ES (vibrace na pracovišti)

KE-70-07-108-CS-C

Nezávazná příručka správných postupů pro provádění směrnice 2002/44/ES (vibrace na pracovišti) Zajímají vás publikace Generálního ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Evropské komise? Můžete si je objednat:

http://ec.europa.eu/employment_social/emplweb/publications/index_en.cfm nebo si je zdarma on-line předplatit:

http://ec.europa.eu/employment_social/sagapLink/dspSubscribe.do?lang=en ESmail je elektronický zpravodaj Generálního ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Evropské komise. Můžete si ho on-line předplatit:

http://ec.europa.eu/employment_social/emplweb/news/esmail_en.cfm

http://ec.europa.eu/employment_social/index_en.html

ISBN 978-92-79-07529-2

Evropská komise

00_2007_6308_cover_CS.indd 1

26-11-2008 11:28:52

Jak získat publikace EU Publikace vydávané Úřadem pro úřední tisky, jež jsou určeny k prodeji, si můžete objednat na stránkách EU Bookshop: http://bookshop.europa.eu u prodejce, kterého si zvolíte. Můžete také požádat o seznam prodejců z celosvětové sítě prostřednictvím faxu: (352) 2929-42758.

00_2007_6308_cover_CS.indd 2

26-11-2008 11:28:52

Nezávazná příručka s osvědčenými postupy k provádění směrnice 2002/44/ES o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (vibracemi)

Evropská komise Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Oddělení F.4 Rukopis dokončen v srpnu 2007

01_2007_6308_txt_CS.indd 1

25-11-2008 9:28:54

Evropská komise ani nikdo jiný jednající jménem Evropské komise není zodpovědný za jednání, které by se mohlo řídit informacemi obsaženými v této publikaci.

© 1: Health & Safety Laboratory - UK © 2: FreeFoto.com © 3: Freephoto1.com © 4: Health & Safety Laboratory - UK

Europe Direct je služba, která vám pomůže odpovědět na otázky týkající se Evropské unie

Bezplatná telefonní linka (*):

00 800 6 7 8 9 10 11 (*)

Někteří operátoři mobilních sítí neumožňují přístup k číslům 00800 nebo mohou tyto hovory účtovat.

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu. Můžete se s nimi seznámit na evropském serveru (http://europa.eu). © Evropská společenství, 2008 Kopírování je povoleno pouze se souhlasem autora. Katalogové údaje jsou uvedeny na konci této publikace. Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2008 ISBN 978-92-79-07529-2 Printed in Luxembourg Vytištěno na neběleném papíře bez příměsi chlóru

01_2007_6308_txt_CS.indd 2

25-11-2008 9:28:54

PŘEDMLUVA Vytváření většího počtu pracovních míst bylo vždy cílem Evropské unie. Rada tento cíl, který představuje jeden z hlavních nástrojů ke zvyšování kvality práce, oficiálně přijala na zasedání Evropské rady v Lisabonu v březnu 2000. Přijímání legislativních opatření je součástí závazku zahrnout zdraví a bezpečnost zaměstnanců při práci do celosvětového přístupu k dobrým pracovním podmínkám. V tomto ohledu používá Evropská komise celou řadu různých nástrojů na podporu skutečné kultury předcházení rizikům. Jedním z těchto nástrojů je tato příručka s osvědčenými postupy. Účelem směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/44/ES o expozici zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (vibracemi) je zavést na úrovni Společenství minimální podmínky ochrany pracovníků, kteří jsou při práci vystaveni rizikům spojeným s vibracemi.

Hodnocení a posuzování rizik spojených s expozicí vibracím a zavedení ochranných opatření může být poměrně složité. Tato nezávazná „příručka s osvědčenými postupy“ má být pomůckou pro posuzování rizik spojených s expozicí vibracím působícím na soustavu ruka – paže, stanovování kontrol k zamezení nebo snížení expozice a pro zavádění systémů prevence vzniku a postupu poškození zdraví.

Předmluva

Směrnice 2002/44/ES rozlišuje pojmy „limitní hodnoty expozice“ a „hodnoty expozice vyvolávající akci“. Stanoví povinnosti zaměstnavatele určovat a hodnotit rizika, uvádí opatření ke snižování nebo odstranění expozice a určuje, jak se mají pracovníkům poskytovat informace a školení. Zaměstnavatel, který hodlá provádět práce spojené s riziky vyplývajícími z expozice vibracím, musí před zahájením prací i v jejich průběhu zajistit řadu ochranných opatření. Směrnice také požaduje na členských státech EU, aby zavedly vhodný systém sledování zdraví zaměstnanců vystavených rizikům spojeným s vibracemi.

3

01_2007_6308_txt_CS.indd 3

25-11-2008 9:28:54

01_2007_6308_txt_CS.indd 4

25-11-2008 9:28:54

O bsah Poděkování......................................................................................................................................................................................................... 6 Část 1 Příručka s osvědčenými postupy pro Vibrace působící na soustavu ruka – paže.......................................................................................................................................... 7

Kapitola 1 Úvod.............................................................................................................................11 Kapitola 2 Hodnocení rizik.........................................................................................................15 Kapitola 3 Jak expozici zamezit nebo ji snížit.....................................................................23 Kapitola 4 Zdravotní dohled.....................................................................................................31 Přílohy A-H . ....................................................................................................................................33 Rejstřík...............................................................................................................................................53 Část 2

Příručka s osvědčenými postupy pro Vibrace působící na celé tělo. ........................ 55

Kapitola 2 Hodnocení rizik.........................................................................................................63 Kapitola 3 Jak expozici zamezit nebo ji snížit.....................................................................73

Obsah

Kapitola 1 Úvod.............................................................................................................................59

Kapitola 4 Zdravotní dohled.....................................................................................................79 Přílohy A-H . ....................................................................................................................................81 Rejstřík............................................................................................................................................. 103 ZNĚNÍ SMĚRNICE 2002/44/ES.......................................................................................................................................................................... 105

5

01_2007_6308_txt_CS.indd 5

25-11-2008 9:28:55

Nezávazná příručka správných postupů pro provádění směrnice 2002/44/ES (vibrace na pracovišti)

Autoři a poděkování Tato příručka vznikla na základě projektu, který vypracovali: ISVR:

Prof. M. J. Griffin a Dr. H. V. C. Howarth Institute of Sound and Vibration Research University of Southampton Velká Británie

HSL:

P. M. Pitts Health and Safety Laboratory Velká Británie

BGIA: Dr. S. Fischer a U. Kaulbars Berufsgenossenschaftliches Institut für Arbeitsschutz Německo INRS: Dr P. M. Donati Institut National de Recherche et de Sécurité Francie HSE:

P. F. Bereton Health and Safety Executive Velká Británie

Tento tým byl vybrán na základě výběrového řízení Evropské komise. Práce na této příručce probíhala pod dohledem: oddělení Zdraví, bezpečnost a hygiena při práci generálního ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Evropské komise a pracovní skupiny pro vibrace ustavené Poradním výborem pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci1. Poznámka: Autoři projektu na vypracování této příručky by také chtěli poděkovat za údaje ze dvou projektů financovaných Evropskou komisí, které byly při přípravě této příručky použity: VIBRISKS:

Rizika expozice vibracím při práci Projekt rámcového programu ES 5 č. QLK4-2002-02650

VINET:

Výzkumná síť pro zjišťování a prevenci poškození zdraví jako důsledku expozice vibracím při práci Projekt ES Biomed II č. BMH4-CT98-3251

1 Rozhodnutí Rady ze dne 22. července 2003 (Úř. věst. C 218, 13.9.2003, s. 1).

6

01_2007_6308_txt_CS.indd 6

25-11-2008 9:28:55

Část 1 Příručka s osvědčenými postupy pro Vibrace působící Na soustavu Ruka – paže

01_2007_6308_txt_CS.indd 7

25-11-2008 9:28:55

01_2007_6308_txt_CS.indd 8

25-11-2008 9:28:55

Kapitola 1 Úvod.................................................................................................................................................................................................................................................................................... 11 Kapitola 2 Hodnocení rizik.................................................................................................................................................................................................................................................. 15 2.1 Základy hodnocení rizik........................................................................................................................................................... 15 2.2 Stanovení délky expozice.......................................................................................................................................................... 18 2.3 Velikost vibrací............................................................................................................................................................................. 19 2.3.1 Využití emisních údajů výrobce......................................................................................................................... 19 2.3.2 Další zdroje................................................................................................................................................................. 20 2.3.3 Měření velikosti vibrací........................................................................................................................................... 20 2.4 Výpočet denní expozice vibracím............................................................................................................................................ 22 2.4.1 Denní expozice vibracím...................................................................................................................................... 22 2.4.2 Dílčí expozice vibracím.......................................................................................................................................... 22 2.4.3 Nejistota hodnocení denní expozice............................................................................................................... 22


O bsah

Kapitola 3 Jak expozici zamezit nebo ji snížit........................................................................................................................................................................................... 23 3.1 Tvorba strategie k omezení rizik. ........................................................................................................................................... 23 3.2 Konzultace se zaměstnanci a jejich účast......................................................................................................................... 24 3.3 Omezování rizik............................................................................................................................................................................ 25 3.3.1 Náhrada jinými pracovními postupy.............................................................................................................. 25 3.3.2 Výběr nářadí............................................................................................................................................................... 25 3.3.3 Nákupní politika....................................................................................................................................................... 25 3.3.4 Uspořádání pracovní činnosti a postupů...................................................................................................... 26 3.3.5 Školení a informování zaměstnanců.............................................................................................................. 26 3.3.6 Pracovní harmonogramy..................................................................................................................................... 27 3.3.7 Kolektivní opatření.................................................................................................................................................. 27 3.3.8 Oděv a osobní ochranné pomůcky.................................................................................................................. 27 3.3.9 Údržba.......................................................................................................................................................................... 28 3.4 Sledování vibrací a opakované hodnocení rizik. ............................................................................................................. 29 3.4.1 Jak poznat, zda opatření k omezení vibrací fungují?............................................................................... 29 3.4.2 Kdy je třeba hodnocení rizik opakovat?.......................................................................................................... 29 9

01_2007_6308_txt_CS.indd 9

25-11-2008 9:28:56


Kapitola 4 Zdravotní dohled........................................................................................................................................................................................................................................... 31 4.1 Kdy je zdravotní dohled zapotřebí?........................................................................................................................................................................................ 31 4.2 Jaké záznamy se vyžadují?.................................................................................................................................................................................................................. 31 4.3 Co dělat, je-li zjištěno poškození zdraví?......................................................................................................................................................................... 31

Příloha A Souhrn povinností stanovených směrnicí 2002/44/ES................................................................................................................................. 33 Příloha B Co jsou to vibrace?........................................................................................................................................................................................................................................... 34 Příloha C Zdravotní rizika, známky a symptomy.................................................................................................................................................................................. 37 Příloha D Nástroje pro výpočet denní expozice................................................................................................................................................................................... 38 Příloha E Řešené příklady..................................................................................................................................................................................................................................................... 43 Příloha F Metody zdravotního dohledu.......................................................................................................................................................................................................... 45 Příloha G Výklad pojmů........................................................................................................................................................................................................................................................... 47 Příloha H Bibliografie................................................................................................................................................................................................................................................................... 48 Rejstřík..................................................................................................................................................................................................................................................................................................................... 53

10

01_2007_6308_txt_CS.indd 10

25-11-2008 9:28:56

Příručku je třeba číst ve spojení se směrnicí o vibracích nebo s vnitrostátními právními předpisy, které z požadavků směrnice vycházejí.

Vibrace působící na soustavu ruka – paže jsou vibrace přenášené do ruky a paže přes dlaně a prsty (viz příloha B). U pracovníků, jejichž ruce jsou pravidelně vystavovány vibracím působícím na soustavu ruka – paže, může docházet k poškození tkání rukou a paží; příslušné symptomy se hromadně označují jako vibrační syndrom ruky a paže (viz příloha C). Riziky vibrací působících na soustavu ruka – paže jsou ohroženi lidé pracující v nejrůznějších průmyslových odvětvích a lidé rozličných profesí. Tato rizika jsou značně zvýšena tam, kde se pravidelně a po dlouhou dobu používají zařízení s vysokými vibracemi. Výzkumy bylo ovšem zjištěno, že vhodným řízením je možné nebezpečí vibrací omezit a související rizika snížit. Dále bylo zjištěno, že náklady příslušných opatření nemusejí být vysoké a obvykle se vracejí ve formě zachování zdraví zaměstnanců. Mimoto vedla podobná opatření v řadě případů i ke zvýšení produktivity práce. Směrnice o vibracích (směrnice 2002/44/ES – viz rámeček „doplňková literatura“) stanoví minimální normy pro omezení rizik spojených s vibracemi působícími na soustavu ruka – paže. Požaduje, aby členské státy do 6. července 2005 prováděly vnitrostátní předpisy, které provádějí požadavky směrnice. Vnitrostátní právní předpisy mohou stanovovat příznivější ustanovení, než jaká uvádí směrnice, a neměly by snížit úroveň ochrany, kterou pracovníkům zajišťují stávající vnitrostátní právní předpisy.

Pro denní expozici vibracím stanoví směrnice o vibracích hodnotu expozice vyvolávající akci, při jejímž překročení musí zaměstnavatel u svých pracovníků omezit rizika vibrací působících na soustavu ruka – paže. Dále stanoví limitní hodnotu expozice, nad kterou již nesmějí být pracovníci vibracím vystaveni2.

•

Denní hodnota expozice vyvolávající akci činí 2,5 m/s².

•

Denní limitní hodnota expozice činí 5 m/s².

Kapitola 1: Úvod

Účelem této příručky je pomoci zaměstnavatelům zjistit rizika plynoucí z vibrací působících na soustavu ruka – paže, vyhodnotit expozici a rizika a stanovit opatření k zajištění zdraví a bezpečnosti zaměstnanců vystavených rizikům souvisejícím s vibracemi působícími na soustavu ruka – paže.


Směrnice EU 2002/44/ES (dále jen „směrnice o vibracích“) stanoví povinnost zaměstnavatelů zajistit, aby byla rizika související s vibracemi působícími na soustavu ruka – paže odstraněna nebo snížena na minimum (tyto povinnosti jsou shrnuty v příloze A).

K apitola 1 Ú vod

Určité riziko poškození soustavy ruka – paže ovšem existuje i tam, kde je expozice nižší než hodnota vyvolávající akci. Směrnice o vibracích ukládá zaměstnavateli povinnost zajistit, aby rizika vibrací působících na soustavu ruka – paže byla odstraněna nebo snížena na minimum. Tyto povinnosti jsou shrnuty v příloze A. Směrnice o vibracích vychází z rámcové směrnice (směrnice 89/391/EHS – viz rámeček „Doplňková literatura“). Řada požadavků směrnice o vibracích je tedy odvozena z rámcové směrnice a výslovně na ni odkazuje. Tato příručka pomůže zaměstnavatelům dodržovat směrnici o vibracích, pokud jde o vibrace působící na soustavu ruka – paže. Je rozvržena tak, aby zahrnovala metodiku určování a hodnocení rizik, a zabývá se rovněž volbou a správným používáním

2 Členské státy mohou (po konzultacích s oběma stranami výrobního odvětví) v případě limitní hodnoty expozice uplatnit pětileté přechodné období, a to od 6. července 2005 (v oblasti zemědělských a lesnických strojů mohou toto období o další 4 roky prodloužit). Toto přechodné období se ovšem vztahuje pouze na strojní zařízení dodané přede dnem 6. července 2007, u nějž nelze (s ohledem na všechna dostupná technická a organizační opatření pro omezení rizik) limitní hodnotu expozice dodržet.

11

01_2007_6308_txt_CS.indd 11

25-11-2008 9:28:57


pracovního vybavení, optimalizací metod a prováděním ochranných opatření technického nebo organizačního rázu na základě provedené analýzy rizik. Jsou v ní také uvedeny podrobnosti týkající se

druhů školení a informací určených příslušným pracovníkům a navržena účinná řešení dalších otázek obsažených ve směrnici 2002/44/ES. Členění příručky je zřejmé z přehledu na obr. 1.

Doplňková literatura: Směrnice o vibracích: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/44/ES ze dne 25. června 2002 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (vibracemi) (šestnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (Vyhlášena v Úředním věstníku Evropské unie L 177, 6. 7. 2002, s. 13) Rámcová směrnice: Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci

12

01_2007_6308_txt_CS.indd 12

25-11-2008 9:28:57

Základy hodnocení rizik

2.1

Stanovení denní expozice Délka expozice

2.2

Velikost vibrací

2.3

Údaje výrobce Další zdroje Měření Výpočet denní expozice vibracím

2.4

Denní expozice vibracím - A (8)

Kapitola 3

Jak expozici zamezit nebo ji snížit Tvorba strategie k omezení rizik

3.1

Konzultace se zaměstnanci a jejich účast

3.2

Omezování rizik

3.3

Kapitola 1: Úvod

Kapitola 2

Hodnocení rizik


Obr. 1 - Vibrace působící na soustavu ruka – paže: přehled

Vibrace působící na soustavu ruka-paže při práci

Náhrada jinými pracovními postupy Výběr nářadí Nákupní politika Uspořádání prac. činnosti a postupů Školení a informování zaměstnanců Pracovní harmonogramy Kolektivní opatření Oděv a osobní ochranné pomůcky Údržba Sledování vibrací a opakované hodnocení rizik

3.4

Fungují opatření k omezení rizik? Opakované hodnocení rizik Zdravotní dohled

3.5

Kapitola 4

Kdy je zdravotní dohled zapotřebí?

4.1

Jaké záznamy se vyžadují?

4.2

Co dělat, je-li zjištěno poškození zdraví?

4.3

13

01_2007_6308_txt_CS.indd 13

25-11-2008 9:28:57

01_2007_6308_txt_CS.indd 14

25-11-2008 9:28:57

2.1 Základy hodnocení rizik Při hodnocení rizik:

•

zjišťujeme, zda existují možná rizika vibrací působících na soustavu ruka – paže;

•

odhadujeme expozice pracovníků a porovnáváme je s hodnotou vyvolávající akci a s limitní hodnotou expozice;

• •

zjišťujeme možnosti, jak rizika snížit;

•

zaznamenáváme hodnocení a přijatá opatření a jejich účinnost.

stanovujeme kroky, které hodláme učinit s cílem monitorovat a omezit vibrace působící na soustavu ruka – paže;

Nejprve je třeba zvážit charakter prováděných prací, uplatňované postupy a typ používaného zařízení a nářadí. Položte si otázku: „Používá se ve vašem podniku ruční nebo ručně vedené nářadí?“

Pokud ano, může vyvstat nutnost řešit problém expozice vibracím. Některé otázky, které vám pomohou rozhodnout, zda je zapotřebí podniknout další kroky, uvádí tab. 1. Příklady vibrací vyvolávaných některým ručním nářadím a strojním zařízením a představujících riziko uvádí obr. 2.

Kapitola 2: Hodnocení rizik

V této kapitole si ukážeme, jak posoudit, zda na vašem pracovišti představují vibrace působící na soustavu ruka – paže problém, a to aniž by bylo zapotřebí měření či podrobných znalostí o tom, jak se expozice vyhodnocuje.


Účelem hodnocení rizik v oblasti vibrací působících na soustavu ruka – paže je umožnit zaměstnavateli kvalifikovaně rozhodnout o opatřeních nutných k zamezení rizik vyplývajících z expozice pracovníků vibracím působícím na soustavu ruka – paže nebo k jejich úměrnému snížení.

K apitola 2 H odnocení rizik

Je důležité, aby byli do problematiky hodnocení rizik vibrací zapojováni i zaměstnanci a jejich zástupci a aby byli soustavně informováni. Účinné partnerství se zaměstnanci napomůže tomu, aby informace, které se při hodnocení rizik používají, vycházely z reálného posouzení prováděných prací a času, po který jsou vykonávány. Denní expozici vibracím určují dva faktory: frekvenčně vážená velikost (úroveň) vibrací a délka doby, po kterou je jim daná osoba vystavena. Čím větší jsou vibrace a čím déle je jim člověk vystaven, tím vyšší je jeho expozice vibracím.

15

01_2007_6308_txt_CS.indd 15

25-11-2008 9:28:58


Tab. 1 - Otázky, které mohou pomoci rozhodnout, zda jsou zapotřebí další opatření Pracuje se u vás s rotačním nářadím (např. bruskami nebo leštičkami)? U některých typů rotačního nářadí může být hodnota expozice vyvolávající akci překročena během asi půl hodiny. Rozhodně byste měli učinit opatření v případě, že s ním jednotliví zaměstnanci pracují déle než zhruba 2 hodiny denně.

Pracuje se u vás s nářadím na principu úderů a rázů (např. příklepovými kladivy)? U nářadí na principu úderů a rázů bývá velikost vibrací mnohem větší než u nářadí rotačního. Některá příklepová kladiva mohou překročit hodnotu expozice vyvolávající akci během několika minut, takže je určitě zapotřebí přijmout vhodná opatření, pokud s nimi jednotliví zaměstnanci pracují více než zhruba půl hodiny denně.

Upozorňují výrobci nebo dodavatelé nářadí na riziko vibrací? V případě ručního elektrického nářadí, u něhož existuje nebezpečí poškození zdraví v důsledku vibrací, by na to výrobce měl v příručce upozornit.

Vyvolává některé vibrující nářadí během činnosti nebo po ní brnění v rukou nebo jejich sníženou citlivost?

Pří

Rá

Brnění v rukou nebo jejich snížená citlivost mohou být při práci s elektrickým nářadím nebo po ní velmi výrazné a poukazují na to, že při dlouhodobější činnosti zde existuje nebezpečí z vibrací působících na soustavu ruka – paže.

Oč

Nahlásili již někteří pracovníci vystavení vibracím, že se u nich projevují příznaky vibračního syndromu ruky a paže? Důkazy o výskytu vibračního syndromu ruky a paže ukazují, že proti expozici vibracím je třeba přijmout opatření. Pokud jsou symptomy důsledkem expozice pod hodnotou vyvolávající akci, můžeme tak určit zaměstnance, kteří jsou k rizikům vibrací působících na soustavu ruka – paže vnímavější.

B

16

01_2007_6308_txt_CS.indd 16

25-11-2008 9:28:58

0

5

10

15

20

25

30

Řetězové pily

Sekací kladiva Začišťovací pily Demoliční kladiva Brusky s upínacím pouzdrem Brusky

Příklepové vrtačky

35


Zrychlení ahv (m/s² )

Rozmezí hodnot vibrací u běžných výrobků na trhu EU. Údaje jsou pouze orientační. Bližší podrobnosti viz příloha B.


Obr. 2 - Příklady velikosti vibrací běžných druhů nářadí

Rázové utahováky Očišťovací kladiva

Pěchovačky Bourací kladiva

Vrtací kladiva

Brusky na dřevo

Pily

Vibrační pěchy

m

u inim

M

25

il

ent

rc . pe

75

il

ent

rc . pe

um

xim

Ma

17

01_2007_6308_txt_CS.indd 17

25-11-2008 9:28:59


2.2 Stanovení délky expozice

K posouzení denní expozice vibracím je třeba odhadnout, jakou dobu jsou zaměstnanci pracující s nářadím zdrojům vibrací vystaveni. Zkušenosti ukazují, že je tato doba při posuzování rizik často nadhodnocována. V této kapitole se budeme zabývat tím, jaké údaje o době expozice potřebujeme a jak je můžeme získat. Pro odhad hodnoty denní expozice vibracím A(8) je u jednotlivých nářadí nebo činností nejprve třeba znát celkovou denní dobu trvání expozice vibracím. Měli byste vždy započítávat pouze dobu, po kterou je pracovník vibracím skutečně vystaven. Doba, kdy pracovník nářadí odložil nebo kdy ho sice drží v rukou, ale nepracuje s ním, se nezapočítává. Dobou skutečné expozice je doba, kdy jsou ruce skutečně vystaveny vibracím nářadí nebo opracovávané části. Doba skutečné expozice je často mnohem kratší než celková doba strávená plněním daného pracovního úkolu a pracovníci ji obvykle nadhodnocují. Při odhadování doby skutečné expozice vibracím často záleží na tom, jestli se nářadí používá nepřetržitě nebo v intervalech:

Sledujte práci po reprezentativní část pracovního dne a zaznamenávejte, po jakou dobu se s nářadím pracuje. Je vhodné použít stopky nebo videozáznam. Nářadí se používá v intervalech: Příklad: používání elektrického utahováku na matice kol automobilů Možná máte k dispozici údaje o počtu operací provedených za jeden pracovní den (například počet smontovaných částí za den). Odhadnete-li průměrnou dobu trvání operace sledováním pracovního tempa po reprezentativní část pracovní doby, můžete vypočítat celkovou denní dobu trvání. V našem příkladu s elektrickým utahovákem je pravděpodobně známo, kolik kol se za den sejme a nasadí, jakož i počet matic na jednom kole. Dále je třeba vědět, jak dlouho obvykle trvá vyšroubování a zašroubování jedné matice. Pečlivě zvážit musíme také rozvržení prací. Například někteří zaměstnanci pracují s vibrujícím nářadím pouze po určitou část dne nebo týdne. Je třeba zjistit, jak vypadá typický rozvrh prací, protože ten může být při výpočtu pravděpodobné expozice daného pracovníka vibracím významným faktorem

Nářadí se používá nepřetržitě: Příklad: práce s bruskou při odstraňování velkých množství materiálu po dobu několika hodin

Doplňková literatura: ČSN EN ISO 5349-2: Vibrace - Měření a hodnocení expozice vibracím přenášeným na ruce - Část 2: Praktický návod pro měření na pracovním místě CEN/TR 15350: Mechanical vibration – Guideline for the assessment of exposure to hand-transmitted vibration using available information including that provided by manufacturers of machinery (Vibrace – Pokyny pro hodnocení expozice vibracím přenášeným na ruce za použití dostupných informací, včetně údajů od výrobců strojních zařízení) 18

01_2007_6308_txt_CS.indd 18

25-11-2008 9:28:59

y

z

Tato hodnota se stanovuje v bodě, kde vibrace vstupují do ruky (viz příloha B). Údaje o vibracích, které k hodnocení vibrací používáme, musejí co nejvíce odpovídat pravděpodobným emisím vibrací u nářadí, které hodláme používat, při způsobu, kterým jej hodláme používat. V této kapitole se budeme zabývat tím, jak můžeme vibrace odhadovat z údajů výrobce, z dalších zveřejněných zdrojů, popř. na základě měření na pracovišti.

2.3.1 Využití emisních údajů výrobce Evropská směrnice o strojních zařízeních (směrnice 2006/42/ES a zrušená směrnice 98/37/ES) stanoví základní požadavky na ochranu zdraví a na bezpečnost kladené na strojní zařízení dodávaná v rámci EU, včetně specifických požadavků týkajících se vibrací. Uvedená směrnice mimo jiné požaduje, aby výrobci, dovozci a dodavatelé strojního zařízení uváděli údaje o emisích vibrací působících na ruce. Tyto údaje o emisích vibrací mají být uváděny v průvodních informacích, návodech či pokynech. Výrobcem deklarované hodnoty emisí vibrací se obvykle získávají za použití harmonizovaných evropských zkušebních kódů v oblasti vibrací, které

Deklarované hodnoty emisí umožňují, aby si kupující porovnal výrobky zkoušené za použití téhož standardizovaného zkušebního kódu. Z hodnoty emisí je možné zjistit existenci velkých rozdílů mezi strojními zařízeními a vybrat nářadí, které nevykazuje vysoké hodnoty vibrací. Emisní údaje od výrobce také mohou vypovídat o tom, kolik vibrací do ruky osoby, která s daným nářadím pracuje, obvykle vstupuje. To může pomoci při odhadování denní expozice a hodnocení rizik. Kódy vibračních zkoušek v současnosti vibrace nářadí při používání na pracovišti spíše podhodnocují a obvykle vycházejí z měření v jediné vibrační ose. Dokument CEN/TR 15350 doporučuje, aby byla při odhadování rizik hodnota emisí deklarovaná výrobcem většinou vynásobena koeficientem, v závislosti na druhu nářadí: Zařízení se spalovacím motorem: x1 Pneumatické nářadí:

x1,5 až x 2

Elektromechanické nářadí:

x1,5 až x 2


vypracovávají evropské nebo mezinárodní normalizační orgány. V současnosti (od roku 2005) se vychází z normy ČSN EN ISO 20643. Příkladem jsou normy řady ČSN EN ISO 8662 pro pneumatické a jiné neelektromechanické nářadí a řady EN 60745 pro elektromechanické nářadí.

Riziko vibrací působících na soustavu ruka – paže vychází z frekvenčně vážené celkové hodnoty zrychlení ahv, kterou vypočítáme jako odmocninu součtu mocnin frekvenčně váženého zrychlení ve směrech tří pravoúhlých os x, y, z:


2.3 Velikost vibrací

Pokud výrobce deklaruje emisní hodnotu nižší než 2,5 m/s², má se použít hodnota 2,5 m/s² a vynásobit příslušným koeficientem. Bližší informace o těchto koeficientech lze nalézt v dokumentu CEN/TR 15350. Pokud nejsou k dispozici lepší informace a je uvedeno rozmezí multiplikačních koeficientů, je třeba použít vyšší hodnotu. Řada harmonizovaných evropských kódů pro vibrační zkoušky se v současnosti reviduje. Výsledkem by měly být lepší hodnoty emisí, které nebudou přímo srovnatelné se staršími emisními údaji, ale měly by poskytovat přesnější návod pro zjišťování expozice vibracím na pracovišti.

Doplňková literatura: ČSN EN 12096: Vibrace - Deklarování a ověřování hodnot emise vibrací ČSN EN ISO 20643: Vibrace - Ruční a rukou vedená strojní zařízení - Principy hodnocení emise vibrací CEN/TR 15350: 2005 Mechanical vibration – Guideline for the assessment of exposure to hand-transmitted vibrac using available information including that provided by manufacturers of machinery (Vibrace – Návod pro hodnocení expozice vibracím přenášeným na ruce za použití dostupných informací, včetně údajů výrobců strojních zařízení) 19

01_2007_6308_txt_CS.indd 19

25-11-2008 9:28:59


2.3.2 Další zdroje Existují i další zdroje informací o velikosti vibrací, které často postačují k tomu, abychom dokázali posoudit, zda je hodnota expozice vyvolávající akci nebo limitní hodnota expozice pravděpodobně překračována.

2.3.3 Měření velikosti vibrací V řadě situací není nutné velikost vibrací měřit. Je však třeba vědět, kdy se měření provádět musejí.

Užitečné údaje o vibracích mívají odborová sdružení či podobné organizace. Rovněž na internetu lze najít mezinárodní databáze vibrací, které mohou uspokojit vaše potřeby. Některým zaměstnavatelům mohou tyto zdroje posloužit k úvodnímu posouzení rizika vibrací. K dalším zdrojům údajů o vibracích patří odborní poradci v oblasti vibrací a státní orgány. Určité informace lze také nalézt ve vědeckotechnické literatuře a na internetu, přičemž některé údaje o typických vibracích naměřených v praxi lze někdy nalézt na webových stránkách výrobců. Zde jsou dvě evropské internetové adresy, kde jsou u řady strojních zařízení uvedeny standardní údaje výrobců o emisích vibrací společně s některými hodnotami naměřenými v praxi:

Tato kapitola se zabývá tím, jaké vibrace se měří a kde a jak se měření zaznamenávají.

h t t p : / / w w w. v i b r a t i o n . d b . u m u . s e / H a v S o k . aspx?lang=en http://www.las-bb.de/karla/ V ideálním případě byste měli použít údaje o vibracích toho zařízení (značka a typ), které hodláte používat. Pokud však nejsou k dispozici, je třeba vycházet z údajů pro podobná zařízení a postupně je nahrazovat údaji přesnějšími. Při výběru zařízení na základě zveřejněných údajů je třeba vzít v úvahu tyto faktory:

• • •

typ zařízení (např. silniční rozrývač), třídu (např. výkon nebo velikost), zdroj energie (např. zařízení pneumatické, hydraulické, elektrické nebo se spalovacím motorem)

V některých případech adekvátní údaje o vibracích určitého nástroje nebo vibracích vznikajících během určité pracovní činnosti (například od dodavatele výrobku nebo z jiných pramenů) získat nelze. Pak může vyvstat nutnost vibrace přímo na pracovišti změřit. Měření vibrací je obtížný a složitý úkol. Je možné jej zajistit z vlastních zdrojů, nebo využít služeb odborného konzultanta. V každém případě je třeba, aby ten, kdo měření vibrací provádí, k tomu byl dostatečně způsobilý a měl v této oblasti potřebné zkušenosti.

•

případná opatření proti vibracím (např. odpružená madla),

•

činnost, jež byla při získávání údajů o vibracích se zařízením vykonávána,

• •

rychlost chodu zařízení,

Co se měří?

druh materiálu, na kterém se s výrobkem pracovalo.

Expozice vibracím působícím na soustavu ruka – paže se hodnotí metodou stanovenou normou ČSN EN ISO 5349-1, přičemž praktický návod o použití této metody na pracovišti podává norma ČSN EN ISO 5349‑2.

U zveřejněných údajů o vibracích se osvědčilo porovnat údaje ze dvou nebo více zdrojů.

20

01_2007_6308_txt_CS.indd 20

25-11-2008 9:29:00

V případech, kdy se nářadí uchopuje oběma rukama, se měření provádí v poloze, kdy pracovník nářadí drží oběma rukama, a pro stanovení expozice vibracím se použije nejvyšší hodnota.

Měření je třeba provádět tak, aby se získaly hodnoty vibrací, které jsou reprezentativní pro průměrné vibDoplňková literatura:

ČSN EN ISO 5349-1: Vibrace – Měření a hodnocení expozice vibracím přenášeným na ruce – Část 1: Všeobecné požadavky ČSN EN ISO 5349-2: Vibrace – Měření a hodnocení expozice vibracím přenášeným na ruce – Část 2: Praktický návod pro měření na pracovním místě


Měření vibrací


race nářadí nebo činnosti v průběhu celé pracovní doby zaměstnance. Proto je důležité volit odpovídajícím způsobem pracovní podmínky i doby trvání měření.

Velikost vibrací se vyjadřuje jako frekvenčně vážené zrychlení povrchu rukojeti nářadí nebo opracovávané součásti, která je v kontaktu s rukou (viz příloha B), a udává se v metrech za sekundu na druhou (m/s²).

21

01_2007_6308_txt_CS.indd 21

25-11-2008 9:29:00


2.4 Výpočet denní expozice vibracím 2.4.3 Nejistota hodnocení denní expozice Denní expozice vibracím závisí jednak na úrovni vibrací a na délce trvání expozice. V této kapitole se budeme zabývat tím, jak se denní expozice vibracím vypočítává z údajů o velikosti vibrací a z doby expozice. Některé pomůcky pro zjednodušení výpočtu denní expozice a pro práci s dobami expozice jsou uvedeny v příloze D. Řešené příklady výpočtu denní expozice vibracím jsou uvedeny v příloze E.

2.4.1 Denní expozice vibracím Hodnota denní expozice vibracím A(8) se vypočítává z velikosti vibrací a doby expozice. Stejně jako velikost vibrací se i denní expozice vibracím udává v metrech za sekundu na druhou (m/s²). Příklady výpočtu denní expozice vibracím jsou uvedeny v příloze E.

2.4.2 Dílčí expozice vibracím Pokud je daná osoba vystavena několika zdrojům vibrací (například protože během dne pracuje se dvěma nebo více různými nářadími nebo provádí několik činností), vypočítává se z velikosti a doby trvání každé jednotlivé expozice dílčí expozice vibracím. Po sečtení dílčích hodnot expozice získáme celkovou denní hodnotu expozice dané osoby A(8). Příklad výpočtu denních expozic je uveden v příloze E.

Nejistota hodnocení denní expozice vibracím závisí na řadě faktorů (viz norma ČSN EN ISO 5349-2), včetně:

• •

nejistoty přístroje / kalibrace,

•

rozdílů mezi pracovníky obsluhujícími dané strojní zařízení (např. zkušenosti, pracovní technika nebo fyzická kondice),

•

schopností pracovníka reprodukovat při měření typickou práci,

• • •

opakovatelnosti pracovní činnosti,

•

opotřebení vložených součástí nebo oděr materiálu (například zda je pilový list ostrý nebo zda není brusný kotouč obroušený).

správnosti a přesnosti zdrojových údajů (např. údajů výrobce o emisích),

faktorů okolního prostředí (např. hluk, teplota), rozdílů ve strojním zařízení (např. případná potřeba údržby nebo zahřátí na provozní teplotu),

Při měření velikosti vibrací a doby expozice může nejistota spojená se stanovováním hodnot A(8) vést k tomu, že vypočtená hodnota bude oproti hodnotě skutečné až o 20 % vyšší, nebo také až o 40 % nižší. Tam, kde se doba nebo velikost expozice odhaduje – například na základě informací pracovníka (doba expozice) nebo údajů výrobce (velikost) – může být nejistota hodnocení denní expozice ještě mnohem větší.

Každá dílčí expozice vibracím představuje podíl určitého zdroje vibrací (nářadí nebo činnosti) na celkové denní expozici pracovníka. Znalost hodnot dílčích expozic nám pomůže stanovit priority. Při zavádění opatření k omezení vibrací bychom se měli soustředit v prvé řadě na to nářadí či na ty činnosti, u nichž je hodnota dílčí vibrační expozice nejvyšší.

Doplňková literatura: ČSN EN ISO 5349-2: Vibrace - Měření a hodnocení expozice vibracím přenášeným na ruce - Část 2: Praktický návod pro měření na pracovním místě

22

01_2007_6308_txt_CS.indd 22

25-11-2008 9:29:01

3.1 Tvorba strategie k omezení rizik Máte-li rizika omezit, musíte mít strategii, jejímž zavedením se expozice vibracím působícím na soustavu ruka – paže účinně sníží. V této kapitola se budeme zabývat tím, jak se strategie omezení rizik vypracovává, včetně toho, jak pro příslušná opatření stanovit priority.

praktických aspektech konkrétní činnosti a na současné úrovni expozice. Možná bude potřeba přizpůsobit opatření k omezení rizik potřebám pracovníků, u nichž je riziko poškození zdraví obzvláště výrazné, například pokud jsou k poškození zdraví působením vibrací náchylnější a vykazují známky počínajících zdravotních problémů už při expozicích nižších, než je hodnota vyvolávající akci.

V rámci posouzení rizik by mělo být možné určit metody omezení expozice. Když expozice vibracím posuzujete, měli byste se současně zamyslet nad tím, které pracovní činnosti je způsobují. Pochopíte-li, proč jsou pracovníci vibracím vystaveni, pomůže vám to vytipovat metody, jak tato rizika snížit nebo zcela vyloučit.

Příklad: použití dílčí expozice vibracím ke klasifikaci rizik Pracovník v kovodělném závodě pracuje se dvěma druhy nářadí: s bruskou, jejíž emise vibrací dosahují 7 m/s², a se sekacím kladivem s emisemi 16 m/s². S bruskou pracuje celkem 2½ hodiny denně, s kladivem 15 minut:

Důležitými etapami tohoto procesu řízení jsou:

• •

zjištění hlavních zdrojů vibrací,

•

vytipování možných řešení a jejich posouzení z hlediska praktické uskutečnitelnosti a nákladů,

•

stanovení cílových hodnot, kterých je možno reálně dosáhnout,

•

stanovení priorit programu“,

•

definování odpovědnosti vedení a vyčlenění přiměřených zdrojů,

• • •

uskutečnění programu,

jejich klasifikace podle toho, do jaké míry se na expozici podílejí,

a

vypracování „akčního

sledování dosaženého pokroku, vyhodnocení programu.

Kapitola 3: Jak expozici zamezit nebo ji snížit

V této kapitole se budeme zabývat tím, jak se taková strategie omezení expozice vibracím vypracovává, jak stanovit priority v rámci případných opatření, jak zavést opatření k omezení rizik do praxe a jak sledovat jejich účinnost.

Posouzení rizik vám pomůže naplánovat opatření nutná k tomu, aby bylo možné expozici zaměstnanců vibracím působícím na soustavu ruka – paže zcela vyloučit nebo ji vhodným způsobem omezit.


K apitola 3 J ak expozici zamezit nebo ji snížit

• Bruska (7 m/s² po dobu 2½ hodin):

A1(8)

= 3.9 m/s²

• Sbíjecí kladivo (16 m/s² po dobu 15 min): A2(8) = 2.8 m/s² Celková expozice: A(8) = 4.8 m/s2 Velikost vibrací je u sekacího kladiva sice vyšší než u brusky, ale z dílčích expozic je zřejmé, že bruska přispívá k celkové expozici pracovníka vibracím více. Proto se zpočátku ve snaze snížit rizika zaměříme na brusku.

Jaký přístup ke snížení rizik plynoucích z vibrací působících na soustavu ruka – paže zvolíme, závisí na

23

01_2007_6308_txt_CS.indd 23

25-11-2008 9:29:01


Rámcová směrnice stanoví pro provádění programu preventivních opatření tuto hierarchii 1. vyhýbat se rizikům; 2. vyhodnotit nevyhnutelná rizika; 3. odstraňovat rizika u zdroje; 4. přizpůsobit práci jednotlivci, zejména pokud jde o uspořádání pracovních míst, výběr pracovního vybavení a volbu pracovních a výrobních metod, především za účelem ulehčení jednotvárné práce a předem definovaných pracovních úkolů a zmírnění jejich účinků na zdraví; 5. přizpůsobovat se technickému pokroku;

6. nahrazovat nebezpečné bezpečným nebo méně nebezpečným; 7. zavést koherentní systém prevence rizik, který zahrnuje technologii, organizaci práce, pracovní podmínky, sociální vztahy a vliv pracovního prostředí; 8. dávat přednost prostředkům kolektivní ochrany před prostředky individuální ochrany; 9. udílet zaměstnancům vhodné pokyny.

3.2 Konzultace se zaměstnanci a jejich účast Pro úspěšné řízení rizik je zapotřebí získat podporu a účast zaměstnanců, a zejména jejich zástupců. Zástupci pracovníků mohou představovat účinný komunikační kanál mezi oběma stranami a pomoci pracovníkům pochopit informace týkající se jejich zdraví a bezpečnosti a postupovat podle nich. Zatímco některá opatření k omezení vibrací působících na soustavu ruka – paže jsou vcelku samozřejmá, jiná budou vyžadovat změny v organizaci práce. Tyto změny je možné účinně řešit pouze v součinnosti se zástupci pracovníků na daném pracovišti. V rámci účinných konzultací se:

•

pracovníkům předávají příslušné informace o opatřeních v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

•

pracovníkům umožňuje vyjádřit jejich názory a ve vhodnou dobu přispět k řešení problémů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

•

názory pracovníků posuzují a zohledňují.

Díky konzultacím mohou být někdy nalezena lepší řešení, jimž pracovníci dobře porozumí. Účinná realizace přijatých opatření přeci jen do velké míry spočívá právě na jejich bedrech. Nicméně na základě příslušného školení a dohledu jsou zaměstnanci povinni strojní zařízení používat správně a spolupracovat se zaměstnavatelem na tom, aby pracovní prostředí a pracovní podmínky byly co nejbezpečnější, aby ohrožení zdraví a bezpečnosti práce bylo minimalizováno a pokud možno zcela vyloučeno. Proces konzultací podporuje pracovníky v tom, aby se na řešení daných otázek sami podíleli a dodržovali opatření k omezení rizik, což zajistí jejich účinnost v praxi.

24

01_2007_6308_txt_CS.indd 24

25-11-2008 9:29:01

Omezování rizik

3.3.1 Náhrada jinými pracovními postupy Někdy je možné nalézt alternativní pracovní metody, které vibrace vylučují nebo alespoň snižují. Sem může například patřit mechanizace a automatizace pracovních úkonů nebo náhrada jinými pracovními postupy. Aktuální možnosti by měly být pravidelně zjišťovány: 3 u odborové organizace, 3 u dalších subjektů v daném výrobním odvětví, 3 u dodavatelů zařízení, 3 v odborných časopisech.

3.3.2 Výběr nářadí

• • • •

u dodavatelů nářadí, u odborové organizace, u dalších subjektů v daném výrobním odvětví, v odborných časopisech.

3.3.3 Nákupní politika Oddělení nákupu by mělo uplatňoval politiku nákupu vhodného nářadí, s ohledem jak na emise vibrací, tak na dané provozní požadavky. Výrobci mechanizovaného nářadí (a také dovozci, dodavatelé a půjčovny) by měli být schopni vám pomoci vybrat nejvhodnější a nejbezpečnější nářadí odpovídající vašim potřebám. Měli by být schopni poskytnout užitečné informace a poradenství, pokud jde o vibrace nářadí, jeho výběr a zacházení s ním. Je jejich povinností snižovat rizika z vibrací na minimum a pomáhat odběratelům informacemi o řízení rizik vibrací tam, kde sami vibrace vhodnou konstrukcí zařízení odstranit nedokáží. Každý, kdo dodává mechanizované nářadí, které se má používat v rámci Evropské unie, se musí řídit směrnicí o strojních zařízeních (směrnice 2006/42/ES, kterou se zrušila směrnice 98/37/ES), která požaduje, aby tato osoba či organizace poskytovala informace o:

• •


V této kapitole se budeme zabývat technickými, řídícími a dalšími metodami, které by měly být při hledání možných řešení otázky omezení rizik zohledněny.

Aktuální informace o nářadí, spotřebních materiálech a příslušenstvích by měly být pravidelně zjišťovány: Část 1 Příručka s osvědčenými postupy pro Vibrace působící Na soustavu Ruka – paže

Omezení rizik vyžaduje, aby byla expozice vibracím působícím na soustavu ruka – paže zcela odstraněna nebo snížena. Může také existovat možnost přijetí opatření, jimiž se sníží pravděpodobnost poškození zdraví. Účinné omezení rizik bude nejspíše vyžadovat kombinaci několika metod.

3.3

emisích vibrací (uvedených v příručce), nejistotě měření.

Dále může dodavatel poskytovat technickou podporu či poradenství ohledně:

Vždy je třeba se přesvědčit, že nářadí, které jste vybrali nebo jež jste na danou činnost přidělili, je vhodné a pro daný úkol efektivní. Pokud je nářadí pro danou činnost nevhodné nebo má nedostatečnou kapacitu, bude práce trvat zřejmě mnohem delší dobu, takže pracovník bude také déle než je nutné vystaven vibracím. Expozici vibracím dokáže omezit uvážlivý výběr spotřebního materiálu, např. brusiva, nebo nástrojového příslušenství, např. vrtáků, dlát a pilových listů. Někteří výrobci dodávají příslušenství přímo konstruované tak, aby byly vibrace omezeny.

•

všech případných způsobů použití nářadí, u nichž se předpokládá, že zvyšují riziko poškození zdraví z vibrací působících na soustavu ruka – paže,

•

bezpečného použití výrobku a potřebného školení,

•

doporučeného školení (obsluhy, pracovníků údržby apod.), aby se expozice vibracím působící na soustavu ruka – paže cíleně omezila,

•

způsobu použití při určitých konkrétních činnostech,

•

osobních ochranných pomůcek, jimiž mají být pracovníci při práci s nářadím vybaveni,

• •

udržování nářadí v dobrém stavu, případných aspektů, které mohou vibrace omezit.

25

01_2007_6308_txt_CS.indd 25

25-11-2008 9:29:02


Nová směrnice o strojních zařízeních vyžaduje, aby výrobci nebo dodavatelé strojního zařízení poskytovaly následující pokyny: “Informace o vibracích přenášených na soustavu ruka – paže:

•

Celková hodnota vibrací přenášených na soustavu ruka – paže, pokud překročí 2,5 m/s2. Jestliže tato hodnota není vyšší než 2,5 m/s2, musí to být uvedeno.“

Při výběru nářadí byste také měli zvážit ergonomické faktory a další nebezpečí, jako jsou:

• • • • •

hmotnost nářadí,

• •

hlučnost,

design rukojeti a pohodlnost práce s ním, síly stisku,

významně nesníží. Pokud se výběru pružného materiálu nevěnuje dostatečná pozornost, může vibrace o určitých frekvencích dokonce zesilovat, takže expozice vibracím se ve skutečnosti ještě zvýší. Síly stisku a tlaku Snížením sil stisku nebo tlaku na nářadí rukou se vibrace přecházející do ruky a paže pracovníka zmírní. Jde o síly, kterých může být zapotřebí k držení nářadí nebo opracovávaného předmětu, k řízení nebo vedení zařízení nebo k dosažení vysokého pracovního tempa. Může se ovšem stát, že kvůli nevhodnému výběru nářadí, neadekvátní údržbě, nedostatečnému školení nebo nevhodnému uspořádání pracoviště jsou skutečně vyvíjené síly větší, než je nezbytně nutné pro efektivní práci. Síly stisku a tlaku na nářadí je možno snížit těmito způsoby:

•

Tam, kde jsou těžké opracovávané předměty ručně broušeny pomocí stojanové brusky, může pomoci dotyčný předmět podložit. Pracovník pak pouze vede předmět na kotouč a nemusí nést celou jeho tíhu.

•

K upevnění vibračního nářadí, jako jsou těžké vrtačky, brusky, utahováky matic, (v některých případech) nastřelovací pistole a pneumatická dláta, je možno použít nosné řetězy a manipulátory, díky nimž pak tíha nářadí nespočívá na pracovníkovi.

•

Při vhodné volbě textury a materiálu povrchu rukojeti postačuje pracovníkovi k jejímu uchopení a k práci s nářadím menší síla.

•

Pracovní úlevy lze dosáhnout i vhodnou pracovní technikou; například při kácení stromů v lesnictví se při odřezávání větví může pila nechat sjíždět po kmeni shora dolů, takže lesní dělník nenese nepřetržitě plnou tíhu pily.

snadnost práce a manipulace, účinek chladu uchopovaných povrchů nebo – u pneumatického nářadí – odváděného vzduchu, prašnost.

Někdy jsou výrobci nebo dodavatelé ochotni výrobek na vyzkoušení zapůjčit. Takovou možnost byste měli vždy využít a vzít pak v úvahu názor příslušného pracovníka získaný na základě praktické zkušenosti. Důležitým faktorem je efektivnost nářadí. Když práce s nářadím trvá příliš dlouho, nebude takové nářadí populární a činnost s ním může vyvolávat vyšší expozici vibracím než činnost s jiným typem, který sice vykazuje více vibrací, ale práce s ním trvá kratší dobu. Na druhé straně nářadí, které je pro danou činnost příliš výkonné, může pracovníka vystavovat zbytečně velkým vibracím.

3.3.4 Uspořádání pracovní činnosti a postupů Přípravky a antivibrační rukojeti Nutnosti držet v rukou vibrující součásti je možno se vyhnout použitím vhodných přípravků a podobných pomůcek s antivibračními nástavci. „Antivibrační“ rukojeti mohou vibrace snižovat, ovšem zvolí-li se nevhodný typ, mohou se vibrace působící na ruce dokonce zvýšit. Proto bychom měli používat výhradně takové rukojeti, které jsou výrobcem k tomuto účelu schváleny. Pružné materiály Opatří-li se vibrující rukojeť obalem z pryže nebo jiného pružného materiálu, může být práce s nářadím sice pohodlnější, ale vibrace o frekvencích, které k expozici přispívají nejvíce, se tím většinou nijak

3.3.5 Školení a informování zaměstnanců Je třeba, aby se obsluze a pracovníkům dozoru dostalo informací:

•

o možném poškození zdraví z používání daného pracovního zařízení,

•

o limitních hodnotách expozice a hodnotách expozice vyvolávajících akci,

•

o výsledcích hodnocení vibračních rizik a případně provedených vibračních měřeních,

•

o uplatňovaných opatřeních k vyloučení nebo snížení rizik z vibrací,

•

o bezpečných pracovních postupech, které expozici vibracím minimalizují,

•

o tom, proč je třeba zjišťovat a nahlašovat známky poškození zdraví a jak přitom postupovat,

26

01_2007_6308_txt_CS.indd 26

25-11-2008 9:29:02

o tom, jak a kdy se má vyřazovat příslušenství nebo spotřební materiál přispívající k nadměrné expozici vibracím,

•

o tom, za jakých podmínek má pracovník nárok na zdravotní dohled.

Účinnost opatření závisí na pracovnících, kteří vibrující nářadí používají a pracovní postupy uplatňují. Při realizaci těchto opatření je tedy třeba tyto zaměstnance a jejich zástupce konzultovat. Zavádíteli opatření k dodržování směrnic EU v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jsou zaměstnanci povinni spolupracovat. Zaměstnance je třeba v pracovních postupech školit, například aby nevyvíjeli zbytečně velkou sílu při stisku, tlaku na nářadí a při jeho vedení a aby s nářadím pracovali bezpečně a co nejefektivněji. Na základě školení by také měli být schopni poznat, kdy zařízení, se kterým pracují, potřebuje údržbu. U některých druhů nářadí musejí mít pracovníci ruce ve správné poloze, aby se zamezilo zvýšeným expozicím vibracím. U řady typů nářadí se sníženými vibracemi, jako jsou sbíječky s odpruženými rukojeťmi, dochází k vysokým emisím vibrací, pokud je pracovník tlačí dolů příliš silně (silniční sbíječky někdy vykazují značné vibrační emise, když jsou při práci taženy vzhůru, například při vyrývání materiálu).

K omezení rizik plynoucích z vibrací působících na soustavu ruka – paže může být v některých případech nezbytné omezit dobu, po kterou jsou pracovníci vystaveni vibračnímu působení některých druhů nářadí nebo pracovních činností. Doporučuje se naplánovat pracovní činnosti tak, aby pracovníci nebyli vystavováni vibracím nepřetržitě a po dlouhou dobu. Při zavádění nových pracovních modelů je třeba zajistit přiměřený dozor, aby se zaměstnanci nevraceli ke starým zvyklostem. Tam, kde je zaměstnanec odměňován úkolovou mzdou, je třeba nastavit systém tak, aby se u jednotlivých pracovníků zamezilo intenzivní práci, při níž dochází k expozici, s pouze několika málo přestávkami.

3.3.7 Kolektivní opatření Tam, kde na jednom pracovišti působí více organizací, se na zúčastněných zaměstnavatelích požaduje, aby při realizaci opatření bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vzájemně spolupracovali. To může například znamenat, že pokud zařízení používá více dodavatelských firem podílejících se na stavebních pracích na jednom staveništi, vezme si jedna firma na starost nákup nebo pronájem zařízení o nízkých vibracích.

3.3.8 Oděv a osobní ochranné pomůcky

O požadavcích na školení by vás měl informovat výrobce, který toto školení může dokonce pro zaměstnance uspořádat. Pracovníky je také možno poučit o tom, že je výhodné nechat nářadí co nejvíce spočívat na opracovávaném materiálu (nebo, pokud se jedná o opracovávané předměty držené v rukou, na podstavci) a držet je sice pevně, ale zlehka.

Osobní ochranné pomůcky představují v rámci ochrany před pracovními riziky poslední možnost a měli by být považovány pouze za dlouhodobý prostředek k omezení rizik poté, co byly všechny ostatní možnosti vyčerpány.

Má-li se zajistit, že se zaměstnanci budou chránit před vznikem nemocí způsobených vibracemi, je zapotřebí školení a dohledu. Zaměstnance je třeba vyzvat k tomu, aby hlásili veškeré symptomy, které by mohly souviset s vibracemi nebo s prací s mechanizovaným nářadím apod. Pokud jsou zařazeni do systému zdravotního dohledu, mají možnost si pravidelně o nebezpečích plynoucích z vibrací a o tom, jak riziko zdravotního poškození z vibrací zmírnit, osobně promluvit.

Rukavice prodávané jako „antivibrační“ by měly být označeny známkou CE, která dokládá, že výrobek byl odzkoušen a bylo ověřeno, že splňuje požadavky normy ČSN EN ISO 10819. Tato norma však neuvádí podrobné funkční údaje rukavic, takže je zvlášť třeba posoudit ochranu, kterou antivibrační rukavice poskytují, jak požaduje směrnice EU o osobních ochranných pomůckách při práci z roku 1992.

Zaměstnance je také třeba poučit o zdravotních nebezpečích mimopracovních aktivit. Měli by být vyzváni k tomu, aby přestali kouřit nebo alespoň kouření omezili, protože kouření má nepříznivý vliv na krevní oběh. Měli by si také uvědomit, že používání mechanizovaného nářadí při kutilských pracích doma nebo činnosti, jako je jízda na motorce, zvyšují denní expozici vibracím, a zároveň také riziko, že u nich dojde k poškození zdraví z vibrací působících na soustavu ruka – paže.


•

3.3.6 Pracovní harmonogramy


o tom, kdy a jak se má nahlašovat, že zařízení potřebuje údržbu,

•

Ochrana před vibracemi

Při frekvencích pod 150 Hz (9000 ot/min) antivibrační rukavice rizika z vibrací nijak významně nesnižují. U většiny mechanizovaného ručního nářadí je pokles frekvenčně vážené velikosti vibrací zanedbatelný. Určitou ochranu před vibracemi poskytují antivibrační rukavice u nářadí, které pracuje za vysokých otáček (nebo vyvolává vysokofrekvenční vibrace) a jež pracovník svírá pouze zlehka. Tento pokles rizika se však nedá snadno kvantifikovat, a tak by se na rukavice nemělo v obvyklých situacích v rámci ochrany před vibracemi působícími na soustavu ruka – paže spoléhat. 27

01_2007_6308_txt_CS.indd 27

25-11-2008 9:29:03


Ochrana před chladem Nízká tělesná teplota zvyšuje nebezpečí bělení prstů, protože se zhoršuje krevní oběh. Proto by se pokud možno nemělo za chladného počasí pracovat venku. Pro případ, že se práci venku nelze vyhnout, se určité nářadí dodává s vyhřívanými rukojeťmi, např. řetězové pily, aby ruce zůstávaly zahřáté. Na pracovišti v interiérech by měla být zajištěna přiměřená tepelná pohoda, aniž by bylo třeba nosit speciální oděv. Teplota by měla běžně dosahovat alespoň 16 ºC. Je potřeba se vyhnout nástrojům, které ruce ochlazují, jako jsou zařízení s ocelovým povrchem nebo pneumatická zařízení s odvodem vzduchu přes ruce pracovníka.

přispívá pravidelná údržba mechanizovaného nářadí a dalšího pracovního vybavení. Proto je třeba:

• •

udržovat řezné nástroje ostré,

•

všechny pohyblivé součásti dle doporučení výrobce mazat,

•

vyměňovat opotřebené součásti,

nasazovat brusné kotouče doporučení výrobce,

správně

dle

•

provádět potřebné kontroly a úpravy vyváženosti součástí,

•

vyměňovat antivibrační nástavce a odpružené rukojeti a madla dříve, než přestanou být funkční (u pryžových částí kontrolovat, zda se neobjevují praskliny nebo nedochází k bobtnání a měknutí nebo tvrdnutí materiálu),

•

kontrolovat a podle potřeby vyměňovat tlumiče vibrací, ložiska a převody,

3.3.9 Údržba

•

K tomu, aby byla velikost vibrací snížena na potřebné minimum,

ostřit zuby pil a dbát na správné nastavení napětí řetězu,

•

seřizovat motory.

Tam, kde je riziko vibrací působících na soustavu ruka – paže zvýšeno účinky chladu, je pro zaměstnance třeba zajistit teplý oděv a rukavice. Ty by měly být posouzeny s ohledem na to, zda dobře padnou a zda v daném pracovním prostředí účinně udržují ruce a tělo v teple a suchu.

28

01_2007_6308_txt_CS.indd 28

25-11-2008 9:29:03

3.4 Sledování vibrací a opakované hodnocení rizik

Zavedená opatření k omezení vibrací musejí podléhat pravidelnému přezkumu, aby bylo možné zajistit, že jsou stále relevantní a účinná. K tomu je třeba:

•

pravidelně kontrolovat, zda vedoucí i řadoví pracovníci stále dodržují zavedený program omezování rizik,

•

pravidelně se všemi vedoucími pracovníky a pracovníky dozoru, řadovými pracovníky, zástupci útvaru bezpečnosti práce a zástupci pracovníků hovořit o tom, zda se vyskytly nějaké problémy týkající se vibrací, pokud jde o nářadí nebo způsob jeho používání,

•

kontrolovat výsledky zdravotního dohledu a s poskytovatelem zdravotnických služeb projednávat, zda se opatření k omezování rizik jeví jako účinná, nebo by bylo třeba je změnit.

zavedení nového strojního zařízení nebo nových postupů,

•

změny ve způsobech práce nebo pracovních metodách,

•

změny délky doby trvání práce s vibrujícím zařízením,

•

zavedení nových opatření k omezování vibrací.

Rizika je třeba znovu vyhodnotit také tehdy, máme-li (například ze zdravotního dohledu) důkazy o tom, že stávající opatření k omezování vibrací nejsou účinná. Rozsah nového hodnocení rizik závisí na tom, jaké povahy tyto změny jsou a kolika lidí se týkají. Změní-li se délka pracovních úkonů nebo způsoby práce, může to u dotčených osob vyžadovat nový výpočet denní expozice, velikost vibrací se však nemusí nutně změnit. V případě nového zařízení, nářadí nebo nových postupů však může být zapotřebí provést úplně nové celkové hodnocení rizik. Osvědčilo se pravidelně přezkoumávat hodnocení rizik a pracovní postupy, a to i když k žádné zřetelné změně nedošlo. Třeba se v daném odvětví objevila nějaká nová technologie, nářadí nové konstrukce nebo nový pracovní postup, které by mohly pomoci rizika ještě více snížit.


3.4.1 Jak poznat, zda opatření k omezení vibrací fungují?

•


V této kapitole se budeme zabývat tím, jak opatření k omezení vibrací sledovat a kdy hodnocení rizik opakovat.

Hodnocení rizik plynoucích z vibrací a opatření k jejich omezování je třeba zopakovat vždy, když na pracovišti dochází ke změnám, které by mohly mít na úroveň expozice vliv. Jedná se například o:

Zvládnutí problematiky vibrací znamená nepřetržitý proces. Je třeba dbát na to, aby se systémy sloužící k omezování vibrací používaly, a sledovat, zda přinášejí očekávané výsledky.

3.4.2 Kdy je třeba hodnocení rizik opakovat?

29

01_2007_6308_txt_CS.indd 29

25-11-2008 9:29:04

01_2007_6308_txt_CS.indd 30

25-11-2008 9:29:04

Určité metody zdravotního dohledu týkající se poškození soustavy ruka – paže jsou popsány v příloze F.

4.1 Kdy je zdravotní dohled zapotřebí?

4.2 Jaké záznamy se vyžadují?

Členské státy EU přijímají opatření pro zajištění náležitého zdravotního dohledu nad zaměstnanci, u kterých výsledky hodnocení rizik z vibrací působících na soustavu ruka – paže odhalí zdravotní riziko. Tato opatření, včetně zvláštních požadavků na zdravotní záznamy a jejich dostupnost, se zavádějí v souladu s vnitrostátními právními předpisy a/nebo zvyklostmi.

Členské státy přijímají opatření, aby zajistily, že budou o každém pracovníkovi, u něhož se provádí zdravotní dohled, vedeny a aktualizovány osobní zdravotní záznamy obsahující souhrn výsledků prováděného zdravotního dohledu. Zdravotní záznamy musejí být vedeny vhodným způsobem, aby jejich obsah mohl být později konzultován, s přihlédnutím k jejich důvěrné povaze.

Zaměstnavatel by měl zajistit náležitý zdravotní dohled, pokud hodnocení rizik poukazuje na to, že je zdraví zaměstnanců ohroženo. Zdravotní dohled musí být zajištěn u pracovníků, kterým hrozí poškození zdraví z vibrací, pokud:

•

expozice pracovníků vibracím může souviset s výskytem určité zjistitelné nemoci nebo zdravotních potíží,

•

je pravděpodobné, že nemoc nebo zdravotní potíže jsou důsledkem zvláštních pracovních podmínek pracovníka a

•

k odhalení onemocnění nebo zdravotních potíží existují osvědčené metody.

V každém případě mají pracovníci, u nichž denní expozice vibracím překračuje hodnotu expozice vyvolávající akci, na náležitý zdravotní dohled nárok.

Kapitola 4: Zdravotní dohled

Provádění zdravotního dohledu jednoznačně spadá do pravomoci jednotlivých členských států Evropské unie, jejichž postupy v této oblasti se liší. Cílem této příručky není podat jednoznačná doporučení v otázkách zdravotního dohledu. V této kapitole uvádíme požadavky na zdravotní dohled tak, jak je uvádí směrnice o vibracích, a zopakujeme některé dostupné metody hodnocení.


Zdravotní dohled znamená zavedení systematických, pravidelných a adekvátních postupů ke zjištění případného zhoršeného zdravotního stavu způsobeného pracovní činností, na jejichž základě přijímáme vhodná opatření. Cílem je v prvé řadě zajistit zdraví zaměstnanců (včetně zjištění a ochrany osob vystavených zvýšenému riziku), ale také prověřit dlouhodobou účinnost opatření k omezení rizik.

K apitola 4 Zdravotní dohled

Kopie odpovídajících záznamů musejí být na vyžádání poskytnuty příslušnému orgánu. Pracovník musí mít na vyžádání přístup ke zdravotním záznamům, které se ho osobně týkají.

4.3 Co dělat, je-li zjištěno poškození zdraví? Pokud výsledky zdravotního dohledu ukáží, že pracovník trpí určitou zjistitelnou nemocí nebo se u něj projevily zdravotní potíže, které jsou podle názoru lékaře nebo odborníka v oblasti pracovního lékařství důsledkem expozice vibracím při práci, pak je třeba zajistit tyto náležitosti: Informování pracovníka Je třeba, aby lékař nebo jiná kvalifikovaná osoba pracovníka o výsledku jeho zdravotního dohledu informovala. Pracovník musí zejména obdržet informace a rady týkající se zdravotního dohledu, kterému by se měl po skončení expozice podrobit.

31

01_2007_6308_txt_CS.indd 31

25-11-2008 9:29:04


Informování zaměstnavatele O všech významných nálezech zdravotního dohledu musí být rovněž informován zaměstnavatel (s ohledem na důvěrnost lékařských informací).

•

při provádění opatření požadovaných k vyloučení nebo snížení rizik z expozice vibracím působícím na soustavu ruka – paže vzít v úvahu doporučení odborníka v oblasti pracovního lékařství nebo jiné kvalifikované osoby či příslušného orgánu, včetně možnosti převést zaměstnance na jiné pracovní místo bez rizika další expozice, a

•

zajistit průběžný zdravotní dohled a vyšetření zdravotního stavu všech ostatních podobně exponovaných zaměstnanců. V těchto případech může příslušný lékař, odborník v oblasti pracovního lékařství nebo příslušný orgán navrhnout, aby se dotčené osoby podrobily lékařské prohlídce.

Úkoly zaměstnavatele Zaměstnavatel je povinen:

•

přezkoumat hodnocení rizik z vibrací působících na soustavu ruka – paže,

•

přezkoumat opatření zavedená k vyloučení nebo snížení rizik z expozice vibracím působícím na soustavu ruka – paže,

32

01_2007_6308_txt_CS.indd 32

25-11-2008 9:29:04

Článek Kdo směrnice

Kdy

Článek 4 Zaměstnavatel Potenciální riziko

z vibrací působících na soustavu ruka – paže

Článek 5 Zaměstnavatel Rizika z vibrací Expozice nad hodnotu vyvolávající akci Expozice nad limitní hodnotu

Článek 6 Zaměstnavatel Článek 7 Zaměstnavatel

Článek 8 Lékař nebo

příslušně kvalifikovaná osoba

Zaměstnavatel

Zaměstnavatel

Požadavek Určení a hodnocení rizik: 3 K posouzení rizika vibrací působících na soustavu ruka – paže využít služeb způsobilé osoby 3 Mít výsledek hodnocení rizika k dispozici 3 Stanovit opatření k omezení expozice a zajistit informování a školení pracovníků 3 Hodnocení rizik soustavně aktualizovat Vyloučení nebo snížení expozice: 3 Zavést obecná opatření k vyloučení rizik nebo k jejich snížení na minimum 3 Stanovit a zavést program opatření k vyloučení expozice vibracím působícím na soustavu ruka – paže nebo k jejímu snížení na minimum

3 Podniknout okamžitá opatření, aby se expozici nad limitní hodnotu zamezilo 3 Zjistit, proč byla limitní hodnota expozice překročena Zvlášť ohrožení 3 Přizpůsobit se požadavkům zvláště ohrožených pracovníci pracovníků Informování a školení pracovníků: Pracovníci ohrožení vibracemi působícími 3 Platí pro všechny pracovníky vystavené rizikům vibrací na soustavu ruka – působících na soustavu ruka – paže paže Pracovníci ohrožení Konzultace se zaměstnanci a jejich účast: vibracemi působícími 3 Vyváženým způsobem a ve vhodný čas projednat se na soustavu ruka – zaměstnanci a jejich zástupci záležitosti spojené paže s hodnocením rizik, opatřeními k omezení rizik, zdravotním dohledem a školením Zdravotní dohled: Je-li u pracovníka zjištěn zhoršený 3 Informovat pracovníka o výsledku jeho zdravotního zdravotní stav dohledu 3 Poskytnout pracovníkovi informace a rady týkající se zdravotního dohledu, kterému by se měl po skončení expozice vibracím působícím na soustavu ruka – paže podrobit 3 Informovat zaměstnavatele o významných zjištěních zdravotního dohledu Je-li zjištěn zhoršený 3 Přezkum hodnocení rizik zdravotní stav 3 Další odstranění nebo snížení rizik 3 Přezkum zdravotního stavu podobně exponovaných pracovníků Expozice nad 3 Pracovníci mají nárok na náležitý zdravotní dohled hodnotu vyvolávající akci

Příloha A-H

Tabulka A.1 - Souhrn povinností stanovených směrnicí 2002/44/ES


2002/44/ES

Pří loha A Souhrn povinností stanovených směrnicí

33

01_2007_6308_txt_CS.indd 33

25-11-2008 9:29:05


Pří loha B Co jsou to vibrace? B.1 Co jsou to vibrace? K vibracím dochází, když se tělo působením vnějších a vnitřních sil chvěje – viz obr. B.1. V případě vibrací působících na soustavu ruka – paže rychle vibruje rukojeť (madlo) strojního zařízení nebo povrch opracovávaného předmětu a tento pohyb se přenáší do ruky a paže

B.2 Co se měří? Vibrace jsou definovány svou velikostí a frekvencí. Velikost vi- Obr. B.1 - Vibrace brací je možné vyjádřit působící na soustavu vibračním posunem (v me- ruka – paže trech), vibrační rychlostí (v metrech za sekundu) nebo vibračním zrychlením (v metrech za sekundu na druhou neboli v m/s²). Jelikož ovšem většina snímačů vibrací poskytuje výstupní údaje spojené se zrychlením, popisují se vibrace tradičně pomocí zrychlení. Úplný obrázek o vibracích probíhajících na daném povrchu získáme měřením ve třech osách, jak ukazuje obr. B.2.

B.3 Co je to frekvence a frekvenční vážení? Frekvence udává, kolikrát za sekundu se vibrující těleso pohne tam a zpět. Vyjadřuje se jako hodnota v cyklech za sekundu a její jednotkou je hertz (zkratka Hz). U rotačního nářadí je dominantní frekvence obvykle určena rychlostí, kterou se nářadí otáčí (vyjadřuje se většinou počtem otáček za minutu (ot/ min, angl. rpm), přičemž vydělíme-li hodnotu ot/min šedesáti, získáme hodnotu frekvence v Hz). V případě vibrací působících na soustavu ruka – paže se za významné považují frekvence v rozmezí zhruba 8 – 1000 Hz. Jelikož však riziko zdravotního poškození ruky není u všech frekvencí stejné, vyjadřuje se pravděpodobnost zdravotního poškození působením různých frekvencí pomocí frekvenčního vážení. S rostoucí frekvencí vážené zrychlení klesá. V případě vibrací působících na soustavu ruka – paže se u všech tří os používá stejná křivka frekvenčního vážení.

B.4 Které parametry se používají při hodnocení expozice? Ve směru každé osy se měří frekvenčně vážené zrychlení jako odmocnina průměru součtu mocnin jednotlivých hodnot. Tato hodnota se označuje jako ahw. Hodnotou používanou k hodnocení expozice je celková hodnota vibrací, ve které jsou zahrnuty hodnoty ahw pro jednotlivé osy x, y a z podle vzorce:

w

Některé příklady celkových hodnot vibrací běžného ručního mechanizovaného nářadí jsou uvedeny na obr. B.3. Obr. B.2 - Osy při měření vibrací působících na soustavu ruka – paže

34

01_2007_6308_txt_CS.indd 34

25-11-2008 9:29:05

5

10

15

(m/s 2 )

20

25

Řetězové pily

Sekací kladiva Začišťovací pily

Demoliční kladiva Brusky s upínacím pouzdrem Brusky

30

35

Příloha A-H

0

hv

Zrychlení a


Obr. B.3 - Příklady velikosti vibrací běžného nářadí

Naměřené údaje vycházejí z měření celkových hodnot vibrací ahv (viz kapitola 2.3) na pracovišti, která v období 1997 – 2005 provedly HSL a INRS. Údaje jsou uvedeny pouze pro ilustraci a nemusejí být pro dané strojní zařízení ve všech situacích reprezentativní. Body 25. a 75. percentilu ukazují velikost vibrací, jíž odpovídá 25 % respektive 75 % vzorků, nebo u nichž je velikost vibrací nižší.

Příklepové vrtačky

Rázové utahováky Očišťovací kladiva Pěchovačky Bourací kladiva

Vrtací kladiva Brusky na dřevo

Pily

Vibrační pěchy Naměřené údaje

25. a 75. percentil

35

01_2007_6308_txt_CS.indd 35

25-11-2008 9:29:06


B.5 Jaké přístrojové vybavení se používá? Zařízení pro měření vibrací působících na soustavu ruka – paže musí odpovídat příslušným specifikacím normy ČSN EN ISO 8041. Zvláštní pozornost je třeba věnovat volbě akcelerometrů (snímačů vibrací).

Vibrace ručního a rukou vedeného nářadí bývají někdy velmi vysoké a snadno mohou nevhodný snímač přetížit. K upevnění snímačů na rukojeť výrobku jsou zapotřebí nástavce, které musejí být z pevného materiálu, lehké a kompaktní. Bližší informace a pokyny pro výběr snímačů a jejich upevňování lze nalézt v normě ČSN EN ISO 5349-2.

Doplňková literatura: ČSN EN ISO 5349-2: Vibrace – Měření a hodnocení expozice vibracím přenášeným na ruce – Část 2: Praktický návod pro měření na pracovním místě

36

01_2007_6308_txt_CS.indd 36

25-11-2008 9:29:06

V řadě evropských zemí se cévní poruchy, neurologické poruchy a abnormality kostí a kloubů způsobené vibracemi přenášenými na ruce a paže posuzují jako nemoci z povolání.

C.1 Cévní poruchy Pracovníci vystavení vibracím přenášeným na ruce a paže si někdy stěžují na občasné bělení prstů, obvykle vyvolané působením chladu. Tento symptom je způsoben dočasným uzavřením krevního oběhu v prstech. Pro vaskulární poruchy způsobené vibracemi existují různá označení:

• • •

mrtvé nebo bílé prsty, Raynaudův fenomén profesionálního původu, bělení prstů z vibrací.

Bělení prstů začíná na konečku jednoho nebo několika prstů a s pokračující expozicí vibracím může postupovat směrem ke kořenům. Když se krev do prstů vrací (k čemuž obvykle dochází působením tepla nebo místní masáží), prsty zčervenají a často bolí. K bělení dochází častěji v zimě než v létě a trvá po různou dobu podle intenzity vibračního podnětu, od několika minut až po déle než jednu hodinu. S pokračující expozicí vibracím jsou případy bělení stále častější a postihují více prstů. Dochází k nim po celý rok, a to i při velmi mírných poklesech teploty. Během bělení může pracovník v prstech zcela ztratit cit a zručnost, což může narušovat pracovní činnost a zvyšovat nebezpečí pracovního úrazu. Epidemiologické studie ukazují, že na pravděpodobnost a závažnost bělení prstů má vliv

C.2 Neurologické poruchy Pracovníci vystavení vibracím přenášeným na ruce a paže mohou pociťovat brnění a znecitlivění prstů a rukou. Tyto symptomy se s další expozicí zhoršují a mohou narušovat pracovní schopnost a životní aktivity. U pracovníků vystavených vibracím se může projevovat pokles hmatového citu a vnímání teploty, jakož i snížená zručnost.

C.3 Syndrom karpálního tunelu

Příloha A-H

Syndrom vibrací ruka – paže má vliv na společenský i rodinný život. Nejen v práci, ale i při činnostech, jako je mytí automobilu nebo sportovní aktivity, dochází k periodickým projevům zhoršeného krevního oběhu. Potíže mohou působit i běžné každodenní úkony, jako je zapínání menších knoflíků na oblečení.

povaha expozice vibracím a její délka, druh nářadí a pracovní činnosti, podmínky okolního prostředí, jako je teplota, proudění vzduchu, vlhkost nebo hluk, dále pak některé biodynamické a ergonomické faktory, jako je síla stisku a síla tlaku, kterou pracovník na nářadí působí, nebo poloha paže, a konečně různé konkrétní znaky týkající se postiženého jednotlivce (vnímavost, nemoci a faktory, jako je kouření a některé léky ovlivňující periferní krevní oběh).


Pracovníci, kteří jsou pravidelně vystavováni nadměrným vibracím přenášeným na soustavu ruka – paže, mohou mít dlouhodobé zdravotní potíže postihující krevní zásobení prstů a neurologické i lokomoční funkce ruky a paže. Souhrnně se tyto poruchy označují jako vibrační syndrom ruky a paže.

Pří loha C Zdravotní rizika, známky a symptomy

Epidemiologický výzkum u pracovníků rovněž prokázal, že práce s vibrujícím nářadím, ve spojení se stále se opakujícími pohyby, velmi pevným úchopem nářadí a nevhodným držením těla, zvyšuje nebezpečí vzniku syndromu karpálního tunelu.

C.4 Muskuloskeletální poruchy Pracovníci, kteří jsou po delší dobu vystaveni vibracím, si někdy stěžují na svalovou slabost, bolesti v rukou a pažích a sníženou sílu svalů. Tyto poruchy jsou zřejmě způsobeny ergonomickými stresovými faktory těžké manuální práce. U horníků, pracovníků výstavby a údržby silnic a pracovníků v kovoprůmyslu, kteří obsluhují nástroje na bázi úderů a rázů, je pozorován zvýšený výskyt osteoartritidy zápěstí a lokte a tvrdnutí měkkých tkání (osifikace) v místech napojení šlach, většinou na lokti. K dalším poruchám zjištěným u vystavených vibracím patří zejména (tendonitida) a šlachových pochev končetinách a Dupuytrenova onemocnění fasciálních tkání dlaně.

pracovníků zánět šlach v horních kontraktura,

37

01_2007_6308_txt_CS.indd 37

25-11-2008 9:29:07


Příloha D Nástroje pro výpočet denní expozice D.1 Nástroje přístupné na internetu Na internetu lze nalézt kalkulátory, které zjednodušují výpočet denní expozice vibracím, například: http://www.hse.gov.uk/vibration/hav/vibrationcalc. htm http://www.db.umu.se/k alk ylator. aspx?calc=hav&lang=en http://w w w.hvbg.de/d/bia/pra/sof t wa/ kennwertrechner/index.html

D.2 Graf denních expozic Jednoduchý alternativní způsob, jak vyhledat denní expozice nebo dílčí expozice vibracím bez použití kalkulátoru, představuje graf na obr. D.1. Na grafu stačí vyhledat přímku A(8) v bodě, kde hodnota velikosti vibrací protíná hodnotu doby expozice, nebo těsně nad ním. Pole, které je na obr. D1 vyšrafováno tmavě šedou barvou, označuje oblast expozic, které nejspíše leží pod hodnotou vyvolávající akci. Nemůžeme je ovšem považovat za „bezpečné“. I u expozic pod hodnotou

vyvolávající akci může existovat riziko poškození zdraví z vibrací působících na soustavu ruka – paže, takže určité expozice v zeleném poli mohou u některých pracovníků vyvolávat poškození zdraví, zejména po mnoha letech expozice.

D.3 Nomogram denních expozic Jinou jednoduchou metodu k získání hodnot denní expozice vibracím bez použití vzorců představuje nomogram na obr. D.2. Pro každý nástroj nebo každou činnost: 1. narýsujeme úsečku z bodu na levé stupnici (velikost vibrací) do bodu na pravé stupnici (doba expozice), 2. v bodě, kde úsečka protíná středovou stupnici, lze vyčíst dílčí expozici, 3. z každé takto získané dílčí expozice vypočítáme druhou mocninu, 4. nakonec všechny tyto druhé mocniny sečteme, 5. druhá odmocnina tohoto součtu představuje hodnotu denní expozice vibracím A(8).

38

01_2007_6308_txt_CS.indd 38

25-11-2008 9:29:07

14

12

Velikost vibrací m/s2

10

A(8)=10m/s2 A(8)=9m/s2

8

A(8)=8m/s2

Příloha A-H

Příklad: 4m/s² po dobu 4 hod 30 min poskytuje A(8) = 3m/s²

16


Obr. D.1 - Graf denních expozic

A(8)=7m/s2

6

A(8)=6m/s2 A(8)=5m/s2 4

A(8)=4m/s2 A(8)=3m/s2 A(8)=2,5m/s2 A(8)=2m/s2

2

A(8)=1m/s2

10:00

9:30

9:00

8:30

8:00

7:30

7:00

6:30

6:00

5:30

5:00

4:30

4:00

3:30

3:00

2:30

2:00

1:30

1:00

0:30

0:00

0

Doba expozice (hh:mm)

39

01_2007_6308_txt_CS.indd 39

25-11-2008 9:29:08

Vážené zrychlení ahv (m/s2)

Dílčí expozicevibracím Ai(8) (m/s2)

Body vibrační expozice ni

Denní doba expozice T

40 40

30

10

30

8 20 20

15

8 6 Limitní hodnota expozice = 5 m/s

2

4 1600

3

800

hodiny

10

15

400

10 8

6 5

4 Hodnota expozice vyvolávající akci = 2,5 m/s2

3 2

6

1,5

5

1,0

200

2 1,5 1,0

100

0,8

50

0,6 0,5

4

0,6 0,5 0,4

3

0,5

40

01_2007_6308_txt_CS.indd 40

30

0,3

10

4

8

2

6 5 4

0,2

0,6

40

15

8

2

0,8

60

20

16

1

1,0

80

25 0,8

1,5

100

minuty


Obr. D.2 - Nomogram pro zjištění expozice vibracím působícím na soustavu ruka – paže

3 0,1

Postup: Pro každou expozici je třeba nakreslit úsečku spojující hodnotu váženého zrychlení a doby expozice. V bodě, kde přímka protíná středovou stupnici, lze vyčíst buď dílčí expozici vibracím A(8) nebo expoziční body n. Získané hodnoty je třeba zanést do níže uvedené tabulky. Hodnoty A(8): Vypočítejte druhé mocniny hodnot A(8) a sečtěte je. Součet odmocníme, čímž získáme denní expozici vibracím A(8). Ai(8)

1

Body n: Sečtěte jednotlivé hodnoty a za použití středové stupnice převeďte hodnotu n na A(8)

Ai(8)2

ni

Expozice č 1

Expozice č 1

Expozice č 2

Expozice č 2

Expozice č 3

Expozice č 3

Expozice č 4

Expozice č 4

Expozice č 5

Expozice č 5

∑Ai(8)2 =

n = ∑ni =

A(8) = ∑Ai(8) =

A(8) =

2

2

25-11-2008 9:29:08

Expoziční body se jednoduše sečtou, takže můžeme stanovit maximální počet expozičních bodů pro danou osobu za den. Bodové hodnocení odpovídající hodnotě expozice vyvolávající akci a limitní hodnotě expozice je:

•

hodnota expozice vyvolávající akci (2,5 m/s²) = 100 bodů,

•

limitní hodnota expozice (5 m/s²) = 400 bodů.

kde ahv je velikost vibrací v m/s² a T je doba expozice v hodinách. Jiný jednoduchý postup využití expozičních bodů nabízí obr. D.3.

Hodnotu denní expozice A(8) můžeme z počtu expozičních bodů vypočítat podle vzorce

Zrychlení (m/s²)

Obr. D.3 - Tabulka expozičních bodů (zaokrouhleno) 20 19,5 19 18,5 18 17,5 17 16,5 16 15,5 15 14,5 14 13,5 13 12,5 12 11,5 11 10,5 10 9,5 9 8,5 8 7,5 7 6,5 6 5,5 5 4,5 4 3,5 3 2,5

67 63 60 57 54 51 48 45 43 40 38 35 33 30 28 26 24 22 20 18 17 15 14 12 11 9 8 7 6 5 4 3 3 2 2 1

200 190 180 170 160 155 145 135 130 120 115 105 98 91 85 78 72 66 61 55 50 45 41 36 32 28 25 21 18 15 13 10 8 6 5 3

400 380 360 340 325 305 290 270 255 240 225 210 195 180 170 155 145 130 120 110 100 90 81 72 64 56 49 42 36 30 25 20 16 12 9 6

800 760 720 685 650 615 580 545 510 480 450 420 390 365 340 315 290 265 240 220 200 180 160 145 130 115 98 85 72 61 50 41 32 25 18 13

5m

15m

30m

1h

1600 1500 1450 1350 1300 1250 1150 1100 1000 960 900 840 785 730 675 625 575 530 485 440 400 360 325 290 255 225 195 170 145 120 100 81 64 49 36 25 2h

2400 2300 2150 2050 1950 1850 1750 1650 1550 1450 1350 1250 1200 1100 1000 940 865 795 725 660 600 540 485 435 385 340 295 255 215 180 150 120 96 74 54 38 3h

3200 3050 2900 2750 2600 2450 2300 2200 2050 1900 1800 1700 1550 1450 1350 1250 1150 1050 970 880 800 720 650 580 510 450 390 340 290 240 200 160 130 98 72 50 4h

4000 3800 3600 3400 3250 3050 2900 2700 2550 2400 2250 2100 1950 1800 1700 1550 1450 1300 1200 1100 1000 905 810 725 640 565 490 425 360 305 250 205 160 125 90 63 5h

4800 4550 4350 4100 3900 3700 3450 3250 3050 2900 2700 2500 2350 2200 2050 1900 1750 1600 1450 1300 1200 1100 970 865 770 675 590 505 430 365 300 245 190 145 110 75 6h

6400 6100 5800 5500 5200 4900 4600 4350 4100 3850 3600 3350 3150 2900 2700 2500 2300 2100 1950 1750 1600 1450 1300 1150 1000 900 785 675 575 485 400 325 255 195 145 100 8h

8000 7600 7200 6850 6500 6150 5800 5450 5100 4800 4500 4200 3900 3650 3400 3150 2900 2650 2400 2200 2000 1800 1600 1450 1300 1150 980 845 720 605 500 405 320 245 180 125

Příloha A-H

PE,1h = 2a2hv

hodin


Otázku stanovení expozice vibracím působícím na soustavu ruka – paže lze zjednodušit použitím systému expozičních „bodů“. Pro každé nářadí nebo každou činnost je možné z velikosti vibrací ahv v m/s2 vypočítat počet expozičních bodů za jednu hodinu (PE,1h v počtu bodů za hodinu) podle vzorce:

Obecně je počet expozičních bodů PE definován vztahem:

D.4 Systém expozičních bodů

10h

Denní doba expozice 41

01_2007_6308_txt_CS.indd 41

25-11-2008 9:29:09


D.5 Systém „semaforu Někteří zaměstnavatelé ve spolupráci s výrobci a dodavateli strojních zařízení vyvinuli systém, který pracuje na bázi barev zelená–oranžová–červená se stejným významem, jako se používají na semaforech. Každý nástroj je zřetelně označen barevným kódem z hlediska předpokládané velikosti vibrací působících na soustavu ruka – paže. Pro ilustraci uvádíme v tab. D.4 jeden příklad fungování daného systému.

Úspěch tohoto systému závisí na kvalitě údajů, na jejichž základě je strojní zařízení značeno. Systém může vycházet z měření nebo deklarovaných údajů výrobce o emisích vibrací. Pokud se používá hodnota emisí vibrací, je třeba ji s ohledem na nejistotu výsledků standardizovaných emisních zkoušek (viz kapitola 2.3.1) vynásobit koeficientem 1 až 2.

Použije-li se „zelený“ nástroj, je pravděpodobné, že expozice nepřesáhne hodnotu vyvolávající akci ani limitní hodnotu. Ani takovou expozici však nelze považovat za „bezpečnou“. I u expozic pod hodnotou vyvolávající akci může existovat riziko zdravotního poškození soustavy ruka – paže a vedení podniku musí učinit další opatření k zajištění toho, že zaměstnanci Tab. D.4 - Příklad barevného značení podle systému semaforu budou řádně vyškoleni a porozumí danému Barva (kód) Doba do dosažení expozice Doba do dosažení limitní systému, budou ho vyvolávající akci (2,5 m/s²) hodnoty expozice (5 m/s²) správně používat a u Červená kratší než 30 minut kratší než 2 hodiny o h r o ž e n ý c h pracovníků se zabrání Žlutá 30 minut až 2 hodiny 2 až 8 hodin vzniku symptomů vibračního syndromu Zelená delší než 2 hodiny delší než 8 hodin ruky a paže.

Zaměstnanci jsou s používáním tohoto kódovacího systému seznámeni v rámci školení, takže si dovedou pohledem vybrat vhodné nářadí a vědí, jak dlouho s ním mohou pracovat.

42

01_2007_6308_txt_CS.indd 42

25-11-2008 9:29:09

Příklad Údržbář používá během dne tři různá nářadí: 1. rozbrušovačku: 4m/s² po dobu 2½ hodin 2. úhlovou frézu: 3 m/s² po dobu 1 hodiny 3. sekací kladivo: 20 m/s² po dobu 15 minut

kde ahv je velikost vibrací (v m/s²), T je délka doby expozice těmto vibracím o velikosti ahv za den a T0 je referenční doba osmi hodin. Stejně jako velikost vibrací se i hodnota denní expozice vibracím vyjadřuje v metrech za sekundu na druhou (m/s²).

Příklad Lesní dělník pracuje s křovinořezem celkem 4½ hodiny za den. Křovinořez vykazuje za provozu vibrace o velikosti 4 m/s². Denní expozice vibracím A(8) tedy činí:

Tato hodnota denní expozice ve výši 3 m/s² leží nad hodnotou expozice vyvolávající akci, ale pod limitní hodnotou expozice.

Dílčí vibrace u těchto tří činností jsou: 1. Rozbrušovačka:

2,5

Rozbr

2. Fréza: 3. Kladivo:

AFr (8) = 3

8 1

AKl (8)= 20

8

= 1,1 m/s2

15

= 3,5 m/s2 8x60

Hodnota denní expozice vibracím pak činí: A(8) = ARozbr (8)2 + AFr (8)2 + AKl (8)2

= 2,2 2 + 1,12 + 3,52

= 4,8 + 1,2 + 12,3 = 18,3 = 4,3 m/s2

Příloha A-H

V případě, že pracovník vykonává jen jednu činnost nebo pracuje jen s jedním nářadím, můžeme hodnotu denní expozice vibracím A(8) vypočítat z velikosti vibrací a doby expozice podle vzorce:


E.1 Použití jednoho nářadí

Příloha E Řešené příklady

Tato hodnota denní expozice vibracím ve výši 4,3 m/s² převyšuje hodnotu vyvolávajíci akci, ale je nižší než limitníhodnotaexpozice.

E.2 Použití více než jednoho nářadí Je-li pracovník vystaven více než jednomu zdroji vibrací, vypočítávají se pro každý z nich z velikosti vibrací a doby expozice dílčí hodnoty expozice vibracím. Celkovou denní expozici vibracím můžeme z jednotlivých hodnot dílčí expozice vibracím vypočítat podle vzorce:

kde A1(8), A2(8), A3(8) atd. jsou hodnoty dílčí expozice vibracím z jednotlivých zdrojů.

43

01_2007_6308_txt_CS.indd 43

25-11-2008 9:29:09

E.3 Denní expozice: hodnota A(8) za použití sytému expozičních bodů Nezávazná příručka správných postupů pro provádění směrnice 2002/44/ES (vibrace na pracovišti)

(Pozn.: jedná se o týž řešený příklad jako v příloze E.2 za použití metody expozičních bodů.)

Jsou-li k dispozici hodnoty zrychlení v m/s²:

Jsou-li k dispozici údaje o bodech za hodinu:

1 krok: Pro každou činnost nebo nástroj stanovíme počty bodů a za pomoci obr. D.3 zjišťujeme expoziční body založené na hodnotě zrychlení a době expozice.

1 krok: Z údajů výrobce, jiných zdrojů nebo na základě měření stanovíme pro každý nástroj nebo každou činnost počet bodů za hodinu.

2 krok: Body za jednotlivé nástroje sečteme, čímž dostaneme celkový denní počet bodů. 3 krok: Denní expozici vibracím v bodech představuje nejvyšší ze tří hodnot ve směrech jednotlivých os.

2 krok: Pro každý nástroj nebo činnost zjistíme denní počet bodů vynásobením počtu bodů za hodinu počtem hodin práce s nástrojem. 3 krok: Sečtením počtů bodů za jednotlivé nástroje nebo činnosti získáme celkovou denní expozici vibracím v bodech.

Příklad

Příklad

Údržbář používá během dne tři různá nářadí: 1. rozbrušovačku: 4m/s² po dobu 2½ hodin

Údržbář používá během pracovního dne tři různá nářadí:

2. úhlovou frézu: 3 m/s² po dobu 1 hodiny

1. rozbrušovačku: 4m/s² po dobu 2½ hodin

3. sekací kladivo: 20 m/s² po dobu 15 minut

2. úhlovou frézu: 3 m/s² po dobu 1 hodiny

1 krok: Expoziční body dle Hobr. D.3H

3. sekací kladivo: 20 m/s² po dobu 15 minut

Rozbrušovačka (použití 2½ hodiny)

4m/s² po dobu 3* hodin = 96 bodů

Úhlová fréza (použití 1 hodinu)

3m/s² po dobu 1 hodiny = 18 bodů

Sbíjecí kladivo (použití 15 minut)

20 m/s² po dobu 15 minut = 200 bodů

* Doba 2½ hodin není na obr. D.3 vyznačena, proto používáme nejbližší vyšší hodnotu, dobu 3 hodin.

krok 2: Počet bodů denní expozice vibracím pro jednotlivé nástroje činí: 96 + 18 + 200 = 314 bodů krok 3: Denní expozice vibracím je 314 bodů, což je více než 100 bodů (hodnota expozice vyvolávající akci), ale méně než 400 bodů (limitní hodnota)

1 krok: Počty bodů za hodinu pro jednotlivá nářadí: Rozbrušovačka

Fréza

Kladivo

32 bodů

18 bodů

800 bodů

2 krok: Počty bodů expozice pak jsou: Rozbrušovačka (použití 2½ hodiny)

Fréza (použití 1 hodinu)

Kladivo (použití 15 minut)

32 x 2,5 = 80

18 x 1 = 18

800 x 0,25 = 200

3 krok: Body denních expozic vibracím pro jednotlivá nářadí: 4 krok: 80 + 18 + 200 = 298 bodů 5 krok: Denní expozice vibracím je 298 bodů, což je více než 100 bodů (hodnota expozice vyvolávající akci), ale méně než 400 bodů (limitní hodnota expozice).

44

01_2007_6308_txt_CS.indd 44

25-11-2008 9:29:10

F.4 Vaskulární vyšetření Zdravotní dohled může spočívat v posouzení zdravotní anamnézy pracovníka ve spojení s lékařskou prohlídkou, kterou provede lékař nebo příslušně kvalifikovaný odborník v oblasti pracovního lékařství. Dotazníky pro zdravotní dohled v oblasti vibrací působících na soustavu ruka – paže lze získat z různých zdrojů (například v oddílu VIBGUIDE na adrese: http://www.humanvibrac.com/EU/EU_index. htm).

F.1 Anamnéza Anamnéza pracovníka by měla zahrnovat:

• •

rodinnou anamnézu,

•

pracovní anamnézu s uvedením předchozích a současných zaměstnání, kde docházelo k expozici vibracím působícím na soustavu ruka – paže, zaměstnání s případnou expozicí neurotoxickým a angiotoxickým vlivům a činností provozovaných ve volném čase, kdy je používáno vibrujícího nářadí nebo zařízení,

•

sociální anamnézu, včetně případného kouření a konzumace alkoholu,

Vaskulární vyšetření vibračního syndromu ruky a paže spočívá především v provedení chladových provokačních testů, kdy se posuzují změny barvy prstů, zaznamenává se doba obnovení teploty kůže na prstech a měří se systolický krevní tlak v prstech. Užitečné mohou být i další neinvazivní diagnostické testy, jako je Dopplerův záznam krevního toku a tlaku v paži a prstech.

F.5 Neurologické vyšetření Neurologické vyšetření vibračního syndromu ruky a paže zahrnuje několik testů zaměřených na:

• •

prahovou citlivost vůči vibracím,

• •

prahovou citlivost vůči teplotě,

• •

elektromyografii,

hmatovou citlivost monofilamenty),

(detekce

Příloha A-H

V rámci testů periferní nervové soustavy se posuzuje manuální zručnost (např. rozpoznání a uchopování mincí). Patří sem Roosův test, Phalenův test a Tinelův příznak (při kompresi karpálního tunelu).


K testům periferní vaskulární soustavy patří LewisůvPrusikův test, Allenův test a Adsonův test.

Příloha F Metody zdravotního dohledu

mezer,

rychlost nervového vedení vzruchů horními a dolními končetinami, obratnost konečků pegboard“).

prstů

(test

„Purdue

osobní zdravotní anamnézu.

F.2 Lékařská prohlídka Lékařská prohlídka by se měla zaměřit na periferní vaskulární, neurologickou a muskuloskeletální soustavu a měl by ji provádět kvalifikovaný obvodní lékař.

F.3 Klinické testy Obecně vzato neposkytují klinické testy spolehlivý důkaz poškození zdraví působením vibrací, mohou však pomoci vyloučit jiné příčiny symptomů podobných těm, které se projevují u vibračního syndromu ruky a paže, nebo pomoci sledovat, jak zdravotní postižení postupuje. 45

01_2007_6308_txt_CS.indd 45

25-11-2008 9:29:10


F.6 Vyšetření svalové síly Sílu svalů ruky je možno posoudit pomocí dynamometru, kterým se měří síla stisku, a pomocí měřidla k měření síly sevření.

F.7 Radiologické vyšetření V zemích, kde se osteoartropatie horních končetin vyvolaná vibracemi posuzuje jako nemoc z povolání,

se v rámci radiologické diagnostiky postižení kostí a kloubů obvykle vyžaduje rentgen ramen, loktů, zápěstí a rukou.

F.8 Laboratorní testy V některých případech je zapotřebí analýza krve a moči, aby se poruchy způsobené vibracemi daly odlišit od jiných vaskulárních nebo neurologických poruch.

Doplňková literatura: ČSN ISO 13091-1: Vibrace – Prahy vibrotaktilního čití při posuzování poruchy činnosti periferních nervů – Část 1: Metody měření na konečcích prstů ISO 14835-1:2005: Mechanical vibration and shock – Cold provocation tests for the assessment of peripheral vascular function – Part 1: Measurement and evaluation of finger skin temperature (Vibrace a rázy – Chladové provokační testy k posouzení funkce periferní vaskulární soustavy – Část 1: Měření a vyhodnocování teploty konečků prstů) ISO 14835-2:2005: Mechanical vibrac and shock – Cold provocation tests for the assessment of peripheral vascular function – Part 2: Measurement and evaluation of finger systolic blood pressure (Vibrace a rázy – Chladové provokační testy k posouzení funkce periferní vaskulární soustavy – Část 2: Měření a vyhodnocování systolického tlaku krve v prstech)

46

01_2007_6308_txt_CS.indd 46

25-11-2008 9:29:10

Deklarovaná hodnota emisí vibrací Hodnota vibrací uváděná výrobci zařízení, která udává, jaké vibrace dané strojní zařízení přibližně vykazuje. Deklarovaná hodnota emisí vibrací musí být uvedena v návodu k použití a získává se standardizovanou zkouškou. Frekvenční vážení Korekce uplatňovaná při měření vibrací (často za použití filtru), kterou se započítává předpokládaná závislost rizika zdravotního poškození organismu na frekvenci vibrací. U vibrací působících na soustavu ruka – paže se používá vážení Wh (definované normou ČSN EN ISO 5349-1). Denní expozice vibracím A(8) Energeticky ekvivalentní souhrnná hodnota vibrací u pracovníka za 8 h, uvedená v metrech za sekundu na druhou (m/s²), včetně veškerých expozic vibracím působící na soustavu ruka – paže během dne.

Dílčí expozice vibracím Ai(8) Podíl pracovní činnosti i na denní expozici vibracím v m/s². Dílčí expozice vibracím se označuje denní expozici vyvolanou jedním nářadím nebo jednou činností i (pokud je pracovník vystaven vibracím pouze z jednoho nářadí nebo z jedné činnosti, pak se denní expozice vibracím rovná dílčí expozici vibracím). Zdravotní dohled Program zdravotních kontrol pracovníků, jejichž účelem je včasné zjištění projevů poškození zdraví v důsledku pracovních činností. Hodnota expozice vyvolávající akci: Hodnota denní expozice vibracím u pracovníka ve výši 2,5 m/s², při jejímž překročení je třeba přijmout opatření k omezení rizik plynoucích z expozice vibracím. Limitní hodnota expozice Hodnota denní expozice vibracím u pracovníka ve výši 5 m/s², nad kterou by pracovník neměl být vibracím vystaven.

Příloha A-H

Vibrace působící na soustavu ruka – paže Mechanické vibrace, které přeneseny na soustavu ruka-paže zahrnují rizika pro zdraví a bezpečnost zaměstnanců, zejména cévní, kostní a kloubní, nervové a svalové poruchy.


Výklad pojmů

Příloha G

Doba expozice Doba trvání, po kterou je pracovník během dne vystaven zdroji vibrací.

47

01_2007_6308_txt_CS.indd 47

25-11-2008 9:29:11


Příloha H

Bibliografie

H.1 Směrnice EU Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/44/ES ze dne 25. června 2002 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (vibracemi) (šestnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ ES ze dne 17. května 2006 o strojních zařízeních a o změně směrnice 95/16/ES (přepracované znění) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/37/ES ze dne 22. června 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se strojních zařízení (zrušená směrnicí 2006/42/ES) Směrnice Rady 89/686/EHS ze dne 21. prosince 1989 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se osobních ochranných prostředků, ve znění směrnic 93/68/EHS, 93/95/EHS a 96/58/ES Směrnice Rady 89/656/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání osobních ochranných prostředků zaměstnanci při práci (třetí samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)

H.2 Normy Evropské normy Evropský výbor pro normalizaci (2001): Vibrace – Měření a hodnocení expozice vibracím přenášeným na ruce – Část 1: Všeobecné požadavky. ČSN EN ISO 5349-1 Evropský výbor pro normalizaci (2001): Vibrace – Měření a hodnocení expozice vibracím přenášeným na ruce – Část 2: Praktický návod pro měření na pracovním místě. ČSN EN ISO 5349-2 Evropský výbor pro normalizaci (1996): Vibrace a rázy – Vibrace ruky a paže – Metoda měření a hodnocení činitele přenosu vibrací rukavicemi na dlaň ruky; ČSN EN ISO 10819 Evropský výbor pro normalizaci (1997): Vibrace – Deklarování a ověřování hodnot emise vibrací; ČSN EN 12096 Evropský výbor pro normalizaci (2005): Vibrace - Ruční a rukou vedená strojní zařízení - Principy hodnocení emise vibrací; ČSN EN ISO 20643

Evropský výbor pro normalizaci (1995): Hand-arm vibration – Guidelines for vibration hazards reduction – Part 1: Engineering methods by design of machinery (Vibrace působící na soustavu ruka – paže: Pokyny pro snižování nebezpečí způsobeného vibracemi – Část 1: Technické metody vycházející z konstrukce strojního zařízení); CEN/CR 1030-1:1995 Evropský výbor pro normalizaci (1995) Hand-arm vibration – Guidelines for vibration hazards reduction – Part 2: Management measures at the workplace (Vibrace působící na soustavu ruka – paže: Pokyny pro snižování nebezpečí způsobeného vibracemi – Část 1: Řídicí opatření na pracovním místě); CEN/CR 10302:1995 Evropský výbor pro normalizaci (2005) Mechanical vibration – Guideline for the assessment of exposure to hand-transmitted vibration using available information including that provided by manufacturers of machinery (Mechanické vibrace – Pokyny pro hodnocení expozice vibracím přenášeným na ruce za využití dostupných informací včetně údajů poskytnutých výrobci strojních zařízení); CEN/TR 15350: 2005 Mezinárodní normy Mezinárodní organizace pro normalizaci (2005): Vibrace působící na člověka – Měřicí přístroje. ČSN ISO 8041 ČSN ISO 13091-1: Vibrace – Prahy vibrotaktilního čití při posuzování poruchy činnosti periferních nervů – Část 1: Metody měření na konečcích prstů ČSN ISO 13091-2: Vibrace – Prahy vibrotaktilního čití při posuzování poruchy činnosti periferních nervů – Část 2: Analýza a interpretace měření na konečcích prstů ISO 14835-1:2005: Mechanical vibration and shock – Cold provocation tests for the assessment of peripheral vascular function – Part 1: Measurement and evaluation of finger skin temperature (Mechanické vibrace a rázy – Chladové provokační testy k posouzení funkce periferní vaskulární soustavy – Část 1: Měření a vyhodnocování teploty konečků prstů) ISO 14835-2:2005: Mechanical vibration and shock – Cold provocation tests for the assessment of peripheral vascular function – Part 2: Measurement and evaluation of finger systolic blood pressure (Mechanické vibrace a rázy – Chladové provokační testy k posouzení funkce periferní vaskulární soustavy – Část 2: Měření a vyhodnocování systolického tlaku krve v prstech) ISO/TS 15694:2004: Mechanical vibration and shock – Measurement and evaluation of single shocks

48

01_2007_6308_txt_CS.indd 48

25-11-2008 9:29:11

Bovenzi M. (1998): Exposure-response relationship in the hand-arm vibration syndrome: an overview of current epidemiology research (Vztah mezi expozicí a reakcí u vibračního syndromu ruky a paže. Přehled současného epidemiologického výzkumu); International Archives of Occupational and Environmental Health, 71:509-519 Bovenzi M. (1998): Vibration-induced white finger and cold response of digital arterial vessels in occupational groups with various patterns of exposure to hand-transmitted vibration (Bílé prsty a reakce prstových tepen na vibrace u pracovníků s různým způsobem expozice vibracím přenášeným na ruce); Scandinavian Journal of Work, Environment and Health 24:138-144 Bovenzi M. (2002): Finger systolic blood pressure indices for the diagnosis of vibration-induced white finger (Ukazatele systolického tlaku krve v diagnostice bílých prstů způsobených vibracemi); International Archives of Occupational and Environmental Health 75:20-28 Brammer A. J., Taylor W., Lundborg G. (1987): Sensorineural stages of the hand-arm vibration syndrome (Sensorineurální stadia vibračního syndromu ruky a paže); Scandinavian Journal of Work, Environment and Health 13, (4), 279-283 Gemne G., Pyykko I., Taylor W., Pelmear P. (1987): The Stockholm Workshop scale for the classification of cold-induced Raynaud’s phenomenon in the handarm vibration syndrome (revision of the TaylorPelmear scale) (Stupnice Stockholmského semináře pro klasifikaci chladem vyvolaného Raynaudova fenoménu při vibračním syndromu ruky a paže (revize TaylorovyPelmearovy stupice)); Scandinavian Journal of Work, Environment and Health 13, (4), 275-278 Griffin M. J. (2004): Minimum health and safety requirements for workers exposed to handtransmitted vibration and whole-body vibration in the European Union; a review (Minimální zdravotní a bezpečnostní požadavky u pracovníků v Evropské unii vystavených vibracím přenášeným na ruce a celkovým vibracím. Přehledový referát); Occupational and Environmental Medicine 61, 387-397

Griffin M. J. (1998): Evaluating the effectiveness of gloves in reducing the hazards of hand-transmitted vibration. Occupational and Environmental Medicine, 55, (5), 340-348 Griffin M. J., Bovenzi M. (2002) The diagnosis of disorders caused by hand-transmitted vibration: Southampton Workshop 2000 (Diagnostika zdravotních poruch vyvolaných vibracemi přenášenými na ruce. Seminář v Southamptonu v r. 2000); International Archives of Occupational and Environmental Health 75, (1-2), 1-5 Griffin M. J., Bovenzi M., Nelson C. M. (2003): Dose response patterns for vibration-induced white finger (Vztah mezi dávkou a odezvou u bílých prstů způsobených vibracemi); Journal of Occupational and Environmental Medicine, 60, 16-26

Příloha A-H

H.3 Vědecké publikace

Griffin M. J. (1997) Measurement, evaluation, and assessment of occupational exposures to handtransmitted vibration (Měření, vyhodnocování a posuzování pracovní expozice vibracím přenášeným na ruce); Occupational and Environmental Medicine 54, (2), 73-89


ISO/TR 22521:2005: Portable hand-held forestry machines – Vibration emission values at the handles – Comparative data in 2002 (Přenosná ruční strojní zařízení pro lesní práce – Hodnoty emisí vibrací na rukojetích)

Griffin M. J. (1990, 1996) Handbook of human vibration. (Přiručka o vibracích působících na lidský organismus); Academic Press, Londýn, ISBN: 0-12303040-4

transmitted from hand-held and hand-guided machines to the hand-arm system (Mechanické vibrace a rázy – Měření a vyhodnocování jednotlivých rázů přenášených z ručních a rukou vedených strojních zařízení na soustavu ruka – paže)

Griffin M. J., Lindsell C. J. (1998): Cold provocation tests for the diagnosis of vibration-induced white finger: Standardisation and repeatability (Chladový provokační test v diagnostice bílých prstů způsobených vibracemi: standardizace a opakovatelnost); Výzkumná zpráva HSE č. CRR 173/1998 Kaulbars U. (2004): Hand-Arm-SchwingungsKennwerte nach Herstellerangaben und aus Arbeitsplatzmessungen – Abweichungen und Ursachen (Parametry vibrací působících na soustavu ruka – paže podle údajů výrobců zjištěné měřením na pracovišti – odchylky a příčiny); Zpráva VDI č. 1821, str. 115–124 (v němčině) Ley F. X.: Hand arm vibration bone and joint disorders (Postižení kostí a kloubů z vibrací působících na soustavu ruka – paže); INRS, Document pour le médecin du Travail, n°40, 4 term 1989 (ve francouzštině) Lindsell C. J. a Griffin M. J. (1998): Standardised diagnostic methods for assessing components of the hand-arm vibration syndrome (Standardizované diagnostické metody pro posuzování složek vibračního syndromu ruky a paže); Výzkumná zpráva HSE č. CRR 197/1998 Mason H., Poole K. (2004). Clinical testing and management of individuals exposed to handtransmitted vibration. An evidence review (Klinické zkoušení a řízení osob vystavených vibracím přenášeným na ruce); Faculty of Occupational Medicine of the Royal College of Physicians. ISBN 1 86016 203 7 49

01_2007_6308_txt_CS.indd 49

25-11-2008 9:29:11


Mansfield N. J. (2004): Human Response to Vibration (Reakce lidského organismu na vibrace). ISBN 0-41528239-X Paddan G. S., Griffin M.J. (1999): Standard tests for the vibration transmissibility of gloves (Standardní testy přenosnosti vibrací rukavicemi); Výzkumná zpráva HSE č. CRR 249/1999

Palmer K. T., Haward B., Griffin M. J., Bednall H., Coggon D. (2000): Validity of self reported occupational exposure to hand transmitted and whole body vibration (Validita údajů o pracovní expozici vibracím přenášeným na ruce a celkovým vibracím, jak je nahlašují sami pracovníci); Occupational and Environmental Medicine 57, (4), 237-241

Paddan G. S., Haward B. M., Griffin M. J., Palmer K. T., Paddan G. S. a kol. (1999): Hand-transmitted vibration: Evaluation of some common sources of exposure in Great Britain (Vibrace přenášené na ruce. Hodnocení některých společných příčin expozice ve Velké Británii); Výzkumná zpráva HSE č. CRR 234/1999

Rocher O., Lex F. X., Mereau P., Donati P.: Bone and joint disorders of elbow when exposed to hand held tool vibration (Poruchy loketních kostí a kloubů při expozici vibracím nářadí vedeného rukou); INRS, Document pour le médecin du Travail, n°56, 4 term, 1993 (ve francouzštině)

Palmer K .T., Coggon D .N., Bednall H .E., Kellingray S .D., Pannett B ., Griffin M. J., Haward B. (1999), Palmer, K.T. a kol. (1999): Hand-transmitted vibration Occupational exposures and their health effects in Great Britain (Vibrace přenášené na ruce. Pracovní expozice a jejich zdravotní důsledky ve Velké Británii); Výzkumná zpráva HSE č. CRR 232/1999

Stayner R. M. (1996): Grinder characteristics and their effects on hand-arm vibration (Charakteristiky brusek a jejich vliv na vibrace působící na soustavu ruka – paže); Výzkumná zpráva HSE č. CRR 115/1996

Palmer K. T., Griffin M. J., Bednall H., Pannett B., Coggon D. (2000): Prevalence and pattern of occupational exposure to hand transmitted vibration in Great Britain: findings from a national survey (Prevalence a způsoby pracovní expozice vibracím přenášeným na ruce ve Velké Británii. Zjištění z celostátního průzkumu); Occupational and Environmental Medicine 57, (4), 218-228

Stayner R. M. (1997): European grinder vibration test code: a critical review (Evropský kód pro vibrační zkoušky brusek. Kritický přehledový referát); Výzkumná zpráva HSE č. CRR 135/1997 Stayner R. M. (2003) Isolation and auto-balancing techniques for portable machines (Izolační a samovyrovnávací techniky u přenosných strojních zařízení); Výzkumná zpráva HSE č. RR 078/2003

Palmer K .T., Griffin M. J., Bendall H., Pannett B., Cooper C., Coggon D. (2000): The prevalence of sensorineural symptoms attributable to hand-transmitted vibration in Great Britain: a national postal survey (Prevalence sensorineurálních symptomů způsobených vibracemi přenášenými na ruce ve Velké Británii); American Journal of Industrial Medicine 38, 99-107

Taylor W. (vyd.) (1974): The vibration syndrome. Proceedings of a Conference on the Medical Engineering and Legal Aspects of Hand-Arm Vibration at the University of Dundee, 12-14th July, 1972 (Vibrační syndrom. Sborník z konference o lékařských, technických a právních aspektech vibrací působících na soustavu ruka – paže konané ve dnech 12.-14. 7. 1972 na University of Dundee); Academic Press, ISBN 0 12 684760 6

Palmer K .T., Griffin M. J., Syddall H ., Pannett B ., Cooper C., Coggon D. (2000): Prevalence of Raynaud’s phenomenon in Great Britain and its relation to hand transmitted vibration: a national postal survey (Prevalence Raynaudova fenoménu ve Velké Británii a jeho vztah k vibracím přenášeným na ruce. Celostátní průzkum); Occupational and Environmental Medicine 57, (7), 448-452

Taylor W., Pelmear P. L. (vyd.) (1975): Vibration white finger in industry, (A report, comprising edited versions of papers submitted to the Department of Health and Social Security in December 1973) (Bílé prsty z vibrací v průmyslu. Zpráva zahrnující zkrácená znění článků zaslaných na Ministerstvo zdravotnictví a sociálního zabezpečení v prosinci 1973); Academic Press, ISBN 0 12 684550 6

Palmer K .T., Griffin M.J., Syddall H ., Pannett B ., Cooper C ., Coggon D . (2001): Risk of hand-arm vibration syndrome according to occupation and source of exposure to hand-transmitted vibration: a national survey (Riziko vibračního syndromu ruky a paže podle povolání a zdroje expozice vibracím přenášeným na ruce. Celostátní průzkum); American Journal of Industrial Medicine 339, 389-396 Palmer K. T., Griffin M.J., Syddall H. E., Pannett B. , Cooper C. , Coggon D. (2001): Exposure to handtransmitted vibration and pain in the neck and upper limbs (Expozice vibracím přenášeným na ruce a bolesti šíje a horních končetin); Occupational Medicine 51, (7), 464-467

H.4 Příručky Bulletin pro zaměstnance instituce pro zákonné úrazové pojištění a prevenci v hornictví (BergbauBerufsgenossenschaft): Human diseases caused by vibrations (Nemoci u člověka způsobené vibracemi) (v němčině) Spolkový ústav bezpečnosti práce a pracovního lékařství (Bundesanstalt für Arbeitsschutz und Arbeitsmedizin, BAuA): Protection against vibration: a problem or not? (Ochrana před vibracemi – problém či nikoli?); www.baua.de/info/bestell.htm#schrift (v němčině)

50

01_2007_6308_txt_CS.indd 50

25-11-2008 9:29:12

Britský Úřad zdraví a bezpečnosti práce (HSE) (2005): Hand-arm Vibration – The Control of Vibration at Work Regulations 2005. Guidance on Regulations L140 (Vibrace působící na soustavu ruka – paže. Předpisy k omezování vibrací při práci 2005. Výklad k předpisům L140); HSE Books 2005, ISBN 0 7176 6125 3 Britský Úřad zdraví a bezpečnosti práce (HSE) (2005) Control the risks from hand-arm vibration: Advice for employers on the Control of Vibration at Work Regulations 2005 (Omezování rizik z vibrací působících na soustavu ruka – paže. Rady pro zaměstnavatele k předpisům o omezování vibrací při práci 2005); Leták INDG175 (rev2) HSE Books 2005, ISBN 0 7176 6117 2 Britský Úřad zdraví a bezpečnosti práce (HSE) (2005) Hand-arm vibration: Advice for workers (Vibrace působící na soustavu ruka – paže. Rady pro pracovníky); INDG296 (rev1) HSE Books 2005, ISBN 0 7176 6118 0 Britský Úřad zdraví a bezpečnosti práce (HSE) (1998) Hard to handle: Hand-arm vibration – managing the risk Video (Problém: vibrace působící na soustavu ruka – paže – řízení rizik); HSE Books, 1998 ISBN 0 7176 1881 1 Britský Úřad zdraví a bezpečnosti práce (HSE) (2002) Use of contractors: A joint responsibility (Využívání smluvních dodavatelů. Společná odpovědnost); leták INDG368, HSE Books 2002 10, ISBN 0 7176 2566 4 Britský Úřad zdraví a bezpečnosti práce (HSE) (1996) Hazards associated with foundry processes: Handarm vibration - the current picture (Nebezpečí ve slévárenství. Vibrace působící na soustavu ruka – paže – současný obrázek); Informační list pro slévárny FNIS8; Pouze webová verze dostupná na adrese www.hse. gov.uk/pubns/founindx.htm Britský Úřad zdraví a bezpečnosti práce (HSE) (1999) Hazards associated with foundry processes: Handarm vibration - assessing the need for action (Nebezpečí ve slévárenství. Vibrace působící na soustavu ruka – paže – posuzování nutnosti opatření); Informační list pro slévárny FNIS10; Pouze webová verze dostupná na adrese www.hse.gov.uk/pubns/ founindx.htm

Britské Ministerstvo průmyslu a obchodu (1995): Machinery. Guidance notes on UK Regulations. Guidance on the Supply of Machinery (Safety) Regulations 1992 as amended by the Supply of Machinery (Safety) (Amendment) Regulations 1994 (Strojní zařízení. Výklad k britským právním předpisům. Výklad k právním předpisům o dodávce strojního zařízení (bezpečnost) z roku 1992 ve znění právních předpisů o dodávce strojního zařízení (bezpečnost) z roku 1994); URN 95/650 Francouzský Národní ústav pro výzkum a bezpečnost práce (Institut National de Recherche et de Sécurité, INRS) (1991); Smooth impact. Use an anti-vibration concrete breaker (Hladký úder. Používání antivibračních sbíječek betonu); INRS, ED 1346 (ve francouzštině)

Příloha A-H

Gruber H., Mierdel B.: Guidelines for risk assessment (Pokyny pro hodnocení rizik). VTI Verlag, Bochum 2003 (v němčině)

Britský Úřad zdraví a bezpečnosti práce (HSE) (2002) A purchasing policy for vibration-reduced tools in foundries (Politika nákupu nářadí o snížených vibracích ve slévárnách); Informační list pro slévárny FNIS12; Pouze webová verze dostupná na adrese www.hse. gov.uk/pubns/founindx.htm


Spolkový ústav bezpečnosti práce a pracovního lékařství (Bundesanstalt für Arbeitsschutz und Arbeitsmedizin, BAuA): Vibration loads in the building industry (Zátěž způsobená vibracemi ve stavebnictví) (Technics 23); www.baua.de/info/bestell.htm#schrift (v němčině)

Britský Úřad zdraví a bezpečnosti práce (HSE) (2002) Hand-arm vibration in foundries: Furnace and ladle relining operations (Vibrace působící na soustavu ruka – paže ve slévárnách. Obnova vyzdívky pece a pánve); Informační list pro slévárny FNIS11; Pouze webová verze dostupná na adrese www.hse.gov.uk/pubns/ founindx.htm

Spolkový ústav bezpečnosti práce a pracovního lékařství (Bundesanstalt für Arbeitsschutz und Arbeitsmedizin, BAuA): Protection against vibration at the workplace (Ochrana před vibracemi na pracovišti) (Technics 12); www.baua.de/info/bestell.htm#schrift (v němčině)

Francouzský Národní ústav pro výzkum a bezpečnost práce (Institut National de Recherche et de Sécurité, INRS); (2001) The hand in danger (Ruka v ohrožení); INRS, ED 863 (ve francouzštině a angličtině) Centres de Mesure Physique (CMP) a Institut National de Recherche et de Sécurité (INRS); Guide to evaluate vibration at work. Part 2: Hand arm vibration (Pokyny k hodnocení vibrací při práci. Část 2: Vibrace působící na soustavu ruka – paže); Vydal INRS, 2000 Mezinárodní sdružení pro sociální zabezpečení (International Social Security Association, ISSA) (1989); Vibration at work (Vibrace při práci). Vydal INRS pro mezinárodní sekci Výzkum (v angličtině, francouzštině, němčině a španělštině) Kaulbars U. (1998): Technical protection against handarm vibrations (Technická ochrana před vibracemi působícími na soustavu ruka – paže); BIA Handbuch, 33. Lfg. XII/98 (v němčině) Kaulbars U. (2001): Anti-vibration-gloves – Positive list (Antivibrační rukavice – pozitivní seznam); BIA Handbuch, 39. Lfg. VII/2001 (v němčině) Neugebauer G.; Hartung, E. (2002): Mechanische Schwingungen und Vibrationen am Arbeitsplatz (Vibrace na pracovišti); VTI Verlag, Bochum (v němčině) Berufsgenossenschaftlicher Grundsatz. (2005) G46: Belastungen des Muskel- und Skelettsystems (Zátěž svalové a kosterní soustavy) (v němčině) 51

01_2007_6308_txt_CS.indd 51

25-11-2008 9:29:12

Belgické Spolkové ministerstvo zaměstnanosti a práce: Vibrations main bras. Stratègie d’évaluation et de prévention des risques; D/1998/1205/70 (ve francouzštině) ISPESL La sindrome da vibrazioni mano - braccio. Vibrazioni meccaniche nei luoghii di lavoro : stato della normativa (v italštině)

H.5 Internetové stránky www.humanvibration.com Všeobecné informace o vibracích lidského organismu s odkazy na různé webové stránky věnující se této problematice

01_2007_6308_txt_CS.indd 52

h t t p : / / w w w. v i b r a t i o n . d b . u m u . s e / H a v S o k . aspx?lang=en Údaje o emisích vibrací http://www.las-bb.de/karla/ Údaje o emisích vibrací www.hse.gov.uk/vibration/calculator.htm Kalkulátor expozice http://www.hse.gov.uk/vibration/hav/vibrationcalc. htm. Kalkulátor expozice h t t p : / / w w w. d g u v. d e / b g i a / d e / p r a / s o f t w a / kennwertrechner/index.jsp Kalkulátor expozice

25-11-2008 9:29:12

A

hodnocení rizik z vibrací..........................................................32

akcelerometry.................................................................................36

hodnota expozice vyvolávající akci................... 11, 16, 33

anamnéza..........................................................................................45 antivibrační rukavice..................................................................27

Ch

antivibrační součásti........................................................... 28, 51

chladový provokační test........................................................45

B

K

barevné značení............................................................................42

kalkulátory na internetu...........................................................38

bílé prsty z vibrací.........................................................................50

klasifikace..........................................................................................23

brnění.......................................................................................... 16, 37

klinické testy....................................................................................45 kolektivní opatření............................................................... 13, 27

C

kvalifikovaný lékař........................................................................31

celková hodnota vibrací................................................... 26, 34 cévní poruchy.................................................................................37

L laboratorní testy.................................................................... 45, 48

D

lékařská prohlídka........................................................................45

délka expozice................................................................................61

limitní hodnota expozice...................................................3, 20

Část 1 Příručka s osvědčenými postupy pro Vibrace působící Na soustavu Ruka – paže – Rejstřík

R ejstřík

denní expozice vibracím.................................................. 13, 18 denní hodnota expozice vyvolávající akci............ 13, 59

M

denní limitní hodnota expozice.................................. 11, 59

měření......................................................................................... 20. 36

dílčí expozice vibracím.............................................. 22, 23, 38

měření velikosti vibrací..................................................... 20, 22

dodavatel................................................................................... 16, 25

muskuloskeletální poruchy............................................ 45, 65

dominantní frekvence...............................................................34 Dupuytrenova kontraktura.....................................................37

N náhrada...............................................................................................22

E

nákupní politika..................................................................... 13, 25

emise vibrací.................................................................... 19, 23, 48

napínací řetězy...............................................................................26

emisní údaje výrobce.................................................................19

nejistota...................................................................................... 22, 71

expozice vibracím...................................................................6, 15

nepřetržitý provoz nářadí................................................ 29, 77

expozice vyvolávající akci........................................... 3, 11, 20

neurologické poruchy...............................................................37 neurologické vyšetření..............................................................45

F

nomogram........................................................................ 38, 40, 86

frekvenčně vážené zrychlení.................................................34 frekvenční vážení..........................................................................34

O odborová organizace.................................................................20

H

odborové sdružení......................................................................20

hmatová citlivost.................................................................. 37, 45

oděv.............................................................................................. 13, 27

hodnocení rizik.............................................................. 11, 13, 15

omezovací opatření....................................................................61 53

01_2007_6308_txt_CS.indd 53

25-11-2008 9:29:13

opatření k omezení vibrací.....................................................22

systém expozičních bodů.......................................................41


osobní ochranné pomůcky............................................ 13, 27 Š P

školení a informování.................................................................12

posouzení rizik................................................................ 20, 23, 33

školení, výcvik a dohled............................................................24

povinnosti podle směrnice o vibracích.................. 28, 34 pracovní harmonogramy................................................ 13, 18

T

prahová citlivost k vibracím...................................................45

tendonitida.......................................................................................37

projednání a účast zaměstnanců............................... 21, 81

teplý oděv.........................................................................................28

průměrné vibrace................................................................. 21, 69 pružné materiály...........................................................................26

U

přehodnocování...........................................................................28

údery kladiv.............................................................................. 16, 23

přechodné období...................................................... 11, 26, 59

údržba................................................................................. 13, 28, 44

přetržitý provoz nářadí..............................................................77

uspořádání pracovní činnosti a postupů............... 13, 26

R

V

radiologické vyšetření................................................................46

vaskulární vyšetření.....................................................................45

rámcová směrnice............................................................... 12, 24

velikost vibrací................................................................ 13, 15, 20 vibrace......................................................................................... 13, 15

S

výběr zařízení.......................................................................... 13, 25

síly stisku a tlaku............................................................................26

výrobce....................................................................................... 13, 19

sledování a opakované hodnocení...................................13

výrobci......................................................................................... 16, 42

směrnice o strojních zařízeních...........................................11

vyšetření svalové síly.......................................................... 32, 45

směrnice o vibracích..................................................................31 strategie k omezení rizik................................................... 13, 23

Z

svalová slabost...............................................................................85

zástupci pracovníků na pracovišti.............................. 24, 29

syndrom karpálního tunelu...................................................37

zdravotní dohled........................................................... 13, 27, 31

syndrom vibrací ruka-paže.....................................................37

zdravotní rizika...............................................................................37

systém semaforu...........................................................................42

zdravotní záznamy............................................................... 31, 79

54

01_2007_6308_txt_CS.indd 54

25-11-2008 9:29:13

Část 2 Příručka s osvědčenými postupy pro Vibrace působícína celé tělo

01_2007_6308_txt_CS.indd 55

25-11-2008 9:29:14

01_2007_6308_txt_CS.indd 56

25-11-2008 9:29:14

O bsah Kapitola 1 Úvod

...................................................................................................................................................................................................................................................................... 59

2.1 Základy hodnocení rizik................................................................................................................................................................................................................... 63 2.2 Stanovení délky expozice.................................................................................................................................................................................................................. 67 2.3 Stanovení velikosti vibrací.............................................................................................................................................................................................................. 68 2.3.1 Využití emisních údajů výrobce..................................................................................................................................................................... 68 2.3.2 Další zdroje................................................................................................................................................................................................................................. 69 2.3.3 Měření velikosti vibrací.............................................................................................................................................................................................. 69 2.4 Výpočet denní expozice vibracím............................................................................................................................................................................................... 71 2.4.1 Vyhodnocování údajů denní expozice A(8) a VDV............................................................................................................. 71 2.4.2 Nejistota hodnocení denní expozice...................................................................................................................................................... 71

Kapitola 3 Jak expozici zamezit nebo ji snížit......................................................................................................................................................................................... 73 3.1 Tvorba strategie k omezení rizik............................................................................................................................................................................................... 73

Část 2 Příručka s osvědčenými postupy pro Vibrace působícína celé tělo

Kapitola 2 Hodnocení rizik................................................................................................................................................................................................................................................. 63

3.2 Konzultace se zaměstnanci a jejich účast.................................................................................................................................................................... 74 3.3 Omezování rizik........................................................................................................................................................................................................................................... 74 3.3.1 Náhrada jinými pracovními postupy. ................................................................................................................................................... 74 3.3.2 Výběr zařízení.......................................................................................................................................................................................................................... 74 3.3.3 Nákupní politika................................................................................................................................................................................................................. 74 3.3.4 Uspořádání pracovní činnosti a postupů........................................................................................................................................ 75 3.3.5 Kolektivní opatření.......................................................................................................................................................................................................... 75 3.3.6 Školení a informování zaměstnanců..................................................................................................................................................... 76 3.3.7 Pracovní harmonogramy....................................................................................................................................................................................... 76 3.3.8 Údržba. ............................................................................................................................................................................................................................................. 76 3.3.9 Odpružená sedadla........................................................................................................................................................................................................ 76

57

01_2007_6308_txt_CS.indd 57

25-11-2008 9:29:14


3.4 Sledování vibrací a opakované hodnocení rizik...................................................................................................................................................... 77 3.4.1 Jak poznat, zda opatření k omezení vibrací působících na celé tělo fungují?............................. 77 3.4.2 Kdy je třeba hodnocení rizik opakovat?............................................................................................................................................. 77

Kapitola 4 Zdravotní dohled......................................................................................................................................................................................................................................... 79 4.1 Kdy je zdravotní dohled zapotřebí?.................................................................................................................................................................................... 79 4.2 Jaké záznamy se vyžadují?.............................................................................................................................................................................................................. 79 4.3 Co dělat, je-li zjištěno poškození zdraví?..................................................................................................................................................................... 79

Příloha A Souhrn povinností stanovených směrnicí 2002/44/ES............................................................................................................................... 81 Příloha B Co jsou to vibrace?.......................................................................................................................................................................................................................................... 82 Příloha C Zdravotní rizika, známky a symptomy................................................................................................................................................................................. 85 Příloha D Nástroje pro výpočet denní expozice.................................................................................................................................................................................. 86 Příloha E Řešené příklady denní expozice.................................................................................................................................................................................................. 90 Příloha F Metody zdravotního dohledu......................................................................................................................................................................................................... 96 Příloha G Výklad pojmů.......................................................................................................................................................................................................................................................... 97 Příloha H Bibliografie.................................................................................................................................................................................................................................................................. 98 Rejstřík..................................................................................................................................................................................................................................................................................................................... 103

58

01_2007_6308_txt_CS.indd 58

25-11-2008 9:29:14

Směrnice EU 2002/44/ES (dále jen „směrnice o vibracích“) stanoví povinnost zaměstnavatelů zajistit, aby byla rizika související s vibracemi působícími na celé tělo odstraněna nebo snížena na minimum (tyto povinnosti jsou shrnuty v příloze A). Účelem této příručky je pomoci zaměstnavatelům zjistit rizika plynoucí z vibrací působících na celé tělo, vyhodnotit expozici a rizika a stanovit opatření k zajištění zdraví a bezpečnosti zaměstnanců vystavených rizikům souvisejícím s vibracemi působícími na celé tělo. Příručku je třeba číst ve spojení se směrnicí o vibracích nebo s vnitrostátními právními předpisy, které provádějí požadavky směrnice.

Vibrace působící na celé tělo jsou důsledkem vibrací, které se na tělo přenášejí přes sedadlo nebo nohy od strojních zařízení a vozidel (viz příloha B). Značnými celkovými vibracemi může být ohroženo zdraví a bezpečnost. Je o nich známo, že způsobují nebo zhoršují zdravotní postižení páteře (viz příloha C). Rizika jsou největší tehdy, je-li velikost vibrací vysoká, trvají-li expozice dlouhou dobu, jsou časté a pravidelné a jsou-li vibrace spojeny se značnými rázy nebo otřesy. Práce, při kterých dochází k expozici vibracím působícím na celé tělo, probíhají běžně v terénu, například v zemědělství, při výstavbě nebo těžbě, může k nim ovšem docházet kdekoli, například na silnici v nákladních automobilech, na moři v malých rychlých člunech či ve vzduchu v některých vrtulnících. Vibrace působící na celé tělo se neomezují na osoby pracující vsedě, jako jsou řidiči vozidel, ale může k nim docházet i při práci vestoje, například při práci se sbíjecím kladivem. Poškození páteře může být důsledkem ergonomických faktorů, jako je ruční manipulace s břemeny a omezené nebo nepřirozené držení těla. Tyto faktory mohou být přinejmenším stejně významné jako vibrace působící na celé tělo. Poškození páteře může být samozřejmě důsledkem pracovních i mimopracovních činností, které nijak nesouvisejí s řízením či obsluhou vozidel. Máme-li problematiku poškození páteře u řidičů a pracovníků mobilních strojních zaří2

zení úspěšně řešit, musíme zjistit všechny přispívající faktory a řešit je souhrnně. Směrnice o vibracích (směrnice 2002/44/ES – viz rámeček „doplňková literatura“) stanoví minimální normy pro omezení rizik spojených s vibracemi působícími na celé tělo. Požaduje, aby členské státy do 6. července 2005 prováděly vnitrostátní předpisy, které provádějí požadavky směrnice. Vnitrostátní právní předpisy mohou stanovovat příznivější ustanovení, než jaká uvádí směrnice, a neměly by snížit úroveň ochrany, kterou pracovníkům zajišťují stávající vnitrostátní právní předpisy.

Část 2 Příručka s osvědčenými postupy pro Vibrace působícína celé tělo – Kapitola 1 Úvod

K apitola 1 Ú vod

Směrnice o vibracích stanoví hodnotu expozice vyvolávající akci, při jejímž překročení musí zaměstnavatel u svých pracovníků omezit rizika vibrací působících na celé tělo. Dále stanoví limitní hodnotu expozice, nad kterou již nesmějí být pracovníci vibracím vystaveni2.

•

Denní hodnota expozice vyvolávající akci činí 0,5 m/s2

(nebo, podle volby členského státu, je to hodnota dávky vibrací 9,1 m/s1,75).

•

Denní limitní hodnota expozice činí 1,15 m/s2

(nebo, podle volby členského státu, je to hodnota dávky vibrací 21 m/s1,75).

Členské státy mohou (po konzultacích s oběma stranami výrobního odvětví) v případě limitní hodnoty expozice uplatnit pětileté přechodné období, a to od 6. července 2005 (v oblasti zemědělských a lesnických strojů mohou toto období o další 4 roky prodloužit). Toto přechodné období se ovšem vztahuje pouze na strojní zařízení dodané přede dnem 6. července 2007, u nějž nelze (s ohledem na všechna dostupná technická a organizační opatření pro omezení rizik) limitní hodnotu expozice dodržet.

59

01_2007_6308_txt_CS.indd 59

25-11-2008 9:29:15


Směrnice o vibracích ukládá zaměstnavateli povinnost zajistit, aby rizika vibrací působících na celé tělo byla odstraněna nebo snížena na minimum. Tyto povinnosti jsou shrnuty v příloze A. Směrnice o vibracích vychází z rámcové směrnice (směrnice 89/391/EHS – viz rámeček „Doplňková literatura“). Řada požadavků směrnice o vibracích je tedy odvozena z rámcové směrnice a výslovně na ni odkazuje.

Tato příručka pomůže zaměstnavatelům dodržovat směrnici o vibracích, pokud jde o vibrace působící na celé tělo. Je rozvržena tak, aby zahrnovala metodiku určování a hodnocení rizik, a zabývá se rovněž volbou a správným používáním pracovního vybavení, optimalizací metod a prováděním ochranných opatření technického nebo organizačního rázu na základě provedené analýzy rizik. Jsou v ní také uvedeny podrobnosti týkající se druhů školení a informací určených příslušným pracovníkům a navržena účinná řešení dalších otázek obsažených ve směrnici o vibracích. Členění příručky je zřejmé z přehledu na obr. 1.

Doplňková literatura: Směrnice o vibracích: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/44/ES ze dne 25. června 2002 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (vibracemi) (šestnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS). (Vyhlášena v Úředním věstníku Evropské unie L 177, 6. 7. 2002, s. 13) Rámcová směrnice: Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci

60

01_2007_6308_txt_CS.indd 60

25-11-2008 9:29:15

Vibrace působící na celé tělo při práci

Kapitola 2

Hodnocení rizik Základy hodnocení rizik

2.1

Stanovení denní expozice Délka expozice

2.2

Velikost vibrací

2.3

Údaje výrobce Dalsí zdroje Mì øení Výpočet denní expozice vibracím

2.4

Denní expozice vibracím A(8) Hodnota dávky vibrací - VDV

Kapitola 3

Jak expozici zamezit nebo ji snížit Tvorba strategie k omezení rizik

3.1

Konzultace se zaměstnanci a jejich účast

3.2

Omezování rizik

3.3

Část 2 Příručka s osvědčenými postupy pro Vibrace působícína celé tělo – Kapitola 1 Úvod

Obr. 1 - Vibrace působící na celé tělo: přehled

Náhrada jinými pracovními postupy Výběr zařízení Nákupní politika Uspořádání činností a postupů Kolektivní opatření Školení a informování zaměstnanců Pracovní harmonogramy Údržba Odpružená sedadla Sledování a opakované hodnocení

3.4

Fungují omezovací opatření? Opakované hodnocení rizik Zdravotní dohled

3.5

Kapitola 4

Kdy je zdravotní dohled zapotřebí?

4.1

Jaké záznamy se vyžadují?

4.2

Co dì lat, je-li zjistì no poskození zdraví?

4.3

61

01_2007_6308_txt_CS.indd 61

25-11-2008 9:29:16

01_2007_6308_txt_CS.indd 62

25-11-2008 9:29:16

Účelem hodnocení rizik v oblasti vibrací působících na celé tělo je umožnit zaměstnavateli kvalifikovaně rozhodnout o opatřeních nutných k zamezení expozice pracovníků vibracím působícím na celé tělo nebo k jejich úměrnému snížení. V této kapitole si ukážeme, jak posoudit, zda na vašem pracovišti představují vibrace působící na celé tělo problém, a to aniž by bylo zapotřebí měření či podrobných znalostí o tom, jak se expozice vyhodnocuje.

2.1 Základy hodnocení rizik Při hodnocení rizik:

•

se zjišťuje, jestli existují zdravotní nebo bezpečnostní rizika, jejichž příčinou nebo významným přispívajícím faktorem by mohly být vibrace působící na celé tělo,

•

se odhaduje expozice pracovníků a porovnává se s hodnotou vyvolávající akci a s limitní hodnotou expozice,

• •

se zjišťují možnosti, jak rizika omezovat,

•

se zaznamenávají hodnocení a realizovaná opatření a jejich účinnost.

se stanovují kroky, které je třeba učinit, abychom vibrace působící na celé tělo mohli sledovat a omezovat,

Vedle vibrací působících na celé tělo mohou k bolestem zad přispívat i další ergonomické faktory, například:

•

špatné držení těla při řízení vozidla nebo při obsluze zařízení,

•

dlouhé sezení v jedné poloze bez možnosti ji změnit,

•

špatné prostorové rozmístění při obslužných činnostech, takže se řidič nebo pracovník obsluhy musí natahovat nebo natáčet,

•

špatný rozhled, který způsobuje, že se pracovník musí natáčet nebo natahovat,

•

ruční zvedání a přenášení těžkých nebo špatně uchopitelných břemen,

•

opakované nastupování /vystupování z/do kabiny, která je umístěna vysoko nebo je obtížně dostupná.

Každý z těchto faktorů dokáže vyvolat bolesti zad sám o sobě. Riziko ovšem dále narůstá tam, kde je člověk vystaven jednomu nebo několika těmto faktorům a současně i vibracím působícím na celé tělo. Jde například o případy, kdy:

•

je člověk po dlouhou dobu vystaven vibracím působícím na celé tělo, aniž by mohl měnit polohu těla,

•

je člověk vystaven vibracím působícím na celé tělo, přičemž sedí v napnuté nebo natočené poloze (například když se dívá přes rameno, aby mohl sledovat činnost přípojného zařízení),

•

je člověk vystaven vibracím působícím na celé tělo a potom vykonává činnost, při které ručně zvedá těžká břemena.

Část 2 Příručka s osvědčenými postupy pro Vibrace působícína celé tělo – Kapitola 2 Hodnocení rizik

K apitola 2 H odnocení rizik

Riziko bolestí nebo poškození páteře mohou dále zvyšovat faktory okolního prostředí, jako je teplota. Při plánování opatření k minimalizaci rizika postižení zad je třeba vzít všechny tyto příčiny v úvahu. Tam, kde je součástí práce zaměstnanců ruční manipulaci s materiály, je třeba zahrnout také příslušné předpisy a pokyny platné pro tuto pracovní oblast. 63

01_2007_6308_txt_CS.indd 63

25-11-2008 9:29:16


Výchozím bodem při posuzování rizik je uvědomit si, jaké práce se provádějí, jaké postupy tyto práce zahrnují a jaká strojní zařízení a další vybavení se při nich používají. Některé otázky, na jejichž základě dokážete lépe posoudit, jestli jsou zapotřebí nějaké další akce, jsou uvedeny v tab. 1. Při řízení jakéhokoli druhu vozidla je značná pravděpodobnost, že řidič bude vystaven vibracím

působícím na celé tělo. Zdravotní rizika narůstají tam, kde je člověk pravidelně po dlouhou dobu vystavován vibracím značného rozsahu. Některá vozidla, u nichž dochází k vibracím působícím na celé tělo a kde existují ergonomická rizika, jsou znázorněna na obr. 2. Je třeba mít na paměti, že k expozici vibracím působícím na celé tělo může docházet i při jiných činnostech než při řízení vozidla, například tam, kde pracovník stojí na chvějící se plošině.

Doplňková literatura: Směrnice o ruční manipulaci: Směrnice Rady 90/269/EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro ruční manipulaci s břemeny spojenou s rizikem, zejména poškození páteře, pro zaměstnance (čtvrtá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)

Tab. 1 - Otázky, které mohou pomoci rozhodnout, zda jsou zapotřebí další opatření Jezdíte v terénu? Ke značným vibracím působícím na celé tělo nejpravděpodobněji dochází u osob, které v rámci své práce jezdí s vozidly po hrubém povrchu, například s traktory, motorovými čtyřkolkami nebo sklápěcími vozidly.

Řídíte nebo obsluhujete denně po dlouhou dobu nějaké vibrující strojní zařízení? Faktory, které určují denní expozici dané osoby vibracím, jsou velikost (úroveň) vibrací a délka doby, po kterou je jim člověk vystaven. Čím déle expozice vibracím trvá, tím vyšší riziko z ní plyne.

Řídíte vozidla, kterou nejsou určena pro silniční provoz? Některá vozidla pro průmyslové použití, jako jsou manipulační vozíky, nemají odpružení kol a jsou vybavena pevnými pneumatikami, aby tak získala potřebnou stabilitu a fungovala bezpečně. Pokud se s nimi pojíždí po hladkém povrchu, nebývají vibrace působící na celé tělo výrazné. Pokud se však s nimi jezdí po nevhodném povrchu – například jestliže se manipulační vozík konstruovaný pro pojíždění po skladu používá ke skladovým pracím venku – může taková jízda vyvolávat vibrace působící na celé tělo výrazného rozsahu.

Jezdíte po špatně udržovaných silnicích se špatným povrchem? Pokud je povrch vozovky dobře udržován, je většina silničních vozidel zdrojem jen poměrně nízkého celkového vibračního působení. Osobní automobily, dodávkové vozy a nákladní automobily moderní konstrukce s odpruženou kabinou obecně vzato většinou nepředstavují riziko vibrací působících na celé tělo, jezdí-li se s nimi po dobře udržovaných silnicích. Naproti tomu ovšem vozidla s méně účinným odpružením, jako jsou nákladní automobily tuhé konstrukce, mohou vyvolávat značné vibrace působící na celé tělo, zvláště jezdí-li se s nimi po špatném povrchu nebo jsou-li bez nákladu.

64

01_2007_6308_txt_CS.indd 64

25-11-2008 9:29:16

Předpokládá se, že největší riziko, pokud jde o působení vibrací, představují vibrace rázové. K těm může docházet na špatném silničním povrchu, při rychlé jízdě v terénu nebo při nesprávném seřízení odpružení sedadla. Značné rázové vibrace vytvářejí škrabače při pracích v členitém terénu. Z některých značně zatížených vozidel se na řidiče mohou přenášet rázy a otřesy I při prudkém brzdění.

Jste nucen zaujímat při práci nesprávné držení těla nebo vykonáváte úkoly spojené s ruční manipulací? Někdy nutí špatná konstrukce kabiny nebo špatný rozhled řidiče se nepřirozeně natahovat nebo natáčet, popřípadě po dlouhou dobu zaujímat jednu polohu. Důsledkem takových špatných ergonomických podmínek, ať již samotných nebo ve spojení s vibracemi, může být poškození páteře a další muskuloskeletální zdravotní problémy.

Upozorňují výrobci strojního zařízení na riziko vibrací působících na celé tělo? Jestliže pracujete se strojem, který může u obsluhy vyvolat riziko zdravotního poškození z vibrací, měl by na to výrobce v příručce upozornit.

Hlásí pracovníci potíže se zády? Objevují-li se doklady toho, že pracovníci trpí poškozením zad, znamená to, že je třeba se aktivně zabývat ergonomickými riziky a expozicí vibracím.


Jste vystaveni rázům (nebo otřesům)?

65

01_2007_6308_txt_CS.indd 65

25-11-2008 9:29:17

Obr. 2 - Příklady velikosti vibrací u běžných pracovních strojů


Rozmezí hodnot vibrací u běžných zařízení na trhu EU. Údaje jsou pouze orientační. Bližší podrobnosti viz příloha B. Zrychlení (m/s²) 0,0

0,2

0,4

0,6

0,8

1,0

1,2

1,4

1,6

1,8

2,0

Nakládač s hloubk. lopatou Zhutňovač jednoválcový Zhutňovač dvouválcový Shrnovač Sklápěcí vůz Sklápěcí vůz členěný Rypadlo kolové Rypadlo < 25 t Rypadlo > 25 t Zemědělský traktor Stroj na kladení asfaltu Lesnický vyvážecí vlek Lesnická těžeb. souprava Zdvižný vozík s protizávažím Regálový vozík Manipulační vozík Srovnávač Paletový vozík Zdvižný paletový vozík Skrejpr Tažný vůz Kolový nakladač

m

imu

66

01_2007_6308_txt_CS.indd 66

Min

25

til

cen

r . pe

75

til

cen

r . pe

m

mu

xi Ma

25-11-2008 9:29:18

Za účelem posouzení denní expozice vibracím musíme odhadnout, jakou dobu jsou pracovníci obsluhy strojů zdroji vibrací vystaveni. V této kapitole se budeme zabývat tím, jaké údaje o době expozice potřebujeme a jak je můžeme získat. Chceme-li odhadnout denní hodnotu vibrací (A(8) nebo VDV musíme nejprve vědět, jakou dobu expozice vibracím způsobeným vozidly nebo strojními zařízeními během dne trvá. Je třeba dbát na to, aby byly použity údaje kompatibilní s údaji o velikosti vibrací. Vycházejíli například naše údaje o velikosti vibrací z měření v době, kdy je strojní zařízení v chodu, pak musíme počítat pouze tu dobu, po kterou je pracovník vibracím vystaven. Když

bývají pracovníci obsluhy stroje nebo vozidla dotazováni, jak dlouho za den jsou obvykle vibracím vystaveni, většinou zahrnují i dobu, kdy vibracím ve skutečnosti vystaveni nejsou, například během nakládky vozidla nebo během čekání. Nejvíce k expozici vibracím dochází obvykle v době, kdy je vozidlo v pohybu. Jsou ovšem i případy, kdy k expozici nejvíce přispívají činnosti vykonávané v době, kdy vozidlo stojí na místě, jako je tomu například u rypadel nebo těžebních strojů při lesních pracích. Důkladně je také třeba zvážit rozvržení prací. Například někteří pracovníci obsluhují stroj pouze po určitou část dne. Je třeba stanovit typické rozvržení, neboť je při výpočtu průměrné expozice vibracím u dané osoby významným faktorem.

Doplňková literatura:


2.2 Stanovení délky expozice

ČSN EN 14253: Vibrace – Měření a výpočet expozice vibracím působícím na celé tělo na pracovním místě s ohledem na zdraví – Praktický návod

67

01_2007_6308_txt_CS.indd 67

25-11-2008 9:29:18


2.3 Stanovení velikosti vibrací

Velikost vibrací působících na celé tělo se vypočítává jako frekvenčně vážená hodnota zrychlení, a to ta nejvyšší ze směrů tří pravoúhlých os (1,4 awx, 1,4 awy nebo awz) u sedícího nebo stojícího pracovníka.

zařízení, a pokud existují – například u průmyslových nákladních automobilů – jsou rozdíly mezi přímo srovnávanými stroji mnohdy menší než 50 %.

Údaje o vibracích, které k hodnocení vibrací používáme, musejí být v co nejtěsnějším souladu s předpokládaným vibračním působením daného strojního zařízení (jak z hlediska jeho specifikací, tak z hlediska způsobu obsluhy). V této kapitole se budeme zabývat tím, jak můžeme vibrace odhadovat z údajů výrobce, z dalších zveřejněných zdrojů a z měření na pracovišti.

2.3.1 Využití emisních údajů výrobce Ve směrnici Evropské unie o strojních zařízeních (směrnice 2006/42/ES a zrušená směrnice 98/37/ES) jsou stanoveny základní zdravotní a bezpečnostní požadavky kladené na strojní zařízení dodávaná v rámci EU, včetně specifických požadavků týkajících se vibrací. Uvedená směrnice mimo jiné požaduje, aby výrobci, dovozci a dodavatelé strojního zařízení poskytovali informace o veškerých rizicích plynoucích z vibrací a u pohyblivých zařízení aby uváděli hodnoty emisí vibrací působících na celé tělo. Tyto údaje o emisích vibrací mají být uváděny v průvodních informacích, návodech či pokynech. Údaje o emisích vibrací se obvykle získávají za použití harmonizovaných evropských zkušebních kódů v oblasti vibrací, které vypracovávají evropské nebo mezinárodní normalizační orgány. Zatím však existuje jen velmi málo norem specifických pro určitá strojní

Doplňková literatura: ČSN EN 1032: Vibrace – Zkoušení mobilních strojů pro účely určení emisní hodnoty vibrací ČSN EN 12096: Vibrace – Deklarování a ověřování hodnot emise vibrací CEN/TR – první návrh výboru, Mnichov, březen 2005: Mechanical vibration – Guideline for the assessment of exposure to whole-body vibration of ride on operated earth-moving machines. Using harmonised data measured by international institutes, organisations and manufacturers (Mechanické vibrace. Pokyny pro hodnocení expozice vibracím působícím na celé tělo při jízdě na obsluhovaných strojích pro zemní práce. Použití harmonizovaných údajů naměřených mezinárodními instituty, organizacemi a výrobci)

68

01_2007_6308_txt_CS.indd 68

25-11-2008 9:29:19

2.3.2 Další zdroje


Existují i další zdroje informací o velikosti vibrací, mnohdy postačující k tomu, abychom dokázali posoudit, zda jsou hodnoty expozice vyvolávající akci, popřípadě limitní hodnoty expozice, zřejmě překračovány či nikoli. Užitečné údaje o vibracích mívají odborová sdružení či podobné organizace. Rovněž na internetu lze najít mezinárodní databáze vibrací, které mohou uspokojit vaše potřeby. Některým zaměstnavatelům mohou tyto zdroje posloužit k úvodnímu posouzení rizika vibrací. K dalším zdrojům údajů o vibracích patří odborní poradci v oblasti vibrací, obchodní sdružení, výrobci a státní orgány. Určité informace lze také nalézt ve vědeckotechnické literatuře a na internetu. Zde jsou dvě evropské internetové adresy, kde jsou u řady strojních zařízení uvedeny standardní údaje výrobců o emisích vibrací společně s některými hodnotami naměřenými v praxi: h t t p : / / w w w. v i b r a t i o n . d b . u m u . s e / H a v S o k . aspx?lang=en http://www.las-bb.de/karla/ V ideálním případě byste měli použít údaje o vibracích toho zařízení (značka a typ), které hodláte používat. Pokud však nejsou k dispozici, je třeba vycházet z údajů pro podobná zařízení a postupně je nahrazovat údaji přesnějšími. Při výběru zařízení na základě zveřejněných údajů je třeba vzít v úvahu tyto faktory:

• • •

typ zařízení (např. vysokozdvižný vozík),

•

případná opatření proti vibracím (např. systémy odpružení, odpružená kabina či sedadla),

•

činnost, jež byla při získávání údajů o vibracích se zařízením vykonávána,

• •

rychlost chodu zařízení,

třídu (např. výkon nebo velikost), zdroj energie (např. s elektrickým nebo spalovacím motorem),

druh povrchu, používáno.

na

kterém

bylo

zařízení

U zveřejněných údajů o vibracích se osvědčilo porovnat údaje ze dvou nebo více zdrojů.

2.3.3 Měření velikosti vibrací V řadě situací není nutné velikost vibrací měřit. Je však třeba vědět, kdy se měření provádět musejí. V této kapitola se budeme zabývat tím, co se měří, kde se vibrace měří a jak se zaznamenávají.

Z údajů výrobce a informací z dalších zdrojů si lze udělat dobrý obrázek o tom, do jaké míry jsou pracovníci obsluhy strojních zařízení vystaveni vibracím. Ovšem vibrace působící na celé tělo závisejí výrazně I na kvalitě povrchu vozovky, rychlosti vozidla a dalších faktorech, například na tom, jak je vozidlo obsluhováno. Proto může být nutné počáteční posouzení expozice potvrdit tím, že si dáme velikosti vibrací změřit. Vibrační měření si můžeme zajistit z vlastních zdrojů, nebo můžeme využít služeb odborného konzultanta. V každém případě je třeba, aby ten, kdo vibrační měření provádí, byl k tomu dostatečně způsobilý a měl v této oblasti potřebné zkušenosti. Co se měří? Expozice člověka vibracím působícím na celé tělo se hodnotí postupy uvedenými v normě ČSN ISO 26311, přičemž podrobný praktický návod pro používání metody měření vibrací na pracovišti udává norma ČSN EN 14253. Velikost vibrací vyjádřená jako odmocnina průměru součtu druhých mocnin hodnot (r.m.s se vypočítává jako frekvenčně vážené zrychlení osoby sedící na sedadle nebo nohou stojící osoby (viz příloha B) a vyjadřuje se v jednotkách metry za sekundu na druhou (m/s²). Velikost vibrací představuje průměrné 69

01_2007_6308_txt_CS.indd 69

25-11-2008 9:29:20


zrychlení za dobu měření a je to nejvyšší z hodnot ve třech pravoúhlých osách (1,4 awx, 1,4 awy nebo awz) používaných při posuzování expozice. Jiné měřítko vibrační expozice představuje hodnota dávky vibrací (označovaná anglickou zkratkou VDV). Ta byla vypracována jako míra, která lépe vyjadřuje rizika plynoucí z vibrací zahrnujících rázy. Vyjadřuje se v metrech za sekundu na 1,75 (m/s1,75) a na rozdíl od velikosti vibrací r.m.s. je hodnotou kumulativní, což znamená, že s délkou doby měření narůstá. Proto je při každém měření hodnoty VDV třeba znát dobu, po kterou měření probíhá. Jde o nejvyšší z hodnot ve směru tří pravoúhlých os (1,4 VDVwx, 1,4 VDVwy nebo VDVwz) používaných při posuzování expozice.

Provádění vibračních měření Měření je třeba provádět tak, aby se získaly hodnoty vibrací reprezentativní pro činnost pracovníka v rámci celé jeho pracovní doby. Proto je důležité odpovídajícím způsobem volit pracovní podmínky i doby měření. Je-li to z praktického hlediska možné, doporučuje se provádět měření po dobu alespoň 20 minut. Jestliže musí být doba kratší, má činit přinejmenším tři minuty a měření se má pokud možno opakovat tak, aby celková doba měření přesahovala 20 minut (bližší pokyny lze nalézt v normě ČSN EN 14253). Nejvhodnější jsou měření delší, alespoň dvouhodinová (někdy je možno měřit půl dne nebo i celý pracovní den).

Doplňková literatura: ČSN EN 14253: Vibrace – Měření a výpočet expozice vibracím působícím na celé tělo na pracovním místě s ohledem na zdraví – Praktický návod CEN/TR – první návrh výboru, Mnichov, březen 2005: Mechanical vibration – Guideline for the assessment of exposure to whole-body vibration of ride on operated earth-moving machines. Using harmonised data measured by international institutes, organisations and manufacturers (Mechanické vibrace. Pokyny pro hodnocení expozice vibracím působícím na celé tělo při jízdě na obsluhovaných strojích pro zemní práce. Použití harmonizovaných údajů naměřených mezinárodními instituty, organizacemi a výrobci)

70

01_2007_6308_txt_CS.indd 70

25-11-2008 9:29:20

Denní expozice vibracím závisí jednak na úrovni vibrací a jednak na délce trvání expozice. V této kapitole se budeme zabývat tím, jak se denní expozice vibracím vypočítává z doby expozice, buď z údajů o velikosti vibrací, nebo z hodnot dávky vibrací.

Návod a řešené příklady, které ukazují, jak se expoziční hodnoty A(8) a VDV vypočítávají, lze nalézt v příloze E.

2.4.2 Nejistota hodnocení denní expozice Nejistota hodnocení expozice vibracím závisí na řadě faktorů (viz norma ČSN EN 14253), včetně:

• •

nejistoty přístroje / kalibrace,

•

rozdílů mezi pracovníky obsluhujícími dané strojní zařízení (např. zkušenosti, rychlost při řízení nebo styl řízení),

•

schopností pracovníka reprodukovat při měření typickou práci,

2.4.1 Vyhodnocování údajů denní expozice A(8) a VDV

• •

opakovatelnosti pracovní činnosti,

Denní expozici vibracím je možno posuzovat použitím jedné nebo obou z expozičních veličin:

•

rozdílů ve strojním zařízení a systémech odpružení (například případná potřeba údržby nebo zahřátí na provozní teplotu).

Některé pomůcky pro zjednodušení výpočtů denní expozice a pro práci s dobami expozice jsou uvedeny v příloze D. Řešené příklady výpočtu denní expozice vibracím a hodnot VDV jsou uvedeny v příloze E.

a)

denní expozice vibracím A(8)

b)

hodnota dávky vibrací VDV.

Obě veličiny závisejí na měřené hodnotě vibrací. Veličina A(8) vyžaduje také znalost doby expozice. Podobně jako velikost vibrací se denní expozice vibracím vyjadřuje v jednotkách metry za sekundu na druhou (m/s²). Pokud se hodnota VDV měří po dobu kratší než je celý pracovní den (jak tomu povětšinou bývá), je třeba výsledek odpovídajícím způsobem zvýšit.

správnosti a přesnosti zdrojových údajů (např. údajů výrobce o emisích),

faktorů okolního prostředí (např. déšť, vítr, teplota),

Při měření velikosti vibrací a doby expozice může nejistota spojená se stanovováním hodnot A(8) a VDV vést k tomu, že vypočtená hodnota bude oproti hodnotě skutečné až o 20 % vyšší, nebo také až o 40 % nižší. Tam, kde se doba nebo velikost expozice odhaduje – například na základě informací pracovníka (doba expozice) nebo údajů výrobce (velikost) – může být nejistota hodnocení denní expozice ještě mnohem větší.


2.4 Výpočet denní expozice vibracím

71

01_2007_6308_txt_CS.indd 71

25-11-2008 9:29:20

01_2007_6308_txt_CS.indd 72

25-11-2008 9:29:20

Chceme-li expozici vibracím působícím na celé tělo účinně omezit, musíme mít určitou strategii. V této kapitole se budeme zabývat tím, jak se taková strategie omezení expozice vibracím vypracovává a jak stanovit priority v rámci případných opatření .

3.1 Tvorba strategie k omezení rizik V rámci posouzení rizik by mělo být možné určit metody omezení expozice. Když expozice vibracím posuzujete, měli byste se současně zamyslet nad tím, které pracovní činnosti je způsobují. Pochopíte-li, proč jsou pracovníci velkým vibracím a ergonomickým rizikům vystaveni, pomůže vám to vytipovat metody, jak tyto vibrace a rizika snížit nebo zcela vyloučit. Důležitými stadii v tomto procesu řízení jsou:

• • •

zjištění hlavních zdrojů vibrací,

•

vytipování možných řešení a jejich zhodnocení z hlediska praktické uskutečnitelnosti a nákladů,

•

stanovení cílových hodnot, kterých je možno reálně dosáhnout,

•

stanovení priorit programu“,

•

definování odpovědnosti vedení a vyčlenění přiměřených zdrojů,

• • •

uskutečnění programu,

zjištění hlavních zdrojů rázových vibrací, jejich seřazení podle toho, do jaké míry k expozici přispívají,

a vypracování „akčního

sledování dosaženého pokroku, vyhodnocení programu.

Jaký přístup ke snížení rizik plynoucích z vibrací působících na celé tělo zvolíme, závisí na praktických aspektech konkrétní činnosti a na současné úrovni expozice. Možná bude potřeba přizpůsobit opatření k omezení rizik potřebám pracovníků, u nichž je riziko poškození zdraví obzvláště výrazné, například pokud jsou

k poškození zdraví působením vibrací náchylnější a vykazují známky počínajících zdravotních problémů už při expozicích nižších, než je hodnota vyvolávající akci.

Rámcová směrnice stanoví pro provádění programu preventivních opatření tuto hierarchii: a) vyhýbat se rizikům; b) vyhodnotit nevyhnutelná rizika; c) odstraňovat rizika u zdroje; d) přizpůsobit práci jednotlivci, zejména pokud jde o uspořádání pracovních míst, výběr pracovního vybavení a volbu pracovních a výrobních metod, především za účelem ulehčení jednotvárné práce a předem definovaných pracovních úkolů a zmírnění jejich účinků na zdraví; e) přizpůsobovat se technickému pokroku; f ) nahrazovat nebezpečné bezpečným nebo méně nebezpečným; g) zavést koherentní systém prevence rizik, který zahrnuje technologii, organizaci práce, pracovní podmínky, sociální vztahy a vliv pracovního prostředí; h) dávat přednost prostředkům kolektivní ochrany před prostředky individuální ochrany; i) udílet zaměstnancům vhodné pokyny.

Část 2 Příručka s osvědčenými postupy pro Vibrace působícína celé tělo – Kapitola 3 Jak expozici zamezit nebo ji snížit

K apitola 3 Jak expozici zamezit nebo ji snížit

73

01_2007_6308_txt_CS.indd 73

25-11-2008 9:29:21


3.2 Konzultace se zaměstnanci a jejich účast Pro úspěšné řízení rizik je zapotřebí získat podporu a účast zaměstnanců, a zejména jejich zástupců. Zástupci pracovníků mohou představovat účinný komunikační kanál mezi oběma stranami a pomoci pracovníkům pochopit informace týkající se jejich zdraví a bezpečnosti a postupovat podle nich. Bolesti bederní páteře mohou být způsobeny kombinací více faktorů, mezi něž patří i expozice vibracím působícím na celé tělo, takže může být zapotřebí řady různých opatření. Některá mohou být zcela prostá a samozřejmá, jiná ovšem mohou vyžadovat změny v organizaci práce. Tyto problémy je často možno účinně řešit v součinnosti se zástupci pracovníků na daném pracovišti.

3.3.1 Náhrada jinými pracovními postupy Někdy je možné nalézt alternativní pracovní metody, které vibrace vylučují nebo alespoň snižují, jako je například doprava materiálu dopravníkem namísto mobilního strojního zařízení. Aktuální možnosti by měly být pravidelně zjišťovány:

• • • •

u odborové organizace, u dalších subjektů v daném výrobním odvětví, u dodavatelů zařízení, v odborných časopisech.

3.3.2 Výběr zařízení

V rámci účinných konzultací se:

•

pracovníkům předávají příslušné informace o opatřeních v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

•

pracovníkům umožňuje vyjádřit jejich názory a ve vhodnou dobu přispět k řešení problémů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

•

názory pracovníků posuzují a zohledňují.

Díky konzultacím mohou být někdy nalezena lepší řešení, jimž pracovníci dobře porozumí. Účinná realizace přijatých opatření přeci jen do velké míry spočívá právě na jejich bedrech. Nicméně na základě příslušného školení a dohledu jsou zaměstnanci povinni strojní zařízení používat správně a spolupracovat se zaměstnavatelem na tom, aby pracovní prostředí a pracovní podmínky byly co nejbezpečnější, aby ohrožení zdraví a bezpečnosti práce bylo minimalizováno a pokud možno zcela vyloučeno. Proces konzultací podporuje pracovníky v tom, aby se na řešení daných otázek sami podíleli a dodržovali opatření k omezení rizik, což zajistí jejich účinnost v praxi.

3.3 Omezování rizik Omezení rizik vyžaduje, aby byla expozice vibracím působícím na celé tělo zcela odstraněna nebo snížena. Může také existovat možnost přijetí opatření, jimiž se sníží pravděpodobnost poškození zdraví nebo jeho zhoršení. Účinné omezení rizik bude nejspíše vyžadovat kombinaci několika metod. V této kapitole se budeme zabývat technickými, řídicími a dalšími metodami, které by měly být při hledání možných řešení otázky omezení rizik zohledněny.

Vždy je třeba se přesvědčit, že zařízení, které jste vybrali nebo jež jste na danou činnost přidělili, je vhodné a pro daný úkol efektivní. Pokud je zařízení pro danou činnost nevhodné nebo má nedostatečnou kapacitu, bude práce trvat zřejmě mnohem delší dobu, takže pracovník bude také déle než je nutné vystaven většímu množství vibrací. Je třeba vybrat dopravní prostředky s takovou konstrukcí kabiny a uspořádáním ovládacích pák, aby pracovník obsluhy mohl zůstat v pohodlné rovné poloze a nemusel se nadměrně natáčet nebo setrvávat v natočené poloze po delší dobu. Důležitou může být i volba pneumatik, protože ty do jisté míry pohlcují působení nerovného povrchu. Nedokáží ovšem absorbovat vibrace z větších hrbolů a výmolů. Měkké pneumatiky na vlnitém terénu mohou dokonce vertikální pohyby vozidla zesilovat. Je tedy třeba vybrat takové pneumatiky, které se dokáží vyrovnat s nerovným terénem.

3.3.3 Nákupní politika Je třeba zajistit, aby oddělení nákupu uplatňovalo politiku nákupu vhodného zařízení, které splňuje požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, včetně emisí vibrací, ergonomických faktorů, výhledu a rozhledu řidiče a daných provozních požadavků. Každý, kdo dodává strojní zařízení, které se má používat v rámci Evropské unie, se musí řídit směrnicí o strojních zařízeních (směrnice 2006/42/ES, kterou byla zrušena směrnice 98/37/ES). Podle této

74

01_2007_6308_txt_CS.indd 74

25-11-2008 9:29:22

3.3.4 Uspořádání pracovní činnosti a postupů Pracovní činnost má být uspořádána tak, aby:

•

expozice vibracím působícím na celé tělo byla tak nízká, jak je to jen z praktického hlediska možné,

•

denní doba expozice nadměrným vibracím byla co nejkratší,

Dodavatel by měl informovat o všech rizicích, která zařízení představuje, včetně rizik z vibrací působících na celé tělo. Informace by měly zahrnovat tyto skutečnosti:

• •

se zamezilo expozici velkým rázům,

• •

Často je hlavním činitelem přispívajícím k expozici vibracím jízda po hrubém nebo nerovném povrchu. V takovém případě lze expozici vibracím snížit a omezovat:

emise vibrací (podle příručky), nejistota měření.

Dále může dodavatel poskytovat technickou podporu či poradenství ohledně:

•

za jakých podmínek může být strojní zařízení zdrojem vibrací působících na celé tělo takové úrovně, která přesahuje expoziční hodnotu vyvolávající akci,

•

za jakých podmínek může být strojní zařízení zdrojem vibrací působících na celé tělo takové úrovně, která přesahuje limitní hodnotu expozice,

• • • •

jaké zvláštní školení (řidičů, pracovníků údržby apod.) se doporučuje za účelem snížení expozice vibracím působícím na celé tělo,

se držením těla při pracovní činnosti nezvyšovala rizika poškození páteře.

• • •

minimalizací jízdních vzdáleností,

•

zajištěním toho, aby bylo vozidlo vybaveno vhodným odpruženým sedadlem, správně seřízeným podle hmotnosti řidiče.

omezením rychlosti jízdy, zlepšením povrchu vozovky (odstraněním překážek, vyplněním výmolů, vyrovnáním jízdního povrchu apod.),

Správné držení těla je pro minimalizaci rizik poškození páteře při řízení vozidla nesmírně důležité. Lze jej zlepšit:

•

jak strojní zařízení udržovat v dobrém stavu,

zlepšením výhledu řidiče z kabiny (aby řidič musel co nejméně natáčet záda a šíji),

•

informace, které prokazují, že dodávané sedadlo vozidla snižuje expozici vibracím natolik, nakolik toho lze přiměřenými prostředky dosáhnout,

přemístěním ovládacích prvků vozidla (aby se řidič nemusel opakovaně natahovat),

•

vybavením vozidla takovým sedadlem, které bude vyhovovat všem řidičům, kteří vozidlo obsluhují, bude vyhovovat i z hlediska prostoru, který je v kabině k dispozici, a bude vhodné pro činnost, která se s vozidlem provádí,

•

vybavením vozidla takovými bezpečnostními pásy, které budou řidiče udržovat v nejvhodnější poloze a zajistí mu oporu zad.

všechny existující doporučované možnosti, jak vibrace působící na celé tělo při daném konkrétním použití zařízení snížit. U pojízdných zařízení směrnice o strojních zařízeních vyžaduje, aby výrobci nebo dodavatelé zařízení v pokynech uváděli: „Informace o vibracích přenášených ze strojního zařízení na celé tělo: • nejvyšší vážená efektivní hodnota zrychlení vibrací přenášených na celé tělo, pokud překročí 0,5 m/s2. Jestliže tato hodnota není vyšší než 0,5 m/s2, musí to být uvedeno.“


směrnice musí být strojní zařízení konstruováno a vyrobeno tak, aby se rizika z vibrací, které toto zařízení vytváří, snížila na nejnižší možnou míru s ohledem na technický pokrok a dostupnost prostředků k jejich zmírnění, a to přímo u zdroje. Směrnice dále stanoví, že také sedadla musejí být konstruována tak, aby se vibrace přenášené na řidiče snížily na nejnižší možnou míru, které lze přiměřenými prostředky dosáhnout.

3.3.5 Kolektivní opatření Tam, kde na jednom pracovišti působí více organizací, se na zaměstnavatelích požaduje, aby při realizaci opatření bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a pracovní hygieny vzájemně spolupracovali. To může například znamenat, že se mají podílet na zajištění řádné údržby povrchu vozovek tak, aby bylo možné snížit expozici vibracím i u pracovníků jiné společnosti působící na témže místě.

75

01_2007_6308_txt_CS.indd 75

25-11-2008 9:29:22


3.3.6 Školení a informování zaměstnanců

3.3.8 Údržba K tomu, aby byly intenzita vibrací a rázy sníženy na potřebné minimum, přispívá pravidelná údržba vozidel, přípojných zařízení a vozovek. Proto je třeba zajistit:

Je třeba, aby se obsluze a pracovníkům dozoru dostalo informací o:

• • •

poškození zdraví, které může používané pracovní zařízení způsobit, limitních hodnotách expozice a hodnotách expozice vyvolávajících akci, výsledcích posouzení rizik z vibrací a o veškerých provedených měřeních vibrací,

•

uplatňovaných opatřeních k vyloučení nebo snížení rizik plynoucích z vibrací působících na celé tělo,

•

bezpečných pracovních postupech, expozici vibracím minimalizují,

•

tom, proč je třeba zjišťovat a nahlašovat známky poškození zdraví a jak přitom postupovat,

•

za jakých podmínek má pracovník nárok na zdravotní dohled.

které

Pracovníci se musejí v rámci školení naučit používat takové techniky řízení vozidla, při kterých je expozice vibracím nejnižší. Musejí být poučeni o vlivu rychlosti jízdy a o důvodu stanovení případných rychlostních limitů. Pokud je vozidlo vybaveno odpruženým sedadlem, je třeba řidiči ukázat, jak jej má seřídit tak, aby to odpovídalo jeho hmotnosti. Rovněž je třeba ho seznámit s funkcí dalších nastavení (posun dopředu – dozadu, výška, sklon opěradla apod.), aby bylo dosaženo co nejlepší pozice. Řidiči a pracovníci údržby se musejí v rámci školení naučit rozpoznat, kdy která součást zařízení, která má vliv na expozici vibracím a držení těla, jako je například systém odpružení sedadla, vyžaduje údržbu nebo výměnu. Pracovníky je také třeba poučit o tom, jaká zdravotní rizika pro ně představují mimopracovní činnosti. Aby se u nich snížilo nebezpečí bolestí zad v bederní oblasti, měli by se udržovat v celkově dobré fyzické kondici a měli by si uvědomovat rizika, jimž se vystavují při mimopracovních činnostech, jako je nesprávný způsob zvedání břemen nebo dlouhodobé nesprávné držení těla.

3.3.7 Pracovní harmonogramy Za účelem omezení rizik z vibrací působících na celé tělo bude v některých případech zapotřebí omezit dobu, po kterou jsou pracovníci vystaveni vibračnímu působení některých vozidel nebo strojních zařízení.

• •

údržbu povrchu vozovek,

•

kontrolu a výměnu vadných tlumičů vibrací, ložisek a převodů,

výměnu opotřebených součástí (včetně odpružení sedadel),

• •

seřizování motorů,

•

mazání systému odpružení sedadla a dalších systémů odpružení.

údržbu pneumatik a jejich huštění na tlak odpovídající danému povrchu a nákladu,

3.3.9 Odpružená sedadla Dodavatel strojního zařízení by měl poskytnout informace o tom, jaká sedadla jsou pro daná vozidla vhodná. Ne vždy jsou vhodná odpružená sedadla. Výrobce strojního zařízení ovšem musí poskytnout sedadlo konstruované tak, aby se vibrace přenášené na řidiče snížily na tak nízkou hladinu, jaké lze přiměřenými prostředky dosáhnout. Pokud jsou vozidla vybavena odpruženými sedadly, je třeba, aby bylo odpružení vhodné pro dané vozidlo. Při špatné volbě systému odpružení se může snadno stát, že bude expozice vibracím větší, než kdyby sedadlo nijak odpruženo nebylo. Každý systém odpružení sedadla má určité rozmezí frekvencí, ve kterém vibrace zesiluje. Pokud převládající frekvence vibrací vozidla spadají do tohoto rozmezí, odpružením sedadla se expozice řidiče vibracím jenom zhorší. Funkční kritéria pro odpružení sedadel lze nalézt v těchto normách: pro vozidla pro zemní práce v normě ČSN ISO EN 7096, pro zemědělské kolové traktory v normě ISO EN 5007 a pro manipulační vozíky v normě ČSN EN 13490. Rovněž je třeba volit takový systém odpružení, který v podm í n k á c h b ě ž n é h o používání nebude narážet na zarážky v horní nebo dolní mezní

76

01_2007_6308_txt_CS.indd 76

25-11-2008 9:29:23

jeho těla. Zvláště důležité jsou výška, posun sedadla dopředu a dozadu a sklon opěradla. Čalounění sedadla by mělo být konstruováno ergonomicky.

Odpružení sedadla musí být snadno přístupné s možností seřízení dle hmotnosti řidiče a velikosti Doplňková literatura: CEN/TR 15172-1, Whole-body vibration – Guidelines for vibration hazards reduction – Part 1: Engineering methods by design of machinery (Vibrace působící na celé tělo. Pokyny pro snižování nebezpečí způsobeného vibracemi. Část 1 – Technické metody vycházející z konstrukce strojního zařízení) CEN/TR 15172-2, Whole-body vibration – Guidelines for vibration hazards reduction – Part 2: Management measures at the workplace (Vibrace působící na celé tělo. Pokyny pro snižování nebezpečí způsobeného vibracemi. Část 2 – Řídicí opatření na pracovišti)

3.4 Sledování vibrací a opakované hodnocení rizik Zvládnutí problematiky vibrací znamená nepřetržitý proces. Je třeba dbát na to, aby se systémy sloužící k omezování vibrací používaly, a sledovat, zda přinášejí očekávané výsledky. V této kapitole se budeme zabývat tím, jak opatření k omezování vibrací sledovat a kdy hodnocení rizik opakovat.

3.4.1 Jak poznat, zda opatření k omezení vibrací působících na celé tělo fungují? Opatření k omezení vibrací působících na celé tělo musejí podléhat pravidelnému přezkumu, aby bylo možné zajistit, že jsou stále relevantní a účinná. K tomu je třeba:

•

pravidelně kontrolovat, zda pracovníci (včetně vedoucích a pracovníků dozoru) stále dodržují zavedený program omezování rizik,

•

pravidelně se všemi pracovníky, zástupci útvaru bezpečnosti práce a zástupci pracovníků hovořit o tom, zda se vyskytly nějaké problémy týkající se vibrací, nevyhovujících pozic při obsluze nebo způsobu použití vozidel či strojních zařízení,

•

kontrolovat výsledky zdravotního dohledu a s poskytovatelem zdravotnických služeb projednávat, zda se opatření k omezování rizik jeví jako účinná, nebo by bylo třeba je změnit.

3.4.2 Kdy je třeba hodnocení rizik opakovat? Hodnocení rizik plynoucích z vibrací a opatření k jejich omezování je třeba zopakovat vždy, když na pracovišti dochází ke změnám, které by mohly mít na úroveň expozice vliv. Jedná se například o:

•

zavedení nového strojního zařízení nebo nových postupů,

•

změny ve způsobech práce nebo pracovních metodách,

•

změny délky doby trvání práce s vibrujícím zařízením,

•

zavedení nových opatření k omezování vibrací.


poloze. Nárazem na zarážku se vyvolávají rázové vibrace, které by riziko poškození páteře dále zhoršovaly.

Rizika je třeba znovu vyhodnotit také tehdy, máme-li (například ze zdravotního dohledu) důkazy o tom, že stávající opatření k omezování vibrací nejsou účinná. Rozsah nového hodnocení rizik závisí na tom, jaké povahy tyto změny jsou a kolika lidí se týkají. Změní-li se délka pracovních úkonů nebo způsoby práce, může to u dotčených osob vyžadovat nový výpočet denní expozice, velikost vibrací se však nemusí nutně změnit. V případě nových vozidel nebo zařízení však může být zapotřebí provést úplně nové celkové hodnocení rizik. Osvědčilo se pravidelně přezkoumávat hodnocení rizik a pracovní postupy, a to i když k žádné zřetelné změně nedošlo. Třeba se v daném odvětví objevila nějaká nová technologie, zařízení nové konstrukce nebo nový pracovní postup, které by mohly pomoci rizika ještě více snížit.

77

01_2007_6308_txt_CS.indd 77

25-11-2008 9:29:23

01_2007_6308_txt_CS.indd 78

25-11-2008 9:29:23

Zdravotní dohled znamená zavedení systematických, pravidelných a adekvátních postupů ke zjištění případného zhoršeného zdravotního stavu způsobeného pracovní činností, na jejichž základě jsou přijímána vhodná opatření. Cílem je v prvé řadě zajistit zdraví zaměstnanců (včetně zjištění a ochrany osob vystavených zvýšenému riziku), ale také prověřit dlouhodobou účinnost opatření k omezení rizik. Provádění zdravotního dohledu jednoznačně spadá do pravomoci jednotlivých členských států Evropské unie, jejichž postupy v této oblasti se liší. Cílem této příručky není podat jednoznačná doporučení v otázkách zdravotního dohledu. V této kapitole uvádíme požadavky na zdravotní dohled tak, jak je uvádí směrnice o vibracích, a zopakujeme některé dostupné metody hodnocení. Určité metody zdravotního dohledu týkající se poškození celého těla jsou popsány v příloze F.

4.1 Kdy je zdravotní dohled zapotřebí?

4.2 Jaké záznamy se vyžadují?

Členské státy EU přijímají opatření pro zajištění náležitého zdravotního dohledu nad zaměstnanci, u kterých výsledky hodnocení rizik z vibrací působících na celé tělo odhalí zdravotní riziko. Tato opatření, včetně zvláštních požadavků na zdravotní záznamy a jejich dostupnost, se zavádějí v souladu s vnitrostátními právními předpisy a/nebo zvyklostmi.

Členské státy přijímají opatření, aby zajistily, že budou o každém pracovníkovi, u něhož se provádí zdravotní dohled, vedeny a aktualizovány osobní zdravotní záznamy obsahující souhrn výsledků prováděného zdravotního dohledu. Zdravotní záznamy musejí být vedeny vhodným způsobem, aby jejich obsah mohl být později konzultován, s přihlédnutím k jejich důvěrné povaze.

Zaměstnavatel by měl zajistit náležitý zdravotní dohled, pokud hodnocení rizik poukazuje na to, že je zdraví zaměstnanců ohroženo. Zdravotní dohled musí být zajištěn u pracovníků, kterým hrozí poškození zdraví z vibrací, pokud:

•

expozice pracovníků vibracím může souviset s výskytem určité zjistitelné nemoci nebo zdravotních potíží,

•

je pravděpodobné, že nemoc nebo zdravotní potíže jsou důsledkem zvláštních pracovních podmínek pracovníka a

•

k odhalení onemocnění nebo zdravotních potíží existují osvědčené metody.

•

V každém případě mají pracovníci, u nichž denní expozice vibracím překračuje hodnotu expozice vyvolávající akci, na náležitý zdravotní dohled nárok.

Část 2 Příručka s osvědčenými postupy pro Vibrace působícína celé tělo – Kapitola 4 Zdravotní dohled

K apitola 4 Zdravotní dohled

Kopie odpovídajících záznamů musejí být na vyžádání poskytnuty příslušnému orgánu. Pracovník musí mít na vyžádání přístup ke zdravotním záznamům, které se ho osobně týkají.

4.3 Co dělat, je-li zjištěno poškození zdraví? Pokud výsledky zdravotního dohledu ukáží, že pracovník trpí určitou zjistitelnou nemocí nebo se u něj projevily zdravotní potíže, které jsou podle názoru lékaře nebo odborníka v oblasti pracovního lékařství důsledkem expozice vibracím při práci, pak je třeba zajistit tyto náležitosti: Informování pracovníka Je třeba, aby lékař nebo jiná kvalifikovaná osoba pracovníka o výsledku jeho zdravotního dohledu informovala. Pracovník musí zejména obdržet informace a rady týkající se zdravotního dohledu, kterému by se měl po skončení expozice podrobit.

79

01_2007_6308_txt_CS.indd 79

25-11-2008 9:29:24


Informování zaměstnavatele O všech významných nálezech zdravotního dohledu musí být rovněž informován zaměstnavatel (s ohledem na důvěrnost lékařských informací).

•

při provádění opatření požadovaných k vyloučení nebo snížení rizik z expozice vibracím působícím na celé tělo vzít v úvahu doporučení odborníka v oblasti pracovního lékařství nebo jiné kvalifikované osoby či příslušného orgánu, včetně možnosti převést zaměstnance na jiné pracovní místo bez rizika další expozice, a

•

zajistit průběžný zdravotní dohled a vyšetření zdravotního stavu všech ostatních podobně exponovaných zaměstnanců. V těchto případech může příslušný lékař, odborník v oblasti pracovního lékařství nebo příslušný orgán navrhnout, aby se dotčené osoby podrobily lékařské prohlídce.

Úkoly zaměstnavatele Zaměstnavatel je povinen:

•

přezkoumat hodnocení rizik z vibrací působících na celé tělo,

•

přezkoumat opatření zavedená k vyloučení nebo snížení rizik z expozice vibracím působícím na celé tělo,

80

01_2007_6308_txt_CS.indd 80

25-11-2008 9:29:24

Pří loha A S ouhrn povinností stanovených směrnicí Tab. A.1 - Souhrn povinností stanovených směrnicí 2002/44/E S Článek směrnice

Kdo

Kdy

Článek 4

Zaměstnavatel Potenciální riziko z vibrací působících na celé tělo

Článek 5

Zaměstnavatel Rizika z vibrací Expozice nad hodnotu vyvolávající akci

Článek 6

Článek 7

Článek 8

Expozice nad limitní hodnotu Zvlášť ohrožení pracovníci Zaměstnavatel Pracovníci ohrožení vibracemi působícími na celé tělo Zaměstnavatel Pracovníci ohrožení vibracemi působícími na celé tělo Lékař nebo Je-li u pracopříslušně vníka zjištěn kvalifikovaná zhoršený osoba zdravotní stav

Zaměstnavatel Je-li zjištěn zhoršený zdravotní stav Zaměstnavatel Expozice nad hodnotu vyvolávající akci

Požadavek Určení a hodnocení rizik: ✓ K posouzení rizika vibrací působících na celé tělo využít služeb způsobilé osoby ✓ Mít výsledek hodnocení rizika k dispozici ✓ Stanovit opatření k omezení expozice a zajistit informování a školení pracovníků ✓ Hodnocení rizik soustavně aktualizovat Vyloučení nebo snížení expozice: 3 Zavést obecná opatření k vyloučení rizik nebo k jejich snížení na minimum 3 Stanovit a zavést opatření k vyloučení expozice vibracím působícím na celé tělo nebo k jejímu snížení na minimum 3 Podniknout okamžitá opatření, aby se expozici nad limitní hodnotu zamezilo 3 Zjistit, proč byla limitní hodnota expozice překročena 3 Přizpůsobit se požadavkům zvláště ohrožených pracovníků Informování a školení pracovníků: 3 Platí pro všechny pracovníky vystavené rizikům vibrací působících na celé tělo

Část 2 Příručka s osvědčenými postupy pro Vibrace působícína celé tělo – Příloha A-H

2002/44/ES

Projednání se zaměstnanci a jejich účast: 3 Vyváženým způsobem a ve vhodný čas projednat se zaměstnanci a jejich zástupci záležitosti spojené s hodnocením rizik, opatřeními k omezení rizik, zdravotním dohledem a školením Zdravotní dohled: ✓ Informovat pracovníka o výsledku jeho zdravotního dohledu ✓ Poskytnout pracovníkovi informace a rady týkající se zdravotního dohledu, kterému by se měl po skončení expozice vibracím působícím na celé tělo podrobit ✓ Informovat zaměstnavatele o významných zjištěních zdravotního dohledu ✓ Přezkum hodnocení rizik ✓ Další odstranění nebo snížení rizik ✓ Přezkum zdravotního stavu podobně exponovaných pracovníků ✓ Pracovníci mají nárok na náležitý zdravotní dohled

81

01_2007_6308_txt_CS.indd 81

25-11-2008 9:29:24


Pří loha B

Co jsou to vibrace?

B.1 Co jsou to vibrace?

B.3 Co je to frekvence a frekvenční vážení?

K vibracím dochází, když se tělo působením vnějších a vnitřních sil pohybuje vpřed a vzad – viz obr. B.1. V případě vibrací působících na celé tělo může být vibrujícím předmětem sedadlo vozidla nebo plošina, na které pracovník stojí, přičemž se daný pohyb přenáší do těla řidiče.

Frekvence je číslo, které udává, kolikrát za sekundu se vibrující těleso pohne dopředu a dozadu. Vyjadřuje se jako hodnota v cyklech za sekundu a její jednotkou je hertz (zkratka Hz).

Obr. B.1- Vibrace působící na celé tělo

B.2 Co se měří? Vibrace jsou definovány svou velikostí a frekvencí. Velikost vibrací můžeme vyjádřit posunem (v metrech), vibrační rychlostí (v metrech za sekundu) nebo vibračním zrychlením (v metrech za sekundu na druhou neboli v m/s²). Většina snímačů vibrací poskytuje ovšem údaje v hodnotách zrychlení (údaj snímače vychází ze síly působící na pevnou hmotu nacházející se ve snímači, přičemž u pevné hmoty existuje mezi silou a zrychlením přímý vztah). Vibrace se tedy tradičně popisují pomocí zrychlení. Snímač vibrací měří zrychlení pouze v jednom směru, takže chceme-li získat o vibracích na daném povrchu úplný obrázek, je zapotřebí mít jeden snímač pro každou ze tří os, jak ukazuje obr. B.2.

V případě vibrací působících na celé tělo se za významné považují frekvence v rozmezí od 0,5 do 80 Hz. Jelikož ovšem riziko poškození zdraví není u všech frekvencí stejné, vyjadřuje se pravděpodobnost zdravotního poškození působením různých frekvencí pomocí frekvenčního vážení, přičemž s rostoucí frekvencí vážené zrychlení klesá. V případě vibrací působících na celé tělo se používají dvě metody frekvenčního vážení. Jedno vážení (označované jako vážení Wd) se uplatňuje u vodorovných os x a y a druhé (označované jako vážení Wk) se uplatňuje u vibrací na vertikální ose z. Při posuzování zdravotních rizik plynoucích z vibrací působících na celé tělo musíme frekvenčně vážené vibrační hodnoty vynásobit koeficientem, který u obou vodorovných os x a y činí 1,4 a u svislé osy z 1,0.

B.4 Které parametry se používají při hodnocení expozice? Směrnice o vibracích připouští dvě metody hodnocení vibrací, pomocí:

•

denní expozice A(8), což je průběžné ekvivalentní zrychlení normalizované na osmihodinový pracovní den, která se vypočítává jako odmocnina průměru druhých mocnin signálů zrychlení (v jednotkách m/s²)

•

hodnoty dávky vibrací (VDV), což je kumulativní dávka vycházející ze čtvrté odmocniny průměru čtvrtých mocnin signálů (v jednotkách m/s1.75).

Oba parametry – A(8) i VDV – jsou definovány v normě ČSN ISO 2631-1. Některé příklady velikosti vibrací u běžného mechanizovaného nářadí ukazuje obr. B.3.

Obr. B.2 - Osy při měření vibrací

82

01_2007_6308_txt_CS.indd 82

25-11-2008 9:29:25

Obr. B.3 - Příklady velikosti vibrací běžných strojních zařízení

Zrychlení (m/s²) 0

0,2

0,4

0,6

0,8

1

1,2

1,4

1,6

1,8

Nakládač s hloubk. Lopatou Zhutňovač jednoválcový Zhutňovač dvouválcový Shrnovač Sklápěcí vůz Sklápěcí vůz členěný Rypadlo kolové Rypadlo < 25 t

2


Naměřené údaje pocházejí z měření na pracovišti provedených v období 1997–2005 zkušebnami INRS (v součinnosti s CRAM a Prevencem), HSL a RMS a týkají se vibrací v ose s nejvyššími hodnotami. Údaje jsou uvedeny pouze pro ilustraci a nemusejí být pro dané strojní zařízení ve všech situacích reprezentativní. Body 25. a 75. percentilu ukazují velikost vibrací, jíž odpovídá 25 % respektive 75 % vzorků, nebo u nichž je velikost vibrací nižší.

Rypadlo > 25 t Zemědělský traktor Stroj na kladení asfaltu Lesnický vyvážecí vlek Lesnická těžeb. souprava Zdvižný vozík s protizávažím Regálový vozík Manipulační vozík Srovnávač Paletový vozík Zdvižný paletový vozík Skrejpr Tažný vůz Kolový nakladač Naměřené údaje 25. a 75. percentil

83

01_2007_6308_txt_CS.indd 83

25-11-2008 9:29:26


B.5 Jaké přístrojové vybavení se používá? Zařízení pro měření vibrací působících na celé tělo musí odpovídat příslušným specifikacím, jak uvádí norma ČSN ISO 8041.

Doplňková literatura: ČSN ISO 2631-1: Vibrace a rázy – Hodnocení expozice člověka celkovým. vibracím – Část 1: Všeobecné požadavky ČSN EN 14253: Vibrace – Měření a výpočet expozice vibracím působícím na celé tělo na pracovním místě s ohledem na zdraví – Praktický návod

84

01_2007_6308_txt_CS.indd 84

25-11-2008 9:29:27

Zdravotní rizika, známky a symptomy

C.1 Vliv vibrací působících na celé lidské tělo

fyzická pracovní zátěž a individuální dispozice (věk, stávající poruchy, svalová síla apod.).

Přenos vibrací na tělo závisí na tom, jakou polohu tělo zaujímá. Vliv vibrací je proto složitý. Expozice vibracím působícím na celé tělo vyvolává v lidském těle pohyby a síly, které mohou:

S řízením pojízdného strojního zařízení se nepojí pouze expozice vibracím působícím na celé tělo, ale také řada dalších faktorů, které vyvolávají napětí v páteři, ramenou nebo šíji. K nejvýznamnějším z nich patří:

• • • •

způsobovat nepohodlí,

dlouhodobější sezení v neměnné pozici,

Nízkofrekvenční vibrace mohou vyvolávat nemoc z pohybu.

• • • • •

Epidemiologické studie prokázaly, že dlouhodobá expozice vibracím působícím na celé tělo představuje zvýšené zdravotní riziko, zejména pro bederní páteř, ale i pro oblast šíje a ramen. Některé studie prokázaly účinky na zažívací soustavu, ženské reprodukční orgány a periferní cévy.

• • • •

traumatické zdravotní stavy,

C.2 Bolesti zad v bederní oblasti a poruchy v oblasti páteře, ramenou a šíje

V některých zemích se za některých okolností poruchy bederní páteře u pracovníků vystavených vibracím působícím na celé tělo posuzují jako nemoc z povolání.

mít záporný vliv na pracovní výkonnost, zhoršovat již existující poškození páteře, představovat zdravotní a bezpečnostní riziko.

Výsledky epidemiologických studií ukazují, že ve skupinách osob vystavených vibracím působícím na celé tělo je vysoká prevalence bolestí zad v bederní oblasti, vyhřezlých plotének a rané degenerace páteře. Předpokládá se, že delší trvání vibrační expozice a vyšší intenzita vibrací riziko zvyšuje, kdežto období klidu riziko snižují. Mnoho řidičů si také stěžuje na poruchy v oblasti šíje a ramen, epidemiologický výzkum zde ovšem nedošel k jednoznačnému závěru. Bolesti zad v bederní oblasti a poruchy v oblasti páteře, ramen a šíje nejsou pro expozice vibracím specifické. Může zde působit řada jiných faktorů, jako je postoj či držení těla při práci, antropometrické aspekty, svalový tonus,

dlouhodobější sezení v nevhodné pozici, časté natáčení páteře, nutnost často natáčet hlavu, časté zvedání břemen a manipulace s nimi (např. řidiči nákladních vozidel), neočekávané pohyby, nepříznivé klimatické podmínky, stres.


Pří loha C

C.3 Jiné poruchy Otázka, zda expozice vibracím působícím na celé tělo může vyvolávat poruchy zažívací nebo oběhové soustavy nebo mít nepříznivý vliv na reprodukční soustavu, zůstává zatím otevřená. V některých případech byla u řidičů vibrujících vozidel zjištěna zvýšená prevalence potíží zažívacího traktu, žaludečních vředů a gastritidy. Zdá se, že v kombinaci s dlouhodobým sezením řidičů přispívají vibrace působící na celé tělo ke vzniku křečových žil a hemeroidů. Podle některých studií existují doklady působení na zažívací soustavu, ženské reprodukční orgány a periferní cévy. V rámci jedné studie byla u žen vystavených vibracím v sektoru dopravy zjištěna zvýšená četnost porodů mrtvého plodu.

85

01_2007_6308_txt_CS.indd 85

25-11-2008 9:29:27


Pří loha D

Nástroje pro výpočet denní expozice

D.1 Nástroje přístupné na internetu Na internetu lze nalézt kalkulátory, jejichž pomocí lze výpočet denní expozice vibracím zjednodušit, například na adresách: www.hse.gov.uk/vibration/wbv/wholebodycalc.htm www.dguv.de/bgia/de/pra/softwa/ kennwertrechner/index.jsp

D.2 Graf denních expozic Jednoduchý alternativní způsob, jak vyhledat denní expozice nebo dílčí expozice vibracím bez použití kalkulátoru, představuje graf na obr. D.1. Na grafu stačí vyhledat přímku A(8) v bodě, kde hodnota velikosti vibrací (kaw)max protíná hodnotu doby expozice, nebo těsně nad ním, přičemž faktor k je v případě os x a y roven 1,4 a v případě osy z, tj. ve svislém směru, hodnotě 1,0. Pole, které je na obr. D1 vyšrafováno tmavě šedou barvou, označuje oblast expozic, které nejspíše leží

pod hodnotou vyvolávající akci. Nemůžeme je ovšem považovat za „bezpečné“. I u expozic pod hodnotou vyvolávající akci může existovat riziko poškození zdraví z vibrací působících na celé tělo, takže určité expozice v zeleném poli mohou u některých pracovníků vyvolávat poškození zdraví, zejména po mnoha letech expozice.

D.3 Nomogram denních expozic Jinou jednoduchou metodu k získání hodnot denní vibrační expozice bez použití vzorců nabízí nomogram na obr. D.2: a) Na úsečce vlevo najděte bod odpovídající velikosti vibrací (pro osy x a y použijeme stupnici po levé straně, pro osu z stupnici po pravé straně). b) Od bodu na úsečce vlevo (který odpovídá velikosti vibrací) vyneste přímku k bodu na úsečce vpravo (který odpovídá době expozice). Bod, kde tato přímka protíná středovou stupnici, představuje dílčí expozici.

86

01_2007_6308_txt_CS.indd 86

25-11-2008 9:29:27

Obr. D.1 - Graf denních expozic

Příklad: 1,2m/s² po 4 h 30 mins dostáváme A(8)=0,9m/s²

3,8 3,6 3,4 3,2 3 2,8 2,6

(kaw)max (m/s2)

2,4 2,2 2 1,8

A(8)=2,0m/s2

1,6

A(8)=1,8m/s2

1,4

A(8)=1,6m/s2

1,2

A(8)=1,4m/s2


4

A(8)=1,2m/s2 A(8)=1,15m/s2 A(8)=1,0m/s2

1 0,8

A(8)=0,8m/s2

0,6 0,4

A(8)=0,6m/s2 A(8)=0,5m/s2 A(8)=0,4m/s2

0,2

A(8)=0,2m/s2 10:00

9:30

9:00

8:30

8:00

7:30

7:00

6:30

6:00

5:30

5:00

4:30

4:00

3:30

3:00

2:30

2:00

1:30

1:00

0:30

0:00

0

Doba expozice (hh:mm)

87

01_2007_6308_txt_CS.indd 87

25-11-2008 9:29:28

Vážené zrychlení aw (m/s2) Supnice pro osy oxay

Doba denní expozice T

Dílčí expozice vibracím Ai(8) (m/s2) Stupnice pro osu su z A i ( 8) = ah v

8

5 4

6

2

1,0 0,8

0,6

8

8

6 5

3 2

3

4 3

1,5

2

1,5

1,0 0,8

rshvHodnota exp. 0,6 vyvol. akci 0,5 m/s² 0,4 0,3

1,0 0,8

0,2 0,15 0,1

0,5 0,4

10

4 4

Lim. hodnota exp.1,15 m/s² 1,5

10

6 5

5 3

T 8 hodin

hodiny

6

0,6

2 1,5 1,0

100 80 60

0,8 0,6 0,5

40 30 20 15

minuty


Obr. D.2 - Nomogram pro hodnoty A(8)

10 8 6 5 4 3

0,5 0,3

0,2

0,15

0,1

2 0,4 1

0,3

0,2

Pokyny: Pro danou expozici narýsujeme přímku spojující váženou hodnotu zrychlení (za použití stupnice dpovídající dané ose vibrace) a hodnotu doby expozice. Bod, kde tato přímka protíná středovou os tupnici, představuje hodnotu dílčí vibrační expozice A(8)i.

0,15

0,1

88

01_2007_6308_txt_CS.indd 88

25-11-2008 9:29:28

D.4 Systém expozičních bodů

Obecně je počet expozičních bodů PE definován vztahem:

Řízení expozice vibracím působícím na celé tělo můžeme zjednodušit použitím systému expozičních „bodů“. U každého provozovaného vozidla nebo strojního zařízení můžeme z velikosti vibrací aw v m/ s² a faktoru k (1,4 pro osy x a y a 1,0 pro osu z) vypočítat počet expozičních bodů akumulovaných za jednu hodinu (PE,1h v jednotkách počtu bodů za hodinu) podle vzorce:

kde aw je velikost vibrací v m/s², T je doba expozice v hodinách a k je koeficient, jenž u os x a y činí 1,4 a u osy z 1,0.

PE,1h = 50(kaw)2 Expoziční body se jednoduše sečtou, takže můžeme stanovit maximální počet expozičních bodů pro danou osobu za den.

Jiný jednoduchý postup pro práci s expozičními body nabízí obr. D.3.

Bodové hodnocení odpovídající hodnotě expozice vyvolávající akci a limitní hodnotě expozice je:

Hodnotu denní expozice A(8) můžeme z expozičních bodů vypočítat podle vzorce:

•

hodnota expozice vyvolávající akci (0,5 m/s²) = 100 bodů,

•

limitní hodnota expozice (1,15 m/s²) = 529 bodů.

Zrychleni x k (m/s²)

Obr. D.3 - Tabulka expozičních bodů (zaokrouhleno) 2

50

100

200

400

600

800

1000

1200

1600

2000

2400

1,9

45

90

180

360

540

720

905

1100

1450

1800

2150

1,8

41

81

160

325

485

650

810

970

1300

1600

1950

1,7

36

72

145

290

435

580

725

865

1150

1450

1750

1,6

32

64

130

255

385

510

640

770

1000

1300

1550

1,5

28

56

115

225

340

450

565

675

900

1150

1350

1,4

25

49

98

195

295

390

490

590

785

980

1200

1,3

21

42

85

170

255

340

425

505

675

845

1000

1,2

18

36

72

145

215

290

360

430

575

720

865

1,1

15

30

61

120

180

240

305

365

485

605

725

1

13

25

50

100

150

200

250

300

400

500

600

0,9

10

20

41

81

120

160

205

245

325

405

485

0,8

8

16

32

64

96

130

160

190

255

320

385

0,7

6

12

25

49

74

98

125

145

195

245

295

0,6

5

9

18

36

54

72

90

110

145

180

215

0,5

3

6

13

25

38

50

63

75

100

125

150

0,4

2

4

8

16

24

32

40

48

64

80

96

0,3

1

2

5

9

14

18

23

27

36

45

54

0,2

1

1

2

4

6

8

10

12

16

20

24

15m

30m

1h

2h

3h

4h

5h

6h

8h

10h


8hodin

12h

Denní doba expozice 89

01_2007_6308_txt_CS.indd 89

25-11-2008 9:29:29


Pří loha E

Řešené příklady denní expozice

E.1 Denní expozice: hodnota A(8) v případě jediné činnosti 1 krok:

2 krok:

Z údajů výrobce, jiných zdrojů nebo z měření stanovíme tři frekvenčně vážené hodnoty zrychlení r.m.s: awx, awy a awz Pomocí vzorců stanovíme hodnoty denní expozice ve třech směrech x, y a z:

Příklad Řidič soupravy pro těžbu dřeva obsluhuje vozidlo denně 6½ hodiny. 1 krok:

Hodnoty vibrací na sedadle jsou: • osa x: 0,2 m/s² • osa y: 0,4 m/s²

exp

• osa z: 0,25 m/s² 2 krok : Denní expozice ve směrech os x, y a z tedy jsou:

y

z

exp

exp

kde: 3 Texp je doba trvání expozice vibracím za den, 3 T0 je referenční doba osmi hodin. 3 krok:

Denní vibrační expozici představuje nejvyšší z hodnot Ax(8), Ay(8) a Az(8).

3 krok: Denní vibrační expozici A(8) představuje nejvyšší z uvedených hodnot, tedy hodnota pro osu y: 0,5 m/s² (což je hodnota expozice vyvolávající akci).

90

01_2007_6308_txt_CS.indd 90

25-11-2008 9:29:29

Pokud je daná osoba vystavena několika zdrojům vibrací (například proto, že během dne pracuje se dvěma nebo více strojními zařízeními nebo provádí několik činností), vypočítává se z velikosti a doby trvání každé jednotlivé expozice v každé ose dílčí vibrační expozice. Celkovou denní hodnotu expozice dané osoby A(8) pro každou osu pak dostaneme součtem dílčích hodnot expozice. Denní vibrační expozici představuje nejvyšší ze tří hodnot pro jednotlivé osy. 1 krok:

2 krok:

Na základě údajů výrobce, jiných zdrojů nebo z měření stanovíme pro každou činnost nebo vozidlo tři frekvenčně vážené hodnoty zrychlení r.m.s. – awx, awy awz. Pro každé vozidlo nebo každou činnost vypočteme dílčí denní expozice ve směrech x, y a z podle níže uvedených vzorců.

4 krok:

Denní vibrační expozici představuje nejvyšší z hodnot Ax(8), Ay(8) a Az(8).

Příklad Řidič rozvážející zboží tráví denně 1 hodinu nakládáním vozidla pomocí malého vysokozdvižného vozíku a následujících 6 hodin řídí rozvážkový vůz. 1 krok:

Hodnoty vibrací na sedadle jsou:

Vysokozdvižný vozík

Rozvážkový vůz

3 osa x: 0,5 m/s²

3 osa x: 0,2 m/s²

3 osa y: 0,3 m/s²

3 osa y: 0,3 m/s²

3 osa z: 0,9 m/s²

3 osa z: 0,3 m/s²

2 krok:

Denní expozice v osách x, y a z pak jsou:


: exp

exp

vozik


E.2 Denní expozice: hodnota A(8) v případě několika činností

vozik

vozik

z

exp

kde

Rozvážkový vůz auto

3 Texp je doba expozice vibracím za den, 3 T0 je referenční doba osmi hodin. Každá dílčí vibrační expozice představuje podíl určitého zdroje vibrací (strojního zařízení nebo činnosti) na celkové denní expozici pracovníka. Na základě znalosti hodnot dílčích expozic je možné stanovit priority: při zavádění opatření k omezení vibrací je třeba se soustředit v prvé řadě na ta strojní zařízení či na ty činnosti, u nichž je hodnota dílčí vibrační expozice největší. 3 krok:

Celkovou hodnotu vibrační expozice v dané ose (j) můžeme vypočítat z hodnot dílčích vibračních expozic podle vzorce:

Aj8) =

Aj1(8)2 + Aj2(8)2 + Aj3(8)2 + …

kde Aj1(8), Aj2(8), Aj3(8) atd. jsou hodnoty dílčích vibračních expozic pro jednotlivé zdroje vibrací.

auto

auto

3 krok: Hodnoty denní vibrační expozice ve směru jednotlivých os činí:

4 krok: Denní hodnotou expozice vibracím působícím na celé tělo řidiče je z uvedených tří hodnot A(8) ta nejvyšší, v našem případě tedy hodnota pro osu y nebo z, která činí 0,4 m/s². Tato hodnota leží těsně pod hodnotou vyvolávající akci.

91

01_2007_6308_txt_CS.indd 91

25-11-2008 9:29:30


E.3 Denní expozice: hodnota VDV v případě jediné činnosti 1 krok: Stanovíme tři frekvenčně vážené hodnoty VDV, tj. VDVx, VDVy a VDVz(Pozn.: hodnoty VDV se vyskytují řidčeji než hodnoty r.m.s. a výrobci nejsou povinni je uvádět, takže je získáme spíše měřením než z publikovaných zdrojů). 2 krok: Z níže uvedených vzorců vypočítáme hodnoty denní expozice ve směrech x, y a z:

Příklad

Řidič soupravy na těžbu dřeva obsluhuje soupravu denně 6½ hodiny. 1 krok: Hodnoty VDV změřené na sedadle během dvouhodinové doby měření jsou: 3 osa x: 3 m/s1,75 3 osa y: 5 m/s1,75

m

m

3 osa z: 4 m/s1,75 2 krok: Expozice VDV ve směrech os x, y a z jsou:

m

kde: 3 Tm je doba měření, 3 Texp je doba expozice vibracím za den. 3 krok: Denní hodnotu VDV představuje nejvyšší z hodnot VDVexp,x, VDVexp,y a VDVexp,z.

3 krok: Denní hodnotou VDV je nejvyšší z nich, v tomto případě tedy hodnota v ose y, která činí 9,4 m/s1,75. Tato hodnota leží těsně nad hranicí expozice VDV vyvolávající akci.

92

01_2007_6308_txt_CS.indd 92

25-11-2008 9:29:30

E.4 Denní expozice: hodnota VDV v případě několika činností

1 krok: Pro každou činnost či každé vozidlo stanovíme tři frekvenčně vážené hodnoty VDV, tj. VDVx, VDVy a VDVz. 2 krok: Z níže uvedených vzorců vypočítáme dílčí hodnoty VDV ve směrech x, y a z:

Příklad Řidič rozvážející zboží tráví denně 1 hodinu nakládáním vozidla pomocí malého vysokozdvižného vozíku a následujících 6 hodin řídí rozvážkový vůz. 1 krok: Hodnoty vibrací na sedadle, měřené po dobu 1 hodiny na vysokozdvižném vozíku a 4 hodiny na rozvážkovém voze, jsou: Gaffeltruck

Varubil

3 osa x: 6 m/s1,75

3 osa x: 4 m/s1,75

3 osa y: 4 m/s1,75

3 osa y: 5 m/s1,75

3 osa z: 12 m/s1,75

3 osa z: 6 m/s1,75

2 krok: Dílčí hodnoty VDV ve směru os x, y a z pak jsou: Vysokozdvižný vozík

kde:

exp

voz

exp

voz

exp

voz


Pokud je daná osoba vystavena za den několika zdrojům vibrací (například proto, že obsluhuje několik strojních zařízení nebo vykonává několik činností), vypočítává se z velikosti a doby trvání jednotlivých expozic pro jednotlivé osy dílčí hodnota VDV. Tyto dílčí hodnoty se pak sečtou, čímž dostaneme celkovou denní hodnotu VDV ve směru dané osy. Denní hodnotou VDV je ze tří hodnot ve směru jednotlivých os ta nejvyšší.

3 Tm je doba měření, 3 Texp je doba expozice vibracím za den. 3 krok: Celkovou denní hodnotu VDV pro danou osu (j) vypočítáme z dílčích hodnot expozice vibracím podle vzorce:

VDVj = ( VDVj14 + VDVj24 + VDVj34 + K )1/4

kde VDVj1, VDVj2, VDVj3 atd. jsou dílčí hodnoty vibrační expozice pro jednotlivé zdroje vibrací. 4 krok: Denní hodnotou VDV je nejvyšší z hodnot VDVx, VDVy a VDVz.

Rozvážkový vůz exp

aut

exp

aut

exp

aut

3 krok: Hodnoty denní vibrační expozice ve směru jednotlivých os činí: 1/

VDVx = ( 84 + 64) 4 = 9 m/s1,75 1/

VDVy = ( 64 + 84) 4 = 9 m/s1,75 1/

VDVz = ( 124 + 74) 4 = 12 m/s1,75 4 krok: Denní hodnotou expozice vibracím působícím na celé tělo řidiče je z uvedených tří hodnot VDV ta nejvyšší, v našem případě tedy hodnota ve směru osy z, která činí 12 m/s1,75. Tato hodnota leží mezi hodnotou expozice vyvolávající akci a limitní hodnotou expozice.

01_2007_6308_txt_CS.indd 93

93

25-11-2008 9:29:31

E.5 Denní hodnota expozice: hodnota A(8) za použití systému expozičních bodů Nezávazná příručka správných postupů pro provádění směrnice 2002/44/ES (vibrace na pracovišti)

(Pozn.: jedná se o týž řešený příklad jako v příloze E.2 za použití metody expozičních bodů)

Jsou-li k dispozici hodnoty zrychlení v m/s²: 1 krok: Pro každou činnost nebo každé vozidlo stanovíme pomocí obr. D.3 hodnoty bodů, přičemž expoziční body zjišťujeme na základě hodnoty zrychlení, koeficientu k a doby expozice. 2 krok: U jednotlivých os sečteme body za dané strojní zařízení, čímž dostaneme celkový denní počet bodů v jednotlivých osách. 3 krok: Denní vibrační expozicí (v počtu bodů) je z těchto tří hodnot ve směrech jednotlivých os ta nejvyšší. Příklad Řidič rozvážející zboží tráví denně 1 hodinu nakládáním vozidla pomocí malého vysokozdvižného vozíku a následujících 6 hodin řídí rozvážkový vůz. 1 krok: Denní expozice ve směrech os x, y a z jsou: Vysokozdvižný vozík 3 osa x: 0,5 x 1,4 = 0,7 3 osa y: 0,3 x 1,4 = 0,42 3 osa z: 0,9 Počet bodů po 1 hodině obsluhy (z obr. D.3) 3 0,7 m/s² za 1 h = 25 bodůs 3 0,5* m/s² za 1 h = 13 bodů 3 0,9 m/s² za 1 h = 41 bodů

2 krok: Denní počty bodů vibrační expozice ve směrech jednotlivých os činí: osa x = 25 + 27 = 52 bodů osa y = 13 + 75 = 88 bodů osa z = 41 + 27 = 68 bodů 3 krok: Denní expozicí vibracím působícím na celé tělo řidiče je nejvyšší z těchto tří hodnot, tedy počet bodů ve směru osy y, který činí 88 bodů. Tato hodnota leží pod hodnotou expozice vyvolávající akci (100 bodů). Jsou-li k dispozici údaje o počtech bodů za hodinu: 1 krok: Z údajů výrobce, z jiných zdrojů nebo z měření stanovíme pro každou činnost nebo pro každé vozidlo počet bodů za hodinu. 2 krok: Pro každé vozidlo nebo pro každou činnost vynásobíme počet bodů za hodinu počtem hodin obsluhy zařízení, čímž získáme denní počet bodů. 3 krok: Pro každou osu sečteme počet bodů za všechna zařízení, čímž pro danou osu získáme celkový denní počet bodů. 4 krok: Denní vibrační expozicí (v bodech) je z těchto tří získaných hodnot pro jednotlivé osy ta nejvyšší. Příklad

Rozvážkový vůz

Řidič rozvážející zboží tráví denně 1 hodinu nakládáním vozidla pomocí malého vysokozdvižného vozíku a následujících 6 hodin řídí rozvážkový vůz.

3 osa x: 0,2 x 1.4 = 0,28

1 krok: Počty bodů za hodinu na sedadle jsou:

* Jelikož hodnota 0,42 m/s² není na obr. D.3 uvedena, používáme nejbližší vyšší hodnotu, tedy 0,5 m/s².

3 osa y: 0,3 x 1.4 = 0,42


Rozvážkový vůz

3 osa z: 0,3 Počet bodů po 6 hodinách obsluhy (z obr. D.3) 3 0,3* m/s² za 6 h = 27 bodů

3 osa x: 25

3 osa x: 4

3 osa y: 9

3 osa y: 9

3 osa z: 41

3 osa z: 5

3 0,5* m/s² za 6 h = 75 bodů 3 0,3 m/s² za 6 h = 27 bodů *

Jelikož přesné hodnoty vybrací nejsou na obr. D.3 uvedeny, používáme nejbližší vyšší hodnoty.

Pozn.: 3 Hodnoty počtu bodů za hodinu již zahrnují koeficient k (viz přílohu D.4). 3 Hodnoty počtu bodů za hodinu jsou zaokrouhleny na nejbližší vyšší celé číslo.

94

01_2007_6308_txt_CS.indd 94

25-11-2008 9:29:32

Počty bodů denní expozice ve směrech os x, y a z pak jsou:

Vysokozdvižný vozík (1 hodina práce)

Rozvážkový vůz (6 hodin práce)

3 osa x: 25 x 1 = 25

3 osa x: 4 x 6 = 24

3 osa y: 9 x 1 = 9

3 osa y: 9 x 6 = 54

3 osa z: 41 x 1 = 41

3 osa z: 5 x 6 = 30

3 krok:

Počty bodů denní vibrační expozice ve směrech jednotlivých os jsou:

osa x: 25 + 24 = 49 bodů

osa y: 9 + 54 = 63 bodů

osa z: 41 + 30 = 71 bodů

4 krok:

Denní expozicí vibracím působícím na celé tělo řidiče je nejvyšší z počtů bodů ve směrech jednotlivých os, v našem případě tedy ve směru osy z, kde počet bodů činí 71. Tato hodnota leží pod hodnotou expozice vyvolávající akci (100 bodů).


2 krok:

95

01_2007_6308_txt_CS.indd 95

25-11-2008 9:29:32


Pří loha F

Metody zdravotního dohledu

Zdravotní dohled může spočívat v posouzení zdravotní anamnézy pracovníka ve spojení s lékařskou prohlídkou, kterou provede lékař nebo příslušně kvalifikovaný odborník v oblasti pracovního lékařství. Dotazníky pro zdravotní dohled v oblasti vibrací působících na celé tělo lze získat z různých zdrojů (například v oddílu VIBGUIDE na adrese: http://www. humanvibrac.com/EU/EU_index.htm).

osobní zdravotní anamnézu.

Tělesná prohlídka Tělesná prohlídka může zahrnovat: vyšetření funkce páteře a posouzení bolestivosti flexe a extenze dopředu a do stran,

• •

test zvedání natažených dolních končetin,

sociální anamnézu, včetně případného kouření a konzumace alkoholu či provozování fyzických aktivit,

•

známky svalové slabosti (extenze kvadricepsu, flexe / extenze palce u nohy a chodidla),

pracovní anamnézu, zaměřenou na předchozí a současná zaměstnání s expozicí vibracím působícím na celé tělo, na polohu a držení těla

• •

zátěžový test páteře,

Anamnéza pracovníka by měla zahrnovat:

•

•

•

Anamnéza

• •

při práci a na činnosti spojené se zvedáním břemen a s dalšími stresory páteře,

rodinnou anamnézu,

periferní neurologické vyšetření (reflexy kolena a Achillovy šlachy a citlivost dolních končetin a chodidel),

Waddelovy známky neorganických bolestí.

96

01_2007_6308_txt_CS.indd 96

25-11-2008 9:29:32

Výklad pojmů

Vibrace působící na celé tělo Mechanické vibrace, které přenášeny na celé tělo, mohou ohrožovat zdraví a bezpečnost pracovníků, zejména způsobovat onemocnění zad v bederní oblasti a traumatické stavy páteře.

Hodnota dávky vibrací, VDV

Hodnota emisí vibrací Hodnota vibrací uváděná výrobci, která udává, jaké vibrace dané strojní zařízení přibližně vyvolává. Hodnota emisí vibrací, která musí být uvedena v návodu k výrobku, se získává standardizovanou zkouškou.

Zdravotní dohled Program zdravotních kontrol pracovníků, jejichž účelem je včasné zjištění projevů poškození zdraví v důsledku pracovní činnosti.

Frekvenční vážení Filtr uplatňovaný u vibračních měření k simulaci frekvenční závislosti rizika tělesného poškození. U vibrací působících na celé tělo se používají dva způsoby vážení:

•

Wd u vibrací ve směrech osy (x) (směr zepředu dozadu) a osy (y) (směr ze strany na stranu) a

•

Wk u vibrací ve směru svislé osy (z).

Denní vibrační expozice, A(8) Osmihodinový energetický ekvivalent celkové hodnoty vibrací, v metrech za sekundu na druhou (m/s²), zahrnující veškeré vibrace působící na celé tělo, jimž byl pracovník během dne vystaven.

3

Kumulativní dávka, která se vypočítává pomocí čtvrté odmocniny čtvrté mocniny akceleračního signálu. Jednotkou VDV je m/s1,75.

Hodnota expozice vyvolávající akci Hodnota denní vibrační expozice pracovníka ve výši A(8) = 0,5 m/s² nebo denní hodnota VDV = 9,1 m/s1,75, při jejímž překročení je třeba přijmout opatření k omezení rizik plynoucích z expozice vibracím.3 Limitní hodnota expozice Hodnota denní vibrační expozice pracovníka ve výši A(8) = 1,15 m/s² nebo denní hodnota VDV = 21m/s1,75, nad kterou by pracovník neměl být vibracím vystaven.3


Pří loha G

Doba expozice Doba, po kterou je pracovník během dne vystaven účinkům zdroje vibrací.

Členské státy si mohou zvolit, zda budou hodnotu expozice vyvolávající akci a limitní hodnotu expozice vyjadřovat pomocí veličiny A(8) nebo VDV.

97

01_2007_6308_txt_CS.indd 97

25-11-2008 9:29:33


Pří loha H

Bibliografie

H.1 Směrnice EU Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/44/ES ze dne 25. června 2002 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (vibracemi) (šestnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES ze dne 17. května 2006 o strojních zařízeních a o změně směrnice 95/16/ES (přepracované znění) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/37/ES ze dne 22. června 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se strojních zařízení (zrušená směrnicí 2006/42/ES) Směrnice Rady 90/269/EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro ruční manipulaci s břemeny spojenou s rizikem, zejména poškození páteře, pro zaměstnance (čtvrtá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)

H.2 Normy Evropské normy Evropský výbor pro normalizaci (1997): Vibrace – Deklarování a ověřování hodnot emise vibrací. ČSN EN 12096 Evropský výbor pro normalizaci (2001): Vibrace – Manipulační vozíky – Laboratorní hodnocení a specifikace vibrací na sedadle obsluhy. ČSN EN 13490 Evropský výbor pro normalizaci (2001): Bezpečnost manipulačních vozíků – Metody měření vibrací. ČSN EN 13059 Evropský výbor pro normalizaci (2003): Vibrace – Měření a výpočet expozice vibracím působícím na celé tělo na pracovním místě s ohledem na zdraví – Praktický návod. ČSN EN 14253 Evropský výbor pro normalizaci (2003): Vibrace – Zkoušení mobilních strojů pro účely určení emisní hodnoty vibrací. ČSN EN 1032 Evropský výbor pro normalizaci: Mechanical vibration. Guideline for the assessment of exposure to wholebody vibration of ride on operated earth-moving machines. Using harmonised data measured by international institutes, organisations and manufacturers. CEN/TR First committee draft Munich

(March 2005) (Vibrace. Pokyny k hodnocení expozice vibracím působícím na celé tělo při jízdě na obsluhovaných strojích pro zemní práce. Použití harmonizovaných údajů stanovených mezinárodními instituty, organizacemi a výrobci. První návrh CEN/TR výboru, Mnichov, březen 2005) Evropský výbor pro normalizaci: Whole-body vibration – Guidelines for vibration hazards reduction – Part 1: Engineering methods by design of machinery (Vibrace působící na celé tělo – Pokyny pro snižování nebezpečí způsobeného vibracemi – Část 1: Technické metody vycházející z konstrukce strojního zařízení). CEN/TR 15172-1:2005 Evropský výbor pro normalizaci: Whole-body vibration – Guidelines for vibration hazards reduction – Part 2: Management measures at the workplace. (Evropský výbor pro normalizaci: Vibrace působící na celé tělo. Pokyny pro snižování nebezpečí způsobeného vibracemi. Část 2 – Řídicí opatření na pracovišti). CEN/ TR 15172-2:2005 Mezinárodní organizace pro normalizaci (1992): Mechanical vibration – Laboratory method for evaluating vehicle seat vibration – Part 1: Basic requirements. (Vibrace – Laboratorní metoda hodnocení vibrací vozidlových sedadel – Část 1: Základní požadavky). EN ISO 10326-1:1992 Mezinárodní Mezinárodní organizace pro normalizaci (1997): Vibrace a rázy – Hodnocení expozice člověka vibracím působícím na celé tělo. ČSN ISO 2631-1 Mezinárodní organizace pro normalizaci (2000): Stroje pro zemní práce – Laboratorní hodnocení přenosu vibrací sedadlem obsluhy. ČSN EN ISO 7096 Mezinárodní organizace pro normalizaci (2003): Agricultural wheeled tractors -- Operator’s seat – Laboratory measurement of transmitted vibration (Zemědělské kolové traktory – Sedadlo řidiče – Laboratorní měření přenášených vibrací). ISO 5007:2003 Mezinárodní organizace pro normalizaci (2005): Vibrace působící na člověka – Měřicí přístroje. ČSN ISO 8041 Mezinárodní organizace pro normalizaci (2001): Vibrace – Laboratorní metoda hodnocení vibrací vozidlových sedadel – Část 2: Aplikace na kolejová vozidla. ČSN ISO 10326-2 Národní British Standards Institution (1987) Measurement and evaluation of human exposure to whole-body

98

01_2007_6308_txt_CS.indd 98

25-11-2008 9:29:33

Dachverband der Ingenieure (2002) Einwirkung mechanischer Schwingungen auf den Menschen – Ganzkörper-Schwingungen VDI 3831:2005 (Působení vibrací na lidský organismus – Vibrace působící na celé tělo. VDI 3831) Dachverband der Ingenieure (2005) Protective measures against vibration effects on man (v němčině). (Ochranná opatření proti účinkům vibrací na lidský organismus)

H.3 Vědecké publikace Bovenzi M., Betta A. (1994): Low back disorders in agricultural tractor drivers exposed to whole body vibration and postural stress (Poruchy bederní páteře u řidičů traktorů vystavených vibracím působícím na celé tělo a polohovému stresu). Applied Ergonomics 25. 231-240 Bovenzi M., Hulshof C. T. J. (1999): An updated review of epidemiologic studies on the relationship between exposure to whole body vibration and low back pain (1986-1997). (Aktualizovaný přehled epidemiologických studií vztahu mezi expozicí vibracím působícím na celé tělo a bolestmi bederní páteře za období 1986 – 1997). Int Arch Occup Environ Health 72, 351-365 Bovenzi M., Pinto I., Stacchini N. (2002): Low back pain in port machinery operators (Bolesti bederní páteře u pracovníků obsluhy přístavních strojních zařízení). Journal of Sound and Vibration 253(1):3-20 Bovenzi M , Zadini A. (1992): Self reported low back symptoms in urban bus drivers exposed to whole body vibration (Symptomy postižení bederní páteře hlášené řidiči městských autobusů vystavenými vibracím působícím na celé tělo). Spine 17(9), 1048-1058 Donati P. (2002): Survey of technical preventative measures to reduce whole body vibration effects when designing mobile machinery (Přehled technických preventivních opatření ke snížení vibrací působících na celé tělo při projektování mobilních strojních zařízení). Journal of Sound and vibration 253(1), 169-183 Dupuis H. (1994): Medical and occupational preconditions for vibration-induced spinal disorders: occupational disease no. 2110 in Germany (Lékařské a profesní podmínky vzniku páteřních poruch vyvolaných vibracemi: nemoc z povolání č. 2110 v Německu). Int Arch Occup Environ Health. 66: 303308 Dupuis H.: Diseases due to whole-body vibration (Nemoci vyvolané vibracemi působícími na celé tělo). In: Manual of Occupational Medicine: Occupational

physiology, occupational pathology, prevention. Konietzko, Dupuis. Landsberg a.L.: ercomed-Verl.Ges., Loose-leaf-edt. Chap. IV-3.5 (v němčině) Griffin M. J. (1990, 1996): Handbook of human vibration (Přiručka o vibracích působících na lidský organismus). Academic Press, London, ISBN: 0-12303040-4 Griffin M. J. (1998): A comparison of standardized methods for predicting the hazards of whole-body vibration and repeated shocks (Porovnání standardizovaných metod predikce nebezpečí vibrací působících na celé tělo a opakovaných rázů). Journal of Sound and Vibration, 215, (4), 883-914 Griffin M. J. (2004): Minimum health and safety requirements for workers exposed to handtransmitted vibration and whole-body vibration in the European Union; a review (Minimální zdravotní a bezpečnostní požadavky u pracovníků v Evropské unii vystavených vibracím přenášeným na ruce a vibracím působícím na celé tělo. Přehled). Occupational and Environmental Medicine; 61, 387-397 Hartung E., Heckert Ch., Fischer S., Kaulbars U.: Load by mechanical vibration (Zatížení vibracemi). Knietzko, Dupuis, Letzel (Hrsg.): Manual of Occupational Medicine, Ecomed Landsberg, kap. II-3.1,1-16 (33. Completion 8/08) (v němčině) Homberg F., Bauer M., Neue (2004) VDI-Richtlinie 2057:2002 – „Former measuring values can be used further on“ (Dřívější měřicí hodnoty lze používat i nadále). VDI-Report No. 1821, str. 239-250 (v němčině)


mechanical vibration and repeated shock. British Standard, BS 6841 (Britský normalizační institut (1987): Měření a vyhodnocování expozice lidského organismu vibracím působícím na celé tělo a opakovaným rázům. Britská norma BS 6841)

HSE Contract Research Report 333/2001 Whole body vibration and shock: A literature review (Výzkumná zpráva v rámci kontraktu HSE č. 333/2001: Vibrace a rázy působící na celé tělo. Přehled literatury). Stayner RM Kjellberg A., Wikstrom B. O., Landstrom U. (1994): Injuries and other adverse effects of occupational exposure to whole body vibration. A review for criteria document (Zdravotní poškození a další nepříznivé účinky expozice vibracím působícím na celé tělo při práci. Přehledový referát). Arbete och halsa vetenskaplig skriftserie 41. 1-80 Mansfield N. J. (2004): Human Response to Vibration (Reakce lidského organismu na vibrace). ISBN 0-41528239-X National Institute of Occupational Safety and Health (NIOSH) (1997): Musculoskeletal disorders and workplace factors. A critical review of epidemiological evidence for work related musculoskeletal disorders of the neck upper extremity and low back (Muskuloskeletální poruchy a faktory pracoviště. Kritický přehled epidemiologických dokladů pracovně podmíněných muskuloskeletálních poruch šíje, horních končetin a bederní páteře) National Institute of Occupational Safety and Health (NIOSH), Bernard, B.P. (Editor) (1997): Musculoskeletal 99

01_2007_6308_txt_CS.indd 99

25-11-2008 9:29:33


disorders and workplace factors: a critical review of epidemiologic evidence for work-related disorders of the neck, upper extremities, and, low back (Muskuloskeletární poruchy a faktory pracoviště. Kritický přehled epidemiologických dokladů pracovně podmíněných muskuloskeletálních poruch šíje, horních končetin a bederní páteře). U.S. Department of Health and Human Services, National Institute of Occupational Safety and Health, DHHS (NIOSH) Publication No. 97-141 Paddan G. S., Haward B. M., Griffin M. J., Palmer K. T. (1999): Whole-body vibration: Evaluation of some common sources of exposure in Great Britain. Health and Safety Executive Contract Research Report 235/1999 (Vibrace působící na celé tělo. Hodnocení některých běžných zdrojů ve Velké Británii. Výzkumná zpráva č. 235/1999). HSE Books, ISBN: 0-7176-2481-1 Palmer K. T., Coggon D. N., Bendall H. E., Pannett B., Griffin M. J., Haward, B. (1999): Whole-body vibration: occupational exposures and their health effects in Great Britain. Health and Safety Executive Contract Research Report 233/1999 (Vibrace působící na celé tělo. Expozice v zaměstnání a jejich zdravotní účinky ve Velké Británii. Výzkumná zpráva č. 233/1999). HSE Books, ISBN: 0-7176-2477-3 Palmer K. T., Griffin M. J., Bednall H., Pannett B., Coggon D. (2000): Prevalence and pattern of occupational exposure to whole body vibration in Great Britain: findings from a national survey (Prevalence a charakteristika expozice vibracím působícím na celé tělo v zaměstnání ve Velké Británii. Zjištění z celostátního průzkumu). Occupational and Environmental Medicine, 57, (4), 229-236 Palmer K. T., Haward B., Griffin M. J., Bednall H., Coggon D. (2000): Validity of self reported occupational exposure to hand transmitted and whole body vibration (Validita údajů o pracovní expozici vibracím přenášeným na ruce a vibracím působícím na celé tělo, jak je nahlašují sami pracovníci). Occupational and Environmental Medicine, 57, (4), 237-241 Rossegger R., Rossegger S. (1960): Health effects of tractor driving (Zdravotní důsledky řízení traktoru). J Agric. Engineering Research 5. 241-275 Sandover J. (1998a): The fatigue approach to vibration and health: is it a practical and viable way of predicting the effects on people? (Přístup k vibracím a zdravotnímu stavu z hlediska únavy: prakticky použitelný a perspektivní způsob, jak předvídat působení na lidský organismus?) Journal of Sound & Vibration 215(4) 688-721 Sandover J. (1998b) High acceleration events: An introduction and review of expert opinion (Události spojené s vysokým zrychlením. Úvod a přehled odborných posudků). Journal of Sound & Vibration 215 (4) 927-945 Scarlett A. J, Price J. S, Semple D. A, Stayner R. M (2005): Whole-body vibration on agricultural vehicles:

evaluation of emission and estimated exposure levels (Vibrace působící na celé tělo na zemědělských strojích. Hodnocení emisí a odhad úrovní expozice). HSE Books, 2005. (Výzkumná zpráva RR321) ISBN 0717629708 Schwarze S.; Notbohm G.; Hartung F.; Dupuis H. (1999): Epidemiological Study –Whole body vibration. Joint research project on behalf of the HVBG, Bonn (Epidemiologická studie – Vibrace působící na celé tělo. Společný výzkumný projekt z pověření HVBG v Bonnu) (v němčině) Seidel H., Heide R. (1986): Long term effects of whole body vibration – a critical survey of the literature (Dlouhodobé účinky vibrací působících na celé tělo. Kritický průzkum literatury). Int. Arch. Occupational Environmental Health 58. 1-26 Troup J. D. G. (1988): Clinical effects of shock and vibration on the spine (Klinické účinky rázů a vibrací na páteř). Clinical Biomechanics 3 227-231

H.4 Příručky Britský úřad zdraví a bezpečnosti práce (HSE) (2005): Whole-body vibration – Control of Vibration at Work Regulations 2005 (Vibrace působící na celé tělo – Předpisy k omezování vibrací při práci za rok 2005). Guidance on Regulations L141, HSE Books 2005 ISBN 0 7176 6126 1 Britský úřad zdraví a bezpečnosti práce (2005): Control back-pain riziks from whole-body vibration: Advice for employers on the Control of Vibration at Work Regulations 2005 (Omezování rizik bolestí zad z vibrací působících na celé tělo. Informace pro zaměstnavatele o předpisech k omezování vibrací při práci za rok 2005). INDG242(rev1) HSE Books 2005 ISBN 0 7176 6119 9 Britský úřad zdraví a bezpečnosti práce (HSE) (2005): Drive away bad backs: Advice for mobile machine operators and drivers (Jak předcházet bolestem zad. Rady pro pracovníky obsluhy a řidiče strojních zařízení). INDG404 HSE Books 2005 ISBN 7176 6120 2 Bongers a spol. (1990) a Boshuizen a spol. (1990 a,b) in: Bongers P. M., Boshuizen H. C.: Back Disorders and Whole body vibration at Work (Poruchy páteře a vibrace působící na celé tělo při práci) Gruber H., Mierdel, B. Guidelines for risk assessment (Pokyny pro hodnocení rizik). Bochum: VTI Verlag 2003 Hartung E., Dupuis H., Christ E.: Noise and vibration at the workplace: The measurement booklet for the practitioner. Edited bei Institute of Applied Work Science (Institut für angewandte Arbeitswissenschaft e.V.), Adaptation and Editorial: Wilfried Brokmann. 2nd run. Cologne, Wirtschaftsverlag Bachem, 1995 (Hluk a vibrace na pracovišti. Příručka měření pro praktické lékaře. Vydáno při Ústavu užitých pracovních věd (Institut für angewandte Arbeitswissenschaft e.V.). Úprava a redakční práce Wilfried Brokmann. 2. kolo,

100

01_2007_6308_txt_CS.indd 100

25-11-2008 9:29:34

Francouzský Národní ústav pro výzkum a bezpečnost (INRS) (1992): Driving smoothly. How to adjust your suspension seat. Lift truck and seat manufacturers (Řídit hladce. Jak si seřídit odpružené sedadlo. Výrobci manipulačních vozíků a sedadel). Edition INRS, ED1372 (ve francouzštině) Francouzský Národní ústav pro výzkum a bezpečnost (INRS) (1993): Driving smoothly. Choosing and maintaining suspension seats for fork-lift trucks (Řídit hladce. Jak vybrat a udržovat odpružená sedadla pro vysokozdvižné vozíky). Edition INRS, ED1373 (ve francouzštině) Francouzský Národní ústav pro výzkum a bezpečnost (INRS) (1998): Driving smoothly. A suspension seat to ease your back. Farmers (Řídit hladce. Odpružené sedadlo uleví vašim zádům. Zemědělci). Edition INRS, ED 1493 (v angličtině a francouzštině) Francouzský Národní ústav pro výzkum a bezpečnost (INRS) (1998): Driving smoothly. Help your customers to stay fit. Distributors of farm machinery seat (Řídit hladce. Pomozte vašim zákazníkům udržet si dobré zdraví. Distributoři zemědělských strojů). Edition INRS, ED 1494 (v angličtině a francouzštině) Francouzský Národní ústav pro výzkum a bezpečnost (INRS). (1998) Driving smoothly. Selection and replacement of tractor and farm machinery seats. Farm inspectors (Řídit hladce. Volba a výměna sedadel traktorů a zemědělských strojů. Zemědělští inspektoři). Edition INRS, ED 1492 (v angličtině a francouzštině) Francouzský Národní ústav pro výzkum a bezpečnost (INRS): The spine in danger (Páteř v ohrožení). Edition INRS, ED 864, 2001 (v angličtině a francouzštině) Ministère fédéral de l’Emploi et du Travail (Belgie): Vibrations corps total. Stratégie d’évaluation et de prévention des risques. (Vibrace působící na celé tělo, strategie hodnocení a prevence rizik); D/1998/1205/72 (ve francouzštině) Centres de Mesure Physique (CMP) a Institut National de Recherche et de Sécurité (INRS): Guide to evaluate vibration at work. Part 1: Whole body vibration transmitted by mobile machines. Edited by INRS 1998 and Part 3: Whole body vibration transmitted by fixed machinery. Edited by INRS 2004 (Návod pro hodnocení vibrací při práci. Část 1. Vibrace působící na celé tělo přenášené pojízdnými strojními zařízeními. Vydal INRS 1998. Část 3. Vibrace působící na celé tělo přenášené pevnými strojními zařízeními. Vydal INRS 2004) (ve francouzštině) Saint Eve P. Donati P.: Prevention of spine disorders at the driving place of fork lift trucks (Prevence poškození

páteře na místě řidiče vysokozdvižného vozíku). Document pour le médecin du travail n°54, 2. semestr 1993 (ve francouzštině) Mezinárodní sdružení pro sociální zabezpečení (International Social Security Association, ISSA) (1989): Vibration at work (Vibrace při práci). Vydal INRS pro mezinárodní sekci Výzkum (v angličtině, francouzštině, němčině a španělštině) Protection against vibration: a problem or not? (Ochrana před vibracemi – problém či nikoli?) Leták Spolkového ústavu bezpečnosti práce a pracovního lékařství (Bundesanstalt für Arbeitsschutz und Arbeitsmedizin (BAuA)) Dupuis H.: Diseases due to whole-body vibration (Nemoci způsobené celkovými vibracemi). In: Manual of Occupational Medicine: Occupational physiology, occupational pathology, prevention. Konietzko, Dupuis. Landsberg a.L.: ercomed-Verl.-Ges., Looseleaf-edt., kap. IV-3.5 (v němčině) Hartung E.; Heckert Ch.; Fischer S.; Kaulbars U.: Load by mechanical vibration (Zátěž vibracemi). Knietzko, Dupuis, Letzel (Hrsg.): Manual of occupational medicine, ecomed Landsberg, kap. II-3.1., 1-16 (33. completion 8/08) (v němčině) Homberg F., Bauer M.: New VDI-Directive 2057:2002 – Former measuring values can be used further on (Nová směrnice VDI 2057 (2002) – Dřívější měřicí hodnoty mohou být používány i nadále). VDI-Berichte Nr. 1821 (2004), s. 239-250


Wirtschaftsverlag Bachem, Kolín nad Rýnem 1995) (v němčině)

Spolkový ústav bezpečnosti práce a pracovního lékařství (Bundesanstalt für Arbeitsschutz und Arbeitsmedizin): Protection against vibrations at the workplace (Ochrana před vibracemi na pracovišti) (Technics 12) Spolkový ústav bezpečnosti práce a pracovního lékařství (Bundesanstalt für Arbeitsschutz und Arbeitsmedizin): (Zátěž z vibrací ve stavebnictví) (Technics 23) Neugebauer, G., Hartung E.: Mechanical vibrations at the workplace (Vibrace na pracovišti).VTI Verlag, Bochum 2002 Schwarze S., Notbohm G., Hartung F., Dupuis H.: Epidemiological Study – Whole body vibration. Interconnecting research project on behalf of the HVBG, Bonn 1999 (Epidemiologická studie vibrací působících na celé tělo. Spojovací výzkumný projekt z pověření HVBG, Bonn 1999) ISPESL: La colonna vertebrale in pericolo. Vibrazioni meccaniche nei luoghi di lavoro : stato della normativa (v italštině)

101

01_2007_6308_txt_CS.indd 101

25-11-2008 9:29:34


H.5 Internetové stránky www.humanvibration.com Všeobecné informace o vibracích lidského organismu s odkazy na různé internetové stránky věnující se této problematice h t t p : / / w w w. v i b r a t i o n . d b . u m u . s e / H a v S o k . aspx?lang=en Údaje o emisích vibrací http://www.las-bb.de/karla/ Údaje o emisích vibrací http://w w w.hse.gov.uk/vibration/wbv/ wholebodycalc.htm Kalkulátor expozice http://www.dguv.de/bgia/de/pra/softwa/ kennwertrechner/index.jsp Kalkulátor expozice

102

01_2007_6308_txt_CS.indd 102

25-11-2008 9:29:34

A

M

A(8)........................................................................................ 18, 22, 38

manipulace s břemeny..................................................... 59, 85

anamnéza..........................................................................................45

měření................................................................................. 68, 73, 75

B bolesti zad v bederní oblasti.................................................37 D délka expozice................................................................................13 denní expozice vibracím, A(8)...................................... 13, 22 denní expozice: A(8)...................................................................41 denní expozice: VDV...................................................................71

N náhrada....................................................................................... 61, 74 nákupní politika..................................................................... 61, 74 natáčení..............................................................................................85 nejistota.............................................................................. 22, 71, 75 neměnná poloha těla................................................................37 nevhodná poloha.........................................................................37 nomogram................................................................................ 86, 88

denní hodnota expozice vyvolávající akci............ 11, 59

O

denní limitní hodnota expozice.................................. 11, 59

odmocnina průměru součtu ....................................... 69, 82

denní vibrační expozice...........................................................86

odpružená sedadla.............................................................. 61, 76

dodavatel........................................................................... 25, 42, 51

odpružení sedadla.......................................................................76

držení těla..........................................................................................26

omezovací opatření....................................................................61

Část 2 Příručka s osvědčenými postupy pro Vibrace působícína celé tělo – Rejstřík

R ejstřík

opatření k omezení vibrací............................................. 91, 97 E emise vibrací............................................................ 19, 23, 25, 48

P

ergonomické faktory.......................................................... 26, 37

posouzení rizik................................................................................73 posun...................................................................................................77

F

pracovní harmonogramy................................................ 61, 76

frekvence................................................................................... 34, 76

projednání a účast............................................................ 81, 108

frekvenční vážení.................................................................. 82, 97

přehodnocování...........................................................................28 přechodné období........................................................... 59, 109

H hodnocení rizik................................................................... 81, 106 hodnocení rizik z vibrací.......................................... 32, 79, 80 hodnota dávky vibrací, VDV........................................... 71, 97 hodnota expozice vyvolávající akci........................... 59, 90 hrubý terén............................................................................... 64, 74

R rámcová směrnice............................................................... 60, 73 ramena................................................................................................85 rázy a otřesy.....................................................................................65 ruční manipulace..........................................................................59 rychlost....................................................................................... 20, 69

K

Ř

kolektivní opatření............................................................... 61, 75

řidiči.............................................................................................. 59, 85

kvalifikovaný lékař................................................................ 45, 96 103

01_2007_6308_txt_CS.indd 103

25-11-2008 9:29:35


S

V

směrnice o ruční manipulaci.................................................64

vážení Wd..........................................................................................82

směrnice o vibracích.......................................................... 59, 79

vážení Wk...........................................................................................82

strategie k potlačení rizik................................................. 61, 73

VDV........................................................................................................67

strojní zařízení......................................................................... 59, 68

velikost................................................................................................59

systém expozičních bodů.......................................................89

velikost vibrací........................................................................ 59, 70 výběr............................................................................................. 25, 61

Š

výrobci......................................................................................... 68, 75

šíje.................................................................................................. 50, 85 školení a informování......................................................... 60, 76

Z zástupci pracovníků na pracovišti.............................. 77, 81

T

zdravotní dohled................................................................... 18, 45

techniky řízení vozidla...............................................................76

zdravotní záznamy............................................................ 79, 108

tělesná prohlídka..........................................................................96

zrychlení............................................................................. 42, 68, 82

terénní práce...................................................................................95 U údržba......................................................................................... 61, 76 uspořádání pracovní činnosti a procesu........................75

104

01_2007_6308_txt_CS.indd 104

25-11-2008 9:29:35

S měrnice E vropského Parlamentu 2002/44/ES

a rady

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 137 odst. 2 této smlouvy, s ohledem na návrh Komise (1) předložený po konzultaci s Poradním výborem pro bezpečnost, hygienu a ochranu zdraví při práci,, s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru (2), s ohledem na stanovisko Výboru regionů, v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3), s ohledem na společný návrh schválený dohodovacím výborem dne 8. dubna 2002, vzhledem k těmto důvodům: (1) Podle Smlouvy může Rada pomocí směrnic přijímat minimální požadavky na podporu zlepšování zejména pracovního prostředí tak, aby bylo chráněno zdraví a bezpečnost pracovníků. Tyto směrnice by neměly ukládat žádná správní, finanční ani právní omezení bránící zakládání a rozvoji malých a středních podniků. (2) Sdělení Komise o jejím akčním programu týkajícím se provádění Charty Společenství základních sociálních práv pracovníků stanoví zavedení minimálních požadavků na zdraví a bezpečnost týkajících se expozice zaměstnanců rizikům způsobeným fyzikálními činiteli. V září 1990 přijal Evropský parlament usnesení o tomto akčním programu (4), v němž Komisi vyzývá zejména k vypracování zvláštní směrnice o rizicích způsobených hlukem a vibracemi a všemi ostatními fyzikálními činiteli na pracovišti.

(3) Za první nutný krok je považováno zavedení opatření na ochranu zaměstnanců před riziky spojenými s vibracemi v důsledku jejich účinků na zdraví a bezpečnost zaměstnanců, zejména před poškozením kosterní a svalové soustavy, jakož i před nervovými a cévními poruchami. Záměrem těchto opatření není jen zajistit zdraví a bezpečnost každého zaměstnance jako jednotlivce, ale též vytvořit minimální základ ochrany pro všechny zaměstnance Společenství, který zabrání případnému narušení hospodářské soutěže. (4) Tato směrnice stanoví minimální požadavky, a umožňuje tak členským státům zachovat nebo přijmout příznivější ustanovení na ochranu zaměstnanců, zejména stanovení nižších hodnot pro denní hodnotu vyvolávající akci nebo pro denní limitní hodnotu expozice vibracím. Prováděním této směrnice nesmí být odůvodňováno jakékoli zhoršení oproti stavu, který již v členském státě existuje.

Směrnice Evropského Parlamentu a rady 2002/44/ES

ze dne 25. června 2002 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (vibracemi) (šestnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)

(5) Systém zajišťující ochranu proti vibracím se musí bez zbytečných podrobností omezit na vymezení cílů, jichž je třeba dosáhnout, zásad, které musí být zachovávány, a základních hodnot, jež mají být použity, aby umožňoval členským státům uplatňovat minimální požadavky rovnocenným způsobem. (6) Úroveň expozice vibracím lze s větší účinností snížit začleněním preventivních opatření již do návrhů pracovních míst a pracovišť, jakož i volbou pracovního vybavení, postupů a metod, aby se riziko snížilo přednostně u zdroje. Opatření týkající se pracovního vybavení a metod tak přispívají k ochraně zaměstnanců, kteří je používají.

1 2 3

Úř. věst. C 77, 18.3.1993, s. 12 a Úř. věst. C 230, 19.8.1994, s. 3. Úř. věst. C 249, 13.9.1993, s. 28. Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 20. dubna 1994 (Úř. věst. C 128, 9.5.1994, s. 146) potvrzené dne 16. září 1999 (Úř. věst. C 54, 25.2.2000, s. 75), společný postoj Rady ze dne 25. června 2001 (Úř. věst. C 301, 26.10.2001, s. 1) a rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 23. října 2001 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku). Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 25. dubna 2002 a rozhodnutí Rady ze dne 21. května 2002. 4 Úř. věst. C 260, 15.10.1990, s. 167.

105

01_2007_6308_txt_CS.indd 105

25-11-2008 9:29:35


(7) Zaměstnavatelé se musí přizpůsobit technickému pokroku a vědeckým poznatkům o rizicích spojených s expozicí vibracím s cílem zlepšovat bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců. (8) V případě námořní a letecké přepravy není vzhledem k současnému stavu technologie možné dodržet za všech okolností povolené limitní hodnoty expozice vibracím působícím na celé tělo. Je tedy třeba stanovit náležitě odůvodněné odchylky.

b) „vibracemi působícími na celé tělo“ rozumějí mechanické vibrace, které přeneseny na celé tělo zahrnují rizika pro zdraví a bezpečnost zaměstnanců, zejména zádové bolesti a poškození páteře. Článek 3 Limitní hodnoty expozice a hodnoty expozice vyvolávající akci

(9) Tato směrnice je samostatnou směrnicí ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (5), uvedená směrnice se proto vztahuje na expozici zaměstnanců vibracím, aniž jsou dotčena přísnější nebo zvláštní ustanovení této směrnice.

1. Pro vibrace působící na soustavu ruka-paže:

(10) Tato směrnice představuje konkrétní příspěvek k vytvoření sociálního rozměru vnitřního trhu.

Expozice zaměstnance vibracím působící na soustavu ruka-paže se hodnotí nebo měří na základě části A bodu 1 přílohy.

(11) Nezbytná opatření k provádění této směrnice se přijímají v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (1). PŘIJALY TUTO SMĚRNICI: ODDÍL I OBECNÁ USTANOVENÍ Článek 1 Účel a oblast působnosti 1. Tato směrnice, která je šestnáctou samostatnou směrnicí ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS, stanoví minimálnípožadavky na ochranu zaměstnanců před riziky pro jejich zdraví a bezpečnost, které vznikají nebo by mohly vzniknout z expozice mechanickým vibracím. 2. Požadavky této směrnice se vztahují na činnosti, při kterých zaměstnanci jsou nebo by mohli být při práci vystaveni rizikům mechanických vibrací. 3. Směrnice 89/391/EHS se vztahuje v plném rozsahu na celou oblast uvedenou v odstavci 1, aniž jsou dotčena přísnější nebo zvláštní ustanovení obsažená v této směrnici. Článek 2 Definice Pro účely této směrnice se: a) „vibracemi působícími na soustavu ruka-paže“ rozumějí mechanické vibrace, které přeneseny na soustavu ruka-paže zahrnují rizika pro zdraví a bezpečnost zaměstnanců, zejména cévní, kostní a kloubní, nervové a svalové poruchy; 5

1

a) denní limitní hodnota expozice normalizovaná na osmihodinovou referenční dobu činí 5 m/s2;; b) denní hodnota expozice vyvolávající akci normalizovaná na osmihodinovou referenční dobu činí 2,5 m/s2.

2. Pro vibrace působící na celé tělo: a) denní limitní hodnota expozice normalizovaná na osmihodinovou referenční dobu činí 1,15 m/s2 nebo, podle volby dotyčného členského státu, hodnota dávky vibrace činí 21 m/s1,75; b) denní hodnota expozice vyvolávající akci normalizovaná na osmihodinovou referenční dobu činí 0,5 m/s2 nebo, podle volby dotyčného členského státu, hodnota dávky vibrace činí 9,1 m/s1,75. Expozice zaměstnance vibracím působícím na celé tělo se hodnotí nebo měří na základě části B bodu 1 přílohy. ODDÍL II POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELŮ Článek 4 Určení a hodnocení rizik 1. Při plnění povinností stanovených v čl. 6 odst. 3 a čl. 9 odst. 1 směrnice 89/391/EHS zaměstnavatel vyhodnocuje a případně měří hladiny mechanických vibrací, jimž jsou zaměstnanci vystaveni. Měření se provádí v souladu s částí A bodem 2 nebo částí B bodem 2 přílohy této směrnice. 2. Úroveň expozice mechanickým vibracím lze vyhodnotit pozorováním specifických pracovních praktik a odkazem na informace o pravděpodobné velikosti vibrací odpovídající vybavení nebo druhům vybavení za konkrétních podmínek, za nichž je používáno, včetně informací této povahy poskytnutých výrobcem vybavení. Tento úkon se

Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1. Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

106

01_2007_6308_txt_CS.indd 106

25-11-2008 9:29:35

3. Hodnocení a měření uvedené v odstavci 1 plánují a vykonávají ve vhodných intervalech příslušné služby, zejména s přihlédnutím k článku 7 směrnice 89/391/EHS o nezbytných způsobilých službách nebo osobách. Údaje o úrovni expozice mechanickým vibracím získané hodnocením nebo měřením se vhodnou formou uchovají k pozdějšímu nahlédnutí. 4. V souladu s čl. 6 odst. 3 směrnice 89/391/EHS musí zaměstnavatel při hodnocení rizika věnovat zvláštní pozornost: a) úrovni, druhu a trvání expozice včetně všech expozic přerušovaným vibracím nebo opakovaným otřesům; b) limitním hodnotám expozice a hodnotám expozice vyvolávajícím akci stanoveným v článku 3 této směrnice; c) všem účinkům na bezpečnost a zdraví zvlášť ohrožených zaměstnanců; d) všem nepřímým účinkům na zaměstnanců vyvolaným působením mezi mechanickými pracovištěm nebo jiným vybavením;

bezpečnost vzájemným vibracemi a pracovním

e) informacím poskytnutým výrobci pracovního vybavení v souladu s příslušnými směrnicemi Společenství; f ) existenci zástupného vybavení určeného ke snížení úrovně expozice mechanickým vibracím; g) prodloužení expozice vibracím působícím na celé tělo nad obvyklou pracovní dobu na odpovědnost zaměstnavatele; h) zvláštním pracovní podmínkám, například nízkým teplotám; i) odpovídajícím informacím získaným ze zdravotního dohledu, pokud možno včetně informací zveřejněných. 5. Zaměstnavatel musí mít k dispozici hodnocení rizika v souladu s čl. 9 odst. 1 písm. b) směrnice 89/391/EHS a musí určit opatření, která mají být přijata v souladu s články 5 a 6 této směrnice. Hodnocení rizika se zaznamenává na vhodné médium podle vnitrostátních právních předpisů a zvyklostí a může zahrnovat odůvodnění zaměstnavatele, že další podrobné hodnocení rizika není z důvodů povahy a množství rizik spojených s mechanickými vibracemi nezbytné. Hodnocení rizika je aktualizováno, zejména došloli k podstatným změnám, které je mohou činit zastaralým, nebo pokud se to na základě výsledků zdravotního dohledu jeví jako nezbytné.

Článek 5 Ustanovení zaměřená na odstranění nebo zmenšení expozice 1. S přihlédnutím k technickému pokroku a dostupnosti opatření na potlačení rizika u jeho zdroje se rizika vyplývající z expozice mechanickým vibracím odstraňují u zdroje nebo se snižují na minimum. S přihlédnutím k technickému pokroku a dostupnosti opatření na potlačení rizika u jeho zdroje se rizika vyplývající z expozice mechanickým vibracím odstraňují u zdroje nebo se snižují na minimum. 2. Na základě hodnocení rizik uvedeného v článku 4 musí zaměstnavatel, jakmile jsou překročeny hodnoty expozice stanovené v čl. 3 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b), zavést a provádět program technických nebo organizačních opatření určených ke snížení expozice mechanickým vibracím a z nich plynoucích rizik na minimum, s přihlédnutím zejména k a) jiným pracovním metodám, které vyžadují menší expozici mechanickým vibracím; b) volbě vhodného pracovního vybavení, vhodného ergonomického designu a vytvářejícího co nejméně vibrací s přihlédnutím k práci, která má být vykonána;


odlišuje od měření, které vyžaduje použití zvláštních přístrojů a přiměřené metodiky.

c) poskytnutí pomocného vybavení, které snižuje riziko zranění způsobených vibracemi, jako jsou například sedačky, které účinně snižují vibrace působící na celé tělo, a držadla, která snižují vibrace působící na soustavu ruka-paže; d) poskytnutí pomocného vybavení, které snižuje riziko zranění způsobených vibracemi, jako jsou například sedačky, které účinně snižují vibrace působící na celé tělo, a držadla, která snižují vibrace působící na soustavu ruka-paže; e) návrhu a dispozici pracovišť a pracovních míst; f ) dostačujícím informacím a školení, aby zaměstnanci byli poučeni o správném a bezpečném používání pracovního vybavení s cílem snížit jejich expozici mechanickým vibracím na minimum; g) omezení trvání a intenzity expozice; h) vhodným pracovním rozvrhům s dostatečnými dobami odpočinku; i) poskytnutí oděvů k ochraně exponovaných zaměstnanců před chladem a vlhkostí. 3. Expozice zaměstnanců nesmí v žádném případě překročit limitní hodnotu expozice. Je-li navzdory opatřením přijatým zaměstnavatelem k dosažení souladu s touto směrnici limitní hodnota expozice překročena, musí zaměstnavatel neprodleně přijmout opatření ke snížení expozice pod limitní 107

01_2007_6308_txt_CS.indd 107

25-11-2008 9:29:36


hodnotu expozice. Zjistí příčiny překročení limitní hodnoty expozice a podle toho změní ochranná a preventivní opatření, aby zabránil jejímu opětnému překročení. 4. Na základě článku 15 směrnice 89/391/EHS zaměstnavatel přizpůsobí opatření uvedená v tomto článku požadavkům zvlášť ohrožených zaměstnanců. Článek 6 Informování a školení zaměstnanců Aniž jsou dotčeny články 10 a 12 směrnice 89/391/ EHS, zajistí zaměstnavatel, aby zaměstnanci, kteří jsou při práci vystaveni rizikům z mechanických vibrací, nebo jejich zástupci obdrželi informace a školení o výsledku hodnocení rizik stanoveného v čl. 4 odst. 1 této směrnice, týkající se zejména a) opatření přijatých na základě této směrnice za účelem odstranění rizik vyplývajících z mechanických vibrací nebo jejich snížení na minimum; b) limitních hodnot expozice a hodnot expozice vyvolaných akcí; c) výsledků hodnocení a měření mechanických vibrací provedených v souladu s článkem 4 této směrnice a zranění, která může způsobit používané pracovní vybavení; d) proč a jak zjišťovat a hlásit známky zranění; e) okolností, za nichž mají zaměstnanci nárok na zdravotní dohled f ) bezpečných pracovních postupů k minimalizaci expozice mechanickým vibracím. Článek 7 Projednání se zaměstnanci a jejich účast V souladu s článkem 11 směrnice 89/391/EHS projednávají zaměstnavatelé se zaměstnanci nebo jejich zástupci záležitosti, na které se vztahuje tato směrnice, a umožňují jejich účast. ODDÍL III RŮZNÁ USTANOVENÍ Článek 8 Zdravotní dohled 1. Aniž je dotčen článek 14 směrnice 89/391/EHS, přijmou členské státy opatření pro zajištění přiměřeného zdravotního dohledu nad zaměstnanci, u kterých výsledky hodnocení podle čl. 4 odst. 1 této směrnice odhalí zdravotní riziko. Tato opatření, včetně zvláštních požadavků na zdravotní záznamy a jejich dostupnost, se zavádějí v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi.

Zdravotní dohled, jehož výsledky se vezmou v úvahu při použití preventivních opatření na určitém pracovišti, je určen k prevenci a rychlému rozpoznání všech onemocnění spojených s expozicí mechanickým vibracím. Zdravotní dohled je vhodný, pokud – expozice zaměstnanců vibracím je taková, že expozice může souviset s výskytem určitelné nemoci nebo zdraví škodlivých účinků, – je pravděpodobné, že nemoc nebo účinky jsou důsledkem zvláštních pracovních podmínek zaměstnance, a – existují osvědčené metody k odhalení onemocnění nebo zdraví škodlivých účinků. V každém případě mají zaměstnanci vystaveni mechanickým vibracím, jež překračují hodnoty udané v čl. 3 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b), nárok na náležitý zdravotní dohled. 2. Členské státy přijmou opatření k zajištění toho, aby se o každém zaměstnanci, který podléhá zdravotnímu dohledu v souladu s požadavky odstavce 1, vedly a aktualizovaly osobní zdravotní záznamy. Zdravotní záznamy obsahují shrnutí výsledků prováděného zdravotního dohledu. Jsou vedeny vhodným způsobem, aby později mohl být jejich obsah konzultován, s přihlédnutím k lékařskému tajemství. Příslušnému orgánu musí být na žádost poskytnuta kopie odpovídajících záznamů. Zaměstnanci mají na svou žádost přístup ke zdravotním záznamům, které se jich osobně týkají. 3. Pokud výsledky zdravotního dohledu ukáží, že zaměstnanec trpí určitelnou nemocí nebo se u něj projevil zdraví škodlivý účinek, který je podle názoru lékaře nebo závodního lékaře důsledkem expozice mechanickým vibracím při práci: a) zaměstnanec je lékařem nebo jinou kvalifikovanou osobou informován o výsledku, který se ho osobně týká. Zejména obdrží informace a poradenství o zdravotním dohledu, kterému by se měl podrobit po ukončení expozice; b) zaměstnavatel je informován o všech významných nálezech zdravotního dohledu, s přihlédnutím k lékařskému tajemství; c) zaměstnavatel: – přezkoumá hodnocení rizika provedené podle článku 4, – přezkoumá opatření stanovená za účelem vyloučení nebo snížení rizik na základě článku 5, – vezme v úvahu doporučení závodního lékaře nebo jiné kvalifikované osoby nebo příslušného orgánu při provádění všech

108

01_2007_6308_txt_CS.indd 108

25-11-2008 9:29:36

– učiní opatření pro stálý zdravotní dohled a stanoví vyšetření zdravotního stavu všech ostatních zaměstnanců, kteří byli exponováni podobně. V těchto případech může příslušný lékař, lékař specializovaný na pracovní lékařství nebo příslušný orgán navrhnout, aby se exponované osoby podrobily lékařské prohlídce.

v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi. Tyto odchylky musí být provázeny podmínkami, které i při uvážení zvláštních okolností zaručují, že výsledná rizika jsou snížena na minimum a že dotyční zaměstnanci jsou podrobováni zvýšenému zdravotnímu dohledu. Tyto odchylky se přezkoumávají každé čtyři roky a jsou zrušeny, jakmile pominou okolnosti, které je odůvodňovaly. 4. Členské státy předají Komisi každé čtyři roky seznam odchylek uvedených v odstavcích 1 a 2 s vyznačením přesných důvodů a okolností, které je k povolení odchylek vedly.

Článek 9

Článek 11

Přechodné období

Technické úpravy

Pokud jde o provádění povinností stanovených v čl. 5 odst. 3, jsou členské státy po konzultaci se sociálními partnery v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi oprávněny využít maximální přechodné období pěti let od 6. července 2005, během něhož se používá pracovní vybavení, které bylo dáno zaměstnancům před 6. červencem 2007 a které s přihlédnutím k nejnovějšímu technickému pokroku nebo přijatým organizačním opatřením nedovoluje dodržovat limitní hodnoty expozice. S ohledem na vybavení používané v zemědělském odvětví a v odvětví lesního hospodářství jsou členské státy oprávněny prodloužit maximální přechodné období až o čtyři roky. Článek 10 Odchylky 1. V souladu s obecnými zásadami ochrany bezpečnosti a zdraví zaměstnanců se mohou členské státy v případě námořní a letecké dopravy za řádně odůvodněných okolností odchýlit od čl. 5 odst. 3, pokud jde o vibrace působící na celé tělo, jestliže za daného stavu vědy a techniky a při specifických vlastnostech pracovišť není možné navzdory přijatým technickým nebo organizačním opatřením limitní hodnoty expozice dodržet. 2. V případě, že expozice zaměstnance mechanickým vibracím je obvykle nižší než hodnoty expozice uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b), ale každou chvíli se výrazně mění a může občas překročit limitní hodnotu expozice, mohou členské státy rovněž povolit odchylky od čl. 5 odst. 3. Průměrná hodnota expozice během 40 hodin však musí být menší než limitní hodnota expozice a musí být prokázáno, že rizika plynoucí pro zaměstnance z tohoto typu expozice jsou nižší než rizika z expozice při limitních hodnotách expozice. 3. Odchylky uvedené v odstavcích 1 a 2 povolují členské státy po konzultaci se sociálními partnery

Úpravy příloh čistě technického rázu v souvislosti s a) přijetím směrnic v oblasti technické harmonizace a normalizace týkající se navrhování, stavby, výroby nebo konstrukce pracovního vybavení nebo pracovišť; b) technickým rozvojem, změnami v nejvhodněji harmonizovaných evropských normách nebo specifikacích a poznatcích týkajících se mechanických vibrací; se přijímají regulativním postupem podle čl. 12 odst. 2. Článek 12


patření vyžadovaných k vyloučení nebo snížení rizika v souladu s článkem 5, včetně možnosti převést zaměstnance na jiné pracovní místo, na kterém není riziko další expozice, a

Výbor 1. Komisi je nápomocen výbor uvedený v čl. 17 odst. 2 směrnice 89/391/EHS. 2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí. Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ ES je tři měsíce. 3. Výbor přijme svůj jednací řád. ODDÍL IV ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 13 Zprávy Každých pět let podají členské státy Komisi zprávu o praktickém provádění této směrnice a uvedou stanoviska sociálních partnerů. Zpráva obsahuje popis osvědčených postupů k prevenci vibrací, které mají škodlivý účinek na zdraví, a jiných způsobů organizace práce, jakož i opatření přijatá členskými státy k rozšíření poznatků o těchto postupech. Na základě těchto zpráv provede Komise celkové hodnocení provádění směrnice, zejména na základě výzkumů a vědeckých informací, a uvědomí o tom Evropský parlament, Radu, Hospodářský a sociální 109

01_2007_6308_txt_CS.indd 109

25-11-2008 9:29:36


výbor a Poradní výbor pro bezpečnost, hygienu a ochranu zdraví při práci a případně navrhne změny. Článek 14 Transpozice 1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 6. července 2005. Neprodleně o nich uvědomí Komisi. Připojí též řádně odůvodněný seznam přechodných opatření, která přijaly podle článku 9.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění vnitrostátních právních předpisů, které již přijaly nebo přijmou v oblasti působnosti této směrnice. Článek 15 Vstup v platnost Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství. Článek 16

2. Měření Pokud se v souladu s čl. 4 odst. 1 používá měření: a) může mezi používanými metodami být i odběr vzorků, které musí být reprezentativní pro expozici mechanickým vibracím daného zaměstnance; použité metody a přístroje musí být přizpůsobeny zvláštním vlastnostem měřených mechanických vibrací, faktorům prostředí a vlastnostem měřícího přístroje, v souladu s normou ISO 5349-2(2001); b) v případě zařízení, která je třeba držet oběma rukama, se měření musí provádět na každé ruce zvlášť. Expozice se určí odkazem na tu hodnotu, která je vyšší; podají se též informace o druhé ruce. 3. Interference Ustanovení čl. 4 odst. 4 písm. d) se použijí zejména, pokud mechanické vibrace narušují správnou obsluhu ovládacích prvků nebo správné odečítání ukazatelů. 4. Nepřímá rizika Ustanovení čl. 4 odst. 4 písm. d) se použijí zejména, pokud mechanické vibrace poškozují stabilitu struktur nebo pevnost kloubů. 5. Osobní ochranné pomůcky

Tato směrnice je určena členským státům.

Osobní ochranné vybavení proti vibracím působícím na soustavu ruka-paže může být příspěvkem k programu opatření uvedenému v čl. 5 odst. 2.

V Lucemburku dne 25. června 2002.

B. VIBRACE PŮSOBÍCÍ NA CELÉ TĚLO

Určení

Za Evropský parlament předseda P. COX

Za Radu předseda J. MATAS I PALOU

PŘÍLOHA A. VIBRACE PŮSOBÍCÍ NA SOUSTAVU RUKA-PAŽE 1. Hodnocení expozice Hodnocení úrovně expozice vibracím působícím na soustavu ruka-paže je založeno na výpočtu denní hodnoty expozice normalizované na osmihodinovou referenční dobu A (8) vyjádřené druhou odmocninou součtu druhých mocnin efektivních hodnot (celková hodnota) frekvenčně zatížených akceleračních hodnot stanovených na ortogonálních osách ahwx, ahwy, ahwz definovaných v kapitolách 4 a 5 a v příloze A normy ISO 5349-1(2001). Hodnocení úrovně expozice může být prováděno na základě odhadu založeného na informacích poskytnutých výrobci o úrovni emise z použitého pracovního vybavení a na pozorování specifických pracovních postupů nebo měřením.

1. Hodnocení expozice Hodnocení úrovně expozice vibracím je založeno na výpočtu denní expozice A (8) vyjádřené jako rovnocenná nepřetržitá akcelerace po dobu osmi hodin vypočtená jako nejvyšší efektivní hodnota nebo nejvyšší hodnota dávky vibrací (VDV) frekvenčně zatížených akcelerací určených na třech ortogonálních osách (1,4awx, 1,4awy, awz pro sedícího nebo stojícího zaměstnance) podle kapitol 5, 6 a 7, přílohy A a přílohy B normy ISO 2631-1(1997). Hodnocení úrovně expozice může být prováděno na základě odhadu založeného na informacích poskytnutých výrobci o úrovni emise z použitého pracovního vybavení a na pozorování specifických pracovních postupů, nebo měřením. Pokud jde o námořní dopravu, mohou členské státy přihlížet pouze k vibracím o frekvenci vyšší než 1 Hz. 2. Měření Pokud se v souladu s čl. 4 odst. 1 používá měření, může mezi používanými metodami být i odběr vzorků, které musí být reprezentativní pro expozici mechanickým vibrací daného zaměstnance. Použité metody a přístroje musí být přizpůsobeny zvláštním vlastnostem měřených mechanických vibrací, faktorům prostředí a vlastnostem měřicího přístroje.

110

01_2007_6308_txt_CS.indd 110

25-11-2008 9:29:37

3. Interference

5. Prodloužení expozice

Ustanovení čl. 4 odst. 4 písm. d) se použijí zejména, pokud mechanické vibrace narušují správnou obsluhu ovládacích prvků nebo správné odečítání ukazatelů.

Ustanovení čl. 4 odst. 4 písm. g) se použijí zejména, pokud zaměstnanec v důsledku povahy činnosti užívá prostor k odpočinku, na který zaměstnavatel dohlíží; expozice vibracím působícím na celé tělo musí být v těchto prostorách snížena na úroveň slučitelnou s jejich účelem a podmínkami používání, s výjimkou případů „vyšší moci“.

4. Nepřímá rizika


Ustanovení čl. 4 odst. 4 písm. d) se použijí zejména, pokud mechanické vibrace poškozují stabilitu struktur nebo pevnost kloubů.

111

01_2007_6308_txt_CS.indd 111

25-11-2008 9:29:37

01_2007_6308_txt_CS.indd 112

25-11-2008 9:29:37

Evropská komise Nezávazná příručka správných postupů pro provádění směrnice 2002/44/ES (vibrace na pracovišti) Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství 2008 — 111 pp. — 21 x 29,7 cm ISBN 978-92-79-07529-2

01_2007_6308_txt_CS.indd 113

25-11-2008 9:29:37

01_2007_6308_txt_CS.indd 114

25-11-2008 9:29:37

ES (vibrace na pracovišti)

Recommend Documents