C ESKY SVAZ OCHRANCU PR IRODY
ZAKLADNI ORGANIZACE JARO JAROME R ________________________________________________________________________________
Vyrocnızprava 2005
ZAKLADNI ŠDAJE Sıdlo organizace: Ekocentrum v arealu nemocnice
Narodnı 83, 551 01 JaromÚr
* * * * * * *
IC O: 67441076 Bankovnı spojenı: C eska sporitelna a. s. C ıslo uc tu: 1181891379/0800 Tel. : David C ıp +420 603 847 189 Alice Janec kova +420 605 251 434 E-mail:
[email protected] http://www. jaro.jaromer.cz
Vy bor organizace: David C IP/ predseda Pavel SPAC EK/ mıstopredseda Alice JANEC KOVA/ hospodar Petr KO PPL/ revizor LudÚk a Pavlına ANDERSOVI/ vedoucı de tskžho oddılu Sarka HAVELKOVA & Filip VAVRA / vedoucı de tskžho oddılu David STOJAN/ vedoucı de tskžho oddılu
Odbornıporadci a resitele projektu : LudÚk ANDERS, Mgr. Vladimır BADR, Mgr. Jaroslav BAJER, Tomas BE LKA, Ing. Milada BERNASKOVA, Mgr. David BUBAK, Lubos C EPA, David C IP, Mgr. Michal DUCHAC EK, Lukas DUCHON, Ing. Vıt FRIDRICHOVSKY , Adam FRIDRISCHEK, Mıla HROMADKO, Ing. Jirı HOKR, Mgr. Jirı JAKL, Mgr. Alice JANEC KOVA, MVDr. Monika JANEC KOVA, Vladimır KALOUS, Mgr. Petr KO PPL, RNDr. Vaclav KOZA, Mgr. BrenÚk MICHALEK, RNDr. Blanka MIKATOVA, Miroslav MIKAT, RNDr. Bohuslav MOCEK, MVDr. Jaroslav NE MEC, VojtÚch PAPIK, Vladimır PETERA, Mgr. Romana PRAUSOVA, Karel PRSKAVEC, Karel ROZINEK ml., Katka SINKOVICZOVA Dis., Pavel SINKOVICZ, Mgr. VÚra SAMKOVA, Ph.D, David STOJAN, Jan SOLC, Pavel SPAC EK, prom. biolog SvÚtlana VRANOVA, MUDr. Jirı ZAJIC, Mgr. Petr ZMITKO
OBSAH
1. Ne co o nas 2. Poohlždnutı za rokem 2005 3. Stanice pro zrane nž a handicapovanž volne zijıcızivoc ichy 4. Jednotlivž projekty Ø
Pžc e o hnızda c apa bılžho a c ernžho
Ø
Mapovanı a ochrana skorce vodnıho a lednac ka rıc nıho
Ø
Monitoring a ochrana syc ka obecnžho a sovy palenž
Ø
U drzba budek a ume lych hnızd pro lesnı sovy a postolky
Ø
Mapovanı a pžc e o kolonie kavky obecnž
Ø
Rozsirovanı hnızdnıch prılezitostı pro drobnž lesnı pe vce
Ø
Monitoring a ochrana obojzivelnık˚
Ø
Monitoring a ochrana plaz˚
Ø
Zachranny transfer ryb, mihulı a rak˚
Ø
Mapovanı a ochrana vazek
Ø
Ohrozenž druhy lesnıch bylin
Ø
Zachrana horc˚ a horec k˚
Ø
Pžc e o kve tnatž mokradnı louky a xerotermnı strane
Ø
Velkojarome rsky pozemkovy spolek
Ø
Inventarizac nı pr˚ zkumy
Ø
Zachranme studanky
5. Ekologicka vychova a osve ta 6. Zprava o hospodarenı
7. Vsichni kdo nam pomahajı, darci a sponzori 8. Ne kterž c lanky a reportaze z tisku o nasıc innosti
1. NE CO O NAS Zakladnı organizace C eskžho svazu ochranc˚ prırody JARO (Jarome rstı Ropaci) Jarome r je jednım z nejvÚtsıch a nejaktivnÚjsıch nevladnıch obcanskych sdruzenı na prımou ochranu prırody v Kralove hradecke m kraji. V tžto organizaci jsou sdruzeni vesme s mladı lidž (ovsem mladı i duchem), kterı se svojı c innostı ve volnžm c ase snazı pomoci ochranit a zachovat poslednı strıpky z drıve biologicky velmi hodnotnž, vsak dnes znac ne pretvorenž krajiny v oblasti tzv. "Velkžho Jarome rska". K 31. 12. 2005 bylo pri nası organizaci registrovano 85 clenu (vcetnÚ dÚtı v dÚtskych oddılech) a 39 prıznivcu, pricemz dalsı lide s nami jestÚspolupracujı. Zakladnım smyslem nası organizace je chranit prırodu a zivotnı prostredı v regionu Kralovžhradecka. Snazıme se mapovat souc asny stav prırody okolo nas, chranıme konkržtnı lokality, pec ujeme o ne ktera zvlaste chrane na uzemı, podporujeme vhodnymi kroky a projekty populace volne zijıcıch zivoc ich˚ a rostlin, poskytujeme prvnı pomoc a lžc bu porane nym zivoc ich˚ m, branıme zajmy prırody ve spravnıch rızenıch, propagujeme ochranu prırody ve vsech mždiıch, zajis–ujeme provoz Ekocentra, snazıme se vychovavat mladou generaci k lepsımu prıstupu k prırode a to jak vedenım de tskych oddıl˚ , tak i poradanım r˚ znych soute znıch klanı a akcı na ochranu prırody.
2. POOHLúDNUTI ZA ROKEM 2005 A NASI DVACETILETOU EXISTENCI
V roce 2005 jsme slavili dvacate narozeniny! Rok 2005 byl pro nas jubilejnı. Nase organizace vznikla 28. 11. 1985. Nenı proto divu, ze je za nami vide t jiz veliky kus prace, kterou si dovolıme u prılezitosti zminovanžho zivotnıho jubilea alespon ve struc nosti zbilancovat. Za nejvÚtsı ťspÚchy v nası dvacetilete existenci povazujeme: - praktickou, vÚtsinou kazdorocnı ochranarskou pe ci o vıce jak 15 ha prırodne hodnotnych uzemı (dohromady 32 lokalit). K vıce jak dve ma tretinam z nich vlastnı nas Velkojarome rsky pozemkovy spolek ve cna prava (vyp˚ jc nı a najemnı smlouvy), coz je v souc asnž dobe jeden z nejefektivne jsıch zp˚ sob˚ ochrany prırody. DlouhodobÚtak mame od vlastnıku vypujceno krome celž rady mokradnıch luk a lesostepnıch stranı takž jeden kamenolom, stary pısnık a c ast byvalžho vojenskžho tankodromu. Ru z e galska na jedne z lokalit o ktere se kaz dorocnČ starame. - kazdorocnÚ udrzujeme nejme nÚ 12 prirozenych hnızdnıch stÚn pro lednac ky, pro tento druh jsme dale vyrobili 14 umÚlych hnızdnıch nor a ste n zabudovanych do prirozenych breh˚ rek (ne kterž vsak jiz byly znic eny povodne mi nebo vandaly) i jednu samonosnou ume lou hnızdnı ste nu - spolupracujeme s Povodım Labe na ochranÚ hnızdisó lednac ka rıc nıho, kazdoroc ne provadıme monitoring a vyhledavanı hnızdis– az na 250 km rıc nıch tok˚
- obnovili jsme dvÚhnızdnı stÚny pro brehule, kterž kazdoroc ne udrzujeme - vyve sili vıce jak 1 650 ptacıch budek pro drobnž pe vce, postolky, sokoly, sovy palenž, pustıky, syc ky, syce rousnž, kulısky nejmensı, holuby doupnaky, kavky a skorce vodnı - opravili a snizovali 11 funkcnıch capıch hnızd (mnohdy vc etne rekonstrukce komına), nainstalovali 13 novych ume lych c apıch hnızdnıch podlozek - nainstalovali nejme nÚ 60 umÚlych hnızd a hnızdnıch podlozek pro dravce a sovy Pro sy cka obecneho jsme vyvČsili vıce jak 50 specialnıch typu budek. - pres rizikovž useky silnic jsme prenosili nejme nÚ 17 500 kusu obojzivelnıku, dalsı stovky obojzivelnık˚ a desetitisıce vyvojovych stadiı (vajıc ka, pulci, larvy) jsme zachranili transferem z ne jakym zp˚ sobem jinak ohrozenych lokalit - zbudovali 24 jezırek a tunı pro vodnı zivocichy (ve tsinu jsme hloubili ruc ne , u jinych jsme zase zorganizovali jejich vytvorenı te zkou technikou) - vystave li nejme nÚ 90 m suchych skladanych zıdek pro jestÚrky, zbudovali dve lıhnistÚa zimovistÚpro plazy
- zalozili genofondovy sad mıstnıch krajovych odrud ovoce, vysadili stovky stromu a keru do volnž krajiny, zachranili jednu alej s cennymi krajovymi odr˚ dami ovocnych drevin pred uplnou likvidacı. O vıce jak 400 volne rostoucıch ovocnych drevinach v nası zajmovž oblasti, z nichz mnohž patrı ke starym a dnes jiz vzacnym krajovym odr˚ dam, vedeme podrobnou evidenci. - nase c innost je vazana na oblast pracovne oznac ovanou usme vnym, nicmžne jiz tžme r zazitym, "pseudopojmem" Velke JaromÚrsko, coz je uzemı o rozloze cca 1000 km2 ve vzdalenosti do 40 km od Jarome re. Zde se krome praktickž pžc e o prırodu intenzivne ve nujeme takž dlouhodobžmu monitoringu zivoc isnych a rostlinnych populacı. Jen od roku 2000 zde sledujeme pres 850 lokalit vazek, motyl˚ , obojzivelnık˚ , plaz˚ , ptak˚ a rostlin. Jednou z menČ bČz ny ch vaz ek je krasna vaz ka tmava. Na Velkem JaromČrsku jsme objevili 11 lokalit, dalsıch sest mıst jsme zjistili i jinde v C R. - podnıtili a zarıdili jsme vyhlasenı pÚti registrovanych vyznamnych krajinnych prvku a dvou prechodnÚchranÚnych ploch - navrhli k vyhlasenı 11 Evropsky vyznamnych lokalit, z nichz deve t bylo (nebo v budoucnu bude) skutec ne vyhlaseno - postavili z ruiny vojenskžho veprına prozatım jedinou fungujıcı zachrannou stanici v Kralove hradecke m kraji (krome stanice provozovanž spravou KRNAP pro uzemı parku), kde je roc ne prijato tžme r 400 volne zijıcıch zivoc ich˚ , z nichz se vıce jak polovinu darı po vylžc enı vypustit zpe t do volnž prırody - ťcastnili se nÚkolika desıtek spravnıch rızenı, kde jsme (nikoli na urovni "zelenych fanatik˚ ") branili zajmy prırody - obnovili a hodnotnym zpusobem zabezpecili lesnı studanku v Horine vsi, pric emz na obnove dalsıch podobnych studanek nynı pracujeme
- posbırali a odklidili z prırody nÚkolik tun odpadku, likvidovali c ernž skladky - zalozili ekocentrum, provozujeme
v JaromÚri kterž dodnes
organizovali mıstnı, regionalnı i narodnı kola ekologickych soutÚzı jako je Zelena stezka ď zlaty list a Ekologicka olympiada - nasimi ochranarskymi dÚtskymi oddıly prosly stovky dÚtı, z nichz urc ite alespon ne kterž zıskaly celozivotnı vztah k nası prırode a snazı se jı aktivne pomahat - zapojili jsme se do celorepublikovych akcı popularizujıcıch ochranu prırody c i upozornujıcıch na ne kterž z problžm˚ naseho zivotnıho prostredı (Den Zeme , UkliŽ me sve t, Zivž Labe, Vıtanı ptac ıho zpe vu, ...) i vymysleli a zorganizovali vlastnı osvÚtove akce, napr. Zachrana zakletych princezen Velkžho Jarome rska, I zvıratka majı svž vanoce, Sne hobranı, Zachrana Sıpkovž R˚ zenky, Chytanı padajıcıho listı, BuŽ pritom ď vezmi ryc a zasaŽ strom, vyzkumnž exkurze na prırodne zajımavž lokality,... Vysostnž postavenı ma pak nase kazdoroc nı akce, kterou bez prestavky organizujeme jiz vıce jak 15 let, tradicnı pracovnÚvzdÚlavacı tabor zame reny na pžc i o mokradnı louky v udolı reky Olesenky, pozde ji nazvany Le to v kupce sena. Taborem za tu dobu prosly stovky stredoskolaku, vysokoskolaku i ruznych nadsencu, z nichz ne kterı nan pro jeho neopakovatelnou atmosfžru jezdı dodnes. Mnohž z uc astnık˚ uc ast na tabore vyrazne ovlivnila v zıskanı pozitivnıho vztahu k prırode natolik, ze se jejı ochrane zac ali ve novat profesionalne .
- na zakladnıch a strednıch skolach, gymnaziıch, strednıch odbornych uc ilistıch i odbornych seminarıch c i r˚ znych akcıch pro verejnost jsme provedli nÚkolik desıtek prednasek o moznostech prakticke ochrany prırody i nasich ochranarskych zkusenostech z bohatž praxe. Pocet posluchacu odhadujeme na cca 7 000 lidı. Vyraznou me rou jsme se podıleli i na organizaci a zajiste nı dvou vystav o ochrane prırody, opakovane jsme prezentovali moznosti ochrany prırody i na veletrhu Chovinvex v Brne . - takž jsme aktivne (ve tsinou vsak pouze jednorazove ) pomahali dalsım ochranarskym organizacım mimo oblast Velke ho JaromÚrska (C esky raj, Bılž Karpaty), prıpadne podobnym zp˚ sobem pomahali s ochranou prırody i samostatne (Zeleznž hory, Strakonicko, Broumovsko, Slovenska republika,...). Jedname a spolupracujeme pri ochrane prırody s lesnıky, statnımi urednıky, policiı a kolegy z dalsıch ochranarskych organizacı. - snazıme se provadÚt environmentalnı osvÚtu i za pomoci televize, rozhlasu, tisku i Internetu (stovky reportazı, zivych vstup˚ , c lank˚ v periodikach a jinych tiskovinach, ...). - vydali jsme 13 letaku i jinych publikacı o prırode a jejı ochrane , vyrobili sest barevnych informacnıch panelu (nasım cılem je, aby byly atraktivnı a zajımavž pro sirokou verejnost, nikoli jen pro par odbornık˚ ) o prırodnıch hodnotach uzemı, na kterž byly nainstalovany, dokonc ujeme prvnı etapu netradic nı nauc nž stezky Jarome rskem - provadıme zachranne transfery raku a mihulı nebo i zachranne kultivace vzacnych rostlin za uc elem ume lžho posilovanı jejich vymırajıcıch populacı, pecujeme o hlavate vrby, zkoumame moznost le cby Branchiobdellozy na raku rıc nım, znacıme doupne stromy v teržnu za uc elem zamezenı jejich likvidace, zabezpecujeme velke prosklene plochy proti naraz˚ m ptak˚ , trolejova vedenı na mostech proti naraz˚ m vodnıch ptak˚ , realizujeme prırodovÚdne pruzkumy, zajisóujeme ekologicky dozor ne kterych zasah˚ , pripravujeme obnovu podhanÚnı luk, chystame k vykupu ci prevodu do naseho vlastnictvı nÚktere cenne prırodnı lokality atd. Nynı se vsak hlavne snazıme vybalancovat tu ohromnou f˚ ru prace pro prırodu tak, abychom se z toho uplne nezhroutili a mohli ve stejne m duchu i zabÚru pokracovat i nadale, nejle pe do doby, nez se na Velke m JaromÚrsku vsichni lide budou starat o prırodu sami tak dobre, ze nase cinnost jiz nebude treba. Uz aby to bylo...
NEJVETSILETOSNIU SPECHY Kazdoroc ne povazujeme za velky uspe ch to, ze se darı udrzet a zajistit dalsı pokrac ovanı v minulosti zahajenych projekt˚ a program˚ (napr. odborna pžc e na lokalitach, o kterž se dlouhodobe starame, ochrana obojzivelnık˚ Velkojarome rska, chod zachrannž stanice, ...). Mezi nejve tsıuspe chy lze povazovat naprıklad: Vıce jak zdvojnasobenı rozlohy pozemku, ke kterym mame nÚjaky pravnı vztah (vyp˚ jc nı nebo najemnı smlouvy) a tedy i velmi ťspÚsny rozvoj VelkojaromÚrske ho pozemkove ho spolku. Vystavba dalsıch volie r, chodby a prednaskove mıstnosti (vc etne vybavenı nabytkem) a konec ne i zprovozne nı ustrednıho vytape nı na zachrannž stanici v Jarome ri. Objevy novych (ne kdy staronovych) populacı nÚkterych vzacnych a ohrozenych druhu rostlin a zivoc ich˚ jako napr. ne kterž druhy horec k˚ , vstavac nachovy, okrotice bıla, hlavac ek letnı, vsivec lesnı, kurinka solna, novž lokality velmi vzacnžho sidžlka ozdobnžho i dalsıch vazek jako je lesklice skvrnita c i paskovec krouzkovany, ... O patrne nejve tsı senzaci se postarala jedna z luk v podh˚ rı Orlickych hor (z ochranarskych d˚ vod˚ neuvadıme jejı presnou lokalizaci). Dıky obnovenı ťdrzby v predchozıch letech zde vykvetlo cca 60 exemplar˚ ve vychodnıch C echach vymırajıcı orchideje vstavace osmahle ho. Pokud porovname situaci se stavem pred pe ti lety, kde zde poprvž Lubos C epa (hlavnı iniciator a otec myslenky zachranit louku) nalezl kvžst pouze jediny exemplar te to puvabne rostliny (uz tenkrat se jednalo o malou botanickou senzaci), je to nespornÚ fascinujıcı rozdıl. Zahajenı novych projektu jako Monitoring dennıch druh˚ motyl˚ Velkojarome rska, Zachrana horec k˚ o hodine dvanactž, Podpora populace hvozdıku pysnžho v Lıskovickžm lese. Pozitivne hodnotıme i spolupraci s obcansky sdruzenım GALACIE na ne kterych spolec nych projektech (napr. Prıroda pred tabulı, Ptaci ve skle, ...). KvČt vstavace osmahleho
LETOSNINEU SPECHY
Nejve tsım neuspe chem je pro nas patrne dosud nezkolaudovana zachranna stanice, uz vsak vazne chybı jenom kr˚ c ek. Prozatım se nepodarilo prove st odborny management na Zapadnıch stranıch u Velkžho Vres–ova a na loukach v udolıBystrice. Na ne kterž aktivity jako poradanı regionalnıho kola soute ze Zelena stezka ď zlaty list, c i celkova aktualizace a dopracovanı nasich internetovych stranek nam uz bohuzel nezbyl cas. Nezdarilo se nam ani preste hovanı ekocentra do budovy zachrannž stanice, coz souviselo s nedostatkem financ nıch prostredk˚ na adaptaci zachrannž stanice.
SPOLUPRACE S JINY MI ORGANIZACEMI Spoluprace s jinymi ochranarskymi organizacemi byla na stejne dobrž urovni jako v roce 2005. Hanebnou vyjimkou ale byla velmi spatna (respektive ze strany inspekce zadna) spoluprace s C eskou inspekcı zivotnıho prostredı Hradec Kralove pri resenı nezakonnžho kladenıotravenych navnad v obci Neznasov.
Batolec cerveny
Medialnı spoluprace Spoluprace s mždii byla rovne z srovnatelna s rokem 2004. Vyc et ne kterych reportazı (pouze ty, kterž si pamatuje) je v nasledujıcı tabulce: SdÚlovacı prostredek C esky Rozhlas Hradec Kralovž MF Dnes TV Prima, TV NOVA, C T1 C TK C TK C TK, MF Dnes, Hradeckž Noviny, C esky Rozhlas Hradec Kralovž,...
Obdobı (2005) leden
duben
C T1
srpen
C TK Hradeckž noviny, MF Dnes ď opakovane v pr˚ be hu me sıce .
zpravy z regionu
duben duben opakovane v kve tnu, c ervnu az do c ervence srpen
Orlickž noviny, Noviny Nachodska, Jiskra Tyniste C esky Rozhlas Hradec Kralovž C esky Rozhlas Hradec Kralovž, radio Metuje, MF Dnes, Denıky Bohemia, Jarome rsky zpravodaj, ... C TK
??
unor
TV NOVA
C esky Rozhlas Radiojurnal TV Prima C esky Rozhlas Radiojurnal C esky Rozhlas Hradec Kralovž
Porad
zarı zarı rıjen rıjen rıjen rıjen prosinec
prosinec prosinec prosinec
hlavnı zpravy C R hlavnı zpravy C R ?? zpravy zpravy
Obsah zivy vstup pres telefon ohledne prikrmovanı ptak˚ primrzavanı a prikrmovanı labutı transfery obojzivelnık˚ transfery obojzivelnık˚ vypouste nı zajıce zrıcenı stromu s c apım hnızdem v Blesne , stavba nahradnı podlozky, dalsı osud vajec umıste nych do lıhne , navrat c ap˚ na nahradnı podlozku nezakonnž vybıranı ptak˚ z prırody Problematika siluet dravc˚ lepenych na skla telefonat ke Dni zvırat vakcinace lisek nelegalnı otravy Karbofuranem
Dopoled hodinovž povıdanı o c innosti nı Habade j stanice, problematice jezk˚ , rybarskych vlasc˚ , atd. problematika jezk˚ , nedostatek zimovis–, nevhodnž upravy zahrad ?? namluvenı reportaze na tžma jezci akce I zvıratka majı svž vanoce + problematika pomoci zvırat˚ m v zime a kampan Zvıre v nouzi Transfer labutı z nevhodnych zimovis– Vypouste nı vylžc enž sovy palenž Problematika prikrmovanı labutı a zabezpec enı trolejovžho vedenı most˚ v HK proti uraz˚ m vodnıch ptak˚
CO JE TO VLASTNE "VELKŘ JAROMERSKO" Ve tsina z aktivit nası organizace se ve nuje praktickž ochrane prırody na urc itž ucelene jsı plose. Tato plocha je vsak pro svoji soucasnou rozlohu obtıznÚgeograficky zaraditelna. Jedna se o uzemı Jarome rska, Kralovžhradecka, Nachodska, Podzvic inska, c astı Orlickžho podh˚ rı atd., kterž ma nynı celkovou rozlohu vıce jak 1 000 km2. Proto jsme byli nuceni vymyslet jakousi pseudooblast, ktera by souhrnne charakterizovala nasi oblast p˚ sobnosti. Zvolili jsme proto termın Velkž Jarome rsko, ktery sice vyvolava na ne kterych tvarıch pousmanı, ne kdy dokonce az pohrdlivy usklebek, ale nic lepsıho zatım nikoho nenapadlo. Je pochopitelnž, ze ve tsina oblastı, kterž jsme zahrnuli do Velkžho Jarome rska, nema s Jarome rskem uz v˚ bec nic spolec nžho a jedna se tedy o c iste "pracovnı" termın. Velkž Jarome rsko je oblastı, ktera se nale za v nepravidelne m okruhu do 45 km od JaromÚre a rozklada se zhruba mezi Hradcem Kralovž, jihovychodnı c asti Jic ınska, Dvorem Kralovž, U picı, Hronovem, pres statnı hranici s Polskem az po Olesnici v Orlickych horach zpe t pres Dobrusku a Trebechovice pod Orebem.
3. STANICE PRO ZRANE Nú A HANDICAPOVANú VOLNE ZIJICI ZIVOC ICHY JAROME R
Mla de dlaska tlustozobčho c erstve vylčtlo z hnızda. Bylo odneseno detmi z prırody pro domnelč š opus tenıž. Nas testı doba pobytu v lidskč pčc i trvala jen pa r hodin, takze ho pracovnıci stanice mohli navra tit jeho ptac ım rodic um zpet na mısto na lezu.
V letosnım roce se nam konecnÚ povedlo dokoncit kompletnı rekonstrukci oplocenı cele ho objektu. Cca polovinu arealu proto nynı chranı novy drate ny plot, zbytek je pak chrane n nepr˚ hlednym dreve nym oplocenım. Velice se nam ulevilo, nebo– jiz ustaly problžmy s nezadoucım vnikanım toulajıcıch se ps˚ do arealu stanice, c i s unikem nasich pacient˚ mimo stanici. Srnce sekacky.
s poranČnou
nohou
od
Dalsı vyhodou je upravenı dvou oddÚlenych mıstnostı pro potreby le cenı vaznÚ poranÚnych pacientu se specialne upravenymi boxy, klecemi a ubikacemi, kterž jsou vhodnž pro ptaky a malž savce. Obe mıstnosti jsou izolovany od expozic nıch a provoznıch prostor stanice, takze nedochazı k nezadoucımu rusenı lžc enych pacient˚ ze strany navste vnık˚ stanice a c len˚ nasich de tskych krouzk˚ . Dnes uz dosti vzacnou sovu palenou (vlevo) jsme dostali v soku po sraz ce s kamionem, ktera se odehrala na frekventovane silnici z Hradce Kralove do Nachoda. Jen dıky duchaprıtomnosti a rychlemu jednanı nalezcu a zaroven i svČdku karambolu nebyla usmrcena dalsımi projız dČjıcımi auty. Po vıce jak ctrnactidennım lecenı jsme ji vypustili do prırody. DospČla potapka mala (dole) nalezena vysılena na Broumovsku. Po dokrmenı a celkovem zlepsenı kondice jsme ji vypustili na zimovisti vodnıch ptaku v Hradci Kralove.
NejsmutnČjsı a nejotresnČjsı zaz itky nam kaz dy rok privozujı dosud bohuz el stale velmi caste prıpady popalenı ptaku na “sloupech smrtiď. Prıklady nČktery ch letosnıch popalenin paratu a krıdel u kanı.
Prıklady jiny ch popalenin od elektrickeho proudu. Postolce vlevo po zasahu proudem odpadly oba stojaky a jedno cele krıdlo. V tČchto prıpadech se neda dČlat nic jineho nez zkratit zvıreti jeho utrpenı a nechat ho co nejrychleji utratit.
Vpravo prıpad jine postolky popalene na obou paratech. Take tento ptak musel by t z du vodu velkeho a nelecitelneho rozsahu popalenin utracen.
Podarilo se nam navıc zbudovat venkovnı volie ru o rozme rech 3 x 5 x 2,5 m pro stredne velkž savce. Voližra je, mimo jinž, vybavena i ume lou skalou, ktera je vyuzıvana pro odpoc inek i pro pohybovž aktivity pacient˚ stanice. Vystave li jsme i venkovnı prıstresek na ulozenı krmiva, naradı a dalsıho zarızenı nutnžho k provozu stanice. Prıstresek ma dreve nou konstrukci a plechovou strechu. MladČ potapky rohac ktere spolklo vlasec s rybarsky m hackem, ktery se mu zapıchl do z aludku. Hacek musel by t vyoperovan. Rohace jsme po delsım pobytu na zachranne stanici vypustili zpČt na prehradu Rozkos. Rovne z bylo konec ne zprovoznÚno vytapÚnı stanice. Dale jsme se jeste pustili do budovanı prednaskove mıstnosti. Byly zde nahozeny omıtky, vyroben a zaizolovan strop, vybetonovana podlaha. Prıstı rok bychom chte li (doufame, ze konec ne s vyraznou podporou krajskžho uradu) tuto mıstnost vybavit vypoc etnı technikou, prednaskovou aparaturou a dalsımi pom˚ ckami pro radnou ekologickou vychovu a osve tu. Pro zkvalitne nı ekologickž vychovy v budoucnu byla zalozena prvnı ukazka prırodnıho biotopu. Na hornıch partiıch zıdek pro jeste rky jsme vytvorili ukazku rostlinnžho spolec enstva lesostepnıch stranı (Svaz Bromion erecti). Ackoli je prıpadu zbytecneho zachran ovanı “opustČny chď mlaťat dıky stale vČtsı osvČtČ rok od roku menČ, pokaz de se najde nČkdo, kdo nČjakeho zajıcka ci srnce “zachranıď. U spe sne se nam takž na zachrannž stanici podarilo dobudovat stanovistÚ pro rozmnozovanı vzacnÚjsıch druhu brouku. Po trech letech od zalozenı bylo totiz spontanne osıdleno zlatohlavky a nosorozıkem kapucınkem. Zajımavosti: Ne kterž zajımavž druhy, o kterž jsme se starali: potapka rohac , potapka mala, sluka lesnı, c ap bıly, sova palena, lednac ek rıc nı, brkoslav severnı.
Brkoslav severnı s poranČny m krıdlem.
Ne kterž vydobytky modernı doby mohou byt pro divoka zvırata obzvlaste kruta. Na snımku je mlady rorys. Zapletl si nohu do ume lohmotnych provazk˚ a z˚ stal za ne uve zne n na rozpalenž omıtce vyskovž budovy. Uhynul po marnžm a dlouhžm boji (snazil se placanım krıdel osvobodit nejmžne od tretı hodiny odpoledne, az do dopolednıch hodin nasledujıcıho dne). O prıpadu jsme se bohuzel dozve de li az prılis pozde , kdyz jsme na mısto dorazili, byl rorys mrtvy nasledkem celkovžho vyc erpanı a dehydratace. Podobne prıpady nejsou bohuzel nikterak ojedinÚle !
Rorys se zoufale snazil osvobodit tak, az si Čplne ukroutil spodnı c a st konc etiny, ktera zustala viset pouze za s lachy.
V roce 2005 nase zachranna stanice poprvž resila problžm s otravenymi navnadami. Jedna se o zakazany, neselektivnı zp˚ sob lovu, jehoz smyslem je genocida divokych selem, dravc˚ a prirozenž “zdravotnı policieó. Nejc aste jsı navnadou byva usmrceny c i uhynuly zivoc ich (prıpadne slepic ı vejce), do kteržho travic vpravı koncentrovany, velice prudky jed. Tato latka se po dostatec nžm narede nı vodou pouzıva v zeme de lstvı na ochranu zeme de lskych plodin. C asto dochazı nejen k masovym ťhynum tzv. “skodne ň (tzn. nejc aste ji lisky, kuny, krkavcovitı ptaci), ale nezrıdka i velice vzacnych zivocichu. Prokazatelne jiz bylo tımto ohavnym zp˚ sobem otraveno v C eskž Republice mimo jinž i nejmžne sest kriticky ohrozenych orlu morskych (skutec nı poc et vsak bude daleko vyssı) a dokonce i jeden orel skalnı. Ten byl bohuzel otraven v predjarı 2005 prımo na “Velkžm Jarome rskuó, konkržtne u Jenıkovic, nedaleko Trebechovic pod Orebem. Travic stvı vsak neohrozuje jen volne zijıcı zivoc ichy. C eskou spolec nostı ornitologickou je evidovano jiz ne kolik desıtek prıpad˚ , kdy se takto otravila i domacı zvırata ď nejc aste ji psi a koc ky. Lze mluvit spıse o ste stı, ze otrave dosud nepodlehl ne jaky c love k (napr. malž dıte ). Takto pytlac ıcı osoby jsou mnohdy zaroven i radnymi c leny mysliveckych sdruzenı. O to te zsı proto byva vinıka vypatrat a usve dc it, nebo– i kdyz mnozı myslivci presne ve dı o koho jde, jmžno pachatele zame rne tajı. Protoze prıpad˚ poslednı dobou prudce pribyva a dosud nebyl bohuzel zadny z pachatel˚ pro nedostatek d˚ kaz˚ usve dc en, vypsala C eska spolecnost ornitologicka finacnı odmÚnu 20.000,- Kc tomu, kdo poskytne informace vedoucı k odhalenı a usvÚdcenı pachatele. Finac nı odme na bude jeste nar˚ stat, nebo– ji kdokoli m˚ ze podle svych moznostı navysit. Otravene navnady a jejich prvnı obČŘ. V kve tnu 2005 jsme resili dalsı z prıpad˚ . Navnadou byli dva jezci, kterž po vstrıknutı velmi prudkžho jedu neznamy pachatel pohodil na jednž ze zahrad v obci Neznasov. Vlastnık zahrady, ktery nam prıpad nahlasil, zde nalezl krome jezk˚ i jednu straku, ktera jiz uhynula nasledkem kontaktu s navnadou. Po nahlasenı jsme na mısto dorazili po cca 15 minutach a to souc asne s policisty, kterž jsme takž na mısto privolali. Be hem tžto kratkž doby prilžtla k otravenž navnade straka druha, ktera uhynula nez jsme na mısto prijeli. Koncentrace jedu v navnazenych jezcıch byla totiz velmi vysoka. Straka neuhynula az po pozitı otravene ho masa, ale jiz bÚhem kratke chvilky, kdy se jen snazila proklovnout kuzi, aby se mohla zivit vnitrnımi organy. Na mısto jsme se snazili privolat i inspektora z C eskž inspekce zivotnıho prostredı Hradec Kralovž, jmenovite pana Pavla Skrivana, ktery je kompetentnı takovžto prıpady ve spolupraci s Policı C R resit. Bohuzel vsak prıstup C IZP byl naprosto otresny. Nejen ze nam bylo sde leno, ze inspektor na mısto nepojede, ale nakonec i odmıtli od nas prevzıt jak otravenž zivoc ichy, tak i vlastnı navnady. Svym prıstupem tak C IZP znemoznila zahajenı vysetrovanı, nebo– nemohl byt proveden rozbor (zakladnı podmınka pro zahajenı setrenı). Cely prıpad tak vysumÚl zcela na prazdno.
Sluka lesnı se zlomeny m zobakem, nalezena u plotu vČznice Odololov. Ackoli se zobak podarilo nasim veterinaru m zafixovat tak, z e si zachoval svoji funkcnost a sluka mohla prijımat potravu, i pres velkou snahu se nam ji nakonec nepodarilo zachranit. Po ctyrech dnech bohuz el uhynula.
Snımky nahore ukazujı prednaskovou mıstnost a chodbu pred rekonstrukcı (zarı 2006), na snımcıch dole je stejny zabČr po rekonstrukci (prosinec 2006).
Dokoncena ubikace pro selmy s umČlou skalou (vlevo nahore) a nova celokovova klec pro splhavce (vpravo nahore). V letosnım roce navstıvilo nasi zachrannou stanici tžme r 1 000 navste vnık˚ , zejmžna de tı, a to nejc aste ji formou skolnıch vylet˚ a exkurzı. O tom, ze se de tskym navste vnık˚ m u nas lıbı sve dc ı i skutec nost, ze ne kterž skoly k nam jezdı jiz ne kolik let po sobe . Pro nas je pote sitelnž zejmžna to, ze de ti z te chto skol, kterž nasi stanici jiz v minulosti navstıvily, si jiz pamatujı jakž jsou nejc aste jsı prıc iny zrane nı a ohrozenı volne zijıcıch zivoc ich˚ stejne jako co vsechno lze de lat proto, aby porane nych zivoc ich˚ bylo do budoucna co nejmžne .
Na projektu se letos podıleli: Bajer Jaroslav, Barva Jaroslav, C epa Lubos, C ıp David, C ıp Jirı, C ıpova Ve ra, Dobosova Iveta, Duchac ek Michal, Felbr Jirı, Felbr Tomas, Felbrova Ivana, Friedrischek Adam, Havelkova Sarka, Holec ek Jakub, Charvatova Katerina, Chmel Krystof, Jakl Jirı, Janec kova Alice, Janec kova Monika, Jezkova Ludmila, Michalek Brene k, Nedjalkov Jirı, Nyvlt Miroslav, Ne mec Jaroslav, Novotny Josef, Opatrna Pavla, Papık Premek, Papık Vojte ch, Petera Vladimır, Stojan David, Spac ek Pavel, Vales Martin, Vavra Filip, MOP Pustıci Jarome r, MOP Postolky Jarome r, chovanci Husova domu Dv˚ r Kralovž nad Labem.
4. JEDNOTLIVú PROJEKTY NA OCHRANU PR IRODY Projekty na ochranu populacı rostlin a zivoc ichu Projekty na podporu biotopu Akce zamerenčna osvetu verejnosti
Na tomto mıstÚjsou uvedeny jiz pouze konkre tnı kroky z realizace projektu v letosnım roce. Zakladnı charakteristika smyslu a konecne ho cıle kazde ho projektu i vysledky dosazene v predchozıch letech jsou uvedeny ve vyrocnı zpravÚ z roku 2002, 2003, 2004 (obÚ naleznete na tomto CD), nebo na nasich internetovych strankach.
PúC E O HNIZDA C APA BILúHO A C ERNúHO Dne 24. kve tna 2005 se bÚhem nocnı vichrice zrıtilo patrnÚ nejpopularnÚjsı capı hnızdo vychodnıch C ech. Nalžzalo se totiz na staržm topolu stojıcım za obcı Blesno te sne pri kraji velmi frekventovanž silnice Hradec Kralovž ď Ostrava. Hnızdo bylo i s c apy velmi napadnž a viditelnž zdaleka, povsiml si ho proto tžme r kazdy, kdo ne kdy po tžto trase projızde l. Pochopitelne jsme se o tžto tragždii dozve de li jako prvnı a proto jsme ihned zajeli na mısto. Pri torzu hnızda lezelo pe t c apıch vajıc ek, z toho tri rozbita, nebo narazena. Protoze dve vajıc ka se zdala byt neposkozena a byla zde urc ita sance na jejich zachranu, rozhodli jsme se je po porade s c leny C eskž spolec nosti ornitologickž odvžzt do ume lž lıhne v ZOO Dv˚ r Kralovž nad Labem. Potom jsme se podıleli na zorganizovanı stavby sloupu s ume lou hnızdnı podlozkou. Protoze se do celž akce spontanne velice ochotne zapojila cela rada dalsıch lidı, zejmžna pak starosta obce a pracovnıci VC E Hradec Kralovž, podarilo se stavbu sloupu s hnızdnı podlozkou zrealizovat vskutku velice rychle. Jiz bÚhem dopoledne nasledujıcıho dne pracovnıci VC E za pomoci tÚzke techniky nainstalovali sloup s hnızdnı podlozkou, na ktere jsme za pomoci vysokozdvizne plosiny zhotovili nove hnızdo (pouzit byl vyhradne material z p˚ vodnıho hnızda). C api tedy me li zhotoveny novy domov tžme r do 24 hodin. Bohuzel vsak, ani pres velmi kratkou c asovou prodlevu c api hnızdo v dalsıch dnech neobsadili (na nahradnı hnızde nı bylo jiz pozde , ale predpokladali jsme alespon poupravovanı novžho hnızda c i prespavanı starych ptak˚ na hnızde ). Jeden c ap se na podlozce zac al opakovane zdrzovat az o me sıc pozde ji, nakonec byli ne kolikrat na hnızde pozorovani i oba dospe lı ptaci. Ve rıme tedy, ze se novž hnızdo c ap˚ m zalıbilo a pokud prezijı cestu na zimoviste a zpe t, tak na ne m v roce 2006 zahnızdı. Dlouholetž hnızdiste c apa c ernžho u Bohanky nebylo obsazeno ani v letosnım roce. Dale jsme objevili starž, patrne vsak jeste donedavna pouzıvanž hnızdo c apa c ernžho na Broumovsku. Instalace sloupu s hnızdnı podloz kou. Na projektu se letos podıleli: C ıp David, Janec kova Alice, Petera Vladimır
MAPOVANI A OCHRANA SKORCE VODNIHO, KONIPASE HORSKúHO A LEDNAC KA R IC NIHO
Mapovanı probıhalo jiz tradic ne na rekach Labe, U pa, Metuje a rıc kach Olesenka, Be lunka, Bystrice a na Hartskžm a Valovickžm potoce. Neplanovane jsme poprvž mapovali rovne z Zlaty potok, usek Polom ď Me lc any v okrese Rychnov nad Kne znou, Libranticky potok a Pileticky potok od Ruseka do Hradce Kralovž. Celkem tak bylo letos zmapovano 188 km tekoucıch vod.
Zjistili jsme celkem 24 obsazenych stÚn lednackem, na ne kterych bylo vıce obsazenych c i nac atych nor. Prehled zjiste nych obsazenych hnızdis– je uveden v tabulce nıze. Zejmžna na Labi, a c astec ne i na U pe , kde je v d˚ sledku regulace koryta reky nızka nabıdka vhodnych ste n, byla potvrzena silna vazba na stalž hnızdnı nory. Nasimi c leny poprvž mapovany usek Zlatžho potoka naopak naskyta mnozstvı prılezitostı ke hnızde nı lednac k˚ . Tžme r na kazdych sto metrech jsou vide t natrze, potok ma hodne c istou vodu, takze i potravnı nabıdka je velmi dobra. Na tento ťsek prirozenÚ meandrujıcıho potoka jsme se zamÚrili zejme na z duvodu jeho planovane likvidace vystavbou prehrady v MÚlcanech. Proto zde d˚ razne prosazujeme zbudovanı suchžho poldru s ume lym mokradem, nebo– tato varianta je nejlepsı jak z hlediska protipovodnovžho, tak i ekonomickžho. Z˚ stane plne zachovan v souc asnosti jiz zcela ojedine ly charakter nezregulovanžho prırodnıho toku, vc etne cennych prırodnıch hodnot zdejsıho uzemı. Kv˚ li neplanovanžmu mapovanı Zlatžho potoka jsme z c asovych d˚ vod˚ jiz nemohli mapovat rıc ku Javorku. Reka Labe ú oblıbene hnızdistČ ledn acku .
Prehled obsazenych hnızdis– v roce 2005. R eka Be lunka Labe Labe Labe Labe Labe Metuje Metuje U pa U pa U pa U pa U pa U pa Valovicky potok Zlaty potok Zlaty potok Zlaty potok Zlaty potok Zlaty potok Zlaty potok Zlaty potok Zlaty potok Zlaty potok
Lokalita Be lun ď Krabc ice Dv˚ r Kralovž - Zırec Stanovıce Hermanice - mlynsky nahon Hermanice Hermanice - opukova stran Novž Me sto - hornı Novž Me sto - dolnı Bousın Rıkov Rıkov - u nahonu Doubravice Doubravice-Zvole Jarome r - Hrustic ky Ve trnık Masty Skalka ď hornı Skalka ď dolnı Skalka ď Chabory Chabory ď hornı Chabory ď dolnı Me lc any ď hornı Me lc any ď brod Me lc any ď C SAD
tradicnı (T) novÚzjistÚna (N) T T T N T T T T N T N N N T T N N N N N N N N N
K mapovanı hnızdisŘ ledn acku jsme jako kaz dy rok pouz ıvali i raft. Mensı toky, ktere jsou na raftu nesjızdne, jsme letos zacali sledovat i za pomoci nafukovacıch kajaku . Kajaky se nam velmi osvČdcili a jsme s nimi maximalnČ spokojeni.
Vsechny hnızdnı ste ny a nory byly fotograficky zdokumentovany a jejich parametry a orientace zapsany do tabulky somatometrie hnızdiste . Na mapovane m ťzemı jsme letos prokazali hnızdÚnı nejme nÚ 15 paru lednacku a dohromady jsme zde i s nedohledanymi hnızdisti zjistili nejmžne 21 par˚ . Odhad poc tu par˚ pro Velkž Jarome rsko (vıce jak 1000 km2 mimo toku Orlice, ale vc etne Labe z Jarome re do Hradce Kralovž, Trotiny, Olesnice, ...) v roce 2005 je cca 35 - 40 paru. Situace se zda byt pro lednac ky o ne co prıznive jsı nez v predeslych letech, d˚ vodem m˚ ze byt mırne jsı zima. Celkovž vysledky letosnıho mapovanı jsou v d˚ sledku mapovanı novž lokality pochopitelne nesrovnatelnž s vysledky z predeslych let, nicmžne mırny vzestup poc tu hnızdıcıch jedinc˚ je patrny i na tradic ne mapovanych vodnıch usecıch. Samice ledn acka na konci hnızdnı nory. V tomto roce jsme takž pokrac ovali v ochrane stalych hnızdis– lednac k˚ i skorc˚ . Na rece U pe jsme namısto planovanych pe ti odkopali pouze tri ste ny (Ratiborice, C eska Skalice ď Rıkov a Brdce u Jarome re) a to proto, ze nas predstihla prıroda. Na useku u Doubravice se vytvorily novž prirozenž ste ny. Na Labi jsme upravili dve degradovanž ste ny (Dv˚ r Kralovž Zırec , Hermanice u Be lunky), ostatnı udrzovanž ste ny nebylo v letosnım roce nutnž pro jejich dobry stav upravovat. Bohuzel pouze jednu z nami odkopanych ste n lednac ci vyuzili ke hnızde nı. Ope t jsme provedli fotodokumentaci vsech hnızdis– na Labi, Metuji a U pe , a spolu s jejich kartotžkou zahrnujıcı podrobny popis, historii hnızdiste , eventuelnı skody na majetku a navrzena resenı. Vse jsme predali pracovnık˚ m Povodı Labe. Ani v roce 2006 by proto neme lo dojıt k nezadoucı likvidaci hnızdiste ze strany Povodı. Podrobna data byla rovne z predana i pracovnık˚ m Krajskžho uradu Kralovžhradeckžho kraje i Agentury ochrany prırody v Hradci Kralovž, aby tak me li informace o vyskytu silne ohrozenžho lednac ka v prıpade potencialnıho zasahu do jeho hnızdiste . Poc etnost hnızdıcıch skorc˚ je celkem stabilnı. Na Metuji byly zjiste ny minimalne tri pary, na Labi dva, na Bystrici jeden a na U pe tri pary. Nejvyssı hustoty ope t dosahovali na Hartskžm potoce a na Be lunce (4 pary). Olesenka nadale z nepochopitelnych d˚ vod˚ stagnuje na jednom az dvou parech. Znic enž budky pro skorce a konipase byly nahrazeny novymi. Hnızdnı nora ledn acka rıcnıho na Zlatem potoce (DČdinČ) v MČlcanech nad Dobruskou.
Vysledky nasıc innosti i nase praktickž zkusenosti s ochranou lednac ka jsme prezentovali na mezinarodnım seminari programu ALCEDO ve Vlasimi, ktery byl monotematicky zame ren na vyzkum a ochranu tohoto druhu.
W Mlaťata skorce vodnıho na hnızdČ. W
Nası c innostı je rovne z ekologicka vychova, jejız nedılnou c astı je i cyklus prednasek na strednıch skolach na Hradecku zahrnujıcı i problematiku ochrany lednac ka a skorce a moznosti praktickž ochrany te chto druh˚ ptak˚ .
Vlevo je rozestavČne hnızdo skorce na VelkojaromČrskem konipasoskorcovnıku, v budce je hnızdo konipase. Vpravo hnızdo skorce na skale. Na projektu se letos podıleli: C ıp David, Dobosova Iveta, Friedrischek Adam, Janec kova Alice, Papık Vojte ch, Petera Vladimır, Stojan David, Ste rba Ladislav, Spac ek Pavel
MONITORING A OCHRANA SY C KA OBECNúHO A SOVY PALENú V letosnım roce jsme provade li mapovanı syc ka obecnžho za pomoci provokace na hlasovou nahravku. Zkouseli jsme syc ky zjistit v zhruba 20 vesnicıch. Bohuzel se nam letos na sledovanžm uzemı nepodarilo zjistit jiz ani jednoho syc ka. Dale jsme vyve sili dalsıch 30 budek pro syc ky a dve novž i pro sovy palenž. Z d˚ vodu udrzby prirozenych hnızdis– jsme takž orezavali a udrzovali hlavatž vrby (celkem 15 strom˚ ) na Smiricku a Jarome rsku. Rovne z jsme zalozili proutnice, ze kterych budeme v budoucnu odebırat vrby pro vysadbu do volnž krajiny. Na projektu se letos podıleli: Petera Vladimır st., Stojan David
Š DRZBA BUDEK A UME LY CH HNIZD PRO LESNI SOVY A POSTOLKY OBECNú
Letos jsme provedli jenom kontroly nÚkterych v minulosti vyvÚsenych budek a umÚlych hnızd. Z vıce jak 90 vyve senych hnızdnıch budek pro pustıka obecnžho jsme jich kontrolovali 25. Jejich obsazenost byla podobna jako v jinych letech. Samice pustıka sedıcı na mlaťatech v budce zhotovene z kanystru. Na projektu se letos podıleli: Friedrischek Adam, Papık Vojte ch, Petera Vladimır, Stojan David, Solc Jan
MAPOVANI A PúC E O KOLONIE KAVKY OBECNú Tentokrate jsme se soustredili pouze na vyrobu budek pro kavky (vyrobeno bylo 11 budek) a kontrolu jiz vyve senych hnızdnıch budek. Ve vsech me stech, kde jsme v minulosti budky vyve sili je kavky i nadale velice rady vyuzıvajı ke hnızde nı. C erstvČ vyletle mladČ kavky. Na projektu se letos podıleli: C ıp David, Janec kova Alice, Stojan David, Solc Jan
ROZSIR OVANI HNIZDNICH PR ILEZITOSTI PRO DROBNú LESNI PE VCE V roce 2005 jsme kontrolovali cca 950 kusu budek typu sykornık, rehkovnık a soupalnık, kterž jsou vyve seny v lesıch LS Horice, Dv˚ r Kralovž nad Labem, Rychnov nad Kne znou a sirokžm okolı Jarome re. Kontrola budek vyvČseny ch prevaz nČ ve smrkovy ch monokulturach u Choustnıkova HradistČ. Na projektu se letos podıleli: Anders Lude k, Dusek Jirı, Felbr Tomas, Friedrischek Adam, Hnik Martin, Holec ek Jakub, Krac mar Michal, Papık Vojte ch, Petera Vladimır st., Stojan David, Solc Jan, Spac ek Pavel, Spac ek Pavel (ze Smiric), Zemek Michal, MOP Pustıci Jarome r a MOP SOPL Smirice
Kontrola a cistČnı budek nezapomenutelny m zaz itkem.
je
zejmena
pro
dČti
Š DRZBA HNIZDNICH STE N BR EHULI R IC NICH Hnızdnı ste nu v Biocentru Obora ve Smiricıch, kterou jsme obnovili v roce 2002 bylo nutnž poupravit. Stalo se tak za vyuzitı techniky kterou na nasi zadost zajistilo me sto Smirice. U c innost a vhodnost zasahu se vzape tı projevila dosud nejvÚtsı koncentracı hnızdıcıch paru. V roce 2005 zde nakonec vyhnızdilo cca 90 ď 95 par˚ brehule rıc nı. Poupravena hnızdnı stČna ve Smiricıch. Na zaklade velice dobrych vysledk˚ pri obnovenı ste ny ve Smiricıch jsme se rozhodli podobnym zp˚ sobem obnovit i hnızdnı ste nu v Jarome ri, konkržtne v byvalžm pısnıku na Jakubskžm predme stı. Bohuzel vsak pro celkovou naroc nost i nedostatek c asu se ste nu nepodarilo pripravit tak, aby zde brehule mohly zac ıt po vıce jak deseti letech ope t hnızdit. Radi bychom proto hnızdnı ste nu dobudovali v roce 2006. Na projektu se letos podıleli: C ıp David, Stojan David, Spac ek Pavel
PTACI VE SKLE Projekt realizovany spolec ne se sdruzenım GALACIE. Smyslem je za pomoci student˚ zabezpec it pro ptactvo nebezpec nž prosklenž plochy v Hradci Kralovž. Ptaci velkž prosklenž plochy nevidı a c asto do nich narazejı, velice c asto se na nich vazne nebo smrtelne zranı. Nase organizace se na celž kampani podılela celkovou myslenkou a vytipovanım nejnebezpec ne jsıch mıst, ktera bylo treba nejnutne ji zabezpec it. Rovne z jsme se podıleli na kresbach ptac ıch siluet, podle kterych byli zhotoveny samolepky pouzıvanž k zabezpec enı prosklenych ploch. Vlastnı realizaci projektu pak zajis–ovala GALACIE. Zabezpecit vylepem siluet se podarilo nasledujıcı objekty: -vsechny zastavky me stskž hromadnž dopravy v Hradci Kralovž a jeho okolı - budovu T-mobile - plavecky bazžn - zimnı stadion (zabezpec enı je prozatım nedostatec nž a je treba zde vylepit jeste barevnž siluety) - prosklenž chodby Fakultnı nemocnice Hradec Kralovž - zastity podchod˚ z plexiskla - prosklenž protihlukovž barižry
Jednou ze zabezpecovany ch ploch byla i nova budova T-mobile v Hradci Kralove.
Na projektu se letos podıleli: Bajer Jaroslav, C ıp David, Janec kova Alice, Spac ek Pavel, obc anskž sdruzenı GALACIE
OCHRANA A MONITORING OBOJZIVELNIKU
Ø Vytva renı novych biotopu pro obojzivelnıky V c ervnu jsme v ramci akce Bahennı koupele vyhloubili dvÚnova jezırka v Kamenolomu Ferdinandov. Protoze ne kolika stovkam larev c olka horskžho a obecnžho v jinž c asti tžto lokality hrozilo akutnı vyschnutı, byly larvy premıste ny do nove vyhloubenž zavodne nž t˚ ne . Zde sv˚ j vyvoj jiz bezpec ne dokonc ily. Dalsı jedno nove jezırko jsme vyhloubili v mokrine rybnıka C ernilov. V predjarı jsme uc inili i kontroly ne kterych jezırek vyhloubenych v predchozıch letech. Nejvıce nas pote sila nova jezırka v Biocentru obora, na ktera je jiz nynı vazana znac na c ast zdejsı populace skokana skrehotavžho. V lonskžm roce vyhloubenž jezırko v prırodnı rezervaci Na Plachte bylo na jare zcela dostatec ne naplne no vodou a vyuzito k rozmnozovanı ne kterych druh˚ obojzivelnık˚ , mimo jinž i ohrozenžho c olka velkžho.
Jezırka vyhloubena v lon skem roce byla na jare perfektnČ zaplavena vodou (zleva doprava Plachta, HorinČves, Ferdinandov).
Optimalne se takž zaplnila vodou nadrz, kterou jsme zbudovali v roce 2004 v prırodnı rezervaci Horine veska bazantnice. Bohuzel nam letos jiz nezbyl c as na provedenı monitoringu zda jiz nadrz zac ali obsazovat prvnı obojzivelnıci. Z akce Bahennı koupele mČli prospČch nejen obojz ivelnıci, ale i dobrovolnıci, kterı si slastnČ uz ıvali jistČ velice leciveho bahna. Ve vsech nami vyhloubenych t˚ nıch, kterž se nalžzajı na mokradnıch loukach v udolı rıc ky Olesenky v Orlickych horach (dohromady pe t t˚ nı), se jiz rozmnozuje nÚkolik desıtek colku horskych, v nÚkterych pak i skokani hnÚdı. Proto jsme letos vyhloubili t˚ n dalsıa to na lokalite Nad vilami. Dıky nası spolupraci s Lesnı spravou Horice byl na sklonku roku odbahne n te zkou technikou rybnıc ek, ktery se nalžza v te snžm sousedstvı prırodnı rezervace Vres–ovska bazantnice.
Akce Bahennı koupele na podporu obojz ivelnıku pokracovala dalsı den v C ernilovČ.
Ø
Za chranny transfer obojzivelnıku behem jarnıho tahu
V roce 2005 jsme zajis–ovali pomocı nainstalovanych plastickych zabran s odchytovymi nadobami c tyri rizikovž useky silnic: 700 m dlouhy ťsek mezi Starymi Nechanicemi a Kobylicemi, 250 m dlouhy ťsek u Miletına (JC) - rybnıku Buben, 150 m dlouhy ťsek u vesnice Lhotky (JC) a 250 m dlouhy ťsek v Hajnici (TU). Celkem 1350 m. Zabrany byly instalovany 23. 3. az 30. 3., tah probıhal v zavislosti na pome rech na lokalite do zac atku kve tna (presne ji do 8. 5. 2005). Odchycenı jedinci byli vybırani z ve der 2 x denne , rano a vec er. Dno kyblık˚ bylo pokryto mokrym molitanem, aby se zabranilo vyschnutıprıpadne utopenı odchycenych jedinc˚ .
Touto standardnı metodou bylo na uvedenych ťsecıch odchyceno 3762 obojzivelnıku. Nejc aste ji byly prenaseny ropuchy obecnž (2565), dale c olci obecnı (863), skokani hne dı, (228) a rovne z bylo odchyceno ne kolik jedinc˚ kune k ohnivych (23), rosnic ek zelenych (46) a c olk˚ velkych (7). Ve Starych Nechanicıch jsme prenaseli skokany stıhlž (20) a ropuchy zelenž (4), u rybnıku Buben byl chycen jeden exemplar skokana zelenžho. Vyjimec ne se chytali plazi, jeste rka obecna (2), jeste rka zivoroda (2) a slepys krehky (1). Prehledy poc tu odchycenych jedinc˚ na jednotlivych usecıch jsou uvedeny v tabulce a grafu nıze. Velmi pozitivnım zjiste nım je zvysujıcı se poc et odchycenych jedinc˚ kunky ohnivž na lokalite Buben. V roce 2001 a 2002 zde nebyla zaznamenana zadna, v roce 2003 to byli tri exemplare, v roce 2004 deve t a v roce 2005 uz 22 kune k ohnivych. Letos poprvž se nam takž kunky podarilo zaznamenat prımo na lokalite , kde se ozyvalo cca 15 samc˚ . Je velmi pravde podobnž, ze na zvysovanı poc etnosti ma znac ny podıl prave nami provade ny jarnı transfer. Letos poprvž byla odchycena jedna kunka takž ve Lhotce u Lanzova a jeden skokan zeleny na Bubnu. Treba se bude podobny vyvoj v blızkž budoucnosti opakovat i v te chto prıpadech. Instalace barier pro obojz ivelnıky ve Lhotce. Na lokalite u Hajnice jsme prenosili nejmžne o polovinu mžne obojzivelnık˚ nez v predchozıch letech. Objevili se totiz mıstnı nadsenci, kterı zaby prenaseli sami. Bohuzel se nam je zatım nepodarilo kontaktovat, nebo– jsme se to dozve de li od mıstnıch lidı az ke konci transferu. Z tohoto d˚ vodu jsou poc ty na uvedenž lokalite znac ne podhodnoceny. Dale byl prımym sbe rem zajiste n 200 m dlouhy usek v Litic i (NA), ve Velichovkach (NA), v dobe nejsilne jsıho tahu jsme sbırali tahnoucı obojzivelnıky rovne z na silnic nıch komunikacıch u Velkžho Vres–ova (TU) a Rtyne (NA). Celkem bylo odchyceno 355 ropuch obecnych a 4 ropuchy zelenž. Na lokalite Velichovky bylo tento rok preneseno pouze 20 ropuch, tendenci snizovanı stavu populace obojzivelnık˚ jsme jiz zaznamenali i v predchozıch letech. Zmensovanı populace je d˚ sledek silnžho zintenzivne nı chovu ryb na rybnıku, kde se obojzivelnıci rozmnozujı. Mezi nejcastČji prejete, ale zaroven i nejbČz nČji prenasene z aby patrı ropucha obecna. Veskera data o poc tu odchycenych obojzivelnık˚ v jednotlivych dnech a odchytovych ve drech, grafy poc etnosti v zavislosti na odchytovych ve drech jsou souc astı prılohy. Nove jsou v tabulkach uvedena data o zpe tnžm odchytu.
Letos poprvž jsme dukladnÚji zabezpecili odchytova vÚdra ze shora a soucasnÚse pokusili zjistit na lokalitach zpÚtny tah. Vsechna ve dra byla na zac atku tahu z odvracenž strany (tj. od vozovky) prekryta foliı a drny. Snazili jsme se tak zabranit nechte nžmu vylžzanı c olk˚ a vyskakovanı rosnic ek, prıpadne velkych skokan˚ z ve der prımo do vozovky. Zhruba v polovine tahu jsme postupne cca tretinu ve der zakryli ze strany jarnıho tahu a odkryli ze strany zpe tnžho tahu (tedy od vozovky). Dıky tomu jsme zjistili, ze v dobe , kdy se jeste valna c ast populace obojzivelnık˚ tahne rozmnozovat, nezanedbatelnž mnozstvı jedinc˚ jiz migruje nazpe t. Pokud nejsou ve dra zakryta, zakonite dochazı k velmi nemilž situaci. Navracejıcı se jedinci obojzivelnık˚ , kterym se podarilo zdarne prekonat pri zpe tnžm tahu vozovku, se znovu odchytı do ve der a jsou nasledne ope t preneseni na mısto rozmnozovanı. Patrne se potom znovu pokousı migrovat zpe t a cely proces se opakuje az do doby, kdy jsou na silnici rozjeti (asi ve tsina), v lepsım prıpade az do doby nez odchytova akce skonc ı.
W Instalace barier ve Stary ch Nechanicıch W W i Povazujeme tedy za nutne upozornit vsechny dalsı subjekty provadÚjıcı zachranne . .transfery obojzivelnıku, aby byly na tuto skutecnost upozornÚny. Dle naseho nazoru by. .bylo vhodnž zahrnout tuto metodu, ktera slouzı k alespon minimalnımu zajiste nı zpe tnžho. .tahu, do podmınek pro zıskanı finac nıch prostredk˚ na transfer. Na lokalitach, kde bude. .zpe tny tah silny, by pak navıc bylo asi zadoucı zabezpec enı vozovky oboustranne . lokalita je. u W Tradic nı akce Zachrana zakletych princezen Velkžho Jarome rska letos probıhala ve. .velmi uzkž spolupraci s obc anskym sdruzenım GALACIE. Dıky spolupraci s touto. .organizacı i zıskanı grantu od kralovžhradeckžho magistratu tak mohla tato osve tova a. .ekovychovna zalezitost probe hnout v daleko ve tsım rozsahu nez jindy. Smyslem akce bylo, . .aby si studenti hradeckych strednıch skol a odbornych uc ilis– mohli sami vyzkouset jak se. .budujıbarižry i jak probıha vlastnı prenasenı a vypouste nı obojzivelnık˚ .
Zapojenı kteržkoli skoly do budovanı zabran je pro nas spojeno tžme r vzdy se znac nymi komplikacemi. Pomoc de tı a mladeze je ve tsinou tak trochu na bazi "Danajskžho daru", nebo– studenti nejsou dostatec ne zruc nı a majı tendenci vystavbu barižr "odflaknout". Nakonec tedy stejne ve tsinu barižr musıme demontovat a postavit znovu, c ımz mame s vystavbou nejmžne dvakrat vıce prace, nez kdyz je instalujeme sami. Skokan skrehotavy . Podobna je ve tsinou situace i s vybıranım a prenosem obojzivelnık˚ . Organizovanım celž akce, zejmžna doprava student˚ na mısto a zpe t a zajiste nı jejich bezpec nosti (jedna se c asto o velmi frekventovanž useky silnic), spravnž zorganizovanı vybe ru i vypouste nı je ne kolikanasobne c asove , psychicky i fyzicky naroc ne jsı, nez kdyz bychom si vse ude lali sami. Presto se ale domnıvame, ze toto zdanlive zbytec nž usilı je treba vytrpe t. Be hem te chto akcı vzdy poznavame, jak hodnÚje v mnohych lidech zakorenÚn zbytecny odpor a strach z obojzivelnıku a plazu. Zvlaste letos, kdy do akce bylo zapojeno ne kolik desıtek student˚ , byl tento problžm nejmarkantne jsı. Zaroven vsak takž bylo krasne vide t, jak zbytec nž predsudky, odpor i obavy zahy mizı a jsou u de tı a mladeze vystrıdany nadsenım a mnohdy i obdivem k te to zdanlivÚ odporne skupinÚ zivocichu. Ukazkova byla letos i slovnı roztrzka, ktera se odehrala mezi dospıvajıcım synem, ktery se uc astnil akce, a jeho tatınkem, projızde jıcım v luxusnım automobilu nahodne kolem. Jak se zahy vysve tlilo, tatınek patril k lidem kterym jsou obojzivelnıci tak odpornı, ze je pri kazdž prılezitosti zame rne na silnicıch rozjızdı autem. Z jeho syna se vsak be hem uc asti na akci stal (patrne celozivotnı) ochrance, ktery se naopak obojzivelnıky snazızachranit pred koly aut.
Jeden ze studentu pri vypoustČnı odchyceny ch obojz ivelnıku .
Ø Monitoring obojzivelnıku
Be hem letosnıho mapovanı bylo provedeno cca 40 kontrol lokalit obojzivelnıku na uzemı Velkžho Jarome rska. Vysledky byly zaneseny do nası dlouholetž studie o rozsırenı, poc etnosti a ochrane obojzivelnık˚ Velkžho Jarome rska zpracovavanž jiz v predchozıch letech. Za jeden z nejzajımave jsıch vysledk˚ povazujeme zjiste nı 59 kriticky ohrozenych c olk˚ velkych na rybnıc ku mezi obcemi Pravy a Michnovka, ktery byl p˚ vodne jen rakosem zarostlou c ernou skladkou. Obnoven byl teprve na podzim roku 2004 a to v ramci kompenzac nıch opatrenı za stavbu dalnice D 11. Nase organizace zde provade la v tomtžz roce ekologicky dozor be hem obnovy rybnıc ku (respektive nynı jiz bezodtokž t˚ ne ) a navrhovala ve spolupraci s AOPK Pardubice zp˚ sob a rozsah obnovy a c lene nı breh˚ a dna. Vzhledem k tomu, ze rybnıc ek je v bezprostrednı blızkosti budoucı dalnice D 11, bude mimoradne zajımavž sledovat dalsı vyvoj populacı obojzivelnık˚ (rozmnozuje se zde jeste minimalne dalsıch pe t druh˚ obojzivelnık˚ ). Samicka colka velkeho. Na projektu se letos podıleli: Bajer Jaroslav, C ıp David, C ıpova Ve ra, Friedrischek Adam, Havelkova Sarka, Charvatova Katerina, Janec kova Alice, Janec kova Monika, Kalous Vladimır, Michalek Brene k, Nyvlt Miroslav, Opatrna Pavla, Papık Vojte ch, Stojan David, Sinkovitz Pavel, Sinkovitzova Katerina, Spac ek Pavel, Ste rba Ladislav
MONITORING A OCHRANA PLAZU
V roce 2005 byla nase c innost v tžto problematice omezena pouze na udrzbu lıhnis– a zimovis– na zachrannž stanici a ve Smiricıch na biocentru Obora. Na ne kterych lokalitach jsme provade li v ramci managementu likvidaci naletovych drevin , ze kterž budou mıt uzitek i sve tlomilnı plazi. Jednalo se lokality jako Jeste rc ı stran Brod nad Labem, Severnı svahy a vojenskž cvic iste Josefov, Velichovky ď sucha stran (viz. dale Pžc e o lokality). Mapovanı plaz˚ nebyla letos ve novana prılis velka pozornost, zmapovano bylo 19 lokalit. Za asi nejzajımave jsı zjiste nı lze oznac it nalez uhynulž zmije v kamenolomu Ferdinandov. Ac koli jsme zde vyskyt uz dlouhou dobu predpokladali, prokazat se ho podarilo teprve letos. Zcela specifickou kapitolou bylo poskytovanı konzultacı ohledne nechte nžho vyskytu zmijı v blızkosti lidskych obydlı. Uz ovka obojkova Na projektu se letos podıleli: C ıp David, Friedrischek Adam, Janec kova Alice, Michalek Brene k, Papık Premek, Papık Vojte ch, Stojan David, Sramek Petr
ZACHRANNY TRANSFER MIHULI , RYB A RAKU R IC NICH
Nejprve jsme provedli odlovenı ryb za pomoci agregatu.
Na zadost AOPK C R, stredisko Pardubice jsme v prosinci 2005 provade li zachranny transfer ne kterych skupin vodnıch zivoc ich˚ , kterž mohly byt ohrozeny te zbou sediment˚ v kanalu Alba, ktery byl odbahnovan v zapadnı c asti Trebechovic pod Orebem. Subadultnı mihule potocnı.
jedinec
Nejprve jsme ve spolupraci se zoologem spravy CHKO Orlickž hory RNDr. Hajkem odlovili ryby za pomoci elektrickžho agregatu. Podarilo se nam takto premıstit nÚkolik desıtek ryb, kterymi byli druhy jako hrouzek obecny, mrenka mramorovana, jelec jesen, lın obecny a okoun rıc nı. Pro mihule zijıcı v sedimentu byl vykon odlovovacıho agregatu pravde podobne nedostatec ny, nebo– se tımto zp˚ sobem nepodarilo zadnou mihuli odchytit. Odlovenž ryby byly po kratkž dobe omrac enı vypuste ny zpe t do kanalu dostatec ne daleko od useku planovanych pracı. Transfer mihulı a raku jsme provedli az bÚhem tÚzby usazenin. Ze sediment˚ , kterž ridic bagru zame rne rozhrnoval do plochy, jsme vybırali mihule potoc nı (minohy i subadulty), raky rıc nı (jedinci r˚ znžho starı), ale i mrenky mramorovanž a hrouzky obecnž. Zivoc ichy jsme v nadobach prevezli ne kolik kilometr˚ proti proudu kanalu a na vhodnžm mıste s pısec nym dnem a brehy bohate prorostlymi koreny strom˚ je vypustili. Mrenka mramorovana.
VypoustČnı mihulı potocnıch po premıstČnı z ohroz eneho Úseku toku.
Na projektu se letos podıleli: C ıp David, Janec kova Alice, Michalek Brene k
MAPOVANI A OCHRANA VAZEK V roce 2005 bylo zmapovano celkem 57 lokalit na uzemı Velkžho Jarome rska, z toho 33 lokalit bylo mapovanych nasimi c leny poprvž. Od roku 2001 to je dohromady 188 lokalit. Podarilo se nam odchytit 34 druh˚ . Poprvž na Velkžm Jarome rsku jsme zjistili vzacnž druhy, kterymi jsou paskovec krouzkovany a lesklice skvrnita (Novoplesky les). Celkem jsme tedy na Velkžm Jarome rsku zjistili jiz 44 druh˚ vazek.
Mžne be zna a navıc evropsky vyznamna klınatka rohata byla pozorovana v hojnžm poc tu na rece Labi i Metuji. Jejı zdejsı hojny vyskyt je patrne zaprıc ine n mimo jinž i relativne c istou vodou, zatımco na dosud hodne znec iste nž rece U pe je podle letosnıch vysledk˚ spıse vzacnostı. Letosnı pozdnı jaro bylo z hlediska poc ası daleko prıznive jsı nez v predchozıch letech. D˚ sledne ji jsme se tedy ve novali lokalitam vazky jasnoskvrnnž a sidžlka ozdobnžho.
U vazky jasnoskvrnnž se nam bohuzel nepodarilo najıt zadnou novou lokalitu, ani jsme nepotvrdili vyskyt na lokalitach, kde se tyto vazky pome rne hojne vyskytovaly v roce 2003. C erstvČ vylıhle sıdlo modre. Zato u sidžlka ozdobnžho byla situace daleko prıznive jsı. Potvrdili jsme (stejnÚ jako letos Bohuslav Mocek a Michael Mikat) jeho vyskyt na nami objevene lokalitÚ Pileticke ho potoka. Podarilo se nam vsak najıt lokalitu zcela novou a to na Librantickžm potoce, ktery je prıtokem potoka Piletickžho. Na bezejmennžm prıtoku stejnžho potoka, jen o cca 6,5 km vyse pak vzape tı nasel dalsı lokalitu s dosud nejsilne jsı populacı jeste Michael Mikat. Pri druhž kontrole jsme pak spolu s Mikatem zjistili nejmžne sedm samc˚ tohoto velmi vzacnžho druhu (Kralovžhradecko je dosud jedinym mıstem v celž C R, kde byl tento druh po sedesati letech objeven). Udrz ba lokality sidelka ozdobneho spocıvala zejmena v pokosenıvegetace na brehu Piletickeho potoka. Letos se potvrdilo, jak d˚ lezitž je co nejpresne ji znat souc asnž rozsırenı vzacnych druh˚ . Nemžne d˚ lezitž je ale i kazdoroc ne sledovat nejcenne jsı lokality. Jedna z nejd˚ lezite jsıch lokalit sidžlka ozdobnžho (Pileticky potok) by byla totiz jinak znic ena. Zjistili jsme, ze zde Povodı Labe hodla v zajmu protipovodnovž prevence provžst odstranÚnı mokradnı vegetace za pomocı herbicidu. Ty by pravde podobne zahubily larvy vsech vazek v potoce, proto jsme neprodlene kontaktovali AOPK C R, stredisko Pardubice. Z vysledku jednanı AOPK a Povodı Labe vzeslo alternativnı resenı, kterž jsme nakonec realizovali. Na cca 500 m Piletickžho potoka u Ruseka jsme museli pokosit a odstranit veskerou vegetaci na brezıch potoka i uvnitr koryta, aby nemusela byt vegetace zlikvidovana chemickou cestou. Na nČktery ch mıstech Piletickeho potoka jsme odstran ovali vegetaci i prımo z vodnıho toku.
Naopak letos nove objevenou lokalitu na Librantickžm potoce u Ruseka jsme bohuzel pred postrikem neubranili. Na vine tentokrate nebylo Povodı Labe, ale zeme de lci, kterı osetrili herbicidem sousednı pole. Nejvıce byly, bohuzel, nedopatrenım "osetreny" porosty prımo v mikrolokalite , kde bylo letos sidžlko ozdobnž zjiste no. Kopulacnı retČzec sidelka kopoviteho.
Podıleli jsme se na navrzenı ne kterych pro vazky evropsky vyznamnych lokalit, kterž by podle naseho nazoru me li byt jeste dodatec ne zarazeny do vladnıho navrhu soustavy chrane nych uzemı NATURA 2000. Jednalo se o jednu novou lokalitu pro klınatku rohatou, jednu pro sidžlko ozdobnž a rozsırenı jiz zarazenž lokality pro klınatku.
Paskovec krouz kovany
Vaz ka ctyrskvrnna
Na projektu se letos podıleli: Bajer Jaroslav, C ıp David, Friedrischek Adam, Janec kova Alice, Mikat Michael, Papık Vojte ch
V OHROZENú DRUHY LESNICH BYLIN lokalita by mohla byt z r˚ znych prıc in znic ena,
Zvonovec liliolisty Ke konci vegetac nı sezony roku 2005 bylo sebrano nÚkolik desıtek semen z rostlin v ruznych castech lokality u Velichovek. Sbe r semen byl proveden tak, ze mame odde lene sebrana semena z ne kolika (asi 15 rostlin), pric emz mame zaznamenana c ısla podle pride lenych stıtk˚ u rostlin na lokalite . Budeme tak zrejme moci i sledovat variabilitu. Semena byla na prelomu roku vyseta na povrch hlinitopısc itžho substratu a vystavena premrznutı. V souc asnž dobe nemame v planu vysazovat zadnž rostliny. Kultivace by me la mıt spıse charakter pojistky pro nepredvıdatelnž udalosti (kalamity, zme ny vlastnık˚ atp.). Kvetoucı zvonovec liliolisty . Byl sledovan vyvoj na zkusnych plochach, kde jsme v lonske m roce provedli likvidaci ostruzinıku a trtiny krovistnı vytrhavanım. Ac koli se zde nepodarilo objevit novž semenac ky, rostliny rostoucı na zkusnž plose byly mohutne jsı a p˚ sobily vitalne jsım dojmem. Na podzim roku 2006 proto planujeme na stejnych zkusnych plochach provžst ope t likvidaci ostruzinık˚ a trtiny, nebo– se zde znovu zac aly tyto agresivnı druhy rozr˚ stat. Takhle vypada zvonovec po vyklıcenı. PatrnČ se jedna o prvnı exemplare v umČle kulture na Územı C eske Republiky.
Hvozdık pysny V roce 2001 jsme pri zjis–ovanı podklad˚ pro vyhlasenı sıte Natura 2000 nalezli ne kolik exemplar˚ (3 trsy) silne ohrozenžho hvozdıku pysnžho pri kraji Lıskovickžho lesa. Vzhledem ke skutec nosti, ze uvedenı jedinci nebyli prılis plodnı a semena nejsou adaptovana na sırenı na delsı vzdalenosti, jsme se rozhodli prove zt zachrannou kultivaci s cılem posılit stavajıcı "populaci" trech jedincu a rozsırit ji jestÚna nÚktere dalsı mikrolokality pri okraji lesa. V roce 2005 jsme v souladu s ude lenou vyjimkou pro tento druh provedli sbe r semen za uc elem vype stovanı semenac k˚ v kulture. Vzhledem k nızkž plodnosti bylo sebrano pouze mensı mnozstvı semen (tobolky byly jiz z ve tsı c asti vysypanž). Klıc enı a nasledna kultivace by neme la byt problematicka. Semena byla vyseta na hlinito-pısc ity substrat do pareniste , kde byla vystavena premrznutı. Po dope stovanı rostlin v prıstıch letech planujeme vysadbu i vysev na presne nalezitelnž plochy. Na projektu se letos podıleli: Duchac ek Michal
ZACHRANA HORCö A HOREC Kö ta by mohla byt z Horce a horec ky patrı mezi nase krasnž, bohuzel vsak prudce ubyvajıcı prırodnı skvosty. Ve tsina horec k˚ ma navıc pouze dvoulety vyvoj. Jestlize se podmınky tam, kde tyto rostliny rostou zhorsı jen na par let, tak ve tsinou nenavratne vymizı. Proto jsme se rozhodli v roce 2005 zahajit novy program, ktery si bere za cıl zachranit poslednı zbyvajıcı populace pred jejich ťplnym zanikem. Pokud se o tento ukol chceme pokusit, potrebujeme vsak nejprve co nejpresne ji znat, kde jeste tyto rostliny v˚ bec rostou, kolik jich tam je a v jakžm celkovžm stavu se vlastne lokalita nalžza. Proto jsme se nejprve zame rili na zmapovanı jednotlivych populacı horcu na Velke m JaromÚrsku. Horec (trlicnık) brvity na lokalitČ mezi Svatou Katerinou a ChotČvicemi. Na lokalite Luc nı mozaiky Nebesa byl bohuzel nalezen jen jediny exemplar horce (trlic nıku) brvitžho. Lepsı situace byla na Zapadnıch stranıch u Velkžho Vres–ova, kde jsme nasli 27 horec k˚ nahorklych pravych. Nejvıce horc˚ pak bylo na zcela nove objevenž lokalite u Sv.Kateriny (silnic nı nasep nad Chote vicemi). Tady kvetlo nejmžne 80 trlic nık˚ brvitych. Objevili jsme i dalsı novou tohoto druhu na Broumovsku a to nedaleko Starkova, kde vsak bohuzel kvetl jen jediny exemplar. Dalsı dve novž lokality jsme objevili u Vysokova, kde kvetlo cca 50 rostlin a zhruba stejny poc et jsme zjistili i na Polskž strane Orlickych hor. Na lokalite nedaleko obce Zieleniec v Polsku, na odvracenž strane Orlickych hor navıc Lubos C epa zjistil horec ek mnohotvarny c esky, ktery byl v Polsku do tžto chvıle povazovan za vyhubeny druh. Ve spolupraci se spravou CHKO Orlickž hory byl podan podne t polskych ochranc˚ m prırody k zarazenı uvedenž lokality nejlžpe mezi evropsky vyznamnž lokality soustavy NATURA 2000. Na ne kterych lokalitach se na zaklade te chto vysledk˚ chystame provžst v nasledujıcıch letech kroky na podporu jednotlivych populacı te chto ohrozenych rostlin. Horecek nahorkly z lokality u Velkeho VresŘova. Na projektu se letos podıleli: C ıp David, C epa Lubos, Duchac ek Michal, Janec kova Alice
PúC E O KVE TNATú
LOUKY A XEROTERMNI STRANE
W Vstavac muz sky W Louky Patrne nejve tsım uspe chem bylo pokosenı a odklizenı travnı hmoty na velmi cennž louce v podh˚ rı Orlickych hor (z ochranarskych d˚ vod˚ neuvadıme presnou lokalizaci), kterou se nam poprvž podarilo pokosit uplne celou (ruc ne pokoseno vıce jak 1,5 ha, vyjma mıst ponechanych pro vyvoj hmyzu). Tato louka letos zp˚ sobila asi nejve tsı senzaci. Dıky obnovenı udrzby v predchozıch letech jsme zde napoc ıtali pres 60 exemplar˚ ve vychodnıch C echach vymırajıcı orchideje vstavac e osmahlžho. Pokud porovname situaci se stavem pred pe ti lety, kdy zde poprvž Lubos C epa (hlavnı iniciator a otec myslenky zachranit louku) nalezl kvžst pouze jediny exemplar tžto p˚ vabnž rostliny (uz tenkrat se jednalo o malou botanickou senzaci), je to fascinujıcı rozdıl. Na nČktery ch loukach, o ktere se starame, vykvetajı stovky bledulı jarnıch. Tak jako kazdy rok i letos jsme se takž starali o mokradnı louky v udolı Olesenky u obce Rzy v podh˚ rı Orlickych hor. Pec ovali jsme o lokality "Velka Vachta", "Nad Vilami", "Pod Polomkou", "Maje". Nove jsme posekli a odklidili biomasu i z c asti lokality "Sjezdovka". Pokosili jsme takž raseliniste Dobrosov, kterž se ale nalžza jiz mimo udolı Olesenky.
W Samecek stehenace na kvČtu chrastavce rolnıho.
W
V letosnım roce se podarilo zahajit zachranu dalsı louky a to v romanticke m Klopotovske m ťdolı nad Novym MÚstem nad Metujı. Roste zde silne jsı populace silne ohrozenžho mec ıku strechovitžho, upolıny i ome j pestry. Louka byla po dlouhž dobe (zatım presne nevıme jak dlouho uz nebyla lokalita obhospodarovana) cela posec ena a uklizena, pric emz tžme r vsechny mec ıky byli pec live obsekany. Takž mokradnı louka v Sovıch dolech byla po vıce jak dvaceti letech pokosena uplne cela, vc etne mensıho palouku vzdalenžho cca 50 m od tžto louky.
Lesostepi Tentokrate zac ne me popisem jednž z akcı zame renych na revitalizaci lesostepnı strane : O vıkendu 2 - 3. dubna 2005 probČhla na JestČrcı strani v Brodu nad Labem akce zamČrena na zachranu jedne z castı teto cenne lokality. Kaceli jsme naletove kroviny, ktere stran postupnČ zacaly zcela pohlcovat do pichlaveho havu. Akce se vsem zÚcastnČny m (celkem 16 bojovnıku s macetami, sekerami a pilami) velice lıbila.
Nedlouho po jejım zahajenı se totiz zdanlivČ pokojna a nevinna pracovnı brigada zmČnila v adrenalinovy boj. Stalo se tak pote, co jsme chtČli zacıt palit porezane vČtve. Nami zaloz eny ohen se po chvıli hnan "dobry m" vČtrem nekontrolovatelnČ rozsıril do prostoru se spoustou stare, suche a velmi dobre horıcı travy. Reagovali jsme rychle. Vsichni jsme zacali mezi plameny poskakovat s lopatami ve snaze poz ar dostat pod kontrolu. Ani pres obČti v podobČ ohorely ch vlasu , obocı a vousu se nam stejnČ ohen zkrotit nepodarilo. Nezby valo nez zavolat hasice ... NastČstı vsak nahle prestal foukat vıtr, coz nam poskytlo novou sanci. Te jsme vyuz ili a nad ohnČm zvıtČzili drıve, nez hasici vyjeli z JaromČre. Konec dobry , vsechno dobre. Po konzultacıch s odbornıky z rad botaniky a entomologie jsme navıc dosli k zavČru, z e mensı, rychly a lokalnı poz ar bude mıt pro dlouhodobČ neudrz ovanou lokalitu blahodarne Úcinky. Ackoli jsme zde pak mČli jestČ spoustu jiny ch zaz itku (napr. porosty rozkvetly ch jaternıku podlesek, dymnivek a sasanek, pozorovanı i trı sluk lesnıch, jestČrek obecny ch a elegantnıch babocek bıle C), prece jen asi Úcastnıku m brigady zu stane nejdele v pamČti pravČ prıhoda s ohnČm ...
Vıce fotografiı z poz aru nemame ú fotograf to uz nevydrz el a sel take pomoci hasit ...
Celkem jsme na jednž tretine lesostepnı Jeste rc ı strane v Brodu nad Labem zrevitalizovali (odstrane nı ve tsiny naletovych drevin, pokosenı a odklizenı stariny, vytvorenı rannych sukcesnıch stadiı a lokalnı pozar) cca 2500 m2. Likvidacı naletovych drevin jsme takž zahajili celkovou revitalizaci lesostepnıch spolecenstev v JosefovÚ, ktera se nalžzajı na byvalžm vojenskžm cvic isti (tankodromu) a severnıch svazıch pod promenadou. Prozatım jsme zde odstranili cca 4500 m2 kerovych porost˚ . Aby na celž lokalite byla vytvorena vyvazena mozaika stepnıch travnık˚ a r˚ znorodych skupin ker˚ a strom˚ , je treba v budoucnu odstranit dalsıch cca 20.000 m2 porost˚ drevin. Jak na Jeste rc ı strani, tak i v Josefove jsme letos vytvorili nÚkolik zkusnych ploch, kde jsme mechanicky rozrusili vegetaci zapojenych stepnıch travnıku (vc etne pomıstnıho odstrane nı drnu az na mineralnı podlozı). Snahou bylo pokusit se imitovat disturbanci za uc elem vytvorenı rannych sukcesnıch stadiı, ktera majı nezastupitelny vyznam pro ne kterž specifickž druhy hmyzu i rostlin. Likvidace naletu v JosefovČ Zkusnž plochy budou kazdoroc ne sledovany, ope tovne rozrusovany, prıpadne i rozsirovany a to nejlžpe do doby, nez se podarı obnovit z tohoto pohledu daleko uc inne jsı pastvu dobytka. Na Trnkovž strani ve Velichovkach jsme takž pokrac ovali v prubÚhu obou zim v odstranovanı naletu. Na projektu se letos podıleli: Anders Lude k, Bajer Jaroslav, Bernaskova Milada, Bohadlo Jan, Bouc ek Petr, Bucka Petra, C epa Lubos, C ıp David, C ıpova Ve ra, Dobosova Iveta, Duchac ek Michal, Friedrischek Adam, Havelkova Sarka, Hnik Martin, Hrachova Sona, Charvatova Katerina, Chmel Krystof, Jakl Jirı, Janec kova Alice, Janec kova Monika, Jezkova Ludmila, K¨ppl Petr, K¨ppl Ste pan, Kuttichova Jana, Lastovic Filip, Michalek Brene k, Nedjalkov Jirı, Novotny Josef, Nyvlt Miroslav, Ne mec Jaroslav, Novotny Josef, Opatrna Pavla, Papık Premek, Papık Vojte ch, Rozne tınska Leona, Sinkovitz Pavel, Stojan David, Simec kova Lucie, Simonova Petra, Spac ek Pavel, Ste pan Martin, Ste rba Ladislav, Valiska David, Vavra Filip, STROM De tenice, MOP Pustıci Jarome r
W VELKOJAROME R SKY POZEMKOVY SPOLEK W
Letosnı rok byl pro Velkojarome rsky pozemkovy spolek (dale jen VPS) mimoradnÚ ťspÚsny. Nove se nam zdarilo vıce nez zdvojnasobit (celkem c tyri novž lokality na plose 6,5647 ha) vymÚru ploch, ktere mame osetreny vÚcnymi pravy (ve tsinou dlouhodobž vyp˚ jc nı smlouvy, jedna z nich i na deset let.). V soucasne dobÚ tak mame dohromady tımto zpusobem osetreno jiz celkem 10,2309 ha prırodnÚ cennych pozemku. Na vsech vyp˚ jc enych lokalitach jsme provedli udrzbu i monitoring jednotlivych populacı rostlin a zivoc ich˚ . Vyznamnym poc inem je po dlouhodobžm jednanı i nakonec prece jen uspe snž dosazenı dohody s vlastnıkem louky v Pekle. Dale jsme se zabyvali nedoresenym de dictvım na lokalite Mala Vachta (povodı Olesenky) a Jeste rc ıstran v Brodu nad Labem (viz jednotlivž lokality). Vyrobili a nainstalovali jsme do teržnu dalsı tri barevnž informac nı panely, kterž atraktivnı formou priblizujı vyznam konkržtnıch lokalit o kterž se starame.
VY SLEDKY PODLE KONKRŘTNICH LOKALIT Mokradnı louky Mokradnı louky v hornım povodı reky Olesenky (lokality Nad Vilami, Bledule, Pod Polomkou, Velka Vachta, Mala Vachta, Forejtek, U Andrs˚ ). Pozemky jsou ve tsinou osetreny vyp˚ jc nımi smlouvami z roku 2003 (poopraveny na zac atku roku 2004). U jednž parcely na Velkž Vachte vyprsela platnost vyp˚ jc nı smlouvy a vlastnıci byli jiz pısemne vyzvani k prodlouzenı smlouvy. Predpokladame, ze k prodlouzenı smlouvy bez komplikacı dojde a ta bude prodlouzena i na delsı c asovž obdobı nez tomu bylo doposud. Vlastnık lokality Forejtek a dalsı parcely na Bleduli nas poprosil o vypomoc s napsanım zadosti o prıspe vek z Programu pžc e o krajinu, nebo– se rozhodl o lokality starat sam. O zac lene nı te chto lokalit do naseho PS tedy jiz neusilujeme, nebo– byl splne n nas zakladnı cıl ď pec ovat a udrzovat prırodne hodnotna uzemı pouze do tž doby, nez se o ne ope t zac nou starat p˚ vodnı (c i novı) majitelž. Na tžme r vsech lokalitach jsme letos provedli radny management. Krasne kvČty tolije bahennı jsou odmČnou za nası kaz dorocnı praci na nejpodmacenČjsıch loukach.
Dale byla podana pısemna zadost na Okresnı soud v Nachode o dodatec nž projednanı de dictvı po zesnulžm vlastnıkovi c asti lokality Mala Vachta. Obdrzeli jsme odpove Ž , ze musıme soudu sde lit presnž datum umrtı a prove rit zda me la zemrela skutec ne poslednı trvalž bydliste v okrese Nachod. Proto jsme vyrazili na obecnı urad Novy Hradek, odsud nas poslali na matriku do Novžho Me sta nad. Metujı., odtamtud zas na matriku do Nachoda. Zde nam sde lili, ze podle zakona na ochranu osobnıch udaj˚ nam nesmı tyto informace poskytnout, nebo– podobnž informace jsou opravne ni poskytnout jen rodinnym prıslusnık˚ m c i v od˚ vodne nych prıpadech jeste statnım institucım. Obratili jsme se proto na Krajsky urad Kralovžhradeckžho kraje a resili tento problžm s krajskymi urednıky. Pro lokalitu Pod Polomkou jsme vyrobili barevny informac nı panel v duchu doporuc enych podmınek pro interpretaci mıstnıho de dictvı. Informace o provedenžm managementu jsou v predchozı kapitole Pžc e o kve tnatž louky a xerotermnı strane .
Modrasci jehlicovitı se parı na rozkvetle W svızelce chlupate. W W
W
Rydlova louka v Pekle Takrka cely rok jsme pokrac ovali v pome rne slozitych jednanıch s vlastnıky. Zıskali jsme souhlasy s posec enım od sedmi vlastnık˚ , souhlas od poslednıho a nejd˚ lezite jsıho z nich se nam vsak zıskat nepovedlo. D˚ vodem byla snaha pana majitele o zalesne nı celž lokality. Proto se veskera dalsı jednanı toc ila kolem ovlivne nı prave tžto nejd˚ lezite jsı osoby. Nakonec se nam postupne vlastnıka prece jen podarilo presve dc it k tomu, aby louku nezalesnoval a pokusil se s nami nalžzt jinž vhodnž resenı. Na zave r se situace zcela obratila a vlastnık se rozhodl, ze se o louku za urc itych podmınek nakonec zac ne starat sam. Informace o provedenžm managementu jsou v predchozı kapitole Pžc e o kve tnatž louky a xerotermnıstrane .
RaselinistÚDobrosov Zıskan souhlas s pokosenım a odklizenım travnı hmoty od stavajıcıho najemce i vlastnıka, zac lene nı do PS nenı prozatım vhodnž. Informace o provedenžm managementu jsou v predchozı kapitole Pžc e o kve tnatž louky a xerotermnı strane .
ŠdolıBystrice Krajsky urad Kralovžhradeckžho kraje, odbor zivotnıho prostredı a zeme de lstvı po nasem tžme r dvouletžm nalžhanı nakonec stejne vlastnıky (tak jak p˚ vodne chte l) nevyzval k tomu, aby se o pozemky v PP U dolı Bystrice zac ali starat. Mısto toho nam vsak prekvapive nabıdl, ze je ochoten v prıstım roce uhradit naklady na nastartovanı managementu luk, pokud zıskame souhlas vlastnık˚ . Zac ali jsme tedy zjis–ovat vlastnıky zajmovych parcel. Bohuzel vsak po digitalizaci map nema katastralnı urad v Jic ıne tyto informace prozatım k dispozici a museli jsme podat zadost o rozklad. Na slatinisti v Polsti se nam podarilo pro tuto lokalitu objevit dalsı druh ú vrbovku malokvČtou. Polsó O jednanı s vlastnıkem jsme usilovali v letosnım roce. Problžm byl v tom, ze vlastnık na adrese uvedenž ve vypisu z katastru nemovitostı uz nezije. Takrka zcela nahodou se nam ho podarilo objevit az ke konci roku. Prozatım probe hl jen telefonicky kontakt. Vlastnık se o lokalitu uz nehodla starat, ale prislıbil, ze nam ude lı pısemny souhlas s pžc ı o lokalitu. Pokusıme se mu nabıdnout k podpisu i vyp˚ jc nı smlouvu. Proveden dalsı inventarizac nı pr˚ zkum be hem ne hoz byl napr. potvrzen i do tž doby sporny vyskyt tolije bahennı. Nebesa Pr˚ zkum na jednž z dlouhodobe ji neobhospodarovanych parcel, ktera nenı narozdıl od vsech zbyvajıcıch udrzovana, ukazal, ze ochranarsky vyznam nenı az tak prılis velky. Nicmžne by prece jen byla skoda nechat lokalitu zcela zaniknout. Prozatım vsak o zac lene nı nebudeme usilovat. Na zbytku lokality proveden pr˚ be zny pr˚ zkum (mj. zjiste n jeden kvetoucı horec ek brvity, velmi silna populace srpice barvırskž, ...) Prstnatec majovy v Konecchlumı.
na
mokradnı
louce
Konecchlumı Proveden pr˚ zkum, potvrzen ochranarsky vyznam. Jednanı s vlastnıky planujeme na rok 2006.
RaselinistÚVidonice Jednanı s vlastnıky probe hla v letosnım roce. Zıskana vyp˚ jc nı smlouva na deset let (do roku 2015). Sovı doly Lokalitu mame vyp˚ jc enou na pe t let smlouvou z lonskžho roku, na celž plose jsme provedli radny management. V kaluz i na lokalitČ Sovı doly jsme letos nalezli migrujıcıho jedince colka horskeho. ChtČli bychom zde proto vyhloubit jezırko, kde by se mohli tito fascinujıcı obojz ivelnıci zacıt rozmnoz ovat.
C erna louka LaznÚBÚlohrad Pokrac ovali jsme v dosti slozitych jednanıch s provozovateli pozemku (Slatinnž lazne v Laznıch Be lohrad). Nakonec se nam prece jen podarilo pana reditele premluvit a souhlasil s tım, ze nam umoznı zajmovž plochy obhospodarovat. Bohuzel vsak pod jednou podmınkou, kterou je zıskanı souhlasu od C eskžho inspektoratu laznı (C IL), ktery spada pod ministerstvo zdravotnictvı. Zde jsme vsak narazili na silny odpor a velmi arogantnı jednanı ("tak si ty vase kytic ky ne kam presaŽ te a dejte pokoj") ze strany pana Ing. Sedivžho, ktery je opravne n tento souhlas ude lit. Napsali jsme proto pısemnou zadost, aby bylo oficialne zahajeno spravnı rızenı a c ekame jak bude C IL reagovat. Maje Na celž plose proveden radny management. Nepotvrdila se nam informace od mıstnıch lidı, kterı nam tvrdili, ze na lokalite je zcela nejasnž vlastnictvı. Vlastnık je zde pouze jeden a v prıstım roce se ho pokusıme najıt a zahajit s nım jednanı. Informace o provedenžm managementu jsou v predchozı kapitole Pžc e o kve tnatž louky a xerotermnı strane .
Informacnı panel Mokradnı louce Polomkou.
na Pod
Xerotermnı a lesostepnı stranÚ JestÚrcı stran Brod nad Labem Na zac atku roku 2005 byla podepsana vyp˚ jc nı smlouva s majitelem cca poloviny zajmovž lokality. Nez bude definitivne rozhodnuto, kdo se bude starat o trvalž travnı porosty, tak nam prozatım byla na jeden rok zap˚ jc ena c ast parcely, na kterž se nalžzajı porosty krovin a naletovych drevin. Zde jsme letos provedli z cca 75 % likvidaci te chto naletovych drevin, abychom obnovili p˚ vodnı lesostepnı charakter lokality jako celku. Dale byla podana pısemna zadost na Okresnı soud v Nachode o dodatec nž projednanı de dictvı po zesnulžm vlastnıkovi. Obdrzeli jsme odpove Ž , ze de dictvı bylo projednavano Okresnım soudem v Nymburce, nech– se tedy obratıme tam. Prozatım soud v Nymburce de dictvı jeste nedoresil. Probe hlo i ne kolik setkanı s budoucım de dicem, ktery nadale souhlası (po vyrızenı de dictvı) se zac lene nım inkriminovanž parcely do VPS i prıpadnym prodejem c asti pozemk˚ nası organizaci. V roce 2005 se nam podarilo znovuobjevit jetel alpsky na JestČrcı strani v BrodČ nad Labem, kde byla tato pu vabna rostlina nČkolik desetiletı nezvČstna. Pro lokalitu jsme vyrobili barevny informac nı panel v duchu doporuc enych podmınek pro interpretaci mıstnıho de dictvı. Informace o provedenžm managementu jsou v predchozı kapitole Pžc e o kve tnatž louky a xerotermnıstrane . Severnı svahy Josefova a cast byvale ho vojenske ho cvicistÚ (tankodromu) Josefov Na zac atku letosnıho roku lokalita zahrnuta do VPS a to formou vyp˚ jc nı smlouvy na dobu neurc itou s sestime sıc nı vypove dnı lh˚ tou. Lokalitu jsme navrhli k vyhlasenı jako prechodne chrane na plocha nebo prırodnı pamatka, c i alespon jako registrovany vyznamny krajinny prvek. Pro lokalitu jsme vyrobili barevny informac nı panel v duchu doporuc enych podmınek pro interpretaci mıstnıho de dictvı. Informace o provedenžm managementu jsou v predchozı kapitole Pžc e o kve tnatž louky a xerotermnı strane .
Trnkova stran Velichovky Lokalita letos uspe sne zac lene na do VPS formou vyp˚ jc nı smlouvy na pe t let. Probe hl pr˚ be zny pr˚ zkum, potvrzena silna populace hlavac ku letnıho i ostrozky strac ky, nove nalezena cikada chlumnı. Informace o provedenžm managementu jsou v predchozı kapitole Pžc e o kve tnatž louky a xerotermnıstrane .
Hlavacek stranČ.
letnı
z Trnkove
Smiricky kopecek Vlkov Probe hl zbe zny entomologicky pr˚ zkum, je vsak s vlastnıky az v budoucnu.
nutny jeste dalsı. Prıpadna jednanı
Zapadnı stranÚVelky Vresóov Probe hla jednanı s najemcem celž lokality jejichz vysledkem byla dohoda, ze nam umoznı pžc i o tuto nynı nijak neudrzovanou lokalitu. Proveden pr˚ be zny monitoring, mj. napoc ıtano 27 kvetoucıch exemplar˚ kriticky ohrozenžho horec ku nahorklžho.
Mezicka Zaborı Proveden zakladnı monitoring, kterym bylo zjiste no, ze lokalita je vhodna k zac lene nı do VPS (napr. vyskyt zmije obecnž, rady motyl˚ ). Priblizne jednu patnactinu lokality jsme zac ali udrzovat. Jednanı s vlastnıky a najemci o moznžm zac lene nı do PS az v budoucnu. Na Trnkove strani ve Velichovkach jsme objevili cikady.
Mokrady Labsky mokrad u Smiric Proveden pouze pr˚ be zny monitoring. Situace je i pres lepsı vodnı bilanci nadale tristnı a pokrac ujıcı neblokovana sukcese celž uzemı nadale znehodnocuje. Bohuzel jsme se letos nedostali k jednanı s urednıky o moznosti ume lžho zaplavovanı, bez kteržho lokalita pravde podobne znovu nezıska sv˚ j jeste nedavny ornitologicky lesk. U skokana “zelenehoď (kratkonoheho?) se populace na OujezdČ rozrostla natolik, z e se sırıi na dalsı lokality. Rybnık Oujezd C ervena Tremesna Proveden pr˚ be zny monitoring. Bylo zjiste no vymizenı vazky jasnoskvrnnž, sıdla luc nıho a sıdlatky tmavž (nasledek zimnıho vypuste nı v predchozıch letech). Populace obojzivelnık˚ jsou zde natolik silnž, ze lokalita je jiz "presycena" a dochazı k invazım na lokality v blızkžm i vzdalene jsım okolı (napr. u skokana “zelenžhoó, kunky obecnž a c astec ne i c olka velkžho). Pısnık Jakubovske predmÚstı JaromÚr Lokalita nadale osetrena nevhodnou najemnı smlouvou. Vzhledem k nec ekanž vyme ne starosty Jarome re (vlastnıkem lokality je me sto) jsme rade ji prozatım upustili od zme ny najemnı smlouvy na vyp˚ jc nı a musıme si pro tento zame r nejprve vytvorit vhodne jsı podmınky. Letos zahajena kompletnı revitalizaci celž plochy. Pr˚ be znym pr˚ zkumem zcela nove objevena vitalnı populace rmenu barvırskžho (pro VC druh vzacny, vyzadujıcı pozornost). Rmen barvırsky . Kamenolom Ferdinandov Proveden radny management (pokosenı a odklizenı travnı hmoty, vytvarenı rannych sukcesnıch stadiı, budovanı jezırek, likvidace invaznıch rostlin) a pr˚ be zny monitoring (zjiste no rozsirovanı nejcenne jsıch spolec enstev, nove takž zjiste n vyskyt zmije obecnž). Rybnık C ernilov Jedna se o cennou zadnı c ast jinak ochranarsky neprılis vyznamnžho rybnıka. Se zac lene nım lokality do VPS si vsak zcela nevıme rady. Probe hla jednanı s najemcem lokality, ze kterych vyplynulo, ze smlouva mezi vlastnıkem a najemcem je (alespon podle naseho nazoru) zcela neplatna. Najemce souhlası s tım, abychom na zajmovžm uzemı pokrac ovali v odbornžm managementu, ale prozatım nesouhlası se zme nou najemnı smlouvy ani se zac lene nım lokality do VPS. Na lokalite bylo vyhloubeno dalsı jezırko pro rozmnozovanı obojzivelnık˚ . Na projektu se letos podıleli: C ıp David, C epa Lubos, Duchac ek Michal, Friedrischek Adam, Janec kova Alice, Papık Vojte ch
ZACHRANME STUDANKY Letos jsme pokrac ovali ve spolupraci s Lesnı spravou Horice, tentokrate na prıprave zvelebenı velice zajımave ho a mohutne ho zelezite ho pramene na okraji prırodnı rezervace Vres–ovska bazantnice. Prozatım jsme celou zalezitost projednavali s dotc enymi urady, zpracovali projektovou dokumentaci a vyhotovili biologicky pr˚ zkum za uc elem revitalizace jezırka pod studankou. Na sklonku roku pak bylo z prostredk˚ LC R toto jezırko odbahnÚno a zrevitalizovano. Dale jsme se podıleli na zıskavanı podklad˚ pro opravu pamatkove cennž studanky v Jarome ri.
Studanka na okraji VresŘovske baz antnice je pozoruhodna vydatnostı pramene. Pramen je tak silny , z e se studanka takrka ihned mČnı v zhruba metr siroky potok.
Prvnı etapa Úpravy studanky a jejıho bezprostrednıho okolı spocıvala v obnovČ a setrnem odbahnČnı zdejsıho jiz temČr zanikleho rybnıcku. Stav po odbahnČnı v prosinci 2005.
Na projektu se letos podıleli: C ıp David, Duchac ek Michal, Novotny Josef, Sinkovicz Pavel
INVENTARIZAC NI PRU ZKUMY Ø Inventarizace Čdolı
ornitofauny
Babic c ina
Ornitologicky pr˚ zkum Babic c ina udolı byl zahajen zac atkem lžta 2004 a pokrac oval az do podzimu 2005. Narodnı prırodnı rezervace (NPR) Babic c ino udolı je velice rozmanita krajina s bohatou skalou prirozenych i lidskou c innostı vytvorenych biotop˚ . Nabızı proto sirokž spektrum vhodnych podmınek pro r˚ znž skupiny zastupc˚ avifauny. Mezi nejpodstatne jsı vysledky vyzkumu patrı prokazane ťspÚsne hnızdÚnı morcaka velke ho. Babic c ino udolı je historicky prvnı lokalitou ve vychodnıch C echach, kde tento kriticky ohrozeny druh vyhnızdil. Drozd zpČvny . Dalsım d˚ lezitym zjiste nım je velmi vysoka poc etnost i druhova bohatost splhavc˚ , kterych zde bylo zjiste no celkem sedm druh˚ , mezi nimi i nejme nÚ 13 paru strakapouda prostrednıho a nejme nÚ dva pary zluny sede . Tito ptaci zde nalžzajı optimalnı podmınky vzhledem k mimoradnž zachovalosti ve tsiny zdejsıch listnatych lesnıch porost˚ . Pome rne vysokych hodnot zde dosahujı i ne kterž mžne be znž druhy pe vc˚ vazanž na zachovalejsı lesnı porosty jako je treba rehek zahradnı, lejsek c ernohlavy, lejsek sedy a budnıc ek lesnı.
C istota vody i prirozeny charakter koryta reky U py je dalsı klad zdejsı NPR, ktery se projevuje nezvykle vysokymi koncentracemi lednac ka rıc nıho a skorce vodnıho, zejmžna pak v letnıch a podzimnıch me sıcıch. Strakapoud prostrednı u hnızdnı dutiny ve stare hrusni nedaleko osady Pohodlı v BabiccinČ Údolı. Bohuzel prozatım nebyla publikovana ornitologicka prace, ktera by se systematic te ji zabyvala avifaunou Babic c ina udolı a existuje pouze ne kolik malo neoficialnıch studiı. Proto nem˚ zeme vysledky kvalifikovane porovnat. I tak ale vıme, ze se nam ne kterž druhy uvade nž jinymi ornitology z minulosti nepodarilo zjistit. Jednalo se zejmžna o druhy jako holub doupnak, kulısek nejmensı a lejsek be lokrky. Prekvapive nızka byla i poc etnost soupalka kratkoprstžho. Mlaťata z luvy hajnı v nalezenem hnızdČ nedaleko Upy. I pres nepotvrzenı te chto ne kolika malo druh˚ povazujeme pocetnost a diverzitu ptaku vazanych na zdejsı stanovistÚ za mimoradnou a lokalita je tedy pravem z tohoto hlediska zarazena mezi narodnı prırodnı rezervace. Celkem bylo zjiste no 85 druh˚ , z toho je 9 zarazenych ve Sme rnici Rady c . 79/409/EEc o ochrane volne zijıcıch ptak˚ v prıloze I., 22 druh˚ je zarazeno na C ervenžm seznamu a 14 druh˚ je zvlaste chrane nych. Souc astı pr˚ zkumu bylo i vypracovanı ne kterych doporuc enı z hlediska ochrany a podpory ptactva. Ne kterž z te chto doporuc ujıcıch bod˚ pak byly vzape tı statnı ochranou prırody zapracovany do Planu pžc e o NPR Babic c ino udolı. Rodinka morcaka velkeho (samice se sedmi mlaťaty) na rece UpČ. Vpravo je pohled seshora do vykotlane dutiny v topolu, kde jsme predpokladali, z e morcaci hnızdili. Jak je vidČt, morcaci musı hnızdit jinde, zde nemajı kam hnızdo umıstit.
Ø
Inventarizace ornitofauny Sta rkovskčbuc iny
Pr˚ zkum ornitofauny byl zame ren na lokalitu Starkovskž buc iny o plose cca 130 ha, ktera se nalžza ve vychodnıch C echach a je souc astı CHKO Broumovsko. Jedna se o zalesne ny prudky svah nad obcemi Hornı Drevıc , Starkov a Vapenka v okrese Nachod. Pr˚ zkum byl proveden klasickou liniovou metodou. Vzhledem k nezvykle podlouhlžmu a dosti uzkžmu tvaru jsme zvolili dve linie, kterž vedly stredem, c i okrajem uzemı. Prvnı linie obsahovala 11 stanovis–, druha 9 stanovis–. Jednotliva stanoviste byla od sebe vzdalena priblizne 300 m, na kazdžm stanovisti byli ptaci mapovani pe t minut. Mapovanı probıhalo od 4:50 do 12:00, v rannıch hodinach ve tsinou od 5:30 hod., kdy majı ptaci nejve tsı hlasovou aktivitu. Probe hly i dve noc nı kontroly na zjiste nı noc nıch druh˚ , jedna v kve tnu, druha v zarı. Celkem bylo zjiste no 66 druh˚ ptak˚ . Zrejme nejzajımave jsım zjiste nım byl protahujıcı orel
kriklavy pozorovany dne 10. 5. 2005. K dalsım zjiste nym vyznac ne jsım druh˚ m patril cap cerny, holub doupnak, datel cerny a syc rousny. Doupnaci zde hnızdı v pome rne silnž populaci (srovnatelna s populacemi v podobne zachovalych buc inach i jinde na Nachodsku). Zcela nas vsak prekvapila nızka poc etnost datla c ernžho, ktera na podobnych lokalitach byva daleko vyssı. Jedna se pravde podobne o dlouhodobe jsı jev, nebo– o slabsıch stavech tohoto splhavce sve dc ı i maly poc et nalezenych dutin vysekanych datly. Ve tsina lesnıch porost˚ ve zkoumanžm uzemı ma prırode blızkou drevinnou skladbou. Bohuzel je zde vlivem lesnickžho hospodarenı zastoupeno prılis malo starych a prestarlych porost˚ . Prave z tohoto d˚ vodu jsme zde ani pres zvysenou pozornost nezjistili nejvzacne jsıho ptaka zachovalych buc in ď lejska malžho. Nedostatec nž zastoupenı starych porost˚ je takž mozna d˚ vodem jiz zminovanž slabž poc etnosti datla c ernžho. Nalezene hnızdo capa cerneho. V bukovych porostech na lokalite hnızdı i dalsı dva charakterickž druhy a to lejsek c ernohlavy a budnıc ek lesnı. Pri srovnanı velikostı populacı s jinymi podobnymi lokalitami ve vychodnıch C echach (napr. Kamenna h˚ ra u Laznı Be lohrad, Pekelskž udolı u Novžho Me sta nad Metujı) je populace lejska c ernohlavžho slaba, u budnıc ka lesnıho pr˚ me rna. Souc astı pr˚ zkumu bylo i vypracovanı nÚkterych doporucenı z hlediska ochrany a podpory ptactva. Nase doporuc enı i vysledky pr˚ zkumu budou vyuzity spravou CHKO Broumovsko k zajiste nı uzemnı ochrany celžho uzemı a pri zpracovavanı prvnıho planu pžc e.
Ø Inventarizac nı pruzkum mlčc nčho skotu C eska Metuje
Farma
Inventarizac nı pr˚ zkum byl provade n na zaklade pozadavku C eskž inspekce zivotnıho prostredı, jako nutna souc ast dokumentace EIA ve smyslu zakona c .100/2001 Sb., k zame ru vystavby Farmy mlžc nžho skotu C eska Metuje. Od dubna do kve tna 2005 probıhal pr˚ zkum vyssıch rostlin, zoologicka studie byla zame rena zejmžna na ptaky a hmyz. Zjistili jsme, ze lokalita nenı z biologicke ho pohledu hodnotna a ze zaznamenanych druh˚ prevazujı rostliny vazanž na ruderalnı plochy a pole. Rovne z druhova rozmanitost zivoc ich˚ je velmi nızka, zastoupeny byly prevazne druhy otevrenž zeme de lskž krajiny a synantropnı. Ze zvlaste chrane nych druh˚ organism˚ se na lokalite vyskytoval pouze rorys obecny a vlastovka obecna. Oba druhy vsak budou rekonstrukcı kravına dotc eny minimalne , nebo– v mıste nehnızdı a vyuzıvajı pouze jeho vzdusny prostor. Z hlediska ochrany zivych slozek prırody tak planovana rekonstrukce nepredstavuje vyznamnž riziko a m˚ ze byt provedena.
Inventarizac nı pruzkum za Čc elem zjis tenı aktua lnı poc etnosti populace kun ky zlutobrichčna Lipovskčm potoce Dne 8. 9. 2005 jsme byli pove reni provedenım inventarizac nıho pr˚ zkumu se zame renım na zjiste nı aktualnıho vyskytu kunky zlutobrichž v mıstech planovanž vystavby suchžho poldru na Lipkovskžm potoce v katastru obce Dolnı Lipka. Lokalita byla monitorovana formou dvou kontrol (dennı a noc nı). Monitoring byl proveden jak na plose, kde dojde ke stavebnım pracım a skryvce zeminy, tak v nejblizsım okolı lokality. Pri prıpadnžm zjiste nı vyskytu obojzivelnık˚ v blızkosti stavby by totiz hrozilo vysokž riziko nezadoucı migrace do prostoru staveniste a tım i moznž ohrozenı jejich populacı stavebnımi pracemi. Jako mıstu nejpravde podobne jsıho vyskytu obojzivelnık˚ byla nejve tsı pozornost ve novana vlastnımu korytu a bezprostrednımu okolı Lipkovskžho potoka a zejmžna pak nalezenžmu mensımu jezırku v prostoru vyte zenžho zemnıku. Be hem dennı i noc nı kontroly nebyl zjiste n (v prostoru planovanž vystavby ani v sirokžm okolı) vyskyt kunky zlutobrichž. Je prinejmensım podivnž, ze be hem biologickžho pr˚ zkumu provedenžho specializovanou firmou, byl vyskyt kunky zlutobriche vubec zaznamenan. Tento druh zde totiz absolutnÚ nema vhodne podmınky k existenci, navıc nejblizsı zname lokality tohoto druhu lezı az desıtky kilometru dale na vychod. Lokalita, kde se podle posudku provedeneho specializovanou firmou mČla vyskytovat kun ka z lutobricha. Pri inventarizac nım pr˚ zkumu nebylo zjiste no zadnž vaznž ohrozenı zaznamenanych zvlaste chrane nych druh˚ ani organism˚ uvedenych na c ervenych seznamech. Jedinou vyjimkou bylo nalezenı cca pe ti fertilnıch rostlin rebrıc ku bertramu, ktery je razen v C ervenžm seznamu cžvnatych rostlin pro vychodnı C echy do kategorie C4 - tedy mezi druhy vzacnž, vyzadujıcı pozornost. Rostliny rostly jiz mimo prostor planovanž vystavby, presto vsak vzhledem k vyskytu v jejı te snž blızkosti byly v teržnu oznac eny dreve nymi kolıky. Prıtomnž pracovnıky jsme informovali, ze by bylo z biologickžho hlediska vhodnž zajistit dalsı existenci tohoto druhu na tžto lokalite . D˚ lezitž je zejmžna usetrit stanoviste druhu takovych aktivit, kterž by mohly narusit korenovy systžm rostlin. Za dodrzenı vyse uvedenž podmınky mohly byt stavebnı prace vzape tı zahajeny. Rebrıcek bertram nalezeny bČhem pru zkumu
Na projektu se letos podıleli: C ıp David, Janec kova Alice
5. EKOLOGICKA VY CHOVA A OSVE TA CELOROC NI C INNOST DE TSKY CH KOLEKTIVU MLADY CH OCHRANCU PR IRODY ODDILY PUSTICI A POSTOLKY JAROME R A SOPLICI SMIR ICE
Mladıochranci prırody Pustıci JaromÚr
K 31. 12. 2005 je v nasem nejve tsım de tskžm oddılu Pustıci registrovano 43 de tı. Be hem letosnıho roku probe hlo 40 pravidelnych (kazdy c tvrtek) dvou az trıhodinovych sch˚ zek a 20 vıkendovych akcı. O prazdninach poradali c trnactidennı ochranarsky tabor. V oddıle p˚ sobı de ti od osmi do osmnacti let.
Hlavnı napln v letosnım roce: Ø poznavanı prırody s d˚ razem na jejı zivž slozky Ø pr˚ be znž sme rovanı de tı k trvale udrzitelnžmu zp˚ sobu zivota a zaklad˚ m ohleduplnžho chovanı k zivotnımu prostredı i k sobe samym Ø uc ast na mıstnım kole ochranarskž soute ze Zelena stezka ď Zlaty list
Ø vypomoc s budovanım a provozem zachrannž stanice v Jarome ri Ø vyve sovanı a kontroly budek pro drobnž pe vce Ø kontrola budek pro dravce a sovy Ø aktivnı spoluuc ast na Dni Zeme v Hradci Kralovž Ø aktivnı spoluuc ast na akci Zachrana Sıpkovž R˚ zenky Ø pžc e o VKP Pısnık na Jakubovskžm predme stı v Jarome ri a severnısvahy v Josefove Ø vypomoc s organizacı akce Takž zvıratka majı svoje vanoce Pustıci pomahajı s likvidacı naletovy ch drevin na biologicky cenne lokalitČ v JosefovČ.
Naplnı vČtsiny vıkendovy ch akcı jsou vy lety do prırody.
Vedoucı oddılu: Lude k Anders, Spac ek Pavel, dale se podılejı Andersova Pavlına, Rozne tınska Leona, Smrc ka Miroslav, Simec kova Lucie.
Mladı JaromÚr
ochranci
prırody
Postolky
Jedna se o nas nove vznikly de tsky oddıl, ktery zahajil svoji c innost v zarı 2005. P˚ sobı v ne m 11 de tı. Pravidelne se schazejı v sobotu ve c trnacti dennıch intervalech. Hlavnınapln v letosnım roce: Ø poznavanı prırody s d˚ razem na jejı zivž slozky Ø pr˚ be znž sme rovanı de tı k trvale udrzitelnžmu zp˚ sobu zivota a zaklad˚ m ohleduplnžho k sobe samym
chovanı k zivotnımu prostredı i
Snımky ze zimnı akce zamČrene na poznavanı stop volnČ z ijıcıch z ivocichu a jejich odlevanı ze sadry. Vedoucı krouzku: Vavra Filip & Havelkova Sarka ) Mladı ochranci prırody SOPL (Spolek ochrancu Polabskych lokalit) Smirice Krouzek v roce 2005 doc asne omezil svoji aktivitu P˚ sobilo v ne m pe t de tı, probe hlo 8 nepravidelnych sch˚ zek. Hlavnınapln v letosnım roce: Ø pžc e o Biocentrum obora ve Smiricıch vc etne realizace planu udrzby Ø vyve sovanı a kontroly budek pro drobnž pe vce Ø kontrola budek pro dravce a sovy Ø mapovanı hnızdnıho vyskytu syc ka obecnžho Ø organizace Dne Zeme ve Smiricıch Ø udrzba hnızdnı ste ny pro brehule Ø udrzba lıhniste a zimoviste pro uzovky obojkovž zkombinovanžho se skladanou zıdkou pro jeste rky ve Smiricıch Ø organizac nı prıprava vyhloubenı t˚ ne pro obojzivelnıky Ø orezavanı a pžc e o hlavatž vrby na Smiricku a Malžm Jarome rsku Ø vysadby drevin do volnž krajiny Ø zakladanı proutnic Vedoucı krouzku: Stojan David Dale se na c innosti krouzku podılejı: Solc Jan
ENVIRONMENTALNIVY CHOVA A OSVETA, AKCE PORADANŘ EKOCENTREM MRAC EK JAROME R
Jarome rskž ekocentrum, kterž mimo jinž funguje jako zimnı zakladna pro nase de tskž oddıly a knihovna literatury o prırode urc ena pro sirokou verejnost, se takž v letosnım roce podılelo na celž rade akcı, kterž uzce souvisely s environmentalnı vychovou. Jednou z nejcastČjsıch cinnostı bČhem nČktery ch pracovnČ vzdČlavacıch akcı je likvidace naletovy ch drevin. Ne kterž z nejuspe sne jsıch akcı: Zachrana Sıpkove Ruzenky Dne 26. 2. 2005 velmi zdarile probe hla akce zame rena na pomoc lesostepnı strani v Josefove a to formou odstrane nı ve tsinou pichlavych druh˚ drevin (r˚ ze sıpkova, trnky, hlohy). Be hem hezkžho zimnıho dne se seslo cca 30 uc astnık˚ , kterı se nejprve dozve de li o smyslu celž akce i vyznamu celž zachranovanž lokality, prohlždli si zimnıverzi c esneku hranatžho a potž se uz vrhli do prace. Den Zeme Jiz tradic ne jsme se podıleli na spoluorganizovanı Dne Zeme na Plachte . Akce probe hla ve spolupraci s AOPK C R stredisko Pardubice a De tskym oddılem Sviznık, Biskupskym gymnaziem a Muzeem vychodnıch C ech v Hradci Kralovž dne 23. 4. 2005. Ucast na Dni Zemi na PlachtČ byla v roce 2005 jak je vidČt dosti hojna. U c astnıci akce se zapojili do likvidace naletovych drevin a upravy t˚ nı a jezırek. Poc ası bylo vybornž, uc ast hojna (cca 65 ď 80 uc astnık˚ ), pro prırodu se ope t podarilo vykonat velky kus prace a vsichni tak byli spokojeni.
Dalsı Den Zeme jsme takž poradali ve Smiricıch. Naplnı byla likvidace naletovych drevin a uprava zimoviste a lıhniste pro plazy v Biocentru Obora ve Smiricıch. Nasi clenove se kaz dy rok bČhem Dne ZemČ v Hradci Kralove specializujı zejmena na budovanı a Údrz bu tu nı a jezırek pro obojz ivelnıky.
Zelena stezka ♠ Zlaty list Mıstnı kolo probe hlo 9. dubna 2005 v okolı Jarome rskžho rybnıka. Soute ze se zuc astnilo 40 de tı, kterž byly na jedenacti stanovistıch zkouseny ze znalostı v jednotlivych oborech (ornitologie, astronomie, vc elarstvı, botanika, ochrana prırody, ekologie, zoogeografie ...). Pocası se prılis nevydarilo. SoutČz se ale dČtem stejnČ lıbila a navıc kdyz uz byly stejnČ mokre, nebaly se tolik preskakovat potoky za pomoci lana. Den Detı Tradic nı spoluprace na Jarome rskžm Dni de tı, ktery se konal 7. 6. 2005 v me stskžm parku. Poc ası bylo jako tžme r vzdy prejıcı. Propagovali jsme praktickou ochranu prırody za pomoci informac nıch panel˚ , rozdavali informac nı materialy o ochrane prırody, predvade li ptac ı budky i ukazky zivych exemplar˚ ne kterych pacient˚ zachrannž stanice pro zrane nž zivoc ichy. Probe hly i tri environmentalne lade nž soute znı disciplıny. Akce se zuc astnilo priblizne 500 de tı a 250 dospe lych.
Pracovne vzdela vacı ta bor ♠ Lčto v kupce sena Rovne z letos nemohl chybe t tradic nı pracovne ď vzde lavacı tabor na Olesence. Be znž aktivity jako je pžc e o kve tnatž louky, vylety do okolı s poznavanım mıstnı prırody, vec ery s ohne m, kytarou i pec enymi k˚ zlaty z ekologickžho chovu byly doplne ny ne kolika vec ernımi besedami.
NČkdo pracuje s ÚsmČvem....
... jiny az zurivČ, ale bavı to vsechny.
U c astnıci tabora se tak dozve de li z velice poutavžho autentickž vyprave nı jednoho z poslednıch dosud zijıcıch pame tnık˚ o podmınkach v rakouskžm pracovnım tabore za 2. sve tovž valky be hem tzv. Totalnıho nasazenı. Jinž besedy byly zase zame reny naprıklad na ekologii ve me ste , problematiku praktickž ochrany prırody u nas, nebo o zkusenostech ne kterych uc astnık˚ tabora z biofarmy ve Francii.
Leto v kupce sena neznamena jen praci, ale i zabavu a poznanı. Letos se nam napr. pri pru zkumu jeskynČ podarilo do entomologicke sıŘky na chvıli odchytit netopy ra vodnıho. I presto, ze zave r tydne nam hodne zkomplikovala znac na neprızen poc ası, hodnotıme tabor jako vydareny. BČhem vy letu do oblasti Orlickeho Zahorı jsme zase mohli obdivovat
Va noce pro zvıra tka ♠ i zvıra tka majı svčva noce Jiz tretı roc nık tžto akce byl zatım ze vsech nejvydarene jsı. Dıky dokonc enı prednaskovž mıstnosti na zachrannž stanici mohl byt program daleko pestrejsı nez doposud a proto zde probe hl i prvnı blok prednasek pro sirokou verejnost. Tžmaty prednasek bylo: David C ıp & Alice Janeckova & Pavel Spacek (s vyuzitım ne kolika desıtek fotografiı promıtanych v Microsoft PowerPointovž prezentaci pres dataprojektor): prıc iny porane nı volne zijıcıch zivoc ich˚ a moznosti jak te mto mnohdy zbytec nym porane nım predchazet, nejzajımave jsı zazitky se zvırecımi pacienty zachrannž stanice v Jarome ri BrenÚk Michalek (s vyuzitım ne kolika desıtek promıtanych diapozitiv˚ ): Skryte krasy indickeho venkova - povıdanım o ceste do Indie, zame reno na zivot prostych lidı na venkove , tamnı zivotnı prostredı, faunu a krasy prırody. Zajem predcil nase ocekavanı, prednaskova mıstnost nedokazala pojmout vsechny zajemce.
Pranı hezky ch vanoc se dockal nakonec i nas drevČny capı maskot. David C ıp (s vyuzitım Microsoft PowerPointovž prezentace): Poznatky z ochranarskž pomoci urc enž pro lednac ka rıc nıho, lelka lesnıho, sovu palenou, dennı motyly a sidžlko ozdobnž, vyzva ke spolupraci. Lubos C epa (s vyuzitım Microsoft PowerPointovž prezentace): Nejnove jsı zkusenosti v oblasti ochrany nasich druh˚ orchidejı. Jaroslav Bajer: Spoluprace ochranc˚ prırody s C eskym rozhlasem Hradec Kralovž ď moznost zapojenı sirokž verejnosti do tohoto projektu. Michal Duchacek (s vyuzitım Microsoft PowerPointovž prezentace): Jak mohu jako jednotlivec pomoci zachranit nejvzacne jsı rostliny v Kralovžhradeckžm kraji. Souc astı akce byla pochopitelne i prohlıdka zachrannž stanice. Lidž prinesli zvıratk˚ m pod stromec ek spoustu dobrot (ovoce, zelenina, suchž plody, piskoty, ptac ı zob, ...), kterymi pracovnıci stanice zpestrovali jıdelnıc ek pacient˚ m stanice jeste do p˚ li ledna. Nas de tsky oddıl Pustıci zpıval zvıratk˚ m koledy. Zvıratk˚ m poprat hezkž vanoce cca 200 uc astnık˚ .
Ukazka nČktery ch promıtany ch prezentacı, ktere jsou vz dy doplnČny vy kladem lektora.
Predna s ky na tčma prıroda a jejı ochrana - Prıroda pred tabulı Prednasky nasich odbornık˚ probıhaly v ramci spolec nžho projektu s obc anskym sdruzenım GALACIE po cely rok na vıce skolach v Hradci Kralovž (celkem pres 800 posluchac ˚ ). Dalsı prednasky probe hly pak i jinde v Kralovžhradeckžm kraji, napr. Gymnazium Nachod (cca 60 posluchac ˚ ), Gymnazium Horice, Domov mladeze Vocelova, Strednıodborna skola Ste zery atd. Zakladnım smyslem nasich prednasek je priblızit co nejatraktivnÚjsı a nejzazivnÚjsı formou problematiku ochrany nasıprırody. Snazıme se, aby si de ti a studenti zapamatovali kterž faktory skodı nasıprırode a jejım obyvatel˚ m nejvıce a hlavne co vsechno mohou oni (respektive kazdy z nas) udÚlat proto, aby se tento stav zmÚnil. Prednasky trvajı 45 ď 90 minut a jsou provedeny za pomoci poc ıtac ovž prezentace s vıce jak 250 nazornymi fotografiemi. Prezentace je dataprojektorem promıtana na ste nu a doplnuje ji vyklad profesionalnıho pracovnıka ochrany prırody. Posluchac i se tak krome pro ne c asto zcela neznamych a presto z hlediska ochrany prırody i zachrany biosfžry zcela zasadnıch informacı dozve dı i mnozstvı veselych historek prımo z ochranarskž praxe. Dıky nim, stejne jako skutec nosti, ze prednasejıcı se vzdy snazı s de tmi co nejvıce komunikovat a nenasilnou formou je nutı se nad jednotlivymi problžmy zamyslet, je po celou dobu udrzena mezi posluchaci vysoka pozornost. U džle probıhajıcıch prednasek nezrıdka byva souc astı ukazka ne kterych trvale postizenych zivoc ich˚ (pacienti zachrannž stanice). Na projektu Environmentalnı vychova osve ta a akce Ekocentra Mrac ek se letos podıleli: Anders Lude k, Andersova Pavlına, Bajer Jaroslav, C epa Lubos, C ıp David, C ıp Jirı, C ıpova Ve ra, Duchac ek Michal, Friedrischek Adam, Janec kova Alice, Jakl Jirı, Janec kova Monika, Jezkova Ludmila, Michalek Brene k, Nyvlt Miroslav, Papık Premek, Papık Vojte ch, Stojan David, Simec kova Lucie, Sinkovicz Pavel, Spac ek Pavel
6. ZPRAVA O HOSPODAR ENI ZA ROK 2005 Prıjmy celkem 1.024.974,- Kc z toho: Projekty na ochranu prırody (Inventarizacnı..pru zkumy,Ochr.biodiverzity, Mısto pro prırodu, transfer obojz . dalnice)
420.225,- Kc
Program pžc e o krajinu
121.851,- Kc
Krajsky urad ď dotace na dostavbu zachrannž stanice
100.000,- Kc
Provoz zachrannž stanice - dotace od Ministerstva zivotnıho prostredı
75.000,- Kc
Dostavba zachrannž stanice ď Lesy C eskž republiky, s.p.
45.000,- Kc
Dotace Me U Jarome r na najem Ekocentra
80.060,- Kc
Prıspe vek od U radu prace
44.550,- Kc
Sponzorskž dary na zachrannou stanici
58.683,- Kc
C l.prıspe vky CDM, U VR C SOP
8.870,- Kc
Dotace MOP Pustıci
22.556,- Kc
U c astnickž poplatky MOP Pustıci
40.021,- Kc
Ostatnıprıjmy
8.158,- Kc
Vydaje celkem 1011262,- Kc z toho: Material
211.256,- Kc
Cestovnž, doprava
228.235,- Kc
Najem ekocentra
99.840,- Kc
Mzda + dohody o provedenı prace
84.948,- Kc
Socialnıa zdravotnı pojiste nı, dan
48.395,- Kc
Provoznırezie
281,634,- Kc
(veterinarnıosetrenı, krmenı,vodne, opravy, komunikacnı poplatky, postovne,..) Vydaje na tabor Mladych ochranc˚ prırody Pustıci
39.329,- Kc
Ostatnıvydaje (c l. prıspe vky U VR C SOP, CDM)
17.624,- Kc
7. VSICHNI KDO NAM POMAHAJI , DARCI A SPONZOR I V LETOS NIM ROCE SE NA CINNOSTI ZO CSOP JARO (SVOJIPRACI, RADOU, MYS LENKOU, NA PADEM ...) PODILELI: David CIP, Alice JANECKOVA , Pavel S PACEK, Adam FRIEDRISCHEK, Vojtech PAPIK, David STOJAN, Ludek ANDERS, Monika JANECKOVA , Petr KO PPL, Jaroslav NE MEC, Michal DUCHA CEK, Pavel a Katka SINKOVITZOVI, Jirı NEDJALKOV, Josef NOVOTNY , Ivana FELBROVA , Lubos CEPA, Blanka S PACKOVA , Jan S OLC, Jaroslav BAJER, Jan SKALIK, Radek a Eva STEJSKALOVI, Jirı JAKL, Blanka MIKA TOVA , Miroslav NY VLT, Katerina CHARVA TOVA , Jakub HOLECEK, Iveta DOBS OVA , Krystof CHMEL, Vlad ka CEJNAROVA , Miroslav SMRCKA, Leona ROZNE TINSKA , Pavlına ANDERSOVA , Lucie S IMECKOVA , Vladimır BA DR, Ladislav S TE RBA, Ludek HOJNY , Martin S TE PA N, Jan BOHADLO, Martin HNIK, Tomas FELBR, Petr BOUCEK, Lukas DUCHON , Pavla OPATRNA , Kata ULMANOVA , Lucie RICAROVA , Vladimır PETERA, Filip ROZNOVSKY , Petr KOLLERT, David BUBA K, Vladimır KALOUS, Jirı ZAJIC, Karel PRSKAVEC, Mıla HROMA DKO, Romana PRAUSOVA , Lenka S OLTYSOVA , Tomas BE LKA, Vıt FRIDRICHOVSKY , Jirı HOKR, Miroslav MIKA T, Vaclav KOZA, Vera SAMKOVA , Bohuslav MOCEK, Miroslav DUSIK, Pavel SVE TLIK, Jirı REJL, Jirı TROJAN, Michael MIKA T, Tomas DIVIS , Karel ROZINEK ml., Kamil CIHA K, Radko WALDHAUSER, Michal GERZA, Petra ZIKOVA , Petr ZMITKO, Filip LAS TOVIC, Pavel NOVA K, Mojimır DIVIS , Svetlana VRA NOVA , Ludek PULTAR
DONATOR I, SPONZOR I A DARCI V ROCE 2005 DE KUJEME ZA PODPORU FINANC NIPODPORA
*
Ministerstvo zivotnıho prostredı C eskž Republiky zprostredkovane prostrednictvım U strednı vykonnž rady C SOP
*
Me sto Jarome r (48.000,- Kc )
*
Krajsky urad Kralovžhradeckžho kraje (100.000,- Kc )
*
Lesy C eskž republiky, s.p. (40.0000,- Kc )
*
Atas Nachod (10.000,- Kc )
*
Milan Kormos (10.000,- Kc )
*
Ekoton s.r.o Nachod (5.000,- Kc )
*
Second Hand Jakubovskž predme stı Jarome r (4.000,- Kc )
*
Studenti DDM Vocelova ulice Hradec Kralovž (3.333,- Kc )
*
MUDr. Milos Pastelak Broumov (3.000,- Kc )
*
Marta ZŽ arkova & Marie Solcova Novž Me sto nad Metujı (3.000,- Kc )
*
C SOB (3.000,- Kc )
*
Krsiak (3.000,- Kc )
*
Kric kova Dagmar (2.000,- Kc )
*
Epex s.r.o Praha pracoviste Nachod (2.000,- Kc )
*
Jakub Kaspar Rudna u Prahy (2.000,- Kc )
*
Akebia-navrhy a realizace ovocnych zahrad Albrechtice nad Orlicı (1.800,- Kc )
*
Jan Bım Vlkov (1.800,- Kc )
*
Roman Havelka Zalonov (1.200,- Kc )
*
Hurdalkova (1.200,- Kc )
*
Grbac (1.200,- Kc )
MATERIALNIPODPORA
*
MVDr. J. Ne mec a T. Strnad ď Jarome r (lžkarskž vykony zdarma)
*
KSK Bono, Hermanice (krmiva)
*
Ekostrix s.r.o. Plotiste nad Labem (krmny hmyz a hlodavci)
*
Karel Dunas, rybarstvı Holohlavy (ryby)
NASI HLAVNI SPONZOR I V ROCE 2005 GENERALNI
SPONZOR I
SPONZOR I
DONATOR I
8. VYBRANú C LANKY A REPORTAZE Z TISKU O NASI C INNOSTI
MF Dnes, 2.unora 2005
Denık Aha!, 3.dubna 2005
Denıky Bohemia, Vychodnı C echy, 29.listopadu 2005
Denıky Bohemia, Vychodnı C echy, 27.kve tna 2005
Jarome rsky a Josefovsky zpravodaj, prosinec 2005
Noviny Nachodska, 19. prosince 2005
MF Dnes, 19.prosince 2005
Noviny Nachodska, 20.prosince 2005
Vydala: ZO C SOP JARO Jarome r, 15.kve tna 2006 Naklad: 100 kus˚ CD Text: David C ıp Graficka uprava a autor obrazk˚ : Alice Janec kova
Autori fotografiı David C ıp & Alice Janec kova (134) Michal Duchac ek (4) Lude k Anders (4) Brene k Michalek (3) Vojte ch Papık (2) Sarka Havelkova & Filip Vavra (2) Adam Friedrischek (1) Anonymus (1)
