Česká televize a Dramedy Productions uvádějí
od 30. března každý pátek ve 20.00 na programu ČT1
„Vyprávěj – Osudy jsou takovým malým poděkovaným všem věrným divákům a milovníkům seriálu, kteří nám dali hlas v anketě TýTý – nejlepší seriál, kteří s námi minulý rok prožívali proměněnou nominaci na Zlatou Nymfu za nejlepší dramatický seriál a kteří s námi každý páteční večer prožívají osudy rodiny Dvořákových.“ Rudolf Merkner
Vyprávěj – Osudy je bonusová série oblíbeného seriálu, která se od těch předchozích výrazně liší. Autoři totiž na přání diváků na devět večerů zastavili neúprosný čas a pozornost věnují těm postavám, na které se Vyprávěj zatím moc nedostalo. Dvořákovi tak ustupují do pozadí a hlavní roli přebírají Matěj, Iveta, Hynek a další „nenápadní“ hrdinové s nejasnými osudy. V jejich společnosti čekají na diváky zajímavé příběhy především z průběhu 80. let, které se odehrávají na atraktivních místech – podívají se tak třeba na vesnickou zabijačku, do zákulisí spartakiádních příprav nebo na zasněžené sjezdovky, kam se v roli Honzíka vrací divácky populární Zdeněk Piškula. Společně s Mikulášem a jeho Hildou pak diváci budou mít možnost nahlédnout za ostnatý drát do nedaleké Vídně nebo se dozvědět, jestli se Miladě s Radimem podařilo dostavět takzvaný „Šumperák“. Událostí, okamžiků a tajemství, u kterých dosud visel otazník, je v seriálu prostě víc než dost. Proto autoři každým dílem odpovídají vždy na dva z nejčastějších dotazů televizních diváků. A tyto odpovědi jsou na místě už jen z toho důvodu, že hrdinové Vyprávěj – Osudy budou do života Dvořákových zasahovat i nadále. A to už na podzim letošního roku, kdy se Vyprávěj vrátí na obrazovku v té podobě, na kterou jsou televizní diváci zvyklí. Tentokrát s sebou přinese příběhy z porevolučních 90. let…
A na co se mohou televizní diváci v nejbližších týdnech těšit? 1. díl – rok 1975 a jaro 1979 PROČ BYL MATĚJ ESTÉBÁK? Proč se Matěj stal estébákem? Proč se mamince Jardy France říká Scarlett a jak se do rodiny Franců dostala Jiřinka? Vysílá se v pátek 30. března. 2. díl – prosinec 1980 až únor 1981 PROČ JE IVETA TAKOVÁ? Proč je Iveta taková mrška a jaké tajemství prozradí Kamile na zabíjačce u rodičů? A přijede na Romanovu svatbu přes odpor Miládky i Radim? Vysílá se v pátek 6. dubna. 3. díl – únor 1980 ŽIJÍ MARKOVI RODIČE? Kdo jsou rodiče Marka Oplatky? Koho potká Honzík na lyžařském výcviku? Vysílá se v pátek 13. dubna. 4. díl – říjen a listopad 1980 SLAŇOCHŮV SMUTNÝ PŘÍBĚH Jak dopadl Slaňochův pokus navázat po smrti Renaty kontakt s Miladou a Radimem? A jak se stal pan Jeník, tatínek Mileny, turistickým průvodcem? Vysílá se v pátek 20. dubna. 5. díl – podzim 1985 MIKULÁŠOVA HILDA Přijede Mikulášova Hilda na návštěvu k Dvořákovým? A jak dopadlo nacvičování žen na spartakiádu, které na Slovensku organizovala Mária? Vysílá se v pátek 27. dubna. V dalších dílech se pak diváci mimo jiné dozví: jestli má František nějaké příbuzné, jak dopadl Hynkův bláznivý výlet na Moravu do sklípku, jak Ivan Brož vedl bytové družstvo, až ho málem zavřeli, a jestli se podařilo Zuzce vyměnit vepřové kotlety za slušnou práci, nebo kdo je Tondův tatínek…
„Vybrali jsme divácky nejvíce přitažlivé postavy…“ Rozhovor s producentem Filipem Bobiňskim S jakými dotazy se na vás diváci nejčastěji obracejí? Ze všeho nejvíc se zajímají o to, kde jsme sehnali ty úžasné dobové rekvizity. Co se týče příběhů postav, vždycky když se nějaké postavě chvíli nemáme čas věnovat, ozývají se diváci, ať ji vrátíme. V poslední době to byl často například František (Radoslav Brzobohatý) nebo Jaruna (Nela Boudová). Také se ptají na to, kdo je hospodyně u Francových nebo proč chudák Vikoušek musel skončit u Milady s Radimem. Jak jste se nakonec rozhodli uspořádat jednotlivé díly? Vybrali jsme postavy, které považujeme za divácky nejvíce přitažlivé a které mají zajímavý osud. Zároveň pro nás bylo důležité, jak postava v budoucnu zasáhne do života hlavních hrdinů. Napří-
klad Iveta se koncem 90. let setká pracovně s Honzíkem. Honzík bude „ajťák“ a Ivetě bude zajišťovat počítačovou síť a web v její malé cestovce. Na kterou postavu nezbylo místo, i když by si to zasloužila? Například na Mirka nebo na Jarunu, kteří spolu studovali VUML. Také jsme chtěli vyprávět o Bédovi, spolužákovi Josefa, kterého známe jako místního funkcionáře z Pardubic. Nebo o vždy angažovaném Fanoušovi. Tyto příběhy nám, prozatím, z vyprávění vypadly. Které nové postavy se v seriálu objeví? Poznáme Mikulášovu manželku Hildu, se kterou se normálně v příběhu potkat nemůžeme, protože žije v Rakousku. Tím, že speciální díly nejsou vždycky navázány na Dvořákovy, mohli jsme takto
odbočit. Dále poznáme třeba utajeného nemanželského syna Václava Hory, který se v budoucnu stane důležitou postavou Honzíkova příběhu, manžela Mileny, milenku Janka Martináka, rodiče Ivety a další. Na co dalšího se mohou diváci těšit? Především se podíváme na další atraktivní prostředí, která nám připomenou atmosféru doby. Například já osobně se těším na lyžařský výlet Honzíka ve 3. díle. Pamatujete 80. léta na sjezdovkách? Vzpomněli jsme si na zalévání skluznic tavením plastových plůtků, které bývaly u vleků, a celkově atmosféru tehdy populárních „lyžáků“. Časově se vrátíme zpátky, takže Honzíka si zase zahraje Zdeněk Piškula.
„Inspirovali nás diváci…“ Rozhovor se scenáristou Rudolfem Merknerem Co pro vás bylo během práce na této řadě vůbec nejtěžší? Zapojit nové příběhy do již známých dílů a situací. Ale současně to bylo také nejvíc vzrušující. Představte si, že jste viděli díl, kde se něco důležitého odehrálo například Zuzce, která o tom mluví s Milenou. Teď se do této situace vrátíme, ale odbočíme do Mileniny linky. Skládají se nám tak další paralelní linky a celý svět seriálu se tím stává daleko rozmanitější.
Psali vám diváci i nějaké zajímavé scenáristické nápady? Spíš nás inspirovali tím, že se soustavně zajímají i o osudy dalších postav ze seriálu. Jak to bylo s ní? Jak dopadl tento? To nás moc těší a všem divákům bych chtěl poděkovat za přízeň. Vyprávěj – Osudy v mezičase vznikly právě na jejich podněty a přání.
Který příběh pro vás byl největším oříškem? Upřímně – všechny. Museli jsme totiž vytvořit úplné životy všech postav – tedy to, co jsme po čtyři roky pilovali postupně v mnoha dílech o Dvořákových, museli jsme nyní nahustit do jednoho dílu. A to je dost náročné na čas.
„Natáčení vesnické zabIjačky pro nás bylo utrpením…” Rozhovor s režisérem Biserem Arichtevem Na co se může televizní divák v bonusové sérii Vyprávěj – Osudy těšit? Rozhodně na řadu reálných prostředí, jak už je ze seriálu zvyklý. Uvidíme ulici ve Vídni, svezeme se v mnoha dobových automobilech, od luxusních až po ta nejobyčejnější, zalyžujeme si na podnikovém zájezdu, zažijeme módní přehlídku, nahlédneme do taxikářského podsvětí nebo do dětského domova… Je toho opravdu hodně. Scenáristé připravili pro diváky atraktivní momenty, kdy se děj nových dílů prolíná s dějem těch starých. Vrátíme se do situací z předchozích dílů a děj v určitou chvíli „odbočí“ s vedlejší postavou. Práce v exteriérech s sebou často přináší různá překvapení. Máte za sebou nějakou pernou chvilku, nebo naopak veselý okamžik? V únoru se republikou prohnaly opravdu kruté mrazy, takže mnoho perných chvil se odehrálo právě tehdy. Ovšem ani teploty hluboko pod nulou nemohly natáčení zastavit. Neradi vzpomínáme na natáčení venkovské zabijačky. V daných podmínkách jsme museli natáčení maximálně zjednodušit a urychlit, aby se scény vůbec daly natočit. Přesto jsme na place zažili i dost nepříjemný úraz. Jedna z hereček byla už tak promrzlá, že špatně zvládala motoriku a při akci si uřízla kus prstu. Veselé naopak bylo natáčení s dětmi na horách. Vyšlo nám počasí a všechny děti si natáčení krásně užily. Včetně nočního vyvolávání duchů, na které se diváci mohou těšit ve 3. díle.
Který z příběhu vás nejvíc oslovil? Asi to už bude znít jako klišé, ale myslím, že všechny ty osudy jsou něčím zajímavé. Příběh služky Jiřinky, sirotka Marka Oplatky, estébáckého agenta Matěje Stránského, Románka – syna Miládky a Radima – nebo intrikánky Ivety… Je jich tam prostě hodně. V seriálu se objeví mnoho nových postav a myslím, že jsme objevili několik výrazných hereckých talentů. Diváci se ale samozřejmě můžou těšit i na své oblíbené herce. Na podzim přijdete s novou, porevoluční řadou Vyprávěj. Jak jste vy sám prožíval počátek 90. let? Byla to doba, kdy jsem si uvědomoval politické kontexty. Začal jsem se doma víc zapojovat do diskuzí nejen o společenských, ale i rodinných problémech. Kromě školy, kamarádů a holek mě začala zajímat i politika. V roce 1990 jsem byl v osmé třídě základky. Přechod k tržnímu mechanizmu a tzv. kapitalismu mě ovlivnil také při výběru střední školy – vystudoval jsem ekonomii. Rodiče zároveň začali podnikat. Podobné osudy čekají i rodinu Dvořákových. Dodnes si tu atmosféru živě pamatuji. Tím se vlastně vracím k první otázce – věřím totiž, že se nám tou neopakovatelnou atmosférou podaří nasytit i novou řadu Vyprávěj.
„Diváci budou mile překvapeni…“ Rozhovor se Zlatou Adamovskou (Scarlett Francová) Překvapil vás něčím příběh, který pro Scarlett vymysleli autoři seriálu? Překvapil, ale mile. A myslím, že stejně mile budou překvapeni i diváci. Scénář ozřejmil některé skutečnosti z minulosti, takže postavy rodiny Francových dostaly větší oblouk. Hlavně Scarlett a její hospodyně Jiřinka. Už při čtení jsem se velmi bavila, věřím tedy, že se diváci mají na co těšit. O domácnost Francových se v seriálu stará právě Jiřinka, Scarlettina sestřenice. Jak jste na tom s domácími pracemi vy? Mám je docela ráda. Tedy, jak které. Běžný úklid a vaření moc nemusím, ale různé opravy, lakování nebo vrtání, to jo. Jsem vlastně takový zakuklený údržbář. Vždycky koukám řemeslníkům takzvaně pod ruce a učím se a zdokonaluji. Výměna vodovodní baterie je pro mě hračka. Jiřinka v novém příběhu líčí Scarlettiným známým, jak její sestřenice v dětství vynikala při chytání slepic. Umíte si představit život na vesnici, ve velkém domě s hospodářstvím? Já už si umím představit úplně všechno. Sice jsem se narodila v Praze, ale celé dětství jsem vyrůstala na vesnici, kde moje babička chovala králíky, slepice… Tenhle svět mi není vzdálený. Vzpomínám, jak jsme s tátou u babičky často zabíjeli a stahovali králíka. Byl to zvláštní zážitek. Přesto králíka po provensálsku nebo tzv. „cibuláře“ jím s chutí.
Čím vás Scarlett – nejenom v tomto příběhu – nejvíc rozčiluje? Že ví všechno nejlíp a nad vším chce mít dohled. A taky, že se ostatním moc plete do života a hlavně si hraje na to, co není. Takových paniček, kterým čouhá sláma z bot, je i dneska plno. Ale jinak ji hraji moc ráda. A co byste na ní naopak nejvíc ocenila? Velkorysost? Možná i to, že svoji rodinu miluje, ale přílišný tlak lásky, vlastně čehokoli, dusí a to už ona neví. No, pokusím se jí nějak domluvit. Kolik sestřenic a bratranců máte? Spoustu. Moje maminka je ze sedmi dětí, táta ze čtyř, tak si to umíte představit. Většinou se vídáme při různých rodinných událostech.
„Mám radost z příležitosti znovu si zahrát ve svém oblíbeném seriálu…“ Rozhovor s Oldřichem Hajlichem (Roman Dvořák) Jak se vám líbí příběh, který pro Romana napsali scenáristé? Mám velkou radost, už jen kvůli tomu, že budu mít opět příležitost zahrát si ve svém oblíbeném seriálu. Zároveň jsem velkým milovníkem aut, a když jsem si přečetl, že si Roman pořídil Brouka, byl jsem nadšený. Sám jsem si totiž auto značky VW nedávno koupil. A jak vám jde řízení? Dvakrát pokuta za špatné parkování, jednou za překročení rychlosti o 4 km/h a jedno přistání v poli, když jsem se vyhýbal srnce. Tolik moje řidičské zkušenosti za dva roky. Na který okamžik z natáčení, kromě řízení Brouka, nejraději vzpomínáte? Určitě na svatbu. Měl jsem tak šanci vyzkoušet si to nanečisto. V čem je vám postava Romana sympatická? Líbí se mi jeho samostatnost, že se dokázal postavit na vlastní nohy. Nemá podporu ze strany svých rodičů, a přesto neztrácí naději a vydává se do Ostravy začít nový život. Kdy jste byl naposledy s rodinou na výletě nebo na dovolené? Dovolenou plánujeme už delší dobu, ale je pro mě složité najít volný čas mezi prací a školou. A když už ho najdu, musí to taky vyhovovat rodině. Malé výlety ale podnikáme docela často.
Co by vám řekli doma, kdybyste na ně vyrukoval se svatbou? A kdyby vaše nevěsta byla navíc starší a měla jedno dítě? Přítelkyně by mi asi přede dveře nachystala sbalené kufry a mamka by našla nové využití pro koště. Naštěstí ale nic takového v blízké době neplánuji.
„Divák pochopí, co se prostřednictvím svých ambicí snaží Ivetka dohnat…“ Rozhovor s Janou Bernáškovou (Iveta Hájková) Jste spokojena s příběhem Ivety? Trochu mě překvapilo, že scenáristé Ivetu zasadili do docela tvrdého rodinného zázemí. Překvapující ale bylo i to, kolik toho Iveta ví o zabijačce. Vy sama jste o ní věděla hodně? Poměrně dost. Rodiče měli řeznictví, takže jsem mezi rozporcovanými pašíky strávila většinu dětství. Během natáčení jsem pak dokázala okouzlit i pana řezníka. Moje zručnost při výrobě jitrniček ho tak ohromila, že mě chtěl okamžitě vzít do svého týmu. Iveta se tentokrát ukáže v trochu jiném světle. Můžete nakousnout, co diváka čeká? Často se objevují dotazy, proč je Iveta taková ambiciózní a nevypočitatelná mrška, která je schopná spousty leváren, jen aby se měla dobře. V tomto příběhu se ukáže, že se na její povaze poměrně hodně podepsaly vztahy v rodině. Divák pochopí, co se prostřednictvím svých ambicí snaží Ivetka dohnat a proč touží být středem pozornosti. Uvidí ji z té lidštější stránky a možná mu bude Ivetky i líto. Iveta v roli nevinné oběti? Až tak úplně nevinná není, jen je trochu na ocásku rodiny. Její sestra, mazlíček maminky, ji zastiňuje a to velmi nemilosrdně. Na důvod, proč tomu tak je, si ale divák musí počkat…
Zažila jste někdy něco podobného? Nikdy jsem nežila ve stínu sourozence ani jsem nebyla jinak utlačovaná. Ale samozřejmě znám ten pocit, kdy nastoupíte do pracovního týmu a jste tam nejmladší. To není úplně nejpříjemnější pozice, protože si na vás každý trošku uleví. Nebo když vedle vás pořád někoho vychvalují a vás tak nějak přehlížejí. Ale to je zase dobrá škola k sebeprosazování. Čím vás Iveta nejvíc štve? Mne tahle postava neuvěřitelně baví. Především z toho důvodu, že není zrovna liška Bystrouška. V určitém směru je to jednoduchá holka, i když se umí velmi rychle zorientovat v situaci a využít ji ve svůj prospěch. Protože ale není moc chytrá, často se chytne do vlastní pasti. A tou svou protivností je částo legrační. Třeba jak zoufale nesnášela Honzíka a pořád si na něj vymýšlela nějaké stížnosti. To mě bavilo. Taková pavlačová domovnice. Dokázala byste, stejně jako vaši seriáloví rodiče, žít na venkovském statku? Nééé. Ne, ne, děsí mě izolace od města. Jsem městský člověk každým coulem. Miluji město a venkov, ticho a pomalejší tempo života mě znervózňuje. Pořád jsem trochu zrychlená, takže divoká metropole je pro mě ideálním místem.
„Ukažte mi herce, který svou postavu nemá rád…“ Rozhovor s Ladislavem Hamplem (Marek Oplatka) Čím je vám nový příběh Marka blízký? Jste ve vztahu k opačnému pohlaví podobně Abych řekl pravdu, vždycky když jdu točit Vyprávěj, ostýchavý jako on? mě napadá, že bych život sirotka nezvládl… Na začátku vztahu s mou ženou Majou jsem byl, Neuměl bych být tak silný, rodina je pro mě ost- myslím, určitě ostýchavý. Nejsem ten typ plný serůvkem jistoty v dnešním světě a bez její podpory bevědomí, co to rozbalí na prvním rande. Všecha vědomí, že tu někde jsou, by mi bylo zle. Otáz- no má svůj čas a přijde mi zajímavější odkrývat se kou zůstává, jak by se můj život odvíjel, kdybych i odhalovat nitro druhého postupně, má to svoje tím sirotkem skutečně byl a teplo rodinného krbu kouzlo… nikdy nepoznal. Ale myslím si, že by to bylo těžké, z některých osudů dětí bez rodiny je mi hrozně Kolik toho víte o vlastních předcích smutno. a je v rodokmenu vaší rodiny nějaké velké tajemství? Marek se nechá přítelkyní Jájou přesvědčit Vím toho celkem dost, ale to je dáno tím, že dědok nepříjemnému „návratu“ do minulosti. vé i můj táta byli, či díky bohu ještě jsou skvělými Jak byste na jeho místě reagoval vy? vypravěči, co se rodiny týče. Těch zážitků, radostí, Já v takové situaci nejsem a nemohu si proto do- strastí a tajemství je mnoho, ale tajemství jsou tu volit spekulovat nad tím, jak bych se zachoval. od toho, aby tajemstvími zůstala… Ale pro tu postavu je to dobře, obecně si myslím, že je dobré „nenosit s sebou“ nánosy minulosti. Máte rád velké rodinné sešlosti? Miluju je. Jsem jako padrino z Kmotra. Miluju rodiPořádně mu dá zabrat také návštěva u Jájiny nu, naplňuje mě, udělal bych pro ni cokoli a jsem jí rodiny. Poznal jste někdy na vlastní kůži onu rád obklopený častěji než jen na narozeninových, pověstnou slovenskou dobrosrdečnost? vánočních a podobných sešlostech. Zažil a nemusím vůbec chodit daleko. Ona pověstná dobrosrdečnost se dá zažít i za Ještědem Jak se bude Markovi dařit v porevolučních v Rozstání. Ať už u „Bouďáka“ nebo na baráku otce 90. letech? mé ženy… Jsou to krásné chvilky a stojí za to! Tak to bych taky rád věděl… Jen doufám, že neodjede, nezemře nebo ho nikdo nezabije!!! Co vám na postavě Marka vadí? Určitě to, že nehraje víc, protože zajímavá figura to je. Ale jinak? Ukažte mi herce, který svou postavu nemá rád…
„Milena konečně dostane trochu prostoru, dokonce i malou milostnou zápletku…“ Rozhovor s Marií Doležalovou (Milena Jeníková) Jste spokojená s příběhem Mileny? Moc se mi líbí a jsem ráda, že Milena konečně dostane trochu prostoru, dokonce i malou milostnou zápletku. Taky se trošku víc odkryje její vztah s tatínkem, takže konečně jsem se o ní i já dozvěděla něco víc. Čím je vám tato postava nejbližší? Milena je ulítlá, nic neřeší, prostě obyčejná holka. A právě proto mě baví tuhle holku hrát. Je kamarádská a strašně snadno se zamiluje, což bych taky chtěla umět. Milena vystudovala pedagogickou fakultu, ale učit se jí nechce. Vy byste si na tuto práci troufla? Učím „dramaťák“ na soukromé škole Wunderbaro. Moc mě to baví, i když mě tato práce stojí zároveň i spoustu sil. Kočírovat dnešní vzpurné děti, to je „záhul“. Už neposlouchají jen proto, že musí, ale člověk si u nich musí najít opravdovou autoritu. Ale je to skvělý pocit, když vidíte, že někoho můžete něco naučit, že se před vašima očima zlepšuje. Co jste si při natáčení nejvíc užívala? Naprostou pohodičku. Textu bylo málo, takže jsem chodila na plac jako na dovolenou. Příjemné byly i nekonečné hovory o vztazích s Hankou Vagnerovou. A taky spolupráce s Biserem Arichtevem, který skvěle vede herce, a i když hraji malou roli, dal mi pro ni smysl a to byla pro mě výzva.
Milena se svým tatínkem ráda špičkuje? Jak to máte vy? Táta mi posílá vtipné básničky nebo mi volá, abych si mohla přes telefon poslechnout, co poslouchá. Rádi mluvíme o umění a filosofujeme. Taky máme společný humor. Řekla bych, že je to táta tak akorát pro mě. Tedy pro člověka s hlavou v oblacích. Milena také ráda randí? Vzpomenete si ještě na svoji první schůzku? No jasně! Ale víc po mně nechtějte!
www.ceskatelevize.cz/vypravej © Česká televize 2012
