ČESKÝ SVAZ OCHRÁNCŮ PŘÍRODY Základní organizace JARO areál nemocnice, Národní 83, 551 01 Jaroměř Tel.: 603 847 189 e-mail:
[email protected] IČO: 67441076
ČS a.s. Jaroměř č.ú. 1181891379/0800
http://www.jarojaromer.cz
Povodí Labe, státní podnik Víta Nejedlého 951 500 03 Hradec Králové
Dne: 25. 3. 2008 Věc: Připomínky k 1. konceptu návrhu Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe ČSOP JARO Jaroměř od vás obdrželo 1. koncept návrhu Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe s žádostí o připomínkování tohoto dokumentu. Vzhledem k velice krátkému času na vyjádření naše stanovisko k dokumentu definuje pouze zásadní nedostatky dokumentu z našeho pohledu. Navrhovaný koncept bohužel ukazuje, že připomínky veřejnosti a často stejně jako přírodě blízká opatření byly zapracovány ve velmi obecné úrovni a nikterak se prakticky nepromítly do úpravy Plánu oblasti povodí. POP Horního a středního Labe jako velmi rozsáhlý dokument – obsahuje některé velmi dobře zpracované kapitoly především popisující a navrhující zlepšení opatření na řešení chemického a fyzikálního stavu vod. Bohužel v předložené podobě musíme být velmi kritičtí k neřešení biologického stavu vod a v některých částech k návrhu jeho zhoršování. Velmi pozitivně hodnotíme návrhy některých revitalizačních akcí a dalších světlých okamžiků, ale celkově POP v současné podobě opět promarňuje možnost na systémovou ekologickou orientaci správy vodních toků a je především sbírkou izolovaných investičních opatření a chybí mu biologický nadhled (např. projevující se v takřka náhodném odstraňování migračních překážek). Návrhy revitalizačních akcí je třeba rozšířit o některé prioritní úseky z hlediska ochrany přírody a krajiny. Zásadně negativně hodnotíme čistě technicky orientovaný program opatření u kapitoly C vázající se k protipovodňové ochraně! Tuto část, ani ne samotný text – jako konkrétní opatření, je třeba výrazně posunout k opatřením přírodě blízkým. V předkládané podobě je, právě především vzhledem k absenci přírodě blízkých řešení protipovodňové ochrany, POP Horního a středního Labe pro naše sdružení nepřijatelný, avšak věříme, že je možné v dalších fázích vzájemně své pohledy vyjasnit a sblížit. Věříme, že naše argumenty odpovědně zvážíte ke spokojenosti obou stran. Zásadní nedostatky dokumentu vidíme tyto: 1) Rybí přechody: Nesoulad s PHP, Akčním plánem stavby rybích přechodů a strategickými cíli Koncepce ochrany přírody a krajiny Královéhradeckého kraje POP Horního a středního Labe je v rozporu se závaznou části Plánu hlavních povodí! Také je v rozporu s Akčním plánem stavby rybích přechodů! Přesto, že oba dokumenty byly projednány MZe a MŽP a měly by být pro správce povodí závazné. Návrh POP Horního a středního Labe je v tomto ohledu i v rozporu se strategickými cíli Koncepce ochrany přírody a krajiny Královéhradeckého kraje (schválena v roce 2004) – do 10 let (tj. roku 2014) koncepce požaduje mj. „Dokončit podstatnou část migračního zprůchodnění Labe po ústí Orlice, Orlice, Tiché a Divoké Orlice.“ Požadujeme, aby POP Horního a středního Labe byl uveden do souladu s výše zmíněnými
dokumenty a bylo tak do programu opatření zařazeno vybudování příslušných rybích přechodů, tj. byla zprůchodněna celá řeka Labe až Hradec Králové a navazující úsek řeky Orlice po soutok Tiché a Divoké Orlice. POP je v hledisku rybích přechodů naprosto chaoticky uspořádán bez identifikace cíle zprůchodňování toků. Hlavním cílem je návrat lososa do povodí Orlice, zprůchodňování toků s výskytem velevruba tupého (Unio crassus) – např. Bystřice. /problematiku migrace ještě detailněji probereme ve stanovisku po schválení/neschválení návrhu POP krajským zastupitelstvem – PLa mj. nevyřešilo naší připomínku k VH problémům týkající se migrace na vodu vázaných živočichů – bobr, vydra apod./. Upozorňujeme, že PLa svým chaotickým návrhem navíc nereflektuje při výběru lokalit zařazených do programu opatření hodnotící kritérium „lokalizace“ v ose 6.2 Operačního programu životního prostředí, které zvyšuje možnost úspěchu získání finanční podpory z Operačního programu ŽP. !!!Zařazení výstavby všech rybích přechodů nutných pro zprůchodnění Labe do Hradce Králové a navazujícího úseku spojené Orlice až po soutok Tiché a Divoké Orlice do programu opatření na řece Labi je zcela klíčové i vzhledem k jedinečnosti možnosti financování výstavby rybích přechodů z OPŽP! Vzhledem k časovému omezení možnosti čerpat peníze z OPŽP je jedinou šancí tyto akce zařadit do POP Horního a středního Labe s platností do roku 2015. Citace ze závazné části PHP: „1.2.5. V plánech oblastí povodí identifikovat projekty: b) ke zlepšení průchodnosti vodních toků pro ryby a další vodní živočichy a dále podporující rozvoj přirozených rybích společenstev. Při výběru prioritních projektů vycházet z výsledků monitoringu vod, posouzení účinnosti navrhovaných opatření a dále z Akčního plánu stavby rybích přechodů. Přitom využívat především finanční podpůrné zdroje národních programů a fondů Evropské unie, zejména prostředků Operačního programu Životní prostředí.“
Požadujeme uvedení POP HaS Labe do souladu s PHP, Akčním plánem stavby rybích přechodů a se zohledněním hodnotícího kritéria OPŽP osa 6.2 - „Lokalizace“ a zařazení zprůchodnění následujících úseků do programu opatření a se závazkem provedení do roku 2015: Přehled požadovaných úseků pro zprůchodnění do roku 2015 vycházející z Přehledu pro hodnocení kriteria „lokalizace“ v ose 6.2 Operačního programu životní prostředí vymezuje: A) úseky toku stanovené v Akčním plánu pro výstavbu rybích přechodů v ČR (dále jen AP) – z důvodu nutnosti doplnění rybích přechodů na dosud nezprůchodněné vodní stavby vymezené v AP a zajištění tak plně fungující návaznosti mimo ČR na moře B) vybrané úseky ichtyologicky významných toků v přímé návaznosti na AP – především z důvodu nutnosti umožnění migrací anadromních a katadromních druhů ryb do dalších významných tokůD) vybrané úseky toku z hlediska vybraných měkkýšů – silně ohroženého velevruba tupého (Unio crassus) z důvodu umožnění migrací rybích hostitelů glochidií, jejichž volný pohyb tokem odstraňuje riziko izolace jednotlivých subpopulací a tedy i riziko jejich postupného oslabení či vyhynutí. Odstranění nebo zprůchodnění migračních bariér přispěje ke stabilizaci populací na lokalitách.
Tok
Úsek
Vymezení
Labe
od státní hranice ČR po soutok s Orlicí
A, B
Spojená Orlice
od soutoku s Labem po soutok Tiché a Divoké Orlice
B
Jizera
od soutoku s Labem po jez Turnov (ř. km 79,6)
D
Bystřice
od mostu v Boharyni ř. km 16, po most v Svatogotthardské Lhotě ř. km 41,7 (EVL Bystřice)
D
Cidlina a Javorka
v rámci EVL Javorka a Cidlina – Sběr, které zahrnuje: Cidlina od Vysokoveselského rybníka po soutok se Skřivanským náhonem, Skřivanský náhon, Bydžovský náhon od Cidliny po Nový Bydžov (po průmysl. areál - hranici EVL Javorka a Cidlina – Sběr), Stihňovský potok, Javorka od soutoku s Cidlinou po
A,D
most v Chomuticích (ř.km 12,2, hranice EVL Javorka a Cidlina – Sběr), Mlýnská Javorka
2) Protipovodňová ochrana Zpracování této kapitoly a především konkrétního programu opatření je alarmující! Zcela v programu opatření chybí přírodě blízká opatření! Zpracování POP Horního a středního Labe v tomto nerespektuje požadavky PHP, která jako základní opatření ke splnění cílů ochrany před povodněmi v intravilánech navrhuje opatření „B3. úprava koryt vodních toků v zastavěných obcích přírodě blízkým způsobem.“ Ze 109 akcí lze za přírodě blízká opatření považovat pouze cca 9 a z tohoto počtu pouze 3 konkrétní! Téměř všechny opatření prohlubují problém 1- ID 16 - nevhodné morfologické úpravy na tocích zejména v intravilánech i extravilánech. Finančně vyjádřeno na přírodě blízká opatření je určeno cca 3,3%!!! financí zmiňovaných v programu opatření. Navíc u více jak 30 opatření není uveden jejich popis!, přestože jsou u nich přesně vyjádřeny finanční náklady, a jsou tak nepřipomínkovatelná! Kapitola D4.1 kritizuje „tvrdá“ opatření, ale v návrhu opatření pak navrhuje provedení dalších nových, jak vyplývá z popisu jednotlivých akcí. Požadujeme: - zařazení opatření „obnova přirozených rozlivů vod v nivách“ do programu opatření – s požadavkem na obnovu retenčních prostor alespoň 20 000 000 m3 (vyjma suchých poldrů) do roku 2015. Do tohoto opatření požadujeme zařadit např.: úseky – Labe (Jaroměř - Hradec Králové), Labe (odsazení hrází v okolí Pardubic). - zařadit alespoň ještě jednu větší revitalizační akci do programu opatření s cílem PPO podobné akci v povodí Dědiny – konkrétně řeku Cidlinu v úseku pramen – Nový Bydžov (ř.km 89,60040,000). Tento požadavek vychází z priorit dokumentu Koncepce ochrany přírody a krajiny Královéhradeckého kraje – konkrétně kapitola 23.2.2., kde je i odůvodnění potřebnosti opatření. - zařazení opatření „vypracování studie mapující území vhodná k obnově přirozených rozlivů vod“ do programu opatření – rozdělit tyto studie po dílčích povodích (shodných jako pracovní skupiny k POP). - zařazení opatření „ochrana existujících a potenciálních přirozených rozlivů vod“ do programu opatření. V rámci tohoto opatření je třeba popsat změnu vyjadřování správce toků k zástavbě niv – například stavbě cyklostezek podél toků, které do budoucna znesnadňují provedení revitalizací toků a obnovy přirozených rozlivů vod. Ochranu potenciálních území vhodných k obnově přirozených rozlivů je třeba učinit změnou přístupu správců toků k územnímu plánování!!! Jako velmi vhodné vidíme upřesňování vymezení a vyhlašování záplavových území, které v návrhu POP je zmiňováno. - u opatření PPO technické povahy, což jsou téměř všechny akce – nepředjímat v popisu opatření nejtvrdší konkrétní opatření ale doplnit konkrétní popis a preferenci alternativního přírodě blízkého řešení (u jezů – zrušení objektů, převedení na kamenné skluzy apod.; vyloučit akce s betonováním den, stavbou příčných objektů, oboustranným ohrázováním řeky betonovými zdmi...) - doplnění konkrétních lokalit ke zlepšení problému 1- ID 16 - nevhodné morfologické úpravy na tocích zejména v intravilánech i extravilánech. V odkazu na předchozí připomínku – PLa předjímá návrhem pouze technických opatření prohlubování tohoto problému v intravilánech, což jde proti smyslu Směrnice o vodách. Starý technický přístup, který nepřipouští možnosti přírodě bližších řešení v intravilánech, je třeba opustit.
3) Migrační prostupnost pro obojživelníky aneb „Žabochody“ Jak jsme již zmínili, PLa vůbec nevyřídilo naší připomínku k migrační prostupnosti, kterou je třeba posuzovat nejen z hlediska ryb, ale i na vodu vázaných živočichů. Poměrně významným opatřením pro ochranu na vodu vázaných živočichů za vynaložení poměrně malých finančních prostředků je vytvoření migračních průchodů pro obojživelníky ve střetových územích. Požadujeme doplnění opatření do programu opatření „výstavba průchodů pro obojživelníky k zajištění ochrany a migrace“. Nejkonfliktnější místa jsou velmi dobře odborně popsána – data jsou dostupná na AOPK ČR i se zamapováním v GIS vrstvě. Vhodná opatření a přehled úseků jsou uvedeny v doplňku k metodice ČSOP: Obojživelníci a doprava (Mikátová B. – Vlašín M., 2004). Požadujeme zařazení zbudování průchodů do programu opatření alespoň v těchto nejkritičtějších konkrétních místech, kde dochází každoročně k likvidaci stovek až tisíců obojživelníků.(ve skutečnosti je vodných míst daleko více): Obec Popis úseku Ohrožené druhy Počet přejetých jedinců Ochranná opatření Typ tahu Poznámka Obec Popis úseku Ohrožené druhy Počet přejetých jedinců Ochranná opatření Typ tahu Poznámka Obec Popis úseku Ohrožené druhy Počet přejetých jedinců Ochranná opatření Typ tahu Poznámka
Černilov silnice podél lesíka Kalthouz Bufo bufo stovky
Obec Popis úseku
Lánov Silnice na konci obce Lánov ve směru na Trutnov, zejména v místě, kde dochází ke křižování silnice s lanovkou z Černého Dolu dopravní značení Rana temporaria stovky jarní tah
Ochranná opatření Ohrožené druhy Počet přejetých jedinců Typ tahu Poznámka Obec Popis úseku Ochranná opatření Ohrožené druhy Počet přejetých jedinců Typ tahu Poznámka Obec Popis úseku Ohrožené druhy Počet přejetých jedinců Ochranná opatření Typ tahu
jarní tah Červený Kostelec Silnice Červený Kostelec - Náchod, u rybníka Čermák Bufo bufo, Rana temporaria stovky sběr jarní tah Červený Kostelec Silnice Červený Kostelec – Horní Rybníky Bufo bufo stovky sběr jarní tah
Lázně Bělohrad vozovka oddělující PP Pardoubek od Bělohradské Bažantnice zábrany a transfer Bufo bufo desítky až stovky jarní tah
Nechanice Silnice č. 324 při výjezdu ze Starých Nechanic Bufo bufo, Rana dalmatina, Triturus vulgaris stovky sběr jarní tah
Poznámka Obědovice Obec Popis úseku Ochranná opatření Ohrožené druhy Počet přejetých jedinců Typ tahu Poznámka Obec Popis úseku Ohrožené druhy Počet přejetých jedinců Ochranná opatření Typ tahu Poznámka Obec Popis úseku Ochranná opatření Ohrožené druhy Počet přejetých jedinců Typ tahu Poznámka
Obec Popis úseku Ochranná opatření Ohrožené druhy Počet přejetých jedinců Typ tahu Poznámka Obec Popis úseku Ohrožené druhy Počet přejetých jedinců Ochranná opatření Typ tahu Poznámka
Silnice č. 11 od křižovatky na Kosičky po Obědovice podél Třesického rybníka Bufo bufo stovky jarní tah
Miletín (Jahodná) Silnice č. 300 Miletín - Dachovy, (400 m dlouhý úsek silnice nad rybníkem Buben) Bufo bufo,, Rana temporaria, Triturus vulgaris stovky zábrany a transfer jarní tah
Slatina u Hradce Králové úsek silnice č. 308 mezi rybníky a lokalitou Ouliště, kde obojživelníci přezimují zábrany a transfer nebo sběr Bufo bufo, Triturus vulgaris, Rana temporaria stovky jarní tah
Velichovky Silnice č. 285 mezi obcemi Velichovky a Hustířany Bufo bufo, Rana temporaria stovky jarní tah Velký Vřešťov Úsek silnice č. 325 podél Velkovřešťovského rybníka Bufo bufo, Bufo viridis, Rana temporaria , Hyla arborea, Triturus vulgaris, T. cristatus stovky zábrany a transfer jarní tah
Obec Popis úsek Ohrožené druhy Počet přejetých jedinců Ochranná opatření Typ tahu Poznámka
Horní Dohalice odbočka ze silnice č. 35 do obce Dohalice Bufo bufo desítky až stovky pokud není zajištěna ochrana zábrany a transfer přes rizikový úsek jarní tah
Obec Popis úseku Ochranná opatření Ohrožené druhy Počet přejetých jedinců
Lhůta u Vysokého Mýta (Knířov) silnice z obce Knířov JV směrem na Džbánov Bufo bufo, Rana temporaria desítky až stovky jarní tah,
Typ tahu Poznámka
tisíce letní tah metamorfovaných žabek jarní tah, letní tah
4) Revitalizace toků – v programu opatření Požadujeme doplnění revitalizace následujících úseků do programu opatření: !!!a) Litá (Natura 2000: EVL Zbytka) – celý tok od Pulic po České Meziříčí Zcela prioritní území k řešení v Královéhradeckém kraji – negativně ovlivňuje vodní poměry v EVL Zbytka. Od stavu mokřadních biotopů se následně odvíjí odběry pitné vody pro Hradec Králové. Je třeba zajistit revitalizaci a vymělčení Lité, které by zvýšilo sycení mokřadu alkalickými vývěry podzemních vod, zpomalilo jejich odtok. Žádáme, aby akce revitalizace Lité byla řešena v rámci komplexní revitalizace uvedené v opatření LA600002 – Dědina 6-8 a bylo tedy do tohoto opatření doplněno, že bude provedena i revitalizace Lité, která s Dědinou v daném úseku nivy úzce souvisí, ba naopak je určující drenážní bází celé nivy, a revitalizace Dědiny bez Lité postrádá smysl! !!!b) Piletický potok (navržen na doplnění národního seznamu Natura 2000) – prioritní území především v úseku Rusek-Piletice na velice citlivou revitalizaci a to vzhledem k výskytu poslední populace šidélka ozdobného v České republice! Provést za úzké spolupráce s AOPK ČR a NGO – ČSOP JARO Jaroměř nabízí svou pomoc v hledání optimálního řešení. Populace šidélka je kriticky ohrožena používáním pesticidů v zemědělství (případně údržbě vodního toku při potlačování invazních rostlin). Je důležité mj. vytvořit nárazovou zónu mezi zemědělskými pozemky a tokem. c) Dědina v úseku Dobruška – Pulice - České Meziříčí – Třebechovice (Prioritní území PHP)
Ve vypořádání připomínek k přehledu VH problémů v rámci POP je uvedeno, že lokalita není v návrhu revitalizačních opatření. Avšak ve skutečnosti úseky Dědina 4 a Dědina 6-8 – (v příloze C program opatření – nesprávně označeny jako Dědina 1 a Dědina 2) jsou navrženy k revitalizaci, tj. úsek Pulice - Klášter. Požaduje doplnění revitalizace Dědiny spojenou se migračním zprůchodněním v úseku Klášter – Třebechovice pod Orebem - soutok s Orlicí. Úsek je významný i z hlediska velmi vysoké kapacity nivy k přirozeným rozlivům a tedy protipovodňové ochrany. Navíc dává velmi dobrý potenciál k obnově mokřadních biotopů. d) Novohradka (PP Údolí Novohradky a Krounky) Požadujeme, do plánu opatření zařadit revitalizaci toku Novohradka (prioritně část v PP Údolí Novohradky a Krounky). Tok Novohradky nad Luží (minimálně po soutok s Krounkou) je velmi necitlivě upravován. Hlinité kolmé břehy byly hnízdištěm břehulí. Je to jeden z posledních toků s celkem přirozenými břehy. Pouze v jediném případě je v blízkosti břehu dům, zde jsou pochopitelně tvrdá technická opatření na místě. Ostatní zásahy jsou velmi neopodstatněné a z pohledu přírodovědně-ochranářského nevhodné. Týká se i toku Novohradky v území přírodního parku Údolí Novohradky a Krounky, kde se děje něco podobného, ale v menším rozsahu. !!!e) mrtvé rameno u Stříbrného rybníka Mrtvé rameno u Stříbrného rybníka je v důsledku nevhodných vodohospodářských úprav poslední přirozenou lokalitou výskytu rdestu velkolistého (Potamogeton praelongus) v České republice, na jehož záchranu běží záchranný program MŽP. Lokalita nutně potřebuje revitalizaci a velmi citlivé odbahnění. Požadujeme přeřadit akci LA110023 vzhledem k velké prioritě z „ostatního“ do „programu opatření“. f) obnova hřbetinového systému závlah v Babiččině údolí – orientovat na ochranu ptáků Díky nevhodným vodohospodářským úpravám minulosti jsou kriticky zničeným biotopem tzv. zaplavované nebo mokré louky. Zničení tohoto biotopu vedlo k vymizení celé řady druhů ptáků – především bahňáků. Je nadmíru vhodné pokusit se v rámci POP provést alespoň jednu akci, která by se pokusila takový biotop obnovit! Velice vhodnou (ač umělou) lokalitou k realizaci jsou relativně zachované hřbetinové závlahy v Babiččině údolí na řece Úpě (především JZ od zámku). Požadujeme, doplnění „obnovy hřbetinového systému a umělého zaplavování luk v Babiččině údolí“ do programu opatření. !!!g) Přeřadit Bystřici z ostatní do programu opatření (Natura 2000) Migrační zprůchodnění a nutnou revitalizaci Bystřice jsme zmiňovali již v bodu 1) Rybí přechody! Jedná se o území vysoké priority pro zprůchodnění v rámci Akčního plánu rybích přechodů i OPŽP. Ve vypořádání připomínek k VH problémům je uvedeno, že námi požadovaný úsek k revitalizaci Kratonohy – Chlumec nad Cidlinou, je uveden v návrhu revitalizačních opatření. Ve skutečnosti tomu tak ale není. Pouze je uveden v „ostatní“ opatření jako LA110009 Revitalizace Bystřice II – a v rámci něho je uvedeno pouze provedení „zjišťovací studie revitalizačních opatření“. Vzhledem k významnosti úseku jako navazujícího na EVL Bystřice, která je jednou z pouhých 10 lokalit výskytu velevruba tupého (Unio crassus), požadujeme akci LA110009 – úsek Bystřice mezi Kratonohy a Chlumcem nad Cidlinou přepsat jako realizaci revitalizace a přeředit do programu opatření. Ojedinělá populace velevruba je dosti slabá a rozptýlená. Zásadními negativními vlivy jsou: znečistění a eutrofizace jak z bodových zdrojů, tak i plošné. Zvýšený přísun půdních částic erozí zem. půdy. Řada nepřekonatelných příčných objektů znemožňujících migraci rybích hostitelů. Regulace vodního toku. Území s blízkým okolím je významné i silným výskytem řady ohrožených druhů obojživelníků – silně mizící ropuchy zelené, dále čolek obecný, kuňka ohnivá, blatnice skvrnitá, rosnička zelená, ropucha obecná, skokan hnědý, skokan štíhlý, skokan „zelený“ (Rana synklepton esculenta), skokan skřehotavý, a plazů ještěrka obecná, slepýš křehký, užovka obojková atd. Přes popis v bodu 1) Rybí přechody ještě jednou zdůrazňujeme nutnost přeřazení revitalizace
Bystřice do programu opatření z ostatní – jedná se o tyto úseky a akce: LA110009 Revitalizace Bystřice II LA110025 Obnova odstaveného ramene Bystřice LA110015 Revitalizace Bystřice mezi Roudnicí a Boharyní LA110160 Bystřice1 Mezi obcemi Roudnice a Nechanice LA110161 Bystřice2 Mezi obcemi Nechanice a Hněvčeves LA110162 Bystřice3 Mezi obcemi Polšť a Rohoznice !!!h) Javorka v okolí Skřivan (Natura 2000) – lokalita systematicky devastovaná Povodím Labe Jedná se o lokalitu vysoké priority k řešení! Je součástí Natury 2000 jako EVL CZ0523273 Javorka a Cidlina – Sběř. Lokalita je jednou z posledních deseti lokalit v ČR, kde se vyskytuje velevrub tupý (Unio crassus) správce toku Povodí Labe přesto systematicky tuto lokalitu devastuje nevhodnou údržbou a zásahy. Citace z dokumentace k Natuře 2000: „Populace velevruba je soustředěna podle dosavadních poznatků do tří míst: nedávno regulované koryto nad starým korytem až k jezu pod Starými Smrkovicemi, úsek ve Starých Smrkovicích, Cidlina v okolí ústí Javorky. Staré koryto u Skřivan bylo hlavním cca do r. 1989, kdy Povodí Labe a. s. provedlo regulaci a průpich dlouhý cca 50 m přímo do Cidliny. Od této úpravy nastaly problémy s nízkými průtoky v původním starém korytě. V r. 1994 ručně za pomoci aktivistů z organizace Děti Země vystavěn kamenný stupeň, který zajišťuje vhodnější rozdělení průtoku. Bohužel tento stupeň nepostačuje a v r. 2000 staré koryto téměř vyschlo a nebylo v silách zpracovatele zabránit úhynu části populace. Část populace Unio crassus se podařilo přemístit do koryta Javorky pod Smidary, ve Starých Smrkovicích a do Cidliny nad ústím Javorky, část populace zatím přežívá ve starém korytě i přes nízké až žádné průtoky (tůně v korytě). Hlavní koryto místy zregulováno, místy přirozeného charakteru. V okolí extenzivně obhospodařované vlhké krvavcové louky.“ Navíc byl úsek ve Starých Smrkovicích byl správcem toku Povodí Labe s. p. někdy mezi lety 1997 - 1999 vybagrován, čímž došlo k částečné likvidaci populace Unio crassus... Je třeba především nastolit management spočívající ve snížení znečistění, stavbě rybích přechodů (bypassy), opatření v povodí snižující erozi, obnova vodního režimu ve starém korytě Javorky u Skřivan (rozdělovací objekt zajišťující průtok, vyklizení napadaných větví a stromů). Jako zcela zásadní se dále jeví změna přístupu správce Povodí Labe k „údržbě“ tohoto úseku! Žádáme vzhledem ke kritičnosti situace, vzhledem k předmětu ochrany, aby byla revitalizace úseku Javorky – prioritně úsek Smidary- Nový Bydžov - zařazena do programu opatření!!! Dále žádáme, aby do programu opatření byla zařazena revitalizace úseku v rámci EVL Javorka a Cidlina – Sběř: Smidary – Ostroměř a Cidlina v úseku Skřivany-Chotělice. i) Revitalizace Cidliny - v úseku Chlumec nad Cidlinou až Nový Bydžov Žádáme, doplnění úseku Chlumec nad Cidlinou až Nový Bydžov programu opatření a to nejlépe včetně obnovení původních lučních enkláv protkaných mokřadními biotopy a obnovou rozlivů v nivě s protipovodňovou funkcí. j) Javorka v úseku Lázně Bělohrad – Šárovcova Lhota Požadujeme doplnění revitalizace tohoto úseku, alespoň kategorie „ostatní“ - úsek má případný potenciál pro rozšíření populace velevruba tupého. 5) Další Ekologická zátěž Kalová pole Nepasice Požadujeme ověření a doplnění řešení staré ekologické zátěže v kalových polí východně u Třebechovic pod Orebem - Nepasic. Kalová pole bývalé koželužny jsou přímo v nivě Orlice a představují bezprostřední potenciální ohrožení zásobního zdroje pitné vody pro Hradec Králové.
Podle našich informací se zde nachází velké množství především sloučenin chromu. V POP není tento objekt zmapován. Rušení technických objektů Požadujeme, do programu opatření zařadit vypracování studie „Identifikace a návrh ukončení existence nepotřebných a degradujících objektů a úprav s ohledem na obnovu migrační prostupnosti toků“. Prioritně pro části povodí s ZCHÚ vázanými a ovlivňovanými vodním režimem. A dále doplnění listu opatření - „název opatření: Migrační prostupnost; typ opatření: Zrušení příčné překážky“. Dědina – jez Skalka a jez Chábory Požadujeme, do programu opatření přeřadit z „ostatního“ opatření LA110022 Migrační zprůchodnění toku Dědiny v Podbřezí – požadujeme úpravu řešení na zrušení jezu a obnovu starého koryta, neb překonání výškového rozdílu novým meandrem! Jez je třeba odstranit, jelikož nejen že působí migrační barieru v místě výskytu silné populace vranky a mihule, ale vytváří povodňové škody při průchodu povodní a to tím, že pod ním vznikají turbulentní proudy, které ohrožují významnou kulturní památku skaleckého židovského hřbitova, na kterém díky nevhodnému umístění jezu vznikly velké škody např. při průchodu povodně v roce 1998. Požadujeme, do programu opatření zařadit migrační zprůchodnění jezu Chábory pro mihuli potoční a vranku obecnou. Povinnost realizace tohoto opatření beztak vyplývá z podmínek KÚ Královéhradeckého kraje pro realizaci díla Mělčany. Rozkoš – LA100201 Povodí Labe v předchozí fázi připomínkování nevyřídilo naší připomínku k POP. Vyjádření se vyhnulo s tím, že „Připomínka vyžaduje detailní šetření.“ V části C strana 135, je uvedeno opatření LA100201 – obnova litorálních společenstev, ale chybí k němu list opatření!? Požadujeme, návrh na zajištění dodatečných kompenzačních opatření, jako náhrada za cenné přírodní biotopy zničené výstavbou vodního díla „Údolní nádrž Rozkoš“. Nejlépe celé území stávající přechodně chráněné plochy oddělit od zbývající vodní plochy přehrady hrází (např. po vzoru Dělící hráze), která bude dostatečně zajištěna proti poškození vodním příbojem. Zbudováním této hráze dojde k zamezení silného rozkolísání vodní hladiny, navíc bude tato nově vytvořená nádrž zadržovat vodu v době, kdy je zbytek vodní nádrže upuštěn, nebo zcela vypuštěný. Je důležité, aby tento prostor nebyl využíván k chovu ryb, vodní drůbeže či k vysazování „divokých“ kachen. Při dodržení výše uvedených podmínek dojde k rozvoji rákosin a dalších vodních makrofyt. Následovat bude postupné zvyšování biologické diverzity, které může být po čase velmi významné (zejména ve vztahu k obojživelníkům, vodnímu hmyzu, hnízdícím i protahujícím ptákům apod.). Labská vodní cesta Požadujeme vypustit konkrétní opatření v Kapitole B.3.1.4. Opatření v oblasti jiných užívání vod. Vzhledem k nedostatečnému a velmi spekulativnímu odůvodnění výrazné devastace řeky Labe. Požadujeme, překlasifikování současné zařazení zasaženého úseku řeky Labe jako silně ovlivněného vodního útvaru v kategorii „a“ do kategorie „b - vodní útvary s vysokou pravděpodobností nedosažení dobrého ekologického stavu“, jelikož využití úseku jako vodní cesty je vzhledem k vysoké ekonomické spornosti projektu a nesporné vysoké devastaci životního prostředí čistě spekulativní. Komentář k části B_TEXT.pdf - str. 48 – je třeba vypustit irelevantní odstavec kapitoly B.3.1.3. o vodní nádrži Mělčany - str. 58 - k EVL Zbytka je uvedeno: "Pravidelně vyhodnocovaný monitoring stavů hladin podzemních vod dokumentuje funkčnost zavedených opatření a lze konstatovat, že v současné době není terestrický ekosystém odběry podzemních vod ohrožen. Zdravotní stav rezervace je hodnocen jako dobrý, přesto existuje silný tlak ze strany ekologů na další omezování odběrů."
Hodnocení je v rozporu se skutečností – mokřadní ekosystémy jsou permanentně významně ohroženy odběry podzemních vod a „zdravotní“ stav rezervace rozhodně dobrý není. Jak již jsme zmiňovali jedním z klíčových opatření – je náš požadavek na revitalizaci Lité! V rámci podobného hodnocení v části C – program opatření LA100152 požadujeme stejnou úpravu a zvláště pak vypuštění zcela irelevantní poznámky o „rigidním postoji ekologů“. Dále požadujeme vypustit vázání opatření na výstavbu VN Mělčany. - str. 58. - tabulka B.27 - předpoklad zvýšení odběrů z vrtů Litá není reálný a měl by být upraven vzhledem k nedávno proběhlému posuzování EIA a vydanému vodoprávnímu povolení k odběru podzemních vod. Komentář k části C_TEXT.pdf - str. 84 – Kapitola C.4.3. - vzhledem k očekávaným pokračujícím globálním změnám klimatu je podle nás zcela nedostatečné zpracování této kapitoly – především nejsou navržena žádná opatření! Požadujeme ve vazbě na PHP naplnění rámcového opatření C.7 Vyhledávání, průzkum a posouzení možností řízené dotace podzemních vod povrchovými vodami (umělé infiltrace ) z vodních toků nebo nádrží – do programu opatření doplnit „Studie posouzení možností řízené dotace podzemních vod povrchovými vodami z vodních toků“ (!nikoliv vodních nádrží). Tyto studie provést pro tyto bilančně napjaté hydrogeologické rajony (podle kapitoly B.2.4.2.): 4222 – Podorlická křída, 4231 – Ústecká synklinála (rajón zasahující do oblasti územní působnosti Povodí Moravy, státní podnik), 4320+4330 – Křída Dlouhé meze a 4420 – Jizerský coniak. Na hranici výhledové bilanční napjatosti je rovněž rajón 4410 – Jizerský turon. Dále pro potenciálně rizikové hydrogeologické rajóny (dle tabulky B.26) – 1151, 1152, 1171, 1172, 4430. Pozn.: Je třeba v kapitole zmínit opatření LA100152, které ale výše požadujeme upravit, aby nebylo vázáno na výstavbu VN Mělčany. Komentář k části D_TEXT.pdf - str. 37!!! D.4.7 Zabezpečenost užívání vod v době sucha – kapitola je velice slabě zpracována bez konkrétních přírodě blízkých opatření, které by připravovaly na globální změny klimatu! Působí spíše jako zcela jasný záměr spoléhat v budoucnu na vybudování vodních nádrží. Požadujeme, doplnit do programu opatření „Zpracování pilotní studie zmenšování dopadu klimatických změn a extrémů a zvyšování odolnosti území vůči těmto změnám přírodě blízkým způsobem na modelovém povodí.“ Hledání a zkoumání zvyšování odolnosti území vůči klimatickým extrémům považujeme za jednu z klíčových výzev 21. století. V minulosti byla provedena řada negativních vodohospodářských úprav, které dopad GZK zvyšují a je třeba je v území přehodnotit. Je třeba se zaměřit na plošná opatření, nikoliv na omezená řešení ve formě vodních nádrží. Ve zmíněné studii by měla být mj. hodnocen klimatický dopad obnovy mokřadních ekosystémů, malých vodních nádrží v zemědělské krajině, zvýšení aktuální zásoby vody revitalizacemi a odstranění nevhodných odvodnění, které urychlují odtok vody z území. Věříme, že naše připomínky k 1. konceptu odpovědně zvážíte. Ač tomu možná na první pohled rozsah neodpovídá – snažili jsme se vypsat a odůvodnit pouze nejdůležitější a nejprioritnější akce, o které je podle nás třeba návrh rozšířit POP. V případě nejasností nás neváhejte kontaktovat a potřebné informace vám doplníme. s pozdravem Martin Hanousek ČSOP JARO Jaroměř +420 777 658 903
[email protected] www.jarojaromer.cz
