Půda jako igelit
České řeky ročně odnesou milion tun plavenin z polí. Na erozi se podepsal dramatický úbytek skotu.
Když zemědělci minulé pondělí zablokovali kvůli nízkým cenám mléka dálnici, leckdo jim vyčítal, že si k protestu vybrali nevhodnou dobu. Část republiky postihly zničující povodně. Kritici vyčítali zemědělcům neprávem. Dopady povodní a chov skotu spolu úzce souvisí. Bahna z polí by bylo méně, kdyby na nich místo kukuřice rostly pícniny, tedy vojtěška a jetel pro krmení přežvýkavců.
„Mléko je krajinotvůrcem,"zdůrazňuje vodohospodář Jan Bouček. Bývalý náměstek ředitele Výzkumného ústavu vodohospodářského Bouček, kterého nyní magistrát hlavního města pověřil rekonstrukcí pražské čistírny odpadních vod, ví, o čem mluví. Mezi kukuřičnými klasy voda rychle proteče jako řídkým cedníkem a odnáší, co jí leží v cestě. Hustě rostoucí jeteloviny odtok zpomalí a jejich hluboké kořeny mokrou ornici zadrží, aby neucpávala koryta řek.
Zdecimovaný skot
Proč se objemné píce pěstuje méně? Už není třeba. Za vším vězí dlouhodobě nízké výkupní ceny mléka a hovězího masa. Za posledních dvacet se početní stavy skotu v České republice snížily o dva miliony kusů. Zatímco v roce 1989 jsme u nás chovali 3,4 miliony kusů skotu, v současnosti jich zemědělci mají pouze 1,4 miliony, uvádí Ministerstvo zemědělství v Situační a výhledové zprávě skot-hovězí maso.
Úbytek krav, telat a býčků znamená i nižší podíl statkových hnojiv, což se přímo promítá do
1/5
Půda jako igelit
zhoršení odtokových poměrů v půdě. Chybí jí organické látky, takže se vsakuje méně vody. Granule umělých hnojiv sice dodají rostlinám živiny, ale zhutňují strukturu půdy.
„Voda z dešťových přívalů steče po nevhodně hnojené půdě jako po igelitu," nabízí srovnání Bouček. Naše vodní toky, jak dodává, jsou nejvýkonnější přepravci materiálu. Z našeho státního území odnášejí v průměru milion tun plavenin ročně. Nedají si poroučet a tempo si určují samy. Při nástupu povodní koncentrace plavenin i jejich množství strmě roste. Zvláště malé toky při povodni za pár dní vezmou více půdy než za celý rok.
Tuny bahna útočí
„Zatím nejvyšší koncentrace plavenin, rekordních 57 gramů na litr vody, byla zaznamenána 8. července 2000 na moravské řece Moštěnce v oblasti flyšového pásma v Západních Karpat. Při následné odtokové situaci 17. července 2000 činil specifický odtok plavenin až 25 tun na kilometr čtvereční za den," uvádí publikace Voda v České republice (Ministerstvo zemědělství, Praha 2006) od kolektivu expertů pod vedením Jana Němce a Josefa Hladného.
Vůbec největším „přepravcem" plavenin z hlediska eroze je řeka Morava. Ta 7. června 1986 trasportovala Kroměříží během pouhých 24 hodin téměř 200 tisíc tun materiálu. Běžně jí to trvá půl roku!
Málo známý rekord v erozi půdy naštěstí neměl tragickou dohru na životech. „Bahno nakonec bezpečně zadržely lužní lesy na jihu Moravy u Strážnice," vybavuje si Bouček. „Tam si s důsledky živlu tehdy poradila příroda. Ale když stéká bahno z polí v Polabí, je za tím nerozvážná činnost lidí," vysvětluje.
„Kdyby na březích potoků a řek rostla tráva místo pšenice, proudila by do toků při povodních čistá voda, nikoli bahno,"tvrdí s jistotou Ivan Suchara, náměstek ředitele Výzkumného ústavu pro krajinu a okrasné zahradnictví Sylva Taroucy v Průhonicích u Prahy.
2/5
Půda jako igelit
Pomohou vrby a topoly
Průhonický ústav už po vlně předchozích povodní doporučil, aby se v zátopových územích sázely zpevňující meliorační dřeviny, které jsou na vodu zvyklé. Konkrétně to jsou vrby a topoly černé, které jsou v našich podmínkách původní. Ústavem zpracovaná metodika navrhuje, aby se tyto dřeviny používaly jako biopalivo. Lze je za použití kombajnů sklízet každé tři roky na dřevní štěpku pro výrobu energie.
Suchara přiznává, že pohled ústavu na využití říčních břehů se liší od názoru správců povodí. Ti naopak chtějí mít břehy pouze zatravněné a stromy kácí. Kmeny vyvrácené povodní totiž ucpávají koryto. „Důležité je, aby byly porosty na březích pravidelně udržované," myslí si Suchara. Trvá na tom, že vhodně zvolené druhy stromů zpomalují průtoky řek.
Když je ale vody moc, ani rostliny nejsou všemocné. Suchara přiznává, že na tak velké lokální bouřky - jako letos u Jeseníku nad Odrou - jsou všechna protipovodňová opatření krátká. Současně však dodává, že i za nynějšími přívaly je tak či onak činnost člověka. Změna klimatu a celkové oteplování vede k tomu, že se mění koloběh vody v přírodě. Teplejší vzduch je lehčí, a tak stoupá do větší výšky.
„Vzduch se dnes ochlazuje až osm kilometrů nad povrchem Země, zatímco dřív to byly dva kilometry. Znamená to, že na zemský povrch tak dopadne čtyřikrát více srážek během deště," srovnává Suchara intenzitu deště dřív a nyní. V minulosti pršelo častěji, ale méně vydatně. Teď se prudké deště střídají s obdobím velkého sucha.
Mono není ono
3/5
Půda jako igelit
Jak zmírnit erozi půdy? Na tom v současnosti pracuje Výzkumný ústav ochrany půd a meliorací na Zbraslavi u Prahy. Půdoznalec Václav Kadlec upozorňuje na škodlivost monokultury. Zejména kukuřice a slunečnice, jejíž pěstování se přesouvá do vyšších nadmořských poloh. Kadlec ale na druhé straně připouští, že zemědělci jsou v tom tak trochu nevinně.
Připomíná, že nejkvalitnější půda v nížině se využívá jako stavební pozemky. Mizí pod náporem průmyslových zón, nákupních středisek a velkoskladů.
„Vadí nám hlavně délka zemědělsky využívaných pozemků. Pole jsou příliš rozlehlá. Výjimkou není lán o délce až půl kilometru. V západní Evropě svažité pozemky terasují, anebo na nich střídají pásy různých plodin. To se u nás nevidí,"všímá si Kadlec.
Rozdíl je dobře vidět na leteckých snímcích zemědělských pozemků na serveru mapy.cz., když se člověk podívá, jak vypadají pole v našem pohraničí a v Rakousku nebo v Německu.
Vůbec nejvíc mu ale vadí, že půdoznalci z ústavu dávno vypracovali metodiky pro pěstování plodin, aby se zabránilo erozi, jenže v praxi na to nikdo nedbá.
Zákon neukládá, jen doporučuje
„Český zákon na ochranu půdy má řadu užitečných vyhlášek, ale nejsou závazné. Všechna opatření v nich jsou pouze ve formě nepovinných doporučení. Není tedy koho za co stíhat. Navíc jsou regule pro ochranu půdy před erozí rozptýleny v řadě zákonů, takže se v nich nikdo pořádně nevyzná," uvádí další argument pro slabou vynutitelnost legislativy Kadlec.
Zákon na ochranu půdy zemědělcům ukládá, že mají hospodařit tak, aby nedocházelo k erozi.
4/5
Půda jako igelit
Pozoruhodné je, že i ve zmíněné právní normě se jistou mírou eroze počítá. Například pro těžké půdy je povoleno, že splach ornice z pole smí být až deset tun za rok. U středně těžké půdy jsou to čtyři tuny ročně a u lehkých půd 1,5 tuny za rok. Co ale za pár let zbude na polích, když se tam nedoplňují organické látky ze statkového hnoje?
5/5
