ČESKÉMU ZEMĚDĚLSTVÍ SE OTEVÍRAJÍ NOVÉ PŘÍLEŽITOSTI

ING. BOHUMIL BELADA,

PGRLF

SOUTĚŽE

viceprezident AK ČR

ZEMĚDĚLCI DLOUHODOBĚ VNÍMAJÍ JAKO VÝZNAMNÉHO A STRATEGICKÉHO PARTNERA, VÍCE V PŘÍSPĚVKU ING. JANA ZÁHORKY

O NEJLEPŠÍ REGIONÁLNÍ POTRAVINY JSOU ÚČINNOU CESTOU JAK KOMUNIKOVAT S TUZEMSKÝMI SPOTŘEBITELI

HODNOTÍ PŘIJATÝ RÁMEC SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY EU PRO ROKY 2014 – 2020 JAKO PŘIJATELNÝ KOMPROMIS

str. 3

str. 36

str. 7

Z P R AV O D A J

10. ŘÍJEN 2014

INFORMAČNÍ NOVINY AGRÁRNÍ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY WWW.AGROCR.CZ > WWW.APIC-AK.CZ

ČESKÉMU ZEMĚDĚLSTVÍ SE OTEVÍRAJÍ NOVÉ PŘÍLEŽITOSTI KULTURNÍ DŮM V ČESKÝCH HEŘMANICÍCH SE DNE 6. 10. 2014 STAL DĚJIŠTĚM AKCE OSOBNOST ING. JOSEFA LUXE A ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, AKCE, KTERÁ PŘIPOMÍNÁ ŽIVOT A DÍLO JOSEFA LUXE, KTERÝ CELÝ SVŮJ, BOHUŽEL, KRÁTKÝ ŽIVOT ZASVĚTIL ČESKÉMU ZEMĚDĚLSTVÍ A JEHO ROZVOJI A PROSPERITĚ, AŤ UŽ JAKO ZOOTECHNIK V ZÁLŠÍ VE VÝCHODNÍCH ČECHÁCH NEBO JAKO MINISTR ZEMĚDĚLSTVÍ. Se svým příspěvkem vystoupil při této příležitosti i prezident Agrární komory ČR Ing. Miroslav Toman, CSc., který uvedl, že od dob Josefa Luxe se mnohé v zemědělském a potravinářském sektoru změnilo – vstoupili jsme do Evropské unie, musíme se řídit Společnou zemědělskou politikou, která není vždy zemědělcům a potravinářům v nových členských zemích příznivě nakloněna, náš domácí trh se otevřel Evropské unii a zároveň s tím rozměr naší zemědělské produkce neustále klesá. Na druhé straně máme evropské dotace, které tvoří významnou část příjmů zemědělců, programy rozvoje venkova, které napomáhají diverzifikaci činností na venkově a posilují konkurenceschopnost sektoru a alespoň teoretickou možnost přístupu na trhy ostatních zemí evropské osmadvacítky.

Některé principy se v zemědělství za 15 let, které letos uplynou od

Foto: Nina Havlová

úmrtí Josefa Luxe, ale nezměnily a nezměnily se vlastně za celou dobu

fungování moderního zemědělství. Tím prvním je nepochybně v poslední

době velmi populární striktní dělení zemědělských podniků na velké,

malé a střední. Musíme si přece všichni uvědomit, že v každém případě jsou to jedni zemědělci, kteří hospodaří na stejné půdě ve stejné republice, a jestliže slyšíme v televizi, jak je potřeba změnit strukturu zemědělské

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA

výroby z pohledu velikosti podniků, tak z toho jde hrůza. Ať už se to někomu líbí nebo ne, je nezvratným faktem, že právě velké zemědělské a potravinářské podniky jsou nositeli inovací a nových technologií, ale i zdrojem pracovních míst v regionech. Na druhé straně malí a střední zemědělci s diverzifikovanou činností, jako je agroturistika nebo prodej ze dvora, jsou rovněž velkým přínosem pro údržbu krajiny a rozvoj venkovského prostoru. Měli bychom tedy při veškerém plánování zemědělské politiky zohledňovat všechny tyto aspekty, podpořit všechny zemědělce a neupřednostňovat jednu formu podnikání před druhou. Druhým principem, který není v současné době příliš zdůrazňován, je věda a aplikace výsledků výzkumu do praxe. Českému zemědělství a potravinářství jednoznačně chybí informace z vědecko-výzkumné sféry, možnost reagovat na nejnovější trendy v těchto oborech a následně tyto poznatky aplikovat do praxe, pokud zemědělský podnik shledá, že jsou pro něj přínosem. Obávám se, že se z našeho sektoru trochu vytratily

Foto: archiv AK ČR

2

4 > 2014

strategické záměry a dobré nápady, které by bylo možné okamžitě realizovat. Buď skutečně nejsou, nebo, a to spíše, na ně a na jejich realizaci nejsou finance. Doufám, že tato situace se alespoň částečně zlepší v novém programovacím období PRV, a bude alespoň relativně dostatek peněz na podporu inovací v zemědělství i v potravinářství. Třetím principem, který nabývá stále na více na aktuálnosti, je diverzifikace činností zemědělského podniku. V dnešní době již zemědělství nemůže vystačit jen s výrobou základních surovin, ale musí produkovat výrobky s co nejvyšší přidanou hodnotou, a maximálně využít všech příležitostí, které mohou podniku přinést zisk. A není to otázka jen malých a středních podniků, ale i těch velkých. Vezměme si například energii. Právě její cena začne být pro zemědělství zásadním problémem. V posledních letech rapidně rostou ceny benzínu, nafty, plynu i elektřiny, a právě to je důvodem, proč by zemědělský a potravinářský sektor měl v každém případě především umět využívat veškerou energii. Jako příklad uvedeme

ZPRAVODAJ

biopaliva. Proč nevyužít takto vytvořenou energii a teplo například pro vytápění skleníků, kde bychom mohli pěstovat zeleninu a ovoce? Všichni víme, že v minulosti bylo v Čechách a na Moravě tisíce hektarů skleníků a Česká republika byla zelinářskou velmocí. A jaká je situace dnes? Plocha skleníků s bídou dosahuje pár stovek, ne-li spíše desítek hektarů. Máme tak velmi omezenou možnost pěstovat pro spotřebitele

kompromis dlouhodobého vyjednávání, ve kterém byly Ministerstvem zemědělství zváženy názory většiny zúčastněných stran. Díky Agrární komoře se v něm podařilo prosadit na úrovni EU i v ČR větší podporu chovu skotu, prasat, ale i speciálních plodin jako ovoce, zeleniny a konzumních brambor. Úspěchem je udržení úrovně alokace na investiční opatření pro oblast zemědělství a potravinářství ve výši 400 mil. Kč/rok.

ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ MUSÍ BÝT VNÍMÁNO JAKO DLOUHODOBÁ PRIORITA VLÁDY ČR S CÍLEM JEJICH DALŠÍHO ROZVOJE A POSÍLENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI. čerstvé ovoce a zeleninu, a výsledkem toho je, že se 70 % zeleniny dováží prakticky z celého světa. Doufejme, že i tento neradostný stav se podaří alespoň částečně změnit díky nastavení nové Společné zemědělské politiky pro další období. Jestliže už jsme zmínili novou Společnou zemědělskou politiku, je potřeba také několik pohledů na její strukturu ze strany Agrární komory ČR. Finální verzi národního rámce dokumentů, který v červenci schválila vláda ČR, vnímáme jako

Bohužel, mezi požadavky AK ČR, které nebyly schváleny, patří vyplácení podpor v I. pilíři na všechny kategorie přežvýkavců, a platba je určena pouze na dojnice, telata masného skotu, bahnice a kozy. Rovněž v PRV jsme usilovali o zařazení chovů drůbeže do programu welfare, kde nyní jsou skot a prasata. Pevně doufáme, že se podaří podpora welfare drůbeže v částce 300 miliónů korun vyřešit přes národní dotační titul. Požadovali jsme také větší podmíněnost

produkce u podpory ekologického zemědělství, kde jsme navrhovali zatížení 0,4 VDJ na ha z.p., ale ve schváleném materiálu je hranice 0,3 VDJ. Nicméně, AK ČR stále hlídá proces tak, aby byly podrženy stanovené priority. Zároveň se zúčastní diskuze k nastavení národních programů posílení pozice zemědělců a potravinářů. Diskutabilní zůstává z našeho pohledu stále oblast LFA i definice aktivního zemědělce. Pokud jde o znevýhodněné oblasti, pak je zřejmé, že zemědělci v těchto oblastech požadují udržení plateb jako základního zdroje příjmu Při menším objemu peněz se tak hledal průchozí kompromis, platby se krátily všem. AK ČR se snažila a snaží dojednat zvýšení celkového objemu plateb, aby se udržela stávající úroveň. Je potřeba znovu zdůraznit, že finální verze SZP je kompromisem, který samozřejmě nemůže vyhovovat všem. V každém případě by ale ministerstvo mělo při stanovování podmínek skutečně naslouchat zemědělcům a potravinářům a zásadní rozhodnutí s nimi intenzivně konzultovat. Podobná diskuse pak probíhá i u definice aktivního zemědělce. Zde je cílem Agrární komory nastavit pravidla tak, aby bylo zamezeno zneužívání dotací pro skutečně hospodařící zemědělce. Navrhujeme proto, aby při posuzování bylo uplatněno kritérium prokázání minimálních příjmů ze zemědělské činnosti, bez dotací a v přepočtu na 1 ha za uplynulé účetní období (minimální tržba z 1 ha), kdy by výše minimálních příjmů byla stanovena v závislosti na výrobní oblasti, míře znevýhodnění oblasti a druhu pozemku (orná půda., TTP, aj.). Dalším vhodným kritériem, které by bylo jednoduše kontrolovatelné, je podle názoru AK ČR nastavení

minimální výměry zemědělské půdy žadatele na úrovni cca 4 ha, s výjimkou pro trvalé kultury, léčivé byliny a další speciální komodity. I přes tyto mnohdy vypjaté diskuse jsme přesvědčeni, že nová Společná zemědělská politika nabízí českému zemědělství a potravinářství řadu příležitostí a možností. Nezbytnou podmínkou pro naplnění těchto ambicí je ale také podpora našeho sektoru ze strany státní správy a vlády této republiky. Doufejme, že již skončilo období, kdy bylo české zemědělství a potravinářství vnímáno jako obtížný resort s vysokými nároky a i nadále bude právě tento resort a jeho rozvoj vládní prioritou. Ale ještě jednu záležitost bych zde chtěl připomenout. Je více než zřejmé, a z výše uvedeného to také vyplývá, že Agrární komora ČR je při diskusích o podobě zemědělské politiky rozhodujícím subjektem a partnerem ministerstva. Jejím hlavním cílem a úkolem je úspěšné hájit vaše zájmy, zájmy zemědělců a potravinářů České republiky. Což, bohužel, není někdy členy Agrární komory ČR plně doceňováno a uvnitř komory vznikají vnitřní rozbroje, když jedni mají pocit, že ti druzí mají vyjednány lepší podmínky a odmítají přistoupit na kompromisy. A nejen z těchto důvodů se zde opakovaně nabízí otázka, zda by nebylo pro vnitřní stabilitu resortu lepší povinné členství v Agrární komoře, jako je tomu například v Rakousku, za jasně daných podmínek. Jsme přesvědčeni, že poté by komora plnila svoji roli rozhodující nevládní zemědělské organizace ještě efektivněji ku prospěchu celého zemědělské resortu i všech zemědělců.

Podle příspěvku prezidenta AK ČR Miroslava Tomana zpracovala Dana Večeřová


ZPRAVODAJ

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA DO ROKU 2020 NA ÚVOD SE POKUSÍM STRUČNĚ ZREKAPITULOVAT NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PARAMETRY SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY EU, KTERÁ BYLA V ČERVENCI 2014 SCHVÁLENÁ VLÁDOU A V SOUČASNÉ DOBĚ PROBÍHÁ JEJÍ NOTIFIKACE V BRUSELU. VŠECHNY SAZBY UVÁDÍM PŘI PŘEDPOKLÁDANÉM KURZU 27 KČ/EURO.

Bohumil Belada, viceprezident AK ČR I. PILÍŘ Základní platba bude zhruba 3.500 Kč/ha zemědělské půdy. Na evropské úrovni se podařilo odstranit zastropování, které by významným způsobem zasáhlo české zemědělce. Tato platba bude na jedno identifikační číslo do hranice 1.150 ha vyplácená v plné míře a nad tuto výměru bude z důvodu degresivity krácena o 5 %, což je asi 175 Kč/ha. Takto získané prostředky budou přesunuty do opatření dobré životní podmínky zvířat v Programu rozvoje venkova. Zavedena nebude redistributivní platba na první hektary, která by významným způsobem znevýhodnila větší podniky. Také nebude otevřen formát pro malé zemědělce o velikosti hospodářství 1 až 5 ha, který by podle

uvažovaných předpokladů způsobil ohromnou destabilitu v půdní držbě, a to proto, že by tuto skupinu zemědělců nikdo nekontroloval a ti by zároveň brali v přepočtu větší podpory. Platba na ozelenění bude zhruba 2.000 Kč/ha zemědělské půdy. Zemědělec bude muset střídat minimálně tři plodiny a vykázat minimálně 5 % půdy mimo produkci. Na evropské úrovni se podařilo prosadit náš návrh, aby se do plochy mimo produkci počítali plodiny vázající vzdušný dusík. To byl takříkajíc husarský kousek. Plocha zcela mimo produkci se bude počítat koeficientem 1, plodiny vázající vzdušný dusík (jetel, vojtěška, luskoviny) koeficientem 0,7 a meziplodiny koeficientem 0,3. Do této plochy se nepočítají trvalé travní porosty

a zároveň při 75 % trvalých travních porostů z celkové zemědělské půdy se splní podmínky automaticky. Výjimka je vyjednána i na trvalé kultury. Couplované platby spojené s produkcí nebudou vypláceny na hektar zemědělské půdy, ale na skutečný stav daných komodit v konkrétním roce výplaty. Jejich celková alokace bude asi 3 mld. Kč za rok na citlivé komodity a k tomu dalších 450 mil. Kč na proteinové plodiny. To je významný pozitivní posun proti předchozím rokům. Proti původnímu návrhu Komise se podařilo vyjednat stejnou procentuální úroveň těchto plateb na produkci pro všechny země EU a na relativně vysoké úrovni. V roce 2012 a 2013 bylo na citlivé komodity vyplaceno 800 mil. Kč a v letošním roce to bude cca 1,6 mld. Kč. Z citlivých komodit bude podpořen v ročních alokacích chmel s 85 mil. Kč, škrob také s 85 mil. Kč, ovoce se 100 mil. Kč, zelenina také se 100 mil. Kč, konzumní brambory s 50 mil. Kč a cukrovka se 450 mil. Kč. Zbytek financí, v objemu 2,1 mld. Kč, bude směrován na podporu přežvýkavců. Zde se počítá s rozdělením částky v objemech 1,36 mld. korun na dojné krávy, 657 mil. korun na krávy bez tržní produkce mléka a 77 mil. korun na ovce a kozy. Byl dodržen systém stejné platby na dojné i masné krávy

s tím, že u dojných krav bude platba na krávu a u masných krav na odchované tele tak, jak je to v současné době. Odhaduji sazbu na jednu krávu cca 3.800 Kč. Vedle toho bude podpořen chov dobytka přes proteinové plodiny. Zde bude platba na hektar jetele, vojtěšky a luskovin podmíněná minimálním zatížením 3 VDJ/ha těchto plodin z toho důvodu, aby platba byla pouze na podniky, které mají zaměření na živočišnou výrobu. Tady odhaduji platbu přes tyto plodiny na jednu krávu cca 1.200 Kč/kus, takže celková platba z prvního pilíře by měl být cca 5.000 Kč na jednu krávu.

současnou vládní koalicí vyjednáno minimální financování z národních zdrojů na úrovni 25 %. Při převodu cca 4 % z prvního pilíře to celkově představuje výsledný, již relativně slušný roční objem zhruba 11,7 mld. Kč. Z této částky je směrováno cca 1,4 mld. Kč/rok na podporu investic pro zemědělce a cca 600 mil. Kč/rok na podporu pro potravináře. Tyto finance jsou důležité pro zajištění rozvoje podniků a jejich konkurenceschopnosti. Na platby LFA je alokováno cca 2,6 mld. Kč s tím, že oblasti O, budou vyplácené na hektar TTP a v oblastech S a H na hektar zemědělské půdy. U této platby bylo stanoveno minimální zatížení stejně, jako u AEO, tedy 0,3 VDJ/ha do roku 2017 a od roku

STÁVAJÍCÍ RÁMEC SZP EU JE V PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIKY PŘIJATELNÝ KOMPROMIS ZAJIŠŤUJÍCÍ DALŠÍ ROZVOJ SEKTORU II. PILÍŘ – PROGRAM ROZVOJE VENKOVA S finančním krytím Programu rozvoje venkova to z počátku nevypadalo vůbec dobře. Snížila se základní alokace z EU i díky taktice bývalého premiéra Nečase a zároveň byla umožněna minimální alokace z národních zdrojů jen na úrovni 15 %. Dlouhým a tvrdým vyjednáváním se podařilo, již za ministra Miroslava Tomana, přesunout významnou část nezemědělských opatření z PRV na jiné Operační programy v rámci Ministerstva životního prostředí a Ministerstva pro místní rozvoj. Zároveň bylo se

2018 ve výši 0,35 VDJ/ha. Tímto navýšením zatížení z 0,2 VDJ/ha se alespoň částečně přibližujeme vyspělým zemím v EU. Na platby AEO je alokováno 3,5 mld. Kč/rok. V novém období nebudou z tohoto opatření podporovány meziplodiny. Zachovány zůstaly systémy integrované produkce pro ovoce, zeleninu a víno. Další část tvoří podpora trvalých travních porostů v různých managementech. Na podporu Ekologického zemědělství je alokováno 1,15 mld. Kč/rok s tím, že došlo k navýšení minimálního zatížení ekologicky chovaných zvířat na 0,3 VDJ/ha. Zároveň budou

zpřísněny kontroly, zda jde o skutečnou produkci ekologických potravin a ne pouze o dotace bez žádného ekologického výstupu. Prosadit se také podařila opatření na dobré životní podmínky zvířat v oblasti skotu a prasat. Na toto opatření je včetně přesunu z degresivity alokováno 750 mil. Kč. U skotu bude muset chovatel doložit větší lehací prostor pro zvíře o 15 %, než je v normě. To u jednořadého lehacího boxu představuje 2,9 m2/ kus u dvouřadého boxu 2,6 m2/ kus a například lehárna v porodně pak bude s požadavkem 10,35 m2/kus. Pokud to stáje nesplňují a chovatel bude chtít tuto podporu přesto čerpat, je řešením snížení počtu zvířat. Dále je v podmínkách ochrana proti ektoparazitům, podestýlka přírodním materiálem a výběhy pro krávy stojící na sucho. Pro prasnice jsou podmínky nastaveny na turnusový způsob chovu, ošetření spárků a minimální věk zapouštění prasniček. U selat je zařazen požadavek navýšení minimální plochy o 20 % v kategorii do 20 kg celkově na 0,24 m2 a zajištění minimálně 10 % nezaroštované plochy. Probíhající notifikace V současné době probíhá v orgánech EU notifikace Programu rozvoje venkova a jednotlivých nástrojů prvního pilíře a oficiální připomínky k PRV z Komise se očekávají v polovině října letošního roku. AK ČR se bude snažit v procesu jednání maximálně

4 > 2014

3


ZPRAVODAJ

podpořit MZe, abychom po předložení připomínek neustupovali, ale naopak se snažili předložit jasné argumenty na obhájení našeho řešení. To je velmi důležité pro naše zemědělství v horizontu do roku 2020, protože Komise EU obvykle kritizuje podporu výroby. Jak jsme se ale inspirovali u vyspělých zemědělských zemí EU, je důležité nenechat se zastrašit prvními názory evropských úředníků a tvrdě prosazovat a obhajovat své zájmy. AK ČR je proto připravena pomoci při jednáních na nevládní úrovni, a to obdobně jako jsme tvrdě pracovali při evropském nastavování podmínek Společné zemědělské politiky. Konečná notifikace se pak očekává nejpozději do konce ledna 2015. Schvalování prováděcích předpisů SZP v ČR Vedle bruselské notifikace probíhá v rámci činností Ministerstva zemědělství také příprava

Foto: archiv AK ČR

a schvalování prováděcích předpisů pro podmínky našeho agrárního sektoru. Tento proces velmi správně probíhá v rámci urychlení celého procesu současně s notifikací tak, aby dokumenty byly rámcově připraveny a po notifikaci se případně dle potřeby bezodkladně dokončily a byly připraveny pro schválení vládou ČR. Svou činnost proto

jednotlivých opatření na agrární komory v regionech a na členská společenstva se žádostí o zpětnou vazbu. Další platformou na projednávání bude Ekonomická komise AK ČR a dle odborností i další komise a komoditní rady. Práce na prováděcích předpisech by měly skončit v prvním čtvrtletí 2015. V příštím

AGRÁRNÍ KOMORA ČR JE PŘIPRAVENA K DISKUZI O NASTAVENÍ OPTIMÁLNÍ PODOBY NÁRODNÍCH PŘEDPISŮ obnovily pracovní skupiny, kde jsou kromě pracovníků státních institucí také zástupci jednotlivých nevládních a zájmových organizací. Na těchto jednání se probírají velmi důležitá témata a přijímají rozhodnutí, která ovlivní směřování dotací. AK ČR bude tyto návrhy projednávat podrobně v rámci diskuze s vlastní členskou základnou. Přes jednání představenstva AK ČR zašleme návrhy

roce již budeme podávat žádosti v prvním i druhém pilíři dle nových pravidel SZP. Pevně věřím, že se nám společně podaří uskutečnit i poslední krok nastavení Společné zemědělské politiky pro toto plánovací období co nejlépe tak, abychom se úrovní zemědělství a potravinářství co nejvíce přiblížili nejvyspělejším zemím v EU. Bohumil Belada viceprezident AK ČR

ZEMĚDĚLCE ZAJÍMÁ, JAK TO BUDE S PODPORAMI V MÉNĚ PŘÍZNIVÝCH OBLASTECH V MINULÉM ČÍSLE JSME OTISKLI ČLÁNEK O TOM, JAK BUDOU VYPADAT PLATBY PODPOR V MÉNĚ PŘÍZNIVÝCH OBLASTECH (LFA) OD ROKU 2015 A OD ROKU 2018. O PODROBNĚJŠÍ VYSVĚTLENÍ DANÉHO PROBLÉMU, TJ. PROČ U HORSKÝCH OBLASTÍ BUDE PLATIT NOVÝ SYSTÉM JIŽ OD ROKU 2015, ZATÍMCO U SPECIFICKÝCH OBLASTÍ AŽ OD ROKU 2018, JSME POŽÁDALI PŘÍSLUŠNÉ PRACOVNÍKY MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Z jejich odpovědi, kterou nám zaslal vedoucí tiskového oddělení Ministerstva zemědělství ČR Mgr. et Mgr. Radek Melichar, jsme dozvěděli, že „ministerstvo zemědělství se rozhodlo využít možnosti dané nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 a posunout termín vymezení LFA-O na základě biofyzikálních kritérií (tzv. redefinici) až na rok 2018. V důsledku tohoto rozhodnutí je možné platby v oblastech LFA-O

4

4 > 2014

poskytovat na základě podmínek daných Programem rozvoje venkova ČR na období 2007-2013, tj. na travní porosty mající pozitivní vliv na zabránění eroze půdy a kvalitu vody. Vzhledem k této skutečnosti nebyla provedena nová kalkulace platby pro oblast LFA-O a došlo s ohledem na navrhovanou celkovou finanční alokaci opatření LFA pouze k procentnímu snížení platby poskytované v období 20072013. Nová kalkulace

platby bude provedena společně s novým vymezením LFA-O na základě biofyzikálních kritérií od roku 2018, kdy je rovněž předpokládána revize kalkulace platby pro oblasti LFA-H a LFA-S.“ Jak to vidí zemědělci na Bruntálsku? Přirozeně, že jsme chtěli znát názor našich zemědělců, kteří hospodaří v méně příznivých oblastech LFA. Proto jsme se obrátili mimo jiné na ředitelku Agrární komory

Foto: archiv AK ČR

Bruntál Ing. Miroslavu Novákovou, která nám sdělila, že nové vymezení méně příznivých oblastí se týká v okrese Bruntál jak horských (H), tak i ostatních oblastí. Okres Bruntál má 94 katastrů

zařazených do LFA typu H1 a H2, dle původních kritérií pro roky 20072013. Nynějšími novými podmínkami dojde výraznému přesunu jednotlivých oblastí do skupin H3-H5, což bude mít


za následek nižší platby horských oblastí. V nastavených podmínkách je zohledněna jen nadmořská výška a svahovitost. Není brán zřetel na půdně-klimatické podmínky, např. průměrná teplota horských katastrů je na Bruntálsku + 6 stupňů ºC, v návaznosti pak není zohledněno krátké vegetační období. V rámci okresu se udrželo pouze 7,5 % v původním zařazení. Položila si otázku, zda dřívější nastavení nebylo provedeno správně? Odpověděla si, že ano, ale konstatovala, že nyní je zde asi jiný „zájem“. Podle Novákové je výpočet plateb pro LFA na celkovou zemědělskou plochu zavádějící. Tyto navrhované podpory jsou stanoveny proto, aby se tímto způsobem kompenzovala nemožnost pěstovat tržní plodiny právě na orné půdě. Konkrétní podpora specifických oblastí není až takový problém z důvodu toho, že se nejedná o příliš velký rozsah ploch. Výplatu až od roku 2018 chápou jako určitý manévr proti stávajícímu nesouhlasu horských oblastí s výplatou podpor na zemědělskou půdu celkem. Pokud jde o nové vymezení kategorií 01 až 05, je podle ředitelky Novákové nelogické, že podpory v těchto oblastech jsou ve srovnávání s horskými oblastmi poměrně vysoké a rovněž na celkovou zemědělskou půdu. S ohledem na to, že je vymezeno cca 1.050 tis. ha zemědělské půdy v LFA, z toho cca 310 tis. ha travních porostů pro rok 2015-2017, je možné, že vlivem takto směrovaných podpor dojde k prudkému rozorávání TTP a mohlo by dojít k nedodržení oněch 5 % převodu ploch TTP do orné. Uvedený nástup podpor od roku 2018 na celkovou zemědělskou plochu by zřejmě měl pomoci toto procento udržet.

Jde o podporu orné půdy, původně vyjmuté z LFA Ředitelka Nováková dále konstatovala, že nové nastavení podpor do LFA oblastí není de facto pomocí méně produkčním oblastem, ale jde o podporu vlastně orné půdy, která byla z LFA původně vyjmuta, kdy podpory právem směřovaly do TTP, jejichž rentabilita je logicky nižší než u tržních plodin (orná půda). Tento princip podpor je na úkor horských oblastí, kde nejsou žádné přímé tržby. TTP navíc plní i funkci protierozní, zlepšující životní prostředí (nezatěžování chemií jako jsou hnojiva, postřiky apod.). O udržování kvality pitné vody z důvodu četných pramenišť v horských oblastech, nemluvě. Oblasti s vysokým procentem TTP jsou navíc nápomocny k navyšování stavů skotu. Navrhované změny,

ZPRAVODAJ

ale tento trend výrazně negativně ovlivní, dodala ředitelka Nováková. Kterak jsme v novém programovém období podpořili rozvoj zemědělství na horách Tímto titulkem začala svůj dopis s kritickými připomínkami k novému

naprosto odlišný názor na podporu/nepodporu LFA oblastí“. Navíc část informací, která byla pro přípravu na nové období pro zemědělce důležitá, byla ministerstvem tajena až do chvíle, kdy byl návrh PRV odeslán do Bruselu. Konkrétně šlo o zařazení jednotlivých katastrů

ZEMĚDĚLCI Z LFA OBLASTÍ JSOU PŘESVĚDČENI, ŽE JE NOVÉ NASTAVENÍ PODPOR POŠKOZUJE A BRÁNÍ JEJICH PODNIKÁNÍ systému podpory LFA Ing. Marcela Beranová, ředitelka Okresní agrární komory Trutnov. Podle ní se zástupci představenstva OAK zapojili do jednání o podpoře LFA prostřednictvím několika setkání se zástupci AK ČR v pracovních skupinách a snažili se tak předat své zkušenosti tvůrcům nového systému podpory LFA. Podle Beranové se „bohužel ukázalo, že ministerští úředníci mají

v LFA horské oblasti do pěti stupňů. „Již při čtení průběžných verzí podpor bylo jisté, že LFA horské budou mít výrazně nižší sazby už z důvodu téměř zdvojnásobení plochy, na kterou se bude podpora LFA vyplácet. Bylo nám naprosto jasné, že hospodáři na travních porostech bez orné půdy budou výrazně kráceni na dotacích. Mohli jsme jen doufat, že částečně tuto ztrátu vykompenzují

vyšší podpory na dojnice a masná telata. Konkrétní zařazení jednotlivých katastrů do H1-H5 nám však nikdo z MZe, ani z UZEI, neposkytl. Byli jsme odbýváni ujištěním, že se nic nezmění. Věděli jsme, že to nemůže být pravda,“ uvedla ředitelka Beranová. Nejhorší obavy se naplnily Až po schválení návrhu Programu vládou, ke kterému trutnovští zemědělci zasílali připomínky, a po jeho odeslání orgánům EU, ministerstvo zveřejnilo zařazení jednotlivých katastrů do H1-H5. „Naše nejhorší obavy se naplnily!“, zdůraznila Beranová. Podle ní ze 177 katastrů okresu Trutnov jich 77 spadalo do LFA HA se sazbou 157 Eur/ha. Po redefinici LFA HA jich v H1 a H2 zůstalo 27, ostatní spadly do H3H5. Z HA do H5 spadlo 10 katastrů, do H3 14 katastrů. H5 a H3 jsou úrovně

s nejnižší sazbou podpory. V H3 má být podpora 2.454,- Kč/ha zemědělské půdy, v H5 dokonce jen 2.235,- Kč/ha. Musíme upozornit, že LFA S, které v našem okrese máme také zastoupeny, mají podporu ve výši 2.241 Kč. Pro představu je třeba dodat, že v nejvyšší H1 klesne podpora o 12%, v katastrech, které byly přeřazeny z HA do H5 klesne o 47,3%. Nové LFA se hodnotí pouze podle nadmořské výšky a svažitosti. Není zohledněna kvalita půdy, délka vegetačního období, délka sněhové pokrývky, teploty vzduchu. Výsledkem je, že katastry z HA, které nemají svažitost, ale nacházejí se na horách, mají nižší sazbu podpory, než LFA S katastry nedaleko Dvora Králové nad Labem. V bývalých LFA HA, nyní LFA H5, je mělká, málo úrodná půda, chladné a vlhké klima,

Foto: archiv AK ČR

4 > 2014

5


ZPRAVODAJ

Foto: archiv AK ČR dlouhá zima a dosud byli hospodáři v těchto oblastech pobízeni k zatravňování, extenzivní

výrobě a péči o krajinu. „Nyní, rozhodnutím ministerských úředníků, jsou to najednou pro polní

intenzivní výrobu oblasti vhodné, které nepotřebují výraznější podporu. Byli jsme ubezpečováni, že

bude výrazně podpořena živočišná výroba. Sazba na podporu masného telete sice stoupne, ale tato

částka zdaleka nevyrovná ztráty z podpory LFA, zejména u hospodářů, kteří z HA klesli do H3 a H5,“ dále vysvětlila ředitelka Beranová. Podle ní mají „černého Petra“ v rukou zemědělci, kteří hospodaří převážně nebo výlučně na travních porostech. Rozorat je nemohou a vzhledem k plánované výši podpor by tím stejně nic nezískali. Kvůli přírodním podmínkám nemohou zvednout počty chovaných zvířat nad 1 VDJ/ha, jako úvahu kompenzace snížení podpory LFA zvýšením příjmů na masná telata, protože by je neuživili a jiné možnosti příjmu už nemají. Dalším „dárečkem“ od ministerstva je sazba podpory na ošetřování travních porostů, která je vyšší, než stará podpora luk, ale nižší než podpora pastvin. Tudíž, kdo chová masný skot a pase, má smůlu, opět bude počítat ztrátu,

doplnila svůj kritický náhled ředitelka Beranová. Podle ní tak jediným nadějným zdrojem příjmů pro hospodáře z postižených LFA zůstává zapojení do ekologického zemědělství, které opět štědře dotuje pěstování ekologické trávy. Většina zdejších hospodářů hranici 0,3 VDJ na hektar zemědělské půdy splňuje, a ačkoliv trutnovská okresní agrární komora patří mezi kritiky štědrého dotování „ekologické nevýroby“, její představitelé chápou, že postižení hospodáři využijí každou možnost, která jim zajistí přežití. „Co na závěr? Horské oblasti LFA se nacházejí jednoznačně mimo sféru zájmu úředníků ministerstva zemědělství. Člověka napadá jen lehce upravené rčení: „Pánbůh je vysoko, ministr daleko, sedláku pomoz si, jak můžeš!,“ dodala závěrem ředitelka Beranová. Miroslav Svoboda

PROBĚHLO JEDNÁNÍ KE COUPLOVANÝM PLATBÁM DNE 1. 10. 2014 SE NA MINISTERSTVU ZEMĚDĚLSTVÍ USKUTEČNILO JEDNÁNÍ PRACOVNÍ SKUPINY PRO PŘÍMÉ PLATBY. TÉMATEM TOHOTO SETKÁNÍ BYLA DOBROVOLNÁ PODPORA VÁZANÁ NA PRODUKCI (VCS). TATO PODPORA JE NA UNIJNÍ ÚROVNI UPRAVENA ČLÁNKEM 52 NAŘÍZENÍM EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY EU 1307/2013. V obecných pravidlech článku 52 se mimo jiné píše: 5. Podpora vázaná na produkci může být poskytnuta pouze v míře nezbytné pro vytvoření motivace pro zachování současných úrovní produkce v příslušných odvětvích nebo regionech. 6. Podpora vázaná na produkci se poskytuje formou roční platby, a to na základě stanovených množstevních omezení, stanovených ploch a výnosů nebo stanoveného počtu zvířat. V současném návrhu

6

4 > 2014

nařízení vlády o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády v části V (§ 20-32) jsou v tomto duchu stanoveny například minimální výsadby či výsevky na plochu, ale také minimální výnosy z hektaru doložené prodejními doklady u konzumních brambor (22 t/ha- materiálu je ještě uvedeno 24, po diskuzi byla zvolena kompromisní varianta 22t/ha), přepočet čistého

škrobu na určitou minimální hmotnost (6 t/ha) u brambor škrobových a také minimální sklizeň u ovocných sadů. Někteří účastníci jednání považují jakékoli minimální prahy produkce diskriminující pro malé, začínající a extenzivně hospodařící zemědělce. Navrhují jejich úplné zrušení, což by podle našeho názoru odporovalo původnímu nařízení 1307/2013. Na tomto místě je třeba říci, že číselné hodnoty uvedené v návrhu nařízení

jsou výsledkem dlouhodobě trvající otevřené diskuze mezi zástupci ministerstva a pěstitelskými svazy. Byly nastaveny tak, aby byly

produkci jedná o cílenou, nikoli plošnou podporu. Cílem této podpory je stabilizace citlivých sektorů a udržení pěstování určitých komodit. Pokud

ZEMĚDĚLSKÉ PODPORY MAJÍ PŘEDEVŠÍM OMEZOVAT VÝKYVY CEN NA TRHU, STABILIZOVAT A DÁLE STIMULOVAT ROZVOJ AKTIVNĚ HOSPODAŘÍCÍCH SUBJEKTŮ. splnitelné i při ztížených podmínkách pro hospodaření. Stejně tak je nutné si uvědomit, že se v případě dobrovolné podpory vázané na

na tuto dotaci nedosáhnou mladí nebo extenzivně hospodařící zemědělci, existuje pro ně celá řada jiných (také konkrétně cílených)

dotačních opatření s daleko vyšší alokací. Zemědělské dotace mají podle našeho názoru mít především stabilizační (normalizovat výkyvy na trhu nebo výrobní vertikále) a stimulační funkci (podpora inovace, konkurenceschopnosti, specializace). V žádném případě nechceme, aby byly dotace brány za jakousi automatickou rentu pro držitele půdy. Toto přesvědčení jsme ostatně vyjádřili již v rámci diskuze o definici aktivního zemědělce. Jan Doležal, AK ČR


ZPRAVODAJ

Z HISTORIE PODPŮRNÉHO A GARANČNÍHO ZEMĚDĚLSKÉHO A LESNICKÉHO FONDU LETOS UPLYNULO 20 LET ÚSPĚŠNÉ ČINNOSTI PODPŮRNÉHO A GARANČNÍHO ZEMĚDĚLSKÉHO A LESNICKÉHO FONDU, JEMUŽ SE V ČASECH ŠKRTŮ VÝRAZNĚ OMEZOVALA ČINNOST. TATO DOBA JIŽ SNAD MINULA, ALE STÁLE SE ČAS OD ČASU OBJEVUJÍ ÚVAHY O JEHO VÝZNAMU A PODSTATĚ. NENÍ PROTO OD VĚCI PŘIPOMENOUT SI, PROČ TENTO FOND VZNIKL, JAKOU FUNKCI MĚL A MÁ PRO FINANCOVÁNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ S VÝHODAMI I PRO STÁTNÍ ROZPOČET. Fond vznikl k 1. lednu 1994 rozhodnutím vlády č. 337 ze dne 23. června 1993 jako akciová společnost s jediným akcionářem Ministerstvem zemědělství ČR. Bylo to v situaci, kdy byla agrární odvětví náhle svěřena neviditelné ruce trhu bez jakékoli přípravy – takzvaná šoková terapie. Ve dvou po sobě jdoucích krocích byly zrušeny dotace spotřebitelských cen potravin, které po roce 1989 představovaly 42 Kč na 100 Kč nákupu v maloobchodě. Na minimum se snížily dotace do zemědělství. Byl liberalizován zahraniční obchod. Takzvané rozdílné ukazatele, které představovaly v případě zemědělských výrobků a potravin v průměru cca 50 % dotací při vývozu, byly nahrazeny nízkými celními sazbami při dovozu. EU měla 2,5krát vyšší cla, než si vyjednala ČR. Transformovala se jednotná zemědělská družstva na družstva vlastníků nebo na společnosti, vydával se majetek z družstev a státních podniků podnikatelům, kteří se rozhodli hospodařit individuálně. Privatizovaly se státní statky, vydávaly restituce a podobně. Zemědělství tedy procházelo obdobím velkého kvasu, zpřetrháním původních vazeb a vytvářením nových. Financování odvětví zemědělství po r. 1989 Zcela zásadním problémem podnikatelských subjektů v zemědělské prvovýrobě a to těch, kteří vydávaly majetek

nebo nově vzniklých soukromých hospodářství, se stal nedostatek finančního kapitálu. Nedostatek financí se do té doby řešil přímými dotacemi podnikům do hospodářského výsledku, různými příplatky, prémiemi či diferenciálními příplatky v horších výrobních podmínkách, prostě necenovou úhradou. Tyto dotace však poklesly z 21,8 mld. Kč v roce 1989 na 7,6 mld. Kč v roce 1993 a byly orientovány především na regulaci trhu. Část dotací byla účelově zaměřena především na vznik a rozvoj soukromých podniků fyzických osob. Typické nenávratné přímé dotace byly poskytovány

v roce 1991. V dalších letech se část dotačních prostředků použila na dotaci bankovních úvěrů a splátky úvěrů. Bylo to téměř 70 % všech dotací, které byly poskytnuty žadatelům přímo ze státního rozpočtu jako bezúročné půjčky. To se již blížilo klasickému úvěru s plnou dotací úroku. V tržní ekonomice je však zdrojem cizího kapitálu především bankovní úvěr, a to jak pro financování investičního rozvoje podnikatelské sféry, tak ke krytí provozních potřeb. Přístupnost, či spíše nepřístupnost těchto zdrojů pro zemědělství byla v transformační situaci poznamenána

zejména dvěma rozhodujícími vlivy. Prvním vlivem byla relativně nízká zadluženost zemědělství na počátku ekonomické reformy, především v důsledku dotační

na celkovém kapitálu zemědělství v roce 1991 16,3 %, v průmyslu 36,4 %. Zhruba ¾ celkového objemu úvěrů v tomto odvětví tvořily úvěry na krytí provozních potřeb. Z toho pak 75 % bylo využíváno ke krytí trvale se obracejících zásob s minimální úrokovou sazbou. Druhým vlivem byla samotná liberalizace finančního trhu, která vedla ke zvýšení diskontní

PGRLF POMOHL ZEMĚDĚLCŮM PŘEKLENOUT OBTÍŽNÉ OBDOBÍ PŘECHODU Z PLÁNOVANÉHO NA TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ A SVOU ÚLOHU MÁ DODNES. podpory z předreformního období srovnatelná s vyspělými zeměmi, včetně tehdejších států Evropské unie. Podíl cizího kapitálu, to je dlouhodobé a krátkodobé závazky, úvěry a zákonné rezervy, činily

úrokové sazby ze 4 % v roce 1989 na 10 % v roce 1991 a posléze se ustálila na 8,5 až 8 %. To samozřejmě ovlivnilo podstatné zvýšení úrokových sazeb úvěrů poskytovaných jednotlivými obchodními bankami. Podle

situace jednotlivých bank, druhu úvěru a rizikovosti klienta, byly úrokové sazby od 11,5 % až po 24 % p.a. Současně se výrazně zpřísnila kritéria pro poskytování úvěrů. Od r. 1991 tak docházelo ke změnám úvěrových smluv a zvýšení úrokové sazby až na oněch 24 %. Pro zemědělce to znamenalo katastrofický zásah do finančního hospodářství v oblasti investic i provozu. V oblasti provozu se nejvýrazněji projevilo zrušení kategorie zvýhodněných úvěrů na trvale se obracející zásoby a jejich převod na komerční úvěry. Protože se tyto úvěry ukázaly většinou nesplatitelnými, byly převedeny do Konsolidační banky s tehdy zvýhodněnou úrokovou sazbou 13 % p.a. s požadavkem rychlého splacení. Byly poskytovány úvěry na pohledávky nesplacené ve lhůtě

Foto: Nina Havlová

4 > 2014

7


ZPRAVODAJ

Foto: archiv AK ČR a úvěry na přechodný nedostatek zdrojů. Ukázalo se však, že odvětví zemědělství nebylo schopno v tehdejších ekonomických podmínkách postup bank, včetně konsolidační banky, absorbovat.Řádové zvýšení úrokových sazeb a z toho vyplývající neschopnost splácení úvěrů se stalo zásadním faktorem v propadu finanční pozice zemědělských podniků. Většina podniků v národním hospodářství řešila nastalou situaci zvýšením cen v rámci jejich liberalizace. Zemědělci byli limitováni výrazným snížením poptávky v důsledku odstranění dotací spotřebitelských cen ve formě takzvané záporné daně z obratu. To vyvolalo stagnaci cen placených zemědělcům. Přístupnost úvěrů pro zemědělství se tak

8

4 > 2014

při rostoucí poptávce po úvěrech z ostatních odvětví podstatně zhoršila. Zemědělství se stalo jediným odvětvím, kde při nedostatku finančních zdrojů objem bankovních úvěrů trvale klesal. Emise úvěrů do ekonomiky činila na počátku roku 1992 celkem 487,9 mld. Kč, ke konci roku 1993 pak 672,3 mld. Kč. V zemědělství se za stejné období snížila z 30,7 mld. Kč na 26,3 mld. Kč. Minimální, a v mnoha případech žádná výnosnost celkového zemědělského kapitálu a velmi nízká likvidita se projevily v růstu klasifikovaných úvěrů. Koncem roku 1993 činily pochybné pohledávky 50 %. Rostly požadavky na zajištění úvěru do nesmyslných výšek nad 120 %. Za této situace banky v podstatě přestávaly zemědělství financovat.

Založení Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu Ke zvýšení atraktivnosti zemědělství pro komerční banky byl na návrh ministerstev financí a zemědělství vládou založen podpůrný fond. Jeho posláním se stalo poskytování záruk za úvěry podnikatelským subjektům zemědělské

pro podporu zemědělské prvovýroby a lesního hospodářství celkem 2,6 mld. Kč a vloženo právě do nově založeného fondu. Současně bylo usnesením vlády rozhodnuto o vytvoření portfolia prostředků potřebných na garance úvěrů. Fondu byly prodány akcie potravinářských podniků, rezervovaných v první vlně

PODPORA PODNIKÁNÍ A ROZVOJE ZEMĚDĚLSTVÍ SE KRIZOVÉM OBDOBÍ V POHLEDU BANK A DÍKY ZCELA NOVÝM PODMÍNKÁM FUNGOVÁNÍ TRHU PROPADLO AŽ K ÚPLNÉ NULE. prvovýroby a lesního hospodářství a dotování části úroků z úvěrů poskytnutých těmto subjektům za předpokladu splnění podmínek vyhlášených v rámci příslušného programu Fondu. Pro tyto účely bylo v roce 1994 ze státního rozpočtu vyčleněno z dotací určených

kuponové privatizace pro zemědělskou prvovýrobu. Akcie v nominální hodnotě 3,8 mld. Kč, které do té doby spravoval Fond národního majetku, byly prodány v ceně jednoho promile jejich nominální hodnoty. Akcie byly do portfolia Fondu převedeny v polovině roku 1994,

po schválení daňových úlev Fondu Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR. Po výběrových řízeních se správy akcií pro fond ujala společnost Credit Suisse First Boston Praha Czechoslovakia, a.s. Praha a správcem finančních prostředků Fondu se stala Agrobanka Praha, a.s. Od roku 1994 tak nastal značný posun v rozhodování o poskytnutí státní podpory do zemědělství ke sféře obchodních bank. Státní podpora byla vázána k poskytnutému úvěru, a tak bylo prvotní rozhodování o podpoře podnikatelských projektů podrobeno běžným analýzám bonity klienta obvyklým pro alokaci úvěrových zdrojů. Možnost garance zvýšila atraktivnost zemědělského podnikání pro bankovní úvěr a zlepšila bonitu zemědělců.

Kriteriem životaschopnosti projektu, podporovaného s využitím těchto prostředků, se tak stalo rozhodnutí banky a její ochota úvěr poskytnout. Do vztahu zemědělec – stát tak vstoupil další partner, který je na kvalitě svého rozhodnutí angažován vlastními prostředky. Riziko bylo rozloženo mezi všechny účastníky úvěrového vztahu. Fond se stal ručitelem, nositelem značné části rizika spojeného s poskytováním úvěrů do zemědělství. Ani obchodní banky jako věřitelé, ani podnikatelské subjekty v zemědělství nebo lesnictví jako dlužníci, však touto garancí nebyly zbaveni svého rizika. Stát definuje okruh a účel podpor podmínkami jejich poskytování v pravidlech Fondu. dokončení na str. 10

INZERCE

ZPRAVODAJ

4 > 2014

9


ZPRAVODAJ

Foto: archiv AK ČR Řešení, kdy prostředky uvolněné státem pro pomoc zemědělství jsou využity na garanci úvěru a částečnou dotaci úrokové sazby zemědělce, znamenalo výraznou změnu podpory zemědělství. Prostředky státního rozpočtu se tak staly účinným podnětem zvýšení stabilizace toku kapitálu do zemědělství. Částečnou dotaci úroku z úvěrů poskytoval fond i v případě úvěrů zemědělců z let 1992 a 1993 jestliže byly spojeny s dotací nebo s půjčkou ze státního rozpočtu. V pravidlech Fondu účinně působila podmínka vypořádání restitučních nároků oprávněných osob. Fond od 1. března 1994 začal poskytovat podpory ve třech základních programech PROVOZ – podpora řešení přechodného nedostatku vlastních finančních zdrojů na provozní účely. ZEMĚDĚLEC – dlouhodobá podpora financování perspektivních projektů ke zvýšení efektivnosti a na restrukturalizaci zemědělských a lesních

10 4 > 2014

podniků. SLUŽBY – program investičního rozvoje služeb pro prvovýrobu. K těmto základním programům bylo možné ve vazbě na dobu splatnosti úvěru poskytnout garance jistiny úvěru, maximálně do výše: v případě doby splatnosti úvěru do 2 let 50 %, při době splatnosti do 5 let 70 %, při době splatnosti úvěru nad 5 let 85 %. Nájemcům privatizovaného zemědělského majetku bylo možné garanci zvýšit na 100 %. Žadateli se poskytovala dotace formou úhrady části úroků z úvěru. Procentní sazba byla vyhlašována čtvrtletně představenstvem Fondu a byla platná po celou dobu trvání konkrétního úvěrového vztahu, na který byla dotace přiznána. Podmínky realizace výše uvedených programů byly zvýhodněny zvýšením dotace úroků z úvěru – specifickými programy. KRAJINA – podnikatelským subjektům hospodařících v těch oblastech,

kde byly na základě příslušných zákonů o ochraně přírody, vod a krajiny přikázány režimy hospodaření a spočívala ve zvýšení dotace o 1 procentní bod úrokové sazby při podílu výměry v oblasti s přikázaným režimem hospodaření mezi 30 až 60 %, o 3 procentní body při podílu nad 60 % výměry. MLÁDÍ – mladým podnikatelům a rodinám do věku 35 let, zahajujícím nebo rozvíjejícím zemědělské podnikání

podílem nezaměstnanosti a ztíženými výrobními podmínkami (od května 1994, zvýšení dotace o 5 procentních bodů úrokové sazby). Kromě těchto programů byly ve druhém pololetí 1994 vyhlášeny další tři jednorázové specifické programy. RESTITUENT- platný od 1. 9. 1994, byl zaměřen na jednorázovou podporu věcného vypořádání restitučních a transformačních závazků zemědělských družstev.

JEDNOTLIVÉ PROGRAMY FONDU PŘIPRAVOVÁNY TAK, ABY POMOC BYLA EFEKTIVNÍ, ÚČINNÁ A PŘINÁŠELA DLOUHODOBÝ ROZVOJ SEKTORU. na bázi rodinných farem, zaváží-li se k hospodaření na dobu nejméně 10 let, byla zvýšena dotace o 5 procentních bodů úrokové sazby. AGROREGION – zvýšením podpory rozvoje vhodných forem zemědělských i nezemědělských aktivit podnikům zemědělské a lesní výroby ve vybraných oblastech, charakterizovaných vysokým

Podpora byla poskytována formou dotace části úrokové sazby u úvěrů použitých na věcné plnění závazků specifikovaných rozsahem předmětu podpory v programech Zemědělec, Provoz, Služby. NABYVATEL – byl vyhlášen od 1. 10. 1994, poskytoval 100 % garanci úvěru na první splátku majetku v rámci realizace schváleného privatizačního

projektu, jejíž úhradu ukládalo usnesení vlády č. 393 ze dne 13. 7. 1994. Úvěr musel být přísně účelový, sjednaný pouze na hodnotu úhrady první splátky a poukázán na konto Pozemkového fondu. TOZ – podporoval zemědělská družstva, subjekty z nich vzniklé v procesu transformace a podnikatelské subjekty, které převzaly majetek v privatizaci státních statků při vypořádání starých úvěrů na trvale se obracející zásoby u Konsolidační banky Praha, a.s.. Podpora byla poskytována formou garance části jistiny úvěru (do 30 %). Od 1. 3. 1994, kdy Fond začal poskytovat podpory, do 31. 12. 1994 bylo zaknihováno celkem 2 605 žádostí poskytnutí podpory v rámci vyhlášených programů. Z toho jich bylo 2 388 schváleno, 207 zamítnuto a 10 zůstalo v řešení. Zamítnuté žádosti neodpovídaly vyhlášeným pravidlům. Počet schválených žádostí se vztahoval k celkové jistině úvěrů ve výši 6 235 mil. Kč, z toho garantováno Fondem bylo

1 544 mil. Kč, (tj. 24,76 %). Celková dotace úroku na celou dobu trvání úvěrového vztahu byla 1 119 mil. Kč, přičemž bylo vyplaceno 286 mil. Kč, které příslušely k zúčtovaným úrokům dlouhodobých smluv od 1. 1. – 31. 12. 1994 dle splátkového kalendáře. V roce 1994 představenstvo Fondu stanovilo sazbu dotace 10 procentních bodů s ohledem na výši úrokových sazeb obchodních bank. Normativním pravidlem bylo, že minimální úrok, který platí zemědělec, vždy činí 1 %, aby zůstala zachována jeho spoluúčast. Vážený průměr úrokové sazby obchodních bank úvěrů podporovaných Fondem činil 14,31 %, vážený průměr dotace Fondem činil 11,66 %, průměrná sazba úroku placeného zemědělcem tak byla 2,66 %. Z toho u cca 40 % žadatelů činila 1 % po zvýhodnění v programech Mládí, Krajina a Agroregion. Objem úvěrů poskytovaných zemědělcům s podporou Fondu byl od počátku přímo závislý na trhu úvěrů. Výrazně se zvýšil se změnou nabídky a poptávky po úvěrech koncem roku vlivem opatření České národní banky s následnou stagnací a poklesem úrokových sazeb obchodních bank. Ze schválených žádostí bylo v prvých třech čtvrtinách roku činnosti Fondu více než 70 % na program ZEMĚDĚLEC (1 674 žádostí), 27 % na program PROVOZ (651 žádostí), 2,5 % na program SLUŽBY (59 žádostí) a zbývající na program NABYVATEL a RESTITUENT. Převaha požadavků byla na podporu strukturálních investic. Velmi různá byla i výše podporovaných úvěrů Fondem v územním rozložení, od 2 280 tis. Kč v okrese Sokolov až po 286 954 tis. Kč v okrese Ústí nad Orlicí. Takové tedy byly začátky fondu. Pokračování příště

Jan Záhorka


ZPRAVODAJ

POVINNOST NAHLAŠOVÁNÍ POTRAVIN ROSTLINNÉHO A ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÁ A POTRAVINÁŘSKÁ INSPEKCE ZVEŘEJNILA, V NÁVAZNOSTI NA NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 211/2014 SB., KTERÉ STANOVUJE ROZSAH A PODMÍNKY INFORMAČNÍ POVINNOSTI PROVOZOVATELE POTRAVINÁŘSKÉHO PODNIKU V MÍSTĚ URČENÍ VE VZTAHU K NĚKTERÝM DRUHŮM ČERSTVÉHO OVOCE, ČERSTVÉ ZELENINY A BRAMBOR, INFORMACE O NOVÝCH POVINNOSTECH PROVOZOVATELŮ POTRAVINÁŘSKÝCH PODNIKŮ. Cílem nařízení vlády je zaručit poctivé jednání v obchodu s potravinami a ochranu zájmů spotřebitelů, zejména důslednou kontrolu intrakomunitárního obchodu a dovozu potravinářského zboží do České republiky. Nově bude muset příjemce hlásit také údaje o předpokládané prodejní jednotkové ceně v místě dodání nebo prodeje bez daně z přidané hodnoty. Touto cenou se rozumí cena bez DPH, za kterou byl (bude) uskutečněn prodej mezi dodavatelem produktu a odběratelem v místě určení

Nařízení vlády se vztahuje pouze na potraviny, jejichž místem určení je místo na území ČR, kde dochází k prvnímu příjmu, zacházení nebo manipulaci s potravinou. Tzn., že se týká všech, kdo první přijímají, zacházejí nebo manipulují s potravinou rostlinného původu včetně subjektů, které potraviny rostlinného původu dovezou a přímo prodávají, včetně různých typů pojízdných prodejen. V rámci těchto informací jsou uvedené také kontakty, na nichž je možné požadované informace zasílat

a formulář pro nahlašování potravin. Do předmětu e-mailu je nezbytné uvést „nahlášení potraviny dle NV 211/2014“. Veškeré informace k vyplnění formuláře a další údaje naleznete na stránkách www.szpi.gov.cz Stejná povinost platí i pro dovozce potravin a surovin živočišného původu. Tato povinnost je novelou nařízení vlády č. 125/2011 Sb., o stanovení informačních povinností příjemcům živočišných produktů v místě určení zavedena mj. také pro příjemce zásilek potravin živočišného původu z EU.

Evidenci v tomto případě provádí Státní veterinární správa ČR, která k tomuto účelu aktualizovala vlastní on-line formulář. Data jsou využívána výhradně k organizaci úředních kontrol a k nediskriminačnímu ověřování toho, zda potraviny vyrobené v podnicích mimo ČR, které nejsou dozorovány inspektory Státní veterinární správy, splňují stejné požadavky, jako potraviny vyrobené v ČR. Informace nejsou poskytovány třetím stranám. Každý, kdo přijme ze země EU zásilku potravin živočišného původu je povinen předem oznámit

Krajské veterinární správě definované informace týkající se zásilky. Včasným vyplněním a odesláním příslušného formuláře je tato

směsi. Použití elektronického formuláře je pro příjemce potravin živočišného původu povinné, výrobci medikovaných krmiv můžou využít i další možnosti kontaktování Státní veterinární správy. Možnost použití formuláře podléhá z důvodu bezpečnosti jednoduché registraci s ověřením platnosti

NAHLAŠOVACÍ POVINNOST DOVOZŮ JE MÍNĚNA JAKO CÍLENÁ OCHRANA SPOTŘEBITELŮ A ZÁRUKA SPLNĚNÍ STEJNÝCH POŽADAVKŮ NA VÝROBU POTRAVIN, JAKO BY BYLY PŮVODEM Z ČESKÉ REPUBLIKY povinnost splněna. Výrobce medikované krmné směsi je povinen krajské veterinární správě oznámit informace o druhu a způsobu použití medikované krmné

emailové adresy. Přístup na formulář naleznete přes hlavní stránku SVS ČR, tedy www.svscr.cz

Zdroj: tiskové zprávy SZPI a SVS ČR

Foto: shutterstock.com

4 > 2014

11


ZPRAVODAJ

V MAĎARSKU SE KONALO 54. SETKÁNÍ AGRÁRNÍCH KOMOR ZEMÍ VISEGRÁDSKÉ ČTYŘKY VE DNECH 11. A 12. ZÁŘÍ TOHOTO ROKU PROBĚHLO VE MĚSTĚ PÁPA V MAĎARSKU SETKÁNÍ PŘEDSTAVITELŮ AGRÁRNÍCH KOMOR ZEMÍ VISEGRÁDSKÉ ČTYŘKY, TEDY ČESKÉ REPUBLIKY, SLOVENSKA, POLSKA A POŘÁDAJÍCÍHO MAĎARSKA. Jednalo se o současné situaci na komoditních trzích, které byly ve všech zúčastněných zemích poznamenány velkým objemem úrody a s tím souvisejícím tlakem na snížení ceny obilovin. Ve Střední Evropě se obchodovala v posledních týdnech za nejnižší ceny potravinářská pšenice v České republice a na Slovensku. Očekáván byl propad ceny u kukuřice na zrno. Problémy se sklizní slunečnice hlásí Maďarsko, podmáčený terén v první polovině září znemožnil aplikaci desikantů, což by mohlo v kombinaci s deštivým počasím způsobovat nežádoucí výskyt houbových chorob. Pro ilustraci, jen během dvou dnů jednání V4 v regionu Pápa spadlo přes 100mm srážek. Velmi špatná situace nastala především u komodit ovoce a zelenina, kde se například cena u jablek, paprik nebo rajčat snížila až o dvě třetiny. Primárně jde o důsledek uvalení embarga na dovoz těchto komodit do Ruské federace. Velká část polského vývozu směřovala před 7. srpnem tohoto roku právě do Ruska a nyní polská strana hledá nová odbytiště. Hrozí tak sekundární negativní dopady na ostatní země společného trhu, na kterých se mohou postižení producenti pokusit uplatnit své zboží za dumpingové ceny. Polská agrární komora ve spolupráci s tamním ministerstvem zemědělství pozvala do Polska evropského komisaře pro zemědělství a venkov, Daciana Ciolose, aby ho přesvědčili o nutnosti naléhavého řešení

12 4 > 2014

situace. Představitelé polských pěstitelů vyjádřili obavu, že pomoc, kterou nabídla Evropská unie je v současné době nedostatečná a neefektivní. V prvním kole „záchranného balíčku“ pro pěstitele komodit ovoce a zelenina docházelo k nesystémovému rozdělování prostředků přednostně těm subjektům, které se přihlásily

afrického moru prasat v některých státech EU. V letních měsících došlo k poklesu spotřeby vepřového a vzhledem k nadvýrobě v Německu také k poklesu ceny. Ruské sankce také negativně postihly odvětví výroby a zpracování mléka. Ačkoli Evropská unie nabídla podporu soukromému skladování sýrů, nebude nejspíš toto

SETKÁNÍ AGRÁRNÍCH KOMOR V-4 POSKYTUJE PROSTOR PRO VÝMĚNU NÁZORŮ A ZKUŠE-NOSTÍ K NÁRODNÍM I EVROPSKÉ POLITICE o dotaci jako první. Ostatní pěstitelé pak měli smůlu. Zúčastněné strany se shodly na tom, že si současná situace vyžaduje neprodlené, systémové a hlavně efektivní řešení. Přebytky je třeba dostat mimo unijní trh, aby nedocházelo k vzájemnému poškozování producentů v jednotlivých členských zemích EU. Agrární komora České republiky a Slovenská poľnohospodárská a potravinárská komora trvají na tom, že v případě ohrožení vlastních trhů přebytky z jiných zemí - které navíc často obdržely kompenzace za nesklizení dotčených komodit - mají národní vlády právo podniknout takové kroky, které takovéto praxi zamezí, popřípadě ji značně ztíží a omezí. Jde například o zpřísnění kontrol dováženého zboží. Problém nastal také u živočišných komodit. U živých prasat a zpracovaného vepřového masa existoval zákaz dovozu do Ruské federace z důvodu veterinárně-sanitárních již od začátku roku 2014. Důvodem byl výskyt

řešení z dlouhodobějšího hlediska dostačující. Vzhledem k poklesu cen mléka a mléčných výrobků hrozí investičně poměrně náročnému odvětví živočišné výroby stagnace. Situaci dále komplikuje chování obchodních řetězců, které velmi bryskně reagují na signály o snížení ceny

Foto: autor

suroviny, velmi rigidně a neochotně však přizpůsobují nabízenou výkupní cenu, když naopak dojde ke zvýšení nákladů výrobce nebo zpracovatele. Agrární komora České republiky ve spolupráci s Potravinářskou komorou ČR dlouhodobě upozorňuje na nespravedlivé dělení nákladů a zisků v potravinové vertikále. Zatímco zisk končí u nadnárodní řetězce, případné ztráty si mezi sebe musí rozdělit výrobce a zpracovatel. Dále se na jednání probírala problematika škod způsobených volně žijící zvěří na polních plodinách a lesních kulturách. Hovořilo se o specifických právních úpravách v jednotlivých zemích a možnostech ochrany zemědělského hospodáře na unijní úrovni. Případná revize zákona o myslivosti na národní úrovni by pak měla především dbát na to, aby obě strany (zemědělec a myslivecký

spolek) podnikly v součinnosti dostatečná opatření, aby se případným škodám předešlo. Diskutovalo se také o způsobech ochrany vlastnictví zemědělské půdy. Maďarská a slovenská komora v součinnosti s příslušnými ministerstvy již v této oblasti podnikly první kroky a legislativa týkající se nákupu zemědělské půdy vstoupila v platnost tento rok. Mezi hlavní principy patří především nemožnost nákupu půdy pro právnické osoby a nutnost prokázat, že na zemědělské půdě bude skutečně hospodařit osoba se zemědělským vzděláním anebo praxí. Další možností jak zpřístupnit půdu zemědělcům je stanovení maximální rozlohy obhospodařované půdy. Maximální velikost farmy je nyní stanovena na 1200 ha, ve výjimečných případech až 1800 ha. V okamžiku, kdy subjektu vyprší nájemní smlouva a prodloužení by znamenalo překročení tohoto stropu, nemůže být tato nájemní

smlouva prodloužena a půda je nabídnuta subjektu, který tento strop nepřekračuje. Maďarská vláda navíc poskytuje komerčním bankám úvěry s velmi nízkými úroky a desetiletou fixací úroku, které tyto subjekty dále nabízejí zemědělcům, ale i dalším podnikatelům. Cílem těchto opatření je podle představitelů maďarské agrární komory především podpora rozvoje venkova v souladu s unijním nastavení Společné zemědělské politiky. Na závěr se diskuze věnovala nastavení Společné zemědělské politiky a Programu rozvoje venkova v jednotlivých zemích V4. Zatímco Maďarsko přesouvá finance z pilíře I. do pilíře II., tedy z balíku určeného na přímé platby do balíku určeného na rozvoj venkova, Slovensko ve snaze dorovnat výši přímých plateb, posiluje přesunem z II. pilíře pilíř I. Další jednání agrárních komor V4 se uskuteční závěrem roku v České republice. Jan Doležal, Agrární komora ČR


ZPRAVODAJ

JAK NAŠI ZEMĚDĚLCI A POTRAVINÁŘI MOHOU ŘEŠIT ZÁKAZ DOVOZU POTRAVIN DO RUSKA? OD POČÁTKU SRPNA, KDY RUSKO UVALILO ZÁKAZ DOVOZU POTRAVIN, JAKO SVOJI REAKCI NA HOSPODÁŘSKÉ SANKCE EU A USA, NA DOBU JEDNOHO ROKU, UPLYNULY DVA MĚSÍCE. PŘIROZENĚ TO MEZI NAŠIMI ZEMĚDĚLCI A POTRAVINÁŘI VYVOLALO OTÁZKU, JAK TUTO SITUACI ŘEŠIT. PROTO JSME SE PŘEDSTAVITELŮ NĚKTERÝCH VÝZNAMNÝCH AGRÁRNÍCH A POTRAVINÁŘSKÝCH SVAZŮ ZEPTALI, JAK TUTO SITUACI BUDOU ŘEŠIT, A CO MOHOU OČEKÁVAT V PODPOŘE VLÁDY ČR, POTAŽMO ORGÁNŮ EU. Druhotné dopady budou mnohem vážnější „Prvotní dopady do sektoru zemědělství v ČR nejsou příliš veliké, protože vývoz z ČR do Ruska není tak významný, jako v některých jiných zemích EU. Hodnota vývozu do Ruska činila v roce 2013 cca 2,4 mld. Kč. Nejvýznamnějšími výrobky, které se do Ruska vyvážely je pivo a cukrovinky. Ze zemědělských komodit je to mák a chmel,“ uvedl Ing. Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR. Podle něj však mnohem vážnější na český trh budou mít sekundární dopady, tj. že produkty a komodity, které byly určeny k exportu do jiných zemí, se budou jejich výrobci snažit uplatnit na vnitřním trhu EU a dojde tak k propadu cen. Z EU se do Ruska vyváželo zboží za cca 12 mld. EUR. Nejvíce se tam vyvážely mléčné výrobky především sýry, maso a masné výrobky, lihoviny, víno a také ovoce a zelenina. Zákazem dovozu do Ruska jsou prvotně nejvíce postiženy země jako Německo, Holandsko, Dánsko, Polsko, Finsko a pobaltské země. Z těchto zemí pak budou výrobky původně určené Rusku směřovat i na český trh. První signály o zhroucení cen se objevují u ovoce, především jablek, přičemž další signály zaznamenáváme u mléka a mléčných výrobků.

Zemědělství je v EU řízeno Společnou zemědělskou politikou (SZP), proto jsou možnosti české vlády v této věci omezené. V první řadě je nezbytné urychleně zlepšit monitoring dovozů, tak aby bylo možné vyhodnocovat vývoj na trhu a minimalizovat ztráty. Současný monitoring je nedostatečný. Po zavedení tohoto monitoringu bude také možné, lépe vyhodnocovat chování obchodníků, kteří zneužívají současné situace a tlačí na snížení cen od dodavatelů pod hrozbou levných dovozů. Vrcholné orgány EU by měly být daleko pružnější v reakci na vývoj na vnitřním trhu. Dosud zavedená opatření – podpora soukromého skladování, intervenční nákupy atd. - jsou naprosto nedostatečné, a to jak z hlediska vlivu jednotlivých kroků, tak i z hlediska velikosti a objemu vyčleněných finančních prostředků.

Svazu chovatelů českého strakatého skotu. Zároveň se dotkl problematiky zahraničních obchodních řetězců v ČR. Zdůraznil, že je to u nás velký problém! Konstatoval, že dnes - od našich obchodních partnerů v zemích, odkud tyto

českých zemědělců při vyjednávání v rámci Evropské unie. A v případě postupu orgánů EU by mělo platit, že když tyto orgány vyhlásily sankce, přičemž v důsledku těchto sankcí utrpí odvetnými sankce Ruska zemědělci škodu, potom by jim měla být tato škoda ze strany EU v maximální možné míře kompenzována.

zahraniční řetězce pocházejí - začínáme slýchat větu: „Něco s tím u vás udělejte, oni se už doma začínají chovat tak, jak se to naučili u vás“. Šustáček dále připomněl, že jsme se příliš nepoučili ani z krize mléka v roce 2009. Tehdejší komisařka Mariann Fischer Boelová vytvořila pracovní skupinu na nejvyšší úrovni a jednou ze čtyř priorit tehdy byla transparentnost na trhu především z pohledu tvorby finální ceny mléčných výrobků. Jako producenti jsme tehdy uvěřili, že by se třeba skutečně dalo rozkrýt, kdo má jaký podíl na výsledné ceně mléčného produktu v obchodech. Bohužel, tak jak se v roce

Foto: shutterstock.com spustit kampaň na podporu domácích potravin včetně aktivnějšího přístupu k podpoře vyhledávání nových trhů pro naše produkty.

RUSKÁ KRIZE OTŘÁSLA CELOU EU A ZMAŘILA INVESTICE A ZÁMĚRY MNOHA FIREM. VSTOUPIT OPĚT NA RUSKÝ TRH, ČI HLEDAT ODBYT U TŘETÍCH ZEMÍ BUDE OBTÍŽNÉ. Například intervenční ceny u mléka a mléčných výrobků jsou velmi nízké. Tady je potřebná i podpora našeho ministerstva zemědělství, které by mělo v EU tlačit na významnější kroky, které lepší situaci na trhu. Zároveň ocenil, že ministr zemědělství chce

Pokud jde o podporu vlády a ministerstva zemědělství, základní otázkou je, že evropský agrární trh je primárně řízen z Bruselu, zemědělští podnikatelé očekávají, že se jak MZe, tak i vláda ČR, se budou snažit maximálně ochránit zájmy

Obava z toho, aby zákaz nebyl dlouhodobější „V tuto chvíli je nutné si uvědomit, že celosvětově je produkováno určité množství potravin a není zcela jednoduché ´přehodit výhybky´. Všichni někam vyvážejí a odněkud dovážejí. Může se projevit dopad na určité komodity

a určité státy, ale Rusko je tak velký spotřebitel, že přesunutí poptávky jinam není tak jednoduché,“ uvedl Ing. Pavel Vinohradník, místopředseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů. Podle něho zemědělští podnikatelé vidí jako větší problém možnost, že by tyto sankce byly střednědobého až dlouhodobého rázu, neboť potom hrozí, že by se mnohým mimoevropským zemědělským podnikatelům vyplatilo zaměřit se na ruský trh a pokud by v tom byli podpořeni svými státy, mohli by změnit strukturu své výroby a v Rusku nahradit evropské produkty.

Vytvořit podmínky pro vývoz do třetích zemí „Od začátku upozorňujeme především na druhotné dopady ruského embarga, tedy přesměrování neuskutečněných exportů ostatních členských států na náš trh,“ sdělil nám Ing. Roman Šustáček, předseda

4 > 2014

13


2010 začala oživovat cena mléka, tak klesala skutečná ochota komise, ale i tlak evropských producentů a zpracovatelů mléka, na tomto stavu něco měnit. Možná že by stálo za zamyšlení, zda se k této otázce nevrátit,“ dodal Šustáček. Zároveň zdůraznil, že by zemědělci uvítali větší podporu všeho, co souvisí s exportem zemědělských komodit na trhy třetích zemí. Evropská komise by měla být připravena na to, že bude třeba reagovat skutečně flexibilně a rychle, především v sektorech, ve kterých “záchranné mechanismy” existují a je možné je uplatnit. Je však přesvědčen o tom, že dosavadní kroky, např. podpora soukromého skladování vybraných mléčných výrobků nevyřeší nerovnováhu trhu. „Už před posledním jednáním v Bruselu jsme požadovali spuštění exportních podpor pro vývozy do třetích zemí,“ dodal Šustáček. Problémy se týkají především mléka a mléčných výrobků Důsledkem embarga na dovoz mléka a mléčných výrobků do Ruska je to, že se v rámci mléčného sektoru ČR neuskutečnily


14 4 > 2014

obchody ve výši zhruba 300 milionů korun, řekl nám Ing. Jiří Kopáček, CSc., předseda Českomoravského svazu mlékárenského. Podle něho to konkrétně znamená, že jestliže v loňském roce jsme do Ruska vyvezli přibližně 1000 tun sýrů, 2000 tun syrovátky a 500 tun másla, letos do počátku srpna, než začalo platit embargo, jsme vyvezli 890 tun sýrů, 1500 tun syrovátky a 188 tun másla, což znamená, že do konce roku bychom loňské výsledky překro-

ZPRAVODAJ

tvarohovými výrobky a jogurty apod. Jeho rozpočet je stanoven ve výši 110 milionů korun, přičemž za první rok jeho uplatnění, tedy ještě před embargem, do propagačních opatření investoval svaz více peněz, než byly dosud uskutečněné obchody, které byly ve 40 milionů korun. V plánu byly i další aktivity. Patří k nim i billboardová kampaň, která byla vyhlášena od 1. srpna a měla trvat až do konce října. Mimochodem, ta ještě

RUSKO NABÍZELO VELKÝ POTENCIÁL NA KTERÝ SE ČEŠTÍ POTRAVINÁŘI STÁLE VÍCE ZAMĚŘOVALI, NYNÍ SE NAOPAK POTÝKAJÍ S HROZBOU PŘETLAKU DOMÁCÍ I UNIJNÍ PRODUKCE. čili. „Vzniklý problém se snažíme řešit a najít nová odbytiště, ale to není nic jednoduchého a snadného,“ konstatoval Jiří Kopáček. Zároveň upozornil na druhý, a to závažnější problém, to je na skutečnost, že svaz před rokem spustil tříletý projekt, kterým se snaží proniknout na ruský trh s našimi mléčnými výrobky – Tradičním pomazánkovým (dříve pomazánkové máslo),

stále probíhá, přestože naše zboží, které jsme měli dodat, nyní v Rusku chybí. Tyto aktivity, s cílem výrazněji se během podzimu uchytit na ruském trhu, znamenají pro svaz vynaložené finanční ztráty. „Přesto máme zájem se na ruský trh vrátit, až embargo pomine“, zdůraznil Jiří Kopáček. Podle něho jde o obrovský a potenciálně velmi silný trh. Třetím

negativním dopadem tohoto embarga jsou další zmařené investice v obchodování s Ruskem. Týká se to ruských veterinárních certifikátů na potravinářské zboží, které tam prodáváte. Musíte nechat své mléčné výrobky nechat vyšetřit sofistikovaným způsobem, protože ruský federální zákon o mléce je mnohem přísnější, než jsou předpisy v Evropě. Sleduje totiž parametry, které se u nás nemusí sledovat. Jde např. o stanovení výskytu reziduí různých sloučenin těžkých kovů apod. Pro ruský trh je získání certifikátu, že výrobek je bezvadný, drahou záležitostí. Přejděme k otázce, že celá EU do Ruska vyvezla v loňském roce řádově čtvrt miliardy, to je 250 000 tun sýra. Jestliže toto zboží do Ruska nesmí, dá se očekávat, že jednotlivé země EU se ho budou snažit uplatnit na evropském trhu. To naruší tržní rovnováhu, která způsobí přetlak zboží na trhu. Důsledkem tohoto embarga může být snížení poptávky po mléce a mléčných výrobcích a tyto výrobky se budou podbízet i s nižšími cenami. Bude to znamenat propad cen


nejen mléčných výrobků, ale i základní suroviny, tj. syrového mléka. Mimochodem, k tomuto propadu už došlo v srpnu, kdy u nás došlo ke snížení ceny jednoho litru mléka o 2,2 %, což znamenalo pokles ceny o 20 haléřů. Když se to promítne do celkového množství vyprodukovaného mléka, jde o velmi vysoké finanční částky. A přitom toto snižování ceny mléka nekončí, neboť to vypadá, že ještě nejsme u konce. Hrozí, že to zasáhne celý sektor výroby mléka, nejen zpracovatele, ale i prvovýrobce. Jestliže jsou dnes využívány některé nástroje Společné organizace trhu, např. prodloužení doby intervenčních nákupů a rozšíření podpory soukromého skladování másla, sušeného odstředěného mléka a nově také sýrů, jenže to vše nestačí. Podle Kopáčka důsledkem tohoto opatření bude totiž to, že řešení tohoto problému se tímto odsouvá na pozdější dobu. A za půl roku či za rok bude muset výrobce řešit, kam s oním uskladněným zbožím? Proto naši výrobci vyzývají naše činitele, aby lobovali u Evropské komise, aby byl použit další a mnohem účinnější nástroj, kterým jsou exportní dotace, protože dotace na vývoz potravin znamená stát se konkurenceschopnějším a tím se i zbavit určité části těchto přebytků a to okamžitě. Bohužel Rada ministrů zemědělství se na přijetí tohoto opatření zatím nedohodla. Jiří Kopáček vyzdvihl podporu českého patriotismu, tj. podporu prodeje českých výrobků kupujícím spotřebitelům.

Ocenil vyhlášení motivační soutěže pro spotřebitele, která bude vrcholit v závěru roku a bude zaměřena na prodej domácích a regionálních potravin. Dalším pozitivním opatřením je sledování cen potravinářských výrobků, které by se na našem trhu neměly prodávat za dumpingové ceny, tj. pod výrobními náklady. Představitelé mlékárenského průmyslu věří, že dozorové orgány budou toto důrazně a důsledně kontrolovat. K tomu Pavel Lhoták, předseda představenstva a ředitel mlékařského odbytového družstva VIAMILK CZ družstvo doplnil, že dovozci potravin živočišného a vybraných produktů rostlinného původu budou muset nejméně dva dny před zahájením prodeje informovat o zásilce kontrolní úřady. V hlášení budou muset uvádět také předpokládanou prodejní cenu zboží. A zdůraznil, že doufá, že naše kontrolní orgány v tomto budou postupovat důsledně. V této anketě jsme představili názory několika představitelů zemědělských a potravinářských svazů na to, jak řešit situaci se zákazem dovozu potravin do Ruska. Ve svých úvahách mají jasno, ale jak to bude probíhat dále, to je však otázka, že i když se bude česká vláda snažit pomoci našim zemědělcům a potravinářům, tak odpověď na to, co bude dál, se nejspíše najde v Bruselu, neboť Společná zemědělská politika vymezuje mantinely zemědělského podnikání v celé EU, a přirozeně tím i u nás. Miroslav Svoboda


ZPRAVODAJ

MIROSLAV KOBERNA, ŘEDITEL POTRAVINÁŘSKÉ KOMORY: RUSKO OMEZILO ZAČÁTKEM SRPNA NA DOBU JEDNOHO ROKU DOVOZ ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCE A POTRAVIN ZE ZEMÍ, KTERÉ NA NĚ UVALILY SANKCE, A TO ZE ZEMÍ EU A USA. JAK SE TATO SITUACE PROJEVÍ VE VAŠEM SEKTORU ZEMĚDĚLSKÉHO PODNIKÁNÍ, VE VAŠICH PODNICÍCH? Situace má několik scénářů a doposud není úplně jasné, který nakonec převáží a jaké budou reálné dopady na jednotlivé sektory a země, resp. závisí to na mnoha faktorech. Nicméně již dnes je jisté: Za prvé – reálné dopady přímého exportu na ČR agrární obchod nejsou na první pohled až tak významné, protože obchod s Ruskem je malý (2,5 mld Kč za rok 2013) a sankce se týkají asi poloviny z toho. Hovoříme o primárních dopadech přímého omezení vývozu. Ovšem je nutno vzít v úvahu několik dalších faktorů. Pokud se podíváme blíže na složení zakázaného vývozu, tvoří jej z valné většiny mléko a mléčné výrobky, pak přípravky a konečně ovoce a zelenina, v našem případě sušené. Problém je ale u dotčených subjektů. Rusko v minulosti vymyslelo tolik omezujících opatření hygienické a technologické povahy, že složitým procesem schvalování vývozu prošlo jen několik firem a na ty dnes dopadá zákaz – sýry, syrovátka, sušené mléko a nově i tvarohy a dezerty. Z pohledu sektoru zpracování mléka nic moc, z pohledu jednotlivých, čtyřech, pěti firem závažné ekonomické dopady. Totéž platí i pro sušené ovoce a zeleninu a přípravky. Maso a masné výrobky se kvůli africkému moru prasat, který na našem území navíc ani není, již dva roky nevyváží a živého skotu se omezení netýká. Za druhé – tyto společnosti musely kvůli schválení na vývoz do Ruska investovat nemalé

prostředky do splnění často nesmyslných požadavků ruských veterinářů a dnes, kdy by se měly tyto investice vracet, je EK svým rozhodnutím prakticky zmařila. Navíc vícenáklady spojené s udržováním systému nabíhají i dnes, kdy export reálně neprobíhá. Za třetí – je nutno vzít v úvahu, že obchodní výměna s Ruskem měla trvale rostoucí trend, minimálně 10 % ročně, letos reálně přes 3 miliardy korun a byla vysoce pozitivní v náš prospěch, což je pravý opak obchodu s Polskem, Německem a dalšími EU zeměmi. Otázkou je, zda po tom, co se stalo, i v souvislosti s hloupými a zbytečnými výroky našich státních představitelů ve vztahu k Rusku bude možno na tento trend navázat, nebo jsme ruský

Hovoří se o tom, že v zemích EU vznikne přetlak, kdy zemědělské a potravinářské podniky budou hledat odbytiště svých produktů v celém sektoru zemědělské a potravinářské produkce v celé EU, což, podle předpokladů, může vést k tomu, že výkupní ceny od obchodních řetězců pro vaše výrobky mohou být i podstatně nižší než je tomu dosud. Co to pro nás znamená a jakým způsobem budeme reagovat? Zde se bavíme o skutečném problému tak zvaných sekundárních dopadů. Některé z dotčených zemí realizovaly na ruském trhu významnou část své agrární produkce a ta je v současnosti prakticky neumístitelná jinde. Pokud nebudeme předpokládat,

EVROPSKÁ KOMISE STÁLE NEMÁ ŘEŠENÍ ANI DOSTATEK FINANCÍ A VÝROBCI A ZPRACOVATELÉ TAK JSOU POD STÁLE VĚTŠÍM TLAKEM OBCHODNÍ SFÉRY. trh trvale ztratili? A za čtvrté – podíváme–li se na objemy, kterých se embargo týká, je zřejmé, že v EU tvrdě dopadá na asi šest zemí a to je prakticky vše. V případě USA, Kanady nebo Japonska a Austrálie jde o tak minoritní objemy, které nemohou mít na jejich výrobce a ekonomiku agrárního sektoru žádný vliv a dají se snadno realizovat jinde. Z toho ovšem také bude patrně plynout zájem těchto zemí EU jakkoliv pomáhat a hlavně na těch třetích trzích se s nimi opět potkáme.

že zboží se dostane, i když za zvýšených nákladů jiným kanály do Ruska nebo sankce v dohledné obě neskončí, čeká nás zásadní problém co s produkcí mléka, masa a ovoce a zeleniny. V situaci kdy se sýry, máslo a SOM hromadí na skladech, kdy se začne sklizeň ovoce a zeleniny všichni čekají na řešení ze strany EK. Navíc jak bylo řečeno našimi státními představiteli, nikdo jiný než EK nemá pravomoc situaci řešit. A jak se zdá EK žádné řešení nemá a hlavně na něj nemá peníze a pokud nějaké má, týká

se primárních dopadů, kde naši výrobci prakticky nic nedostanou. Podpory v sektoru ovoce a zeleniny a mléka zkrachovaly po pár dnech a nové nejsou. To znamená, že postupně se výrobci budou tohoto zboží zbavovat, v podstatě za jakoukoliv cenu ale hlavně s národní podporou na něco a obchodníci situace zneužijí a levně nakoupí, což se dle našich informací již děje, vylistují české dodavatele! a hlavně ponechají ceny pro spotřebitele. S ohledem na tristní situaciv tzv. českém maloobchodě se dá očekávat, že německé, holandské a britské diskonty si s českými dodavateli rychle poradí. Nakonec Svaz obchodu a cestovního ruchu byl jediný, kdo embargo přivítal. Protože nikdo neví, na jakou úroveň se ceny za takové situace propadnou, hovoří se i o 10 %, byla by to v podstatě likvidace českých producentů v dotčených sektorech a to hlavně v prvovýrobě za situace, kdy se konečně stát rozhodl podpořit české producenty masa, drůbeže nebo ovoce a zeleniny, a kdy český spotřebitel začal jejich produkci požadovat. I když si dovedu představit jak jdeme všichni na třetí trhy, vím současně, jak je obtížné se etablovat na nových trzích. Na přístupu v Číně a Vietnamu nebo Blízkém a Středním Východě dělají všichni léta a očekávat, že se náhle vše změní za situace, kdy tam všichni chtějí a že tam z měsíce na měsíc zdvojnásobí všichni dodávky je iluze. A vývoz nebo zpracování 1,5 milionu tun jablek je také iluze.

Miroslav Koberna. Foto: archiv PK ČR Jakou konkrétní podporu očekáváte od vlády ČR, potažmo od ministerstva zemědělství? Vláda má již dnes dostatek nástrojů k řešení situace. Na základě vládního nařízení může monitorovat dovoz citlivých komodit včetně cen a v případě pokud půjde ceny mimo obvyklé rámce zasáhnout na základě antidumpingu. Podstatná je rychlost zásahu, s EK se to potom může řešit následující léta. Rovněž dozorové orgány mají řadu možností zjišťovat, zda není porušována bezpečnost nebo deklarovaná jakost produkce. A rovněž zákon o významné tržní síle dává ÚOHS nástroje ohledně vylistování českých dodavatelů. Vše je spíše o odvaze a ochotě hájit národní zájmy. Z toho co víme z okolních zemí, se podobná opatření rozbíhají všude a samozřejmě zasáhnou i české exportéry. Proto je tak důležité zvýšit jejich podíl na tuzemském trhu, a to mají bohužel v ruce obchodní řetězce a nikdo jiný. Druhou stranou je propagace spotřeby českých potravin, která je jistě chvályhodná a vítáme ji, ale na druhé straně je

spotřebitel a pokud mu řetězec nabídne polská jablka nebo litevský sýr a dánské vepřové za poloviční cenu, jak se asi rozhodne. Co by měly, podle vás, učinit vrcholné orgány EU ke zmírnění této složité situace? Vrcholné evropské orgány by měly, než něco v budoucnu rozhodnou, ne dvakrát ale třikrát měřit než jednou řezat a asi počítat ne do deseti, ale do tisíce, než něco řeknou. Nyní je na pořadu dne postupné rušení sankcí proti Rusku a pak může EK jenom doufat, že Putin udělá totéž. Pokud ne, je cestou razantní podpora vývozu kamkoliv. Vyrobené zboží je třeba dostat z Evropy a zabránit hlavně tomu, aby se sem po papírovém kolečku někde v Polsku zase nevrátilo i s dotací. A na to bude muset EK a členské země najít peníze. Inu, každá legrace něco stojí. Podstatné je ale již konečně deklarovat další postup a alespoň se pokusit veřejnosti dokázat, že má EK také něco v rukou a je schopna situaci zvládnout. Pokud nemá a není a pokud to Putin ví, tak se asi pobavíme. Bohužel za naše peníze.

4 > 2014

15

INZERCE

ZPRAVODAJ

RENOMIA AGRO VÁŠ PORADCE V POJIŠTĚNÍ RENOMIA AGRO DISPONUJE TÝMEM SPECIALISTŮ, KTEŘÍ SE ZEMĚDĚLCŮM VĚNUJÍ KOMPLEXNĚ OD SESTAVENÍ POJISTNÉHO PROGRAMU PŘES SPRÁVU POJIŠTĚNÍ, AŽ PO LIKVIDACI ŠKOD. NAŠE SLUŽBY POSKYTUJEME NA PROFESIONÁLNÍ ÚROVNI, O ČEMŽ SVĚDČÍ MIMO JINÉ I FAKT, ŽE RENOMIA ZÍSKALA TITUL „POJIŠŤOVACÍ MAKLÉŘ ROKU 2013“ A V LOŇSKÉM ROCE SE UMÍSTILA V SOUTĚŽI „ČESKÝCH 100 NEJLEPŠÍCH“, KTERÁ OCEŇUJE VÝZNAČNÉ ČESKÉ FIRMY NAPŘÍČ VŠEMI ODVĚTVÍMI. V případě vzniku velké škody na plodinách či na stádu zvířat hrozí zemědělci ztráta, která by mohla mít pro jeho podnikání fatální důsledky. Například největší škoda na plodinách u jednoho klienta, kterou jsme letos likvidovali, dosáhla výše téměř 30 mil. korun Nezpochybnitelným faktem také je, že extrémní výkyvy počasí jsou stále častější.

Jiří Havelka Jsme ryze českou rodinnou firmou, která vloni oslavila dvacet let své existence a za tu dobu se stala největší poradenskou firmou. Celkové spravované pojistné RENOMIA GROUP přesahuje 5,8 miliardy korun, z toho pojistné za pojištění plodin a zvířat je cca 340 milionů korun. Staráme se téměř o čtvrtinu zemědělců u nás. Síla a velikost RENOMIA AGRO dává zemědělcům záruku, že budou mít vyjednány ty nejlepší podmínky na trhu. Na trhu aktuálně nabízí pojištění plodin a zvířat již sedm pojistitelů a RENOMIA spolupracuje se všemi z nich. Výhodou i legislativní povinností makléře je ta skutečnost,

16 4 > 2014

že našim klientům vždy předkládáme nabídku od více pojistitelů tak, abychom vytvořili optimální variantu pojištění. Vývoj na trhu v pojištění plodin a zvířat je vidět v přiloženém grafu. Vstup nových pojistitelů v posledních letech má příznivý vliv jak na rozšiřování nabídky produktů, tak i na snižování ceny pojištění. Stabilizace sektoru zemědělství má samozřejmě na pojištění pozitivní vliv a zemědělci si stále více uvědomují jeho význam. Svou roli hraje i to, že zemědělci podnikají pod širým nebem, nemají ani možnost se proti škodám způsobenými živly bránit a vhodně zvolené pojištění jim dává záruku náhrady případných škod.

Zemědělci si význam práce pojišťovacího makléře uvědomují stále více. Jeho práci bych přirovnal k práci daňového poradce, či specializované právní kanceláře. Ještě před deseti lety u nás využívala služeb pojišťovacího makléřeporadce pouze desetina zemědělců, nyní je to již téměř polovina. Ve vyspělém světě je přitom prostřednictvím nezávislých makléřů pojištěna drtivá většina podnikatelů a k tomuto stavu zcela

14% GENERALI

nezpochybnitelně míří i Česká republika. Základním rizikem, které se u polních plodin pojišťuje, je pojištění proti riziku krupobití, specializovaní pěstitelé např. ovocnáři, zelináři či vinaři si ke krupobití většinou připojišťují mráz či záplavu. U zvířat je základem pojištění proti nákaze a doplňkovým, ale občas i podceňovaným, pojištěním je pojištění „jednotlivých škod“. Náš současný systém, kdy je komerční pojištění plodin a zvířat dotováno prostřednictvím PGRLF, je v současnosti funkční a jistě bude i do budoucna tvořit pevný základ komplexního řešení této problematiky. Komerční pojistitelé řeší tzv. „pojistitelná rizika“, kde se jedná o pojištění proti krupobití, povodni, záplavě, vichřici, požár apod. Co se týká tzv. „nepojistitelných“ škod,

jedná se třeba o sucho, vytrvalé srážky v období sklizně, riziko jarního mrazu na ovoci. Doposud se jejich náhrada částečně řešila poskytnutím tzv. ad hoc státní pomoci. Poskytnutí takové státní pomoci v případě vzniku nepojistitelných škod není ale příliš systémové. Mimo jiné tuto pomoc nelze dopředu garantovat. Co nám v této chvíli chybí, je nad již fungujícím

3%

3%

AGRA

KOOPERATIVA

12.4% AGRA

15.6% GENERALI

2006

pojistitelná, tak i nepojistitelná-katastrofická. Systém bude založen na koncepční, transparentní a dlouhodobé spolupráci mezi zemědělci, pojistným trhem a státem. To vše zajistí zemědělcům poskytnutí finanční náhrady při vzniku škody a bude tak zabezpečena stabilita jejich podnikání.

základem komerčního pojištění dobudovat nadstavbu, která bude řešit tzv. „nepojistitelnákatastrofická“ rizika, která komerční pojistitelé nepojišťují. Nejvhodnější a logická je pravděpodobně ta varianta, že se nepojistitelná rizika budou řešit prostřednictvím PGRLF, kam by se pravidelně vkládal přesně definovaný objem peněz. Zdrojem nejspíše budou jak peníze státu, tak i zemědělců a ostatních subjektů. Platí přitom pravidlo, že v případě katastrofy může čerpat z „fondu katastrofických-

HVP

83%

Budoucnost je tedy ve vybudování „komplexního systému eliminace rizik v zemědělském podnikání“, jenž bude řešit jak rizika

SPOLEČNOST RENOMIA AGRO JE PŘIPRAVENA BÝT SPOLEHLIVÝM PARTNEREM VŠEM SVÝM KLIENTŮM

3.5 ČESKÁ POJIŠŤOVNA

nepojistitelných škod“ jen ten zemědělec, který je řádným hospodářem a tedy má sjednáno komerční pojištění u rizik, která pojistit lze. Tato varianta je reálná a snad i v blízké budoucnosti realizovatelná.

2014

V RENOMIA máme motto: „Sloužíme lidem a firmám a přispíváme k lepšímu životu,“ které výstižně vystihuje filozofii a poslání celé naší firmy. Jiří Havelka ředitel RENOMIA AGRO

2.2% ALLIANZ

1.9%

ČSOB POJIŠŤOVNA

61.4% ČESKÁ POJIŠŤOVNA

INZERCE

ZPRAVODAJ

VÁŠ PORADCE V POJIŠTĚNÍ

Exkluzivní nabídka pojištění plodin a zvířat, strojů, majetku, vozidel, odpovědnosti za škodu i osobního pojištění. Přínosy spolupráce

Nabídka všech druhů pojištění Nejlepší cena, garance kvality Široký rozsah pojistného krytí Rychlé řešení škod Nabídky od všech pojišťoven

Poskytované služby

Zhodnocení stávající pojistné ochrany a identifikace úspor Návrh optimálního pojistného programu Nezávislé jednání s pojistiteli Osobní přístup a stálá individuální péče

Partner Agrární komory ČR SLOUŽÍME VÁM S RADOSTÍ

+420 221 421 788

www.renomiaagro.cz

4 > 2014

17


ZPRAVODAJ

PROPAGACE ZEMĚDĚLSTVÍ POPULARITA ZEMĚDĚLSTVÍ A JEHO VNÍMÁNÍ JE ROZHODUJÍCÍM FAKTOREM PRO MLADÉ LIDI PŘI VOLBĚ BUDOUCÍHO POVOLÁNÍ A PROTO ZEMĚDĚLSKÝ SVAZ ČR ZAČAL SYSTEMATICKY PRACOVAT S OBRAZEM ZEMĚDĚLSTVÍ V OČÍCH VEŘEJNOSTI. K tomuto účelu začal v roce 2012 realizovat projekt s názvem „Zemědělství žije!“, jehož komplexním cílem je zvýšení atraktivity zemědělského sektoru napříč cílovými skupinami, které jsou tři – děti na základních školách a jejich rodiče, žáci středních škol a široká veřejnost. Hlavním cílem je informování o zemědělství v obecné i konkrétní rovině, o jeho významu a pochopení souvislostí mezi zemědělskou výrobou, potravinami a životním prostředím. Zemědělský svaz ČR tímto začal řešit nezajištěnou generační obměnu pracovníků v zemědělství.

Foto: archiv ZS ČR

18 4 > 2014

Mnoho členských podniků Zemědělského svazu již několik let spolupracuje se školami ve svém okolí a zve třídy na exkurze do svých podniků nebo se jinak zapojují do veřejného dění ve svém regionu. Někteří členové se připojili pod hlavičku projektu „Zemědělství žije!“ a využily možnosti propagace a organizační výpomoci ze strany centrály ZS ČR. Ať tak či onak, jakákoli forma propagace zemědělství na veřejnosti je velmi potřebná a ceníme si všech zemědělců, kteří těmto činnostem věnují svůj čas a peníze. Projekt „Zemědělství žije!“ byl v letech 2013 a 2014 podporován

národní dotací ze strany MZe, která umožňuje tvorbu mnoha tištěných naučných materiální a personální zajištění celého projetu. Projekt také získal záštitu ministra zemědělství Mariana Jurečky, což zvyšuje prestiž projektu a dobré jméno Zemědělského svazu ČR. Dny otevřených dveří v zemědělských podnicích V roce 2013 bylo uspořádáno 25 dnů otevřených dveří v 10 krajích ČR, v roce 2014 jich bylo uspořádáno 19. Smyslem těchto akcí je představení zemědělského provozu, přiblížení práce zemědělců a představení dnešního

moderního vybavení podniků. Pozitivní hodnocení ze strany návštěvníků (pedagogů, dětí i dospělých) – možnost vidět dojírnu, kravín, telata, vlézt do kombajnu,…), nás utvrzuje v tom, že toto je správná cesta a pořádání takových akcí má smysl. Návštěvnost dnů otevřených dveří se pohybuje od 500 do 3000 lidí, vždy záleží na rozsahu a počtu dní konání akce. V roce 2013 bylo osloveno zhruba 20 tis. návštěvníků, z toho cca 6 tis. dětí ze základních škol, v roce 2014 bylo těchto čísel dosaženo již v prvním pololetí roku (v době uzávěrky tohoto textu ještě nebyla známá finální čísla za rok 2014). V rámci organizace dnů otevřených dveří se velmi osvědčila s spolupráce se studenty středních zemědělských škol – studenti pomáhají při organizaci,

obsluhují naučná stanoviště, doprovázejí skupiny při komentovaných prohlídkách apod. Pro studenty je taková výpomoc vhodnou seberealizací – uplatní své znalosti o zemědělství a mohou „předvést“ laické veřejnosti, co se již naučili. Výpomoc studentů také posiluje spolupráci podniku a školy, dojde k navázání kontaktů pro případné praxe, brigády, budoucí zaměstnání. Zapojení zemědělské školy do organizace dne otevřených dveří je také vhodnou reklamou pro školu. Účast naučného stánku ZS ČR na výstavách Osvětový stánek Zemědělského svazu ČR

se za roky 2012, 2013 a 2014 zúčastnil více než 35 akcí typu dožínky, chovatelské dny, zemědělské dny, polní dny, národní výstavy apod. Tyto akce jsou též hojně navštěvované nejen odbornou veřejností, ale často také žáky mateřských, základních a středních škol. Stánek obsahuje aktivity s cílem předat základní informace o zemědělstvtví – zemědělské soutěže, naučná stezka, poznávačka plodin, zvířat, strojů apod. Stánek disponuje také umělým vemenem, modelem farmy a dalšími „interaktivními“ hrami. Zemědělské soutěže v Českých Budějovicích Zemědělský svaz ČR pořádá na českobudějovickém výstavišti zemědělské soutěže pro studenty středních zemědělských škol. Soutěže se uskutečňují v rámci výstavy Vzdělání a řemeslo, v roce 2014 to bylo již potřetí, kdy Zemědělský svaz ČR reagoval na výzvu Výstaviště České Budějovice, aby v rámci doprovodného programu připravil pro zemědělskou soutěž. Vnímáme toto jako zviditelnění odvětví zemědělství a jeden ze způsobů, jak upoutat pozornost žáků 9. tříd základních škol. V roce 2012 jsme uspořádali 1. ročník Jízdy zručnosti traktorem s vlekem, v roce 2013 jsme k tomu přidali i 1. ročník Zemědělské olympiáy, aby se mohli zúčastnit žáci a zejména i žákyně jiných než mechanizačních oborů. V roce 2014 tedy proběhl již 3. ročník Jízdy zručnosti a 2. ročník Zemědělské olympiády.


ZPRAVODAJ

Foto: archiv ZS ČR Každoročně se soutěží účastní kolem čtyřiceti žáků středních škol. Při Jízdě zručnosti čeká na soutěžící slalom, couvání, přistavení k rampě, zastavení na přesnost a další úkoly, přičemž výsledné pořadí ovlivňuje nejen přesnost a minimum trestných bodů, ale také rychlost projetí dráhy. V rámci olympiády absolvuje každý soutěžící deset disciplín. Zahajuje se zpravidla písemným testem s dvaceti otázkami ze čtyř oborů – zemědělství všeobecné, rostlinná a živočišná výroba

soutěž pro žáky základních a středních škol na téma „Moderní české zemědělství očima dětí a studentů“. Soutěž dala prostor nové generaci, aby vyjádřila svoji představu o zemědělství a všem, co k němu patří. Do soutěže přišlo 250 obrázků od dětí z osmnácti základních škol a do literární soutěže se přihlásilo 20 úvah. Vybraná díla byla vystavena na veletrhu TechAgro 2014, kde byli také vyhlášeni vítězové v jednotlivých kategoriích. Výhercům byly předány zajímavé ceny od partnerů.

SMYSLEM PROPAGACE ZEMĚDĚLSTVÍ JE UKÁZAT ŠIROKÉ VEŘEJNOSTI MODERNÍ ZEMĚDĚLSKÉ PROVOZY A UMOŽNIT TAK VŠEM ZÁJEMCŮM NAHLÉDNOUT DO CENTRA DĚNÍ. a mechanizace. Následuje poznávání semen, plodin, krmiv, plemen hospodářských zvířat a zemědělské techniky, ale také manuální disciplíny jako je naložení a převoz slámy na kolečku, složení anglické uzdečky či dojení z umělého vemene. Soutěžící budou také odhadují hmotnost živého zvířete a rostlinné komodity. Obrázková a literární soutěž pro děti Zemědělský svaz ČR v lednu 2014 vyhlásil obrázkovou a literární

Školní zemědělské sešity Za klíčový postup ke změně ve vnímání zemědělství považujeme působení na děti již na základních školách. Proto Zemědělský svaz ČR vydal školní vzdělávací materiál o zemědělské výrobě s názvem „Zemědělství žije! Učíme se o zemědělství a životě na venkově“. Výukový materiál pro základní školy ve čtyřech úrovních vznikl ve spolupráci s irskou nevládní organizací Agri Aware jako překlad s úpravou pro české

zemědělské podmínky. Jedná se tak o vůbec první výukový materiál se zaměřením na zemědělství, který budou mít žáci na základních školách k dispozici. Všechny čtyři úrovně navazují na učební plán základních škol a rozšiřují poznatky na prvním stupni předmětu člověk a jeho svět, na druhém stupni přírodopis či zeměpis. Školní vzdělávací sešity obsahují po osmnácti až dvaceti kapitolách od všeobecných podmínek zemědělství přes klasickou zemědělskou výrobu včetně chovu skotu, prasat, ovcí a drůbeže, pěstování obilovin, okopanin, ovoce a zeleniny. Na ně navazuje zpracování potravin a informace o zdravé výživě. Nechybí ani kapitoly o mechanizaci, zpracování půdy a bezpečnosti práce v blízkosti zemědělských strojů a při pohybu na farmě. Dnešní doba si však žádá také potřebu přírodu chránit, tudíž jsou zde zařazeny také kapitoly týkající se životního prostředí, koloběhu vody v přírodě, třídění odpadu a kvality půdy a vody. Školní pracovní sešity v první části seznamují s danou problematikou, v druhé části nabízejí mnoho hádanek, kvízů či doplňovaček s možností malování. Pomůckou pro učitele jsou také návody na různé hry, doplňkové

aktivity a různorodé pokusy. Sešity jsou bohatě ilustrované a nabízejí hravou formou kvalitní výukový materiál, který seznamuje žáky

se zemědělstvím. Pracovní sešity jsou k volnému stažení na webových stránkách projektu www.zemedelstvizije.cz

a připravuje se vícenákladové tištěné vydání pro distribuci do škol.

Ing. Klára Kozlová, Zemědělský svaz ČR

Foto: archiv ZS ČR

4 > 2014

19


ZPRAVODAJ

EVROPSKÁ KOMISE SCHVÁLILA DALŠÍ PODPORU PRO OVOCE A ZELENINU VE VÝŠI 165 MILIONŮ EURO EVROPSKÁ KOMISE 29. ZÁŘÍ PŘIJALA V SOUVISLOSTI S RUSKÝM ZÁKAZEM DOVOZŮ Z EVROPSKÉ UNIE DALŠÍ PROGRAM NOUZOVÝCH TRŽNÍCH OPATŘENÍ PRO OVOCE A ZELENINU PODLÉHAJÍCÍ ZKÁZE

Foto: shutterstock.com Tento balíček, na který je připraveno až 165 milionů Euro, navazuje na opatření prvního podpůrného programu, pro který bylo vyčleněno 125 milionů euro. První pomoc, vyhlášená 18. srpna, musela být 10. září zastavena, protože byla již zcela vyčerpána. Nový program má lepší zacílení, obsahuje totiž přílohu, ve které jsou stanoveny způsobilé objemy produkce, tedy reálné objemy s konkrétními čísly pro jednotlivé komodity, na které lze dotaci žádat pro každý členský stát. Množství produkce se vypočítá podle vývozů v referenčním období posledních tří let, přičemž je z tohoto objemu ještě odečtena suma odpovídající účasti státu na prvním kole pomoci. Nový režim podpory zařazuje do programu poprvé také pomeranče, mandarinky a klementinky. I tento režim podpory počítá s podporou pro stažení výrobků z trhu

20 4 > 2014

k volnému odběru (např. charita), kterou EU financuje ze 100 %. U stažení z trhu pro nepotravinářské využití (např. kompostování), jde již jen o částečnou kompenzaci. Obdobně umožňuje také nesklízení ovoce a zeleniny nebo sklízení v nezralosti, kde je podpora ještě o něco nižší. Stejně jako v předchozím programu je podpora dostupná také pro výrobce, kteří nejsou sdružení v organizaci producentů, ale úroveň financování ze zdrojů EU je pro organizace producentů vyšší (75 % z celkové částky pro organizace producentů, 50 % pro ostatní) s tím, že zbylých 25 % může být doplňkově financováno z operačního fondu organizací producentů. Nový režim podpory, který poběží do konce roku, definuje konkrétní podporované objemy ve čtyřech kategoriích produktů pro 12 zemí, které do Ruska před uvalením embarga vyvážely nejvíce ovoce a zeleniny v měsících září

až prosinec (pro některé druhy ovoce září až březen) v referenčním období 2011-2013. Čtyři kategorie produktů jsou jablka a hrušky (celkově 181 tis. tun) citrusové plody (celkově 96 090 tun), ostatní zelenina (mrkev, okurky, papriky, rajčata - 44 300 tun); ostatní ovoce (kiwi, švestky a stolní hrozny 76 895 tun). Větší množství produktů, které byly zahrnuty do prvního režimu podpory – zelí, květák, brokolice, houby a bobuloviny se v novém programu již nepodporují. Mimo tyto konkrétně stanovené objemy bude moci všech 28 členských států využít rezervu 3000 tun pro každý stát pro doplňkové stažení z trhu u produktů, které jsou v programu vypsány (navíc květák, zelí a houby). Jednotlivé členské státy budou moci samostatně určit jednotlivým druhům zeleniny vlastní prioritu. Podle tiskové zprávy Evropské komise zpracoval Jan Doležal, AK ČR

GLOSÁŘ MZe zřejmě předpokládá brzký konec světa Na návrh ministerstva zemědělství schválila počátkem října vláda Nařízení, podle kterého má zůstat ve státní rezervě půdy pouhých 245 hektarů. To je natolik titěrná plocha, která nemůže stačit ani pro různé typy strategických státních kroků při nakládání s půdou v rámci jednoho okresu. Mezi takové kroky patří nejen různé směny v rámci restitučních procesů nebo kompexních pozemkových úprav, ale i rezerva půdy pro budování všech možných komunikací, cest, opatření na ochranu přírody nebo prevence povodní či sucha. A mnohé jiné. V „normálních zemích“, kde myslí na budoucnost, činí přitom rezerva státní půdy tři až pět procent půdního fondu. To by u nás představovalo něco mezi 100 000 až 200 000 hektary. Samozřejmě, stát by půdu nemusel potřebovat, když by žádný z předchozích úkonů už nerealizoval. To je však v praxi možné jedině, pakliže to nebude potřeba, například když přijde konec světa. Zřejmě ale jenom do Česka, ostatní evropské země tak, jak naši politici, evidentně neuvažují. Není na čase přestěhovat se někam jinam?

Aneb vážně a převážně nevážně myšlené poznámky k událostem v českém zemědělství

Pivo za klesající návštěvnost hospod nemůže Den českého piva, jehož druhý ročník proběhl letos opět pod gescí Českého svazu piovovarů a sladoven, si mimo jiné jako cíl vytyčil zvýšit návštěvnost tuzemských restaurací a zvýšit konzumaci točeného piva, která mírně, ale přece jen v posledních letech klesá. V kvalitě a ceně piva ale pokles návštěvnosti zřejmě nebude. Všichni štamgasti i nepravidelní návštěvníci hospod se totiž shodují na tom, že hlavním důvodem pro strávení volného času v nich je především tradiční společenská hospodská atmosféra. Rozhodujícím tvůrcem této atmosféry je přitom personál, který ale často působí dojmem, že by pro danou restauraci bylo vhodnější, kdyby se místo obsluhy zařadil spíš mezi hosty. Především pro svou často totální neschopnost prostorového vidění. Naprostá většina personálu se totiž po place pohybuje ve zhruba metr širokém, jakoby hermeticky uzavřeném koridoru bez jakékoli známky vnímání okolního prostředí. Kdyby přitom do své práce zapojila obsluha hospod kromě končetin také krční obratle, piva by se v restauracích jistě vypilo víc.

Na MŽP nerozumí slovensky

Copak vařit - ale sehnat

Že má lidský mozek omezenou kapacitu a veškeré informace, které na něj kromě klasických médií ještě chrlí intenet, si není schopen uložit do paměti, je v zásadě známá věc. Konkrétní důkaz podal nedávný výsledek meziresortní mise při návštěvě EU, která zjišťovala, jestli naší zemi stopne Brusel dotace na výstavbu čistíren odpadních vod a zdali je nutná existence specifického regulátora cen vody, po kteréžto roli údajně touží Energetický regulační úřad. Tuzemští úředníci dostali na obě otázky zápornou odpověď, což jsou ovšem zcela opačné informace, než jakými léta zásobovali naší novinářkou a laickou veřejnost pracovníci ministerstva životního prostředí. Ještě daleko zajímavější je ale zjištění, že problematiku dotací do vodního hospodářství mají v Bruselu už léta na starosti dva kolegové ze Slovenska, takže důvodem přenosu nesprávných informací by neměla být jazyková bariéra. Na MŽP ale zřejmě ano, patrně proto, že se úředníci tohoto ministerstva pro samé vymýšlení ochranářských projektů už ani nedokáží domluvit slovensky.

Petr Havel

Ve snaze o co nejvyšší originalitu se dostává podoba drtivé většiny televizních pořadů o vaření pro drtivou většinu diváků zcela mimo realitu. Zejména pak v okamžiku, kdy se na obrazovce objeví obvykle poměrně dlouhý seznam ingrediencí potřebných k tomu, aby našinec příslušný pokrm uvařil. Celá řada z nich totiž jednak nepatří k nejlevnějším, daleko větší problém ale je, že jde mnohdy u suroviny, které se běžně nedají sehnat nejen ve většině malých obchodů mimo velká města, ale právě ani ve větších městech. Pakliže nemá být televizní vaření pouhou exibicí příslušných kuchařů či jejich hostů, ale skutečným informačním servisem pro diváky, mělo by také obsahovat údaje o tom, kde suroviny pro přípravu pokrmu vůbec koupit. To je ovšem často takový oříšek, že by se kuchaři kvůli množství nutných údajů o dostupnosti surovin k vaření z časových důvodů ani nedostali. Takhle se ale k vaření podle televize nedostanou její diváci.

INZERCE

ZPRAVODAJ

S námi dosáhnete lepších výs ledků.

Kdo nezaseje, nesklidí.

Pomůžeme vám dobře hospodařit. Nabízíme předfinancování přímých plateb bez zástavy majetku, investiční úvěr na půdu, modernizaci výroby či zemědělské techniky a pomůžeme vám se zhodnocením dočasně volných finančních prostředků. Pro více informací nás kontaktujte: Martin Potůček, +420 602 328 676, [email protected] Michal Červinka, +420 601 572 338, [email protected] www.unicreditbank.cz/web/firmy/zemedelstvi

4 > 2014

21


ZPRAVODAJ

PORTÁL APIC-AK.CZ V NOVÉM AGRÁRNÍ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY SE V RÁMCI ZLEPŠENÍ INFORMAČNÍHO SERVISU PRO SVÉ ČLENY I ŠIROKOU ZEMĚDĚLSKOU VEŘEJNOST Z AMĚŘILA TAKÉ NA INOVACI PORTÁLU WWW.APIC-AK.CZ. Interní část se uživatelům více zpřístupnila a jednotliví členové okresních, regionálních a krajských agrárních komor tak mají novinky nabízeny z Úřadu AK ČR Praha až do vlastního počítače. Dostávají tak možnost získávat informace z jednání a činností komory přímo. I proto byl vzhled portálu upraven tak, aby návštěvníkům poskytl více komfortu a přehledně jej navedl k přihlášení i ke konkrétním materiálům. V současné době se každý může rozhodnout jaký přehled informací chce do své emailové schránky dostávat. A to interní, veřejné nebo obojí, a také si může nastavit frekvenci odběru zpráv podle svého

zájmu. Přehledy jsou strukturovány tak, aby krátce vystihly zveřejněné téma a uživatel se pak může rozhodnout sám, jestli pro něj má daná informace význam. Není přitom zahlcován

Informace jsou archivovány na www.apic-ak.cz minimálně pět let, tzn. pokud si je vymaže ze své e-mailové schránky, nebo přijde o data v počítači, dohledá je snadno na portálu.

AGRÁRNÍ KOMORA ČR NABÍZÍ VLASTNÍ PORTÁL JAKO ZDROJ VLASTNÍCH I ZPROSTŘEDKOVANÝCH INFORMACÍ, UMOŽŇUJÍCÍCH ZÍSKAT KAŽDODENNÍ PŘEHLED O DĚNÍ V RESORTU dlouhými texty a velkými přílohami, které mohou být na cestě k adresátovi doručovacím serverem odstraněny, nebo vyhodnoceny jako podezřelé. Stáhne si vše, co a kdy potřebuje.

Dále jsme se při modernizaci stránek zaměřili na to, aby návštěvník portálu na první pohled zaznamenal nové akce a upozornění na významné články. Členové Agrární komory

České republiky také budou mít připraven větší servis pro přihlášení se na akce pořádané komorou jako jsou například semináře a školení, aniž by se museli telefonicky, písemně nebo jinak, přihlašovat, popř. odhlašovat z akce. Pokud jste člen Agrární komory ČR a zatím nemáte vlastní přístup na www.apic-ak.cz, popř. máte náměty na zlepšení fungování, neváhejte své požadavky a podněty zaslat na Úřad AK ČR Praha. Věříme, že nová úprava a práce s portálem tak bude užitečná pro každého z vás.

Soňa Berecová, AK ČR

„GRILOVÁNÍ“ BUDOUCÍHO KOMISAŘE PRO ZEMĚDĚLSTVÍ IRSKÝ KANDIDÁT NA KOMISAŘE PRO ZEMĚDĚLSTVÍ A ROZVOJ VENKOVA PAUL HOGAN PROŠEL VEŘEJNÝM SLYŠENÍM PARLAMENTNÍHO VÝBORU PRO ZEMĚDĚLSTVÍ (AGRI COMITTEE) EVROPSKÉHO PARLAMENTU NAVZDORY ÚTOKŮM ZE STRANY PARLAMENTNÍ FRAKCE ZELENÍ A OTÁZKÁM NA DOMÁCÍ POLITICKÉ ZÁLEŽITOSTI OD SVÝCH IRSKÝCH KRAJANŮ. Hogan, který je ve svém rodném Irsku považován za jednoho z nejzkušenějších politiků, působil během včerejšího slyšení kompetentním a klidným dojmem a příležitostně ukázal také smysl pro humor. Několik hodin po tomto slyšení se komise jednoznačně vyslovila ve prospěch jeho kandidatury na post komisaře. Vzděláním ekonom, bývalý ministr životního prostředí ze středové

22 4 > 2014

pravé strany Fine Gael (doslova rodina nebo klan Keltů) členům komise připomněl své kořeny. “Vyrostl jsem na farmě, ve venkovské oblasti Kilkenny (jihovýchod Irska)”, řekl europoslancům Hogan a dodal, že v minulosti vedl několik kampaní za přijetí integračních smluv. Jak jistě poslanci Evropského parlamentu vědí, irská ústava vyžaduje, aby všechny smlouvy

pozměňující fungování Evropské unie byly v Irsku schvalovány referendem. Poslední referendum například umožnilo, aby v platnost vstoupila tzv. Lisabonská smlouva. Hogan také připomněl poslancům EP, že byl během irského předsednictví Radě předsedou rady pro životní prostředí. V pověřovacím dopisu ho předseda Komise JeanClaude Juncker vyzval, aby v prvních třech mě-

sících přišel s nápady jak využít investiční balíček o objemu 300 miliard euro určený pro růst a vytvoření nových pracovních pozic. Juncker požádal Hogana, aby se zaměřil na to, aby investice do rozvoje venkova byly dobře zapojeny do stávajících investičních a prorůstových strategií jak na

a pokusit se, aby SZP byla v budoucnu flexibilnější a lépe reagovala na aktuální poždavky resortu. Konkrétně se od Hogana očekává, že přednese návrhy jak zjednodušit systém přímých plateb, především co se týče tzv. „ozelenění“, rozvoje venkova, politiky jakosti zemědělských produktů

PŘED NOVÝM KOMISAŘEM PRO ZEMĚDĚLSTVÍ A ROZVOJ VENKOVA STOJÍ ŘADA ÚKOLŮ VYPLÝVAJÍCÍCH Z AKTUÁLNÍHO VÝVOJE SVĚTOVÉHO I EVROPSKÉHO AGRÁRNÍHO SEKTORU. národní, tak na regionální úrovni. V rámci svého mandátu by měl také nalézt způsob, jak zjednodušit nástroje Společné zemědělské politiky

a programů na podporu ovoce a zeleniny. Hogan řekl, že nejbližší výzvou pro něj je v současné době ruský zákaz dovozu potravin. Jako

odvetné opatření za sankce uvalené Západem Moskva uvalila obchodní sankce na větší počet zemědělských výrobků a surovin ze Západu, tedy i z EU. „Ukázali jsme solidaritu se zemědělci. Nebudeme váhat a přijmeme nutná opatření“, řekl. Hogan rovněž uvedl, že se jako komisař zaměří na programy rozvoje venkova, a že zajistí, aby zemědělství těžilo z výzkumu a inovací v návaznosti na iniciativu Horizont 2020. „Ochrana životního prostředí a udržitelnost zůstanou ve středu zájmu unijního zemědělství“, dodal.

Podle zprávy EP zpracoval Jan Doležal, AK ČR

ŠKOLSTVÍ

ZPRAVODAJ

SEKTOROVÉ DOHODY JAKO NÁSTROJ TRHU PRÁCE MINISTERSTVO PRÁCE V BŘEZNU SCHVÁLILO SVAZU PRŮMYSLU A DOPRAVY ŽÁDOST O FINANČNÍ PODPORU GRANTOVÉHO PROJEKTU SEKTOROVÉ DOHODY JAKO NÁSTROJE SOCIÁLNÍHO DIALOGU PŘI ŘEŠENÍ DLOUHODOBÝCH PROBLÉMŮ V OBLASTI ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ, A SOCIÁLNÍ DIALOG TAK NASTARTOVAL VYŠŠÍ ÚROVEŇ. AGRÁRNÍ KOMORA ČR BUDE DÍKY TOMUTO PROJEKTU REALIZOVAT PRO OBLAST ZEMĚDĚLSTVÍ SEKTOROVOU DOHODU NA TÉMA CENTRA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ. Sociální dialog se tentokrát bude odehrávat zcela konkrétně a se všemi aktéry sektorových dohod k rozvoji lidských zdrojů s pomocí Národních soustavy povolání a Národní soustavy kvalifikací. V projektu máme před sebou řadu výzev, které by při úspěšném zvládnutí měly posunout naplňování opatření v oblasti celoživotního učení blíže k vytyčeným cílům v počátečním i dalším vzdělávání. Trh práce ČR na jedné straně hlásí vysokou míru nezaměstnanosti a na straně druhé si zaměstnavatelé stále stěžují na nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců. Sociální partneři si proto kladou za cíl napomoci všemi dostupnými prostředky a modely k nalezení efektivního a dlouhodobého řešení disproporcí na trhu práce. Za velmi důležitý nástroj považují právě sektorové dohody. Jádro projektu je v regionech Na realizaci projektu, která již započala a má být ukončena do konce června 2015, se bude podílet i Agrární komora ČR a především odvětvoví reprezentanti zastoupení sektorovými radami. V těch jsou sdruženi zástupci zaměstnavatelů, zastřešujících svazů a asociací i vzdělavatelů.

Síť 29 sektorových rad v současné době zahrnuje více než tisíc odborníků ze všech oblastí národního hospodářství. Hlavním účelem projektu je nalezení efektivních řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů ve všech regionech republiky mimo Prahu. To za účasti již zmíněných zástupců zaměstnavatelů, zaměstnanců a dalších

Dohody na regionální i národní úrovni Na základě sociálního partnerství a ve spolupráci s regionálními aktéry budou definována stěžejní témata ovlivňující rozvoj lidských zdrojů a nabídku a poptávku na trhu práce. Tato témata pak budou použita k vytvoření a uzavření příslušných sektorových dohod ve dvou úrovních - národní a regionální

V RÁMCI PROJEKTU BUDE PŘIPRAVENA A UZAVŘENA JEDNA NÁRODNÍ DOHODA A 8 SEKTOROVÝCH DOHOD, Z NICHŽ JE JEDNA PRO ZEMĚDĚLSTVÍ, A 13 REGIONÁLNÍCH SEKTOROVÝCH DOHOD.

aktérů, např. úřadů státní správy a samosprávy, vzdělávacích institucí, kteří mohou tuto oblast aktivně ovlivňovat. V rámci dialogu budou uzavírány sektorové dohody, jejichž podpisem jednotliví aktéři vyjádří shodu na způsobu řešení vybraných problémů a svou dobrovolnou vůli podílet se na realizaci konkrétních opatření vedoucích k minimalizaci vybraných problémů. Dále se budou podílet na popisu aktuálních potřeb trhu práce z hlediska aktuálních technologických změn a požadavků zaměstnavatelů na kvalifikace a způsobilosti pro výkon povolání.

úrovni. Na národní úrovni se bude vytvářet národní dohoda, která bude řešit zásadní průřezová témata a sektorové dohody pro vybraná odvětví, a na regionální úrovni se budou tvořit regionální sektorové dohody. Dalším úkolem projektu je posunout zejména kvalitativně strukturu Národní soustavy povolání, tudíž je před námi úkol provést inventuru a případnou revizi stávajících jednotek práce a ve spolupráci s Fondem dalšího vzdělávání také dopracovat nové jednotky práce. Sektorové dohody byly již s úspěchem pilotovány ve veřejné zakázce „Národní

Foto: shutterstock.com soustava povolání II“, na jejíž realizaci se rovněž podílela Agrární komora ČR. Jako příklad lze uvést Sektorovou dohodu pro oblast potravinářství, která spatřuje největší problém s maločetnými obory a s nedostatečnými kapacitami v počátečním vzdělávání pro obory zpracování obilí a mouky, tj. pekaři, mlynáři a krmiváři. Střední odborné školy již téměř pro tyto obory nejsou. Proto opatření byla zaměřena na podporu dalšího vzdělávání v těchto oborech a na spolupráci vzdělavatelů a zaměstnavatelů. Začínají práce na sektorových dohodách k 8 vybraným tématům Sektorové rady potvrdily témata v celkem 25 deklaracích odvětví, zpracovaných v rámci vlastního projektu. Odborníci z jednotlivých odvětví pak popsali problematické oblasti ve svých oborech z hlediska rozvoje lidských zdrojů a příčiny, proč k tomuto stavu došlo. Zároveň navrhli možné způsoby jejich řešení a jednotlivé aktivity, které je k nápravě potřeba podniknout.

Součástí deklarací je také přehled možných partnerů z řad zaměstnavatelů, vzdělávacích institucí a veřejné správy, kteří by se k sektorovým dohodám měli připojit a podílet se tak na řešení nepříznivé situace na trhu práce. Deklarací se následně ujala výběrová komise, která měla nelehký úkol vybrat z 25 kvalitně zpracovaných materiálů 8 deklarací, u nichž jsou splněna všechna kritéria kvality a realizovatelnosti, a které postoupí do fáze tvorby samotných sektorových dohod. Mezi osmi vybranými pak jsou i Centra odborného vzdělávání – Sektorová rada pro zemědělství, na kterých Agrární komora spolupracuje. Pomoc řešení nedostatků na trhu práce, o kterých se jen mluví Smyslem všech vybraných sektorových dohod, na jejichž tvorbě nyní začínají jednotlivé týmy intenzivně pracovat, je využít již jednou úspěšně odpilotovaný jedinečný nástroj k řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů. Právě zapojením

všech aktérů sociálního dialogu bude dosaženo vyrovnaného stavu, kdy budou školy opouštět absolventi bez potřeby dalšího proškolování, zaměstnavatelé budou mít kvalifikované zaměstnance, počet nezaměstnaných se sníží a česká ekonomika poroste. Už totiž není čas čekat na to, že se nepříznivá situace na trhu práce vyřeší sama.

Jaroslava Nekvasilová, AK ČR

SEKTOROVÁ DOHODA představuje novou formy spolupráce všech dotčených stran při řešení bariér v rozvoji lidských zdrojů a disproporcí trhu práce. Je platformou, která by měla kdykoli umět pružně řešit aktuální problémy v dané oblasti na regionální, ale i národní úrovni. Více informací se dozvíte na webových stránkách www.spcr.cz nebo www.socialnidialog.cz.

4 > 2014

23

KOMODITY

ZPRAVODAJ

CO ČEKÁ ČESKÝ MLÉKÁRENSKÝ SEKTOR… ČESKÉ VÝROBCE A ZPRACOVATELE MLÉKA ČEKÁ OD 1. DUBNA 2015 ZRUŠENÍ REGULAČNÍ FUNKCE MLÉČNÝCH KVÓT. NAVÍC JIŽ OD LETOŠNÍHO ROKU BUDOU ČELIT NEGATIVNÍM DOPADŮM EMBARGA UVALENÉHO NA POTRAVINY A ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKTY EVROPSKÉ UNIE ZE STRANY RUSKÉ FEDERACE. Pojďme se zamyslet nad opatřeními, jejichž realizace je nezbytná na, alespoň částečný, útlum těchto negativních vlivů. Co se týká zrušení mléčných kvót, existuje důvodná obava, že silné a „mlékařsky“ vyspělé západoevropské státy ekonomicky využijí svého postavení na společném trhu k navýšení produkce mléka na úkor ostatních členských států. Vliv zákazu vývozu potravin do Ruska pak bude spočívat především v očekávaném přílivu levné produkce z okolních členských zemí EU. Současný stav mlékárenského sektoru, jako výsledek vývoje posledních let Z pohledu zemědělských producentů byl v několika posledních letech trh


24 4 > 2014

mléka poměrně nestabilní a cenově rozkolísaný. V roce 2007 došlo k nebývale příznivému vývoji především z hlediska ceny farmářského mléka, trh komodit se v celém světě dostal do stavu, kdy poptávka vysoce převyšovala nabídku a postupně obdobně příznivě se vyvíjela situace na vnitřním trhu s konzumními výrobky. To vše vedlo k prudkému navýšení poptávky po mléku s výraznými dopady do cen. Situace se však na začátku roku 2008 radikálně obrátila a zájem o mléko a mléčné výrobky prudce opadl a došlo tak k přesně opačnému efektu – ceny výrobků a následně i ceny farmářského mléka se začaly výrazně propadat. Pomyslného dna bylo dosaženo zhruba v polovině roku 2009. Od té doby se cena

mléka u nás i v Evropě začala zotavovat s vrcholem na začátku letošního roku (cena 9,75 Kč/l). Aktuálně cena mléka u nás v těchto týdnech klesá, částečně i díky obvyklému sezónnímu výkyvu. Situace na trhu s mlékem se totiž jen minimálně promítla do objemu produkce mléka u zemědělských prvovýrobců. Za posledních pět let se v ČR tato hodnota ročně pohybovala, jen s mírnými výkyvy, okolo 2,7 mld. litrů mléka. I když průběžně docházelo k poklesu stavu dojených krav, byl tento trend vyrovnáván výrazným růstem užitkovosti. Průměrná roční dojivost se pravidelně meziročně zvyšovala z necelých 6.400 l/ks v roce 2006 na současných téměř 7.440 l/ks v loňském roce a tímto se řadíme na páté

místo mezi členskými státy EU. Důsledkem tohoto vývoje je především to, že poměrně významná část syrového mléka je dodávána na zpracování do zahraničí, především do Německa. Tento podíl představuje již téměř 20 % všech dodávek mléka a neustále narůstá. Hodnocení a perspektiva sektoru produkce a zpracování mléka v ČR Významnou předností českých chovatelů dojených krav je vedle již zmíněné vysoké užitkovosti, také hledisko efektivity chovu. Jde o vysokou koncentraci chovaných zvířat v zemědělských podnicích, velmi dobrý genofond zaměřený na mléčnou užitkovost,

Partner AK ČR pro propagaci mléka kvalifikovaný management a převážně moderní technologické vybavení stájí, dodržující požadavky „animal welfare“. V neposlední řadě je to rovněž stále ještě relativně nízká cena práce, přestože se tato výhoda v posledních letech vytrácí. Naopak stále přetrvávají slabší stránky producentů a zpracovatelů. Zmíním zejména obecně vysokou závislost na dotacích (především u prvovýrobců), relativně vysoké rozdíly v nákladech na mléčnou produkci mezi jednotlivými podniky a s tím související obecně stále vysoká výrobní spotřeba. Dále je to nižší míra přidané hodnoty ve výrobcích, především již zmíněný prodej syrového kravského mléka zpracovatelům v Německu, který výrazně snižuje celkovou míru přidané hodnoty české mléčné produkce. Jaké nástroje lze v České republice využít, aby výše popsaná pozitiva byla udržena? Jak vytvořit prostor pro další rozvoj a postupně eliminovat slabiny sektoru? Především je třeba

odstranit vlastní stereotypy a známá problematická místa produkce. To však není předmětem této úvahy a také každý chovatel o svých rezervách ví nejlépe sám. V celkovém pohledu je potřeba provést strategickou úvahu, zda je podnik konkurenceschopný a životaschopný bez vnějších dotací. Nicméně v prostředí Společné zemědělské politiky v Evropě je taková úvaha nereálná a to přesto, že je žádoucí postupně míru závislosti na dotačním systému systematicky snižovat. Pro zemědělské i potravinářské podniky je nezbytné využívat možností Programu rozvoje venkova, přes II. pilíř pro nové programovací období 2014 – 2020. V kapitole podpory investic prostřednictvím produktových a technologických inovací, což je nové zaměření PRV, je možné výrazně zefektivnit vlastní produkci i následné zpracování mléka. Při budování nové podoby odbytových družstev zkvalitnit jejich činnost. Od pouhého statického

KOMODITY

ZPRAVODAJ

vyjednávání ceny by družstva měla mít nástroj pro obchodování s produkty a tím chránit a stabilizovat český trh s mlékem a mléčnými produkty. Důležitým nástrojem, stabilizujícím trh jsou dlouhodobě stanovené smluvní podmínky mezi partnery. Příležitosti nového odbytu Stálým a systematickým úkolem zůstává hledání nových odbytových možností pro české produkty s vyšší přidanou hodnotou. Zvláště v současné době, kdy Evropa řeší dilema, co s přebytky potravin a zemědělských produktů vlivem embarga ze strany Ruska je tato potřeba vysoce aktuální. V této souvislosti se opakovaně snaží české nevládní organizace vyjednat s odpovědnými rezorty, jako je Ministerstvo zemědělství či Ministerstvo průmyslu a obchodu, lepší než stávající podmínky pro české účastníky veletrhů, výstav a zahraničních prezentací, jako jeden z podpůrných a účinných nástrojů budoucího vývozu. Pro výrazné zlepšení pozice českých vývozců bude již v letošním roce posílena diplomatická služba v zahraničí o zemědělské a potravinářské diplomaty. Zatím bude obsazeno pět destinací s výhledem budoucího rozšíření na další preferované Zastupitelské úřady. Probíhají i další jednání přímo s partnery z oblastí mimo EU. Role státu v podpoře mlékárenského sektoru Na úvod takovéto úvahy je nutno položit si několik zásadních otázek. Je produkce mléka a mléčných výrobků u nás politická priorita či není? Chceme vyrábět mléčné výrobky jen „pasivně“ v reakci na požadavky maloobchodu, nebo máme ambici být zemí s rostoucím vývozem přidané hodnoty? V případě pozitivní odpovědi na obě otázky

Foto: shutterstock.com s vůlí aktivně podporovat kvalitní českou mléčnou produkci je nezbytné přijímat taková opatření, která povedou k postupné změně sortimentu ve smyslu zavádění inovovaných výrobků, zvýšení jejich spotřeby a tím celkovému zvyšování odbytu. Pro dosažení takového stavu je třeba vést stálou a dlouhodobou propagační kampaň po vzoru sousedních zemí Rakouska a Německa, které i v podmínkách Společné zemědělské politiky EU vytvořily potřebné povědomí u spotřebitelů o správnosti orientace na národní kvalitu. Ve směru propagace proto potřebujeme ze současného vysokého počtu značek kvality vybrat opravdu ty nosné, jako KLASA, Regionální potravina, Český výrobek - garantováno PK ČR, potraviny s právem užívání evropských chráněných značek a biopotraviny. Při vyšším počtu značek logicky klesá efekt takové kampaně. Současně s propagační kampaní je třeba postupně zlepšovat podmínky pro české vývozce vedením aktivní

proexportní politiky. V tomto ohledu spatřujeme, i přes nespornou současnou snahu ze strany zodpovědných rezortních institucí, ještě příliš mnoho nedostatků. Doporučujeme našim rezortním partnerům podstatně zlepšit postavení našich exportérů na zahraničních trzích ve smyslu zavádění takových opatření, která by je motivovala k účasti na zahraničních prezentacích, podnikatelských misích a jiných proexportních aktivitách.

obchodu a u nápojů, kterých se naštěstí omezení netýká, kolem 6 %, přesto není s objemem více než 2 miliardy korun bezvýznamný. Embargo se týká několika komodit – masa a masných výrobků, drůbeže, mléka a mléčných výrobků, ryb, ovoce a zeleniny, tuků a některých potravinových přípravků. Z našeho exportu přitom nejcitelněji zasáhne právě sektor mléka a mléčných výrobků, který je v současnosti v obchodní bilanci nejvýznamnější.

VÝROBA A ZPRACOVÁNÍ MLÉKA MUSÍ BÝT ZE STRANY STÁTU VNÍMÁNO JAKO STRATEGICKÉ ODVĚTVÍ S PŘÍSLUŠNOU PODPOROU Ochrana národního trhu před dopady ruského embarga Embargo vyhlášené Ruskou federací jako odpověď na restrikce EU a USA se jednoznačně negativně projeví svými dopady také na české zemědělství a potravinářství. I když obchod s Ruskem v agrární oblasti nepatří mezi rozhodující a tvoří u potravin přibližně 2 až 3 % obratu zahraničního

Po detailní analytické úvaze je zjevné, že větší a dlouhodobější vliv na české potravináře budou mít sekundární dopady embarga, způsobené především přetlakem levných dovozů ze sousedních zemí za předpokladu, že zodpovědné orgány nepřijmou účinná opatření na jejich zmírnění. Jako reálné se jeví nezbytnost přijetí následujících několika opatření,

která po vyhodnocení mohou být doplněna o další. Je to především: • urychlené zavedení vývozních náhrad na vybrané mléčné výrobky prostřednictvím SZIF v objemu do 500 mil. Kč ročně, • provedení analýzy dovozů dotčených produktů z členských zemí EU za poslední tři roky s měsíčním rozlišením, • přijmutí bezodkladných opatření k omezení dovozu z dané země na základě smlouvy o EU nebo antidumpingových opatření v případě zvýšení dovozu embargovaných výrobků nad průměrnou hladinu o více než 10 % na meziměsíční bázi a urychlené přijetí vládního nařízení zavádějícího kontrolu výrobků neživočišného původu v místě určení SZPI, platného do doby nabytí účinnosti novely zákona o potravinách, s povinností deklarovat vždy jednotkovou cenu dováženého zboží (v platnosti od 1. října 2014), • důsledná kontrola výrobků uváděných na trh dozorovými orgány u dováženého zboží

a přijímání razantních opatření v případě nálezů, • nezbytný zásah ÚOHS na základě opatření proti dumpingovým cenám a cenová kontrola u dovozce v případě dovozů dotčených komodit za snížené ceny, • obsazení postu zemědělských diplomatů (na úrovni radů) v preferovaných destinacích, • výrazné posílení podpory prezentací na veletrzích a výstavách především tam, kde chceme udržet trhy, • využití možností zemí Celní unie (Bělorusko a Kazachstán), Srbska a jiných teritorií (reagovat operativně na aktuální pobídky např. USA), • využití režimů státních hmotných rezerv. Závěrem si dovolím vyjádřit přesvědčení, že dvě výše uvedená ohrožení sektoru výroby a zpracování mléka v ČR, také mimo jiné díky uvedeným opatřením, nebudou pro české podnikatele tak závažná, jak se v prvních reakcích objevovalo. Ing. Tomáš Kreutzer, AK ČR

4 > 2014

25

KOMODITY

ZPRAVODAJ

MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY: „LÉKY NA VŠECHNO“ TO, ŽE MAJÍ MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY PŘÍZNIVÝ VLIV NA NÁŠ ORGANISMUS, VÍ SNAD KAŽDÝ. MOŽNÁ VÁS ALE PŘEKVAPÍ, CO VŠECHNO KONZUMACE TĚCHTO PRODUKTŮ OVLIVŇUJE!

Foto: archiv Bílé plus 1) Díky sýrům v těhotenství budou mít vaše děti kvalitnější zuby „Je vědecky prokázáno, že dostatečný příjem sýrů a mléčných výrobků v těhotenství snižuje riziko vzniku zubního kazu u dětí,“ objasňuje nám PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D. v rámci kampaně na podporu mléka a mléčných výrobků Bílé plus. „Doporučená denní dávka vápníku od 2. trimestru je 1500 mg. Vynikajícím zdrojem dobře vstřebatelného vápníku jsou tvrdé sýry, tvaroh, jogurty, mléko. Tyto produkty zároveň obsahují tolik potřebný vitamin D.“

26 4 > 2014

2) Chcete vitamínovou bombu? Dejte si mléko a mléčné výrobky Mléko, jogurty, sýry, zákysy a další mléčné výrobky jsou považovány za základní zdroje vitaminů a minerálních látek. „Z minerálních látek se jedná konkrétně o vápník, hořčík, sodík, draslík, fosfor, chlor, železo, měď, zinek, selen, jód,“ upřesňuje odbornice. „Z vitamínů to jsou jak vitamíny rozpustné v tucích (A, D, E, K), tak i vitamíny B skupiny.“

3) Mlékem k prevenci osteoporózy Osteoporóza je nemocí vyššího věku, kdy se začínají objevovat její první komplikace. Nicméně příčiny osteoporózy lze najít již v dětství. Proto je z hlediska prevence osteoporózy nejdůležitější dětství a dospívání. „Denně bychom měli sníst 2-3 porce mléka nebo mléčných výrobků.“ 4) Mléčnými výrobky proti žaludečním vředům Za vznik žaludečních vředů jsou vedle uspěchaného životního stylu zodpovědné i naše stravovací zvyklosti. Řiďme se tedy výsledky studií, které prokazují, že vyšší příjem zakysaných mléčných výrobků (jogurty, zákysy, kefíry) je spojen s nižším výskytem vředové choroby. 5) Bojujte proti průjmům jogurtem Dobrali jste vy nebo vaše děti antibiotika a pak vás následně trápily zažívací potíže? Na příště mějte na paměti, že je dobré současně s antibiotiky užívat jogurty. „Ukazuje se totiž, že konzumace jogurtů v průběhu léčby antibiotiky snižuje výskyt a závažnost průjmů. Mléčné výrobky obsahující Lactobacily také omezují závažnost rotavirových průjmů.“ 6) Nejlepší nápoj pro sportovce? Kakao! Kakao pomáhá regeneraci svalů

mnohem výrazněji než voda nebo ostatní sacharidové nápoje určené sportovcům. „Kakao má vyvážený poměr bílkovin a sacharidů. Po skončení sportovní činnosti velmi dobře poslouží k doplnění bílkovin, sacharidů, vápníku a sodíku. Kromě toho vysoký obsah vody v mléce nahradí tekutiny a zabraňuje tak dehydrataci po tréninku.“ 7) Nízkotučné mléčné výrobky zlepšují paměť Australská studie z roku 2010 prokazuje, že konzumace nízkotučných mléčných výrobků (jako je např. nízkotučný jogurt) je spojena s lepší pamětí a větší sociální schopností u mužů. U žen byla také konzumace nízkotučných sýrů spojena s větší sociální schopností a nižší úrovní stresu.

Foto: archiv Bílé plus

8) Mléko a mléčné výrobky usnadňují hubnutí V případě obezity se uplatňují především nízkotučné mléčné výrobky, které mají relativně málo energie a díky obsaženým bílkovinám velmi dobře zasytí. „Další významnou složkou mléka je vápník, u kterého byl opakovaně prokázán pozitivní účinek na hubnutí.“ 9) Mléčné výrobky se mohou podílet na poklesu krevního tlaku Vysoký krevní tlak je hlavním rizikovým faktorem pro rozvoj cévní mozkové příhody, ischemické choroby srdeční, srdečního selhání a poškození ledvin. „Studie ukazují, že mléčné výrobky se svým vlivem mohou podílet na poklesu krevního

tlaku. Za tento pozitivní účinek je zodpovědný především vápník, vitamín D, draslík, fosfor a bioaktivní peptidy (produkty metabolismu bílkovin) obsažené v mléce.“ 10) Mléko je prospěšné i v případě cukrovky 2. typu „Pokud konzumujeme mléko nebo zakysané mléčné výrobky pravidelně, dochází ke zvýšení citlivosti tkání na inzulín. Tím se snižuje hladina krevního cukru. V konečném důsledku jsou sníženy i nároky na tvorbu inzulínu.“ VÍCE ZAJÍMAVOSTÍ O MLÉCE A MLÉČNÝCH VÝROBCÍCH SPOLEČNĚ S CHUTNÝMI RECEPTY NALEZNETE NA WWW.BILEPLUS.EU

INZERCE

ZPRAVODAJ

! ,' 39:' ;'4-16 4-62+016 4&36<6,=%= :'/>&>.4-? # 2153#7+0@A4-? 421.';0145+ :#/>A'0?0# 2>4517@0=# :23#%17@0=:'/>&>.4-B%*2.1&+0 <+71;+C0167B31$6 7;'50> 231&6-%'/.?-# # ,'*1 0@4.'&0?*1 :23#%17@0= 7' 7.#450=%* /.?-@30@%* 1;0= 1$,'/0#-162'0?*1/.?-#;+0=5?/>A/+..+53D#,':23#%17@7@00#7=%'0'< &36*D -7#.+50=%*7B31$-D 9,416&+453+$617@090#56:'/4-B53*#23145A'&0+%57=//#5'A4-? 421.';0145+ +&1:#*3#0+;=#/1:A',/>,4/';.'091$1317B%*0@31&0=%* +/':+0@31&0=%*+045+56%=,#-1,')3@30=#153#7+0@A4-@-1/13#E'73124-?4&36<'0= 6%1.#+5;+4&36<'0='82135?3D "C'%*097B31$0=/.?-@3'04-?:@71&94-62+09,416 %'35+F-17@09 &.' 013'/ # ?/>A %'.B 4135+/'05 0#C+%* 7B31$-D ,' 1%'0>0 :0#;-16-7#.+50=%*;'4-B%*2153#7+0E'4-B7B31$'-#')[email protected]=2153#7+0#

#-1 7B31$%+ #.' 5#-? ,#-1 4215A'$+5'.? /.?;0B%* 7B31$-D 21&2136,'/' +0+%+#5+76 -2312#)#%+/.?-##/.?;0B%*231&6-5D-,#'% '051231,'-5)3@30=-1/139E,' F0#0%17@0 : 23145A'&-D 73124-? 60+' # E'4-? 3'26$.+-9 1 231,'-56 ,' :@317' :#21,'0#+.17'04-@21.01*1421&@A4-@#2153#7+0@A4-@-1/13#

=.'/231,'-56-,#'%,'214=.+570=/@0=/.?-#:7BC+5-10:6/#%+/.?-##/.?;0B%* 7B31$-D67C'%*4-62+02126.#%'E'4-?3'26$.+-9.#70=/&D71&'/,'2A+21/'065= 7B:-6/'/21573:'0B%*:,+C5>0=10653+;0=#:&3#7150=23142>C0145+/.?;0B%*231&6-5D 7 0#C= 7B<+7> # 231,'-56 -, #'% 421.623#%6,= 1&$130=%+ -5'A= /#,= &.16*1.'5? :-6C'0145+ 4 7B:-6/'/ /.?-# 0'$1 4 7B<+717B/ 213#&'0457=/ ">A=/' <' + 5'051 231,'-5 2A+42>,' 7 $1,+ 2315+ 0'2A=:0+7?/6 53'0&6 -10:6/#%' 7941%' -#.13+%-B%*

'(+- -/"(, " !&)"0"(!,!. ""!- #$&!$) #4.1<'0=/231$.'/#5+%-B%*2153#7+00#-1353#&+;0>23142>C0B%*2153#7+0A@.+$9%*1/ 4+ #$9 4215A'$+5'. 12>5 %*@2#. /.?-1 ,#-1 0',2A+31:'0>,C= # 0',23142>C0>,C= :&31, <+7+0 '!+%(*$!/- G ';.+7>4+*.=&@/'7941-16-7#.+56745620=%*46317+0#:23#%17@0=0#C+%*7B31$-D "#1& )" $+ #2#" !1 " "$," !+ ," #2!+.-

G =-9C'530B/5'%*01.1)+%-B/#'-1.1)+%-B/214562D/&14#*6,'/'7941-?-7#.+59 [email protected]=%*231&6-5D

G 1/1%=0',/1&'30>,C=%*5'%*01.1)+=&14#*6,'/'7941-?421.'*.+7145+#0#&23D/>30? 537#0.+7145+0#C+%*7B31$-D

G-"(!)0':$950?23145#7$65-@0=5713$6*13/10D#2315+.@5'G !$+!-+&)7@20=-(14(@59#*1A;=-&D.'<+5?231423@70B7B71,-145391%*3#06 2315+ 145'1213?:'# 45#$+.+:#%+ +/60+50=*1 4945?/6&@.' <'.':1 231 5713$6 # 1$0176 -37'#423@7016(60-%+7>5C+09'0:9/D/.?-1,','&0=/:0',7B:0#/0>,C=%*:&31,D,&6

G #C'5A+ /.?-@3091*'/+.-#421;0113#7+##%51#4+*.#7##.?-@30# G(& -!)/.?;0B56-,':&31,'/7+5#/=0D .'C0+%'0#$=:=C+31-B4135+/'0547=%'0'< 7B31$-9@C1$%*1&0=4135+/'05 G #$""&,'&'$)21&213#+/60+59-5'3@421.'*.+7>%*3@0=0@C13)#0+4/64 ,'&12.0>0+1&#.C=/.?-@3'04-?7B31$-9147>&;'0B%*231&6%'05D G-.=;17@46317+0#75'2.?+456&'0?-6%*90+ G "B31$-9&1&@7@/'73@/%+%'.?E+7B:0#/0B/:#*3#0+;0=/1$%*1&0=/2#350'3D/ G:&31,0'12#-17#5'.0B%*)63/@04-B%*:@<+5-D

www.interlactogroupwww.bileplus.eu

4 > 2014

27

KRAJINA

ZPRAVODAJ

JAK MŮŽEME SPOLEČNĚ ZLEPŠIT INFORMACE O DOPADECH SUCHA NA AGRÁRNÍ SEKTOR? JAK JSME JIŽ INFORMOVALI V PŘEDCHOZÍCH ČÍSLECH AGROBÁZE, INTEGROVANÝ SYSTÉM PRO SLEDOVÁNÍ SUCHA (MONITOR SUCHA) SE ZAMĚŘUJE NA METEOROLOGICKÉ A ZEMĚDĚLSKÉ SUCHO, A TO S OHLEDEM NA JEHO VÝSKYT A EKONOMICKÉ DOPADY V RÁMCI ČESKÉ REPUBLIKY (ČR). Žádný systém monitorující krajinu se ale neobejde bez informací přímo z ní. Proto za podpory vedení Agrární komory ČR od července tohoto roku budujeme síť odborníků přímo ze zemědělské praxe, kteří nám svými informacemi napomáhají systém stále zdokonalovat. Nabízíme a současně prosíme: STAŇTE SE JEDNÍM Z NICH! Jak se můžete do projektu monitoringu sucha zapojit? Na úvodní stránce www.intersucho.cz klikněte na odkaz EXPERTNÍ POSOUZENÍ DOPADU SUCHA a zašlete nám své kontaktní údaje, obdržíte obratem unikátní kód, abychom vás mohli mezi desítkami vašichnašich kolegů identifikovat. Dále každý týden, ideálně v úterý nebo ve středu, označíte odpovědi na otázky v našem dotazníku,

Obr 2 Podoba mapy zachycující situaci viděnou cca 30 respondenty ze 14 okresů na počátku 3. dekády měsíce září. Hlavní mapa zachycuje (pomocí barevné škály) odhadovaný vliv sucha na výnos nejvíce zasažené plodiny. Pomocí sloupců jsou v této mapě zobrazeny dopady na 3 hlavní skupiny plodin. Mapa číslo 2 zachycuje subjektivní posouzení vodní bilance na úrovni jednotlivých podniků od počátku sezóny a mapa číslo 3 pak aktuální odhad obsahu půdní vláhy v orniční vrstvě na základě senzorického posouzení.

Obr. 1. Aktuální mapa 27 okresů, s respondenty nominovanými Agrární komorou ČR, kteří byly v průběhu sezóny 2014 aktivní.

28 4 > 2014

jehož vyplnění zabere max. 5 minut. V současnosti s námi spolupracuje asi 60 vašich kolegů z 27 okresů, kterým tímto za jejich dosavadní spolupráci děkujeme (obr. 1). Cílem, který jsme si s vedením AK ČR vytyčili, je mít v každém z okresů ČR 3-5 respondentů, sledujících nejen ornou půdu a travní porosty, ale i trvalé kultury a nově situaci v lesních porostech. Dotazník samotný se skládá ze 14 otázek a komentářového pole. Otázky vyžadují odpověď pomocí srozumitelné škály a cílem je získat nezávislý pohled experta

znalého dané lokality, protože jste to vy, kdo situaci v daném území zná nejlépe. Otázky se nejprve zaměřují na aktuální vlhkost v povrchové vrstvě půdy na základě jejího vizuálního a hmatového posouzení, které většina agronomů provádí víceméně automaticky. Tento údaj je velmi cennou informací, která umožňuje ověřit si data sítě měřících stanic i našeho modelového nástroje. V další skupině dotazů se zaměřujeme na to, zda jsou podle vašeho názoru klíčové plodiny postiženy suchem a případně v jaké intenzitě. Tyto údaje umožňují včas

KRAJINA

ZPRAVODAJ

operativněji reagovat na potřeby svých členů. Vedení Agrární komory také může výsledky šetření operativně použít při jednání s orgány státní správy a včas upozornit na riziko výskytu negativních důsledků epizody sucha pro agrární sektor.

Obr. 3. Míra intenzity sucha, relativní nasycení půdního profilu a relativní kondice vegetace v polovině měsíce května, června a července roku 2014. Za povšimnutí stojí výrazně nižší nasycení půdního profilu na západě Jihomoravského kraje a horší kondice vegetace v této oblasti oproti zbytku ČR. odhadnout potenciální postižení porostů a určit kterých komodit se takové postižení týká. Poslední část dotazníku se zaměřuje na to, jak se podle vašeho názoru vyvíjí vodní balance sezóny na vámi popisované lokalitě. Co se děje dál? Vaše odpovědi jsou automaticky odeslány do centrální databáze a také dvěma pověřeným pracovníkům, kteří je

operativně vyhodnocují. V případě výrazných rozdílů mezi odpověďmi v dotazníku mezi sebou nebo mezi dotazníky a mapovými podklady respondenty kontaktujeme a zjišťujeme, co může být příčinou takového rozdílu. Stejně tak obratem reagujeme na komentáře a dotazy zaslané prostřednictvím dotazníku. Mapy našeho systému vycházejí v pondělí v časných

odpoledních hodinách a ve středu večer ukončujeme proces sběru odpovědí. Ty jsou následně zpracovány do mapové podoby (obr. 2) a publikovány na webových stránkách. Sledování probíhá po celý rok, s poněkud menší četností v zimních měsících, protože je důležité hodnotit průběh vodní bilance a stav porostů i v podzimním období. Pokud se celý systém

podaří rozšířit na většinu území ČR a pokud každý okres bude reprezentován dostatečným počtem respondentů, vznikne unikátní nástroj využívající několika nezávislých způsobů operativního sledování sucha, které mohou být vzájemně konfrontovány. Čím více členů AK ČR se do systému zapojí, tím kvalitnější informace bude mít Agrární komora k dispozici a bude moci

Specifikace sezóny 2014 Počátek vegetační sezóny byl poznamenán velmi mírným průběhem zimy, kdy teploty byly výrazně nad svým dlouhodobým průměrem a srážek včetně sněhových bylo naopak málo, což se projevilo v poměrně značném deficitu dostupné vláhy zejména na jihovýchodě území. Nicméně mírný průběh zimy a relativně nižší nasycení půdního profilu umožnilo ozimým plodinám vytvořit dostatečně hluboký kořenový systém. V průběhu měsíců dubna a první poloviny května se vláhový deficit rychle prohluboval a to zejména na Moravě, kde došlo k vyčerpání většiny disponibilní půdní vláhy v kořenové vrstvě relativně záhy po začátku vegetační sezóny. V této situaci se začalyprojevovat oprávněné obavy o úroveň výnosů. Situaci na většině území naštěstí stabilizovaly srážky v druhé polovině května, které pro řadu plodin na poslední chvíli zvýšily stav půdní vláhy nad kritickou mez. Z obrázku 3 je patrné, že jižní Morava

se vyznačovala výrazně nižším nasycením půdního profilu než většina území ČR a také to, že kondice vegetace byla v rámci celé ČR nejhorší právě v tomto regionu. Vzhledem k výrazně lokálnímu charakteru srážek, existovaly velké rozdíly v nasycení půdního profilu, které se pak projevily i v rozdílné úrovni výnosů. Faktem zůstává, že bez několika na srážky vydatných dnů ve druhé polovině května by byl propad produkce u řady plodin nevyhnutelný. Za povšimnutí stojí posun vnímání očekávaných dopadů sucha na výnosy z prvních pilotních šetření z konce měsíce července a po konci sklizně obilnin (obr. 4), kdy je vidět větší optimismus na straně respondentů. I tento výsledek ukazuje na nutnost opakovaných šetření v průběhu sezóny, protože právě včasné a ověřované informace jsou klíčem ke správným a dobře načasovaným rozhodnutím. Hlavní autoři systému: doc. Miroslav Trnka, Dr. Petr Hlavinka, Dr. Martin Možný, Dr. Petr Štěpánek, Dr. Pavel Zahradníček, Dr. Daniela Semerádová, Dr. Lenka Bartošová, prof. Zdeněk Žalud, Dotazy: [email protected] Aktivní zapojení do monitoringu sucha: hodnoceni. [email protected] Více informací: www.intersucho.cz

Obr. 4. Odhadované dopady sucha na výnos hlavních plodin, jak jej viděli respondenti našich šetření ve druhé polovině července a o měsíc později, kdy je patrná korekce odhadů na základě probíhající sklizně.

4 > 2014

29

KRAJINA

ZPRAVODAJ

NAŠÍM CÍLEM JE, ABY SE ZEMĚDĚLCI NAUČILI HOSPODAŘIT NA PŮDĚ HLAVNÍM POSLÁNÍM VÝZKUMNÉHO ÚSTAVU MELIORACÍ A OCHRANY PŮDY, V.V.I. (VÚMOP) JE OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU, OCHRANA VOD, PROBLEMATIKA POZEMKOVÝCH ÚPRAV A HYGIENY PŮDY. CÍLEM JE NAUČIT ZEMĚDĚLCE UDRŽOVAT PŮDNÍ FOND V DOBRÉM STAVU TAK, ABY DOKÁZAL JÍMAT A INFILTROVAT VODU TAKOVÝM ZPŮSOBEM, ABY SE SNIŽOVALY EXTRÉMNÍ JEVY NA NAŠEM ÚZEMÍ, AŤ JIŽ JDE O POVODNĚ ČI SUCHO, COŽ OVŠEM SPOLU SOUVISÍ A NA SEBE NAVAZUJE. „Snažíme se řešit takové otázky, aby bylo naše zemědělství nadále udržitelné, aby další generace zemědělců mohly v této zemi dobře hospodařit. Jde přitom o důsledné propojení ochrany půdy, vody a krajiny,“ řekl nám k tomu úvodem Ing. Jiří Hladík, Ph.D., ředitel VÚMOP, v.v.i. Podle něho jde o to, aby na pozemcích byly vysazeny a rostly zemědělské plodiny a přitom díky dešti bahno z těchto pozemků neteklo

Foto: archiv AK ČR

30 4 > 2014

do potoků ve vsích, ale aby půda byla pouze tam, kde má být, to je na poli, aby voda nezaplavovala objekty v obcích, aby tam byla pouze ve formě pitné vody, a také, aby tato voda byla v dostatečné zásobě jak ve vodárenských věžích, tak i jako podzemní zásoby vody, protože ji lidé potřebují ke svému životu. „Vždyť u nás existuje stále obrovské množství obyvatel, kteří jsou závislí na čerpání podzemních vod.

A nebude-li půda vodu propouštět, bude v těchto podzemních zásobnících chybět,“ zdůraznil ředitel Hladík. Protierozní opatření k odstranění následků extrémních jevů „U správného hospodaření s půdou jde o to, dosáhnout toho, aby zemědělci uplatňovali protierozní opatření takovým způsobem, aby měli stabilní výnosy úrody, a to jak v době vlhka, tak

i sucha. Ukazuje se totiž, že při uplatnění těchto protierozních opatření dokáží zemědělci daleko lépe hospodařit s vodou na svých polích, neboť i při velkém suchu dochází k uschnutí plodin mnohem později než je tomu na jiných polích, kde tato opatření neuplatňují,“ konstatoval Hladík, Uvedl rovněž, že u nás největší problém je v nepřerušované délce svahu. Jestliže svah je dlouhý například 1,5 km,

a není přerušován různými remízkami či jinými opatřeními, je voda, která stéká z tohoto svahu, ničivá, přímo destrukční. Struktura pěstování plodin na našem území je dána ekonomikou. Podle Hladíka, mají-li zemědělci bioplynovou stanici, a pěstují-li kromě kukuřice i řepku a obilí, tak tomu přizpůsobují svoji strukturu hospodaření. Ale i v tomto, zdánlivě složitějším případě, kdy jde spíše o jednostrannější pěstování vybraných plodin, nikoliv různých druhů, aby to nenarušilo úrodnost půdy v pozdějších letech, se dá tomuto způsobu hospodaření agrotechnika přizpůsobit, uvedl dále

ředitel Hladík. „Vím-li, že mám pozemky erozně ohrožené, například v případě vyseté kukuřice, existují dnes desítky různých agrotechnických opatření, které mohou tuto půdu chránit, aniž bych musel vyřadit tuto plodinu z osevu. Mohu si vybrat několik zemědělských technologií, jak ji chci pěstovat. Chránit tímto způsobem půdu, a přitom si i dokonce stabilizovat své výnosy z této vyseté kukuřice,“ vysvětlil Hladík. Spolupráce s ministerstvem zemědělství dostává tyto technologie do praxe Podle Hladíka to doposud bylo velmi jednoduché, že v rámci spolupráce s ministerstvem zemědělství, byly tyto technologie aplikovány do praxe. Přitom se prověřovaly různé technologie, které byly zaměřeny na to, aby se ověřilo v terénu, zda dostatečně stabilizují půdu proti vodní erozi. Výzkumný ústav k tomu vyvinul nový typ simulátoru deště. Jím se mimo jiné ověřují různé postupy při pěstování kukuřice. Pokud se danou technologii podaří ověřit, dostává se do „protierozní kuchařky“, kterou vydává ministerstvo zemědělství. Každé zemědělské družstvo či podnik si může potom vybrat některou z několika ověřených technologií. A zemědělci, když ji uplatní na plochách svého družstva, se potom sami mohou přesvědčit o jejím významu a uplatnění. „Za ta léta, během nichž se tyto různé technologie vyvíjejí a ověřují, můžeme na řadě krásných příkladů dokumentovat, že při jejich uplatnění dokončení na str. 32

KRAJINA

ZPRAVODAJ

MINISTR JUREČKA: PLNÍM SVŮJ SLIB, ZEMĚDĚLCI OD 1.10. MOHOU ŽÁDAT O ZELENOU NAFTU Zemedelec 215x130.indd 1

25.09.14 16:52

DNEŠNÍM DNEM ZAČÍNÁ PLATIT NOVELA ZÁKONA O SPOTŘEBNÍCH DANÍCH, KTERÁ ZEMĚDĚLCŮM UMOŽŇUJE ZÍSKAT ZPĚT ČÁST SPOTŘEBNÍ DANĚ ZA POHONNÉ HMOTY VYUŽITÉ PŘI PRÁCI NA POLÍCH A V SADECH. KONKRÉTNĚ SE NOVELA VZTAHUJE NA ROSTLINNOU PRVOVÝROBU VČETNĚ CHMELAŘSTVÍ, OVOCNÁŘSTVÍ, VINOHRADNICTVÍ, PĚSTOVÁNÍ ZELENINY, HUB, OKRASNÝCH KVĚTIN, DŘEVIN, LÉČIVÝCH A AROMATICKÝCH ROSTLIN.


„Tím, že se do zemědělství vrací tzv. zelená nafta zrušená předchozí Nečasovou vládou, jsem splnil slib, který jsem před časem dal zemědělcům. Od dneška mají opět nárok na daňovou úlevu za pohonné hmoty spotřebované při práci v zemědělské výrobě. Podle návrhu Ministerstva zemědělství schváleného vládou dostanou žadatelé zpátky 40 % daně za nakoupenou naftu. Pokud využívají například naftu s příměsí řepkového oleje, tak dostanou zpět 57 % spotřební daně,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.

Nárok na vrácení daně prokáží žadatelé dokladem o nákupu pohonných hmot (v případě vlastní výroby spotřebovaného minerálního oleje interním dokladem) a evidencí o jejich skutečné spotřebě. Daňové přiznání, návrh formuláře pro evidenci skutečné spotřeby včetně dalších pokynů a informací pro uplatnění vratky spotřební daně jsou na stránkách Celní správy ČR (www.celnisprava.cz), která žádosti o zelenou naftu vyřizuje.

Nárok na vrácení daně z pohonných hmot spotřebovaných od 1. července do 31. srpna 2014 lze uplatnit nejpozději do 1. prosince 2014. Po tomto termínu nárok zaniká. Takzvaná zelená nafta podpoří aktivně hospodařící zemědělce, kteří většinu pohonných hmot spotřebovávají při práci na polích. O daňovou úlevu žádalo v České republice přibližně 13 tisíc zemědělských podnikatelů.

Hynek Jordán, ředitel Odboru komunikace MZe

4 > 2014

31

KRAJINA

v praxi jsou potom vidět jednoznačné výsledky. Tuto spolupráci při ověřování technologií například máme se ZD Krásná Hora a.s. na Příbramsku, či s Horákovou farmou, a.s. (Čejč) na Hodonínsku. Ukazuje se, že tam, kde tyto technologie uplatňují, sice vynaloží určité finanční prostředky, ale oproti ostatním zemědělským podnikům, které tyto technologie neuplatňují, mají svoji zemědělskou půdu chráněnou proti erozi. Dokonce i v případě velkého sucha, jako bylo například v létě loňského roku, se jim jejich výnosy stabilizovaly. Znamená to, že když se zvýší obsah organické hmoty v půdě, a zároveň se použije i například nějaká vhodná předplodina, tak nejenom, že chrání půdu před vodní erozí, ale letos takto ošetřená půda byla chráněna i před větrnou erozí,“ zdůraznil ředitel Hladík. Konkrétním příkladem jsou letošní velké větry na Moravě, kdy desítky hektarů polí, kde tyto technologie nezavedli, byly poničeny větrnou erozí. Půdu je nutné vnímat jako živý organismus Podle Hladíka by se zemědělci měli vrátit k původnímu přístupu sedláků před desítkami let, kteří půdu vnímali jako živý organismus. To je, aby pozemek dával úrodu, musí mít v sobě organickou složku, viz např. hnojení způsobem, jako se to činilo dříve, než se začala

Foto: archiv AK ČR

32 4 > 2014

ZPRAVODAJ

uplatňovat chemie ve velkém. Bude-li půda propustnější, srážková voda proteče do spodních zásob pod ornicí a tato voda zase zpětně může stoupat k povrchu a zásobovat rostliny, a to nezávisle na počasí. Někde se sice mohou setkat s tím, že nakonec vlivem delšího sucha dojde k usušení vysázených plodin, ale přesto se dá říci, že dané pole pořád normálně funguje. „V našich podmínkách rezignovat na kvalitní přípravu před orbou a setím je velká hloupost, protože my na to nemáme naše půdy vybaveny,“ dodal Hladík. V našem rozhovoru jsme se s ředitele Hladíkem dotkli i otázky, jaký je mezi zemědělci z praxe o jejich ústav zájem. Odpověděl v tom smyslu, že když se zeptáte mnoha běžných zemědělců, tak vám odpovědí, že žádné, nebo o něm vědí to, že jim zpřísňuje podmínky hospodaření. A v tom je právě ten problém, že zemědělci by si měli uvědomit, že výzkumný ústav jim nechce škodit, ale vést s nimi dialog a radit jim, jak by měli postupovat, aby měli co nejvyšší výnosy. Mimochodem již dnes se najdou i tací, kteří si počínají rozumně a zkušenosti takto získané ve své praxi využívají. Jsou to však ve své většině ti, kteří skupují půdu a hospodaří na svém, nikoliv na pronajatém. Ti se do výzkumného ústavu chodí radit. Většinou jde o lidi,

Foto: archiv AK ČR kteří něco viděli v Rakousku či sousedním Bavorsku v Německu a chtějí si to přes výzkumný ústav ověřit. Iniciativně se začínají zajímat o pozemkové úpravy, o taková technická opatření v krajině, která by zvýšila retenci vody. Tito zemědělci jdou spolu se zaměstnanci výzkumného ústavu do různých projektů a dokonce někteří z nich tyto výzkumné projekty i financují. Agrární komora ČR by měla své členy účinněji vychovávat Podle Hladíka je zde bohužel i velká skupina zemědělců, kteří jsou od vlastnictví půdy úplně odtrženi, drží se starých nájemních smluv, a počítají každý den, kdy ještě budou moci

hospodařit, kolik jim přijde dotací, a ti výzkumníky vnímají tak, že je obtěžují a zdražují jejich činnost tím, že chtějí na jejich pozemcích uplatňovat tyto technologie. „Myslím si, že by ti zemědělci, kteří s námi spolupracují, měli tyto nechápající zemědělce vychovávat. To by měl být jeden z hlavních úkolů Agrární komory ČR. Vždyť

zachová se náš rodinný majetek, který uživí celou rodinu? Konkurenceschopnost není jen o tom, kdy a kolik dostanu dotací V této souvislosti jsme se v rozhovoru dostali i na otázku konkurenceschopnosti našich zemědělců. Podle Hladíka konkurenceschopnost, jak se často v politických

RÁMEČEK OCHRANA PŮDY A S NÍ ÚZCE SOUVISEJÍCÍ KOLOBĚH VODY V KRAJINĚ JE V ZÁJMU ZEMĚDĚLCŮ I CELÉ NAŠÍ SPOLEČNOSTI, PROTO ZASLUHUJE MAXIMÁLNÍ POZORNOST tato největší a nejdůležitější nevládní zemědělská organizace by měla být podporou nejen pro současné zemědělce, ale i pro ty budoucí. Měla by se zajímat i o to, jak to vypadá v odborném školství, o to, kdo bude na našich farmách v budoucnu pracovat a jak bude kvalitativně vzdělán a připraven jít do praxe a nasbírané znalosti tam uplatnit. Mimochodem, kromě velkých podniků vzniká u nás i řada rodinných farem, v nichž se již připravuje další generace potomků na jejich převzetí a své vlastní podnikání. Tito lidé se právem ptají, budeme mít jednou na čem hospodařit,

a odborných kruzích vykládá, to není jenom o tom, kolik a kde dostanu dotací. Zvláště, když to srovnávají s dotacemi v jiných zemích EU. Ano, dotace jsou důležité, uznává Hladík, ale v českém a moravském zemědělství by mělo velmi důležitou roli hrát i to, jak jsou naši zemědělci připraveni jít do konkurenčního boje i z hlediska dalšího rozvoje kvality a bonity půdy, to je i z hlediska poskytnutí vynaložených prostředků. Vždyť i tato otázka, aby jejich půda byla stejně kvalitní jako u zahraniční konkurence, by měla napomoci našim zemědělcům, aby produkovali kvalitní potraviny, které obstojí na evropském i světovém

trhu. A dotace by měli chápat jako další přilepšení, které jim může napomoci, jak tohoto stavu dosáhnout. „Půda byla vždy, je a bude gruntem zemědělské výroby! Zapomněli jsme na to, že zemědělec má hospodařit tak, že obdělává půdu, že hospodaří v krajině, a že je spoluodpovědný za stav krajiny a stav vodního režimu. Jde nám o 4,5 milionu hektarů zemědělské půdy, z čehož je 3,5 milionu hektarů intenzivně obděláváno, a tudíž na těchto 3,5 milionu hektarů půdy spadne nějaká voda. Jestli ta voda odteče, nebo prosákne dolů, to je odpovědnost toho, kdo na té půdě hospodaří. Naši zemědělci by měli být konkurenceschopní ve svých výsledcích, a za to by měli být po právu odměněni dotační politikou daňových poplatníků. Ne, že zemědělství je honba za dotacemi, a že zapomínáme hospodařit. Takto to nelze. Je to o tom, k čemu by měli být zemědělci vedeni. Toto je úkol Agrární komory ČR, aby podporovala dobré zemědělce a trochu i tlačila na ty, kteří to nechápou,“ zdůraznil závěrem ředitel Hladík.

Miroslav Svoboda

KRAJINA

ZPRAVODAJ

KONEČNĚ: MOŽNÁ VÝSTAVBA PŘEHRAD PŘESTÁVÁ BÝT TABU PROVĚŘENOU, ALE ČASTO OPOMÍJENOU PRAVDU, ŽE NIC NA SVĚTĚ NENÍ POUZE ČERNÉ NEBO POUZE BÍLÉ, LZE VELMI DOBŘE DOKLADOVAT NA PŘÍSTUPU ČESKÉ SPOLEČNOSTI K EXISTENCI PŘEHRAD. PŘED LISTOPADEM 1989 HOJNĚ STAVĚNÁ A POTÉ NAOPAK ZCELA ZATRACENÁ VODNÍ DÍLA SE OPĚT DOSTÁVAJÍ DO KURZU. Mohou za to jednak velké povodně, které opakovaně postihly v posledních dvou desetiletí naší zemi (vše přitom zahájila první velká povodeň v roce 1997, která zasáhla zejména Moravu), ale i období sucha, které se zatím projevilo ve větší míře pouze v roce letošním. Zkušenosti z extrémních projevů počasí, jejichž četnost se navíc bude v příštích letech zvyšovat, nicméně otevřely otázku cílené regulace vodních toků, mimo jiné i prostřednictvím výstavby nových přehrad. Ty byly přitom v minulosti ortodoxní ochranářskou politikou zdiskreditovány jako brutální zásahy člověka do životního prostředí narušující jeho přirozenost. Bohužel je třeba konstatovat, že celé území naší země již dávno klasickým „nedotčeným“ přírodním prostředím není, a to již stovky let, včetně „ikon“ nedotčenosti typu Boubínský prales. Obhajovat za těchto okolností za každou cenu potřebu udržet přirozenost naší přírody je tak naivní, nereálné a ve svých důsledcích pro ono vzývané netknuté životní prostředí dokonce i škodlivé, nehledě na fatální rizika škod na lidském majetku a rizika ohrožení lidských životů. Díky ideologii nedotknutelnosti přírody se ovšem výrazně zredukovaly lokality vhodné k výstavbě přehrad, vytipované skutečnými odborníky, z původních více než 450 míst na stávajících 65 lokalit, které jsou

obsaženy v „Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod“. Je přitom zřejmé, že zatímco první číslo bylo skutečně výrazně nadsazené, stávající počet vhodných lokalit v „Generelu“ je naopak nedostatečný. Důkazem je skutečnost, že představitelé většiny krajských reprezentací i obecních zastupitelstev v současnosti zahrnují do svých územních rozvojových plánů lokality pro případnou existenci přehrad, které nejsou obsaženy v aktuální verzi Generelu. Jen se o tom bojí mluvit, protože letitá masáž veřejnosti o škodlivosti přehrad ubírá jejich zastáncům

politické body. To však jen do chvíle, než přijde povodeň nebo se kvůli suchu omezují zdroje, obvykle zatím jen užitkové, vody. Na druhou stranu, sotva voda opadne, nebo naopak po delším období sucha zaprší, přestane se veřejnost o stavby omezující dopady projevů počasí intenzivněji zajímat. V této souvislosti je vhodné připomenout některé, ne zas tak často zmiňované údaje, a zejména jejich důsledky. Především celkový úbytek ploch zadržujících vodu v naší krajině. Tyto plochy tvořily v minulosti v naší zemi zejména rybníky, přičemž součet těchto ploch činil v době před industrializací průmyslu

a zemědělství více než 180 000 hektarů. V současné době ale tvoří rybníky v ČR plochu menší než je třetina zmiňovaného stavu, tedy kolem 52 000 hektarů. Oproti tomu vzniklo na území naší země zhruba 150 přehrad, nicméně

někdejší plochy rybníků v ČR. Samozřejmě, vzhledem k tomu, že přehradní nádrže jsou hlubší než rybníky, dokáží zadržet mnohem více vody – celkově jde v současné době o akumulaci zhruba 3 700 milionů kubíků vody. Přehrady kromě toho neznamenají pro životní prostředí pouze negativa, což ovšem jejich odpůrci nikdy nezmiňují. Nejen souvislé vodní plochy, ale i s nimi spojené mokřa-

VODNÍ REŽIM KRAJINY A JEHO STABILIZACE MAJÍ ŠIROKÝ VÝZNAM A DOPADY DO VŠECH SFÉR LIDSKÉ ČINOSTI. PŘEHRADY PAK JSOU JEHO NEDÍLNOU SOUČÁSTÍ. plocha, kterou ve svém součtu území zatopená přehradami představují, činí zhruba 35 000 hektarů. Jinými slovy, z hlediska plochy pro zadržování vody v krajině nenahradila území přehradních nádrží

dy, močály, rašeliniště, slepá ramena a další typy drobných vodních ploch představují velmi vhodné prostředí pro řadu sladkovodních ryb, obojživelníků, vodomilných rostlin i vyšších

organismů, jako jsou třeba vodní ptáci. Jistě ne náhodou jsou všechny naše stávající národní parky v těsné blízkosti velkých přehradních nádrží, případně jejich nedílnou součástí, pokud tedy pomineme výrazné zvýšení turistického potenciálu území, kde nějaké přehrada stojí, případně nějaká nová vznikne. Je skutečným paradoxem, když se ochránci snaží chránit s vodou spojenou flóru a faunu a přitom brání výstavbě vodních nádrží, které navíc nemusí dosahovat megalomanských parametrů, ale mohou chránit životy lidí i organismů v přírodě žijících. Samozřejmě, že přehrady nejsou všespasitelné a v řadě míst je není třeba stavět. Ostatně, kromě přehrady Nové Heřminovy, o jejíž výstavbě již potřetí rozhodla Vláda ČR,

Foto: Nina Havlová

4 > 2014

33

KRAJINA

ZPRAVODAJ

Foto: Nina Havlová se v současné době žádná nestaví, a díky odporu části obyvatel Heřminov se reálně nestaví ani tato vodní nádrž. Nicméně, probíhají přípravné práce, demolice části tamních domů, z nichž většina neslouží jako trvalé bydlení. Zmiňovaný Generel také neznamená, že se na všech vytipovaných loka-

Foto: Nina Havlová

34 4 > 2014

litách přehrady skutečně postaví, realitou bude spíše opak. Na druhou stranu existují v rámci ČR území, kde by nějaké „betonové zařízení“ regulující vodní toky a zadržující vodu v krajině postavit mohla i bez Generelu. Jediným důležitým vodním tokem v ČR, který je v zásadě dostatečně

přehradními nádržemi regulován, je totiž pouze vltavská vodní kaskáda. Přesto by se v působnosti státního podniku Povodí Vltavy jako ochrana před povodněmi docela hodily ještě dvě menší nádrže, a to na Berounce (respektive na jejím přítoku Klabavě), a na Sázavě. Tam zejména

kvůli takzvanému nadlepšování toku, což by uvítali zejména vodáci, brousící při sjíždění této vodácky oblíbené a využívané řeky svými loděmi sázavské dno. Naopak rizikům sucha budou podle matematických modelů ohroženi občané i podnikatelé na Rakovnicku, a také v blízkosti Hradce Králové a obecně na celém středním toku Labe, což predikuje Výzkumný ústav vodohospodářský. O výstavbu přehrady ale také stojí někteří politici z Karlovarska. A pokud se týká v podstatě celého území Moravy, pak tok stejnojmenné řeky, ale i dalšího významného toku – Dyje, je regulován zcela nedostatečně, což se projevilo hned při prvních velkých povodních v roce 1997, jak už bylo zmíněno. Možnou výstavbu přehrad připouští také dokument „Příprava realizace

preventivních a následných opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody“, který vznikl, a je stále ještě doplňován, z podnětu pracovní komise ministerstva zemědělství „Voda“, jako podklad pro návrh státní koncepce

také v rozumném souladu s ochranou životního prostředí. Ta je důležitá i pro ty, kteří jsou často obviňováni z poškozování krajiny průmyslovým zemědělstvím – tedy zemědělské firmy, přičemž právě zemědělství je stále více regulováno zásadami

PŘEHRADY A JINÁ VODNÍ DÍLA DOKÁŽÍ ÚSPĚŠNĚ ROZŠÍŘIT MANIPULAČNÍ PROSTOR VODOHOSPODÁŘŮ JAK PŘI PROBLÉMECH SUCHA, TAK PŘI NÁHLÉM PŘEBYTKU SRÁŽKOVÝCH VOD A OCHRÁNIT TAK CELOU SPOLEČNOST. protipovodňové prevence i prevence rizik sucha. Uvedená komise navíc získala v říjnu letošního roku nadresortní rozměr po spojení s obdobnou komisí ministerstva životního s názvem „Sucho“, což zakládá předpoklad komplexního pohledu a zvolených řešení týkající se přebytku nebo nedostatku vody obecně, a samozřejmě

typu GAEC nebo greening, což je ovšem poněkud jednostranný pohled. Zmiňovaná komplexnost řešení tak také doufejme přinese souhrn dalších viníků a negativních dopadů na stabilitu vodních režimů v naší zemi, než je zemědělská výroba. Ani v tomto smyslu totiž není nic ani zcela černé, ani zcela bílé. Petr Havel

KRAJINA

ZPRAVODAJ

EK: PENÍZE NA VODOHOSPODÁŘSKÉ INVESTICE BUDOU I BEZ NOVÉHO REGULÁTORA DŮSLEDKY „EKOTERORISTICKÉHO“ POJETÍ POLITIKY OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTEROU V MINULOSTI MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR (MŽP) PROVÁDĚLO, BUDE TŘEBA NAPRAVOVAT ZŘEJMĚ JEŠTĚ HODNĚ DLOUHO. NĚKTERÉ NAVÍC ZŘEJMĚ ANI V OČÍCH VEŘEJNOSTI NAPRAVIT NEPŮJDOU, NEBOŤ TA BYLA MNOHO LET MASÍROVÁNA MANIPULAČNÍMI A ZCELA NEPRAVDIVÝMI ÚDAJI, KTERÝMI MŽP ZÁSOBOVALO MÉDIA A JEJICH PROSTŘEDNICTVÍM LAICKOU VEŘEJNOST. Za těchto okolností je proto důležité, aby se pravdu dozvěděli alespoň ti, kteří budou rozhodovat o podobě zákonů souvisejících s životním prostředím a nakládáním se surovinami, které z tohoto prostředí čerpáme. Klíčovým zdrojem pro všechny je přitom voda, a tedy i cena vody a potřeba budovat a obnovovat takzvanou vodohospodářskou infrastrukturu, což jsou zejména vodovodní a kanalizační řady, čističky odpadních vod a celá řada dalších staveb a technologií souvisejících s cenou a čistotou vody. I proto se uskutečnilo v závěru prázdnin, konkrétně 28. srpna 2014, jednání české delegace se zástupci Evropské komise k problematice financování vodohospodářské infrastruktury v letech 2014 až 2020. Základní otázka se přitom týkala postoje EU k financování vodohospodářských investic ve vazbě na nutnost změnit systém regulace cen vodného a stočného oproti současnému stavu, tedy, zdali je třeba v ČR vytvořit kvůli možnosti získat z Bruselu peníze nový systém regulace, který by měl v gesci Energetický regulační úřad (ERÚ). Odpověď úředníků zastupující dvě generální ředitelství Evropské komise – DG ENVI a DG REGIO, byla přitom jednoznačná: EU naší zemi k ničemu takovému nenutí, peníze na financování vodohospodářské infrastruktury na systém regulace pod ERÚ neváže a nemá dokonce ani problém s dlouhodobostí smluv

mezi městy a obcemi – majiteli vodohospodářské infrastruktury, a provozovateli této infrastruktury, což jsou u nás velké nadnárodní vodohospodářské společnosti, jejichž symbolem je jednička světového vodohospodářského trhu – francouzská společnost Veolia. Dlužno podotknout, že na straně EU se zúčastnilo jednání šest reprezentantů ze čtyř sekcí Evropské komise, včetně ředitele sekce F3 Ericha Unterwurzachera, na straně ČR pak zástupci čtyř ministerstev (místního rozvoje, financí, zemědělství a životního prostředí), přičemž vedoucí naší delegace byl náměstek MMR Daniel Braun. Právě reprezentativnost naší delegace byla přitom důležitá pro objektivní přenos informací do ČR. Do současné doby totiž jezdili za ČR jednat jen zástupci MŽP, a bohužel je to stále MŽP, které neustále blokuje přenos objektivních údajů v této věci. Důkazem budiž nově i skutečnost, že MŽP nebylo schopné vytvořit zápis z uvedeného jednání po dobu několika týdnů, a přestože se jednání zúčastnil i resort MZE, nebyla mu konečná podoba zápisu poskytnuta oficiální cestou. Veřejnost, i tu zemědělskou, by nicméně i tak mělo zajímat, že systém regulace cen vody v podání ERÚ by podle dosavadních analýz znamenal růst cen vody zejména v menších obcích, kde je v současné době cena vody nejlevnější.

Je tomu tak většinou proto, že se v těchto lokalitách neinvestuje do obnovy vodohospodářské infrastruktury, protože na to mimo jiné nemají menší obce dostatek finančních prostředků, a to i ke spolufinancování prostředků, které dodá EU. Problém je, že pokud by byl regulátorem ERÚ,

uplatňoval by na všechny vodohospodářské subjekty „stejný metr“, neboť jinak ani činit nemůže vzhledem k tomu, že na regulaci téměř 3 000 cenových výměrů není personálně ani odborně vybaven. To by – s trochou nadsázky znamenalo, že by i v menších obcích musely vznikat,

byť v jednodušší struktuře, třeba i taková dispečerská centra, jako v Pražských vodovodech a kanalizacích. Samozřejmě jako nadstavba, první na řadě by byla obnova vodovodů a kanalizací. Ani na tu ale menší obce nemají. Přesto se budou požadavky na obnovu základní vodohospodářské infrastruktury zpřísňovat, i na základě již existujících tuzemských zákonů. V zájmu menších obcí je tak spíše se spojovat a koncentrovat zdroje z výběru vodného

a stočného na investice podle plánů obnovy vodohospodářské infrastruktury, než se – pod manipulačním tlakem některých médií i některých pracovníků MŽP, osamostatňovat a domnívat se, že osamostatnění povede k poklesu cen vody. Z jednání na půdě EU, dosavadních zahraničních zkušeností, ale i z dosavadních zkušeností tuzemských vyplývá doslova nade vší pochybnost, že by tomu bylo právě naopak.

Petr Havel

Foto: Nina Havlová

Foto: Nina Havlová:

4 > 2014

35

POTRAVINÁŘSTVÍ

ZPRAVODAJ

POSTŘEHY A ZKUŠENOSTI ORGANIZÁTORŮ SOUTĚŽE REGIONÁLNÍ POTRAVINA O PRŮBĚHU A VÝSLEDCÍCH SOUTĚŽE REGIONÁLNÍ POTRAVINA SE NA STRÁNKÁCH AGROBASE NAPSALO JIŽ MNOHO. ALE „PŮLKULATÉ“ VÝROČÍ, KTERÉ JSME V ROCE 2014 „OSLAVILI“, NÁM NEDALO A POLOŽILI JSME NĚKOLIKA ORGANIZÁTORŮM TÉTO SOUTĚŽE PÁR OTÁZEK NA JEJICH ZKUŠENOSTI A POSTŘEHY, KTERÉ ZA TĚCHTO PĚT LET ZÍSKALI. „Značka Regionální potravina je letos již pátým rokem součástí informační a komunikační kampaně na podporu malých a středních zemědělců a producentů potravin. U zrodu projektu stálo v roce 2009 Ministerstvo zemědělství ČR (MZe) a od roku 2012 je administrací celého projektu pověřen Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Při její organizaci spolupracujeme s regionálními agrárními komorami a krajskými úřady,“ sdělila nám úvodem Mgr. Kateřina Ratajová, vedoucí oddělení podpory značek Klasa a Regionální potravina v SZIF. Soutěž Regionální potravina sleduje několik důležitých cílů Prvním z nich je snaha prosadit na našem trhu opravdu kvalitní, chutné, tradiční či speciální potraviny, zvláště v situaci, kdy je náš trh v současnosti zaplaven velkým množstvím levných potravin z celého světa, přičemž jejich kvalita bývá mnohdy až na posledním místě. Naopak, potraviny vyráběné v našich domácích podmínkách, jak dále zdůraznila, mohou mít spotřebitelé i kontrolní inspekce mnohem lépe na očích a často mohou (pomyslně) vidět i do zákulisí jejich zrodu. Tím, podle ní, následně dochází k nepřímému tlaku na výrobce, aby udržovali kvalitu svých potravinových produktů na vysoké úrovni. Zároveň podtrhla fakt, že tyto potraviny jsou díky krátkým distribučním cestám mnohem čerstvější než potraviny, které k nám putují z velké dálky.

36 4 > 2014

Proto také mívají zpravidla lepší chuť i cennější nutriční vlastnosti. Daný produkt musí být vyroben ze 70 % z místních surovin v daném regionu. Uvedla, že oceněné výrobky, kterých je v současnosti již 475, získávají certifikát ministra zemědělství a právo užívat značku „Regionální potravina“ daného kraje po dobu 4 let. Ocenila i spolupráci s regionálními agrárními komorami a krajskými úřady při organizaci a vyhlašování výsledků této soutěže. Podle Ratajové se zájem o značku Regionální potravina se ze strany výrobců každý rok zvyšuje. Do prvního ročníku se

Regionální potravina pomoci. Proto se, po dohodě MZe, potažmo SZIF, s jednotlivými obchodními řetězci, v obchodech dělají ochutnávky, spotřebitelské soutěže a pomocí letáků, plakátů, cenovek a dalšího propagačních materiálů se organizátoři soutěže snaží upoutat pozornost nakupujících k produktům oceněných v této soutěži. Neboť spotřebitel má omezené možnosti nákupu čerstvých potravin od místních pěstitelů a výrobců. A to se negativně projevuje zejména ve velkých městech. Proto se jako ideální spojení jeví synergie s farmářskými trhy a lokálními sítěmi

PODPORA REGIONÁLNÍCH POTRAVIN A JEJICH PROPAGACE JE CESTA JAK UKÁZAT SPOTŘEBITELI CHUTNOU, KVALITNÍ, JEDINEČNOU A HLAVNĚ ČESKOU PRODUKCI v roce 2010 přihlásilo 318 producentů, do letošního už 433. Letos bylo oceněno celkem 106 výrobků z 1294 přihlášených od 433 výrobců. Největší zájem o účast v pátém ročníku soutěže Regionální potravina měli výrobci z Jihomoravského, Zlínského a Ústeckého kraje. Pokud jde o zastoupení Regionálních potravin v obchodní síti, Ratajová konstatovala, že je různé a závisí na vzájemných dodavatelsko-odběratelských vztazích mezi výrobcem a obchodníkem. Vzhledem k tomu, že se jedná zčásti o malovýrobu, může být pro některé z nich těžké zalistovat své výrobky ve velkých obchodních řetězcích. I tomu chce program

maloobchodních prodejen nebo vytvoření speciálních koutků regionálních potravin v obchodních řetězcích. Ratajová dále zdůraznila, že marketingová podpora odbytu kvalitních potravin neovlivňuje pouze české zemědělství a potravinářství, ale celou ekonomiku a příjmy státního rozpočtu. Vždyť zvýšení výroby a prodeje potravin zabezpečí spotřebu zemědělské produkce, vyšší zaměstnanost, a to zejména ve venkovských regionech se svízelnou sociální situací a také vyvolá požadavky na zvýšení výroby u dodavatelského průmyslu. Rostoucí zájem o soutěž je i ve středních Čechách „V roce 2010, kdy byla soutěž poprvé vyhlášena

se do ní ve Středočeském kraji přihlásilo 18 výrobců se 44 výrobky. V letošním roce bylo do soutěže přihlášeno 36 výrobců se 103 výrobky. Ve srovnání s rokem 2010 bylo přihlášeno o 100 % více výrobců. Zde je patrný zvyšující se zájem výrobců o účast v projektu Regionální potravina. I úroveň předložených výrobků byla v roce 2014 vysoká a v porovnání s předchozími čtyřmi ročníky rozhodně jedna z nejtěžších, pokud jde o výběr jednoho vítěze ve stanovených kategorií. S rostoucím zájmem o účast v soutěži stoupá i její význam a v konečném důsledku tak plní svůj účel výběru kvalitních regionálních produktů,“ uvedla ve svém příspěvku Ing. Hana Vandělíková, ředitelka Regionální agrární komory Středočeského kraje. Spolupráci s Ministerstvem zemědělství hodnotí Vandělíková jako velice dobrou s tím, že rovněž aktivně spolupracují s Krajským úřadem Středočeského kraje, kde úřad obsazuje jedno místo v hodnotitelské komisi. Zároveň ocenila, že se slavnostního vyhlášení výsledků soutěže na výstavě Zemědělec v Lysé nad Labem každoročně zúčastňuje nynější hejtman Ing. Miloš Petera. Podtrhla i rostoucí zájem účastníků výstavy o soutěž Regionální potravina. Podle Vandělíkové je každoročně nejvíce výrobků přihlášeno do kategorie Alkoholické a nealkoholické nápoje, větší zastoupení má i kategorie Masné výrobky tepelně opracované. Naopak problém je

obsadit kategorii Mléčné výrobky ostatní (mléko, kysané mléčné výrobky, máslo, apod.). V některých letech nebyl v této kategorii přihlášen žádný výrobek. V loňském roce byly přihlášeny 3 výrobky, v letošním 8 výrobků, ani jeden však nebyl uznán hodnotitelskou komisí a vyhlášen jako vítěz této kategorie z důvodu nesplnění parametrů této soutěže. Pokud jde o zájem spotřebitelů, Vandělíková konstatovala, že lidé se při ochutnávkách ptají na složení jednotlivých výrobků, z čeho jsou vyrobeny a kde je možné je zakoupit. Problém však vidí v tom, že pokud si zákazník některý z výrobků oblíbí, bývá ve většině případů nedostupný v běžné maloobchodní síti, jelikož je tak úzce spjat s místem, ve kterém se vyrábí a jeho výroba bývá objemově malá. Často ho lze zakoupit buď jen na farmářských trzích, nebo v několika málo firemních prodejnách, a to jen v daném regionu. Podle ní mají malí a střední výrobci menší možnosti propagace, mnohdy spotřebitelé ani netuší, že se v jejich blízkosti nachází výrobce kvalitních potravin. Proto je intenzivní propagace a budování dlouhodobé důvěryhodnosti, která ovlivní spotřebitelské chování tak, že spotřebitelé sami budou ve zvýšené míře české produkty vyhledávat. Na druhou stranu je nutno podotknout, že spotřebitelské chování ovlivňuje především cena a dostupnost výrobků. Zákazníci tak mnohdy dávají přednost ceně před

kvalitou a samozřejmě i nákupu v obchodních řetězcích, kde se regionální potraviny vyskytují velice zřídka. Proto by mělo být největší snahou, pokud to samozřejmě je objemově možné, tyto regionální speciality nabízet široké veřejnosti ve větší míře na pultech obchodů. Soutěž prošla pozitivním vývojem „Za pět let své existence tato soutěž prošla pozitivním vývojem,“ zdůraznil Ing. Ivo Konopa, ředitel Regionální agrární komory Královéhradeckého kraje. Poukázal na skutečnost, že v roce 2010, kdy soutěž začínala, tak vítězné výrobky z tohoto roku mohou užívat logo Regionální potravina po dobu šesti let. Zároveň bylo pouze šest kategorií a neexistovalo omezení velikosti potravinářského podniku. Od roku 2011 byl upraven počet kategorií na nynějších devět, zkrátila se doba, na kterou je značka udělována na čtyři roky a nově se zavedlo omezení velikosti potravinářského podniku, a to do 250ti zaměstnanců. Tyto změny se ukázaly jako pozitivní, každoročně se do soutěže hlásí více výrobců a dle ohlasů o ni budou usilovat i nadále. Pokud jde o účast výrobců v jednotlivých kategoriích, tak největší zájem v Královéhradeckém kraji je dlouhodobě o kategorii Masné výrobky tepelně opracované, včetně uzených mas, další neobsazovanější kategorií jsou Pekařské výrobky, a to včetně těstovin. Je to dáno především strukturou potravinářských podniků v daném kraji. Podle Konopy byly ochutnávky primárně zaměřeny na širokou veřejnost. Důležitým bodem při ochutnávkách

POTRAVINÁŘSTVÍ

ZPRAVODAJ

organizací soutěže Regionální potravina v kraji Vysočina. Zároveň potvrdil, že oproti prvnímu ročníku došlo ke stoprocentnímu nárůstu všech doprovodných aktivit, které se soutěží souvisí. V kraji se tak během roku těchto akcí zúčastňuje na 25 000 návštěvníků. Obdobně, jako i ostatní dotazovaní organizátoři soutěže, i Karel Coufal vyzdvihl dobrou spolupráci a krajským úřadem. Pokud jde o ministerstvo zemědělství, tak tam je tak trochu problém v tom, že ne vždy dopředu jsou dána jasná pravidla. Samotní organizátoři tak trochu tápou, co může být pravda, co nemůže, jak to upravit, předložit, jeden rok něco platí a další rok je to pomalu úplně jinak. Je to dáno i tím, že dochází k výměně pracovníků, a každý z nich má na to jiný názor, nicméně si myslím že spolupráce je obecně uspokojivá, jinak by se soutěž určitě neposouvala k lepšímu. Podle Coufala je na Vysočině největší zájem o mlékařské kategorie, dále o kategorie výrobků

je zejména možnost si výrobek ihned koupit. „Na to je nutné klást důraz, jinak zákazník zapomene na to, co ochutnal a méně se mu výrobek zafixuje,“ podtrhl Konopa. Zároveň však uvedl, že v případ propagace tuzemských výrobků před zahraničními, ne vždy hraje zásadní roli i otázka jejich ceny. Zdůraznil, že by se měli mnohem více mezi spotřebiteli upřednostňovat domácí výrobky, a to jak pro spotřebitele, tak i pro samotné výrobce. Jde totiž o větší možnost lepší kontroly nezávadnosti a kvality potravin u tuzemských výrobců. Na Vysočině je největší zájem o mlékařské výrobky „Zájem o soutěž od prvního ročníku postupně narůstal u spotřebitelů, ať již šlo o rodiny s dětmi, seniory, dále i odbornou veřejnost, narůstal rovněž u organizátorů, kteří by chtěli, aby lidé na různých akcích, trzích měli možnost regionální potraviny ochutnat,“ sdělil Ing. Karel Coufal, ředitel Okresní agrární komory Třebíč, který je pověřen

z masa a uzenin, dále je i hodně zájem vystavovat pečivo, to je dáno i tím, že zde na Vysočině pekařské firmy hodně existují a mají zde své výrobny. Problém je na Vysočině s kategorií ovoce, zelenina. Po dvou letech se rozhodlo, že budou zařazeny i brambory. Zde na Vysočině není nikdo, kdy by pěstoval ovoce ve velkém. V jiném kraji je to trochu jinak.

ukázce a velké ochutnávce oceněných potravin. Prostě podporujeme to. Nedovedu si představit, že bych to dělal jinde než na Šiklově mlýně. Nejnižší účast, která byla, bylo kolem sedmi, osmi tisíc lidí v průběhu celého dne. A i když nejsem takový optimista, abych věřil, že všichni přítomní se zajímají o tyto potraviny, tak vidím že tisíce lidí projdou stanem. Zazna-

PRESTIŽ SOUTĚŽÍ ROK OD ROKU ROSTE A S NÍ I ZÁJEM VÝROBCŮ O TUTO FORMU UKÁZÁNÍ SE NA NASYCENÉM TRHU POTRAVIN Jinak producenti mají možnost se přihlásit do jakékoliv kategorie z těch devíti a přizpůsobit se pravidlům soutěže. „Na Vysočině samotné vyhlášení děláme ve westernovém městečku Šiklově mlýně ve Zvoli nad Perštejnem, kde se sejde obrovské množství lidí. Je to i záruka toho, že se tam objeví skupiny, kterých by se tyto výrobky měly týkat, tj. rodiny s dětmi, ale i starší lidé, či ženy, které doma vaří. Řada z nich říká, my sem jezdíme vždy, hlavně kvůli

menají ochutnávku, slyší vyhlášení, které je vždy za účasti hejtmana, zástupce ministerstva zemědělství a dalších hostů, takže je to takové lákadlo a lidi se už z toho důvodu zajímají, co to vlastně je, o co jde.“ konstatoval Karel Coufal. „Z projektu vyplývá zajistit 13 akcí – od posledního června až do listopadu. My tyto akce děláme až ke konci prázdnin a po prázdninách, protože jde většinou o výrobky, které nesnesou teplo. Špatně se to kvůli sluníčku nabízí,“ doplnil.

Podle Coufala je u nás jediný řetězec, který má zájem tyto potraviny prodávat, a tím je v kraji Vysočina společnost Billa. Převážná část drobných výrobců prodává na trzích a má svoje obchody v dostupných lokalitách. Ředitel Coufal dále uvedl, že největším problémem jsou ty předpisy, které v ČR vládnou. Poukázal na zkušenosti ze zahraničí, kde je možné vidět jeden farmářský výrobek vedle druhého, nejsou tam problémy, že tam mají brambory a hned vedle mléčné výrobky. V ČR se musí tyto prodejny udržovat na úrovni supermarketu, což nejvíce ubíjí výrobce. Coufal k tomu dodal, že kdyby trochu nahrávala legislativa, šlo by to vyřešit. Přirozeně, že jsme se dotazovali i zástupců některých krajských úřadů, jaké mají oni zkušenosti se soutěžemi o nejlepší regionální potraviny a se spoluprácí s místními agrárními komorami. V odpovědích například Ing. Jitky Merunkové z oddělení zemědělství KÚ

Středočeského kraje, nebo Mgr. Denisy Kapitánčíkové, tiskové mluvčí KÚ Jihomoravského kraje, či Mgr. Jiřího Langere, tiskového mluvčího KÚ Libereckého kraje, jsme se dozvěděli, že tuto vazbu a spolupráci vysoce oceňují a vnímají ji jako přínosnou. Co říci závěrem? Všichni účastníci této ankety jsou názoru, že soutěž Regionální potravina pomáhá vštípit spotřebitelům povědomí o tom, že mnozí naši malí či střední výrobci dokáží vyrobit produkty, které jsou kvalitní, a které by měli lidé spíše konzumovat na místo těch levných a méně kvalitních, které jsou nám nabízeny v řadě supermarketů a hypermarketů některých obchodních řetězců. Ale to je spíše i otázka na vládu ČR, potažmo parlament, jaké podmínky pro další rozvoj kvalitní domácí zemědělské a potravinářské výroby dokáže zajistit.

Miroslav Svoboda

STATISTICKÝ PŘEHLED VÝSLEDKŮ SOUTĚŽÍ REGIONÁLNÍ POTRAVINA 2014 Přehled počtu přihlášených výrobků, počtu výrobců a počtu oceněných kategorií RP dle jednotlivých krajů za roky 2010, 2011, 2012, 2013 a 2014, k 10.7.2014 2010

2012

2011

2013

2014

Počet žadatelů

Počet výrobků

Počet RP

Počet žadatelů

Počet výrobků

Počet RP

Počet žadatelů

Počet výrobků

Počet RP

Počet žadatelů

Počet výrobků

Počet RP

Počet žadatelů

Počet výrobků

Počet RP

Olomoucký

25

62

5

24

67

6

29

63

7

33

85

8

35

81

8

Královéhradecký

27

46

6

25

48

8

29

103

8

41

115

9

38

122

9

Středočeský

18

44

6

17

47

7

28

79

8

26

72

8

36

103

8

Ústecký

23

69

6

18

51

7

32

93

9

45

150

9

40

145

9

Pardubický

24

58

5

17

66

8

27

100

9

24

100

7

27

91

6

Karlovarský

18

58

4

23

80

7

22

61

8

19

67

8

20

84

9

Jihočeský

44

152

6

14

32

7

38

113

9

26

83

7

26

80

9

Zlínský

36

113

5

43

115

9

27

91

7

23

72

7

47

135

7

Vysočina

20

54

5

13

38

7

18

43

8

25

65

8

22

60

8

Liberecký

13

37

5

16

32

8

18

43

7

17

45

7

21

56

6

Plzeňský

25

116

6

24

54

9

25

63

8

22

52

6

31

86

9

Jihomoravský

18

54

6

34

108

8

35

101

8

34

99

8

51

147

9

Moravskoslezský

27

64

6

13

52

8

19

68

7

27

77

8

39

104

9

Celkem

318

927

71

281

790

99

347

1021

103

362

1082

100

433

1294

106

Kraj

4 > 2014

37

INZERCE

ZPRAVODAJ

KRÁLOVNY PODZIMU VÉVODÍ OBCHODŮM BILLA NENÍ DÝNĚ JAKO DÝNĚ. KAŽDÁ JE JINÁ, ALE JEDNO MAJÍ SPOLEČNÉ JSOU TO VÝŽIVOVÉ HVĚZDY! OBSAHUJÍ ALFA A BETA KAROTENY, ZNÁMÉ JAKO VYSOCE ANTIOXIDAČNÍ A PROTIZÁNĚTLIVÉ LÁTKY, VITAMÍN C A E, DRASLÍK, HOŘČÍK A KYSELINU PANTOTENOVOU, TEDY VITAMÍN B5. DÝNĚ LZE NAVÍC VŠESTRANNĚ VYUŽÍT V KUCHYNI KE SLANÝM I SLADKÝM POKRMŮM. V OBCHODECH BILLA PROBÍHÁ DÝŇOVÁ SEZÓNA A VYBÍRAT MŮŽETE Z NĚKOLIKA DRUHŮ DÝNÍ A JEJICH PŘÍBUZNÝCH PATISONŮ.

DÝŇOVÁ POLÉVKA S KOKOSOVÝM MLÉKEM

Máte chuť na sladký dýňový pokrm? Poté sáhněte po lehce aromatické a svůdně sladké dýni máslové. Vnitřek této dýně má nádherně oranžovou barvu a obsahuje minimální množství semínek, která snadno vydlabete lžící. Hodí se na přípravu sladkých pokrmů, koláčů, marmelády či chutney. Dýně špagetová má charakteristickou vláknitou dužinu, která s přibývající zralostí vytváří špagetovitá vlákna. Lze ji využít, jak název napovídá, jako špagety, které jsou ovšem mnohem zdravější než ty těstovinové, a také netradičně ochutí polévku, když vlákna použijete místo nudlí. Dýně hokaido má prý přímo zázračné léčivé účinky! Díky jemné, sladké, lehce ořechové chuti z ní připravíte celou řadu delikátní pokrmů. Od krémových polévek, omáček, marmelád, buchet a nádivek až po samostatné grilované pokrmy. Použít ji můžete jako chutnou zdravou přílohu či jako přísadu zapékaných jídel či rizota. Limitovat Vás může pouze Vaše fantazie. V BILLE naleznete také dýni muškátovou, která

38 4 > 2014

má pevnější strukturu než třeba dýně máslová. Využít ji můžeme nejen na polévku, ale také na kompoty nebo do orientálních jídel a vhodná je i jako příloha k masu. A pak je tu patison, zelenina příbuzná dýni či tykvi. Jeho bílá dužnina chutí připomíná cuketu, lilek, dýni a také se podobně zpracovává. Oloupaný patison je možné plnit masem, sýry, zeleninou, nebo ovocem. Nakrájený ho lze obalit v trojobalu a smažit jako řízek. Strouhaný pro změnu připravíme jako bramborák či lívance. Dýně se za poslední roky staly velmi oblíbenou podzimní plodinou. Zdaleka se nepoužívají jen na okrasu, jak je známe z amerických oslav Halloweenu, ale vaří se z nich spousta velmi chutných a zdravých pokrmů. Je skvělé, že se dýně rozšířily i do českých kuchyní. BILLA nabízí svým zákazníkům hned několik druhů dýní té nejvyšší kvality. Vedle oblíbených klasik se zákazníci mohou pustit do ochutnávání těch méně rozšířených. Nechce se inspirovat našimi oblíbenými recepty z dýní i Vy!

(pro 4 osoby) • 600 g očištěné dýně (vydlabaná a odříznutá od kůry – čistá dužina) • 1 střední bílá cibule • 1 stroužek česneku • 100 g kokosového mléka • 200 g zeleninového vývaru NAŠE BIO • 1 ks pomeranče • BILLA olivový olej • Mletý černý pepř • 20 g zázvoru • Chilli • Sůl • Koriandr • Dýňová semínka Příprava: V rozehřátém hrnci na oleji orestujeme šalotku. Přidáme česnek, nastrouhaný zázvor a na malé kostky nakrájenou dýni. Necháme mírně orestovat, následně zalijeme vývarem, přidáme kokosové mléko, sůl, pepř a povaříme, dokud dýně nezměkne. Směs rozmixujeme ponorným mixérem dohladka a dochutíme pomerančovou šťávou. Chuť polévky zvýrazníme chilli, dozdobíme koriandrem a podáváme. Tip: Na přípravu této polévky je nejlepší muškátová dýně. Pro zvýraznění chuti můžeme při dochucení použít kapku dýňového oleje a pražená dýňová semínka. Polévka neobsahuje mouku ani typické mléčné produkty, je proto vhodná pro bezlepkovou dietu a lidi, kteří trpí intolerancí na laktózu.

DÝŇOVÝ KOLÁČ (pro 4 porce) • 500 g dýně hokaido • 200 g kakaových oplatek BEBE • 100 g cukru moučky • 500 ml BILLA mléka • 150 g BILLA máslo • 100 ml smetany • 3 ks BILLA vejce • Skořice • Zázvor • Máta Příprava: Dýni oloupeme. Dužinu nakrájíme na díly, 2/3 jemně nastrouháme a v 500 ml mléka vaříme 15 minut. Slijeme, dobře vymačkáme a smícháme s cukrem, zázvorem a skořicí. Vejce si rozdělíme na žloutky a bílky. Žloutky smícháme se smetanou a 50 g másla, promícháme a následně vlijeme do směsi s dýní. Sušenky rozdrobíme na malé kousky, promícháme se zbytkem másla a na dně formy z této hmoty vytvoříme korpus. Na těsto naneseme dýňovou náplň. V troubě předehřáté na 180°C pečeme asi 20 minut. Bílky si vyšleháme s cukrem. Na koláč po vytažení naneseme bílkový sníh, dozdobíme plátky ze zbylé dýně a necháme v troubě ca 10 minut dopéct. Po vytažení necháme koláč vychladnout, dozdobíme lístky máty a podáváme. Tip: Pro zvýraznění barvy a chuti tohoto moučníku můžeme přidat trochu šafránu, pomerančového likéru nebo mandle.

HOVĚZÍ STEAK S PEČENOU MÁSLOVOU DÝNÍ A DÝŇOVÝMI SEMÍNKY (pro 4 osoby) • 400 g máslové dýně • 800 g hovězí roštěné z českých chovů VOCÍLKA • 1 stroužek česneku • BILLA olivový olej • Dýňová semínka • 1 ks šalotky • Petrželka • Pepř • Sůl Příprava: Troubu předehřejeme na 200 ºC. Máslovou dýni pokrájíme na 2,5 cm velké kostky. Kostky položíme na plech vyložený alobalem. Pokapeme olejem, aby kostky byly pěkně obalené tukem. Kousky tykve ochutíme solí, pepřem a drceným česnekem a umístíme tak, aby se vzájemně nedotýkaly. Plech dáme do trouby a pečeme do měkka. Hovězí roštěnou si nakrájíme na jednotlivé steaky. Na suché rozpálené pánvi takto připravené steaky opečeme z obou stran a necháme je dojít do námi požadovaného propečení. Steaky vyjmeme, ochutíme solí a pepřem a dáme je do tepla, kde je necháme odležet ca 5 minut. Roštěnou podáváme s kostkami opečené dýně, kterou dozdobíme najemno nasekanou petrželkou a na suché pánvi opraženými dýňovými semínky. Na závěr je můžeme zakápnout olivovým olejem. Tip: Takto připravená dýně se dá použít i jako samostatné vegetariánské jídlo. Máslová dýně se dá jednoduše připravovat i na pánvi. Nemusí se péct.

GRATINOVANÝ PATISON (pro 4 porce) • 4 ks patisonu • 400 g hovězího masa mělněného z českých chovů VOCÍLKA • 200 g loupaných rajčat • BILLA Grana Padano • BILLA olivový olej • 1 stroužek česneku • 2 ks cibule • Rozmarýn • Pepř • Sůl Příprava: Cibuli nakrájíme na kostičky a orestujeme v hrnci na oleji, přidáme hovězí maso a vše zprudka opečeme. Přidáme rajčata a směs podusíme d o poloměkka. Ochutíme solí, pepřem, česnekem a rozmarýnem. U patisonu odřízneme vrchní část, lžící jej vydlabeme a naplníme připravenou směsí. Plněné patisony pečeme v předehřáté troubě na 180 ºC po dobu ca 50 minut. Na závěr směs v patisonech zasypeme hoblinkami parmazánu a necháme v troubě zapéct při teplotě 200 ºC. Takto připravené patisony servírujeme na talíři. Tip: Při pečení můžeme patison překrýt pečícím papírem, aby se nám nespálil.

INZERCE

ZPRAVODAJ

Česko řízkuje s Vocílkou

Z POCTIVÉHO ČESKÉHO MASA VOCÍLKA PŘIPRAVÍTE TY NEJLEPŠÍ ŘÍZKY! KUŘECÍ, VEPŘOVÉ, MLETÉ... STAČÍ SI VYBRAT PODLE CHUTI. DÁLE BILLA NABÍZÍ I KRŮTÍ A TELECÍ ŘÍZKY.

www.billa.cz billa-vocilka-rizkovani-inzerce_215x269.indd 1

19.09.14 4 > 2014

39

11:39

POTRAVINÁŘSTVÍ

ZPRAVODAJ

MÝTY A FAKTA O HOUBÁCH BABÍ LÉTO, COŽ JE V NAŠICH KONČINÁCH PŘEDEVŠÍM MĚSÍC ŘÍJEN, JE VÍCE ČI MÉNĚ PRAVIDELNĚ SPOJENO S JEDNÍM Z CHARAKTERISTICKÝCH NÁRODNÍCH A S PŘÍRODOU SPJATÝCH KONÍČKŮ, TOTIŽ SBĚREM HUB. ZA TĚCHTO OKOLNOSTÍ JE DOCELA PŘEKVAPIVÉ, JAK MÁLO TOHO O HOUBÁCH VLASTNĚ VÍME. A to i přesto, že jen v loňském roce si houbaři v ČR podle „Zprávy o stavu lesního hospodářství” odnesli z lesa zhruba 33 tisíc tun hub v hodnotě téměř 5,4 miliardy korun. Houbaření se podle statistik věnuje plných 76 procent českých domácností, takže na jednu připadlo v roce 2013 v průměru skoro osm kilogramů hub. To mimo jiné znamená nemalý zdroj surovin pro přípravu pokrmů z hub, což je ostatně v naší zemi tradice a houby byly také v minulosti nazývány „maso chudých“. Tento pojem ale zdaleka není tak degradující, jak vyznívá. Konzumace hub je pro člověka velmi prospěšná, neboť jej dokáží zasytit, přestože nejsou kaloricky vydatné. I proto jsou pokrmy z hub vhodné pro jedince držící různé typy diet. S konzumací, ale i sběrem hub jsou nicméně spojeny mnohé mýty, která ve svých důsledcích využití hub v našich jídelníčcích zbytečně omezují. Tím nejčastějším je teze, podle které se po konzumaci pokrmů z hub nemá pít alkohol. Není to pravda ani náhodou,

Jeden z nejčastěji se v přírodě vyskytujících druhů hnojníků.

40 4 > 2014

Údajně rizikové babky - hřib žlutomasý. pouze s jednou výjimkou – alkoholu bychom se měli vyvarovat v kombinaci s pokrmy připravené z hub skupiny hnojníků, především pak hnojníku inkoustového, který obsahuje látku reagující v těle s alkoholem na jedovatý acetaldehyd. Pakliže má někdo po konzumaci alkoholu na houby potíže, může za to ale spíše přemíra alkoholu, případně jiná strava, avšak houby, pokud jde o jedlé druhy, za to nemohou. Pakliže ale součástí pokrmů z hub skutečně nějaké jedovaté houby jsou, je zvýšený příjem tekutin žádoucí, neboť zejména případným zvracením ztrácí organismus tekutiny, které je třeba doplnit. Navzdory některým doporučením je ale nejméně vhodným nápojem mléko, které se v trávicím traktu sráží a aktuální potíže může ještě znásobit. Drtivá většina houbařů sbírá zejména hřibovité houby, což je ale velká škoda, protože si tím omezují jak potenciální množství, tak zejména pestrost nasbíraných hub. A také kulinářské využití,

například při úpravě masáků, což je muchomůrka růžovka, která v soutěžích pořádaných v minulosti Českou mykologickou společností opakovaně vítězila v kulinářských úpravách hub. Růžovku ale mnoho lidí nesbírá, protože je to přece jen – muchomůrka. Naopak řada lidí sbírá a zavařuje václavky, které jsou ovšem – pokud je nevaříme alespoň zhruba 15 minut, mírně jedovaté. Rizika přitom může představovat i sběr hřibovitých hub. Ne ovšem taková, jaká se snažila před několika lety vzbudit

zpráva, podle níž jedna z nejoblíbenějších hub – hřib žlutomasý, známý spíše pod lidovým názvem „babka,“, způsobuje rakovinu, pokud je plesnivá. Takové babky všichni známe – jsou potažené bílým povlakem, což je plíseň zvaná nedohub zlatovýtrusý. Fakt je, že i mírně plísní zasažené houby by člověk konzumovat neměl – plísně vytvářejí v houbách jedovaté mykotoxiny. To ale platí pro veškeré houby napadené plísní, přičemž důsledkem ještě nutně nemusí být rakovina. Babky tak lze bez problémů sbírat, jen je

Oblíbené václavky - tentokrát ne na pařezu.

třeba je co nejdřív je zpracovat, aby nezplesnivěly. Tepelná úprava hub je obecně nejlepší prevencí rizik, a to i u části hub mírně jedovatých. Optimální tepelnou úpravou je především vaření, a i proto se z kulinářského hlediska považuje za nejhorší možnou úpravu hub to, co je v našich krajích nejrozšířenější – smaženice. Daleko lepší je přitom využití hub do omáček, polévek nebo na houbový guláš. Neplatí navíc, že by se houby neměly konzumovat druhý den (pakliže jsou tepelně upravené). I to je celkem rozšířený mýtus. Vůbec největším překvapením pro klasické houbaře ale může být skutečnost, že nejlepším zdrojem látek příznivých pro člověka nejsou houby vyrůstající ze země, ale naopak parazitické a poloparazitické houby žijící na stromech. Důvod je vlastně prostý – takové houby obsahují oproti „normálním“ houbám „ještě něco navíc“, co do sebe absorbují ze stromů, a člověk tak při konzumaci těchto hub pojídá najednou látky obsažené minimálně ze dvou druhů

rostlin. To je i případ některých chorošů, jako je choroš oříš (Polyporus umbellatus), dřevokazný houževnatec jedlý (Lentinus edodes) nebo poněkud zvláštní houba se zvláštním názvem – jidášovo ucho (Auricularia auricula-judae), česky boltcovitka bezová, jejichž konzumace je také prevencí rakoviny a různých typů zánětů. V této souvislosti lze za mýtus označit i tezi, že houby vytahují z půdy rizikové látky, které pak v sobě koncentrují. Takovou schopnost sice houby skutečně mají, avšak za krátkou dobu růstu plodnic, které sbíráme, jsou koncentrace takových látek v houbách pranepatrné, řádově nižší, než například v ulovené černé zvěři, pakliže mluvíme třeba o olovu. Nehledě na to, že uvedená schopnost hub se týká také naopak pro tělo pozitivních látek, jako jsou různé minerály. Houby jsou ale i zdrojem specifických antioxidantů, například ergothioneinu. Který je v současné době vědci považován vzhledem k jeho přítomnosti v tkáních a krvi savců za další z vitamínů. Sbírat a jíst (jedlé) houby je tedy ze všech úhlů pohledu žádoucí.

Petr Havel

INZERCE

ZPRAVODAJ

ÚSTECKÝ I KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ MAJÍ OCENĚNY SVÉ VÍTĚZE O NEJLEPŠÍ REGIONÁLNÍ POTRAVINY TRADIČNÍ VELETRH ZAHRADA ČECH ODSTARTOVAL V PÁTEK 12. ZÁŘÍ SLAVNOSTNÍM VYHLÁŠENÍM VÍTĚZŮ SOUTĚŽE REGIONÁLNÍ POTRAVINA ÚSTECKÉHO KRAJE. Z RUKOU MINISTRA ZEMĚDĚLSTVÍ MARIANA JUREČKY ZÍSKALO OCENĚNÍ DEVĚT MÍSTNÍCH PRODUCENTŮ. VÍTĚZNÍ VÝROBCI UŽ NYNÍ ZAZNAMENALI ZVÝŠENOU POPTÁVKU PO JEJICH ZBOŽÍ. „Jsem rád, že mohu dnes zahájit tradiční výstavu Zahrada Čech právě oceněním producentů, kteří zvítězili v soutěži Regionální potravina. Velmi mne těší, že právě v Ústeckém kraji, který si lidé mohou spojovat spíše s průmyslem, existuje tolik kvalitních místních výrobků a samozřejmě také výrobců,“ uvedl ministr zemědělství

senzorické vlastnosti. O značku se v kraji letos ucházelo 145 produktů od 40 výrobců. Nejsilnější zastoupení měly kategorie Ostatní a Pekařské výrobky. „Značka Regionální potravina je pro naše producenty důležitá a velmi si jí cení. Pár dní po vyhlášení letošních vítězů se kupříkladu výrazně zvýšila poptávka

TAKÉ ÚSTECKÝ A KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ JIŽ ZNÁ SVÉ VÍTĚZE O NEJLEPŠÍ REGIONÁLNÍ POTRAVINY Marian Jurečka. Značka Regionální potravina se uděluje ve 13 regionech České republiky, každý rok ministerstvo ocení na stovku nejlepších výrobků ze všech krajů. Hodnotí se zejména použité suroviny, vztah výrobku k regionu, inovace či specifické

po oceněných třešních, ale také po uzeninách. V současné době se zvyšuje počet farmářských trhů v regionu, rozšiřuje se nabídka prodeje ze dvora a také vznikají nová specializovaná místa prodeje,“ vysvětluje Ludmila

Holadová z Okresní agrární komory Most, která je regionálním koordinátorem soutěže.

Značku Regionální potravina Královéhradeckého kraje obdrželo devět nových výrobků Třetí zářijový víkend se v Hradci Králové konaly tradiční oslavy sklizně. V sobotní poledne ocenil náměstek ministra zemědělství Jindřich Šnejdrla na Královéhradeckých krajských dožínkových slavnostech devět nových výrobků značkou Regionální potravina

Značku Regionální potravina Ústeckého kraje 2014 obdržely tyto výrobky: Kategorie:

Oceněný výrobek a výrobce:

1

Masné výrobky tepelně opracované včetně uzených mas

Špekáčky Vojtěch Strauss, Most

2

Masné výrobky trvanlivé

3

Královéhradeckého kraje. Soutěže se v kraji zúčastnilo 122 produktů od 38 výrobců, nejsilnější zastoupení měly pekařské výrobky a kategorie ostatní. „Soutěž Regionální potravina podporuje nejlepší produkty z našich krajů. Je určena pro střední a malé podniky, zejména pro ty, které na vlastní propagaci nemají mnoho prostředků, a celostátní kampaň jim tak může pomoci proniknout na trh. Spotřebitelé nákupem výrobku s logem Regionální potravina získají záruku kvality a regionálního původu,“ uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka. „Regionální potravina se již dostala do povědomí širší veřejnosti a je vnímána výbornou kvalitou výrobků. Spotřebitelé se začali díky této značce

vracet k tradičním místním potravinám. Ocenění letos získala například Oldřiška Foffová s výrobkem řepný sirob. Značka Regionální potravina pomohla tento tradiční ale skoro již polozapomenutý produkt opět zviditelnit,“ upřesnil Ivo Konopa z Regionální agrární komory Královéhradeckého kraje, který je regionálním koordinátorem soutěže. Dvoudenní dožínky zahájil Den zemědělství Královéhradeckého kraje. Na programu bylo kromě předávání cen Regionální potravina také vystoupení různých kapel, folklórních souborů, divadlo nebo odborné besedy. Bohatý program doplnily např. ukázky práce s ovčáckým psem, stříhání ovcí a již tradiční slavnostní kočárový průvod.

O REGIONÁLNÍ POTRAVINĚ Soutěž Regionální potravina je projektem Ministerstva zemědělství určeným na podporu malých a středních zemědělců a producentů potravin v jednotlivých krajích České republiky. Oceněný výrobek získá právo zdarma užívat značku Regionální potravina čtyři roky na obale výrobku. V současné době značku nosí 475 produktů ze 13 regionů Čech a Moravy. Podrobné informace o soutěži můžete najít na webových stránkách www. regionalnipotravinacz

Značku Regionální potravina Královéhradeckého kraje 2014 obdržely tyto výrobky: Kategorie:

Oceněný výrobek a výrobce:

1

Masné výrobky tepelně opracované včetně uzených mas

Špekáčky Vojtěch Strauss, Most

NOVOBRANSKÝ PRŠUT - Karé Uzenářství Chovaneček - Rodinná firma s.r.o., Litoměřice

2

Masné výrobky trvanlivé

NOVOBRANSKÝ PRŠUT - Karé Uzenářství Chovaneček - Rodinná firma s.r.o., Litoměřice

Sýry včetně tvarohu

Ovčí čerstvý sýr I.H.FARM, s.r.o., Louny

3

Sýry včetně tvarohu

Ovčí čerstvý sýr I.H.FARM, s.r.o., Louny

4

Mléčné výrobky ostatní

Držovický ovčí jogurt bílý BIO Jakub Laušman, Držovice

4

Mléčné výrobky ostatní

Držovický ovčí jogurt bílý BIO Jakub Laušman, Držovice

5

Pekařské výrobky včetně těstovin

Sádlový koláček Alena Šedivá, Krásná Lípa

5

Pekařské výrobky včetně těstovin

Sádlový koláček Alena Šedivá, Krásná Lípa

6

Cukrářské výrobky včetně cukrovinek

Dortletka Jaroslava Michalcová, Roudnice nad Labem

6

Cukrářské výrobky včetně cukrovinek

Dortletka Jaroslava Michalcová, Roudnice nad Labem

7

Alkoholické a nealkoholické nápoje

Polotmavý ležák 12° Mostecký Kahan, s.r.o., Most

7

Alkoholické a nealkoholické nápoje

Polotmavý ležák 12° Mostecký Kahan, s.r.o., Most

8

Ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě

Třešně Zemědělské družstvo Klapý

8

Ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě

Třešně Zemědělské družstvo Klapý

9

Ostatní

Bramborové plátky se šunkou, smetanou a pažitkou Bramborárna Bukovice, s.r.o., Bukovice

9

Ostatní

Bramborové plátky se šunkou, smetanou a pažitkou Bramborárna Bukovice, s.r.o., Bukovice

4 > 2014

41

POTRAVINÁŘSTVÍ

ZPRAVODAJ

EFEKTIVNĚJŠÍ ZÁKON = LEPŠÍ PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ KROMĚ RUSKÝCH SANKCÍ A JEJICH DOPADŮ NA ČESKÝ ZEMĚDĚLSKÝ A POTRAVINÁŘSKÝ SEKTOR JE NEJVÍCE DISKUTOVANÝM TÉMATEM MEZI ZÁSTUPCI TĚCHTO ODVĚTVÍ NOVELA ZÁKONA O VÝZNAMNÉ TRŽNÍ SÍLE A JEJÍM ZNEUŽITÍ. Předně je třeba říci, že Agrární komora ČR a Potravinářská komora ČR novelu zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití jednoznačně podporuje. Ostatně právě Potravinářská komora stála u zrodu historicky prvního zákona o významné tržní síle a dlouhodobě upozorňuje na to, že dlouhodobé neřešení nepříznivé situace v dodavatelskoodběratelských vztazích a masivní používání nekalých praktik obchodními řetězci může ve svém důsledku vést


42 4 > 2014

až k likvidaci potravinářského průmyslu v České republice. Snáze aplikovatelný zákon Předkládaná novela odstraní výkladové obtíže spojené se základním konceptem významné tržní síly a přinese efektivnější, snáze aplikovatelný zákon a tím přispěje ke zkvalitnění podnikatelského prostředí v České republice, a to zejména z dále uvedených důvodů. Předložený návrh jednoznačně vymezuje okruh vztahů, na které bude zákon dopadat, čímž budou odstraněny pochybnosti některých subjektů

na trhu, zda spadají či nespadají do působnosti zákona. Zároveň dochází ke zpřesnění pojmu „dodavatel“ a „odběratel“, přičemž PK ČR nesporně vítá nově navrhovanou právní úpravu relativně nového typu odběratelů, a to nákupních aliancí, na jejichž nekalé praktiky opakovaně Úřad v nedávné minulosti upozorňovala. Zahrnutím nákupních aliancí do působnosti zákona, respektive rozšíření definice pojmu „odběratel“ na nákupní aliance, dojde bezesporu ke zkvalitnění aplikovatelnosti zákona a ke zvýšení určité právní jistoty mezi dodavateli.

Ačkoliv novela zákona o významné tržní síle ruší všechny přílohy stávajícího zákona, nahrazuje je mnohem flexibilnějším demonstrativním výčtem praktik, které jsou zakázány a které zohledňují stávající situaci v dodavatelsko-odběratelských vztazích. Nekalé praktiky zajímají i Brusel Často slýcháme výtky ze strany obchodníků, že upravovat dodavatelsko-odběratelské vztahy zákonem je specialita České republiky. Není tomu tak, navržená úprava je v kontextu právní úpravy ve většině

evropských zemí a například vzorem pro novelu zákona o významné tržní síle byla právě právní úprava této oblasti ve Francii a rozhodně není ani v rozporu se současnými představami EK,

konala v Bratislavě mezinárodní konference za účasti zástupců řady evropských zemí, například Velké Británie, Španělska, Nizozemska, Maďarska, Slovenska či České republiky,

PŘEDLOŽENÝ NÁVRH JEDNOZNAČNĚ VYMEZUJE OKRUH VZTAHŮ, NA KTERÉ BUDE ZÁKON DOPADAT A TÍM SE VYJASNÍ STÁVAJÍCÍ POCHYBNOSTI PARTNERŮ V CELÉ VERTIKÁLE. která otevřeně prohlásila, že nekalé praktiky v dodavatelsko-odběratelských vztazích chce řešit na evropské úrovni. Navíc, v této souvislosti je možná dobré připomenout, že v polovině května letošního roku se

ale i zástupců Evropského hospodářského a sociálního výboru, kteří se jednoznačně shodli na tom, že nekalé obchodní praktiky mají nejen likvidační dopad zejména na malé a střední podniky, ale jsou ve svém důsledku nepříznivé i pro spotřebitele. Účastníci konference rovněž uvedli, že velké obchodní řetězce stále zneužívají svoji nákupní a ekonomickou sílu, daný stav jim zcela vyhovuje, což vede k tomu (a děje se to stabilně i v České republice), že zástupci řetězců veškeré kritiky relativizují a systematicky zpochybňují. Z konference zazněl jasný požadavek směrovaný na Evropskou komisi, aby byl neprodleně zahájen legislativní proces vytvoření právního předpisu, který by zakazoval uplatňování identifikovaných nekalých praktik, ale také aby se připravila zásadní novelizace právního systému zaměřeného na ochranu hospodářské soutěže tak, aby bylo regulované i reálné dominantní postavení velkých obchodních řetězců. Nevymahatelné etické kodexy Pokud jde o tolik propagované etické kodexy, vzhledem k tomu,

POTRAVINÁŘSTVÍ

že se v praxi ukázala praktická nevymahatelnost těchto kodexů, byla tato cesta ve všech evropských zemích opuštěna, a pokud existuje tak ve spojení s vymahatelností stanovenou ve zvláštním zákoně. Právě etický kodex doplněný o vymahatelnost v gesci úřadů pro hospodářskou soutěž v jednotlivých členských státech zvažuje nyní jako jednu z alternativ posledních materiálech i EK a toto řešení je pro nás rovněž schůdné, neboť v podstatě navazuje svým konceptem na existující ZVTS a PK ČR by takové řešení akceptovala. Přes všechny výše uvedené pozitivní změny v navrhovaném zákoně však Potravinářská komora zásadně nesouhlasí s rozšířením působnosti zákona i na dodavatele. Základní myšlenkou této právní úpravy je skutečnost, že jedna strana smluvního vztahu, tj. odběratel, má významnou pozici na trhu, kterou může zneužívat vůči všem dodavatelům. Pro rozšíření působnosti zákona i na dodavatele neexistuje žádný prokazatelný důvod. Dosud z žádné z existujících studií analyzujících vztahy podél potravinového řetězce nevyplynulo, že by některý byť i z velkých dodavatelů zneužíval


ZPRAVODAJ

Foto: shutterstock.com nebo byl vůbec schopen zneužít svoji tržní sílu vůči odběratelům. Zákon je potřeba

Rozhodně je třeba také odmítnout názory, že vše je otázka volného trhu a záleží na tom, na čem se dodavatel a odběratel

domluví. Je zřejmé, že takto dodavatelskoodběratelské vztahy, alespoň v České republice, rozhodně nefungují a v drtivé většině přichází ke slovu právě významná tržní síla. Nebo je snad normální, že si obchodní řetězce vynucují na svých dodavatelích různé bonusy z fakturovaných částek, které se v mnoha případech pohybují přibližně od 39 do 69 %, což v praxi znamená, že firma musí vrátit tuto procenticky vyjádřenou finanční částku zpět řetězci, což je už pro řadu potravinářských a zemědělských společností naprosto neúnosné. A to je jen jedna z mnohých běžných praktik v dodavatelskoodběratelských vztazích. Dalším dlouhodobým problémem jsou marže

na výrobcích. Jako každým rokem i letos PK ČR vytvořila přehled marží u jednotlivých potravinářských výrobků. Ukazuje se, že nejnižší marže do 50 %, jsou u komoditních výrobků,

obchodní politice řetězců pro zákazníky značně cenově nevýhodné. A spotřebitel je poškozován, navzdory proklamacím řetězců, i finančně. Honba za marží a co největším

UKÁZALO SE, ŽE TZV. PRINCIPY VOLNÉHO TRHU NEDOKÁŽÍ V SOUČASNÉM PROSTŘEDÍ UDRŽET JASNÉ HRANICE VZÁJEMNÝCH VZTAHŮ VÝROBY A OBCHODU. jako je pečivo nebo mléko. Naopak u výrobků s vyšší přidanou hodnotou jsou marže velmi vysoké a v některých případech přesahují i 100 %. Tyto vysoké marže řetězců tak značně omezují pro spotřebitele možnosti výběru, protože kvalitní či specializované výrobky jsou díky této

ziskem pro mateřskou společnost vede až, nebojím se říci, k okrádání zákazníka, který by mohl mít při spravedlivém podílu marží potraviny levnější minimálně o 20 ale i více procent levnější než v současnosti, a to při podstatně vyšší kvalitě.

4 > 2014

43

INZERCE

ZPRAVODAJ

MINISTR ZEMĚDĚLSTVÍ PŘEDAL NA VÝSTAVĚ ZEMĚ ŽIVITELKA OSMNÁCT CERTIFIKÁTŮ KLASA V RÁMCI SLAVNOSTNÍHO ZAHÁJENÍ 41. ROČNÍKU VÝSTAVY ZEMĚ ŽIVITELKA PROBĚHLO V PIVOVARSKÉ ZAHRADĚ V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH PRAVIDELNÉ SLAVNOSTNÍ PŘEDÁVÁNÍ CERTIFIKÁTŮ ZNAČKY KVALITY KLASA. CELKEM SEDM PRODUCENTŮ S 18 POTRAVINÁŘSKÝMI VÝROBKY PŘEVZALO OCENĚNÍ Z RUKOU PŘEDSEDY SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY MILANA ŠTĚCHA, MINISTRA ZEMĚDĚLSTVÍ MARIANA JUREČKY A ŘEDITELE STÁTNÍHO ZEMĚDĚLSKÉHO INTERVENČNÍHO FONDU MARTINA ŠEBESTYÁNA. V SOUČASNÉ DOBĚ JE ZNAČKOU KLASA OCENĚNO 1 165 VÝROBKŮ OD 230 VÝROBCŮ.

OCENĚNÝMI VÝROBKY JSOU: TUŘANSKÉ KYSANÉ ZELÍ VE SLANÉM NÁLEVU Výrobce: AGRO Brno Tuřany, a.s.

Tuřanské kysané zelí patří mezi spotřebiteli k nejvyhledávanější značce kysaného zelí nejen na jižní Moravě, ale v celé České republice. Vděčí za to především dlouholeté tradici pěstování, jedinečné charakteristické chuti, způsobu zpracování pomocí nejmodernějších technologií, ale také zachování tradičního šlapání suroviny v kvasných kádích. Produkt již získal řadu ocenění jako Zelí roku 2011, Zlatá chuť jižní Moravy, Regionální potravina a další. Nově oceněná společnost AGRO Brno - Tuřany byla založena v roce 1993. Jedná se o předního českého producenta hrnkových květin, bylinek, okrasných dřevin a významným produktem je rovněž právě kysané zelí.

44 4 > 2014

BOHEMIA MOŠT – jablko/hruška, jablko/červený rybíz, jablko/višeň, jablko/mrkev, jablko/jahoda, jablko/černý rybíz, jablko/zázvor Výrobce: Bohemia Apple, družstvo

SELSKÝ JOGURT TŘEŠEŇ, SELSKÝ JOGURT MANGO Výrobce: HOLLANDIA Karlovy Vary, s.r.o.

ČERSTVÝ SÝR ANANAS Výrobce: KROMILK, a.s.

Čerstvý sýr Ananas je originální ručně vyráběný klasický čerstvý sýr, který je obalený v ananasu. Jedná se o produkt bez přídavku soli s velmi atraktivním obalem pro spotřebitele. Mlékárna v Kroměříži byla založena v roce 1902. Kromilk zde úspěšně podniká od roku 1997. Tato společnost dodává na trh po celé České republice klasické čerstvé sýry a krémové tvarohové sýry. Firma dále produkuje termizované smetanové sýry pod značkou Žervé, Krajanka, Zálesák, Lučanka a Blaník.

a je zakončena špejlí. Nově oceněnou společností je rodinná firma z Krnova založená v roce 1994, která v současné době zaměstnává 50 pracovníků. MASO V+W nabízí regionální uzenářské produkty připravené tradičními výrobními postupy. Hlavním cílem společnosti je výroba kvalitní uzeniny za použití minimálního množstvím pomocných látek. Téměř celý sortiment výrobků je vhodný pro bezlepkovou dietu. ŠUMAVSKÁ PŠENIČNÁ MOUKA HLADKÁ SVĚTLÁ, ŠUMAVSKÁ PŠENIČNÁ MOUKA POLOHRUBÁ, ŠUMAVSKÁ PŠENIČNÁ MOUKA HRUBÁ, ŠUMAVSKÁ PŠENIČNÁ KRUPICE HRUBÁ Výrobce: Mlýn a krupárna MRSKOŠ, s.r.o.

ÚVALENSKÁ TLAČENKA SVĚTLÁ, WARISCHOVA PEČENÁ KLOBÁSA Výrobce: MASO V+W, s.r.o.

Produkty Bohemia mošt jsou vyrobeny z jablek a dalších druhů ovoce pocházejících z České republiky. Použité suroviny jsou zpracovány podle vlastní receptury v moštárně Bohemia Apple. Šťávy jsou jemně pasterovány a dodávány v praktických bag-in-boxech o objemu 3 litry. Družstvo Bohemia Apple vzniklo v roce 2008. Patří k největším producentům jablek v České republice. Má šest členů, z nichž největším členem je společnost Sady Tuchoraz, s.r.o., která se pěstováním jablek zabývá již přes 20 let a obhospodařuje přes 250 ha vlastních jablečných sadů.

Selské jogurty s přídavkem sladidla z rostliny stevia mají snížený obsah cukru a vyváženou, příjemnou chuť. Pyšní se vysokým podílem kusového ovoce a jsou vyrobeny tradiční metodou zrání jogurtu v obalu. Nově oceněna byla varianta třešeň a mango. HOLLANDIA Karlovy Vary je společností s ryze českou účastí, která byla založena v polovině roku 1991. Zpočátku firma vyráběla pouze bílý ustátý jogurt. Postupem času se však společnost rozrostla a rozšířila svůj sortiment o jogurty s kousky ovoce. V současné době produkuje rovněž jogurtové dezerty, nápoje, cateringové a velkospotřebitelské balení jogurtů.

Oceněná Úvalenská tlačenka světlá je charakteristická velkými kusy libové svaloviny z vepřových kolen. Je dochucena přírodním kořením a solí. Warischova pečená klobása je vepřová klobása, která je plněna do přírodního vepřového střeva s 93% obsahem masa

Šumavská pšeničná mouka a krupice je vyrobena bez přísady jakéhokoli „zlepšujícího“ přípravku posilujícího pekařské či skladovací vlastnosti, což znamená, že zárukou její kvality je pouze vstupní surovina vybraných odrůd ozimé pšenice a tradiční výrobní technologie. Všechny tyto aspekty mají nejdůležitější podíl na oblíbenosti nejen u českého spotřebitele, ale i na mnoha místech celé Evropy. Mlýn a krupárna

MRSKOŠ je rodinnou firmou už od roku 1852, která dbá na zachování vysoké kvality svých výrobků, jenž se vážou nejen k tradicím poctivého mlynářského řemesla, ale i celého pošumavského regionu. BIO OVOCNÝ TVAROH S JOGURTEM Brusinka 140 g Výrobce: POLABSKÉ MLÉKÁRNY a.s.

BIO ovocný tvaroh s jogurtem je jedinečný svým složením a výbornou chutí. Veškeré mléko pro jeho výrobu pochází výhradně od českých ekologických farmářů. Tento výrobek je kombinací jemného BIO tvarohu bez tuku, BIO smetanového jogurtu a BIO ovocné složky. Bio brusinky pocházejí ze švédských ekologických plantáží. POLABSKÉ MLÉKÁRNY se sídlem v Poděbradech jsou českou mlékárnou se zaměřením na výrobu tvarohů a tvarohových specialit pod značkou MILKO. Do portfolia společnosti patří tradiční český výrobek Termix, dále pak tvarohové dezerty Milko, Ovofit či Tvaroháček. Společnost se věnuje produkci biopotravin, především pod značkou Matylda, a tento rok nově uvedla na trh Řecké jogurty.

Národní značku kvality KLASA uděluje mimořádně kvalitním potravinářským a zemědělským výrobkům ministr zemědělství od roku 2003. Národní značku kvality získává výrobce na tři roky a její udělování je součástí národního programu na podporu kvalitních potravin na tuzemském trhu. V současnosti mohou spotřebitelé nalézt značku KLASA na obalech celkem 1 165 produktů od 230 českých a moravských výrobců. Další informace a kompletní seznam všech oceněných produktů jsou dostupné na stránkách www.eklasa.cz.

INZERCE

ZPRAVODAJ

ZNAČKA KVALITY KLASA NÁRODNÍ ZNAČKA KLASA JE ZNAČKOU KVALITY A JE UDĚLOVÁNA POUZE KVALITNÍM POTRAVINÁŘSKÝM A ZEMĚDĚLSKÝM VÝROBKŮM, KTERÉ SPLNÍ PŘÍSNÉ KVALITATIVNÍ A LEGISLATIVNÍ POŽADAVKY. ZNAČKA KVALITY KLASA SLOUŽÍ SPOTŘEBITELŮM A ODBĚRATELŮM K LEPŠÍ ORIENTACI NA TRHU PŘI IDENTIFIKACI VÝJIMEČNĚ KVALITNÍCH H PRODUKTŮ V POROVNÁNÍ S BĚŽNĚ DOSTUPNÝMI KONKURENČNÍMI POTRAVINAMI. V SOUČASNÉ DOBĚ JE OCENĚNO KLASOU 1163 VÝROBKŮ OD 227 VÝROBCŮ.

Foto: archiv SZIF a Klasa Co se skrývá pod nadstandardní kvalitativní charakteristikou? Oceněný výrobek musí alespoň v jednom znaku prokázat nadstandardní kvalitativní charakteristiku. Tím je myšlena například technologie výroby – určitá tradice výrobku, ruční zpracování, moderní postupy výroby; významný obsah některých ze složek, které obohacují výrobek – například vláknina, vitamíny; dále pak nejrůznější ocenění, které daný výrobek již získal a další. Tyto přidané hodnoty zaručují jistou jedinečnost ve vztahu k ostatním dostupným výrobkům na trhu. Kdo ocenění uděluje? Od roku 2003 je značka KLASA udělována ministrem zemědělství a spravuje ji Oddělení podpory značek Klasa a Regionální potravina Státního zemědělského intervenčního

fondu (SZIF). Poradním orgánem při udělování značky kvality KLASA je Hodnotitelská komise, která rozhoduje o doporučení nebo nedoporučení udělení značky KLASA. Kdo je členem Hodnotitelské komise? Hodnotitelská komise je složena z řad odborníků v oblasti potravinářství například zástupce Ministerstva zemědělství, Potravinářské komory, Agrární komory, kontrolních orgánů Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy, Vysoké školy chemickotechnologické, Výzkumného ústavu potravinářského Praha a dalších). Hodnotitelská komise hodnotí nejen zaslanou dokumentaci, ale také samotný výrobek včetně obalu, senzorické stránky a prokázání nadstandardní kvalitativní charakteristiky.

Jaká je platnost značky? Značka je propůjčována na tři roky a její vlastnictví může být po této lhůtě prodlouženo, ale také může být při zhoršení kvality či porušení podmínek pro její získání odebráno.

Kdo kontroluje dodržování Pravidel pro udělování značky KLASA? Požadovanou kvalitu a složení výrobků posuzuje a po jejím udělení kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Státní veterinární správa. Vedle běžných kontrol u výrobců probíhají tedy ještě kontroly zaměřené pouze na výrobky s označením KLASA a protokoly z těchto kontrol zasílají jednotlivé inspektoráty Oddělení podpory značek Klasa a Regionální potravina. První kontrola zaměřená na nově oceněné výrobky probíhá vždy nejpozději do 6 měsíců od udělení této značky výrobku. Podrobné informace o značce kvality KLASA jsou dostupné na stránkách www.eklasa.cz.

KLASA se představila na veletrhu OLIMA v Olomouci Veřejnost měla možnost ochutnat a zakoupit výrobky oceněné značkou kvality KLASA na výstavišti v pavilonu E v termínu od 2. do 5. října. Značku KLASA prezentovali na svých produktech následující výrobci: Masokombinát Polička, a.s., TOKO AGRI a.s., ÚSOVSKO FOOD a.s., SEMIX PLUSO, spol. s r.o., Amylon, a.s., Lahůdky u Cábů s.r.o., GOLD SPICE, s.r.o., Hanácká kyselka s.r.o., EXTRUDO Bečice s.r.o. a Včelpo spol. s r.o.

Foto: archiv SZIF a Klasa

4 > 2014

45

FOTOREPROTÁŽE

ZPRAVODAJ

CENA PREZIDENTA POTRAVINÁŘSKÉ KOMORY ČR O NEJLEPŠÍ INOVATIVNÍ POTRAVINÁŘSKÝ VÝROBEK POTRAVINÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY A ČESKÁ TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA PRO POTRAVINY VYHLÁSILY V ROCE 2014 PRVNÍ ROČNÍK SOUTĚŽE „CENA PREZIDENTA POTRAVINÁŘSKÉ KOMORY ČR O NEJLEPŠÍ INOVATIVNÍ POTRAVINÁŘSKÝ VÝROBEK“.

Jedná se o zcela novou aktivitu České technologické platformy pro potraviny, jejímž cílem je podpořit transfer výsledků potravinářského výzkumu a vývoje do praxe a zavádění inovací s důrazem na kvalitní české potraviny. Potravinářská komora ČR a Česká technologická platforma pro potraviny dlouhodobě usilují o zvýšení kvality českých potravin a posílení konkurenceschopnosti tradičních českých potravinářských výrobců. Tato soutěž je plně v souladu s prioritami zvýšení podílu kvalitních

Foto: PK ČR

46 4 > 2014

českých výrobků na tuzemském trhu a nárůstu vývozu produktů s vysokou přidanou hodnotou. Soutěž probíhala v termínu 24. dubna – 31. srpna 2014 a mohly se do ní přihlásit potravinářské společnosti, resp. jejich nové nebo významně zdokonalené výrobky, které byly uvedeny výrobcem na trh v posledních 3 letech. Ve stanoveném termínu se přihlásilo 17 společností s celkem 37 výrobky. Pro řádné přihlášení do soutěže bylo nutné dodat přihlášku, laboratorní analýzu výrobku nebo

čestné prohlášení o výživové hodnotě výrobku a nakonec pro hodnocení také samotný výrobek. Ze soutěže byl vyřazen pouze jediný výrobek, a to z toho důvodu, že nesplňoval podmínky legislativy. O „Cenu prezidenta Potravinářské komory ČR za nejlepší inovativní potravinářský výrobek“ se tak utkaly tyto společnosti: AGRODRUŽSTVO ROŠTĚNÍ, družstvo, BEAS, a.s., BOHEMILK, a.s., Bohušovická mlékárna, a.s., BONECO a.s., CARLA spol. s r.o., efko cz s.r.o., JIZERSKÉ PEKÁRNY spol. s r.o., Kofola a.s., LACRUM Velké Meziříčí, s.r.o., M.U.S.P., MADETA a.s., POLABSKÉ MLÉKÁRNY a.s., SEMIX PLUSO, spol. s r.o., UNITED BAKERIES a.s. a Vodňanská drůbež, a.s.

Foto: PK ČR Hodnotící komise složená z odborníků Potravinářské komory ČR, Ministerstva zemědělství ČR, Výzkumného ústavu mlékárenského, Výzkumného ústavu potravinářského Praha, Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Jihočeské univerzity v Českých

Budějovicích, Mendelovy univerzity v Brně a Veterinární a farmaceutické univerzity Brno neměla při hodnocení 36 výrobků nikterak jednoduchou pozici. Kritéria pro hodnocení soutěže byla již od počátku jasně nastavena. Inovativnost výrobku tvořila 30 %, výživová hodnota výrobku ve smyslu celkového profilu potraviny 30 %, senzorické vlastnosti 30 % a celkový dojem hodnotitele 10 %. Výsledky byly vyhlášeny 11. srpna 2014 a byly následující. Nejlepšími inovativními potravinářskými výrobky pro rok 2014 se staly Chléb Ličenský Zrník (BEAS, a.s. - Pekárna Lično), Chmelinky (CARLA spol. s r.o.), UGO Mrkev, jablko; UGO Pomeranč a UGO Řepa, jablko (Kofola a.s.), Klášterní sýr a Jihočeský syreček (MADETA a.s.) a Matylda z hor, pařené tyčky (POLABSKÉ MLÉKÁRNY a.s.). Zvláštní cena v kategorii „Potraviny vhodné pro osoby s nesnášenlivostí lepku“ byla udělena výrobku Chléb bez lepku a Čokoládový dort bez lepku od

společnosti SEMIX PLUSO, spol. s r.o. a druhá zvláštní cena v kategorii „Potraviny pro zvláštní lékařské účely“ byla udělena výrobku Nutrisen od společnosti Bohušovická mlékárna, a.s. Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže proběhlo na výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích 30. srpna 2014 za účasti významných hostů Zástupci oceněných společností převzali certifikáty z rukou prezidenta Potravinářské a Agrární komory ČR Ing. Miroslava Tomana, CSc. Každá ze společností navíc získala voucher k účasti na mezinárodním inovativním veletrhu SIAL PAŘÍŽ 2014. Všechny výrobky, které byly do soutěže přihlášeny, byly prezentovány v rámci výstavní expozice Potravinářské komory ČR a České technologické platformy pro potraviny. Podrobné informace o soutěži jsou dostupné na http://soutez.foodnet.cz. Více informací o jednotlivých výrobcích se můžete dočíst v následujícím čísle zpravodaje časopisu AGRObase.

FOTOREPROTÁŽE

ZPRAVODAJ

ČESKÝ ČESNEK NOSITELEM LOGA ČESKÝ VÝROBEK – GARANTOVÁNO PK ČR LOGO ČESKÝ VÝROBEK – GARANTOVÁNO POTRAVINÁŘSKOU KOMOROU ČR UDĚLUJE PK ČR VÝROBKŮM, KTERÉ JSOU NEJEN VYROBENY NA ÚZEMÍ ČR, ALE ZÁROVEŇ JSOU VYROBENY Z ČESKÝCH SUROVIN. SAMOZŘEJMĚ, ŽE MEZI NOSITELE LOGA ČESKÝ VÝROBEK SE ŘADÍ I ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKTY, JAKO JE OVOCE NEBO ZELENINA, KTERÁ BYLA VYPĚSTOVÁNA, SKLIZENA A ZPRACOVÁNA V ČESKÉ REPUBLICE. Není tedy divu, že mezi nositele loga Český výrobek se řadí i český česnek, plodina, která, bohužel, téměř vymizela z pultů našich prodejen, plodina, která je pro svoje vlastnosti vynášena do nebes a v neposlední řadě plodina, kterou lze jen stěží v kuchyni nahradit, nepovedené čínské odrůdy nevyjímaje. Česnek z Polabí

Firma BulKo, s.r.o. byla založena roku 2006 dvěma zakladateli. Svým vznikem společnost navázala na dlouholetou tradici rodiny a stala se tak přímým pokračovatelem v převážně zemědělském podnikání, ve kterém od roku 1991 do roku 2006 podnikal dědeček současného majitele Josefa Bulanta. Jde o rodinnou firmu, hospodařící na svých i pronajatých pozemcích, se zaměřením na pěstování nejen rostlinných komodit, ale zvláště pak se specializací na oblast ovoce a zeleniny. Cílem společnosti je dodat klientům co nejčerstvější a nejkvalitnější ovoce či zeleninu, a tím je dán i směr a možnost našeho dalšího vývoje a realizace vysokých cílů. Značná část produkce, které nyní vévodí kvalitní český česnek a masitá rajčata, je určena k pravidelným sezonním dodávkám prestižním restauracím, nejen v našem regionu, ale i v hlavním městě Praze.

Vzhledem ke strategii, nabídce a způsobu hospodaření v roce 2013 obdržel a společnost Certifikát regionálního výrobce: Kozlova zahrádka – letitá tradice z Dobřichova a jsme tak oprávněni označovat naše produkty ochrannou známkou POLABÍ regionální produkt. V současné době nabízí BulKo, s. r. o. tři odrůdy českého česneku: Bjetin, Vekan a Krajovou odrůdu, ale také jahody, broskve, meruňky, švestky, ryngle, rybíz, český česnek, cibule, rajčata a papriky. Za českými odrůdami na Vysočinu

Rodina Daniela Pecha se s dlouholetou tradicí zabývá profesionální zemědělskou činností, orientovanou převážně na rostlinnou výrobu. Specializovala se hlavně na pěstování okopanin, olejnin a obilovin, až do roku 2012, kdy padlo důležité rozhodnutí, a pan Daniel Pech se rozhodl začít také s pěstováním česneku. Protože sám pan Pech i celá jeho rodina jsou ryze čeští farmáři, vnímali všichni ústup a nahrazení našeho českého česneku levnějšími variantami zejména z Číny, Španělska a Francie velmi negativně. Začátky pěstování česneku nebyly snadné. Nákup kvalitních českých odrůd a následná několikaměsíční intenzivní péče o česnek nebylo nic jednoduchého. Vše zlé bylo

k něčemu dobré a v současné době je pan Daniel Pech jedním z největších producentů českého česneku na Vysočině. Důležité je, že pěstuje pouze české odrůdy. S pěstováním českého česneku začal v roce 2011/12 na ploše o výměře 0,2 ha. V roce 2012/13 se osázená plocha zvětšila na 1,5 ha. Letos, v roce 2013/14 je česnek zasázen na ploše 3,5 ha a v následujících

pěstování česneku za srdeční záležitostí. K rozšíření ploch ženou farmu zákazníci, kteří o něj mají enormní zájem. Cílem je, aby se pracně s láskou vypěstovaný český česnek z hospodářství v Podkrkonoší dostal přímo ke konečnému spotřebiteli za přijatelnou cenu. V žádném případě nemají na farmě zájem o dodávání česneku překupníkům nebo do řetězců. Sami si ručí za kvalitu

ČESKÝ ČESNEK ZAŽÍVÁ SVOU RENESANCI A PRÁVEM SE CHCE SVOU VÝJIMEČNOU KVALITOU OPĚT POSTAVIT NAD LEVNÉ, ALE CHUŤOVĚ MDLÉ DOVOZY Z ČÍNY ČI JIŽNÍ EVROPY. letech je plánováno rozšíření osázené plochy na 10 ha. Aby na farmě ještě více podpořili trend zdravých a kvalitních potravin, rozrůstá se i jeho živočišná produkce. Vše začalo dvěma holandskými zakrslými kozičkami, ke kterým za nedlouho přibyly krásné ovečky plemena zwartbles a stádo masného dobytka aberdeen angus. Do budoucna plánují další rozšiřování jak živočišné, tak i rostlinné výroby a doufají, že se zařadí mezi největší producenty českých odrůd v České republice. Podkrkonošský česnek za přijatelnou cenu Pan Jan Hradecký z Podkrkonošší se pěstováním a prodejem česneku zabývá již dvě desetiletí. Snaží se o udržení pěstování českého česneku z registrovaných českých odrůd a rozšiřování jeho druhové skladby. Sám považuje

a pravost každé odrůdy. Právě to je dokáže odlišit od pochybných prodejců dovozových produktů, které jsou chybně vydávány za český produkt. Veškerou distribuci si na farmě zajišťují sami nebo využívají další ověřené regionální producenty. Česnek se prodává přímo ze dvora hospodářství v Bělé nebo ho zasílají poštou. Plánují také prodávat česnek na místních farmářských trzích. Stejně tak jako pěstování česneku je i jeho správné uskladnění velmi důležité. Česnek se nejlépe skladuje při teplotě kolem

2 – 10 °C v suchém prostředí. Největší chybou je uložení v lednici nebo ve vlhkém sklepě. Nejdéle vydrží přírodně spletený do selských copů, což je generacemi osvědčená metoda. O výjimečnosti českého česneku z Podkrkonoší hovoří i mnohá dosažená ocenění. V roce 2012 získala farma Hradeckých ocenění výrobek roku pro Liberecký kraj a také Regionální potravina Libereckého kraje. V únoru 2014 pak slavnostně převzali značku Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR. Prospěšná česneková tinktura

Obchodní společnost Allivictus, s.r.o. působí na českém trhu od listopadu 2007 jako výrobce a výhradní distributor česnekové tinktury téhož jména. Allivictus Tinktura je přírodní doplněk stravy, který obsahuje jen ten nejkvalitnější český česnek pocházející převážně z oblasti Dolního Němčí a jemný

kvasný rafinovaný líh z lihovaru Chrudim. Tu nejlepší a nejvhodnější primární surovinu pro tento produkt vybírají ve spolupráci s Výzkumným ústavem rostlinné výroby v Olomouci, který udržuje kolekci vegetativně množených cibulovin včetně česneku. Allivictus Tinktura je zpracovávána ručně a bez použití kovových nástrojů v manufaktuře v České Skalici. Obsahuje velké množství prospěšných biologicky aktivních sirných sloučenin, jejichž hladina je pravidelně testována v laboratořích VŠCHT v Praze. Velkou výhodou této česnekové tinktury ve srovnání s konzumací čerstvého česneku je, že nezatěžuje trávicí systém a z dechu ani potu uživatele není již po krátké době cítit. Společnost Allivictus, s. r. o. se nyní čím dál více orientuje na export. Již v roce 2012 se podařilo získat povolení k prodeji Allivictus Tinktury v Kanadě a úspěšnou registraci výrobku jako „Natural Health Product“ (přírodní přípravek pro zdraví). Takto registrované produkty musí splňovat přísná kritéria stanovovaná vládní organizací Health Canada, která se zabývá zdravotní péčí a velkou pozornost věnuje především prevenci onemocnění a osvětě veřejnosti v oblasti zdravého životního stylu. V dubnu 2013 byl v Newmarketu, severně od Toronta, otevřen první Allivictus obchod v Kanadě. Otevření Allivictus obchodu se uskutečnilo také v Panamě, ve městě Boquete (provincie Chiriqui). Povedlo se prorazit také v Německu a nyní je v jednání export do USA. Iva Caklová, PK ČR

4 > 2014

47

FOTOREPROTÁŽE

ZPRAVODAJ

ZEMI ŽIVITELKU 2014 HODNOTÍME JAKO ÚSPĚŠNOU AGRÁRNÍ KOMORA ČR BYLA JAKO JIŽ TRADIČNĚ PARTNEREM MEZINÁRODNÍHO AGROSALÓNU ZEMĚ ŽIVITELKA, KTERÝ SE NA PŘELOMU SRPNA A ZÁŘÍ KONAL NA VÝSTAVIŠTI V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH JAKO JIŽ 41. ROČNÍK S ÚSTŘEDNÍM TÉMATEM „BUDOUCNOST ČESKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ A VENKOVA“. Slavnostního zahájení se jako významní hosté účastnili prezident České republiky Miloš Zeman, předseda Senátu Milan Štěch, ministr zemědělství Marian Jurečka, či hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola. Právě u Miloše Zemana našli zemědělci a potravináři v jeho vyjádřeních opětovně podporu, a to mimo jiné upozorněním na kvalitu české produkce, na potřebu pomoci ze strany státu jako je aktuálně schválená zelená nafta, či odmítnutí a boj s nekalými praktikami řetězců. Prezident republiky posléze přijal pozvání do společné expozice Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR, kterou využil k diskuzi se zástupci předních zemědělských a zpracovatelských

Foto: archiv AK ČR

48 4 > 2014

Foto: archiv AK ČR podniků. Jednání představenstva AK ČR se v pátek 29. srpna zúčastnil

ministr zemědělství Marián Jurečka, který se ve svém vystoupení věnoval tématům

Společné zemědělské politiky EU a Programu rozvoje venkova a jejich aplikaci v podmínkách

České republiky. Přijatý rámec mimo jiné zhodnotil jako dobrý kompromis směřující

k rozvoji sektoru a vybraných odvětví i za nižší celkové finanční alokace. V bohatém programu a ve slavnostní atmosféře pak byly v sobotu 30. srpna Agrární komorou uspořádány Národní dožínky 2014, jako oslava a vyvrcholení žňových prací a to i přesto, že letošní rok počasí dokázalo zpomalit původně rychlý průběh sklizně a podepsalo se i na snížené kvalitě zrna. Přesto například sklizeň řepky je díky více než 4 t na hektar a celkovým 1,5 milionům tunám na historicky nejvyšší úrovni a řadí nás po bok vyspělých států EU. Národních dožínek se zúčastnil předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka a další čestní hosté z domova i ze zahraničí. Právě premiér pak opětovně vyzdvihl význam práce zemědělců a potravinářů a zájem vlády o jejich přímou i nepřímou podporu. V rámci Národních dožínek Miroslav Toman, prezident AK ČR, předal dožínkové věnce předsedovi vlády a ministrovi zemědělství a poděkoval jim za jejich podporu s vírou v pokračování úzké a oboustranně prospěšné spolupráce. Také premiér a další hosté v delegaci posléze navštívili společnou expozici Agrární komory a Potravinářské komory zaměřené na osvětu a propagaci naší kvalitní zemědělské a potravinářské produkce.

Jiří Felčárek, AK ČR

FOTOREPROTÁŽE

ZPRAVODAJ

CHOVATELÉ HOLŠTÝNŮ SE SEŠLI V MRÁKOVĚ

Slavnostního zahájení mrákovské výstavy holštýnského skotu se zúčastnil také prezident AK ČR a PK ČR Miroslav Toman

Na výstavě hodnotili mezinárodní bonitéři přibližně stovku holštýnských krav černých i červených.

Regionální potraviny Plzeňského kraje na svém stánku prezentovala obecně prospěšná společnost Úhlava jako jeden z organizátorů soutěže v kraji

Návštěvníci X. mrákovské výstavy zde mohli vítězné potraviny letošního ročníku soutěže Regionální potravina ochutnat i zakoupit.

SVÁTEK OVOCNÁŘŮ A ZELINÁŘŮ V LITOMĚŘICÍCH

Čeští zelináři i ovocnáři představili svoje produkty v nádherně naaranžovaných expozicích. Doufejme, že tuto nabídkou najdou na pultech obchodů i čeští spotřebitelé.

Součástí slavnostního zahájení Zahrady Čech bylo i předávání ocenění Regionální potravina Ústeckého kraje, které moderovala paní Ludmila Holadová z OAK Most.

Zpravodaj AGRObase vydává: Agrární komora ČR, Blanická 3, 772 00 Olomouc. Úřad AK ČR Praha: Počernická 272/96, 108 00 Praha 10 – Malešice. IČ: 47674868, DIČ CZ47674768. tel.: 296 411 180, e-mail: [email protected] Zástupci AK ČR: Ing. Miroslav Toman, CSc., prezident; Ing. Václav Hlaváček, CSc., viceprezident, Ing. Bohumil Belada, viceprezident, Ing. Martin Fantyš, tajemník. Redakce: Ing. Jiří Felčárek a Ing. Dana Večeřová. Grafický design: Tomáš Neubauer. Fotografie: archiv AK ČR a uvedení autoři. Uzávěrka čísla: 3. října 2014. Tisk: UNIPRESS spol. s r. o. Povoleno MK ČR E 6204. NEPRODEJNÉ. Příští číslo vyjde: 10. prosince 2014. Z P R AV O D A J

4 > 2014

49

RECEPTY

ZPRAVODAJ

JEZTE ČESKY – ROK V NAŠÍ KUCHYNI JANA VAŠÁKOVÁ A ZDENA SKOKANOVÁ N. JABLKOVÝ KVĚTÁKOVÝ KOMPOT TEPLÝ SALÁT DO LEDNICE Na 4 porce:

www.smartpress.cz

ŠÍPKOVÝ ČAJ Na 2 sklenice:

1 menší hlávka květáku 2 střední mrkve 4 plátky anglické slaniny 200 g vařeného nebo sterilovaného žlutého hrachu 1 lžíce řepkového oleje sůl a pepř na zálivku: 1 lžíce citrónové šťávy 1/2 lžíce oleje 1 lžička medu

1. Květák očistěte a rozeberte na růžičky. Vařte ho ve vroucí osolené vodě do poloměka, asi 3 minuty. Mrkev oloupejte a nakrájejte na kostičky, slaninu na nudličky. 2. Na plech rozložte růžičky vařeného květáku, nakrájenou mrkev, slaninu a hrách. Osolte, opepřete a pokapejte olejem. Dejte péct do trouby na 200 °C asi na 15–20 minut. 3. Všechny ingredience na zálivku pečlivě promíchejte a osolte špetkou soli. Vyndejte horký salát, pokapejte ho zálivkou a rozdělte na talíře.

Na 4 porce:

Na 4 porce: 500 ml vody 100 g přírodního cukru 5 lžic citrónové šťávy 500 g jablek 1 kousek celé skořice 1 hvězdička badyánu 4 hřebíčky

1. Vodu nalijte do kastrolu, přidejte cukr a nechte přejít varem. Poté sundejte z ohně a vmíchejte citrónovou šťávu. 2. Jablka oloupejte a rozkrájejte na čtvrtky. Vykrájejte jádřince a hned je vkládejte do horkého cukrového rozvaru. Přidejte koření a opět uveďte do varu. Okamžitě vypněte a nechte vychladnout. 3. Kompot přendejte do mísy a uložte do lednice. rozdělte do misek, přidejte do každé lžičku jogurtu a pečená rajčátka. TIP: Osvěžující kompot přijde vhod vždycky, když vás nebo děti honí mlsná.

hrst sušených šípků 500 ml vody 2 cm celé skořice 1 hřebíček 2 lžičky medu

1. Šípky podrťte v hmoždíři, dejte je do konvice nebo termosky a zalijte vroucí vodou. 2. Přidejte skořici a hřebíček a nechte vše 5 minut louhovat 3. Vyložte sítko gázou a šípkový čaj přes ni proceďte do sklenic. Doslaďte medem.

ZÁVIN S JABLKY A DÝNÍ Na 3 záviny: na těsto: 300 g hladké pšeničné mouky 200 g hladké celozrnné mouky 1 prášek do pečiva bez fosfátů 250 g másla 1 vejce 100 ml mléka na náplň: 2–3 větší jablka 150 g dýně Hokkaido nebo máslové 2–3 lžíce třtinového cukru 1 lžička mleté skořice 1 vejce na potření

50 4 > 2014

1. V míse smíchejte oba druhy mouky s práškem do pečiva, vmíchejte kousky změklého másla a vejce. Vypracujte těsto a podle potřeby přidávejte postupně mléko tak, aby se těsto nelepilo, ale ani nerozpadávalo. Nechte na chvíli uležet v chladu. Jablka omyjte, zbavte jádřinců a nakrájejte na menší kousky. Dýni oloupejte a nastrouhejte nebo také nakrájejte na kostičky. 2. Těsto rozdělte na tři díly, každý rozválejte na tenký plát, vyložte jablky a dýní, posypte cukrem a mletou skořicí. Zabalte a konce závinu založte. 3. Záviny naskládejte na plech vyložený pečicím papírem, potřete rozšlehaným vejcem a vložte do trouby předehřáté na 180 °C. Pečte dozlatova, asi 45 minut.

RECEPTY

ZPRAVODAJ

JEMNÁ POLÉVKA Z BRAMBOR VAŘENÝCH VE SLUPCE Na 4 porce:

1 mrkev 1 petržel 1 malá cibule 1 l vody 4 kuličky pepře 1 lžička hrubé soli 4 brambory var. typu B 1 plátek másla 2 lžíce hladké pšeničné mouky 2 žloutky 100 g zakysané smetany 1/2 lžičky kmínu

1. Zeleninu na vývar očistěte. Mrkev a petržel oloupejte, cibuli nechte se slupkou, jen odkrojte kořínky. Vše dejte do hrnce a zalijte vodou. Osolte, opepřete a dejte vařit asi na 20 minut. Poté nechte zchladnout. 2. Brambory omyjte a v jiném hrnci je ve slupce uvařte doměkka. Hotové oloupejte a v míse rozmačkejte. V dalším hrnci rozpusťte máslo, přidejte mouku a restujte, dokud nevznikne světlá jíška. Zalijte ji chladným zeleninovým vývarem a důkladně rozmíchejte metličkou. Pak přidejte brambory a kmín a vařte společně alespoň 15 minut. 3. Povařenou polévku sundejte z ohně a vmíchejte do ní rozšlehané žloutky se zakysanou smetanou. Na talíři ji ozdobte nasekanou zelenou petrželkou a doplňte toastem. TIP: Vařenou mrkev ze zeleninového vývaru nevyhazujte. Nakrájejte ji na drobné kostičky a přidejte do talířů.

VDOLKY S JABLÍČKY A ŠVESTKOVOU KLEVELOU Na 30 kousků: 500 g polohrubé pšeničné mouky 250–300 ml mléka 20 g droždí 2 lžíce přírodního cukru krupice sůl 2 žloutky 80 g másla 1/2 lžičky citrónové kůry na náplň: 3 jablka 3 lžíce přír. cukru krupice 1 lžíce skořice 250 g tvrdého tvarohu na strouhání

ŠVESTKOVÁ klevela (klevera) Na 3 menší skleničky: 500 g vypeck. švestek 2 hřebíčky 120 g přír. cukru krystal 2 lžíce rumu 1 lžička mleté skořice hrst čerstvé petrželky

1. Prosátou mouku smíchejte s 1/2 lžičkou soli. Uprostřed udělejte důlek a vlijte do něj asi 1/2 hrnku vlažného (ohřátého) mléka. Rozdrobte kvasnice, vsypte cukr, přihrňte trochu mouky a rozmíchejte na řídkou kašičku. Nechte v teple kynout asi 10 minut. Pak přilijte zbytek vlažného mléka, žloutky a rozpuštěný vlahý tuk. Přidejte citrónovou kůru a vařečkou vypracujte hladké těsto. Poprašte hladkou moukou, zakryjte utěrkou a nechte na teplém místě kynout, přibližně 35–45 minut. 2. Oloupaná jablka zbavte jádřince a nakrájejte na malé kostičky. V misce je promíchejte s cukrem a skořicí. Jakmile těsto zvětší dvojnásobně svůj objem, zapracujte do něj kostičky jablek a nechte znovu vykynout. 3. Lžící nasbírejte kousky vykynutého těsta a dlaněmi poprášenými moukou z nich vytvarujte malé bochánky. Skládejte je na plech vyložený pečicím papírem a stlačte do plochého vdolečku. Nechte ještě asi 15 minut dokynout, pak plech vložte do trouby předehřáté na 180 °C a pečte asi 15–20 minut do růžova. Podávejte se švestkovou klevelou a strouhaným tvarohem. 1. Švestky podlijte malým množstvím vody, přidejte hřebíčky a přiklopte. Při střední teplotě zahřívejte, dokud švestky nezměknou. Občas zamíchejte, aby se obsah prohříval stejnoměrně. Jakmile švestky pustí šťávu, odkryjte pokličku a na mírném plameni nechte šťávu trochu zhoustnout. 2. Poté přisypte cukr a vařte dalších 10 minut. Odstavte a vmíchejte rum se skořicí. Ještě horké plňte do vyhřátých sklenic, pevně uzavřete, otočte víčkem dolů a nechte vystydnout. Nebo rovnou přidejte k vdolkům. TIP: Klevelu můžete připravit i z meruněk, hrušek nebo jablek.

KAPUSTOVÝ NÁKYP SE ŠUNKOU Na 4 porce:

1 menší hlávka kapusty 3 vejce 50 g másla 30 g strouhaného parmazánu 2 plátky celozrnného toastového chleba 2 lžíce zakysané smetany 100 g šunky čerstvě mletý pepř a sůl strouhanka na vysypání formy zakysaná smetana na ozdobení

1. Ve velkém hrnci přiveďte k varu osolenou vodu a listy kapusty v ní vařte asi 5 minut. Pak je vyndejte a zchlaďte ve studené vodě. Nechte okapat a teprve poté nakrájejte. Vezměte vhodnou zapékací formu, vymažte ji troškou másla a vysypte strouhankou. 2. Rozklepněte všechna 3 vejce a oddělte žloutky od bílků. Žloutky rozetřete se zbytkem másla a špetkou soli. Přidejte parmazán, rozdrobený toastový chléb a zakysanou smetanu. Šunku nakrájejte na nudličky a vmíchejte ji do žloutkové směsi společně s nakrájenou kapustou a špetkou pepře. 3. Bílky vyšlehejte na tuhý sníh. Lehce smíchejte s kapustovou směsí. Poté rozetřete do připravené zapékací mísy a pečte v předehřáté troubě při 180 °C asi 35–40 minut. Porce nákypu na talíři doplňte lžící zakysané smetany. TIP: Kapustový nákyp se také připravuje s těstovinami. Stačí vynechat toastový chléb a kapustovou hmotu smíchat s uvařenými flíčky nebo vrtulkami (fusilli).

HUSÍ STEHÝNKA S KROUPAMI A HRÁŠKEM Na 4 porce:

4 husí stehýnka 1 hrnek krup (asi 200 g) 4 stroužky česneku 1/2 lžičky kmínu 1/2 lžíce oleje 1 lžička sušené majoránky 200 g mraženého hrášku čerstvá majoránka sůl a pepř

1. Stehna očistěte od zbytků peří. Opláchněte je a osušte kuchyňskou utěrkou. V kastrolu přiveďte k varu osolenou vodu. Stehna do ní vložte a vařte je asi 40 minut. 2. Propláchněte kroupy. V hrnci je zalijte dvěma a půl hrnky vody se špetkou soli a vařte do poloměkka. Než budou hotové, předehřejte troubu na 200 °C. 3. Česnek oloupejte a nasekejte nahrubo. V pekáči zahřejte olej a orestujte na něm krátce česnek s kmínem. Potom vmíchejte uvařené kroupy, majoránku a hrášek. Podle chuti osolte a opepřete. Na kroupy s hráškem rozložte předvařená stehna a dejte péct do trouby předehřáté na 200 °C asi na 25–30 minut. Stehna musí být zlatavá a měkká. Pak je i s kroupami rozdělte na talíře a ozdobte lístky čerstvé majoránky. TIP: Kroupy s hrachem, neboli šoulet, se dají udělat i ze sušeného hrachu, který se dopředu uvaří. Ale s mraženým hráškem a čerstvou majoránkou je jídlo mnohem více svěží a lahodné.

4 > 2014

51

INZERCE

ZPRAVODAJ

Řešení Vašeho sporu efektivně, rychle a odborně! O Rozhodčím soudu

byl založen roku 1949 řídí se zákonem, Statutem, Řádem vede Seznam rozhodců a tím garantuje odbornou kvalitu rozhodčího řízení probíhajícího před Rozhodčím soudem na Seznamu rozhodců je více než 240 rozhodců z tuzemska i zahraničí

Sekretariát Rozhodčího soudu zajišťuje

konzultace před uzavřením smlouvy či podáním žaloby u Rozhodčího soudu odborné znalce tlumočníky veškerou administrativu spojenou s rozhodčím řízením před Rozhodčím soudem

Jaké spory řeší?

obchodní vztahy (kupní smlouvy, nájemní smlouvy, smlouvy o dílo, úvěrové smlouvy …) občanskoprávní (mj. i manželské smlouvy, kupní smlouvy na nemovitost, smlouvy o půjčce …) pracovně právní vztahy (smluvní podmínky mzdového charakteru)

Výhody rozhodčího řízení

řízení je jednoinstanční, neveřejné, rychlé, méně formální rozhodčí nálezy jsou v tuzemsku i v zahraničí dobře vykonatelné Newyorská úmluva z roku 1958 umožňuje uznání a výkon rozhodčích nálezů ve více než 140 státech světa strany si mohou určit místo i jazyk rozhodčího řízení

Podmínka pro rozhodování sporu v rozhodčím řízení před Rozhodčím soudem při HK ČR a AK ČR je platná rozhodčí doložka ve prospěch tohoto soudu. Znění rozhodčí doložky doporučené k zapracování do Vašich smluv: Všechny spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní budou rozhodovány s konečnou platností u Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR podle jeho řádu třemi rozhodci.

Všechny spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní budou rozhodovány s konečnou platností u Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR podle jeho řádu jedním rozhodcem jmenovaným předsedou rozhodčího soudu.

Veškeré potřebné dokumenty lze nalézt na adrese: www.soud.cz

Rozhodčí soud je tu pro Vás. Další informační materiály jsou k dispozici stranám, ale i ostatním zájemcům v sídle soudu Dlouhá 13, Praha 1, v jazyce českém, ruském, anglickém, německém a francouzském. Telefonní spojení je: tel.: +420-222 333 340, fax: +420-222 333 341, e-mail: [email protected]

52 4 > 2014

P Ř Í L O H A K V Y D Á N Í Z P R AV O D A J E A G R O B A S E Z P R AV O D A J

10. ŘÍJEN 2014

INFORMACE MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ K REFORMĚ SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY EU

POZNEJ SVÉHO FARMÁŘE

CELÝ PROJEKT POŘÁDÁ A HRADÍ MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ. JE URČEN NA PODPORU MALÝCH, ČASTO ZAČÍNAJÍCÍCH ZEMĚDĚLCŮ, KTEŘÍ NEMAJÍ DOSTATEK PROSTŘEDKŮ NA VLASTNÍ PREZENTACI. VEŘEJNOST PAK DOSTÁVÁ KOMPLETNÍ INFORMACI O PRODUCENTECH, NABÍZEJÍCÍCH PRODEJ PŘÍMO ZE DVORA, VE SVÉM BLÍZKÉM OKOLÍ. V roce 2014 proběhlo 5 akcí po celé ČR. Na farmách, jejichž majitelé se do projektu přihlásili, proběhl „Den otevřených vrátek“, během kterého měli možnost prezentovat svoji výrobu a produkci. Zájem široké veřejnosti předčil všechna očekávání, protože návštěvnost akcí se pohybovala od pěti set do tisíce lidí. Za velký přínos projektu považuje MZe i to, že na pořádající farmě dostávají

bezplatně možnost prezentace formou Farmářského trhu i sedláci z blízkého okolí a návštěvníci tak odcházejí z akcí nejen s bohatým nákupem kvalitních potravin, ale hlavně také s kontakty na farmáře, ke kterým si mohou pro výrobky v budoucnu dojíždět. Farmáři tak navázali řadu nových kontaktů se svými potencionálními zákazníky a naopak návštěvníci prožili příjemný den plný

her pro děti, soutěží, a ochutnávek kvalitních potravin. A pro velký úspěch letošního prvního ročníku rozhodl ministr zemědělství Marian Jurečka o pokračování projektu i v příštím roce. Den otevřených vrátek tak proběhne už ve všech krajích naší republiky a MZe proto aktuálně hledá dalších třináct farem, které se budou chtít do projektu zapojit.

3ě,+/$â7(6928)$508'2352-(.78

O H É V S J E N POZ 5 0Éē(201 )$5

+RVSRGDĜtWHQDYODVWQtIDUPČDPiWHYODVWQtYêUREXVILQiOQtPLSURGXNW\MDNRPDVRVêU\ ]HOHQLQDDWG"3ĜLKODVWHVYRXIDUPXGRSURMHNWXDSURSDJXMWHWHNQHMHQVYpKRVSRGiĜVWYt DOHLVSRWĜHEXUHJLRQiOQtFKSRWUDYLQ 0LQLVWHUVWYR]HPČGČOVWYtKOHGiSUROHWRVYHOPL~VSČãQêSURMHNW3R]QHMVYpKRIDUPiĜH PDMLWHOHPHQãtFKIDUHPVYODVWQtSURGXNFtNWHĜtE\VHFKWČOL]DSRMLWGRSRGSRU\PHQãtFK IDUHPDNYDOLWQtFKSRWUDYLQ9UiPFLSURMHNWXVHXVNXWHþQtYNDåGpPNUDMLWHG\QDFWL PtVWHFKSĤOGHQQtVHWNiQtVH]iEDYQêPSURJUDPHPRFKXWQiYNDPLDIDUPiĜVNêPWUKHP SURYHĜHMQRVW3UREČKQHQDY\EUDQêFKIDUPiFKDSĜL]YiQLEXGRXLIDUPiĜL]RNROt3R YHOPL~VSČãQpP]DKDMRYDFtPURþQtNXKOHGiPHIDUPiĜHSURGDOãtURþQtN'HMWH VYêPSRWHQFLRQiOQtP]iND]QtNĤPYČGČWåHWXMVWHDQDEt]tWHNYDOLWQtSURGXNW\ &HORXDNFLYþHWQČSURSDJDFHVWHMQČMDNRILQDQþQtNRPSHQ]DFLSURKRVWLWHOVNRX IDUPX]DMLãĢXMH0LQLVWHUVWYR]HPČGČOVWYt =DXMDOD9iVQDãHQDEtGNDDFKFHWHVHVWiWVRXþiVWtSURMHNWX" 9êERUQČNRQWDNWXMWHQiVQDSR]QHMIDUPDUH#P]HF]8]iYČUNDSĜLKOiãHNMH

MINISTR ZEMĚDĚLSTVÍ JUREČKA: VĚTŠÍ PROPOJENÍ VÝROBCŮ A PRODEJCŮ S POTRAVINOVÝMI BANKAMI PŘISPĚJE K MENŠÍMU PLÝTVÁNÍ POTRAVINAMI ZA ÚČASTI MINISTRA ZEMĚDĚLSTVÍ MARIANA JUREČKY, ZÁSTUPCŮ POTRAVINOVÝCH BANK A NEVLÁDNÍCH ORGANIZACÍ PROBĚHL NA ZAČÁTKU ZÁŘÍ NA MINISTERSTVU ZEMĚDĚLSTVÍ KULATÝ STŮL. V JEHO RÁMCI SE ŘEŠILA TÉMATA PLÝTVÁNÍ POTRAVINAMI, HLEDÁNÍ NÁSTROJŮ DISTRIBUCE POTRAVIN PROSTŘEDNICTVÍM TZV. POTRAVINOVÝCH BANK, PŘÍPADNĚ JINÝCH ORGANIZACÍ A PROBLEMATIKA ZDANĚNÍ DPH U DAROVANÝCH POTRAVIN. Darované potraviny musí být bezpečné a zdravotně nezávadné. Z hlediska evropského práva jsou potraviny s označením data použitelnosti po překročení tohoto data považovány za

nebezpečné a nelze je uvádět na trh. Naopak potraviny s označením data minimální trvanlivosti mohou být po překročení tohoto data uváděny na trh. Informace o překročení data

minimální trvanlivosti musí být proto spotřebiteli sdělena a toto zboží je nutné prodávat odděleně. V České republice neexistuje analýza, která by dokladovala množství potravinového odpadu

na jednotlivých stupních potravinového řetězce. Výsledky takové studie, kterou bude zpracovávat Ministerstvo životního prostředí, budou známy až v průběhu roku 2016.

Ve vyspělých zemích se nejvíce plýtvá v domácnostech a u výrobců. „K menšímu plýtvání potravinami by u nás mělo přispět především dořešení funkčnosti potravinových bank. Do nich by výrobci a prodejci posílali zboží těsně před vypršením doby spotřeby, které by se následně poskytovalo například nevládním organizacím pro sociálně potřebné. Cílem

Ministerstva zemědělství je najít způsoby, jak nejvíce zamezit plýtvání potravinami. U spotřebitelů je potřeba osvětou zajistit, aby potraviny nakupovali hospodárně, správně je skladovali a zpracovávali. Výrobci a prodejci by měli sbírat data o plýtvání potravinami a následně by vhodné potraviny měli darovat potravinovým bankám,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka

PŘÍLOHA > 10. ŘÍJEN 2014

ZPRAVODAJ

PODPORA OVOCNÁŘŮ A ZELINÁŘŮ JE DŮLEŽITÁ PRO UDRŽENÍ ZAMĚSTNANOSTI NA VENKOVĚ PODPORA PĚSTOVÁNÍ OVOCE A ZELENINY PATŘÍ K PRIORITÁM MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ. JDE O VÝZNAMNÝ SEKTOR Z HLEDISKA UDRŽENÍ ZAMĚSTNANOSTI V ZEMĚDĚLSTVÍ A NA VENKOVĚ. NA ZAHÁJENÍ VÝSTAVY ZAHRADA ČECH V LITOMĚŘICÍCH TO UVEDL MINISTR ZEMĚDĚLSTVÍ MARIAN JUREČKA A PŘEDAL TAKÉ OCENĚNÍ VÍTĚZŮM SOUTĚŽE REGIONÁLNÍ POTRAVINA ÚSTECKÉHO KRAJE. „Před rokem 1990 mělo zahradnictví spolu s ovocnářstvím a zelinářstvím kvalitní úroveň. Například u produkce tradičních druhů zeleniny a ovoce jsme byli soběstační a já budu ve své pozici usilovat o to, abychom se k této úrovni znovu vrátili,“ řekl ministr zemědělství Jurečka. Program rozvoje venkova, z něhož jsou poskytovány dotační prostředky z EU, bude i v letech 2014 až 2020 přispívat ovocnářům a zelinářům investičními podporami. Podporu bude

možné čerpat například na výstavbu nebo rekonstrukci skleníků a fóliovníků, protože většina z nich je na hranici životnosti, na skladovací prostory a nově také na využití inovativních technologií pěstování. V rámci Společné zemědělské politiky na období do roku 2020 byly ovoce a zelenina zařazeny do takzvaných citlivých komodit. Pro rok 2015 se tak předpokládá podpora ovoce ve výši 100 milionů korun, na zeleninu je vyčleněna stejná částka a na podporu pěstování konzumních

je o soutěž velký zájem. Značka Regionální potravina má pro výrobce dobrý zvuk a vnímají, že ji mohou využít pro vlastní propagaci. Již

podruhé měl tento kraj v rámci celé České republiky přihlášeno nejvíce výrobků, a to 145 od 40 výrobců,“ uvedl ministr Jurečka.

brambor je určeno 50 milionů korun. Při zahájení výstavy předal ministr Jurečka ocenění výhercům soutěže Regionální potravina Ústeckého kraje a setkal se s představiteli Agrární komory Saska. „Soutěž je projektem Ministerstva zemědělství a je určena na podporu malých a středních výrobců. Vychází vstříc rostoucímu zájmu veřejnosti o kvalitní potraviny od tradičních regionálních producentů. Je velmi potěšující, že právě v Ústeckém kraji

Foto: archiv AK ČR

ZDRAVÝ SPOTŘEBITELSKÝ PATRIOTISMUS JE JEDNOU Z CEST, JAK PODPOŘIT NAŠE ZEMĚDĚLCE A POTRAVINÁŘE MINISTR ZEMĚDĚLSTVÍ MARIAN JUREČKA SE 18. ZÁŘÍ PODRUHÉ SEŠEL SE ZÁSTUPCI NEJVĚTŠÍCH OBCHODNÍCH ŘETĚZCŮ PŮSOBÍCÍCH V ČESKÉ REPUBLICE. OBĚ STRANY SPOLU JEDNALY O MOŽNOSTECH, JAK SNÍŽIT PLÝTVÁNÍ POTRAVINAMI, O MARKETINGOVÉ PODPOŘE TUZEMSKÝCH PRODUCENTŮ A O ZAPOJENÍ MALOOBCHODNÍCH ŘETĚZCŮ DO TÉTO PODPORY. V Evropské unii se ročně vyhodí 90 milionů tun potravin, což je 180 kilogramů na obyvatele za rok. K menšímu plýtvání potravinami by u nás

Foto: archiv AK ČR

2

4 > 2014

mělo přispět především dořešení funkčnosti potravinových bank. Do nich by prodejci a výrobci posílali zboží těsně před vypršením doby

spotřeby, které by se následně poskytovalo například nevládním organizacím pro sociálně potřebné. Systém je dnes nastaven tak, že kdyby

chtěl obchodník takové potraviny bance darovat, bude muset zaplatit DPH. „Cílem mých jednání, ať už se zástupci potravinových bank, se kterými jsem hovořil minulý týden, tak ze setkání se zástupci obchodních řetězců, je najít způsob, jak omezit plýtvání potravinami. Potřebujeme nastavit efektivní proces distribuce potravin, zejména pokud jde o potraviny s blížícím se koncem data použitelnosti a data minimální trvanlivosti,“ řekl po setkání ministr zemědělství Marian Jurečka. „Domnívám se, že oprávněným

nástrojem, jak pomoci našim zemědělcům a potravinářům, je podpora zdravého patriotismu, aby lidé kupovali produkty vyrobené v Čechách a na Moravě, které samozřejmě prokáží svoji kvalitu. V této souvislosti je také důležitá osvěta a pravidelné vzdělávání spotřebitelů. Ti opět nacházejí cestu k našim producentům, chtějí kvalitní české a často lokální výrobky,“ uvedl ministr Jurečka. Marketingová podpora českých producentů Na podporu českých výrobců v současné době Ministerstvo zemědělství připravuje marketingový

projekt, který by měl posílit aktivity resortu v této oblasti do konce roku 2014. Na kampaň je připraveno 50 – 60 milionů korun a potrvá od poloviny října do konce tohoto roku. V principu půjde o spotřebitelskou soutěž, jejíž účastníci budou zasílat vystřižená loga značek kvality z obalů potravin na adresu Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Konkrétně půjde nejen o loga národních značek kvality (Klasa, Regionální potravina), ale i loga komunitární (Bio logo, Zaručená tradiční specialita, Chráněné zeměpisné označení, Zeměpisné označení původu) a loga nevládních organizací (Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR).


ZPRAVODAJ

II. PILÍŘ REFORMOVANÉ SZP – PROGRAM ROZVOJE VENKOVA (PRV) DOTACE NA OPATŘENÍ EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ A DOBRÉ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ZVÍŘAT EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V novém programovém období 2014 – 2020 v rámci Programu rozvoje venkova bude Ekologické zemědělství (EZ) prováděno jako samostatné opatření, které je ustanoveno článkem 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013. I přesto, že je EZ vyčleněno jako samostatné opatření mimo Agroenvironmentálně - klimatická opatření, princip zůstává totožný s programovým obdobím 2007 – 2013. Opatření bude realizováno formou pětiletých závazků. Zemědělci žádající o zařazení do závazku v opatření EZ budou povinni být nejpozději ke dni podání žádosti o zařazení do opatření registrovanými ekologickými zemědělci dle zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství (zákon o EZ), v platném znění. Dále bude do opatření umožněn vstup pouze zemědělcům bez souběžné konvenční produkce, s výjimkou kultur, které není možné dle zákona o EZ obhospodařovat ekologicky, např. rybník. Platby budou poskytovány pouze těm žadatelům, kteří splní podmínku tzv. „aktivního zemědělce“ (téma Aktivního zemědělce bude součástí příštího textu tohoto seriálu – pozn. red.). V rámci podpory EZ ovocnářství

a pěstování zeleniny budou žadatelé povinni prokázat dosaženou produkci. Bez prokázání dosažené produkce nebude žadateli v daném roce poskytnuta dotace. Všechny tyto podmínky mají za cíl zefektivnit poskytování podpor v rámci EZ a zvýšit důvěryhodnost systému ekologického zemědělství jako takového. Zemědělci budou moci v opatření EZ žádat o podporu na travní porosty, sady intenzivní, sady ostatní a sady krajinotvorné, pěstování zeleniny a speciálních bylin, vinice, chmelnice a na speciální postupy a pěstování ostatních plodin na orné půdě. Dotace na travní porost bude podmíněna dodržením alespoň minimální intenzity chovu hospodářských zvířat chovaných v souladu se zákonem o EZ, a to ve výši 0,3 VDJ/ha travního porostu. Dodržení podmínky minimální intenzity chovu bude vyžadováno v období od 1. 6. do 30. 9. každý rok trvání závazku. Poskytnutí dotace je dále podmíněno provedením stanovené údržby travního porostu sečením, pastvou nebo likvidací nedopasků. V EZ bude moci žadatel požádat o podporu na tři kategorie ovocných sadů: - Platbu na sady intenzivní obdrží žadatel na sad, který je starší tří let, nachází se na něm výsadba podporovaných druhů ovocných stromů v nízkých pěstitelských tvarech, které nejsou pěstovány z podnoží, nebo podporovaných keřů. Minimální hustota výsadby činí 500 ks jádrovin nebo 200 ks peckovin nebo 2000 ks ovocných keřů na hektar sadu. Mezi další podmínky patří předepsaná údržba sadu, povinnost

sklizně a prokázání dosažené produkce a neprovádění souběžné produkce zemědělských plodin nebo pastvy v meziřadí. - Na sady ostatní bude vyplacena dotace, pokud se bude jednat o sad s výsadbou o hustotě alespoň 100 ovocných stromů nebo 1000 ovocných keřů na hektar a který bude předepsaným způsobem obhospodařován a žadatel provede sklizeň a prokáže dosaženou produkci. V této kategorii sadů je umožněna souběžná produkce jiných zemědělských plodin v meziřadí, nebo pastva. - V kategorii krajinotvorných sadů budou podporovány zejména staré sady, které slouží převážně jako zdroj genetického materiálu krajových a interspecifických odrůd (odrůdy, které jsou do značné míry odolné proti houbovým chorobám, škůdcům a mrazu) a u kterých krajinotvorná funkce převažuje nad funkcí produkční. Platbu na tento sad žadatel obdrží, pokud bude hospodařit předepsaným způsobem, bez souběžné produkce zemědělských plodin v meziřadí. Na orné půdě bude podporováno pěstování vyjmenovaných druhů zeleniny a speciálních bylin, odplevelení dočasným zatravněním, odplevelení dočasným úhorem, pěstování trav na semeno a pěstování ostatních zemědělských plodin. V případě pěstování zeleniny a ostatních plodin bude žadatel povinen provést sklizeň, v případě pěstování zeleniny pak dodržet alespoň minimální stanovené výsevky a prokázat dosaženou produkci.

I nadále budou v EZ podporovány ekologicky obhospodařované vinice, o minimální hustotě výsadby 1800 keřů na hektar a ekologicky obhospodařované chmelnice. Žadatelé budou moci zažádat o zařazení do opatření EZ a o dotaci ve standardním termínu 15. 4. až 15. 5. prostřednictvím tzv. „Jednotné žádosti“, a to od roku 2015. DOBRÉ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ZVÍŘAT Novým opatřením Programu rozvoje venkova na období 2014 - 2020 bude opatření – Dobré životní podmínky zvířat. Opatření Dobré životní podmínky zvířat si klade za cíl zabezpečit zlepšení životní pohody hospodářských zvířat a podpořit zajištění co možná nejvyššího komfortu zvířat v jejich chování, a to především z hlediska naplnění jejich přirozených životních potřeb. Větší důraz na oblast pohody zvířat a následná deklarace nadstandardních podmínek chovu pak povede ke zvýšení povědomí chovatelů, stejně jako spotřebitelů, ohledně přidané hodnoty

v samotných chovech, ale také k větší poptávce veřejnosti a spotřebitelů po produktech vykazujících vyšší jakost. Opatření dále přispívá též k zavádění inovativních technologií chovu a postupů. Opatření je formou jednotlivých operací zaměřeno na podporu dobrých životních podmínek v chovu skotu, kategorie krav s tržní produkcí mléka i kategorie krav bez tržní produkce mléka a také na chov prasat, kde se opatření týká především kategorie prasniček, prasnic a selat. Příjemcem podpory může být chovatel - aktivní zemědělec, který se dobrovolně zaváže k provádění podmínek v rámci jednoletého závazku jdoucího nad rámec právních předpisů nebo běžné praxe v oblasti pohody zvířat. Cílem operace Zvýšení lehacího prostoru v chovu dojnic je zlepšení podmínek ustájení dojnic, a to zvýšením minimální plochy lehacího prostoru na jednu dojnici v produkčních stájích a porodnách, a to nad rámec evropských a národních právních předpisů. Smyslem této operace je zabezpečit

dojnicím podmínky pro jejich přirozené chování, pocit bezpečí, pohodlí a snížení četnosti vzájemných potyček mezi nimi. Operace podporuje zajištění co možná nejvyššího komfortu zvířat při jejich přirozeném chování, a to především z hlediska odpočinku. Stanovení podmínek a platby operace Zlepšení stájového prostředí v chovu mléčného skotu vychází z požadavků na pravidelnou aplikaci chemického nebo biologického přípravku v souvislosti s regulací nežádoucího hmyzu ve stájích a zajištění aplikace upravené podestýlky v chovu mléčného skotu. Poslední podporou směřovanou do chovu mléčného skotu je operace Výběhy/přístup k pastvě pro suchostojné krávy, která je založena na podmínce, aby chovatel zajistil dojnicím v období stání na sucho neomezený přístup do venkovních prostor, což působí příznivě na jejich celkový zdravotní stav, zejména pohybového aparátu, dále na průběh a snadnost porodu a na zdraví a životaschopnost narozeného telete.

Foto: Nina Havlová

4 > 2014

3


Operace Zajištění zlepšení péče v zimovišti s přístupem do výběhů pro masný skot podporuje zabezpečení optimálních podmínek ustájení základního stáda v zimním období v tzv. zimovišti. Toto období je pro úspěšnost chovu masného skotu zcela klíčové, neboť u drtivé většiny chovatelů je do zimních měsíců soustředěno telení. Pravidelný dohled a péče chovatele a ochrana před vnějšími meteorologickými vlivy dávají dobré předpoklady pro bezproblémový průběh porodů a následný zdravý odchov telat. Podpora je dále určena na vhodné zpevnění výběhu navazujícího na zimoviště tak, aby nedocházelo před vstupem do zimoviště k rozbahnění, které by rozšířením až do lehárny zhoršovalo mikroklima s výsledným negativním vlivem pro rodící matky a narozená telata. Podporou, která je určena pro chovatele prasat, je operace Zlepšení životních podmínek pro prasničky a prasnice, která v sobě sdružuje provádění tzv. turnusového provozu u jmenovaných kategorií zvířat, kontrolu spárků prasnic po odstavu selat a závazek, že první připuštění prasniček bude provedeno nejdříve ve věku 230 dní. Vzhledem k tomu, že selata po odstavu jsou nejchoulostivější věkovou kategorií v chovu prasat, zajištění nadstandardní plochy pro tuto kategorii podporou v rámci operace Zvětšení plochy pro selata, jim umožní vyšší aktivitu a napomůže k lepšímu zvládnutí poodstavového šoku. Druhou operací směřovanou do této kategorie zvířat je Zajištění nezaroštované plochy u selat, kde podmínkou poskytnutí podpory je, pro účely ležení selat, ponechání části nezaroštované podlahy, např. zaslepením stávajících roštů.

4

4 > 2014

NAPLŇOVÁNÍ METODY LEADER PROSTŘEDNICTVÍM MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN Metoda LEADER je iniciativou propojující aktivity rozvíjející venkovskou ekonomiku. Hlavním cílem je intenzivně podporovat rozvoj venkova prostřednictvím místních obyvatel. Implementace metody LEADER probíhá prostřednictvím tzv. Místních akčních skupin (MAS). MAS je místní partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem působící na vymezeném subregionálním území, pro něž navrhuje a provádí strategii. Hlavním úkolem MAS je aktivizace občanů daného území, budování partnerství, sjednocování lidí a podporování dobrovolné činnosti na všech úrovních aktivit obyvatel venkova. V rámci programového období 2007 – 2013 byla podpora MAS umožněna jen prostřednictvím Programu rozvoje venkova. MAS podpořené v rámci osy IV získaly finanční prostředky nejen na realizaci své strategie území, ale zároveň na provozní výdaje a výdaje spojené s pořádáním informačních a propagačních akcí. Další podpora, kterou mohly využít všechny MAS i nepodpořené, byla zaměřena na realizaci projektů spolupráce. V novém programovém období bude podpora MAS rozšířena do ostatních Evropských strukturálních a investičních fondů, přes které je možné využít metodu LEADER jako komunitně vedený místní rozvoj (CLLD). K implementaci CLLD se k Programu rozvoje venkova připojí Integrovaný regionální operační program (pod Ministerstvem pro místní rozvoj), Operační program Zaměstnanost (pod Ministerstvem práce a sociálních věcí) a Operační program Životní prostředí (pod Ministerstvem životního

ZPRAVODAJ

Foto: archiv AK ČR prostředí). Provozní náklady a náklady na oživení strategií komunitně vedeného místního rozvoje budou hrazeny prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Od 24. 11. 2014 do 22. 5. 2015 mohou MAS předkládat Žádosti o standardizaci na centrální pracoviště Státního zemědělského a intervenčního fondu. Splnění standardů bude posuzováno dle Metodiky pro standardizaci místních akčních skupin v programovém období 2014 – 2020, která definuje standardy pro přijatelnost MAS, vymezuje postup procesu standardizace MAS a specifikuje potřebné dokumenty předkládané při standardizaci. Standardy jsou rozděleny do pěti tematických okruhů - územní působnost, místní akční skupina, orgány MAS, kancelář MAS a institucionalizace MAS. Splněním standardů uvedených v Metodice MAS prokážou, že jsou schopny vykonávat činnosti stanovené v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013. MAS, které získají osvědčení o splnění standardů, mohou předkládat žádosti o podporu strategií komunitně vedeného místního rozvoje Ministerstvu pro místní

rozvoj. Příjem žádostí musí být spuštěn nejpozději 3 měsíce po spuštění příjmu žádostí o standardizaci MAS, tzn. do 24. 2. 2015. MAS předkládá ke schválení a realizaci pouze jednu strategii. Předložené strategie budou hodnoceny ve třech fázích. Nejdříve prochází kontrolou formálních náležitostí a hodnocením přijatelnosti. Dále jsou předány dotčeným řídicím orgánům, kdy je posouzen soulad strategie s cíli konkrétního programu. S MAS, jejichž strategie vyhoví požadavkům hodnotícího procesu a budou akceptovány všemi dotčenými řídicími orgány programů, bude podepsáno Memorandum o realizaci integrované strategie. Operace 19.2.1 Podpora provádění operací v rámci strategie komunitně vedeného místního rozvoje je zaměřena na aktivity připravené a realizované konečnými příjemci, které naplňují cíle strategie komunitně vedeného místního rozvoje (SCLLD) příslušné MAS, jsou vybrané danou MAS a jsou zároveň financovatelné z PRV. Z PRV prostřednictvím SCLLD mohou být realizovány následující oblasti: • Předávání znalostí a informační akce (čl. 14) • Investice do hmotného majetku (čl. 17 1.a), b))

• Podpora investic související s rozvojem, modernizací nebo přizpůsobením se zemědělství a lesnictví – Pozemkové úpravy a Lesnická infrastruktura (čl. 17 1.c)) • Rozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti, podpora investic na založení a rozvoj nezemědělských činností (čl. 19 1. b)) • Podpora předcházení poškozování lesů lesními požáry, přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi a obnova poškozených lesů (čl. 24 1.a), d)) • Podpora investic ke zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů (čl. 25) • Podpora investic do lesnických technologií a zpracování lesnických produktů, jejich mobilizace a uvádění na trh (čl. 26) • Spolupráce (čl. 35 1.a)) Projekty k realizaci vybírá MAS prostřednictvím své Výběrové komise na základě předem stanovených výběrových kritérií. Příjemci podpory jsou koneční žadatelé z území MAS, jež odpovídají definici žadatelů realizovaných opatření. MAS nemůže být příjemcem dotace. Výše podpory závisí na konkrétním typu opatření a výše způsobilých výdajů na projekt se bude pohybovat v rozmezí od 50 tis. Kč do 5 mil. Kč.

V rámci operace 19.3.1 Příprava a provádění činností spolupráce místních akčních skupin bude podporována realizace projektů spolupráce mezi MAS a dalšími partnerstvími, jejichž výstupy překračují hranice území jedné MAS. Budou podporovány jak projekty založené na spolupráci v rámci členského státu, tak projekty založené na spolupráci mezi územními celky v několika členských státech či ve třetích zemích. Spolupráce mezi jednotlivými MAS přispívá k přenosu zkušeností a příkladů dobré praxe. Příjemcem pomoci může být jen MAS, jejíž SCLLD byla schválena k podpoře z PRV. Projekt musí být v souladu s SCLLD a musí vykazovat přidanou hodnotu spolupráce. Způsobilými výdaji jsou výdaje na vlastní realizaci projektů i náklady na řízení těchto projektů. Podpora se poskytuje až do výše 80 % způsobilých výdajů. Výše způsobilých výdajů na projekt se bude pohybovat v rozmezí od 50 tis. Kč do 5 mil. Kč. Odlišně od stávajícího systému bude probíhat příjem a schvalování žádostí o dotaci v rámci tohoto dotačního titulu. Příjem žádostí bude probíhat prostřednictvím průběžného příjmu na platební agentuře, kdy výběr projektů k realizaci bude provádět sama MAS.

ČESKÉMU ZEMĚDĚLSTVÍ SE OTEVÍRAJÍ NOVÉ PŘÍLEŽITOSTI

Recommend Documents