České dráhy. Předpis. Evidence překážek prostorové průchodnosti tratí. Českých drah

České dráhy

ČD S 65

Předpis Evidence překážek prostorové průchodnosti tratí Českých drah

Schváleno rozhodnutím generálního ředitele Českých drah dne 6. 4. 1999 čj. 61 356/98 – O 13

Účinnost od 1. 6. 1999

ČD S 65 – Účinnost od 1. 6. 1999

2


OBSAH Předmluva .................................................................................................................... Záznam o změnách ...................................................................................................... Rozsah znalostí ............................................................................................................ Seznam použitých značek ............................................................................................ Kapitola I

5 7 9 13

- Úvodní ustanovení ...................................................................... 15

Kapitola II - Vymezení základních pojmů ...................................................... A. Průjezdný průřez, prostorové uspořádání, prostorová průchodnost .................. B. Evidenční prostor a přepravní trasy s EP 2,5 .................................................... C. Překážky prostorové průchodnosti tratě ............................................................ D. Použitelný prostor pro mimořádné zásilky ......................................................... E. Pojmy vztahující se k mimořádné zásilce .......................................................... F. Pojmy vztahující se k trati (traťové pojmy) ......................................................... G. Pojmy vztahující se ke zpracování dat ...............................................................

16 16 16 17 18 18 19 19

Kapitola III - Kontrola prostorové průchodnosti tratí .................................... 20 A. Pravidelné měření překážek PPT ..................................................................... 21 B. Mimořádné měření překážek PPT .................................................................... 21 C. Měření tunelů ................................................................................................... 21 D. Způsoby měření překážek PPT......................................................................... 22 E. Přesnost polohy překážek PPT......................................................................... 22 F. Údaje o překážkách PPT................................................................................... 24 Kapitola IV - Měření objektů v blízkém okolí tratě ......................................... 24 A. Místní měření ..................................................................................................... 24 B. Měření v uceleném úseku tratě .......................................................................... 24 C. Uchovávání dat o objektech v blízkém okolí tratě ...........................................… 25 Kapitola V A. B. C. D. E. F. G. H. I.

- Činnost SDC jako organizační složky ČD zodpovědné za kontrolu PPT..................................................... 25 Plánování pravidelného měření překážek PPT................................................. 25 Pravidelné měření překážek PPT ručním měřením vlastními silami ................. 26 Souřadnice měřených bodů obrysu překážky PPT .......................................... 26 Prvotní evidence informací a dat o překážkách PPT ....................................... 27 Místní databáze překážek PPT......................................................................... 28 Zavedení dat z pravidelného měření překážek PPT do místní databáze a jejich předávání centrální databázi ................................................................ 28 Pravidelné měření překážek PPT zajišťované u TÚDC-SPF a u jiných zhotovitelů ........................…...................................... 28 Mimořádné měření překážek PPT a předání dat .............................................. 29 Archiv překážek PPT .....................................................................................… 30

Kapitola VI

- Činnost TÚDC-SPF jako organizační složky ČD pro měření a vyhodnocování překážek PPT............................. 30 A. Automatizované měření překážek PPT ............................................................ 30 B. Organizace pravidelného měření překážek PPT Střediskem pozemní fotogrammetrie................................................................................................... 30 C. Vyhodnocování pravidelného měření překážek PPT a předávání výsledků SDC ................................................................................................... 31 D. Mimořádné měření překážek PPT, jeho vyhodnocování a předávání výsledků .............................................................................. 3

31


Kapitola VII

- Činnost útvaru centrální evidence dat o překážkách PPT.......................................................................

32

A. Centrální databáze překážek ............ ...................................................… 32 B. Spolupráce útvaru centrální evidence s útvarem ČD-URMIZA ............... 32 Kapitola VIII

- Činnost nadřízeného útvaru ......................................................

32

Kapitola IX - Využívání evidence překážek PPT ............................................ A. Využívání databáze překážek PPT pro přepravu mimořádných zásilek ...........................................................................… B. Využívání databáze překážek PPT u SDC .............................................. C. Využívání archivu překážek PPT .............................................................

33

Kapitola X

- Přechodná ustanovení ...............................................................

35

Kapitola XI

- Závěrečná ustanovení ................................................................

35

33 34 35

SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY A NORMY ........................................................................ 37 PŘÍLOHY 1 Upřesnění pojmů (normativní v označených ustanoveních) ...................................

39

2 Obrys evidenčního prostoru EP 2,2 s poloviční šířkou 2 200 mm (normativní) ............................................................................................................

45

3 Obrys evidenčního prostoru EP 2,5 s poloviční šířkou 2 500 mm ............................................................................................................

normativní) 47

4 Měření překážky PPT v absolutním (a relativním) souřadnicovém systému nakloněném obrysu EP v převýšené koleji (normativní) .................................…

49

5 Přepravní trasy s EP 2,5 ........................................................................................

51

6 Okamžité hlášení SDC při mimořádném měření překážek PPT změně situace na trati (normativní) ...................................................................

57

7 Činnost FS-3 ..........................................................................................................

59

8 Objekty (překážky PPT) měřené (neměřené) automatizovaně FS-3 v označených ustanoveních) ...............................................................

při

při

(normativní 61

9 Číselník překážek PPT (normativní) ....................................................................…

63

10 Podmínky pro organizaci a výkon měření FS-3 (normativní) ...............................…

65

PŘEDMLUVA

4


Prostorová průchodnost tratí je jedním ze základních parametrů vymezujících komerční využitelnost tratí. Do doby vydání předpisu S 65 Evidence překážek prostorové průchodnosti tratí Českých drah, byla problematika prostorové průchodnosti tratí pro přepravy mimořádných zásilek s PLM, popř. mimořádných zásilek dlouhých, řešena několika samostatnými výnosy, případně ustanoveními v ostatních předpisech (směrnicích). Předpis S 65 tyto informace sjednocuje, upřesňuje a upravuje činnost útvarů a zaměstnanců zabývajících se problematikou PPT. Předpis S 65 určuje zásady pro měření překážek PPT zasahujících do EP, zásady pro evidenci překážek PPT v aktuální databázi překážek PPT i v archivu překážek a zásady pro předávání dat o překážkách, a to nejen v rámci DDC, ale i mezi DDC a DOP, útvarem ČD-URMIZA. Předpis S 65 určuje, že se překážky PPT evidují jen u dopravních kolejí. Předpisem S 65 se proti dosavadnímu stavu zavádějí nová hlediska pro záznam překážky PPT v aktuální databázi překážek PPT. Charakterizujícím údajem o překážce PPT nejsou již souřadnice [x, z] jednoho (kritického) bodu překážky, zasahujícího ze všech bodů na (rozhodujícím) obrysu překážky nejhlouběji do EP. Charakterizujícím údajem o překážce je nyní obrys překážky určený spojitou řadou bodů (tj. souřadnicemi [x, z] všech bodů obrysu překážky). Novým charakterizujícím údajem je střední polohová chyba obrysu překážky, vyplývající z měření a vyhodnocování naměřených hodnot. Střední polohová chyba obrysu překážky vyjadřuje systémovou nepřesnost polohy obrysu překážky vzhledem ke koleji, tj. vyjadřuje jeho možnou nejbližší a nejvzdálenější polohu. Předpis S 65 stanoví nový tvar obrysů EP 2,2 a EP 2,5 proti tvarům, které byly uvedeny v bývalém předpise ČSD D 31, účinném od 1.1.1977. Předpis S 65 určuje přepravní trasy s EP 2,5. Na tratích (úsecích), které jsou součástí některé z přepravních tras s EP 2,5, se budou od účinnosti předpisu S 65 měřit překážky PPT zasahující do EP 2,5 (měření vlastními silami správce tratě i sjednaným zhotovitelem). Na ostatních tratích (úsecích), kde se měří překážky PPT zasahující až do EP 2,2 (měření zejména vlastními silami správce), se budou měřit překážky PPT zasahující již do EP 2,5 tehdy, když se na té trati (v tom úseku) vyskytne požadavek na přepravu zásilky, která vyžaduje EP 2,5 (vznikne nová přepravní trasa s EP 2,5 nebo nová část dosavadní přepravní trasy s EP 2,5), a také tehdy, když o tom útvar nadřízený správci tratě v jednotlivých případech rozhodne. Počet tratí (úseků) s evidencí prostorové průchodnosti pro obrys EP 2,5 se tak bude postupně zvětšovat v závislosti na reálných možnostech správce tratě a na potřebách přepravy. Předpis S 65 připouští zjišťování objektů v blízkém okolí tratě, tj. objektů, které nezasahují do EP a nejsou evidovány jako překážky PPT. Na předpis S 65 má navazovat připravovaná SR 65 (S) Měření překážek.

5


ZÁZNAM O ZMĚNÁCH 1) Změna

Předpis

6


číslo čj.

1)

účinnost od

opravil

dne

podpis

Držitel tohoto výtisku je odpovědný za včasné a správné provedení schválených změn a provedení záznamu na této stránce.

7


ROZSAH ZNALOSTÍ Organizační složka

Funkce

8

Znalost


Generální ředitelství ČD, generální inspekce ČD Ř DDC

Ředitel kanceláře generálního ředitele, generální inspektor ČD, ředitel kanceláře generálního inspektora ČD

Informativní Vrchní ředitel, provozně technický náměstek vrchního ředitele, vedoucí útvarů: ředitel kanceláře vrchního ředitele, ředitelé odborů (investičního, stavebního, automatizace a elektrotechniky), vedoucí samostatných oddělení, vedoucí oddělení Zaměstnanci zabývající se přípravou a realizací investic dopravní cesty

Informativní

Zaměstnanci zabývající se geodetickou službou u ČD

Informativní

Zaměstnanci zabývající se agendou prostorové průchodnosti tratí

Úplná

Zaměstnanci zabývající se agendou přechodnosti vozidel

Informativní

Zaměstnanci zabývající se správou mostů tunelů TÚDC

Informativní

a Informativní

Ředitel TÚDC

Informativní

Vedoucí sekcí

Informativní

Zaměstnanci zabývající se diagnostickým a provozním měřením stavu tratě

Informativní

Vedoucí oddělení diagnostiky svršku a spodku

Úplná

Zaměstnanci zabývající se agendou přechodnosti vozidel

Informativní

Zaměstnanci zabývající se agendou prostorové průchodnosti tratí

Úplná

Vedoucí SPF

Úplná

Zaměstnanci zabývající se automatizovaným měřením FS-3 a vyhodnocováním měření

Úplná

Pokračování na str. 10 Pokračování Organizační složka

Funkce

9

Znalost


Stavební správa

Ředitel stavební správy

Informativní

Zaměstnanci zabývající se přípravou a Informativní realizací investic dopravní cesty, které určí ředitel stavební správy SŽG

SDC

Ředitel SŽG

Informativní

Zaměstnanci zabývající se geodetickým měřením pro DDC, které určí ředitel SŽG

Informativní

Vrchní přednosta SDC

Informativní

Zaměstnanci ve vedoucích funkcích, které určí vrchní přednosta SDC

Informativní, popř. úplná

Zaměstnanci zabývající se agendou překážek PPT Úplná Vedoucí zaměstnanců provádějících ruční měření a práce související Zaměstnanci zabývající se správou mostů tunelů

Ř DOP

Úplná

a Informativní

Zaměstnanci provádějící ruční měření a práce s tím související

Informativní: kapitola II, oddíly B, C, F, kapitola III, čl. 61, 79, 80, kapitola V, oddíl B, čl. 95, 102, přílohy 2, 3, 4, 9

Metrolog

Úplná: čl. 61

Vrchní ředitel, ředitel odboru provozu, zástupce ředitele odboru provozu

Informativní

Vedoucí oddělení zvláštních přeprav mimořádných zásilek Vedoucí pracoviště útvaru ČD-URMIZA

a Informativní Informativní

Pokračování na str. 11 Pokračování Organizační složka Ř DOP

Funkce Zaměstnanci pracovišť útvaru ČD-URMIZA

10

Znalost Informativní: kapitola II, oddíly


A, F, kapitola III, oddíl E, kapitola IV, oddíly A, B, kapitola V, oddíl H, čl. 117, kapitola VII, kapitola IX, oddíl A, přílohy 1,2,3,5,6

Obsah pojmů úplná znalost a informativní znalost je uveden v předpise M 1.

11


SEZNAM POUŽITÝCH ZNAČEK ČD .....................

České dráhy

ČD-URMIZA. ...... Ústřední registr mimořádných zásilek Českých drah ČSD ................... Československé státní dráhy

12


ČSN ...................

česká technická norma

DDC ................... Divize dopravní cesty DOP ................... Divize obchodně provozní DÚ ...................... definiční úsek EP ...................... evidenční prostor FS-3 ................... fotogrammetrický stroj MZ ...................... mimořádná zásilka NK ……....…….... niveleta koleje PLM .................... překročení ložné míry PPT .................... prostorová průchodnost tratě SDC ................... správa dopravní cesty SPF .................... Středisko pozemní fotogrammetrie SR ...................... služební rukověť STŘD ................. Stavební a technický řád drah SW ..................... software (počítačový program) SŽG …………..... středisko železniční geodézie TK ...................... temeno (hlavy) kolejnice TNP .................... společná značka pro technické normy železnic, interní předpisy ČD případné další dokumenty obdobného charakteru TNŽ .................... technická norma železnic TÚ ...................... traťový úsek TÚDC ................. Technická ústředna dopravní cesty UIC …………......

Union Internationale des Chemins de fer (Mezinárodní železniční unie)

13

a


Kapitola I Úvodní ustanovení 1. Předpis ČD S 65 Evidence překážek prostorové průchodnosti tratí Českých drah (dále v textu „předpis S 65“) stanovuje základní pravidla pro zjišťování a evidenci prostorové průchodnosti tratí ČD pro obrysy EP. Je základním předpisem platným v této odborné

14


oblasti. Ostatní dokumenty ČD (TNP), tvořené pro zjišťování a evidenci prostorové průchodnosti tratí ČD po začátku účinnosti předpisu S 65, musejí s ním být v souladu. Není-li uvedeno jinak, myslí se „prostorovou průchodností tratí“ vždy PPT pro obrysy EP. 2. Předpis S 65 řeší problematiku vytváření, zpracování, předávání, vedení a využívání dokumentace prostorové průchodnosti všech tratí ČD, a to zejména tím, že řeší problematiku získávání informací a vedení dat o překážkách PPT. 3. Formulace v předpise S 65 týkající se překážek PPT se vztahují i na nehmotné překážky PPT (viz čl.18), tam kde to je podle smyslu textu možné. 4. Předpis S 65 neřeší problematiku navrhování prostorového uspořádání tratí ČD. Pro návrh prostorového uspořádání tratí ČD platí obecně závazný právní předpis2). 5. a) b) c) d) e)

Předpis S 65 platí pro útvary a organizační složky ČD: evidující a kontrolující PPT z hlediska spravování tratí (výkonné jednotky DDC), zvlášť určené pro měření překážek PPT a jejich vyhodnocování3), evidující centrálně data o překážkách PPT, vykonávající funkci nadřízeného útvaru pro koncepci a metodiku agendy překážek PPT, využívající získaná data pro přepravu mimořádných zásilek4), tj. útvar ČD-URMIZA.

6. Dnem účinnosti předpisu S 65 se ruší ta ustanovení předpisu S 8/193 s názvem Fotogrammetrický stroj FS-3 a všechna dosud vydaná opatření pro vedení agendy překážek PPT, jejichž obsah je věcně řešen předpisem S 65.

2) 3) 4)

Vyhláška Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb. V době dokončení předpisu S 65 to byla TÚDC Praha. V předpise S 65 se mimořádnými zásilkami rozumějí ze všech druhů MZ jen ty mimořádné zásilky, u nichž dochází k překročení ložné míry. Ostatních MZ (např. těžkých) se předpis S 65 netýká. Druhy MZ mají být popsány v připravovaném předpise D 31, který byl v době dokončení předpisu S 65 rozpracován.

Kapitola II Vymezení základních pojmů A. PRŮJEZDNÝ PRŮŘEZ, PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ, PRŮCHODNOST

15

PROSTOROVÁ


7. Průjezdný průřez je pojem definovaný pro dráhu celostátní, dráhu regionální a vlečku v obecně závazném právním předpise. Podrobnosti jsou v příloze 1. 8. Prostorové uspořádání je pojem, který se týká obecně staveb drah a staveb na dráze. Existující prostorové uspořádání tratě včetně příslušných staveb a zařízení2) může být takové, že vznikají překážky PPT. 9. Prostorová průchodnost je pojem týkající se tratě (koleje). Prostorová průchodnost tratě (koleje) se eviduje (určuje, zjišťuje) v jednotlivých TÚ (DÚ) vždy pro určitý obrys (obrazec), např. pro průjezdný průřez, obrys určitého vozidla (ložnou míru, obrys zásilky), obrys EP apod. Podrobnosti jsou v příloze 1. B. EVIDENČNÍ PROSTOR A PŘEPRAVNÍ TRASY S EP 2,5 10. Evidenční prostor je dán pohybem obrysu EP po délce koleje. Je to prostor, kterém se evidují stavby, zařízení a přírodní útvary (souhrnně objekty).

ve

11. Obrys EP je obrazec v normálové rovině ke geometrické ose koleje. Osa obrysu EP je kolmá ke spojnici TK a prochází středem koleje. Upřesnění pojmů je v příloze 1. 12.

Pro přepravu mimořádných zásilek jsou u ČD zavedeny dva obrysy EP, a to:

a) Obrys EP 2,2 s poloviční šířkou 2 200 mm. Platí na všech tratích ČD (na všech úsecích), kde neplatí EP 2,5, tj. zejména na tratích, které nejsou součástí žádné přepravní trasy s EP 2,5. Je vyznačen v příloze 2. b) Obrys EP 2,5 s poloviční šířkou 2 500 mm. Platí na všech tratích ČD (na všech úsecích), které jsou součástí některé z přepravních tras s EP 2,5 a na některých dalších podle rozhodnutí útvaru nadřízeného správci tratě. Je vyznačen v příloze 3. 13. Obrysy EP v koleji s převýšením jsou tvarově i rozměrově stejné jako v koleji bez převýšení. Nakloněný obrys EP je v příloze 4. 14.

Přepravní trasy s EP 2,5 jsou uvedeny v příloze 5.

C. PŘEKÁŽKY PROSTOROVÉ PRŮCHODNOSTI TRATĚ 15. Překážkou prostorové průchodnosti tratě pro obrys EP je stavba, zařízení nebo přírodní útvar, souhrnně objekt, nacházející se i jen svou částí v EP nebo dotýkající se EP, a to i jen jedním bodem5).

16


16. Navíc se za překážku prostorové průchodnosti tratě pro obrysy EP považuje i nástupiště s pevnou hranou, i když nezasahuje do EP. 17. Poloha trolejového drátu a jeho závěsů (součástí trakčního vedení) není v databázi překážek jako překážka PPT evidována6). 18. Nehmotnou překážkou PPT je nepatřičná osová vzdálenost sousední koleje, tj. vzdálenost geometrických os kolejí. Podrobnosti jsou v příloze 1. 19. Název překážky PPT je dohodnuté pojmenování objektu (popř. jeho části) tvořícího překážku PPT. Kód a název překážky a další charakteristiky překážky jsou uvedeny v číselníku překážek PPT v příloze 9. 20. Ve směru koleje (tj. podél koleje) je překážka PPT buď bodová nebo liniová. Upřesnění pojmů je v příloze 1. 21. Obrys překážky (povrchová křivka) je část obrysu příčného řezu překážkou PPT, a to část přivrácená ke koleji. Jde o příčný řez v normálové rovině kolmé ke geometrické ose koleje. Podrobnosti jsou v příloze 1. Poloha bodů na obrysu překážky je určena souřadnicemi od středu koleje, a to stranovou souřadnicí [x] a výškovou souřadnicí [z]. O směru souřadnic viz čl. 102. 22. Rozhodující obrys překážky PPT je ten obrys překážky, který nejvíce (nejhlouběji) zasahuje do obrysu EP, nebo se ho dotýká. 23. Kritický bod překážky PPT je bod na rozhodujícím obrysu překážky, který nejhlouběji zasahuje do obrysu EP, nebo se obrysu EP dotýká. 24. Poloha překážky PPT je v trati (v TÚ, v DÚ) dána staničením (souřadnice [y]) obrysů překážky evidovaných v databázi překážek PPT (viz čl. 64) a označením vlevo-vpravo od koleje (viz čl. 40). 25.

U bodové překážky PPT se udává staničení jednoho, tj. rozhodujícího obrysu.

5)

Vysvětlení, kdy se objekt považuje za dotýkající se obrysu EP, a to i jen jedním bodem, má být v připravované SR 65 (S). 6) Evidenci polohy těchto zařízení vede správce trakčního vedení. Přitom pro výšku trolejového drátu platí ČSN 34 1530. V číselníku překážek PPT v příloze 9 je položka Součást trakčního vedení vedena jako dočasná. 26. U liniové překážky se udává staničení obrysů překážky na jejím začátku a konci a staničení případných dalších obrysů překážky vyplývajících z charakteru překážky, zejména pak staničení jejího rozhodujícího obrysu, lze-li jej určit.

27. Signalizovaná překážka PPT je překážka, která je záměrně zvýrazněna pro jednoznačnou identifikaci předmětu měření. 28.

U signalizace bodové překážky jde zejména o zvýraznění obrysu (hrany).

17


29. U liniové překážky se signalizací určují místa (příčné řezy), ve kterých se mají obrysy měřit. Samotné obrysy se zvýrazňují obdobně jako obrys bodové překážky. 30. Zvýraznění obrysu překážky lze provést i jen zvýrazněním určitého „bodu“ přímo na překážce. 31. Zvýrazněné místo nebo zvýrazněný bod překážky signalizovaným místem nebo signalizovaným bodem7).

se

pro

měření

stává

D. POUŽITELNÝ PROSTOR PRO MIMOŘÁDNÉ ZÁSILKY 32. Použitelný prostor je prostor, který je skutečně (s nutnými rezervami) k dispozici pro přepravu MZ8). 33. Jako použitelný prostor je k dispozici zejména část EP vymezená zasahujícími překážkami evidovanými v aktuální databázi překážek PPT. 34. Na elektrizovaných tratích může být použitelný prostor vymezen (zejména shora) polohou trolejového drátu a jeho závěsů (součástmi trakčního vedení). Údaje o poloze trolejového drátu a jeho závěsů (součástí trakčního vedení) získává útvar ČD-URMIZA u správce trakčního vedení (viz čl. 17). 35.

Pro přepravu MZ přesahujících EP je třeba použitelný prostor zvlášť zjišťovat. E. POJMY VZTAHUJÍCÍ SE K MIMOŘÁDNÉ ZÁSILCE

36. Ložná míra je pojem definovaný v technické normě pro obrysy vozidel. Podrobnosti jsou v příloze 1. 7) 8)

Podrobnosti o zvýrazňování překážek PPT mají být v připravované SR 65 (S). Podrobnosti mají být stanoveny v připravované SR 31(D), která byla v době dokončení předpisu S 65 rozpracována.

37. Obrys zásilky je povrchová křivka myšleného řezu zásilkou vedeného v rovině kolmé na podélnou osu železničního vozu. 38. Kritický obrys zásilky je takový obrys zásilky, který je pro přepravu zásilky v použitelném prostoru nejnepříznivější. Po délce zásilky se určují a posuzují její kritické obrysy samostatně v úsecích mezi nápravami nebo otočnými čepy železničního vozu a samostatně v úseku vně náprav nebo vně otočných čepů železničního vozu8). F. POJMY VZTAHUJÍCÍ SE K TRATI (TRAŤOVÉ POJMY) 18


39. Pojmy jako např. trať, traťový úsek (TÚ), definiční úsek (DÚ), úsek tratě, kolej, staničení (a řada dalších) jsou v předpise S 65 používány v souladu s příslušným předpisem ČD9). 40. Označení polohy vlevo - vpravo od osy koleje (od koleje, od tratě) orientováno podle směru stoupajícího staničení. 41. Označení levý oblouk, stoupajícího staničení.

pravý oblouk

je vždy

je vždy orientováno podle směru

G. POJMY VZTAHUJÍCÍ SE KE ZPRACOVÁNÍ DAT 42. Aktuální databáze překážek PPT (dále v textu „databáze překážek PPT“, popř. jen „databáze“) je soubor aktuálně platných grafických a negrafických dat o jednotlivých překážkách PPT (obrysech) včetně údajů o koleji v místě překážky PPT (obrysu). Databáze překážek PPT umožňuje zjišťovat PPT pro požadovaný obrys EP. 43. Vyhodnocení změřených údajů je způsob převodu prvotních informací zjištěných v terénu do formátu používaného informačního systému10). 44. Střední polohová chyba obrysu překážky je údajem charakterizujícím přesnost polohy obrysu (obrysů) překážky vzhledem ke koleji. Střední polohová chyba obrysu překážky udává u každého obrysu překážky PPT jeho možnou nejmenší a největší vzdálenost od středu koleje v době měření (viz informace v příloze 1). Střední polohová chyba obrysu (obrysů) překážky PPT je součástí databázové informace o překážce. 45. Data jsou informace v číselném nebo znakovém tvaru, určené pro strojní zpracování.

9) Viz předpis M 12. 10) Podrobnosti o vyhodnocování prvotních informací mají být v připravované SR 65 (S). 46. Informační systém o překážkách PPT je forma organizace a uspořádání dat umožňující zejména vzájemnou vazbu mezi grafickými a negrafickými daty o tomtéž objektu (překážce). 47. Absolutní souřadnicový systém je systém pro práci se souřadnicemi [xa, za] bodů obrysu překážky PPT. Osa xa je vždy vodorovná, tj. souřadnice [xa] je vodorovná. Osa za je vždy svislá, tj. souřadnice [za] je svislá. Počátek absolutního souřadnicového systému je v koleji v oblouku (i v přechodnici) v průsečíku spojnice TK a svislice proložené pojížděnou hranou vnitřní kolejnice. V přímé jde o svislici proloženou pojížděnou hranou levé kolejnice (orientace podle směru staničení).

19


48. Relativní souřadnicový systém je systém, ve kterém je osa x totožná se spojnicí TK, tj. souřadnice [x] všech bodů obrysu jsou vždy rovnoběžné se spojnicí TK. Osa z prochází středem koleje a je kolmá na spojnici TK, tj. souřadnice [z] všech bodů obrysu jsou vždy kolmé na spojnici TK. V relativním souřadnicovém systému se eviduje poloha překážek PPT pro potřebu útvaru ČD-URMIZA. 49. Archiv překážek PPT je samostatný soubor již neplatných grafických a negrafických dat o jednotlivých překážkách (obrysech) včetně údajů o koleji v místě překážky (obrysu). 50. Aktualizace dat o překážce v databázi překážek PPT znamená zavedení jakékoli změny jakéhokoliv údaje (i jen jedné změny, např. jen změny data nového měření apod.) o překážce. 51. Archivace vybraných dat o překážce znamená uchovat v archivu překážek PPT ty údaje o překážce, které se týkají obrysu (tvaru, polohy u koleje) a údaje, které se k obrysu váží (např. převýšení koleje) a které platily v databázi překážek PPT bezprostředně před jejich aktualizací.

Kapitola III Kontrola prostorové průchodnosti tratí 52. Povinnost kontrolovat prostorovou průchodnost tratí (dráhy celostátní a drah regionálních) a povinnost evidovat data o prostorové průchodnosti tratí je dána obecně závazným právním předpisem11). 53. Z hlediska přepravy MZ se kontrolou PPT rozumí měření překážek PPT, tj. měření, jak různé objekty zasahují do obrysů EP (viz čl. 15) a vše co s tím souvisí.

11) Jde o Stavební a technický řád drah, vydaný jako vyhláška Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb. Zde se kontrola prostorové průchodnosti tratě formuluje jako „kontrola průjezdného průřezu“ (bez bližšího vysvětlení vzhledem k definici pojmu průjezdný průřez) a pro hlavní koleje se určuje interval kontroly 24 měsíce. 54.

Za problematiku překážek PPT v daném obvodu je odpovědná místně příslušná SDC. A. PRAVIDELNÉ MĚŘENÍ PŘEKÁŽEK PPT

55.

Měření překážek PPT se koná pravidelně:

a) u kolejí hlavních i ostatních dopravních na tratích s evidovaným EP 2,5 - nejméně 1x za 24 měsíce (jde zejména o přepravní trasy uvedené v příloze 5), b) u kolejí hlavních i ostatních dopravních na tratích s evidovaným EP 2,2 - nejméně 1x za 48 měsíců.

20


56. Nadřízený útvar smí měření připravované jako pravidelné odvolat (zrušit, časově posunout apod.). B. MIMOŘÁDNÉ MĚŘENÍ PŘEKÁŽEK PPT 57.

Kromě pravidelných měření se překážky PPT měří mimořádně, a to:

a) Při změnách situace na trati. Jde např. o stavební zásahy do tratě nebo do překážky, o změny polohy koleje vlivem provozu o více než připouští zvláštní předpis12), popř. o změny vyvolané přírodní činností apod. b) Z rozhodnutí nadřízeného útvaru, např. na tratích s evidovaným EP 2,2 při nově vzniklém požadavku na zjištění překážek PPT zasahujících do EP 2,5. C. MĚŘENÍ TUNELŮ 58. Pro evidenci překážek PPT vedenou podle tohoto předpisu S 65 se tunely měří jako každá běžná překážka zařazená na svém místě v trati (v TÚ, v DÚ), tj. v časových intervalech podle čl. 55. 59. Tunely se měří i když nebudou překážkou PPT. V tom případě se jejich data shromažďují v databázi jako data o objektech v blízkém okolí tratě (viz čl. 87). 60.

V jiných případech13) lze měření tunelů uplatnit podle čl. 57.

12) Viz ČSN 73 6360 – 2. 13) Například pro evidenci tunelů podle předpisu S 6 nebo při zjištění výrazné deformace tunelového ostění.

D. ZPŮSOBY MĚŘENÍ PŘEKÁŽEK PPT 61. Ruční měření překážek PPT je měření s použitím jednoduchých pomůcek jako je metr, měřicí pásmo, olovnice, vodováha, lať, rozchodka, různé přenosné mechanické přípravky (šablony), apod.14). Měření se považuje za ruční i tehdy, jsou-li použity přístroje, které nevyhodnocují získané informace zcela automaticky (dálkoměr, nivelační přístroj, teodolit, registrační tachymetr, apod.). 62. Automatizované měření překážek PPT je měření měřicím strojem, který pořizuje data automaticky (viz čl. 123)15).

21


63. Automatizované měření se děje vždy v normálové rovině ke geometrické ose koleje. Ruční měření smí být v rovině svislé, tj. při nevodorovné NK vzniká teoretický rozdíl mezi měřením v normálové rovině a ve svislé rovině. Rozdíl se zanedbává. E. PŘESNOST POLOHY PŘEKÁŽEK PPT 64. Poloha překážky ve směru vzrůstajícího staničení tratě, tj. hodnota souřadnice [y] evidovaných obrysů překážky (viz čl. 24 až čl. 26), je identifikační údaj převzatý z dokumentů SDC, jehož přesnost se v rámci předpisu S 65 neurčuje. 65. Poloha bodové překážky PPT vzhledem ke koleji je určena polohou rozhodujícího obrysu překážky (viz čl. 25), tj. stranovými souřadnicemi [x] a výškovými souřadnicemi [z] spojité řady bodů tohoto obrysu, a to včetně jeho střední polohové chyby. 66. Poloha liniové překážky PPT vzhledem ke koleji je určena polohou všech evidovaných obrysů překážky (viz čl. 26), tj. stranovými souřadnicemi [x] a výškovými souřadnicemi [z] spojité řady bodů těchto obrysů, a to včetně jejich středních polohových chyb. 67. Hodnoty souřadnic [x, z] bodů evidovaných obrysů překážky se udávají v celých milimetrech. 68.

Střední polohová chyba obrysu překážky (viz čl. 44) se udává v celých milimetrech.

69. Bodová překážka, určená jedním staničením, tj. jednou souřadnicí [y], s jedním obrysem, tj. s rozhodujícím obrysem překážky, má jednu střední polohovou chybu obrysu překážky (jeden obrys, jedna střední polohová chyba).

14) Používat se smějí jen měřidla vyhovující předpisu M 15. Podrobnosti mají být v připravované SR 65 (S). 15) Kontinuálně, tj. pojízdným měřicím strojem, např. FS-3, nebo staticky, tj. stacionárním geodetickým přenosným přístrojem s automatickou registrací údajů. 70. Pro každý z obrysů liniové překážky, jehož údaje budou zavedeny do databáze překážek PPT, se samostatně stanoví střední polohová chyba obrysu překážky (kolik evidovaných obrysů překážky, tolik středních polohových chyb). Každý evidovaný obrys překážky bude mít své staničení, tj. souřadnici [y], zjištěnou nebo odvozenou z údajů SDC. 71. Je-li v jednom příčném řezu kolejí (v normálové rovině - viz čl. 21) zaznamenáno více samostatných překážek, určených svým kódem a názvem podle číselníku překážek PPT, bude každá překážka charakterizována svým vlastním obrysem překážky. Všechny obrysy překážek budou mít stejnou hodnotu souřadnice [y] a stejnou střední polohovou chybu obrysu překážky. Bude to ta největší ze středních polohových chyb zjištěných pro jednotlivé samostatné obrysy překážek16).

22


72. Střední polohová chyba obrysu (obrysů) překážky je pro útvar ČD-URMIZA závazná při prověřování přepravy MZ (tj. při určení vztahu mezi obrysem MZ a překážkou PPT). 73. Střední polohová chyba obrysu (obrysů) překážky je závazná i při využívání databáze překážek PPT u SDC. 74. Při automatizovaném měření se při vyhodnocování naměřených hodnot stanoví střední polohová chyba měřeného obrysu překážky automaticky a je individuální pro každý obrys překážky. 75. Při ručním měření se střední polohová chyba obrysu (obrysů) překážky určuje při vyhodnocování naměřených hodnot pro každý obrys překážky zvlášť. 76. Střední polohovou chybu obrysu (obrysů) překážky měřené ručním měřením lze pro určité skupiny překážek a pro určité způsoby měření (postupy, měřidla) stanovit (s přijatelnou přibližností) jednotně podle standardních kritérií. Střední polohovou chybu každého obrysu překážky měřené ručním měřením lze však stanovit i individuálním výpočtem podle příslušných vzorců17). 77. Největší přípustná hodnota střední polohové chyby obrysu překážky je ± 25 mm. Podrobnosti jsou v příloze 1.

16) Při ručním měření se zjišťuje střední polohová chyba pro jednotlivé obrysy překážky samostatně, při automatizovaném měření probíhá tento proces automaticky. Zvolení stejné střední polohové chyby pro všechny obrysy překážek v jednom příčném řezu odpovídá současnému SW pro organizaci dat o překážkách PPT. 17) Podrobnosti o standardním stanovení i o individuálním výpočtu střední polohové chyby mají být v připravované SR 65 (S).

F. ÚDAJE O PŘEKÁŽKÁCH PPT 78. Údaje, které se o překážkách PPT zjišťují a zaznamenávají, jsou závazně dány platným SW pro organizaci dat. 79. U překážky PPT se měří obrys překážky (jako kontinuální spojnice bodů) v části přivrácené ke koleji v takovém rozsahu, který je dostatečný pro vyhodnocení souřadnic [x, z] v obrysu EP, a mimo obrys EP v rozsahu dostatečném pro grafickou identifikaci objektu. 80.

U tunelů se zjišťuje celý obrys, tj. od úrovně terénu k úrovni terénu.

23


Kapitola IV Měření objektů v blízkém okolí tratě 81. Kromě definovaných překážek PPT zasahujících do EP lze pro ojedinělé přepravy měřit i objekty v blízkém okolí tratě, které nejsou překážkami (nezasahují do EP). Rozsah blízkého okolí tratě stanoví případ od případu odbor stavební Ř DDC na základě požadavku útvaru ČD-URMIZA. 82. Za objekt v blízkém okolí tratě se považuje tunel, který není překážkou PPT. Pro jeho měření platí čl. 59, pro uchování dat platí čl. 87. A. MÍSTNÍ MĚŘENÍ 83. Místní měření objektů v blízkém okolí tratě je prováděno z rozhodnutí nadřízeného útvaru, např. na podnět útvaru ČD-URMIZA. V rozhodnutí nadřízený útvar stanoví místo měření a požadovanou vzdálenost v blízkém okolí tratě (prostor), kde se objekty budou měřit. B. MĚŘENÍ V UCELENÉM ÚSEKU TRATĚ 84. Při měření objektů v blízkém okolí tratě v určeném uceleném úseku tratě jde vždy jen o měření FS-3 podle samostatné dohody mezi útvarem ČD-URMIZA a SPF prostřednictvím nadřízeného útvaru.

C. UCHOVÁVÁNÍ DAT O OBJEKTECH V BLÍZKÉM OKOLÍ TRATĚ 85. Data o objektech v blízkém okolí tratě (jsou slučitelná s daty o překážkách PPT) budou dočasně obsažena v databázi překážek PPT příslušného TÚ, i když nejde o překážky PPT. Data o objektech v blízkém okolí tratě budou v databázi překážek PPT až do příštího pravidelného měření, kdy budou z databáze překážek PPT buď vyřazena nebo budou aktualizována. Vyřazena budou tehdy, neprojeví-li útvar ČD-URMIZA zájem o jejich aktualizaci. 86. Data o objektech v blízkém okolí tratě, vyřazená z databáze překážek PPT pro nezájem o jejich aktualizaci, budou uschována v archivu překážek PPT podle čl. 122. Budeli provedena aktualizace dat v databázi překážek PPT, uschovají se původní data (viz čl. 51) platná před aktualizací rovněž v archivu překážek PPT.

24


87. Data o tunelech jako objektech v blízkém okolí tratě zůstávají v databázi překážek PPT, aktualizují se a uschovávají se jako data o každé jiné překážce.

Kapitola V Činnost SDC jako organizační složky ČD zodpovědné za kontrolu PPT A. PLÁNOVÁNÍ PRAVIDELNÉHO MĚŘENÍ PŘEKÁŽEK PPT 88. SDC sestavuje plán pravidelného měření překážek PPT pro všechny TÚ svého obvodu podle vlastního uvážení tak, aby překážky PPT byly měřeny v určených intervalech podle čl. 55. V plánu pravidelného měření překážek PPT uvažuje SDC měření vlastními silami i měření, které má v úmyslu si sjednat (viz čl. 113, čl. 115, čl. 116). 89. Plán pravidelného měření překážek PPT se nadřízenému útvaru nepředkládá (pokud si jej nadřízený útvar v individuálním případě nevyžádá). 90. Plán pravidelného měření je pro SDC podkladem pro uplatnění požadavků nadřízeného útvaru na měření FS-3 (viz čl. 113).

u

91. Plán pravidelného měření překážek PPT aktualizuje SDC během uvažovaného časového intervalu podle čl. 55, zejména v závislosti na tom, jak je plánované měření (vlastní i sjednané) realizováno. 92. Zajišťovat pravidelnost měření překážek PPT v obvodě SDC přísluší jmenovitě určenému pracovníkovi odpovědnému za celou agendu překážek PPT.

B. PRAVIDELNÉ MĚŘENÍ PŘEKÁŽEK PPT RUČNÍM MĚŘENÍM VLASTNÍMI SILAMI 93. Pravidelné měření překážek PPT v intervalech podle čl. 55 provádějí ve svém obvodě vlastními silami (ručním měřením) určené útvary SDC dané organizačním uspořádáním SDC18). 94. SDC měří překážky PPT vlastními silami (ručním měřením) v určených intervalech v celém svém obvodě, a to: a) Především měří překážky PPT na tratích s EP 2,5 (viz čl. 55a) jestliže se pro ně nepodařilo uplatnit požadavek na automatizované měření FS-3 (ani žádné jiné). b) Vlastními silami měří SDC i některé překážky na tratích s EP 2,5 kde pro ni měří FS-3. Jde o překážky uvedené v příloze 8, které FS-3 neměří . c) SDC měří vlastními silami překážky PPT na tratích s EP 2,2 (viz čl. 55b).

25


C. SOUŘADNICE MĚŘENÝCH BODŮ OBRYSU PŘEKÁŽKY PPT 95. Při ručním měření se získávají souřadnice bodů obrysu vybraného objektu zejména v absolutním souřadnicovém systému. Přípustné je i měření v relativním souřadnicovém systému a také měření jinými způsoby (viz čl. 100). 96. Při měření v absolutním souřadnicovém systému (viz čl. 47) se měří vzdálenosti bodů, tj. souřadnice [xa] ve vodorovném směru a výšky bodů, tj. souřadnice [za] ve svislém směru, jak je znázorněno v příloze 4. 97. Při měření v relativním souřadnicovém systému (viz čl. 48) se měří vzdálenosti bodů, tj. souřadnice [x] ve směru rovnoběžném se spojnicí TK a výšky bodů, tj. souřadnice [z] se měří ve směru kolmém na spojnici TK, jak je znázorněno v příloze 4. 98. Naměřené hodnoty souřadnic [xa, za], popř. [x, z] bodů obrysu se u SDC vyhodnocují v systému prvotní evidence informací a dat o překážkách PPT prostřednictvím příslušného SW, který je vyhodnotí s ohledem na danou situaci v místě měření (přímá, oblouk, převýšení). Zejména se určí platné hodnoty souřadnic [x, z] bodů obrysu, udávající pro potřeby útvaru ČD-URMIZA v relativním souřadnicovém systému (viz čl. 48) polohu obrysu překážky PPT, včetně jeho střední polohové chyby.

18) Podle předpisu S 2/3 je měření překážek PPT povinností vedoucího určené provozní jednotky Správy tratí. Při běžném organizačním uspořádání SDC je to vedoucí příslušného provozního střediska, tj. příslušného traťového okrsku Správy tratí SDC. 99. Určit platné hodnoty souřadnic [x, z] bodů obrysu v relativním souřadnicovém systému, včetně střední polohové chyby obrysu, vyhodnocením souřadnic [xa, za] bodů obrysu získaných ručním měřením v absolutním souřadnicovém systému, (tj. ve vodorovném a svislém směru) a s ohledem na danou situaci v místě měření (přímá, oblouk, převýšení), lze u SDC i ručně19). 100. Možné je i měření geodetickými přístroji, které ze získaných údajů a z místních údajů (přímá, oblouk, převýšení) přímo vyhodnotí souřadnice [x, z] bodů obrysu v relativním souřadnicovém systému20). Střední polohová chyba se stanovuje ručně19). 101. Při ručním vyhodnocování naměřených hodnot stanoví střední polohovou chybu obrysu (obrysů) překážky měřené ručním měřením pracovník odpovědný za vedení agendy překážek. 102. Vyhodnocené platné souřadnice [x, z] bodů obrysu jsou souřadnice v relativním souřadnicovém systému, tj. jsou vždy orientovány ve směru rovnoběžném se spojnicí TK a ve směru kolmém na spojnici TK. 26


103. Hodnotami souřadnic [x, z] bodů obrysu, včetně střední polohové chyby obrysu, současně příslušný SW určí (případně určí SDC při ručním vyhodnocení), zda měřený objekt je nebo není překážkou PPT. 104. Teprve hodnoty souřadnic [x, z] bodů obrysů, včetně středních polohových chyb obrysů objektů určených jako překážky, jsou těmi daty, která pak SDC ze své prvotní evidence informací a dat o překážkách PPT předává do centrální databáze a zavádí do vlastní místní databáze překážek PPT. D. PRVOTNÍ EVIDENCE INFORMACÍ A DAT O PŘEKÁŽKÁCH PPT 105. Všechny informace potřebné pro vytvoření standardních souborů grafických i negrafických dat o překážkách PPT dané platným SW pro organizaci těchto dat shromažďuje a schraňuje SDC v samostatném systému prvotní evidence informací a dat o překážkách PPT (dále v textu „prvotní evidence“). 106. Systému prvotní evidence předchází sběr údajů. Formu pro sběr a úschovu údajů volí SDC podle vlastního uvážení (od rukopisných údajů až po záznam dat v PC). 107. V systému prvotní evidence schraňuje SDC informace a data získaná vlastními silami (měření, zjišťování údajů z různých podkladů atd.) i data, která při sjednaném měření překážek PPT připravilo SPF (případně jiný zhotovitel mimo ČD). 19) Návod a příklad mají být v připravované SR 65 (S). 20) Stacionární geodetický přenosný přístroj s automatickou registrací údajů.

108. Prvotní evidenci dat o překážkách PPT v uceleném úseku tratě (viz čl. 111) i prvotní evidenci dat získaných při mimořádném měření (viz čl. 117, čl. 119) udržuje SDC do té doby, než data v určeném termínu (viz čl. 111, čl. 112, čl. 117, čl. 119) zavede (odevzdá) do informačního systému o překážkách PPT, platného jednotně pro centrální databázi překážek PPT i pro místní databázi překážek PPT u SDC. Pak smí SDC prvotní evidenci předmětných dat zrušit. E. MÍSTNÍ DATABÁZE PŘEKÁŽEK PPT 109. Místní databáze překážek PPT vedená u SDC obsahuje určitý výběr dat z centrální databáze překážek PPT, a to : a) data o překážkách PPT v TÚ v obvodu SDC, b) další data, která z centrální databáze uvolňuje pro používání v místní databázi u SDC útvar centrální evidence.

27


F. ZAVEDENÍ DAT Z PRAVIDELNÉHO MĚŘENÍ PŘEKÁŽEK PPT MÍSTNÍ DATABÁZE A JEJICH PŘEDÁVÁNÍ CENTRÁLNÍ DATABÁZI

DO

110. Data schraňovaná v prvotní evidenci, získávaná vlastními silami i přebíraná (viz čl. 107), zavádí SDC do místní databáze a předává centrální databázi současně. Přitom v centrální databázi nastává v zavedení dat určitý časový posun proti místní databázi. Je to posun vznikající jen z důvodů technického řešení přenosu dat. 111. Data o překážkách PPT v uceleném úseku tratě (nejméně v délce jednoho sériového DÚ určeného podle předpisu M 12) získaná vlastními silami a schraňovaná v prvotní evidenci, zavádí SDC do místní databáze a předává centrální databázi vždy nejpozději do 30 dnů po skončení prvního měření ve zvoleném uceleném úseku tratě (viz čl. 112). 112. Data o překážkách PPT získaná při sjednaném měření a schraňovaná v prvotní evidenci, zavádí SDC do místní databáze a předává centrální databázi tehdy (případně i po částech), až doplnila tato data o data těch překážek PPT ve zvoleném uceleném úseku tratě, která měřila vlastními silami (viz čl. 94), tj. nejpozději do 30 dnů od skončení prvního vlastního měření. G. PRAVIDELNÉ MĚŘENÍ PŘEKÁŽEK PPT ZAJIŠŤOVANÉ U TÚDC-SPF A U JINÝCH ZHOTOVITELŮ 113. Na základě plánu pravidelného měření překážek PPT předkládá SDC nadřízenému útvaru do 30. 9. každého roku požadavky na měření prováděné TÚDC-SPF v následujícím roce. Jde přitom výhradně o nasazení FS-3 pro měření překážek zasahujících do EP 2,5.

114. Je-li požadavek SDC na měření FS-3 přijat, sjednává SDC s vědomím nadřízeného útvaru s TÚDC-SPF písemně podrobnosti o předmětném měření podle přílohy 10 s určením podmínek závazných pro obě strany. 115. SDC smí sjednat plánované pravidelné měření překážek PPT jako ruční měření se zhotoviteli mimo ČD. Vybraní zhotovitelé musejí být osobami oprávněnými k činnosti pro ČD21). 116. SDC smí sjednat plánované pravidelné měření překážek PPT jako měření automatizované se zhotoviteli mimo ČD. Zhotovitelé musejí být příslušně vybaveni a oprávněni k výkonu požadovaného měření na tratích ČD, tj. tak, aby toto měření bylo slučitelné s měřením FS-321). H. MIMOŘÁDNÉ MĚŘENÍ PŘEKÁŽEK PPT PŘEDÁNÍ DAT

28

A


117. Při mimořádném měření překážek PPT vyvolaném změnou situace na trati (viz čl. 57) informuje SDC o zjištěném stavu útvar ČD-URMIZA podle přílohy 6 ihned po skončení měření, a to podle aktuální situace po skončení měření i jen jedné překážky, nebo skupiny překážek. Data o překážkách přitom SDC shromažďuje průběžně (denně) během měření v prvotní evidenci. Do místní databáze je zavádí a současně do centrální databáze je předává nejpozději do 48 hodin po oznámení stavu útvaru ČD-URMIZA. 118. Jestliže při sjednaném měření (měří SPF, jiný útvar ČD, zhotovitel mimo ČD) je zjištěna změna situace na trati a mimořádnost v zasahování překážek do EP, posoudí tuto situaci příslušný pracovník SDC (povolaný útvarem, který měří) jako mimořádné měření, tj. ověří (převezme) změřené a vyhodnocené údaje a zajistí za SDC potřebná opatření podle čl. 117. 119. Při mimořádném měření překážek PPT prováděném z rozhodnutí nadřízeného útvaru (viz čl. 57) shromažďuje SDC data v prvotní evidenci (viz čl. 105, čl. 107, čl. 108) a následně je zavádí do místní databáze a předává je do centrální databáze (současně) v termínech stanovených individuálně rozhodnutím nadřízeného útvaru. Je-li však zjištěna mimořádnost vyplývající ze změny situace na trati, postupuje SDC podle čl. 116. 120. Mimořádné měření překážek PPT si smí SDC sjednat. Zvolený zhotovitel musí splňovat podmínky dané v čl. 115, popř. v čl. 116.

21) Bližší informace k získání oprávnění pro měření překážek PPT poskytuje TÚDC Hradec Králové, sekce tratí a budov. I. ARCHIV PŘEKÁŽEK PPT 121.

SDC vede archiv překážek PPT včetně jeho zálohování.

122. Údaje o konkrétní překážce (obrysu) se v archivu překážek PPT uchovávají po dobu nejméně 5 roků22). Současně však platí, že se uchovávají údaje zařazené do archivu překážek PPT po posledních pěti aktualizacích údajů v databázi překážek PPT. Jde o aktualizace ve smyslu čl. 51.

Kapitola VI Činnost TÚDC-SPF jako organizační složky ČD pro měření a vyhodnocování překážek PPT A.

AUTOMATIZOVANÉ MĚŘENÍ PŘEKÁŽEK PPT

29


123. Vrcholovým útvarem pro organizaci automatizovaného měření překážek PPT u ČD je Technická ústředna dopravní cesty Praha, sekce tratí a budov Hradec Králové (TÚDC Hradec Králové). Vlastní automatizované měření překážek PPT provádí TÚDC - Středisko pozemní fotogrammetrie Olomouc, a to kontinuálním pojízdným fotogrammetrickým strojem označeným FS-323). Informace o FS-3 jsou v příloze 7. 124.

Automatizované měření FS-3 se týká překážek PPT zasahujících do EP 2,5.

125. Automatizované měření FS-3 se netýká překážek (objektů) jmenovitě určených v číselníku překážek PPT v příloze 9. B. ORGANIZACE PRAVIDELNÉHO MĚŘENÍ PŘEKÁŽEK PPT STŘEDISKEM POZEMNÍ FOTOGRAMMETRIE 126. Na základě požadavků SDC na pravidelné měření překážek PPT, předložených nadřízenému útvaru každoročně ke 30. 9. (viz. čl. 113), zpracuje SPF v součinnosti s nadřízeným útvarem do 31.12. souhrnný harmonogram měření překážek PPT pro následující rok.

22) Doba archivování nejméně 5 roků odpovídá ustanovení STŘD, § 25, odst. 13, písm. d). 23) V roce 1998 mělo SPF jeden FS-3. Automatizovaně lze měřit i přenosným geodetickým přístrojem s automatickou registrací údajů. Tyto přístroje mají u ČD Střediska železniční geodézie. 127. Pro vlastní organizaci a výkon měření překážek PPT se sjednávají mezi příslušnou SDC a SPF (viz čl. 114) písemně podrobnosti o předmětném měření podle přílohy 10 s určením podmínek závazných pro obě strany. 128. Spolupráci s organizačními složkami DOP nutnou pro výkon měření překážek PPT organizuje SPF podle příslušného služebního předpisu24). C. VYHODNOCOVÁNÍ PRAVIDELNÉHO MĚŘENÍ PŘEKÁŽEK PPT A PŘEDÁVÁNÍ VÝSLEDKŮ SPRÁVĚ DOPRAVNÍ CESTY 129. Vyhodnocení zjištěných údajů o překážkách PPT organizuje SPF v rozsahu dohodnutého uceleného úseku tratě. 130. Platná data předává SPF příslušné SDC k dočasnému uložení do prvotní evidence tak, aby SDC měla přiměřený (dohodnutý) čas k doměření těch překážek v daném uceleném úseku tratě, které SPF neměřilo (plánovaně i vynuceně) a mohla aktuální data

30


v předepsaném čase od skončení měření (viz čl. 111, čl. 112) odeslat do centrální databáze a současně vložit do své místní databáze. 131. Zjistí-li SPF při měření změnu situace na trati a mimořádnost v zasahování překážek do EP, seznámí s tímto stavem neprodleně a prokazatelně příslušného pracovníka SDC (viz čl. 118). D. MIMOŘÁDNÉ MĚŘENÍ PŘEKÁŽEK PPT, JEHO VYHODNOCOVÁNÍ A PŘEDÁVÁNÍ VÝSLEDKŮ 132. Při mimořádném měření překážek PPT vyvolaném změnou situace na trati vyhodnocuje SPF měření neprodleně a předává získaná data SDC podle aktuální situace bezprostředně po změření a vyhodnocení jedné nebo více překážek PPT. 133. Při mimořádném měření překážek PPT prováděném z rozhodnutí nadřízeného útvaru (viz čl. 57) vyhodnocuje SPF měření určené překážky nebo určené skupiny překážek v termínech podle zadání a získaná data předává SDC v termínech podle sjednané dohody.

24) Podrobnosti mají být v příloze 34 připravovaného předpisu D 31.

Kapitola VII Činnost útvaru centrální evidence dat o překážkách PPT A. CENTRÁLNÍ DATABÁZE PŘEKÁŽEK PPT 134. Centrální databázi překážek PPT vede určený útvar Ř DDC nebo určená organizační jednotka DDC, tj. útvar centrální evidence dat o překážkách PPT (dále v textu „útvar centrální evidence“)25). 135. Útvar centrální evidence slučuje v centrální databázi překážek PPT data z místních databází SDC podle platného SW. 136.

Útvar centrální evidence má povinnost centrální databázi překážek PPT zálohovat.

137. Útvar centrální evidence připravuje pro potřeby DDC výběry dat (podle zadaných kriterií), které umožňuje platný SW.

31


B. SPOLUPRÁCE ÚTVARU CENTRÁLNÍ EVIDENCE S ÚTVAREM ČD-URMIZA 138. Útvar centrální evidence poskytuje útvaru ČD-URMIZA aktuální centrální databázi překážek PPT průběžně.

Kapitola VIII Činnost nadřízeného útvaru 139. Nadřízeným útvarem pro SDC (dále v textu „nadřízený útvar“) řídícím metodicky činnost SDC v problematice překážek PPT je odbor stavební Ř DDC25).

25) Péči o problematiku prostorové průchodnosti tratí ČD určuje Organizační řád DDC, účinný od 1.1.1998, jako povinnost odboru stavebnímu Ř DDC. V době dokončení předpisu S 65 byla u odboru stavebního Ř DDC část této problematiky, týkající se koncepce a metodického řízení v oblasti evidence překážek PPT (tj. činnost nadřízeného útvaru pro SDC) včetně vedení centrální databáze překážek PPT (tj. činnost útvaru centrální evidence), svěřena oddělení technologie a diagnostiky.

140.

Nadřízený útvar spolupracuje s SDC při organizaci měření překážek PPT, zejména:

a) v jednotlivých případech (např. vyžaduje-li to spolupráce s útvarem ČD-URMIZA) vyžaduje od SDC předložení plánu pravidelného měření, b) smí odvolat (zrušit, přesunout) pravidelné měření, c) rozhoduje o provedení mimořádného měření, tj. o měření mimo plánovaný cyklus pravidelného měření, d) rozhoduje o požadavcích útvaru ČD-URMIZA na místní měření objektů v blízkém okolí tratě, e) rozhoduje o požadavcích SDC na měření prováděné FS-3 a v kladném případě dohlíží na to, aby mezi SDC a SPF byly o předmětném měření sjednány písemné podrobnosti podle přílohy 10. 141. Nadřízený útvar spolupracuje se SPF při sestavování souhrnného harmonogramu měření překážek PPT pro nadcházející kalendářní rok. 142. Nadřízený útvar uplatňuje svá stanoviska při požadavcích útvaru ČD-URMIZA na SPF na rozsáhlejší měření objektů v blízkém okolí tratě (měření v uceleném úseku tratě).

32


143. Nadřízený útvar spolupracuje s útvarem ČD-URMIZA při upřesňování přepravních tras s EP 2,5 uvedených v příloze 5. 144. Nadřízený útvar rozhoduje o tom, na kterých tratích (úsecích), i když nejsou součástmi přepravních tras s EP 2,5 uvedených v příloze 5, se mají měřit překážky zasahující již do EP 2,5. Jde zejména o tratě (úseky) kde se EP 2,5 uplatňoval již dříve při dosavadním měření před účinností předpisu S 65.

Kapitola IX Využívání evidence překážek PPT A. VYUŽÍVÁNÍ DATABÁZE PŘEKÁŽEK PPT PRO PŘEPRAVU MIMOŘÁDNÝCH ZÁSILEK 145. Údaje o překážkách PPT obsažené v databázi překážek PPT využívá pro přepravu MZ útvar ČD-URMIZA. 146. Útvar ČD-URMIZA dostává od útvaru centrální evidence průběžně údaje v podobě v jaké jsou v databázi. Vytváření souboru dat uspořádaných např. pro stanovenou přepravní cestu je věcí tohoto útvaru. 147. Útvar ČD-URMIZA využívá pro přepravu MZ operativně okamžitá hlášení SDC o situaci zjištěné při mimořádném měření i hlášení o mimořádnostech zjištěných při pravidelném měření.

148. Útvar ČD-URMIZA uplatňuje u útvaru Ř DDC nadřízeného SDC požadavky na měření překážek PPT pro určité přepravní trasy. Uplatněním požadavku na měření objektů zasahujících jako překážka do EP 2,5 se rozšiřuje postupně počet přepravních tras s EP 2,5. 149. Útvar ČD-URMIZA uplatňuje případné jednorázové požadavky na místní měření objektů v blízkém okolí tratě, vyžaduje-li to povaha přepravy konkrétní MZ. Požadavky uplatňuje u SDC prostřednictvím příslušného útvaru Ř DDC nadřízeného SDC. V požadavku je třeba uvést důvod, místo měření, vzdálenost od osy koleje (prostor), kde se mají objekty měřit, případné upřesnění (charakter) objektů, které se mají měřit, požadovaný termín měření. 150. Útvar ČD-URMIZA uplatňuje (pro přepravu MZ větších rozměrů) jednorázové požadavky na rozsáhlejší měření objektů v blízkém okolí tratě (tj. měření těchto objektů v uceleném úseku tratě). Požadavky uplatňuje u SDC prostřednictvím příslušného útvaru Ř DDC nadřízeného SDC. V požadavku je třeba uvést obdobné upřesnění jako je stanoveno v čl. 149. 33


151. Údaje o objektech v blízkém okolí tratě dostává útvar ČD-URMIZA z databáze překážek PPT ve stejném rozsahu a uspořádání jako jsou údaje o překážkách PPT. 152. Útvar ČD-URMIZA informuje podle vlastního uvážení a zkušeností příslušný útvar Ř DDC o překážkách PPT, které jsou opakovaně příčinou omezující přepravu MZ. B. VYUŽÍVÁNÍ DATABÁZE PŘEKÁŽEK PPT U SDC 153. Databázi překážek PPT (tj. místní databázi, případně soubory převzaté z centrální databáze) využívá SDC zejména: a) při přípravě zadání (úkolů) pro stavební činnost, b) při organizování přepravy pracovních vlaků (mechanizmů v pracovní poloze) z místa vystrojení na pracoviště26), c) pro stanovení podmínek pro přepravu speciálních vozidel v užívání SDC (případně jiné výkonné jednotky DDC), pokud v přepravní poloze překračují obrys ložné míry, a organizuje-li jejich přepravu sama SDC (případně jiná výkonná jednotka DDC)27). 154. SDC využívá údaje o tunelech jako údaje o překážkách PPT i jako údaje o objektech v blízkém okolí tratě pro evidenci tunelů podle příslušného předpisu13).

26) Při nedostupnosti vhodného vyhodnocovacího SW, vyhodnocuje SDC přepravní cestu ručně. 27) Ustanovení o přepravě speciálních vozidel mají být v připravovaném předpise D 31, který byl v době dokončení předpisu S 65 rozpracován. C. VYUŽÍVÁNÍ ARCHIVU PŘEKÁŽEK PPT 155. Archiv překážek PPT lze využít zejména pro rozbory vývoje stavu překážek v určité lokalitě, pro prognózy tohoto vývoje, jako podklad pro předprojektovou a projektovou přípravu různých stavebních akcí apod.

Kapitola X Přechodná ustanovení 156. Měření překážek PPT podle zásad tohoto předpisu smí být organizováno a provedeno se souhlasem nadřízeného útvaru již v období před účinností tohoto předpisu, vždy však v uceleném úseku tratě (nejméně v rozsahu jednoho DÚ). 157. Organizace a způsob měření překážek PPT připraveného před účinností tohoto předpisu se upraví podle tohoto předpisu podle možnosti, vždy však tak, aby k případné změně došlo na hranicích DÚ.

34


158. Cyklus pravidelného měření překážek PPT podle tohoto předpisu se v obvodu SDC zahajuje prvním pravidelným měřením v uceleném úseku tratě (jeden nebo více DÚ) prováděným podle tohoto předpisu. 159. Případné sporné případy vzniklé při uplatnění ustanovení čl. 156 až čl. 158 posuzuje a rozhoduje nadřízený útvar.

Kapitola XI Závěrečná ustanovení 160. Prováděcí opatření k předpisu S 65 smí vydávat odbor stavební Ř DDC jako nadřízený útvar SDC pro agendu překážek PPT. Ve věcech, které se týkají útvaru ČD-URMIZA po projednání s tímto útvarem. 161.

Pro projednávání výjimek z tohoto předpisu platí zásady uvedené v předpise M 1.

162.

Výjimky z předpisu S 65 schvaluje generální ředitel ČD.

163.

Předpis S 65 nabývá účinnost dne 1. 6. 1999. Konec textu

35


SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY A NORMY Vyhláška Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, účinnost od 1. 12. 1995. ČD M 12

Předpis pro jednotné označování tratí a kolejišť v informačním systému ČD, účinnost od 1. 7. 1997.

ČD M 15

Metrologický řád Českých drah, účinnost od 1. 7. 1996.

ČD S 2/3

Předpis. Organizace a provádění kontrol tratí Českých drah, od 1. 1. 1998.

ČD S 6

Správa tunelů (republikovaný předpis), účinnost od 1. 5. 1995.

ČD S 8/193

Fotogrammetrický stroj FS 3, účinnost od 1. 7. 1993.

ČD SR 67 (S)

Používání ČSN 73 6320 u ČD, předpokládaná účinnost od 1. 6. 1999 (v době dokončení předpisu S 65 byla SR 67 (S) rozpracována).

ČSN 28 0312

Obrysy pro kolejová vozidla s rozchodem 1435 mm a 1520 mm, účinnost

36

účinnost


od 1. 11. 1977. ČSN 34 1530

Elektrická trakční vedení železničních drah celostátních, regionálních a vleček (květen 1997).

ČSN 73 0401

Názvosloví v geodézii a kartografii, účinnost od 1. 9. 1990.

ČSN 73 6301

Projektování celostátních drah (březen 1998).

ČSN 73 6320

Průjezdné průřezy na drahách celostátních, drahách regionálních a vlečkách normálního rozchodu (červen 1997).

ČSN 73 6360 - 1

Konstrukční a geometrické uspořádání koleje železničních drah a její prostorová poloha. Část 1: Projektování (červenec 1997).

ČSN 73 6360 - 2

Konstrukční a geometrické uspořádání koleje železničních drah a její prostorová poloha. Část 2: Stavba a přejímka, provoz a údržba (červenec 1997).

TNŽ 01 0101

Názvosloví Českých drah, účinnost od 1. 11. 1996.Tato norma je u ČD dostupná běžně jen v digitální formě. Norma je pravidelně aktualizována.

Konec seznamu

37


Příloha 1 k ČD S 65 - Účinnost od 1. 6. 1999 (normativní v označených ustanoveních)

UPŘESNĚNÍ POJMŮ 1. Ta ustanovení přílohy 1, která vznikla při zpracování předpisu S 65 (tj. nejsou citací jiných dokumentů) a jsou závazná, jsou označena tiskem na šedém pozadí. Průjezdný průřez 2. Průjezdný průřez je obrys obrazce v rovině kolmé k ose koleje, jehož osa je kolmá ke spojnici temen kolejnic a prochází osou koleje a který vymezuje vzdálenosti vně ležících staveb, zařízení a předmětů od osy koleje a od spojnice temen kolejnic, kromě případů, kdy z funkčních důvodů musí dojít ke styku těchto zařízení s drážním vozidlem. Viz §1, odst. 1, písm. g) vyhlášky Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah. Tuto definici pojmu průjezdný průřez je třeba chápat tak, že jde vždy o obrazec v normálové rovině k ose koleje.

38


V roce 1997 byla vydána nová ČSN 73 6320 Průjezdné průřezy na drahách celostátních, drahách regionálních a vlečkách normálního rozchodu, účinná od června 1997. V této normě jsou definovány vztažné obrysy kinematických obrysů pro vozidla (vozidla typu GB, GC a GČD), ze kterých jsou odvozeny průjezdné průřezy užívané u ČD (základní tvary průjezdných průřezů jsou Z-GC, Z-GB a Z-GČD). Průjezdné průřezy zde uváděné jsou popsány tak, že jejich osa prochází středem koleje. Obrysy a střed koleje 3. Podle mezinárodních ustanovení UIC jsou obrysy týkající se prostorového uspořádání tratí a prostorové průchodnosti tratí (průjezdný průřez, obrys vozidla, ložná míra) konvenčně vázány na střed koleje. Těmito ustanoveními nejsou dotčena ustanovení pro návrh a vytýčení koleje, pro které je významná osa koleje. 4. V předpise S 65 se uvažují osy uváděných obrysů EP tak, že procházejí středem koleje. Vzdálenosti objektů (staveb, zařízení a předmětů) se tedy udávají od středu koleje. Střed koleje, osa koleje, geometrická osa koleje, normálová rovina 5.

Střed koleje je bod půlící vzdálenost pojížděných hran kolejnic. Viz TNŽ 01 0101.

6. Osa koleje je geometrické místo bodů ležících v rovinách příčných řezů, a to na spojnici pojížděných hran protilehlých kolejnicových pásů, vzdálených o polovinu hodnoty normálního rozchodu koleje od pojížděné hrany kolejnice; v oblouku pak od pojížděné hrany vnější kolejnice. Příloha 1 k ČD S 65 - Účinnost od 1. 6. 1999 (normativní v označených ustanoveních)

Takto definovaný pojem „osa koleje“ vychází z definice uvedené v TNŽ 01 0101 a z definice uvedené v ČSN 73 6360-1. 7. Geometrická osa koleje je geometrické místo středů (příčných) spojnic pojížděných hran protilehlých kolejnicových pásů ležících v rovinách příčných řezů. Takto definovaný pojem „geometrická osa koleje“ je uveden v ČSN 73 6360-1. Středy (příčných) spojnic pojížděných hran protilehlých kolejnicových pásů ležících v rovinách příčných řezů jsou vlastně totožné se „středy koleje“ definované v TNŽ 01 0101 (viz výše bod 5). 8. Normálová rovina ke geometrické ose koleje je rovina kolmá ke geometrické ose koleje, což platí přesně jen v přímé koleji. V přechodnici a v oblouku je to rovina kolmá k tečně geometrické osy koleje. Ložná míra

39


9. Podle ČSN 28 0312 (účinnost od 1. 11. 1977) je ložná míra vymezení průřezu prostoru, který smí zaujímat náklad na otevřených nákladních vozech; u statických obrysů se shoduje se vztažným obrysem pro vozidla. Pro průjezd oblouky s rozchodem 1435 mm se zužuje šířka nákladu podle zvláštních předpisů. Jako jeden z těchto zvláštních předpisů je v ČSN 28 0312 uveden předpis D 31. 10. V připravovaném (novém) předpise D 31 má být o ložné míře uvedeno: Ložná míra je obrys v rovině kolmé ke geometrické ose koleje. Osa ložné míry prochází geometrickou osou koleje. Tento obrys je stanoven tak, aby mezi průjezdným průřezem a obrysem ložné míry byl přiměřený bezpečnostní prostor. Prostorová průchodnost tratě 11. Trať (kolej) je prostorově průchodná (tj. příslušný TÚ, DÚ je prostorově průchodný) pro daný obrys tehdy, jestliže tento obrys, s příslušnými odchylkami a rezervami, umístěný kdekoliv po délce tratě (koleje), není ničím v blízkosti tratě (koleje) narušen, kromě případů, kdy z funkčních důvodů musí dojít ke styku provozních zařízení s drážním vozidlem. 12. Prostorová průchodnost tratě (úseku) vyhovující pro určité obrysy (pro průjezdný průřez, pro obrys vozidla, pro ložnou míru) je uvedena v předpise S 66 Základní předpis pro prostorovou průchodnost tratí a přechodnost vozů na tratích celostátních drah v České republice. Prostorová průchodnost tratí pro „kinematické vztažné obrysy“, uvedené v ČSN 73 6320 Průjezdné průřezy na drahách celostátních, drahách regionálních a vlečkách normálního rozchodu, a z nich odvozené průjezdné průřezy užívané u ČD, nebyla v době zpracování předpisu S 65 v předpisech ČD sledována. Příloha 1 k ČD S 65 - Účinnost od 1. 6. 1999 (normativní v označených ustanoveních)

Evidenční prostor 13. Žádoucí stav by byl takový, aby EP byl pro přepravu mimořádných zásilek s PLM i mimořádných zásilek dlouhých zcela volný, tj. aby do něho žádný objekt nezasahoval a nevytvářel tak překážku PPT. Překážky PPT 14. Název překážky PPT, tj. dohodnuté pojmenování objektu, který je (nebo jehož některá část je) překážkou PPT, má vyjadřovat technický charakter objektu. Pojmenování objektu se přebírá buď z ČSN nebo z dokumentů ČD vedených v Registru TNP, popř. jde o obvyklé ustálené pojmenování užívané v daném technickém oboru. 15. Označení polohy překážky PPT vlevo-vpravo se vždy vztahuje k určité koleji, tj. překážka je vlevo-vpravo od koleje a nikoliv vlevo-vpravo od tratě. Označení polohy vlevo-vpravo je vždy orientováno podle směru stoupajícího staničení.

40


16. Objekty evidované v EP (překážky) jsou podle rozměrů měřitelných ve směru koleje (podél koleje) buď bodové (krátké) nebo liniové (dlouhé). 17. Za bodovou překážku se považuje zejména překážka typu sloupku, stožáru, stojanu apod., tj. ta, u níž vystačíme pro určení její polohy s jediným staničením, které zároveň vyjadřuje polohu jejího rozhodujícího obrysu. 18. Za liniovou překážku se považuje ta překážka (objekt nebo jeho část), u níž se pro určení její polohy použijí dvě staničení, tj. začátek a konec překážky. Přitom tato staničení v obecném případě neudávají polohu rozhodujícího obrysu překážky. Rozhodující obrys překážky se může vyskytnout v kterémkoliv místě po délce překážky a má své staničení. 19. Rozhraní mezi překážkou bodovou (objektem krátkým) a překážkou liniovou (objektem dlouhým) nemusí být vždy zřetelné. Konkrétní délku, která by vždy platila, nelze jednoznačně stanovit. Např. u přírodního útvaru jako je skála s proměnnými obrysy podél tratě, nebo u stavebního objektu umístěného po délce koleje jen z části v EP (objekt s kolejí nerovnoběžný, značně různoběžný) nelze obecně rozhodnout zda jde o překážku bodovou (popř. o více bodových překážek za sebou) nebo o překážku liniovou. 20. Objekt podél koleje nemusí vždy zasahovat do EP v celé své (určené staničením svého začátku a konce podle pasportu objektů vedeného u správce objektů). Jde-li o překážku, jde o tu část objektu podél koleje, která skutečně zasahuje do EP. Může nastat i situace, že z objektu v blízkosti tratě, který není v EP (není překážkou) vyčnívá nějaké zařízení, které sahá do EP a je překážkou, např. řada různých konzol vyčnívajících ze zdi podél tratě. Může jít o řadu bodových překážek, případně i o liniovou překážku (je-li např. řada vyčnívajících zařízení dostatečně hustá). Příloha 1 k ČD S 65 - Účinnost od 1. 6. 1999 (normativní v označených ustanoveních)

21. Nehmotnou překážkou je u vícekolejných tratí (i při souběhu tratí) vzdálenost osy sousední koleje (tj. vzdálenost geometrických os kolejí) tehdy, jestliže je menší než ukládá STŘD. Přitom se jako nehmotná překážka udává jen nejmenší hodnota osové vzdálenosti kolejí, která se v daném DÚ vyskytuje. Osová vzdálenost kolejí v kolejovém rozvětvení se jako nehmotná překážka PPT neeviduje. Nehmotná překážka (nepatřičná osová vzdálenost kolejí) může být bodová i liniová. Liniová bude např. tehdy, je-li v celém DÚ. Liniová může být i tehdy, je-li jen v určité délce z daného DÚ a je-li třeba tu délku vyjádřit dvojím staničením. Tento druhý případ přichází v úvahu např. při souběhu tratí, kdy nepatřičná osová vzdálenost kolejí je jen v části DÚ. STŘD uvádí v § 11, v odstavcích 2 a 3: (2) U vícekolejných tratí s rozchodem koleje 1435 mm (dále jen „normální rozchod“) musejí být dodrženy následující vzdálenosti os kolejí: a) na širé trati v přímé koleji a v obloucích o poloměru 350 m a větším, 4000 mm, b) v železničních stanicích, 1. v přímé koleji a v obloucích o poloměru 350 m a větším, 5000 mm, 2. při rekonstrukcích kolejiště železničních stanic, je-li to nezbytné, s přihlédnutím 41


k místním podmínkám, nejmenší vzdálenost os kolejí v přímé koleji a v obloucích o poloměru 350 m a větším, 4750 mm. (3) Vzdálenosti os kolejí při poloměru oblouku menším než 350 m jsou obsaženy doporučené technické normě uvedené v příloze č. 5 STŘD.

v

K výše uvedeným údajům STŘD: V příloze č. 5 STŘD jsou doporučené technické normy uvedeny šestimístným číslem a názvem bez označení druhu normy. Dané problematiky se týká TNŽ 73 6301 Projektování celostátních drah normálního rozchodu. V roce 1998 byla vydána ČSN 73 6301 Projektování celostátních drah. TNŽ 73 6301 byla zrušena. V železničních stanicích je za nepatřičnou osovou vzdálenost kolejí charakterizující nehmotnou překážku PPT považována vzdálenost menší než 4750 mm. Střední polohová chyba obrysu překážek PPT 22. Střední polohová chyba obrysu překážky je údaj charakterizující přesnost v určení vzdálenosti obrysu překážky od středu koleje. Obrys překážky je od středu koleje v určené vzdálenosti (hodnoty souřadnic [x, z] bodů obrysu včetně hodnoty střední polohové chyby). 23. Střední polohová chyba obrysu překážky je ovlivněna hodnotami stranových výškových souřadnic bodů obrysu. Podrobnosti mají být v připravované SR 65 (S).

i


24. Z údajů automatizovaného měření FS-3 provedeného v r.1995 až 1997 (asi 15 000 měření) vyplývá, že pro automatizované měření by bylo možné uvažovat hodnoty střední polohové chyby do ± 15 mm. Největší přípustná hodnota střední polohové chyby obrysu překážky ± 25 mm byla stanovena s ohledem na menší přesnost ručního měření. 25. Při ručním měření je třeba volit taková měřidla, technologii měření a korektnost vyhodnocování, tj. takový přístup k věci, aby dosažená střední polohová chyba obrysu překážky byla menší než přípustná, tj. menší než ± 25 mm. Podrobnosti mají být v připravované SR 65 (S). 26. Při stanovení největší přípustné hodnoty střední polohové chyby obrysu překážky ± 25 mm byl brán ohled i na její poměr k mezní odchylce polohy obrysu překážky, který určením mezní odchylky polohy obrysu překážky vzniká. Mezní odchylka polohy obrysu překážky PPT 27. Mezní odchylka polohy obrysu překážky PPT je smluvní údaj, kterým se určuje krajní (největší) hodnota chyby, (tj. střední polohové chyby obrysu překážky) ve stanovení

42


vzdálenosti obrysu překážky od středu koleje. Podrobnosti mají být v připravované SR 65 (S). 28. Jako přijatelný poměr mezi střední polohovou chybou obrysu překážky a mezní odchylkou v poloze obrysu překážky je uvažován poměr 1/2,5. Při tomto poměru je již dosti vysoká pravděpodobnost, že při měření bude dosažena požadovaná hodnota střední polohové chyby obrysu překážky. O vztahu mezi střední polohovou chybou a mezní odchylkou pojednává např. kniha (vysokoškolská učebnice) autorů Josefa Böhma a Vladimíra Radoucha Vyrovnávací počet (vydala Kartografie, Praha 1978). Poměr střední polohové chyby obrysu překážky k mezní odchylce polohy obrysu překážky 1/2,5 statisticky představuje, že při korektním ručním měření a vyhodnocování lze očekávat v 99 % případů vyhovující střední polohovou chybu obrysu překážky. V 1 % případů pak bude nutné měření opakovat, např. s použitím jiných měřidel, jiné technologie apod. Podrobnosti mají být v připravované SR 65 (S). Konec přílohy 1

43


44


Příloha 2 k ČD S 65 - Účinnost od 1. 6. 1999 (normativní)

Obrys evidenčního prostoru EP 2,2 s poloviční šířkou 2 200 mm

45


46



Obrys evidenčního prostoru EP 2,5 s poloviční šířkou 2 500 mm

47


48



oa ……... xa, za ….. xai, zai …… o …….... x, z ……. xi, zi ….…

počátek absolutního souřadnicového systému, osy absolutního souřadnicového systému, souřadnice ručně měřené v absolutním souřadnicovém systému, počátek relativního souřadnicového systému, osy relativního souřadnicového systému, souřadnice (ručně měřené) v relativním souřadnicovém systému, po vyhodnocení zaváděné do databáze, p …….... převýšení koleje.

Měření překážky PPT v absolutním (a relativním) souřadnicovém systému při nakloněném obrysu EP v převýšené koleji

49


50


Příloha 5 k ČD S 65 - Účinnost od 1. 6. 1999

Přepravní trasy s EP 2,5 1. V příloze 5 Přepravní trasy s EP 2,5 jsou uvedeny přepravní trasy, jejichž součástmi jsou ty TÚ nebo jejich části, na nichž se evidují překážky PPT zasahující do EP 2,5. 2. Jsou zde uvedeny přepravní trasy, na nichž bylo zjišťování překážek PPT zasahujících do EP 2,5 zavedeno již před účinností předpisu S 65 (šlo o tvarově i rozměrově jiný obrys EP). Dále jsou v příloze 5 uvedeny přepravní trasy určené při vzniku předpisu S 65 útvarem ČD-URMIZA s ohledem na časté směrování MZ (např. přepravní trasy s využitím objízdných tratí). 3. Kromě TÚ nebo jejich částí na přepravních trasách s EP 2,5 existují i další TÚ nebo jejich části s EP 2,5, které však zde nejsou uvedeny právě proto, že nejsou součástmi přepravních tras s EP 2,5. Jde o TÚ nebo jejich části na nichž se uplatňuje EP 2,5 z rozhodnutí nadřízeného útvaru, zejména v souvislosti s dosavadním měřením před účinností předpisu S 65. 4. Seznam přepravních tras s EP 2,5 bude v příloze 5 postupně podle potřeby (podle požadavků provozu) doplňován. 5. Názvy přepravních tras nemají žádnou přímou vazbu na označení TÚ podle předpisu M 12. Podrobnosti k vedení přepravních tras lze získat u útvaru nadřízeného správci tratě. 6. Přepravní trasy s EP 2,5 vycházejí ze sešitových jízdních řádů. Každá přepravní trasa je označena číslem příslušného sešitového jízdního řádu.

51


52



Přepravní trasy s EP 2,5 Evidují se překážky PPT zasahující do EP 2,5 Číslo1)

Název přepravní trasy

Poznámka

1

2

3

301

Čadca ŽSR-Bohumín; Zebrzydowice PKP-Petrovice u Karviné-Dětmarovice; Odb.KoukolnáOdb.Závada; ČeskýTěšín-Ostrava Svinov-(Výh.Polanka nad Odrou)

305

Bohumín-Přerov; Prosenice-Dluhonice; Chalupki PKP-Bohumín Vrbice; Odb.Pudlov-Bohumín

308

Lúky pod Makytou ŽSR-Horní Lideč-Hranice na Moravě

309

Přerov-Česká Třebová

312

Zábřeh na Moravě-Hanušovice

315

Přerov-Nezamyslice-Holubice-Blažovice

316

Přerov-Břeclav; Břeclav-Hohenau ŐBB

317

Vrbovce ŽSR-Veselí nad Moravou

318

Veselí nad Moravou-Bzenec-Blažovice-Brno Maloměřice; Moravský Písek-Bzenec

320

Kúty ŽSR-Břeclav-Brno Horní Heršpice-Brno Maloměřice

322

Brno Maloměřice-Okříšky-Jihlava; ŐBB-Šatov-Okříšky

323

Brno Maloměřice-Hrušovany nad Jevišovkou; Břeclav-Znojmo; Moravské Bránice-Oslavany;

324

Brno Maloměřice-Křižanov-Havlíčkův Brod; Jihlava-Havlíčkův Brod

326

Brno Maloměřice-Svitavy-Česká Třebová

501

Česká Třebová-Praha Libeň

502

Havlíčkův Brod-Nymburk hl.n.

503

Nymburk hl.n.-Ústí nad Labem západ; Ústí nad Labem Střekov-Děčín hl.n.

504

Ústí nad Labem vj.n.-Ústí nad Labem St.5-Hrbovice; Ústí nad Labem hl.n.-Oldřichov u Duchcova-Bílina-Most; Ústí nad Labem St.5-Úpořiny-Světec-Bílina-Obrnice

Retz

Pokračování na str. 54

53



Pokračování Číslo1)


Poznámka

1

2

3

505

Choceň-Týniště nad Orlicí-Hradec Králové--Velký Osek; Výh.Kanín-Velký Osek; Opatovice nad Labem-Odb.Plačice; Pardubice-Rosice nad Labem-Hradec Králové-Jaroměř

506

Týniště nad Orlicí-Teplice nad Metují-Meziměstí-Mieroszów PKP; Václavice-Starkoč

507

Havlíčkův Brod-Ždárec u Skutče-Rosice nad Labem

508

Turnov-Liberec

509

Jaroměř-Trutnov hl.n.; Trutnov Poříčí-Královec-Lubawka PKP

512

Hanušovice-Letohrad-Týniště nad Orlicí; Letohrad-Ústí nad Orlicí; Miedzylesie PKP-Lichkov

519

Benešov u Prahy-Praha Vršovice; Odb.Záběhlice-Praha Vršovice vj.n.; most-Praha Vršovice odj.n.

Odb.Železný

520

Rudná u Prahy-Beroun; Rudná u Prahy-Odb.Jeneček St.1

521

Praha Smíchov-Praha Radotín-Beroun; Praha Vršovice vj.n.-Praha Radotín

524

Lysá nad Labem-Praha Vysočany

525

Praha Hostivař-Praha Libeň-Praha Vysočany; Praha Běchovice-Praha Vršovice-Výh.Praha Vyšehrad; Praha Malešice-Praha Žižkov

526

Praha Libeň-Praha Masarykovo n.Hrabovka-Praha Bubny-Praha Holešovice Stromovka; Praha Libeň-Odb.Rokytka Výh.1-Praha Holešovice-Praha Bubeneč

527

Praha Bubeneč-Ústí nad Labem jih-Děčín hl.n.; Ústí nad Labem jih-Ústí nad Labem západ

528

Hostivice-Kladno

529

Kralupy nad Vltavou-Louny-Obrnice-Most

532

Neratovice-Kralupy nad Vltavou; nad Vltavou-Kladno

Kralupy


54





Poznámka

1

2

3

533

Most-Chomutov; Most-Most nové n.; Most nové n.-Třebušice

537

Praha Vysočany-Neratovice-Všetaty-Turnov

540

Bakov nad Jizerou-Česká Lípa hl.n.; Česká Lípa hl.n.-Jedlová-Rumburk-Ebersbach DB

541

Nymburk hl.n.-Mladá Boleslav hl.n.; Nymburk hl.n.-Poříčany; Kopidlno-Nymburk město; Chlumec nad Cidlinou-Křinec

542

Kopidlno-Dolní Bousov-Bakov nad Jizerou

544

Děčín hl.n.-Bad Schandau DB; východ-Děčín Prostřední Žleb

545

Česká Lípa hl.n.-Benešov nad Ploučnicí-Děčín východ-Děčín hl.n.; nad Ploučnicí-Jedlová

Děčín

Benešov

547

Liberec-Frýdlant v Čechách-Zawidów PKP; Liberec-Hrádek nad Nisou-Zittau DB

701

Veselí nad Lužnicí-Horní Cerekev-Jihlava

702

Horní Cerekev-Tábor-Písek-Ražice

704

České Budějovice-Veselí nad Lužnicí-Tábor-Benešov u Prahy

705

Gműnd NŐ ŐBB-České Velenice-České Budějovice; České Velenice-Veselí nad Lužnicí

706

Summerau ŐBB-Horní Dvořiště-České Budějovice

708

Číčenice-Týn nad Vltavou

709

České Budějovice-Protivín-Plzeň; Výh.Nemanice I-Výh.Nemanice II

711

Plzeň-Klatovy

712

Plzeň-Česká Kubice-Furth im Wald DB

713

Plzeň-Zdice-Beroun

715

Putim-Protivín


55





Poznámka

1

2

3

720

Plzeň-Cheb; Cheb-Schirnding DB

723

Tršnice-Vojtanov-Bad Brambach DB

724

Chomutov-Kadaň-Tršnice-Cheb

1) Číslo sešitového jízdního řádu v období platnosti grafikonu vlakové dopravy 1998/1999. Zkratky: hl. n. Odb. odj. St. vj. Výh.

hlavní nádraží odbočka odjezdové Stavědlo vjezdové výhybna

Konec přílohy 5

56



Okamžité hlášení SDC při mimořádném měření překážek PPT při změně situace na trati 1. SDC změří souřadnice [xa, za], popř. [x, z] kritického bodu (bodů) toho obrysu předmětné překážky, jehož poloha je evidována v databázi překážek PPT, popř. jiného bodu, který se stal kritickým. U měřeného kritického bodu (bodů) případně obnoví signalizaci, nový kritický bod signalizuje. 2. Měřené hodnoty souřadnic vyhodnocuje SDC v bezprostřední časové návaznosti. Po určení platných staničení (souřadnice [y]), případně dalších identifikačních data neprodleně útvaru ČD-URMIZA. Oznamují se data i skupiny překážek současně.

současně s měřením nebo souřadnic [x, z] a po ověření údajů, oznamuje SDC výsledná jen jediné překážky, popř. data

3. Data se oznamují faxem nebo dálnopisem. SDC volí podle aktuální situace co nejrychlejší přístup k použití faxu nebo dálnopisu (i mimo ČD). Útvar ČD-URMIZA má číslo faxu:

900 33690 02 514 33690

(síť ČD), (síť veřejná).

4. Kromě identifikačních a aktuálních dat o překážce musí oznámení obsahovat datum a čas skončeného měření překážky a datum a čas odeslání tohoto oznámení.

Konec přílohy 6

57


58



Činnost FS-3 1. FS-3 pořizuje všechna data o překážce PPT v normálové rovině ke geometrické ose koleje. 2. FS-3 pořizuje grafická data o překážce PPT automatickým zobrazovacím systémem schopným vytvořit soubor informací o předmětu měření, který má tyto parametry: a) stejnorodou geometrickou kvalitu v celém rozsahu měřeného objektu, b) přesnost vyjádřenou střední polohovou chybou obrysu překážky menší než je její přípustná hodnota, c) slučitelnost se SW platným pro organizaci dat o překážkách PPT u ČD. 3. Současně s pořizováním grafických dat registruje FS-3 negrafická data (geometrická poloha koleje a další identifikační údaje) o překážce PPT, a to ve strukturách slučitelných se SW platným pro organizaci těchto dat. 4. Vyhodnocení grafických dat, pořízených automatickým systémem FS-3, je převod grafické informace o překážce (snímku) do formátu slučitelného s grafickým SW platným pro organizaci dat. 5. Vyhodnocení negrafických dat je stanovení aktuálních identifikačních informací o překážce a aktuálních informací o geometrické poloze koleje v souladu s aktuálním negrafickým SW platným pro organizaci dat. 6. Vyhodnocením grafických a negrafických dat se získávají platné hodnoty souřadnic [x, z] bodů (rozhodujícího) obrysu překážky PPT, tj. získá se poloha obrysu (včetně jeho střední polohové chyby).

Konec přílohy 7

59



60


Objekty (překážky PPT) měřené (neměřené) automatizovaně FS-3 1.

Závazná ustanovení této přílohy 8 jsou označena tiskem na šedém pozadí.

2. Automatizované měření FS-3 je u TÚDC - SPF Olomouc v současné době (1999) nejpřesnější způsob jak získat potřebná data o překážkách PPT Českých drah. 3. S ohledem na omezený objem měření (k dispozici je jen jeden FS-3) využívá se FS-3 pro měření objektů (překážek PPT) jen na tratích s evidovaným EP 2,5 a na ostatních tratích, tj. na tratích s EP 2,2 jen tam, kde je nově EP 2,5 požadován. FS-3 se využívá případně i pro měření objektů v blízkém okolí tratě, a to zejména pro měření objektů tvarově složitých, vysokých a nedostupných. 4. SPF Olomouc neměří a nevyhodnocuje automatizovaně FS-3 objekty (překážky PPT) na tratích s evidovaným EP 2,2 (kromě měření tunelů požadovaného předpisem S 6). 5. Z objektů (překážek PPT) na tratích s evidovaným EP 2,5 měří a vyhodnocuje zejména objekty (překážky PPT), které v příloze 9 v číselníku překážek PPT ve sloupci 5 nejsou označeny slovem „Neměří“. 6. V jednotlivých případech lze při upřesňování organizace měření podle přílohy 10 dojednat mezi SDC a SPF Olomouc měření i jiných překážek rozdílně od číselníku překážek PPT. 7.

SPF neměří FS-3 osovou vzdálenost kolejí (vlastně to není „hmotná“ překážka).

Konec přílohy 8

61



62


Číselník překážek PPT

Kód

Název překážky

1 010 011 020 030

2

031 040 041 050 060 070 071 072 080 081 090 100

Budova Střecha Zeď zárubní, obkladní Nástupiště

B nebo L 1) 3 L L L L

L L L L L L L B L L L B

102 110 120

Nástupištní přístřešek Skála Svah Nadjezd, nadchod Mostní konstrukce Zábradlí, oplocení Mostní zábradlí Stojan na zarážky Tunel Galerie Rampa Světelné návěstidlo stožárové Světelné návěstidlo trpasličí Indikátor Mechanické návěstidlo Návěst – tabule, terč

121

Návěst - sloupek

B

101

200 Stožár osvětlení 201 Osvětlovací zařízení Pokračování na str. 64

Existence označení 2) 4

FS-3

Poznámka

5

6

Neměří

Nástupiště s přístřešky FS-3 měří

Neměří Ano Neměří Ano

B

Ano

B B B

Ano Ano

Neměří

Neměří

Neměří

B B

Ano


63

Např. návěst pro traťovou rychlost, tabule před zastávkou, konec nástupiště Např. označník, výstražný kolík


Pokračování Kód

Název překážky

1 210 220 230

2 Stožár rozhlasu Stožár trakčního vedení Kotva stožáru trakčního vedení Součást trakčního vedení

240 250 251 260 270 300 301 310 311 320 330 400 500 510 520 530

B nebo L 1) 3 B B B

Existence označení 2) 4 Ano Ano Ano

B B B B B B B B B B B B B B L B

540 700

Stožár telefonního vedení Závěs telefonního vedení Stožár jiných zařízení Telefonní sloupek Výhybka Výkolejka Elektromagnetický zámek Pomocné stavědlo Vodní jeřáb Hydrant Hektometrovník Závory Stojan, skříňka Drátovod Komerční informační zařízení Koš na dokumenty Obrysnice

980 990

Neurčený objekt Neurčený objekt

B L

FS-3

Poznámka

5

6

Neměří Neměří

Dočasná položka

Ano

Ano Ano Ano Ano

Neměří Neměří Neměří Neměří Neměří

Ano

Neměří Neměří Neměří Neměří

B B

Neměří Dočasná položka

1) B = bodová překážka, L = liniová překážka. 2) Ano = konkrétní objekt (překážka) má své individuální označení (např. číslo stožáru apod.).

Konec přílohy 9


64


Podmínky pro organizaci a výkon měření FS-3 Příprava SPF Olomouc 1. Souhrnný harmonogram měření překážek PPT pro následující rok předá SPF Olomouc (dále v textu SPF) příslušným SDC a vyžádá si od nich potřebné údaje (viz Základní přípravu SDC) pro podrobný harmonogram a vyžádá si spolupráci při jeho zpracování. Základní příprava SDC 2. SDC připraví údaje o požadované trase, na které má FS-3 měřit, a to zejména číslo a název TÚ, popř. stanoví začátek a konec trasy v daném TÚ (využije se označení příslušných DÚ). 3. SDC připraví grafické kolejové schéma všech železničních stanic na požadované trase s označením DÚ, s vyznačením dopravních kolejí včetně jejich délek. 4. Pro první měření, které má být v požadované trase provedeno podle tohoto předpisu S 65, uvede SDC seznam všech dosud evidovaných překážek v uvedené trase, bez ohledu na to, co se bude nebo nebude podle příloh 8 a 9 FS-3 měřit. Uvede se staničení a určení překážky (její kód, název, popř. označení) podle číselníku překážek PPT v příloze 9. Dojednání podrobností o měření 5. SDC má při dojednávání podrobností měření povinnost upozornit SPF na případné nestandardní situace v požadované trase, např. že se vyskytuje DÚ s protisměrnou kilometráží. 6. Upřesní se, co vše bude SPF měřit, tj. stanoví se případné měření i jiných překážek (objektů) rozdílně od číselníku překážek PPT podle přílohy 9. 7.

Určí se způsoby signalizace.

8. SDC a SPF dohodnou ucelené úseky tratě, ze kterých bude SPF předávat SDC výsledky měření v termínech podle tohoto předpisu S 65. 9. SDC spolupracuje se SPF při organizování potřebných výluk. Postup je uveden příloze 34 předpisu D 31.


65

v


10.

Dohodnou se další podrobnosti v závislosti na místní situaci.

11. Podrobnosti o měření tunelů musejí být mezi SDC a SPF upřesněny vždy ve smyslu předpisu S 6 Správa tunelů (republikovaný předpis), účinného od 1.5.1995. Další příprava SDC 12. SDC signalizuje ta místa překážek (obrysy, hrany, body), kde by mohly vzniknout pochybnosti při identifikaci. Signalizaci provede tak výrazně a tak ji umístí, aby signalizované místo bylo jednoznačně identifikovatelné. Přitom SDC upraví okolí (vegetaci) tak, aby signalizované místo (bod) bylo zřetelně viditelné, tj. přístupné měřické technice FS-3. 13. U liniové překážky stanoví SDC signalizací příčné řezy, ve kterých se má měřit (podle aktuální situace půjde o příčné řezy v různých vzdálenostech), případně SDC určí požadavek na vyhledání nejnepříznivějšího místa (rozhodujícího obrysu), zejména v zakřivené koleji, případně volí kombinaci těchto požadavků s možným operativním upřesňováním při vlastním měření. 14. SDC pořídí seznam signalizovaných míst (bodů, překážek). Pro jejich určení uvede staničení, kód, název a případně označení podle číselníku překážek PPT. Lze uvést i popis. Seznam předá SDC posádce FS-3 před měřením. Přitom SDC ověří staničení v terénu tak, aby uvedená staničení odpovídala skutečnosti. Účast SDC při měření prováděném FS-3 15. Vlastního měření se zúčastňuje pracovník SDC odpovědný za agendu překážek, nebo jiný pracovník znalý věci, který ho zastoupí (např. pracovník provádějící u SDC ruční měření překážek). 16. Pracovník SDC upozorňuje posádku FS-3 na signalizovaná místa (popř. operativně rozhoduje o změnách signalizovaných míst) a zejména sleduje a eviduje překážky, které FS-3 nebyly změřeny (v souladu s přílohami 8 a 9), tj. které zůstávají k doměření SDC ručním měřením.


66


Zpráva SPF pro SDC o nezaměřených překážkách (objektech) 17. Při odevzdávání výsledků měření z ucelených úseků tratě, oznamuje SPF písemně SDC (ojedinělé) překážky, které nebyly (nemohly být) při prvním měření změřeny, popř. vyhodnoceny, s tím, zda přichází v úvahu opakované měření. 18. Po skončeném měření oznámí SPF písemně SDC překážky (objekty), které se nepodařilo z provozních nebo technických důvodů (ani případně opakovaně) změřit, např. překážky u dopravních kolejí v železničních stanicích.

Konec přílohy 10

67


68


Gestorský útvar:

České dráhy, s. o. Divize dopravní cesty, o. z. odbor stavební, nábřeží Ludvíka Svobody 12 110 15 Praha 1

Zhotovitel:

Ing Josef Kuba, mostní poradenská služba, Durďákova 44, 613 00 Brno

Vydavatel:

České dráhy, s. o. Divize dopravní cesty, o. z. odbor stavební, nábřeží Ludvíka Svobody 12 110 15 Praha 1

Náklad:

100 kusů

Rok vydání:

1999

69

České dráhy. Předpis. Evidence překážek prostorové průchodnosti tratí. Českých drah

Recommend Documents