Measuring Scale and Scope Economies with A Structural Model of Postal Delivery. Cohen, Robert, Chu E.H. (1997) A Measure of Scale Economies for Postal Systems, w Managing Change in the Postal and Delivery Industries, pod red. Crew M. A. i Kleindorfer Paul R. Copenhagen Economics (2008) What is the cost of Post Denmark’s Universal service obligation? Česká pošta, http://www.ceskaposta.cz/ d’Alcantara, Gonzales, and Bernard Amerlynck (2006), Profitability of the Universal Postal Service Provider in a Free Market with Economies of Scale in Collection and Delivery. Dziennik Ustaw 2003 Nr 189 poz. 1159 z późn. zm. Ustawa z dnia 12 czerwca 2003 r. Prawo pocztowe. Dziennik Ustaw 2004 Nr 54 poz. 535 z późn. zm., Ustawa z dnia 11 marca 2004 o podatku od towarów i usług. Ernst & Young (2010), Metodologia kalkulacji kosztu netto obowiązku świadczenia usługi powszechnej w oparciu o aktualną praktykę w krajach członkowskich UE oraz wiedzę ekspercką. Frontier Economics (2008) Net costs of elements of the Universal service. London Economics (2002) Assessment of the benefits of universal postal service to Consignia. Ministerstwo Infrastruktury (2004) Rozporządzenie Ministra Infrastruktury z dnia 9 stycznia 2004 r. w sprawie warunków wykonywania powszechnych usług pocztowych. Parlament Europejski i Rada UE (2008), Dyrektywa Parlamentu Europejskiego i Rady 2008/6/WE z dnia 20 lutego 2008 r. zmieniająca dyrektywę 97/67/WE w odniesieniu do pełnego urzeczywistnienia rynku wewnętrznego usług pocztowych Wspólnoty. Pitney Bowes (2007): A review of Price Elasticity Models for Postal Products Poczta Polska S.A. (2010a), Korzyści niematerialne: Analiza i metodologia. Poczta Polska S.A. (2010b), Koszt netto usług powszechnych: Metodologia. Poczta Polska S.A. (2010c), Pismo Poczty Polskiej do Urzędu Komunikacji Elektronicznej z 22.11.2010, znak CZI/117/CZF/127/BRZ/1278/2010r. Poczta Polska S.A. (2011), Pismo Poczty Polskiej do Urzędu Komunikacji Elektronicznej, znak CZT_22_CZF_130_BRZ_688_2011. UKE (2010), Raport Prezesa UKE o stanie rynku usług pocztowych w Polsce w 2009 roku. Výroční zpráva Royal Mail (Consignia) 2001-2002 Výroční zpráva Post Danmark 2006 Výroční zpráva Poczta Polska 2010 WIK-Consult (2010), Definition, classification and methodology for evaluating intangible benefits related to universal postal service.

24

Příloha Níže v textu uvádíme návrh dotazníkového průzkumu tak, jak ho představila při svém průzkumu spokojenosti se službami Royal Mail společnost London Economics (2002). V druhé části přílohy uvádíme oblasti otázek, které by se měly vzít v potaz při vytváření průzkumu veřejného mínění v České republice.

a. Dotazník na znalost Britské pošty Otázka 1: Možná víte, že Royal Mail je národní poštovní operátor, který poskytuje svoje služby pro všechny domácnosti ve všech regionech a za pevnou sazbu. Se znalostí tohoto faktu bychom se Vás rádi zeptali, zda v případě, že potřebujete využít službu např. dodání balíku, či mezinárodní listovní zásilky, byste využili spíše Royal Mail, či jiného poskytovatele? A) S větší pravděpodobností bych využil Royal Mail B) Nevidím rozdíl v tom, zda bych využil Royal Mail či jiného poskytovatele C) S větší pravděpodobností bych využil jiného poskytovatele než Royal Mail D) Nevím Otázka 2: Je pro Vás důležité, že Royal Mail poskytuje svoje služby ve všech regionech za jednotnou sazbu? Řekli byste, že je to pro Vás: A) Důležité B) Ani důležité, ani nedůležité C) Není to důležité D) Nevím Otázka 3: Byli byste ochotni uvažovat o jiném poštovním operátorovi než o Royal Mail v případě, že by Royal Mail neposkytoval svoje služby za fixní cenu ve všech regionech země? Řekli byste, že byste: A) Zdráhal bych se využít jiné dodavatele B) Vzal bych v úvahu jiné dodavatele jen v případě, že by byli cenově konkurenční C) Uvažoval bych pouze o jiných dodavatelích, kteří nabízejí nižší cenu služeb nebo lepší kvalitu D) Nevím Otázka 4: V případě, že by Royal Mail neposkytovala služby za jednotné ceny a na celém území, s jakou pravděpodobností byste část svých stávajících výdajů za poštovní služby alokovali na alternativní služby jako internet, kurýrní služba, telefon, apod. Řekli byste že: A) Pravděpodobně bych nahradil více než 31 % svých stávajících nákladů za poštovní služby B) Pravděpodobně bych nahradil 21 - 30 % svých stávajících nákladů za poštovní služby C) Pravděpodobně bych nahradil 11 - 20 % svých stávajících nákladů za poštovní služby D) Pravděpodobně bych nezměnil své spotřební chování a nealokoval výdaje na jiné služby E) Nevím

b. Oblasti marketingového výzkumu v prostředí České republiky S ohledem na stávající návrh alternativního scénáře České pošty navrhujeme následující oblasti otázek, které by měly být zohledněny v případě, že bude třeba ocenit známost značky poskytovatele USO. Marketingový výzkum je nutné provádět zvlášť pro jednotlivé segmenty trhu a především s ohledem na

25

fakt, zda na daném trhu existuje reálná konkurence, oproti které by poskytovatel univerzální služby byl zvýhodněn. ► Víte, že držitel poštovní licence v České republice má dle české a evropské legislativy povinnost poskytovat svoje služby 5 dní v týdnu, na celém území České republiky a s přesně definovanou kvalitou poskytovaných služeb? ► Využíval byste služeb poskytovatele univerzální služby, pokud by (viz níže) nebo byste využil služeb jiného poskytovatele, který by nabízel služby ve zcela stejné kvalitě: ► Přestal poskytovat svoje služby na celém území České republiky ► Přestal poskytovat svoje služby za jednotnou cenu ► Přestal poskytovat svoje služby pět dní v týdnu ► Přestal poskytovat svoje služby ve stávající kvalitě (např. rychlost dodání) ► Přestal udržovat stávající síť poštovních poboček ► Přestal poskytovat některé druhy služeb ► Přestal poskytovat službu dodání nevidomým zdarma ► V případě, že byste potřebovali využít službu poslání listovní zásilky do zahraničí, využili byste raději poskytovatele univerzální služby nebo jiného poskytovatele? ► V případě, že by stávající poskytovatel USO nebyl poskytovatelem USO, změnili byste strukturu svých výdajů za poštovní služby a přešli částečně k využití jiného komunikačního nástroje (telefon, email) a když, tak s jakou intenzitou? ► V případě, že byste dostal dvě stejné nabídky se stejnými parametry služeb (cena, kvalita), zohledňoval byste při finálním výběru fakt, zda jeden z poskytovatelů je držitel poštovní licence či nikoliv? Výsledný marketingový výzkum by měl svou kvalitou a parametry veřejného výzkumu splňovat základní parametry výzkumu veřejného mínění, jak jsou např. doporučovány Sdružením agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR či etickými a metodickými standardy výzkumu trhu a veřejného mínění, které vycházejí z pravidel ESOMAR.

26

Ernst & Young Audit | Daně | Transakce | Poradenství www.ey.com © 2012 EYGM Limited. Všechna práva vyhrazena.

27

ČESKÝ TELEKOMUNIKAČNÍ ÚŘAD METODIKA STANOVENÍ NEHMOTNÝCH VÝHOD

Recommend Documents