český jazyk, matematika, prvouka...14 výtvarná výchova...34

Zdravotní ústav se sídlem v Brně

edukační materiál pro učitele ZŠ s pohybovými aktivitami do vyučování a pracovními listy pro děti

I. METODIKA MANUÁLU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 1. úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 2. cíl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 3. popis projektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 realizace projektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 4. manuál . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 členění manuálu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 II. NEZBYTNÉ TEORETICKÉ ZNALOSTI PRO UČITELE . . . . . . . . . . 6 1. pohybová aktivita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 pohybový aparát . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 2. vývoj dětského organismu (mladší školní věk 6 – 11 let) . . . . . . . . . . . . 9 tělesný vývo j . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 psychický vývoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 motorický vývoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 adaptace na zátěž . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 3. pohybová aktivita dětí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 charakteristik a . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 pohybová aktivita a obezita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 pohybová aktivita a držení těla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 pohybová aktivita ve škole . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 pohybová pyramida . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 III. POHYBOVÉ HRY A ČINNOSTI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 český jazyk, matematika, prvouka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .14 výtvarná výchova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 IV. PŘÍLOHY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ve složce pracovní listy, hrací karta, nálepky, postavičky, diplomy V. ŘEŠENÍ PRACOVNÍCH LISTŮ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

1. úvod Projek „Hejbej se! Nedej se!“ se zaměřuje na zvýšení pohybové aktivity (PA) dětí na prvním stupni základních škol v rámci výuky jednotlivých vyučovacích předmětů. Děti mladšího školního věku jsou rizi kovou skupinou pro vnik nadváhy, obezity či vadného držení těla. S nástupem do školy se přirozená pohybová aktivita dětí snižuje. Z dětského života mizí přirozený pohyb a školní výuka spojená s udržo váním statických poloh tomu nemalou mírou přispívá. Po příchodu ze školy tráví děti velkou část svého volného času u televize a počítače. Tento sedavý způsob života, modernizace a automatizace mají velký podíl na vzniku nadváhy a obezi ty u dětí a dále na vzniku svalových disbalancí a vadného držení těla. Přitom pohybová aktivita je jedním ze základních faktorů ovlivňující tělesné a duševní zdraví člověka. Z hlediska prevence civilizačních nemocí je odborníky doporučovaná délka náročnější fyzické aktivity minimálně 60 min denně, tj. 7 hodin týdně. Dle posledních výzkumů bylo zjištěno, že děti v mladším škol ním věku se nepohybují denně tolik, kolik by měly. Náročnější fyzické aktivitě věnují pouze 6 hod 20 min týdně. Na rozdíl od toho čas strávený u televize, počítače či playstationů jim zabere 11 hodin týdně.

2. c í l Cílem projektu „Hejbej se! Nedej se!“ je napomoci při primární prevenci zaměřené proti důsledkům hypo kinézy. Projekt se snaží zvýšit pohybovou aktivitu dětí ve školách pomocí zařazení pohybových her a cvičení do jednotlivých vyučovacích předmětů . Dále se snaží zvýš it celkový pohyb dětí během dne. Zařazení pohybové aktivity není na úkor vyučovaného předmětu, ale je jeho součástí. Díky správně zvo lené aktivitě si děti vytváří kladný vztah k pohybu a učí se , že by měl být nedílnou součástí každého dne. Forma vyučování za pomocí pohybových her a soutěží vede děti k lepšímu zapamatování si učiva. Děti si podvědomě tvoří vztah k pohybu a ke sportu a získávají o něj zájem. Vyučovací hodiny se zpestří. Tímto způsobem se PA stane každodenní přirozenou součástí pobytu ve škole, což nemalým způso bem přispěje k rozvoji pozitivního zdraví. Zvýšená pohybová aktivita pomáhá dětem zvládnout lépe nejen své tělo, ale i pohybové návyky. Děti si rozvíjí jednotlivé pohybové schopnosti a dovednosti. Pohyb je prostředek k prevenci nebo odstranění ortopedických vad a k vyrovnávání svalových disbalancí. Díky pohybu si děti zvyšují energetický výdej a předcházejí vzniku nadváhy a obezity.

3. popis projektu „Hejbej se! Nedej se!“ zpestří vyučování, motivuje děti k činnosti, vyučování se stává zábavné a je kladen důraz na prožitek. Učení hrou je mnohem efektivnější. V projektu je využit kinestetický způsob vyučování, tedy učení v pohybu. Učitelé se budou snažit zařadit do každého vyučovacího předmětu minimálně10 minut pohybové aktivity.Učitelé mohou využít nejen pohybových her do vyučování, ale také zařadit tělovýchovné chvilky (relaxační cvičení, protahovací a posilovací cvičení, oční cviky, psychomotorické hry a jógová cvičení).

4 metodika manuálu

Děti mají za úkol zapisovat si pohybovou aktivitu, kterou absolvovaly během dne. Jejich úkolem je snažit se zařadit do celého dne minimálně 60 minut pohybové aktivity. Část tohoto úkolu splní ve škole s pomocí učitelů a část doma či venku s kamarády nebo rodiči. Učitel obdrží manuál se základy anatomie, fyziologie lidského těla a zásobník pohybových her určených do jednotlivých předmětů. Dále obdrží pracovní listy, hrací kartu, nálepky, obrázky sportovců a diplomy. Pracovní listy bude učitel pravidelně rozdávat dětem, každý týden jeden pracovní list. Děti obdrží celkem 12 pracovních listů. Za splnění všech úkolů v každém pracovním listu dostanou děti každý týden nálep ky, které si budou lepit do hrací karty, kterou obdrží od učitele na začátku projektu. Dále mají děti možnost získat od učitele bonusové obrázky sportovců, které obdrží za splnění úkolů nad rámec projektu vykonané na základě vlastní iniciativy a snahy dítěte (zvýšená aktivita v hodinách, zvýšená pohybová aktivita po vyučování nebo o víkendu). Počet bonusových obrázků sportovců určených za tyto činnosti navíc určí učitel (maximálně 3 za týden). Děti, které neobdrží bonusové obrázky sportovců v průběhu projektu budou mít možnost získat tyto sportovce na úplném konci projektu za úkoly, které jim určí uči tel. Ve výsledku budou mít tedy všechny děti stejný počet sportovců, není vítězů ani poražených. O této věci učitel děti neinformuje, aby nesnížil jejich motivaci. Na závěr hry bude každé dítě odměněno diplo mem. Učitel dále obdrží pro svou třídu heslo, pod kterým se může přihlásit na webové stránky, a využí vat všech materiálů na těchto stránkách umístěných.

realizace projektu Pohybové hry popsané v manuálu jsou určeny k aplikaci ve výuce v průběhu celého školního roku. Samotná motivační hra s pracovními listy bude realizována v průběhu 12-ti týdnů. Cílem hry je naučit a motivovat děti k zařazení pohybu do každodenního života (nejen ve škole, ale i v průběhu celého dne).

4. manuál Tato publikace je určena učitelům prvního stupně základních škol, zejména třetích ročníků. Mohou ji však využít učitelé i jiných ročníků. Jde o metodický materiál se souborem pohybových her a cvičení vhodných do výuky jednotlivých předmětů. Manuál obsahuje odbornou část týkající se pohybové soustavy, metodický text se souborem pohybo vých her a cvičení, pracovní listy pro děti, nálepky, obrázky sportovců a diplomy. Díky zapojení se do projektu získává každá třída také heslo na webové stránky www.hejbejsenedejse.cz, kde nalezne potřeb né materiály, které může pro realizaci tohoto projektu využívat.

členění manuálu Manuál je rozdělen do třech částí: První část manuálu se nazývá „Nezbytné teoretické znalosti pro učitele“. V této části naleznou učitelé informace o PA a základní znalosti anatomie a fyziologie pohybového aparátu. Druhá část manuálu se nazývá „Pohybové hry a činnosti“. Tato část obsahuje soubor her a činností, které budou zahrnuty do vyučování. U jednotlivých her je určen předmět a učivo, v rámci kterého by měly být použity. Hry však může učitel využít dle svého uvážení i v jiných předmětech a na jiné učivo. Tato část manuálu „Pohybové hry a činnosti“ se skládá z následujících bodů: • Pomůcky – výčet potřebných pomůcek. • Způsob realizace - nutné úpravy prostoru, kde je hra realizována a rozmístění dětí v rámci prostoru. • Popis - podrobný návod ke hře. • Aplikace – výčet předmětů a učiva, ve kterých bude hra aplikována. Třetí část manuálu se skládá z pracovních listů pro děti, hracích karet, nálepek, postaviček sportovců a diplomů. Čtvrtá část manuálu se skládá z „řešení pracovních listů pro učitele“. 5

1. pohybová aktivita Pohyb je základní vlastností živé hmoty a je nutný pro správný vývoj každého živého tvora. Pohyb rozví jí a upevňuje svalstvo a má vliv na pevnost a pohyblivost kostí. Pohyb podporuje a zlepšuje činnost vnitř ních orgánů, oběhového, nervového a lymfatického systému. Díky pohybu vnímáme a poznáváme okolí, je to prostředek komunikace. V pohybu se odráží celý člověk, odráží se v něm naše myšlenky, emoce, city a fantazie. Pro děti je pohybová aktivita velmi důležitá. Díky dostatečné stimulaci dochází k rovnoměrnému růstu a vývoji organismu. Dokonale se vyvíjí nosný aparát, kosti jsou pevné a hutné, šlachy pevné a svaly silné. Optimálním pohybem podněcujeme přes nervový a hormonální systém celý organismus k výraznější lát kové přeměně. Pohyb podporuje činnost srdce a snižuje klidovou tepovou frekvenci, čímž srdce pracuje efektivněji. Zvyšuje dechový objem a vitální kapacitu plic, napomáhá odstraňovat toxické látky z těla, stimuluje produkci endorfinů v mozku a harmonizuje vegetativní nervový systém. Pomocí pohybové akti vity si zajišťujeme správné postavení jednotlivých obratlů páteře a její esovité zakřivení. Zvyšujeme si také svalovou sílu. Pohybová aktivita je nutná ke zdravému růstu a je preventivním prostředkem péče o zdraví. Při nedostatku pohybu dochází ke vzniku svalových disbalancí, špatnému postavení páteře či ke vzniku nadváhy až obezity. PA je velmi důležitá k harmonickému vývoji a formování osobnosti dítěte. Pohyb ovlivňuje nejen stránku fyzickou, ale i psychickou, což má vliv na vývoj vlastností dítěte, k rozvoji jeho ctižádosti a vůle.

pohybový aparát Nejdůležitějším a základním úkolem pohybového aparátu je držet celé tělo pohromadě, tzn. zpevňovat ho, jak je nutné pro danou chvíli a pro provedení daného pohybu. Mechanismy, které udržují naše tělo pohromadě se nazývají posturální mechanismy. Tyto mechanismy jsou: a) nervová tkáň (řídící, regulační složka) - mozek a mícha – nervové struktury v ústředním nervstvu - nervové zakončení ve svalech – nervové struktury v periferním nervstvu b) svalová tkáň (výkonná, aktivní složka) - svalová vlákna a masité části svalu

6 nezbytné teoretické znalosti pro učitele

c) pojivová tkáň (podpůrná, pasivní složka) - všechny součásti kostry, včetně kloubních spojení - vazivová složka svalů – šlachy, vazivový skelet = vazivo, chrupavka, kost Pohybový aparát se skládá ze dvou systémů: 1. Pasivní – základem je kostra. Jednotlivé kosti tvoří pevnou konstrukci těla, ke které se připojují ostatní orgány. Tělo je tvořeno více jak 200 kostmi. 2. Aktivní – svaly, které jsou řízeny nervosvalovým systémem. Znehybňují slabá místa kostry a jednotli vé klouby. Oba systémy jako celek tvoří jednu funkční jednotku.

a d 1. p asivní pohybový systém kosti Jsou to jediné tvrdé útvary v lidském těle. Tvrdost je dána obsahem minerálních látek v základní hmotě kostní tkáně. Kost je odolná vůči tlaku a tahu. Kosti podléhají neustále procesům přeměny, jsou v čin nosti, přestavují se, některé trámce se odbourávají a jiné zase vytváří. Je to dáno působením různých stimulů. Jestliže budeme kosti zatěžovat pohybovou aktivitou, zhoustne kostní tkáň díky tvorbě kostní hmoty a zvýší se jejich stabilita. Pokud však budeme kosti zatěžovat minimálně nebo je necháme zcela v klidu, dojde postupně k přizpůsobení se nečinnosti a k demineralizaci kostí a tím k odbourávání kost ní hmoty. Kostra představuje asi 12 % celkové hmotnosti těla. stavba kosti: Kosti se skládají z vody (20 %), organických látek (30 %) a anorganických látek (50 %). Díky svému složení jsou vysoce pevné. Povrch kosti kryje okostice (periost), což je vazivová blána. Pod ní je vlastní kostní hmota, která je tvořena jednotlivými trámci uspořádanými buď do prostorových sítí (houbovitá kost) nebo tvoří tenké vrstvičky, které jsou k sobě přiloženy a tvoří kompaktní hmotu (kompaktní kost). Mezi jednotlivými trámci houbovité kosti a uvnitř dlouhých kostí se nachází kostní dřeň. páteř – kosterní systém Páteř tvoří v ose trupu souvislý, pevný, pohyblivý a pružný celek. Skládá se ze 33 až 34 obratlů. Z toho je 7 krčních, 12 hrudích, 5 bederních, 5 křížových a 4-5 kostrčních. V dospělosti srůstají křížové obrat le v křížovou kost a kostrční obratle v kostrč. Jednotlivé obratle jsou navzájem spojeny meziobratlovými klouby, meziobratlovými ploténkami (jsou chrupavčité a zajišťují pružnost páteře), vazy a svaly. Na páteř jsou napojena jednotlivá žebra a celý hrudní koš. Páteřním kanálem prochází mícha, z níž vychází mezi jednotlivými obratli míšní nervy. Páteř slouží nejen jako ochrana míchy, ale hlavně jako pružný a pevný pilíř lidského těla. Páteř umožňuje vzpřímené postavení těla a podílí se na umožnění pohybu těla. Díky dvojitému esovitému zakřivení páteře v boční rovině je páteř také pružným tlumičem nárazů. Nejpohyb livější je v oddíle krčním a bederním. klouby Klouby obstarávají spojení některých kostí. V kloubu se spojují dvě nebo tři kosti. Na povrchu styčných ploch se nachází vrstva kloubní chrupavky. Chrupavka a plocha si odpovídají tvarem a zapadají do sebe. Pokud tomu tak není, vzniklý rozdíl vyrovnávají chrupavčité destičky (menisky). Kloub je uzavřen ve vazivovém pouzdru, které je zesílené kloubními vazy. Vazivové pouzdro má dvě vrstvy, vnější pevnou vazi vovou tkáň a vnitřní, která produkuje kloubní maz. Vnitřek kloubu je vyplněn synoviální tekutinou (kloub ním mazem). Kloubní chrupavka není vyživovaná z tepen, nýbrž výživa je podmíněna neustálým střídá ním zatížení a uvolnění. V klidové fázi chrupavka nasaje tekutiny a živiny a ve fázi zatížení se chrupavka stlačí a vydá odpadní produkty. Pohybová aktivita vede k tvorbě nových buněk chrupavky.

7

vazivové struktury Vazivové struktury jsou vazivové útvary na kostře a všechno vazivo svalů (šlachy, vazivový skelet a sva lová povázka). Jejich úkolem je přizpůsobovat se změněným funkčním nárokům změnou své délky, zkracují se a natahují.

a d 2. a ktivní pohybový systém svaly Svaly jsou složeny převážně z vody (75%), organických látek (24%) a anorganických látek (1%). Svaly jsou výkonnými orgány pohybového systému. Mají schopnost přeměnit chemickou energii (z živin) v energii mechanickou nutnou pro svou práci. Při této přeměně se uvolňuje energie ve formě tepla, proto jsou svaly pro náš organismus hlavním dodavatelem tepla. Nejdůležitější vlastností svalů je jejich kon traktilita. Umožňují ovládat postavení kostí, udržují je v určité poloze nebo je ve vzájemné souhře uvádě jí do pohybu. Svaly zajišťují přímé držení těla. U mužů se svaly podílí na celkové hmotnosti těla zhruba z poloviny, u žen je to pouze z 25 – 30 %. stavba svalu Sval se skládá z velkého množství buněk, neboli svalových vláken. Tato svalová vlákna jsou obalena vazivovou tkání. Jednotlivá svalová vlákna se seskupují ve snopečky, snopečky pak tvoří stavební základ snopců. Masitá část svalu se nazývá bříško a je zakončena šlachami. Povrch svalu je kryt vazivovou povázkou (fascií). Svalová kontrakce je dána stahem myofibril. Myofibrili jsou tvořeny za sebou spojenými řetězci základ ních stavebních jednotek (sarkomer), složených z kontraktilních bílkovin. Vlastní aktivitu svalu, tedy kontrakci, zajišťují dva typy filament (aktin a myosám), jež jsou kontraktilními bílkovinami. Hlavičky myosino vého vlákna táhnou aktinová vlákna dopředu. Je-li svalstvo uvolněné, leží tyto myofilamenta v klidu vedle sebe, při kontrakci se však zasouvají jednotlivě do sebe. Toto zasunutí způsobí zkrácení svalu a tedy i zahájení pohybu. Viditelnost pohybu je dána zasunutím všech filament, nikoli jen jednoho filamentu. Následkem smrštění svalových vláken se zkracuje a zmohutňuje svalové bříško, šlachy táhnou za kosti a dochází k pohybu kostí v kloubech. typy svalových vláken (motorické jednotky) 1. Motorické jednotky tonické – pomalé: jsou tvořeny červenými svalovými vlákny, které jsou schopny lépe akumulovat kyslík. Jsou to vývojově starší svalová vlákna. Do pohybu se zapojují pomaleji, ale zato vydrží déle pracovat. Mají lepší regene rační schopnost a jsou méně náchylné k infekcím. Plní statické úkoly. 2. Motorické jednotky fázické – rychlé: Jsou tvořeny bílými svalovými vlákny, která jsou vývojově mladší. Tato vlákna se rychle zapojují do pohy bu, dojde ale brzy k jejich únavě.Uplatňují se při dynamických činnostech. Oba druhy motorických jednotek jsou zastoupeny ve všech svalech. Podle převažujícího zastoupení motorických jednotek rozlišujeme dva typy svalů, tonické a fyzické. Tonické svaly pracují převážně svým napětím, udržují jednotlivé části těla v nezměněném postavení a zabezpečují jejich držení. Fyzické svaly se uplatňují tam, kde je žádoucí rozsáhlý, vydatný a rychlý pohyb. Jednou z vlastností svalu je také schopnost adaptace na různá zatížení. Jestliže sval zatěžujeme, prů řez svalových vláken se zvětšuje, protože se množí svalové fibrily a masitá část svalu mohutní. Tento jev je nazýván hypertrofie svalu. Naopak, pokud sval dostatečně nezatěžujeme, ubývá na objemu i síle a výsledkem je atrofie svalu.


Práce svalů je neustálá, dokonce i když ležíme, svaly v našem těle pracují (jsou neustále smrštěné). Tento stav se označuje jako svalový tonus neboli klidové napětí. Toto napětí ovlivňuje celkové držení našeho těla, umožňuje vzpřímenou polohu těla, napomáhá krevnímu oběhu těla u dolních končetin, udr žuje soudržnost kostry a pečuje také o správnou činnost a polohu útrobních orgánů. Svalový tonus je ovlivnitelný psychikou člověka (např. klesá vlivem únavy). Mění se také podle potřeb organismu. Velikost svalového napětí ve šlachách registrují šlachová tělíska (receptory umístěné ve šlachách), ve svalech to jsou pak svalová vřeténka. Typy svalů jsou hladké svalstvo vnitřních orgánů, srdeční svalstvo a kosterní svalstvo. Svalstvo vnitřních orgánů a srdeční pracují bez zapojení vlastní vůle, čili automaticky. Svalstvo kosterní pracuje za pomocí vlastní vůle.

2. vývoj dětského organismu (mladší školní věk 6 – 11 let) tělesný vývoj Období mladšího školního věku je označováno za tzv. druhé dětství. V tomto období je vývoj dítěte v relativním klidu, nedochází k výrazným změnám. Děti přecházejí z období první vytáhlosti do období pomalého růstu a vývoje. Během tohoto období se u dětí plynule mění stavba těla. Mění se tvar těla a poměry končetin k tělu, neboť růst jednotlivých částí těla vykazuje rozdílnou rychlost. Končetiny se postupně prodlužují a rostou rychleji než trup. Hlava roste pozvolna a postupně ztrácí velikostní podíl, který měla v předešlém obdo bí. Postupně začíná přibývat také podkožní tuková vrstva a děti získávají plnější tvary. Toto období můžeme označit za období rovnoměrného zvyšování hmotnosti a výšky. Tempo růstu je klidné a pravidelné. Vývoj mozku je již ukončen, nervový systém je dostatečně zralý, ale neustále se zdokonaluje. Proto můžeme do cvičení dětí postupně zařazovat složitější, koordinačně náročné pohyby. Toto období je příznivé pro vznik nových podmíněných reflexů. V průběhu tohoto období se neustále vyvíjí kosti a pokračuje jejich osifikace. Kloubní spojení jsou měkká a velmi pružná. Postupně dochází k ustálení zakřivení páteře. Soustavně se vyvíjí také vnitřní orgány, krevní oběh a plíce.

psychický vývoj Díky vstupu dítěte do školy přibývá nových vědomostí, zkušeností a zlepšují se veškeré psychické čin nosti. Dochází k rozvoji a zdokonalení paměti, vnímání, představivosti, myšlení a řeči. Na začátku tohoto období je patrná jen malá schopnost chápat abstraktní pojmy, děti se spíše soustředí na konkrétní jevy. Abstraktní myšlení se rozvíjí postupně díky získávání většího množství zkušeností. Děti jsou schopny odlišit nepodstatné detaily od podstatných. Rozvíjí se také pozvolna jejich schopnost koncentrace. Na začátku období mladšího školního věku je koncentrace dětí na jednu problematiku jen velmi krátká, dítě se dokáže plně koncentrovat po dobu 4-5 minut, přičemž pozornost u dětí je lehko odveditelná (velmi vnímají okolní prostředí). Děti jsou v tomto období velmi impulzivní, často se u nich střídají pocity radosti a smutku. Jakoukoliv činnost velmi citově prožívají.

9

motorický vývoj U dětí mladšího školního věku se ve velkém množství vyskytuje spontánní pohybová aktivita (hrají si s vlasy, okusují si nehty, vrtí se, je u nich patrná typická neposednost). Pokud děti aktivně neprovozují nějaká cvičení či sport, je pro ně spontánní pohybová aktivita zcela stěžejní, neboť díky této zvýšené akti vitě dochází k energetickému výdeji. U nově naučených pohybů se vyskytuje určitá neobratnost, která však v průběhu vývoje mizí. Děti se stávají obratnými, jsou schopny hrát hry, které vyžadují sílu i obratnost. Jejich lokomoční pohyby se neustále zdokonalují. Novým pohybovým schopnostem a dovednostem se děti učí rychle, proto je toto období vhodné pro nácvik jednotlivých sportů, jízdě na kole či plavání. Tyto nově nabyté pohybové dovednosti děti ovládají bez tréninku velmi krátkou dobu. Pokud nedochází k jejich opakování, jsou velmi rychle zapomenuty. Neméně důležitý je rozvoj koordinace a rovnováhy. Při nácviku pohybových dovedností je efektivní vyu žít imitačího učení. Typické pro toto období také je, že při provádění pohybové aktivity či daného cvičení děti provedou spoustu pohybů navíc. Dětská motorika oproti dospělému postrádá úspornost pohybu. Někdy se toto období díky všem přidatným pohybům , které děti provedou, označuje za období „pohybového luxusu“.

adaptace na zátěž Děti jsou schopné přizpůsobit se větší zátěži, adaptační pochody však neprobíhají jako u dospělých. Poznat stupeň adaptace u dítěte je obtížnější, jelikož zde působí více mechanismů – přirozený růst a v ý v o j d í t ě t e , a t a k é v l i v t ě l e s n é a k t i v i t y . D ě t i s p o n t á n n ě i n k l i n u j í k v y s o k é p o h y b o v é a k t i v i t ě a m aj í vysoký stupeň adaptace. Je u nich patrný stropový efekt. Znamená to, že čím je počáteční stupeň adaptace vyšší, tím menší vzestup můžeme očekávat vlivem tréninku. Trénovanost se u dětí projevu je spíše subjektivními faktory jako jsou větší odolnost proti únavě, větší obratnost, zlepšení pohybo vý c h s t e r e o t y p ů a z d o k o n a l e n í m p o h y b o v ý c h s c h o p n o s t í a d o v e d n o s t í . O p r o t i d o s p ě l ý m c h y b í u d ě t í změny v transportním systému a i při maximálním zatížení jsou nízké hodnoty laktátu (kyselina mléč ná, zatěžující svaly). U dětí dochází k rychlejší dodávce kyslíku do pracujících svalů a mají také rela ti v n ě i a b s o l u t n ě m e n š í k y s l í k o v ý d e f i c i t i m e n š í h o d n o t y p o z á t ě ž o v é h o k y s l í k u . V e l i c e d o b ř e z v l á d a j í intervalový trénink, jelikož krátkodobá intenzivní zátěž s častými přestávkami odpovídá fyziologickým předpokladům dětského organismu.

3. pohybová aktivita dětí charakteristika Každé dítě má určité vrozené předpoklady. Rozvíjení těchto předpokladů v období mladšího školního věku bude mít vliv na budoucí vytváření jeho osobnosti dítěte (přístup dítěte ke sportu, ke koníčkům, k trávení volného času a k vyhledávání pohybových aktivit). Je tedy nutné rozvíjet u dětí zdravý životní styl, vytvářet kladný vztah k sobě samému, rozvíjet bohatost zájmů (nejen sportovních) a udržovat dob rou kondici. Z důvodu omezené doby pozornosti děti těžko snáší jednotvárné činnosti, proto by se činnosti měly neustále obměňovat, měly by být atraktivní a zábavné. V rámci motivace dětí k pohybu je možno také využít jejich hravosti a soutěživosti.


pohybová aktivita a obezita Zvýšená pohybová aktivita vede k negativní energetické bilanci (energetický výdej převažuje nad příj mem). Díky zvýšenému rutinnímu i aktivnímu pohybu dochází ke zvýšení energetického výdeje a zvýše nému spalovaní tuků v organismu. Celkový energetický výdej se skládá z klidového energetického výdeje, z energetického výdeje při pohy bové aktivitě a z postprandiální termogeneze. Největší část energetického výdeje tvoří klidový energetický výdej 55–70 %, který slouží k zajištění základních životních funkcí organismu a k udržení tělesné teploty. Energetický výdej při pohybové akti vitě se podílí na celkovém výdeji 20-40 %. Postprandiální termogeneze je spojena s trávením, vstřebá váním a metabolismem živin po požití potravy. Podílí se na celkovém energetickém výdeji 8 –12 %. Velikost energetického výdeje při pohybu závisí na objemu pohybové aktivity, který je charakterizován FIT = frekvencí (četnost a pravidelnost pohybové aktivity), intenzitou (Úsilí vynakládané při cvičení. Toto úsilí by mělo být přiměřené, tedy ne vysoké a ani ne nízké, ale takové, aby vyvolalo dlouhodobé změny v organismu a neuškodilo.) a délkou trvání (Ke spalování tuků při pohybové aktivitě dochází až po 20 minutách, proto by měla pohybová aktivita trvat minimálně tuto dobu, optimálně však 60 minut). Pravidelně prováděná pohybová aktivita ovlivňuje energetický výdej dvojím způsobem. Ovlivňuje jak kli dový energetický výdej, tak i postprandiální termogenezi. Jestliže je pohybová aktivita dostatečně inten zivní a její trvání je delší, zvyšuje se klidový metabolismus. Dlouhodobý klidový metabolismus se v prv ních 12 hodinách po pohybové aktivitě zvyšuje asi o 20% a následně po 48 hodinách asi o 10 %. Díky pohybové aktivitě si děti zvyšují svou zdatnost a svalovou sílu, která ovlivňuje energetický výdej zásadním způsobem, jelikož je 90 % energie vydáváno prostřednictvím svalů. Vlivem cvičení se zvětšuje množství svalstva v těle na úkor předešlé tukové vrstvy a zvyšuje se dlouho dobý metabolismus. Pohybová aktivita zvyšuje funkční kapacitu jednotlivých systémů v těle (oběhového, dýchacího).

pohybová aktivita a držení těla Správné držení těla je výsledek nepodmíněných a kladně podmíněných reflexů. Správné držení těla ovlivňuje řada faktorů. Držení těla je odrazem vnějšího a vnitřního prostředí, odpovídá tělesným a dušev ním vlastnostem jedince a momentálnímu stavu psychických procesů. Nejdůležitějším faktorem držení těla je však tělesná stavba a stav svalstva. Formování správného držení těla je důležité již od dětství. Vadné držení těla je porucha posturální funkce, která je charakteristická odchylkami od parametrů drže ní těla. V období mladšího školního věku není pohybový systém ještě zcela dotvořen, proto jej lze cíleně pozitivně korigovat. Aktivním svalovým úsilím a zařazením pohybu do každodenního činnosti lze těmto odchylkám předcházet a vyrovnávat. Příčinami vadného držení těla mohou být např. nedostatek pohy bu, asymetrické zatěžování, nadměrné zatěžování, ale také únava a aktuální psychický stav. Z přecho dem z mateřské školy do základní dochází k zvýšenému množství sezení a udržování statických poloh. Velký vliv má také nedostatečná mimoškolní pohybová aktivita (sezení u počítače, televize). Mezi vadné držení těla řadíme: chabé držení těla (nižší napětí ve svalech), plochá záda (nedostatečné zakřivení páteře), zvětšená hrudí kyfóza se zvětšením vyklenutím hrudní páteře (kulatá záda, odstávají cí lopatky), zvětšená bederní lordóza se zvětšeným prohnutím bederní páteře a skoliotické držení těla s vychýlením páteře do stran.

11

pohybová aktivita ve škole Pohybová aktivita ve škole je velice důležitým preventivním prostředkem. Učitelé mohou zařadit do vyu čování tělovýchovné chvilky, ve kterých lze využít protahovací a posilovací cvičení, oční cviky, dechová cvičení, relaxační, psychomotorické hry nebo jógová cvičení pro děti. Dále mohou využít a podporovat pohybovou činnost dětí o přestávkách, která by se u dětí neměla potlačovat. A zvýšit PA ve škole pomo cí zařazení pohybu přímo do vyučování. Aplikace pohybových her, soutěží a činností přímo do výuky děti aktivizuje. Není u nich patrná špatná koncentrace a apatie. Při vyučování lze využít jednoduchých pohybových činností - stoj, dřep, otočka, výskok, chůze na místě, pochod, výpady, zvedání natažených nohou, klus, taneční kroky, V-step nebo pohybové hry a soutěže . Zásobník „Pohybové hry a činnosti“ poskytuje návod pro učitele jak tyto pohybové aktivity do výuky efektivně zapojit. Jsou zde popsány hry pro děti, které je v rámci vyučované látky přimějí a motivu jí k pohybu. U jednotlivých aktivit je uveden předmět a konkrétní učivo, v rámci kterých se hry a cviky mohou realizovat. Tyto činnosti ale mohou být využity i v jiných předmětech a na jiné učivo než je uve deno v publikaci, záleží na úvaze učitele. Aktivity lze zařadit do jakékoliv části vyučovací hodiny. Lze je využít nejen k opakování probraného učiva, ale i k osvojování si učiva nového. Hry a činnosti je možné modifikovat dle aktuálních podmínek třídy, potřeb dětí či úvahy učitele.

pyramida pohybu Pyramida pohybové aktivity se skládá ze 6 pohybových skupin, rozdělených do 4 pater. Ke každé sku pině je napsán počet, kolikrát by se měly minimálně dané pohybové aktivity provádět za týden. první patro – základna pyramidy – každodenní pohybová aktivita Základem pohybové pyramidy je každodenní pohybová aktivita. Jsou to pohybové, sportovní i jiné čin nosti, které by se měly provádět každý den v co nejvyšší míře. Tyto aktivity by měly být považovány za běžné a měly by se stát nedílnou součástí každodenního života. Jsou to např.: chůze pěšky, procházky se psem, chůze do schodů (místo použití výtahu či jezdících schodů), hry venku s kamarády (slepá bába, honičky), pomoc v domácnosti (utírání prachu, umývání nádobí, zametání, zalévání květin, aj.). druhé patro pyramidy Aerobní cvičení a rekreační sporty by měly být zařazeny do týdenního režimu minimálně 3 – 5x. • Mezi aerobní cvičení se řadí např.: rychlá chůze, běh, jízda na kole, plavání, jízda na kolečkových brus lích či na skateboardu. • Mezi rekreační sporty se řadí např.: fotbal, košíková, volejbal, tanec, turistika


třetí patro pyramidy Aktivity volného času a aktivity podporující obratnost a sílu by se měly v týdenním režimu objevit mini málně 2 – 3x. • Mezi volnočasové aktivity řadíme (se řadí) např.: kuželky, turistický oddíl a skaut. • Mezi cvičení podporující sílu a obratnost řadíme např.: skákání přes švihadlo, kondiční a posilovací domácí cvičení, jógu, bojové umění. čtvrté patro pyramidy Dívání se na televizi, video, DVD, hraní her na počítači či playstationu nebo dlouhé posedávání „jen tak“ vede k negativní energetické bilanci a hypokinezi, proto by se tyto činnosti měly snížit na minimum.

13

škatule, škatule, hejbejte se! pomůcky Karty s procvičovanou učební látkou.

způsob realizace Speciální uspořádání třídy není nutné. Žáci se pohybují volně v prostoru, poté jdou na koberec.

postup Po třídě jsou viditelně uložené karty s procvičovanou učební látkou, např. násobky čísel 2, 3, 4, ... (karet je více než dětí). Každý žák si najde jednu kartu a jde na koberec. Kartu si položí na zem a stojí u ní. Učitel vyzve žáky stojící např. u násobku čísla 2, aby se vyměnili, ostatní stojí. Vymění se postupně žáci u všech násobků. Úkol lze ztížit tím, že učitel nechá vyměnit žáky u násobků několika čísel najednou.

aplikace matematika: na kartách jsou uvedena – sudá a lichá čísla český jazyk: na kartách jsou uvedena – slabičná slova / tvrdé, měkké a obojetné souhlásky / slovní druhy / slova s „ů – ú“ / podstatná jména jednotného a množného čísla / podstatná jména různých rodů prvouka: na kartách jsou uvedeny – přírodniny živé a neživé / výrobky z různých přírodnin / doprav ní značky/ atd.

shlukování 1 pomůcky Karty s učební látkou.

způsob realizace Speciální uspořádání třídy není nutné. Žáci se pohybují na koberci.

postup Žáci mají v r u c e k a r t y n a p ř . s h l á s k a m i a b e c e d y . D o s k u p i n s e s h l u k u j í ž á c i d l e u r č e n í u č i t e l e , např. se samohláskami a souhláskami.

14 pohybové hry a činnosti

aplikace matematika: shlukují se žáci podle – násobků čísel / čísel sudých a lichých český jazyk: shlukují se žáci mající karty s – vyjmenovanými slovy po b, l, m, … / shodnými slovní mi druhy / se samohláskami či souhláskami / samohláskami krátkými a dlouhými / souhláskami tvrdými, měkkými či obojetnými

shlukování 2 pomůcky Karty s písmeny.

způsob realizace Speciální uspořádání třídy není nutné. Žáci se pohybují volně po třídě.

postup Žáci si na trička přišpendlí jednotlivé slovní druhy. Poté se žáci se navzájem sdružují do skupin, dokud spolu nevytvoří slovo.

aplikace Na kartách jsou slabiky.

na detektiva pomůcky Žádné.

způsob realizace Speciální uspořádání třídy není nutné. Žáci stojí v kruhu před tabulí, jeden žák je uprostřed.

15

postup Žák uprostřed řekne příklad na násobení (3x7), předpaží a jde pomalu k některému jinému žákovi sto jícímu v kruhu. Tento žák řekne výsledek příkladu. Je-li výsledek správný, detektiv se vrátí a říká další pří klad a jde k jinému žáku. Je-li výsledek špatný, nebo žák mlčí do doby, než mu detektiv položí ruce na ramena, vymění si místo.

aplikace matematika: Detektiv v kruhu říká příklady na sčítání / odčítání / násobení / dělení český jazyk: Detektiv říká slova a požaduje jako odpověď slovo – protikladné / stejného významu / nad řazené / podřazené / příbuzné . Detektiv řekne, jaký slovní druh chce slyšet a žák mu odpoví, tedy např. – podstatné jméno / sloveso, …

opis s chůzí pomůcky Karty s textem pro opis.


postup Učitel nachystá shodný text pro opis (např. 4x) a rozmístí jej po třídě. Určí žákům, ke kterému z textů budou chodit. Žáci jdou k textu, přečtou si větu, vrátí se do lavice a napíší ji do sešitů. Věty by měly být krátké, aby byly lehce zapamatovatelné hned napoprvé.

honička s výsledky pomůcky Žádné.


způsob realizace V tělocvičně nebo ve třídě. Ve třídě je nutné odsunout lavice na stranu, aby se vytvořil volný prostor. Žáci se volně pohybují po prostoru.

postup Učitel určí před začátkem hry oblast procvičovaného učiva (např. násobení). Žáci hrají na honěnou. Honící žák předá „babu“ a řekne příklad (např. 2x4). Chycený žák zůstane stát a příklad (2x4) stále polohlasně opakuje. Vysvobodí ho spoluhráč - zachránce, který k němu přiběhne a řekne správný výsle dek. Vysvobozený žák se vrací zpět do hry.

aplikace český jazyk: Honící hráč řekne chycenému hlásku, zachránce určí, zda jde o samohlásku, souhlásku. Honící hráč řekne chycenému souhlásku, zachránce upřesní, zda jde o tvrdou, měkkou či obojetnou. Honící hráč řekne slovní druh, zachránce upřesní, o který slovní druh se jedná.

přechod řeky (třídy) po kamenech (papírech) pomůcky Karty s čísly, karta s nápisem START a CÍL.

způsob realizace Ve třídě je nutné odsunout lavice na stranu, aby se vytvořil volný prostor. Žáci se pohybují ve vymeze ném prostoru ve třídě.

postup Učitel připraví karty s čísly, naskládá je na podlahu do několika řad. Dětem postupně určuje, po jakých násobcích čísla mají přejít na druhý konec třídy, např. Jirka po násobcích čísla 2, Jana po násobcích čísla 3, atd.

aplikace český jazyk: Na kartách jsou napsaná vyjmenovaná slova po l, m, p, …, žák jde vždy po kartách s urči tými vyjmenovanými slovy. Na kartách jsou vypsána slova různých slovních druhů, žák jde vždy po kar tách jedněch slovních druhů. prvouka: Na kartách jsou přírodniny živé a neživé / dopravní značky

na sochy pomůcky Žádné.

způsob realizace Speciální uspořádání třídy není nutné. Žáci se pohybují chůzí volně po koberci.

postup Učitel upozorní, na jaká čísla mají žáci reagovat a začne říkat různá čísla. Řekne-li pak správné číslo (např. násobek čísla 7), žáci zkamení, a to do doby, než učitel řekne další číslo. Žáci se pak buď opět rozpohybují, nebo zůstávají zkameněl í (pokud opět následoval násobek čísla 7).

aplikace matematika: Učitel říká příklady i s výsledky. Je-li příklad špatně vypočítaný, žáci zkamení do doby, některý z žáků řekne správný výsledek.

17

český jazyk: Učitel říká věty, žáci zkamení, pokud uslyší např. větu tázací (oznamovací, atd). Uči tel říká slova, řekne-li předem domluvený slovní druh (např. sloveso / vyjmenovaná slova / pod statná jména různých rodů / podstatná jména jednotného a množného čísla / .. ), žáci zkamení.

součet, součin pomůcky Karty s čísly.

způsob realizace Speciální uspořádání třídy není nutné. Žáci sedí na koberci.

postup Každý žák má kartu s jedním číslem. Učitel ukáže číslo a řekne např. slovo: „součin“. Následně se posta ví žáci s činiteli, které po vynásobení dají učitelův součin. Např. ukáže-li učitel číslo 18, a řekne-li „součin“, postaví se žáci s čísly: 3, 6, 2, 9 a držitelé karet správných činitelů jdou k sobě. Ukáže-li učitel např. číslo 15 a řekne-li: „součet“, postaví se žáci s čísly 4, 5, 6 a jdou k sobě resp. i jiné žáci, držící karty se sčítanci, jejichž součet je 15 (8+7, 6+9), atd..

karty s číslicemi pomůcky Karty s čísly (s učební látkou).



postup Každý žák má kartu s jedním číslem. Učitel řekne např.: „Postaví se žáci s násobky čísla 3.“ Ostatní zůstávají sedět.

aplikace matematika: Učitel říká početní příklady, postaví se ti žáci, jejich číslo je výsledkem. Příklady na sčítání / odčítání / násobení / dělení. český jazyk: Postaví se žáci mající na kartách – samohlásky / souhlásky tvrdé / souhlásky měkké / souhlásky obojetné Žáci mají na kartách příbuzná slova ke slovům vyjmenovaným. Postaví se žáci mající karty s příbuznými slovy ke slovu – být / myslit, …

pantomima pomůcky Žádné.


postup Předvádění protikladů. Učitel řekne slovo, žáci pantomimou předvedou opak – protiklad. Např. malý x velký, tenký x tlustý, šikovný x nešikovný a jiné.

aplikace Předvádění sloves: Učitel říká různá slova. Řekne-li sloveso, žáci ho začnou pantomimou předvádět.

19

procvičování předložek pomůcky Žádné.

způsob realizace Speciální uspořádání třídy není nutné. Žáci stojí u lavic.

postup Učitel říká věty s předložkami, např.: „Postav se na židli“, žáci provedou a současně všichni řeknou uve denou předložku.

napravo, nalevo pomůcky Karty s Y, ? a I, Í.

způsob realizace Ve třídě je nutné odsunout lavice na stranu, aby se vytvořil volný prostor Žáci se volně pohybují po třídě.

postup Na jedné straně třídy jsou položeny karty s Y, ?, na druhé straně karty s I, Í. Žáci stojí uprostřed. Učitel říká slova s hláskou I. Žáci přebíhají ze svého výchozího místa, uprostřed učebny, na tu stranu, na níž je karta se správným I.

aplikace matematika: Sudá a lichá čísla. prvouka: Odpovědi na otázky (karty ANO x NE).

íčkový panáček pomůcky Žádné.


postup Učitel říká slova s I, Y. Žáci ze svého těla vytvoří správné písmeno (I nebo Y). Pro Y vzpaží, pro I připaží.

kdo zůstává, vyhrává pomůcky Karty s písmeny Y, ? a I, Í.

způsob realizace Speciální uspořádání třídy není nutné. Žáci se pohybují na pokyn učitele po třídě.


postup Žáci stojí v řadě na jedné straně třídy a drží karty s písmeny Y, ?, I, Í. Učitel říká slova s hláskou I a žáci buď ihned, jakmile vědí, nebo až na pokyn „TEĎ“ zvednou správné písmeno. Kdo udělá chybu, vykročí o jeden krok vpřed. Kdo se posune o nejméně kroků vpřed, vyhraje. Pro praktičnost doporučujeme na každou z karet napsat na jednu stranu krátké a na druhou dlouhé I.

aplikace český jazyk: Na kartičkách mají žáci čísla. Učitel říká jednotlivé slovní druhy a žáci zvedají kartičku s odpovídajícím číslem ke slovnímu druhu. matematika: Na kartičkách mají žáci čísla. Učitel zadává příklady a žáci zvedají správné karty. Početní příklady na sčítání / odčítání / násobení / dělení.

napiš správnou odpověď pomůcky Žádné.


postup Źáci sedí tak, aby vytvořily kruh, a to levým bokem do kruhu. Učitel řekne např. název slovního druhu: „zájmena“ a každý žák napíše na záda toho před sebou pořadovou číslici tohoto slovního druhu, tedy v tomto případě 3.

aplikace český jazyk: Učitel říká slova s hláskou I a žáci píší na záda před nimi sedícího Y nebo I. matematika: Učitel řekne číslo, které má být např. násobkem 3. Žák ťukne do zad toho před sebou v případě, že je to pravda. Pokud to pravda nebude, žáka před sebou se nedotkne.

štafetový běh družstev pomůcky Karty s učební látkou.

způsob realizace Speciální uspořádání třídy není nutné. Učitel rozdělí žáky do 2 nebo 3 družstev. Žáci se seřadí v zadní části třídy do zástupu, každý zástup do jedné mezery mezi lavicemi.

postup Před každým zástupem žáků leží hromádka karet. První soutěžící si vezme první kartu z hromádky, vypočítá příklad a výsledek jde nebo běží napsat na tabuli, vrací se zpět a předává štafetu dalšímu hráči. Vítězí družstvo, které má po zhodnocení nejvíce správných odpovědí.

aplikace matematika: Karty s početními příklady. český jazyk: Na kartách mohu být věty a žák má napsat zda je to věta oznamovací, tázací či rozkazo vací. Na kartě je napsána věta a je na ní také určeno, že ji má žák změnit, tak aby z ní byla věta oznamovací, tázací či rozkazovací. Na kartách jsou slova bez i, y a žáci mají i, y do slova doplnit. Na kartách jsou slovní druhy a žáci mají doplnit (napsat na tabuli o jaký slovní druh se jedná). prvouka: Na kartách jsou dopravní značky / přírodniny / rostliny / zvířata. 21

variace štafety pomůcky Karty s početními příklady.

způsob realizace Ve třídě je nutné odsunout lavice na stranu, aby se vytvořil volný prostor. Učitel žáky rozdělí do 2 nebo 3 družstev.

postup Družstva se postaví na opačnou stranu než je tabule, uprostřed této vzdálenosti leží na zemi hromád ky s kartami, na kterých jsou početní příklady na násobení, dělení jednociferných čísel. První žák vyběhne (poskoky po P noze, L noze, jako kačenka, jako rak, jako žabák), v polovině cesty si vezme kartu a pokračuje během k tabuli, kde příklad vyřeší, výsledek napíše na tabuli a vrací se zpět předat štafetu dalšímu spolužákovi.

aplikace (viz. štafetový běh)

práce na stanovištích pomůcky Karty s početními příklady (procvičovanou učební látkou).

způsob realizace Speciální uspořádání třídy není nutné. Učitel rozdělí žáky do šesti skupin a nachystá ve třídě sedm sta novišť (sedmé pro snížení doby čekání na volné stanoviště).

postup Na každém stanovišti učitel dětem nechá na kartě několik početních příkladů na násobení jednocifer ným číslem (Příklad nebo slovní úlohu). Ke každému stanovišti se přiřadí jedno družstvo. Na povel zač nou počítat příklady, po vyřešení běží na další stanoviště. Vyhrává družstvo, které má nejvíce správných odpovědí. (Na kartě je jeden příklad a všichni žáci ve družstvu se jej snaží společně vypočítat. Na každém stanovišti je více karet, dle počtu žáků ve skupině, označené čísly, pro každého žáka jedno. Po vyřešení si žáci výsledek zapíší na papírek dle čísel v číselné řadě.)

aplikace matematika: Na kartách jsou příklady na sčítání, odčítání, násobení a dělení. / Na kartách jsou suchá a lichá čísla. český jazyk: Na kartách jsou doplňovačky na i, y. / Na kartách jsou věty – urči o jakou větu se jedná. / Na kartách jsou věty – urči všechny slovní druhy, urči slovní druh podtrženého slova.

pohyblivé příklady pomůcky Karty s početními příklady, krabička na karty.



postup Jeden žák si vylosuje početní příklad z krabičky. Snaží se tento příklad předvést pomocí pantomimy před třídou, která napodobuje spolužáka. (Např. 3 +5 = 8, 3x poskočí na levé noze (aktivitu můžeme libovolně měnit – poskoky na P noze, L noze, po obou), vždy po ukázce ostatní žáci cvik zopakují a zapí ší si číslo do sešitu – dále naznačí rukou + zkřížením a následovně 8x dřepne (poskočí, zatleská, otočí se, zvedne P či L nohu, atd.), ostatní žáci spolužáka opět napodobí a zapíší si číslo do sešitu. Pak si každý sám vypočítá výsledek a následně jej opět zobrazí. Postupně jde losovat úkol další žák.

aplikace Jeden žák si vylosuje početní příklad z krabičky, kterou před tabulí předcvičí, ostatní žáci sedí v lavicích a zapisují si příklad a řeší. Na povel učitele výsledek zacvičí (poskočte tolikrát, kolik vám vyšel výsledek).

pešek pomůcky Pešek.

způsob realizace Speciální uspořádání třídy není nutné. Žáci sedí v kruhu na koberci.

postup Zvolený žák říká básničku, „chodí pešek okolo nekoukejte na něho, kdo se na něj koukne toho pešek bouchne“, spolužákovi, ke kterému se dostane zadá početní příklad (buď sám nebo za pomocí učitele). Žák musí příklad vypočítat správně dokud „pešek“ neoběhne kruh na žákovo místo (v případě malého počtu žáků) nebo vykoná jiný úkol (zadaný počet dřepů, výskoků,…). Jestliže žák spočte příklad dřív, opět si sedne a pešek zůstává peškem.

23

zaokrouhlování pomůcky Karty s číslem, papír, tužka.


postup Každý žák má na papírku na zádech napsané nezaokrouhlené číslo. Dostane do ruky papír se jmény a tužku, musí postupně obejít všechny spolužáky a ke jménu připsat číslo spolužáka ze zad, ale zao krouhlené.

aplikace matematika: Žáci mají na zádech napsané početní příklady, každý jeden. Dostanou do ruky papír se jmény a tužku, musí postupně obejít všechny spolužáky, vyřešit příklad a ke jménu připsat výsledek.

pokud nevyřešíš, tak se hýbej pomůcky Žádné.


postup Učitel postupně zadává žákům příklady. Každý má na zodpovězení několik sekund – minutu dle určení učitele. Pokud žák špatně odpoví musí si stoupnout a předvést nějaký pohyb, který mu určí učitel či spo lužák sedící vedle něj (otočka, dřep,…).

aplikace český jazyk: Učitel zadává věty, žáci mají určit o jakou větu se jedná. / Učitel zadává slova, žáci mají určit o jaká vyjmenovaná slova se jedná (po B,M, ..). / Učitel zadává slova, žáci mají určit jaké se napíše ve slově i,y. / Učitel zadává věty a určuje slovo z věty, žáci mají určit o jaký slovní druh se jedná – slovně či číslem určujícím slovní druh. matematika: Příklady na sčítání / odčítaní / násobení / dělení.

zábavné opakování pomůcky Žádné.


postup Při opakování v matematice se všichni žáci postaví, učitel jim zadává úkol a oni se jej snaží pohybově ztvárnit dle pokynů učitele, pomocí vytleskávání, poskakování, otoček či jiných pohybů.


předej míč pomůcky Míč.

způsob realizace Speciální uspořádání třídy není nutné. Žáci stojí u lavic nebo v kruhu před tabulí.

postup První žák dostane míč a postupně ho předává svému spolužákovi jakmile tento spolužák řekne číslo větší.

aplikace matematika: řešení zadaného příkladu / násobky čísel český jazyk: vyjmenované slovo ze skupiny / slovo stejného slovního druhu / podstatná jména jednot ného / množného čísla prvouka: domácí zvířata / užitková / planě rostoucí rostliny / domácí zvířata, ..

házená pomůcky Míč.

způsob realizace Speciální uspořádání není nutné. Žáci sedí v lavicích.

postup Při opakování žáci sedí v lavici, učitel zadává příklady, vždy vyvolá jméno jednoho žáka a hodí mu míč. Žák vstane, chytne míč a vyřeší příklad a vrátí míč učiteli. Pokud žák odpoví špatně, učitel mu míč hodí znova dokud žák nezodpoví správně.

aplikace český jazyk: Při jakémkoliv opakování – vyjmenovaná slova / slovní druhy / druhy vět / .. matematika: Při jakémkoliv opakování – sčítání / odčítání / násobení / dělení / …

vyskoč, chyť a vyřeš pomůcky Míč.

způsob realizace Speciální uspořádání není nutné. Žáci sedí v kruhu na koberci.

postup Učitel drží v ruce míč a zadává příklady či úkoly. Po zadání příkladu či úkolu vyvolá jméno žáka a vyho dí míč. Žák musí hbitě vstát, chytit míč a vyřešit příklad. Po vyřešení buď předá míč učiteli a hra pokra čuje nebo zadává další úkol žák.

aplikace matematika: Učitel zadává úkoly na – sudá / lichá čísla / sčítání / odčítání / násobení / dělení

25

český jazyk: Učitel zdává úkoly na – slabičná slova / tvrdé / měkké / obojetné souhlásky / slovní druhy slova s „ů – ú“ / podstatná jména jednotného / množného čísla / podstatná jména různých rodů, …

vyřeš a vyměň se pomůcky: Žádné.

způsob realizace Speciální uspořádání třídy není nutné. Žáci sedí v lavicích.

postup Určený žák si stoupne před tabuli, zadá příklad některému ze svých spolužáků v lavici, žák příklad vyře ší a utíká k tabuli, kde si vymění místo se svým spolužákem a zadává další příklad svému dalšímu spo lužákovi. Příklady si žáci vymýšlí při hře, nebo jim před hrou učitel nechá prostor pro vymyšlení několika příkladů do zásoby. Nebo učitel vytvoří zásobník příkladů.

aplikace český jazyk: Při jakémkoliv opakování – vyjmenovaná slova / slovní druhy /druhy vět, .. matematika: Při jakémkoliv opakován í – sčítání / odčítání / násobení dělení / větší a menší čísla,..

dramatizace příběhu pomůcky Karty s kreslenými anekdotami


postup Učitel rozdá žákům obrázky kreslené anekdoty (4 – 5 okének). Žáci zkouší vtip rozvést v krátký příběh. Následně příběh ve skupinách zdramatizují a žáci příběh přehrají.

převyprávěj příběh pomůcky Žádné.

způsob realizace Speciální uspořádání třídy není nutné. Žáci sedí v lavici.

postup Učitel pošle 5 dětí za dveře. Třídě přečte příběh, ve kterém se vyskytuje hodně pohybových sloves. Žáci ve třídě jdou do uličky a předvádějí pohybová slovesa, poté se do třídy zavolá první žák (č. 1) č e k a j í c í z a d v e ř m i . J e d e n ž á k m u s v ý m i s l o v y p ř e v y p r á v í p ř í b ě h . D o t ř í d y v c h á z í d a l š í ž á k ( č . 2) a žák č . 1 m u v y p r á v í p ř í b ě h , c o s l y š e l . Z a v o l á m e ž á k a č . 3 a ž á k č . 2 v y p r á v í p ř í b ě h … . N a z á v ě r u č i t e l p ře č t e p ř í b ě h z n o v u a p o r o v n á m e s „ p o s l e d n í v e r z i “ v y p r á v ě n í . P ř i k a ž d é m p ř e v y p r á v ě n í v š i c h n i ž á c i p ř ed v á dějí pohybová slovesa.


vstaň a tleskni pomůcky Karty se slovy.

způsob real izace Speciální uspořádání třídy není nutné. Žáci sedí v kruhu na koberci.

postup Učitel přiřadí každému žákovi jedno slovo. Posléze čte. Pokud žák uslyší svoje slovo, vstane ze židle, a tleskne nad hlavou dlaněmi o sebe. Učitel záměrně vybírá příběh, kde se slova často opakují.

aplikace český jazyk: Při procvičování slovních druhů. matematika: Učitel žákům přidělí číslo. Posléze zadává příklady. Jestliže číslo žáka odpovídá řešení, vstane ze židle, a tleskne nad hlavou dlaněmi o sebe.

rozhovor pomůcky Žádné.

způsob realizace Speciální uspořádání třídy není nutné. Žáci se volně pohybují po třídě.

postup Žáci si v lavici připraví pět otázek. Vstanou ze židle a chodí mezi spolužáky, přičemž jim pokládají svoje připravené otázky. Jeden žák = jedna otázka. Odpověď si žáci zapíší na papír. V závěru vybídneme žáky, aby přečetli, co se dozvěděli o spolužácích. Která informace bude nejzajímavější?

27

popis hračky pomůcky Hračky žáků.


postup Žáci mají ve škole svoje hračky. Postupně mluví o vztahu k hračce, o funkcích hračky apod.. Poté si zahrají na panenky. Žáci jsou panenky a učitel vyjmenovává, jaké panenky máme ve sbírce. (Dřevěná panenka – žáci zatnou svaly, tančící panenka – žáci tančí, skákající panenka – žáci skákají). Po tomto cvičení odejdou žáci na místo popisovat svoji hračku.

pantomima řemesel pomůcky Karty s názvy řemesel. Pytlík na karty.

způsob realizace Speciální uspořádání není nutné. Žáci sedí na koberci.

postup Žáci sedící v kruhu si posílají pytlík s názvy řemesel. Pokud je to v moci učitele, hraje na hudební nástroj, pouští hudbu, apod.. Hru spontánně zastaví, nebo řekne STOP. Žák, u kterého se pytlík zastaví, si vezme kartu a předvádí v zrychleném pohybu řemeslo. Ostatní se po něm opakují a hádají, co je to za řemeslo.


aplikace Na kartách mohou být názvy sportů, činností, atd..

předej míč pomůcky Míček.


postup Učitel potichu odříkává abecedu. Jeden žák ho zastaví slovem STOP. Učitel nahlas vysloví hlásku, u které se zastavil a řekne slovo začínající na tu hlásku např. KOZA. Žáci si mezi sebou posílají nad hlavami míček, ten kdo má míček pokračuje v abecedě s tím, že u slova KOZA vymění počáteční hlásku: LOZA, MOZA, NOZA apod. U zajímavě znějících slov typují, co by slovo mohlo znamenat.

poskakování pomůcky Karty s písmeny.


postup Do volného prostoru či na koberec připevní učitel karty s písmeny např. E, S, L, P, V, M, N, B, Z. Žáci skáčou po jedné noze na písmena a vyjmenovávají slova, která jdou utvořit např.: es, bez, pes, mez...

najdi, zapiš, procvič pomůcky Karty s písmeny.


postup Ve vymezeném prostoru třídy schová učitel karty s písmeny. Učitel upozorní žáky, že jde o písmena ze slova, které má pět hlásek. Žáci v tichosti hledají písmenka, která si poté zapíší na papír a složí slovo. Slovo použijí ve třech větách, v jiných pádech, přitom si procvičují párové souhlásky.

jazykolamy – ramena, kolena, špičky pomůcky Žádné.

29


postup Na začátku hodiny použijeme tuto hru na rozmluvení. Při vyslovování jazykolamů jako: rubl, dolar, libra nebo dal, jak, kajak apod. se žáci dotýkají rukama svých ramen, kolen a špiček u nohou. Pohyb postup ně zrychlují.

štafeta s elektrikou pomůcky Karty se slovy s vynechaným i, y.

způsob realizace Speciální uspořádání třídy není nutné. Žáci stojí v řadě a drží se za ruce.

postup Učitel rozdělí žáky na dvě řady. Jednu skupinu postaví čelem k oknu a druhou čelem ke zdi, tak aby na sebe neviděly. Učitel ukáže kartu se slovem prvním žákům v řadě. Otázka zní: „Je ve slově tvrdé Y?“ Pokud ano, tak první žák dá pokyn druhému stisknutím ruky. Stisk se „nese“ až k poslednímu žákovi v řadě, tento žák zvedne na impulz ruku. V družstvu, kde žák na konci řady zvedne ruku jako první, se tento žák posune na první místo. Pokud je odpověď družstva špatná „posouvá“ se družstvo druhé.

aplikace český jazyk: Karty se slovními druhy. Otázka zní: “Je to podstatné jméno?“ Karty s podstatnými jmény různých rodů. Otázka zní: „Je to podstatné jméno rodu mužského?“ Karty se samohláskami a souhláskami. Otázka zní: „Je to samohláska?“ Karty s podstatnými jmény jednotného a množného čísla. Otázka zní: „Je to podstatné jméno množného čísla?“ matematika: Karty s příklady. Otázka zní: „Je výsledek 10?“ Karty s čísly. Otázka zní: „Je to liché číslo?“ prvouka: Karty s dopravními značkami. Otázka zní: „Je to zákazováznačka?“

vyhoď míček pomůcky Míček.


postup Všichni žáci i učitel drží v ruce míček. Učitel vyjmenovává slova. Pokud je ve slově tvrdé y, žáci vyhodí míček. Učitel záměrně mate žáky vyhazováním svého míčku v nesprávný čas.

aplikace český jazyk: Míček se vyhazuje na předem určený - slovní druh / podstatné číslo množného čísla / .. matematika: Míček se vyhazuje na předem určený- násobek čísla / .. prvouka: Míček se vyhazuje na předem určená slova různého významu - dopravní značky / zvířa ta / rostliny / ..


štafeta pomůcky Karty s vyjmenovanými slovy.

způsob realizace Ve třídě je nutné odsunout lavice na stranu, aby se vytvořil volný prostor. Učitel rozdělí žáky do 2 nebo 3 družstev podle počtu žáků ve třídě.

postup Hra spočívá v zapamatování si vyjmenovaných slov. Učitel nachystá na hromádky před každé družstvo karty s názvy vyjmenovaných slov; 1 lístek = 1 vyjmenované slovo. První žák ze skupiny vybíhá, bere si tři karty, nahlas jmenuje, co je na kartě napsané a postupně odkládá na předem určené značky. Slalo mem mezi značkami se vrací zpátky. Druhý žák vybíhá a slalomem karty bere zpátky. Třetí žák vybíhá, rozkládá opět tři jiné karty a slalomem se vrací zpátky. Čtvrtý žák sbírá atd. Které družstvo vítězí?

honička pomůcky Provázky.

způsob realizace Tělocvična, třída. Ve třídě je nutné odsunout lavice na stranu, aby se vytvořil volný prostor. Učitel rozdě lí žáky do 3 skupin a posadí do řad ve tvaru trojúhelníku.

31

postup Učitel položí ve volném prostoru třídy tři provázky do pomyslného trojúhelníku. Provázky se nedotýkají navzájem. Učitel určí, která skupina bude rod mužský, střední a ženský. Žáci sedí za provázky na zemi, dívají se na sebe, špičkami se dotýkají provázku. Učitel řekne podstatné jméno. Je-li podstatné jméno rodu mužského, skupinka zastupující mužský rod se zvedne a snaží se chytit ostatní žáky, chycený žák se zastaví a zkamení.

aplikace český jazyk: skupiny dle vyjmenovaných slov matematika: skupiny čísel 0-10, 10-20, 20-30. Učitel zadává příklady. Skupina do jejichž rozsahu čísel spadá výsledek honí. prvouka: skupiny dle učiva, např. zvířata mořská, zvířata užitková, ..

překážková dráha pomůcky Žádné.

způsob realizace Žáci sedí na koberci vzadu třídy, uprostřed třídy je vytvořená překážková dráha z lavic a židliček.

postup Učitel na odvrácenou stranu tabule napíše podstatné jméno. Každé podstatné jméno má u sebe i číslo. Jejich úkolem je přejít ze zadní strany přes překážkovou dráhu a přečíst slovo na tabuli. Pak se vrátit se do lavice, kde si zapamatované slovo zapíší do sešitu a převedou do opačného čísla.

přehazovaná pomůcky Provázek, míč.

způsob realizace Ve třídě je nutné odsunout lavice na stranu, aby se vytvořil volný prostor. Mezi dvě židle napne učitel provázek dlouhý asi tři metry. Výška provázku dosahuje do cca sedmdesáti cm. Učitel rozdělí žáky do 2 družstev.

postup Každé družstvo přejde do jednoho hracího pole vymezeného provázkem. Učitel předem určí pravidla hry (kolikrát si žáci mohou přihrát v družstvu). Když míč letí k soupeři, žák řekne slovo, soupeř odpoví opo zitem. Pokud odpoví špatně smečující družstvo získává bod.

aplikace český jazyk: podstatná jména jednotného, množného čísla / měkké, tvrdé souhlásky / slova stejného slovního druhu / podstatná jména různých rodů matematika: větší, menší čísla / násobky čísel / sudá, lichá čísla prvouka: dopravní značky / domácí zvířata / …


najdi a navěš pomůcky Karty se slovesy.

způsob realizace Speciální uspořádání třídy není nutné. Učitel rozdělí žáky do 3 skupin. Žáci se pohybují volně po třídě.

postup Učitel rozvěsí po třídě (neskryje) karty se slovesy v čase minulém, přítomném, budoucím.. Každá skupi na si vybere svého mluvčího, kterému dá učitel provázek. Skupiny hledají karty svého typu, dle předchozího určení, se slovesy a přivazují si je na provázek u svého mluvčího.

aplikace český jazyk: Na kartách jsou slovní druhy / vyjmenovaná slova / věty jednoduché a souvětí /... matematika: Žáci hledají násobky předem určených čísel.

najdi spolužáka pomůcky Karty s jednoduchými větami.


postup Učitel nechá žáky vylosovat si věty jednoduché. Žáci vstanou z míst a hledají spolužáka, který má větu, s níž by šlo vytvořit souvětí. Vrátí se do lavic a zapíší si souvětí, k vzniklému souvětí připíší ještě minimál ně jedno souvětí navazující svým smyslem na to předchozí.

33

organizace prostoru pomůcky Krabice, kamínek, ořech, obiloviny, lepicí páska, barvy, štětec, výstřižky z časopisů, lepidlo.

způsob realizace Speciální uspořádání třídy není nutné. Žáci pracují ve skupinách.

postup Učitel donese do školy krabice. Do těchto krabic vloží děti např. kamínek, ořech, obilovinu, něco, co je dětem milé. Děti krabici pečlivě zalepí lepicí páskou. Postupně z krabic staví horu, kterou pomalovávají a polepují výstřižky z časopisů. Na závěr si můžou děti krabice mezi sebou přeměňovat, hrát si s nimi, hádat, co je v které krabici uzavřeno. Je možné také zdramatizovat výstup na největší horu světa apod...

osvojování si přírody – strom pomůcky Žádné.

způsob realizace Speciální uspořádání třídy není nutné.

postup S dětmi na vycházce děláme frotáž kmene stromu. V zadu ve třídě na koberci si pak žáci hrají na strom. Žáci se schoulí do klubíčka, pomalu se narovnávají, napínají ruce, roztahují prsty.

největší a nejmenší pomůcky Čtvrtka papíru, tuš.


postup Žáky necháme přemýšlet, kdo je největší, kdo nejmenší na světě. V prostoru třídy je pak necháme „udě lat“ je největšími a nejmenšími. (Schoulení se do klubíčka, schování se pod lavici, roztáhnutí rukou a stoupnutí na židli). Na čtvrtku kreslíme tuší buď největšího nebo nejmenšího.


podmořský život pomůcky Švihadla, barvy, papír.

způsob realizace Speciální uspořádání třídy není nutné. Žáci se pohybují ve volném prostoru před tabulí.

postup Učitel přinese do třídy knihu podmořského života. Dětem rozdá švihadla. Ty skáčou přes švihadlo, obtá čí ho kolem sebe jako mořského hada. Napodobují pohyb ryby. Na závěr vezme učitel vodové barvy, bar vami udělá podklad a tuší nechá žáky dělat ilustraci ryby nebo jiného mořského živočicha.

maska pomůcky Papírová škraboška, papír, barvy, štětec, nůžky, kousky papíru či látky, lepidlo.

způsob realizace Speciální uspořádání třídy není nutné.

postup Učitel přinese papírovou škrabošku. Žáci škrabošku použijí jako šablonu, obkreslí ji na papír a vystřih nou. Společně mluví o zvířatech. Kdo chce být jaké zvíře? Kombinují malbu s dolepováním látky a papí ru. Hrají si na zvířata, je nutno dbát hlavně na znázornění pohybu zvířat, chůze.

35

dop ravní situace pomůcky Zelená, oranžová a červená karta.

způsob realizace Speciální uspořádání třídy není nutné. Žáci se seřadí do dvou zástupů.

postup Žáci udělají hada. Učitel určí žáka, který bude hada řídit a žáka, který se stane semaforem. Žák (semafor) má v ruce karty zelenou, červenou, oranžovou a řídí dopravu. Had se musí orientovat podle semaforu.


pracovní list 1 1. 2. 3. 4.

Mozek Např. atletika, aerobik, aquaaerobik, aquagymnastika, americký fotbal, airsoft, adrenalinové sporty. 7.00 – Vstávání, 16.00 – Bruslení s kamarády, 10.30 – Cvičení při vyučování. Např.: Ráno vstanu, vyčistím si zuby, umyji se, zacvičím si, nasnídám se a jedu pěšky do školy. (Chůze pěšky do školy není nutná, některé děti nemají možnost.) 5. Děti si sami nebo s rodiči zapisují všechnu pohybovou aktivitu, kterou dělaly za týden. Učitel ji vyhodnotí, pokud každý den po škole děti cvičily, pomáhaly doma, či dělaly jinou pohybovou či fyzickou akti vitu, dostanou obrázky sportovců. 6. HEJBEJ SE NEDEJ SE!

H E J B E J O K E D -O --

L -T J B S -T N R U L K

K B A E M E N E D E J T E

D K F -R W E S -I S -U

-C B O M -T M K R E J

O V K L E G A P A -! H M 37

pracovní list 2 1. Hodinu.

Š

V

I B

H R B

K A Č A R

H O D I N U

O P L N K S

K A O K A L

E Č

J K

K Y

A

A E

2. Srdce. 3. Např.: balet, bruslení, basketbal, box, bowling, běhání, bojové sporty, badminton, biatlon, bobování. 4. Odlišnosti pravého obrázku: první chlapec v hadu má kostkovanou halenku, druhý chlapec má pruho vanou halenku, dívka má na halence kapsu a druhá dívka má ve vlasech mašli, barva. 5. Např.: Přijdu ze školy, napíši si úkoly a jdu si hrát ven (jdu do sportovního kroužku, pomůžu rodičům s úklidem, s prací na zahrádce, ...). 6. Měl(a) bych začít sportovat. Měl(a) bych jíst více ovoce a zeleniny. Měl(a) bych doma více pomáhat s domácími pracemi místo dívání na televizi. 7. Děti si sami nebo s rodiči zapisují všechnu pohybovou aktivitu, kterou dělaly za týden. Učitel ji vyhodnotí, pokud každý den po škole děti cvičily, pomáhaly doma, či dělaly jinou pohybovou či fyzickou akti vitu, dostanou obrázky sportovců. 8. Hraní her na počítači, dívání na televizi, video, DVD – snižte na minimum.

pracovní list 3 1. Hokejista – hokejka Bruslař – brusle Kluk na skateboardu – skateboard Běžec – botasky Fotbalista – míč 2. Plíce. 3. Kolektivní sporty: házená, volejbal, hokej, fotbal, bruslení. Sport jednotlivců: běh, cyklistika, sjezd na lyžích. 4. Např.: fotbal, floorbal, frisbee, fitness. 5. Měl(a) bych chodit pěšky. 6. Např.: Kamarádi si šli hrát ven na schovku, i když se mi nechtělo, tak jsem šel s nimi. Nechtělo se mi šel jsem si raději zahrát fotbal (či jiný sport). Nechtělo se mi zůstal jsem doma a pomohl rodičům s domácími pracemi. Děti si mohou zvolit jakoukoliv pohybovou aktivitu či fyzickou činnost. 7. Odlišnosti pravého obrázku: dívka má ve vlasech mašli (ne sponu), na stole nejsou 2 knihy, chlapec nemá prostřední knoflík na košili, a u stolu je židle navíc, barva. 8. Děti si sami nebo s rodiči zapisují všechnu pohybovou aktivitu, kterou dělaly za týden. Učitel ji vyhodnotí, pokud každý den po škole děti cvičily, pomáhaly doma, či dělaly jinou pohybovou či fyzickou akti vitu, dostanou obrázky sportovců. 9. Volnočasové aktivity – houpání, skaut, turistický oddíl (různé kroužky).

38 řešení jednotlivých úkolů pracovních listů

pracovní list 4 1. Brusle. 2. Kost. 3. Např.: Eva s Honzou chodí po škole do kroužků, Eva chodí do baletu a Honza do fotbalu, mě spor ty ve škole nejdou, ale i přesto si chodím hrát ven s dětmi (chodím jezdit na kolečkových bruslích, kole, … s rodiči). 4. Odlišnosti pravého obrázku: paní učitelka nemá brýle; chlapec, který pláče nemá pruhované triko; dívka vzadu má knoflíky na halence; chlapec vzadu má dlouhý rukáv, barva. 5. Např. golf, gymnastika, jóga, jezdectví, jachting, judo, jogging, jízda na kole, jízda na koloběžce. 6. Měl(a) bych začít chodit do sportovního kroužku (fotbal, balet, tanec). Měl(a) bych si hrát s kamará dy na schovku či jiné hry. Měl(a) bych chodit se psem na procházky. 7. Děti si sami nebo s rodiči zapisují všechnu pohybovou aktivitu, kterou dělaly za týden. Učitel ji vyhodnotí, pokud každý den po škole děti cvičily, pomáhaly doma, či dělaly jinou pohybovou či fyzickou akti vitu, dostanou obrázky sportovců. 8. Cvičení podporující sílu a obratnost: skákání přes švihadlo, bojové sporty, tanec.

pracovní list 5 1. Sval 2. Domácí práce: zametání, vysávání, umývání nádobí, utírání prachu, žehlení. Sporty, sportovní činnosti: plavání, atletika, fotbal, balet, aerobic, lyžování, přehazovaná, vybíjená. 3. Např.: hokej, házená, hra na honěnou, chůze, hokejbal, horolezectví, houpání. 4. Odlišnosti pravého obrázku: holčička vlevo stojí; paní učitelka má pásek; holčička má opačně pruho vané šaty; chlapec má pruhový svetr, barva. 5. Ne, to je dobře, že se při cvičení zapotím a zadýchám, trénuje se tím moje tělo, aby bylo odolnější. 6. Např.: Začínám tloustnout a zvětšuje se mi bříško, pořád jím bonbóny a sladkosti, měl(a) bych se začít více pohybovat, chodit na procházky, hrát hry s dětmi venku, chodit do sportovního kroužku a začít více cvičit. 7. Děti si sami nebo s rodiči zapisují všechnu pohybovou aktivitu, kterou dělaly za týden. Učitel ji vyhodnotí, pokud každý den po škole děti cvičily, pomáhaly doma, či dělaly jinou pohybovou či fyzickou akti vitu, dostanou obrázky sportovců. 8. Aerobní cvičení: skateboard, kolečkové brusle, kolo.

pracovní list 6 1. O P K S J H

L R H Á M R

Y Z L Ň B Z

Ž V T K O E

O T T O B J

V D B V O T

Á V N Á V R

N H O N Á B

Í H L Í N U

G K M Q Í J

X

B

R

U

S

L

E

N

Í

X

1. LYŽOVÁNÍ 2. SÁŇKOVÁNÍ 3. BOBOVÁNÍ 4. BRUSLENÍ

2. Žaludek. 3. Např.: kopaná, košíková, kuželky, kanoistika, kliky, krasobruslení, kulturistika, kolová, kalanetika, koupání.

39

4. Odlišnosti pravého obrázku: chlapci s kalhotami s laclem je vidět ruka; dívka má skládanou sukni; chlapec má kostková triko, chlapec drží v ruce číslo 9 (ne 4), barva. 5. Např.: Teta se strýcem mě chtěli vzít na hory, i když se mi moc nechtělo tak jsem jel(a). 6. Ano, nadýchám se čerstvého vzduchu. Ano, protáhnu se a posílím svoje svaly. 7. Děti si sami nebo s rodiči zapisují všechnu pohybovou aktivitu, kterou dělaly za týden. Učitel ji vyhodnotí, pokud každý den po škole děti cvičily, pomáhaly doma, či dělaly jinou pohybovou či fyzickou akti vitu, dostanou obrázky sportovců. 8. Rekreační sporty: fotbal, volejbal, basketbal.

pracovní list 7 1. Ledviny. 2. Např. nohejbal, lyžování, lukostřelba, lezení, lehká atletika, lak ros. 3. Odlišnosti pravého obrázku: chlapec stojící u čísla 4 má obráceně nohy; chybí tabulka 7; chlapec má pruhované kalhoty; chybí číslo 3, barva. 4. Např.: Bydlíme v 6. patře v paneláku, je to moc vysoko, ale i přesto chodím každý den pěšky. 5. Měl(a) bych si vybrat sport či pohybovou aktivitu, která mě bude bavit (např. jízda na kole, plavání, tanec, fotbal,...). Měl(a) bych se snažit pomocí za pomoci kamarádů a rodičů v daném sportu, který mi nejde zlepšit. 6. Děti si sami nebo s rodiči zapisují všechnu pohybovou aktivitu, kterou dělaly za týden. Učitel ji vyhodnotí, pokud každý den po škole děti cvičily, pomáhaly doma, či dělaly jinou pohybovou či fyzickou aktivitu, dostanou obrázky sportovců. 7. Pomoc v domácnosti, práce na zahradě, chůze, chůze do schodů, běh (každodenní pohybové aktivity).

pracovní list 8 1. Fotbal. N B V P V

O A Y Ř O

H S B E L

E K Í H E

J E J A J

B T E Z B

A B N O A

L A Á V L

L A

N

Á

2. Střevo. 3. Např.: pink pong, polo, plavání, posilování, pilates, přehazovaná, potápění, podvodní rugby, parasporty – paraglaiding, paintball. 4. Odlišnosti pravého obrázku: jiný míč; chlapec má pruhované triko; dívka v levé části hřiště stojí; jiná židle; barva. 5. Ne, je aspoň vidět, že jsem svaly zapojoval. Ne, při sportování, či námaze svaly pracují a potom bývají unavené. 6. Najděte cestu s dětmi. 7. Děti si sami nebo s rodiči zapisují všechnu pohybovou aktivitu, kterou dělaly za týden. Učitel ji vyhodnotí, pokud každý den po škole děti cvičily, pomáhaly doma, či dělaly jinou pohybovou či fyzickou akti vitu, dostanou obrázky sportovců.


pracovní list 9 1. Domácí práce. H

K

Ž

O K

E

V N Y

H

Y V B L D L U

A H S S I L O P R I T

D O M A C Í P R Á C E

R U E V K K A A T K R

B T A A

I Á Č

Č K

T CH Ě A K

K O N

A V K

K

A

K A

A

A

2. Děti si sami nebo s rodiči zapisují všechnu pohybovou aktivitu, kterou dělaly za týden. Učitel ji vyhodnotí, pokud každý den po škole děti cvičily, pomáhaly doma, či dělaly jinou pohybovou či fyzickou akti vitu, dostanou obrázky sportovců. 3. Např. ragby, ringo, rikochet, orientační běh, odbíjená. 4. Byli jsme s rodiči na výletě na horách, nemohli jsme se dohodnout jestli vyjet nahoru lanovkou nebo jít pěšky po svých. Já jsem šel/šla po svých. 5. Do cíle dorazil pouze první kluk v modro-bílém triku. 6. Odlišnosti pravého obrázku: na zemi leží šašek (ne medvídek); míč navíc; chlapec má kostkované triko; dívce chybí podkolenka ; barva.

pracovní list 10 1. Tanec. K K

E

D R

L A

V U J

Ě P B Č

T A N E C

Á P A

K R

I

K

A

I

B

U

L

E

2. Přiřaďte názvy k jednotlivým orgánům s dětmi. 3. Děti si sami nebo s rodiči zapisují všechnu pohybovou aktivitu, kterou dělaly za týden. Učitel ji vyhodnotí, pokud každý den po škole děti cvičily, pomáhaly doma, či dělaly jinou pohybovou či fyzickou akti vitu, dostanou obrázky sportovců. 4. Měl(a) bych se otužovat. Měl(a) bych hodně cvičit. 5. Odlišnosti pravého obrázku: chlapci jsou vidět dlaně; chybí noha u lavičky; dívka má mašle ve vlasech; chlapci chybí knoflíky na triku ; barva . 6. Např.: squash, snowboarding, šerm, střelba, šachy, stolní tenis, strečink, softball, surfování, skok do dálky, skok do výšky, skateboarding 7. Viz. pyramida v manuálu.

41

pracovní list 11 1. Znak, prsa, kraul, motýlek. K L O D E B

Z N D H S Z

N D P I A R

A U R E K V

K K S G R N

T F A N A H

B H V J U K

C J Z S L E

V B K I U R

H

I

J

E

G

I

H

T

D

T

M

O

T

Ý

L

E

K

R

2. Dívání se na fotbal v televizi, hraní na počítači. 3. Např. tenis, tanec, turistika, tae-bo, triatlon, taichi, taekvondo. 4. Odlišnosti pravého obrázku: chlapec má límeček; chlapec má obě kolena pošité ; na papíru je text ; chlapec nemá pruh na trenkách; barva. 5. Např. Šel/šla jsem nakupovat s rodiči do supermarketu, i přestože v něm byly tři patra a jezdící schody, chodil jsem po schodech pěšky. 6. Děti si sami nebo s rodiči zapisují všechnu pohybovou aktivitu, kterou dělaly za týden. Učitel ji vyhodnotí, pokud každý den po škole děti cvičily, pomáhaly doma, či dělaly jinou pohybovou či fyzickou akti vitu, dostanou obrázky sportovců. 7. Atletika K

A

R

A

T

E

F

O

T

B

A

L

L

Y

Ž

O

V

Á

N

Í

B

R

U

S

L

E

N

Í

T

A

N

E

C

P

O

S

I

L

O

V

Á

H

O

K

E

J

P

L

A

V

Á

N

Í

N

Í

pracovní list 12 1. Např.: volejbal, veslování, vybíjená, vodní sporty, vodní polo, vzpírání. 2. Odlišnosti pravého obrázku:paní učitelka nemá kapsu na plášti; paní učitelka se usmívá; chlapec má proužkované triko; chybí míček; barva. 3. Jakákoliv báseň (viz. úvod pracovních listů). 4. Bruslení.


autoři: Mgr. Jitka Gajdošová, Mgr. Alexandra Košťálová odborná recenze: Mgr. Irena Machalová ilustrace: Svatava Králová grafická úprava: Jerewan s.r.o., Brno vydal Zdravotní ústav se sídlem v Brně za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví v rámci PPZ č. 9605/2006.

český jazyk, matematika, prvouka...14 výtvarná výchova...34

Recommend Documents