České země za vlády rodu Lucemburků
„Otec vlasti“ Sňatková politika: 4 manželky 1344: arcibiskupství v Praze, katedrála sv. Víta 1348: Karlova univerzita Spolupráce s papežem a církví Stavitel: Karlův most, Karlštejn, Nové Město pražské, „Hladová zeď“ Vzdělanec: 4 jazyky, „Vita Caroli“
Od 3 let drží otec Jan Lucemburský prince Václava ve vězení na hradech Loket a Křivoklát. V 7 letech ho posílá do Francie. Tady získává princ nové jméno (Karel), manželku (Blanka z Valois) a vzdělání. Podle vzoru univerzity pařížské založí univerzitu v Praze.
Blanka z Valois Středověký student
V Paříži a pak v Itálii si Karel IV. užívá veselého studentského života (hlavně v noci). Vedle němčiny umí francouzštinu, italštinu a latinu. Češtinu zapomene a bude se ji muset naučit znovu.
Ve Francii se Karel IV. seznamuje s Pierrem de Rosieres. Ten ho učí základům teologie, politiky a diplomacie. U vína prý mladičký Karel prohlásí: „Ty budeš jednou papežem.“ „A ty zas budeš císařem,“ řekne Pierre. Obě věštby se splní. Jako Klement VI. vybuduje papež Pierre ve francouzském Avignonu mocný a nádherný dvůr, nedobytný papežský hrad. Ničeho příjemného se neodříká. Papežský palác navštěvují krásné dívky, nejlepší básníci a umělci a také vyslanci z celé Evropy. Klement VI. miluje krásu a přepych. A jako jiní mocní papeži hraje s králi a knížaty Evropy tvrdé politické šachy.
Klement VI. Klement VI. Podpoří Karla IV. jako kandidáta na titul německého krále proti „kacíři“ Ludvíku Bavorskému. Chystá se válka mezi Lucemburky a Ludvíkovými Wittelsbachy. Karel IV. se chystá do bitvy. Než k ní dojde, dorazí zpráva: Ludvík si srazil vaz při lovu na medvěda. Titul německého krále a později císaře získá Karel IV. bez boje.
V Itálii získává Karel IV. nejspíš i první milostné zkušenosti.
První vítězná bitva Karla IV.: San Felice u italské Modeny. Karel zvítězil na den sv. Kateřiny. Tu pak považoval za svou osobní světici a ochránkyni.
Italské panství Jana Lucemburského se hroutí. Jan slíbil všem znepřáteleným městům ochranu a zprostředkování míru. Vybírá tučné odměny. Ale ukáže se, že Italové se budou prát a žádného císaře ani signora nesnesou. Jan posílá do Itálie Karla IV. Patnáctiletý princ studuje na italských univerzitách, obdivuje antické sochy, válčí, poznává „život“. Když se ho nepřátelští Italové pokusí otrávit a zemře většina jeho české družiny, Karel IV. odjíždí do Čech.
Karel IV. přichází do Čech, kde králi „nepatří jeden hrad“. Pražský hrad je opuštěný po požáru, král bydlí ve městě. Nadšenec Karel se rozhodne udělat z Prahy centrum říše a duchovní střed světa. Křesťané věří, že Kristus se vrátí na Zemi s vojskem andělů a nastolí tu království nebeské. Karel IV. věří, že Kristus se objeví v Praze. Snaží se Prahu proměnit v „NOVÝ JERUZALÉM“. Plán Prahy se má podobat Jeruzalému. Délka a uspořádání ulic, rozložení chrámů a hradeb. Při stavbě Nového Města nesmí stavebníci posunout ani kámen proti příkazu krále pod hrozbou pokuty.
Lebka sv. Valentina
Aby „přilákal“ Krista do Prahy a proměnil ji v nebeský Jeruzalém, Karel IV. shromažďuje ostatky svatých. Navštěvuje evropské kostely, neváhá vzít pilu nebo nůž, aby si uřízl kus svatého kříže nebo houby, z níž pil Kristus ocet. Karlova mánie měla i praktický užitek: král pořádal v Praze slavnosti, kdy relikvie vystavoval na náměstí. Do Prahy se táhly tisíce poutníků z celé Evropy – středověkých turistů. Kupovali suvenýry, seděli v hospodách, utráceli – plnila se královská pokladna i měšce podnikatelů. KORUNOVAČNÍ KŘÍŽ "Je to vlastně schránka ve tvaru kříže, která je z té hlavní strany dutá a v ní jsou uloženy předměty, které se vztahují ke Kristovu umučení. Je to především dřevo kříže, na kterém Kristus zemřel a je uloženo ve středu. Dále jsou zde uloženy dva trny z Kristovy koruny, napravo je část provazu, kterým byl Kristus spoután, nalevo je potom hřeb a nad křížem je umístěna houba, kterou měl být Kristus napojen."
Karlštejn
Hrad měl střežit říšské korunovační klenoty.
Katedrála sv. Víta
Karlův most
Přidávali zedníci do malty vejce? Pro založení zvolil Karel IV. výhodnou hvězdnou konstelaci a čas.
Hladová zeď
Stavba trvala skoro 600 let (1344 – 1929). Katedrála je centrem arcibiskupství a pohřebištěm králů.
Kolem Prahy staví Karel hradby. Daří se mu tak zaměstnat hladovou chudinu. Karlův plán Prahy je tak velkorysý, že vydrží dalších 400 let. Zbytky hradeb jsou dodnes vidět na Petříně.
Petr Parléř Architekt Karla IV. Podílí se na většině králových projektů. Po Matyášovi z Arassu pokračuje na stavbě katedrály sv. Víta. Vede vlastní stavební huť v Praze.
Mistr Theodorik Dvorní malíř Karla IV. Jeho deskové obrazy světců zdobí kapli Sv. Kříže na Karlštejně.
Kaple Svatého Kříže na Karlštejně
Svatováclavská koruna K poctě sv. Václava nechá Karel IV. zhotovit novou královskou korunu. Vedle obrovských drahokamů obsahuje i trn z Kristovy koruny. Koruna je nyní uložena za sedmero zámky v kapli sv. Václava. Podle nařízení Karla IV. patří koruna svatému Václavovi – věčnému vládci Čech. Nový král si ji smí půjčit na jediný den korunovaci a do západu slunce ji vrátit. Podle legendy každý, kdo se koruny neprávem dotkne, do roka zemře. Legendu si na sobě vyzkoušel v r. 1942 říšský protektor Reinhard Heydrich.
Pražská univerzita měla všechny 4 fakulty: přípravnou artistiku (matematika, gramatika, hudba, astronomie, filozofie), lékařství, práva a teologii. Byla první univerzitou na sever od Alp – studovali tu Češi, Němci, Poláci, Holanďané, Skandinávci. Praha má za Karla IV. asi 40.000 obyvatel, z toho asi 5.000 jsou univerzitní učitelé a studenti. Karel IV. zakládá kolej kde se učí i bydlí. Většinou studenti žijí v bytech svých profesorů. Univerzitní právo je chrání před tresty, takže se často kradou, zpívají opilí po nocích, obtěžují dívky, pořádají souboje. Stížnosti měšťanů na studenty neberou konce. Studium je v latině. Studenti se učí zpaměti citáty z knih, u zkoušek musejí diskutovat s profesory a obhájit svůj názor. Díky ochraně arcibiskupa a krále je univerzita výjimečným místem svobodného myšlení.
Zlatá bulla Karlova: říšský zákoník Šlechtici se brání psaným zákonům. Stav bez práva je pro ně výhodnější: zákon tvoří oni. V říši se Karlovi IV. podaří upravit vztahy mezi knížaty a císařem, pravidla volby německého krále. V Čechách se pokusí prosadit zákoník Maiestas Carolina. Když narazí na tvrdý odpor šlechty, raději oznámí, že zákoník shořel.
Země koruny české: nedělitelné území českého státu
Blanka z Valois
Anna Falcká
Princeznu Blanku prý Češi měli rádi. Karel s ní prožil složitá léta svých sporů s otcem Janem. Krátce po nástupu Karla IV. na trůn Blanka zemřela. Díky dalším sňatkům získával Karel území i spojence. S křehkou Annou Svídnickou počítal původně pro svého synka. Ten však umírá a čtrnáctiletou dívku si bere sám Karel. S Annou se vydává i na nebezpečnou cestu za císařskou korunou. Poslední Eliška Pomořanská je podle legend známá jako lamželezo – dovedla prý lámat meče. Eliška se také objevuje ve hře Noc na Karlštejně.
Anna Svídnická
Eliška Pomořanská
Václav IV.
Zikmund Lucemburský
Na narození dědice - Václava IV. – čekal Karel dlouho. Měl takovou radost, že narození syna ohlásil dopisem všem evropským panovníkům. Už ve 2 letech nechal Václava korunovat českým králem. Ještě před smrtí prosadil Václava na říšský trůn. To stálo Karla IV. obrovské množství peněz. Václav IV. získal perfektní vzdělání (jazyky, historie, náboženství, politika), ale malý král zřejmě poslouchá jen otce a ten ho nekriticky zbožňuje. Z Václava roste rozmazlený fracek zvyklý, že se mu všichni klaní a všichni ho poslouchají.
Císař Karel IV. se synem Václavem na své poslední cestě do Francie
Mladý Karel je švihák po tatínkovi. Miluje turnaje, balí holky, nosí výstřední barevné šaty a nohavice tak úzké, aby bylo vidět svalnatá lýtka. Na středověk je čahoun – 175 cm! Jeho oblečení i aféry s dcerami slušných měšťanů pohoršují i papeže.
Karel poslechne: milenky i turnaje provozuje tajně. Patrně na některém klání si málem srazí vaz: má čtyřikrát zlomenou čelist, je ochrnutý s přeraženou páteří. Uzdraví se. Ale tvář má nakřivo, kulhá v předklonu. Navíc ho začíná trápit dna. Přes bolesti, zranění a obrovské pracovní vypětí (téměř neustále cestuje) se dožije 62 let.
Setkání s francouzskou královnou Janou (1378)
R. 1370 zakládá Karel IV. lázně Karlovy Vary na místě horkých pramenů, které objevil při lovu jelena.
