S P
Č R -
u d á l o s t i ,
s t a n o v i s k a
České letectví iniciátorem mezinárodního výzkumného projektu CESAR V souvislosti se zahájením prací na Integrovaném projektu (Cost-Effective Small AirCraft) Evropské unie, jehož nositelem je Česká republika, uspořádala ALV a SP ČR tiskovou konferenci
Asociace leteckých výrobců České republiky (ALV) iniciovala přípravu velkého mezinárodního projektu, který je zaměřen na potřeby leteckého průmyslu působícího v oblasti menších regionálních letounů pro 5 až 15 pasažérů. Zásadní roli v přípravných fázích sehrál prezident ALV a člen představenstva ASD (AeroSpace and Defence Industries Association of Europe) - Ing. Milan Holl, CSc., který svým proaktivním přístupem dokázal připravit podmínky pro tento projekt. Návrh projektu s označením CESAR (Cost-Effective Small AirCraí) byl podán do 3. výzvy 6. Rámcového programu EU (6.RP EU). Rámcové programy patří mezi nástroje Evropské komise, kterými je podporován výzkum a technologický vývoj v mnoha oblastech, včetně letectví. Výzkumné a vývojové činnosti projektu CESAR budou směřovat k definování nového vývojového konceptu pro kategorii menších letounů, který by umožnil snížení vývojových nákladů a zkrátil čas potřebný k uvedení letounu na trh (time-to-market). Zároveň se projekt bude zabývat kritickými systémy letounu, které mají zásadní vliv na snížení provozních nákladů a zvýšeni bezpečnosti přepravy cestujících. Projekt je tříletý s rozpočtem téměř 34 milionů Euro a s dotací EU vřes 18 milionů Euro. Projektu se účastní 40 organizací ze 14 evropských zemí, z toho 11 účastníků je z České republiky. Přípravou projektového návrhu byl pověřen Výzkumný a zkušební letecký ústav, a.s. (VZLÚ), který je zároveň i koordinátorem projektu. Projektový návrh byl vypracován mezinárodním týmem vedeným Ing. Karlem Paigerem z VZLU. Po víc než roční přípravě prošel projektový návrh kladným hodnocením Evropské komise. V současné době se připravují kontraktační jednání s Evropskou komisi a očekává se, že
samotný projekt by mohl být zahájen již v první polovině roku 2006. Je to vůbec poprvé v historii Rámcových programů, kdy je téma se zaměřením na menší letouny otevřeno k financováni a kdy je integrovaný projekt veden organizací z nové členské země EU. Dalším pozitivem je skutečnost, že se jedná o letecký segment, na který se český letecký průmysl tradičně orientuje. Tento mezinárodní úspěch je samozřejmě podmíněn dostatečnou úrovní výzkumné a vývojové základny českého letectví. Zde je třeba vyzdvihnout zejména dlouhodobé programy podpory VaV, které jsou řízeny Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO). Projekt má návaznost na programy IMPULS a TANDEM, které jsou zaměřené na vývoj technologií pro novou generaci menších letounů, v současné době vyvíjených českým leteckým průmyslem (např. EV55 -Outback, VUT-l00 Cobra, Ae270 aj.). Projekt pomáhá prosadit dlouhodobou strategii ALV, která si klade za cíl posunout český letecký průmysl na vedoucí pozici v kategorii malých a víceúčelových regionálních letadel.
Iniciativa čs. strany k zachování a rozvoji letecké výroby s vyústěním v integrovaný projekt – CESAR Ing. Milan Holl, CSc. – VZLÚ
Letecká výroba v Evropě a postavení a tradice v ČR – mimo vojenství a Airbus Ing. Jiří Gerle – JIHOSTROJ a.s
Stávající výzkum, vývoj a výroba v ČR v oblasti letectví Ing. Jaroslav Růžička – EVEKTOR, s.r.o.
Význam leteckého průmyslu k udržení úrovně a prestiže průmyslové výrobyprof. Ing. Antonín Píštěk, CSc. Letecký ústav VUT Brno
16 |
sp
|
5/06
Svaz průmyslu a dopravy ČR - zástupce těch, kteří vytvářejí hodnoty
S P
Odborné zaměření semináře: º º º º º º
magnety a technologie vakuové technologie kryogenika jemná mechanika výrobní technologie nové materiály
Č R
-
u d á l o s t i ,
s t a n o v i s k a
Seminář Evropského střediska pro atomový výzkum CERN v Ženevě
„Magnet Technology Workshop“ Místo konání: CERN Ženeva , 7. – 8. června 2006
Cílem semináře je seznámit zainteresované firmy s:
Bližší informace naleznete na: http://magnets-industry-workshop.web.cern.ch/ magnets-industry-workshop/ Přihlášky a další informace poskytne: Ing. Renata Ivasenková, Industrial Liaison Officer ČR pro CERN
º technologiemi, které jsou připraveny v Evropském středisku pro atomový výzkum CERN pro poskytnutí licencí º možnostmi zapojení firem do velkých vědecko-výzkumných projektů v rámci CERN º možnostmi stát se dodavateli CERN º budoucími trendy vývoje v oboru magnetů
Účastníci semináře budou mít jedinečnou možnost setkat se s: º předními odborníky CERNu º významnými dodavatelskými firmami unikátních technologií v rámci projektu výstavby obřího urychlovače LHC (= Large Hadron Collider) º koordinátory významných evropských vědecko-výzkumných projektů
Tschechischer Industrieverband c/o Honorarkonsulat der Tschechischen Republik Dufourstrasse 22 8008 Zürich SCHWEIZ Tel.: 0041 79 3493684, Fax: 0041 44 2567391 E-mail:
[email protected]
III. seminář z cyklus
Prioritní země české zahraniční rozvojové spolupráce Bosna, Hercegovina, Srbsko a Černá hora 4.4.2006 Seminář zahájil Ing. Zdeněk Filla, ze sekce vnějších vztahů SP ČR Do problematiky ZRS ČR, a pravidel financování projektů, strategický dokument ZRS ČR s Bosnou a Hercegovinou a se Srbskem a Černou horou uvedli PhDr. Petr Jelínek a Mgr. Klára von Kriegsheim Kadlecová. O podmínkách pro podnikán hovořil představitel velvyslanectví pan Nikola Dukič, obchodní rada BaH. Účastníci měli možnost získat informace o podnikatelském a investičním prostředí v těchto zemích, projektech rozvojové spolupráce a Zásadách zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS) ČR s prioritními zeměmi včetně programových doku-
mentů ZRS pro konkrétní země s důrazem na nová pravidla pro výběr a financování bilaterálních projektů zahraniční rozvojové spolupráce ČR, schválená vládou v roce 2005. O zkušenosti z realizace úspěšného rozvojového projektu v Bosně a Hercegovině se podělil Ing. Petr Polák, Severočeské elektrotechnické závody a.s. RNDr. Igor Poledňák, náměstek hejtmana Jihomoravského kraje pohovořil o zkušenosti jednoho z realizátorů úspěšného rozvojového projektu v Srbsku a Černé hoře . Seminář se pořádál ve spolupráci s Rozvojovým střediskem při Ústavu mezinárodních vztahů MZV ČR.
Návštěva pana Sverker Rudeberga ze Švédského svazu průmyslu na SP ČR
Svaz průmyslu a dopravy ČR - zástupce těch, kteří vytvářejí hodnoty
sp
|
5/06
| 17
E U
z á l e ž i t o s t i
a
m e z i n á r o d n í
o r g a n i z a c e
Z jednání neformální Rady pro konkurenceschopnost 21.-22. 4. 2006 v Grazu Co nového pro směrnici o službách: Rakousko chce dosáhnout politické shody již na květnovém řádném zasedání Rady pro konkurenceschopnost Neformální zasedání Rady pro konkurenceschopnost v Grazu ještě jednání o směrnici neuzavřelo, neslo se však v duchu politické shody a podpory návrhu Komise. Liberálnější státy se snaží dostat směrnici zpět do pracovních orgánů Rady. Rakouské předsednictví však tlačí na uzavření jednání do konce svého mandátu a přizvaní zástupci EP hrozí, že v případě dalších změn v návrhu neprojde směrnice druhým čtením. Předseda Rady Martin Bartenstein se v rámci svého vystoupení zaměřil především na nastínění situace Evropské unie, která stojí před výzvou globalizace a potřebou zvýšit svoji konkurenceschopnost na světových trzích. Poukázal rovněž na úzkou souvislost návrhu směrnice o službách s cíli Lisabonské strategie. Upozornil také na fakt, že předložený modifikovaný návrh směrnice vychází především z kompromisního návrhu Evropského parlamentu, který byl přijat 2/3 většinou. Odpovědnost nyní leží na Radě pro konkurenceschopnost. Následně vyzval členské státy k rychlému dosažení dohody s cílem dokončení vnitřního trhu se službami a plného využití potenciálu Evropské unie. Komisař McCreevy podtrhl důležitost návrhu a fakt, že předložená verze směrnice reflektuje nejen návrhy Evropského parlamentu, ale také výsledky jednání Rady. Poté představil hlavní aspekty modifikovaného textu a zdůraznil především přínosy jeho přijetí. K jednotlivým problematickým okruhům uvedl následující: • právní jistota poskytovatelů (čl. 16) – EK má za to, že tento článek představuje zjednodušení pro poskytovatele služeb. Fakt, že přímo neurčuje aplikovatelné právo, představuje pouze 10% snížení přínosu směrnice • vysílání pracovníků (čl. 24 a 25) – EK k této problematice zveřejnila Sdělení o vysílání pracovníků, které stanoví, jak správně implementovat směrnici 96/71/ ES, o vysílání pracovníků. EK je připravena případně zahajovat řízení o porušení Smlouvy. • Rozsah směrnice (čl. 2) – Zdravotní, sociální služby a další oblasti vyloučené z rozsahu směrnice budou upraveny jinou formou. Komisař rovněž vyzdvihl nutnost spolupráce členských států, bez níž není možné dosáhnout efektivního vnitřního trhu. Přizvaní zástupci EP vyzvali ministry k urychlenému přijetí směrnice. Je třeba se zaměřit na pozitivní stránky modifikovaného textu a komunikovat je směrem k občanům a podnikatelům. Není v zájmu Evropské unie, aby jednání
18 |
sp
|
5/06
Dopis prezidenta UNICE adresovaný rakouskému ministru hospodářství a práce a prezidentu Rady pro konkurenceschopnost Martinu Bartensteinovi před neformálním zasedáním Rady pro konkurenceschopnost v Grazu ve dnech 21. - 22. 4. 2006 Vážený pane prezidente, zaznamenáváme, že na nadcházejícím neformálním zasedání Rady pro konkurenceschopnost ve dnech 21. - 22. 4. 2006 v Grazu bude vedena rozsáhlá diskuse o v současné době přijatém pozměněném návrhu Komise o službách. Rádi bychom Vás upozornili na skutečnost, že Komise nařídila nové zhodnocení dopadů všech odsouhlasených podstatných změn původního znění. UNICE vítá toto rozhodnutí, i když by bylo dalo přednost tomu, aby toto zhodnocení bylo vypracováno ještě před vznikem pozměněného návrhu. V souladu s lepší regulatorní politikou prosazovanou institucemi EU apelujeme na Radu, aby vzala na vědomí závěry tohoto zhodnocení dopadů dříve, než dospěje ke svému oficiálnímu stanovisku. Legislativní postup by neměl být uspěchán a potřebný čas by měl být věnován výše uvedenému hodnocení dopadů a hledání možných zlepšení v textu. Pokud jde o pozměněný návrh Komise, UNICE uznává, že došlo k některým zlepšením. Nicméně obavy UNICE stále směřují do dvou oblastí, kde jsou další zlepšení nezbytná: º Rozsah směrnice: Tento byl značně zredukován, UNICE je zejména proti vyloučení služeb agentur práce. º Právní nejistota: Nejednoznačnost článků 16 a 17, pojednávajících o svobodě poskytování služeb, ponechá podniky zcela závislé na judikátech Evropského soudního dvora, pokud půjde o závazky, které budou muset respektovat. UNICE doufá, že jeho obavy budou vzaty v úvahu v těchto významných diskusích ve dnech 21. - 22. dubna 2006. Ernest-Antoine Seillière prezident UNICE ke směrnici skončila neúspěšně. Hlavním cílem je vytvoření vnitřního trhu se službami a zjednodušení podnikání a života občanů. Členské státy se v rámci diskuse shodly na důležitosti přijetí směrnice pro konkurenceschopnost a růst Evropské unie a uvítaly modifikovaný text směrnice jako pokrok v jednání a dobrý základ pro další diskusi (Německo, Švédsko, Itálie, Irsko, Dánsko, Lucembursko, Finsko, Španělsko, Portugalsko, Česká republika, Slovinsko, Řecko, Kypr). Modifikovaný text je však v členských státech ještě důkladně analyzován (Švédsko, Irsko, Dánsko, Maďarsko, Portugalsko, Slovinsko, Slovensko). Velmi kladně se k předloženému textu vyjádřily Francie a Belgie.
Svaz průmyslu a dopravy ČR - zástupce těch, kteří vytvářejí hodnoty
E U
z á l e ž i t o s t i
a
m e z i n á r o d n í
o r g a n i z a c e
„Business call for a boost to Europe“ Mimořádné zasedání prezidentů UNICE Paříž, 7. 4. 2006 Z iniciativy francouzského svazu zaměstnavatelů a podnikatelů MEDEF se dne 7. dubna 2006 uskutečnilo v Paříži mimořádné zasedání prezidentů UNICE na téma budoucnost evropské integrace a další úlohy evropského byznysu v tomto procesu. Prezidenti členských svazů UNICE konstatovali, že: º růst v Evropě je znatelně pomalejší než kdekoliv jinde na světě; º globalizace s novými, rychle se rozvíjejícími ekonomikami, které se stávají klíčovými hráči, je neodvratná; º ekonomická internacionalizace podniků a trhů bude stále intenzivnější, jak v rámci Evropské unie, tak mimo ni; zdůraznili zásadní požadavky a cíle podniků: º členské státy musí implementovat reformy posilující konkurenceschopnost; º evropský trh musí být plně integrován; º Evropská unie musí být efektivně řízena; º musí se důsledně bojovat proti jakýmkoli protekcionistickým tendencím; º příležitosti, které přináší rozšíření EU, musí být plně využity; º evropský sociální model musí být modernizován, aby mohl být zachován; a potvrdili mandát UNICE k zesílení jeho aktivit a komunikaci k podpoře těchto cílů. Prezident UNICE Ernest-Antoine Seillière při této příležitosti řekl: „Evropské podniky mají obavy, když vidí, jak evropský projekt slábne právě v době, kdy globalizace nabírá ostré tempo. Vyzývají proto evropské politiky, aby přijali opatření k urychlenému znovuposílení Evropské unie. Osobně jsem byl zmocněn zesílit aktivity a komunikaci UNICE na podporu silnější a aktivnější Evropské unie schopné zlepšit růst, motivovat nové generace a dávat jim naději na lepší budoucnost.“
Závěrečné prohlášení Reformy na podporu růstu a pracovních příležitostí musí být skutečně implementovány, nesmí se o nich jen hovořit: º Posílit vazbu mezi výzkumem a inovacemi º Nastolit široký program lepší regulace º Bojovat proti deficitům veřejných financí
Integrace evropských trhů ztratila impuls º Vytvořit evropskou průmyslových odvětví, zejména v oblasti energetiky º Aplikovat princip vzájemného uznávání pro všechny relevantní trhy º Přijmout takovou směrnici o službách, která efektivně posílí růst a tvorbu pracovních míst
Evropská unie není účinně řízena º Vyřešit institucionální problémy EU vznikající rozšířením na 25 a více členských států
Národní protekcionismus by mohl mít negativní domino efekt º Zahájit důsledné akce v zájmu respektování legislativy Jednotného Trhu º Zajistit dostatečný manévrovací prostor na světových trzích v rámci současných jednání WTO
Rozšíření je příležitost a ne hrozba º Uvolnit stávající restrikce na pracovním trhu omezující přístup nových členských zemí º Využít regionální a kohezní politiku na podporu hospodářského rozvoje v rámci celé EU, zejména v nových členských státech
Evropský sociální model potřebuje zmodernizovat, aby mohl být zachován º Zlepšit vytváření pracovních příležitostí pro lidi º Přizpůsobit systémy sociálního zabezpečení stárnutí populace º Dát dostatečný prostor sociálnímu dialogu
[email protected] Mezinárodní organizace a EU
Svaz průmyslu a dopravy ČR - zástupce těch, kteří vytvářejí hodnoty
sp
|
5/06
| 19
E U
z á l e ž i t o s t i
a
m e z i n á r o d n í
o r g a n i z a c e
Společný konsolidovaný základ
z příjmů právnických osob (Ze stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru Navazujeme na článek Ing. Tomáše Bartáka ve Spektru č. 2/06)
V květnu 2005 požádal komisař László Kovács Evropský hospodářský a sociální výbor o vypracování průzkumného stanoviska o společném konsolidovaném základu pro daň z příjmů právnických osob. Společný základ pro daň z příjmů právnických osob by mohl existující, společnostem kladené překážky přeshraniční činnosti v Evropské unii zmírnit, či dokonce úplně odstranit. Problémy se týkají především: º dvojího zdanění; º vnitřního stanovování cen přeshraničních transakcí; º různých přístupů k marketingu, jestliže dojde k fúzi společností z různých zemí; º rozdělení kapitálových zisků nebo ztrát při přeshraničnrestrukturalizaci společnosti; º náhrad škody za ztráty, působí-li společnost v několika zemích; º různých pravidel zdanění investic. Problém však nespočívá pouze v rozdílech daňového základu. Existuje rovněž množství praktických regulačních rozdílů, které se například týkají vybírání daní, účetních ujednání a řízení o urovnání sporů. Některé z problémů by mohlo zmírnit provádění praktických norem, jež musí jít ruku v ruce se zavedením společného daňového základu. Největší praktickou výhodou společného daňového základu by pro společnosti pravděpodobně byla skutečnost, že by musely být obeznámeny pouze s jediným souborem právních norem a způsobem jejich provádění. Společná rozhodnutí, která byla dosud přijata ohledně daně z příjmu právnických osob Dosud byly v oblasti daně z příjmu právnických osob přijaty pouze tři směrnice: º Směrnice 90/435/EC o mateřských a dceřiných společnostech, která stanoví, že dividendy dceřiné společnosti v jedné zemi budou osvobozeny od daně v členské zemi mateřské společnosti. º Směrnice 90/434/EC upravuje zdanění při reorganizaci společnosti. º Směrnice 2003/49/EC se týká zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi. Směrnice ruší zdaňování takových přeshraničních převodů.
20 |
sp
|
5/06
Od roku 1997 existuje kodex chování o zdanění příjmů právnických osob, podle něhož nesmí členské státy lákat investory na základě poškozujících opatření v oblasti daní. Kodex obsahuje seznam 66 takovýchto daňových opatření, která jsou postupně odstraňována. Diskuse o technických detailech Pravidla upravující odpočty od daňového základu před tím, než je vypočtena daň, představují oblast výpočtu daňového základu, kde jsou rozdíly mezi různými zeměmi největší, a jsou proto důležitým předmětem diskuse členských států. Je proto třeba zaměřit se na vytvoření širokého základu pro zdanění firem a dbát na to, že širší základ může vyžadovat přezkoumání sazby daně. Systém daňového základu musí být konkurenceschopný, aby bylo možné v EU vytvořit příznivé klima pro investice. Daňový systém však obecně nesmí ovlivnit druh investice nebo volbu členského státu týkající se jejího umístění. Podstatou věci je výdělečnost a nikoliv způsob, jakým lze získat financování pro investice. Aby bylo možné zavést konsolidovaný základ daně tam, kde se zisk počítá za celou skupinu podniků, bude nutné vytvořit její definici. Alternativy pro takovou definici jsou: procentový podíl na vlastnictví v každé části podniku nebo nutnost propojit činnost v každé části podniku s činností mateřské společnosti. Zdá se nevyhnutelné zvolit kombinaci obou definic, protože neexistuje důvod pro vytvoření konsolidovaného daňového základu pro společně vlastněné společnosti, pokud existují v různých odvětvích. Jakmile se dosáhne dohody o základu daně pro výpočet daně z příjmu právnických osob, zbývá vyřešit problém konsolidace: jakým způsobem by měly být zisky společnosti působící v několika zemích rozděleny mezi jednotlivými zeměmi? K tomu, aby nebyly daňové systémy zneužívány k přesunu zisků, ale nestačí jen vytvořit společný daňový základ. Musí rovněž existovat jednoduchý, logický systém pro rozdělování zisků mezi členskými státy (a v důsledku toho mezi zeměmi s různými sazbami daní). Dojde-li ke sloučení zisků tímto způsobem mezi jednotlivými částmi společnosti v různých zemích, bude se rovněž muset zvýšit spolupráce daňových úřadů.
Svaz průmyslu a dopravy ČR - zástupce těch, kteří vytvářejí hodnoty
E U
z á l e ž i t o s t i
a
m e z i n á r o d n í
o r g a n i z a c e
www.esc.eu.int
pro daň
ano či ne?
426. Plenární zasedání Evropského hospodářského a sociálního výboru 20. - 21. 4. 2006, Brusel
Hostem zasedání byl Vladimír Špidla, komisař pro zaměstnanost, sociální politiku a rovnost příležitostí žen a mužů
„Naším cílem je vybudovat flexibilní společnost, která si zachová svoji humánní tvář“ Má-li být v praxi rozdělení zisků jednoduché, musí dojít ke sjednocení více pravidel než pouze pravidel, která upravují výpočet daňového základu. Výpočty by například měly být prováděny každých šest měsíců a platby daní by měly být prováděny současně ve všech zemích.
Zásady společného konsolidovaného daňového základu daně z příjmu právnických osob: Široký základ Neutralita – s ohledem na různé investiční alternativy, nesmí narušit hospodářskou soutěž º Jednoduchost – jasnost, transparentnost º Efektivnost – včetně snadné kontroly º Stabilita – daňové systémy jsou faktorem investičních rozhodnutí a nesmí podléhat záplavě změn º Legitimita º Spravedlnost při rozdělování zisků mezi členskými státy º Mezinárodní konkurence – vztah k daňovým systémům společností mimo EU º Závaznost º Přechodná pravidla – alternativa přechodného režimu by byla předpokladem pro flexibilnější zavádění společného systému º Funkční rozhodovací postupy – potenciál pro vnější změny Současná jednání mají částečně charakter daňově-technický a částečně ekonomický. EHSV vybízí Komisi a členské státy, a to navzdory velkému počtu technických detailů a velkým rozdílům mezi zeměmi, aby se nechaly vést ekonomickými výhodami, které lze získat prostřednictvím společného základu daně z příjmů právnických osob. º º
[email protected] členka EHSV
Ve svém projevu se komisař Špidla věnoval především evropskému sociálnímu modelu, který představuje historicky podložený evropský způsob života. Naší snahou je propojit ekonomickou efektivnost, sociální soudržnost a environmentální stabilitu. Komisař kladl důraz na změny přicházející s globalizací a demografické změny. Zdůraznil potřebu mobility, kreativity, celoživotního učení a odstranění segregace pracovních trhů. Věnoval se i strategii EU v oblasti rovnosti žen a mužů, která je jednou z konkurenčních výhod Evropy. Pokud jde o hospodářskou situaci v Evropě a potřeby realizovat reformy, komisař se domnívá, že členské státy si již velmi dobře uvědomily potřebu změny, jen prostě některé z nich provádějí reformy v různých oblastech s různou intenzitou; tento proces nelze uspěchat. Jako jednu z cest pro dosažení cílů revidované Lisabonské strategie vidí v dosažení tzv. fexicurity – rovnováhy mezi flexibilitou a ochranou. Komisař dobře vnímá, že jakékoliv úspěšné modely (Švédsko, Dánsko) jsou nepřenositelné, ale mohou být inspirativní. Komisař na závěr svého vystoupení pohovořil i ke konkrétním věcem jako jsou závěry Bílé knihy o demografických změnách, připravovaná Zelená kniha o pracovním právu, předpokládaný osud směrnice o pracovní době i připravované kroky v oblasti služeb ve veřejném zájmu. Po vystoupení následovala diskuse se členy EHSV. Komisař Špidla hovořil česky, byl velmi bezprostřední a jeho vystoupení mělo velmi pozitivní ohlas. Plenární zasedání přijalo tato významná stanoviska: º INT/277 Nanověda a nanotechnologie: Akční plán pro Evropu 2005-2009. º SOC/234 Strategie pro otevřenou koordinaci sociální ochrany. º ECO/172 Převody finančních prostředků – informace o plátci.. º INT/288 Moderní průmyslová politika. º INT/263 Společný rámec pro spotřebitelskou politiku. º TEN/222 Vnitrozemská plavba v Evropě. º TEN/229 Společná pravidla v oblasti civilního letectví. º NAT/299 Omezování dopadu letectví na změnu klimatu. º ECO/166 Strategické obecné zásady pro politiku soudržnosti (2007-2013). º SOC/223 Migrace a mezinárodní ochrana. º SOC 230 Postavení zdravotně postižených osob: Evropský akční plán 2006-2007. º REX/203 Podpora strategického partnerství EU – LAKO (zemí Latinské Ameriky a Karibiku). º SOC/217 Převoditelnost nároků na penzijní připojištění. º CCMI/023 – stanovisko z vlastní iniciativy º „Emise skleníkových plynů a průmyslové změny . Ing. Vladimíra Drbalová, JUDr. Marie Zvolsk, členky EHSV
Svaz průmyslu a dopravy ČR - zástupce těch, kteří vytvářejí hodnoty
sp
|
5/06
| 21
E U
z á l e ž i t o s t i
a
m e z i n á r o d n í
o r g a n i z a c e
Co se chystá v EU: Doporučení Evropského parlamentu a Rady o klíčových schopnostech pro celoživotní vzdělávání Evropská Rada v Lisa- Klíčové schopnosti pro další vzdělávání bonu v roce 2000 uznala, že před Evropou stojí Evropský referenční rámec problém, jak se vyrovnat º Komunikace v mateřském jazyce, schopnost vyjadřovat a tlumočit myšlenky s globalizací a s přecho- º Komunikace v cizích jazycích, schopnost porozumět, vyjádřit a tlumočit myšlenky º Matematická schopnost a základní schopnosti v oblasti vědy a technologií dem k ekonomice založené º Schopnost práce s digitálními technologiemi na znalostech. Zdůraznila, º Schopnost učit se (schopnost provádět tuto činnost a v procesu učení vytrvávat) že „každý občan musí º Schopnost pro mezilidské a mezikulturní vztahy, sociální a občanské schopnosti být vybaven dovednostmi, º Podnikatelské schopnosti jež jsou pro život a práci º Kulturní povědomí v této nové informační společnosti nezbytné“ a že „evropský rámec by měl definovat nové základní dovednosti, všem lidem zpřístupnit prostřednictvím celoživotního vzdělávání. Mezi jeho konkrétní cíle patří: jejichž osvojení by mělo umožnit celoživotní vzdělávání“. Určit a definovat klíčové schopnosti nezbytné pro osobTento cíl byl znovu zdůrazněn a rozvinut v pracovním pro- º gramu Vzdělávání a odborná příprava 2010, který přijala ní naplnění, sociální soudržnost a zaměstnatelnost ve společnosti založené na znalostech; Evropská Rada v Barceloně v roce 2003. Společná zpráva º Podporovat snahy členských států, jejichž cílem je zajisRady a Komise z roku 2004, zabývající se pokrokem v tomto víceletém programu, obsahovala výzvu k vytvoření společtit, aby mladí lidé do konce počátečního vzdělání a odborné přípravy rozvinuli klíčové schopnosti na takové ných evropských referencí a zásad, které by podporovaly úrovni, aby byli připraveni na dospělost, a jako dospělí národní politiky, usnadňovaly a podporovaly reformy a rámec je byli schopni po celý život rozvíjet a aktualizovat; pro klíčové schopnosti zařadila mezi priority. º Poskytnout rámec pro další akce na úrovni Navrhované doporučení představuje evropský referenční Společenství. nástroj pro klíčové schopnosti a navrhuje, jak tyto schopnosti
Plán EK pro dosažení rovného postavení žen a mužů Ve dnech 4. - 5. 5. 2006 se v Bruselu v souvislosti s březnovým sdělením Evropské komise Plán pro dosažení rovného postavení žen a mužů /SEK(2006) 275/ uskutečnila konference „Gender Equality: a step ahead – A roadmap for the future“. Rovné postavení žen a mužů je základní právo, společná hodnota EU a nezbytná podmínka pro dosažení cílů EU, kterými jsou růst, zaměstnanost a sociální soudržnost. Plán staví na zkušenostech Rámcové strategie pro rovné postavení žen a mužů pro období 2001-2005 a spojuje v sobě zahájení nových akcí a posílení stávajících úspěšných činností. Znovu potvrzuje dvojí přístup k rovnému postavení žen a mužů založený na systematickém přihlížení k rovnosti pohlaví a na zvláštních opatřeních. Plán definuje šest prioritních oblastí činnosti EU v oblasti rovného postavení žen a mužů na období 2006-2010: º Stejná ekonomická nezávislost pro ženy a muže º Sladění soukromého a profesního života º Rovné zastoupení v rozhodovacích procesech º Odstraňování všech forem násilí založeného na pohlaví º Odstraňování stereotypů v oblasti pohlaví º Podpora rovného postavení žen a mužů v zahraniční a rozvojové politice
22 |
sp
|
5/06
Pro každou tuto oblast stanoví Plán prioritní cíle a činnosti. Komise nemůže těchto cílů dosáhnout sama, neboť v mnoha oblastech se těžiště činnosti nachází na úrovni členských států. Plán představuje závazek Komise pokročit s programem rovného postavení žen a mužů a zároveň posílit partnerství s členskými státy a jinými zúčastněnými subjekty. Vedle definování priorit a cílů je záměrem Komise zlepšit řízení v oblasti rovného postavení žen a mužů. Rovného postavení žen a mužů lze dosáhnout pouze stanovením jasného závazku na nejvyšší politické úrovni. V klíčových oblastech stanovených v Plánu je třeba dosáhnout významného pokroku a to vyžaduje lepší řízení na všech úrovních: na úrovni institucí EU, členských států, parlamentů, sociálních partnerů a občanské společnosti. Klíčové akce Evropské komise: º Posilovat své struktury (například Evropský institut pro rovné postavení žen a mužů); º Posilovat vytváření sítí a podporovat sociální dialog; º Podporovat hodnocení dopadu pohlaví rozpočtování s ohledem na pohlaví (gender budgeting); º Posilovat účinnost právních předpisů. Pro účinné řízení je nejdůležitější odpovědnost. Komise bude monitorovat a vyhodnocovat tento plán. V roce 2008 předloží zprávu o stavu provádění tohoto plánu a v roce 2010 provede jeho hodnocení a navrhne vhodná následná opatření.
Svaz průmyslu a dopravy ČR - zástupce těch, kteří vytvářejí hodnoty
E U
z á l e ž i t o s t i
a
m e z i n á r o d n í
o r g a n i z a c e
Aktivity navazující na 11. konferenci stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu Březnová Rada pro životní prostředí zformulovala výchozí pozici EU pro zahájení diskusí o budoucí podobě mezinárodního klimatického režimu, která je v souladu s předchozími stanovisky EU v rámci mezinárodních jednání (COP/MOP). Kromě obecného shrnutí a odkazu na potřebu řešení problému snižování emisí skleníkových plynů razantnějším způsobem klade důraz na potřebu mezinárodní spolupráce a zdůrazňuje potřebu širší účasti zemí v boji s globálním oteplováním. Z pohledu obsahu problematiky se jedná o citlivé téma, kde je potřeba v rámci budoucího režimu řešit jak otázku snižování emisí (mitigační opatření), tak i nutnost řešit přizpůsobení se změně klimatu, což je klíčové zejména pro chudší regiony světa (adaptační opatření). Důležitými elementy budoucí spolupráce jsou flexibilní mechanismy Kjótského protokolu a následně finanční podpora rozvojovým zemím od zemí vyspělých. Závěry Rady jsou vyvážené a opatrně se dotýkají citlivých otázek, ale na druhé straně neustupují ze současných pozic EU. Pro ČR jsou akceptovatelné.
Návrh směrnice EP a Rady o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik
Evropská komise předložila návrh směrnice v lednu 2006 /COM(2006)15/ a doplnila jej studií dopadů. V hlavních bodech ukládá návrh směrnice členským státům provést předběžné vyhodnocení povodňových rizik, zpracovat mapy povodňových rizik a nezávazně zpracovat plány pro zvládání povodňových rizik s ohledem na princip subsidiarity a existující kapacity členských států. Zpracování jednotlivých kroků má být úzce svázáno s implementací rámcové směrnice o vodní politice (200/60/ES), zejména s přípravou a zpracováním plánů povodí podle této směrnice. Členské státy se však domnívají, že důsledná propojenost na směrnici o vodní politice může přinést značné problémy, pokud se týká administrativního uspořádání a kompetentních úřadů. Vyskytují se rovněž námitky, kdy s ohledem na princip subsidiarity se některé státy domnívají, že ucelená povodí rozkládající se výhradně na území jednoho státu, by neměla spadat do rozsahu směrnice. Členské státy se také brání jakémukoliv navyšování administrativní zátěže spojené s předkládáním pravidelných zpráv. ČR vítá iniciativu Komise a již sama některé části směrnice realizuje v procesu plánování podle Rámcové směrnice o vodní politice (WFD). K vlastnímu návrhu směrnice předložila ČR řadu připomínek, které byly anotovány.
Strategie Evropské unie pro biopaliva Evropská komise vydala v únoru 2006 pracovní dokument o Strategii EU o biopalivech /COM(2006)34/. Toto sdělení se zabývá úlohou, kterou by v kontextu řešení přílišné závislosti Evropy na dovážené ropě a plynu a rozvoje uceleného přístupu s cílem postupného snižování této závislosti mohla zastávat biopaliva. Biopaliva, která se vyrábějí z biomasy jako obnovitelného zdroje, představují přímou náhradu fosilních paliv v dopravě a mohou být snadno začleněna do systémů dodávek paliva. Očekává se, že rozvoj výroby biopaliv nabíd-
„Business calls for OECD action against protectionism“ Paříž, 11. 4. 2006 Mezinárodní podnikatelská komunita vyzývá členské státy OECD, aby zastavily ochranu jednotlivých podniků či průmyslových odvětví před jejich přeshraničním převzetím a argumentuje tím, že takovéto chování povede jen ke zhoršování mezinárodního klimatu pro investice a omezování růstu a tvorby pracovních míst. Generální tajemník BIAC Thomas R. Vant k tomu říká: „Ti, kdo rozhodují na nejvyšší politické úrovni se mýlí, když si myslí, že kladení překážek zahraničním zájemcům v převzetí firem bude mít pozitivní dopad na národní bezpečnost, průmyslovou politiku a domácí pracovní trh. Více než cokoliv jiného, v oblasti investic protekcionismus znamená ztracené příležitosti.“ Generální tajemník Vant apeluje na OECD – na ty členské státy, které se připojily k závazným pravidlům na podporu mezinárodních investic – aby velmi bedlivě sledovaly všechny aktivity směřující k protekcionismu a v případě potřeby vystoupily proti těm zemím, které nepostupují v souladu se závazky spjatými s přijatými nástroji OECD.
[email protected] Mezinárodní organizace a EU ne nové možnosti k diverzifikaci příjmů a zaměstnanosti ve venkovských oblastech. Existující směrnice o biopalivech (2003/30/ES) stanovuje referenční hodnotu tržního podílu pro biopaliva 2 % v roce 2005 a 5,75 % v roce 2010. V souladu se směrnicí předloží Komise zprávu o jejím provádění s možností revize, zabývající se národními cíli v souvislosti s tržním podílem biopaliva, povinností využívat biopaliva, schvalováním biopaliv a tím, zda jejich kultivace splňuje minimální normy udržitelnosti. Na základě tohoto posouzení doporučí Komise regulovaný, tržně založený přístup, odrážející současné znalosti a hledající způsob dalšího rozvoje. Zatímco stávající technologie v současnosti nenabízejí Evropské unii konkurenceschopné alternativy, měly by přínosy z podpory rozvoje biopaliv převažovat nad náklady. V této souvislosti by vývoj biopaliv druhé generace, v němž hrají významnou roli výzkum a vývoj, mohl dále přispět k jejich hospodárnosti. Vzhledem ke komplexnímu, průřezovému a dynamickému charakteru otázek je zvolený přístup strategický a jeho dopad bude pečlivě sledován. S rozvojem trhu biopaliv se budou projednávat a začleňovat do strategie vhodné úpravy.
[email protected] Mezinárodní organizace a EU
Svaz průmyslu a dopravy ČR - zástupce těch, kteří vytvářejí hodnoty
sp
|
5/06
| 23
E U
z á l e ž i t o s t i
DEN UNICE
a
m e z i n á r o d n í
o r g a n i z a c e
– úterý 17. října 2006, Espace Flagey, Brusel Proč se podniky zajímají o Evropu?
Přidejte se k nám, abychom v debatě o Evropě měli silné slovo
„Zvu Vás, abyste se připojili ke stovkám dalších lidí z podnikatelské komunity a ptali se na efektivitu, výkonnost, úkol, účel a cíl Evropy a jejích
Proč se podniky zajímají o Evropu?
podniků. Máme novou stylizaci a formát, které se
Evropská unie se od svého vzniku v roce 1958 dramaticky rozrostla. Pro část Evropy je příliš velká, příliš standardizovaná a má příliš mnoho členů. Pro ostatní příliš malá pro rozsah obchodních operací, příliš omezovaná byrokracií, s omezenou volbou danou 450 miliónům obyvatel. Vně svět nabízí bezpočet příležitostí. Starají se podniky o Evropu?
více přibližují podnikatelům a zapojují více tvůrců politik. Vím, že Den UNICE bude povzbuzujícím zážitkem stejně jako příležitostí ovlivnit myšlení tvůrců politik.“ Ernest-Antoine Seillière, president UNICE
Výhody z účasti: Ö Ö Ö Ö Ö
Jste zvědaví na posouzení toho, jak může Evropa dělat věci lépe? Poslechněte si jak vedoucí podniky dosahují úspěchu. Sesbírejte od řečníků praktické tipy a rady pro Váš vlastní podnik. Ovlivněte debatu o otázkách a problémech, které se dotýkají Vašeho podniku. Navažte nové obchodní kontakty.
Vystoupí:
Workshop 1 Proč se podniky zajímají o jednotný vnitřní trh? Konkurenceschopnost záleží na schopnosti vykonávat podnikatelskou činnost, ale také na podmínkách pro podnikání. Před rokem byl představen plán Komise na „better regulation“. Co se od té doby stalo? Zjednodušují Brusel a země EU podnikům život? Dosahují malé a střední podniky, „páteř“ hospodářství EU, zajišťující dvě třetiny pracovních příležitostí v Evropě, plné výhody, přináší plný prospěch? Jak daleko je Evropa směrem k vytvoření jednotného vnitřního trhu službami? Jak dlouho budeme čekat na evropský trh energiemi?
JOAQUIN ALMUNIA, KOMISAŘ EU JOSÉ MANUEL BARROSO, PŘEDSEDA EVROPSKÉ KOMISE JOSEP BORRELL, PŘEDSEDA EVROPSKÉHO PARLAMENTU DANIEL COHN-BENDIT, POSLANEC EVROPSKÉHO PARLAMENTU LUCA CORDERO DI MONTEZEMOLO, PRESIDENT CONFINDUSTRIA ARNDT KIRCHHOFF, PODNIKATEL MSP PASCAL LAMY, GENERÁLNÍ ŘEDITEL WTO PETER MANDELSON, KOMISAŘ EU CHARLIE MCCREEVY, KOMISAŘ EU JOHN MONKS, GENERÁLNÍ ŘEDITEL ETUC LAURENCE PARISOT, PRESIDENT MEDEF
Workshop 2 Proč se podniky zajímají o evropskou strategii růstu a pracovních příležitostí? Evropa platí vysokou cenu za to, že neimplementovala nutná strukturální opatření: chmurný ekonomický růst a bolavě vysoké míry nezaměstnanosti jsou symptomy ekonomiky bez náležité dynamiky: Jak se to dá obelstít? Kdo bude první? Co dělá EU a národní vlády, aby přeměnili „únik mozků“ na „zisk z mozků“?
Workshop 3
GRAHAM WATSON, POSLANEC EVROPSKÉHO PARLAMENTU
Proč se podniky zajímají o evropský přístup k liberalizovanému obchodu? Se skrovnou dohodou o přístupu k obchodu a jeho usnadnění z konce roku 2005 v Hong Kongu se evropská podnikatelská komunita netěší plnému potenciálu globálního obchodu. Podniky pokračují v přesunech na nové trhy a sektory v zahraničí. Jaký bude tento obrázek v roce 2020? Co se musí do té doby stát, aby svět odstranil překážky a předal zisky lidem?
Proč byste tam měli být?
Závěr
MARY ROBINSON, ČESTNÁ PRESIDENTKA OXFAM INTERNATIONAL ERNEST-ANTOINE SELLIČRE, PRESIDENT UNICE CHRISTOFER TAXELL, PRESIDENT EK JÜRGEN THUMANN, PRESIDENT BDI MATTI VANHAVEN, FINSKÝ PREMIÉR GÜNTER VERHEUGEN, KOMISAŘ EU MARGOT WALLSTRÖM, KOMISAŘKA EU
Přijďte a staňte se součástí debaty!
24 |
Plenární zasedání
sp
|
5/06
Zajímá se Evropa o podniky? Výzvy demografické, výzvy globalizace, výzvy technologické a výzvy životního prostředí - ty všechny budou měnit Evropu, její lidi a podniky. Vyčkává Evropa a pozoruje nebo raději usedá na místo řidiče? Kam se Evropa ubírá: ústava, správa, podpora obyvatel… jaké je v takovéto Evropě místo pro podniky?
Svaz průmyslu a dopravy ČR - zástupce těch, kteří vytvářejí hodnoty
E U
z á l e ž i t o s t i
a
m e z i n á r o d n í
o r g a n i z a c e
Představujeme nové členy SP ČR
www.cma.cz
www.spcr.cz
�eská manaerská asociace a Svaz pr�myslu a dopravy �R vás srde�n� zvou na 2. celostátní konferenci pod názvem
ROZVOJ INTELEKTUÁLNÍHO KAPITÁLU, INOVUJ NEBO NEP�EIJE! která se uskute�ní dne 30. kv�tna 2006 od 9:00 do 15:30 hodin ve koda Auto Muzeu, T�. Václava Klementa 294 (viz mapka), 293 60 Mladá Boleslav Cílem konference bude vým�na názor�, diskuse a prezentace praktických zkueností mezi zástupci akademické obce a manaery o nových trendech v rozvoji intelektuálního kapitálu v malých a st�edních firmách z pohledu strategických inovací, optimalizace výrobních proces� sm��ujících od nízkých mzdových a materiálových náklad� k inovacím, které hledají nové p�evratné �eení a p�íleitosti na cest� k vytvo�ení "modrého oceánu". Na konferenci vystoupí: Ing. Martin Jahn, MBA, �len p�edstavenstva koda Auto a.s. odpov�dný za personalistiku a vztahy s ve�ejnými institucemi Prof. Ing. Zbyn�k Pitra, DrSc., vedoucí katedry managementu a marketingu, SVES Ing. Ji�í Stýblo, CSc., výkonný �editel �MA Ing. Jan Zav�el, CSc., prezident Asociace pro poradenství v podnikání doc. Ing. Karel perlink, CSc., prezident Asociace inova�ního podnikání �eské republiky Ing. Monika Pavlí�ková, obchodní �editelka Universal Production Partners Praha Ing. Ji�í Majer, p�edseda DDL, viceprezident �MA, Manaer roku 2001 JUDr. Vít Bárta, generální �editel ABL, a.s. Ing. Jana Kozáková, generální �editelka TANEX, Plasty, a.s., Manaerka roku 2001 Ing. Petra Vete�ková, manaerka Klastru Omnipack Eva Ka�áková, Casiopea, s.r.o.
Generální partner konference
Partne�i konference
Informace o EU a mezinárodních organizacích naleznete na
www.spcr.cz Evropská unie
Evropská rada Evropská komise Evropský hospodářský a sociální výbor Evropský sociální dialog
Mezinárodní organizace UNICE, ILO, IOE,OECD, BIAC
Dokumenty rady v angličtině i češtině
Svaz průmyslu a dopravy ČR - zástupce těch, kteří vytvářejí hodnoty
sp
|
5/06
| 25
E U
z á l e ž i t o s t i
a
m e z i n á r o d n í
o r g a n i z a c e
SP ČR Vás informoval o svých stanoviscích a o stanoviscích UNICE ke směrnici o službách po celou dobu projednávání, naposledy ve SPektru 4/06 nyní přinášíme úhel pohledu CEBRE
Zápas o směrnici o službách – aktuální stav 1:2 Březnový summit hlav států EU potvrdil, že i letos bude směrnice o službách patřit k hlavním tématům „evropské“ agendy. Zasedání Evropské rady však také naznačilo, že se další diskurs o směrnici již povede především po linii realpolitik. I zástupci průmyslových lobby se již příliš nepouštěli do prosazování ideje o vytvoření jednotného trhu se službami, jelikož směrnice nabyla nový status: další krok k integraci trhu služeb. V úterý 4. dubna 2006 Evropská komise zveřejnila přepracovaný návrh směrnice o službách, který je v souladu s těmito závěry summitu. Toto datum lze chápat jako zahájení druhého poločasu utkání mezi útočně laděnými zastánci volného trhu a zástupci obranného pojetí hry. Podívejme se, jaký je stav utkání na začátku druhého dějství a co mu předcházelo.
První poločas Úvodní „výkop“ v lednu 2004 v podobě původního návrhu směrnice měl za cíl rozhýbat a tedy usnadnit poskytování služeb napříč celou Evropskou unií. Evropská komise jím předvedla bezprecedentní útok vůči existujícím bariérám při poskytování služeb v jiném členském státě – ať již formou založení provozovny v jiné členské zemi nebo prostřednictvím dočasné přeshraniční činnosti. V prvním případě, tj. při usazování se v jiném státě EU, se jedna z hlavních akcí měla zaměřit na vytvoření tzv. jednotných kontaktních míst, kde si bude moci podnikatel – třeba i elektronickou cestou – vyřídit všechny nezbytné administrativní formality potřebné pro zahájení výkonu služby. Dalším ofenzivním opatřením měl být zákaz některých požadavků, kterými členské státy omezují přístup ke službě a její realizaci, např. požadavek mít hlavní sídlo na území, kde je služba poskytována. U přeshraničního poskytování služeb se záměr předkladatele soustředil hlavně na vymezení pravidla země původu – poskytovatelé služeb měli podléhat právu státu původu u regulí stanovujících chování poskytovatele, kvalitu nebo obsah služby, reklamu, smluvní vztahy a odpovědnost poskytovatele. Směrnice však stanovovala také výjimky z tohoto principu, ta nejviditelnější - i když pro většinu protihráčů neviditelná – uznávala právo hostitelské země v pracovněprávních otázkách při vysílání pracovníků, jako je např. minimální mzda či pracovní doba. Rovněž bylo rozehráno zrušení zbytečných administrativních povinností při vysílání pracovníků, např. povinnost mít stálého zástupce v hostitelské zemi. Ofenzíva ze strany Evropské komise byla opravdu velkolepě pojatá, krom služeb pokrytých jinou komunitární legislativou
26 |
sp
|
5/06
(např. finanční služby) zabírala veškeré podnikatelské aktivity, které lze označit jako službu. Namátkou je možné uvést právní služby, činnosti ve stavebnictví, obchod, služby cestovních kanceláří ad. Evropská komise si, pyšná na svůj návrh, nechala zpracovat studii dopadů směrnice na evropské hospodářství. Kodaňský institut, který se tohoto úkolu zhostil, přišel se závěry, jež se podle jeho vyjádření drží hodně při zemi, nicméně i tak přisuzují navrhované směrnici výrazné pozitivní dopady: 600 tis. nových pracovních míst, nárůst hrubé přidané hodnoty EU o 0,8% a reálných mezd o 0,4%.
Stav zápasu 1:0 Liberální pojetí směrnice doznalo dramatických úprav při projednávání v Evropském parlamentu, jež bylo ukončeno plenárním zasedáním v polovině února 2006 ve Štrasburku. Nechme stranou důvody, neb by jejich analýza zabrala hodně místa, podívejme se na nejdůležitější výsledky. Parlament odsouhlasil vyloučení řady služeb ze záběru směrnice, včetně zdravotních, sociálních či audiovizuálních služeb, činnosti agentur práce aj. Dále bylo schváleno zrušení článků 24 a 25 o vysílání pracovníků. Třetím významným zásahem se stalo nahrazení principu země původu opatřením v článku 16 o svobodě poskytování služeb. Článek není zcela jasný a vnáší právní nejistotu co do aplikovatelného práva. Na jedné straně deklaruje právo poskytovat služby přeshraničně a povinnost členských států zajistit realizaci této svobody, na straně druhé dává hostitelským zemím možnost stanovovat dodatečné omezující podmínky, pokud splňují požadavky nediskriminace, nutnosti a proporcionality, resp. jsou nezbytná pro zajištění veřejného zájmu, veřejné bezpečnosti, ochrany zdraví nebo životního prostředí. Německá firma provádějící kontroly poplašných zařízení například v hypermarketech by tak přišla o svou naději, že by v budoucnu mohla své služby bez problémů nabízet v Holandsku. Evropský parlament alespoň ponechal či upřesnil většinu ze zakázaných omezení, která nesmí hostitelská země po přeshraničním poskytovateli služeb požadovat, jako např. požadavky, jež ovlivňují použití zařízení či materiálů, které tvoří integrální součást služby.
Svaz průmyslu a dopravy ČR - zástupce těch, kteří vytvářejí hodnoty
E U
z á l e ž i t o s t i
a
m e z i n á r o d n í
Stav zápasu 1:1 Druhý poločas Evropský komisař pro vnitřní trh, Charlie McCreevy, se od počátku svého nástupu do funkce v listopadu 2004 netajil tím, že je pragmatik a že schválení směrnice v podobě navržené jeho předchůdcem Bolkensteinem považuje za utopii. Proto také slíbil, že přepracovaný návrh směrnice bude respektovat výstup z Evropského parlamentu. Přestože se v Bruselu špitá o neklidu v jeho úřadě, svůj slib splnil. Na meziresortní připomínkování nového návrhu před jeho postoupením do kolegia komisařů vyčlenil „celé“ dva pracovní dny. Nový návrh je tak rychlým „odkopem“ Evropské komise ve většině případů akceptujícím změny přijaté Evropským parlamentem. Zúžený záběr směrnice se moc nemění, jednou z mála změn je zmenšení okruhu sociálních služeb vyloučených ze směrnice pouze na ty služby, jež se vztahují na sociální bydlení, péči o děti a podporu rodin a osob v nouzi. Nyní je již zcela zřejmé, že obhájci razantní liberalizace trhu se službami ztratili jednoho z významných hráčů na bruselském poli: Evropskou komisi. Jaký bude dopad pozměněného návrhu směrnice o službách? Tuto otázku nyní není schopen nikdo odpovědět. Dost možná hlavní aktéři tohoto zápasu odpověď ani příliš nehledají. Evropská komise není povinna zpracovat nové hodnocení dopadu, jelikož zapracované změny nejsou jejím dílem. Dle závazků dohodnutých mezi orgány EU měl hodnocení dopadů navrhovaných změn provést Evropský parlament před jejich samotným přijetím. Nyní je velmi nepravděpodobné, že by tak učinil. Evropská komise sice opět uzavřela kontrakt s Kodaňským institutem, který připravil první hodnocení dopadů směrnice, nikdo kromě smluvních stran však pořádně neví, co bude předmětem výzkumu.
Aktuální stav 1:2 Přepracovaným návrhem směrnice se nyní začíná zabývat Rada. Rakouské předsednictví se nechalo slyšet, že by rádo dosáhlo společné pozice do konce svého mandátu, tj. do letošních prázdnin, a předalo návrh do druhého čtení Evropskému parlamentu. Tento záměr velmi rychlého vyřízení na půdě Rady může pramenit jak z obavy z jiného přístupu k projednávání obsahu směrnice, který by mohlo mít finské předsednictví v dalším půlroce, tak z přesvědčení, že už není dobré a vhodné se ve věci příliš rýpat. Rovněž v Evropském parlamentu lze očekávat tlaky na bezproblémové schválení přepracovaného návrhu. Jednou z možných překážek by se mohla stát opozice poslanců z nových členských států, ti se totiž po prvním čtení v Evropském parlamentu cítí trochu podvedeni. Mazáci ze staré EU 15 totiž nováčky téměř nepřipustili k závěrečným jednáním mezi liberály a křesťanskými demokraty. Velkým problémem zůstávají také neřešené administrativní překážky kladené hostitelskými zeměmi při vysílání pracovníků. Tento stav měly napravit články 24 a 25, které obsahovaly přehled zakázaných omezení (např. zákaz vyžadovat (pracovní) povolení ze strany hostitelské země).
o r g a n i z a c e
Především nové členské státy proto hledají způsoby, jak obsah těchto článků vrátit zpět do hry třeba i mimo tuto směrnici. Jednou z možných variant by měla být cesta přes úřad našeho komisaře Vladimíra Špidly, pod který spadá směrnice o vysílání pracovníků. Ten totiž 4. dubna, tj. ve stejný den, co kabinet přijal nový návrh směrnice o službách, zveřejnil pokyny obsahující opatření, jež mají členské státy dodržovat s ohledem na správnou implementaci směrnice o vysílání pracovníků. Tato opatření přitom vycházejí z konkrétních rozhodnutí Evropského soudního dvora, jež však členské státy doposud neměly snahu aplikovat v plném rozsahu. Pokyny Evropské komise nemají právní závaznost, nezřídka jsou proto brány na lehkou váhu. U těchto nových pokynů se ale zdá, že by se mohlo jednat o silný politický signál Evropské komise oznamující, že komise přísně a nemilosrdně zakročí proti všem členským státům, jež by obsah pokynů odmítaly dostatečně naplnit. Komise však první zprávu o naplňování pokynů předloží až za rok, takže její prohlášení o připravenosti zahájit proti všem hříšníkům řízení pro porušení práva budeme moci posoudit až po příštích Velikonocích. A jaká je k tomu všemu oficiální pozice České republiky? V tiskové zprávě MPO vydané 6. dubna 2006 se uvádí, že pozměněný návrh směrnice předložený Evropskou komisí „je dobrým základem pro další diskusi.“ Přitom původní pozice České republiky v podstatných bodech nesouhlasily s pozměňovacími návrhy, jež odsouhlasil Evropský parlament a jež jsou zakomponovány v novém návrhu. Nelze sice kategoricky prohlásit, že by byla současná pozice České republiky zásadně odlišná od té původní, na druhé straně je však neoddiskutovatelný posun úhlu pohledu, který je nyní s to hledat řešení v rámci „umírněné“ verze směrnice. Nelze s tím však vlastně nesouhlasit, chceme-li nechat Českou republiku při vyjednávacím stole o konečné podobě směrnice. Poslední laciná výpůjčka z fotbalové terminologie nám napomůže formulovat sugestivní závěr: lze tedy dosavadní vývoj přípravy této směrnice považovat z pohledu EU za správný tah na branku? Martin Duda, CEBRE – Česká podnikatelská reprezentace při EU 6.dubna 2006
Seminář CEBRE, hotel Diplomat
Svaz průmyslu a dopravy ČR - zástupce těch, kteří vytvářejí hodnoty
sp
|
5/06
| 27
E U
z á l e ž i t o s t i
a
m e z i n á r o d n í
o r g a n i z a c e
Volný pohyb pracovníků z nových členských států EU na trzích staré patnáctky Dva roky po rozšíření EU15 na EU25 se znovu rozhodovalo o tom, které pracovní trhy se otevřou pro občany nových 8 členských států (kromě Kypru a Malty). Od 1. května 2006 se další čtyři země rozhodly, že zruší přechodné období pro pohyb pracovníků z nově přistoupivších zemí. Jsou to Finsko, Portugalsko, Řecko a Španělsko. Dalších šest zemí sice zatím nechce otevřít svůj trh úplně, ale slibuje buď postupné otevírání nebo zjednodušení procedur při získávání pracovních povolení atd. Německo a Rakousko své pozice nezměnily a budou nadále uplatňovat restrikce pro pracovní síly z EU8, minimálně do 30.4. 2009, ale pravděpodobněji až do roku 2011.
Pozice členských států EU15 Země Německo
restrikce 2004-2006 ano
systém národních opatření
Rakousko
ano
Belgie
ano
pracovní povolení
ano, ale zjednodušení systému pro některé profese
Dánsko
ano
Francie
ano
pracovní povolení pro pracovníky na plný úvazek pracovní povolení
ano, ale postupné zjednodušení systému ano, ale postupné otevírání trhu
Lucembursko
ano
pracovní povolení
ano, ale zjednodušení systému pro některé profese
Itálie
ano
ano
Nizozemí
ano
Španělsko Finsko Řecko Portugalsko
ano ano ano ano
pracovní povolení systém množstevních kvót pracovní povolení flexibilní systém pro některé sektory pracovní povolení pracovní povolení pracovní povolení pracovní povolení systém množstevních kvót
Irsko
ne
Velká Británie
ne
Švédsko
ne
pracovní povolení zákaz přeshraničního výkonu některých typů služeb pracovní povolení zákaz přeshraničního výkonu některých typů služeb
volný přístup pracovní síly na trh povinná registrace
restrikce 2006-2009 ano
stejné podmínky do 30.4.2009
ano
stejné podmínky do 30.4.2009
Bruselský region žádá uvolnění systému pro zdravotní sestry, instalatéry, elektrikáře, automechaniky, stavební dělníky, architekty, účetní, inženýry a IT specialisty. Flandry a Valonsko budou profesní seznamy publikovat později.
zatím ano
poznámka
sestavuje se seznam profesí, pro které bude postupně nabíhat zjednodušený systém. Probíhá jednání se sociálními partnery. zjednodušení pro sektory zemědělství, vinařství, pohostinství, postupně i další sektory. Vyhodnocení systému v květnu 2007. připravuje se navýšení kvóty pro pracovníky z EU8 rozhodnutí odloženo na konec roku 2006
odstraněny volný pohyb pracovních sil záměr odstranit restrikce vytvoření registračního systému odstraněny odstraněny ne ne
zachování systému povinné registrace
ne zdroj: Evropská komise Ing. Blanka Jakubcová,CEBRE Brusel, www.cebre.cz
28 |
sp
|
5/06
Svaz průmyslu a dopravy ČR - zástupce těch, kteří vytvářejí hodnoty
E U
z á l e ž i t o s t i
a
m e z i n á r o d n í
o r g a n i z a c e
Informace Stálého zastoupení SP ČR při UNICE - Brusel º Dvacáté výročí jaderné katastrofy v Černobylu bylo v bruselských podmínkách široce využito zastánci obnovitelných zdrojů energie, zejména nevládními organizacemi, proti rýsující se renesanci jaderné energetiky. Především došlo k opětovnému dokladování různých studií dokladujících vysoká čísla obětí Černobylu, založená na různých „inovativních“ statistických koncepcích jejich autorů, obvykle podle předmětu činnosti té které NGO a zároveň byly podrobovány kritice odborné statistické práce MAAE a dalších institucí OSN hovořící o relativně malém počtu obětí této katastrofy. EK se snažila do této výměny názorů nevstupovat, ale poslanci EP si vynutili zvláštní schůzi pléna, přičemž trvali na účasti komisaře Piebalgse. Ten vystoupil vcelku vyváženě a zdůraznil hlavně míru finanční a jiné pomoci, kterou v průběhu uplynulých 20 let poskytla EU ukrajinské vládě k realizaci projektů souvisejících s Černobylem. Jinak téměř všichni vystupující poslanci hovořili proti renesanci jádra s tím, že hlavními argumenty bylo to, že „jelikož nemůže existovat stoprocentní záruka neopakování Černobylu, jaderná energetika je v období terorismu nepřijatelná“. Z této logiky vystoupení výrazněji vystoupila pouze česká poslankyně Bobošíková, která vedle odsouzení Černobylu požadovala uznání faktu, že EU „nemůže žít“ bez jaderné energie a vyzvala k realismu, protože Evropané nepřejdou k biomase nebo větrné energii a budou chtít dále žít, konzumovat a produkovat. º Evropská komise zveřejnila zprávu o sociálních službách veřejného zájmu (SSGI), která definuje co se rozumí tímto termínem a seznamuje s pozicí EK v této oblasti. Dokument se nezabývá zdravotními službami a neobsahuje žádnou politickou iniciativu. SSGI se týkají schémat sociálního zabezpečení, ať už statutárního nebo doplňkového, zahrnujících rizika typu stárnutí, důchodu a invalidity, pracovních úrazů nebo nezaměstnanosti. Zdravotní služby jsou v zásadě také součástí SSGI, ale EK se rozhodla je prezentovat v oddělené iniciativě; proto se nestaly součástí vydaného materiálu. SSGI zahrnují také některé další služby poskytované osobám s ohledem na prevenci nebo na roli sociální soudržnosti, např. prevence chudoby, zadlužení a nezaměstnanosti, ale též drogové závislosti, životních tragédií jednotlivců, výcviku pro zaměstnání, jazykové výuky pro imigranty i sociálního bydlení. Jde o stále rostoucí část ekonomiky EU vzhledem k demografickému vývoji. Z hlediska práva EU se tato oblast řídí pravidly veřejného zájmu, což např. u JVT znamená, že hospodářská soutěž nesmí bránit aktivitám ve prospěch společenství. Komisař Špidla oznámil, že EK bude každý druhý rok publikovat zprávy o modernizačních tendencích, právních kauzách a rozvoji tohoto sektoru (první zpráva koncem 2007); posoudí se rovněž otázka potřebnosti další komunitární regulace v této oblasti. Více viz: http://europa.eu.int/comm/employment_social/social_ protection/docs/com_2006_177_en.pdf º EP podpořil zavedení tzv. e-volání z automobilů do r. 2009. Jde o technologii automatického nouzového volání z aut, které by mohlo „ušetřit až 2500 životů ročně“ a snížit závažnost následků zranění až o 15%. Bude to ovšem vyžadovat vybavení aut satelitním zařízením, které v případě nehody okamžitě vyšle nouzové volání. Úspory času i financí jsou
podle návrhu sice velké, ale přetrvává řada otazníků, zejm. pokud jde o náklady pro spotřebitele. Samotná iniciativa je na bázi dobrovolnosti. Více volná příloha – Carecallsafety. Na evropské a mezinárodní úrovni je rovněž patrná značná nervozita ohledně emisí skleníkových plynů. Např. IATA (Mezinárodní asociace pro leteckou dopravu) vystoupila s tezí o potřebě „zabít několik trvalých mýtů“ ohledně dopadů letecké přepravy na klimatické změny. Ve 4 bodech IATA argumentuje, že „příspěvek“ letecké přepravy ke globálním emisím je malý (2%), že se emise na pasažéra a kilometr snížily o 70%, že se zvýšila účinnost paliv o 20% a že 80% emisí v letectví se týká letů nad 1500 km, pro něž není žádná alternativa. EK a zejména nevládní organizace pracují s odlišnými čísly a do konce prvního pololetí 2006 by měla být zpracována zpráva o této věci s tím, že do konce roku se očekává legislativní iniciativa EK pro integrování letectví do schématu obchodování emisemi v EU (ETS - Emission Trading Scheme). Více viz: http://www.iata.org/pressroom/pr/2006-04-25-02.htm Telegraficky: º Komisař Špidla na schůzi Evropského hospodářského a sociálního výboru obhajoval evropský sociální model s tím, že jeho budoucí rozvoj předpokládá „sociální globalizaci“ a EU k tomuto cíli musí přispět. Komisař pak členům EESC prezentoval priority EK v této oblasti, vč. návrhu za zřízení fondu EU proti dopadům globalizace: Více viz: http://www.esc.eu.int/activities/press/cp/docs/2006/ cp_eesc_040_2006_en.doc º Neformální schůze rady ministrů EU pro konkurenceschopnost dala signál, že společná pozice rady k návrhu směrnice o službách na JVT bude v intencích výsledku hlasování EP z 16. února t. r. Rakouské předsednictví usiluje o schválení směrnice do konce svého funkčního období, ale převažující stanovisko to situuje spíše do předsednictví finského. Více viz: http://www.ue2006.at/en/News/Press_Releases/ April/2204bartenstein.html º EK publikovala přehled demonstračních projektů pro obnovitelné zdroje energie (RES) v rámci 6. RP pro R&D: http://europa.eu.int/comm/energy/res/fp6_projects/concerto_ en.htm EK vydala návrh implementačních opatření pro Směrnici proti praní špinavých peněz a financování terorismu: http://europa.eu.int/comm/internal_market/company/docs/ financial-crime/doc_06_may_03_cs.pdf EK navrhuje přísná nová opatření proti pirátství duševního vlastnictví, spočívající v harmonizované kriminalizaci těchto pirátských aktivit v jednotlivých členských státech EU, přičemž minimální trestní sazba by měla být 4 roky vězení a maximální pokuta € 300 tisíc.Prostor pro tuto ingerenci EK do právních systémů čl. států EU dal svým rozhodnutím ESD v září 2005 pokud jde o součást politik jednotného vnitřního trhu EU.Viz: http://europa.eu.int/comm/taxation_customs/customs/ customs_controls/counterfeit_piracy/commission_initiatives/ index_en.htm
[email protected]
Svaz průmyslu a dopravy ČR - zástupce těch, kteří vytvářejí hodnoty
sp
|
5/06
| 29
I n f o s e r v i s
České vysoké učení technické v Praze zvyšuje důraz na spolupráci s českým průmyslem Kariérní centrum ČVUT ČVUT hledá rezervy v přípravě svých studentů pro nastartování profesní dráhy po ukončení studií. Jedním z nových přístupů je otevření Kariérního centra v areálu ČVUT v Praze- Dejvicích počátkem roku 2006. Kariérní centrum ČVUT (KC) působí v nevelkém areálu spolu s Centrem informačních a poradenských služeb. Podle statutu mohou jeho služeb využívat nejen studenti uvedené vysoké školy, ale také mladí absolventi do tří let po ukončení studia. Jedním z podstatných pilířů činnosti KC je spolupráce s průmyslovými podniky a institucemi na území České republiky. Přes krátkou dobu působení se ukazuje až nečekaný zájem firem o nový způsob komunikace. Žádostí o spolupráci při hledání mladých, šikovných absolventů ČVUT je mnohem více, než jsme předpokládali. Webová stránka Kariérního centra spolu s následným předáním požadavků na webové stránky studentské organizace IAESTE a fakultám zaručují, že nabídka dojde bezprostředně ke studentům. I když popravdě řečeno jsme přesvědčeni, že výběr i příprava mladého pracovníka pro konkrétní pozici má ideální počátek už v průběhu vysokoškolského studia. Firma i student se mohou vzájemně poznat při konkrétní činnosti, podnik si může případného budoucího pracovníka „otestovat“ a proč to nepřiznat, určitým druhem stipendia, nebo odměny za konkrétní práci také pozitivně „naladit“. Kariérní centrum sehrává v této oblasti koordinační roli ve vztazích podniky-fakulty. I za tuto poměrně krátkou dobu už máme první úspěšné příklady tohoto způsobu spolupráce. Skutečné podmínky v podnicích českého průmyslu chceme studentům přibližovat také semináři, besedami a především workshopy s renomovanými manažery z praxe. Osvědčují se nám především lektoři, kteří ve se zabývají problematikou přípravy lidských zdrojů. A kde jinde je vzít, než opět spoluprací s průmyslovými institucemi a firmami. K této činnosti máme moderní prostory. Firmám je nabízíme také k prezentacím (nikoli výhradně výrobků). V Kariérním centru
budujeme knihovnu ve které chceme nabídnout studentům také P.R. materiály podniků, jejich výroční zprávy a zásadní veřejné dokumenty charakterizující činnost a zaměření firem. Námětů a forem spolupráce je už od samého počátku fungování Kariérního centra hodně. Jsem přesvědčen, že Kariérní centrum ČVUT se stane také díky spolupráci s českým průmyslem místem, ze kterého budou plynout ke studentům odborné, aktuální informace. Firmám naproti tomu spolupráce usnadní vyhledávání mladých, talentovaných, dobře připravených technických odborníků pro české i zahraniční průmyslové podniky. PhDr. Jiří Vích, manager Kariérního centra ČVUT
Kariérní centrum ČVUT, Studentský dům, Bechyňova 3, Praha 6. Tel.-224 358 463,464. e-mail:
[email protected].
(
Sdělení o stěhování sekretariátu Českomoravské elektrotechnické asociace ELA
!
ve dnech 2.- 15. května 2006 bude postupně sekretariát Českomoravské elektrotechnické asociace přestěhován na novou adresu Českomoravská elektrotechnická asociace, Polygon House, Doudlebská 5, 140 00 Praha 4 Čísla pevných telefonních linek budou zachována, ale v důsledku přeložení ISDN dojde k jejich krátkému výpadku. Po celou dobu stěhování i následně jsme dosažitelní:Ing. František Hýbner, ředitel asociace mobil +420 603 238 238, mail
[email protected] Ing. Jan Prokš, PhD., zástupce ředitele mobil +420 731 563 615 , mail
[email protected] Adresa naší webové stránky, kde Vás budeme informovat o změně kontaktů, zůstává www.electroindustry.cz Polygon House je prosklená budova ve tvaru lodě při sjezdu z magistrály ke stanici metra Pankrác. Sídlí zde VA TECH EZ, a.s. Omlouváme se za případné dočasné zhoršení kontaktů s Vámi a děkujeme za pochopení. František Hýbner, ředitel asociace
30 |
sp
|
5/06
Svaz průmyslu a dopravy ČR - zástupce těch, kteří vytvářejí hodnoty
I n f o s e r v i s
Zbyněk PITRA: Management inovačních aktivit Nová kniha našeho předního odborníka v oblasti managementu organizací a čestného člena České manažerské asociace prof. ing. Zbyňka Pitry, DrSc, se podrobně zabývá komplexním pojetím inovačních řešení, která v ní představuje jako významný podnikatelský fenomén a zároveň také jako jediný účinný nástroj pro zabezpečení dlouhodobé podnikatelské prosperity organizace. Autor je plně přesvědčen o tom, že jenom ty podnikatelské subjekty, které dokáží účelně zhodnotit kreativní potenciál všech svých pracovníků úspěšnou komercializací vhodně orientovaných inovačních řešení, dokáží uspět v konkurenční soutěži na globálních trzích počátku 21. století. Na podporu správnosti svého přesvědčení představuje v textu své knihy, zaměřeném na šest základních tematických okruhů, řadu věcných argumentů, kterými uvádí na pravou míru mýty, o něž se mnohdy (bohužel, většinou mylně) opírá rozhodování o inovacích ve velké části českých podniků. Výklad prvního tématu, nazvaného Inovace a inovační podnikání, představuje úvod do teorie inovačních řešení, zaměřuje se na analýzu základních pojmů z této oblasti a představuje koncept konkurenčního profilu firmy jako východisko pro volbu výchozí představy o úspěšném inovačním řešení. Autor v této části poukazuje na skutečnost, že teprve v případě, že se potenciálně úspěšný inovační nápad podaří podnikatelsky zhodnotit, může organizace založit svůj další podnikatelský rozvoj na výnosech z efektů inovačního podnikání. Ve druhém tématu Podmínky podnikatelské úspěšnosti inovace autor představuje požadavky, jejichž naplnění je nutným předpokladem podnikatelské úspěšnosti inovační strategie firmy. Vysvětluje odlišnosti mezi průběžnými a podstatnými inovacemi, specifikuje kauzální souvislosti mezi managementem kvality a managementem inovací a definuje význam posilování intelektuálního kapitálu organizace pro podporu rozvoje jejího inovačního podnikání. Závěr, vyplývající z výkladu této části, je možná pro některé čtenáře překvapivý. Autor totiž uvádí, že podstatou úspěchu inovace v konkurenční soutěži na globálním trhu je vyhnout se konkurenci, učinit ji irelevantní. Třetí téma nazvané Volba vhodného rozsahu inovačního podnikání se zaměřuje na podmínky, které musí být vytvořeny, aby inovace oslovila zákazníka. Autor ukazuje, jak se mění charakter konkurenční soutěže tím, že inovace naplní očekávání zákazníka, i tím, že organizace dokáže vytvořit nové trhy pro své inovace tím, že osloví také pro ni dosud „neexistující“ zákazníky. Má-li organizace úspěšně reflektovat změny, ke kterým dochází v pojetí konkurenční soutěže v průběhu
se v konkurenční soutěži na globálních světových trzích propadne do pozice bezvýznamnosti. Výklad pátého tématu, představeného názvem Rentabilita investic do inovačních záměrů organizace, vychází ze zásady, že žádný inovační záměr nelze realizovat bez vhodné investiční podpory. Autor v této části rozebírá podmínky úspěšného naplnění zmíněné zásady mechanismy efektivního hospodaření organizace při volbě vhodného ekonomického modelu realizace inovačního záměru. Na závěr zdůrazňuje základní podmínku rentability investic do inovačního podnikání: inovace nemusí být hned od svého vstupu na cílový trh zdrojem vysokých výnosů, ale nutně musí být již od počátku své komercializace zisková. Poslední šesté téma, nazvané Role manažerů při zabezpečování rozvoje inovací, je věnováno výkladu o významu vůdcovského působení představitelů vrcholového managementu organizace pro úspěšný rozvoj jejího inovačního podnikání. Vycházejícího ze změny stávajícího podnikatelského chování subjektu, díky které se úspěch inovace stává záležitostí každého pracovníka organizace. Respektováním požadavků na plnění vůdcovské role při realizaci inovačních aktivit se manažeři organizace mohou, jak zdůrazňuje autor na závěr svého výkladu, úspěšně vyrovnat se závazky, vyplývající ze společenské odpovědnosti, doprovázejícími jejich pozici v organizaci. Výklad jednotlivých témat je v jednotlivých částech knihy zaměřen prakticky, teoretickými zásadami se zabývá jen v rozsahu, nezbytném pro pochopení praktických aplikací jeho prostřednictvím představených metod a technik inovačních řešení. Kniha je napsána srozumitelně a v logicky sevřené struktuře; její studium však vyžaduje koncentrovanou pozornost čtenáře, aby v plném rozsahu pochopil logické vazby mezi jednotlivými aspekty, které představují komplexní systémové pojetí managementu inovačních aktivit. Srozumitelnost výkladu přitom podporuje řada konkrétních příkladů přímo v textu. Každé téma je ukončeno shrnutím základních poznatků, usnadňujícím čtenáři hledání odpovědí na kontrolní otázky, jejichž prostřednictvím se může přesvědčit o tom, jak porozuměl výkladu daného tématu. Kromě závěrečného shrnutí základních poznatků jsou za seznamem kontrolních otázek uvedeny případové studie, týkající se probíraného tématu. Také jsou představeny odborné texty, po seznámení s nimiž může čtenář konfrontovat názory, které si vytvořil při studiu každého tématu, s názory a poznatky světových specialistů, obsaženými v těchto dodatcích k základnímu výkladu.
životního cyklu inovace, je nezbytné, aby své inovační aktivity realizovala nikoliv individuálně, ale jako člen určité strategické aliance. Autor v této části zdůrazňuje novou skutečnost globální konkurenční soutěže; do soutěže se spíše než jednotlivé podnikatelské subjekty zapojují (většinou virtuální) strategické aliance, označované jako podnikatelské ekosystémy. Jádro poslání knihy představuje výklad čtvrtého tématu Využití inovací pro další rozvoj podnikání organizace, ve kterém jsou představeny tři základní kroky, jejichž účelné a efektivní provedení je podmínkou komerčního úspěchu slibného inovačního nápadu organizace. Autor v této části knihy představuje koncept ZPH (zdroje, procesy, hodnoty) jako základní východisko budování inovačních způsobilostí organizace. Zdůrazňuje, že populární heslo „Inovuj, nebo zahyneš!“ je pouze bezobsažné prohlášení. Podstatou úspěšného rozvoje inovačního podnikání je totiž radikální změna podnikatelského chování organizace. Pokud její vedení tuto změnu nedokáže prosadit, organizace
Je možné konstatovat, že kniha dokonale vyhovuje účelu, pro který vznikla. Je vhodnou učebnicí pro vzdělávací program „Management inovačních aktivit“, který připravil Svaz průmyslu a dopravy ČR pro vrcholové představitele svých členských organizací. Čtenáři se ale s jejím obsahem mohou seznámit také nezávisle na svém zapojení do tohoto vzdělávacího programu. Doporučuji, aby se s touto knihou seznámili všichni představitelé organizací, kteří jsou postaveni před řešení dnes pro všechny české podnikatelské subjekty vysoce aktuálního problému: jak dosáhnout úspěchu svých novací. Nepochybně v ní naleznou řadu inspirativních podnětů pro netradiční přístupy k řešení tohoto, pro ně tíživého, problému.
Vydalo v dubnu 2006 nakladatelství PROFESSIONAL PUBLISHING Praha ISBN 80-86946-10-X, 438 str. Ing. Bořivoj Frýbert člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR a čestný president České manažerské asociace
Svaz průmyslu a dopravy ČR - zástupce těch, kteří vytvářejí hodnoty
sp
|
5/06
| 31
S P
Č R
-
u d á l o s t i ,
s t a n o v i s k a
P�edstavení spole�nosti INVENTIO CONSULTING s.r.o. Spole�nost INVENTIO CONSULTING s.r.o. je poradenská a manaerská spole�nost p�sobící ji estým rokem v pr�myslových podnicích v �eské a Slovenské republice. Strategií naeho p�sobení je dodávka ucelených �eení problém� podnik� v oblastech �ízení proces� a zvyování p�idané hodnoty, produktivity a ziskovosti. Stanovenou strategii napl�ujeme ve �ty�ech základních oblastech p�sobení: � BPM Business Process Management optimalizace podnikových proces� a následn� organiza�ní struktury, m��ení a �ízení výkonnosti proces�, procesní �ízení podniku, procesn� orientované motiva�ní systémy, sníení náklad� na �ízení podniku a dalí. Pouíváme SW nástroj Interfacing®EPC (www.interfacing.com). � Náklady, Produktivita & Konkurenceschopnost projekty zam��ené na sníení p�ímých náklad� (efektivní �ízení nákupu a zásobování), optimalizaci pracovních míst (sníení osobních náklad�), optimalizaci materiálových tok� (integrální logistika) a na optimalizaci údrby. Aplikujeme ov��ené metody a postupy p�izp�sobené specifik�m klient� i v jejich vzájemných kombinacích (6 Sigma, SMED, Kaizen, Kanban, Poka Yoke, TPM, 5S, tíhlá výroba Lean Production, Value Stream Mapping a TOC). � Správa firem manaerská správa pr�myslových (výrobních) podnik�. Ozdravné programy na míru a programy zam��ené na zvýení produktivity a ziskovosti. � Manaerské vzd�lávání Seminá� logistiky je s akreditací Ministerstva kolství �R. Jedná se o p�ti modulový program s certifikací Komory logistických auditor� �R. Seminá�e: Zvyování produktivity a tíhlá výroba; Implementace podnikového IS, Procesní �ízení v praxi a TPM nástroj pro efektivní a levnou údrbu. Workshopy: tíhlá výroba Lean Production a �ízení zásob u dodavatel� automobilního pr�myslu. Silnou stránkou INVENTIO CONSULTING s.r.o. je vysoká znalost prost�edí �eského a slovenského pr�myslu, pochopení jeho specifik, m��itelné výsledky a více ne 85 zrealizovaných projekt� s pozitivní referencí. Za dobu naeho p�sobení jsme prokazateln� sníili náklady svým klient�m o více ne 250.000.000 K�, optimalizovali p�es 25.000 pracovních míst a více ne 55% klient� vyuívá nae sluby opakovan� p�i �eení dalích problémových oblastí. V��íme, e i pro Vai spole�nost m�e být
INVENTIO CONSULTING s.r.o. Partner pro Vae zlepení.
Kontakt: www.inventio.cz; +420 605 245 223
Svaz průmyslu a dopravy ČR - zástupce těch, kteří vytvářejí hodnoty
sp
|
5/06
| 32