Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Zpravodaj Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava

Číslo 9 / 2010

_______________________________________________________________________________________________________ Zpravodaj, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou kontrolou a autorizací, jedná se o operativní data. Zpravodaj má informativní charakter, nelze použít jako úřední dokument. Neprošlo jazykovou úpravou. Neprodejný výtisk.

Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Zpravodaj Číslo 9 / 2010

Obsah: Synoptická situace a charakter proudění

2

Teploty vzduchu

3

Srážky

5

Přehled průběhu počasí – Ostrava-Poruba

7

Přehled průběhu počasí – Olomouc-Holice

8

Hydrologická situace

10

Kvalita ovzduší

16

Zpracovali:

Ing. Lucie Čecháková Ing. Martin Jonov Mgr. Blanka Krejčí Ing. Pavel Lipina Mgr. Barbora Tobolová

http://www.chmi.cz/OS/index.php _______________________________________________________________________________________________________ Zpravodaj, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou kontrolou a autorizací, jedná se o operativní data. Zpravodaj má informativní charakter, nelze použít jako úřední dokument. Neprošlo jazykovou úpravou. Neprodejný výtisk.

-1-


Synoptická situace a charakter proudění Počátkem měsíce ovlivňovala počasí u nás tlaková níže, která postupovala v posledních srpnových dnech z Dánska přes naše území nad Maďarsko, kde regenerovala a její střed se přesouval k severu přes Polsko až nad Pobaltí. V týlu této tlakové níže k nám proudil chladný a vlhký vzduch od severozápadu až severu. Během celé první dekády se nad střední Evropou udržovala brázda nízkého tlaku vzduchu ve vyšších hladinách atmosféry. Příliv chladného vzduchu od severu zeslábl až ke konci první dekády. Tato povětrnostní situace byla bohatá na srážky. Trvalý déšť se vyskytoval zejména v oblasti Beskyd. Srážkové úhrny ale již nedosahovaly úhrnů z konce srpna. Většinou se pohybovaly od 1 do 5 mm, jen v Beskydech to bylo zpočátku měsíce až kolem 30 mm (Lysá hora 1. 9. 32 mm, Bílá pod Konečnou 24 mm). Teplotně byla první dekáda v důsledku přílivu chladného vzduchu od severu podprůměrná. Maximální teploty se pohybovaly většinou od 12 do 18 °C. Na konci první dekády ovlivňovala počasí u nás frontální vlna, srážkové úhrny se pohybovaly od 0 do 10 mm. Do střední Evropy se následně rozšířil od jihozápadu hřeben vyššího tlaku vzduchu podpořen teplou advekcí, proto během druhé dekády převažovalo počasí se zmenšenou oblačností a srážkami do 5 mm. Přerušení přinesl frontální systém spojený 15. září s tlakovou níží nad Norskem. Srážkové úhrny byly nevýznamné. Období od 19. 9. již bylo ovlivněno tlakovou výší, která putovala přes střední nad východní Evropu. Po její zadní straně k nám zesiloval příliv teplého vzduchu od jihu. Teplou advekci ukončila zvlněná studená fronta postupující zvolna ze západní do střední Evropy. Na ní se v oblasti Alp vytvořila tlaková níže, která postupovala přes naše území k severu až severovýchodu a přinesla nejen výrazné ochlazení, ale opět výraznější srážkové úhrny. Denně se pohybovaly od 1 do 10 mm, na horách a návětří až kolem 25 mm. Třetí dekáda zaznamenala několik dnů beze srážek. V teplém jižním proudění byly po delší době opět zaznamenány maximální teploty nad 20 °C. Nejteplejším dnem měsíce bylo 24. září, kdy maximální teploty dosáhly na stanici Ostrava – Mošnov 24,2 °C a v Bělotíně 24,0 °C. Výrazné ochlazení v souvislosti s přechodem tlakové níže nastalo 26. 9. Ve studeném vzduchu se do střední Evropy rozšířil okraj tlakové výše se středem nad Skandinávií. Zesilovala studená advekce, teplota v hladině 850 hPa byla 30. září –1,5 °C. Maximální denní teploty se pohybovaly většinou kolem 11 °C. Poslední den září se na hřebenech Jeseníků a Beskyd objevilo první sněžení. V polohách přibližně od 1100 m n.m. ležel poprašek sněhu. Celkově lze zhodnotit, že září bylo teplotně pod dlouhodobým průměrem. Během měsíce se nevyskytl žádný letní den.

-2-


Teploty vzduchu Charakteristika

Moravskoslezský kraj

Olomoucký kraj

11,3

11,6

Průměrná měsíční teplota (ºC) Odchylka od dlouhodobého průměru (ºC)

-1,2

-1,3

Nejvyšší průměrná měsíční teplota (ºC)

Ropice 13,8

Olomouc 13,2

Nejnižší průměrná měsíční teplota (ºC)

Lysá hora 6,8

Šerák 5,8

Nejteplejší / Nejchladnější den měsíce

24/30 24. den Ropice 25,1 12. den Lysá hora 17,0 20. den Světlá Hora -0,9 30. den Lysá hora -1,8 7. den Lysá hora -3,1

24/30 23. den Javorník 24,3 25. den Šerák 14,3 20. den Jeseník 0,6 30. den Šerák -2,2 30. den Šerák -2,5

Absolutní maximum teploty (ºC) Absolutní minimum teploty (ºC) Nejnižší přízemní teplota (ºC)

Tab. 1 - Vybrané teplotní charakteristiky minulého měsíce

Průběh prům ěrných denních teplot vzduchu 20

Teplota [°C]

15

10

5

0 1

2

3

4

5

6

7

8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31

-5

Den Lysá hora

Ostrava-Poruba

Šerák

Olomouc-Holice

Obr. 1 - Průběh průměrných denních teplot vzduchu na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava-Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.)

Moravskoslezský kraj Charakteristika

stanice

Olomoucký kraj

datum extrému

hodnota (ºC)

stanice

datum extrému

hodnota (ºC)

Maximální teplota

Lučina

6. 9 .1973

32,3

Přerov

1. 9. 1929

33,0

Minimální teplota

Lysá hora

28. 9. 1936

- 5,6

Šumperk

26. 9. 1959

- 5,0

Tab. 2 - Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci

-3-


Obr. 2 - Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Moravskoslezského kraje

Obr. 3 - Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Olomouckého kraje -4-


Srážky Charakteristika

Moravskoslezský kraj

Průměrný měsíční úhrn v regionu (mm)

Olomoucký kraj

106,8

89,9

170,8

163,3

Nejvyšší měsíční úhrn (mm)

Lysá hora 204,1

Dlouhé Stráně 145,7

Nejnižší měsíční úhrn (mm)

Světlá Hora 67,1

Javorník 61,3

26. den Odry 34,3

26. den Luká 32,5

v % dlouhodobé hodnoty

Nejvyšší denní úhrn (mm)

Tab. 3 - Vybrané srážkové charakteristiky minulého měsíce

Denní úhrny srážek 35

30

úhrn srážek [mm]

25

20

15

10

5

0 1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 Den Lysá hora Ostrava-Poruba Šerák Olomouc-Holice

Obr. 4 - Průběh denních úhrnů srážek na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava-Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.)

Moravskoslezský kraj Charakteristika maximální denní úhrn srážek

Olomoucký kraj

stanice

datum extrému

hodnota (mm)

stanice

datum extrému

hodnota (mm)

Jindřichov ve Slezsku

6. 9. 2007

142,8

Zlaté Hory

6. 9. 2007

159,5

Lysá hora

7. 9. 1996

158,8

Jeseník

6. 9. 2007

96,5

Tab. 4 - Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci

-5-


Obr. 5 - Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Moravskoslezského kraje

Obr. 6 - Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Olomouckého kraje -6-


Tab. 5 – Průběh počasí v měsíci na stanici Ostrava-Poruba -7-


Tab. 6 – Průběh počasí v měsíci na stanici Olomouc-Holice -8-


Tab. 7 – Legenda k průběhu počasí -9-


Hydrologická situace v Moravskoslezském kraji

- 10 -


Obr. 7 - Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v Moravskoslezském kraji

- 11 -


Hydrologická situace v Olomouckém kraji

- 12 -


Obr. 8 - Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v Olomouckém kraji

- 13 -


Tab.8 - Maximální hodnoty průtoků v minulém měsíci ve sledovaných profilech

Tab. 9 - Průměrné měsíční průtoky v minulém měsíci ve sledovaných profilech - srovnání s dlouhodobým průměrem - 14 -


Tab. 10 - Průměrné vydatnosti pramenů v minulém měsíci a příslušný dlouhodobý měsíční průměr

Tab. 11 - Průměrné stavy hladiny podzemní vody v minulém měsíci a příslušný dlouhodobý měsíční průměr - 15 -


Kvalita ovzduší

- 16 -

Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Recommend Documents