České a evropské okrasné zahrady a jejich návštěvnost
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ................................................... Podpis
Poděkování Nejvíce chci poděkovat mému vedoucímu RNDr. PaedDr. Jaromíru Ruxovi CSc., jelikož mi vždy byl ochotný poradit a dát potřebnou radu. Dále bych chtěla poděkovat všem, kteří mi ochotně vyplnili dotazník, jelikož na něm stojí celá moje práce. Velký dík patří také mým přátelům a to za jejich zpětnou vazbu a podporu při vytváření projektu do této práce.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ Katedra cestovního ruchu
České a evropské okrasné zahrady a jejich návštěvnost Bakalářská práce
Autor: Petra Dlouhá Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Jihlava 2012
Copyright © 2012 Petra Dlouhá
Abstrakt Cílem bakalářské práce je poskytnout informace o historii a současnosti zahrad a také popsat vybraných pět českých a pět evropských okrasných zahrad. Dále pomocí dotazníku vyhodnotit, jestli jsou zahrady zajímavým tématem k návštěvě turistů. Na začátku se věnuji úvodu a popisu hlavního cíle bakalářské práce. V další části jsou uvedeny informace o založení zahrad, jaké postavení měly zahrady v minulosti a jejich význam v současnosti. Na to navazuje popis 5 vybraných českých a 5 evropských okrasných zahrad. Po teoretické části následuje část praktická, ve které jsou zanalyzovány nashromážděné informace z dotazníkového průzkumu. Poslední část bakalářské práce je věnována celkovému zhodnocení dosažených výsledků a na tomto základě vytvoření atraktivního zájezdu pro klienty. Abstract The aim of this bachelor thesis is to provide information about the history and the present of the gardens and also describe five czech and five european ornamental gardens. Then using the questionnaires I will evaluate whether the gardens are interesting topic for potential visitors. At the begining I will engage in the introduction and in description of the main aim of the bachelor thesis. In the next part there are information about the establishment of the gardens, their role in the past and their substance for the present. Then the detailed description of five czech and five european gardens follows. After the theoretical part there is the practical part in which the information gained from the survey are analysed. The last part of the bachelor thesis deals with overall evaluation of the questionairs gained in survey and the results were also taken in consideration
-7-
Obsah Úvod ...................................................................................................................... - 10 1 Historie ............................................................................................................... - 11 2 Současnost........................................................................................................... - 12 3 Seznam vybraných českých zahrad ...................................................................... - 14 3.1 Kroměříž (Arcibiskupské zahrady UNESCO) ............................................... - 14 3.2 Buchlovice – zámecká zahrada a park ........................................................... - 14 3.3 Jaroměřice nad Rokytnou .............................................................................. - 15 3.4 Praha – Vrtbovská zahrada ............................................................................ - 16 3.5 Dobříš ........................................................................................................... - 17 4 Seznam vybraných evropských zahrad................................................................. - 19 4.1 Versailles (Francie) ....................................................................................... - 19 4.2 Schönbrunn (Rakousko) ................................................................................ - 20 4.3 Het Loo (Holandsko) .................................................................................... - 22 4.4 Sanssouci (Německo) .................................................................................... - 24 4.5 Isola Bella (Itálie) ......................................................................................... - 25 5 Dotazníkový průzkum ......................................................................................... - 27 Otázka č. 1 – Navštívil/a jste někdy nějakou okrasnou zahradu? ......................... - 28 Otázka č. 2 – Jak jste se o zahradě dozvěděl/a? ................................................... - 29 Otázka č. 3 – Myslíte si, že jsou okrasné zahrady dostatečně prezentovány? ....... - 30 Otázka č. 4 – Navštívili jste některou z uvedených? ............................................ - 30 Otázka č. 5 – Plánujete některou z uvedených navštívit? ..................................... - 32 Otázka č. 6 – Navštívil/a jste nebo plánujete navštívit jinou z výše uvedených? .. - 33 Otázka č. 7 – Kolik myslíte, že se v ČR nachází okrasných zahrad? .................... - 34 Otázka č. 8 – S kým jste zahradu navštívil/a? ...................................................... - 35 Otázka č. 9 – Z jakého důvodu jste zahradu navštívili? ....................................... - 35 Otázka č. 10 – Kolik jste ochotni dát za vstupné? ................................................ - 36 Otázka č. 11 – Co Vás zde nejvíce zaujalo? ........................................................ - 37 6 Vytvořený zájezd ................................................................................................. - 37 6.1 Prodloužený víkend po moravských zámcích a zahradách ............................. - 37 6.2 Program zájezdu ........................................................................................... - 38 6.3 Informační minimum .................................................................................... - 38 6.4 Dodavatelé služeb ......................................................................................... - 42 -8-
6.5 Chronologická příprava ................................................................................. - 43 6.6 Kalkulace ...................................................................................................... - 45 7 Závěr ................................................................................................................... - 48 Příloha 1 – Dotazník ............................................................................................... - 49 Seznam obrázků a grafů ......................................................................................... - 52 Seznam tabulek ...................................................................................................... - 53 Literatura................................................................................................................ - 53 -
-9-
Úvod Odpradávna zahrada souvisela s lidským obydlím. Byla prostorem pro obživu i odpočinek. Z počátku převažuje hospodářská užitná funkce zahrady. Až s dalším rozvojem kultury a všeobecné vzdělanosti narůstá potřeba žít a obklopovat se příjemným a inspirujícím prostředím okrasných zahrad. Ve starověké společnosti byla vždy okrasná zahrada spojena s blahobytem až přepychem. S postupným rozvojem nových společenských uspořádání vznikají především ve starém Řecku a Římě zahrady a parky přístupné širším vrstvám obyvatel. [3] Nyní zahrady neslouží pouze pro bohaté a zámožné, ale mohou zde najít útočiště všichni, kdo touží po klidu a odpočinku. I já jsem zde našla zalíbení. Navštívila jsem pouze některé, které jsem se rozhodla popisovat v této práci. Ale po prostudování mnoho materiálů a knih, jsem se utvrdila v názoru, že raději zavítám do malebné krajiny plné květin než do hlučného velkoměsta plného smogu. Moje práce je rozdělena do teoretické a praktické části. V teoretické části jsme se snažila rozebrat historii a současnost okrasných zahrad. Také zde popisuji 5 českých a 5 evropských okrasných zahrad, které toužím jednou navštívit. Myslím si, že mohou být zajímavou inspirací pro mnohé turisty. V praktické části jsem použila dotazník, ve kterém zjišťuji následující: cílem bakalářské práce je zjistit, jaká je popularita zahrad u turistů, kolik jsou ochotni dát za vstupné, s kým jednotlivá místa navštívili, jaký byl cíl jejich návštěva a další. To vše je vypsané pod dotazníkovým průzkumem. Dále je zde vytvořený zájezd po České republice, ve kterém jsem počítala s reálnými cenami, a proto se domnívám, že by byl tento zájezd realizovatelný a pro některé návštěvníky zajímavý.
- 10 -
1 Historie Mnozí z nás jistě slyšeli báje o sedmi divech světa. Údajně měl tento seznam vytvořit řecký spisovatel Filón Byzantský, který zde zahrnul stavby považované za zcela unikátní. Právem zde byly zařazeny Visuté zahrady Semiramidiny. Zahrady byly vybudovány již roku 600 p. n. l., které nechal vybudovat král Nebukadnezr pro svoji manželku. Královna Amytis byla v manželství stepního království nešťastná a v zahradách vyhledávala zpříjemnění svého života stráveného v paláci. [1] Další zmínka o významnosti zahrad pochází z dávných dob čínské historie. O této problematice se zmíním jen krátce, jelikož se to nevztahuje k mému tématu, ale považuji to za důležité. Čínské zahrady mají velmi hluboké filozofické kořeny a byly vytvořeny, aby působily v dokonalé harmonii. Císaři si je nechávali stavět kvůli relaxaci, a také proto, aby se zde cítili bezstarostně. Vznikaly především soukromé zahrady, které nebyly přístupné veřejnosti a jejich vlastnictví představovalo prestiž a vysoké postavení ve společnosti. Čínská zahrada byla podle některých zdrojů vzorem pro anglický přírodně krajinářský park. [2] Na evropském kontinentu se zahradní architektura vyskytuje již v antickém Řecku. Bohužel po jejich památce bychom pátrali marně. Můžeme se jen domnívat, jak ve skutečnosti vypadaly a představovat si je například podle popisu od Homéra. Přelom v zahradní architektuře nastal od konce 5. století, kdy se začal rozvíjet románský sloh. V této době však zahrady plnily pouze hospodářské účely. Novou éru zahrad do Evropy přinesli Maurové, kteří vytvořili pohádkový palác Alhambra v Granadě [5]. Zámecké zahrady, jak je známe dnes, se začaly rozvíjet až ve středověku. Na francouzských zahradách se začíná objevovat ojedinělý prvek - bludiště [5]. Od středověku až do 20. století vlastnily královské rody ohromný majetek. Chtěli poukázat na svoji vznešenost a vysoké postavení. Od renesance k novověku proto stavěli paláce a úchvatné zahrady, ve kterých mohli pořádat slavnosti a obřady dvorského života. Základy moderních evropských zahrad byly položeny v Itálii během rozmachu renesance a jejich patrony byly mocné a bohaté šlechtické rody. Rozvoj zahrad se přesouval do ostatních evropských zemí, zejména do Belgie, Anglie, Francie, Německa, Holandska, Portugalska a Španělska, kde se začaly angažovat královské rody. Za nejvelkolepější dílo je považována zahrada ve Versailles, která vznikla již
- 11 -
v 17. století Její výstavba je spojována s vládou Ludvíka XIV. Této kráse se snažili vyrovnat další panovníci, jako byl například Petr Veliký a příslušníci hannoverského rodu. Díky královské moci a patronátu se dařilo vybudovat zahrady nejvyšší kvality. Leckdy tomu také napomohla královská dědictví – u nás v České republice jsou nejmarkantnějším příkladem zahrady rakouského arcivévody Františka Ferdinanda d´Este na zámku Konopiště (Plumptre, 2006, str. 6 – 9).
2 Současnost V dnešní době lidé žijí velmi hekticky a podle mého názoru zapomínají na odpočinek. Jak praví Dokoupil (1957, str. 10) krása zahrad a parků, jež se po staletí měnila podle rozdílného vkusu doby, plnila stále též účel – dát člověku radost, osvěžení a vrátit ho ze shonu života blíže k přírodě. Překrásné zahrady se nacházejí jak v zahraničí (především Itálie a Francie), tak samozřejmě i u nás v České republice. Zahrady a parky mají svůj život a historii mnohdy velmi složitou. Historii, která vždy po sobě zanechává nějakou stopu. Vznikají a mění se podle módy, filozofických názorů a hospodářských daností (Otruba, 2007, str. 5). Myslím si, že evropským zahradám je věnována větší pozornost než českým. V knize Evropské královské zahrady od George Plumptre se dočtete o historii a současnosti zahraničních zahrad. Téměř všechny zahrady popisované v této knize byly otevřeny pro veřejnost a těší se obrovské oblibě. Toto věští slibnou budoucnost věnující se tomuto tématu. Privilegia spojená se statusem královských zahrad byla pro jejich přežití v moderní době velice důležitá. Díky nim bylo možné pokrýt ohromné náklady na údržbu zahradních prostor, zvláště v těch případech, kdy vlastnictví přešlo z královské rodiny na stát. Vedla také k řadě renovací – některé z nich, například Hampton Court a Peterhof, patří mezi nejambicióznější a nejpečlivější rekonstrukce zahrad, k jakým kdy došlo. Ale zatímco zmíněné zahrady již nejsou v soukromém královském vlastnictví, u jiných si královské rodiny svůj majetek uchovávají – například Drottningholm, Fredensborg a Aranjuez vlastní i po téměř třech stoletích od jejich vzniku stále švédská, dánská a španělská královská rodina (Plumptre, 2006, str. 10).
- 12 -
V České republice se nenacházejí tak velkolepé výtvory jako jsou evropské královské zahrady, ale přesto se zde nachází nespočet historických skvostů. Mnoho zahrad zaniklo nebo se změnilo ve „veřejnou zeleň“. Jiné jsou zanedbalé a zpustlé. Některé tvoří opomíjenou kulisu slavným stavebním památkám. Jen několika z nich se dostává přiměřené pozornosti, ať už veřejnosti nebo rozpočtů státní památkové péče. V povědomí české veřejnosti chybí i základní informace o tom, že historická zahrada je kulturní památkou rovnocennou historickým budovám, že péče o ni má svá pravidla a metody, že historickým zahradám Evropy se dostává pozornosti odpovídající jejich významu v kontextu národního kulturního dědictví (Dvořáček, 2007, str. 8 – 9). Nyní se v České republice nachází více jak 100 krásných zahrad a parků, o které bychom měli pečovat. Proto jsem se v této práci rozhodla věnovat ne jenom evropským, ale také českým okrasným zahradám.
- 13 -
3 Seznam vybraných českých zahrad 3.1 Kroměříž (Arcibiskupské zahrady UNESCO) Při obnově města, zničeného třicetiletou válkou, vybudovali italští architekti F. Luchese a P. G. Tencalla na neplodné a bažinaté půdě za hradbami půvabnou, pozdně renesanční zahradu. Prostředí zahrady je využíváno k výstavám, koncertům, slavnostem a především návštěvám návštěvníků. Celý komplex byl v roce 1998 pro svou dochovanou historickou i slohovou autenticitu architektury i krajinných a zahradních úprav v mimořádné slohové kvalitě a čistotě jako příkladný soubor ovlivňující rozvoj krajinářské architektury v Evropě, zapsán na Seznamu světových kulturních a přírodních památek UNESCO. Komfort zejména zrakově postižených návštěvníků zámecké Květné zahrady v Kroměříži vylepší nový, unikátní informační a naváděcí systém DINASYS. Turisté, kteří dávají přednost prohlídce s osobní účastí průvodce, mohou mimo to využívat stálou průvodcovskou službu. Ta je v Květné zahradě k dispozici každý den během hlavní návštěvnické sezóny. [4] Obrázek č. 1 – Květná zahrada v Kroměříži
Zdroj: vlastní foto
3.2 Buchlovice – zámecká zahrada a park Jedna z nejkrásnějších a nejcennějších zahrad českých zemí je krásnou ukázkou vrstvení prvků italské a francouzské formální zahrady a citlivého napojení krajinářského parku, který neporušil starší zahradní úpravy. - 14 -
Italskou vilu projektoval Domenico Martinelli, stavbu podle upraveného projektu provedl Mořic Grimm a dokončena byla roku 1738. Svažitý terén určil rozdílné řešení vstupního průčelí s přízemními křídly obklopujícími čestný dvůr a patrového zahradního průčelí. Několikametrový výškový rozdíl však umožnil i terasové uspořádání nástupu do zahrady typické pro italský zahradní styl. Ještě před rokem 1850 byla sice zahrada upravena podle stylu francouzského, komorní měřítko a terasové uspořádání jí však přes tyto úpravy zachoval atmosféru intimnější zahrady italské. Buchlovická zahrada naštěstí unikla stoleté módě vlně anglických parků, která přivodila i u nás zánik stovek starších zahrad. Krajinářský park vnikl do této zahrady později, kdy Josef Lacowský navrhl rozšíření v jižním směru. Krajinářský park v mírném svahu bez výraznější terénní modelace se stal místem s exotickými dřevinami. Je zde 57 jehličnanů, 127 druhů listnáčů a významná je sbírka 650 odrůd fuchsií (Dvořáček, 2007, str. 12 – 14). Obrázek č. 2 – Buchlovice
Zdroj: http://foto.mapy.cz/225304-Buchlovice-zamek-socharska-vyzdoba-parku
3.3 Jaroměřice nad Rokytnou Jak praví Dokoupil (2007, str. 42 – 45) jaroměřická zahrada je jedním z nejpozoruhodnějších děl barokního zahradního umění na Moravě. Zahrada existovala v Jaroměřicích již v 16. století, která byla vytvořena v renesančním stylu. Barokní zahrada, jak ji známe dnes, vznikla dle návrhu Jeana Treheta. Dominantní příčnou osu tvořila říčka Rokytná, jejíž koryto se zde změnilo v dvacet metrů široký kanál. Zahrada osobité koncepce byla vyzdobena 20 sochami a v neposlední řadě pískovcovými lavicemi, které byly náročně vytesány z eggenburského pískovce.
- 15 -
Zámecké budovy s půdorysem ve tvaru písmena H má severní průčelí obráceno do dnešního náměstí, na jihu se otvírá do francouzské zahrady. Na břehu říčky Rokytné se nachází přírodní divadlo a anglický park protkaný neúplnou hvězdicí cest s alejemi. Zahrada je přístupná dvojramenným schodištěm ze zahradního nádvoří (Otruba, 2007, str. 158 – 159). Podle Dokoupila (2007, str. 159) tato zahrada byla ideálním prostředím (a doposud je) pro bohatý kulturní, především hudební život. Významnou osobou byl František Václav Míča, jenž komponoval oratoria, balety, kantáty a opery. Jeho opera O původu Jaroměřic na Moravě z roku 1730 byla patrně první českou operou uvedenou zde na barokním jevišti. Dnes se v zámku a zahradě konají pravidelné letní kulturní slavnosti – literární, hudební a divadelní. Obrázek č. 3 – Jaroměřice nad Rokytnou
Zdroj: vlastní foto
3.4 Praha – Vrtbovská zahrada Vrtbovská zahrada na úpatí Petřína je svou architekturou i sochařskou a malířskou výzdobou vrcholným dílem osobitého pražského žánru barokních terasových zahrad (Dvořáček, 2007, str. 123). Vznikla na pozemku, kde dříve stály vinice. Před vstupem do zahrady uvidíte Atlanta obtíženého zeměkoulí a po jeho boku bohyni Pomonu a Floru (jedna byla přes plody a druhá se zaobírala květinami). Zřejmě proto rád a šťasten drží svou zeměkouli, a to již
- 16 -
od roku 1720. Podle Otruby (2007, str. 203) tíhu úkolu vytvořit zahradní dílo v tak obtížném terénu značí již zmíněný Atlanta. Celé toto dílo vytvořil vyhlášený architekt českého baroka František Maxmilián Kaňka, se kterým spolupracoval výtvarník a sochař Matyáš Bernard Braun. Zahrada, jejíž pozemek se směrem nahoru od paláce klínovitě zužuje, je rozdělena do 3 teras, na něž se vstupuje schodišti. Na úrovni nejnižší terasy – vlastně parteru u pavilonové saly terreny – bylo giardinetto s broderií. Obnovené broderie tvoří violky ve čtyřech barvách. Bývá jich okolo 10 000 a jsou dováženy z Itálie (Dvořáček, 2007, str. 123). Na střední terase je uprostřed kruhový bazén, po stranách stříhané špalíry a ornamentálně tvarované trávníkové plochy, lemované květinovými záhony. V horní závěrečné části třetí terasy se uplatňuje motiv ornamentálních záhonů, rozčleněných do tří nízkých úrovní. Stěna je pojednána mušlovými motivy a končí štítem s reliéfy vodních božstev. Dříve zde bývala v bočních nikách freska Václava Vavřince Reinera. Ta se nedochovala, zbytky jeho děl jsou pouze v sale terreně. Terasy s balustrádami, v nichž jsou členěny kamenné vázy a soubor soch antických bohů od M. B. Brauna a jeho školy, zde dominují. Při návštěvě této zahrady se můžete kochat pohledem na barokní Prahu, Pražský hrad a chrám sv. Mikuláše (Otruba, 2007, str. 203). Obrázek č. 4 – Praha
Zdroj: http://itras.cz/vrtbovska-zahrada/galerie/8751/
3.5 Dobříš Architektonicky jednotný soubor zámku a zahrady se dochoval ve stavu, který dnes umožňuje učinit si poměrně autentickou představu o atmosféře pozdní barokní francouzské zahrady (Dvořáček, 2007, str. 123). - 17 -
Celý zámecký park má rozlohu 65 hektarů, vedle rozlehlé anglické zahrady najdeme hned u zámku krásnou francouzskou zahradu. Francouzská zahrada je koncipována přísně symetricky na 200 metrů dlouhé ose, která míří od zámku k oranžerii v jižní části parcely. Zahrada je rozvržena do 3 teras. Spodní terasa u zámku je osázena zimostrázovou broderií, její dominantou je kruhová fontána s galerií soch. Na druhé terase se nachází stříhané loubí. Celou zahradu zdobí díla sochaře Ignáce Františka Platzera. K největším dílům patří sochařská výzdoba kaskádové kašny na druhé terase, která značí Napájení Heliových koní. V zahradě však najdeme i sochy starší, které pocházejí již z 18. století a zobrazují většinou postavy antické mytologie (Afrodita, Apollón, Artemis, Meleagros). Zřejmě pocházejí z původní barokní zahrady. Na nejvyšší terase se nachází budova oranžerie, ve které byly zazimovány subtropické rostliny. Severní strana oranžerie je zdobena fragmenty freskové malby, která vznikla kolem roku 1770. Skleník na jižní straně oranžerie byl postaven v 1. polovině 19. století, voliéra sem byla umístěna až v roce 1908. Za oranžerií se dříve nacházela bažantnice, nyní se zde rozkládá krajinářský park. Protéká zde Chotěbušský potok, který vtéká do Huťského rybníka. Najdeme zde mnohá romantická zákoutí a malebné scenerie v údolí s umělými jeskyněmi ve skalách. Zajímavostí je tzv. Čertův most, postavený ze slévárenské strusky z panské huti. V letech 1878 – 1879 byla založena další část parku nazvaná Hory. Mírně svažitý terén byl využit k vybudování vodopádu s jezírkem a vodotrysky v prostředí skalních útvarů. Poslední úpravou byla růžová zahrada podle návrhu M. Bertrama z Drážďan. V parku roste asi 25 druhů jehličnanů a 65 druhů listnáčů. [6] Obrázek Obrázekč.č.5 5- –Dobříš Dobříš
Zdroj: http://www.rozhlas.cz/priroda/parkyzahrady/_zprava/dobris-zameckazahrada-a-park--545701
- 18 -
4 Seznam vybraných evropských zahrad 4.1 Versailles (Francie) Hlavním důvodem pro výstavbu zahrad ve Versailles, jež započalo v roce 1661, bylo vytvoření viditelného symbolu absolutní moci monarchy. Kenneth Woodbridge ve své knize dochází k závěru, že zahrady ve Versailles získaly v historii francouzského zahradního umění takovou důležitost, jaká byla úměrná jejich politickému významu jako symbolu francouzské monarchie. Versailles byla navržena pro Ludvíka XIV., z původního loveckého sídla se stal palác, kde se konaly okázalé slavnosti, které měly ukazovat monarchovo bohatství a sílu. Zahrady jsou francouzským typem zahrad a zabírají plochu kolem 100 ha a délka promenády od zámku do jejich nejzápadnějšího okraje je 950 metrů. (Plumptre, 2006, 16) Vytvořit zahrady na tomto místě nebyl zprvu lehký úkol. V okolí Versailles rostly lesy a z močálového okolí se zrodily proslulé zahrady pod taktovkou Andrého Le Notré. Tento muž vymyslel důslednou soustavu kanálů, fontán a jezírek. V minulosti velké množství fontán nemohlo fungovat zároveň, a proto byla navržena Machine de Marla. Řada obrovských vodních kol, které čerpaly vodu ze Sieny a pumpovaly je do nádrží na kopci. Zařízení ale nikdy problém úplně nevyřešilo. Když král nebo jiní hosté obcházeli zahrady, muselo se několik chlapců navzájem upozorňovat píšťalkami, kdy mají jednotlivé fontány zapínat a vypínat podle toho, jak se návštěva blížila. Nyní je v zahradách pro návštěvníka k vidění impozantní podívaná tzv. Vodní hry, které se konají o víkendech, svátcích a v úterý od 11 – 12h a odpoledne 15:30 – 17:30h. Doporučuje se jít procházkou od první k poslední fontáně, aby měl návštěvník ucelenou představu o tomto vodním představení za doprovodu barokní hudby. (Plumptre, 2006, 18) Další důležitou součástí byly a jsou sochy. Le Brun, který na tvorbu dohlížel, spolupracoval s týmem 40 – 50 sochařů. Sochy, urny a vázy jsou vytvořeny z materiálů jako je bílý mramor, bronz a zlatý bronz. Dvě obří vázy zdobí průčelí zámku, jsou to Válka a Mír. Průchod od fontány Latone k Apollonově fontáně tvoří tzv. Zelený koberec dekorovaný vázami a sochami. Celému tomuto prostranství se říká Sluneční osa. Sochy v zahradách však neměly pouze dekorativní účel – jejich úkolem bylo vyprávět příběh Ludvíka XIV. v jeho absolutistické pozici. Ludvík XIV. se ztotožňoval s bohem slunce Apollonem – jeho socha se nachází na západní ose v Apollonově - 19 -
jezírku. Králův vztah k prastarým božstvům doplňovaly modernější vypodobnění: například kontinenty světa, roční období a francouzské řeky. Za Apollonovou fontánou se nachází Velký kanál, po kterém je možné se projet na lodičce. Malý kanál tvoří spolu s Velkým kanálem vodní plochu ve tvaru kříže. Kromě samotného parku, fontán a barokních soch si můžete prohlédnout další stavby a objekty. Mezi ně patří Velký a Malý Trianon a vesnička Marie Antoinetty. Velký Trianon si nechal Ludvík postavit jako útočiště před životem na dvoře, Malý Trianon byl vybudován pro milenku madam de Pompadour a vesnička Marie Antoinetty s farmou, kde si Marie Antoinetta hrála se svými dvořany na zidealizovaný venkovský život. V zahradě rostlo okolo 3000 stromů, z toho 2000 pomerančovníků. V současnosti je tu 1200 stromů, z nichž některé pocházejí z minulého století. [7] Tyto zahrady jsem bohužel nenavštívila, ale jestliže někdy zavítám do Francie, ráda bych se zde zastavila a strávila zde pár příjemných hodin. Obrázek č. 6 – Versailles
Zdroj: http://francie.tripzone.cz/pariz/fotogalerie/kralovska-zahrada-ve-versailles-10024
4.2 Schönbrunn (Rakousko) Schönbrunn byl císařským letohrádkem, nacházel se nedaleko Vídně, nebyl však její součástí. Postupem času, příchodem nových obyvatel a výstavbou dalších domů se stal součástí Vídně. Kromě zámku láká k návštěvě Schönbrunnu jeho obrovský a krásný park. V prosinci 1996 byl zámek zapsán do seznamu světového dědictví UNESCO. Zápis do tohoto seznamu celosvětově potvrzuje význam zámku a celého areálu zahrad jako barokního uměleckého díla. Kdokoliv se rozhodne toto krásné místo navštívit, měl by si projít i okolní části zahrady, do něhož patří dále zahrnuté. [9] - 20 -
Nejlepší je navštívit park od jara do podzimu, kdy jsou stromy obalené listím a zahrady plné květin. Od průčelí zámku se rozprostírá francouzská část zahrad. Široká cesta je lemovaná tzv.
bosketem –
květinovými záhony s ornamentálně vysázenými
různobarevnými květinami. Především v barvě bílé a červené, jako jsou barvy rakouské státní vlajky. Tato široká cesta vede od zámku k obrovské Neptunově kašně, která pochází již z roku 1780 a znázorňuje výjevy z řecké mytologie. V další části zahrad se nachází zbylé tři kašny, které také stojí za shlédnutí. Po obou stranách ústředního prostoru se rozléhají upravené cestičky lemované vzrostlými stromy a keři, kde návštěvník najde nespočet laviček, altánů, obelisk, oranžerie, kopie římské zříceniny a kilometry stinných alejí. Procházky klidnými částmi zahrady jsou pravým potěšením pro oko i duši, je zde možné si sednout a krmit ptáky a veverky. Velice atraktivní část je uzavřená růžová zahrada. [10] Na kopci se nachází Gloriette, odkud můžeme pozorovat zámek Schönbrunn a také celou Vídeň. Gloriette je otevřená arkádová stavba, kde se nachází kavárna a turisté si zde mohou odpočinout po dlouhé procházce. V těsné blízkosti z východní strany se nachází menší, ale stejně krásná, zahrada plná květin a stromů s citrusovými plody, jejíž název je Zahrada korunního prince. Vstup do těchto zahrad činí 2 eura. Mezi další nádherné součásti zahrad patří Irrgarten, Palmový skleník, Pouštní dům, Muzeum císařských kočárů a Zoologická zahrada. Irrgarten v překladu znamená „bludná zahrada či zahrada bláznů“. Jsou zde dohromady 3 labyrinty. Dvě bludiště jsou menší a jednodušší a jedno je poměrně velké a chvíli trvá, než se z něj člověk vymotá. V jeho středu se nachází vyhlídková terasa, odkud je možné prohlédnout si celý park. Nachází se zde řada atrakcí, které pobaví velké i malé. U „křivých zrcadel“ se každý velice zasměje, zatančit se dá na „hrajících deskách“ a u hlavolamů si návštěvníci mohou procvičit svou mysl. Palmový skleník se skládá ze tří pavilonů, které byly vybudovány v letech 1881/82. Každý pavilon představuje jinou klimatickou zónu – od chladnějších oblastí severu až po tropické jižní klima. Člověk zde může obdivovat rostliny středomořské, subtropické a tropické. Jedná se o největší stavbu svého druhu v Evropě. Jako bonus je zde k vidění Dům motýlů. Základní vstupné činí 4 eura. Pouštní dům je druhým skleníkem přístupným veřejnosti. Byl postaven v roce 1905 a návštěvníci si zde mohou prohlédnout sbírku sukulentů a kaktusů z celého světa. Skleník je rozdělen do 3 částí nesoucí různá jména a obsahují různé rostliny – Madagaskar, Staré pouště a Nový svět. Vstup do tohoto skleníku stojí 8 euro. [11] - 21 -
Uznejte, není toto místo báječné? Tuto část Vídně jsem navštívila a velice bych ji každému doporučila. Pro návštěvu zmíněných míst bych radila vyhradit si jeden celý den. Nemusíte nikam spěchat a můžete si vychutnávat každičký kout těchto půvabných zahrad. Obrázek č. 7 – Schönbrunn
Zdroj: http://rakousko.orbion.cz/viden/pruvodce/schonbrunn-2074/
4.3 Het Loo (Holandsko) Het Loo je zámek s rozsáhlými zámeckými zahradami a parkem, který se nachází na severozápadním okraji města Apeldom v Nizozemsku. Zámecké zahrady byly od počátku nejambicióznější a nejprestižnější zahrady v Holandsku, které se měly vyrovnat či snad předčit Versailles. Spojovaly vlivy renesance a francouzských barokních zahrad s holandským stylem. V roce 1684 koupil středověký hrad Het Loo Vilém III. Oranžský, později byly zrealizované plány nového paláce a zahrad. Výstavbou byl pověřen Jacob Roman a Daniel Marot. Koncem 18. století, kdy bylo Holandsko vyhlášeno za republiku, byly zahrady částečně vypleněny. Pod vládou Napoleonova bratra byly rozbity dekorativní prvky a kaskády rozebrány. Když se do Holandska vrátila královská rodina, snažila se o rekonstrukci. V roce 1975 bylo rozhodnuto, že se Het Loo stane státním majetkem, a že v paláci vznikne muzeum Oranžské královské dystonie. Zahrady byly zrekonstruovány podle informací z Harrisových popisků zahrad. Při výstavbě zahrad byly zachovány i ty nejjemnější detaily a pro zahradu se podařilo získat řadu půvabných soch. Některé sochy byly umístěny do muzeí, a proto byly pro zahradu vytvořeny jejich repliky. Spojení s královským oranžským rodem zůstává silná dodnes. To dokázaly okázalé slavnosti - 22 -
stříbrného výročí královny Beatrie, která se konaly počátkem léta 2005. Nyní patří nizozemskému státu a od roku 1984 jsou přístupné veřejnosti. (Plumptre, 2006, 144 153) Dosti už o historii zahrad a nyní se vrátím k popisu a zajímavostem zde. Před objektem turisté mohou zaparkovat auto a projít se bukovými alejemi. Návštěvník může navštívit palác, ale také zahrady nebo pouze jednotlivé části, jak je komu libo. Celkový park má rozlohu 300 ha a je volně přístupný. V parku jsou označené prohlídkové okruhy dlouhé 3 – 7 km. Prohlídka barokní zahrady je součástí prohlídkového okruhu muzea. Nejlepší pohled na zahrady je ze střechy paláce. Jsou dokonale symetrické, rozložené podél středové osy s paprsčitě vyzařujícími štěrkovými cestami a partery s kašnami. V zahradách je řada soch např. Apollón, Herkules, Samson. Je rozčleněna do 4 částí – Králova zahrada, Královnina zahrada, Velká zahrada na severu rozčleněna na Horní a Dolní zahradu. V Dolní zahradě se nachází 8 parterů s úchvatnou ústřední Venušinou fontánou a tritóny. Opodál se nachází dvě fontány s glóbem vesmíru a Země. Horní zahrada se skládá ze 4 parterů (původně jich bylo 8) a královy fontány, která tryská vodu až do výše 14 metrů. Na konci zahrad jsou 2 kolonády, ze kterých je krásný výhled na zámek i zahradu. [12] V zahradě je soustředěn sortiment starých odrůd ovocných dřevin, především hrušní. Uprostřed zahrady je mohutný liliovník tulipánokvětý. Ve výsadbách jsou použité běžné dřeviny – zimostráz, letničky a trvalky. Během léta též palmy a citrusy vystavené v dřevěných nádobách. Obrázek č. 8 – Het Loo
Zdroj: http://www.gardenvisit.com/garden/palais_het_loo
- 23 -
4.4 Sanssouci (Německo) Postupim je známá především svým historickým odkazem, co by bývalé rezidenční město pruských panovníků, vyzdobení jedinečnými zámeckými sídly a parky. Postupimské kulturní bohatství bylo vyhlášeno světovým kulturním dědictvím UNESCO v roce 1990. Na seznamu světových dědictví od té doby tak figurují zámecký park Sanssouci, Nová zahrada, Glenicke a Paví ostrov včetně přilehlých zámků a v roce 1992 a 1999 na seznam přibyly další památky. [8] Zámek Sanssouci je rokoková stavba známá jako Versailles Pruska. Doslovný překlad „sans souci“ znamená „bez světských starostí.“ Zámek byl postavený jako malý viniční dům pro Bedřicha II. (Velikého), aby zde psal, hrál na flétnu a konverzoval se skupinou vybraných návštěvníků. Zámeček má pouze 12 místností. Jednou z nejhezčích je koncertní sál, jehož nástěnné malby a rokoková výzdoba připomíná Mozartovy veselé skladby. V Mramorovém sále s 16 sloupy a zlatem zdobenou kopulí se scházel Bedřich II. s umělci, filosofy a vědci. I když měl Bedřich II. spoustu návštěv, dbal na to, aby si zachoval své soukromí. Proto hosté přebývali ve speciálním pavilonu navrženém výhradně pro ně tvz. Nový palác. Jako hosté zde pobývali takoví velikáni, jako např. Mozart a Voltaire. Rozhodl se rozšířit původní ornamentální užitkovou zahradu svého otce a postavit dlouhý, nízký zámek, kam se uchyloval před společností, aby zde našel klid. Velký park okolo zámku se rozkládá na území 287 ha a skládá se z několika různých zahrad. Pro Bedřicha II. byly nejdůležitější schodovité terasy, na kterých pěstoval vinnou révu. Podél každé terasy se nachází 28 párů zasklených oken, které révu chránily v zimě. Kromě vinné révy zde pěstoval i broskve a jiné ovocné stromy – panovníka velice těšilo, když byla zahrada krásná, ale také úrodná. Středovou osou terasové zahrady tvoří schodiště se 132 schody. Pod terasami se nachází parter, původně z osmi broderiových záhonů, jež tvoří barokní květinová zahrada založená v roce 1745. V jejím středu je od roku 1748 Velká fontána, kolem níž jsou rozmístěny mramorové sochy božstev – Venuše, Merkur, Apollon, Diana, Juno, Jupiter, Marla a Minerva, dále také čtyři elementové – Oheň, Voda, Vzduch a Země. (Plumptre, 2006, 50 – 55) Zahrada vznikla díky dvěma architektům J. C. Buring a G. W. von Knobelsdorff. Zahrada se rozšiřovala na obě strany od teras – na východě byla místo skleníku postavena obrazárna s terasovitou zahradou. Na západě se nacházela již zmíněná budova pro hosty tj. Nový palác. Nachází se ve vzdálenosti 2 km od hlavního paláce
- 24 -
a vede k němu bulvár, podél něhož byly jednotlivé části zahrady upraveny ve stylu ornamentálního parku. Von Knobelsdorff zde již dříve postavil vstupní bránu z obelisků, Neptunovu jeskyni a Mramorovou kolonádu ve Versaillském stylu. Kolonáda však byla koncem 18. století zničena a nejvýstřednější ozdobnou stavbou zahrady se stala Čínská čajovna. Sanssouci má velmi intimní atmosféru, která je mezi královskými zahradami 18. století výjimečná. [8] Obrázek č. 9 – Sansscouci
Zdroj: http://www.germanplaces.com/germany/sanssouci-potsdam-sights.html
4.5 Isola Bella (Itálie) Na italsko-švýcarském jezeře Lago Maggiore na ostrově Isola Bella je vybudována zahrada již od roku 1630. Palác i zahrada byla vytvořena pro Karla III. Boromejského. Zahrada je považována za nejobdivuhodnější v Itálii. Plán hraběte byl neobyčejně ambiciózní, protože ostrov byl zpočátku pouze holý a jeho skalnaté útesy spadaly do vody. Původní návrh od Angela Crivelliho byl úžasně smělý. Chtěl totiž, aby ostrov připomínal velkou galeonu plující po jezeře. (Plumptre, 2006, 155 – 157) Ostrov měří pouhých 320 x 400 m a palác se zahradou zabírají jeho značnou část. Stupňovité terasy připomínají malířské interpretace babylonských visutých zahrad. Tento návrh zahrad je jedním z nejvýznamnějších italských barokních zahrad 17. století. Dominantou je vyhlížející pyramida. Je rozložena na členitých terasách s balustrádami, kterých je dohromady sedm a jsou spojeny schodišti. Mezi výzdobu zahrad patří amfiteátr, kde se nachází mnoho soch a obelisků, jemuž vévodí socha jednorožce, na jehož hřbetě sedí Láska. Jednorožec vždy byl erbovním znakem rodu Boromeů - 25 -
a dnes je domovem prince Borromeo-Arese. Barokní ornamenty záhonů a tvarované dřeviny jsou doplněny vázami a plastikami. Překrásnou součástí zahrad jsou bílí pávi. Součástí zahrad je honosný palác, jehož vnitřek zdobí sbírka tapisérií a vlámských gobelínů. Z oken paláce je nádherný výhled na nedaleký rybářský ostrůvek Isola Pescatori. Velkou zvláštností jsou vybudované podzemní jeskyně se stěnami obloženými sopečným tufem, mušlemi, zrcátky a černým mramorem. Na každém kroku návštěvníka překvapí nové pohledy s pozadím hladiny jezera a horskými štíty Alp na obzoru. Změkčujícím prvkem v zahradách je mnoho vysázených rostlin. Většina rostlin vysázených v posledních několika letech těží z klimatu ostrova, takže Isola Bella oplývá vzácnými a exotickými rostlinami, jako jsou citronovníky, pomerančovníky, korkové duby, svatojánský chléb, banánovníky, palmy, granátová jablka, olivovníky a další. Jsou tu také skleníky s orchidejemi a masožravými rostlinami. [13] V historii mezi jeho návštěvníky patřil i biskup Gilbert Burnet, který byl z těchto zahrad velmi nadšený. Proto bych doporučila návštěvu každému, kdo do těchto míst zavítá. Hlavní otevírací doba je od poloviny března do poloviny října. Vstupné je placené. Dnes patří Isola Bella k velmi přitažlivým cílům návštěvníků. Je možné se sem dostat lodí z městečka Stresa. Obrázek č. 10 – Isolla Bella
Zdroj: http://www.virtualtourist.com/travel/Europe/Italy/Lombardy/Isola_Bella149883/TravelGuide-Isola_Bella.html
- 26 -
5 Dotazníkový průzkum Jako praktickou část své práce jsem zvolila vytvoření jednoduchého dotazníku, který se skládá ze 14 otázek. 13 z nich je uzavřených, kde respondenti vybírali z několika možností. Většina uzavřených otázek měla otevřený konec, což znamená, že poslední možnost zněla „jiné“ a respondenti mohli doplnit takovou odpověď, která v nabídce není. Jedna jediná otázka je otevřená a vyžadovala vlastní odpověď dotazovaných. Dotazník jsem vystavila na internetu, zde mi ho vyplnilo 150 náhodných osob. Informace jsou určeny pro všechny věkové kategorie. Cílem dotazníkového průzkumu bylo zjistit, jak jsou okrasné zahrady populární pro všechny turisty. Jaké je složení návštěvníků, zda zahrady více navštěvují ženy nebo muži, s kým zahrady navštěvují, hodnocení propagace a jaké z výše popsaných zahrad navštívili. Osobní údaje dotazovaných V následujících tabulkách jsem vyčíslila množství dotazovaných a rozdělila jsem je na dvě části – muži a ženy. Celkem dotazovaných je 150 osob, z toho je 100 žen a 50 mužů. Podle počtu účastněných se dá říci, že toto téma je zajímavější pro ženy než muže. Je zde rozdělení pomocí vzdělání a věku, kde jsou zařazeny věkové kategorie: do 20 let, 21 – 40 let, 41 – 60 let a nad 61 let. Jelikož se v kategorii nad 61 let nevyskytují žádní respondenti ani u mužů ani u žen, tuto věkovou kategorii jsem proto do tabulek vůbec neuvedla. Vzdělání respondentů je rozdělené na základní, vyučen, středoškolské a vysokoškolské. Nejméně dotazovaných je se základním vzděláním, kterých je pouze 1%. Jak je viditelné z tabulky, žádný z dotazovaných mužů neměl pouze základní vzdělání. 8% je vysokoškoláků a 13% vyučených. Nejvíce respondentů je mezi středoškoláky v rozmezí mezi 21 – 40 lety, kteří zabírají 84%. Mezi muži je to 38 dotazovaných a mezi ženami jich je 68.
- 27 -
Tabulka č. 1 – muži Muži
do 20 let
21 – 40 let
41 – 60 let
základní vzdělání
0
0
0
vyučen
0
4
1
středoškolské vzdělání
2
38
5
vysokoškolské vzdělání
0
2
0
Ženy
do 20 let
21 – 40 let
41 – 60 let
základní vzdělání
2
0
0
vyučen
0
7
1
středoškolské vzdělání
4
64
6
vysokoškolské vzdělání
0
6
0
Zdroj: vlastní tvorba, 2012 Tabulka č. 2 – ženy
Zdroj: vlastní tvorba, 2012
Otázka č. 1 – Navštívil/a jste někdy nějakou okrasnou zahradu? Podle zjištěných údajů navštívilo zahradu 132 respondentů a 18 ještě nikdy okrasnou zahradu nenavštívilo. Ze 150 dotazovaných zahradu nenavštívilo pouze 12% respondentů. Dá se předpokládat, že z celkového množství je to pouhá osmina, a proto návštěvnost zahrady považuji dle vyhodnocení dotazníků za populární pro turisty. Takový úspěch jsem nečekala a výsledky jsou pro mě velice překvapivé.
- 28 -
Návštěva zahrady Ano
Ne
12%
88%
Graf č. 1 – Počet návštěvníků okrasných zahrad (Zdroj:vlastní tvorba)
Otázka č. 2 – Jak jste se o zahradě dozvěděl/a? Čím se necháte ovlivnit a podle čeho se nejčastěji rozhodujete? Já se nejčastěji nechám ovlivnit přáteli a také internetem. Také výsledky prokázaly, že nejvíce lidí se nejčastěji dozvědělo o zahradě od známých, což činí skoro polovina dotazovaných (70 osob). Na druhém místě je jako informační zdroj uveden internet (26 osob) a těsně za ním se umístily prospekty (24 osob). Také řada z dotazovaných se o zahradě dozvěděla jen díky tomu, že zde byli na výletě se školou, proto je jako zdroj uvedena škola (16 osob). Na posledním místě se umístila náhoda (cesta kolem), jelikož dotazovaní předem o této lokalitě nevěděli a narazili na ně náhodou při svých cestách (8 osob).
Jak jste se o zahradě dozvěděl/a? internet
známý
prospekty
škola
náhodně (cesta kolem)
5% 18%
11% 17%
49%
Graf č. 2 – Získání povědomí (Zdroj: vlastní tvorba)
- 29 -
Otázka č. 3 – Myslíte si, že jsou okrasné zahrady dostatečně prezentovány? Díky tomu, že mnoho respondentů zahrady navštívila, mají dobrý přehled, jestli jsou zahrady dostatečně prezentovány či ne. Velká většina dotazovaných (106 osob) odpověděla, že nejsou dobře prezentovány. I já si to myslím, protože po prostudování knížky 101 našich nejkrásnějších zahrad a parků jsem zjistila, kolik takovýchto míst se u nás nachází. Bohužel se musím přiznat, že ze 101 zahrad jsem navštívila nanejvýše 20. Na druhém pomyslném místě je odpověď NEVÍM, a to činí 32 osob. Takovou odpověď uvedli především lidé, kteří nikdy žádnou okrasnou zahradu nenavštívili. A pouze 12 dotazovaných si myslí, že zahrady jsou dostatečně prezentovány.
Dobrá prezentace zahrad Ano
Ne
Nevím
8%
21%
71%
Graf č. 3 – Jsou okrasné zahrady dostatečně prezentovány? (Zdroj: vlastní tvorba)
Otázka č. 4 – Navštívili jste některou z uvedených? V této otázce jsem se zaměřila na návštěvnost zahrad, které popisuji v teoretické části. Odpovědi jsem rozdělila na dvě části: návštěvnost českých zahrad a návštěvnost evropských zahrad. U této otázky mohli respondenti zvolit více odpovědí. Ani u českých zahrad, ani u evropských zahrad není viditelná převaha návštěvnosti. U českých zahrad jsou na prvním místě zahrady v Kroměříži. Předpokládám, že je tomu tak
díky
zápisu
zahrad
na
seznamu
UNESCO.
Tuto
zahradu
navštívilo
54 dotazovaných. Na druhém místě je Vrtbovská zahrada v Praze (20 osob) a na třetím místě se umístily Buchlovice (18 osob). Méně známé jsou pro turisty zahrady v Jaroměřicích nad Rokytnou (6 osob) a nejméně turistů navštívilo Dobříš, tuto odpověď uvedli pouze 2 dotazovaní. - 30 -
Mezi evropskými zahradami vede Schönbrunn, který navštívilo 60 osob. Podle mě je tomu tak proto, že se nacházejí nejblíže České republice ze všech uvedených. Další jsou zahrady Versailles, které jsou dle mého pýchou zahradního umění. Versailles navštívilo 32 respondentů. Het Loo a Sanssouci navštívilo pouhých 6 dotazovaných a nejméně osob navštívilo Palazzo Reale. Mezi jejich návštěvníky patřili pouze 4 respondenti. Jestliže bychom chtěli určit pořadí tří nejoblíbenějších, tak mezi ně patří tyto v uvedeném pořadí: Schönbrunn, Kroměříž a Versailles.
Návštěvnost českých zahrad Kroměříž
Buchlovice
Jaroměřice nad Rokytnou
Praha
Dobříš
2% 20% 6%
54% 18%
Graf č. 4 – Navštívili jste některou z uvedených (české zahrady)?
Návštěvnost evropských zahrad Versailles
Schönbrunn 5%
5%
Het Loo
Sanssouci
Palazzo Reale
4% 30%
56%
Graf č. 5 – Navštívili jste některou z uvedených (evropské zahrady)?
- 31 -
Otázka č. 5 – Plánujete některou z uvedených navštívit? Zde se snažím zjistit, jestli by dotazovaní chtěli navštívit některou z uvedených zahrad v teoretické části. Zase jsou grafická znázornění rozdělena na dvě části: chtěl/a bych navštívit (české zahrady) a chtěl/a bych navštívit (evropské zahrady). U českých zahrad by dotazovaní nejraději navštívili zahrady v Kroměříži (36 osob). Mezi další cíle turistů patří Buchlovice a Praha, což by rádo navštívilo 24 respondentů. Za nimi se v těsném závěsu nachází Jaroměřice nad Rokytnou, tyto zahrady by chtělo vidět 22 respondentů. Nejméně by návštěvníci chtěli vidět Dobříš, což je pouhých 14 respondentů. Mezi nejčastější odpovědi, kterou okrasnou zahradu Evropy bych chtěl/a navštívit, patří zahrady Versailles. Tuto nádheru by chtělo vidět 50 dotazovaných. Ostatní získaly jen málo hlasů. Zahrady Schönbrunn by chtělo navštívit jen 12 respondentů, nejspíš proto, že v předchozí otázce spoustu respondentů uvedlo, že již tyto zahrady navštívili. Het Loo by rádo navštívilo 10 dotazovaných a na posledním místě se umístila Palazzo Reale a Sanssouci, které by chtělo navštívit pouze 6 dotazovaných.
Chtěl/a bych navštívit (české zahrady): Kroměříž
Buchlovice
Jaroměřice nad Rokytnou
12%
Praha
Dobříš
30%
20%
20%
18%
Graf č. 6 – Chtěl/a bych navštívit (české zahrady) (Zdroj: vlastní tvorba)
- 32 -
Chtěl/a bych navštívit (evropské zahrady) Versailles
Schönbrunn
Het Loo
Sanssouci
Palazzo Reale
7% 7% 12% 60%
14%
Graf č. 7 – Chtěl/a bych navštívit (evropské zahrady) (Zdroj: vlastní tvorba)
Otázka č. 6 – Navštívil/a jste nebo plánujete navštívit jinou z výše uvedených? U této otázky nebylo jednoduché stanovit výsledek. Nejdříve se tedy pustím do vyhodnocení první části – Navštívil/a jste jiné než uvedené zahrady? 86 osob uvedlo, že navštívilo jiné než uvedené, ale někteří z nich už neuvedli, jaká zahrada to byla. Mezi nejčastější odpovědi však spadá Lednicko-valtický areál (52 respondentů). Dále se zde vše pohybuje v malých číslech a sem patří: Telč (4 osoby), Český Krumlov (8 osoby), Konopiště (12 osob), Lysice (14 osob), Hluboká nad Vltavou (4 osoby) a dokonce byl 1 dotazovaný v okrasné zahradě v USA a to v Santa Barbara Botanic Garden.
Navštívil/a jsem Lednicko-valtický areál
Telč
Český Krumlov
Konopiště
Lisyce
Hluboká nad Vltavou
Santa Barbara USA 1% 15%
4%
13%
55% 8% 4%
Graf č. 8 – Navštívil/a jsem (Zdroj: vlastní tvorba) - 33 -
Druhá část je věnována otázce: Plánujete navštívit jiné než uvedené zahrady? Zde 84 dotazovaných odpovědělo, že by chtělo navštívit jiné než uvedené, ale mnozí nevypsali název zahrady. Zmíněné zde byly pouze: Královské zahrady v Praze, Giverny – Monetovy zahrady a Mirabell Salzburg. Pouze malá skupina uvedla (9 osob), že neplánují navštívit žádné jiné a také zde bylo velké procento respondentů, které na tuto otázku neodpovědělo (55 dotazovaných).
Otázka č. 7 – Kolik myslíte, že se v ČR nachází okrasných zahrad? Přesto, že tolik dotazovaných navštívilo alespoň nějakou okrasnou zahradu, jejich povědomí o tom, kolik se v České republice nachází okrasných zahrad, je velice špatné. Domnívám se, že to souvisí s odpovědí na otázku: Myslíte si, že jsou historické okrasné zahrady dostatečně prezentovány? Jednoznačná odpověď zde byla NE. Proto můj závěr je: Protože lidé nemají dostatek informací o těchto místech k navštívení, nemohou mít ani dobrý úsudek o tom, kolik se jich u nás nachází. Pouze 12 respondentů ze 150 odpovědělo správně, že se v České republice nachází více jak 100 okrasných zahrad. Všichni ostatní odpověděli mylně. Nejvíce se jich domnívalo, že se u nás nachází do 30 zahrad a tuto odpověď zvolilo 58 respondentů. Těsně pod nimi se umístila odpověď – do 60 zahrad, což vybralo 56 respondentů. 24 respondentů odpovědělo, že se v ČR nachází do 100 okrasných zahrad.
Kolik je okrasných zahrad v ČR? do 30
do 60
16%
do 100
8%
více jak 100
39%
37%
Graf č. 9 – Kolik myslíte, že se v ČR nachází okrasných zahrad? (Zdroj: vlastní tvorba)
- 34 -
Otázka č. 8 – S kým jste zahradu navštívil/a? Jak se dá předpokládat, většina dotazovaných odpověděla, že navštívila zahradu s někým. Jen 4 dotazovaní by navštívili zahrady sami. Nejvíce lidí navštívilo zahradu s rodinou, což odpovědělo 58 dotazovaných. Dále velké množství dotazovaných navštívilo zahrady se zájezdem (40 dotazovaných) a s přáteli zahrady navštívilo 32 dotazovaných.
S kým jste zahradu navštívil/a? sám
rodina
přátelé
zájezd
3% 30% 43% 24%
Graf č. 10 – S kým jste zahradu navštívil/a? (Zdroj: vlastní tvorba)
Otázka č. 9 – Z jakého důvodu jste zahradu navštívili? Jelikož jsou téměř všechny zahrady přilehlé nějaké významné památce, napadla mě otázka, proč vlastně jezdí turisti do zahrad. Dostávají se do zahrady záměrně nebo pouze navštíví architektonickou památku a do zahrad se dostanou náhodou? Výsledek je jasný. Nejvíce lidí navštívilo zahrady z důvodu návštěvy přilehlé historické budovy. K této odpovědi se přiklonilo 76 respondentů. Pouze polovina (36 osob) uvedla, že zahrady navštívili nezávisle na prohlídce historické budovy a rozhodli se zahrady navštívit samostatně a spíše z důvodu odpočinku. Jako další důvod prohlídky zahrad je absolvování dovolené a tudíž nečekaná návštěva jak historické budovy tak zahrady, což odpovědělo 9 osob. Mezi dotazovanými se našli i tací, kteří zahradu navštívili z botanického důvodu (8 osob).
- 35 -
Důvod k návštěvě zahrady prohlídka historické budovy
samostatně
botanický důvod
dovolená
6% 7% 28%
59%
Graf č. 11 – Důvod návštěvy zahrady (Zdroj: vlastní tvorba)
Otázka č. 10 – Kolik jste ochotni dát za vstupné? Více jak polovina respondentů je ochotna utratit za vstupné do zahrad do 100 Kč. Přesto jsme v předchozích grafech mohli vidět, že spousta dotazovaných navštívila a chtěla by navštívit Versailles a další zahraniční zahrady, u kterých se vstupné pohybuje i okolo 250 Kč. Přesto pouze 6 respondentů uvedlo, že by za vstupné utratili i více jak 150 Kč. Třetina dotazovaných by byla ochotná zaplatit do 150 Kč, což uvedlo 42 respondentů. A nejmenší částku, což činí do 50 Kč, by bylo ochotno utratit 21 osob.
Vstupné do 50 Kč
do 100 Kč
do 150 Kč
více jak 150 Kč
4% 28%
14%
54%
Graf č. 12 – Kolik jste ochotni dát za vstupné? (Zdroj: vlastní tvorba)
- 36 -
Otázka č. 11 – Co Vás zde nejvíce zaujalo? V zahradách se nachází mnoho krás, co může návštěvník obdivovat, např. sochy, fontány, labyrinty a mnoho dalších. Nejmenší procento odpovědí bylo od 7 respondentů a těm se zde nejvíce líbila prostorovost. Další malé procento odpovídajících bylo 17 osob, kterým se v zahradách nejvíce líbily sochy. Druhá malá skupina se stejným počtem odpovědí vypsala do nabídky jiné – nic. Byli to všichni, kteří zahrady nikdy nenavštívili + 1 dotazovaný, kterému se nejspíše v zahradách nelíbilo vůbec. Pod další odpověď spadá - památné budovy – tuto odpověď zvolilo 26 respondentů. Ve velkých, především všech královských zahradách, se vyskytují krásné kašny, které bývají zdobené nejhezčími sochami a často jsou zde použity i drahé kovy. Proto tuto odpověď zvolilo více dotazovaných, celých 21% tjs. 31 respondentů. Přesto nejvíce osob zvolilo, že se jim zde líbila celá okrasná zahrada (52 osob).
Co Vás zde nejvíce zaujalo? památné budovy
zahrada
prostorovost
11%
sochy
fontány
jiné (nic)
17%
21%
35%
11% 5%
Graf č. 13 – Co Vás zde nejvíce zaujalo? (Zdroj: vlastní tvorba)
6 Vytvořený zájezd 6.1 Prodloužený víkend po moravských zámcích a zahradách Podle předchozího šetření se domnívám, že zahrady jsou turisty navštěvovány hojně, a proto jsem vytvořila poznávací zájezd na prodloužený víkend po moravských zámcích a zahradách. Aby nebyl zájezd založený jenom na zahradách a byl pro turisty více atraktivní, do navštívených míst jsem zahrnula také přilehlé budovy, což bývají nejčastěji zámky. - 37 -
6.2 Program zájezdu 1. den Schůzka na autobusovém nádraží Florenc v Praze, odjezd do Brna. V Brně proběhne prohlídka Tyršova sadu a botanické zahrady MZLU. Z Brna se v odpoledních hodinách přesuneme do Jaroměřice nad Rokytnou – prohlídka zámku a zahrady. Přesun z Jaroměřic nad Rokytnou do Lednice. Ubytování v hotelu. 2. den V brzkých hodinách proběhne snídaně formou bufetu. V Lednici prohlídka zámku a skleníku, přírodně-krajinářského parku a podle času zajímavosti v okolí např. Minaret, Dianin chrám a Obelisk. V odpoledních hodinách přesun do Buchlovic, kde proběhne prohlídka zámku a zahrad. Ubytování v hotelu. 3. den V hotelu snídaně formou bufetu. Přejezd z Buchlovic do Kroměříže. Ranní náplň zájezdu je návštěva Podzámecké zahrady a Květné zahrady, která je zapsaná na seznamu UNESCO. Odpoledne odjezd do Vyškova, zde prohlídka zámku s přilehlými zahradami a možnost návštěvy muzea Vyškovska. Ubytování v hotelu. 4. den V hotelu snídaně formou bufetu. Přejezd z Vyškova do Boskovic, kde proběhne prohlídka zámku a zámeckého parku. Z Boskovic se přesuneme do Lysic, kde též navštívíme zámek a zahradu. Tento den zájezd končí a z Lysic se vrátíme do Prahy ve večerních hodinách.
6.3 Informační minimum Brno Brno je podle počtu obyvatelstva i rozlohou druhé největší město České republiky a zároveň největší město na Moravě, které má 380 tisíc obyvatel. Je sídlem Jihomoravského kraje, v jehož centrální části tvoří samostatný okres Brno – město. Město leží na soutoku řek Svratky a Svitavy. Brno je centrem soudní moci, sídlí zde Ústavní soud, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud a také Nejvyšší státní zastupitelství. Kromě toho jsou zde také státní orgány - 38 -
s celostátní kontrolní působností a další důležité instituce. K těmto institucím se například řadí: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Veřejný ochránce práv a Státní zemědělská a potravinářská inspekce. V Brně jsou zřízena studia České televize a Českého rozhlasu a také zde sídlí Brněnská televize. Brno je tradičním místem konání velkých veletrhů a výstav pořádaných na Brněnském výstavišti. Areál začal být užíván k těmto účelům již v roce 1928. Brno proslulo i jako dějiště motocyklových závodů konaných na Masarykově okruhu. K nejprestižnějším závodům patří Grand Prix ČR, součást mistrovství světa silničních motocyklů. Brno také každoročně hostí mezinárodní přehlídku ohňostrojů Ignis Brunensis, pořádanou od roku 1998. Návštěvnost této události je okolo 100 – 200 tisíc návštěvníků každý den jejího konání. K nejvýznamnějším dominantám patří hrad a pevnost Špilberk, který se nachází na stejnojmenném kopci. Jako symbol města je často vyobrazována katedrála sv. Petra a Pavla na vršku Petrov. Druhým dochovaným hradem Brna je Veveří tyčící se nad Brněnskou přehradou. Další významnou památkou je funkcionalistická vila Tugendhat, která byla zapsána mezi Světové dědictví UNESCO. Historické městské jádro bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací. K turisticky atraktivním lokalitám může patřit také začátek chráněné krajinné oblasti Moravský kras. [14] Brno, Tyršův sad Zahrada vznikla již v roce 1883 na místě hřbitova, po němž zde zůstal pouze restaurovaný litinový kříž. Hlavní komunikace je vedena ve směru historické cesty s alejí pyramidálních stromů. Cesty směřují do čtvercových odpočívadel, zpevněných kamennými a betonovými dlaždicemi. V horní části zahrady je dětské hřiště, oddělené od okolí trelážemi s pnoucími rostlinami. V dolní části je pak vytvořena malá růžová zahrada. Velkou ojedinělostí je záhonek pro nevidomé a slabozraké. Jsou zde trvalky s výrazným tvarem a povrchem listů, často aromatické, označené a popsané Braillovým písmem i latinkou. Tento záhonek je hojně navštěvován a konalo se zde spoustu soutěží. Po projití okružní cesty lze spočinout pod stinným loubím. Prostor uzavírají vzrostlé dřeviny vzácných druhů, které pocházejí z bývalé botanické zahrady. (Otruba, 2007, 20 - 21)
- 39 -
Brno, Botanická zahrada MZLU Tato zahrada byla založena roku 1926, kdy patřila Vysoké škole zemědělské. V roce 1938 byla vytvořena sbírka dřevin – arboretum. V 70. letech 20. století zde byla vybudována nová botanická zahrada. Je určena pro vědce, praktiky, zahradní architekty a veřejnost. Člověk zde může zhlédnout druhy obilovin a trav, luční plodiny i rostliny užitkové. Uvidíte zde i sbírku léčivých rostlin, kolekci letniček a trvalek, poučíte se o tom, jak se šlechtily růže. Za odpočinkem se můžete vydat k amfiteátru. Tato zahrada je určena především k poučení a kráse, proto zde můžete spatřit borovici osinatou, která rostla v Severní Americe již v dobách, kdy Egypťané stavěli pyramidy. Můžeme se zde poučit, že nejen kapradiny jsou rostliny, které snášejí málo slunečního světla. Z přítmí porostů vyjdeme do prosluněné podhorské louky. Odsud lze vidět město jako na dlani. Vyhlídkové terasy s pergolami, girlandy pnoucích se rostlin, barevné polštáře záhonů růží tvoří tomuto pohledu důstojný rámec. Ve sklenících se nacházejí sbírky orchidejí. (Otruba, 2007, 22 - 23) Jaroměřice nad Rokytnou Barokní zámek patří k nejmohutnějším architekturám 1. polovině 18. století u nás i v Evropě. Patří k nejnavštěvovanějším památkám Vysočiny. Původně renesanční zámek byl přebudován do barokní podoby a spolu s ním vznikly zámecké zahrady francouzského typu. Nyní zde probíhá výsadba lipových alejí. Lednice Zámek je součástí lednicko-valtického areálu. Nachází se na pravém břehu řeky Dyje. Dříve patřil rodu Lichtenštejnů a v roce 1945 byl znárodněn. Od konce 18. století do poloviny století 19. vznikaly v okolí zámku nádherné romantické stavby umístěné především v zámeckém parku. Byl také vytvořen zámecký rybník s 15 ostrůvky, zabírající plochu 24 hektarů. V polovině 19. století přestavěl architekt Jiří Wingelmüller interiéry i exteriéry zámku do dnešní podoby. Dal mu jedinečnou anglickonovogotickou tvář. Hned vedle zámku se nachází zámecký skleník a akvárium Malawi. V okolním parku navštívíme např. Minaret, který je nejpozoruhodnější stavbou celého parku. [15]
- 40 -
Buchlovice Jeden z nejvýznamnějších barokním šlechtických zámku v České republice. Zámek nechal postavit Jan Dětřich Petřvaldský pro svoji manželku, která pocházela z italského rodu. Zámek také vlastnil Leopold Berchtold, který se stal rakouským ministrem zahraničních věcí. Dlouhou dobu toto místo sloužilo jako reprezentativní sídlo, v jehož zdech přední politikové té doby rozhodovali o osudech Evropy. Zcela mimořádný význam má také barokní zahrada a rozsáhlý anglický park, řazený mezi nejkrásnější historické zahrady v České republice. [16] Kroměříž Podzámecká zahrada Tato zahrada dříve sloužila pro pěstování ovoce, zeleniny a květin. Po 30. leté válce byla zahrada přestavěna na barokní zahradu tvořící vstupní prostor do biskupské residence. Dále se zde nachází krajinářský park o rozloze 64 ha. Zde můžeme vidět vodoteče, romantické stavby a bohaté zastoupení vzácných stromů. [17] Květná zahrada Na 16 ha byla vystavěna italská zahrada s cestami ve vysokých špalírech, s 244 m dlouhou galerií soch antických bohů a postav historie a bájí, s centrálním rondelem Rotunda v geometrickém středu oslavujícím svou výzdobou vodní živel a umění štukatérů, sochařů a freskařů. Součástí prohlídky jsou velké skleníky (Hrubý a Tropický skleník). V roce 1998 byl tento komplex zapsaný na Seznam světových kulturních a přírodních památek UNESCO. [17] Vyškov Dřívější gotický hrad z 15. století byl přestavěn na zámek, kde se nyní nachází muzeum Vyškovska. Zahradu nechal vybudovat biskup Stanislav Thurza, která však i se zámkem byla zničena během 30. leté války. Později byla vybudována biskupem Karlem z Lichtenštejna, vyzdobená fontánou a arkádovou lodžií. Zahrada byla rozdělena na okrasnou (libosad), menší užitkovou a květnici. (Otruba, 2007, 30 - 31)
- 41 -
Boskovice Okolí města je protkáno množstvím cyklostezek, turistických tras a naučných stezek. Nejvyšší vrch Drahanské vrchoviny Skalky leží 10 km od Boskovic. Velkému zájmu návštěvníků se také těší Westernový park a Arboretum Šmelcovna. Největší zajímavostí města Boskovic je zámek se zahradami. Zámek je postaven v empirickém slohu, spolu se zahradami, jízdárnou a panským domem tvoří významný umělecký architektonický celek. [18] Lysice Založení tohoto města spadá na rok 1308, kdy zde byla postavena starověká tvrz, která byla později přestavěna na renesanční zámek. V interiérech zámku lze obdivovat sbírky českého skla, soubory orientálních uměleckých předmětů, zbrojnici se zbraněmi od gotiky včetně ucelené kolekce japonských zbraní. K prohlídce se nabízí i terasovitá zahrada nebo přilehlá oranžérie. Kostel sv. Petra a Pavla patří k nejstarším dochovaným v okolí. [19]
6.4 Dodavatelé služeb K uskutečnění zájezdu je potřeba zajištění dopravy a ubytování. Jelikož bude tento zájezd nabízen osobám z okolí Prahy a ze Severních Čech, dopravce bude proto z Prahy, odkud bude zájezd zahájen. Ubytování bude každý den v jiném městě, v hotelech, kde budou mít účastníci zajištěné snídaně. Doprava Buscentrum doprava společnost s. r. o. Mercedes 350 Tourismo Euro 4 -
počet míst – 49 + 1 +1
-
parametry: 27 l/100 km velikost nádrže 600 litrů počet náprav 2
-
sazby: sazba za ujetý km 35 Kč sazba za čekací čtvrthodinu 75 Kč
- 42 -
Ubytování 1. den Lázně Lednice (Břeclavská 700, Lednice) -
ubytování ve dvoulůžkových pokojích (snídaně zahrnuta v ceně)
-
cena osoba/noc 900 Kč
2. den Hotel Buchlovice (Náměstí Svobody 426, Buchlovice) -
ubytování ve dvoulůžkových pokojích (snídaně zahrnuta v ceně)
-
cena osoba/noc 825 Kč
3. den Hotel Selský Dvůr (Cukrovarská 480, Vyškov) -
ubytování ve dvoulůžkových, jednolůžkových a třílůžkových pokojích (snídaně formou švédského stolu)
-
cena osoba/noc 570 Kč
6.5 Chronologická příprava Tabulka č. 3 - Itinerář trasy Datum
Km
Průběžné
Číslo
km
komuni -
Poznámka
kace Čt
0
Výjezd z autobusového nádraží Florenc
0
(bus přistaven o půlhodiny dříve)
2.8.2012 218
285
218
67
D1, E50,
Praha – Brno (Brno parkoviště ulice
E65
Údolní)
D1, 394,
Brno – Jaroměřice nad Rokytnou
152
(prohlídka zámku s průvodcem)
- 43 -
387
102
Jaroměřice nad Rokytnou – Lednice,
15250,
ubytování v Lednici, přenocovaní,
413, 4136,
(pátek – prohlídka lednického zámku
396,
s průvodcem), skleník a přilehlé
42124
památky individuální prohlídka Pá
461
74
3.8.2012
422, D2,
Lednice – Buchlovice (prohlídka
E50
expozice Buchlovice + průvodce i po zahradách)
So
499
38
Buchlovice – Kroměříž (prohlídka
E50, 432
Podzámecké zahrady – zdarma, Květná
4.8.2012
zahrada s průvodcem) 533
34
Kroměříž – Vyškov (prohlídka zámku a
D1
zahrad bez průvodce, večer možnost individuální prohlídky města) Ne
578
45
379, 373,
Vyškov – Boskovice (prohlídka
150
s průvodcem, rozchod na oběd od 12 –
5.8.2012
14:00 h) 591
150, 43,
Boskovice – Lysice (2h prohlídky
3.tř. 3767
s průvodcem, zahrada a 1. patro zámku,
13
rozchod na 2h) 804
213
Lysice – Praha (návrat do Prahy na
377, D1
nádraží Florenc) Zdroj: vlastní zpracování, 2012 Tabulka č. 4 - Harmonogram trasy zájezdu Den
Čas odjezdu
Místo odjezdu
Čas příjezdu
Místo příjezdu
Počet čekacích 1/4h
1
6:00
Praha
8:30
Brno
2
1
13:30
Brno
14:30
Jaroměřice nad Rokytnou
20
- 44 -
1
17:30
Jaroměřice nad Rokytnou
19:00
Lednice
12
2
14:00
Lednice
15:15
Buchlovice
32
3
7:30
Buchlovice
8:15
Kroměříž
17
3
14:00
Kroměříž
14:45
Vyškov
23
4
7:30
Vyškov
8:30
Boskovice
19
4
14:00
Boskovice
14:30
Lysice
22
4
19:00
Lysice
21:30
Praha
14
Zdroj: vlastní zpracování, 2012
6.6 Kalkulace Nepřímé náklady Náklady na dopravu a) náhrada za ujeté km -
plánované km – 804 km
-
objížďky a přístavné - 80,4 km
-
celkem – 885 km
-
sazba za km – 35 Kč
-
cena celkem – 885 * 35 = 30 975 Kč
b) čekací čtvrthodiny viz. harmonogram trasy -
čekací čtvrthodiny celkem: 161
-
sazba za čekací čtvrthodinu: 75 Kč
-
cena celkem: 161 * 75 = 12 075 Kč
Doprava je objednaná od firmy Buscentrum doprava společnost s. r. o., v ČR se zpoplatňují pouze dálnice a silnice I. třídy. Podle zákona se během roku 2012 platí podle této tabulky:
- 45 -
Tabulka č. 5 - Mýtné sazby pro autobusy Mýtné sazby pro autobusy (Kč/km) 2012
emisní třída Euro
emisní třída Euro III -
Emisní třída V
O - II
IV
+
1,38
1
0,80
dálnice + R + silnice I. třídy
Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/doprava/mdcr-sazby-mytneho-v-roce2012/1000470/62871/ Protože objednaný autobus je emisní třídy Euro IV, budu platit 1 Kč/km. 218 km - Praha – Brno – 218 Kč 7,5 km - Brno – Jaroměřice nad Rokytnou - 8 Kč 28 km - Lednice – Buchlovice – 28 Kč 28 km – Kroměříž – Vyškov – 28 Kč 160 km – Lysice – Praha – 160 Kč Celkem zpoplatnění silnic: 218 + 8 + 28 + 28 + 160 = 442 Kč Dále jsem sehnala parkoviště, na kterých řidiči mohou parkovat bezplatně. Protože zapůjčený autobus ujede na jednu nádrž až 2 400 km, nemusíme řešit nákup další nafty. c) náklady na řidiče - řidič bude ubytovaný vždy ve stejném hotelu jako klienti, v ceně je zahrnuta snídaně 900 + 825 + 570 = 2 295 Kč CELKOVÉ NÁKLADY NA DOPRAVU: 30 975 + 12 075 + 442 + 2 295 = 45 787 Kč Náklady na průvodce -
ubytování včetně snídaně 900 + 825 + 570 = 2 295 Kč
-
stravné první den dostane celkovou částku 151 Kč, protože mu nebude poskytnuto žádné stravování. Další tři dny bude řidič dostávat snídaně v hotelu jako hosté, proto bude jeho stravné snížené o 25% - dostane 115 Kč/den - 46 -
151 + 115 * 3 = 496 Kč -
smluvní odměna 700 Kč/den – 700 * 4 = 2 800 Kč
-
vstupy:
Buchlovice 180 Kč, Jaroměřice nad Rokytnou 90 Kč, Lednice 150 Kč, Kroměříž 40 Kč, Boskovice 90 Kč a Lysice 160 Kč -
vstupy celkem: 710 Kč
CELKOVÉ NÁKLADY NA PRŮVODCE: 2 295 + 496 + 2 800 + 710 = 6 301 Kč Nepřímé náklady celkem CELKOVÉ NEPŘÍMÉ NÁKLADY: 45 787 + 6 301 = 52 088 Kč Zájezd je vytvořený pro 49 osob, ale musíme počítat s rizikem neobsazenosti, takže se celkové náklady rozdělí pouze mezi 40 osob: 52 088 / 40 = 1 303 Kč
Přímé náklady -
ubytování včetně snídaně - 900 + 825 + 570 = 2 295 Kč
-
vstupy:
Buchlovice 180 Kč, Jaroměřice nad Rokytnou 90 Kč, Lednice 150 Kč, Kroměříž 40 Kč, Boskovice 90 Kč a Lysice 160 Kč -
vstupy celkem: 710 Kč
PŘÍMÉ NÁKLADY CELKEM: 2 295 + 710 = 3 005 Kč CENA CELKEM: 1 303 + 3 005 = 4 308 Kč + 30% z 4 308 = 4 308 + 1 293 = 5 601 Kč Tento zájezd se bude prodávat za 5 610 Kč.
- 47 -
7 Závěr Cílem mé práce bylo jednak popsat jednotlivé okrasné zahrady v České republice a také popsat zahrady evropské. Vzhledem k bohatým informacím uvedených na webu bylo velmi těžké vybrat obsáhlé informace působící vždy stejnou důležitostí. Jedním z dalších vytyčených cílů bylo zanalyzovat údaje zjištěné z dotazníků. Výsledky mě velice překvapily, nepředpokládala jsem takto vysokou návštěvnost. Průzkum byl prováděn mezi všemi věkovými kategoriemi s různým vzděláním, dotazník byl rozesílán náhodným osobám a také vystaven na internetových stránkách. Díky informacím, které jsem zjistila, jsem mohla zjistit popularitu českých i evropských zahrad u českých turistů. V nabídce cestovních kanceláří jsem viděla jen minimum nabídek zájezdů do okrasných zahrad. Jelikož ze zjištěných údajů není poznat, zda čeští turisté raději navštěvují české či evropské zahrady. Vytvořila jsem zájezd po českých zahradách a přilehlých památkách podle nezbytných náležitostí, a proto se domnívám, že je skutečně realizovatelný. Zájezd bych doporučila spíše starším osobám nebo také rodinám s dětmi. Nebude se zde dlouho cestovat a prohlídka zahrad i zámků bude nenáročná. Tento zájezd bych více nazvala jako odpočinkový než poznávací. Také se však domnívám, že by některé zájemce mohla odradit cena, když se jedná pouze o 4 dny. Přestože mnoho dotazovaných již nějakou okrasnou zahradu navštívilo, dle zjištěných údajů z dotazníků a také podle mého názoru jsou zahrady nedostatečně prezentovány. Jelikož se většinou jedná o státní majetek, stát by mohl podpořit prezentaci těchto krás a taky se více starat o jejich údržbu. Např. ročně do Versailles putují statisíce. Věřím, že se najde mnoho osob, co by toto téma zajímalo. Byla bych ráda, kdyby je moje práce motivovala k návštěvě některé zahrady.
- 48 -
Příloha 1 – Dotazník 1. Navštívil/a jste někdy nějakou okrasnou zahradu?
Ano
Ne
2. Jak jste se o zahradě dozvěděl/a?
z internetu
od známých
z prospektů
jiné (vypište)
3. Myslíte, že historické a okrasné zahrady jsou dostatečně prezentovány?
ano
ne
nevím
4. Navštívili jste některou z uvedených? (můžete vybrat více) Kroměříž (Květná zahrada UNESCO)
Versailles (Francie)
Buchlovice
Schönbrunn (Rakousko)
Jaroměřice nad Rokytnou
Het Loo (Holandsko)
Praha – Vrbovská zahrada
Sanssouci (Německo)
Dobříš
Palazzo Reale (Itálie)
5. Plánujete některou z uvedených navštívit? (můžete vybrat více) Kroměříž (Květná zahrada UNESCO)
Versailles (Francie)
Buchlovice
Schönbrunn (Rakousko)
Jaroměřice nad Rokytnou
Het Loo (Holandsko)
Praha – Vrbovská zahrada
Sanssouci (Německo)
Dobříš
Palazzo Reale (Itálie)
- 49 -
6. Navštívil/a jste nebo plánujete navštívit jinou z výše uvedených? (vypiště)
navštívil/a jsem -
plánuji navštívit -
7. Kolik myslíte, že se v ČR nachází okrasných zahrad?
do 30
do 60
do 100
více jak 100
8. S kým jste zahradu navštívil/a?
sám/sama
s rodinou
s přáteli
skupinový zájezd
9. Z jakého důvodu jste zahradu navštívil/a?
jako součást prohlídky historické budovy či jiné památky
samostatně
botanický důvod
jiný (vypište)
10. Kolik jste ochotná/ý dát za vstupné?
do 50 Kč
do 100 Kč
do 150 Kč
více
11. Co Vás zde nejvíce zaujalo?
památné budovy
zahrada (flora)
prostorovost
fontány - 50 -
sochy
jiné (vypište)
12. Jaké je Vaše pohlaví?
žena
muž
13. Jaký je Váš věk?
do 20 let
21 – 40 let
41 – 60 let
+ 61
14. Jaké je Vaše maximální dosažené vzdělání?
základní
vyučen
středoškolské
vysokoškolské
- 51 -
Seznam obrázků a grafů Obrázek č. 1 – Květná zahrada v Kroměříži Obrázek č. 2 – Buchlovice Obrázek č. 3 – Jaroměřice nad Rokytnou Obrázek č. 4 – Praha Obrázek č. 5 – Dobříš Obrázek č. 6 – Versailles Obrázek č. 7 – Schönbrunn Obrázek č. 8 – Het Loo Obrázek č. 9 - Sanssouci Obrázek č. 10 – Isolla Bella Graf č. 1 – Počet návštěvníků okrasných zahrad Graf č. 2 – Získání povědomí Graf č. 3 – Jsou okrasné zahrady dostatečně prezentovány? Graf č. 4 - Navštívili jste některou z uvedených (české)? Graf č. 5 - Navštívili jste některou z uvedených (evropské)? Graf č. 6 – Chtěl/a bych navštívit (české zahrady) Graf č. 7 – Chtěl/a bych navštívit (evropské zahrady) Graf č. 8 - Navštívil/a jsem Graf č. 9 – Kolik myslíte, že se v ČR nachází okrasných zahrad? Graf č. 10 – S kým jste zahradu navštívil/a? Graf č. 11 – Důvody návštěvy zahrady Graf č. 12 – Kolik jste ochotni dát za vstupné?
- 52 -
Graf č. 13 – Co Vás zde nejvíce zaujalo?
Seznam tabulek Tabulka č. 1 – muži Tabulka č. 2 – ženy Tabulka č. 3 – Itinerář trasy Tabulka č. 4 – Harmonogram trasy zájezdu Tabulka č. 5 – Mýtné sazby pro autobusy
Literatura DOKOUPIL, Zdeněk. Historické zahrady v Čechách a na Moravě. 1. vydání Praha: Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1957. 67 stran DVOŘÁČEK, Petr. Historické zahrady. 1. vydání Brno: KMa s. r. o., 2007. 147 stran. ISBN 978-80-7309-433-1 OTRUBA, Ivar. 101 našich nejkrásnějších zahrad a parků. 1. vydání Praha: Pavel Dobrovský – BETA, 2007. 207 stran. ISBN 978-80-7306-320-7 PLUMPTRE, George. Evropské královské zahrady. 1. vydání Praha: Slovart, 2006. 208 stran. ISBN 80-7209-788-1 Seznam použité literatury (internet) [1] Sedm divů světa [online]. [cit.2012-03-05] Dostupné z www:http://sedmdivu.ic.cz/vz.htm [2] Čínská zahrada [online]. [cit.2012-03-07] Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1_zahrada [3] Zahradnictví Franc [online]. [cit.2012-03-09] Dostupné z http://www.zahradyrostliny.cz/historie.html [4] Květná zahrada v Kroměříži – půvabný Libosad [online]. [cit.2012-03-14] Dostupné z http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Kvetna-zahrada-v-Kromerizi.aspx
- 53 -
[5] Jak vznikly zahrady: Historie zahradního umění od antiky po středověk [online]. [cit.2012-03-14] Dostupné z http://abecedazahrady.dama.cz/Typy-zahrad/Jak-vzniklyzahrady-Historie-zahradniho-umeni-od-antiky-po-stredovek/sc-53-sr-1-a918/default.aspx [6] Naše zahrady a parky: Zámecká zahrada Dobříš [online]. [cit.2012-03-29] Dostupné z http://botany.cz/cs/dobris/ [7] Versailles [online]. [cit.2012-04-05] Dostupné z http://www.parizpamatky.cz/versailles.html [8] V říši zámků, zahrad a parků: Postupim [online]. [cit.2012-04-12] Dostupné z http://www.germany.travel/cz/mesta-kultura/mesta/historic-highlights-ofgermany/postupim.html [9] Schönbrunn: mnohem více, než jen nádherný zámek! [online]. [cit.2012-04-12] Dostupné z http://www.mycentrope.com/cs/home/288/schoenbrunn-mnohem-vice-nezjen-nadherny-zamek [10] Zahrady zámku Schönbrunn [online]. [cit.2012-04-12] Dostupné z http://www.cestovnik.cz/clanek/109-zahrady-zamku-schonbrunn.aspx [11] Schönbrunn [online]. [cit.2012-04-12] Dostupné z http://rakousko.orbion.cz/viden/pruvodce/schonbrunn-2074/ [12] Zahrady světa: Paleis Het Loo – Nizozemsko, Apeldoorn [online]. [cit.2012-04-17] Dostupné z http://botany.cz/cs/paleis-het-loo/ [13] Zahrady světa: Zahrada paláce Borromea na Isola Bella- Itálie, Lago Maggiore [online]. [cit.2012-04-18] Dostupné z http://botany.cz/cs/isola-bella/ [14] Brno – všeobecné informace [online]. [cit.2012-05-08] Dostupné z http://www.brno.cz/ [15] Zámek Lednice [online]. [cit.2012-05-08] Dostupné z http://www.zameklednice.info/ [16] Zámek Buchlovice [online]. [cit.2012-05-08] Dostupné z http://www.zamekbuchlovice.cz/
- 54 -
[17] Kroměříž – Květná zahrada a Podzámecká zahrada [online]. [cit.2012-05-08] Dostupné z http://www.mestokromeriz.cz/misto.asp?typ=57&kod=10&modul=navstevnik&map=19 [18] Boskovice [online]. [cit.2012-05-08] Dostupné z http://www.boskovice.cz/temata/aktualne/vitejte_2011.pdf [19] Lysice [online]. [cit.2012-05-08] Dostupné z http://www.lysice.cz/index.php?id=39
- 55 -
Errata strana 7 – chybí klíčová slova Klíčová slova České okrasné zahrady; Evropské okrasné zahrady; Zájezd, Cestovní ruch; Dotazník; Kalkulace Key words Czech ornamental gardens, European ornamental gardens, Tour, Tourism, Questionnaire, Calculation strana 7 – řádek 21 Chybně - The last part of the bachelor thesis deals with overall evaluation of the questionairs gained in survey and the results were also taken in consideration Správně - The last part of the bachelor thesis deals with overall evaluation of the questionairs gained in survey and the results were also taken in consideration when planning the atractive trip for the clients. strana 7 – chybí bibliografická identifikace DLOUHÁ, Petra: České a evropské zahrady a jejich návštěvnost. Vysoká škola polytechnická Jihlava, katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. DLOUHÁ, Petra: Czech and European ornamental gardens and their turnout. College of Polytechnic Jihlava. Tourism Department. The work supervizor. RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Degree of professional qualification: bachelor. Jihlava 2012.
- 56 -
