čerstvou uzeninu? A to všechno v nádherném prostředí lesů a luk, podél potoků a řek, přes kopce a údolí

Vážení přátelé, dostáváte do rukou dokument, který si kladl za cíl zmapovat region Hranicko v oblasti přírodních a kulturních památek, tradic, zvyků, lidových technik a řemesel provozovaných v minulosti i těch, které se nám dochovaly dodnes. Není jednoduché srovnávat období několik desítek let vzdálená, životní postoje se mění, některé tradice mizí, jiné se objevují. Asi nikdo nemůže říct „tenkrát bylo líp“, vše záleží na nás, na obyvatelích jednotlivých regionů a území, jak se k času postavíme. Každá doba s sebou něco přináší, jiné staví do pozadí. Ale jen my jsme s to ovlivňovat naše chování a počínání, zachovávat či oživovat to, co se nám líbilo, co bylo prospěšné všem nebo dělalo radost jen nám. Žádná doba není, nebyla a ani nebude jednoduchá pro jednotlivé oblasti života, ale jak si to uděláme, takové to budeme mít. Ne vše z minulosti je špatné, ne vše za současnosti je to nejlepší. Venkov je nedílnou součástí života všech a zachování zvyků a tradic je krásné nejen pro obyvatele samotné ale i pro turisty z domova i zahraničí. Pochlubme se tím, čím jsme zajímaví. A vy mladí, nenechte vše dojít v zapomnění…

Existuje spousta studií, analýz a koncepcí, které popisují Hranický region i Olomoucký kraj v jednotlivých ekonomických, kulturních i sociálních oblastech. Cílem této studie není detailně popsat jednotlivé obce, jednotlivé možnosti rozvoje cestovního ruchu či jiné akce, spousta jiných dokumentů již bylo za tímto účelem zpracováno. Pro nás je v první řadě důležité ukázat možnosti regionu ostatním, přenést zájem do krajiny přírodně nedotčené, obyvatelům ukázat možnosti rozvoje a práce a ostatní pozvat sem k nám, aby ocenili, co nám tu minulost zanechala a současnost rozvíjí a oživuje.

Tento dokument byl vypracován v rámci sub-projektu PRO AGRI-TOUR, jež je na Hranicku v současné době realizován v rámci Evropského projektu INNOREF. Ten si klade za cíl podporovat region, podporovat jeho obyvatele v práci pro venkov, nasměrovat vývoj tak, aby bylo dosaženo kvalitního a bezpečného života pro obyvatele i turisty a návštěvníky. Abychom věděli, jak zachovat to krásné, co nám zde příroda a naši předkové zanechali. Abychom věděli, jak toho využít a přitom zachovat vše dobré i pro příští generace.

1

Podobný dokument je zpracován i v partnerských regionech sub-projektu, v Italských regionech Friuli Venezia Giulia a Umbria a regionu Západní Řecko. Cílem je zmapování těchto regionů a jejich porovnání v rámci možností agroturistiky, nabídky místních produktů, využití služeb cestovního ruchu, zejména venkovského, se zaměřením na místní speciality. Díky tomu si i my budeme moci udělat představu o tom, jak to chodí v zahraničí. A kdo z cizinců ví, že na Hranicko může přijet rybařit, jezdit na koni, snídat domácí sýry a večeřet čerstvou uzeninu? A to všechno v nádherném prostředí lesů a luk, podél potoků a řek, přes kopce a údolí.

2

Poděkování Bez spolupráce jednotlivých lidí, institucí a organizací by bylo velmi těžké tento dokument vypracovat. Poděkování tedy patří především obcím na Hranicku a jejich zástupcům i obyvatelům za rady a poskytnuté informace. Dále Olomouckému kraji za ucelené informace v jednotlivých oblastech, kterými se tento dokument zabývá, městu Hranice a Přerov za rady a pomoc při zjišťování jednotlivých údajů, společnostem PRO-BIO a CpKP za neocenitelnou pomoc při vyhledávání jednotlivých zdrojů a dat, Muzeu Komenského v Přerově, Rozvojovému

partnerství

Miroregionu

Hranicko

a

v neposlední

řadě

sekretariátu

Mirkoregionu Hranicko za pomoc a podporu při sběru jednotlivých dat a získávání dalších podkladů. Důležitou úlohu také po celou dobu hrají účastníci přednášek a seminářů, které jsou v rámci sub-projektu za účasti odborníků z praxe organizovány. Tito lidé pomáhají mapovat region, oni nejlépe vědí o problémech, slabších stránkách, stejně jako o možnostech a příležitostech regionu, ve kterém žijí. Oni jsou tím nejdůležitějším článkem pro rozvoj regionu, pro zachování tradic, kultury a přírody.

3

1 Hranicko a Olomoucký kraj 1.1 Základní charakteristika Olomouckého kraje Olomoucký kraj se rozprostírá na severu střední Moravy. Vzhledem

k hlavním

koncentracím obyvatelstva a dopravním tahům zaujímá významnou polohu v rámci střední Evropy, která vytváří předpoklady budoucího intenzivního propojení nejen s ostatními regiony České republiky, ale i se sousedními státy, hlavně Slovenskem a Polskem. V oblasti cestovního ruchu je velmi důležitá především vazba na Polsko1. Jeho sousedy jsou Pardubický kraj v Čechách a moravské kraje Jihomoravský, Zlínský a Moravskoslezský. Na severu sousedí s Polskem, se kterým má 104 km dlouhou státní hranici. Vzhledem k Praze má okrajovou polohu, nicméně – kromě severních oblastí Jeseníků – s dobrou dostupností po železnici i silnici (nejvzdálenější místa jsou přes 300 km od Prahy). Vzhledem k Moravě má kromě severních oblastí výhodnou centrální polohu s dobrou dostupností Brna, ale s horší dostupností směrem na sever a východ. Hlavní přírodní liniovou osou ve směru sever – jih je řeka Morava. Olomoucký kraj má bohatou historickou tradici, která se odráží ve velkém množství stavebních a historických památek a kulturních zařízení. Spolu s výjimečnou krajinou, přírodními útvary a pozoruhodnostmi vytvářejí z kraje významnou Značení cyklostezek

destinaci cestovního ruchu. V kraji je několik specifických území (hory, chráněné oblasti, jeskyně apod.), poměrně hustá síť cyklostezek, návštěvností,

mnoho

historicky

církevních

cenných

objektů

a

objektů kulturních

s vysokou institucí

nadregionálního významu, které mají obzvláště silné propojení na cestovní ruch. Správním centrem je stotisícové město Olomouc. Nejvíce obyvatel má okres Olomouc (více než třetinu), velmi málo obyvatelstva má okres Jeseník (6,6%). V kraji je 392 obcí a 24 měst. Od 1. ledna 2003 má 13 měst statut obce s rozšířenou působností. Sídelní struktura je soustředěna hlavně do nížinných oblastí.

1

zejm. v severní části kraje

4

1.1.1 Poloha a geografické podmínky Na území Olomouckého kraje se nacházejí všechny typy reliéfů běžných v České republice, od hanáckých rovin Hornomoravského úvalu až po Jesenickou hornatinu. Nejvyšším bodem kraje je vrchol Vysoké hole v Hrubém Jeseníku (1464 m n. m.), nejnižším bodem je hladina řeky Moravy u Kojetína (190 m n. m.). Územím kraje prochází hlavní evropské rozvodí, které Moravskou branou dosahuje nejnižší polohy, což ovlivňuje vedení dopravních tahů republikového významu. Výměra zemědělské půdy činí v Olomouckém kraji téměř 278 tis. hektarů, což představuje více než polovinu z celkové plochy kultur v kraji (54%, tedy přesně republikový průměr). Zemědělskou půdu tvoří přes 76% orná půda, téměř 18% tvoří louky a pastviny a to zejména v okrese Jeseník, kde zaujímají jednu třetinu zemědělské půdy. Struktura zemědělské půdy se od roku 1990 částečně změnila, kdy na úkor orné půdy se postupně rozšiřovaly plochy luk a pastvin.Významnou část výměry kraje, přibližně třetinu, tvoří lesy (mírný republikový nadprůměr), a to především na severu kraje v okrese Jeseník (60%) a v okrese Šumperk (48%). Zbývající část výměry kraje tvoří zastavěné plochy a ostatní plochy. Zahrady a sady zaujímají 5,5% a necelých 0,5% tvoří chmelnice, které jsou nejvíce rozšířené v Tršicko – Kokorské oblasti na rozhraní Olomoucka a Přerovska. Malý podíl zaujímají rybníky a ostatní vodní plochy (1,7%). Řeka Bečva poblíž obce Ústí

Nejvýznamnějším vodním tokem kraje je řeka Morava, pramenící v oblasti Kralického Sněžníku a protékající Hanušovicemi, Litovelským Pomoravím, Olomoucí a kolem Kojetína směřující do Zlínského kraje. Tato řeka vytváří biokoridor nadregionálního významu, který je součástí středoevropské sítě ekologické stability (EECONET). Jejím největším levostranným

přítokem

je

Bečva

protékající

Hranicemi, Lipníkem nad Bečvou a Přerovem. Dalších menších přítoků je velmi mnoho, ale pro vodáckou turistiku nemají prakticky význam. Největší vodní plochy jsou v okolí Tovačova na Přerovsku. Z vodních nádrží má pro rekreaci, vodní sporty a rybaření význam Plumlovská přehrada z 30. let minulého století na toku

5

Hloučela (5,6 mil. m3, 68 ha). Turistickým cílem může být jako unikátní technické a zároveň ekologické dílo přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně na Divoké Desné v CHKO Jeseníky zprovozněná r. 19962. Vodní nádrže Opatovice a Nemilka slouží k vodárenskému odběru. Další přírodní vodní plochy využitelné pro rekreaci a vodní sporty mají zpravidla lokální význam (např. vodní nádrž Krásné u Šumperka aj.). Na území Olomouckého kraje zasahují 2 turistické regiony: Severní část - Severní Morava a Slezsko Střední a jižní část - Střední Morava - Haná Vodní plochy na Hustopečsku Oblast Hané můžeme z geografického hlediska rozdělit na další 3 celky:

Hornomoravský úval

Oderské vrchy Moravskou bránu 1.2 Moravská brána Moravská brána je vlastně úval, který vede od Ostravské pánve směrem na Přerov. Východní stranu lemují

Krajina poblíž Jindřichova

Moravskoslezské Beskydy, stranu

západní Jeseníky

a

Oderské vrchy a jih Hornomoravský

úval.

Do Olomouckého kraje zasahuje až svou jižní částí

od

Bělotína.

Moravská brána patří k pozoruhodným místům jednak pro svou historii, ale také pro své 2

největší energetické dílo v republice

6

přírodní krásy. Tento úval je dlouhý 65 km a široký 4 až 9 km. Vyskytují se zde četné krasové jevy, jeskyně a prameny minerálních vod. Nadmořská výška této oblasti se pohybuje mezi 250 až 350 m, výjimkou je v jižní části hřeben Maleník (479 m). Vyskytující se porost je tvořen listnatými lesy – převládají duby, habry, olše a břízy. Památník stojící mezi Bělotínem a Hranicemi upozorňuje na výchozí bod hlavního evropského rozvodí. Místo, od něhož začíná na sever úmoří Baltu (řeka Odra) a na jih úmoří Černého moře (řeka Bečva). Teplotně můžeme tuto oblast zařadit mezi mírně teplé podnebí se zimními průměrnými teplotami -3o až -5 oC a letními teplotami 14o až 17 oC. Počet dnů se sněhovou pokrývkou 60 - 100, počet letních dnů 20 – 30 v roce. Moravská brána má bohatou faunu i flóru, zejména v chráněných územích. Některá z nich jsou součástí Hranického krasu – Národní přírodní rezervace Hůrka u Hranic, Přírodní rezervace Malá a Velká Kobylanka, Přírodní památka Nad Kostelíčkem, v mrtvém rameni řeky Bečvy najdeme Přírodní rezervaci Škrabalku s rozsáhlými hnízdišti ptactva. Hranickým krasem vede i naučná stezka. V zimním období je terén vhodný pro běžecké lyžování v návaznosti na nedaleké Oderské vrchy a Beskydy. Přes letní období nabízí tato oblast ke shlédnutí mnoho zajímavých míst i oblastí vhodných pro rekreaci a odpočinek. Nížiny s vodními plochami pozvolna přecházejí v lesnaté pahorky, jejichž scenérii dotváří hrad Helfštýn s každoročně pořádaným setkáním uměleckých kovářů. Významnou turistickou atraktivitou jsou Zbrašovské aragonitové jeskyně a Hranická propast v kopci Hůrka (zatím naměřená hloubka 329,5 m). Prostor od Hranic po Valašské Meziříčí je vhodný pro provozování cykloturistiky. Moravskou bránou, v kronikách zvanou Porta Moravica, procházela od dávné historie pověstná Jantarová stezka3 spojující Pobaltí s Římskou říší. Krajina svým postavením tvořila vždy stěžejní průchozí místo – dveře ze Severní Evropy do Jižní a naopak. Proto pamatuje nejenom slavné obchodní i kulturní mise, ale i řadu vojenských tažení, začínajících vpádem Tatarů, pokračujícím např. za vlády Marie Terezie přechodem pluků Bedřicha Velikého, útěkem Napoleonských vojsk z Moskvy, stejně jako nedávným ústupem poražených fašistických vojsk z východu. Bohaté historické zázemí se samozřejmě promítá i do přítomnosti a to hlavně množstvím zajímavých a zachovalých kulturních památek - ať se jedná o hrady - Helfštýn, zámky Hustopeče nad Bečvou, Kelč, Skalička, Potštát nebo udržovaná starobylá městská centra Hranice, Lipník nad Bečvou a další. 3

Moravská a Jantarová stezka jsou součástí projektu Euro-velo

7

V současné době se obce seskupily v logicky se formující Mikroregion Hranicko, nazvaným podle svého hlavního zástupce - Hranic. Dalšími mikroregiony ve správním obvodu města Hranice jsou Mikroregion Záhoran, Mikroregion Podlesí a Mikroregion Rozvodí. Mapa č. 1 Olomoucký kraj a postavení Hranicka

Území Hranicka je nejvýchodnější částí Olomouckého kraje. Zdroj: ČSÚ

8

1.3 Charakteristika regionu Hranicko 1.3.1 Poloha a přírodní podmínky Území Hranicka leží na rozhraní mezi Moravskou bránou a Podbeskydskou pahorkatinou a v podhůří Oderských vrchů. Je nejvýchodnějším cípem okresu Přerov v Olomouckém kraji. Nadmořská výška území se pohybuje v rozmezí od 250 metrů nad mořem v Hranicích po 502 metrů nad mořem na Potštátsku. Osu oblasti tvoří ve východozápadním směru protékající řeka Bečva. Jejími největšími přítoky jsou pravostranné přítoky Velička a Ludina. Ludina směřuje do Bečvy a dále přes Moravu a Dunaj do Černého moře. Velička s přítoky Bradelného, Kouteckého potoka a Mraznice, Luha s přítoky Hradečného, Bělotínského, Lučického potoka a Doubravy odtékají do Odry a s ní do moře Baltského. Velička pramení nedaleko Potštátu, Ludina mezi Partutovicemi a Jindřichovem, Luha u Jindřichova. Lesy a louky na Potštátsku

Celé území regionu Hranicko se nachází v mírně teplé podnebné oblasti s průměrným ročním úhrnem srážek mezi 700 - 800 mm. Územím regionu prochází od severovýchodu k jihovýchodu výrazný geologický zlom, ve kterém se u Hranic a Teplic nad Bečvou vyskytují minerální prameny. Z hlediska využití ploch lze území charakterizovat jako zemědělskou krajinu. Lesní půda představuje cca 20% plochy území. V oblasti je vymezena celá řada maloplošných chráněných přírodních rezervací a památek.

9

1.3.2 Správní členění Z administrativního hlediska je region Hranicko nejvýchodnějším cípem někdejšího okresu Přerov. Z hlediska veřejné správy je region součástí vyššího územně samosprávného celku Olomouckého kraje, je součástí správního obvodu III. stupně (ORP – obce s rozšířenou působností) města Hranice a svou polohou tvoří přirozenou hranici Olomouckého, Moravskoslezského a Zlínského kraje. Olomoucký a Zlínský kraj tvoří společně celek NUTS II Střední Morava. Nacházejí se zde 4 mikroregiony, které se vzájemně překrývají. Mikroregion Hranicko, Mikroregion Rozvodí, Mikroregion Záhoran a Mikroregion Podlesí. Mikroregion Hranicko tvoří 23 obcí ze správního obvodu Hranice. Členy Mikroregionu Hranicko je zároveň 7 obcí samostatného Mikroregionu Záhoran, který má celkem 9 obcí - k Hranicku nepatří dvě obce Záhoranu - Paršovice a Rakov na jihozápadě . K Hranicku přináleží také 5 ze 7 obcí rovněž samostatného Mikroregionu Rozvodí - kromě obcí Jindřichov a Olšovec. Mikroregion Podlesí je tvořen 4 obcemi, dvě z nich - Milenov a Hrabůvka nejsou členy MR Hranicko. Zcela mimo všechny tyto zmíněné mikroregiony stojí obce Špičky a Teplice nad Bečvou (samostatná území uvnitř mikroregionu).

1.3.3 Základní údaje Mikroregion Hranicko, největší část Hranicka, byl založen v roce 2001. Rozkládá se na území o rozloze 2601,95 hektarů s hustotou 121,36 obyvatel/km2. V 23 obcích mikroregionu žije necelých 32 tisíc obyvatel (31.799 obyvatel). Dominantní postavení v tomto směru má město Hranice s necelými 20 tisíci obyvateli (19 568 obyvatel). Pouhé tři další obce mají nad tisíc obyvatel (Hustopeče nad Bečvou – 1762, Bělotín - 1623 a Potštát – 1197). Třináct obcí má počet obyvatel do pěti set. Jmenovitě tvoří svazek obce Býškovice, Bělotín, Černotín, Dolní Těšice, Horní Těšice, Horní Újezd, Hranice, Hustopeče nad Bečvou, Klokočí, Malhotice, Milotice nad Bečvou, Opatovice, Partutovice, Polom, Potštát, Provodovice, Radíkov, Rouské, Skalička, Střítež nad Ludinou, Ústí, Všechovice, Zámrsky. Obce Hrabůvka, Jindřichov, Milenov, Olšovec, Paršovice, Rakov, Špičky a Teplice nad Bečvou nejsou členové mikroregionu Hranicko. Spolu s těmito obcemi zabírá celý region Hranicka rozlohu 32 536,7829 hektarů s hustotou 71,14 obyvatel/km2. V 31 obcích regionu žije necelých 35 tisíc obyvatel (34.804 obyvatel). 10

Mapa č. 2 Region Hranicko

Na mapce jsou barevně odlišeny obce, které jsou členy mikroregionu Hranicko. Zdroj: CpKP

11

1.3.4 Obce a rozloha Přehled obcí

Základní údaje o obcích Regionu Hranicko Obec Bělotín

Počet obyvatel 1623

Kunčice, Lučice, Nejdek Nouzov Lhotka,Velká, Drahouše, Rybáře, Valšovice, Slavíč, Uhřínov Hranické Loučky, Poruba, Vysoká Boňkov

3 338,2682

Hustota obyvatel (km2) 48,62

599,3504 831,8277 255,9053 321,8037 686,6609 4 979,3227

65,40 90,88 14,07 49,10 63,49 392,98

2 390,9914

73,69

366,1611 767,6691 454,8993

63,36 44,16 54,08

Boškov, Kovářov, Kyžlířov, Lipná -

797,1645 1 005,4523 824,2872 3 411,0539

97,47 48,04 33,36 35,09

327,3609 704,9272 531,0541 414,1004 1 481,3243

43,68 19,43 43,87 131,61 56,37

564 862 200 31 799 319 468 387 458 365 389 279 340

19 -

331,4582 580,1324 800,7837 26 201,9589 305,8850 1 644,7296 622,1708 830,8395 1 357,0421 495,4601 703,2908 375,4061

170,15 148,59 24,97 121,36 104,29 28,45 62,20 55,15 26,89 78,51 39,67 90,57

34 804

19

32 536,7829

71,14

Býškovice Černotín Dolní Těšice Horní Těšice Horní Újezd Hranice

392 756 36 158 436 19 568

Hustopeče nad Bečvou Klokočí Malhotice Milotice nad Bečvou Opatovice Partutovice Polom Potštát

1 762

Provodovice Radíkov Rouské Skalička Střítež nad Ludinou Ústí Všechovice Zámrsky Celkem Hrabůvka Jindřichov Milenov Olšovec Paršovice Rakov Špičky Teplice nad Bečvou Celkem

232 339 246 777 483 275 1 197 143 137 233 545 835

Místní části

Rozloha (ha)

Zdroj: ČSÚ

12

pozn.: Počet obyvatel: ČSÚ k 31.12.2004, Rozloha: údaje ČSÚ roku 2003

Největší obce regionu mají také místní části. Město Hranice kromě města samotného jich má 7, Potštát celkem 4, Bělotín celkem 3 a Hustopeče 3. Místní část kromě mateřské obce mají také Černotín a Milotice nad Bečvou. Z obcí, které nejsou členy mikroregionu Hranicko, ale Hranice jsou sídlem jejich správního obvodu, mají nejvíce obyvatel Jindřichov a Olšovec (malé obce okolo 500 obyvatel) a velkou rozlohu mají Jindřichov (1645 ha) a Paršovice (1357 ha). Sídelní struktura Obce v regionu Hranicko jsou velmi různorodé. Město Hranice má desetinásobně více obyvatel než druhá největší obec Hustopeče nad Bečvou. Hranice mají také o 7,3 tisíce více obyvatel než všechny ostatní obce regionu, což znamená 61,5 procenta všech obyvatel regionu. Na

opačném

pólu

je

podle

počtu

obyvatel

obec

Dolní

Těšice,

která

má jen necelou čtyřicítku obyvatel a je tudíž spíše velkou raritou. Obce podle velikosti Odhlédneme-li od největší a nejmenší obce, všechny ostatní lze zařadit do čtyř skupin: A) Velké obce – přes 1000 obyvatel (3) Bělotín, Hustopeče nad Bečvou, Potštát B) Středně velké obce – 600-1000 obyvatel (4) Černotín, Střítež nad Ludinou, Všechovice, Opatovice C) Malé obce – cca 500 obyvatel (6) Horní Újezd, Partutovice, Skalička, Ústí, Jindřichov, Olšovec D) Velmi malé obce – méně než 400 obyvatel (17), z toho 8 obcí má méně než 250 obyvatel Býškovice, Malhotice, Polom, Hrabůvka, Milenov, Paršovice, Rakov, Špičky, Teplice nad Bečvou Dolní Těšice, Horní Těšice, Klokočí, Milotice nad Bečvou, Provodovice, Radíkov, Rouské, Zámrsky

13

Obce podle rozlohy území I podle rozlohy (či katastrální výměry obcí) jsou největší Hranice. Velmi se jim však blíží Potštát, Bělotín a Hustopeče nad Bečvou. Velkou rozlohu nad tisíc hektarů mají také Partutovice a Střítež nad Ludinou. Jen šest obcí má rozlohu menší než 500 hektarů.

1.3.5 Ekonomické ukazatele Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Mikroregionu Hranicko

Obyvatelstvo v obcích Mikroregionu Hranicko podle ekonomické aktivity Ekonomicky aktivní: v tom Obec

Bělotín Býškovice Černotín Dolní Těšice Horní Těšice Horní Újezd Hranice Hustopeče n.B. Klokočí Malhotice Milotice n.B. Opatovice Partutovice Polom Potštát Provodovice Radíkov Rouské Skalička Střítež n.L. Ústí Všechovice Zámrsky Celkem Celkem v %

797 198 375 12 72 216 10 054 871 136 148 100 366 253 154 626 65 69 114 235 393 283 404 76 16 017

zaměstnaní

nezaměstnaní

663 179 348 12 66 205 8 863 813 130 138 98 329 230 98 528 59 58 96 208 336 261 373 71 14 162

134 19 26 0 6 11 1 191 58 6 10 2 37 23 56 98 6 11 18 27 57 22 31 5 1 854 11,58%

Ekonomicky neaktivní (důchodci, studenti, …) 840 167 376 28 94 225 9 486 875 110 184 126 388 233 134 606 60 73 135 300 450 276 477 120 15 763

Zdroj: Český statistický úřad, SLDB 2001 pozn. Nezaměstnanost v této tabulce je uvedena dle sčítání lidu v roce 2001.

Celkový počet ekonomicky aktivních obyvatel Mikroregionu Hranicko byl podle sčítání lidu 16 017 obyvatel. Toto číslo je vyšší než počet obyvatel ekonomicky neaktivních (důchodci, studenti), kterých bylo 15 763, tedy 49,6 procenta.

14

Trh práce podle odvětví

96 20 40 2 8 35 29 1 202 72

41 14 27 0 2 8 12 996 63

56 13 41 1 2 7 9 674 55

32 11 9 1 11 10 5 703 33

51 14 29 0 4 9 9 1 444 70

232 136 148 184 100 228 366 170 253 154 626 65 69 169 114 235 393 139 154 283 404 79 17441

67 20 30 25 8 33 12 20 69 10 123 17 6 9 14 44 75 17 3 17 32 10 1155 6,62

49 36 32 67 47 71 120 49 60 48 174 28 20 47 33 51 92 37 36 80 145 20 4899 28,09

17 11 20 16 70 22 67 19 37 23 38 4 12 23 10 23 55 17 16 40 41 9 2094 12,00

17 14 14 21 8 14 38 13 15 17 32 6 5 15 6 13 30 13 14 18 35 6 1527 8,76

16 9 11 13 9 19 18 13 13 12 29 3 2 12 8 22 36 12 10 15 16 5 1161 6,66

16 4 6 6 5 13 20 3 6 6 29 2 9 6 9 8 23 1 6 16 14 5 1028 5,89

26 19 10 18 5 13 28 24 22 3 40 3 8 18 13 23 36 13 36 38 47 11 2084 11,95

Školství, zdravotnictví, soc. činnost

Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení

275 62 125 3 24 100 58 2 568 342

Obchod, opravy motor. vozidel

76 31 42 3 10 17 8 216 91

Stavebnictví

797 198 374 12 72 213 149 10 054 871

Průmysl

Pošta, telekomunikace, doprava

Bělotín Býškovice Černotín Dolní Těšice Horní Těšice Horní Újezd Hrabůvka Hranice Hustopeče n.B. Jindřichov Klokočí Malhotice Milenov Milotice n.B. Olšovec Opatovice Paršovice Partutovice Polom Potštát Provodovice Radíkov Rakov Rouské Skalička Střítež n.L. Špičky Teplice n.B. Ústí Všechovice Zámrsky Celkem Celkem v %

Zemědělství, lesnictví, rybolov

Obec

Ekonomicky aktivní celkem

Obyvatelstvo v obcích regionu Hranicko podle pracovních odvětví

Zdroj: Český statistický úřad, SLDB 2001, propočet vlastní

Z hlediska pracovního odvětví převažuje v mikroregionu Hranicko práce v průmyslu (28,09%) a stavebnictví (12%). Následuje školství, zdravotnictví a sociální sféra (11,95%), obchod (8,76%), pošta, telekomunikace a doprava (6,66%), zemědělství, lesnictví a rybolov

15

(6,62%) a veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení (5,89%). Podíl nezaměstnaných činil v době sčítání lidu v roce 2001 celkem 11,57% ekonomicky aktivních obyvatel. Pro srovnání údaje ve městě Hranice: průmysl (32,91%); školství, zdravotnictví, sociální sféra (18,51%); stavebnictví (15,4%); obchod (12,76%); veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení (9,01%); pošta telekomunikace a doprava (8,64%); zemědělství, lesnictví a rybolov (2,76%). Nezaměstnanost činí 11,85%.

1.3.6 Zemědělství a zemědělské podnikání

Podíl subjektů v zemědělství na celkovém počtu podnikatelů Obec Bělotín Býškovice Černotín Dolní Těšice Horní Těšice Horní Újezd Hranice Hustopeče n.B. Klokočí Mahlotice Milotice n.B. Opatovice Partutovice Polom Potštát Provodovice Radíkov Rouské Skalička Střítež n.L. Ústí Všechovice Zámrsky Hrabůvka Jindřichov Celkem Celkem v %

Samostatně hospodařící rolníci 33 9 15 3 18 17 112 71 12 6 6 10 10 6 80 2 2 2 7 13 18 6 6 0 41 464 7,52 %

Zemědělství, lesnictví, rybolov 40 12 19 3 18 20 152 72 13 7 9 13 12 6 93 2 3 2 16 18 18 10 10 0 43 528 8,56 %

Počet podnikatelských subjektů celkem 276 66 115 8 46 86 4004 306 49 51 53 161 94 41 222 16 24 33 83 136 107 160 33 49 108 6170 100 %

Zdroj: ČSÚ 2001

16

Celkový počet subjektů v zemědělství je 528, což je 8,56 procenta ze všech podnikatelských subjektů. Samostatně hospodařících rolníků je 464, což činí 88 procent ze všech subjektů působících v zemědělství, lesnictví a rybolovu. V regionu Hranicko významně hospodaří několik právnických osob zabývající se rostlinnou i živočišnou výrobou: Statky Potštát a.s. Hranicko a.s. Střítež n.L. Luha Jindřichov a.s. ZD Partutovice ZOD v Černotíně Skalagro a.s. Skalička Záhoran a.s. Všechovice Brossa Býškovice s.r.o. Milotický hospodář s.r.o.

(2.000 ha) (1.700 ha) (1.100 ha) (700 ha) (1.500 ha) (1.300 ha) (1.350 ha) (500 ha) (jen živočišná výroba)

a dále větší množství SHR od několika hektarů až po farmu Ing. Vahaly s 500 ha obhospodařované půdy. Dále v regionu působí několik soukromě hospodařících rolníků. Chovy skotu mají všeobecně klesající tendenci způsobenou ohrožením reprodukce stáda. Roční produkce syrového kravského mléka je stabilizovaná - kvóty. Veškerá produkce je zpracovávána mimo region (Olma, Kunín, Valašské Meziříčí). Příležitostí je možnost rozšíření chovu skotu bez tržní produkce mléka a zpracování produkce uvnitř regionu. I v dalších oblastech živočišné výroby (prasata, drůbež) je produkce stabilní, může být ovšem ohrožena nestabilní obchodní politikou zpracovatelů. Výroba obilovin je současně ohrožena prodejní cenou. Příležitost je ve využití obilovin a dalších setých plodin k nepotravinářskému využití (obilí- bioetanol, řepka- metylester, mákfarmacie).

17

2 Kultura a tradice

2.1 Region Střední Morava Region Střední Moravu charakterizuje kulturní, společenské a historické centrum Olomouc s významnými pamětihodnostmi, dále městská centra Přerov, Prostějov a Hranice, hanácký folklór, rozvinutá nabídka nákupních center a silná image zemědělského regionu vhodného pro venkovskou turistiku a agroturistiku. Převládají zde tyto typy cestovního ruchu: •

poznávací cestovní ruch – historie, sakrální cestovní ruch, gastronomie, technické atraktivity

•

profesní cestovní ruch – konference, obchodní jednání

•

aktivní nebo sportovní cestovní ruch – pěší turistika a cykloturistika, koupání, vodní sporty a rybaření

•

venkovská turistika a agroturistika

•

lázeňství a péče o zdraví

Přednosti regionu jsou: •

geografická poloha na mezinárodních trasách jih-sever a východ-západ

•

metropole Olomouc jako sídlo krajských, nadregionálních, církevních a kulturních institucí

•

krajina je sídelně pestrá, členitá a udržovaná s množstvím zachovalých kulturně historických památek a nepoškozených přírodních lokalit

•

významný podíl návštěvníků ze sousedních regionů, až 80%

Region Hranicko lze označit také jako zelený most na půli cesty mezi Olomoucí a Ostravou. Návštěvníky zaujme příjemnou přírodou jako stvořenou pro pěší turistiku i cykloturistiku. V oblasti je celá řada přírodních zajímavostí, historických, kulturních i technických památek. V obcích se dosud uchovávají tradiční venkovské zvyky této oblasti jako vodění medvěda, stavění máje apod. Nedílnou součástí života obcí je i fungování místních spolků, které se mimo jiné podílejí na kulturním životě obce.

18

2.2 Nejvýznamnější historické a kulturní památky Hranicka V Hranicích

byla

silná

židovská obec, jejíž hřbitov ze 17. století

je

stále

zachovaný.

Zachovaly se také gotické hradby ze 14. a 15.století. Na místě gotické

tvrze

byl

postaven

renesanční zámek, který byl dále upraven v 19. století. Na náměstí dále najdeme soubor renesančních domů.

Centrum

prohlášeno

za

města

je

městskou Židovský hřbitov ze 17. století, Hranice

památkovou zónu.

Bratrský sbor v Hranicích. Původně kostel Jednoty bratrské, později katolický kostel sv. Šebestiána v roce 1786 přeměněný na skladiště soli. Od roku 1923 vrácen českobratrské církvi. Farní kostel sv. Vavřince, Drahouše. Pozdně barokní kostel z let 1784 - 1787. Hrad Svrčov (v Národní přírodní rezervaci Hůrka. Byl vybudován na skalnatém ostrohu na pravém břehu Bečvy patrně ve 14. století, ale už v roce 1548 je uváděn jako pustý. Kostelíček

Hradby s baštami. Ve dvou pásech kolem města Hranice byly vybudovány za Cimburků (1431 - 1475) a Pernštejnů (1475 - 1547). Hřbitovní Anny,

kaple

Drahouše.

sv. Byla

vystavěna na elipsovitém půdorysu v roce 1732. Kaple sv. Peregrina, Teplice

nad

Bečvou

-

nábřežní kolonáda. Pozdně barokní stavba z roku 1775 snad podle návrhu brněnského architekta F. A. Grimma. 19

Kostelíček (2 km východně od města

Stará radnice

Hranice). Pozdně gotický kostel, hřbitov se 14 kaplemi křížové cesty a raně barokní kaple

sv.

Antonína

Paduánského

v

malebném okolí přírodní rezervace „U kostelíčka“. Měšťanské

domy

-

Masarykovo

náměstí, Pernštejnské náměstí, Zámecká a Radniční ulice. Některé mají pozdně gotické stavební jádro. V přízemí měly podloubí, které se dnes dochovalo jen v ulicích Zámecká, Radniční a částečně Janáčkova. Synagoga

Palác Kunz. Neobarokní palác s bytem a kancelářemi podnikatele Antonína Kunze z roku 1897 od pražských

architektů

Jana

Kříženeckého a Josefa Pokorného. Stará

radnice.

Renesanční

měšťanský dům s nárožní věží a pozdně

gotickým

sálem

s

hvězdicovou klenbou z roku 1528. Synagoga. vídeňského

Podle

návrhu

architekta

Franze

Machera ji postavili v roce 1864 v maursko-byzantském

stylu

na

místě starší „dřevěné“.

20

Viadukty. Postaveny mezi léty 1844 - 1847 na tehdejší Severní dráze císaře Ferdinanda. Vojenské ústavy. Rozsáhlý areál rakouských vojenských kol z let 1851 - 1863. Nejvýznamnější z nich byla vyšší vojenská reálná škola, na které studovali příslušníci vysoké šlechty a mimo jiné také rakouští spisovatelé a básníci Rainer Maria Rilke, Robert Musil a Joseph Roth. Zámek v Hranicích. Pozdně renesanční, manýristický zámek s nádhernými arkádami na nádvoří. Nyní slouží jako sídlo Městského úřadu.

Arkády na nádvoří zámku Renesanční zámek v Hranicích

Železniční tunel, Slavíč. Unikátní technická památka, 250 m dlouhý a 6 m vysoký tunel vystavěný pro Severní dráhu Ferdinandovu v letech 1845 - 1846 pod obcí Slavíč.

21

Lázně Teplice nad Bečvou jsou oázou klidu, místem uprostřed nedotčené přírody4. Jsou to jedny z nejstarších moravských lázní. V moderních sanatoriích se pomocí moderních léčebných metod úspěšně léčí srdeční a cévní onemocnění a poruchy pohybového aparátu. Vedle zásad současné moderní kardiorehabilitace je základním léčebným prostředkem koupel v termální alkalické zemité kyselce s vysokým obsahem oxidu uhličitého a stálé teploty 22,5 °C, která pramení ve velkých hloubkách a je zachycena ve třech velmi vydatných pramenech. Kyselka se přivádí přímo do balneologických van lázeňských sanatorií Moravan, Janáček, Bečva a Radost, kde se přihřívá na 33° – 35 °C a používá k celkovým koupelím. Děti ve věku od 3 do 18 let si zde léčí nemoci oběhového aparátu a v poslední době také zánětlivá onemocnění kloubů, kožní choroby a především ekzémy. Kunzov, Hrabůvka.

Gotický hrad Kunzov

Romantická novogotická vila v podobě gotického hradu

s

cimbuřím

postavená v letech 1907 1908 jako letní dům pro továrníka

Antonína

Kunze z Hranic. Hrádek není veřejnosti přístupný. Památník

rozvodí

(cesta Bělotín - Hranice). Betonový

obelisk

u

silnice do Hranic ze strany od Bělotína informující o tom, že zde v nadmořské výšce 320 m je nejnižší místo evropského vodního předělu mezi Černým a Baltickým mořem. Potštát. Jádro města bylo prohlášeno v roce 2003 za městskou památkovou zónu. K nejvýznamnějším stavbám patří zámek, renesanční hodinová věž, kostel sv. Bartoloměje a hřbitovní kostel Nanebevzetí P. Marie. Puchart (jižně od Potštátu). Zřícenina hrádku Pustý zámek, zv. Puchart, kdysi centra potštátského panství. Je přístupná strmým výstupem od blízkého hostince " U tlustého Jana". Nalezneme zde pozůstatky kamenných hradeb a hliněný val snad z první poloviny 14. století. Opuštěn byl u na začátku 15. století. 4

Lázně Teplice nad Bečvou, a. s.: lůžková kapacita: 741, počet hostů: 9 200

22

Vápenka. Technická památka z roku 1872, nyní po radikální rekonstrukci slouží jako motorest. Motorest Vápenka

Větrný mlýn (Partutovice). Dřevěný mlýn z roku 1875 s funkčním vnitřním zařízením. Větrný mlýn (Poruba). Zachované torzo zděného větrného mlýna holandského typu. Větrný mlýn (Skalička). Dřevěný mlýn Větrný mlýn Partutovice

ze začátku 19. století, technická památka. Větrný mlýn Skalička

23

2.3 Současnost a historie 2.3.1 Mluva Při přechodu z úrodné Hané do svérázného Valašska procházíme právě Hranickým regionem. Obrazem tohoto přechodu je mimo jiné i rozdílná mluva. Směrem k Přerovsku se blížíme Hané, směrem na západ přecházíme do Valašska. Severní části jsou pro změnu bližší Slezsku, v jižní části, tzv. Záhoří, se hovoří nářečím kelečským. Vedle společných znaků jednotného nářečí má (patrné to bylo hlavně v minulosti) každá osada a vesnice své zvláštnosti. 2.3.2 Kroj I v oblasti Hranicka lze najít několik různých krojů. Kraje Hané, Záhoří a Valašska se honosili zvláštními svéráznými kroji, obyvatelé Hranic ale žádný z okolních krojů nepřijali. Pro mě byl typický městský úbor. 2.3.3 Zvyky a tradice Ve většině obcí se zachovaly tradice, které si berou za své místní společenské spolky a organizace. Pravidelně se konají kácení máje, v některých obcích např. Sbor dobrovolných hasičů a mládež pořádají pravidelné masopustní vodění medvěda. Děvčata vítají příchod jara nošením smrtky po obci, u každého domu se zastaví a zpívají písničku - “Smrtkonoško, velkonoško, kdes tak dlouho byla, u studánky, u rubánky, ruce nohy myla. Lístečkem, lístečkem jsem je umývala, šátečkem, šátečkem jsem je utírala. Mořeno, Mořeno, kdes ty klíče dala, dala jsem je dala sv. Jiří aby nám otevřel do ráje dveře. Sv. Jiří vstává, zemi odmykává, aby tráva rostla, travička zelená, růžička červená, fiala modrá". V místních kaplích a kostelech slaví místní hasiči slavnostní mši na počest sv. Floriána, patrona hasičů. Tento svátek se slaví 4. května. Chovatelé koní z některých vesnic každoročně pořádají Hubertskou jizdu. Obce slaví poutě na svátek svého svatého, kterému je zasvěcený kostel nebo kaple v obci.. Např. Střítežské hody - v září na svátek sv. Matouše, patrona kostela. Velikonoce se v obcích slaví už od zeleného čtvrtku, chlapci pak prochází obcí a klapotají klapotkami a řechtačkami

24

Zámrsky

V některých obcích jsou zachovány krásné tradiční místní kroje (např. záhorské kroje), ve kterých vystupují folklorní sbory na nejrůznějších kulturních akcích, při tradici tanců a které si na sebe občané oblékají při příležitostech oslav obce i při jiných kulturních akcích. Jindřichov

V obcích se stále drží divadlo a folklor. Divadelní představení místních dětských ochotníků nebo vystoupení Folklorních souborů, i dětských, jsou příjemným zpestřením nejrůznějších společenských a kulturních akcí. V mnoha obcích se také pořádají dětské dny či mikulášské nadílky pro děti nebo posezení se seniory a návštěvy starších jubilantů a rodáků. Organizuje se vítání Horní Těšice

občánků, oslava svátku matek, lampiónový průvod a také hraní štědrovečerních koled na návsi na štědrý den. V místních sálech a kulturních domech se pořádají zábavy, plesy, veselice a maškarní bály. Nová tradice v obci Střítež5 - Vánoční strom s podtitulem "Děti dětem" s sebou nese vánoční koledování

dětí u vánočního

stromu

se

sbírkou na SOS dětské vesničky. 5

od roku 1992

25

Na Potštátě se každoročně6 konají Potštátské slavnosti na počest předání znaku a praporu obci. Tato společenská a kulturní akce probíhá vždy v polovině června. Obec také každý rok vítá žáky první třídy mezi žáky místní školy, naopak vyřazení žáků 9. třídy probíhá na červnových Potštátských slavnostech. Znak obce Potštát

Z jiného soudku lze zmínit Pivní slavnosti pořádané v Bělotíně za doprovodu zábavy, hudby, tance, fotbalových a volejbalových zápasů, vystoupení aerobiku nebo mažoretek. Pravidelně každý rok dne 28. října pořádá Zemědělské družstvo Partutovice

Bramborový den. Lidová řemesla, pěvecké soubory, dechovka a další zábavy provázejí slavnosti obce Hustopeče nad Bečvou – Hustopečské dny. V poslední době se v obcích hojně pořádají velikonoční a vánoční výstavy, kde jsou k zhlédnutí nejrůznější produkty a výrobky z obce a okolí, nebo výstavy jinak tematicky zaměřené, to vše většinou doprovázeno dalšími společenskými a kulturními programy. Například v obci Paršovice se podařilo zorganizovat výstavy s názvem „Ze života našich předků“, „Nej... z naší zahrádky“, „Naše vesnice ve fotografii dříve a dnes“ nebo výstavu ručních a rukodělných prací .

Špičky

6

Skalička

Potštát

Provodovice

od roku 1994

26

3 Krajina

„Krajina je obrazem lidí, kteří ji obývají.“ Pojem krajina se vynořil někdy na počátku 90. let 20. století jako jedno z klíčových slov této doby. V přírodních vědách částečně nahradil pojem ekosystém a v humanitních disciplínách se stal trochu nostalgickým povzdechem nad světem, který ztrácíme. Vědecká definice krajiny by mohla znít, že krajina je dlouhodobě stabilizovaný soubor přírodních a antropogenních charakteristik vázaný na určitý reliéf a mající nějaký společný historický základ.

Krajina na Střítežsku

3.1 Přírodní podmínky Hranicka Podél toku řeky Bečvy se rozkládají nivní usazeniny třetihorního původu, které na severozápad přecházejí do teras, tvořených štěrkovitými písky. Jihovýchodní část území je tvořena prvohorními devonskými vápenci. Území lesního masivu Maleník je tvořeno prvohorními břidlicemi a z části slepenci. Na obou březích řeky Bečvy se rozprostírá krasový útvar Hranický kras. U jeho vzniku v devonském vápenci stály především tektonické poruchy, atmosférické srážky a termální vody, nasycené oxidem uhličitým. Hranický kras má dva 27

pozoruhodné přírodní výtvory: Zbrašovské aragonitové jeskyně vzniklé tzv. teplicovým krasověním a Hranickou propast, vzniklou zřícením celé soustavy jeskyní. Hranická propast je nejhlubší propastí v České republice, její definitivní hloubka zatím nebyla změřena. Hloubka propasti k jezírku je - 69,5m. Odtud byla v roce 1995 pomocí dálkově ovládaného robota ověřena hloubka zatopených podzemních prostor o dalších 205 m. Hranická propast by vzhledem k mocnosti zdejších vápenců mohla dosáhnout hloubky i přes 800 m. Z geologické charakteristiky území města vyplývá, že jako surovinová základna jsou zde významná ložiska kvalitního vápence. Na jižní straně města se nacházejí státní přírodní parky a rezervace Hůrka, Velká Kobylanka, Malá Kobylanka, V Oboře, Nad Kostelíčkem.

28

3.2 Přírodní zajímavosti v regionu

Hranická propast V Národní přírodní rezervaci Hůrka nedaleko železniční stanice Teplice nad Bečvou se nachází Hranická propast. Největší podíl na jejím vzniku měla koroze puklin a poruch, která postupovala obráceně, tj. odspodu nahoru. Korozní činnost vystupujících minerálních vod s vysokým obsahem CO2 byla velmi intenzívní. Korozí naleptávané a uvolňované bloky na stěnách postupně odpadávaly a tím docházelo k postupnému rozšiřování a zvyšování prostoru, nakonec pak k jeho přeměnění na propast.

Národní přírodní rezervace Hůrka NPR Hůrka leží v povodí řeky Bečvy, jižně od Hranic, rozlohou zaujímá 37,5 ha. Tato oblast je součástí Pobeskydské pahorkatiny, která odděluje oblouk Moravskoslezských Beskyd od Moravské brány. NPR Hůrka se rozprostírá na styku dvou geologických rozhraní, a to devonských vápenců a karbonských břidlic, pískovců, drob a slepenců. V okolí Hranic se nachází krasové území v podobě ostrůvků devonských vápenců. K nejproslulejším krasovým útvarům NPR Hůrka patří bezesporu Hranická propast. Hůrka byla vyhlášena NPR dne 6. 6. 1952.

Národní přírodní rezervace Nad Kostelíčkem Izolovaný ostrov listnatého lesa - les typu habrové doubravy na devonských vápencích rozkládající se na 10 hektarech, z východu ohraničený lomem hranické cementárny.

Potštátské skalní město Skalní útvary (sedimenty z období karbonu) vyčnívající ze strmých svahů, kterými jsou lemovány břehy potoku Velička, zimoviště netopýrů.

Přírodní rezervace Bukoveček a Dvorčák V k.ú. Paršovice na úbočí Maleníku, který představuje kru budovanou paleontologickými horninami českého masívu, prudce se zvedajícího z údolí řeky Bečvy a jsou součástí školního polesí SL Hranice ve Valšovicích. Obě přírodní rezervace byly zřízeny v roce 1962.

Přírodní rezervace Doubek Leží na svahu údolí Bečvy, navazuje na údolní nivu řeky Bečvy. Plochu přírodní rezervace zaujímají lesní porosty, které mají charakter smíšeného listnatého lesa. Geologický podklad rezervace tvoří vápnité jílovce, pískovce a vápence, půdy jsou hnědozemní, 29

písčitohlinité a hlinitopísčité, často naplavené. Přírodní rezervace Doubek byla vyhlášena 19. 1. 1989.

Teplická kyselka Minerální prameny v lázních Teplice nad Bečvou. Kropáčův pramen - na lázeňské kolonádě, Gallašův pramen - za lázeňským domem Bečva, Jurikův pramen - na začátku obce Teplice nad Bečvou směrem od Hranic.

Valšovická jezírka Nacházejí se v k.ú. Paršovice, v blízkosti obce Valšovice a jsou součástí školního polesí SL Hranice ve Valšovicích. Tvoří je soustava tří malých vodních nádrží na potoku Krkavec, poslední je lesním rybníčkem s altánkem.

Zbrašovské aragonitové jeskyně V roce 1912 objeveny bratry Chromými ze Zbrašova7. Jde o jedinečný jeskynní systém evropského významu vzniklý současným působením atmosférických vod a teplých minerálních pramenů vystupujících z velkých hloubek ve vápencích. Unikátní výzdobu tvoří minerál aragonit, dále tzv. gejzírové stalagmity a kulovité sintrové povlaky připomínající koblihy. Nejnižší úrovně jeskyní jsou trvale naplněny plynem oxidem uhličitým. Jsou nejteplejšími jeskyněmi v ČR s celoroční stálou teplotou 14 stupů.

Národní přírodní památky na Hranicku NPP Zbrašovské aragonitové jeskyně (od 2003)

Region Hranicko

Rozloha (ha) 7,74

Přírodní oblast Moravské brána

Pramen: AOPK ČR

Hlavním důvodem ochrany NPP Zbrašovské aragonitové jeskyně je reprezentativní úsek krasového území s komplexem Zbrašovských aragonitových jeskyní, který je jedinou ukázkou hydrotermálního krasovění na území ČR. Díky specifické genezi a mikroklimatu jsou zde zachovány jedinečné jeskynní výplně a typy krasových útvarů unikátní v evropském měřítku. Na území se nachází povrchové a podzemní krasové jevy, dosud neodkryté podzemní prostory a přirozené hlubinné vývěry oxidu uhličitého.

7

jeskyně byly zpřístupněny v roce 1926

30

V regionu a jeho nejbližším okolí může také nalézt množství naučných stezek, které potěší pěší turisty – Hůrka (zaměření na geologii a botaniku), Hráz, Prabába, Škrabalka nebo Terezským údolím.

31

4 Životní prostředí 4.1 Ovzduší 4.1.1 Emise V roce 2004 měly v Olomouckém kraji největší podíl na produkci emisí tuhých znečišťujících látek a oxidu siřičitého stacionární zdroje znečišťování ovzduší. Tuhé znečišťující látky produkovaly především malé zdroje (lokální topeniště v obytných domech a bytech), na produkci oxidu siřičitého se pak nejvíce podílely velké zdroje. Největším producentem emisí oxidů dusíku a oxidu uhelnatého byly, tak jako v předešlém období, mobilní zdroje znečišťování ovzduší (doprava). Emisní zatížení Olomouckého kraje je značně nerovnoměrné, vzhledem ke koncentraci průmyslu a osídlení. Největší zdroje znečišťování ovzduší se nachází v jižní části kraje, zejména v okresech Přerov a Olomouc. Celkově lze vývojový trend v produkci emisí hodnotit jako vyrovnaný, oproti roku 2003 nedošlo k žádným výrazným změnám. Nárůst se projevil pouze u emisí SO2 (cca 13,5%). Mezi provozovatele nejvýznamnějších zdrojů znečišťování ovzduší v Olomouckém kraji patří (zdroj je uveden v závorce u příslušného provozovatele): • DALKIA Česká republika, a. s. (Teplárna Přerov, Teplárna Olomouc) • CEMENT Hranice, a. s. (Cementárna Hranice)8 • PRECHEZA, a. s. (Chemická výroba Přerov) • SETUZA, a. s. (Extrakce a rafinace tuků Olomouc) • EASTERN SUGAR ČR, a. s. (Kotelna Kojetín) • Cukrovar Vrbátky, a. s. (Kotelna Vrbátky) • UNEX Slévárna, s. r. o. (Slévárna Uničov)

4.1.2 Imise V roce 2004 bylo v Olomouckém kraji prováděno měření kvality ovzduší celkem na 12 monitorovacích stanicích, z toho 6 stanic provozuje ČHMÚ9 (Přerov, Prostějov, Jeseník, Olomouc, Dolní Studénka, Bělotín), 2 stanice EKOTOXA Opava (Paprsek a Bílá Voda) a po 1 stanici provozuje hygienická služba (Olomouc-Šmeralova), Městský úřad Šumperk (Šumperk), Magistrát města Olomouce (Olomouc-Hotel) a Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (Kunčice).

8 9

Region Hranicko Český hydro-meteorologický ústav

32

V Olomouckém kraji i nadále zůstává stálým problémem překračování limitních hodnot u suspendovaných částic velikostní frakce PM1010 a u přízemního ozonu. Příčinou tohoto znečištění je silniční automobilová doprava ve všech větších městech Olomouckého kraje a sekundární prašnost. Největší překročení bylo naměřeno u ročního průměru suspendovaných částic PM10 na stanici v Přerově (41,9 µg.m-3). Dále došlo k překročení limitních hodnot u 24hodinového aritmetického průměru PM10 na stanicích v Přerově, Prostějově, Olomouci, Bělotíně a Dolních Studénkách, z toho nejvyšší hodnota byla naměřena na stanici v Přerově (75,3 µg.m-3). K nejpostiženějším lokalitám z hlediska překračování limitních hodnot pro PM10 a ozon patří města Přerov, Olomouc, Prostějov a pro samotný ozon i Jeseník. Z hlediska celkového hodnocení meziroční změny kvality ovzduší v Olomouckém kraji je situace stabilizována, neboť nedošlo k výraznějšímu navýšení imisí.

4.2 Voda Zásobování pitnou vodou se uskutečňuje převážně z podzemních zdrojů (Kvartér řeky Moravy). Kvalita vody u zdrojů hromadného zásobování vesměs vyhovuje normě a vyhlášce MZ o hygienických požadavcích na pitnou a teplou vodu, jen ve výjimečných případech nevyhovují ukazatele antropogenního znečištění. Využití vodních zdrojů stagnuje a nedosahuje v průměru ani 75% jejich vydatnosti. Zásobováno pitnou vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu je celkem 87,2% obyvatelstva Olomouckého kraje. Další nárůst se očekává s předpokládaným rozšiřováním vodovodů pro veřejnou potřebu v dalších obcích (např. postupným dobudováním vodovodu Pomoraví). Největšími provozovateli vodovodní sítě v kraji jsou velké vodárenské společnosti – Středomoravská vodárenská společnost, a. s. Olomouc, Vodovody a kanalizace Přerov, a. s., Vodovody a kanalizace Prostějov, a. s., Šumperská provozní vodohospodářská společnost Šumperk, a. s. a Vodovody a kanalizace Jesenicka, a. s. Ztráty vody ve vodovodní síti činí 22,1%, oproti minulému roku došlo k jejich snížení. Výhledově je počítáno s jejich dalším postupným snižováním, které umožní postupná výměna starých nevyhovujících rozvodů.

10

polétavý prach

33

4.3 Půda Ochrana půdního fondu patří k základním principům strategie trvale udržitelného rozvoje. Zemědělská půda tvoří 53,5% z celkové výměry kraje. Oproti roku 2003 klesla výměra zemědělské půdy o 379 ha, z toho výměra orné půdy o 211 ha a výměra trvalých travních porostů o 163 ha. Největší úbytek zemědělské půdy v roce 2004 byl způsoben zábory půdy pro výstavbu průmyslových a obchodních komplexů a pro dopravní stavby. Přes pokračující trend zatravňování zemědělských půd podporovaný veřejnými finančními prostředky je průměrné zornění zemědělské půdy v Olomouckém kraji velmi vysoké, představuje 75%. V severních oblastech kraje je patrný významnější pokles intenzity zemědělské výroby spočívající v uplatňování mimoprodukčních funkcí půdy a zemědělství. Pozitivním trendem je rovněž nárůst výměry lesní půdy (45 ha oproti roku 2003) a vodních ploch (19 ha). Vodní a větrná eroze na zemědělských půdách je řešena agrotechnickými opatřeními, případně technickými opatřeními, která jsou realizována převážně v rámci komplexních pozemkových úprav. Obsah rizikových prvků v zemědělských půdách je od roku 1992 průběžně monitorován, výsledky jsou vedeny v databázi Registr kontaminovaných ploch.

4.4 Horninové prostředí Na území Olomouckého kraje se nachází 171 výhradních ložisek nerostných surovin, z nich V pozadí lom při cestě z Hranic do Ústí

54

Počtem

je

těženo.

výhradních

ložisek jsou nejvíce zastoupeny

stavební

kámen (39 ložisek), štěrkopísky

(29

ložisek) a dekorační kámen (27 ložisek). Dále je na území kraje evidováno 14 ložisek cihlářských 14

surovin, ložisek

vysokoprocentních

34

vápenců, 13 ložisek vápenců ostatních, 9 ložisek grafitu, po třech ložiskách karbonátů pro zemědělské účely, dolomitu a cementářské korekční suroviny. V současné době je v kraji velmi významná těžba vápenců (ložiska Hranice-Černotín11, Vitošov). Regionální rámec přesahuje rovněž těžba kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu a těžba stavebního kamene (Haňovice, Bělkovice-Jívová, LipníkPodhůra, Hrabůvka12). Velmi významnou roli hraje v kraji rovněž produkce štěrkopísků (ložiska Mohelnice, Náklo, Tovačov, Hustopeče nad Bečvou13, Grygov, Krčmaň). Těžba cihlářských surovin probíhá v regionálním měřítku (Nasobůrky-Janovice, Olomouc-Nová Ulice, Hranice14). Maloplošnými chráněnými územími je dotčeno 7 dobývacích prostorů, z nichž jsou 3 v těžbě – Hranice15, Mohelnice a Tovačov IV. Celkově se v kraji na územích chráněných oblastí přirozené akumulace vod nachází 123 bloků zásob ložisek nerostných surovin. Na území Olomouckého kraje se nachází 10 území s vyhlášenou či připravovanou ochranou přírodních léčivých a lázeňských zdrojů (minerální vody, termální a léčivé slatiny). Významné využívané ložisko ostatního vápence a cementářské a korekční sialitické suroviny Hranice-Černotín16 zasahuje do ochranného pásma minerálních pramenů Lázně Teplice nad Bečvou. Některé významné prognózní zdroje stavebních surovin, včetně nevýhradních ložisek štěrkopísků se nacházejí v ochranném pásmu přírodních léčivých zdrojů Horní Moštěnice na Přerovsku.

4.5 Odpady V období roku 2004 bylo zaznamenáno mírné zvýšení produkce odpadu v obou kategoriích – nebezpečný i ostatní – způsobené především mohutným nárůstem odpadů ze stavebních činností. Opačný trend se projevil u odpadů ze zemědělské a lesnické činnosti, kdy lze vypozorovat pokles produkce těchto odpadů na polovinu ve srovnání s předchozím rokem resp. se projevuje tendence využívání vedlejších zemědělských produktů způsobem jako hnojivo nebo palivo.

11

Region Hranicko Region Hranicko 13 Region Hranicko 14 Region Hranicko 15 Region Hranicko 16 Region Hranicko 12

35

Podíl produkce komunálních odpadů byl oproti roku 2003 vyšší, zejména lze vysledovat účinnější separaci vytříděných složek komunálních odpadů. U ostatních skupin odpadů řazených dle Katalogu odpadů nedošlo k jednoznačnému nárůstu či poklesu jejich produkce. I přes potěšující trend zvyšování podílu využitých odpadů je neustále převažujícím způsobem nakládání s odpady skládkování. Podíl spalovaných odpadů je neustále nízký, vzhledem k omezenému množství zařízení ke spalování odpadů. Situace v oblasti nakládání s autovraky je pozitivní ve smyslu postupného rozšiřování sítě nakládání s vyřazenými vozidly. Problémem nadále zůstává nakládání s odpady v rámci provádění terénních úprav, kdy nelze objektivně zhodnotit, zda nedochází k ukládání jiných než odsouhlasených odpadů v požadované kvalitě. Přetrvávají i nadále potíže s černými skládkami, v nezanedbatelné míře dochází k nežádoucímu ukládání odpadů do volné krajiny. V roce 2004 byl zpracován a schválen plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje, jehož závazná část byla vyhlášena dne 20. 10. 2004 obecně závaznou vyhláškou kraje. Tento strategický dokument, zpracovaný na dobu 10 let, je podkladem pro zpracování plánu odpadového hospodářství původců spadajících do působnosti kraje. 4.5.1 Rozmístění skládek odpadů a zařízení na biologickou dekontaminaci odpadů na území Hranicka Skládka odpadů – interní odpad: Skládka odpadů – ostatní odpad: Biodegradační plochy: Sběrny a sběrné dvory:

Opatovice Bělotín Hranice

Potštát, Bělotín, Hranice (4x), Milotice nad Bečvou, Hustopeče nad Bečvou

4.6 Staré ekologické zátěže Ke starým ekologickým zátěžím na území Olomouckého kraje patří zejména staré skládky, kterým byly stanoveny zvláštní podmínky nebo které byly využívány bez povolení k ukládání odpadů. Z hlediska kvantitativního je možno tyto zátěže z převážné většiny hodnotit jako lokální. Další skupinu starých ekologických zátěží představují objekty a areály bývalých průmyslových podniků. Tyto zátěže jsou sanovány na základě smluv s Fondem národního majetku ČR.

36

4.7 Činnost kraje v oblasti péče o životní prostředí Stav ovzduší v Olomouckém kraji je sledován prostřednictvím imisního monitoringu měřících stanic. Krajské město Olomouc a okresní města Přerov, Šumperk a

Větrná elektrárna jako alternativní zdroj energie, Potštátsko

Prostějov patří v Olomouckém kraji mezi nejvíce imisně zatížené lokality. Největším producentem znečištění (NOx, CO a CxHy) a současně jedním z největších problémů v oblasti ochrany ovzduší na území Olomouckého kraje, jsou mobilní zdroje znečišťování ovzduší (silniční doprava). Nejvíce tuhých látek emitují do ovzduší malé zdroje a nejvíce emisí SO2 velké a zvláště velké zdroje. Významný podíl na snižování emisí znečišťujících látek mají ve smyslu právní úpravy na úseku ochrany ovzduší opatření u zdrojů znečišťování ovzduší (plány snižování emisí a plány zavedení zásad správné zemědělské praxe). Specifickým problémem Olomouckého kraje je zatížení imisemi jemné frakce tuhých látek PM10. V roce 2004 zpracoval Olomoucký kraj Koncepci environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty Olomouckého kraje a Koncepci ochrany přírody a krajiny pro území Olomouckého kraje.

4.8 Prioritní problémy v ochraně životního prostředí Olomoucký kraj zřídil v roce 2004 „Fond na podporu výstavby vodohospodářské infrastruktury na území Olomouckého kraje“, z jehož prostředků jsou jednotlivým obcím poskytovány dotace z rozpočtu kraje na výstavbu a modernizaci ČOV a kanalizací, na výstavbu a modernizaci vodovodů a úpraven vod a obnovu environmentálních funkcí území. Dotace byly z tohoto fondu poskytnuty žadatelům poprvé v roce 2005. Velkým problémem v kraji jsou některé dosud nedokončené sanace starých ekologických zátěží, u kterých hrozí nebezpečí znečištění zdrojů pitné vody sloužící pro hromadné zásobování. Dalším problémem je včasné zajištění odkanalizování a čištění odpadních vod u aglomerací nad 2 000 EO pro splnění závazku ČR vůči ES v rámci naplnění Směrnice Rady č. 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod, a to zejména pro svou velkou finanční náročnost. 37

4.9 Krajina a infrastruktura na Hranicku Region Hranicko se nachází na nejvýchodnějším cípu Olomouckého kraje a sousedí na severovýchodě s Moravskoslezským a na jihovýchodě se Zlínským krajem. Město Hranice je významnou dopravní tepnou. Protíná jej silnice I. třídy z Lipníka nad Bečvou (E47) směrem na Nový Jičín (E462) a silnice na Valašské Meziříčí (E442). Ve výstavbě je také dálnice D47 z Olomouce do Ostravy. Důležitými silničními komunikacemi mezi vesnicemi jsou silnice z Velkého Újezdu na Potštát a Odry, z Bělotína na Odry a z Teplic nad Bečvou na Bystřici pod Hostýnem. Významnou dopravní tepnou je železniční spojnice, která se v Hranicích větví třemi směry na Studénku (Ostravu, SK, PL), Valašské Meziříčí (SK) a Přerov (Olomouc, Brno, Břeclav). Železniční zastávky jsou Hranice-město a Hranice na Moravě, Bělotín, Černotín, Hustopeče nad Bečvou, Milotice nad Bečvou, Polom, Špičky a Teplice nad Bečvou. Turistická cyklotrasa Jantarová stezka vede přes Hustopeče nad Bečvou, Skaličku, Teplice nad Bečvou, Ústí a Zámrsky. 4.9.1 Druhy pozemků

Ovocné sady

Vodní plochy

Zahrady

Zastavěno

538,3 21,4 65,4 39,9 130,7 12,4 703,5 400,7

100,7 43,4 95,4 15,8 10,6 26,1 553,9 291,3

2 178,3 454,3 499,1 135,2 111,2 576,5 2 186,4 1 342,4

340,2 40,9 113,6 10,4 13,9 33,8 901,5 191,1

23,6 4,3 2,1 37,3 34,1 4,5 30,1 3,4

39,0 5,8 15,99 2,5 3,5 4,99 100,7 58,9

78,1 19,4 23,7 11,6 14,7 19,4 323,4 68,5

39,8 9,8 16,5 3,1 3,1 9,1 179,8 34,7

1,1 108,6 126,7 243,5 244,7 43,2 874,2 51,1 351,0 96,3 59,7

20,3 66,4 31,8 50,5 168,5 47,0 783,0 54,6 178,2 20,8 50,7

291,9 510,8 167,9 431,5 523,5 519,6 1 447,8 182,1 137,9 359,9 229,4

24,8 45,3 42,5 36,5 41,2 145,4 222,8 21,2 22,1 23,0 35,2

0,98 3,8 0,6 0,3 0,3 7,9 3,2

2,8 2,7 58,6 2,5 2,96 39,3 20,3 4,1 2,0 3,3 11,7

18,8 20,5 19,7 21,4 15,4 22,6 32,2 10,1 8,6 14,6 15,0

5,5 9,6 7,6 10,7 8,9 7,1 30,5 3,9 4,9 5,1 9,1

Ostatní plochy

Orná půda

Bělotín Býškovice Černotín Dolní Těšice Horní Těšice Horní Újezd Hranice Hustopeče n.B. Klokočí Malhotice Milotice n.B. Opatovice Partutovice Polom Potštát Provodovice Radíkov Rouské Skalička

Louky

Obec

Lesní půda

Využití krajiny Mikroregionu Hranicko – druhy pozemků v hektarech

38

Střítež n.L. Ústí Všechovice Zámrsky Celkem Celkem v %

458,1 23,4 33,4 139,4 4766,7 18,26

211,7 43,5 19,2 137,8 3021,2 11,57

681,7 196,5 434,2 427,9 14025,3 53,74

62,9 32,3 45,4 46,4 2492,3 9,55

1,9 6,0 4,1 168,4 0,65

7,6 9,1 3,98 14,4 416,7 1,59

41,1 18,9 21,2 22,3 861,2 3,30

16,3 7,6 16,7 8,5 346,7 1,33

Údaje o celkové rozloze jsou v tabulce Základní údaje o obcích Mikroregionu Hranicko. Potštát: chmelnice – 0,1 ha Zdroj: Český statistický úřad, Městská a obecní statistika (údaje roku 2003 v hektarech)

Velkou část území mikroregionu Hranicko zaujímají lesy – nejvíce jich je na katastru Potštátu (874 ha), Hranic (703 ha) a Bělotína (538 ha), dále Stříteže n. L. (458 ha) a Hustopečí n. B. (401 ha). Nejvíce orné půdy je v Hranicích (2186 ha), Bělotíně (2178 ha) a Potštátě (1448 ha). Nejvíce ovocných sadů je v Dolních (37 ha) a Horních (34 ha) Těšících. Nejvíce vodních ploch je v Hranicích (101 ha), Hustopečích (59 ha), Miloticích (59 ha), Polomi (39 ha) a Bělotíně (39 ha). 4.9.2 Technická vybavenost obcí

Ano Ano Ano Ano Ano Ano, Ne Ano

Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano

Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne


Bělotín Býškovice Černotín Dolní Těšice Horní Těšice Horní Újezd Hranice

Ne ČOV + ČOV + ČOV Ne ČOV + ČOV + ČOV + ČOV

Ano Ano Ano Ano Ne Ano Ano

Ano Ne Ano Ne Ne Ne Ano (3)


Hustopeče n.B. Klokočí Malhotice Milotice n. B. Opatovice Partutovice Polom Potštát

Ne ČOV

Ano

Ano

Ne ČOV + ČOV + ČOV + ČOV + ČOV

Ne Ano Ano Ano Ano Ano Ne

Ne Ne Ano Ano Ne Ano Ano

Obec

Veřejný vodovod

Skládka TDO

Ano

Požární hydrant a nádrž

Ne

Pošta


Plynofikace

Ano Ne Ne Ne Ne Ne Ano

Ano

Ano Ano Ano Ne Ano Ano Ano + HZS Ano

Kanalizace

Sbor dobrovolných hasičů

Technická vybavenost obcí MR Hranicko

39

Provodovice Radíkov Rouské Skalička Střítež n. L. Ústí Všechovice Zámrsky

+ ČOV + ČOV + ČOV Ne ČOV + ČOV + ČOV

Ano Ano Ano Ne Ano Ano Ano Ne

Ne Ne Ne Ano Ano Ne Ano Ne

Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano


Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne


Zdroj: Český statistický úřad, 2003

Každá obec má veřejný vodovod, většina je plynofikována (kromě Horních Těšic, Klokočí, Potštátu, Skaličky a Zámrsk) a má kanalizaci (kromě Partutovic, Polomi, Radíkova a Stříteže n. L.) s napojením na čističku odpadních vod (ČOV). Každá obec kromě Dolních Těšic má sbor dobrovolných hasičů a v necelé polovině obcí je pošta.

4.10 Navržené Evropsky významné lokality v Regionu Hranicko a blízkém okolí Hranická propast Hustopeče - Štěrkáč Nad Kostelíčkem Choryňský mokřad

0,4 ha 59,85 ha 3,26 ha 217,75 ha

Týn nad Bečvou Lesy u Bezuchova

2,67 ha 250,18 ha

Skalní stanoviště a jeskyně

netopýr velký lesák rumělkový přástevník kostivalový

sladkovodní stanoviště, přirozené travinné formace, lesy svinutec tenký přirozené travinné formace, lesy

40

5 Agroturistika 5.1 Venkovský ruch jako součást cestovního ruchu Cestovní ruch představuje významné národohospodářské odvětví a na jeho realizaci se podílí řada dalších odvětví (doprava, stavebnictví, kultura, ..) Cestovní ruch a navazující odvětví, která uspokojují potřeby vyvolané cestovním ruchem se v současnosti podílejí na tvorbě HDP 9-11 % a na celkové zaměstnanosti 9-10 %. Cestovní ruch plní dnes ve společnosti řadu funkcí: ekonomickou, rekreačně zdravotní, kulturně-poznávací, informační a výchovnou. Rozlišujeme několik základních forem cestovního ruchu dle potřeb jeho účastníků (rekreační, kulturně-poznávací, sportovněturistický, lázeňský). Další členění na druhy může být sledováno dle různých hledisek, např. dle časového hlediska (krátkodobý – pobyt do 3 dnů, dlouhodobý), dle místa realizace (domácí, zahraniční), dle forem úhrady služeb (volný, vázaný), dle způsobu organizace zabezpečení služeb (neorganizovaný, organizovaný). Jeho dlouhodobý rozvoj je podmíněn zachováním zdravého životního prostředí a atraktivního území ČR. V koncepci rozvoje cestovního ruchu ČR je proto kladen důraz na dodržování principů udržitelného rozvoje. Jedním z cílů koncepce je podporovat aktivity cestovního ruchu v hospodářsky slabých regionech a podporovat nabídku produktů cestovního ruchu, které jsou šetrné k přírodě. ČR má výhodné podmínky pro atraktivní nabídky uceleného cestovního ruchu. Otevírá se zde prostor pro venkovský cestovní ruch, který je postaven na zhodnocení relativně nezatížených území. Jedním z jeho produktů je např. agroturistika, ekoagroturistika, ekoturistika. Ve struktuře nabídky zaujímá v ČR zatím nepatrný podíl (např. v roce 2000 připadal na agroturistiku jen 0,2% podíl z celkového počtu přenocování, s výraznou koncentrací do východních a jižních Čech a na jižní Moravu).

5.2 Vymezení pojmů venkovské turistiky, agroturistiky a ekoagroturistiky Venkovská turistika je širším pojmem pro pobyt a čerpání služeb cestovního ruchu vázaných na oblast venkova. Patří sem aktivní způsob trávení dovolené a volného času spojené s pěší turistikou, cykloturistikou, sportem, návštěvami přírodních krás a historickokulturních památek ve venkovském prostoru. Do této oblasti spadají též akce pořádané u

41

příležitosti

uchovávání

kulturních,

folklórních,

řemeslných a jiných aktivit spojených s regionální tradicí. Agroturistika je forma venkovské turistiky, kterou provozuje zemědělec – farmář a slouží mu jako vedlejší finanční zdroj (nezemědělský) k udržení nebo rozšíření jeho pracovní činnosti, tj. výroby zemědělských produktů - rostlinných nebo živočišných. Představuje jedinečnou symbiózu zemědělství a turistiky. Ta má vždy vztah k zemědělským pracím nebo usedlostem se zemědělskou funkcí. Své zázemí má na zemědělském hospodářství, zejména pak na rodinných farmách. Agroturistika je ideálním typem rodinné dovolené. Umožňuje strávit volný čas ve zdravém prostředí českého venkova. Host agrofarmy se může volně pohybovat po celé farmě a má tak jednoznačnou možnost se seznámit s chodem farmy, včetně domácích i hospodářských zvířat, může si také vyzkoušet typické úkony spojené se zemědělskou výrobou, od kosení louky až po dojení. Většinou si také může na farmě zakoupit její produkty (mléko, tvaroh, sýry, vejce, čerstvou zeleninu a ovoce) a tím umožňuje zemědělskému podnikateli realizovat část hlavní zemědělské produkce bez zbytečných mezičlánků přímo na farmě. V okolí farmy má pak jedinečnou možnost výletů, koupání nebo sběru plodů a hub. Je to nabídka rekreace za přijatelné ceny, v nestresujícím "rodinném" prostředí a s koloritem krásné české nebo moravské přírody. Speciálním druhem agroturistiky je pak ekoagroturistika, která je provozována na certifikované ekologické farmě. Ekologická farma nepoužívá při výrobě rostlin a chovu zvířat žádné syntetické chemikálie, hnojiva, hormonální přípravky, umělá barviva či konzervační látky. Zvířata jsou chována přirozeným způsobem a krmena bez používání masokostních mouček apod. Produkty ekologického zemědělství podléhají přísné kontrole a splňují mezinárodní standardy. Smějí používat ochrannou známku BIO. 5.2.1 Ekofarmy v Olomouckém kraji Zemědělská farma pro chov skotu

Vysoké Žibřidovice - Hanušovice

RANCH M

Vernířovice – Velké Losiny

Farma Lačňák

Vlčice u Jeseníku

Ekologická farma Morava

Komňátka - Bohdíkov

Ekofarma Na Rychtě

Hartíkov - Štíty

Zdroj: EKOMAPA Olomouckého kraje, 2006

42

5.3 Charakteristika agroturistiky Agroturistika je provozovaná ve venkovském prostoru. Venkovský prostor je periferní území, které vytváří zázemí městům, na kterých je ekonomicky a administrativně závislé. Zajišťuje zemědělskou produkci, drobné služby a rekreaci. Definicí venkova je celá řada. Dle pravidel EU je vymezen hustotou obyvatelstva základních územních celků (obcí), které mají hustotu zalidnění nižší než 100 obyvatel/km2.17 V Olomouckém kraji, který má charakteristiku převážně venkovského kraje (v rámci okresů patří k nejvíce venkovské oblasti okres Jeseník), tvoří venkovský prostor zemědělská půda (orná půda – především Střední Morava, naopak Jeseníky – velký podíl luk a pastvin, zahrady), lesní půda, vodní plochy a zastavěná území jednotlivých obcí. Významnou součástí venkovského prostředí jsou i volně žijící živočichové.

17

definice EU

43

Obecné přínosy agroturistiky - představuje alternativní podnikatelskou činnost šetrnou k životnímu prostředí - vytváří pracovní příležitosti - stabilizuje venkovské obyvatelstvo (zabránění jeho odlivu do městských center za prací)

Doprovodné programy venkovské turistiky a agroturistiky měly by mít vztah k venkovu, případně k zemědělství - stravování - zemědělské činnosti - projížďky na koních - lov zvěře a rybaření

Specifické dopady

- houbaření

- zhodnocení nemovitostí

- letní a zimní sporty

- další příjem pro zemědělský podnik, farmu

- historie, kultura, příroda

- možnost práce pro ženy – práce doma, nedojíždění za prací, možnost současně pečovat o rodinu a domácnost - zvyšování životní a kulturní úrovně - zlepšování a rozvoj společenského života

- řemesla - zájezdní hostinec - školy v přírodě - speciální klientela (např. pro seniory, rodiny s dětmi).

- rozvoj území a péče o krajinu Cíle agroturistiky Typické znaky agroturistiky - malé ubytovací kapacity - komorní, rodinné prostředí - doporučení ubytování max. 10 osob (možnost snídání v rámci volné živnosti – ubytovací služby) - převažující klientela – rodiny s dětmi - hospodářský dvůr se zvířaty – možnost vizuálního kontaktu se zvířaty - farmářská rodina a její specifické zázemí - vstřícnost k hostům – hosté jako součást rodiny farmáře

- vylepšení rozpočtu farem zejména menších farem (rodinných) a farem v méně příznivých oblastech - tvorba pracovních míst ve venkovském prostoru - zvyšování konkurenceschopnosti podniků i celých regionů - rozvoj infrastruktury a ochrany krajiny resp. životního prostředí - plošné rozšíření celkové turistické nabídky ČR - z hlediska turistů je cílem vytvořit kladný vztah k přírodě, k životu na venkově, k zemědělství a probouzet v nich ekologický styl myšlení a chování.

Zemědělci patří mezi nejohroženější podnikatele, protože čelí větším rizikům než podnikatelé ostatních odvětví národního hospodářství. Mezi rizikové faktory patří například klimatické výkyvy, časté změny v poptávce, konkurence, levná dotovaná produkce ze 44

zahraničí. Dalším nepříznivým faktorem jsou podmínky, se kterými zemědělské podniky nastupovaly na start svého podnikání a které je zatěžují dodnes. Proto jsou pro ně důležité alternativní příjmy a to obzvláště v oblastech s méně příznivými podmínkami pro zemědělství. Rozvoj agroturistiky obecně potřebuje turisty. Je třeba chápat rozdíl mezi návštěvníkem (ten podnikne pouze jednodenní výlet a vrací se přenocovat zpět do místa svého trvalého bydliště) a turistou (který přespí mimo trvalé bydliště). Při tom každý návštěvník představuje potenciálně budoucího turistu.

5.4 Potenciál na straně nabídky Primárním potenciálem pro návštěvnost jsou přírodní a společenské atraktivity. Právě venkovská krajina ve svém komplexu (komplex přírodních atraktivit) vytváří ideální předpoklady pro budování objektů individuální rekreace a tím i spojené doprovodné služby pro nabídku aktivního odpočinku (pěší a horská turistika, vodní sporty, hipoturistika, cykloturistika, zimní sporty, lov, rybolov, sběr lesních plodů). Na společenských atraktivitách se podílel člověk a představují kulturní a historické památky. Patří sem i iniciované aktivity jako různé slavnosti spojené s lidovými zvyky, řemesly, lidovou kuchyní, sportovní a kulturní akce. Sekundární potenciál tvoří materiálně technická základna a služby – ubytovací a stravovací kapacity a služby umožňující čerpat primární potenciál (ubytování na farmě, jízdárna). Terciární potenciál má roli organizovat, řídit, vzdělávat a podporovat rozvoj podnikatelské sféry – kompletní marketingový monitoring a marketing, regionální územní plánování.

5.5 Potenciál na straně poptávky Na straně poptávky rozhoduje životní úroveň – fond volného času, který slouží k uspokojování potřeb regenerace, upevnění

zdraví, sebevzdělávání a seberealizaci.

Nejvýznamnější jsou rekreační, odpočinkové a sportovní činnosti, které slouží k regeneraci

45

fyzických a duševních sil. Při rozvoji venkovské agroturistiky je třeba využít změny chování klientů a to zejména18: - krátkodobá dovolená - lidé jsou ochotni cestovat daleko na krátkou dobu, pokud jim tato cesta přinese jedinečný zážitek (to je odrazem společnosti, která je neustále v časovém presu a hledá oddech a únik kdykoliv je to možné) - poptávku po zvláštní formě dovolené – zájem o „návrat k přírodě“, kdy jedinečné a rozmanité zážitky se autenticky pojí k místu, jenž navštívili (zde konkrétně pobyt v přírodě, venkovský pobyt jako jedinečné specifikum, dobrodružství) - klesá obliba cestování ve velkých skupinách – odklon od velkých turistických středisek a hotelů k zařízením a službám nabízející více soukromí, jako například chaty, ubytování na venkově, pokoj se snídaní a malé hotýlky s apartmány - zvýšený důraz na mezilidské vztahy může vést k rozvoji nových forem cestovního ruchu zaměřené na prohloubení kontaktu mezi návštěvníky a hostiteli. Lidé se totiž stávají stejně důležitými jako místa a roste zájem o interaktivní a nové zkušenosti v protikladu k pouhým návštěvám míst - zvyšující se množství tzv. turistů seniorů, kteří stále více vyhledávají poklidné destinace bez extrémních teplot - růst zájmu turistů o specializované produkty cestovního ruchu, které se vztahují k regionálním specifikám.

5.6 Agroturistika a udržitelný rozvoj Trvale udržitelný rozvoj představuje takový rozvoj, který zajistí naplnění potřeb současné společnosti, aniž by ohrozil možnost splnění potřeb generací příštích, tzn. rozvoj, který nezničí základnu přírodních zdrojů ani životní prostředí. Účastník cestovního ruchu chce pobývat ve zdravém prostředí, relaxovat a poznávat přírodní bohatství a to vše v rekreačním prostředím ekologicky nenarušeném a čistém. Zároveň ale sám svým pobytem v rekreačním prostředí narušuje jeho rovnováhu (je producentem odpadů, emisí, někdy škodí nešetrným chováním přírodě apod.). Zejména v centrech s kumulací atraktivit cestovního ruchu, kde je velký počet turistů, je třeba zabránit ničení kulturních a přírodních památek. Negativní dopady masové turistiky si žádají tvorbu a aplikaci strategií, které umožňují zodpovědnou turistiku. Je proto 18

zdroj: Program rozvoje cestovního ruchu

46

vhodné, aby se turisté rozptýlili na větší území regionu a z toho hlediska je právě vhodná agroturistika a celá venkovská turistika, která svými sub-produkty (vesnická turistika, agroturistika, ekoagroturistika) pomůže vyrovnat se s požadavky udržitelného rozvoje. Venkovská turistika patří mezi tzv. „měkké formy“ cestovního ruchu a jejími znaky udržitelnosti jsou: - ekonomická udržitelnost (dostupnost pracovní síly, ekonomická soudržnost a vliv na jiné činnosti v lokalitě - udržitelnost sociální a etická (sociální soudržnost, příspěvek k rozvoji humanity a etickému chování lidí, kvalita života) - enviromentální udržitelnost (odpovědné chování k životnímu prostředí, uchování přírodních a kulturních zdrojů) Z hlediska přístupu k přírodnímu a kulturnímu prostředí se cestovní ruch rozděluje na tzv. „zelený“ (upřednostňuje šetrný vztah k přírodě i celému životnímu prostředí) – patří sem právě venkovská turistika a „motivační“, kde je zájem dán spíše vnitřními potřebami, motivacemi člověka – sportovní cestovní ruch, vzdělávací, zdravotní, dobrodružný. Agroturistika představuje moderní produkt cestovního ruchu, je ohleduplná k přírodě, tzn. je zde vazba na udržitelný rozvoj, který je podmínkou rozvoje cestovního ruchu. Představuje způsob rekreace zejména pro rodinnou dovolenou nebo pro dovolenou s přáteli.

5.7 Turistické oblasti Olomouckého kraje pro agroturistiku Území ČR je rozděleno do 14 turistických regionů (členění dle České centrály cestovního ruchu), které tvoří 43 turistických oblastí. Turistické regiony jsou definovány jako oblasti, pro něž je typický určitý druh turistiky, který jednotlivé prvky dané oblasti spojuje a sjednocuje, ale zároveň i odlišuje od ostatních regionů. Základem pro turistický region je existence produktů a turistické nabídky. Na území Olomouckého kraje zasahují 2 turistické regiony: 1. Severní Morava a Slezsko zahrnuje 6 turistických oblastí - jednou z nich je oblast Jeseníky, která v Olomouckém kraji představuje území okresů Jeseník a Šumperk (zahrnuje ještě oblast Bruntálska z Moravskoslezského kraje) 2. Střední Morava

47

Střední Morava – Haná, kterou představují okresy Olomouc, Prostějov a Přerov (a též Kroměřížsko ze Zlínského kraje). Venkovská turistika, která zahrnuje i agroturistiku je v produktové nabídce obou subregionů.

5.8 Podmínky pro cestovní ruch a současný stav turistiky v Regionu Haná Turistický region Střední Morava – Haná se rozkládá z větší části v Olomouckém kraji, který zahrnuje prostějovský, přerovský a olomoucký okres. Na západě sousedí s Moravským krasem, na jihu se Slováckem, na východě ho lemují Bílé Karpaty a Valašsko a na severu hraničí s Moravskou bránou, Oderskými vrchy a Nízkým a Hrubým Jeseníkem. Podstatnou část jeho území tvoří rovinatá oblast kolem horního toku řeky Moravy. Větší část této oblasti zaujímá velmi úrodná nížina po staletí nazývaná Haná. Velkou část této oblasti zabírají úrodná pole, ostatní porost tvoří listnaté lesy - habry, olše a duby, místy se kolem toku Moravy vyskytují lužní lesy. Hlavní vodní tepnou, protékající od severu k jihu, je řeka Morava, která po celé trase do svého koryta přibírá četné levostranné i pravostranné přítoky. K největším z nich patří Bečva a Haná. Regionem probíhá hlavní evropské rozvodí, které se dělí na povodí Odry (ta se vlévá do Baltického moře) a povodí Moravy, která ústí do Dunaje a vlévá se do Černého moře. Turistický region Střední Morava je velmi dobře dostupný jak vlakem - z železničního uzlu Přerov, tak také po dálnici z Prahy a z Vídně. Celá Haná má velmi hezkou okolní přírodu, jsou zde krásné lesy, prostředí je vhodné na turistiku, projížďky na kole, na koni a pokud je v zimě dostatek sněhu jsou možnosti využít běžecké lyžování a dokonce jsou místa i pro lyžování sjezdové. Z hlediska cestovního ruchu jde o oblast, která je neprávem opomíjená. Hlavním důvodem je její nedostatečná propagace. V této části Olomouckého kraje je přičítán největší rozvoj cykloturistice, je popsáno 77 cyklotras. Přes obec Červenka vede mezinárodní cyklostezka, spojující Rakousko a Polsko, přes Bílou Lhotu a region Hranicka vede Jantarová stezka. Ale je škoda, že cykloturisté jenom projíždějí, neboť v oblasti nejsou dostatečné možnosti levného ubytování. Obecně lze říct, že problém celého území je v možnosti ubytování návštěvníků. Hotelový typ ubytování funguje, ale ubytování v soukromí, ubytovny kempy skoro neexistují. Stále se zvyšuje poptávka po levnějším typu ubytování jako je ubytování v soukromí, kempy apod. Z hlediska výskytu atraktivit kulturní a historické povahy jsou význačnými cíli kulturního, poznávacího cestovního ruchu právě větší města,

48

ačkoliv za folklórní tradicí směřují turisté do venkovského prostoru. Právě v tomto faktu lze spatřovat též jednu z budoucích cest vývoje venkovské turistiky této oblasti.

5.9 Agroturistické farmy v oblasti Střední Morava - Haná Agroturistikou v pravém slova smyslu se v oblasti Hané zabývá jen malý zlomek z podnikatelů – celkem bylo zjištěno 6 farem. Někteří z nich ani nechtějí být na veřejnosti prezentováni, mají své klienty a zavedené zvyky nechtějí měnit. Jedná se malé farmy s chovem koz, ovcí a koní. Jejich majitelé rovněž musí hledět na atraktivitu okolního prostředí. Proto se tyto farmy nacházejí v oblastech, které sebou nesou přírodní krásy Javoříčských, Mladečských, Zbrašovských jeskyní a starých hradů Bouzova a Helfštýna. Na Olomoucku se vyskytuje poměrně velký počet stájí a jízdáren, ovšem bez ubytovacích kapacit a klienti musí hledat ubytování jinde. Infrastruktura služeb cestovního ruchu, jako je ubytování a doprava je rozvinuta pouze ve větších městech. V malých obcích je omezena jen na nejnutnější služby a kulturní vyžití slouží spíše pro potřeby domácích obyvatel. I tato oblast má velký potenciál pro venkovskou turistiku, která zde zatím nemá tradici a není zde rozvinutá. Chybí jakákoliv možnost ubytování a také ubytování v soukromí zde není zvykem. Pro podporu rozvoje cestovního ruchu v dané oblasti je potřeba vyřešit možnosti ubytování v celé lokalitě. V okolních větších městech lze najít ubytování hotelového typu i nižších kategorií, ale chybí zde ubytování cenově dostupné pro rodiny s dětmi a také pro cykloturisty, kteří nemají kde umístit své jízdní kolo, a kteří rovněž vyhledávají levnější typ ubytování. Ideální pro obě kategorie je ubytování v soukromí. Je třeba podpořit tento druh podnikání, protože potenciál ubytovacích míst v soukromí je velký. Nicméně panuje zde neochota lidí začít s podnikáním, jejichž hlavním důvodem je nedostatek financí.

49

Jaroslav Juráň, firma JUKO, Rouské 7319 Obec se nachází na rozhranní dvou okresů - Přerova a Vsetína, vzdálené asi 11 km, za obcí Všechovice. Je situována v Kelečské a Podbeskydské pahorkatině, v oblasti Západobeskydského podhůří, v nadmořské výšce 372 m n. m. Její poloha je velmi výhodná vzhledem ke krátkým vzdálenostem od okolního Valašského Meziříčí, Bystřice pod Hostýnem a lázněmi Teplice nad Bečvou. Za zhlédnutí v okolí stojí zřícenina nejrozsáhlejšího moravského hradu Helfštýn, kde se v přízemí hradu nachází expozice kovářství. Při pěší turistice se nabízí prohlídka kulturních památek - Kaple povýšení Sv. Kříže, Socha sv. J. Nepomuckého, kamenných křížů z konce 18. století, památný strom lípa J. Jiskry z Brandýsa ve stáří cca 450 let s boží mukou z jednoho kusu dubového dřeva ze 17. století a překrásné pohledy na horu Kelčský Javorník, Hostýnské Hory a dominantou sv. Hostýna a při pěkném počasí lze vidět hrad ve Starém Jičíně až po Beskydy a Praděd. Dále se nabízí procházka podél tří rybníků směrem na Babice a nebo lesem po lesních pěšinách do Malhotic. Aktivity a služby: jezdecké vyhlídkové jízdy na koních v okolí obce, cykloturistika, v místě farmy se nachází tzv. vesnický dvůr s chovem koní, prasete, koz a v nebližším čase lamy, pěší turistika, dětský letní tábor pro 8 dětí s možností výuky jízdy na koních. Ubytování: v přízemí rodinného domku ubytování pro děti letního tábora, v nejbližším čase adaptace prostor pro vybudování dvou bytových jednotek, na zahradě možnost ubytování v buňkách, ve stanu.

Josef Němec, Zábešní Lhota 65 Obec se nachází asi 12 km od okresního města Přerova na výšině, je obklopena ze všech stran lesem. Lhotský katastr měří 148 ha. Obec leží ve výšce 293 m n. m. V blízkém okolí se nachází několik zajímavých míst, které stojí za to navštívit. Ideálním místem pro koupání, ale nejen pro něj, je zatopený lom ve Výklekách. Průzračně čistá voda v lomu umožňuje nejen krásné koupání, ale je i rájem sportovních potápěčů. Lom je také cílem rybářů, protože je součástí rybářského revíru. V nedalekém Tučíně se nachází koupaliště, které bylo postaveno v místě bývalého travertinového lomu v roce 1940. Zajímavý je zámek ve Veselíčku, který byl vystavěn v r. 1768 fulneckým stavitelem Thaletem Dominantou. V krajině je větrný mlýn Lazníčky, který byl založen v roce 1863 a měl konkurovat vodním mlýnům v okolí. Byl však postaven na špatném místě - ve větrné kapse. Proto již po 16-ti letech ukončil se ztrátou svůj 19

Region Hranicko

50

provoz a chátral. Nyní je v soukromém vlastnictví a není přístupný veřejnosti, slouží k rekreaci. Aktivity a služby: farma hospodaří na 105 ha zemědělské půdy, zabývá se chovem skotu a koní, poskytuje zázemí pro jezdectví. Ubytování: poskytuje ubytování ve třech dvoulůžkových pokojích

Ing. Svatopluk Klein, Velký Újezd 27 Obec Velký Újezd leží na úpatí jižních svahů Oderských vrchů v úseku u rychlostní komunikace R 35 mezi městy Olomouc a Lipník nad Bečvou. Je umístěna v bezprůmyslové krajině, prioritou obce je čisté životní prostředí. V obci a jejím okolí je řada nemovitých památek místního a regionálního významu. Mezi hlavní památky zařazené do Státního seznamu nemovitých kulturních památek patří farní kostel sv. Jakuba st., bývalý vrchnostenský špitál a bývalá poštovní přepřahací stanice. Všechny objekty se nacházejí v centru obce. Je zde možnost řady vycházek do okolní přírody v letním i zimním období. V blízkém okolí cca 2 km u obce Výkleky je bývalý kamenolom, nyní zatopený průzračně čistou vodou. V okolí můžete navštívit město Olomouc, dále Svatý Kopeček s kostelem a ZOO, hrad Helfštýn - jeden z největších hradů ve střední Evropě, lázně Teplice nad Bečvou, v jejichž blízkosti se rozkládají aragonitové jeskyně a nejhlubší česká propast. Aktivity a služby: farma ekologicky hospodařící, vzdálená 100 m od ubytování, zabývající se chovem koz a ovcí, možnost vyjížděk na koních, turistika, cykloturistika, koupání v zatopeném lomu nebo v přehradě. Ubytování: stylové ubytování ve Vrchnostenském špitálku, který je architektonickou památkou - dochovaná černá kuchyně, kamenná podlaha a starožitný nábytek navozují atmosféru minulých století, nabízí se ubytování ve 3 dvoulůžkových pokojích, z nichž dva jsou vzájemně propojeny, společné moderní sociální zařízení s vanou a sprchovým koutem. Splňuje kriteria ECEAT (kategorie **)

Jana Mikešová, stáj ARKA, Lhota u Konice Obec se nachází 6 km od městečka Konice, směrem na Punařov v okrese Prostějov. Je situována v mírně zvlněné krajině Drahanské vrchoviny, kde se malebně střídají pole a louky

51

s lesy. Okolí Konice láká k nenáročným procházkám, např. k rybníkům pod Konicí, na Skalky, na Střelnici, do Zaloučí, na Březský vrch a dalších míst. V letním období poskytují okolní lesy množství hub, malin a ostružin. V zimě bývá v provozu lyžařský vlek v Kladkách, zvlněný terén je v zimě hojně využíván běžkaři. Konice je východiskem pro pěší turistiku i pro cykloturistiku (kolo lze přepravit do Konice vlakem). Tipy na výlety: do 40 km Moravský kras, Boskovice (westernové městečko, zámek, hrad, letní kino), Prostějov, Olomouc (městská památková rezervace, ZOO, kultura), Nouzov (hrad), Javoříčko a Mladeč (jeskyně), Náměšť na Hané (zámek s expozicí kočárů), Lysice (zámek), Černá Hora (pivovar), Rajec-Jestřebí (zámek). Aktivity a služby: výukové kurzy jízdy na koni pro děti a dospělé, možnost ustájení vlastních koní, pro jezdce je k dispozici jízdárna s parkurovými překážkami nebo vyjížďky do lesů a luk Drahanské vrchoviny. Ubytování: na chalupě (200 m od stáje) ve dvou a šesti lůžkovém pokoji, k dispozici je WC, sprcha a kuchyně.

Almathea s.r.o., Ing. Ivan Hrbek, Hvozd Obec se nachází asi 6 km severovýchodně od města Konice, na úpatí Drahanské vrchoviny, směrem na Litovel. Je situována v oblasti přírodního parku Kladensko, uzavřená hranicemi okresu, ceněná především pro zachovaný krajinný ráz s velkou druhovou pestrostí a výskytem vzácných a ohrožených rostlinných a živočišných druhů. V blízkém okolí (do 15 km) se nacházejí Javoříčské jeskyně s barevnou krápníkovou výzdobou o celkové délce 4000 m chodeb (přístupných je 740 m). Za zhlednutí stojí hrad Bouzov ze 13. stol., přebudovaný v novogotickém slohu a rovněž renesanční zámek s arboretem v Bílé Lhotě. Pro cyklisty, téměř souběžně se značenou turistickou trasou, vede cyklotrasa s možností napojení na cyklotrasy v olomouckém okrese - směr CHKO Litovelské Pomoraví s rozsáhlými lužními lesy a přirozeným tokem Moravy nebo směr Bouzovsko. Aktivity a služby: farma se orientuje na chov ušlechtilých bílých koz, ovcí mastného plemene charolais a skotu bez tržní produkce mléka. Do programu pobytu lze zařadit tradiční práce na farmě – dojení ovcí, koz a krávy, vyhánění zvířat na pastvinu, práci se zvířaty společně s vycvičeným ovčáckým psem, v některém období i stříhání ovcí. Společně s hospodyní se peče v rámci pobytu domácí chléb a vyrábí sýry a tvaroh z vlastnoručně nadojeného mléka.

52

Ubytování: k dispozici jsou dva dvoulůžkové pokoje (s možností přistýlky až na 4 a 3 lůžka)

Jindřich Smyčka, Holubice 31 Statek stojí na samotě na kopci s nádherným výhledem do okolí. Tiché místo vhodné pro děti, u farmy je obora, kde je možné pozorovat vysokou zvěř, v okolí lovecké muzeum a zámek Úsov, hrad Bouzov, Javoříčské a Mladečské jeskyně, město Olomouc (sousoší Nejsvětější Trojice je památkou UNESCO), Svatý Kopeček s kostelem a ZOO. Aktivity a služby: farma hospodaří na 200 ha, chová hovězí dobytek, koně a drobné hospodářské zvířectvo, prodává domácích produkty - mléko a brambory. Hosté mají možnosti turistiky, cykloturistiky, jízdy na koni, koupání v koupališti a v mohelnické pískovně. Ubytování: v kempu nebo na farmě, kemp pro 5 stanů nebo karavanů je na louce přímo pod domem s překrásným výhledem do kraje, je oddělen turistickou cestou a částečně stíněn stromy; posezení v altánku ubytování v domě – 2lůžkový nebo 3lůžkový pokoj s přistýlkou, pro oba pokoje společná kuchyňka a sociální zařízení.

5.10 Další příklady venkovské turistiky v okrese Přerov Kromě architektonických památek a přírodních rezervací nabízí okres Přerov krásná místa pro rekreaci, odpočinek a relaxaci. Důležitou roli v rámci cestovního ruchu rovněž zaujímá hipoturistika, která zahrnuje vyjížďky na koni, výuky jízdy na koni či hipoterapie. Ve vesničce Radkova Lhota se nachází Jezdecký oddíl Beňov. Obec Radkova Lhota se nachází 15 km od Přerova, směrem na Dřevohostice. Areál Jezdeckého oddílu se skládá ze tří stájí, kde bydlí 13 anglických plnokrevníků a 2 poníci. K dispozici je otevřená jízdárna, výběh a velmi příjemný rozmanitý terén (les, potok, rovina i kopce). Nabízí rehabilitační jízdy a výuku jízdy na koni, vyjížďky do terénu pro pokročilé a hlavně 12ti denní letní tábor s výukou jízdy na koni a celodenním výletem. V obci Veselíčko vznikl v roce 2003 Ranč Mustang Veselíčko, který se nachází 12 km od Přerova směrem po silnici na Hranice.

53

Ranč se věnuje chovu koní, převážně amerických plemen Quarter Horse, Paint Horse, jezdeckému sportu, hlavně sportovnímu westernovému ježdění. Zájemcům nabízí výcvik jízdy na koni, kurzy westernového ježdění, výcvik koní přirozenými metodami pro rekreaci i westernový sport, ustájení soukromých koní, přepravu koní po celé ČR, pronájem celolaminátového přívěsu pro dva koně a další služby v oblasti chovu koní a přípravy koní i jezdců pro sport. Ranč leží v krásném prostředí na úpatí Oderských vrchů, plném lesů a kopců, v krajině která přímo láká k vyjížďkám do přírody.

Agroturistiku v oblasti Střední Hané mají v plánu od r. 2006 provozovat další zemědělci: František Čech, Lučice 18, Bělotín20 František Čech se zabývá rostlinnou výrobou, a to sadařstvím a pěstováním polních rostlin. Spolu s obcí Lučice pracuje na vybudování ubytovací kapacity ve staré škole, která se k těmto účelům rekonstruuje. V areálu bude sportovní zázemí a restaurace.

Ekofarma Valcha, Samota 117, Hustopeče nad Bečvou21 Majitelkou farmy je paní Višněvská, která provozuje chov krůt a slepic a ve svém rodinném domku plánuje zřídit ubytování.

Ing. Josef Hlavinka, Polkovice 191 Obec Polkovice je úhlednou hanáckou vesničkou, ležící při státní silnici Tovačov Kojetín v nadmořské výšce 200 m n. m. Pan Hlavinka je majitelem 5 koní a o zřízení agrofarmy, to znamená vybudovat ubytovací kapacity a využít koně pro vyjížďky, uvažuje v následujícím roce.

20 21

Region Hranicko Region Hranicko

54

6 Typické a tradiční produkty 6.1 Hospodářská, řemeslná a živnostenská společenstva na Hranicku v prvním desetiletí dvacátého století

Knihtiskárna Vydavetelství „Hlasů z Pobečví“ Obchodníci, velkoobchodníci Soukeníci Výčepníci Koncesované a svobodné živnosti Krejčí Obuvníci Řemeslné živnosti (knihaři, papírníci, …) Pekaři Řezníci a uzenáři Řemeslníci pracující ze dřeva a kovu Smíšená řemesla (hodináři, …) Řeznická porážka (řezníci, jatka, …)

6.2 Pěstované plodiny a chované zvířectvo na Hranicku v prvním desetiletí dvacátého století ♦ ♦ ♦ ♦ ♦

oves, žito, ječmen, pšenice (v chráněných oblastech) brambory, krmná řepa, tuřín, cukrovka jetel červený, len (v horských obcích) ovoce (jablka, hrušky, třešně, pozdní třešně) zelenina se vesměs dováží

♦ koně (Záhoří) – 3.039 kusů, r. 1907 ♦ hovězí dobytek (družstva: okresní + 4 místní, 17.139 kusů hovězího dobytka v okrese, r.1907) ♦ vepřový dobytek (9.161 kusů, r.1907) ♦ kozy (nepatrný chov, 1.112 koz, r. 1907) ♦ ovce (chov ovcí zanikl, pouze jeden velkostatek chová 400 ovcí, r.1907) ♦ drůbež (50.741 kur, 4.156 hus, 408 kachen, 2.606 kusů jiné drůbeže) ♦ rybníkářství je v této době bezvýznamné ♦ zvěře je v okolí hojnost ♦ mlékařství (německá družstevní mlékárna v Potštátě, družstevní mlékárna v Hranicích, soukromé menší mlékárny)

55

6.3 Výrobky a produkty na Hranicku v současnosti (sto let poté) VÝROBKY Kovářství a kovovýroba Býškovice, Klokočí, Milotice, Rouské, Všechovice Dřevovýroba (truhlářství, stolařství) Rouské, Býškovice, Rakov, Partutovice, Střítež, Hustopeče, Všechovice Košíkářství Ústí, Všechovice Čalounictví Partutovice Kraslice Hustopeče Umělecké ovoce Rouské

PRODUKTY Rostlinná výroba Malhotice, Ústí, Všechovice, Býškovice Kvašené zelí Býškovice Brambory Partutovice Ovoce Skalička, Všechovice, Bělotín Léčivé byliny Hustopeče Bio Produkty Opatovice

živočišná výroba Živočišná výroba Ústí, Černotín, Všechovice, Býškovice, Hustopeče, Milotice Uzenina Malhotice, Hranice, Hustopeče Bio Produkty Opatovice

56

mléčné výrobky Mléko Hustopeče Sýry Horní Újezd

ostatní Pecáky Střítež, Hustopečsko Pečivo Potštát, Teplice, Hranice Med Milotice, Všechovice, Potštát Cukrářská výroba Rakov, Všechovice Perníkářství Hustopeče Moštárna Hustopeče, Střítež Pěstitelská pálenice Střítež, Partutovice, Hranice, Velká

Hipoturistika Rouské Agroturistika farma Hlohovec, Hustopeče, Rouské Golf klub Radíkov

spolky a svazy Včelaři Hustopeče, Radíkov, Střítež Zahrádkáři Hustopeče Rybáři Hustopeče, Malhotice, Milenov, Býškovice, Bělotín Myslivci Hustopeče, Malhotice, Radíkov, Rouské, Všechovice, Provodovice, Střítež, Paršovice, Býškovice, Potštát, Bělotín

57

7 Bio – produkty 7.1 O bioproduktech Bioprodukt je surovina rostlinného nebo živočišného původu získaná v ekologickém zemědělství a určená k výrobě biopotravin, krmiv, osiva a sadby a dalších ekologických výrobků, na níž bylo vydáno osvědčení o původu bioproduktu. Může to být například zelenina, ovoce, obiloviny, luskoviny, olejniny, přadné a aromatické rostliny, ale také syrové mléko, vejce nebo živá zvířata. 7.2 O biopotravinách Biopotravina je potravina vyrobená ze surovin pocházejících z ekologického zemědělství za podmínek uvedených v Nařízení Rady 2092/91 ES a v zákoně č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, na kterou bylo vydáno osvědčení o původu biopotraviny. Jako biopotravinu tak můžete nalézt jak potraviny rostlinného, tak živočišného původu. Biopotraviny nelze zaměňovat s vegetariánskou stravou. Je běžné, že se spotřebitelům nabízí i ekologické produkty, které nemusí být vhodné pro tzv. „zdravou výživu“. Není problém si koupit třeba „bio-špek“. Důležité je, že tento produkt byl vyroben ze surovin pocházejících výhradně z ekologického zemědělství. 7.3 Ekologické zemědělství Ekologické zemědělství je druh hospodaření, které dbá na životní prostředí a jeho jednotlivé složky omezením či zákazy používání látek a postupů, které zatěžují, znečišťují nebo zamořují životní prostředí nebo zvyšují rizika kontaminace potravního řetězce, a které zvýšeně dbá na vnější životní projevy a chování a na pohodu chovaných hospodářských zvířat. Jde o alternativu intenzivního (konvenčního) zemědělství. V ČR se rozvíjí od roku 1990 (tehdy v ČR hospodařily pouze 3 farmy dle zásad ekologického zemědělství).. Ekologické zemědělství se vyznačuje ♦ šetrným nakládáním s přírodními zdroji, s omezením či zákazem používání látek a postupů, které nadměrně zatěžují životní prostředí,

58

♦ chovem hospodářských zvířat v souladu s jejich etologickými požadavky a přirozenými způsoby chovu s omezeným využíváním veterinárních léčiv, ♦ šetrnými zpracovatelskými postupy

7.4 Struktura a objem českého trhu s biopotravinami Český trh s biopotravinami je ve srovnání s ostatními novými členy EU relativně nejrozvinutější. Přesto je ale ve své prvotní fázi. Značná část české bioprodukce je spotřebována na domácím trhu, navíc se velké množství biopotravin dováží. Biopotraviny jsou na českém trhu k dostání již od začátku 90. let 20. století, k výraznému nárůstu spotřeby však dochází až od roku 1999, kdy se poprvé objevily v nabídce některých supermarketů. Přesto, že nejsou k dispozici žádné údaje, lze odhadovat, že trh s biopotravinami roste o 15% ročně. Český trh má obrovský potenciál k růstu, biopotraviny tvoří jen asi 0,1% celkové spotřeby potravin v ČR (průměr v EU je přibližně 2%). Část českých spotřebitelů, kteří již biopotraviny kupují, je vnímá jako kvalitní produkty vhodné pro udržení zdraví a jejichž produkční postupy jsou šetrné k životnímu prostředí. Oceňují jejich lepší chuť a absenci chemických látek používaných v intenzivním konvenčním zemědělství. Hlavní překážkou pro větší spotřebu biopotravin je především jejich vyšší cena, neinformovanost o výhodách biopotravin mezi spotřebiteli a nedostupnost na trhu.

7.5 Biopotraviny na českém trhu V České republice bylo na konci roku 2004 v nabídce přibližně 1600 položek biopotravin, z čehož bylo asi 1000 z dovozu. Jen bylin, bylinných a ostatních čajů a koření je v nabídce více než 400. Na českém trhu poptávka převyšuje nabídku především u čerstvé a upravené zeleniny a ovoce, mléka a mléčných výrobků, drůbežího masa, vajec a chlazených výrobků – pomazánek, paštik a náhražek masa. Dále je nedostatek čerstvého pečiva, brambor, vepřového masa, ovocných džusů a nápojů, marmelád a medu, kojenecké a dětské výživy, hotových jídel a polotovarů.

59

7.5.1 Přehled skupin certifikovaných biopotravin v České republice v polovině roku 2004 ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦

brambory syrové, upravené a konzervované hovězí maso, včetně telecího, čerstvé nebo chlazené skopové maso, včetně jehněčího, čerstvé nebo chlazené vepřové maso čerstvé nebo chlazené destilované alkoholické nápoje bylinné a ovocné čaje kávové náhražky, výtažky, esence, koncentráty vyrobené z kávy káva cukr přírodní, melasy koření mlékárenské výrobky a sýry, mléčné výrobky kysané, tvaroh, máslo a mléčné pomazánky mlýnské výrobky – obilné a zeleninové mouky, jejich směsi ostatní výrobky z obilných zrn (včetně kukuřičných lupínků) ovoce a zelenina čerstvá, upravená nebo konzervovaná mošty a kvašené nápoje těstoviny vína výrobky pekárenské a cukrářské chléb a pečivo běžné čerstvé pečivo cukrářské čerstvé výrobky pekárenské trvanlivé suchary, opékaný chléb výrobky potravinářské homogenizované a dietní kakao, čokoláda a cukrovinky ovoce, ořechy, ovocné kůry, slupky a jiné části rostlin konzervované cukrem koření a aromatické výtažky margarín a podobné jedlé tuky oleje a tuky živočišné a rostlinné polévky, vaječné hmoty, droždí a ostatní potravinářské výrobky, bujóny marmelády, džemy, rosoly, povidla ořechy, arašídy apod. pražené nebo jinak upravené ovocné a zeleninové šťávy škrobárenské výrobky perník, sladké sušenky, oplatky a podobné výrobky Zdroj: KEZ, o.p.s. - upraveno

Více než 60% všech biopotravin se prodává v ČR již prostřednictvím řetězců super a hypermarketů. Dalších 30% představuje prodej ve specializovaných bioprodejnách a prodejnách zdravé výživy, přibližně 4% trhu tvoří nezávislé prodejny potravin, 5% přímý prodej na farmách. Prodej prostřednictvím bioklubů, internetu nebo jiným způsobem představuje 1%.

60

Maloobchodní řetězce: Tesco, Hypernova, Delvita, Globus, Billa, Albert, Kaufland, Julius Meinl, Interspar. Bioprodejny a prodejny zdravé výživy: V České republice je asi 300 prodejen zdravé výživy, ve kterých se nabízejí biopotraviny, více než 50 z nich je sdruženo ve Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO. 7.5.2 Ekozemědělci v Regionu Hranicko Kučera Bohumil

Opatovice

pěstování ovoce (jablka a jeřáb černý)

Morbitzer Josef

Jindřichov

chov ovcí

Vacek Dalibor

Opatovice

chov skotu, mléko, pěstování jablek, hrušek, třešní, švestek

Zdroj: EKOMAPA Olomouckého kraje, 2006

61

8 Umělecká řemesla 8.1 Lidová kultura Tradice - souhrn ustálených zvyklostí, obyčejů zachovávaných pokoleními, názorů a myšlenek přecházejících z generace na generaci. Ustálený, zpravidla zděděný zvyk. Řemeslo - činnost zabývající se výrobou různých předmětů denní potřeby, prováděním oprav apod. pomocí ručních nástrojů nebo jednoduchých strojů Lidovou kulturu vždy ovlivňovaly přírodní podmínky, hospodářské potřeby, ekonomické možnosti venkova a sociální postavení obyvatel. Mezi nejvýraznější etnografické regiony, uchovávající tradiční prvky lidové kultury, patřily v 19. století v Čechách především Chodsko, Plzeňsko, jihočeská Blata, Doudleby, Podkrkonoší, na Moravě Valašsko, Slovácko, Haná a oblast Českomoravské vrchoviny - Horácko. Šlo tedy vesměs o krajiny více či méně zemědělského charakteru, kde převažovala malovýroba samozásobitelského typu. Kromě zemědělství existovala řada druhů výrob nezbytných pro provoz usedlosti i život lidí. Probíhaly v podstatě ve třech základních formách. Nejjednodušší byla domácí výroba hospodář či hospodyně si zhotovovali sami potřebné věci pro sebe i své nejbližší okolí. Určitou přechodnou formou mezi touto domácí prací a řemeslem byla výroba domácká. Uplatňovala se tu už určitá specializace. Zhotovovalo se větší množství předmětů na prodej. Domácká výroba (dřevěných výrobků, košíků, krajek, výšivek) však stále sloužila jen jako doplněk obživy. Třetí stupeň výroby předmětů, jež patřily do tradiční hmotné kultury českého venkova, představovala některá řemesla. Řemeslo bylo pro výrobce hlavním zaměstnáním. Šlo např. o kováře, hrnčíře, skláře. V Olomouckém kraji působí např. Spolek řemesel ručních ze Štěpánova, který aktivně vystupuje na různých společenských akcích, jarmarcích a reprezentoval i naše tradiční řemesla v zahraniční, učí nové adepty tradiční výroby.

62

8.2 Řemesla a lidové techniky provozované na Hranicku Kraslice Dřevořezba Kovářství Perníkářství Pletení z proutí Sklářství

8.2.1 Kraslice Zdobení kraslic souvisí s lidovým velikonočním zvykem, ve kterém vajíčko bylo symbolem plodnosti, lásky a věrnosti, ale také symbolem jara, slunce, tepla, radosti, nového života. V Čechách a na Moravě se zdobení kraslic rozvinulo ve velké míře. Původně se zdobila pouze plná vejce a byla určena jako velikonoční dar. Kraslice se zdobily několika různými způsoby. Nejrozšířenější technikou zdobení byla vosková batika. Na vejce se nanáší včelí vosk a barvy několikrát za sebou. Po nanesení všech vrstev se vosk rozpustil a setřel a na vajíčku se objevil barevný vzor. Na Valašsku jsou to batikované kraslice na tmavém podkladě. Na jedné straně je ornament, na druhé text. Nejpestřejší kraslice se složitými geometrickými vzory se malují dosud na jihozápadní Moravě (okolí Vranova, Ostrožské Nové vsi a Uherského Hradiště). Na jihovýchodní Moravě se vajíčko nabarvilo a pak se potřela včelím voskem všechna místa, která měla zůstat barevná. Kraslice se pak na několik hodin ponoří do vody a kysaného zelí a vyleptá všechna místa nepokrytá voskem. Vyškrabávané kraslice se užívaly na severní Moravě a také v Čechách (okolí Plzně). Barva se odstraňovala špičkou nože nebo špendlíkem. Vajíčka polepená geometrickými vzory z kousků slámy jsou z Hané. 8.2.2 Dřevořezba Řezba a rytý ornament se uplatňovaly na řadě zemědělských předmětů (oje vozů, hřídele pluhů), na nábytku a také na drobných předmětech denní potřeby (dřeváky, lžíce, putny, nádoby na pití). Plastická řezba byla uplatňována při výrobě betlémů. Betlémy jsou spjaty s církevní oslavou vánoc. Lidoví řezbáři ve figurkách zobrazovali své okolí - rolníky a řemeslníky. Nejvýznamnější oblasti výroby vyřezávaných dřevěných betlémů byla Třebíč,

63

vesnice ve Šluknovském výběžku a Plzeňsko. Na Příbramsku se zhotovovaly hornické betlémy. 8.2.3 Kovářství Se životem na venkově a hlavně se zemědělstvím bylo spjato i zpracování železa. Většina předmětů, které zhotovovali kováři byla určena k praktické potřebě. Výrobky měly jednoduché tvary, zdobení se uplatňovalo jen v některých případech. Kovář vyráběl podkovy, hřebíky, ráfy kol, železné hřeby bran, kuchyňské potřeby - plechy na pečení, vidlice k peci, kotlíky, hrnce. Umělecké kovářství se uplatňovalo především při výrobě zdobených pantů dveří, skříní truhel, klik mříží oken a vrat, kašen apod. Ve větší míře se s uměleckým kováním setkáváme jen v některých oblastech (např. tepané hřbitovní mříže na Šumavě). 8.2.4 Perníkářství Perníky mají v Čechách dlouhou tradici. Zhruba od 18. století se pekly medové perníky, vytláčené do dřevěných forem z hruškového dřeva. Oblíbené a známé formy byly srdce, koník, husař, panenka. Těsto se připravovalo z režné mouky, medu a koření. Odležené těsto se stláčelo rukou do formy, vyklopilo a peklo se v pecích. Perníkáři začali časem med nahrazovat cukrem a techniku výroby perníků z forem vystřídalo vykrajování plechovými formami. Perníky se zdobily cukrovou polevou a lepením obrázků. 8.2.5 Pletení z proutí V Čechách a na Moravě byly výrobky z proutí velice rozšířené. Pletlo se z vrbového proutí. Na hrubší koše se používalo surové neloupané proutí. Na jemnější práce se proutí loupalo, případně štípalo. Koše z vařeného loupaného proutí mají načervenalou barvu, koše z mízovaného loupaného proutí jsou bílé. Technika pletení je podobná textilní vazbě - splétají se osnovní pruty s útkovými. Způsobů pletení je však velice mnoho. Předměty se zhotovovaly buď v domácké výrobě nebo v řemeslnických dílnách. Velká střediska košíkářské výroby jsou ve středních Čechách (Zbraslav, Mělník) a na jižní Moravě (Morkovice). Pletlo se i z jiných materiálů, např. z orobince (bažinatá rostlina) 64

nebo z lubů. Loubek je pružný pásek dřeva naštípnutý z prutu, větve nebo části kořene stromu. Pletení z lubů je charakteristické pro jihozápadní Čechy (především Šumavu) a kopcovitou krajinu severovýchodní Moravy.

8.2.6 Sklářství Tradice českého sklářství sahá až do 14. století. Ve 2. polovině 18. století začalo vznikat sklo lidové. Vyráběly se menší hruškovité nebo šestiboké lahvičky s úzkým hrdlem, malované emailovými barvami, malé lahvičky na šňupací tabák, skleněné tabulky, na něž se malovaly obrázky. Technika zhotovení obrázku na skle spočívalo v tzv. podmalbě. Pod sklo se položila šablona (rytina nebo malovaný obrázek), kterou autor obkresloval. Nakonec se malba přelepila tmavým podkladem, přetřela stříbrnou barvou apod. Obrázek se pak ještě vsazoval do dřevěného rámečku. Nejstarší střediska výroby byly zejména v Pohoří na Šumavě a v severních Čechách. Později se obrázky malovaly i jinde - v podhůří Orlických hor a ve Slezsku. Sklářství bylo vyhlášené především na Potštátsku, kam se za mistry skláři jezdívali učit jejich kolegové z Polska a Itálie.

65

9 Úspěchy obcí Hranicka v soutěži „Vesnice roku“

Ministerstvo pro místní rozvoj společně se Spolkem pro obnovu venkova ČR a Svazem měst a obcí ČR pořádá soutěž „Vesnice roku“. Ta napomáhá propagovat obnovu venkova a současně přináší řadu příkladů dobré praxe inspirující další vesnice k realizaci vlastních programů obnovy. Cílem soutěže „Vesnice roku“ je snaha vyzdvihnout aktivity obcí, jejich představitelů a občanů, kteří se snaží nejen zvelebovat svůj domov, ale rozvíjejí i místní tradice a zapojují se do společenského života v obci. Vyhlašovatelé soutěže jsou Spolek pro obnovu venkova, Svaz měst a obcí ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj. Spolupracující úřady a organizace jsou Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo kultury, Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu a Svaz knihovníků a informačních pracovníků. V roce 2006 probíhá již 12. ročník této soutěže.

Obce Hranicka úspěšně soutěží:

Vítěz krajského kola Zlatá stuha Střítež nad Ludinou, 2006

66

Vítěz krajského kola Zlatá stuha Ústí, 2003

Modrá stuha za společenský život Rouské, 2002 Bělotín, 1997 Bělotín, 1995 Zelená stuha za péči o zeleň a životní prostředí Horní Újezd, 2003 Ústí, 1999 Bílá stuha za činnost mládeže Černotín, 2004 Ústí, 2001 Bělotín, 1996 Mimořádné ocenění za nejlepší květinovou výzdobu v obci Horní Újezd, 2003

67

Závěr

Ubytovatelů, kteří nabízejí tzv. venkovskou turistiku, jsou v České republice řádově stovky. Aktivní zemědělci však mezi nimi tvoří jen nepatrnou část. Příčinou je asi ta skutečnost, že fungujících venkovských hospodářství, která by městského člověka lákala k prožití dovolené, u nás ze známých důvodů mnoho nezbylo. Cílem nás všech by mělo být přispívání k setrvalému rozvoji venkova prostřednictvím šetrné turistiky. Proto se obecně připravují takové turistické produkty, jež respektují místní kulturu, zvyky, podporují místní obyvatele a jsou přátelské k životnímu prostředí. Je známo, že agroturistika představuje pro zemědělce výhodný doplňkový zdroj příjmů a to nejen pronájmem ubytování, ale i prodejem domácích zemědělských produktů. V Hranickém regionu existuje potenciál rozvoje agroturistiky a volnočasové oddechové turistiky. Výhodou, na které můžeme stavět, je existence významných turistických cílů v regionu (mlýny, lázně, propast) nebo v jeho blízkosti (hrad Helfštýn). Zatím nedostatečná je ale nabídka služeb pro různé cílové skupiny návštěvníků. Slabým místem je společné zajištění managementu cestovního ruchu a zlepšení stavu místních památek a areálů určených k oddechovým aktivitám. Již nyní existují v regionu produkty, které mohou být zdrojem posilování místní identity a ekonomických aktivit obyvatel. Mohou také přinést vyšší zaměstnanost v jednotlivých obcích a postupné zvyšování přidané hodnoty místní produkce. Záměr, jež je podstatou sub-projektu PRO AGRI-TOUR, má umožnit místním producentům založit nebo zkvalitnit výrobu místního produktu, který bude následně zařazen do regionální nabídky. Známkou kvality a zárukou původu bude regionální značka – certifikát, jejímž udělením a propagací region napomůže odbytu produktů a jejich začlenění mezi atrakce turistického ruchu. Sektor turistického ruchu je zatím izolován od zemědělských aktivit na venkově. Cílem je propojit rozvoj cestovního ruchu podporovaný samosprávami se službami podnikatelských subjektů a rozvojem agroturistiky. Tím by také mělo dojít ke zvýšení dynamiky celého sektoru a diverzifikaci zemědělských aktivit. Sub-projekt PRO AGRI-TOUR je součástí programu Evropské unie INTERREG IIIC, jehož cílem je podpora venkovských oblastí.

68

Obsah 1 Hranicko a Olomoucký kraj _________________________________________________ 4 1.1 Základní charakteristika Olomouckého kraje ____________________________________ 4 1.1.1 Poloha a geografické podmínky _____________________________________________________ 5

1.2 Moravská brána ____________________________________________________________ 6 1.3 Charakteristika regionu Hranicko _____________________________________________ 9 1.3.1 Poloha a přírodní podmínky________________________________________________________ 9 1.3.2 Správní členění _________________________________________________________________ 10 1.3.3 Základní údaje _________________________________________________________________ 10 1.3.4 Obce a rozloha _________________________________________________________________ 12 1.3.5 Ekonomické ukazatele____________________________________________________________ 14 1.3.6 Zemědělství a zemědělské podnikání ________________________________________________ 16

2 Kultura a tradice _________________________________________________________ 18 2.1 Region Střední Morava _____________________________________________________ 18 2.2 Nejvýznamnější historické a kulturní památky Hranicka _________________________ 19 2.3 Současnost a historie________________________________________________________ 24 2.3.1 Mluva ________________________________________________________________________ 24 2.3.2 Kroj__________________________________________________________________________ 24 2.3.3 Zvyky a tradice _________________________________________________________________ 24

3 Krajina _________________________________________________________________ 27 3.1 Přírodní podmínky Hranicka_________________________________________________ 27 3.2 Přírodní zajímavosti v regionu _______________________________________________ 29

4 Životní prostředí _________________________________________________________ 32 4.1 Ovzduší___________________________________________________________________ 32 4.1.1 Emise ________________________________________________________________________ 32 4.1.2 Imise _________________________________________________________________________ 32

4.2 Voda _____________________________________________________________________ 33 4.3 Půda _____________________________________________________________________ 34 4.4 Horninové prostředí ________________________________________________________ 34 4.5 Odpady___________________________________________________________________ 35 4.5.1 Rozmístění skládek odpadů a zařízení na biologickou dekontaminaci odpadů na území Hranicka _ 36

4.6 Staré ekologické zátěže ______________________________________________________ 36 4.7 Činnost kraje v oblasti péče o životní prostředí __________________________________ 37 4.8 Prioritní problémy v ochraně životního prostředí ________________________________ 37 4.9 Krajina a infrastruktura na Hranicku _________________________________________ 38 4.9.1 Druhy pozemků _________________________________________________________________ 38 4.9.2 Technická vybavenost obcí ________________________________________________________ 39

4.10 Navržené Evropsky významné lokality v Regionu Hranicko a blízkém okolí_________ 40

5 Agroturistika ____________________________________________________________ 41 5.1 Venkovský ruch jako součást cestovního ruchu__________________________________ 41 5.2 Vymezení pojmů venkovské turistiky, agroturistiky a ekoagroturistiky______________ 41 5.2.1 Ekofarmy v Olomouckém kraji _____________________________________________________ 42

5.3 Charakteristika agroturistiky ________________________________________________ 43

69

5.4 Potenciál na straně nabídky __________________________________________________ 45 5.5 Potenciál na straně poptávky _________________________________________________ 45 5.6 Agroturistika a udržitelný rozvoj _____________________________________________ 46 5.7 Turistické oblasti Olomouckého kraje pro agroturistiku __________________________ 47 5.8 Podmínky pro cestovní ruch a současný stav turistiky v Regionu Haná ______________ 48 5.9 Agroturistické farmy v oblasti Střední Morava - Haná ___________________________ 49 5.10 Další příklady venkovské turistiky v okrese Přerov _____________________________ 53

6 Typické a tradiční produkty ________________________________________________ 55 6.1 Hospodářská, řemeslná a živnostenská společenstva na Hranicku v prvním desetiletí dvacátého století ______________________________________________________________ 55 6.2 Pěstované plodiny a chované zvířectvo na Hranicku v prvním desetiletí dvacátého století55 6.3 Výrobky a produkty na Hranicku v současnosti (sto let poté) ______________________ 56

7 Bio – produkty ___________________________________________________________ 58 7.1 O bioproduktech ___________________________________________________________ 58 7.2 O biopotravinách___________________________________________________________ 58 7.3 Ekologické zemědělství ______________________________________________________ 58 7.4 Struktura a objem českého trhu s biopotravinami _______________________________ 59 7.5 Biopotraviny na českém trhu _________________________________________________ 59 7.5.1 Přehled skupin certifikovaných biopotravin v České republice v polovině roku 2004 ___________ 60 7.5.2 Ekozemědělci v Regionu Hranicko __________________________________________________ 61

8 Umělecká řemesla ________________________________________________________ 62 8.1 Lidová kultura_____________________________________________________________ 62 8.2 Řemesla a lidové techniky provozované na Hranicku _____________________________ 63 8.2.1 Kraslice_______________________________________________________________________ 8.2.2 Dřevořezba ____________________________________________________________________ 8.2.3 Kovářství______________________________________________________________________ 8.2.4 Perníkářství ___________________________________________________________________ 8.2.5 Pletení z proutí _________________________________________________________________ 8.2.6 Sklářství ______________________________________________________________________

63 63 64 64 64 65

9 Úspěchy obcí Hranicka v soutěži „Vesnice roku“ _______________________________ 66 Závěr ____________________________________________________________________ 68 Obsah ___________________________________________________________________ 69 Literatura ________________________________________________________________ 71

70

Literatura Publikace: BARTOVSKÝ V.: Vlastivěda Moravská - Hranický okres. Místopis. Brno 1909 BARTOVSKÝ V.: Vlastivěda Moravská - Hranický okres. Adresář. Brno 1909 ŠARAPATKA B., URBAN J. a kol.: Ekologické zemědělství, učebnice pro školy i praxi, II. díl. PRO-BIO, Šumperk 2005 Ekomapa Olomouckého kraje. Jak chránit životní prostředí v Olomouckém kraji. 1. vydání. Olomouc 2006 Publikace obcí

Zprávy a analýzy: Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje. Ostrava 2003 Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova v Olomouckém kraji. EKOTOXA OPAVA s.r.o. 2005 Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2004. Olomoucký kraj, Ministerstvo životního prostředí. 2005 Analýza agroturistiky v Olomouckém kraji. Olomouc 2005 Situační analýza regionu Hranicko. Centrum pro komunitní práci. 2006 SWOT analýza regionu Hranicko. Centrum pro komunitní práci. 2006 Šance pro Hranicko – Záměr místní akční skupiny. Ministerstvo zemědělství – Program LEADER ČR, Rozvojové partnerství Regionu Hranicko. 2006 Evropská úmluva o krajině

Internetové zdroje: internetové stránky obcí Hranicka www.klic.cz/remesla/zvyky www.mesto-hranice.cz www.czecot.com/cz www.enviweb.cz www.iriscrr.cz/regiony www.cestovani.cz www.zahradkari.cz

71

Příloha 1

SWOT analýza SWOT je metoda celkového určení pozitivních a negativních stránek mikroregionu. SWOT analýza je tvořena formulací 4 částí – silné stránky, slabé stránky, příležitosti a ohrožení území mikroregionu. Silné a slabé stránky jsou zpravidla vnitřní aspekty území mikroregionu. Příležitosti a ohrožení jsou faktory vnější, které nepodléhají přímému vlivu mikroregionu. Strategie rozvoje bude řešit problémy obsažené ve slabých stránkách, za využití silných stánek (předností) s ohledem na příležitosti a ohrožení rozvoje mikroregionu.

Tabulka SWOT analýzy Mikroregionu Hranicko v oblasti cestovního ruchu a volného času: Silné stránky

Slabé stránky

Vysoká kvalita zemědělských produktů.

Existence mnoha velmi malých obcí – roztříštěná koordinace cestovního ruchu.

Kvalitní předpoklady pro rozvoj letní turistiky.

Nízká kvalita služeb ve venkovských obcích.

Přírodní, kulturní, historické a technické památky. Nerozvinutá agro-, eko-, a hipoturistika. Tradice místních kulturních akcí.

Nedostatek příležitostí pro vyžití v zimě a za špatného počasí.

Nabídka volnočasových aktivit pro děti.

Zchátralost

místních

historických

památek. Zázemí pro kulturní život na vesnicích.

Nedostatek financí na opravu památek.

Sídlo Lázní Teplice nad Bečvou.

Málo příležitostí pro vyžití dětí a rodin s dětmi.

Široké spektrum služeb v Lázních

Teplice nad

Bečvou. Existence nejhlubší propasti v ČR v regionu

72

Hranicko (nedaleko Teplic nad Bečvou). Dobré podmínky pro rozvoj agroturistiky a ekoturistiky. Příležitosti rozvoje

Ohrožení rozvoje

Rozvoj služeb pro turisty.

Nedostatek

financí

na

nákladnější

investiční projekty. Podpora spolupráce mezi obcemi.

Špatná spolupráce mezi obcemi.

Příležitost v přístupu na trh EU.

Nedostatečná

propojenost

mezisektorálních aktivit a činností. Využívání produktů místních farmářů.

Převaha pasivních forem trávení volného času.

Možnost dotací z EU, národních a regionálních fondů. Společná koncepce a propagace mikroregionu. Využití nárůstu zájmu o cykloturistiku. Využití hradů v regionu k rozvoji cestovního ruchu.

73

Příloha 2

Nezbytné znalosti podnikatele ve venkovské turistice K zahájení provozu agroturistické farmy není třeba speciální živnosti. Příjmy z této aktivity lze zahrnout do daňového přiznání za pronájem ubytovacích prostor. V případě ubytování bez stravování (turistické ubytovny, kempy, chatové osady, bytové domy, rodinné domy, stavby pro individuální rekreaci apod.) je ale vhodné pořídit si živnostenský list na ubytovací služby (živnost volná, číslo oboru 83, nařízení vlády č. 140/2000 Sb.). Kapacita je omezena na 10 lůžek. Podle této živnosti je možné poskytovat i snídaně. V případě nabídky ubytování se stravováním (polopenze nebo celodenní stravování) jde o takzvanou hostinskou činnost (živnost řemeslná, nařízení vlády č. 469/2000 Sb.). K prodeji vlastních přebytků (brambory, zelenina, maso apod.) není třeba živnost, ale při prodeji masa z vlastní porážky je nutné dodržovat veterinární předpisy. Při prodeji vlastních výrobků (sýry, klobásy, maso, mošty, víno apod.) jde o volnou živnost a je nutno dodržovat hygienické, veterinární a potravinářské předpisy. Také k provozu projížděk na koních, kočárem nebo bryčkou – živnost volná.

Právní minimum pro poskytovatele ubytovacích služeb Obchodní zákoník - vymezuje osobní působnost zákona – určuje subjekty a objekty obchodně právních vztahů a vymezuje pojem „podnikání“ - upravuje vztahy v obchodních společnostech Živnostenský zákon - rozdělení živností, živnostenské oprávnění, provozování většího počtu živností, odborné způsobilosti Občanský zákoník - definuje smlouvu o ubytování a odpovědnost za škodu způsobenou hostům ztrátou věcí uložených v místnostech, kde jsou ubytováni Zákon o dani z příjmů - řeší daň z příjmů fyzických a právnických osob, daň ze závislé činnosti

74

Zákon o dani z přidané hodnoty - definice výše ročního obratu pro plátce DPH a základní a sníženou daň Zákon o dani silniční - platí pro všechny podnikatele, kteří užívají vozidlo pro svou podnikatelskou činnost a odepisují vozidlo jako hmotný majetek nebo cestovné do nákladů Zákon o dani z nemovitosti - vztahuje se na všechny stavby, které poplatník využívá k dosažení a udržení příjmů podléhajících dani z příjmů mimo obytných domů - pozemky se zdaňují podle druhů pozemků, jak jsou uvedeny v katastru nemovitostí Zákon o místních poplatcích - poplatky za ubytovací kapacity v rekreačních zařízeních a poplatky ze rekreační pobyt se bezprostředně promítají do cen za ubytování a jsou jejich neovlivnitelnou částí oproti jiným nákladovým položkám - ohlašovací povinnost – vedení knihy hostů (ubytovaných) Zákon o správních poplatcích a zákon o soudních poplatcích - poplatky za vydání živnostenského listu, koncese, za zápis do obchodního rejstříku apod. Zákoník práce - důležitý pro podnikatele, kteří vytvoří nové pracovní místo - práva zaměstnavatelů a zaměstnanců, bezpečnost práce Zákon o pojištění na sociálním zabezpečení a příspěvku na politiku zaměstnanosti.

Hygienické předpisy - vyplývají z požadavků na ubytovací standard (případně na stravovací) a z požadavků na vybavení hygienických zařízení - povolení k odběru vody, k vypouštění odpadních vod od příslušného vodohospodářského orgánu

75

Požární předpisy - posudek požární ochrany – splnění stanovených požadavků

Pojištění produktu cestovního ruchu - pojištění podnikatelské činnosti obecně - úrazové pojištění pro hosty (velmi důležité zejména při provozování např. projížděk na koních)

Certifikace ubytovacího zařízení Přestože certifikaci kvality ubytovacího zařízení nenařizuje žádný zákon, v praxi je velkou konkurenční výhodou. Praxe prověřila, že hosté dávají při výběru přednost certifikovanému ubytování před necertifikovaným. V případě venkovské turistiky – ubytování v soukromí ji zajišťuje z pověření MMR Svaz podnikatelů ČR ve venkovské turistice a agroturistice. Certifikát je požadován v některých dotačních programech (v gesci MMR) a je známkou určitých kvalitativních standardů. Rovněž zahraniční partneři sítě ECEAT nezařadí ubytovací zařízení bez certifikace do svých propagačních materiálů. Platnost certifikátu je 12 měsíců. Nyní certifikaci ubytování v soukromí splňuje 162 ubytovacích zařízení. Aby byl zaručen jednotný postup, vytvořil Svaz podnikatelů „Doporučené standardy ubytování v soukromí“. Jejich podrobné znění lze nalézt na www.eceat.cz. Současně byl Svaz podnikatelů pověřen Ministerstvem pro místní rozvoj jejich uplatněním v praxi. Standardy ubytování v soukromí mají přispět především ke zkvalitnění těchto služeb cestovního ruchu. Při certifikaci se zjišťuje soulad mezi příslušnými standardy a skutečným stavem ubytovacího zařízení.

Závazné minimum pro všechny třídy ubytovacích zařízení - ubytovací zařízení musí být mimo dosah zdrojů hluku a znečišťování jako jsou dálnice, železniční tratě, letiště, tovární komplexy, soustavný provoz místních strojů vč. zemědělských, hnojiště, skládky odpadů, jímky, kouř lokálního topení, hlasitý poslech rádia či televize apod.

76

- ubytovací zařízení musí umožňovat bezpečný a pohodlný přístup přijíždějících a odjíždějících hostů a značení příjezdové cesty musí umožňovat hostům snadnou orientaci; příjezdové komunikace musí mít zpevněný a bezprašný povrch a k dispozici musí být odstavná plocha pro parkování vozidel - ubytovací zařízení musí umožňovat vstup hostů po celých 24 hodin - ubytovatel/provozovatel musí být tolerantní vůči náboženství, barvě pleti, sexuálnímu zaměření hostů a pohlaví - ubytovatel/provozovatel musí být ochoten komunikovat s hosty a schopen vytvořit příjemnou atmosféru - v ubytovacím zařízení nebo v blízkém okolí musí být k dispozici telefon - ubytovací zařízení je udržováno v čistotě a pořádku včetně okolí - pokud je zásobování pitnou vodou zajišťováno z jiného zdroje než veřejného vodovodu, musí být zabezpečena její zdravotní nezávadnost (atest hygienické služby) - informační tabule nebo brožura, umístěná na viditelném místě, musí obsahovat nejméně: ceník v Kč a Euro vč. nabídky speciálních služeb a aktivit a jejich cen, domácí řád, mapu okolí, důležitá telefonní čísla - lékař, policie, hasiči - všichni hosté musí být registrováni v knize hostů - v případě, že ubytovatel není doma, musí nechat přijíždějícím hostům vzkaz s instrukcemi, jak postupovat - ubytovací zařízení musí být vybaveno lékárničkou první pomoci, průběžně doplňovanou a umístěnou na vhodném místě (mimo dosah dětí). - přijmout opatření, jež zamezí napadení hostů zvířaty ubytovatele, např. psy - všechny ceny, které jsou účtovány v ubytovacím zařízení, musí být uvedeny v ceníku - host musí být seznámen s cenou ještě před poskytnutím požadované služby - ubytovatel je povinen vydat hostům srozumitelný účet s popisem služeb a cenou Některé návody jak začít s provozováním ubytování na vlastní zemědělské farmě jsou uvedeny na internetových stránkách jihočeské společnosti na ochranu přírody a krajiny Rosa www.ecn.cz/rosa/agroturistika.

77

Příloha 3

Legislativa Základní č. 1/1993 Sb. (ústavní zákon), Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., č. 300/2000 Sb., č. 395/2001 Sb., č. 448/2001 Sb., č. 515/2002 Sb.

č. 2/1993 Sb. (usnesení předsednictva ČNR), o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.

č. 4/1993 Sb. (ústavní zákon), o opatřeních souvisejících se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky. č. 347/1997 Sb. (ústavní zákon), o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 176/2001 Sb.

č. 2/1969 Sb. (zákon), o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., č. 60/1988 Sb., č. 173/1989 Sb., zákonného opatření č. 9/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., č. 203/1990 Sb., č. 288/1990 Sb., zákonného opatření č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., č. 173/1991 Sb., č. 283/1991 Sb., č. 19/1992 Sb., č. 23/1992 Sb., č. 103/1992 Sb., č. 167/1992 Sb., č. 239/1992 Sb., zákonného opatření č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., č. 359/1992 Sb., č. 474/1992 Sb., č. 548/1992 Sb., č. 21/1993 Sb. (č. 69/1993 Sb. úplné znění), zákona č. 166/1993, č. 285/1993 Sb., č. 47/1994 Sb., č. 89/1995 Sb., č. 289/1995 Sb., č. 135/1996 Sb., č. 272/1996 Sb., 122/1997 Sb. (úplné znění), 152/1997, č. 15/1998 Sb., č. 148/1998 Sb., č. 63/2000 Sb., č. 130/2000 Sb., č. 204/2000 Sb., č. 154/2000 Sb., č. 239/2000 Sb., č. 257/2000 Sb., č. 258/2000 Sb.,č. 365/2000 Sb., č. 458/2000 Sb., č. 256/2001 Sb., č. 13/2002Sb., č. 47/2002 Sb., č. 219/2002 Sb., č. 517/2002 Sb., č. 62/2003 Sb., č. 162/2003 Sb., č. 18/2004 Sb., č. 362/2004 Sb., č. 421/2004 Sb., č. 499/2004 Sb., č. 501/2004 Sb., č. 587/2004 Sb., č. 95/2005 Sb., č. 127/2005 Sb., č. 290/2005 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 70/2006 Sb., č. 71/2006 Sb.

č. 166/1993 Sb. (zákon), o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 117/1994Sb., 224/1994 Sb., 58/1995 Sb., č. 236/1995 Sb., č. 296/1995 Sb., č. 148/1998 Sb., č. 132/2000 Sb., č. 220/2000 Sb., č. 442/2000 Sb., č. 239/2001 Sb., č. 127/2002 Sb., č. 282/2002 Sb., č. 179/2005 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 23/2006 Sb.

č. 272/1996 Sb., (zákon), kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky a kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, ve znění pozdějších předpisů, a mění a doplňuje zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv. 78

č. 129/2000 Sb. (zákon), o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., č. 320/2001 Sb., č. 450/2001 Sb., č. 231/2002 Sb., č. 404/2002 Sb., č. 229/2003 Sb., č. 216/2004 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 421/2004 Sb., č. 501/2004 Sb., č. 626/2004 Sb., č. 413/2005 Sb.

č. 128/2000 Sb. (zákon), o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., č. 320/2001 Sb., č. 450/2001 Sb., č. 311/2002 Sb., č. 313/2002 Sb., č. 59/2003 Sb., č. 22/2004 Sb., č. 216/2004 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 421/2004 Sb., č. 501/2004 Sb., č. 626/2004 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 61/2006 Sb.

č. 131/2000 Sb. (zákon), o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb., č. 273/2001 Sb., č. 320/2001 Sb., č. 450/2001 Sb., 311/2002 Sb., č. 312/2002 Sb., 320/2002 Sb., č. 22/2004 Sb., č. 216/2004 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 387/2004 Sb., č. 421/2004 Sb., č. 499/2004 Sb., č. 501/2004 Sb., č. 626/2004 Sb., č. 109/2006 Sb.

č. 132/2000 Sb. (zákon), o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 217/2000 Sb., č. 143/2001 Sb., č.86/2002 Sb., č. 356/2003 Sb., č. 22/2004 Sb., č. 93/2004 Sb., č. 99/2004 Sb., č. 562/2004 Sb., č. 587/2004 Sb.

č. 512/2002 Sb., (vyhláška), o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků, ve znění vyhlášky č. 41/2006 Sb. č. 106/1999 Sb. (zákon), o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb., č. 159/2000 Sb., č. 39/2001 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 61/2006 Sb. č. 364/1999 Sb. (nařízení vlády), kterým se upravuje součinnost orgánů státní správy s obcemi při zajišťování povinností obcí podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím č. 283/1991 Sb. (zákon), o policii České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb., č. 67/1993 Sb., č. 163/1993 Sb., č. 326/1993 Sb., č. 82/1995 Sb., 152/1995 Sb., č. 18/1997 Sb., Nálezu ÚS č. 186/1997 Sb., č. 138/1999 Sb., č. 168/1999 Sb., č. 325/1999 Sb., č. 326/1999 Sb., č. 329/1999 Sb., č. 105/2000 Sb., č. 258/2000 Sb., č. 361/2000 Sb., č. 60/2001 Sb., č. 120/2001 Sb., č. 265/2001 Sb., č. 216/2002 Sb., č. 362/2003 Sb., č. 436/2003 Sb., č. 119/2004 Sb., č. 288/2005 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 135/2006 Sb.

č. 553/1991 Sb. (zákon), o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., č. 163/1993 Sb., č. 82/1995 Sb., č. 153/1995 Sb., 132/2000 Sb., č. 311/2002 Sb., č. 320/2002 Sb.

č. 6/2002 Sb. (zákon), o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., č. 228/2002 Sb., č. 349/2002 Sb., č. 192/2003 Sb., č. 441/2003 Sb., č. 626/2004 Sb., č. 349/2005 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 79/2006 Sb.

č. 309/1999 Sb. (zákon), o Sbírce zákonů České republiky a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., č. 114/2003 Sb., č. 127/2005 Sb., č. 380/2005 Sb.

79

č. 76/2002 Sb. (zákon), o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 521/2002 Sb., č. 437/2004 Sb., č. 695/2004 Sb., č. 444/2005 Sb.

č. 554/2002 Sb. (vyhláška), kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění č. 218/2002 Sb. (zákon), o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., č. 281/2003 Sb., č. 426/2003 Sb., č. 359/2004 Sb., č. 436/2004 Sb., č. 586/2004 Sb., č. 626/2004 Sb., č. 127/2005 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 57/2006 Sb.

č. 159/2006 Sb. (zákon), o střetu zájmů č. 18/2004 Sb. (zákon), o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění zákona č. 96/2004 Sb., č. 588/2004 Sb., č. 21/2006 Sb., č. 161/2006 Sb.

č. 213/2004 Sb. (vyhláška), kterou se stanoví seznam teoretických a praktických oblastí, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadovaný v České republice pro výkon regulované činnosti v rámci působnosti Ministerstva zemědělství

Zdraví zvířat č. 166/1999 Sb. (zákon), o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., č. 154/2000 Sb., č. 102/2001 Sb., č. 76/2002 Sb., č. 120/2002 Sb., 309/2002 Sb., 320/2002 Sb., č. 131/2003 Sb., úplné znění č. 286/2003 Sb., č. 316/2004 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 48/2006 Sb., úplné znění č. 147/2006 Sb.

č. 200/2003 Sb. (vyhláška), o veterinárních požadavcích na vaječné výrobky, ve znění vyhlášky č.638/2004 Sb.

č. 201/2003 Sb. (vyhláška), o veterinárních požadavcích na čerstvé drůbeží maso, králičí maso, maso zvěře ve farmovém chovu a maso volně žijící zvěře, ve znění vyhlášky č.651/2004 Sb.

č. 202/2003 Sb. (vyhláška), o veterinárních požadavcích na čerstvé maso, mleté maso, masné polotovary a masné výrobky, ve znění vyhlášky č. 375/2003 Sb., č. 201/2004 Sb., č. 652/2004 Sb., č. 232/2005 Sb.

č. 203/2003 Sb. (vyhláška), o veterinárních požadavcích na mléko a mléčné výrobky, ve znění vyhlášky č.638/2004 Sb. 80

č. 290/2003 Sb. (vyhláška), o veterinárních přípravcích a veterinárních technických prostředcích č. 291/2003 Sb. (vyhláška), o zákazu podávání některých látek zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, a o sledování (monitoringu) přítomnosti nepovolených látek, reziduí a látek kontaminujících, pro něž by živočišné produkty mohly být škodlivé pro zdraví lidí, u zvířat a v jejich produktech, ve znění vyhlášky č. 232/2005 Sb.

č. 295/2003 Sb. (vyhláška), o konfiskátech živočišného původu, jejich neškodném odstraňování a dalším zpracovávání č. 296/2003 Sb. (vyhláška), o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností, ve znění vyhlášky č.610/2004 Sb., č. 330/2005 Sb. č. 298/2003 Sb. (vyhláška), o národních referenčních laboratořích a referenčních laboratořích č. 299/2003 Sb. (vyhláška), o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění vyhlášky č. 356/2004 Sb., č. 389/2004 Sb., č. 214/2005 Sb.

č. 329/2003 Sb. (vyhláška), o informačním systému Státní veterinární správy č. 372/2003 Sb. (vyhláška), o veterinárních kontrolách při obchodování se zvířaty, ve znění vyhlášky č.164/2005 Sb.

č. 373/2003 Sb. (vyhláška), o veterinárních kontrolách při obchodování se živočišnými produkty, ve znění vyhlášky č.164/2005 Sb. č. 374/2003 Sb. (vyhláška), o náhradě nákladů spojených s výkonem veterinární prohlídky jatečních zvířat a masa a s vyšetřením a posouzením živočišných produktů, ve znění vyhlášky č. 232/2005 Sb., č. 498/2005 Sb. č. 375/2003 Sb. (vyhláška), kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o veterinárních požadavcích na živočišné produkty, ve znění vyhlášky č.639/2004 Sb. č. 376/2003 Sb. (vyhláška), o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu produktů ze třetích zemí, ve znění vyhlášky č. 259/2005 Sb. č. 377/2003 Sb. (vyhláška), o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu zvířat ze třetích zemí, ve znění vyhlášky č. 259/2005 Sb.

81

č. 378/2003 Sb. (vyhláška), kterou se stanoví podniky, v nichž se připouští po dobu přechodného období uplatňovat odchylné veterinární požadavky na jejich provoz, ve znění vyhlášky č.122/2005 Sb.

č. 379/2003 Sb. (vyhláška), o veterinárních požadavcích na obchodování s živočišnými produkty, na které se nevztahují zvláštní právní předpisy, a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí č. 380/2003 Sb. (vyhláška), o veterinárních požadavcích na obchodování se spermatem, vaječnými buňkami a embryi a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění vyhlášky č.155/2006 Sb. č. 381/2003 Sb. (vyhláška), o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury, produkty rybolovu a živé mlže a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění vyhlášky č. 201/2004 Sb.

č. 382/2003 Sb. (vyhláška), o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění vyhlášky č. 260/2005 Sb., č. 156/2006 Sb.

č. 202/2004 Sb. (vyhláška), o opatřeních pro předcházení a zdolávání afrického moru prasat č. 356/2004 Sb. (vyhláška), o sledování (monitoringu) zoonóz a původců zoonóz a o změně vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka č. 389/2004 Sb. (vyhláška), o opatřeních pro tlumení slintavky a kulhavky a k jejímu předcházení a o změně vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění vyhlášky č. 356/2004 Sb. č. 610/2004 Sb. (vyhláška), o označování a pasech psů, koček a fretek v zájmovém chovu při jejich neobchodních přesunech a o změně vyhlášky č. 296/2003 Sb., o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností č. 179/2004 Sb. (nařízení vlády), kterým se stanoví technické požadavky na veterinární technické prostředky č. 381/1991 Sb. (zákon), o Komoře veterinárních lékařů České republiky, ve znění zákona č.318/2004 Sb.

č. 47 793/2004 metodika kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace na rok 2005

82

Potraviny č. 110/1997 Sb. (zákon), o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 166/1999 Sb., č. 119/2000 Sb., č. 306/2000 Sb., č. 146/2002 Sb., č. 131/2003 Sb., č. 274/2003 Sb., č. 94/2004 Sb., č. 316/2004 Sb., č. 558/2004 Sb., č. 392/2005 Sb., č. 444/2005 Sb.

č. 450/2004 Sb., (vyhláška) o označování výživové hodnoty potravin č. 132/2004 Sb. (vyhláška), o mikrobiologických požadavcích na potraviny, způsobu jejich kontroly a hodnocení č. 296/1997 Sb., (vyhláška) kterou se stanoví pravidla pro výběr epidemiologicky rizikových skupin potravin. č. 133/2004 Sb. (vyhláška), o podmínkách ozařování potravin a surovin, o nejvyšší přípustné dávce záření a o způsobu označení ozáření na obalu č. 447/2004 Sb. (vyhláška), o požadavcích na množství a druhy látek určených k aromatizaci potravin, podmínky jejich použití, požadavky na jejich zdravotní nezávadnost a podmínky použití chininu a kofeinu č. 446/2004 Sb. (vyhláška), kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin potravními doplňky č. 54/2002 Sb. (vyhláška), kterou se stanoví zdravotní požadavky na identitu a čistotu přídatných látek, ve znění vyhlášky č. 318/2003 Sb., č. 270/2005 Sb. č. 304/2004 Sb. (vyhláška), kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných a pomocných látek při výrobě potravin, ve znění vyhlášky č. 152/2005 Sb., č. 431/2005 Sb.

č. 305/2004 Sb. (vyhláška), kterou se stanoví druhy kontaminujících a toxikologicky významných látek a jejich přípustné množství v potravinách č. 113/2005 Sb. (vyhláška), o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, ve znění vyhlášky č. 368/2005 Sb., č. 497/2005 Sb.

č. 366/2005 Sb. (vyhláška), o požadavcích vztahujících se na některé zmrazené potraviny (účinnost 1.1.2006) č. 326/2001 Sb. (vyhláška), kterou se provádí § 18 písm. a), d), g), h), i) a j) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pro maso, masné výrobky, ryby, ostatní vodní živočichy a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich, ve znění vyhlášky č. 264/2003 Sb.

83

č. 76/2003 Sb. (vyhláška), kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony, ve znění vyhlášky č. 43/2005 Sb. č. 77/2003 Sb. (vyhláška), kterou se stanoví požadavky pro mléko a mléčné výrobky, mražené krémy a jedlé tuky a oleje, ve znění vyhlášky č. 124/2004 Sb., č. 78/2005 Sb.

č. 329/1997 Sb. (vyhláška), kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro škrob a výrobky ze škrobu, luštěniny a olejnatá semena, ve znění vyhlášky č. 418/2000 Sb. č. 330/1997 Sb. (vyhláška), kterou se provádí § 18 písm. a), d), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro čaj, kávu a kávoviny, ve znění vyhlášky č. 91/2000 Sb., č. 78/2003 Sb.

č. 331/1997 Sb. (vyhláška), kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro koření, jedlou sůl, dehydratované výrobky a ochucovadla a hořčici, ve znění vyhlášky č. 419/2000 Sb. č. 157/2003 Sb. (vyhláška), kterou se stanoví požadavky pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich, jakož i další způsoby jejich označování, ve znění vyhlášky č. 650/2004 Sb.

č. 333/1997 Sb. (vyhláška), kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta, ve znění vyhlášky č. 93/2000 Sb. č. 335/1997 Sb. (vyhláška), kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí, ve znění vyhlášky č. 45/2000 Sb., č. 57/2003 Sb., č. 289/2004 Sb.

č. 475/2002 Sb. (vyhláška), kterou se stanoví rozsah znalostí pro získání osvědčení prokazujícího znalost hub, způsob zkoušek, jakož i náležitosti žádosti a osvědčení (vyhláška o zkoušce znalosti hub) č. 275/2004 Sb. (vyhláška), o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy 84

č. 210/2004 Sb. (vyhláška), o podmínkách a požadavcích na provozní a osobní hygienu při výrobě potravin a jejich uvádění do oběhu s výjimkou prodeje, kromě potravin živočišného původu č. 147/1998 Sb. (vyhláška), o způsobu stanovení kritických bodů v technologii výroby, ve znění vyhlášky č. 196/2002 Sb., č. 161/2004 Sb. č. 211/2004 Sb., (vyhláška), o metodách zkoušení a způsobu odběru a přípravy kontrolních vzorků, ve znění vyhlášky č. 611/2004 Sb., č. 238/2005 Sb., č. 459/2005 Sb. č. 158/2004 Sb. (vyhláška), kterou se stanoví maximálně přípustné množství reziduí jednotlivých druhů pesticidů v potravinách a potravinových surovinách, ve znění vyhlášky č. 68/2005 Sb.

č. 273/2000 Sb., (vyhláška), kterou se stanoví nejvyšší přípustné zbytky veterinárních léčiv a biologicky aktivních látek používaných v živočišné výrobě v potravinách a potravinových surovinách, ve znění vyhlášky č. 106/2002 Sb., č. 44/2004 Sb.

č. 54/2004 Sb., (vyhláška), o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití č. 194/2004 Sb., (vyhláška) o způsobu provádění klasifikace jatečně upravených těl jatečních zvířat a podmínkách vydávání osvědčení o odborné způsobilosti fyzických osob k této činnosti, ve znění vyhlášky č. 324/2005 Sb. č. 146/2002 Sb. (zákon), o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., č 94/2004 Sb., č. 316/2004 Sb., č. 321/2004 Sb., č. 444/2005 Sb.

č. 64/1986 Sb. (zákon),o České obchodní inspekci, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem č. 240/1992 Sb., (úplné znění zákon č. 425/1992 Sb.), zákonem č. 22/1997 Sb., č. 110/1997 Sb., č. 71/2000 Sb., 145/2000 Sb., č. 102/2001 Sb., č. 321/2001 Sb., č. 205/2002 Sb., č. 309/2002 Sb., č. 226/2003 Sb., č. 439/2003 Sb., č. 444/2005 Sb.

č. 634/1992 Sb. (zákon), o ochraně spotřebitele, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem č. 217/1993 Sb., č. 40/1995 Sb., č. 104/1995 Sb., (úplné znění č. 34/1996 Sb.), zákonem č. 110/1997 Sb., č. 356/1999 Sb., č. 64/2000 Sb., č. 145/2000 Sb., č. 258/2000 Sb., č. 102/2001 Sb., č. 452/2001 Sb., č. 477/2001 Sb., č. 151/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 227/2003 Sb., č. 277/2003 Sb., č. 439/2003 Sb., č. 119/2004 Sb., č. 186/2004 Sb., č. 217/2004 Sb., č. 444/2005 Sb.

č. 552/1991 Sb. (zákon), o státní kontrole, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem č. 161/1993 Sb., 148/1998 Sb., č. 132/2000 Sb., č. 274/2003 Sb., č. 501/2004 Sb., č. 392/2005 Sb., č. 413/2005 Sb.

85

č. 22/1997 Sb. (zákon), o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., č. 102/2001 Sb., č. 205/2002 Sb., č. 226/2003 Sb., č. 277/2003 Sb.

č.. 173/1997 Sb. (nařízení vlády), kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody, ve znění nařízení vlády č. 174/1998 Sb., č. 78/1999 Sb., č. 323/2000 Sb., č. 329/2002 Sb.

č. 179/1997 Sb. (nařízení vlády), kterým se stanoví grafická podoba české značky shody, její provedení a umístění na výrobku, ve znění nařízení vlády č. 585/2002 Sb. č. 20/1993 Sb. (zákon), o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví, ve znění zákona č. 22/1997 Sb., č. 119/2000 Sb., č. 137/2002 Sb., č. 309/2002 Sb.

č. 59/1998 Sb. (zákon), o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku, ve znění zákona č. 209/2000 Sb.

č. 102/2001 Sb. (zákon), o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění zákona č. 146/2002 Sb., č 277/2003 Sb.

č. 98/2005 Sb. (nařízení vlády), kterým se stanoví systém rychlého varování o vzniku rizika ohrožení zdraví lidí z potravin a krmiv

Krmiva č. 91/1996 Sb. (zákon), o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb., č. 147/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 21/2004 Sb., úplné znění č. 114/2004 Sb., č. 444/2005 Sb.

č. 451/2000 Sb. (vyhláška), kterou se provádí zákon o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb, ve znění vyhlášky č. 343/2001 Sb., č. 472/2001 Sb., č. 169/2002 Sb., č. 544/2002 Sb., č. 284/2003 Sb., č. 434/2003 Sb., č. 184/2004 Sb., č. 77/2005 Sb., č. 84/2006 Sb.

č. 124/2001 Sb. (vyhláška), kterou se stanoví požadavky na odběr vzorků a principy metod laboratorního zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů a způsob uchovávání vzorků, ve znění vyhlášky č. 497/2004 Sb., č. 85/2006 Sb. č. 147/2002 Sb. (zákon), o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., č. 21/2004 Sb., č. 317/2004 Sb., č. 321/2004 Sb., č. 441/2005 Sb., 553/2005 Sb.

č. 541/2002 Sb. (vyhláška), kterou se stanoví sazebník náhrad nákladů za rozbory prováděné laboratořemi Státní zemědělské a potravinářské inspekce pro účely 86

kontroly podle § 3 odst. 3 písm. b) zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění vyhlášky č. 469/2005 Sb.

č. 156/1998 Sb. (zákon) o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb., č. 147/2002 Sb., č. 317/2004 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 553/2005 Sb.

č. 274/1998 Sb. (vyhláška), o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění vyhlášky č. 476/2000 Sb., č. 473/2002 Sb., č. 399/2004 Sb.

č. 474/2000 Sb. (vyhláška), o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění vyhlášky č. 401/2004 Sb., č. 209/2005 Sb.

č. 273/1998 Sb. (vyhláška), o odběrech a chemických rozborech vzorků hnojiv, ve znění vyhlášky č. 475/2000 Sb.

č. 275/1998 Sb. (vyhláška), o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění vyhlášky č. 477/2000 Sb., č. 400/2004 Sb.

Rostlinolékařská péče č. 326/2004 Sb. (zákon), o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 626/2004 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 131/2006 Sb. č. 327/2004 Sb. (vyhláška), o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin č. 329/2004 Sb. (vyhláška), o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin č. 333/2004 Sb. (vyhláška), o odborné způsobilosti na úseku rostlinolékařské péče č. 334/2004 Sb. (vyhláška), o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin č. 252/1997 Sb. (zákon), o zemědělství, ve znění zákona č. 62/2000 Sb., č. 307/2000 Sb., č. 128/2003 Sb., č. 85/2004 Sb., č. 317/2004 Sb., č. 94/2005 Sb., č. 441/2005 Sb., č. 444/2005 Sb.

č. 241/2004 Sb. (vyhláška), o podmínkách provádění pomoci méně příznivým oblastem a oblastem s ekologickými omezeními, ve znění vyhlášky č. 121/2005 Sb. č. 242/2004 Sb. (nařízení vlády),o podmínkách provádění opatření na podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství spočívajících v ochraně složek

87

životního prostředí (o provádění agroenvironmentálních opatření), ve znění nařízení vlády č. 542/2004 Sb., č. 119/2005 Sb., č. 515/2005 Sb.

Léčiva č. 79/1997 Sb. (zákon), o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 149/2000 Sb., č. 153/2000 Sb., č. 258/2000 Sb., č. 102/2001 Sb., č. 138/2002 Sb., č. 309/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 129/2003 Sb., č. 274/2003 Sb., č. 228/2005 Sb., č. 74/2006 Sb.

č. 343/1997 Sb. (vyhláška), kterou se stanoví způsob předepisování léčivých přípravků, náležitosti lékařského předpisu a pravidla jejich použití, ve znění vyhlášky č. 157/2001 Sb., č. 30/2003 Sb., č. 34/2004 Sb., č. 643/2004 Sb.

č. 255/2003 Sb. (vyhláška), kterou se stanoví správná lékárenská praxe, bližší podmínky přípravy a úpravy léčivých přípravků, výdeje a zacházení s léčivými přípravky ve zdravotnických zařízeních a bližší podmínky provozu lékáren a dalších provozovatelů vydávajících léčivé přípravky č. 411/2004 Sb. (vyhláška), kterou se stanoví správná výrobní praxe, správná distribuční praxe a bližší podmínky povolování výroby a distribuce léčiv, včetně medikovaných krmiv a veterinárních autogenních vakcín, změn vydaných povolení, jakož i bližší podmínky vydávání povolení k činnosti kontrolních laboratoří (vyhláška o výrobě a distribuci léčiv) č. 343/2003 Sb. (vyhláška), kterou se vydává seznam rostlin využívaných pro farmaceutické a terapeutické účely. č. 288/2004 Sb. (vyhláška), kterou se stanoví podrobnosti o registraci léčivých přípravků, jejích změnách, prodloužení, klasifikaci léčivých přípravků pro výdej, převodu registrace, vydávání povolení pro souběžný dovoz, předkládání a navrhování specifických léčebných programů s využitím neregistrovaných humánních léčivých přípravků, o způsobu oznamování a vyhodnocování nežádoucích účinků léčivého přípravku, včetně náležitostí periodicky aktualizovaných zpráv o bezpečnosti, a způsob a rozsah oznámení o použití neregistrovaného léčivého přípravku (registrační vyhláška o léčivých přípravcích) č. 472/2000 Sb. (vyhláška), kterou se stanoví správná klinická praxe a bližší podmínky klinického hodnocení léčiv, ve znění vyhlášky č. 301/2003 Sb. č. 504/2000 Sb. (vyhláška), kterou se stanoví správná laboratorní praxe v oblasti léčiv č. 43/2004 Sb. (vyhláška), kterou se stanoví vyhrazená léčiva a správná praxe prodejců vyhrazených léčiv 88

č. 325/2003 Sb. (vyhláška), kterou se stanoví pravidla pro používání léčivých přípravků při poskytování veterinární péče, včetně souvisejícího předepisování a výdeje léčivých přípravků a požadavků pro vedení záznamů o těchto činnostech, a náležitosti oznámení o nakládání s látkami nebo přípravky, včetně podmínek pro vedení a uchovávání záznamů o těchto činnostech č. 40/1995 Sb. (zákon), o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů. (tj. viz část Léčivé přípravky a prostředky zdravotnické techniky), ve znění zákona č. 258/2000 Sb., č. 231/2001 Sb., č. 256/2001 Sb., č. 138/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 132/2003 Sb., č. 217/2004 Sb., č. 326/2004 Sb., č. 384/2005 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 25/2006 Sb.

Návykové látky č. 167/1998 Sb. (zákon), o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 354/1999 Sb., č. 117/2000 Sb., č. 132/2000 Sb., č. 57/2001 Sb., č. 185/2001 Sb., č. 407/2001 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 223/2003 Sb., č. 362/2004 Sb., č. 228/2005 Sb., č. 74/2006 Sb.

č. 123/2006 Sb. (vyhláška), o evidenci a dokumentaci návykových látek a přípravků č. 125/2006 Sb. (vyhláška), kterou se stanoví tiskopisy formulářů podle zákona č. 167/1998 Sb. , o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů č. 83/2002 Sb. (vyhláška), kterou se stanoví seznam právnických a fyzických osob s uvedením jejich pracovišť, pro jejichž činnost se nevyžaduje povolení k zacházení s návykovými látkami, přípravky je obsahujícími a prekursory, ve znění vyhlášky č. 317/2003 Sb., č. 508/2005 Sb.

Chemické látky č. 356/2003 Sb. (zákon), o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., č. 125/2005 Sb., č. 345/2005 Sb., úplné znění 434/2005 Sb.

č. 164/2004 Sb. (vyhláška), kterou se stanoví základní metody pro zkoušení nebezpečných vlastností chemických látek a chemických přípravků z hlediska hořlavosti a oxidační schopnosti, ve znění vyhlášky č. 10/2006 Sb. č. 219/2004 Sb. (vyhláška), o zásadách správné laboratorní praxe, ve znění vyhlášky č. 279/2005 Sb.

89

č. 220/2004 Sb. (vyhláška), kterou se stanoví náležitosti oznamování nebezpečných chemických látek a vedení jejich evidence č. 221/2004 Sb. (vyhláška), kterou se stanoví seznamy nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků, jejichž uvádění na trh je zakázáno nebo jejichž uvádění na trh, do oběhu nebo používání je omezeno, ve znění vyhlášky č. 109/2005 Sb., č. 78/2006 Sb.

č. 222/2004 Sb. (vyhláška), kterou se u chemických látek a chemických přípravků stanoví základní metody pro zkoušení fyzikálně-chemických vlastností, výbušných vlastností a vlastností nebezpečných pro životní prostředí, ve znění vyhlášky č. 389/2005 Sb.

č. 223/2004 Sb. (vyhláška), kterou se stanoví bližší podmínky hodnocení rizika nebezpečných chemických látek pro životní prostředí č. 231/2004 Sb. (vyhláška), kterou se stanoví podrobný obsah bezpečnostního listu k nebezpečné chemické látce a chemickému přípravku, ve znění vyhlášky č. 460/2005 Sb.

č. 232/2004 Sb. (vyhláška), kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků, ve znění vyhlášky č. 369/2005 Sb. č. 234/2004 Sb. (vyhláška), o možném použití alternativního nebo jiného odlišného názvu nebezpečné chemické látky v označení nebezpečného chemického přípravku a udělování výjimek na balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků č. 426/2004 Sb. (vyhláška), o registraci chemických látek, ve znění vyhlášky č. 12/2006 Sb.

č. 427/2004 Sb. (vyhláška), kterou se stanoví bližší podmínky hodnocení rizika chemických látek pro zdraví člověka č. 443/2004 Sb. (vyhláška), kterou se stanoví základní metody pro zkoušení toxicity chemických látek a chemických přípravků, ve znění vyhlášky č. 449/2005 Sb. č. 59/2006 Sb. (zákon), o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb. , o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb. , o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií)

90

č. 120/2002 Sb. (zákon), o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., č. 125/2005 Sb.

č. 304/2002 Sb. (vyhláška), kterou se stanoví podrobná specifikace zásad a postup hodnocení biocidních přípravků a účinných látek č. 305/2002 Sb. (vyhláška), kterou se stanoví obsah žádosti a podrobná specifikace údajů předkládaných před uvedením biocidního přípravku nebo účinné látky na trh

Ionizující záření č. 18/1997 Sb. (zákon), o mírovém využívání jaderné energie a o ionizujícím záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., č. 71/2000 Sb., č. 132/2000 Sb., č. 13/2002 Sb., č. 310/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 279/2003 Sb., č. 186/2004 Sb., č. 1/2005 Sb., č. 253/2005 Sb., č. 413/2005 Sb.

č. 317/2002 Sb. (vyhláška), o typovém schvalování obalových souborů pro přepravu, skladování a ukládání jaderných materiálů a radioaktivních látek, o typovém schvalování zdrojů ionizujícího záření a o přepravě jaderných materiálů a určených radioaktivních látek (o typovém schvalování a přepravě) č. 307/2002 Sb. (vyhláška), o radiační ochraně, ve znění vyhlášky č. 499/2006 Sb. č. 419/2002 Sb. (vyhláška), o osobních radiačních průkazech č. 146/1997 Sb. (vyhláška), kterou se stanoví činnosti, které mají bezprostřední vliv na jadernou bezpečnost, a činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany, požadavky na kvalifikaci a odbornou přípravu, způsob ověřování zvláštní odborné způsobilosti a udělování oprávnění vybraným pracovníkům a způsob provedení schvalované dokumentace pro povolení k přípravě vybraných pracovníků, ve znění vyhlášky č. 315/2002 Sb.

č. 215/1997 Sb., (vyhláška), o kritériích na umisťování jaderných zařízení a velmi významných zdrojů ionizujícího záření č. 185/2003 Sb., (vyhláška), o vyřazování jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie z provozu č. 214/1997 Sb., (vyhláška), o zabezpečování jakosti při činnostech souvisejících s využíváním jaderné energie a činnostech vedoucích k ozáření a o stanovení kritérií pro zařazení a rozdělení vybraných zařízení do bezpečnostních tříd č. 324/1999 Sb., (vyhláška), kterou se stanoví limity koncentrace a množství jaderného materiálu, na který se nevztahují ustanovení o jaderných škodách

91

č. 309/2005 Sb. (vyhláška), o zajišťování technické bezpečnosti vybraných zařízení

Šlechtění a plemenitba č. 154/2000 Sb. (zákon), o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., č. 162/2003 Sb., č. 282/2003 Sb., úplné znění č. 16/2004 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 130/2006 Sb.

č. 471/2000 Sb. (vyhláška), kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění vyhlášky č. 326/2003 Sb., č. 475/2004 Sb.

č. 33/2001 Sb. (vyhláška), o odborné způsobilosti k výkonu některých odborných činností v oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat č. 136/2004 Sb. (vyhláška), kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem č. 134/2001 Sb. (vyhláška), o označování a evidenci skotu, ovcí a koz, ve znění vyhlášky č. 442/2001 Sb., č. 327/2003 Sb. - zrušeno, ale označená zvířata zůstávají označena podle této vyhlášky.

č. 357/2001 Sb. (vyhláška), o označování a evidenci koní, prasat, běžců a zvěře ve farmovém chovu a o evidenci drůbeže, plemenných ryb a včel, ve znění vyhlášky č. 328/2003 Sb. - zrušeno, ale označená zvířata zůstávají označena podle této vyhlášky.

č. 206/2000 Sb. (zákon), o ochraně biotechnologických vynálezů a o změně zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb. č. 408/2000 Sb. (zákon), o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin,ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění zákona č. 147/2002 Sb., č. 149/2002 Sb., č. 219/2003 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 554/2005 Sb.

Přeprava č. 266/1994 Sb. (zákon), o drahách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., č. 23/2000 Sb., č. 71/2000 Sb., č. 132/2000 Sb., č. 77/2002 Sb., č. 175/2002 Sb., č. 309/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 103/2004 Sb., č. 1/2005 Sb.

č. 175/2000 Sb. (vyhláška), o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu 92

č. 173/1995 Sb. (vyhláška), kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění vyhlášky č. 242/1996 Sb., č. 174/2000 Sb., č. 133/2003 Sb.

č. 111/1994 Sb. (zákon), o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb., č. 304/1997 Sb., č. 132/2000 Sb., 150/2000 Sb., 361/2000 Sb., č. 175/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 577/2002 Sb., č. 103/2004 Sb., č. 186/2004 Sb., č. 1/2005 Sb., č. 229/2005 Sb., č. 253/2005 Sb., č. 411/2005 Sb.

č. 478/2000 Sb. (vyhláška), kterou se provádí zákon o silniční dopravě, ve znění vyhlášky č. 55/2003 Sb.

č. 30/2001 Sb. (vyhláška), kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 153/2003 Sb., č. 176/2004 Sb.

č. 361/2000 Sb., (zákon) o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 60/2001 Sb., č. 478/2001 Sb., č. 62/2002 Sb., č. 311/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 436/2003 Sb., č. 53/2004 Sb., č. 229/2005 Sb., č. 411/2005 Sb., č. 76/2006 Sb.

č. 133/1964 Sb. (vyhláška), o silničním přepravním řádu, ve znění vyhlášky č. 74/1981 Sb., č. 106/1984 Sb.,

č. 114/1995 Sb. (zákon), o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., č. 254/2001 Sb., č. 309/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 118/2004 Sb., č. 327/2005 Sb.

č. 222/1995 Sb. (vyhláška), o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění vyhlášky č.412/2004 Sb., č. 666/2004 Sb.

č. 49/1997 Sb. (zákon), o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., č. 146/2000 Sb., č. 258/2002 Sb., č. 309/2002 Sb., č. 167/2004 Sb., č. 413/2005 Sb.

č. 108/1997 Sb. (vyhláška), kterou se provádí zákon o civilním letectví, ve znění vyhlášky č. 101/1999 Sb., č. 244/2003 Sb.

č. 17/1966 Sb. (vyhláška), o leteckém přepravním řádu, ve znění vyhlášky č. 15/1971 Sb.

Ochrana zvířat proti týrání č. 246/1992 Sb. (zákon), na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., č. 243/1997 Sb., nálezu ÚS č. 30/1998 Sb., č. 77/2004 Sb., úplné znění 149/2004 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 77/2006 Sb.

93

č. 75/1996 Sb. (vyhláška), kterou se stanoví nebezpečné druhy zvířat. č. 382/2004 Sb. (vyhláška), o ochraně hospodářských zvířat při porážení, utrácení nebo jiném usmrcování, ve znění vyhlášky č. 424/2005 Sb. č. 207/2004 Sb.(vyhláška), o ochraně, chovu a využití pokusných zvířat č. 192/2004 Sb.(vyhláška),o ochraně zvířat při chovu, veřejném vystoupení nebo svodu č. 193/2004 Sb.(vyhláška),o ochraně zvířat při přepravě č. 208/2004 Sb.(vyhláška),o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění vyhlášky č.425/2005 Sb. č. 27/2002 Sb. (nařízení vlády), kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat č. 191/2002 Sb.(vyhláška), o technických požadavcích na stavby pro zemědělství č. 162/2003 Sb. (zákon), o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách)

Ochrana životního prostředí č. 17/1992 Sb. (zákon), o životním prostředí, ve znění zákona č. 123/1998 Sb., č. 100/2001 Sb.

č. 100/2001 Sb. (zákon), o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb., č. 163/2006 Sb.

č. 457/2001 Sb. (vyhláška), o odborné způsobilosti a o úpravě některých dalších otázek souvisejících s posuzováním vlivů na životní prostředí č. 388/1991 Sb. (zákon), o Státním fondu životního prostředí, ve znění zákona č. 334/1992 Sb., č. 254/2001 Sb., č. 482/2004 Sb.

č. 282/1991 Sb. (zákon), o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., č. 149/2003 Sb. č. 123/1998 Sb., (zákon), o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb., č. 6/2005 Sb., č. 413/2005 Sb.

94

č. 242/2000 Sb. (zákon), o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 553/2005 Sb.

č. 16/2006 Sb. (vyhláška), kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství č. 78/2004 Sb. (zákon), o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění zákona č. 346/2005 Sb. č. 209/2004 Sb. (vyhláška), o bližších podmínkách nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění vyhlášky č. 86/2006 Sb.

Odpady č. 185/2001 Sb. (zákon), o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 477/2001 Sb., č. 76/2002 Sb., č. 275/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 356/2003 Sb., č. 167/2004 Sb., č. 188/2004 Sb., č. 317/2004 Sb., č. 7/2005 Sb., č. 444/2005 Sb.

č. 376/2001 Sb. (vyhláška), o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, ve znění vyhlášky č. 502/2004 Sb.

č. 381/2001 Sb. (vyhláška), kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění vyhlášky č. 503/2004 Sb. č. 382/2001 Sb. (vyhláška), o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, ve znění vyhlášky č. 504/2004 Sb. č. 383/2001 Sb. (vyhláška), o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky č. 41/2005 Sb., č. 294/2005 Sb., č. 353/2005 Sb.

č. 384/2001 Sb. (vyhláška), o nakládání s polychlorovanými bifenyly, polychlorovanými terfenyly, monometyltetrachlordifenylmetanem, monometyldichlordifenylmetanem, monometyldibromdifenylmetanem a veškerými směsmi obsahujícími kteroukoliv z těchto látek v koncentraci větší než 50 mg/kg (o nakládání s PCB) č. 237/2002 Sb. (vyhláška), o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků, ve znění vyhlášky č. 505/2004 Sb., č. 353/2005 Sb. č. 197/2003 Sb. (nařízení vlády), o Plánu odpadového hospodářství České republiky

95

Obaly č. 477/2001 Sb. (zákon), o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění zákona č. 274/2003 Sb., č. 94/2004 Sb., č. 237/2004 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 477/2001 Sb.

č. 641/2004 Sb. (vyhláška), o rozsahu a způsobu vedení evidence obalů a ohlašování údajů z této evidence

Ochrana přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. (zákon), o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákonného opatření č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., nálezu ÚS č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., 123/1998 Sb., č. 161/1999 Sb., 238/1999 Sb., č. 132/2000 Sb., č. 76/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 100/2004 Sb., č. 168/2004 Sb., č. 218/2004 Sb., č. 387/2005 Sb., č. 444.2005 Sb.

č. 395/1992 Sb. (vyhláška), kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., ve znění vyhlášky č. 105/1997 Sb., č. 200/1999 Sb., č. 85/2000 Sb., č. 190/2000 Sb., č. 116/2004 Sb., č. 381/2004 Sb., č. 573/2004 Sb., č. 574/2004 Sb., č. 452/2005 Sb.

č. 166/2005 Sb. (vyhláška), kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s vytvářením soustavy NATURA 2000 č. 152/2006 Sb. (vyhláška), o odchylném postupu při ochraně ptáků a výjimce ze základních ochranných podmínek zvláště chráněných druhů ptáků pro jejich značení č. 100/2004 Sb. (zákon), o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění zákona č. 444/2005 Sb. č. 227/2004 Sb. (vyhláška), kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy) č. 115/2000 Sb. (zákon), o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění zákona č. 476/2001 Sb., č. 320/2002 Sb. č. 360/2000 Sb. (vyhláška), o stanovení způsobů výpočtu výše náhrady škody způsobené vybranými zvláště chráněnými živočichy na vymezených

96

domestikovaných zvířatech, psech sloužících k jejich hlídání, rybách, včelstvech, včelařském zařízení, nesklizených polních plodinách a na lesních porostech.

Myslivost č. 449/2001 Sb. (zákon), o myslivosti, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., č. 59/2003 Sb., č. 444/2005 Sb.

č. 244/2002 Sb. (vyhláška), kterou se provádí některá ustanovení zákona číslo 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění vyhlášky č. 350/2003 Sb. č. 245/2002 Sb. (vyhláška), o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu, ve znění vyhlášky č. 480/2002 Sb. č. 491/2002 Sb. (vyhláška), o způsobu stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře a o zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd č. 7/2004 Sb. (vyhláška), o posouzení podmínek pro bažantnice a o postupu, jakým bude vymezena část honitby jako bažantnice č. 553/2004 Sb. (vyhláška), o podmínkách, vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě

Rybářství č. 99/2004 Sb. (zákon), o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění zákona č.444/2005 Sb. č. 197/2004 Sb. (vyhláška), k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství)

Ochrana zdraví lidí č. 258/2000 Sb., (zákon), o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., č. 274/2001 Sb., č. 13/2002 Sb., č. 76/2002 Sb., č. 86/2002 Sb., č. 120/2002 Sb., č. 309/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 274/2003 Sb., č. 356/2003 Sb., č. 362/2003 Sb., č. 167/2004 Sb., č. 326/2004 Sb., č. 562/2004 Sb., č. 125/2005 Sb., č. 253/2005 Sb., č. 381/2005 Sb., č. 392/2005 Sb., č.444/2005 Sb., č. 59/2006 Sb., č. 74/2006 Sb.

97

č. 252/2004 Sb., (vyhláška), kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění vyhlášky č. 187/2005 Sb. č. 439/2000 Sb. (vyhláška), o očkování proti přenosným nemocem, ve znění vyhlášky č. 478/2002 Sb., č. 30/2004 Sb.

č. 195/2005 Sb. (vyhláška), kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče č. 480/2000 Sb. (vyhláška), o ochraně zdraví před neionizujícím zářením č. 490/2000 Sb. (vyhláška), o rozsahu znalostí a dalších podmínkách k získání odborné způsobilosti v některých oborech ochrany veřejného zdraví č. 428/2004 Sb. (vyhláška), o získání odborné způsobilosti k nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické č. 6/2003 Sb. (vyhláška), kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb č. 138/2003 Sb. (nařízení vlády), kterým se stanoví vzor služebního průkazu zaměstnanců orgánů ochrany veřejného zdraví č. 148/2006 Sb. (nařízení vlády), o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací č. 409/2005 Sb. (vyhláška), o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody č. 38/2001 Sb. (vyhláška), o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění vyhlášky č. 186/2003 Sb. č. 432/2003 Sb. (vyhláška), kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli č. 137/2004 Sb. (vyhláška), o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných č. 20/1966 Sb. (zákon), o péči o zdraví lidu, ve znění změn a doplňků provedených zákonem č. 210/1990 Sb., zákonem č. 425/1990 Sb., zákonem č. 548/1991 Sb., č. 550/1991 Sb., č. 590/1992 Sb., č. 15/1993 Sb., č. 161/1993 Sb., č. 307/1993 Sb., č. 60/1995 Sb., nálezu

98

ÚS č. 206/1996 Sb., zákona č. 14/1997 Sb., č. 79/1997 Sb., č. 110/1997 Sb., č. 83/1998 Sb., č. 167/1998 Sb., č. 71/2000 Sb., č. 123/2000 Sb., č. 132/2000 Sb., č. 149/2000 Sb., č. 258/2000 Sb., č. 164/2001 Sb., č. 260/2001 Sb., č. 285/2002 Sb., č. 290/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 130/2003 Sb., č. 274/2003 Sb., č. 356/2003 Sb., č. 37/2004 Sb., 53/2004 Sb., č. 121/2004 Sb., 156/2004 Sb., č. 422/2004 Sb., č. 436/2004 Sb., č. 379/2005 Sb., č. 381/2005 Sb., č. 109/2006 Sb., č. 115/2006 Sb.

č. 292/1998 Sb. (vyhláška), o zrušení některých právních předpisů Ministerstva zdravotnictví. č. 123/2000 Sb. (zákon), o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 130/2003 Sb., č. 274/2003 Sb., č. 58/2005 Sb. č. 25/1960 Sb. (vyhláška), o ochranných opatřeních v brucelózních stájích a izolátech.

Ochrana vod č. 254/2001 Sb. (zákon), o vodách

Ochrana ovzduší č. 86/2002 Sb.(zákon), o ochraně ovzduší č. 133/1985 Sb.(zákon), o požární ochraně

Znalci a tlumočníci č. 36/1967 Sb. (zákon), o znalcích a tlumočnících č. 37/1967 Sb. (vyhláška), k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených vyhláškou č. 11/1985 Sb., vyhláškou č. 184/1990 Sb. a vyhláškou č. 77/1993 Sb., č. 432/2002 Sb.

Ostatní č. 500/2004 Sb. (zákon), správní řád (nabývá účinnosti 1.1.2006), ve znění zákona č. 413/2005 Sb.

č. 82/1998 Sb. (zákon), o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č.

99

358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona 120/2001 Sb., č. 234/2002 Sb., č. 539/2004 Sb., č. 160/2006 Sb.

č. 116/1998 Sb. (nařízení vlády), kterým se provádí zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád). č. 634/2004 Sb. (zákon), o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., č. 228/2005 Sb., č. 357/2005 Sb., č. 361/2005 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 545/2005 Sb., č. 553/2005 Sb., č. 48/2006 Sb., č. 56/2006 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 81/2006 Sb., č. 109/2006 Sb., č. 112/2006 Sb., č. 130/2006 Sb., č. 136/2006 Sb., č. 138/2006 Sb., č. 161/2006 Sb.

č. 200/1990 Sb. (zákon), o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., č. 344/1992 Sb., č. 359/1992 Sb., č. 67/1993 Sb, č. 290/1993 Sb., č. 134/1994 Sb., č. 82/1995 Sb., č. 279/1995 Sb., č. 237/1995 Sb., č. 289/1995 Sb., č. 112/1998 Sb., č. 168/1999 Sb., č. 360/1999 Sb., č. 29/2000 Sb., č. 121/2000 Sb., č. 132/2000 Sb., č. 151/2000 Sb., č. 258/2000 Sb., č. 361/2000 Sb., č. 370/2000 Sb., č. 52/2001 Sb., č. 164/2001 Sb., č. 254/2001 Sb., č. 265/2001 Sb., č. 273/2001 Sb., č. 274/2001 Sb., č. 312/2001 Sb., č. 6/2002 Sb., č. 62/2002 Sb., č. 78/2002 Sb., č. 216/2002 Sb., č. 259/2002 Sb., č. 285/2002 Sb., č. 311/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 218/2003 Sb., č. 274/2003 Sb., č. 362/2003 Sb., č. 47/2004 Sb., č. 436/2004 Sb., č. 501/2004 Sb., č. 559/2004 Sb., č. 586/2004 Sb., č. 95/2005 Sb., č. 379/2005 Sb. č. 392/2005 Sb., č. 411/2005 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 76/2006 Sb., č. 80/2006 Sb., č. 115/2006 Sb., č. 134/2006 Sb.

č. 231/1996 Sb. (vyhláška), kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přestupcích, ve znění vyhlášky č. 340/2003 Sb. č. 140/1961 Sb. (zákon), trestní zákon, ve znění zákonů a nálezů Ústavního soudu č. 120/1962 Sb., č. 53/1963 Sb., č. 56/1965 Sb., č. 81/1966 Sb., č. 148/1969 Sb., č. 45/1973 Sb., č. 43/1980 Sb., č. 10/1989 Sb., č. 159/1989 Sb., č. 47/1990 Sb., č. 84/1990 Sb., č. 175/1990 Sb., č. 457/1990 Sb., č. 545/1990 Sb., č. 490/1991 Sb., č. 557/1991 Sb., částky č. 93/1992 Sb., zákonů a nálezů Ústavního soudu č. 290/1993 Sb., č. 38/1994 Sb., č. 91/1994 Sb., č. 152/1995 Sb., č. 19/1997 Sb., č. 103/1997 Sb., č. 253/1997 Sb., č. 92/1998 Sb., č. 112/1998 Sb., č. 148/1998 Sb., č. 167/1998 Sb., č. 96/1999 Sb., č. 191/1999 Sb., č. 210/1999 Sb., č. 223/1999 Sb., č. 238/1999 Sb., č. 305/1999 Sb., č. 327/1999 Sb., č. 360/1999 Sb., č. 29/2000 Sb., č. 101/2000 Sb., č. 105/2000 Sb., č. 121/2000 Sb., č. 405/2000 Sb., č. 120/2001 Sb., č. 139/2001 Sb., č. 144/2001 Sb., č. 256/2001 Sb., č. 265/2001 Sb., 3/2002 Sb., č. 134/2002 Sb., č. 285/2002 Sb., č. 482/2002 Sb., č. 218/2003 Sb., č. 276/2003 Sb., č. 362/2003 Sb., č. 52/2004 Sb., č. 91/2004 Sb., č. 537/2004 Sb., č. 587/2004 Sb., č. 692/2004 Sb., č. 411/2005 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 70/2006 Sb., č. 115/2006 Sb., č. 135/2006 Sb., č. 161/2006 Sb.

č. 10/1999 Sb. (nařízení vlády), kterým se zrušuje nařízení vlády č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se pro účely trestního zákona stanoví, co se považuje za jedy, ve znění nařízení vlády č. 114/1999 Sb.

100

č. 114/1999 Sb. (nařízení vlády), kterým se pro účely trestního zákona stanoví, co se považuje za jedy, nakažlivé choroby a škůdce, ve znění vládního nařízení č. 40/2002 Sb., č. 444/2003 Sb.

č. 141/1961 Sb. (zákon), o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákonů a nálezů Ústavního soudu č. 57/1965 Sb., č. 58/1969 Sb., č. 59/1965 Sb., č. 173/1968 Sb., č. 149/1969 Sb., č. 156/1969 Sb., č. 48/1973 Sb., č. 29/1978 Sb., č. 43/1980 Sb., č. 159/1989 Sb., č. 50/1990 Sb., č. 53/1990 Sb., č. 81/1990 Sb., č. 101/1990 Sb., č. 178/1990 Sb., č. 303/1990 Sb., č. 558/1991 Sb., č. 25/1993 Sb., č. 115/1993 Sb., č. 283/1993 Sb., č. 292/1993 Sb., č. 154/1994 Sb., č. 214/1993 Sb., č. 8/1995 Sb., č. 152/1995 Sb., č. 150/1997 Sb., č. 209/1997 Sb., č. 148/1998 Sb., č. 166/1998 Sb., č. 191/1999 Sb., č. 29/2000 Sb., č. 30/2000 Sb., č. 227/2000 Sb., č. 77/2001 Sb., č. 144/2001 Sb., č. 265/2001 Sb., č. 424/2001 Sb., č. 200/2002 Sb., č. 226/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 218/2003 Sb., č. 279/2003 Sb., č. 237/2004 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 283/2004 Sb., č. 539/2004 Sb., č. 587/2004 Sb., č. 45/2005 Sb., č. 239/2005 Sb., č. 394/2005 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 79/2006 Sb., č. 112/2006 Sb., č. 113/2006 Sb., č. 115/2006 Sb., 165/2006 Sb.

č. 40/1964 Sb. (zákon), občanský zákoník, ve znění zákona č. 58/1969 Sb., č. 146/1971 Sb., č. 131/1982 Sb., č. 94/1988 Sb., 188/1988 Sb., č. 87/1990 Sb., č. 105/1990 Sb., č. 116/1990 Sb., č. 87/1991 Sb., č. 509/1991 Sb., č. 264/1992 Sb., č. 267/1994 Sb., č. 104/1995 Sb., č. 118/1995 Sb., č. 89/1996 Sb., č. 94/1996 Sb., č., 227/1997 Sb., č. 91/1998 Sb., č. 165/1998 Sb., č. 363/1999 Sb., č. 27/2000 Sb., č. 103/2000 Sb., č. 159/2000 Sb., č. 227/2000 Sb., č. 367/2000 Sb., č. 229/2001 Sb., č. 317/2001 Sb., č. 501/2001 Sb., č. 125/2002 Sb., č. 135/2002 Sb., č. 136/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., nálezem ÚS č. 476/2002 Sb., č. 88/2003 Sb., č. 37/2004 Sb., č 47/2004 Sb., č. 278/2004 Sb., č. 480/2004 Sb., č. 554/2004 Sb., č. 359/2005 Sb., č. 56/2006 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 107/2006 Sb., č. 115/2006 Sb., 160/2006 Sb.

č. 99/1963 Sb. (zákon), občansko soudní řád, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem č. 36/1967 Sb., č. 158/1969 Sb., č. 49/1973 Sb., č. 20/1975 Sb., č. 133/1982 Sb., č. 180/1990 Sb., č. 328/1991 Sb., č. 519/1991 Sb., 263/1992 Sb., č. 24/1993 Sb., č. 171/1993 Sb., č. 117/1994 Sb., č. 152/1994 Sb., č. 216/1994 Sb., č. 84/1995 Sb., č. 118/1995 Sb., č. 160/1995 Sb., 238/1995 Sb., č. 247/1995 Sb., nálezem Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., (úplné znění č. 62/1996 Sb.), zákonem č. 142/1996 Sb., nálezem ÚS č. 269/1996 Sb., č. 202/1997 Sb., č. 227/1997 Sb., č. 15/1998 Sb., č. 91/1998 Sb., č. 165/1998 Sb., č. 326/1999 Sb., č. 360/1999 Sb., č. 2/2000 Sb., č. 27/2000 Sb., č. 30/2000 Sb., č. 46/2000 Sb., č. 105/2000 Sb., č. 130/2000 Sb., č. 155/2000 Sb., č. 204/2000 Sb., č. 220/2000 Sb., č. 227/2000 Sb., č. 232/2000 Sb., č. 367/2000 Sb., č. 370/2000 Sb., č. 120/2001 Sb., č. 137/2001 Sb., č. 231/2001 Sb., č. 271/2001 S., č. 276/2001 Sb., č. 317/2001 Sb., č. 451/2001 Sb., č. 491/2001 Sb., č. 501/2001 Sb., č. 151/2002 Sb., č. 202/2002 Sb., č. 226/2002 Sb., č. 309/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., nálezem ÚS č. 476/2002 Sb., č. 88/2003 Sb., č. 120/2004 Sb., č. 153/2004 Sb., č. 237/2004 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 340/2004 Sb., č. 436/2004 Sb., č. 501/2004 Sb., č. 554/2004 Sb., č. 555/2004 Sb., č. 628/2004 Sb., č. 59/2005 Sb., č. 170/2005 Sb., č. 205/2005 Sb., č. 216/2005 Sb., č. 342/2005 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 383/2005 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 56/2006 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 79/2006 Sb., č. 112/2006 Sb., č. 113/2006 Sb., č. 115/2006 Sb., č. 133/2006 Sb., č. 134/2006 Sb., č. 135/2006 Sb.

č. 513/1991 Sb.(zákon), obchodní zákoník, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem č. 264/1992 Sb., č. 591/1992 Sb., č. 600/1992 Sb., č. 286/1993 Sb., č. 156/1994 Sb., č. 84/1995 Sb., č. 94/1996 Sb., č. 142/1996 Sb., č. 77/1997 Sb., č. 15/1998 Sb., č. 165/1998

101

Sb., č. 356/1999 Sb., č. 27/2000 Sb., č. 29/2000 Sb., č. 30/2000 Sb., č. 105/2000 Sb., č. 367/2000 Sb., č. 370/2000 Sb., č. 120/2001 Sb., č. 239/2001 Sb., č. 353/2001 Sb., č. 501/2001 Sb., č. 15/2002 Sb., č. 125/2002 Sb., č. 126/2002 Sb., č. 151/2002 Sb., č. 308/2002 Sb., č. 309/2002 Sb., č. 312/2002 Sb., nálezem ÚS č. 476/2002 Sb., nálezem ÚS č. 87/2003 Sb., č. 88/2003 Sb., č. 437/2003 Sb., č. 85/2004 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 360/2004 Sb., č. 484/2004 Sb., č. 499/2004 Sb., č. 554/2004 Sb., č. 179/2005 Sb., č. 216/2005 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 56/2006 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 79/2006 Sb., č. 81/2006 Sb.

č. 455/1991 Sb. (zákon), živnostenský zákon, ve znění zákona č. 231/1992 Sb., č. 591/1992 Sb., č. 600/1992 Sb., č. 273/1993 Sb., č. 303/1993 Sb., č. 38/1994 Sb., č. 42/1994 Sb., č. 136/1994 Sb., č. 200/1994 Sb., č. 237/1995 Sb., č. 286/1995 Sb., č. 94/1996 Sb., č. 95/1996 Sb., č. 147/1996 Sb., č. 19/1997 Sb., č. 49/1997 Sb., č. 61/1997 Sb., 79/1997 Sb., č. 217/1997 Sb., č. 280/1997 Sb., č. 15/1998 Sb., č. 83/1998 Sb., č. 157/1998 Sb., č. 167/1998 Sb., č. 356/1999 Sb., č. 358/1999 Sb., č. 360/1999 Sb., č. 363/1999 Sb., č. 27/2000 Sb., č. 29/2000 Sb., č. 121/2000 Sb., č. 122/2000 Sb., č. 123/2000 Sb., č. 124/2000 Sb., č. 149/2000 Sb., č. 151/2000 Sb., č. 158/2000 Sb., č. 159/2000 Sb., č. 247/2000 Sb., č. 249/2000 Sb., č. 258/2000 Sb., č. 309/2000 Sb., č. 362/2000 Sb., č. 409/2000 Sb., č. 458/2000 Sb., č. 61/2001 Sb., č. 100/2001 Sb., č. 120/2001 Sb., č. 164/2001 Sb., č. 256/2001 Sb., č. 274/2001 Sb., č. 477/2001 Sb., č. 478/2001 Sb., č. 501/2001 Sb., č. 86/2002 Sb., č. 119/2002 Sb., č. 174/2002 Sb., č. 281/2002 Sb., č. 308/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., nálezem ÚS č. 476/2002 Sb., č. 88/2003 Sb., č. 130/2003 Sb., č. 162/2003 Sb., č. 224/2003 Sb., č. 228/2003 Sb., č. 274/2003 Sb., č. 354/2003 Sb., č. 438/2003 Sb., č. 38/2004 Sb., č. 119/2004 Sb., č. 167/2004 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 326/2004 Sb., č. 499/2004 Sb., č. 635/2004 Sb., č. 695/2004 Sb., č. 58/2005 Sb., č. 95/2005 Sb., č. 127/2005 Sb., č. 215/2005 Sb., č. 253/2005 Sb., č. 358/2005 Sb., č. 428/2005 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 62/2006 Sb., č. 76/2006 Sb., č. 109/2006 Sb., č. 115/2006 Sb., č. 131/2006 Sb., č. 161/2006 Sb., č. 165/2006 Sb.

č. 140/2000 Sb. (nařízení vlády), kterým se stanoví seznam oborů živností volných, ve znění nařízení vlády č. 468/2000 Sb., č. 492/2004 Sb., č. 100/2005 Sb.

č. 469/2000 Sb. (nařízení vlády), kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých živností, ve znění nařízení vlády č. 491/2004 Sb., č. 100/2005 Sb. č. 65/1965 Sb. (zákon), zákoník práce, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem č. 88/1968 Sb., č. 153/1969 Sb., č. 100/1970 Sb., 146/1971 Sb., č. 20/1975 Sb., č. 72/1982Sb., č. 111/1984 Sb., č. 22/1985 Sb., č. 52/1987 Sb., č. 98/1987 Sb., č. 188/1988 Sb., č. 3/1991 Sb., č. 297/1991 Sb., č. 231/1992 Sb., č. 264/1992 Sb., č. 590/1992 Sb., č. 37/1993 Sb., č. 74/1994 Sb., (úplné znění zákon č. 126/1994 Sb.), č. 118/1995 Sb., č. 287/1995 Sb., č. 138/1996 Sb., č. 167/1999 Sb., č. 225/1999 Sb., č. 29/2000 Sb., č. 155/2000 Sb., č. 220/2000 Sb., č. 238/2000 Sb., č. 257/2000 Sb., č. 258/2000 Sb., č. 177/2001 Sb., č. 6/2002 Sb., č. 136/2002 Sb., č. 202/2002 Sb., č. 309/2002 Sb., č. 311/2002 Sb., č. 312/2002 Sb., č. 274/2003 Sb., č. 362/2003 Sb., č. 46/2004 Sb., č. 436/2004 Sb., č. 562/2004 Sb., č. 563/2004 Sb., č. 628/2004 Sb., č. 169/2005 Sb., č. 253/2005 Sb., č. 342/2005 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 72/2006 Sb., č. 79/2006 Sb., č. 115/2006 Sb.

102

Předpisy EU č. 998/2003 Nařízení EP a Rady o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu a o změně směrnice Rady 92/65/EHS

č. 999/2001 Nařízení EP a Rady o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií č. 1774/2002 Nařízení EP a Rady, kterým se stanoví hygienická pravidla týkající se vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě

č. 178/2002 Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin č. 852/2004 Nařízení EP a Rady o hygieně potravin č. 853/2004 Nařízení EP a Rady stanovující zvláštní hygienické předpisy pro potraviny živočišného původu

č. 854/2004 Nařízení EP a Rady stanovující zvláštní předpisy pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě

č. 882/2004 Nařízení EP a Rady o úředních kontrolách zajišťujících ověřování shody s krmivovým a potravinovým právem, veterinárními předpisy a předpisy o pohodě zvířat č. 2076/2005 Nařízení Komise, kterým se stanoví přechodná opatření pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004 a kterým se mění nařízení (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 854/2004 č. 2073/2005 Nařízení Komise o mikrobiologických kritériích pro potraviny č. 2075/2005 Nařízení Komise, kterým se stanoví zvláštní předpisy pro úřední kontroly trichinel v mase

č. 2092/91 Nařízení rady (EHS) o ekologickém zemědělství a k němu se vztahujícím označování zemědělských produktů a potravin

103

čerstvou uzeninu? A to všechno v nádherném prostředí lesů a luk, podél potoků a řek, přes kopce a údolí

Recommend Documents