ES o elektronických penězích

Ministerstvo financí ČR

Závěrečná zpráva RIA

Transpozice směrnice 2009/110/ES o elektronických penězích

Obsah Seznam zkratek a pojmů .........................................................................................................1 A. DŮVOD PŘEDLOŢENÍ .................................................................................................2 1) Název .........................................................................................................................2 2) Identifikace problému .................................................................................................2 3) Popis cílového stavu ...................................................................................................3 4) Rizika spojená s nečinností .........................................................................................3 5) Identifikace dotčených subjektů ..................................................................................4 6) Dopady na státní rozpočet ...........................................................................................4 7) Konzultace ..................................................................................................................4 B. OBECNÉ DOPADY TRANSPOZICE SMĚRNICE .......................................................5 1) Přehled hlavních dopadů .............................................................................................5 2) Definice elektronických peněz ....................................................................................6 3) Činnosti institucí elektronických peněz .......................................................................7 4) Kapitál ........................................................................................................................7 5) Zpětná výměna elektronických peněz ..........................................................................9 C. DISKRECE .................................................................................................................. 11 Článek 3(3) – Obecná obezřetnostní pravidla .................................................................... 12 Článek 7(4) – Poţadavky na ochranu peněţních prostředků .............................................. 14 Článek 9 – Volitelné výjimky ........................................................................................... 17 Článek 18(2) – Přechodná ustanovení ............................................................................... 21 Článek 19 – Změny předpisů upravujících praní špinavých peněz ..................................... 23 D. IMPLEMENTACE A VYNUCOVÁNÍ ........................................................................ 25 E. PŘEZKUM ÚČINNOSTI ............................................................................................. 25 F. KONTAKTY A PROHLÁŠENÍ SCHVÁLENÍ HODNOCENÍ DOPADŮ ........... Chyba! Záloţka není definována.

Seznam zkratek a pojmů ČNB MF EHP EMA EP EU Hybridní instituce elektronických peněz OP PSD

Česká národní banka Ministerstvo financí ČR Evropský hospodářský prostor Electronic Money Association elektronické peníze Evropská unie instituce elektronických peněz, která vykonává i obchodní činnosti jiné neţ vydávání elektronických peněz objem plateb směrnice 2007/64/ES o platebních sluţbách na vnitřním trhu (Payment Services Directive)

1

A. DŮVOD PŘEDLOŽENÍ 1) NÁZEV Zákon o platebním styku, který transponuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES

2) IDENTIFIKACE PROBLÉMU Původní směrnice o elektronických penězích (2000/46/ES) byla přijata v roce 2000 definovala pojem elektronických peněz, vymezovala zvláštní kategorii nebankovních vydavatelů elektronických peněz (tzv. instituce elektronických peněz – Electronic Money Institutions), zavedla pro ně specifické regulatorní a dohledové poţadavky a upravila také některé soukromoprávní aspekty vydávání elektronických peněz (tzv. zpětná výměna). Jejím cílem bylo poskytnout právní rámec pro rozvoj sluţeb institucí, jejichţ primárním předmětem činnosti je vydávání elektronických peněz, a zrovnoprávnit bankovní instituce a ostatní klasické vydavatele elektronických peněz. Analogicky s obdobnými právními akty v oblasti bankovnictví tak sledovala několik cílů: stabilitu institucí nabízejících finanční sluţby, stabilitu a důvěryhodnost globálního systému plateb neboli zamezení praní špinavých peněz. Specificky pak měla aplikace této směrnice vést k posílení spotřebitelské i podnikatelské důvěry v inovativní prostředky platebního styku nabízené netradičními institucemi. Kdyţ byla směrnice na konci 90. let připravována, reagovala na rozvoj nových forem plateb, ať jiţ na internetu nebo jinou elektronickou formou, a byla zaměřena na instituce, pro něţ bylo vydávání tohoto druhu peněz hlavní náplní činnosti. Na základě článku o přezkoumání směrnice o elektronických penězích zahájila Komise v lednu 2005 hodnocení a zahájila konzultační aktivity. Problémy zjištěné v rámci procesu hodnocení a konzultací lze rozdělit do dvou hlavních skupin:  nejasná definice elektronických peněz a oblasti působnosti směrnice, které vedou k právní nejistotě a brání rozvoji trhu  neadekvátní právní rámec - obezřetnostní reţim, výjimky a reţim vydávání licencí, jakoţ i pouţití předpisů proti praní špinavých peněz na sluţby v oblasti elektronických peněz. Tato celková právní nejednotnost se ještě zvýšila po transpozici směrnice o platebních sluţbách (listopad 2009), neboť některá její ustanovení jsou se směrnicí o elektronických penězích neslučitelná. Tyto problémy měly za následek omezený rozvoj trhu elektronických peněz v Evropě, zejména pokud jde o objem vydaných elektronických peněz a o počet účastníků trhu, kdy elektronické peníze představovaly 1 miliardu eur ve srovnání s 637 miliardami hotovosti v oběhu v srpnu 2007.1 V dubnu 2009 přijal Evropský parlament návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním 1

Posouzení dopadů připojené k předloze návrhu směrnice EP a Rady, kterou se mění směrnice 2000/46/ES o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, 2008, dostupný na .

2

dohledu nad touto činností, nahrazující původní směrnici č. 2000/46/ES stejného názvu. Nejpozději k 30. dubnu 2011 by ji měly členské státy transponovat do své legislativy. Směrnice 2009/110/ES o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností (dále jen „směrnice o elektronických penězích“ nebo „směrnice“) bude transponována do zákona o platebním styku, který kromě vydávání elektronických peněz zahrnuje specializované oblasti platebního styku, které se týkají předmětu směrnice 2007/64/ES o platebních sluţbách na vnitřním trhu (Payment Services Directive, dále jen „PSD“), a provoz platebních systémů. Směrnice má být transponována v reţimu plné harmonizace, to znamená, ţe u institutů upravených ve směrnici se členské státy nemohou od této úpravy odchýlit. Avšak vzhledem k tomu, ţe v některých případech bylo nutné respektovat zájmy členských států na udrţení stávajícího regulatorního reţimu nebo nebylo moţné prosadit jednotně akceptovatelné řešení, směrnice na několika místech výslovně dává členským státům moţnost přijmout v rámci určitých mantinelů odchylnou úpravu v podobě tzv. diskrecí. Pro účely této závěrečné zprávy RIA jsou jednotlivými řešenými problémy právě diskrece, u kterých jsou samostatně posuzovány dopady jednotlivých variant řešení. Úvodní část navíc obsahuje popis dopadu transpozice Směrnice jako celku, kde jsou shrnuty hlavní dopady změn, které zákon o platebním styku přináší.

3) POPIS CÍLOVÉHO STAVU Obecným cílem přezkoumání směrnice o elektronických penězích je podpořit vznik skutečně jednotného trhu elektronickými penězi v Evropě, přispět k vytvoření a zavedení nových, inovačních a bezpečných sluţeb, umoţnit přístup na trh novým subjektům, umoţnit skutečnou a účinnou hospodářskou soutěţ mezi všemi účastníky, a přinést tak nezanedbatelný prospěch širšímu evropskému hospodářství. K dosaţení tohoto obecného cíle byly stanoveny dva operativní cíle: 

upřesnění definice elektronických peněz, rozsahu sluţeb elektronických peněz a institucí elektronických peněz a



zajištění souladu se směrnicí o platebních sluţbách při vytvoření skutečně rovných podmínek pro všechny účastníky trhu.

To by ve střednědobém horizontu vedlo ke splnění zvláštních cílů, jimiţ jsou zvýšení právní jistoty pro všechny poskytovatele sluţeb, vytvoření harmonizovaného právního rámce a podpora rozvoje nových a inovačních sluţeb.

4) RIZIKA SPOJENÁ S NEČINNOSTÍ Nesplnění lhůty pro transpozici Směrnice, tj. 30.dubnu 2011, můţe vést dle smlouvy o ES aţ k ţalobě Komise na členskou zemi u Evropského soudního dvora pro nesplnění transpoziční povinnosti.

3

5) IDENTIFIKACE DOTČENÝCH SUBJEKTŮ Při hodnocení dopadů transpozice směrnice bylo zjištěno, ţe dotčenými subjekty jsou: 

vydavatelé elektronických peněz



drţitelé elektronických peněz



stát/ČNB

Dopady na tyto subjekty jsou popsány jak v kapitole obecných dopadů, tak u jednotlivých variant diskrecí.

6) DOPADY NA STÁTNÍ ROZPOČET Nová právní úprava neklade nároky na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty, zejména rozpočty krajů a obcí.

7) KONZULTACE Před zpracováním návrhu zákona byly provedeny konzultace s odborníky na problematiku elektronických peněz z České národní banky a se zástupci Asociace poskytovatelů mobilních sluţeb. Návrh zákona byl podroben běţnému meziresortnímu připomínkovému řízení a zároveň byl předloţen k veřejné konzultaci, která však ţádný výsledek nepřinesla.

4

B. OBECNÉ DOPADY TRANSPOZICE SMĚRNICE 1) PŘEHLED HLAVNÍCH DOPADŮ Směrnice mimo jiné liberalizuje obezřetnostní poţadavky kladené na instituce elektronických peněz, zpřesňuje definici elektronických peněz a vymezení působnosti směrnice. Dále umoţňuje vznik tzv. hybridních institucí elektronických peněz, pro něţ bude vydávání elektronických peněz představovat pouze jednu z několika obchodních aktivit. Celkově pak usiluje o to, aby se regulatorní a dohledový rámec institucí elektronických peněz přiblíţil rámci platebních institucí, jejichţ produkty se elektronickým penězům velmi podobají. Přehled hlavních obecných dopadů transpozice směrnice uvádí následující tabulka: Tabulka – Obecné dopady transpozice směrnice o elektronických penězích Obecné

    

Pro vydavatele EP



    Pro drţitele EP

 

2

PŘÍNOSY A POZITIVNÍ DOPADY zpřesněna definice elektronických peněz soulad s PSD – zvýšení právní jistoty, přiblíţení reţimu institucí elektronických peněz s reţimem platební instituce umoţnění vzniku nových, inovativních a bezpečných sluţeb elektronických peněz – rychlejší provádění plateb, pohodlnější pouţívání, umoţnění nových funkcí podpora hospodářské soutěţe údaje o malém počtu poskytovatelů a o malém objemu vydaných elektronických peněz (20 institucí a 127 subjektů působících v rámci výjimek v EU, 1 mld. eur v elektronických penězích oproti 600 mld. eur v hotovosti – údaj EMA k září 2009)2 ukazují, ţe se ve většině ČS ještě nerozšířily - druhá šance pro trh umoţnění vzniku hybridních institucí elektronických peněz - podstatně se rozšiřuje se rozsah činností, které budou instituce elektronických peněz oprávněny vykonávat, a to o následující: i) poskytování platebních sluţeb uvedených v příloze směrnice 2007/64/ES, mezi něţ spadá také poskytování určitých úvěrů; ii) provozování platebních systémů; iii) výkon obchodní činnosti jiné neţ vydávání elektronických peněz zavedení principu „limited network“ – platební prostředky vydávané pouze pro omezenou síť sluţeb nebudou jiţ povaţovány za elektronické peníze, tj. nebudou podléhat této regulaci sníţení poţadavků na kapitál – sníţení bariéry vstupu do odvětví zrušení limitu uloţené částky by mělo zvýšit přitaţlivost elektronických peněz z hlediska potenciálních uţivatelů, uspokojení poptávky po uţivatelsky přátelských systémech elektronických peněz činnost přijímání vkladů zůstane beze změny, omezení moţnosti poskytování úvěrů je zrušeno částky reprezentující pohledávky uţivatelů budou samostatně chráněny v omezeném rozsahu investování v souladu s PSD širší nabídka vyplývající ze sníţení poţadavků na kapitál (zajištění přístupu novým vydavatelům) a umoţnění vydávání elektronických peněz hybridními

Electronic Money Association – E-Money Market Overview, January 2009.

5

Obecné





Pro vydavatele EP

Pro drţitele EP

   

poskytovateli NÁKLADY A NEGATIVNÍ DOPADY při zvýšení objemu elektronických peněz (vzhledem k tomu, ţe instituce elektronických peněz nejsou klasifikovány jako úvěrové instituce a nevztahují se na ně poţadavky o uplatňování minimálních rezerv) by pohyblivá bilance mezi elektronickými penězi a bankovními účty měla vliv na likviditu bank a mohla by ztěţovat provádění měnové politiky centrální bankou zvýšení limitní částky pro účely poţadavku na ověřování totoţnosti a hloubkovou kontrolu klientů můţe vést k anonymitě platebních transakcí a k nárůstu rizika praní špinavých peněz a financování terorismu ve spojení s výdejem elektronických peněz, zejména cestou nákupu většího mnoţství předplacených karet částky reprezentující pohledávky uţivatelů budou samostatně chráněny v omezeném rozsahu investování v souladu s PSD a nesmí být z těchto prostředků poskytnut úvěr vydavatel v reţimu výjimky nesmí poskytovat své sluţby přeshraničně konflikt zájmů mezi elektronickými penězi a jinými zájmy úvěrových institucí, jako jsou debetní a kreditní karty v ČS, kde se vyuţívají výjimky, není moţné oprávnění k přeshraniční činnosti

Hlavní dopady směrnice jsou podrobněji rozepsány v následujícím textu.

2) DEFINICE ELEKTRONICKÝCH PENĚZ Byla zpřesněna definice elektronických peněz: elektronickými penězi se rozumí peněţní hodnota vyjádřená pohledávkou za vydávající institucí, elektronicky uloţená a vydaná proti přijetí peněţních prostředků. Nevztahuje se na jednoúčelové (v uzavřeném okruhu pouţívané) předplacené platební nástroje, které se mohou pouţít pouze omezeným způsobem. Hlavní typy v současnosti vyuţívaných elektronických peněz jsou uvedeny v Boxu 1. Stručný přehled trhu elektronických peněz uvádí Box 2. Box 1 – Hlavní typy elektronických peněz Elektronické peníze ve virtuálním prostředí Nejrozšířenější formou jsou předplacená, personalizovaná platební schémata provozována online, zahrnující převod prostředků uloţených na online účtu (netýká se to bankovních účtů). Účty jsou obvykle přístupné přes internetový prohlíţeč, e-mail a v některých případech přes SMS. Příkladem takových předplacených platebních schémat jsou PayPal, Digicash a Moneybookers. Elektronické peníze v retailovém prostředí Dle prostředku uloţení existují dvě kategorie: 

Elektronické peněţenky (elektronické peníze na kartě) jsou zaloţeny na zařízení obsahujícím hardwarové zabezpečení (obvykle v podobě čipu na plastové kartě). Karta je určena spíše pro autorizaci neţ pro informace o účtu.



Softwarové produkty (někdy označovány jako „digital cash“ nebo „network money“), které vyuţívají speciální software k převodům přes telekomunikační sítě a internet. Prostředky uţivatele jsou uloţeny centrálně na serveru vydavatele.

Zdroj: Evropská centrální banka - 2008 6

Box 2 - Stručný přehled trhu elektronických peněz3 Počet plnohodnotných institucí elektronických peněz se zvyšuje. Celkově jich začátkem roku 2007 bylo 24 (v sedmi členských státech). Přitom většina (13) z Velké Británie. V ČR ţádná není, 55 institucí vydává elektronické peníze v reţimu výjimky (údaj z prosince 2009). V roce 2005 byl počet účtů vedených institucemi elektronických peněz odhadován na 15 milionů, ke konci roku 2007 toto číslo vzrostlo o 300% na cca 59 milionů (nepočítaje účty elektronických peněz vedené úvěrovými institucemi). Celkový objem elektronických peněz byl v červnu 2007 odhadován na 1,053 mld. eur. Zdroj: ECB (2008), Electronic Money Association (2009)

3) ČINNOSTI INSTITUCÍ ELEKTRONICKÝCH PENĚZ Rozsah činností, které budou instituce elektronických peněz oprávněny vykonávat, se podstatným způsobem rozšiřuje, a to o následující: i)

poskytování platebních sluţeb uvedených v příloze směrnice 2007/64/ES, mezi něţ spadá také poskytování určitých úvěrů;

ii)

provozování platebních systémů;

iii)

výkon obchodní činnosti jiné neţ vydávání elektronických peněz.

Je tedy moţné nabízet i jiné neţ platební sluţby, které definuje příloha směrnice o platebních sluţbách, včetně poskytování určitých úvěrů, poskytování doplňkových sluţeb a provozování platebních systémů, nebo sluţby spočívající ve vydávání elektronických peněz. Vydavatelé elektronických peněz mohou při svém podnikání provozovat další aktivity, jako maloobchodní prodej nebo telekomunikační sluţby. V takovém případě jiţ nebude potřebné vytvářet plnoprávnou instituci elektronických peněz. Bude však poţadováno, aby peněţní prostředky v elektronických penězích byly chráněny v souladu s ustanovením směrnice o peněţních sluţbách.4 Povolení takových hybridních institucí elektronických peněz by mělo podporovat nárůst vydávání elektronických peněz.

4) KAPITÁL Musí být stanoveny poţadavky na počáteční kapitál a průběţný kapitál, aby byla zajištěna odpovídající úroveň ochrany spotřebitelů i řádná a obezřetná činnost institucí elektronických peněz. Poţadavek na počáteční kapitál je sníţen z milionu (coţ bylo povaţováno za částku nepřiměřeně vysokou vzhledem k souvisejícím rizikům, bránící rozvoji trhu) na 350 tisíc eur, coţ by mělo přispět k omezení vstupní bariéry. Vzhledem ke specifičnosti elektronických peněz je stanovena doplňková metoda výpočtu průběţného kapitálu. Je ponecháno na uváţení orgánu dohledu, aby zajistil, ţe stejná rizika jsou u všech vydavatelů elektronických peněz posuzována stejným způsobem a ţe metoda 3

Electronic Money Association – E-Money Market Overview, January 2009, ECB - Electronic Money Institutions – Current Trends, Regulatory Issues and Future Prospects, July 2008. 4 Viz diskrece k čl. 7(4).

7

výpočtu zohledňuje specifické obchodní postavení daných institucí elektronických peněz. Poţadavky na kapitál instituce elektronických peněz se vypočítají: a) ve vztahu k činnosti vydávání elektronických peněz podle metody D b) ve vztahu k poskytování platebních sluţeb, 5 které nejsou spojeny s vydáváním elektronických peněz, podle metod A, B a C dle čl. 8 PSD Instituce elektronických peněz musí mít vţdy kapitál, který je nejméně roven součtu těchto poţadavků. Box 3: Metody výpočtu kapitálu Metoda A Kapitál platební instituce musí dosahovat výše odpovídající nejméně 10 % fixních režijních nákladů této platební instituce za předcházející rok. Příslušné orgány mohou tento požadavek upravit v případě, že v obchodech platební instituce došlo od předchozího roku k podstatné změně. V případě platební instituce, která ke dni výpočtu podniká méně než jeden rok, musí kapitál dosahovat výše odpovídající nejméně 10 % odpovídajících fixních režijních nákladů předpokládaných v obchodním plánu tohoto podniku, pokud příslušné orgány nevyžadují úpravu tohoto plánu. Metoda B Kapitál platební instituce musí dosahovat výše odpovídající nejméně součtu níže uvedených prvků vynásobenému faktorem navýšení k, kde objem plateb (OP) představuje jednu dvanáctinu celkové částky platebních transakcí provedených platební institucí v předcházejícím roce: a) 4,0 % z části OP do výše 5 milionů eur, plus b) 2,5 % z části OP převyšující 5 milionů eur a nepřesahující 10 milionů eur, plus c) 1 % z části OP převyšující 10 milionů eur a nepřesahující 100 milionů eur, plus d) 0,5 % z části OP převyšující 100 milionů eur a nepřesahující 250 milionů eur, plus e) 0,25 % z části OP převyšující 250 milionů eur. Metoda C Kapitál platební instituce musí dosahovat výše odpovídající nejméně příslušnému ukazateli vymezenému v písmenu a),vynásobenému koeficientem násobení podle písmene b) a znovu vynásobenému faktorem navýšení k podle odstavce 2: a) Příslušný ukazatel je součet těchto položek: — úrokové výnosy, — úrokové náklady, — výnosy z poplatků a provizí a — ostatní provozní výnosy. Každá položka je do součtu zahrnuta s příslušným kladným nebo záporným znaménkem. Mimořádné a nepravidelné výnosy nesmějí být ve výpočtu příslušného ukazatele použity. Výdaje na outsourcing služeb poskytovaných třetími stranami mohou příslušný ukazatel snížit, pokud dané výdaje vznikly u podniku, který podléhá dohledu podle této směrnice. Příslušný ukazatel se vypočítá na základě dvanácti měsíčních sledování ke konci předchozího účetního období. Příslušný ukazatel se vypočte za předchozí účetní období. Nicméně kapitál vypočtený podle metody C nesmí klesnout pod 80 %

5

Dle přílohy PSD.

8

průměrné hodnoty příslušného ukazatele za předchozí tři účetní období. Nejsou-li k dispozici auditované údaje, lze použít neauditované odhady. b) Koeficient násobení činí: i) 10 % z části příslušného ukazatele do výše 2,5 milionů eur, ii) 8 % z části příslušného ukazatele v rozpětí od 2,5 milionů eur do 5 milionů eur, iii) 6 % z části příslušného ukazatele v rozpětí od 5 milionů eur do 25 milionů eur, iv) 3 % z části příslušného ukazatele v rozpětí od 25 milionů eur do 50 milionů eur, v) 1,5 % z části příslušného ukazatele nad 50 milionů eur. Odstavec 2: Faktor navýšení k, který se používá v metodách B a C, činí: a) 0,5, poskytuje-li platební instituce pouze platební službu uvedenou v bodě 6 přílohy;6 b) 0,8, poskytuje-li platební instituce platební službu uvedenou v bodě 7 přílohy;7 c) 1, poskytuje-li platební instituce některou z platebních služeb uvedených v bodech 1 až 5 přílohy.8 Metoda D Kapitál instituce elektronických peněz pro vydávání elektronických peněz činí nejméně 2 % průměru elektronických peněz v oběhu.9

5) ZPĚTNÁ VÝMĚNA ELEKTRONICKÝCH PENĚZ Elektronické peníze musí být zpětně vyměnitelné, aby byla zachována důvěra drţitelů elektronických peněz. Dle dřívější úpravy mohl drţitel elektronických peněz v době jejich platnosti poţádat vydávající instituci o jejich zpětnou výměnu v nominální hodnotě za mince a bankovky nebo převodem na účet bez účtování poplatků s výjimkou poplatků nezbytných k provedení operace. Zpětná výměna byla do směrnice o elektronických penězích vloţena z důvodu ochrany spotřebitelů s cílem zajistit, aby spotřebitelé mohli kdykoli získat své peníze zpět. Ukázalo se, ţe zpětná výměna je problematická pro hybridní instituce elektronických peněz, např. mobilní operátory. Mobilní operátoři nejsou schopni rozdělit předplacené prostředky spotřebitelů ex-ante na telefonní sluţby a elektronické peníze. Dle nové úpravy jsou v těchto případech zpětně vyměněny veškeré prostředky, které drţitel elektronických peněz vyţaduje. 6

Poukazování peněz. Provádění platebních transakcí, kdy je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván pomocí jakéhokoliv telekomunikačního, digitálního nebo informačně technologického zařízení a platba je provedena ve prospěch provozovatele dané telekomunikační nebo informačně technologické soustavy nebo sítě, který jedná výlučně jako zprostředkovatel mezi uţivatelem platebních sluţeb a dodavatelem zboţí nebo sluţeb. 8 1. Sluţby umoţňující vloţení hotovosti na platební účet, jakoţ i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu. 2. Sluţby umoţňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakoţ i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu. 3. Provádění platebních transakcí, včetně převodu peněţních prostředků, na platebním účtu vedeném u poskytovatele platebních sluţeb uţivatele nebo u jiného poskytovatele platebních sluţeb: provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa; provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku; uskutečňování převodů, včetně trvalých příkazů. 4. Provádění platebních transakcí, u nichţ se peněţní prostředky čerpají z úvěru pro uţivatele platebních sluţeb: provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa; provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku; uskutečňování převodů, včetně trvalých příkazů. 5. Vydávání nebo pořizování platebních prostředků. 9 Průměrná celková výše finančních závazků z elektronických peněz vydaných na konci kaţdého kalendářního dne za předcházejících šest kalendářních měsíců, jeţ je vypočítána prvního kalendářního dne kaţdého kalendářního měsíce a pouţívána pro tento kalendářní měsíc. 7

9

Dle nové směrnice je zrušena moţnost dohodnout se na minimální výši částky pro zpětnou výměnu, která je moţná kdykoli, a to za jejich jmenovitou hodnotu. Ve zvláštních případech je moţné vyţadovat poplatek přiměřený nákladům: a) je-li zpětná výměna poţadována před ukončením smlouvy; b) je-li ve smlouvě uveden den ukončení smlouvy a drţitel elektronických peněz vypoví smlouvu před tímto datem nebo c) je-li zpětná výměna poţadována více neţ jeden rok po dni ukončení smlouvy. Kaţdý takovýto poplatek musí být přiměřený a úměrný skutečným nákladům vynaloţeným vydavatelem elektronických peněz.

10

C. DISKRECE Jak bylo uvedeno v předchozí kapitole, Směrnice je v reţimu plné harmonizace a při její transpozici do tuzemského právního řádu se členské státy nemohou od této úpravy odchýlit. Na řadě míst však Směrnice výslovně dává členským státům moţnost přijmout v rámci určitých mantinelů odchylnou úpravu v podobě tzv. diskrecí. V následující části jsou řešeny jednotlivé diskrece dle následující struktury: 1) Stručný popis otevřené otázky s vymezením variant 2) Popis dopadů u jednotlivých variant 3) Návrh řešení a odůvodnění Konkrétně se jedná o tyto diskrece: Článek 3(3) – Obecná obezřetnostní pravidla Článek 7(4) – Poţadavky na ochranu peněţních prostředků Článek 9 – Volitelné výjimky Článek 18(2) – Přechodná ustanovení Článek 19 – Změny předpisů upravujících praní špinavých peněz

11

ČLÁNEK 3(3) – OBECNÁ OBEZŘETNOSTNÍ PRAVIDLA 1) STRUČNÝ POPIS OTEVŘENÉ OTÁZKY S VYMEZENÍM VARIANT Kaţdá fyzická nebo právnická osoba, která se rozhodla nabýt, drţet, zvýšit nebo sníţit (přímo či nepřímo) kvalifikovanou účast10 v instituci elektronických peněz, čímţ by její podíl na kapitálu nebo na hlasovacích právech dosáhl nebo překročil hranice 20 %, 30 % nebo 50 % anebo pod ně poklesl, anebo pokud by se tím instituce elektronických peněz stala nebo přestala být její dceřinou společností, informuje příslušné orgány předem o svém záměru. Navrţený nabyvatel poskytne příslušnému orgánu informace o výši zamýšlené účasti a příslušné informace.11 Jestliţe je pravděpodobné, ţe jeho vliv bude mít nepříznivý dopad na řádné a obezřetné řízení instituce, příslušné orgány vyjádří nesouhlas nebo učiní jiná vhodná opatření nezbytná k ukončení tohoto stavu (např. soudní příkazy, sankce proti vedoucím osobám nebo pozastavení hlasovacích práv spojených s podíly drţenými dotyčnými společníky nebo členy). Podobná opatření se uplatní na fyzické nebo právnické osoby, které nesplní povinnost příslušné informace poskytnout předem. Pokud je podíl nabyt přes nesouhlas příslušných orgánů, přijmou tyto orgány bez ohledu na jakékoli další přijaté sankce opatření, kterými se buď pozastaví výkon hlasovacích práv nabyvatele, nebo zajistí neplatnost odevzdaných hlasů nebo moţnost jejich zrušení. Členské státy mohou osvobodit hybridní instituce elektronických peněz od některých nebo všech povinností podle tohoto odstavce nebo umoţnit svým příslušným orgánům, aby je od nich osvobodily. Při implementaci Směrnice z toho vyplývají dvě varianty řešení: 

varianta A: nevyuţít diskreci - ustanovení směrnice vztáhnout na všechny instituce elektronických peněz



varianta B: vyuţít diskreci - určitá ustanovení směrnice nevztáhnout na hybridní instituce elektronických peněz

2) POPIS DOPADŮ U JEDNOTLIVÝCH VARIANT VARIANTA A) ustanovení směrnice vztáhnout na všechny instituce elektronických peněz V případě, ţe ustanovení směrnice budou vztaţena na všechny instituce elektronických peněz, lze očekávat následující dopady: Obecné



Pro drţitele EP Pro vydavatele EP



PŘÍNOSY A POZITIVNÍ DOPADY zamezení snahám vyhnout se povinnostem vyplývajícím ze směrnice (stát se hybridní institucí je snadné)



10

Přímé nebo nepřímé drţení nejméně 10 % kapitálu podniku nebo hlasovacích práv v podniku nebo jakákoli jiná moţnost uplatňování podstatného vlivu na řízení daného podniku. 11 Uvedené v čl. 19a odst. 4 směrnice 2006/48/ES.

12

NÁKLADY A NEGATIVNÍ DOPADY Obecné Pro drţitele EP Pro vydavatele EP

  

VARIANTA B) určitá ustanovení směrnice nevztáhnout na hybridní instituce elektronických peněz V případě, ţe na hybridní instituce elektronických peněz nebudou vztaţena určitá ustanovení směrnice, lze očekávat následující dopady: PŘÍNOSY A POZITIVNÍ DOPADY Obecné Pro drţitele EP Pro vydavatele EP

 

Obecné



Pro drţitele EP Pro vydavatele EP



 NÁKLADY A NEGATIVNÍ DOPADY snaha elektronických institucí stát se hybridními (snadné), aby se na ně nevztahovala ustanovení směrnice



3) NÁVRH ŘEŠENÍ A ODŮVODNĚNÍ MF navrhuje diskreci nevyuţít a aplikovat jednotnou právní úpravu pro všechny instituce elektronických peněz – varianta A), z následujících důvodů: Pro instituci elektronických peněz je velmi snadné, aby se stala institucí hybridní (postačuje vyvíjet jinou obchodní činnost neţ vydávání elektronických peněz). Jak PSD, tak směrnice umoţňuje platební instituci, resp. instituci elektronických peněz odebrat licenci v případě nevhodného akcionáře. Úprava směrnice je mírnější v tom, ţe umoţňuje nepostihovat instituce, nýbrţ přímo akcionáře. MF povaţuje úpravu směrnice za vhodnější neţ je u PSD a není tak nutná ještě mírnější úprava.

13

ČLÁNEK 7(4) – POŢADAVKY NA OCHRANU PENĚŢNÍCH PROSTŘEDKŮ 1) STRUČNÝ POPIS OTEVŘENÉ OTÁZKY S VYMEZENÍM VARIANT Uţivatelé svěřují své prostředky institucím elektronických peněz. Smyslem úpravy článku 7 směrnice je předejít situacím, kdy by instituce elektronických peněz při svém podnikání prohospodařily nebo zneuţily peněţní prostředky, které jí drţitelé svěřili. Směrnice proto poţaduje, aby instituce elektronických peněz chránily peněţní prostředky, které získaly výměnou za elektronické peníze. Prostředky uţivatelů, jimiţ instituce elektronických peněz disponují, připomínají vklady v bance, které jsou však přísně regulovány a vklady v nich jsou pojištěny Fondem pojištění vkladů - smyslem ustanovení je tedy i nedávat institucím elektronických peněz neodůvodněnou konkurenční výhodu oproti bankám (to by mělo v důsledku přispět k větší ochraně spotřebitele a ke zlepšení konkurenčního prostředí). Jelikoţ narozdíl od vydání elektronických peněz nemusí být peněţní prostředky připsány na účet instituce elektronických peněz okamţitě, ale dle lhůt platebního styku, peněţní prostředky drţitelů nemusí být chráněny aţ do doby, kdy jsou připsány na účet instituce elektronických peněz, nejpozději však do pěti pracovních dnů. Peněţní prostředky drţitelů musí být chráněny uloţením do bezpečných aktiv s nízkým rizikem. 12 Pro činnosti poskytování platebních sluţeb, které nejsou spojeny s vydáváním elektronických peněz,13 mohou instituce elektronických peněz chránit prostředky drţitelů dle článku 9 PSD třemi způsoby: a) pokud tyto peněţní prostředky vydavatel elektronických peněz stále drţí na konci pracovního dne následujícího po dni, kdy je přijal, má povinnost je uloţit na samostatný účet vedený u úvěrové instituce (banky, druţstevní záloţny), přičemţ tyto peněţní prostředky nesmějí být nikdy směšovány s peněţními prostředky jiných osob; nebo b) investovat do bezpečných, likvidních aktiv s nízkým rizikem určených příslušnými orgány,14 přičemţ tyto peněţní prostředky nesmějí být nikdy směšovány s peněţními prostředky jiných osob; nebo c) tyto peněţní prostředky musí být kryty pojištěním nebo jinou srovnatelnou zárukou vystavenou pojišťovnou nebo úvěrovou institucí, která nepatří do stejné skupiny jako samotný vydavatel elektronických peněz, a to ve výši dle způsobu a) a b). První dva způsoby jsou zaloţeny na tom, ţe peněţní prostředky drţitelů elektronických peněz nesmějí být nikdy směšovány s peněţními prostředky jiných osob, tj. musí být vedeny 12

Poloţky aktiv spadající do kategorií v tabulce 1 bodě 14 přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí, u nichţ kapitálový poţadavek pro specifické riziko nepřekračuje 1,6 %, avšak s vyloučením jiných kvalifikujících poloţek, jak jsou definovány v bodě 15 uvedené přílohy a rovněţ podílové jednotky v subjektu kolektivního investování do převoditelných cenných papírů, který investuje pouze do takto vymezených aktiv. 13 Dle přílohy PSD. 14 Dle kategorií v tabulce 1 bodě 14 přílohy I CRD, u nichţ kapitálový poţadavek pro specifické riziko nepřekračuje 1,6 %, avšak s vyloučením jiných kvalifikujících poloţek, jak jsou definovány v bodě 15 uvedené přílohy, coţ se týká také kolektivního investování.

14

odděleně. Kaţdodenní sledování jednotlivých účtů však můţe být v mnoha ohledech náročné, coţ můţe vyřešit třetí moţnost, tj. pojistit veškeré prostředky drţitelů najednou. Členské státy mají moţnost určit, které z těchto metod bude moţné vyuţívat. Jelikoţ první dvě metody jsou prakticky neoddělitelné, jedná se o to, zda členský stát povolí či zakáţe třetí metodu, tedy pojištění. Při implementaci Směrnice z toho vyplývají dvě varianty řešení: 

varianta A: neaplikovat diskreci - bude moţné vyuţívat všechny tři uvedené metody ochrany peněţních prostředků



varianta B: aplikovat diskreci - bude moţné vyuţívat pouze první dvě uvedené metody ochrany peněţních prostředků, tj. uloţení na účet a investice do bezpečných aktiv

2) POPIS DOPADŮ U JEDNOTLIVÝCH VARIANT VARIANTA A) neaplikovat diskreci - bude moţné vyuţívat všechny tři uvedené metody ochrany peněţních prostředků V případě, ţe bude moţné vyuţívat všechny tři uvedené metody ochrany peněţních prostředků, lze očekávat následující dopady: Obecné



Pro drţitele EP Pro vydavatele EP

  

Obecné Pro drţitele EP Pro vydavatele EP

PŘÍNOSY A POZITIVNÍ DOPADY prostředky uţivatelů, jeţ jsou svěřeny instituci elektronických peněz, připomínají vklady v bance, které jsou však přísně regulovány a vklady v nich jsou pojištěny Fondem pojištění vkladů - smyslem ustanovení je tedy i nedávat institucím elektronických peněz neodůvodněnou konkurenční výhodu oproti bankám ( větší ochrana spotřebitele, zlepšení konkurenčního prostředí) moţnost niţších cen oproti variantě B) z důsledku moţné optimalizace nákladů vydavatel si můţe vybrat, zda veškeré prostředky paušálně pojistí (sníţení administrativní náročnosti) či bude ukládat na zvláštní účet, moţnost větší optimalizace nákladů moţnost disponovat s prostředky uţivatelů v případě metody pojištění (vklady uţivatelů kryty z pojistky) NÁKLADY A NEGATIVNÍ DOPADY

  

ochrana platebních prostředků je nákladná, prodraţí poskytované sluţby (za pojištění či bankovní záruku je třeba zaplatit pojistné či bankovní poplatek, ukládání peněz na zvláštním účtu bývá rovněţ zpoplatněno, administrativní a účetní náročnost) – v této variantě si vydavatel můţe vybrat

15

VARIANTA B) bude moţné vyuţívat pouze první dvě uvedené metody ochrany peněţních prostředků, tj. uloţení na účet a investice do bezpečných aktiv V případě, ţe bude moţné vyuţívat pouze první dvě uvedené metody ochrany peněţních prostředků, tj. uloţení na účet a investice do bezpečných aktiv, a nebude povoleno vyuţívat pojištění, lze očekávat následující dopady: Obecné



Pro drţitele EP Pro vydavatele EP



PŘÍNOSY A POZITIVNÍ DOPADY prostředky uţivatelů, jimiţ instituce elektronických peněz disponují, připomínají vklady v bance, které jsou však přísně regulovány a vklady v nich jsou pojištěny Fondem pojištění vkladů - smyslem ustanovení je tedy i nedávat institucím elektronických peněz neodůvodněnou konkurenční výhodu oproti bankám ( větší ochrana spotřebitele, zlepšení konkurenčního prostředí)

 NÁKLADY A NEGATIVNÍ DOPADY

Obecné Pro drţitele EP

  

Pro vydavatele EP





zvýšené náklady promítnuté do zvýšení cen za poskytované sluţby nemoţnost disponovat s prostředky uţivatelů v případě metody pojištění (vklady uţivatelů kryty z pojistky) ochrana platebních prostředků je nákladná, prodraţí poskytované sluţby (náklady na ukládání peněz na zvláštním účtu - administrativní a účetní náročnost) – v této variantě není moţno zvolit paušální pojištění veškerých prostředků nutné neustále sledovat objem elektronických peněz

3) NÁVRH ŘEŠENÍ A ODŮVODNĚNÍ MF navrhuje diskreci nevyuţít a povolit vydavatelům elektronických peněz vyuţívat všechny tři moţnosti krytí peněţních prostředků uţivatelů – varianta A), z následujících důvodů: Jestli instituce zvolila vhodnou metodu je v kompetenci orgánu dohledu v licenčním řízení, kdy můţe metodu posoudit jako nevyhovující. MF tedy nepovaţuje za vhodné zakazovat metody krytí peněţních prostředků přímo v zákoně. V případě velké fluktuace na účtech instituce elektronických peněz, pro kterou je komplikované tyto stavy sledovat a krýt, můţe být pojištění všech vkladů najednou nejúčinnější variantou. Zvolená varianta je v souladu s analogickým opatřením transponovaným u PSD.

16

ČLÁNEK 9 – VOLITELNÉ VÝJIMKY 1) STRUČNÝ POPIS OTEVŘENÉ OTÁZKY S VYMEZENÍM VARIANT Členské státy mohou upustit od uplatňování některých ustanovení této směrnice15 na instituce, které vydávají elektronické peníze pouze v omezeném objemu. Smyslem výjimky je umoţnit legální existenci subjektů vydávajících elektronické peníze v menším rozsahu, které nejsou schopny splnit všechny obezřetnostní poţadavky kladené na standardní instituce elektronických peněz. Jedná se o instituce, jeţ ze všech svých obchodních činností vytvářejí průměr elektronických peněz v oběhu16 nepřekračující limit stanovený členským státem, maximálně však 5 mil. eur a nemají ve svém vedení osoby odsouzené za trestné činy finanční povahy. 17 Vyňaté instituce nebudou mít výhodu jednotné evropské licence, nesmí přitom tato práva vykonávat ani nepřímo jako členové platebního systému. Dle dosud platné právní úpravy v ČR nesmí celková výše závazků vydavatele vyplývající z nevypořádaných částek vydaných elektronických peněz přesáhnout zpravidla částku odpovídající 5 mil. eur a v ţádném okamţiku částku odpovídající 6 mil. eur. Členské státy mohou rovněţ podmínit udělení volitelných výjimek splněním dalšího poţadavku na maximální částku uchovávanou na platebním prostředku nebo platebním účtu spotřebitele, na němţ jsou elektronické peníze uchovávány. Dle dosud platné právní úpravy v ČR je tento limit stanoven na 150 eur. Při implementaci Směrnice z toho vyplývá pět variant řešení: 

varianta A: Zakázat reţim výjimky (nepovolit vydávání elektronických peněz na základě výjimky ze směrnice)



varianta B: Povolit reţim výjimky s ponecháním limitu pro průměr elektronických peněz v oběhu 5 mil. eur při nestanovení limitu na platební prostředek



varianta C: Povolit reţim výjimky s ponecháním limitu pro průměr elektronických peněz v oběhu 5 mil. eur a stanovit limit na platební prostředek



varianta D: Povolit reţim výjimky se sníţeným limitem pro průměr elektronických peněz v oběhu při nestanovení limitu na platební prostředek



varianta E: Povolit reţim výjimky se sníţeným limitem pro průměr elektronických peněz v oběhu při stanovení limitu na platební prostředek

15

Všechny nebo některé části postupů a podmínek stanovených v článcích 3, 4, 5 a 7 směrnice, s výjimkou článků 20, 22, 23 a 24 PSD. 16 Průměrná celková výše finančních závazků z elektronických peněz vydaných na konci kaţdého kalendářního dne za předcházejících šest kalendářních měsíců, jeţ je vypočítána prvního kalendářního dne kaţdého kalendářního měsíce a pouţívána pro tento kalendářní měsíc. 17 Ţádná z fyzických osob odpovědných za řízení nebo provoz podniku nebyla odsouzena za trestné činy související s praním peněz nebo financováním terorismu nebo jiné finanční trestné činy.

17

Tyto varianty lze zobrazit v tabulce následujícím způsobem: nestanovení limitu na platební prostředek

stanovení limitu na platební prostředek

ponechání limitu 5 mil. eur

B

C

sníţení limitu

D

E

Povolit reţim výjimky

2) POPIS DOPADŮ U JEDNOTLIVÝCH VARIANT VARIANTA A) zakázat reţim výjimky (nepovolit vydávání elektronických peněz na základě výjimky ze směrnice) V případě, ţe nebude povolen reţim výjimky, tj. nebude povoleno vydávání elektronických peněz na základě výjimky ze směrnice, lze očekávat následující dopady: Obecné Pro drţitele EP Pro vydavatele EP

 

Obecné Pro drţitele EP Pro vydavatele EP

 

PŘÍNOSY A POZITIVNÍ DOPADY jednotné podmínky pro všechny instituce elektronických peněz

 NÁKLADY A NEGATIVNÍ DOPADY



nutnost ukončit činnost pro některé dosavadní vydavatele elektronických peněz, zamezení vstupu do odvětví pro subjekty neplnící všechny poţadavky dle směrnice

VARIANTA B) povolit reţim výjimky s ponecháním limitu 5 mil. eur při nestanovení limitu na platební prostředek V případě, ţe bude povolen reţim výjimky s ponecháním limitu pro průměr elektronických peněz v oběhu ve výši 5 mil. eur (de facto zachování současného stavu) a nebude stanoven limit na platební prostředek, lze očekávat následující dopady: PŘÍNOSY A POZITIVNÍ DOPADY Obecné Pro drţitele EP Pro vydavatele EP

   

Obecné Pro drţitele EP Pro vydavatele EP

 

moţnost vyuţívat vyšší limity na platební prostředky i pro menší subjekty udrţení moţnosti vydávat elektronické peníze (nemusí plnit určité poţadavky směrnice – niţší náklady na činnost) instituce v reţimu výjimky nejsou omezeny limitem na platební prostředek NÁKLADY A NEGATIVNÍ DOPADY riziko vstupu neseriózních subjektů do odvětví (větší neţ u var. D, E)



18

VARIANTA C) povolit reţim výjimky s ponecháním limitu 5 mil. eur a stanovit limit na platební prostředek V případě, ţe bude povolen reţim výjimky s ponecháním limitu pro průměr elektronických peněz v oběhu ve výši 5 mil. eur (de facto zachování současného stavu) a bude stanoven limit na platební prostředek (také de facto zachování současného stavu) lze očekávat následující dopady: PŘÍNOSY A POZITIVNÍ DOPADY

Obecné Pro drţitele EP Pro vydavatele EP

 

Obecné Pro drţitele EP Pro vydavatele EP

 

i pro menší subjekty udrţení moţnosti vydávat elektronické peníze (nemusí plnit určité poţadavky směrnice – niţší náklady na činnost) NÁKLADY A NEGATIVNÍ DOPADY riziko vstupu neseriózních subjektů do odvětví (větší neţ u var. D, E) moţnost vyuţívání platebních prostředků jen do daného limitu



instituce v reţimu výjimky omezeny limitem na platební prostředek



VARIANTA D) povolit reţim výjimky se sníţeným limitem při nestanovení limitu na platební prostředek V případě, ţe bude povolen reţim výjimky se sníţeným limitem pro průměr elektronických peněz v oběhu a zároveň nebude stanoven limit pro platební prostředek (tedy nejliberálnější varianta), lze očekávat následující dopady: PŘÍNOSY A POZITIVNÍ DOPADY Obecné Pro drţitele EP Pro vydavatele EP Obecné Pro drţitele EP Pro vydavatele EP

 

moţnost vyuţívat vyšší limity na platební prostředky



instituce v reţimu výjimky nejsou omezeny limitem na platební prostředek

  

NÁKLADY A NEGATIVNÍ DOPADY riziko vstupu neseriózních subjektů do odvětví (menší neţ u var. B, C) omezení reţimu výjimky oproti var. B, C

VARIANTA E) povolit reţim výjimky se sníţeným limitem při stanovení limitu na platební prostředek V případě, ţe bude povolen reţim výjimky se sníţeným limitem pro průměr elektronických peněz v oběhu a zároveň nebude stanoven limit pro platební prostředek, lze očekávat následující dopady: PŘÍNOSY A POZITIVNÍ DOPADY Obecné Pro drţitele EP Pro vydavatele EP

  

sníţení bariér vstupu do odvětví - i pro menší subjekty (neţ u var. A, B, C) moţnost vydávat elektronické peníze (nemusí plnit určité poţadavky

19

Obecné Pro drţitele EP Pro vydavatele EP

 

směrnice – niţší náklady na činnost) NÁKLADY A NEGATIVNÍ DOPADY riziko vstupu neseriózních subjektů do odvětví (menší neţ u var. B, C) moţnost vyuţívání platebních prostředků jen do daného limitu



instituce v reţimu výjimky omezeny limitem na platební prostředek

Shrnutí - Dopady variant ve srovnání s nulovou variantou Varianta Aspekt Vyšší limity platebních prostředků Vyšší limit pro reţim výjimky Riziko vstupu neseriózních subjektů

B + ++ --

C ++ --

D + + -

E + -

3) NÁVRH ŘEŠENÍ A ODŮVODNĚNÍ MF navrhuje diskreci vyuţít, tj. povolit činnost vydavatelům elektronických peněz malého rozsahu a umoţnit tak nadále činnost menším subjektům. Dále navrhuje nevyuţít moţnosti sníţit maximální hranici pro průměr elektronických peněz v oběhu a ponechat ho ve výši 5 mil. eur. MF se domnívá, ţe není dostatečný důvod pro stanovení limitu pro platební prostředek, jelikoţ uţivateli je lhostejné, zda mají své prostředky u instituce elektronických peněz nebo u „výjimkáře“. Krýt peněţní prostředky uţivatelů musí v kaţdém případě dle nové úpravy všichni. Navrhuje se tedy varianta B).

20

ČLÁNEK 18(2) – PŘECHODNÁ USTANOVENÍ 1) STRUČNÝ POPIS OTEVŘENÉ OTÁZKY S VYMEZENÍM VARIANT Smyslem přechodného ustanovení je umoţnit existujícím institucím elektronických peněz dále pokračovat v činnosti18 bez dalších povolovacích procesů. Jedná se o instituce elektronických peněz, které zahájily činnost v souladu s vnitrostátními právními předpisy provádějícími směrnici 2000/46/ES před 30. dubnem 2011. Instituce elektronických peněz předloţí potřebné informace příslušným orgánům, které do 30. října 2011 posoudí, zda tyto instituce splňují poţadavky této směrnice, a pokud ne, jaká opatření musí být přijata, aby bylo jejich splnění zajištěno, nebo zda je vhodné povolení odejmout. Pokud jsou poţadavky splněny, instituce je zapsána do rejstříku a je povinna splňovat obezřetnostní poţadavky této směrnice. Členské státy mohou stanovit, ţe instituce elektronických peněz, pokud příslušné orgány mají doklad, ţe dotčená instituce splňuje daná obezřetnostní ustanovení, toto povolení získají automaticky. Při implementaci Směrnice z toho vyplývají dvě varianty řešení: 

varianta A: nevyuţít přechodná ustanovení a nedávat povolení automaticky



varianta B: vyuţít přechodná ustanovení a dávat povolení automaticky

2) POPIS DOPADŮ U JEDNOTLIVÝCH VARIANT VARIANTA A) neaplikovat diskreci - nevyuţít přechodná ustanovení a nedávat povolení automaticky V případě, ţe nebudou vyuţita přechodná ustanovení a instituce elektronických peněz, které zahájily činnost v souladu s vnitrostátními předpisy provádějícími směrnici 2000/46/ES, nezískají povolení k vydávání elektronických peněz automaticky a budou muset o něj poţádat, lze očekávat následující dopady: Obecné



Pro drţitele EP Pro vydavatele EP



Obecné



Pro drţitele EP Pro vydavatele EP



PŘÍNOSY A POZITIVNÍ DOPADY v ČR není ţádná instituce elektronických peněz, vyuţití diskrece by bylo zbytečné

 NÁKLADY A NEGATIVNÍ DOPADY teoreticky administrativní náklady spojené s vydáváním povolení pro ČNB na přechodnou dobu před novým licenčním řízením



18

V daném členském státě a v jakémkoli jiném členském státě v souladu s úpravou vzájemného uznávání obsaţenou ve směrnici 2000/46/ES.

21

VARIANTA B) vyuţít přechodná ustanovení a dávat povolení automaticky V případě, ţe budou vyuţita přechodná ustanovení a instituce elektronických peněz, které zahájily činnost v souladu s vnitrostátními předpisy provádějícími směrnici 2000/46/ES, získají povolení k vydávání elektronických peněz automaticky, lze očekávat následující dopady: Obecné Pro drţitele EP Pro vydavatele EP

 

Obecné



Pro drţitele EP Pro vydavatele EP





PŘÍNOSY A POZITIVNÍ DOPADY

nejsou teoretické administrativní náklady spojené s vydáváním povolení pro ČNB na přechodnou dobu před novým licenčním řízením NÁKLADY A NEGATIVNÍ DOPADY v ČR není ţádná instituce elektronických peněz, vyuţití diskrece by bylo zbytečné



3) NÁVRH ŘEŠENÍ A ODŮVODNĚNÍ MF navrhuje přechodná ustanovení nevyuţít a nedat institucím elektronických peněz, které zahájily činnost před 30. dubnem 2011, povolení k činnosti automaticky – varianta A), z následujících důvodů: Přechodná ustanovení umoţňují institucím elektronických peněz (v ČR v současné době ţádná není) po dobu 6 měsíců po 30. dubnu 2011 nadále provozovat činnost na základě stávající licence. Pak bude muset v kaţdém případě proběhnout nové licenční řízení dle nových poţadavků směrnice (např. krytí peněţních prostředků uţivatelů, instituce elektronických peněz dříve nesměly poskytovat jiné sluţby, atd.). Nevyuţití diskrece je v souladu s transpozicí PSD (u platebních institucí zůstala nevyuţita moţnost poţadavky zpřísnit).

22

ČLÁNEK 19 – ZMĚNY PŘEDPISŮ UPRAVUJÍCÍCH PRANÍ ŠPINAVÝCH PENĚZ 1) STRUČNÝ POPIS OTEVŘENÉ OTÁZKY S VYMEZENÍM VARIANT Třetí směrnice o praní peněz (2005/60/ES o předcházení zneuţití finančního systému k praní peněz a financování terorismu) obsahuje článek, který členským státům umoţňuje neuplatnit opatření pro prověřování klienta nebo je odloţit v případě elektronických peněz (zjednodušené prověřování klienta), pokud částka:  nepřevýší 250 eur při uloţení na zařízení, které není dobíjecí, nebo  nepřevýší 2 500 eur za kalendářní rok v případě dobíjecího zařízení s výjimkou případů, kdy je zpětně vyměněna částka 1000 eur nebo vyšší. V případě, ţe jsou elektronické peníze vyuţívány pouze k vnitrostátním platebním transakcím, ponechává Směrnice členským státům moţnost zvýšit limit aţ na 500 eur při uloţení na zařízení, které není dobíjecí. To by bylo v souladu s limity stanovenými PSD. Pojem vnitrostátní platební transakce ve směrnici není definován. Rozumí se jím platební transakce, která začíná i končí na území (v našem případě) ČR. Při implementaci Směrnice z toho vyplývají dvě varianty řešení: 

varianta A: ponechání limitu pro uloţení na zařízení, které není dobíjecí, dle směrnice na 250 eurech



varianta B: zvýšení limitu pro uloţení na zařízení, které není dobíjecí, na 500 eur

2) POPIS DOPADŮ U JEDNOTLIVÝCH VARIANT VARIANTA A) ponechání limitu pro uloţení na zařízení, které není dobíjecí, dle směrnice na 250 eurech V případě, ţe bude ponechán limit pro uloţení elektronických peněz na zařízení, které není dobíjecí dle směrnice na hodnotě 250 eur, lze očekávat následující dopady: Obecné Pro drţitele EP Pro vydavatele EP

 

Obecné



Pro drţitele EP Pro vydavatele EP

PŘÍNOSY A POZITIVNÍ DOPADY menší riziko praní špinavých peněz



 

NÁKLADY A NEGATIVNÍ DOPADY nadbytečná administrativní zátěţ pro relativně nevýznamné objemy transakcí s nízkým rizikem zpomalení rozvoje prostředků pro malé platby, jejich menší nabídka



23

VARIANTA B) zvýšení limitu pro uloţení na zařízení, které není dobíjecí, na 500 eur V případě, ţe bude zvýšen limit pro uloţení elektronických peněz na zařízení, které není dobíjecí dle směrnice na hodnotu 500 eur, lze očekávat následující dopady: Obecné



Pro drţitele EP Pro vydavatele EP



Obecné Pro drţitele EP Pro vydavatele EP

 



PŘÍNOSY A POZITIVNÍ DOPADY rychlejší rozvoj těchto moderních platebních prostředků díky mírnější regulaci, snaha o jejich větší rozšíření, větší zájem o ně vyuţívání těchto prostředků pro platby ve větších objemech NÁKLADY A NEGATIVNÍ DOPADY větší riziko praní špinavých peněz



3) NÁVRH ŘEŠENÍ A ODŮVODNĚNÍ MF navrhuje vyuţít moţnosti stanovit vyšší maximální částku na opatření k prověřování klienta pro zařízení, které není dobíjecí a zvýšit jej na 500 eur pro vnitrostátní transakce – varianta B). Pro přeshraniční transakce platí limit 250 eur. Zvýšení limitu by mělo přispět k odstranění nadbytečné administrativní zátěţe pro relativně nevýznamné částky a vyuţívání elektronických peněz ve větších objemech.

24

D. IMPLEMENTACE A VYNUCOVÁNÍ Implementace pravidel zavedených směrnicí bude provedena novelou zákona o platebním styku. Stejně jako dosud bude v zákoně o platebním styku vedle právní úpravy vyplývající ze směrnice o elektronických penězích obsaţena také právní úprava platebních sluţeb a provozování platebních systémů s neodvolatelností zúčtování. Vynucování takto stanovených pravidel bude probíhat buď v rámci řešení individuálních sporů mezi poskytovateli a uţivateli sluţeb (v soudním řízení, v rozhodčím řízení, nebo v řízení před finančním arbitrem), nebo v rámci dohledu vykonávanému Českou národní bankou. V rámci výkonu dohledu má Česká národní banka moţnost ukládat za porušení zákona opatření k nápravě nebo sankce, případně vyuţít dalších nástrojů dohledu.

E. PŘEZKUM ÚČINNOSTI Mechanismus přezkumu účinnosti je zakotven přímo ve směrnici. Do 1. listopadu 2012 předloţí Evropská komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Evropské centrální bance zprávu o provádění této směrnice a o jejích dopadech. V návaznosti na to proběhne v České republice také přezkum účinnosti ohledně zvolených variant u jednotlivých národních diskrecí.

25