Česko
země příběhů sedm kulturních cest Svazek třetí
Jizerka
Bazilika sv. Prokopa v Třebíči
Na rozhledně
Je jedna země obkroužená horami, ukrytá v hlubokých lesích, protkaná nitkami potoků a řek, ježatá skalami, země s rozevřenou náručí polí a luk, s korálky měst, s kopci korunovanými hrady a zámky, země, jíž ten, kdo kdysi naděloval krásu, dopřál měrou vrchovatou. Krajina až srdce usedá, pomníky lidské dovednosti a píle až to nejde na rozum.
Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře
Česko
země příběhů
Legenda památka UNESCO
industriální architektura
sídlo kraje
muzeum
hrad, zámek
lázně
církevní památka
řeka
památková rezervace
pěší turistika
židovská památka
cykloturistika
rozhledna
rybaření
vojenský monument
kopec, hora
moderní architektura
přírodní památka
A všechno, co jenom v té zemi je, má svůj příběh, který nikdy nekončí, vine se staletími, probíjí dobami, bohatne a sílí, krásně se poslouchá a ještě krásněji se žije. Jsou země s vyššími horami, země mořem omývané, palmami prokláté, pyramidami zdobené, země gejzírů i kaňonů, země měst, jejichž jména zní mámivě a sladce… Ale to, co člověk, který hledá, najde v zemi
příběhů, to nikde jinde nalézt nemůže. Své vlastní kořeny, hlasy předků, skvosty z jejich rukou, krajinu vlastní duše, protože rodná země je vždycky nejméně na očích, ale nejvíce v srdci. Země příběhů je i zemí překvapení, neboť člověk je vždycky nejvíce zaskočen právě tím, co má nejblíž. Krásou a bohatstvím tam, kde by ho ani nenapadlo hledat. Vydejte se tedy s námi prožít příběhy, při nichž se budete bavit, budete sportovat, odpočívat, poznávat, žasnout, těšit se a radovat, duši oblažovat a hrdost pociťovat. Protože vy už přece víte, která je to země. Je to Česko – země příběhů.
Bezděz
www.ceskozemepribehu.cz 1
www.jiznicechy.cz www.ceska-kanada.cz
Jindřichův Hradec – renesanční hudební pavilon „Rondel“
Renesanční skvosty
v České Kanadě
Česká Kanada
Úchvatná, romantická, něžně drsná, taková je Česká Kanada, krajina na pomezí Čech a Moravy kolem zříceniny hradu Landštejna.
a okolí
Česká Kanada a okolí Kraj rybníků lemovaných hlubokými lesy, podivuhodných žulových skal a osamělých balvanů, zvlněných luk a zadumané atmosféry se, kdoví proč, stal ideálním rámcem pro skvosty renesanční šlechtické i měšťanské architektury. Vydejme se po stopách příběhu náhlé a okázalé proměny zdejších měst. Hluboko v šestnáctém století, v době, kdy byl Jindřichův Hradec plný italských dělníků, kteří přetvářeli zdejší hrad na nádherný renesanční zámek, a kdy se nedaleko odtud rodil ze syrové tvrze křehký vodní zámek Červená Lhota, vypukla nevyhlášená válka mezi měšťany zdejších měst, boj o to, kdo si vystaví vznosnější, honosnější a skvostnější dům.
Slavonice
2 Sedm kulturních cest
Renesance byla na vrcholu a Slavonice, Jindřichův Hradec i Telč rozkvétaly. Náměstí vroubily domy s bohatě zdobenými štíty, módními psaníčkovými nebo figurálními sgrafity, vzdušnými podloubími, gotická jádra domů nadto začasto poskytla půvabné
jakoby pavučinové klenby. Slavonice k tomu budovaly i rozsáhlý komplex gotických lochů – sklepů, odvodňovacích šachet a únikových cest. Chodíte-li dnes Jindřichovým Hradcem, díváte-li se na obě slavonická náměstí z věže kostela Nanebevzetí Panny Marie, kráčíte-li předkloněni slavonickým podzemím, plujete-li na loďce po hladině odrážející snový zámek Červená Lhota, dotýkáte se holou rukou renesančního srdce tohoto regionu.
Červená Lhota
A byl by hřích nevydat se do okolí měst, třeba po nesčetných cyklostezkách oplývajících terénní vlídností, anebo pěšky, jako kdysi vyhlášený grázl, vlastně loupežník Grasel, jehož stezky jsou dnes připravené provést zvědavého poutníka křížem krážem krajem podmanivé krásy.
Co musíte vidět: • náměstí v Jindřichově Hradci i ve Slavonicích • jindřichohradecký zámek • slavonické podzemí • zámek Červená Lhota • alespoň jednu z Graselových stezek, po kterých se můžete vydat až do Rakouska • hrad Landštejn • bludné kameny v lesích, které ukrývají i stopy po těžbě stříbra • Třeboň • zámek Emy Destinnové ve Stráži nad Nežárkou
Červená Lhota
Třeboň
Telč Jindřichův Hradec Česká Kanada Stráž nad Nežárkou Landštejn
Slavonice
Landštejn
www.ceskozemepribehu.cz 3
www.turisturaj.cz
Chrám Nanebevzetí Panny Marie v Kladrubech
Géniové se často rodí s nevýhodou. Jan Blažej Santini-Aichel byl sice dítětem pražského kameníka, ale narodil se s tělesnou vadou, byl chromý, a tudíž řemeslu kamenickému nezaslíbený. Ale nehodlal se vzdát a nevzdal se až do smrti. Stal se z něj jeden z nejinvenčnějších architektů doby vrcholného baroka. Svůj obdiv ke gotice vetknul do tehdy moderních principů a vytvořil cosi, co by se snad dalo nazvat „barokní gotikou“.
Západní Čechy Jeho stavby jsou rozesety po celém Česku a všude dodnes budí úžas, neboť jako by byly vystavěny jen ze světla a stínu. Jednou z nejzásadnějších enkláv bylo pro Santiniho Plzeňsko. V Mladoticích realizoval jednu ze svých prvních staveb, v Kladrubech své dílo poslední, v Mariánské Týnici zase nejucelenější, v Plasích jedno z nejmonumentálnějších…
Santiniho gotický dotek
barokní krásy Schodiště konventu kláštera Plasy
4 Sedm kulturních cest
Stát pod Santiniho kopulemi, vystupovat po jeho schodištích, dotýkat se promyšlených detailů, luštit skrytou symboliku, to je dobrodružství, které s ubíhajícím časem nebledne. Na samém sklonku svého
života svedl přátelský souboj s druhým géniem, svým věčným souputníkem, Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem – a vyhrál. Jeho návrhu přestavby kladrubského klášterního chrámu byla totiž dána přednost, a tak mohlo začít vznikat jedno z nejúchvatnějších Santiniho děl, vedle poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou patrně nejznámější Santiniho stavba. Osud ale hraje divné šarády. Jan Blažej umírá, aniž chrám dokončil – a nastupuje jeho konkurent, Kilián Ignác. Kladrubský klášter tak vyrostl ze spojení dvou géniů, jejichž význam dalece překročil jejich dobu.
Kladruby
Mladotice
Mariánská Týnice
Plasy
Kladruby
Plzeň
Ostrov u Stříbra
Co musíte vidět: • klášter a chrám Nanebevzetí Panny Marie v Kladrubech • konvent kláštera v Plasích • kaple sv. Václava a Vojtěcha v Ostrově u Stříbra • kaple Panny Marie v Mladoticích • poutní komplex a budova proboštství v Mariánské Týnici
Putujte za Santiniho architekturou s turistickým pasem. V celém Česku je celkově 10 areálů se Santiniho stavbami, které jsou přístupné veřejnosti. www.santini.cz
Objevte západočeské baroko v rámci letního festivalu 6 týdnů baroka. Pořádá Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. www.plzen2015.cz Mariánská Týnice
Býti ovšem na Plzeňsku a nepoužít ani jednou slovo „pivo“ není možné. A vařilo se v klášterech kladrubském i v plaském. Pivovary tu sice vznikly až během 19. století, ale benediktini i cisterciáci tu pivo vařili od počátku, třebaže tak trochu podomácku. Kdepak klášter bez piva – a na Plzeňsku!
www.ceskozemepribehu.cz 5
www.ceskestredohori.cz
Litoměřice
Víno
České středohoří je jeden z nejpodivuhodnějších krajinných celků v Evropě.
v krajině ohně a vody
České středohoří Krásná, jímavě malebná a zároveň pitoreskní krajina zrozená ve třetihorách z ohnivé síly Země, kdy se do výše zdvihaly sopečné kužely, kupy a hřbety. Živly pak po tisíciletí dotvářely charakter oblasti a „velká řeka“, jak se odedávna říkalo Labi, vyhloubila údolí tak mámivé a oku lahodící, že se mu začalo říkat Porta Bohemica, brána do požehnané země české. Na stráních svažujících se k řece zvětrával čedič a znělec a člověk už před tisíci lety pochopil, že tahle půda, navzdory drsnějšímu podnebí a zeměpisné šířce, přijme vlídně a štědře vinnou révu. A tak už někdy od osmého století člověk v téhle nádherné krajině zatloukal do země dřevěné kůly, sklízel vinné hrozny a lisoval nápoj opojný i lahodný. Litoměřice, které jsou středobodem tohoto kraje, staly se ve středověku dokonce druhým největším vinařským městem v Čechách, hned po Praze. Jedny z nejsevernějších vinic v Evropě dávají víno dodnes. Je krásné, vypravit se za ním.
Z Litoměřic je to možné jednak na kole či pěšky po unikátní naučné „Litoměřické vinařské stezce“, která nás povede přes Žalhostice, Velké a Malé Žernoseky, po úpatí Lovoše až do Lovosic, ale také na palubě lodi Porta Bohemica. Velebný pohyb říčního plavidla dává krajině zcela nový rozměr a vinicemi porostlé stráně, rozsáhlé umělé jezero u Píšťan, vesnice a města – to všechno se před námi odvíjí jako strhující film.
Ochutnávka vín
Co musíte vidět: • vinařství v zámku Velké Žernoseky • Litoměřice • zámky v Ploskovicích a Libochovicích • Milešovku, Hazmburk a Lovoš • architektonicky unikátní vojenskou pevnost Terezín
Ve Velkých Žernosekách se můžeme vnořit hluboko do skály a za dozoru gigantických sudů sledovat stopy cisterciáckých mnichů, kteří tu už ve třináctém století razili vinné sklepy a můžeme samozřejmě i ochutnat nektar tady zrozený.
Ústí nad Labem Porta Bohemica Velké Žernoseky Ploskovice
Milešovka Lovoš
Litoměřice Píšťany Terezín Lovosice
Hazmburk Libochovice
A protože nejen vínem oplývá České středohoří, je moudré vystoupat na některý z vrcholů, třeba na královnu Milešovku či na Hazmburk s patrně nejromantičtějším profilem v zemi tvořeným věžemi někdejšího hrdého hradu, a podívat se do kraje, do nějž okouzleně hledívali nesčetné generace těch, co nás předešli. Hazmburk
Milešovka, Porta Bohemica a vinice u Velkých Žernosek
6 Sedm kulturních cest
www.ceskozemepribehu.cz 7
www.visitliberec.eu www.ceskolipsko.info Sklářská huť Ajeto
Ještěd
Horských spolků bývalo v Čechách nepočítaně. V druhé polovině 19. století rostly jako houby po dešti a pozvolna se k nim přidávaly i spolky turistické. Turismus, to byla nová móda a bylo věru šik obléknouti frak neb krinolínu a vydat se do přírody, do lesů a hor. Čím více spolků, tím ovšem také větší rivalita a snaha vyniknout a trumfnout ty druhé. A co je, řekněte, lepší důkaz schopností takového spolku, než vystavět na vrcholku hory rozhlednu?
vystoupat dokonce na rozhleden šestnáct! A jsou to pohledy k nezaplacení. Pravda, stovkám sklářských mistrů, tovaryšů a učňů ve sklářských hutích, co jich bylo po svazích a údolích hor protkaných řekou Jizerou, byly nejspíše nějaké rozhledny fuk, ale my si dnes můžeme „skleněné“ hory prohlédnout doslova ze všech myslitelných úhlů.
V Jizerských horách jich od roku 1887 do roku 1909 vyrostlo hned devět. A přidávaly a přidávají se další, dnes tu můžete
Jsou tu rozhledny kamenné, dřevěné, kovové, naše nejsevernější hory jsou zkrátka rozhlednami a výhledy kromobyčejně
Českolipsko a Jizerské hory
Rozhlédnout se
po skleněných horách
Lázně Libverda
Nový Bor
Ořešník v Jizerských horách
8 Sedm kulturních cest
Lindava
Smrk
Královka Liberec Slovanka Ještěd Jablonec Štěpánka n. N. Císařský kámen Černá studnice Kopanina
Černá studnice
bohaté. Výhledy do kraje kolem Liberce si užijete i z architektonicky jedinečného Ještědu, na jehož vrchol vás vyveze lanovka, ale jít můžete i pěšky po turistické cestě. Sklářská tradice byla v celých Sudetech letitá a hluboce zakořeněná, ale právě v horách Jizerských trumfla dokonce i tradici ještě zažitější, totiž tkalcovskou. Však je Jablonec nad Jizerou dodnes pro většinu z nás symbolem světově ceněné skleněné bižuterie. Až budete bosi brouzdat ledovou vodou Jizery, nebuďte překvapeni, že je tu písek barevný. Úlomky barevných korálků jsou už dávno součástí dna téhle divukrásné řeky.
Skláři tu ovšem žijí a pracují dodnes. Kdo se s nimi chce potkat a zažít neobyčejné, ať se vypraví do Lindavy, kde v huti Ajeto vstoupí přímo do žhoucího pekla a bude si moci na vlastní dech vyzkoušet, jaké to je, když se ze žhavé tekuté směsi na konci píšťaly rodí křehká krása. A v nedalekém Novém Boru, v restauraci Ajeto, pak můžete obdivovat mistrovství sklářských kumštýřů, oddělených od stolů s dobrým jídlem jen tenkou, samozřejmě skleněnou stěnou.
Co musíte vidět: • rozhledny Ještěd, Štěpánku, Kopaninu, Černou studnici, Císařský kámen, Smrk, Královku a Slovanku • sklářskou huť Ajeto v Lindavě a restauraci Ajeto • Sklářské muzeum v Novém Boru www.ceskozemepribehu.cz 9
www.broumovsko.cz
Adršpach
Broumovský klášter
Broumovsko
Krajina s uměleckým rukopisem Dientzenhoferů Dějiny se často odvíjejí podle toho, kdo má kuráž jimi pohnout. Broumovsko V kraji nádherných a roztodivných pískovcových skal, štíhlých věží a jehel z pískovce, uzounkých puklin a skalních náměstí, v kraji útěšně zvlněné krajiny, v prvním roce 18. století, chopil se úřadu opata broumovského kláštera zdejší rodák, benediktin Otmar Daniel Zinke a proměnil okolní krajinu jednou provždy. Během několika málo let vzniklo v okolí Broumova devět barokních kostelů povětšinou na místech někdejších lidových dřevěných kostelíků. Opat Zinke nebyl troškař, pozval si na tu práci nejslavnější odborníky v zemi, Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce. Kostely se staly novými dominantami krajiny, novými středobody života okolních vsí. Dnes je spojují krom vzácných snah skupiny lidí o jejich rekonstrukci také cesty, které lákají k poznávání kostelíků ze sedla kola. Putovat tímhle krajem, ať už na kole, pěšky či třeba na koni, je krásné. Broumovský klášter a okolní kostely mají totiž jedinečný rámec, kraj
Kaple Panny Marie na Hvězdě
rozmařile výtvarný, kraj, kde se v kostelech oslavovaný nejvyšší sochař realizoval mimořádně invenčně. Adršpašsko-teplické skály jsou neuvěřitelnou galerií fantastických pískovcových útvarů. Kaňon Vlčí rokle odděluje adršpašskou část s až devadesátimetrovými skalními věžemi, hlubokými soutěskami, jezírky, vodopádem nebo zříceninou hradu Adršpach, od části přiléhající k Teplicím nad Metují s členitým Bludištěm a nesčetným množstvím skal, jimž dávali lidé jména už někdy v osmnáctém století, kdy tu doslova vybuchla móda výletů a turistických výprav. A to je celé rozsáhlé skalní město – a také skalní labyrint na Ostaši a příkré svahy Broumovských stěn – ještě chráněno dokonalou hradbou Stolových hor na česko-polském pomezí se skalním labyrintem a stovkami do kamene vytesaných schodů. Broumovsko je prostě úchvatný kout naší země, prodchnutý stopami víry i rozmarné tvorby živlů, protkaný turistickými trasami a cyklostezkami, plný zážitků a nečekaných dobrodružství.
Co musíte vidět: • komplex broumovského kláštera s Turínským plátnem • devět dientzenhoferovských kostelů • unikátní dřevěný hřbitovní kostel Panny Marie v Broumově • raritní poustevnu v Teplicích nad Metují • okruhy Adršpašským skalním městem a Teplickými skalami • skalní labyrint na Ostaši • poutní místo Hvězda v Broumovských stěnách • lidovou architekturu nebo muzeum Merkuru a papírových modelů v Polici nad Metují
2 1 Adršpach Teplice n. Metují Adršpašskoteplické skály 8
3
4 5 9 Broumov 6
Broumovské stěny 7 Police n. Metují
1 – Vernéřovice 2 – Vižnov 3 – Ruprechtice 4 – Heřmánkovice 5 – Šonov 6 – Otovice 7 – Božanov 8 – Bezděkov n. M. 9 – kaple na Hvězdě
Knihovna broumovského kláštera
10 Sedm kulturních cest
www.ceskozemepribehu.cz 11
www.msregion.cz
Colours of Ostrava
Nebylo to jenom uhlí, které nasměrovalo vývoj Ostravska ke kraji plnému techniky a technologií, ale právě uhelné sloje, na kterých celá oblast stojí a žije, daly městu i širokému okolí charakter.
Ostravsko Industriální minulost kraje má svou přitažlivost a půvab, který se časem zvyšuje. Technická dovednost a vynalézavost našich předků pronikla do poezie, literatury, výtvarného umění i hudby a dnes je zdrojem pozoruhodných výprav za tajemstvím splynutí přírody a lidské touhy dobývat její bohatství. Je to tak trochu verneovská výprava, putování za lidským důmyslem.
Verneovské putování
ocelovým městem
Ostravsko je prošité pozoruhodnou Techno trasou, která zvědavcům nabízí funkční mlýn, kosárnu, vojenské pevnůstky, pivovar, několik technických muzeí, úzkokolejnou dráhu, ale hlavně důlní díla. Začít se dá třeba v Landek parku – největším hornickém muzeu u nás –, pak si prožít pracovní hornický den na rafinované
Stodolní ulice
Usain Bolt na Zlaté tretře
prohlídkové trase dolu Michal a dobrodružství zakončit mezi pecemi a koksovnami „ostravských Hradčan“ v Dolní oblasti Vítkovice, kde se člověk může nechat výtahem dopravit na sedmdesát metrů vysokou pec a prohlédnout si Ostravsko z ptačí perspektivy a pak nádherně bloudit verneovským interaktivním muzeem. Příběh industriální Ostravy ale zdaleka není uzavřen. Naopak, denně se tu odehrávají nové a nové příběhy, protože technické prostředí ukazuje se být jedinečným rámcem nejrůznějších kulturních akcí. Netradiční galerie, divadla, koncerty, happeningy, festivaly… mladé umění, které vtrhlo mezi důlní věže a pece a neobyčejně se mu tu daří. Ostrava žije multižánrovým hudebním festivalem Colours of Ostrava, na který se sjíždějí přední interpreti z celého světa, festivaly vážné hudby, špičkovými sportovními
akcemi, z nichž Zlatá tretra se stává jednou z nejprestižnějších atletických soutěží světa. Umění vybuchuje přímo v ulicích, na pozadí labyrintu potrubí, v industriálních halách, v bývalém plynojemu anebo v pulsujících nočních klubech, třeba těch na legendární Stodolní ulici. Ocelové srdce republiky prostě dál tepe a je nesmírně zábavné být u toho.
Co musíte vidět: • Techno trasu • Dolní Vítkovice • Landek park • důl Michal • Colours of Ostrava • Zlatou tretru • Stodolní ulici • vodní mlýn Wesselsky • kosárnu v Karlovicích • pivovar Radegast v Nošovicích
Důl Michal
12 Sedm kulturních cest
www.ceskozemepribehu.cz 13
www.brno.cz Jakubské náměstí s kavárnou Savoy (v pozadí)
Hlavní město
funkcionalismu
BVV Veletrhy Brno – pavilon A
Když se koncem 19. století začal „rakouský Manchester“, tedy staré textilácké Brno, proměňovat, nikdo nemohl tušit, že to je jen začátek obrovského přerodu. Brno mělo prostě štěstí na dobu i lidi. Brno Československo bylo ještě novorozeně a v Brně už všechno vřelo. K městu se připojily další obce, vznikl nový urbanistický plán a na místě hlavního městského architekta byl mladý člověk, který se začal obklopovat svými
vrstevníky. Představitelé města byli dychtiví vyvléci se z kolonky „druhé největší město v republice“ – a rázně vystoupit z pražského stínu. Začalo se stavět – a Brno bylo najednou architektonicky nejprogresivnější město Evropy. Funkcionalistické stavby rostly jak houby po
Vila Tugendhat Vila Tugendhat
14 Sedm kulturních cest
Interiér kavárny Era
dešti, vznikaly kavárny, ve kterých to neskutečně žilo, umění bylo hlavním tématem, Devětsil razil své manifesty, Leoš Janáček za velkými prosklenými okny popíjel moravské víno, stavělo se výstaviště, samozřejmě v současném trendu… Obrovský kvas zasáhl i movitější obyvatele – a zakázky na architektonicky moderní vily jen pršely. Manželka spolumajitele vlnařských závodů, paní Greta Tugendhat, znalá současných trendů z Německa, zve do Brna startující hvězdu, architekta Miese van der Rohe, který tu na úchvatné terase vystaví jeden z největších skvostů architektury 30. let, vilu Tugendhat, od roku 2001 památku chráněnou UNESCO. Tyhle jedinečné skvosty jsou dnes propojeny čtrnácti naučnými stezkami, na kterých můžete obdivovat neuvěřitelných 383 objektů – to všechno v rámci programu BAM – Brněnský
Architektonický Manuál. Dívat se na Brno tímto úhlem pohledu je vážně fascinující. Posedět si v jedné z precizně restaurovaných kaváren ale může být i skvělým startem večera, který skončí až nad ránem. Současné Brno totiž žije, jak je tu už letitým zvykem, trochu jinak, po svém, dynamicky, zdejší životní styl je dravý a nesmírně atraktivní. Desítky klubů, ve kterých se neholduje jen bezduchému tanci a popíjení, neboť nabízejí nepřebernou škálu kulturních počinů, kultura kvasí i na ulicích… Brno je totiž moderním městem nejen ve vzpomínkách, ale i v pulsující současnosti.
Co musíte vidět: • vilu Tugendhat • kavárny Era, Savoy a restaurant Pavillon (Zemanova kavárna) • brněnské Výstaviště www.ceskozemepribehu.cz 15
NĚMECKO Milešovka
Lázně Libverda Nový Bor Liberec Ústí nad Labem Litoměřice Ještěd
POLSKO Adršpach Broumov
Terezín Karlovy Vary
Hazmburk
Plasy Kladruby
Hradec Králové Praha
Mariánská Týnice
Pardubice Ostrava
Plzeň
Ostrov u Stříbra
Olomouc Červená Lhota Jindřichův Hradec
Jihlava Zlín Telč
NĚMECKO
Brno
Landštejn České Třeboň Slavonice Budějovice
SLOVENSKO RAKOUSKO
Česko země příběhů – sedm kulturních cest Vydala Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism Oficiální turistická prezentace České republiky CzechTourism, Vinohradská 46, 120 41 Praha 2 www.czechtourism.cz 1. vydání, Praha 2014 © Text: Rostislav Křivánek Fotografie: archiv CzechTourism, Ladislav Renner, Libor Sváček, David Marvan, Roman Cestr, Jan Strakoš, Milan Jaroš, David Židlický, Jaroslav Mareš, Tomáš Hájek, Jan Záliš, Stanislav Růžička, Jiří Zerzoň Sazba, grafická úprava: Vydavatelství MCU, www.mcumedia.cz Všechny údaje jsou i přes důsledné zpracování bez záruky. www.ceskozemepribehu.cz www.kudyznudy.cz Brno
16 Sedm kulturních cest
ISBN: 978-80-87824-68-9, 1. vydání
Do roka a do dne přijedete na další
Objevte, jak rozmanitá naše kuchyně dokáže být Šušká se, že Lomikar se ani nestihl zakousnout do koláče. Vy si na ně ale čas najděte a objednejte si je v některé z prověřených českých restaurací Czech Specials. www.czechspecials.cz