České školství výdaje rostou, peníze nikoli

TÝDENÍK

7

20. ÚNORA 2008

V tomto čísle najdete: ∙ Je učňovské školství v krizi? ................................................................ 3 ∙ Čeští středoškoláci nejsou k odlišným lidem příliš tolerantní ............. 5 ∙ Kurzy prevence stresu a pracovního vyhoření .................................... 7

XVI. ROČNÍK

Krátce...

18. – 19. února

V Jihlavě a následně v Olomouci probíhala další regionální kola ankety Zlatý Ámos. Do Jihlavy přijeli zástupci Pardubického a Jihočeského kraje a kraje Vysočina. V Olomouci se pak o postup do semifinále utkali učitelé z Moravskoslezského, Zlínského, Olomouckého a Jihomoravského kraje.

20. února Ministr školství Ondřej Liška se sešel s předsedou Akademie věd Václavem Pačesem. Společně diskutovali o operačním programu Výzkum a vývoj pro inovace.

21. února Kolokvium nazvané Potřebujeme češtinu? A jakou? proběhne v Akademii věd v Praze. U příležitosti vyhlášení 21. února Mezinárodním dnem mateřského jazyka ho pořádá česká komise UNESCO, Univerzita Karlova v Praze a Akademie věd.

21. února

České školství – výdaje rostou, peníze nikoli Budou mít školy v závěru roku prostředky na úhradu faktur za teplo, vodu nebo elektřinu? Nebudou se muset stěhovat jen proto, že nedosáhnou na zvýšené nájemné? Zřizovatelé musí chod škol zajistit stůj co stůj, na to je zákon. Jsou na to i peníze? Jak známo, školy a školská zařízení dostávají finanční prostředky ze dvou zdrojů. Přímé výdaje na vzdělávání poskytuje stát prostřednictvím ministerstva školství, nepřímé pak hradí zřizovatel. Jde zejména o peníze na provoz škol, na jejich údržbu a opravy. Navíc hradí i výdaje spojené s investicemi. Provoz středních škol a některých dalších školských zařízení plně hradí ze svých rozpočtů kraje. Ty peníze získávají v rámci tzv. rozpočtového určení daní. O tom, kolik z vybraných daní půjde na provoz konkrétní školy, rozhodují výhradně krajští politici.

Obce, které zřizují základní a mateřské školy, jsou na tom z hlediska daní podstatně hůře, a proto dostávají z ministerstva financí zvláštní příspěvek na provoz škol. Loni to bylo 1320 Kč na žáka a rok v základním a předškolním vzdělávání, letos je to 1360 Kč. Těžko si představit, že škole, která má dejme tomu 500 žáků, stačí na provoz 680 000 Kč ročně. Například v Novém Městě na Moravě se skutečný neinvestiční výdaj na jednoho žáka základní školy pohyboval v průměru kolem 5500 korun, v Mladé Boleslavi zhruba kolem 7600 korun. Náklady na kaž-

„Praxe je nejlepší učitelka.“

dou školu jsou pochopitelně různé, ale v řadě měst částka uvolněná z ministerstva financí pokrývá pouze 12 procent nákladů na provoz mateřských škol a 19 procent nákladů na provoz základních škol. Obce tedy musí podstatnou část nákladů hradit ze svých rozpočtů. Nedostatek finančních prostředků na školství trápí obce léta. Letos se však sešlo několik okolností, které mohou situaci vyhrotit: skokové zvýšení cen tepla, vody a energií, přísnější hygienické předpisy, růst nájmů a cen materiálu i práce při údržbě budov. To vše v podmínkách permanentního poklesu počtu dětí. Zvýšení příspěvku na provoz škol o 40 Kč na žáka a rok je v těchto souvislostech jen chabou náplastí.

V České Lípě proběhne poslední regionální kolo ankety Zlatý Ámos. O postup do semifinále budou bojovat učitelé z Libereckého, Ústeckého, Královéhradeckého, Karlovarského a Plzeňského kraje.

22. – 24. února V Jeseníku se sejdou členové předsednictva Českomoravského odborového svazu pracovníků školství. Na programu jednání bude mimo jiné realizace dohody o vzájemných vztazích ministerstva školství a odborového svazu a druhá etapa projektů ke stabilizaci členské základny.

Karla TONDLOVÁ

Cicero

2 Zápisník


Domácí vzdělávání Podmínky pro domácí vzdělávání chce zpřísnit ministerstvo školství. Návrh novely školského zákona, který by měla v blízké době projednat vláda, chce doma vyučovaným žákům zavést každé pololetí konzultace ve škole. Jak zdůraznila mluvčí úřadu Kateřina Böhmová, rozšířit by se měly také možnosti pro zrušení individuálního vzdělávání. Rodiče, kteří chtějí v současnosti dítě na prvním stupni základní školy vyučovat doma, se musejí nejdříve domluvit se školou. Ředitel školy posuzuje závažnost důvodů pro domácí vzdělávání, rodiče mu předkládají vyšetření z pedagogicko-psychologické poradny. Od počátku tohoto školního roku se pilotně ověřuje v pěti školách také individuální vzdělávání na druhém čtk stupni.

Nové „třídnice“ Tři desítky základních škol začaly pilotně ověřovat nové podoby třídních knih. Ve spolupráci s nimi a ministerstvem školství je připravil Výzkumný ústav pedagogický. O prázdninách ústav vyhodnotí náměty a připomínky pedagogů a pak knihy nabídne k dispozici ostatním školám. Jak uvedla Romana Lisnerová z VÚP, uvažuje se také o tvorbě elektronické třídnice. Potřeba vytvořit nové třídní knihy podle ní souvisí se zavedením školních vzdělávacích programů. V nových modelech třídnic přibyl například prostor pro zápis cíle výuky, novinkou je také tabulka na projekty. čtk

Vzdělávání jinak Vzdělávání pedagogů by mělo mít systém a být efektivnější. Na tom se shodli účastníci kulatého stolu na téma „Jsme schopni efektivně využít prostřed-

„Uklidni se, mámo, všechno nahoru nepůjde. Například mně se KRESBA: MILAN KOCMÁNEK sníží reálný plat!“

P

očet přihlášených na vysoké školy se oproti školnímu roku 2006/2007 zvýšil o 6,5 procenta, počet přijatých se zvýšil o 9,1 procenta a počet zapsaných o 8,5 procenta. Zájem o vyšší odborné školy po delší době mírně vzrostl. Celkový počet přihlášených na vyšší odborné školy se zvýšil o 1,9 procenta, počet přijatých o 7,8 procenta a počet zapsaných o 4,5 procenta. Vyplývá to ze sběru dat na podzim 2007, která nyní zveřejnil Ústav pro informace ve vzdělávání. Ke studiu na vysoké školy se v roce 2006 hlásilo 146,8 tisíc uchazečů, kteří podali 323,7 tisíc přihlášek. Každý uchazeč podal v průměru 2,2 přihlášky. K přijímacím zkouškám se dostavilo pouze 92,1 procenta uchazečů. Přijato jich bylo 97,2 tisíc, z nichž celkem 92,7 tisíc uchazečů ke studiu skutečně nastoupilo. Naprostá většina uchazečů se hlásí na veřejné vysoké školy (92,3 procenta). Uchazeči se nejvíce hlásí ke studiu ekonomických,

P

ků z Evropských strukturálních fondů na další vzdělávání pedagogických pracovníků?“ pořádaného Stálou konferencí asociací ve vzdělávání. V současné době se školám nabízí spleť mnoha kurzů, z nichž je velmi obtížné vybrat si. Často si tak zvolí to, co je momentálně k dispozici, nikoliv vzdělávání, které by sedělo jejich škole a sboru. Učitelé také mají k účasti v kurzech jen malou motivaci. Jejich absolvování totiž nemá žádný vliv na finanční ohodnocení, ani na kariérní zls růst učitele.

Zájem o vyšší odborné školy

humanitních a společenskovědních oborů, technických a pedagogických oborů. Na vyšší odborné školy se v roce 2007 ke studiu hlásilo celkem 17,5 tisíc uchazečů, kteří podali 21,2 tisíc přihlášek. Pouze 89,2 procenta z nich se však k přijímacím zkouškám skutečně dostavilo (15,6 tisíc). Ke studiu bylo přijato celkem 13,6 tisíc uchazečů. Ke studiu skutečně nastoupilo 11,3 tisíc z nich. Každý uchazeč podal v průměru 1,2 přihlášky. Uchazeči se nejčastěji hlásí na ekonomické, zdravotnické a pedagogické obory. Od roku 2003/2004 klesá počet přihlášek, přihlášených, přijatých a zapsaných uchazečů na vyšší odborné školy, přičemž mezi roky 2003/2004 a 2004/2005 byl tento pokles výrazný. V porovnání s předchozím rokem 2006/2007 po delší době vzrostl počet přihlášených o 1,9 procenta, počet přijatých o 7,8 procenta a počet zapsaných o 4,5 prozls centa.

„Postupky“ zrušeny

ostupové zkoušky do vyššího ročníku gymnázií jsou již minulostí. Studenti víceletých gymnázií, kteří úspěšně ukončili nižší stupeň školy, budou postupovat automaticky. Novelu školského zákona, která změnu zavádí, podepsal i prezident republiky Václav Klaus. Přijímací řízení do vyššího stupně víceletých gymnázií školský zákon zavedl již před několika lety. Záměrem ministerstva školství bylo umožnit také žákům devátých ročníků základních škol nastoupit do víceletých gymnázií, třebaže později. Zároveň by testy vyřadily ty gymnazisty, kteří by na studium nestačili. Loni přijímacím řízením prošli poprvé studenti šestiletých gymnázií, a pokud by nebyla odsouhlasena novela školského zákona, čekaly by zkoušky i studenty osmiletých

gymnázií. Ředitelé gymnázií od počátku postupové zkoušky kritizovali. Argumentovali tím, že žáci devátých ročníků nemají příliš velký zájem jít na víceletá gymnázia, a že tak zkoušky jsou jen zbytečnou administrativní zátěží. I když parlament zrušení přijímacího řízení schválil, objevovaly se i návrhy zachovat je. Předsedkyně klubu KDU-ČSL Michaela Šojdrová navrhovala, aby do vyššího stupně gymnázií studenti postupovali i bez zkoušek, jen rozhodnutím ředitele, pokud by splnili prospěchové kritérium. Úplné zrušení postupových zkoušek je ale podle M. Šojdrové chybou. Studenti, jak řekla, mají být motivováni k větší snaze, aby si uvědomili, že jsou ve výběrové škole a že jsou od nich žádány určité výsledky. čtk

3

Je učňovské školství v krizi? Ano, či ne?

Ptáme se Martina Macha, ředitele odboru středního a vyššího odborného vzdělávání MŠMT

V oblasti vzdělávání dospělých naše republika za většinou zemí Evropské unie zatím zaostává. Příčin je celá řada. Jednou z nich je skutečnost, že mnoho dospělých se domnívá, že další vzdělávání je mimo jejich možnosti, že nejsou dostatečně vzděláni pro to, aby se mohli dále vzdělávat.

FOTO: Stanislav JUGA

„České učňovské školství se potýká s nedostatkem žáků. Na nedostatek kvalifikovaných sil si stěžují stavební podniky. Chybí obráběči kovů i další technické profese,“ tak takovéto věty slýcháme již dlouhou dobu. A soudě podle demografického vývoje se tato situace nebude příliš lepšit ani v budoucnu. Zeptali jsme se proto Mgr. Martina MACHA, z ministerstva školství, zda si je „krize“ učňovského školství ministerstvo vědomo a jak ji hodlá řešit.

S

távající podíl zhruba 32 procent žáků přijímaných do oborů s výučním listem ukazuje na přehnanost občas uváděného tvrzení o krizi učňovského školství. V důsledku demografického vývoje lze však v dalším období očekávat významný pokles. Současné projekce ukazují, že by v následujících pěti letech mohl počet žáků přijatých do tříletých oborů s výučním listem klesnout o 30 až 55 procent. Pokles počtu vyučených absolventů pak v kombinaci s dalšími faktory může po roce 2010 způsobit výrazný výpadek absolventů vstupujících po ukončení školy přímo na trh práce. Lze tento „ nepříliš veselý“ předpoklad nějak změnit? Nejprve bych chtěl upozornit na některá fakta, která vše ovlivňují. Především, typickým rysem české ekonomické struktury je dominantní postavení průmyslové výroby, přestože během posledních 15 let došlo k výraznému snížení podílu pracovníků v průmyslu. Také podíl průmyslové výroby na celkovém hrubém domácím produktu u nás je daleko vyšší (zhruba třetina HDP) než v zemích Evropské unie (při-

bližně jedna pětina). Zajímavé je i postavení českého středního školství ve srovnání se zeměmi Evropské unie. V současné době u nás navštěvuje více než 75 procent studentů odborné školy, což je nejvíce z celé Evropské unie. Významnou roli sehrá-

poptávky či podpory celoživotního učení. V nadcházející době chceme také různými způsoby podporovat stimulaci spolupráce škol se zaměstnavateli, nutná je také rezortní spolupráce, zejména s MPO, MPSV a MF. Jak tedy mohou odborné školy dosáhnout na prostředky z Evropského sociálního fondu? Školy se budou moci zhruba od poloviny letošního roku zapojit do některých systémových projektů MŠMT, například UNIV II, a budou moci také čerpat prostředky z krajských gran-

Máme zaměřeno na... vá i respektování svobody volby vzdělávací dráhy a vykonávaného zaměstnání. I zde platí pravidla nabídky a poptávky v závislosti na ceně. Ministerstvo školství si je samozřejmě vědomo nejen těchto skutečností, ale i své řídící a integrující role, třebaže musím upozornit na to, že hlavní regulační nástroj v podobě stanovení kapacity oborů mají dnes v rukou kraje. Přesto ministerstvo připravuje koncepční materiál, který řeší problematiku odborného školství a požadavků trhu práce. Můžete nám ho přiblížit? Ministerstvo hodlá přijmout některá opatření legislativního charakteru směřující například ke zvýšení prostupnosti vzdělávací soustavy, stimulaci odložené

tových projektů – to vše v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Celkově by do této oblasti měla směřovat částka převyšující 59 miliard korun. Nehrozí středním školám, že se stanou „nájemní silou“ pro další organizace, například různé agentury? Lze tomu nějak předejít? Jednou z cest, jak omezit negativní dopad demografického poklesu ve středním školství, je propojení počátečního a dalšího vzdělávání v procesu celoživotního učení a s tím související využití uvolněných kapacit středních škol. Zatím se bohužel ukazuje spíše to, že školy své materiální a personální zázemí pasivně poskytují různým soukromým vzdě-

lávacím subjektům, místo toho, aby vystupovaly aktivně a další vzdělávání samy organizovaly. Ministerstvo proto bude v této oblasti stimulovat školy, aby další vzdělávání zapracovaly do svých vzdělávacích programů. Za samozřejmost lze považovat zařazení dané problematiky do vzdělávání pro ředitele škol. Významně mohou pomoci i projekty ministerstva financované z prostředků Evropských strukturálních fondů. Zejména půjde o projekt UNIV 2 Kraj, který bude přímo navazovat na již realizovaný projekt UNIV (www. univ.nuov.cz). Smyslem projektu je připravit střední školy a vyšší odborné školy na roli poskytovatelů dalšího vzdělávání a přispět k vytvoření rozsáhlé sítě škol poskytujících celoživotní vzdělávání. Znamená to, že do celoživotního vzdělávání se budou moci zapojit i střední odborné školy, tzv. učiliště? Zcela jistě ano, záleží samozřejmě především na nich samotných, konkrétně na ředitelích a zřizovatelích těchto škol. Pokud bych se měl vyjádřit ke konkrétní podpoře MŠMT směřované středním odborným učilištím, respektive odborným školám vzdělávajícím žáky v tříletých učebních oborech s výučním listem, pak musím upozornit, že drtivá většina oborů zařazených do projektu UNIV jsou právě tříleté obory s výučním listem. Olga ŠEDIVÁ

4 Poznámka Každý člověk se musí občas zcela jasně rozhodnout, co je pro něho prioritní nebo co považuje za důležitější a prospěšnější. V případě, že musí volit mezi svou účastí na různých akcích konaných na odlišných místech a ve stejném čase, dá samozřejmě přednost té, kterou vyhodnotil výše. Takové dilema musel řešit i premiér Topolánek. Jeho volba byla: buď účast v besedě s předsedy politických stran v České televizi v Praze, nebo povzbuzování českých tenistek v souboji se Slovenkami v Brně. A premiér se rozhodl. Účastníkem besedy byl pouze v její

Neplatné fyzikální zákony první polovině, pak odjel do Brna. Zřejmě si vyhodnotil, že jako fandící divák v brněnské hale bude národu prospěšnější než jako diskutující v televizi. Navíc byla neděle odpoledne a měl přece také nárok na osobní záliby a volno. Nepřející novináři ale okamžitě začali psát, že pokud jel do Brna autem, pak mu cesta trvala jen něco okolo 60 minut, což by znamenalo, že jeho řidič musel jet průměrnou rychlostí asi 200 km za hodinu. A že tedy porušil příslušné dopravní předpisy. Zapomněli ale přitom na to, že premiér má tenis opravdu rád. A že láska i hory přenáší, takže jaké zbytečné diskuze o rychlosti auta! Co když vůbec žádným autem nejel? A i kdyby jel, tak pro skutečně význačné osobnosti – tedy pro ty, kterým můžeme ukázat, že jsou opravdové jedničky – nějaké vymyšlené předpisy nebo jakési fyzikální zákony přece u nás neplatí. Petr KABEŠ

Nové koordinátory chceme hledat v krajích.

FOTO: Zlata ŠŤÁSTKOVÁ

Chceme získávat nové členy pro aktivní práci v odborovém svazu

S

tejně jako v jiných odborových svazech i v našem se dlouhodobě potýkáme s poklesem členské základny. Naším cílem je proto stabilizovat členskou základnu a především získat nové členy v jednotlivých oblastech a regionech. Pro další směřování a úspěch jednání svazu je důležité zůstat reprezentativní a respektovanou organizací nejen v České republice, ale i na mezinárodní půdě. V letošním roce bychom se chtěli zaměřit na zlepšení a prohloubení komunikace s našimi členy prostřednictvím pořádání besed a diskuzních fór v jednotlivých regionech. Výměna zkušeností nejen z odborové, ale i profesní činnosti, možnost prodiskutovat určitý problém, získat názory a případná řešení bude

D

určitě podkladem pro další činnost svazu. Jinými slovy – chceme aktivně „vtáhnout“ naše členy do dění svazu. Z vlastní zkušenosti vím, že ne vždy a včas se dostanou informace z centra až k jednotlivým členům. U některých kolegů to pak může budit dojem, že náš svaz je organizace, ve které se nic neděje, a tudíž není důvod se k ní hlásit, případně v ní zůstávat a platit příspěvky. To je věc, která mě osobně mrzí. Problém totiž není v tom, že svaz nic nedělá, ale v tom, že se ti dotyční o jeho práci nedozvědí. A jak tuto chybu napravit? Určitým řešením informačního toku by mohlo být zavedení databáze e-mailových adres všech členů. Na druhé straně by však měla iniciativa přijít i od samotných členů a to je prá-

vě platforma, na které bychom mohli dál stavět. V letošním roce budeme dále pokračovat v projektech ČMOS ke stabilizaci členské základny. Pro předsedy OROS a ZOOS, ale i další zájemce připravujeme sérii „odborářského školení“. V rámci klubu mladých chceme utvořit skupiny krajských koordinátorů, kteří by se podíleli na aktivizaci mladých odborářů a prezentaci výsledků práce mladých v jednotlivých KROS, OROS, a tím i získávání dalších mladých kolegů do školských odborů. Plánů máme hodně a věřím, že se nám společně podaří je úspěšně realizovat a získat kolegy pro činnost v odborech. Markéta VONDRÁČKOVÁ, místopředsedkyně ČMOS pracovníků školství

Změny ve vyhlášce o FKSP

nem 1. ledna 2008 nabyla účinnosti vyhláška č. 355/2007 Sb., kterou se mění vyhláška ministerstva financí č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů. Provedené změny nejsou nijak zásadní a reagují na změny souvisejících předpisů, případně přijetí předpisů nových. Ve vyhlášce č. 355/2007 Sb. je uvedeno: „Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky č. 510/2002 Sb. a vyhlášky č. 100/2006 Sb., se mění takto: V § 3 odst. 3 větě druhé se za slova „manželům (druhům)“ vkládá slovo „partnerům“. 2. V § 6 odst. 1 písm. a) se slova „a na které se vydává sta-

vební povolení nebo které podléhá ohlášení“ a poznámka pod čarou č. 7 včetně odkazu na ni zrušují.“ Uvádíme úplné znění změněných částí vyhlášky č. 114/2007 Sb. „ § 3 odst. 3: „Organizační složka státu a příspěvková organizace může přispívat pouze na činnosti, které organizuje, spoluorganizuje nebo pořídí od jiné organizační složky státu nebo právnické či fyzické osoby. Zaměstnancům v pracovním poměru, příslušníkům ve služebním poměru, soudcům, žákům středních odborných učilišť a učilišť a důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu pra-

covali u organizační složky státu nebo příspěvkové organizace (dále jen „zaměstnanec“), a jejich manželům (druhům), partnerům a nezaopatřeným dětem (dále jen „rodinný příslušník“) se poskytne plnění podle věty první za cenu sníženou o příspěvek z fondu.“ „ § 6 odst. 1 písm. a): „Zaměstnancům lze na základě písemné smlouvy poskytnout z prostředků fondu půjčku na zařízení domu nebo bytu do vlastnictví nebo spoluvlastnictví pro vlastní bydlení, na složení členského podílu na družstevní byt pro vlastní bydlení a na provedení změny stavby domu nebo bytu, který zaměstnanec užívá pro vlastní bydlení.“ Vít BERKA

5

Čeští středoškoláci nejsou příliš tolerantní k lidem, kteří se liší

R

Velké předsudky mají vůči Romům, seniory chápou více

omy, Východoevropany a Vietnamce naši teenageři nemají zrovna „v lásce“. Hodně negativně se ale staví i ke gayům a lesbičkám, transsexuálům, prostitutům a prostitutkám, drogově závislým, ale také k lidem bez domova. Dívky jsou přitom ve svých postojích o něco tolerantnější než chlapci. Takový obrázek mladých lidí vyšel z průzkumu, který uskutečnily a nedávno zveřejnily společnost Člověk v tísni spolu s výzkumnou agenturou NMS. V průzkumu celkově odpovídalo 1685 studentů a studentek ze všech typů středních škol z celé České republiky. Jak se ukázalo, nejvíce, a to čtyři pětiny z nich, odsuzuje drogově závislé. Na 76 procent má negativní vztah k Romům, přičemž 79 procent mladých je přesvědčeno, že Romové si problémy víceméně způsobují sami tím, že se neumí přizpůsobit společnosti. Skoro polovina studentů (45 procent) přitom doporučuje, aby stát pro Romy zřizoval speciální školy, protože výuku v těch běžných nezvládají. A třetina středoškoláků by Romy dokonce odkázala na život mimo Českou republiku. Přesto jsou ale absurdně více než tři čtvrtiny mladých lidí (77 procent) přesvědčeny, že diskriminace v české společnosti neexistuje. „Názor, že Romové by měli být

zařazováni do speciálních škol, tak ukazuje, že si studenti středních škol často neuvědomují, kde je hranice pro diskriminaci, a že často už jde o diskriminační praktiky,“ soudí Igor Blaževič, koordinátor projektu Rovnost je cool!, jehož součástí je i tento průzkum. Ten dále potvrdil, že ti mladí, kteří se negativně dívají na jedno etnikum, mají zpravidla nepříliš dobrý vztah i k dalším etnickým minoritám. Kromě Romů špatně přijímají také občany pocházející z východní Evropy (43 procent) a Vietnamce (41 procent). Jeden z důvodů může být ten, že je vnímají jako konkurenci na trhu práce, cítí se jimi ohroženi – tady jsou pravděpodobně ovlivněni tím, co vnímají doma. Velmi negativní pocity mají teenageři také k prostitutům a prostitutkám (70 procent), znatelně horší vztah k nim přitom mají dívky, jež také velmi odsuzují prostituci jako povolání. Ty o něco více akceptují gaye a transsexuály, ke kterým ale chlapci mají velmi odmítavý postoj, zatímco tolerantnější jsou k prostitutkám a prostituci jako způsobu obživy. Většina studentů si přitom své negativní postoje buduje hlavně na základě informací z médií. Velký po-

čet mladých se „skrz prsty“ dívá i na lidi bez domova (73 procent), 77 procent studentů si myslí, že bezdomovci si mohou za svou situaci sami. Nejvíce empatie a tolerance na druhé straně středoškoláci projevují především k fyzicky (80 procent) a mentálně (75 procent) postiženým, k důchodcům a starým lidem (78 procent) a k Afričanům (69 procent). O seniorech a seniorkách mají studenti také nejlepší informace, a to samozřejmě především proto, že s nimi mají osobní vztah. Jak ale upozorňují autoři průzkumu, když šli ve vyptávání více do hloubky a dotazovaní již pozapomněli na soucit, začali mluvit velmi chladně. V zásadě si myslí, že staří lidé by se o sebe měli začít starat již v mládí, aby pak později neviseli nikomu na krku. Velmi ošidné přitom je, že o minoritních skupinách obyvatel teenageři často vědí jen to, co slyší doma, nebo co se dozvědí z médií, osobně je vůbec neznají. Jistou osobní zkušenost mají s Romy nebo Východoevropany, o azylantech či prostitutkách mají ovšem informace většinou jen z médií. Přesto se studenti cítí být dostatečně informováni. „O tom, že skutečně nemají dost informa-

cí, svědčí také postoj středoškoláků vůči muslimům. Více než třetina z nich uvedla, že o této skupině nepřemýšlejí, že na ni nemají názor,“ říká I. Blaževič. Sami středoškoláci přitom uznávají osobní kontakt jako nejdůležitější zdroj informací. Kontakt totiž často pomáhá vytvářet kladný názor, podobně jako rozhovor s přáteli, v rodině či ve škole. Na druhé straně – nejčastěji se mluví o Romech, Vietnamcích nebo drogově závislých, a u těchto skupin diskuze bohužel podporuje spíš vytváření negativních postojů.

jsou fyzicky slabí, či potřebují pomoc okolí – fyzicky či mentálně postižení, senioři. Negativně se staví i k homosexuálům, transsexuálům. Spolu s „Netolerantními“ mají nejhorší vztah k Romům. Své sympatie naopak vyjadřují k vězňům či drogově závislým. Dobrý vztah mají k nezaměstnaným, což může být dáno zkušeností z domova – jejich rodiče mají spíše nižší vzdělání, a jsou tak více ohroženi nezaměstnaností. Vzdělání jejich rodičů je po skupině „Netolerantních“ druhé nejnižší. „Drsňáci“ více chodí na střední odborná učiliště a střední odborné školy, méně na gymnázia. Nejvíce času tráví v hospodách nebo venku s kamarády. Nejvíc také dělají sport a hrají na počítačích. „Netolerantní“ (13 procent) mají k ostatním lidem nejhorší vztah a nejnižší míru tolerance. Oproti ostatním skupinám je vzdělání jejich rodičů nejnižší. „Netolerantní“ také ze všech pěti skupin navštěvují studijně nej-

méně náročné školy. Ve středních odborných učilištích jich studuje 24 procent, v gymnáziích jen 16 procent. Zastávají princip zásluhovosti, nejvíce souhlasí s tím, že sociální dávky by měly být poskytovány jen těm, kteří si je zaslouží, a s tím, že bezdomovci si za svoji situaci mohou sami. Toto pravidlo ale uplatňují spíš na jiné než na sebe. Mají dobrý vztah k fyzicky a mentálně postiženým lidem, k seniorům a ke křesťanům. Pozitivní vztah k nezaměstnaným je dán asi tím, že patří do skupiny, která je nezaměstnaností ohrožena. „Náboženští“ (24 procent) se velmi pozitivně staví ke křesťanům a jsou tolerantní i vůči jiným náboženským skupinám. Tolerantní jsou k většině skupin, neplatí to ale o sexuálních minoritách – lesbách, gayích a transsexuálech. Negativnější vztah mají i k vězňům, drogově závislým, prostitutkám a prostitutům. „Náboženští“ mají velmi dobré kulturní zázemí, jejich rodiče ve

srovnání s ostatními skupinami mají nejvyšší vzdělání. Mají také spolu se „Sympatizanty queer“ nejvyšší znalost jazyků. Desetina z nich studuje střední odbornou školu a o něco více než čtyři desetiny gymnázium. Jsou aktivní, nejvíc pečují o mladší sourozence a tráví nejvíce času s rodiči. „Sympatizanti queer“ („queer“ označuje příslušníky různých sexuálních minorit) (30 procent) ze tří čtvrtin reprezentují dívky. Mají kladný vztah ke všem skupinám lidí; výrazně pozitivněji se staví k lesbám, gayům a transsexuálům. I když nejsou negativní vůči prostitutům, nesouhlasí s tím, že prostituce je povolání jako každé jiné. Mají velkou znalost jazyků, také nejvíce cestují do zahraničí. Vzdělání jejich rodičů není tak vysoké jako u „Náboženských“. Nejvíce se věnují přípravě do školy, naopak nejméně pak sportu.

Naše téma...

Zdeňka LA SALA

„Drsňáci“ i „Sympatizanti querr“

A

utoři průzkumu studenty rozlišili do pěti skupin podle toho, nakolik jsou tolerantní k minoritám, ale i podle vzdělání jejích rodičů, či podle způsobu trávení volného času. „Obecně tolerantní“ (23 procent) mají k minoritním skupinám lidí lepší vztah než ostatní skupiny. Víc než tři čtvrtiny z nich jsou dívky. Nejméně pozitivní vztah mají k lidem, kteří se dopouštějí protizákonného jednání – k prostitutům, prostitutkám a vězňům. Jsou aktivní, chodí na zájmové kroužky, koncerty, výlety do přírody, čtou časopisy i knihy a také na brigády. Naopak nejméně sledují televizi a hrají hry na počítači. Jejich rodiče mají vyšší vzdělání, oni sami pak nejčastěji (oproti jiným skupinám) navštěvují gymnázia (43 procent), nejméně často pak učiliště (6 procent). „Drsňáci“ (10 procent) jsou ze tří čtvrtin zastoupeni chlapci. Mají nízkou míru tolerance a velmi špatný vztah k lidem, kteří

zls

6

Pracovní doba mladistvých

Ředitelská abeceda

Rozdílová zkouška ve střední škole

K rozdílové zkoušce může dojít v případě, že ředitel školy povolil žákovi změnu oboru vzdělávání a zároveň stanovil rozdílovou zkoušku, určil její obsah, rozsah, termín a kritéria jejího hodnocení. Dále může být rozdílová zkouška součástí rozhodování o přestupu žáka do jiné střední školy, zejména pokud má při přestupu dojít ke změně oboru vzdělání. § 66 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon

Jak je podle poslední úpravy zákoníku práce stanovena délka pracovní doby u mladistvých zaměstnanců do 18 let věku?

Z

ákonem č. 362/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byla provedena změna ve stanovení délky týdenní pracovní doby zaměstnanců mladších 18 let. Dosavadní ustanovení § 79 odst. 2 písm. d) bylo zrušeno a byl doplněn nový § 79a), který zní: „U zaměstnance mladšího než 18 let nesmí délka směny v jednotlivých dnech překročit 8 hodin a ve více pracovněprávních vztazích podle § 3 věty druhé nesmí délka týdenní pracovní doby ve svém souhrnu překročit 40 hodin týdně.“

Ruší se tedy ustanovení, které samostatně upravovalo délku stanovené týdenní pracovní doby pro mladistvé zaměstnance v nižším rozsahu 30 hodin. Obecně platná délka týdenní pracovní doby (maximálně 40 hodin) stanovená v § 79 odst. 1 bude nově platit i pro mladistvé zaměstnance. Délka týdenní pracovní doby nesmí překročit 40 hodin ani ve svém souhrnu v případě více pracovněprávních vztahů (to je v pracovních poměrech a v dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr). Vít BERKA

Potřebuji další vzdělání? FOTO: Alena TUČÍMOVÁ

Specializační příplatek

Za jakých podmínek vzniká pedagogickým pracovníkům nárok na poskytování specializačního příplatku?

P

oskytování specializačního příplatku pedagogického pracovníka upravuje § 133 zákoníku práce, kde se stanoví, že pedagogickému pracovníkovi, který vedle přímé pedagogické činnosti vykonává také specializované činnosti, k jejichž výkonu jsou nezbytné další kvalifikační předpoklady, se poskytuje příplatek ve výši 1000 až 2000 Kč měsíčně. Výčet specializovaných činností obsahuje § 9 vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, kde se stanoví: Studium k výkonu specializovaných činností (1) Studiem získává jeho absolvent další kvalifikační předpoklady pro výkon specializovaných činností, kterými jsou: a) koordinace v oblasti informačních a komunikačních technologií, b) tvorba a následná koordinace školních vzdělávacích programů a vzdělávacích programů vyšších odborných škol,

c) prevence sociálně patologických jevů, d) s p e c i a l i z o v a n á činnost v oblasti environmentální výchovy, e) specializovaná činnost v oblasti prostorové orientace zrakově postižených. (2) Studium v délce trvání nejméně 250 vyučovacích hodin se ukončuje obhajobou závěrečné písemné práce a závěrečnou zkouškou před komisí. Po jejím úspěšném složení získává absolvent osvědčení. Právo na uvedený příplatek vznikne zaměstnanci tehdy, když specializované činnosti skutečně vykonává. Jako důvod pro poskytování příplatku nepostačuje pouze skutečnost, že zaměstnanec absolvoval studium, které je předpokladem pro výkon specializovaných činností. Požadované studium je možné absolvovat v rámci celoživotního vzdělávání na vysoké škole nebo i v zařízení dalšího vzdělávání pedagogů mimo vysoké školy.

Za specializované činnosti se poskytuje příplatek ve výši 1000 až 2000 Kč měsíčně

Vít BERKA

Vystudovala jsem gymnázium, maturovala jsem v roce 1982 mimo jiné z pedagogiky a psychologie. Od prvního ročníku jsem absolvovala i pedagogickou praxi. Je toto vzdělání dostačující pro aprobaci učitelka mateřské školy?

P

ř d kl d a požadavky pro ředpoklady výkon činnosti učitelky mateřské školy upravuje § 6 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, v platném znění. Vzhledem k tomu, že jste nezískala odbornou kvalifikaci středním vzděláním s maturitní zkouškou zaměřeným na přípravu učitelů předškolního vzdělávání ani vzdělání uvedené v § 6 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona č. 563/2004 Sb., nesplňujete požadavek podle § 3 odst. 1 písm. b) téhož zákona pro přímou pedagogickou činnost, kte-

rou vykonáváte, tj. pro práci učitelky mateřské školy. Upozorňujeme v této souvislosti, že bez požadované kvalifikace můžete vykonávat práci učitelky v mateřské škole do 31. prosince 2009, po tomto datu pouze za předpokladu, že k 1. lednu 2005 byste byla dosáhla věku 50 let a dlouhodobým výkonem přímé pedagogické činnosti na příslušném druhu nebo typu školy po dobu nejméně 15 let prokázala schopnost výkonu požadované činnosti. Právní oddělení ČMOS pracovníků školství

Pravděpodobný výdělek Upravuje zákoník práce zjišťování pravděpodobného výdělku pro použití v pracovněprávních vztazích? Pokud ano, jakým způsobem?

V

části zákoníku práce věnované zjišťování průměrného výdělku (§ 351 a následující) je upraven i způsob stanovení pravděpodobného výdělku, a to v § 355. Podle jeho ustanovení bude pravděpodobný výdělek zjišťován, pokud zaměstnanec neodpracoval v rozhodném období alespoň 21 dnů (podle dříve platné úpravy to bylo 22 dnů). Tento výdělek bude i nadále zjišťován z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období. To je prioritní způsob zjišťování, předpokládající, že mzda (plat) za krat-

ší období má dostatečnou vypovídací schopnost. Dalším způsobem zjišťování pravděpodobného výdělku je zjišťování z hrubé mzdy (platu), které by zaměstnanec zřejmě dosáhl, kdyby pracoval. Pro tento druhý možný způsob stanoví zákoník práce některé postupy zjištění jako příklady. V textu zákona je to vyjádřeno, že zaměstnavatel „přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty“. Vít BERKA

7

zkušenosti nápady inspirace projekty záměry lekce příklady

Kurzy prevence stresu a pracovního vyhoření jsou pro učitele velice přínosné Práce učitelů je stále více vyčerpávající, jsou na ně kladeny stále větší nároky, ve školách vzrůstá agresivita žáků, a stresy jsou tak na denním pořádku. I proto začalo Centrum dohody pořádat dvoudenní kurzy pro učitele na téma prevence stresu a pracovního vyhoření. Cílem projektu je posílit psychickou odolnost pedagogů a jejich schopnost zvládat náročné situace v práci s dospívající mládeží. Centrum dohody si dalo za úkol během dvou let pořádání kurzů proškolit tisíc učitelů a získat zároveň i další lektory pro podobná školení. Tento dvouletý projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem Ministerstva školství České republiky. Partnerem projektu je Českomoravský odborový svaz pracovníků školství.

Setkání v kruhu

V rámci projektu se začátkem ledna sešla skupina třinácti učitelů v Karlových Varech. Kdo z nich by čekal, že zasednou do školních lavic, vezmou si sešity a budou si psát poznámky z výkladu přednášejícího, moc by se zmýlil. Nic takového je nečekalo. Celé školení probíhalo v kruhu interaktivní formou a poznámky postupně všichni dostávali už předem vytištěné. V pátek ráno po krátkém úvodu Jindřicha Kaliny, který účastníky kurzem prováděl, proběhlo vzájemné představování ve dvojicích, kdy po desetiminutovém rozhovoru měl jeden ze dvojice představit ostatním druhého a naopak a navíc mu i nakreslit dárek, který by mu dal. Už

Relaxační aktivity

Večer pokračoval kurz relaxačními aktivitami. V první části si učitelé mohli sami vyzkoušet, jak se maluje prstovými barvami. Pro většinu z nich to byla nová zkušenost a zároveň velice příjemný zážitek, protože fantazii se meze nekladly. Celý páteční program byl zakončen společnou relaxací s hudbou a protahovacími cvičeními na podložkách, při kterých se všichni výborně uvolnili, a někteří po dlouhé době zase dobře usínali.

Předcházení konfliktům

během této dopolední aktivity bylo hodně smíchu, při němž se všichni bezvadně uvolnili a také aspoň trochu poznali. Odpolední program začal společnou hrou, soutěží ve dvou skupinách, které měly za úkol tyč podloženou rukama všech ze skupiny položit na zem, aniž by se jí přestali dotýkat. Rozvinula se čilá diskuze, protože všichni hráči velice brzy zjistili, že to není jen tak a že je nutné se umět domluvit. Velice dobře se zde projevily vůdčí osobnosti, objevili se ale také i menší švindlíři.

Co vyvolává stres

Po hře přišla na řadu diskuze o stresu. Nikoho zde nepřekvapilo, když se dozvěděl, že učitelé jsou téměř na špičce všech profesí, co se týče stresu, skončili v an-

ketě na šestém místě ze sta. Co vyvolává stres, jak se projevuje a jakým způsobem se můžeme proti stresu chránit, to byly nejdůležitější otázky všech zúčastněných. Každý se totiž ve škole, ale samozřejmě i mimo ni denně ve větší či menší míře setkává se stresovými situacemi a je na každém, jak se s nimi vyrovná a jak se jimi dá ovlivnit. Každý účastník měl možnost vyplnit si osobní test, který ukázal, do jaké míry je právě on v tomto období ohrožen stresem. Některé z nás výsledky dost překvapily.

Bouřlivá výměna názorů

Co nám může pomoci, abychom se stresových situací vyvarovali a hlavně jim předcházeli, vymýšleli účastníci kurzu, rozdělení do tří skupin, už sami. Každá skupina dostala jinou oblast života – zdraví, vztahy nebo práci. Po napsání názorů jednotlivé skupiny svou práci prezentovaly i ostatním. Stejně jako v předchozích činnostech i zde opět probíhala bouřlivá výměna názorů už mezi všemi účastníky doplňovaná v některých případech i velkým smíchem. Vždyť i učitelé jsou lidi, dokážou si dělat legraci a mají ji rádi jako ostatní, jen ve školách je občas smích přechází. Dvě hodiny před večeří byly věnovány sportovním aktivitám – plavání v bazénu nebo procházce po Karlových Varech.

Sobota začala hlavně řešením konfliktních situací a také jejich předcházením. Po osobním testu na téma „Jak zvládáte konflikty“ proběhla opět velice živá řízená diskuze mezi účastníky právě na toto téma. Každý z učitelů měl své vlastní zkušenosti. V posledním bloku celého kurzu proběhla aktivita na téma Asertivita, což je způsob, jak prosadit svá práva, své názory a zájmy – a totéž umožnit také svému komunikačnímu partnerovi. Učitel ve škole by měl umět situace zklidnit, nic nevyhrocovat a vždy myslet na to, kam jeho jednání povede. Pro všechny účastníky to je sice teoreticky jasné, ale rozhodně ne každý může říct, že to vždy zvládá. I tomu je potřeba se učit. Řešili jsme i konkrétní situace z bohaté praxe účastníků kurzu.

Práce na sobě

V závěru kurzu si všichni odváželi nejen osvědčení o absolvování kurzu, ale hlavně dobrý pocit z užitečného a přínosného strávení dvou dnů, navíc ve společnosti příjemných lidí. A bude teď na každém, jak se bude chtít změnit a pracovat na sobě dál, aby probírané věci nebyly pouze teorií, ale staly se každodenní praxí. Alena TUČÍMOVÁ Kontakt: Klára Čandová Centrum dohody V Hůrkách 8, Praha 5 Tel.: 739 592 298 Stranu připravila Zlata ŠŤÁSTKOVÁ

8

Odbory prý nepotřebujeme

Vedení školy nám tvrdí, že nepotřebujeme odborovou organizaci, protože výhodnější je ustavit radu zaměstnanců. Tyto rady mají údajně stejné pravomoci jako odborová organizace a navíc zaměstnanci nemusí platit členské příspěvky. Přinesla novela zákoníku práce v těchto věcech nějaké změny? Působnost rady zaměstnanců a její ustavení upravuje § 276 a násl. zákoníku práce. Tyto rady lze volit u těch zaměstnavatelů, kde nepůsobí odborová organizace, a prostřednictvím rad mohou zaměstnanci realizovat svá práva na informace a projednání směrem k zaměstnavateli. Nepravdivé je tvrzení, že rady zaměstnanců mají stejné pravomoci jako odbory, a že je tak mohou plnohodnotně nahradit. Takové informace často nejsou jen důsledkem neznalosti zákoníku práce, ale snahy oslabit vliv odborové organizace. Rady zaměstnanců mají pouze právo na informaci a na projednání, nemají však další oprávnění, která mají naopak odborové organizace. Jde zejména o tato práva: 1. kolektivně vyjednávat a uzavřít kolektivní smlouvu,

2. spolurozhodovat, například o pracovním řádu nebo o tom, zda nepřítomnost zaměstnance v práci je neomluveným zameškáním práce, 3. projednávat se zaměstnavatelem výpovědi nebo okamžité zrušení pracovního poměru, 4. kontrola nad dodržováním pracovněprávních předpisů, vnitřních předpisů a závazků z kolektivních smluv, 5. výkon kontroly nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zákaz práce přesčas, v noci. Jedinými legitimními zástupci všech zaměstnanců v pracovněprávních vztazích, včetně kolektivního vyjednávání, jsou podle právních předpisů, zejména podle zákoníku práce, odborové organizace.

Prodloužení školní docházky

Může žák základní školy, který splnil povinnou školní docházku, ale neukončil základní školu úspěšně, pokračovat v základním vzdělávání? Jedná se o žáka, který na 2. stupni již jednou opakoval ročník a absolvoval osmým ročníkem. Na jeho konci neprospěl ze čtyř povinných předmětů. K uvedené otázce zaujal stanovisko legislativní a právní odbor MŠMT. Bylo zveřejně-

dy 3/2006). Ve stanovisku MŠMT je uvedeno: Aby mohl tento žák pokračovat v základním vzdělávání a být nadále žákem základní školy (a v tuto chvíli zatím neřešíme, v jakém ročníku), musí jeho zákonný zástupce projevit vůli k pokračování v základním vzdělávání ve smyslu § 55 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb. (to znamená podat k řediteli školy žádost, o které se však nerozhoduje, pokračování v základním vzdělávání je po splnění podmínek stanovených školským zákonem nárokové). Zároveň musí zákonný zástupce žáka zvážit, zda využije možnosti stanovené v § 52 odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb. a požádá ředitele školy o opakování 8. ročníku základního vzdělávání – které buď bude ředitelem školy povoleno, nebo nikoliv (v případě škol zřizovaných státem, krajem, obcí či svazkem obcí půjde o správní rozhodování ve smyslu § 165 odst. 2 písm. h) zákona č. 561/2004 Sb.), nebo zda o opakování ročníku ani nepožádá – v takovém případě žák pokračuje v základním vzdělávání ve vyšším (tedy v 9.) ročníku, neboť již na druhém stupni jed-

nou opakoval ročník (to nastane i v případě, že ředitel školy žákovi opakování ročníku nepovolí). V daném případě má tedy žák nárok na pokračování v základním vzdělávání, a to až do konce školního roku, v němž dosáhne osmnáctého roku věku. Ředitel základní školy není oprávněn nevyhovět žádosti zákonného zástupce žáka o pokračování v základním vzdělávání, na pokračování ve smyslu § 55 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb. má žák právní nárok, neboť splňuje podmínky stanovené tímto zákonem (je způsobilý postoupit do vyššího ročníku, a to na základě § 52 odst. 1 věta druhá zákona č. 561/2004 Sb.). I v případě, že by zákonný zástupce žáka o povolení opakování ročníku požádal, a ředitel školy by žádosti nevyhověl, by daný žák byl způsobilý postoupit do vyššího (9.) ročníku a mohl by na základě žádosti zákonného zástupce žáka pokračovat v základním vzdělávání podle § 55 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb.

Na vaše otázky odpovídá Mgr. Ing. Vít BERKA

no pod čj. 224 80/2006 – 14 ze dne 12. října 2006 (viz právní výkla-

Divadlo, na které se nedalo dívat

„M

usím přiznat, že dosud se mi nepodařilo strávit svůj zkažený dojem z poslední školní návštěvy divadla. Za uplynulá léta jsem si zvykl už na ledacos. Ale tohle?!“ začíná popisovat svou divadelní zkušenost Hromádka. „Nevím, co máš na mysli, ale chování našich žáků hraničilo s okázalou neslušností. Docela jsem se styděla, koho vlastně ve škole vzděláváme,“ připojuje se výchovná poradkyně Ustaraná. „Mělo jít o volné zpracování klasické hry. Upozorňoval jsem žáky, že každé moderní ztvárnění tradičního tématu může přinést rozčarování a diskuzi s polemikou,“ objasňuje češtinář Hromádka. „Nedomníval jsem se, že režisér hry zajde ve své podbízivosti až tak daleko. Hru z 19. století proměnil v pochybný muzikál jednadvacátého století. Spíše však v trapnou frašku.“ „Žáci si toho brzo všimli. Ještě v první polovině představení začali hlasitě hvízdat, pískat a napovídat hercům. Hejtmánek přes celé hlediště vykřikoval šťavnaté recenzní poznámky,“ přidává se výchovná poradkyně. „Divíš se jim? Přišli do divadla, aby se dívali na proměnlivou scénu, dobré herecké a pěvecké výkony. Byli však donuceni, stejně jako my všichni ostatní, poslouchat nekonečně vleklé a trapné dialogy, troufalý pokus o sólový zpěv. Statická scéna zůstala po celé představení bez sebemenší proměny. Ani reflektory příliš nedotvářely její nudnou atmosféru,“ nezvykle rázně pronáší svůj soud Hromádka. „Pak kritizujme chování svých žáků! Část z nich utekla už o přestávce. Kam jinam než do restaurace. Ti, co statečně vydrželi, trpěli.“ „Budeme se muset ve vedení znovu zamyslet, zda má vůbec význam chodit s žáky do divadla a podporovat jeho oslabenou existenci. Kdyby nebylo žáků mateřských, základních a středních škol, pro koho by zdejší soubor ještě hrál? Mladí lidé dnes příliš nevyhledávají divadlo, umějí se bavit i bez něho,“ odmlčí se Ustaraná. „Pokud chceme vzdělávat své žáky divadelní kulturou, musíme mít záruku, že jim nabídneme aspoň přijatelnou kvalitu. Tvůrci zpackané hry si nemohou naivně myslet, že vše, co předvedou, s pokorou a nadšením přijmou naši žáci. Nechci se jich zastávat a nemíním omlouvat jejich málo vhodné chování. Mnozí z nich však spontánně vyjádřili to, co si v dané chvíli mysleli. Ne vždy se vyplatí podceňovat mladého člověka a předpokládat, že všemu kolem sebe nerozumí,“ uzavírá divadelní rozpravu Hromádka. Roman KANTOR

9

Luštěním sudoku do Indie N

a týdenní pobyt v indickém státě Goa ve společnosti nejlogičtěji uvažujících „mozků“ světa se mohou těšit úspěšní účastníci blížícího se Airwaves Mistrovství republiky v luštění sudoku 2008. V neděli 24. února v 9,30 hodin vypukne v sále Semilasso v brněnském Králově Poli klání, při kterém se střetne zhruba stovka luštitelů z České i Slovenské republiky. Na domácí mistrovství byli pozváni úspěšní řešitelé z přeborů Grand Prix za loňský rok, tři nejlepší hráči v Sudoku lize za každý měsíc v roce 2007

V

sopise Dell Magazines. Název sudoku pochází z Japonska, kam jej v roce 1984 přivezlo nakladatelství Nikoli. O skutečnou expanzi se postaral o pár let později Novozélanďan Wayne Gould, jenž vymyslel speciální počítačový program generující hlavolamy a přesvědčil proslulé noviny Daily Telegraph, The Guardian, Daily Mail a Die Zeit, aby sudoku pravidelně zveřejňovaly. Kořeny sudoku však sahají mnohem hlouběji – až k logickým hrám starým přes 1000 let.

době, kdy i z ministerstva školství zaznívají hlasy, že bude zahájena debata o školném na vysokých školách, nepostrádá jistou zajímavost, že v letošním roce uplyne kulatých sto let od oficiálního zrušení školného v obecných a měšťanských školách. Tedy ve školách, které zabezpečovaly povinnou školní docházku. V mnoha případech ovšem oficiální zruše-

raci, může se přihlásit do taneční soutěže ve stylu StarDance, která bude součástí plesu. Podrobnosti o soutěži a přihlášku lze najít na adrese www.explzen.cz. Vítězný pár vytančí pro svoji školu plaz-

movou televizi Panasonic. Vstupenky jsou k zakoupení v pokladně Měšťanské besedy, nebo lze kontaktovat firmu Excellent Plzeň, s. r. o. Anna ŠPERLOVÁ

V březnu seminář JÁ A TY

P

oslední říjnový víkend se ve Vzdělávacím a kulturním centru Židovského muzea v Praze konal první seminář v rámci projektu Já a Ty, který Společnost křesťanů a Židů připravila pro učitele středních škol. Na projektu se podílí Společnost křesťanů a Židů a Vzdělávací a kulturní centrum Židovského muzea v Praze. Projekt je pod-

Nejlepší odpovědi na 300 nejčastějších otázek u přijímacího pohovoru Susan Hodgson

Silvie MARKOVÁ

Pozvěte učitele na ples

plesové sezoně se každý určitě zúčastní nejednoho plesu. Tančí lékaři, veterináři, studenti, zaměstnanci firem. Ale co učitelé? Myslí na ně někdo? Ano, je to tady. První ples učitelů v Plzni se bude konat 21. března 2008 v naší krásné plzeňské Měšťanské besedě. Pod záštitou Václava Červeného, náměstka hejtmana Plzeňského kraje, zahajujeme každoroční tradici poděkování všem pracovníkům ve školství. Nebude chybět předtančení, bohatá tombola, dárky pro každého, příjemní hosté a nejedno překvapení. K tanci a poslechu bude hrát orchestr P Bend pana učitele Vlastimila Pelce. A nebudeme se jen bavit, ale i soutěžit. Kdo rád tančí a má smysl pro leg-

V

a padesátka nejlepších z nominace, která probíhala do 10. února na www.sudoku-league.com. Na šampionátu se budou luštit kromě běžných 9 x 9 i další druhy hádanek – diagonální, nepravidelné, součtové, liché a sudé sudoku a rovněž úplně nové formáty. Lákavou výhrou turnaje bude letenka na 3. mistrovství světa v luštění sudoku v Goa, které se uskuteční od 14. do 18. dubna. Sudoku vzniklo v roce 1979, kdy daný princip použil Američan Howard Garns ve hře Number Place. Ta vyšla v hádankářském ča-

Znáte je?

porován nadací Joods Humanitair Funds a Ministerstvem kultury České republiky. Tento kurz, koncipovaný pro zhruba patnáct účastníků, by měl probíhat každoročně. Letošní seminář je plánován na 15. a 16. března, a to opět ve Vzdělávacím a kulturním centru Židovského muzea v Praze. Adam BORZIČ

Se záludnými a obtížnými otázkami se setkáte při každém přijímacím pohovoru. To, jak na ně odpovíte, přitom vytváří rozhodující dojem o vás a zásadně ovlivňuje výběr vítězného uchazeče. Kniha, kterou vydalo nakladatelství Grada Publishing, vám pomůže připravit se na přijímací pohovor perfektně a odejít z něj jako vítěz. Dozvíte se v ní, jak odpovídat na otázky typu „Proč chcete pracovat právě pro nás?“, nebo „Proč odcházíte ze současného zaměstnání?“, či „Jste ženatý a máte děti?“.

Zrušené školné ní školného pouze kodifikovalo již vytvořený stav. Řada obcí totiž rušila ve svých školách školné již od první poloviny devadesátých let. Důvodem bylo přesvědčení, že vybírání školného ve školách s povinnou školní docházkou je anachronismem nehodícím se do moderních poměrů. Současně se předpokládalo, že zrušením školného se odstraní i časté problémy, které ve vztazích

mezi rodiči a školami pro placení školného existovaly. Kuriózní přístup v otázce zrušení školného zaujala Praha. Přestože byla obklopena obcemi, které školné zrušily, pražští radní s jeho zrušením nesouhlasili. Při velkém počtu pražských dětí by totiž město přišlo o příliš velkou sumu peněz. V roce 1901 ale vymysleli vskutku šalamounské řešení. Školné sice hlaso-

váním opět nezrušili, rozhodli ale o tom, že všechny pražské děti budou od školného osvobozeny. A protože za děti osvobozené od školného dostávaly obce peníze ze zemských fondů, o peníze město nepřišlo. Navíc si pochvalovalo zlepšení vztahů s rodiči a nakonec i úsporu, protože mohlo zrušit dvě pracovní místa výběrčích školného. František MORKES

10

Vzdělávání handicapovaných dětí u nás – Vysočina a Jihomoravský kraj Děti a žáci se speciálními vzdělávacími potřebami (respektive zdravotně postižení) jsou v těchto krajích vzděláváni v běžných školách individuální integrací do běžných tříd nebo ve speciálních třídách běžných škol. Kromě toho jsou vzděláváni ve 20 mateřských školách, 59 základních školách a 33 středních školách určených pro děti a žáky se SVP. Kraj Vysočina patří rozlohou k nejmenším v České republice, ale hustotu obyvatel na 1 km2 má vyšší než Jihomoravský kraj, který v tomto ohledu zaujímá průměr České republiky. pro děti se SVP, kterých je v kra- ní techniku, ale i s mnoha dalšími vému počtu dětí a žáků je v kraÚrovně vzdělávání

Základní školy Vzdělávání žáků se SVP v základních školách se uskutečňuje zejména formou individuální integrace s využitím individuálního vzdělávacího plánu, či formou skupinové integrace ve třídách pro děti se zdravotním postižením, které mohou být v základní škole zřízeny. V běžných školách je tak vzděláváno 3,9 procent žáků se SVP z celkového počtu žáků v základních školách (což je 142 833 žáků). Děti s těžším zdravotním postižením jsou vzdělávány v základních školách

Střední školy Ve středních školách je podíl žáků se SVP nižší. Běžné školy v oblasti navštěvuje zhruba 1 procento žáků se SVP ve srovnání s celkovým počtem žáků těchto škol. Tito zdravotně postižení žáci jsou v obou krajích indivi-

obory, například uměleckořemeslnými či strojírenskými. Obecně platí, že v současnosti přibývají možnosti pro integraci zdravotně postižených ve středních školách (nejen v oborech středního vzdělávání s maturitou). Pokud to situace škol umožňuje, jsou budovány bezbariérové přístupy a pedagogové jsou připravováni výuku a průběh celého vzdělávacího procesu individuálně přizpůsobit. Záleží na závažnosti a rozsahu postižení dítěte, zdravotních požadavcích pro zvolený obor a provozních možnostech

Počet dětí a žáků individuálně integrovaných v běžných školách v letech 2002/03 až 2006/07 podle postižení Jihomoravský kraj 150 120

Počet dětí a žáků

Mateřské školy Podíl dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v předškolním vzdělávání na celkovém počtu dětí v mateřských školách je v kraji Vysočina 2,6 procenta a v Jihomoravském kraji 2,8 procenta dětí. Individuální integrace dětí se SVP do běžných mateřských škol se v obou krajích celkem úspěšně daří (z celkového počtu zdravotně postižených je v mateřských školách individuálně integrováno nebo umístěno ve speciálních třídách běžných mateřských škol 64 procent dětí). Do mateřských škol pro děti se SVP se přednostně přijímají zdravotně postižené děti, pokud se nemohou s ohledem na své postižení vzdělávat v běžných mateřských školách. V kraji Vysočina je 1 tato mateřská škola, v níž se vzdělává 26 dětí, v Jihomoravském kraji jde o 429 dětí, které navštěvují 19 mateřských škol určených pro děti se SVP. Do celkového počtu dětí se SVP v předškolním vzdělávání nejsou zahrnuty počty dětí v přípravných třídách pro děti se sociálním znevýhodněním.

ji Vysočina 20 (navštěvuje je 1098 žáků) a v Jihomoravském kraji 39 (vzdělává se v nich 3203 žáků). Celkem za oba kraje se ve školách pro žáky se SVP vzdělávají 3 procenta všech žáků základních škol.

90 60 30 0

2002/03

2003/04

2004/05

2005/06

2006/07

2005/06

2006/07

Vysočina 120 100

Počet dětí a žáků

Podíl dětí a žáků se SVP k celkovému počtu dětí a žáků (celkový počet je 90 808 všech dětí a žáků v kraji Vysočina a 193 406 dětí a žáků v Jihomoravském kraji) činí 5,2 procenta v kraji Vysočina a v Jihomoravském kraji pak 5,0 procent dětí a žáků. Data se týkají dětí a žáků v mateřských, základních a středních školách. V konzervatořích ani ve vyšších odborných školách v této oblasti nestudují žádní evidovaní zdravotně postižení žáci a studenti.

80 60 40 20 0

2002/03

2003/04

2004/05

mentání postižení

sluchové postižení

zrakové postižení

tělesné postižení

kombinace postižení

autismus

duálně integrovaní v běžných třídách. Další možnost integrace ve speciálních třídách běžných škol byla realizována pouze v Jihomoravském kraji, kde je takto vzděláváno 78 žáků, v kraji Vysočina nebyly v běžných školách speciální třídy nikde zřízeny. Ostatní zdravotně postižení žáci se vzdělávají ve školách určených pro žáky se SVP (2,3 procenta z celkového počtu 95 193 žáků). Žáci se SVP mají výběr oborů středoškolského vzdělávání a následně povolání omezen s ohledem na své zdravotní postižení. Vzdělávání s maturitou pro smyslově a tělesně postižené žáky nabízejí střední školy s gymnaziálními obory a obory středních odborných škol se zaměřením na ekonomiku, výpočet-

vady řeči

středních škol. Středních škol pro žáky se zdravotním postižením je v kraji Vysočina 11 a v Jihomoravském kraji 22. V kraji Vysočina se v těchto školách vzdělává 472 žáků a v Jihomoravském kraji je navštěvuje 1712 žáků.

Žáci podle postižení Žáci se zdravotním postižením mohou být integrováni do mateřských a základních škol jedině tehdy, mají-li zajištěnu odbornou speciálně pedagogickou péči. Záměr co nejvyššího začleňování dětí a žáků se SVP do vzdělávání v běžných školách buď individuální integrací, nebo ve speciálních třídách běžných škol se daří naplňovat. Podíl individuálně integrovaných do běžných škol k celko-

ji Vysočina 2,5 procenta a v Jihomoravském kraji 1,4 procenta. Podíl všech dětí a žáků se SVP je 5 procent v poměru k celkovému počtu dětí a žáků vzdělávaných v mateřských, základních a středních školách (celkem se zde vzdělává 284 214 všech dětí a žáků). Když porovnáme počty dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami individuálně integrovaných do běžných škol podle druhu jejich postižení, vidíme, že kromě vývojových poruch učení a chování je nejčastějším postižením kombinované postižení, tělesné postižení, zrakové postižení a postižení mentální. Vady řeči se poměrně často vyskytují v mateřských a základních školách, ve středních školách se tomuto handicapu již nevěnuje taková pozornost, nebo je odstraněn v předchozích stupních vzdělávání. V posledních letech se tento handicap již tak často nevyskytuje. V grafech je znázorněn počet individuálně integrovaných dětí v běžných školách podle druhu zdravotního postižení v pětileté časové řadě. Nejsou zde zahrnuti děti a žáci s vývojovými poruchami, protože tvoří okolo 90 procent všech individuálně integrovaných žáků. Kromě dětí a žáků s vývojovými poruchami je na počátku časové řady nejvyšší počet žáků s vadami řeči, s kombinací postižení a tělesně postižených. Ve zmiňovaných krajích je rozložení dětí a žáků s jednotlivými druhy postižení rozdílné. V kraji Vysočina je nejvíce individuálně integrovaných dětí a žáků s kombinovaným postižením a pak s tělesným a mentálním postižením, v Jihomoravském kraji je hlavně na počátku časové řady nejvíce dětí a žáků s vadami řeči, v celém sledovaném období pak dětí a žáků s tělesným postižením a s kombinací postižení. Počty postižených se během sledovaného období u některého druhu postižení snižují (stejně jako počet všech dětí a žáků v důsledku nepříznivé demografické situace), například postižení s vadami řeči, u jiných druhů postižení počet dětí a žáků narůstá. Z grafů je patrné, že se stále více daří integrace dětí s mentálním a tělesným postižením a s autismem.

11

inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce

*ÀœiŽÌÊ/Û?ÊLÕ`œÕV˜œÃÌ >L‰`Ž>ÊϜi˜‰

£°Ĩ¯ ¢:¾:®¥

►”äæã„ßãàÙâl”äÙØÕÛãێ”äæã”äläæÕêé”HÊĔê”ÛÕçèæã”ãÖãæÙ×Ü ³µ°Ĩ¬°©°

►”äÙØÕÛãÛÝ×ßc”äæÕ×ãêâlßí”çèÙØâl×ܔ„ßãà”îÕádÙâ×ܔâՔÛÕçèæã”ãÖãæí ”ÙØÝèÙàe”„ßãà” ” ”””Õ””èêŽæ×ٔ„ßãàâl×ܔêîØdàXêÕ×l×ܔäæãÛæÕᎠ£:­ĨS¬°­¥¯:

►”äÙØçèÕêÝè”Õ”êíçêdèàÝè”áÙèãØÝßé”èêãæÖí”HÊÄ ·¥µ®:¯½Ĩ Ĩ®:¶· ĨS¬°­¥¯:

ĉÂXßàÕØí”âՔˆaÕç èâlß프ßãàÙâl”Þçã é”ê”äàâc”ꏄݔ ÜæÕîÙâí”äæãçèÙØâ Ý×èêlá”äæãÞÙßèé”Èê X”ÖéØãé×âãçèü

¥¨¢Ă¥©¢”§¢”¦¤¤¬”Ă”ÄÕæØéÖÝ×ߏ”ßæÕÞ”Ă”¼ãèÙà”¶éÞâã×Ü ”āÙàãéa ¥¥¢Ă¥¦¢”¨¢”¦¤¤¬”Ă”Ãàãáãé×ߏ”ßæÕÞ”Ă”¼ãèÙà”¿Õáîlß ”¿Õæàãê”äãؔÄæÕØdØÙá ¦©¢Ă¦ª¢”¨¢”¦¤¤¬”Ă”ÀÝÖÙæÙ×ߏ”ßæÕÞ”Ă”¼ãèÙà”¿Õáß ”¸ãßçí ¥ª¢Ă¥«¢”©¢”¦¤¤¬”Ă”¾ÝÜãáãæÕêçߏ”ßæÕÞ”Ă”¸ãáãê”áàXØْٔäÝ”ÇÃɔèæÕØÝaâl×ܔÙáÙçÙࠔ碔梔㢠”¶æâã

ĵĵĵĐĠċÆIJÕĂIJÏÿĂĢĪĐÏĹ

³Pª©­%S¬½Ñ Ê턄l”ãØÖãæâX”„ßãàՔ¸µ¿ÃÀ” ՔÇèÙØâl”„ßãàՔ¸µ¿ÃÀ ”ã¢”ä¢”ç¢ «§©”«¦””ÄÙèæãêÝ×ٔ锿ÕæêÝâc”©«¤ ÈÙࢮ”Ÿ¨¦¤”©­©”§­¥”¤©ª ” æÙääÙæãêÕ¢ÕâÙèÕ´ØÕßãà¡ßÕæêÝâÕ¢×î

Æ·ÀÆÁ’ ÂÄÁ¼·½Æ’ ¼·’ ÅÂÁ¾Ç¸»À³ÀµÁÈÀ’ ·ÈÄÁÂŽQ¿’ ÅÁµ»¾À-¿’ ¸ÁÀ¶·¿’ ·Ç’ ³’ ÅÆÆÀ-¿’ ÄÁÌÂÁ!Æ·¿’ !·Å½$’ Ä·ÂÇ´¾»½Ë

předplatné týdeníku školství

.fRODNqKONFERENCEPROVYSOKm ÃKOLYVZD}LfVAJqCqUjITELE

4ERMqNB½EZNA ¯HODIN -qSTO0RAHA -ASARYKOVAKOLEJ

Vyplněný objednací lístek zašlete přímo na adresu redakce Týdeníku Školství, Senovážné nám. 23, 110 00, Praha 1. Účast v databázi předplatitelů Týdeníku Školství není omezena kalendářním ani školním rokem a každá adresa předplatitele automaticky přechází z ročníku do ročníku.

5jITEL 5jITELVSTOLETq¯NOVm VØZVY NOVmPOËADAVKY

-EZIHLAVNqCqLEKONFERENCE PAT½q

OBJEDNACÍ LÍSTEK*

-OTTOÂ$}LTESEOSVOUZKUÃENOST± $ALAJLfMA

„0ROVmSTODBORNOUREFLEXI PROCESUREALIZACEKURIKULfRNq REFORMYVSOUVISLOSTI SP½qPRAVOUUjITELÒ

Objednávám ........................ předplatné Týdeníku Školství.

„(LEDATODPOV}DINAOTfZKY *AKmUjITELEPOT½EBUJqNAÃI ËfCIASTUDENTI*AKmUjITELE PROSVmBUDOUCqOBjANY POT½EBUJEjESKfSPOLEjNOST NAPOjfTKUSTOLETq

Jméno – název odběratele: .................................................. ............................................................................................. Adresa: ..................................................................................

„.AVfZATHLUBÃqSPOLUPRfCI S6À HLEDATANALmZATAKTIVNq ROLIFAKULTATmMATAVHODNf KESPOLEjNmMU½EÃENq

............................................PSČ dodací pošty: .................. E-mail: ................................................................................. Plátcem bude (jméno, název, IČO, DIČ):

0ILOT''0 WWWPILOTG GPCZ

Podpis (u organizace razítko): ............................

TÝDENÍK

* Určeno jen pro zcela nové předplatitele !!!

w w w. t y d e n i k - s k o l s t v i . c z

Číslo 7

20. února 2008

Datum: .............................

+ONFERENCEITENTOLETfKJSOUVRfMCI SYSTmMOVØCHPROJEKTÒ0ILOT''0A-ETODIKA SPOLUFINANCOVfNYZPROST½EDKÒ%3& STfTNqHO ROZPOjTUAROZPOjTUHLAVNqHOM}STA0RAHY

0½IHLfÃKAJEKDISPOZICI NAWEBOVØCHSTRfNKfCH6Ñ0 HTTPUCITELVUPPRAHACZ ÑjASTNAKONFERENCI JEZDARMA

Vydává Dictum, s. r. o., Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1. Šéfredaktorka Mgr. Karla Tondlová, tel. 224 233 044, fax 224 233 043. E-mail: [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected]. Za rok vychází 40 čísel. Celoroční předplatné 920 Kč. Vyrábí SOFIPRIN Praha. Rozšiřuje Česká pošta, s. p., POSTSERVIS. Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím pošt v Praze č.j. NP 3160/1994 ze dne 29. 12. 1994. Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. ISSN 0862-9641. MK ČR E 4861.