Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Zpravodaj Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava

Číslo 3 / 2011

_______________________________________________________________________________________________________ Zpravodaj, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou kontrolou a autorizací, jedná se o operativní data. Zpravodaj má informativní charakter, nelze použít jako úřední dokument. Neprošlo jazykovou úpravou. Neprodejný výtisk.

Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Zpravodaj Číslo 3 / 2011

Obsah: Synoptická situace a charakter proudění

2

Charakter počasí

3

Hydrologická situace

11

Kvalita ovzduší

19

Zpracovali:

Ing. Lucie Čecháková Ing. Martin Jonov Mgr. Ondřej Kosík Mgr. Blanka Krejčí Ing. Pavel Lipina Mgr. Tomáš Ostrožlík

http://www.chmi.cz/OS/index.php _______________________________________________________________________________________________________ Zpravodaj, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou kontrolou a autorizací, jedná se o operativní data. Zpravodaj má informativní charakter, nelze použít jako úřední dokument. Neprošlo jazykovou úpravou. Neprodejný výtisk.

-1-


Synoptická situace a charakter proudění Na počátku března ovlivňovala počasí nad Evropou rozsáhlá oblast vysokého tlaku vzduchu se středem nad Pobaltím, do České republiky proudil studený a suchý vzduch od východu. Postupně se střed tlakové výše přesunul nad Britské ostrovy a do střední Evropy začal proudit studený, ale poněkud vlhčí vzduch od severu. Množství srážek však bylo zanedbatelné, většinou do 1 mm. Postupně se střed tlakové výše přesouval z Britských ostrovů k východu nad Ukrajinu, ke konci první dekády až nad Rusko. Po většinu první dekády převládalo slunečné, ale poměrně chladné počasí. Noční teploty klesaly na –5 až –10 °C, nejnižší teplotu měsíce naměřili 8. března na stanici Jevíčko –13,6 °C. Odpolední teploty se udržovaly v rozsahu +2 až +7 °C, na horách byl celodenní mráz. Na přelomu první a druhé dekády se nad severní Evropou prohloubila rozsáhlá tlaková níže a do západní, později i střední Evropy začal proudit oceánský vzduch z Atlantiku. Převládalo oblačné počasí občas se srážkami, nejvíce srážek jsme zaznamenali 10. března na Lysé hoře (3,6 mm). Postupně se nad západní Evropou prohloubila brázda nízkého tlaku a do střední Evropy proudil od jihozápadu, později až jihu teplý vzduch. Noční teploty se udržovaly většinou kolem 7 °C, odpolední maxima vystupovala na 13 až 17 °C (14. března na stanici Paseka 19,8 °C, spolu s hodnotou z 30. března v Bohumíně nejvyšší teplota měsíce). Tato brázda nízkého tlaku postupovala zvolna k východu a vlivem blokující tlakové výše nad Pobaltím ovlivnila počasí u nás po několik dní. Mezi 16. až 18. březnem přinesla do střední Evropy první vydatnější srážky, denně průměrně spadlo 5 až 10 mm srážek, na horách 15 až 20 mm, nejvíce pak 18. března na stanici Šance 25,5 mm (nejvyšší hodnota v měsíci). Na zadní straně této oblasti nízkého tlaku k nám pronikl od severu studený vzduch a srážky se postupně i v nižších polohách měnily ve smíšené nebo sněhové. Množství nového sněhu se ráno 19. března pohybovalo ve středních a vyšších polohách od 2 do 12 cm, na horách až 18 cm (Lysá hora). Maximální teploty se v těchto dnech pohybovaly jen kolem +5 °C. Ke konci druhé dekády se od západu rozšířila do střední Evropy oblast vysokého tlaku vzduchu. Oblačnosti výrazně ubylo a noční teploty klesaly většinou pod bod mrazu na –2 až –5 °C, denní teploty se i při slunečném počasí udržovaly jen mezi 5 až 10 °C. Tlaková výše se nad střední Evropou udržovala i na počátku třetí dekády. Její střed se postupně přesouval nad Britské ostrovy a Island. Nad Skandinávií a Petrohradskou oblastí se prohloubila brázda nízkého tlaku vzduchu, a s ní spojené frontální systémy částečně ovlivňovaly i počasí na severní Moravě a ve Slezsku. Převládalo oblačné počasí, občas se srážkami s úhrny do 5 mm (26. března na Šeráku 7,2 mm). Noční teploty se pohybovaly kolem 0 °C, při vyjasnění do –5 °C, na horách až –8 °C, denní maxima většinou nepřekročila 12 °C. Ke konci měsíce oblast vysokého tlaku vzduchu nad střední Evropou zeslábla. Při slunečném počasí stoupaly denní teploty na 15 až 18 °C (31. března Bohumín 19,8 °C), naopak v noci klesaly na hodnoty kolem 0 °C (30. března Jevíčko –4,8 °C).

-2-


Charakter počasí Podle předběžných výsledků byla průměrná měsíční teplota vzduchu v Moravskoslezském kraji 3,4 °C, což je o 1,5 °C tepleji než je dlouhodobý průměr (podle hodnocení normality je to teplotně normální měsíc). V Ostravě-Porubě byla teplota vzduchu 4,7 °C, což je tepleji oproti normálu o 1,1 °C. Na Lysé hoře byla průměrná teplota vzduchu v březnu –0,9 °C (o 2 °C tepleji než normál). Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu, 5,3 °C, byla naměřena na stanici Slezská Ostrava a nejchladněji bylo v lednu na Lysé hoře. Nejvyšší maximální teplota vzduchu v kraji byla naměřena v Ostravě-Porubě dne 31. března (+19,4 °C) a nejnižší minimální teplota vzduchu (–13,2 °C) ve Světlé Hoře dne 8. března. Nejnižší minimální přízemní teplota byla naměřena opět ve Světlé Hoře dne 8. března a to –15,4 °C. V MS kraji spadlo průměrně 32,5 mm srážek, což je 76% normálu (srážkově normální měsíc). V Ostravě jsme naměřili v březnu 37,8 mm srážek (99% normálu). Na Lysé hoře to bylo 47,2 mm, což je 56% normálu. Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán na Lysé hoře a nejnižší úhrn v Krnově (19 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek, 25,5 mm, byl zaznamenán dne 18. března na Šancích. Na území celého kraje napadlo pouze průměrně 7 cm nového sněhu, což je v krajích nejvíce v celé republice. Sněhové úhrny se pohybovaly od 0 cm na mnoha stanicích do 33 cm sněhu na Lysé hoře (v Ostravě 2 cm). Nejvyšší denní úhrn nového sněhu byl naměřen v kraji na Lysé hoře dne 18. března, kdy napadlo 18 cm. Nejvyšší hodnota celkové sněhové pokrývky v kraji byla na Lysé hoře dne 11. března, a to 40 cm. V kraji svítilo Slunce průměrně 186 hodin. Nejvíce v Ostravě-Porubě (199,7 hod.), což je 174% dlouhodobého průměru pro březen a nejméně v Karlově Studánce (161,6 hod.). Na Lysé hoře to bylo 179,7 hod. Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili na Lysé hoře 30. března, kdy Slunce svítilo 12,3 hod. Olomoucký kraj s průměrnou teplotou 3,6 °C byl o dvě desetiny stupně teplejší než MS kraj (OL kraj byl o 1,2 °C teplejší než normál). Kraj byl v březnu klasifikován jako teplotně normální měsíc. Olomouc měla průměrnou měsíční teplotu 5,0 °C (o 1,2 °C tepleji než průměrně v březnu). Průměrná teplota vzduchu na Šeráku byla v březnu –1,2 °C což je o 2 °C tepleji než průměr. Průměrně nejtepleji bylo v kraji v březnu v Javorníku (5,1 °C) a nejchladněji na Šeráku. Nejvyšší maximální teplota vzduchu byla v březnu (19,2 °C) naměřena v Javorníku dne 30. března. Nejnižší minimální teplota, –12,4 °C byla dne 7. března na Šeráku a nejnižší přízemní minimální teplota byla změřena v Přerově dne 8. března (–16,8 °C). Srážek spadlo v kraji průměrně 32,8 mm (84% průměru, srážkově normální měsíc). V Olomouci spadlo 30,4 mm, což je 109% normálu a na Šeráku 36,1 mm (41% průměru). Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán na stanici Rozstání, a to 52,2 mm a nejnižší úhrn ve Velkých Losinách (20,1 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek, 21,7 mm, byl zaznamenán dne 18. března na Luké. V kraji spadlo od 0 cm (řada stanic) do 22 cm nového sněhu (Paprsek). V Olomouci žádný nový sníh. Průměrně v kraji napadly pouze 4 cm nového sněhu. Nejvyšší denní úhrn nového sněhu byl naměřen v kraji na Paprsku dne 18. března, kdy napadlo 14 cm. Nejvyšší hodnota celkové sněhové pokrývky byla v kraji zaznamenána na Šeráku dne 1. března, a to 45 cm. Slunce svítilo v kraji průměrně 189 hodin. V Olomouci 201,8 hod. (v kraji nejvíce v Šumperku 202 hod., což je 192% dlouhodobého průměru). Naopak nejméně svítilo Slunce v Medlově-Hlivicích, a to 163,4 hodin. Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili na Šeráku 29. března, kdy Slunce svítilo 12,2 hod. -3-


Teploty vzduchu Moravskoslezský kraj

Olomoucký kraj

Průměrná měsíční teplota (ºC)

Charakteristika

+3,4

+3,6

Odchylka od dlouhodobého průměru (ºC)

+1,5

+1,2

Nejvyšší průměrná měsíční teplota (ºC)

Slezská Ostrava +5,3

Javorník +5,1

Nejnižší průměrná měsíční teplota (ºC)

Lysá hora -0,9

Šerák -1,2

Nejteplejší / Nejchladnější den měsíce

14.den / 7.den

14.den / 7.den

Absolutní maximum teploty (ºC)

31.den Ostrava-Poruba +19,4

30.den Javorník +19,2

Absolutní minimum teploty (ºC)

8.den Světlá Hora -13,2

7.den Šerák -12,4

Nejnižší přízemní teplota (ºC)

8.den Světlá Hora -15,4

8.den Přerov -16,8

Tab. 1 - Vybrané teplotní charakteristiky minulého měsíce

Průběh prům ěrných denních teplot vzduchu 15

10

Teplota [°C]

5

0 1

2

3

4 5

6

7

8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31

-5

-10

-15 Den O1LYSA01

O1PORU01

O1SERA01

O2OLOM01

Obr. 1 - Průběh průměrných denních teplot vzduchu na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava- Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.)

kraj

Moravskoslezský kraj

Olomoucký kraj

teplota vzduchu

stanice

datum extrému

hodnota (°C)

stanice

datum extrému

hodnota (°C)

Maximální teplota

Lučina

21.3.1974

23,7

Přerov

29.3.1890

24,8

Minimální teplota

Světlá Hora

5.3.1971

-27,7

Přerov

3.3.1929

-26,4

Tab. 2 - Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci -4-


Obr. 2 - Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Moravskoslezského kraje

Obr. 3 - Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Olomouckého kraje -5-


Srážky Charakteristika


Olomoucký kraj

32,5

32,8

76

84

Lysá hora 47,2

Rozstání 52,2

Průměrný měsíční úhrn v regionu (mm) v % dlouhodobé hodnoty Nejvyšší měsíční úhrn (mm) Nejnižší měsíční úhrn (mm)

Krnov 19,0

Velké Losiny 20,1

18.den Šance 25,5

18.den Luká 21,7

Nejvyšší denní úhrn nového sněhu (cm)

18.den Lysá hora 18

18.den Paprsek 14

Max. hodn. celkové sněhové pokrývky (cm)

11.den Lysá hora 40

1.den Šerák 45

Nejvyšší denní úhrn (mm)

Tab. 3 - Vybrané srážkové charakteristiky minulého měsíce

Denní úhrny srážek 25

úhrn srážek [mm]

20

15

10

5

0 1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 Den

O1LYSA01

O1PORU01

O1SERA01

O2OLOM01

Obr. 4 - Průběh denních úhrnů srážek na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava-Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.)

kraj


Olomoucký kraj

úhrn srážek

stanice

datum extrému

hodnota (mm)

stanice

datum extrému

hodnota (mm)

maximální denní úhrn srážek

Červená

12.3.1975

35,9

Bělotín

22.3.1922

54,4

Lysá hora

23.3.1910

62,6

Jeseník

9.3.2000

37,4

Tab. 4 - Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci

-6-


Obr. 5 - Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Moravskoslezského kraje

Obr. 6 - Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Olomouckého kraje

-7-


Tab. 5 – Průběh počasí v měsíci na stanici Ostrava-Poruba

-8-


Tab. 6 – Průběh počasí v měsíci na stanici Olomouc-Holice

-9-


Tab. 7 – Legenda k průběhu počasí - 10 -


Hydrologická situace Povodí Odry Vodní toky v povodí horní Odry měly v první polovině měsíce března převážně setrvalé nebo mírně rozkolísané hladiny. Výraznější vzestupy vodních hladin byly zaznamenány ažv druhé polovině měsíce, a to 17. a 18. března, kdy srážkové úhrny dosáhly v průměru 5 mm, respektive 15 mm za 24 hodin. Odra v Bohumíně kulminovala při 56,3 m3.s-1 dne 19. března ve 23:20 hodin. V následujícím období již docházelo na tocích v povodí Odry k pozvolným poklesům vodních hladin, případně k jejich kolísání, setrvalý stav byl v druhé polovině měsíce zaznamenán pouze v povodí Bělé. Vlivem poruch nedocházelo k přenosům dat ze stanic Děhylov (přenos neprobíhal v období od 26. 2. 13:50 hodin do 4. 3. 7:30 hodin) a Jablunkov (přenos dat neprobíhal v období od 16. 2. 20:40 hodin do 4. 3. 12:00 hodin, další významnější výpadek přenosu dat nastal dne 25. 3. ve 14:30 hodin), viz níže přiložené grafy. Dne 25. 3. byla krom výše uvedeného výpadku zaznamenána chyba měření čidla na stanici Český Těšín, a to v 18:40 hodin, která byla odstraněna dne 1. 4. v 9:00 hodin. Vodnosti neovlivněných toků v povodí Odry se pohybovaly v rozmezí od 25 do 90 % dlouhodobého průměru za měsíc březen. V následujících grafech jsou znázorněny hodinové průtoky v m3.s-1 v měsíci březnu ve významných profilech v povodí Odry.

- 11 -


- 12 -


Obr. 7 - Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Odry

- 13 -


Povodí horní Moravy Toky v povodí horní Moravy rovněž reagovaly na spadlé srážky vzestupy vodních hladin ve všech profilech, nejvýraznější vzestupy hladin byly zaznamenány dne 17. a 18. března, avšak následné poklesy hladin byly výrazně rychlejší než v povodí horní Odry. Morava v Olomouci kulminovala při 59,3 m3.s-1 dne 19. března v 11:10 hodin. K významnějším výpadkům přenosu dat patří výpadek přenosu ze stanice Lupěné (přenos dat neprobíhal v období od 17. 2. 14:30 hodin do 3. 3. 11:00 hodin) a stanice Olomouc (přenos dat neprobíhal v období od 7. 3. 11:50 hodin do 11. 3. 10:20 hodin). Krom výše uvedených stanic došlo k menšímu výpadku přenosu dat i u stanic Moravičany a Loštice. Vodnosti neovlivněných toků v povodí horní Moravy se pohybovaly v rozmezí od 40 do 65 % dlouhodobého průměru za měsíc březen. V následujících grafech jsou znázorněny hodinové průtoky v m3.s-1 v měsíci březnu ve významných profilech v povodí horní Moravy.

- 14 -


Obr. 8 - Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí horní Moravy

- 15 -


Povodí Bečvy Toky v povodí Bečvy rovněž reagovaly na spadlé srážky vzestupy vodních hladin, a to zejména dne 18. března. Bečva v Dluhonicích kulminovala dne 19. března ve 12:20 hodin při 41,4 m3.s-1. V následujícím období již docházelo na tocích v povodí Bečvy k pozvolným poklesům vodních hladin, případně k jejich mírnému kolísání. Vodnosti neovlivněných toků se v povodí Bečvy pohybovaly v rozmezí od 25 do 40 % dlouhodobého průměru za měsíc březen. V následujících grafech jsou znázorněny hodinové průtoky v m3.s-1 v měsíci březnu ve významných profilech v povodí Bečvy.

Obr. 9 – Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Bečvy

- 16 -


Tab. 8 - Maximální hodnoty průtoků v minulém měsíci ve sledovaných profilech

Tab. 9 - Průměrné měsíční průtoky v minulém měsíci ve sledovaných profilech - srovnání s dlouhodobým průměrem - 17 -


Tab. 10 - Průměrné vydatnosti pramenů v minulém měsíci a příslušný dlouhodobý měsíční průměr

Tab. 11 - Průměrné stavy hladiny podzemní vody v minulém měsíci a příslušný dlouhodobý měsíční průměr - 18 -


Kvalita ovzduší

- 19 -


Průměrné denní koncentrace v ovzduší

OXID DUSIČITÝ

70

60

50

Karviná Havířov Frýdek-Místek Ostrava-Fifejdy Opava-Kateřinky Přerov Prostějov Třinec-Kosmos

40

30

20

10

0

Den

Obr. 10 – Průměrné denní koncentrace na vybraných stanicích - 20 -

Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Recommend Documents