červen 2006 Vývoj počtu obyvatel v Plzeňském kraji Zájem o studium středních škol v Plzeňském kraji Spolufinancováno z Evropského sociálního fondu

červen 2006

čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

Vývoj počtu obyvatel v Plzeňském kraji Zájem o studium středních škol v Plzeňském kraji

Spolufinancováno z Evropského sociálního fondu.

Slovo úvodem Vážení čtenáři, kolegové, dostává se Vám do ruky nulté číslo bulletinu jehož ambicí je minimálně po dobu dvou let ve čtvrtletním intervalu prezentovat zajímavé poznatky z oblasti rozvoje lidských zdrojů v území Plzeňského kraje a posloužit pro odborné diskuse, hodnocení a formování stanovisek. Projekt „Monitoring rozvoje lidských zdrojů v Plzeňském kraji“, odtud také název čtvrtletníku MONITOR, je uskutečňován za finanční podpory Evropského sociálního fondu, České republiky a Plzeňského kraje. Řízením realizace je pověřena Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, oficiálními partnery pak Úřad práce Plzeň a Západočeská univerzita. Důvodem pro přípravu a realizaci projektu je přesvědčení, že je možné tímto projektem přispět k provázanějším úvahám o potřebách změn v systému regionálního vzdělávání v souvislosti s vývojem požadavků zaměstnanosti při respektování důležitých demografických tendencí. Takovou ambici není možné naplnit bez zásadního předpokladu, kterým je aktivní účast, spolupráce a komunikace mezi těmi, kteří se dané problematice věnují, či mají na její změny podstatný vliv. Úzkou pracovní skupinu, která se bude snažit nabídnout v jednotlivých číslech tohoto periodika zajímavé informace tvoří pracovníci Odboru školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Plzeňského kraje, Západočeské univerzity, Úřadu práce Plzeň a Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje. Impulsy, názory, reakce na publikované a eventuálně i rozporná stanoviska dalších neméně významných aktérů, jako jsou zaměstnavatelské svazy i širší odborné veřejnosti jsou velmi vítány. Věnovat se problematice rozvoje lidských zdrojů, pokoušet se jej hodnotit v současné době, kdy mnohdy ve velmi obecné rovině je otázce vzdělávání, dostupnosti kvalifikované pracovní síly její zaměstnatelnosti často přisuzována rozhodující role při prosazení se v ekonomicky globalizovaném prostředí a kdy pro účely rozvoje lidských zdrojů jsou pro Českou republiku alokovány v rámci společného rozpočtu EU nemalé finanční prostředky, může snad působit poněkud „konjunkturálně“. Úkoly, které z navrženého projektu vyplývají, však velmi konkrétně navazují na dosud provedené práce jako je např. připravená prognóza demografického vývoje v Plzeňském kraji, či podklady pro dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávací soustavy, nebo konkrétní realizační návrhy budování infrastruktury doplňující materiálně technické zázemí počátečného i dalšího vzdělávání v kraji. Řada z těchto úkolů kromě zajímavých poznatků a podkladů pro rozhodování přinesla také řadu námětů na zpřesnění i nezodpovězených otázek. Projekt Monitoring rozvoje lidských zdrojů v Plzeňském kraji by měl umožnit se těmto souvislostem systematicky věnovat a především vytvořit platformu pro výměnu odborných názorů. Jsem přesvědčen, že podobnou zkušenost jakou mám z jiných oblastí činností na úseku regionálního rozvoje i v případě tohoto projektu bude možno sledovat cestu od myšlenek, analytických závěrů a koncepcí k jejich reálnému naplnění. Přeji Vám, aby Vás nabídnuté informace vždy zaujaly, vybídly Vás k účasti na souvisejících průzkumech a seminářích a případně byly přímo použitelným podkladem pro Vaše profesní působení. Filip UHLÍK ředitel RRA Plzeňského kraje

čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

Z obsahu: demografie VÝVOJ POČTU OBYVATEL V PLZEŇSKÉM KRAJI (Lucie Ženíšková) .........................................

strana 2

vzdělávání ZÁJEM O STUDIUM STŘEDNÍCH ŠKOL V PLZEŇSKÉM KRAJI (Ing. Pavel Beneš) .......................................

ANALÝZA TRHU DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V PLZEŇSKÉM KRAJI (Mgr. Michal Vozobule) ................................

strana 6

strana 10

trh práce STRUKTURA NEZAMĚSTNANOSTI V PLZEŇSKÉM KRAJI V PRVNÍM ČTVRTLETÍ ROKU 2006 (Mgr. Michal Vozobule) ...........

strana 12

čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji Nulté číslo. Vydavá Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s. Vedoucí redaktor: Pavel Beneš, Redakční rada: Ondřej Bartušek, Zdeněk Čížek, Miloslav Chlad Adresa redakce: Riegrova 1, 301 11 Plzeň, Tel.: 377 237 679, e-mail: [email protected]. Grafické zpracování a tisk: Creative studio s.r.o. Tento čtvrtletník je spolufinancován Evropskou unií z prostředků Evropského sociálního fondu.

/1

demografie VÝVOJ POČTU OBYVATEL V PLZEŇSKÉM KRAJI Pohyb obyvatel i v podmínkách ČR stále více ovlivňuje kvalitu a množství pracovních sil. Pochopení hlavních vývojových tendencí je důležité nejen v souvislosti s ekonomickým rozvojem, ale i pro nabídku bydlení nebo služeb obyvatelům. Z různých zdrojů se objevuje řada informací vypovídající o migračním i přirozeném pohybu obyvatel na různých úrovních podrobnosti. Nedávno zveřejněné údaje o stavu a pohybu obyvatel za rok 2005 v Plzeňském kraji a jeho okresech přinesly řadu zajímavých zjištění. Následující článek se zabývá jednak současným demografickým stavem, jednak základními vývojovými trendy v Plzeňském kraji.

Výsledky pohybu obyvatelstva 2005 Na konci roku 2005 žilo v Plzeňském kraji 551 528 trvale bydlících obyvatel včetně cizinců s dlouhodobým pobytem, což představuje 5,4 % celkové populace v ČR. Z hlediska počtu obyvatel se kraj řadí na 9. místo, zatímco svoji rozlohou 561 km2 je třetím největším krajem v ČR. Populační význam Plzeňského kraje v České republice se dlouhodobě a trvale snižuje. Pohyb obyvatel Plzeňského kraje shrnuje následující tabulka. Tabulka 1: Pohyb obyvatel v Plzeňském kraji (2005) absolutní údaje

relativní údaje (na 1 000 obyv.)

Počet obyvatel (k 1.1.)

549 618

-

Počet obyvatel (k 31.12.)

551 528

-

Celkový přírůstek/úbytek

1 910

3,5

-401

-0,7

- Přirozený přírůstek/úbytek Narození

5 445

9,9

Zemřelí

5 846

10,6

2 311

4,2

514

0,9

Přistěhovalí

3 196

5,8

Vystěhovalí

2 682

4,9

Zahraniční migrace

1 797

3,3

Přistěhovalí

2 512

4,6

715

1,3

- Migrační přírůstek/úbytek Vnitrostátní migrace

Vystěhovalí

Přirozený pohyb Složky přirozeného pohybu obyvatel, tj. porodnost i úmrtnost, jsou výrazně vázány na výchozí věkovou strukturu, která byla v Plzeňském kraji nepříznivá. Index vitality, což je poměr osob ve věku předproduktivním a poproduktivním, byl v Plzeňském kraji 6 % pod průměrem republiky. V roce 2005 se zde narodilo cca o 400 dětí více než v minulém roce. V relativním vyjádření tak kraj dosáhl průměru republiky (9,9 ‰). Naopak zemřelo cca o 150 osob méně než v předchozím roce. Celkově tedy došlo ke zlepšení tzv. přirozené měny obyvatel. I tak kraj zůstal v roce 2005 spolu s Jihočeským na poslední místě podle tohoto ukazatele (-0,7 ‰).

Migrační pohyb V roce 2005 mělo pozitivní bilanci migrace, tj. více přistěhovalých než vystěhovalých, celkem 12 krajů ČR. Plzeňský kraj dosáhl třetí nejvyšší hodnoty přírůstku migrací v relativním vyjádření (4,2 ‰) po Středočeském kraji a Praze. Při sledování vnitrostátní migrace, tj. migrace v rámci ČR, jsou patrné výraznější rozdíly mezi kraji. Vnitrostátní migrace v Plzeňském kraji zaznamenala podobně jako v předchozích letech přírůstek (saldo +514 osob) a řadí se tak na druhé místo za kraj Středočeský, zatímco ostatní kraje vykazují v rámci vnitrostátní migrace úbytek. Saldo zahraniční migrace v Plzeňském kraji tvořilo dominantní složku kladného migračního salda, neboť bylo 3,5x vyšší než v případě vnitrostátní migrace. Příčiny současného pozitivního vývoje migračního pohybu obyvatel v Plzeňském kraji lze spatřovat v ekonomickém rozvoji, který se projevuje např. snižováním nezaměstnanosti.

Zdroj: Stav a pohyb obyvatelstva v ČR za rok 2005. ČSÚ, 2006.

V roce 2005 byl zaznamenán velmi pozitivní vývoj počtu obyvatel Plzeňského kraje. Oproti stavu na začátku roku se počet obyvatel zvýšil o 1 910 osob, což je 4. nejvyšší ze všech krajů ČR. V relativním vyjádření dosáhl Plzeňský kraj třetí nejvyšší hodnotu celkového přírůstku (3,5 ‰) hned po Středočeském kraji (12,2 ‰) a Praze (9,4 ‰). Celkový přírůstek obyvatel kraje byl v roce 2005 nejvyšší od počátku 90. let 20. století. Tento nárůst kladně ovlivnila především migrace. Počet přistěhovalých totiž převýšil počet vystěhovalých o více než 2 300 osob, zatímco počet zemřelých převýšil podobně jako v předchozích letech počet živě narozených.

/2

č t v r t l e t n í k o l i d e ch a práci v Plzeňském kraji

demografie Analýza vývoje počátku 90. let

pohybu

obyvatelstva

od

V časovém intervalu 1991–2005 se počet obyvatel kraje snížil o 7,8 tisíc, tj. pokles o 1,4 %. Počet obyvatel České republiky ve stejné době klesl o 0,7 %. Úbytek obyvatelstva Plzeňského kraje byl tedy v porovnání s republikovým průměrem 2x rychlejší. Vývoj jednotlivých složek pohybu obyvatel v období 1992–2005 je odlišný (viz následující graf 1). V rámci analýzy vývoje celkového přírůstku lze rozlišit 3 různé etapy. Zatímco počátek sledovaného období byl spojován s poklesem celkového přírůstku, v letech 1996–2000 následuje stagnace a po roce 2000 dochází k velmi dynamickému vývoji vedoucímu ke zvyšování celkového přírůstku obyvatel.

Neustále záporný přirozený přírůstek obyvatelstva byl během sledovaného období alespoň částečně kompenzován přírůstkem migračním. Na rozdíl od přirozené měny, kde je počet narozených a zemřelých prostým součtem hodnot od údajů za obec až k celé republice, jsou data migračního pohybu obyvatel – přistěhovalých či vystěhovalých – odvislá od vymezení územní jednotky. Pro naše účely jsme sledovali zvlášť migraci uvnitř jednotlivých okresů kraje, mezi okresy kraje a vnější migraci, kterou jsme rozdělili na vnitrostátní a zahraniční. Migrační pohyb v rámci jedné obce není sledován. Následující graf 2 zobrazuje vývoj obratu migračního pohybu (tj. součet přistěhovalých a vystěhovalých) na jednotlivých úrovních migrace, které jsou dány územním vymezením. Graf 2: Obrat migrace dle dosahu v období 1995-2004

Graf 1: Vývoj složek pohybu obyvatel v Plzeňském kraji v období 1992-2005

Zdroj: Migrace 1992-2003. ČSÚ, Krajská reprezentace Plzeň, 2005. Stav a pohyb obyvatelstva v ČR za rok 2004. ČSÚ, 2005. Zdroj: Obyvatelstvo Plzeňského kraje v letech 1991 až 2004. ČSÚ, 2005. Stav a pohyb obyvatelstva v ČR za rok 2005. ČSÚ, 2006.

Také v přirozeném vývoji obyvatel Plzeňského kraje ve sledovaném období je možno rozlišit 3 etapy. První se časově i svým průběhem kryje s celkovým vývojem populace kraje, tj. pokles přirozenou měnou do roku 1995. Od roku 1997 je patrné pomalé snižování úbytku obyvatel v kraji přirozenou měnou. Přirozený vývoj populace Plzeňského kraje v těchto 2 etapách, tak do jisté míry kopíruje tendence v ČR i dalších, zejména postkomunistických, evropských zemích. Od počátku 90. let 20. století dochází vlivem politických a společenských změn k výraznému poklesu porodnosti, naopak úmrtnost se začala postupně snižovat v souvislosti se zvyšující se životní úrovní. Pokles úmrtnosti však nevykazoval takovou dynamiku, která by dovedla vykompenzovat ztráty v důsledku nízké porodnosti. Poslední dva roky však naznačují možnou změnu trendu až k přirozeného přírůstku v kraji (viz předchozí graf – překonání nulové hranice). Tato možnost je interpretována jako projev působení několika faktorů zároveň. Především se jedná o změnu demografického chování související s odkládáním prvních porodů o 8–10 let a také nástup početně silnějších ročníků žen (zejména z druhé poloviny 70. let 20. století) do období nejvyšší plodnosti. Přitom je nutno si uvědomit, že druhý faktor bude působit jen omezenou dobu a mladší ročníky jsou výrazně slabší. To poněkud tlumí optimistické vyhlídky vývoje přirozené měny obyvatel nejen v Plzeňském kraji.

Mimo těch, kteří se stěhují přes hranice Plzeňského kraje je také početná skupina osob, která se každoročně stěhuje v rámci samotného regionu. Obrat migrace uvnitř okresů i migrace mezi okresy kraje se v průběhu let 1995–2004 pohybují shodně kolem 4 000 osob/rok s pozvolným nárůstem v posledních letech. Počet těchto osob v roce 2005 činil 8 805 osob.

č t v r t l e t n í k o lidech a práci v Plzeňském kraji

/3

demografie Podobný vývoj jako předchozí složky vykazuje v Plzeňském kraji i obrat vnější vnitrostátní migrace pohybující se kolem 5 000 osob/ rok. Naopak z vývoje obratu zahraniční migrace je zřejmý nástup velmi dynamického období. V roce 2004 dosáhl obrat stejné úrovně jako obrat vnější vnitrostátní migrace. Vymezení dvou zcela odlišných fází vývoje migrace v Plzeňském kraji potvrzuje i tzv. zahraniční migrační fluktuace podle subregionů (viz následující graf 3). Migrační fluktuace je relativním vyjádřením obratu migrace, tj. součet všech osob podílející se na migračním pohybu daného regionu na 1 000 obyvatel trvale zde žijících. Plzeňský kraj je možno na základě podobných charakteristik rozdělit na 3 subregiony:

Graf 4: Struktura vnějšího migračního pohybu v období 1992–2005

• plzeňský – okres Plzeň-město • příměstský – okresy Plzeň-jih, Plzeň-sever a Rokycany • příhraniční – okresy Domažlice, Klatovy a Tachov Graf 3: Vývoj migrační fluktuace - zahraniční migrace Zdroj: Migrace 1992-2003. ČSÚ, Krajská reprezentace Plzeň, 2005. Stav a pohyb obyvatelstva v ČR za rok 2004. ČSÚ, 2005.Stav a pohyb obyvatelstva v ČR za rok 2005. ČSÚ, 2006.

Zdroj: Migrace 1992-2003. ČSÚ, Krajská reprezentace Plzeň, 2005. Stav a pohyb obyvatelstva v ČR za rok 2004. ČSÚ, 2005. Stav a pohyb obyvatelstva v ČR za rok 2005. ČSÚ, 2006.

Saldo vnitrostátní migrace Plzeňského kraje vykazuje v podstatě od poloviny 90. let pozvolný růst. V období 2000-2005 vykazují Plzeňský a Středočeský kraj jako jediní kladné a dlouhodobě rostoucí saldo vnitrostátní migrace. Tyto kraje jsou tedy atraktivní z pohledu vnější migrace v rámci ČR. Ostatní kraje stagnují či vykazují trvale záporné hodnoty. U Středočeského kraje se na úrovni celého regionu projevuje od poloviny 90. let 20. století vliv suburbanizačního procesu hl. města Prahy. V Plzeňském kraji se tyto procesy projevují o řád níže, tj. na úrovni okresů (viz dále). Zahraniční migrace zaznamenává nejen v Plzeňském kraji v posledních letech naopak značnou rozkolísanost. K největšímu poklesu zahraničního migračního salda došlo v roce 2001 v rámci všech krajů Česka, což bylo ovlivněno legislativní změnou č. 326/ 1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky. Nejvíce se tato legislativní změna projevila ve Středočeském kraji a Praze v souvislosti s vysokým podílem cizinců.

Devadesátá léta se vyznačují trvale nízkými, stagnujícími hodnotami zahraniční migrační fluktuace. Pro druhou fázi, která nastupuje od roku 2000, je typický prudký vzestup vrcholící v roce 2003. Tento výrazný růst je spojován se zvyšujícím se obratem zahraniční migrace. Obrat migrace a migrační fluktuace vypovídají o dynamice migračních procesů. Pro populační vývoj Plzeňského kraje je však významnější rozdíl mezi přistěhovalými a vystěhovalými v jednotlivých letech. Jak je vidět z následujícího grafu 4, dlouhodobý vývoj salda dvou složek vnějšího migračního pohybu, tj. vnitrostátní a zahraniční migrace, se podstatně liší.

/4

č t v r t l e t n í k o l i d e ch a práci v Plzeňském kraji

demografie Meziokresní rozdíly pohybu obyvatel Vývoj pohybu obyvatelstva Plzeňského kraje vykazuje dosti podstatné rozdíly na úrovni okresů. Aktuální stav za rok 2005 je uveden v následující tabulce. Tabulka 2: Pohyb obyvatel v okresech (2005) Počet obyv. (k 1.7.)

Celkový přírůstek/ úbytek

Přirozený přírůstek/ úbytek

Migrační přírůstek/ úbytek

- z toho vnitrostát. migrace

- z toho zahraniční migrace

550 371

3,5

-0,7

4,2

0,9

3,3

Domažlice

58 997

1,8

-1,1

2,9

1,7

1,2

Klatovy

87 636

2,1

-0,9

3,0

-0,5

3,5

162 659

0,8

-0,3

1,1

-0,6

1,7

Plzeň-jih

69 063

5,6

-1,4

7,0

3,5

3,5

Plzeň-sever

74 646

8,6

-0,9

9,5

6,4

3,1

Rokycany

45 745

2,5

-2,6

5,1

1,3

3,8

Tachov

51 625

6,7

1,4

5,3

-4,3

9,6

Plzeňský kraj

Plzeň-město

Zdroj: Stav a pohyb obyvatelstva v ČR za rok 2005. ČSÚ, 2006.

Vývoj obyvatel v okrese Tachov je zcela odlišný od ostatních okresů kraje, neboť dlouhodobě vykazuje přirozený přírůstek. Ve vývoji přirozeného přírůstku je patrný výrazný vliv mladšího obyvatelstva. Ukazatel porodnosti se však v posledních letech snižuje a přibližuje se hodnotám ostatních okresů. Míru úmrtnosti si okres udržuje na nejnižších hodnotách v republice. Migrační saldo okresu Tachov bylo v roce 2005 kladné stejně jako ve všech ostatních okresech kraje. Ale zatímco saldo zahraniční migrace bylo výrazně nejvyšší ze všech okresů, saldo vnitrostátní migrace bylo extrémně nízké. To může souviset s rozvojem některých oblastí okresu Tachov, např. kolem dálnice, kde jsou lokalizovány nové výrobní aktivity. To se projevuje např. růstem podílu zaměstnaných v sekundárním sektoru. V okrese Tachov došlo od 90. let k nejvyššímu nárůstu zaměstnanosti v sekundéru v rámci ČR. Nedostatek pracovních sil v průmyslu vytváří prostor pro migraci a charakter investic zvyšuje především migraci zahraniční. Okres Plzeň-město vykazuje vývoj typický pro velkoměsta v České republice, tzn. trvale záporný jak přirozený, tak i migrační přírůstek. Z tohoto pohledu představuje rok 2005 spíše výjimku, neboť i Plzeň dosáhla kladného migračního přírůstku. To může společně s rokem předchozím být náznakem zlepšující se tendence. Přirozený úbytek v Plzni v roce 2005 činil pouhých 48 obyvatel, když od počátku 90. let přesahoval 200 obyvatel ročně (maximum 566 v roce 1995). Kladné migrační saldo jde v Plzni podobě jako v okrese Tachov na vrub zahraniční migrace. Záporné saldo vnitrostátní migrace je důsledkem suburbanizačních procesů posilovaných malou bytovou výstavbou v Plzni, které příznivě ovlivňují populační vývoj okresů Plzeň-jih a Plzeň-sever.

Vývoj obou okresů od počátku 90. let byl však odlišný. V okres Domažlice převažoval od roku 1997 celkový přírůstek obyvatel (s výjimkou v roce 2001). V roce 2005 zde dosahoval celkový relativní přírůstek druhé nejnižší hodnoty v kraji hned za Plzní. V okrese Klatovy se od roku 1993 celkový přírůstek pohyboval v záporných hodnotách a rok 2005 je zatím nutno považovat za výjimečný.

Shrnutí • Rok 2005 byl co se týče pohybu obyvatel v Plzeňském kraji rokem velmi úspěšným. Jak přirozený pohyb, tak i pohyb migrační dosáhly od počátku 90. let svého maxima. • Přestože přirozený úbytek obyvatel kraje byl od roku 1993 nejnižší, zůstává Plzeňský kraj na jednom z posledních míst mezi kraji ČR podle tohoto ukazatele. • Vnitrostátní migrační přírůstek řadí naopak Plzeňský kraj mezi nejatraktivnější v rámci ČR. Tato migrační složka vykazuje trend pozvolného ale trvalého růstu. • Pro pozitivní populační vývoj kraje měla rozhodující význam zahraniční migrace, která od roku 2000 vykazuje velmi dynamický vývoj. Rok 2005 představuje jeden ze 2 dosavadních vrcholů salda zahraniční migrace, obrat i při snížení obratu v tomto roce. • Pozitivní populační vývoj se projevil ve všech okresech kraje, a to především v přirozeném pohybu a také v zahraniční migraci. • Příčinou zlepšení přirozeného pohybu je zřejmě především nástup populačně silných ročníků do populačního procesu a nikoliv zásadní a dlouhodobá změna populačního chování. • Příčinu růstu zahraniční migrace lze spatřovat v rozvoji ekonomických aktivit v Plzeňském kraji. • Okres Plzeň-město zaznamenal poprvé od roku 1995 migrační přírůstek a také přirozený úbytek byl minimální. Vliv suburbanizačních procesů byl eliminován zahraniční migrací. V dalších číslech čtvrtletníku se budeme na základě nově zveřejněných dat za rok 2005 věnovat vývoji počtu obyvatel v Plzeňském kraji na úrovni obcí. Podrobněji se také podíváme na vývoj populace okresů a subregionů od počátku 90. let, kterých jsme se v tomto příspěvku dotkli jen okrajově. Podrobněji se budeme zabývat problematikou cizinců, která nabývá stále většího významu v souvislosti s dynamickým vývojem migrace. Další témata souvisí se strukturou populace Plzeňského kraje a perspektivami rozvoje lidských zdrojů i ekonomického rozvoje (věková struktura, vzdělanostní struktura, zaměstnanost). Lucie ŽENÍŠKOVÁ [email protected]

Pohyb obyvatel v těchto příměstských okresech je dosti podobný ve většině charakteristik. Vývoj celkového přírůstku obyvatel vykazuje stoupající tendenci. Od druhé poloviny 90. let zaznamenávají oba okresy trvale nejvyšší hodnoty celkového přírůstku v rámci Plzeňského kraje. Přirozený přírůstek, jehož vývoj je dlouhodobě záporný, je dostatečně kompenzován přírůstkem migračním. Také okres Rokycany, jehož podstatná část se nachází pod vlivem krajského centra, dokázal svůj dlouhodobě nejvyšší relativní úbytek obyvatel v rámci kraje kompenzovat v roce 2005 vysokým migračním přírůstkem. Je to důsledek pozitivního vývoje migrace (v posledních letech zejména zahraniční migrace). Zbývající dva okresy Plzeňského kraje, Domažlice a Klatovy, patří do příhraničního subregionu a vykázaly v roce 2005 velmi podobné charakteristiky pohybu obyvatel, 1 % přirozený úbytek a 3 % přírůstek migrací.

č t v r t l e t n í k o lidech a práci v Plzeňském kraji

/5

vzdělávání Zájem o studium středních škol v Plzeňském kraji V současné době probíhá přijímací řízení na střední školy, podruhé podle nových pravidel. Střední školy se na rostoucí konkurenci snaží reagovat nabídkou atraktivnějších oborů zaměřených na potřeby praxe. Maturita není výlučností, ale stále více nutností pro uplatnění v řadě oborů. Jak se vyvíjí a jaký vůbec je zájem o střední školy v Plzeňském kraji a o obory, které nabízí, analyzuje tento článek.

žádná střední škola (Přeštice). Poněkud lépe vyznívá hodnocení z pohledu okresů, proto jsou informace o nabídce studia na středních školách i zájmu o něj dále hodnoceny na území okresů, které si dosud zachovaly v této oblasti určitou autonomii z hlediska pohybu za vzděláním. Méně to platí pro příměstské okresy Plzeň-jih a Plzeň-sever.

Síť středních škol

Nabídka středního školství

Síť středního školství v ČR prochází v současné době transformací, která reaguje na nový školský zákon. Na začátku školního roku 2005/ 2006 bylo v Plzeňském kraji 92 středních škol z toho 14 gymnázií, 1 konzervatoř, 33 středních odborných škol (SOŠ), 26 středních odborných učilišť (SOU), 9 odborných učilišť (OU), 5 učilišť a 4 praktické školy. Celkem byla tato vzdělávací zařízení integrována do 51 právních subjektů zřizovaných Plzeňským krajem, 9 soukromých a 2 církevních právních subjektů věnujících se vzdělávání. Ve školním roce 2005/2006 navštěvuje střední školy v Plzeňském kraji téměř 24 800 žáků v denním studiu a více než 1000 v jiných formách studia. Na střední školy v Plzni chodí celkem 15 000 žáků. Z hlediska dostupnosti vzdělání je důležité rozložení středních škol. Celkem se sídla středních škol nachází v 21 městech a obcích Plzeňského kraje. Podrobněji rozmístění těchto zařízení podle počtu žáků a poskytovaného vzdělání na počátku školního roku 2005/2006 shrnuje vedlejší kartogram. Je zřejmé, že rozložení kapacit středního školství je v Plzeňském kraji dosti nerovnoměrné. V některých správních okrscích (správních územích obcí s rozšířenou působností) je nabídka středního školství jen omezená a dokonce existuje správní okrsek, kde se nenachází

Pro školní rok 2006/2007 tvoří nabídku míst v 1. ročnících středních škol celkem 9721 míst ve 157 různých oborech, vč. nástaveb a ve všech formách studia. V kombinaci se sídlem školy se jedná o nabídku 339 oborů středního školství. Toto členění podle oboru i sídla školy je používáno i dále v textu a v tabulkách! Podrobnější informace podává následující tabulka, která rozděluje nabídku míst v 1. ročnících podle typu školy a dosaženého vzdělání. U gymnázií jsou zvlášť uvedeny počty míst podle délky studia. Pro školní rok 2006/2007 došlo k rozšíření nabídky studia o třídu 4-letého gymnázia Soukromé střední odborné škola Bean s.r.o. ve Staňkově, o 8 oborů s maturitou na SOŠ, o 2 obory s výučním listem na SOU, 4 obory s výučním listem na OU a 1 jiný obor na OU. Celkově to představuje 349 míst. Zároveň je však několik oborů zařazeno mezi útlumové nebo nebudou v příštím roce otevírány z jiných důvodů. Z hlediska územního rozložení nových oborů je patrná snaha rozšiřovat nabídku oborů s maturitou, a to v Plzni na SOŠ a v příhraničních okresech na SOU. Tabulka 1: Nabídka 1. ročníků středních škol (2006/2007) Počet míst

Oborů dle sídla školy

Gymnázia

1214

36

4-letá

554

17

6-letá

150

4

8-letá

510

15

Obory s maturitní zkouškou

3646

96

na SOŠ, vč. konzervatoře

2924

73

na SOU

722

23

3202

134

na SOŠ

3011

120

na SOU

174

13

Obory s výučním listem

na OU

17

1

Jiné obory

406

30

na SOU

8

1

na OU

244

19

na učilišti

114

6

v Praktických školách

40

4

Nástavby

1253

43

dálkově

425

14

na SOŠ

120

3

na SOU

305

11

828

29

denně na SOŠ

138

4

na SOU

690

25

9721

339

7808

277

Celkem z toho pro žáky 9. tříd *)

*) kromě nástaveb a víceletých gymnázií Zdroj: OŠMS KÚ Plzeňského kraje

/6

č t v r t l e t n í k o l i d e ch a práci v Plzeňském kraji

vzdělávání Celkový vývoj nabídky dokumentuje následující tabulka, ze které vyplývá: 1. poměrně plynule se zvyšuje nabídka studia na gymnáziích 2. došlo k poměrně rychlému vyrovnání nabídky oborů s maturitou a bez maturity 3. stabilizoval se celkový počet míst v 1. ročnících středních škol Také u nástavbového druhu studia je nabídka několik let stabilizovaná a ani pro školní rok 2006/2007 se nezměnila. Tabulka 2: Vývoj nabídky středních škol pro žáky končící ZŠ Školní rok

Čtyřletá gymnázia

Obory maturitní

Celkem

ostatní *)

2003/2004

420

3049

3969

7438

2004/2005

450

3116

3922

7488

2005/2006

514

3241

4018

7773

2006/2007

554

3646

3608

7808

Opačně je tomu u SOU. V Plzni tvoří jen 45 % nabídky a v okrese Rokycany téměř 2/3. Praktické školy, ale i učiliště a odborná učiliště plní dnes spíše specifické vzdělávací úkoly (jiné obory). Jejich nabídka oborů s výučním listem činí 2 % celkové krajské nabídky. Transformace středních škol vyplývající z nového školského zákona poněkud relativizuje tento pohled na vzdělávací nabídku pro následující období, neboť akcentuje druh studia a nikoliv typ školy. Prezentovaný pohled odpovídá spíše dosavadní praxi. Rozložení nabídky středního školství v Plzeňském kraji podle oborů, resp. jejich skupin, dokládá na příkladu rychleji se rozvíjejících oborů s maturitní zkouškou následující kartogram. Komplexní oborovou nabídku poskytuje Plzeň. To souvisí nejen s koncentrací obyvatel, ale především s postavením tohoto města jako nadregionálně významného centra vzdělávání, což se projevuje velkým zájmem o studium plzeňských škol ze sousedních i příhraničních okresů (viz dále). Dosti široké možnosti středního vzdělávání jsou v Klatovech. Rozšířila se také oborová struktura vzdělávací nabídky v Tachově.

*) obory s výučním listem a jiné obory Zdroj: OŠMS KÚ Plzeňského kraje

Územní diferenciaci nabídky středních škol podle okresů a podle typu školy a dosaženého vzdělání uvádí následující tabulka. Význam gymnázií na vzdělávací nabídce je ve všech okresech kraje poměrně vyrovnaný od 11 do 17 %. Rozdíly u SOŠ jsou mnohem výraznější. Nejvyšší podíl této nabídky je v Plzni (40 %), kde je také nejvyšší absolutní počet (cca 2000). Na opačném pólu stojí okres Rokycany, kde podíl míst v 1. ročnících SOŠ činí necelých 15 %. Tabulka 3: Nabídka pro 1. kolo pro školní rok 2006/2007 Okres

DO

KT

Počet míst v 1. ročnících z toho v (%): Gymnázia 4-letá 6- letá 8-letá Střední odborné školy obory s mat. zkouškou nástavby denní dálkové Střední odborná učiliště obory s mat. zkouškou obory s výučním listem jiné obory nástavby denní dálkové Odborná učiliště obory s výučním listem jiné obory Učiliště obory s výučním listem jiné obory Praktické školy-jiné obory

993 1426

PJ

PM

551 5107

12,5 12,6 10,9 11,9 6,4 6,3 5,4 5,5 3,0 2,1 0,6 3,0 4,2 5,4 5,9 29,8 30,6 25,4 40,1 25,4 28,3 14,5 37,8 4,4 2,4 10,9 2,3 4,4 2,4 5,4 0,6 5,4 1,8 51,7 52,1 53,0 44,2 8,3 4,5 9,8 7,9 31,3 33,4 37,7 26,0 0,6 12,1 13,7 5,4 10,4 12,1 9,8 5,4 6,1 3,9 0,0 4,3 5,2 4,6 7,6 2,4 4,4 7,6 0,8 4,6 2,4 3,1 1,1 3,1 1,1 0,8 0,2

PS

RO

TC

PK

359

632

653 9721

16,7 14,2 13,8 12,5 8,4 9,5 5,7 9,2 1,5 8,4 4,7 4,6 5,2 16,7 14,2 16,8 32,7 16,7 14,2 16,8 30,1 2,7 1,4 1,2 48,7 65,8 51,9 48,7 10,4 8,3 7,4 48,7 36,4 43,6 31,0 0,1 19,0 10,2 14,2 7,1 4,7 3,1 8,4 15,9 4,3 13,5 1,8 8,4 2,5 2,5 6,7 5,7 1,3 0,2 6,7 5,7 1,2 2,8 1,5 0,4

Zájem o studium středních škol Pro poptávku po středních školách je rozhodující počet žáků 9. tříd základních škol. Ve školním roce 2005/2006 je v Plzeňském kraji v 9. třídách více než 5600 žáků základních škol a cca 250 žáků speciálních škol. Na základě projekce provedené podle podrobné věkové struktury obyvatel kraje v předproduktivním věku v roce 2000 lze v následujících letech předpokládat snižování počtu uchazečů o studium, výraznější po roce 2008.

Zdroj: OŠMS KÚ Plzeňského kraje

č t v r t l e t n í k o lidech a práci v Plzeňském kraji

/7

vzdělávání Pro hodnocení celkového zájmu o střední školy je důležité porovnat: • nabídku • možnou poptávku • skutečnou poptávku Nabídku tvoří počet míst v 1. ročnících středních škol, skutečnou poptávku počet podaných přihlášek. Možnou poptávku lze relativně přesně určit pouze v případě oborů, které jsou primárně určeny žákům vycházejícím ze ZŠ, a při určitém zjednodušení ji lze určit jako počet žáků 9. tříd ZŠ. Z toho důvodu bylo provedeno srovnání nabídky a poptávky jednak celkově a jednak podrobněji pro žáky končící ZŠ. Při hodnocení celkového zájmu o střední školy musíme vzít v úvahu kromě žáků 9. tříd také víceletá gymnázia, nástavbové studium, opakovaná přijetí do 1. ročníku apod., což vede k tomu, že celkový počet uchazečů o studium může být podstatně vyšší než je počet vycházejících ze základních škol. Naopak ne všichni žáci končící ZŠ mají zájem o další přípravu na zaměstnání. Podíl těch, kteří se nehlásí na žádnou střední školu se však neustále snižuje. V Plzeňském kraji bylo pro školní rok 2006/2007 celkem nabídnuto 9721 míst na středních školách a v 1. kole podáno 8330 přihlášek. V oborech, které jsou určeny žákům končícím ZŠ byl počet míst 7808, tj. 80 % celkové nabídky, a počet přihlášek 6120, což je 73 % celkového počtu. Na ostatní obory (nástavby a víceletá gymnázia), které nabízeli 1913 míst, bylo podáno 2210 přihlášek. Výsledky srovnání nabídky a poptávky studia středních škol podle okresů shrnuje následující tabulka. Tabulka 4: Komplexní hodnocení nabídky a poptávky studia středních škol

pro končící ZŠ

celkem

Okres

DO

KT

PJ

PM

PS

RO

TC

PK

Počet míst v 1. roč.

993

1426

551

5107

359

632

653

9721

Počet přihlášek

775

1116

419

4855

239

503

423

8330

Zájem o nabídku (%)

78,0

78,3

76,0

95,1

66,6

79,6

64,8

Počet míst v 1. roč.

769

1107

431

4127

329

482

Počet žáků 9 tř. ZŠ

652

962

708

1685

795

470

Počet přihlášek

větší dojížďka za vzděláním na delší vzdálenosti. Podrobnější analýza bude vyžadovat data o místě bydliště přihlášených žáků. Poslední ukazatel v tabulce, intenzita zájmu podle okresů, nevypovídá o zájmu žáků končících ZŠ o studium, ale spíše o připravenosti tohoto okresu zájem žáků uspokojit. Jeli tento stupeň nízký přesouvá se zájem o studium jinam, jak napovídá více než 2000 převis počtu přihlášek v Plzni nad zdejším počtem žáků 9. tříd ZŠ.

Zájem o druhy studia a obory O zájmu uchazečů v současné době, kdy je naprostá většina požadavků uspokojena již v prvním kole, do kterého by měl každý uchazeč podat jen 1 přihlášku, nejvíce vypovídají počty přihlášených do 1. kola. V agregované podobě shrnuje zájem o studium podle typu středních škol, stupně dosaženého vzdělání a podle okresů následující tabulka. Tabulka 5: Zájem uchazečů v 1. kole pro školní rok 2006/2007 Gymnázia

KT

PJ

PM

PS

RO

TC

PK

124,4

81,7

128,9

76,7

106,7

167,8

123,6

63,3

117,9

93,3

81,7

4-letá

78,1

93,3

6- letá

196,7

143,3

8-letá

133,3

161,7

100,0

140,3

60,0

75,3

87,4

107,1

97,1

78,3

obory s mat. zkouškou

83,3

85,1

60,0

99,0

78,3

nástavby

29,5

114,7

170,0

65,8

90,3

denní

29,5

114,7

186,7

96,7

99,3

153,3

55,6

SOŠ

dálkové SOU

116,7 156,7 76,7

101,1 155,0

153,3

193,3

139,4

86,4

92,9

86,4

93,1

80,0

72,3

63,9

61,0

84,6

obory s mat. zkouškou

64,6

81,3

63,0

79,6

85,7

obory s výučním listem

67,8

56,5

51,4

75,6

563

7808

jiné obory

576

5848

nástavby

89,2

78,5

123,3

110,9

125,8

104,1

89,2

92,9

123,3

144,2

122,2

120,4

64,1

136,7

556

784

250

3732

221

305

272

6120

denní

Intenzita nabídky (%)

117,9

115,1

60,9

244,9

41,4

102,6

97,7

133,5

dálkové

Zájem o nabídku (%)

72,3

70,8

58,0

90,4

67,2

63,3

48,3

78,4

Intenzita zájmu (%)

85,3

81,5

35,3

221,5

27,8

64,9

47,2

104,7

Zdroj: OŠMS KÚ Plzeňského kraje

Celkový zájem o nabídku středních škol Plzeňského kraje je 86 % a ve většině okresů se vyznačuje jen malými rozdíly. Vyniká 95 % zájem v Plzni a na opačném pólu se nachází okresy Plzeň-sever a Tachov s cca 2/3 zájmem o nabídku. Pro skupinu oborů primárně určených pro žáky končící ZŠ dostupná data umožnila podrobnější analýzu. Kromě zájmu o nabídku byla sledována také intenzita nabídky, tj. poměr míst v 1. ročnících středních škol ku počtu žáků 9. tříd ZŠ, a intenzita zájmu, tj. poměr počtu přihlášek ku počtu žáků 9. tříd ZŠ, kteří tvoří naprostou většinu možné poptávky. Veličiny jsou vzájemně závislé, intenzita zájmu je součinem intenzity nabídky a zájmu o nabídku. Považujeme-li Plzeňský kraj ve středním školství za relativně autonomní, převyšuje současná nabídka míst v 1. ročnících oborů pro žáky končící ZŠ počet uchazečů o 1/3. Podíl Plzně na této nabídce činí více než 1/2 a může teoreticky uspokojit nejen uchazeče z okresů Plzeň-jih, Plzeň-sever nebo Rokycany, ale částečně i z příhraničních okresů. Nabídka středního vzdělávání v příhraničních okresech Domažlice a Klatovy je dostatečná. Také v okresech Rokycany a Tachov je nabídka a potenciální poptávka vyrovnaná. Nabídku v okrese Plzeň-sever lze považovat za extrémně nízkou. Také zájem o nabídku je nejvyšší v Plzni. V dalších 4 okresech kraje se pohybuje kolem 2/3 (63 až 73 %), nižší je na okrese Plzeň-jih a méně než poloviční je zájem o nabídku studia v okrese Tachov. Příčinou je zřejmě menší zájem zdejších mladých lidí o studium nebo

/8

DO 120,2

OU

78,8

37,8

54,5 67,4

61,3

59,1

jiné obory

37,5

U

53,0

90,5

108,1

46,7

90,5 53,0 23,5

obory s výučním listem

108,1

46,7

53,7

16,7

27,8

53,7

16,7

27,8

58,3

100,0

67,2 47,1

71,5

54,5

64,4

6,3

76,6 35,9

23,5

jiné obory 37,5

65,6 12,5

41,8 55,8

74,1 68,6

44,9

12,5

obory s výučním listem

Praktické školy-jiné obory

67,4

23,5 37,7 0,0

50,0

Zdroj: OŠMS KÚ Plzeňského kraje

Je zřejmé, že zájem o studium gymnázií se na většině území Plzeňského kraje udržuje na vysoké úrovni a v souhrnu převyšuje nabídku. Výjimkou jsou okresy Plzeň-jih a Plzeň-sever, silně ovlivněné městem Plzní. Přitom v Blovicích je větší zájem o 8-leté gymnázium, v Plasích o 4-leté. Zájem o studium SOŠ i SOU je v meziokresním srovnání dosti vyrovnaný od 60 do 100 %. Překvapující je velmi malý zájem o obory s výučním listem na území okresu Tachov, kde došlo od 90. let k nejvyššímu nárůstu zaměstnanosti v průmyslu v ČR a i v současnosti investoři naráží na nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Nástavbové formy studia vykazují meziokresně velmi rozdílný zájem, od 30 % až po 180 %. Vyšší zájem o denní formy nástavbového studia v okrese Plzeň-jih se týká řádově pouze několika desítek míst. V celokrajském měřítku lze nabídku nástaveb považovat za dostatečnou. Otázkou je oborová struktura nabídky pro tento typ studia. Mezi obory, které se nedaří opakovaně otevřít z důvodu nulového nebo velmi nízkého zájmu, patří stavební a strojírenské obory (např. kovář a podkovář) s výučním listem, obuvník, zahradník apod.

č t v r t l e t n í k o l i d e ch a práci v Plzeňském kraji

vzdělávání Zajímavé je také srovnání zájmu uchazečů o skupiny příbuzných oborů podle sídla školy. Zde jsme zvolili grafické vyjádření formou kartogramů pro různé druhy studia. Kartogramy potvrzují velice solidní zájem o většinu skupin oborů s maturitní zkouškou v Plzni. Zvláště velký je zájem o obchod a služby a související obory potravinářské, gastronomie a turismu. Také ve většině dalších měst poptávka po skupinách oborů s maturitní zkouškou odpovídá nabídce. Na okresech Tachov, Domažlice ale i Klatovy je enormní zájem o studium gymnázií. Ve městě Tachov vytvořená nabídka strojírenských oborů zatím nemá patřičnou odezvu. Podobně se jeví situace ve městě Staňkov a v obci Oselce, které si zatím tradici v této skupině oborů teprve tvoří. Maturitní obory

Mezi „nematuritními“ obory, tj. obory s výučním listem a jiné obory, jsou velké rozdíly v zájmu o strojírenské obory v různých částech kraje. Naopak poměrně stabilní, ale malý zájem je o další technicky zaměřené skupiny „nematuritních“ oborů (elektrotechnika, stavebnictví, doprava a spoje). Malý zájem o většinu nabízených skupin „nematuritních“ oborů je v Horní Bříze a Oselcích, možná i vlivem horší dostupnosti, ale také ve městech Tachov, Klatovy a Rokycany. V Klatovech je to zřejmě způsobeno širší nabídkou oborů s maturitní zkouškou. Z Rokycan je zase dobře dostupná Plzeň. V případě Tachova je to pravděpodobně důsledek menšího zájmu zdejších mladých lidí o studium nebo větší dojížďky za vzděláním na delší vzdálenosti (viz výše). „Nematuritní“ obory

Shrnutí • Nabídka studia středních škol v Plzeňském kraji je z hlediska absolutního počtu stabilizovaná. • V nabídce dochází k posunu směrem k větší nabídce oborů s maturitní zkouškou na úkor oborů s výučním listem. • Aktuálně převyšuje nabídka míst na středních školách počet potenciálních uchazečů o 1/3. • V případě naplnění projekce vývoje počtu potenciálních uchazečů tento převis nabídky se podstatně zvýší. • Rostoucí konkurence vede střední školy k rozšiřování nabídky atraktivních oborů a útlumu některých oborů, které trpí dlouhodobým nezájmem. • Jsou mezi nimi i obory, které jsou na trhu práce v současnosti nedostatkové, např. stavební a strojírenské obory s výučním listem. • Plzeň poskytuje nejširší nabídku středního školství v kraji (58 % podíl) a také vykazuje největší zájem o studium (více než 90 %). • Na okrese Plzeň-sever je velmi malá nabídka studia středních škol, v menší míře se to týká i okresu Plzeň-jih. • Na okrese Tachov je kromě gymnázií obecně menší zájem o studium středních škol (zřejmě způsobený dřívější omezenou nabídkou).

• Velký zájem je o studium gymnázií, dosti malý o obory s výučním listem. • Nabídka oborů s maturitní zkouškou dosti dobře ve většině míst a oborů odpovídá zájmu. • Zájem o nástavbové formy studia vykazuje velké územní rozdíly. Tento článek byl pouze příspěvkem k poznání struktury zájmu mladých lidí o studium středních škol v Plzeňském kraji na základě údajů z 1. kola přijímacího řízení pro školní rok 2006/2007. V dalších číslech se budeme věnovat výsledkům přijímacího řízení. V podobném rozsahu se budeme zabývat také přijímacím řízením na vyšších odborných a vysokých školách. Dalším tématem je uplatnění absolventů sekundárního a terciárního vzdělávání. Zde chceme směřovat nejen k poznání oborů o něž mají zájem zaměstnavatelé aktuálně, ale také oborů, které v podmínkách Plzeňského kraje jsou perspektivní pro absolventy a důležité pro ekonomický rozvoj regionu. Ing. Pavel BENEŠ [email protected]

č t v r t l e t n í k o lidech a práci v Plzeňském kraji

/9

vzdělávání Analýza trhu dalšího vzdělávání v Plzeňském kraji Pojem další vzdělávání Fenomén dalšího vzdělávání se ukazuje jako jeden z nejprogresivnějších nástrojů konkurenceschopnosti jednotlivých regionů či zemí. Právě konkurenceschopnost se stává hlavním cílem nejrůznějších strategií, evropskou úrovní počínaje a místními programy rozvoje konče. Další vzdělávání je součástí širokého pojetí celoživotního učení, jež je z hlediska cílové skupiny děleno na vzdělávání dětí a mládeže a právě na učení dospělých, jež se dále skládá ze školského za účelem získání základní kvalifikace a právě dalšího vzdělávání. Další vzdělávání (angl. continuing education) je rozděleno do tří dalších podtypů. 1. občanské vzdělávání je charakterizováno jako „výchova“ např. k rodičovství, evropanství, demokracii atp. 2. zájmové vzdělávání, které v sobě zahrnuje např. umělecké disciplíny, odborné zájmové vzdělávání, vzdělávání zájmových sdružení a také seniorů. 3. další profesní vzdělávání, jež je klíčovou složkou dalšího vzdělávání z hlediska výše zmíněného cíle zvyšování konkurenceschopnosti. V rámci projektu CityRegio, který byl realizován v rámci iniciativy INTERREG III B na základě spolupráce Plzně, německého Lipska a rakouského Lince, vznikla analýza trhu dalšího vzdělávání v Plzeňském kraji. Tato analýza, na které spolupracoval Ústav celoživotního vzdělávání ZČU, byla rozdělena na dvě klíčové části – nabídku dalšího vzdělávání a poptávku po něm. Celková analýza se poté stala součástí Studie proveditelnosti infrastruktury pro další vzdělávání.

Analýza poptávky V rámci průzkumů, které byly základem pro zpracování analýzy poptávkové složky trhu dalšího vzdělávání, bylo osloveno 21 zejména v Plzni sídlících klíčových firem. Nejedná se sice o nijak masivní vzorek, ale při výběru byl dáván velký důraz na roli respondentů na trhu práce. Průzkum se zaměřil na nejrůznější aspekty přístupu firem k dalšímu profesnímu vzdělávání, přičemž většina z nich považuje odbornost svých zaměstnanců ze jeden z rozhodujících faktorů obchodního úspěchu. Zajímavé je z hlediska disponibilních lidských zdrojů na trhu práce, že 69 % z oslovených firem považuje za potřebné poskytnout novému zaměstnanci vstupní vzdělávání. Samotná účast na vzdělávacím procesu se stává motivačním faktorem (jakousi odměnou), kdežto absolutorium ne vždy znamená zvýšení pozice či mzdy. Děje se tak pouze u 25 % oslovených subjektů. Co se budoucích vzdělávacích trendů týče, tak většina oslovených personalistů a klíčových pracovníků v oblasti HR předpokládá rostoucí poptávku po vzdělávacích aktivitách. Budoucnost se také týká nejrůznějších legislativních úprav celoživotního vzdělávání, prostupností a certifikací aktivit v rámci tohoto učení. V tomto ohledu je zajímavé zjištění, že dvě třetiny oslovených subjektů nepovažují za nutné, aby výstupem vzdělávacího procesu byla možnost akademického vzdělávání či vysokoškolského absolutoria. Jednotlivý respondenti se taktéž vyjadřovali pocit neadekvátnosti cen nabízených služeb (56 %), přičemž ale finanční pomoc ve formě grantů určených na vnitropodnikové vzdělávání považují za téměř nedostupnou, a to zejména z hlediska administrativní náročnosti žádosti i samotného čerpání. Při výběru vzdělávací nabídky firmy zpravidla nepoužívají externí poradce, přičemž klíčovým aspektem pro garanci kvality je pro ně přímo osoba lektora kurzu. Neméně zajímavé zjištění je spojeno s požadavky oslovených subjektů na

/ 10

specifické vzdělávání. Ti ve vzdělávací nabídce postrádají některé aktivity, které ale běžně poskytují veřejné instituce (např. střední a vysoké školy), což ovšem mnozí zaměstnavatelé ani nevědí. Zde je potřeba zvýšit informovanost a komunikaci mezi veřejným a soukromým sektorem. Celkově lze konstatovat, že zájem firem o vzdělávací aktivity postupně roste, byť stále platí, že nabídka spíše táhne poptávku než naopak.

Analýza nabídky Nedílnou součástí části věnované nabídce bylo i její srovnání s nabízenými kurzy v dalších krajích – Jihočeském, Pardubickém, Královéhradeckém a Libereckém, tj. v krajích, které jsou svým charakterem velmi podobné plzeňskému regionu a do jisté míry mu i kontrolují. Při vyhodnocování nabídky vzdělávacích kurzů byly k hledání informací použity všechny dostupné internetové servery, kterými byly Seznam.cz, Centrum.cz, Atlas.cz, Google.com. Internet byl využit záměrně, neboť všechny dotazované organizace (v poptávkové části analýzy) uváděly právě internet jako základní informační zdroj. Vzdělávací programy byly následně rozděleny a srovnány v několika kategoriích. Jsou to: typ kurzu, jeho délka a cena za jednu vyučovací hodinu. Z níže uvedené tabulky je patrné, že nejvyšší podíl představují kurzy ostatní, do kterých spadají: personalistika, podnikatelské minimum, pedagogické minimum, logistika, daňová evidence, PC kurzy a mzdová politika. Následují kurzy manažerské, do kterých patří Psychologie, Obchodní jednání, Týmová práce, Osobnostní rozvoj a komunikace, Time management, stres, emoce atp., Management jakosti a kvality, Marketing, Asertivita, Řízení a management, Vedení lidí a motivace a Řízení středních a malých podniků.

Tabulka 1: Jednotlivé typy kurzů podle podílu na trhu PK (počet)

PK (%)

JČ (%)

LB (%)

HK (%)

PC (%)

Manažerské kurzy

39

38,6

38,8

32,4

26,8

19,2

Profesní

10

9,9

22,4

11,7

17,3

32,8

Účetnictví

12

11,9

3,3

9,0

7,1

9,6

Ostatní

40

39,6

35,5

47,7

48,8

38,4

Typ kurzu

Zdroj: ÚCV ZČU, Berman Group

Nejmenší podíl na všech vzdělávacích kurzech v Plzeňském kraji mají ty, které jsou spojeny přímo s praxí a jednotlivými profesemi. Jednotlivé vzdělávací firmy jsou v těchto oblastech zastoupeny relativně rovnoměrně. Při porovnání s ostatními kraji lze dojít k závěru, že struktura nabídky z předmětného hlediska je u všech krajů velmi podobná s jedinou výjimkou výrazně nadprůměrného podílu profesních kurzů v Pardubickém kraji. V ostatních případech však kraje vykazují téměř stejné hodnoty, nedochází tak zjevně ani k zásadním rozdílům z hlediska poptávky. Ke dvěma nejpočetnějším vzdělávacím typům tedy patří manažerské a dále pak jasně nevyhrazené vzdělávání spíše průřezového charakteru. Následující tabulky rozdělují oba typy podle obsahu a vzdělávacích cílů jednotlivých kurzů. V oblasti manažerského vzdělávání jsou jednotlivé typy kurzů obsaženy relativně rovnoměrně. Nejvyšší podíl zaujímají kurzy: Řízení a management (15,4%), Osobnostní rozvoj a Management jakosti a kvality(12,8%). Na druhou stranu, nejmenší podíl zaujímá kurz Stres a emoce mající podíl 2,6%.

č t v r t l e t n í k o l i d e ch a práci v Plzeňském kraji

vzdělávání Tabulka 2: Rozložení typů nabízených manažerských kurzů Abs. číslo

%

Manažerské kurzy

39

100

Psychologie

3

7,7

Obchodní jednání

3

7,7

Týmová práce

2

5,1

Osob. rozvoj a komunikace

5

12,8

Time management

3

7,7

Stres, emoce, atp.

1

2,6

Managem. jakosti a kvality

5

12,8

Marketing

3

7,7

Asertivita

2

5,1

Řízení a management

6

15,4

Vedení lidí a motivace

4

10,3

Řízení střed.a malých podniků

2

5,1

Tabulka 5: Podíl vzdělávacích kurzů podle ceny

Zdroj: ÚCV ZČU, Berman Group

V přehledu nabízených průřezových vzdělávacích kurzů jednoznačně dominují, více než jednou třetinou, aktivity spojené s rozvojem počítačové gramotnosti a užívání nejrůznějších praktických softwarových programů. V těsném závěsu s necelou třetinou pak vzdělávání v oblasti personalistických dovedností. Nabízeny jsou i kurzy zvyšující kompetence v daňové, mzdové, podnikatelské a pedagogické oblasti. Tabulka 3: Rozložení typů nabízených průřezových kurzů Abs. číslo

%

Ostatní kurzy

40

100

Personalistika

12

30

Podnikatelské minimum

2

5

Pedagogické minimum

2

5

Daňová evidence

5

12,5

PC kurzy

15

37,5

Mzdová problematika

2

5

Logistika

2

5

Poměrně zajímavým faktorem z hlediska vnímání nabídky ze strany jednotlivých firem je i cena vzdělávacích produktů. Následující tabulka vyhodnocuje vzdělávací kurzy podle cen za 45-ti minutovou vyučovací hodinu. Nejčastěji se pohybují v rozmezí od 200–299 Kč za hodinu, následuje rozmezí od 121–199 Kč. Nejmenším podílem je rozmezí 0–60 Kč, které zaujímá 3,8 % nabízených kurzů. Signifikatním faktorem se jeví i politika jednotlivých vzdělávacích firem, což je vidět na zkoumaném vzorku, když v „nejdražším“ pásmu se pohybují kurzy pouze jedné vzdělávací firmy.

Zdroj: ÚCV ZČU, Berman Group

Jedním z určujících faktorů při popisu nabídkové stránky trhu dalšího vzdělávání je typologizace nabízených kurzů podle jejich rozsahu. Zde máme k dispozici i srovnání s dalšími podobnými kraji. Celkem bylo zkoumáno 101 kurzů v Plzeňském kraji, 152 v Jihočeském, 111 v Libereckém, 127 v Královehradeckém a 125 v Pardubickém kraji. Tyto celky byly podle jednotné metodiky kategorizovány dle časové náročnosti. Níže uvedená tabulka tak jasně zobrazuje fakt, že obecně jsou nabízeny zejména jednorázové a ještě častěji krátkodobé vzdělávací akce, které svým charakterem také nejvíce vyhovují zaměstnavatelům. Naopak naprosto ojedinělé jsou dlouhodobé kurzy, přičemž mírné rozdíly mezi kraji lze nalézt v nabídce kurzů střednědobých, a to zejména právě u Plzeňského kraje. Tabulka 4: Podíl kurzů podle rozsahu Rozsah kurzu

PK (počet)

PK (%)

JČ (%)

LB (%)

HK (%)

PC (%)

Jednorázové

34

35

32

50

20,5

53

Krátkodobé

31

32

65

50

79,5

40

Střednědobé

27

28

2,5

Dlouhodobé

5

5

4 3 Zdroj: ÚCV ZČU, Berman Group

Počet

%

do 60 Kč

3

3,8

61–120 Kč

20

25,4

121–199 Kč

25

31,6

200–299 Kč

26

32,9

300 Kč a více

5

6,3 Zdroj: ÚCV ZČU, Berman Group

Shrnutí • Celkově lze konstatovat, že trh dalšího vzdělávání v Plzeňském kraji je poměrně neucelený až bezbřehý. • Mnohdy chybí relevantní informace a, jak je vidět již ze zvolené metodiky zpracování nabídkové části, i možnost jasného přehledu a koncentrace informací vztahujících se k dané problematice. • Stejně tak zaměstnavatelům zřetelně chybí jasnější informace o veřejných institucích poskytujících specifické profesní vzdělání, které by některé subjekty jistě velmi rádi využily. • Situace v Plzeňském kraji, zejména v oblasti nabídkové složky trhu, ovšem dle srovnání s relevantními kraji nijak zásadně nevybočuje, a to jak v pozitivním, tak v negativním smyslu slova. • V ostatních zkoumaných regionech vykazuje vzdělávací nabídka velmi podobnou strukturu, a to jak z hlediska zaměření kurzů, tak jejich rozsahu. • Cílem poptávky jsou tak velmi často zejména ty cílené na manažerské dovednosti, popř. zachycující rozvoj zaměstnanců v průřezových oblastech, nejčastěji pak počítačové kompetence jednotlivých pracovníků. • Přes určitou nepřehlednost prostředí dalšího vzdělávání existují instituce, které se snaží vzniklou situaci zpřehlednit. Mezi ně patří zejména Národní vzdělávací fond (NVF, www.nvf.cz) provozující portál TOPREGION.CZ a také Asociace instituci vzdělávání dospělých (AIVD, www.aivd.cz), která se snaží integrovat vzdělavatele poskytující další vzdělávání. Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje také připravuje samostatný projekt zabývající se problematikou dalšího vzdělávání. Ten bude společně s partnery, Úřadem práce v Plzni a Krajským centrem vzdělávání, realizován pod názvem Analýza nabídky a zhodnocení vzdělávacího potenciálu dalšího profesního vzdělávání v kraji. Tento projekt je zaměřen na vývoj a ověření metodiky hodnocení potenciálu nabídky dalšího profesního vzdělávání na regionální úrovni. Jeho cílem je zlepšení kvality systému dalšího profesního vzdělávání v kontextu regionálního trhu práce, vývoj a ověření metodického nástroje pro průběžnou analýzu nabídky dalšího profesního vzdělávání pro strategické rozhodování a koordinaci rozvoje lidských zdrojů na úrovni kraje, podpořit zavádění nových metod a systémových nástrojů politiky zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů podle konkrétních potřeb a specifických požadavků jednotlivých krajů. V dalších číslech Monitoru bychom tak rádi přinesli informace o jeho případné realizaci, a to včetně jeho dílčích či celkových závěrů a výstupů. Mgr. Michal VOZOBULE [email protected]

č t v r t l e t n í k o lidech a práci v Plzeňském kraji

/ 11

trh práce Struktura nezaměstnanosti v Plzeňském kraji v prvním čtvrtletí roku 2006 Úvod

Srovnání ročního vývoje nezaměstnanosti

Zkoumání struktury nezaměstnanosti z nejrůznějších aspektů přináší možné pohledy na stav a kvalitu trhu práce v daném geografickém území. Tento článek nemá ambici nijak výrazně interpretovat data sesbíraná Ministerstvem práce a sociálních věcí na základě evidence jednotlivých úřadů práce, ale vytyčuje si za svůj cíl představit některá zajímavá data, zpřehlednit složité statistické soubory a pokusit se vložit některé statistiky do vhodných kontextů. V Plzeňském kraji panuje při pohledu na trh práce z hlediska míry nezaměstnanosti optimismus, protože její míra v meziročních srovnáních neustále klesá a patří tak k těm vůbec nejnižším v celé ČR. Další strukturované statistiky by pak měly naznačit, zda ovšem uvnitř tohoto stavu není nějaký skrytý problém z hlediska nejrůznějšího dělení. Pro přehlednost celého pojednání je na začátek třeba rozklíčovat metodiku výpočtu míry nezaměstnanosti v daném území. Ministerstvo práce a sociálních věci realizuje jednou za čtvrt roku výběrové šetření, které vede k získání celkového počtu pracovní síly disponibilní v daném území. Pak na základě evidence úřadů práce určí všechny uchazeče o zaměstnání, kteří jsou ovšem v dané chvíli plně dosažitelní pro případné zaměstnání. Vzájemným podílem výše uvedených hodnot pak dochází k výsledné míře nezaměstnanosti.

Vyjma srovnání s ostatními kraji a celostátním průměrem je vhodné popsat vývoj míry nezaměstnanosti v kraji z hlediska ročního průběhu. Tento popis je klíčový k pochopení vývojových trendů i meziročního srovnání. Podle následujícího grafu se tak ukazuje, že míra nezaměstnanosti v prvním čtvrtletí roku 2006 v Plzeňském kraji je nejnižší za posledních 5 let, přičemž při srovnání s ostatními roky je pravděpodobné, že další pokles způsobený nabídkou sezónních prací, tuto míru ještě výrazně sníží. Graf 1: Roční průběh nezaměstnanosti v Plzeňském kraji (2002-2006)

Míra nezaměstnanosti Regionální míra nezaměstnanosti v Plzeňském kraji v 1. čtvrtletí 2006 byla jednou z vůbec nejnižších v rámci celé České republiky. Na konci března dosáhla hodnoty 6,3 %, přičemž lepší čísla vykazuje již pouze Praha (3,1 %) a těsně Střední Čechy (6,2 %). S odstupem následuje kraj Jihočeský (6,8 %) a Královehradecký (7,1 %). Další kraje mají výraznější odstup. Pomyslné regionální pořadí pak již tradičně uzavírají kraje Karlovarský (10,2 %), Olomoucký (10,8 %) a zejména pak Moravskoslezský (14,2 %) a Ústecký (15,4 %). Z hlediska jednotlivých okresů Plzeňského kraje bylo lze konstatovat, že všechny jsou na konci 1. čtvrtletí 2006 pod celostátním průměrem, resp. jako v případě Tachovska maximálně na celorepublikové hodnotě. Pod hodnotou míry nezaměstnanosti ČR jsou pak i v případě žen a mužů, a to s jedinou výjimkou okresu Tachov v případě mužské nezaměstnanosti (viz tabulka). Tabulka 1: Míra nezaměstnanosti v okresech Plzeňského kraje (březen 2006) Celkem

Ženy

Muži

DO

Počet 2 109

6,3

8,1

5,0

KT

4 053

8,3

10,0

7,1

PM

5 593

5,5

6,4

4,8

PJ

1 820

4,5

5,3

3,9

PS

2 573

5,8

7,0

4,9

RO

1 574

6,1

8,3

4,5

TC

2 772

8,8

10,0

7,9

PK

20 494

6,3

7,6

5,4

ČR

514 759

8,8

10,2

7,8

Zdroj: MPSV Lze tak konstatovat, že nezaměstnanost v Plzeňském kraji nevykazuje nijak zásadně problematická data, spíše naopak. Problémový potenciál je však možné dlouhodobě sledovat zejména v okrese Tachov a na Klatovsku, a to jak z hlediska celkové nezaměstnanosti, tak podle pohlaví.

/ 12

Na základě tohoto grafu je tak možné predikovat, že v květnu, kdy je nezaměstnanost zpravidla nejnižší z celého roku, by mohla dle kvalifikovaného odhadu klesnout až k hranici šesti procent, popř. se dostat mírně pod ní. Nejnovější data ukazující dubnové hodnoty jsou dokonce ještě optimističtější, když míra nezaměstnanosti v tomto měsíci klesla již na 5,9 %. Následně zpravidla dochází k nárůstu o 0,2– 0,4 %, a to zejména kvůli přísunu nových absolventů, kteří v první fázi nenacházejí uplatnění. Následuje pokles zhruba na květnové hodnoty, jenž je vystřídán prudkým nárůstem kulminujícím v lednu. Na konci roku lze předpokládat, při standardním vývoji, míru nezaměstnanosti těsně nad šesti procentní hranicí (samozřejmě nedojde-li k nějakému neobvyklému jevu jako např. v roce 2004, kdy nezaměstnanost klesala kontinuálně po celý rok a zvýšila se až v prosinci).

Nezaměstnaní podle délky evidence Jedním z klíčových faktorů pro hodnocení stavu nezaměstnanosti dané územní jednotky je bezpochyby délka evidence jednotlivých uchazečů o zaměstnání. V Plzeňském kraji bylo na konci 1. čtvrtletí 2006 evidováno celkem 20 494 zájemců o zaměstnání, přičemž téměř jedna třetina (30 %) z nich byla v registru úřadu práce méně než tři měsíce. Další třetina se pak vešla do období od tří měsíců do jednoho roku. Poslední třetinu lze nalézt mezi tzv. dlouhodobě nezaměstnanými, mezi které jsou počítáni všichni ti, kteří stráví v evidenci úřadů práce déle než jeden rok. Zajímavé je, že pak více než jedna pětina všech (4 267 lidí) je zařazena v registru déle než dva roky. Na Tachovsku jejich podíl na nezaměstnanosti překračuje jednu čtvrtinu (26,8 %), na Rokycansku se dokonce blíží 30 % (viz tabulka). Dlouhodobě nezaměstnaní tak v okrese Rokycany dohromady zabírají 43,59 % všech nezaměstnaných, zatímco na okrese Plzeň-sever se jedná pouze o 30,28 %. Obecně lze konstatovat, že v Plzni a jejím zázemí (vyjma Rokycanska) je struktura nezaměstnaných z hlediska délky jejich evidence poměrně pozitivní. Příhraniční okresy Domažlice a Klatovy jsou v tomto ohledu spíše průměrné. Negativní tendence lze sledovat z hodnot patřících Tachovsku a Rokycansku.

č t v r t l e t n í k o l i d e ch a práci v Plzeňském kraji

trh práce Tabulka 2: Struktura nezaměstnanosti podle délky evidence (1. čtvrtletí 2006) do 3 měsíců

3–6 měsíců

6–9 měsíců

9–12 měsíců

12–24 měsíců

nad 24 měsíců

DO

28,31

17,50

10,95

6,12

13,80

23,33

KT

29,85

22,60

9,52

6,29

12,68

19,05

PM

33,47

16,07

11,91

7,28

12,44

18,83

PJ

31,26

18,79

11,87

7,20

13,46

17,42

PS

32,84

18,85

10,61

7,42

13,14

17,14

RO

23,32

16,26

11,05

5,78

15,06

28,53

TC

24,42

19,66

9,49

6,20

13,42

26,80

PK

29,95

18,60

10,78

6,71

13,14

20,82 Zdroj: MPSV

Při pohledu na následující dva grafy lze navíc konstatovat, že zachytitelný trend v počtu a poměru dlouhodobě nezaměstnaných je nyní celkem pozitivní. Vývoj v tomto ohledu po dlouholetém pozvolném růstu dosáhl vrcholu z hlediska absolutních čísel na konci roku 2003, z hlediska podílu na celkovém počtu nezaměstnaných pak v pololetí loňského roku. V druhém grafu je navíc zobrazen podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu uchazečů rozdělen do jednotlivých subregionů Plzeňského kraje, které mnohdy odrážejí stav jednotlivých aspektů nezaměstnanosti lépe než dělení podle okresů. Plzeňský kraj tak lze rozdělit na tři subregiony – plzeňský subregion (okres Plzeň-město), příměstský subregion (Plzeň-jih, Plzeň-sever a Rokycany) a konečně příhraniční subregion (Domažlice, Klatovy a Tachov). Podle tohoto dělení lze dokládat, že největší problémy, z pohledu podílu nezaměstnaných evidovaných déle než jeden rok, má příhraniční oblast, která v pololetí 2005 dosáhla až 41 % podílu. Ten se ale, stejně jako u ostatních subregionů kraje, od té doby plynule snižuje. Graf 2: Počet dlouhodobě nezaměstnaných v Plzeňském kraji (1999-2005)

Věková struktura nezaměstnaných Nezaměstnaní v Plzeňském kraji pohledem věkového dělení nijak zásadně nevybočují z trendů, které lze vysledovat z celorepublikových čísel. Zajímavějších výsledků je možné se dobrat až na základě analýzy širších věkových skupin. Např. podíl nezaměstnaných nad 40 let je v Plzeňském kraji zřetelně nad průměrem ČR, když v kraji tvoří tato skupina téměř polovinu všech evidovaných. Nad polovičním podílem jsou tito nezaměstnaní v okresech Tachov (52,34 %), Domažlice (53,91 %) a Rokycany (54,89 %), přičemž průměr ČR je 47,11 %. V absolutních hodnotách to vše znamená, že v Plzeňském kraji je v kategorii nad 40 let celkem evidováno přes 10 tisíc nezaměstnaných. Naopak v případě podílu nezaměstnaných do 24 let vykazují všechny okresy Plzeňského kraje podprůměrné hodnoty s výjimkou Plzně-severu, v rámci nějž tvoří mladí nezaměstnaní téměř 19 % podíl, v rámci ČR se jedná o 17,8 %, v kraji pak dokonce pouze 16,7 %. V této kategorii tak není v regionu zaměstnáno celkem 3 715 lidí. Tabulka 3: Nezaměstnaní podle věkové struktury (1. čtvrtletí 2006) do 19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 DO

4,7

10,9

9,4

11,1

10,1

10,4

12,9

16,2

12,4

KT

3,8

12,7

11,4

12,3

11,0

11,1

10,9

15,2

10,5

PM

3,7

13,4

12,8

12,5

10,0

9,7

10,4

14,5

11,6

PJ

3,6

11,2

14,0

11,8

8,7

10,0

11,8

15,2

11,4

PS

5,8

13,2

12,0

13,1

9,5

9,1

10,1

14,2

11,4

RO

5,0

10,2

8,7

10,8

10,4

10,1

11,6

17,0

13,9 10,9

TC

5,7

11,2

9,1

11,7

10,0

10,5

13,7

16,1

PK

4,4

12,3

11,4

12,1

10,1

10,2

11,4

15,2

11,5

ČR

4,6

13,4

12,0

12,4

10,5

10,4

11,0

14,0

10,3

Zdroj: MPSV

Shrnutí

Graf 3: Podíl dlouhodobě nezaměstnaných na počtu nezaměstnaných v Plzeňském kraji (1999-2005)

• Při srovnání křivek nezaměstnanosti v jednotlivých letech lze predikovat, že rok 2006 bude z hlediska míry nezaměstnanosti velmi úspěšný a je tak očekáván znatelný úbytek počtu evidovaných na úřadech práce • Vývoj nezaměstnanosti v kraji má velmi pozitivní trend k němuž do teď přispívaly zejména zahraniční investice v oblasti průmyslové výroby • Příležitostí se tomto ohledu stává potenciál rozvoje terciárního sektoru, který by mohl nastolený trend podpořit • Plzeňský kraj vykazuje nejnižší míru nezaměstnanosti za posledních šest let • Klesající podíl dlouhodobě nezaměstnaných (již pod 7 000) ukazuje na zdravě nastolený trend i z hlediska struktury nezaměstnanosti V dalších číslech se budeme snažit podobným způsobem analyzovat jednotlivé trendy spojené s nezaměstnaností. Budeme se pokoušet nabídnout různé pohledy na statistiku zveřejňovanou MPSV, včetně podrobnějšímu pohledu na nezaměstnanost v dalších územních celcích (územích obcí s rozšířenou působností, popř. i v jednotlivých obcích). Mgr. Michal VOZOBULE [email protected]

č t v r t l e t n í k o lidech a práci v Plzeňském kraji

/ 13

Nulté číslo. Vydavá Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s. Vedoucí redaktor: Pavel Beneš, Redakční rada: Ondřej Bartušek, Zdeněk Čížek, Miloslav Chlad Adresa redakce: Riegrova 1, 301 11 Plzeň, Tel.: 377 237 679, e-mail: [email protected]. Grafické zpracování a tisk: Creative studio s.r.o. Tento čtvrtletník je spolufinancován Evropskou unií z prostředků Evropského sociálního fondu.