Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Zpravodaj Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava

Číslo 3 / 2010

_______________________________________________________________________________________________________ Zpravodaj, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou kontrolou a autorizací, jedná se o operativní data. Zpravodaj má informativní charakter, nelze použít jako úřední dokument. Neprošlo jazykovou úpravou. Neprodejný výtisk.

Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Zpravodaj Číslo 3 / 2010

Obsah: Synoptická situace a charakter proudění

2

Teploty vzduchu

3

Srážky

5

Přehled průběhu počasí – Ostrava-Poruba

7

Přehled průběhu počasí – Olomouc-Holice

8

Hydrologická situace

10

Kvalita ovzduší

16

Zajímavosti : Odtoková situace na přelomu února a března 2010

17

Zpracovali:

Ing. Martin Jonov Mgr. Blanka Krejčí Ing. Mirka Mrázková Ing. Lucie Prokšová RNDr. Tomáš Řehánek, Ph.D. Mgr. Hana Šeděnková

http://www.chmi.cz/OS/index.php _______________________________________________________________________________________________________ Zpravodaj, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou kontrolou a autorizací, jedná se o operativní data. Zpravodaj má informativní charakter, nelze použít jako úřední dokument. Neprošlo jazykovou úpravou. Neprodejný výtisk.

-1-


Synoptická situace a charakter proudění Na začátku března začal po přední straně tlakové výše se středem nad Irskem proudit do střední Evropy chladný vzduch od severu. Maximální teploty 5. března téměř nikde nevystoupily nad bod mrazu a na horských stanicích se pohybovaly kolem –10 °C. 6. března přerušila na krátkou dobu anticyklonální charakter proudění mělká tlaková níže, která přešla přes naše území od severozápadu k jihovýchodu a frontální systém s ní spojený přinesl jen zanedbatelné srážky. V oblasti vysokého tlaku vzduchu se až do 10. března pohybovala ranní teplotní minima průměrně kolem –11 °C. Na začátku druhé březnové dekády byla střední Evropa pod vlivem okraje tlakové níže se středem nad Itálií. Sněhové srážky spojené s touto tlakovou níží byly nevýrazné. 12. března přešla přes naše území v severozápadním proudění teplá fronta s opět zanedbatelným množstvím srážek, ale minimální teploty vystoupily v průměru k 1 °C a maximální teploty k 6 °C. Uprostřed měsíce se na studené frontě jdoucí od severu vytvořila i bouřková činnost a 16. března naposledy v tomto měsíci v nížinách sněžilo. Sněhová pokrývka na horách dosáhla svého maxima, na hřebenech Beskyd i Hrubého Jeseníku kolem 110 cm. Konec druhé březnové dekády byl ve znamení jihozápadního proudění, které přineslo citelné oteplení. Zatímco 16. března se pohybovaly nejvyšší teploty kolem 3 °C, 20. i 21. března už dosahovaly v průměru hodnot kolem 14 °C (Javorník 18,3 °C). Ani nejnižší teploty už do konce měsíce téměř neklesly pod bod mrazu. Poslední březnovou dekádu zahájila studená fronta, která přešla přes střední Evropu od západu. Přinesla jen nevýrazné ochlazení na jeden den a srážkový úhrn většinou do 5 mm. Poté se nad naším územím opět udržovala oblast vyššího tlaku vzduchu, která se zvolna přesunula k východu a v její týlové části k nám proudil teplý vzduch od jihu. 26. března dosáhly nejvyšší teploty na nejedné stanici hodnot nad 20 °C (Javorník 21,5 °C). Toto období ukončila vlnící se studená fronta, která přinesla ochlazení o 6 °C a srážky do 10 mm. Za ní se k nám opět nasunul hřeben vyššího tlaku vzduchu od jihozápadu a denní teplotní maxima zastavila svůj růst 30. března na hodnotách kolem 18 °C. Poslední březnový den přešla přes naše území studená fronta od západu spojená s tlakovou níží se středem nad Britskými ostrovy. Přinesla ochlazení o 4 °C na průměrně 14 °C a v průměru 4 mm srážek (maximum Paprsek 11 mm).

-2-


Teploty vzduchu Charakteristika

Moravskoslezský kraj

Olomoucký kraj

+2.6

+2.7

Průměrná měsíční teplota (ºC) Odchylka od dlouhodobého průměru (ºC)

+0.7

+0.4

Nejvyšší průměrná měsíční teplota (ºC)

Ropice +4.3

Javorník, Olomouc +4.5

Nejnižší průměrná měsíční teplota (ºC)

Lysá hora -3.2

Šerák -3.4

Nejteplejší / Nejchladnější den měsíce

25.den / 9.den 25.den Ostrava-Poruba +20.9 30.den Lysá hora 9.4 8.den Lysá hora -15.4 9.den Krnov -19.2 9.den Krnov -22.4

26.den / 9.den 26.den Javorník +21.5 26.den Šerák +10.9 6.den Šerák -17.6 9.den Jeseník -18.7 6.den Šerák -25.1

Absolutní maximum teploty (ºC) Absolutní minimum teploty (ºC) Nejnižší přízemní teplota (ºC)

Tab. 1 - Vybrané teplotní charakteristiky minulého měsíce

Průběh průměrných denních teplot vzduchu 20 15 10

Teplota [°C]

5 0 -5

1 2

3

4 5

6

7 8

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31

-10 -15 -20 Den Lysá hora

Ostrava-Poruba

Šerák

Olomouc-Holice

Obr. 1 - Průběh průměrných denních teplot vzduchu na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava-Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Moravskoslezský kraj

kraj

Olomoucký kraj

teplota vzduchu

stanice

datum extrému

hodnota (°C)

stanice

datum extrému

hodnota (°C)

Maximální teplota

Lučina

21.3.1974

23,7

Přerov

29.3.1890

24,8

Minimální teplota

Světlá Hora

5.3.1971

- 27.7

Přerov

3.3.1929

- 26.4

Tab. 2 - Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci

-3-


Obr. 2 - Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Moravskoslezského kraje

Obr. 3 - Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Olomouckého kraje -4-


Srážky Charakteristika


Průměrný měsíční úhrn v regionu (mm)

Olomoucký kraj

27.3

27.4

63.0

68.8

Nejvyšší měsíční úhrn (mm)

Lysá hora 68.2

Šerák 64.8

Nejnižší měsíční úhrn (mm)

Opava 9.9

Olomouc 14.7

13.den Lysá hora 11.3

31.den Paprsek 11.7

13.den Lysá hora 16

5.den Šerák 15

17.den Lysá hora 116

17.den Šerák 110

v % dlouhodobé hodnoty

Nejvyšší denní úhrn (mm) Nejvyšší denní úhrn nového sněhu (cm) Max. hodn. celkové sněhové pokrývky (cm)

Tab. 3 - Vybrané srážkové charakteristiky minulého měsíce Denní úhrny srážek 12

10

úhrn srážek [mm]

8

6

4

2

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 Den Lysá hora

Ostrava-Poruba

Šerák

Olomouc-Holice

Obr. 4 - Průběh denních úhrnů srážek na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava-Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.)


kraj

Olomoucký kraj

úhrn srážek

stanice

datum extrému

hodnota (mm)

stanice

datum extrému

hodnota (mm)

maximální denní úhrn srážek

Červená

12.3.1975

35.9

Bělotín

22.3.1922

54.4

Lysá hora

23.3.1910

62.6

Jeseník

9.3.2000

37.4

Tab. 4 - Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci -5-


Obr. 5 - Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Moravskoslezského kraje

Obr. 6 - Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Olomouckého kraje -6-


Tab. 5 – Průběh počasí v měsíci na stanici Ostrava-Poruba -7-


Tab. 6 – Průběh počasí v měsíci na stanici Olomouc-Holice

-8-


Tab. 7 – Legenda k průběhu počasí

-9-


Hydrologická situace v Moravskoslezském kraji

- 10 -


Obr. 7 - Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v Moravskoslezském kraji

- 11 -


Hydrologická situace v Olomouckém kraji

- 12 -


Obr.7 - Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v Olomouckém kraji

- 13 -


Tab.8 - Maximální hodnoty průtoků v minulém měsíci ve sledovaných profilech

Tab. 9 - Průměrné měsíční průtoky v minulém měsíci ve sledovaných profilech - srovnání s dlouhodobým průměrem - 14 -


Tab. 10 - Průměrné vydatnosti pramenů v minulém měsíci a příslušný dlouhodobý měsíční průměr

Tab. 11 - Průměrné stavy hladiny podzemní vody v minulém měsíci a příslušný dlouhodobý měsíční průměr - 15 -


Kvalita ovzduší

- 16 -


Odtoková situace na přelomu února a března 2010 V poslední dekádě měsíce ledna došlo k zámrzu většiny vodních toků v územní působnosti pobočky Ostrava. Na horní Opavě a na Moravici se dokonce projevovalo vzdouvání ledu. Ledové jevy se na tocích vyskytovaly až do 20. února. Po té došlo vlivem výrazného oteplení k odtávání ledu a k vzestupům hladin řek a potoků. Na odtokovou situaci měla samozřejmě vliv také relativně značná sněhová pokrývka, která byla rozprostřená od nížin po horské oblasti. Voda z tajícího sněhu odtékala jednak plošně ze svahů, a jednak stružkami, příkopy či zářezy do říční sítě. Stupně povodňové aktivity (SPA) byly na pozorovaných tocích zaznamenávány od 25. února (Opava v Děhylově) do 5. března (Třebůvka v Lošticích). Hladiny řek překročily většinou pouze 1. SPA, pouze na Třebůvce byl v období od 28. února do 3. března překročen také 2. SPA. Pracovníci oddělení hydrologie provedli řadu hydrometrických měření na řekách Moravě, Třebůvce, Bečvě, Odře i Opavě, a také na levostranných přítocích Moravy z Nízkého Jeseníku. Největší průtoky byly změřeny 1. března na Moravě v Olomouci – Nových Sadech (124 m3/s) a 3. března na Odře v Bohumíně (173 m3/s). Z hlediska dob opakování maximálních průtoků byly za uvedené odtokové situace v několika profilech překročeny 1leté průtoky (na Odře v Odrách, na Porubce ve Vřesině, na Osoblaze v Osoblaze, na Třebůvce v Lošticích, na Sitce ve Šternberku, na Bystřici ve Velké Bystřici, na Moravě v Olomouci a na Olešnici v Kokorách). Ochlazení ve dnech 11. a 12. března se projevilo opětovným výskytem ledových jevů v horních úsecích Odry, Moravy a Vsetínské Bečvy. Ke konci března došlo vlivem oteplení k odtoku vody z tajícího sněhu v horských partiích Jeseníků a Beskyd. Hladiny vodních toků opět stouply, nejvíce na řece Moravě, kde byly dosaženy 1. SPA. Po této epizodě zůstal sníh již jen v nejvyšších polohách a další vzestupy hladin v důsledku tání nejsou očekávány.

Řeka Opava v Děhylově při průtoku cca 80 m3/s. - 17 -

Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Recommend Documents