Čerpání finančních prostředků z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Bc. Denisa Novotná, DiS

Čerpání finančních prostředků z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Bc. Denisa Novotná, DiS.

Diplomová práce 2010

ABSTRAKT Diplomová práce je zaměřena na moţnosti čerpání finančních prostředků z fondů EU a návrh ţádosti o dotaci z těchto fondů. V praktické části jsem se zaměřila na pojmy jako je regionální politika, fondy EU v programovacím období 2007-2013. Charakterizovala jsem jednotlivé fondy EU a popsala jednotlivé operační programy EU v ČR. Pro tyto operační programy jsou charakteristické jejich prioritní osy a oblasti podpory. Taktéţ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost tyto prioritní osy a oblasti podpory obsahuje. Podrobnější popis naleznete v kapitole č. 2. Z praktického pohledu jsem popsala a seznámila čtenáře s projekty realizovanými na území města Havířova v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (dále jen „OP VK”) , jedná se o E-Grow, Stejná šance a DVPP (další vzdělávání pedagogických pracovníků) pro Havířov. Teoretická část práce je zaměřena na vlastní ţádost o grant z fondů EU. Konkrétnější z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, který je v současnosti jeden z nejrozšířenějších a nejznámějších programů. Ţádost reaguje na skutečnou výzvu vyhlášenou Moravskoslezským krajem v minulém roce. Výzva je určena pro Prioritní osu 1, Oblast podpory 1.1 - Zvyšování kvality ve vzdělání. Jako ţadatele projektu jsem zvolila Základní školou Ţákovskou v Havířově - Městě, popsala projekt, který by chtěla uskutečnit, stanovila klíčové aktivity a harmonogram, sestavila realizační tým projektu a především jeho rozpočet, který je součástí přílohy. V závěru jsem vyjmenovala a posoudila subjekty ţádající o dotaci z

OP VK

a navrhla moţnosti zlepšení čerpání finančních prostředků z OP VK.

Klíčová slova:

Regionální politika, Fondy EU, operační programy, OP VK, ţádost o dotaci, Subjekty ţádající o dotaci.

ABSTRACT The thesis is focused on the possibility of drawing money from EU funds and design applications for grants from these funds. In the practical part, I focused on concepts such as regional policy, EU funds the programming period 2007-2013. I characterized the various EU funds and detailed the EU operational programs in the country. For these operational programs are characterized by their priority axes and areas of support. Also Operational Programme Education for Competitiveness these priority axes and areas of support include. A more detailed description, see No. 2 From a practical point of view I described and the reader acquainted with the projects implemented in the territory in or register under the Operational Programme Education for Competitiveness (hereafter „OP EC”), is an E-Grow, the same chances and FTT (further teacher training) for Havirov. The theoretical part is aimed at his own request for a grant from EU funds. More specific from the Operational Programme Education for Competitiveness, which is currently one of the most famous and programs. The request responds to the real challenge renowned Moravian region in the past year. The challenge is for the Priority Axis 1, area of support 1.1 Improving the quality of education. As the applicant's project, I opted for a primary school pupil in Havirov - city, described the project, which would like to make, establish key activities

and

a

schedule

drawn

up

a

project

implementation

team

and especially its budget, which is part of the Annex. In the end I have listed and examined the bodies applying for grants from the OP EC and propose ways of improving utilization of funds from the OP EC.

Keywords:

Regional policy, EU funds, operational programs, OP EC, the grant application, the entity applying for a grant.

Ráda bych poděkovala vedoucímu práce prof. RNDr. Renému Wokounovi, CSc. za poskytnuté konzultace a odborné vedení, oponentovi Ing. Vladanu Almášovi za trpělivost a spolupráci a také své rodině za podporu po celou dobu mého studia.

Prohlašuji, ţe odevzdaná verze diplomové práce a verze elektronická nahraná do IS/STAG jsou totoţné.

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................ 10 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................. 11 1 REGIONÁLNÍ POLITIKA EU A FONDY EVROPSKÉ UNIE 2007 - 2013 .... 12 1.1 CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH FONDŮ EU .................................................. 14 1.2 STRUKTURÁLNÍ FONDY EU A ČESKÁ REPUBLIKA 2007 - 2013 ............................ 16 1.3 CHARAKTERISTIKA OPERAČNÍCH PROGRAMŮ EU ČR ....................................... 17 2 OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST ........................................................................... 21 2.1 PRIORITNÍ OSY A OBLASTI PODPORY OP VK ...................................................... 23 3 PROJEKTY REALIZOVANÉ NA ÚZEMÍ MĚSTA HAVÍŘOVA V RÁMCI OP VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST............... 30 3.1 E-GROW ........................................................................................................ 30 3.2 STEJNÁ ŠANCE.................................................................................................. 32 3.3 DVPP PRO HAVÍŘOV ........................................................................................ 33 PRAKTICKÁ ČÁST ..................................................................................................... 35 4 VLASTNÍ NÁVRH ŽÁDOSTI O DOTACI Z OP VK ....................................... 36 4.1 ŢADATEL PROJEKTU A JEHO ZKUŠENOSTI........................................................... 36 4.2 POPIS PROJEKTU ............................................................................................... 38 4.3 KLÍČOVÉ AKTIVITY A JEJICH HARMONOGRAM.................................................... 41 4.4 REALIZAČNÍ TÝM PROJEKTU ............................................................................. 45 4.5 ROZPOČET PROJEKTU........................................................................................ 48 4.6 HORIZONTÁLNÍ TÉMA A MONITOROVACÍ INDIKÁTORY........................................ 52 4.7 VÝBĚROVÁ ŘÍZENÍ A PUBLICITA ........................................................................ 53 5 SUBJEKTY ŽÁDAJÍCÍ O DOTACI Z OP VK .................................................. 55 5.1 ŘÍDÍCÍ ORGÁNY V OP VK ................................................................................. 56 5.2 PŘÍJEMCI FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ Z OP VK ................................................... 57 5.3 VLASTNÍ ZHODNOCENÍ PODMÍNEK PRO ŢÁDAJÍCÍ SUBJEKTY................................ 58 ZÁVĚR .......................................................................................................................... 59 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .......................................................................... 60 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ................................................... 62 SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................................... 64 SEZNAM GRAFŮ......................................................................................................... 65 SEZNAM TABULEK ................................................................................................... 66 SEZNAM PŘÍLOH ....................................................................................................... 67

UTB ve Zlíně, Fakulta ekonomiky a managementu

10

ÚVOD Evropská unie (dále „EU“) je rodina demokratických evropských států, které se zavázaly spolupracovat v zájmu zachování míru a prosperity. Není to stát, jehoţ cílem by bylo nahradit státy současné, ale je více neţ jakákoliv jiná mezinárodní organizace. EU je ve skutečnosti jedinečná. Její členské státy vytvořily společné instituce, na něţ delegují část své suverenity tak, aby rozhodnutí o konkrétních otázkách společného zájmu bylo moţné přijímat demokraticky na evropské úrovni. Tato sdílená suverenita se rovněţ nazývá „evropská integrace“. EU jako celek nemá ovšem právní subjektivitu. Právní subjektivita je označení způsobilosti jednotlivce či celku vystupovat v právních vztazích, mít práva a povinnosti a nést z těchto zkušeností odpovědnost. Jedná se tedy o způsobilost k právům a povinnostem. Právní subjektivitu, tuto skutečnost, vlastní její předchůdce Evropské společenství. EU nabízí řadu oblastí, ze kterých mohou členské státy EU čerpat finanční prostředky. Jednou z hlavních oblastí, kde je moţnost čerpání finančních prostředků bez úroků a návratnosti, je oblast strukturálních fondů Evropské unie. Jedná se o zdroj, ze kterého jsou financovány projekty realizované v rámci Evropské unie členskými státy EU. Existuje celá řada operačních programů, ze kterých lze čerpat finanční prostředky. V diplomové

práci

jsem

se

zaměřila

na

Operační

program

Vzdělávání

pro

konkurenceschopnost, který v současném období 2007-2013 patří mezi jeden z nejvíce vyuţívaných OP EU. V rámci tohoto OP jsem navrhla ţádost o dotaci z fondu EU a zhodnotila podmínky dostupnosti pro jednotlivé ţádající subjekty a navrhla zlepšení čerpání finančních prostředků z fondů EU.


I. TEORETICKÁ ČÁST

11


1

12

REGIONÁLNÍ POLITIKA EU A FONDY EVROPSKÉ UNIE 2007 2013

Regionální politika vznikla z důvodů velkých regionálních rozdílů mezi jednotlivými regiony. Základním principem regionální politiky je omezení a zamezení rozdílných poměrů v jednotlivých regionech, které vedou k utlačení rozvoje regionu. „Regionální problémy mohou být způsobeny celou řadou faktorů ekonomické i neekonomické povahy“. [8] Jedná se o politiku, která je zaloţena na principu solidarity a soudrţnosti ke svým stávajícím i budoucím

členům.

„Regionální

politika

je

soubor

cílů,

opatření

a nástrojů vedoucích ke sniţování příliš velkých rozdílů v socioekonomické úrovni jednotlivých regionů“.[8] Svou charakteristikou ji lze řadit mezi komunitární neboli koordinovanou politiku. V rámci EU působí na regionální úrovni 2 hlavní orgány, jejichţ úkolem je poskytovat rady ostatním institucím v oblastech regionální politiky. Evropský hospodářský a sociální výbor, který slouţí jako spojka mezi Evropskou unií a jejími občany. Členy tohoto výboru jsou jednotlivý vybraní zástupci hospodářské sféry a zástupci společností, kteří pomáhají např. v oblasti přijímání nových právních norem a hledat kompromisy mezi hospodářskými a sociálními skupinami. Dalším orgánem je Výbor regionů, jenţ je označován jako reprezentant regionů EU. Nemá právní subjektivitu, tudíţ radí a konzultuje s ostatními orgány EU. Pomoc těchto orgánů potřebují hlavně regiony, které jsou hospodářsky slabé, zaostávají v ekonomice, mají sociální problémy a mají zhoršené ţivotní podmínky, tzn. poškozené ţivotní prostředí. Pro období 2007 - 2013 je hlavním úkolem sociální a ekonomický růst a tvorba pracovních míst pro všechny regiony. Tyto priority jsou zaloţeny na třech cílech: 1. konvergence -

zlepšení ţivotních podmínek a podpora aktivity, které vedou ke sblíţení nejméně rozvinutých států a regionů EU,

2. regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost -

zlepšování konkurenceschopnosti a přitaţlivosti regionů, toto je realizováno pomocí inovačních projektů a jedná se o regiony s DPH vyšším jak 75 % průměru EU,


13

3. evropská území spolupráce -

zesílení

přeshraniční,

meziregionální

a

nadnárodní

spolupráce

prostřednictvím společných místní a regionálních prostředků. „Společenství rozvíjí a uskutečňuje aktivity vedoucí k podpoře celkového harmonického vývoje a k posilování své hospodářské a sociální soudrţnosti“. [8] „Fondy Evropské unie zahrnují širokou škálu nástrojů finanční a technické pomoci“. [4] Jsou určeny pro podporu hospodářského růstu, vzdělanosti a sniţování sociálních rozdílů. EU uskutečňuje své cíle a priority v sedmiletých cyklech, ve kterých vţdy členské země zpracovávání nové programové dokumenty.

Tabulka č. 1: Fondy EU v Programovacím období 2007 - 2013 Fondy

Programovací období 2007 - 2013 Evropský fond regionálního rozvo-

Strukturální fondy

je (ERDF) Evropský sociální fond

Fond soudrţnosti (CF)

Ano

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD)

Ano

Evropský rybářský fond (EFF)

Ano

Komunitární programy

Ano

Fondy předvstupní pomoci

IPA

Fond solidarity (EUSF)

Ano Jaspers

Finanční nástroje regionální politiky

Jeremie Jessica

Zdroj: [4]


14

1.1 Charakteristika jednotlivých fondů EU Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudrţnosti. Právě jejich prostřednictvím se rozdělují finanční prostředky určené ke sniţování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony. Strukturální fondy jsou hlavním fiskálním nástrojem Evropské unie k dosahování ekonomické a sociální soudrţnosti. Prostředky z těchto fondů jsou určeny na pomoc méně rozvinutým regionům, regionům potýkajícím se se strukturálními problémy a na podporu adaptace a modernizace politik a systémů vzdělávání. V současné době existují následující dva fondy: 

Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) - byl zaloţen v roce 1975 a dodnes je objemem

finančních

prostředků

největším

fondem.

Podporou

rozvoje

a strukturálních změn fond pomáhá odstraňovat zásadní problémy v zaostávajících regionech a v upadajících průmyslových oblastech. Financuje investice do infrastruktury, vytváření pracovních míst, podporuje místní rozvoj, zaměstnanost, malé a střední podnikání v problémových regionech, vědu a výzkum. 

Evropský sociální fond (ESF) - byl zaloţen v roce 1960 a je hlavním nástrojem sociální politiky a zaměstnanosti EU. Pomoc ESF je zaměřena na rozvoj lidských zdrojů a podporu nezaměstnané mládeţe, dlouhodobě nezaměstnaných a sociálně znevýhodněných skupin při integraci na trhu práce.

Fond soudržnosti (CF) byl zaloţen v roce 1993 a je doplňkovým fondem, který stojí vedle Strukturálních fondů. Je to významný nástroj, který poskytuje finance na významné projekty, týkající se ţivotního prostředí a infrastruktury. Moţnost čerpat z tohoto fondu mají státy, jejichţ HDP je niţší neţ 90% průměru EU.

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) Jedná se o finanční nástroj, který je součástí společné zemědělské politiky EU. V současné době nahradil Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond, který figuroval v přecházejícím programovacím období. Finanční prostředky slouţí ke zvýšení konkurenceschopnosti v zemědělství, potravinářství a lesnictví.


15

Komunitární programy Komunitární programy slouţí ke zlepšení spolupráce a řešení problémů mezi členskými i kandidátními státy v oblastech regionální politiky a hospodářské sociální soudrţnosti. Programy slouţí k financování z oblasti vzdělávání, malého a středního podnikání nebo např. dopravní infrastruktury.

Fondy předvstupní pomoci IPA v současném programovacím období nahradil předcházejících 5 nástrojů, jedná se o PHARE, ISPA, Sapard, Předvstupní pomoc Turecku a CARDS. Hlavním úkolem tohoto fondu je pomoc při přípravě na členství v EU a zavádění legislativních norem a pravidel. Zaměřuje se na tyto oblasti: 

Přechodová pomoc,



Regionální a příhraniční spolupráce,



Regionální rozvoj,



Rozvoj lidských zdrojů,



Rozvoj venkova.

Fond solidarity (EUSF) Tento fond byl zaloţen za účelem pomoci při povodních. Podnět k tomu byly záplavy v roce 2002, které zasáhly i Českou republiku. Pomoc ze strany EU slouţí jak členským státům, tak i státům přistupujícím. Úkolem je poskytnutí rychlé a flexibilní finanční pomoci.

Finanční nástroje regionální politiky Tyto nástroje by měly pomoci při zavádění řádného řízení fondů. Jedná se hlavně o spolupráci mezi Evropskou komisí, Evropskou investiční bankou a dalšími finančními institucemi. JASPERS – „Společná pomoc při podpoře projektů v evropských regionech“.[4]


16

JEREMIE – „Společné evropské zdroje pro mikropodniky aţ střední podniky“. [4] JESSICA – „Společná evropská podpora udrţitelných investic do městských částí“. [4]

Aby mohla být přidělena podpora ze strukturálních fondů nebo Fondu soudrţnosti, je potřeba vytvoření tzv. regionů soudrţnosti. Jedná se o základní statistické jednotky pro výpočet ukazatele HDP na obyvatele neboli NUTS II. Jsou to nomenklaturní jednotky, které v ČR nesou název sdruţené kraje.

Obrázek č.1: Regiony soudržnosti

Zdroj: [20]

V ČR klasifikace NUTS byly provedena Českým statistickým úřadem, po dohodě s Eurostatem na základě usnesení vlády ČR č. 707/1998. Klasifikace územních statistických jednotek CZ-NUTS vstoupila v ČR v platnost dnem 1. ledna 2000, podchytila nově vzniklé územně správní uspořádání ČR.

1.2 Strukturální fondy EU a Česká republika 2007 - 2013 Strukturální fondy tvoří jádro regionální a strukturální politiky EU. Peníze jsou získávány na základě jasných cílů a priorit. „Základním účelem vytvořených strukturálních fondů je prostřednictvím rozvojových programů a projektů sniţovat zaostalost znevýhodněných regionů včetně venkovských a zajisti v těchto oblastech vyrovnaný a udrţitelný rozvoj“.[8]


17

V programovacím období 2007 – 2013 můţe Česká republika z různých fondů získat přibliţně 725 miliard korun (cca 26,69 mld. euro). Evropská unie financuje maximálně 85 % výdajů, český stát musí projekty spolufinancovat přibliţně 132,83 miliardami. „Do konce února evidovalo ministerstvo pro místní rozvoj 33 782 ţádostí v hodnotě 806,5 miliardy korun“, prohlásil ředitel odboru Národní fond z ministerstva financí Jan Gregor. [17]

Priority EU pro realizaci politiky hospodářské a sociální soudrţnosti definuje dokument Strategické obecné zásady Společenství, členské státy svoje priority definují v Národním rozvojovém plánu. Soulad těchto dokumentů představuje na území členského státu Národní strategický referenční rámec. Tento rámec vypracovává kaţdá členská země EU. Jedná se o základní programový a strategický dokument, který obsahuje priority a opatření, na které se členská země během programového období bude soustředit. V tomto rámci nalezneme i strukturu čerpání fondů EU a popis jednotlivých OP. „V budoucnosti se můţou přesunout také peníze mezi jednotlivými operačními programy. Dotace z oblastí, které dosud v čerpání příliš úspěšné nejsou, by tak umoţnily plnit jiné priority. Česko můţe v nynějším rozpočtovém období získat z Bruselu aţ 26,7 miliardy EUR, coţ je v závislosti na kurzu kolem 700 miliard korun,“ uvedla ČTK. [16]

1.3 Charakteristika operačních programů EU ČR ČR vyuţívá finančních prostředků z evropských zdrojů na základě schválených OP, které jsou vţdy pro jednotlivé programovací období nové. Členské státy EU zřizuji orgány a instituce, které se zabývají činnostmi směřujícími k zisku peněz z fondu EU. Tyto orgány dále poskytují finance příjemcům podpory, jedná se realizátory projektů. „pro konkrétní tematickou oblast, který zpracovávají členské země EU". [4] „V OP jsou podrobně pospány cíle a priority, které chce členská země v dané oblasti dosáhnout v aktuálním programovacím období“. [1] Operační programy vznikly jako vyjednané strategické dokumenty mezi Evropskou komisí a jednotlivými členskými státy, které vychází z priorit politiky hospodářské a sociální soudrţnosti pro období 2007-2013 a odpovídají individuálním potřebám členského státu. Česká republika připravila pro období 2007 – 2013 celkem 24 operačních programů, které se dále dělí na tematické, regionální, programy pro Prahu a programy spadající pod cíl


18

Evropská územní spolupráce. Členská země si můţe s Evropskou komisí dohodnout jednotlivé operační programy. Jedná se o jakési mezistupně mezi výše uvedenými fondy a konkrétními příjemci finančními podpory v členských státech a regionech. Na čerpání finančních prostředků z fondů EU se podílí několik subjektů. Tyto subjekty působí na úrovni národní – jsou společné pro všechny OP Národní orgán pro koordinaci, Monitorovací výbor NSRR, tzv. Řídící a koordinační výbor, Platební a certifikační orgán, auditní orgán, nebo na úrovni OP – určeny pouze pro jeden konkrétní OP.

Tematické OP, kterým byla přidělena finanční částka ve výši 21 271,1 mil. EUR 

OP Podnikání a inovace (podpora začínajícím podnikatelům, zkvalitnění poradenských sluţeb, výstavba a rekonstrukce zařízení na výrobu a rozvod elektrické a tepelné energie z obnovitelných zdrojů),



OP Doprava (modernizace silnic I. třídy, výstavba obchvatů, rozvoj sítě metra v Praze, ţelezniční a vnitrozemská vodní doprava, modernizace ţelezničních koridorů),



OP Ţivotní prostředí (čistírny odpadních vod, sanace kontaminovaných lokalit, ochrana proti vodní a větrné korozi, solární systémy, tepelná čerpadla),



OP

Lidské

zdroje

a

zaměstnanost

(profesní

vzdělávání

podporované

zaměstnavateli, zprostředkování zaměstnání, poradenská činnost a rekvalifikace, rozvoj institucí sluţeb zaměstnanosti, podpora subjektů působících v sociálních oblastech), 

OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (viz dále),



OP Technická pomoc (podpora publicity, monitorování – řízení implementace fondů EU v ČR),



OP Výzkum a vývoj pro inovace (obnova a podpora výzkumných laboratoří, vybudování, rekonstrukce a rozšíření kapacit vědy a výzkumu),



Integrovaný operační program (podpora eGovermentu – elektronické veřejné správy, např. CzechPoint, zvýšení úrovně zdravotnického zařízení a zázemí, vybudování školících středisek sluţeb zaměstnanosti apod.).


19

Regionální OP (ROP), kterým byla přidělena částka 4 659 mil. EUR Těchto 7 OP je určeno regionům soudrţnosti s výjimkou Prahy. Jedná se o programy, které se snaţí zvýšit jednotlivou konkurenceschopnost regionů, urychlit jejich rozvoj a nalákat do oblastí investory. Jednotlivé regionální OP jsou zřízení Regionální radou regionu soudrţnosti, která je jeho řídícím orgánem. Na výše uvedené OP je vyhrazeno z fondů EU 4,6 miliard dolarů. Pro Prahu byly speciálně zřízeny 2 OP

– OP Praha

Konkurenceschopnost a OP Praha Adaptabilita. 

ROP NUTS II Jihovýchod,



ROP NUTS II Jihozápad,



ROP NUTS II Moravskoslezsko,



ROP NUTS II Severovýchod,



ROP NUTS II Severozápad,



ROP NUTS II Střední Čechy,



ROP NUTS II Střední Morava.

OP - Praha, kterým byla přidělena finanční částka 372,4 mil. EUR 

OP Praha Konkurenceschopnost,



OP Praha Adaptabilita.

Evropská územní spolupráce Programy přeshraniční spolupráce jsou určeny příhraničním oblastem. Oba sousední přeshraniční regiony se zaměřují na stejný OP, ale řídící orgán je jen v jedné z oblastí. 

OP přeshraniční spolupráce ČR – Polsko,



OP přeshraniční spolupráce ČR – Bavorsko,



OP přeshraniční spolupráce ČR – Slovenská republika,



OP přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko,



OP přeshraniční spolupráce ČR – Sasko,


20



OP Meziregionální spolupráce,



OP Nadnárodní spolupráce,



ESPON 2013 (podpora výzkumu v oblasti územního plánování a regionálního rozvoje),



INTERACT II (jedná se o tzv. servisní program, coţ znamená, ţe ţadatelé z něj nemohou čerpat po celou dobu programovacího období 2007 - 2013).

„Subjekty v České republice budou moci vyuţít i finanční pomoci z komunitárních programů a grantů Evropské komise,“ připomíná specializovaný magazín Euractiv.[17]

Naše členství v Evropské unii umoţnilo moţnost čerpání finančních prostředků z fondů EU. V současném programovacím období 2007 - 2013 jich EU nabízí 8, kdy strukturální fondy se dále dělí na Evropský sociální fondy a Evropský fond regionálního rozvoje a finanční nástroje politiky nabízejí 3 fondy - Jaspers, Jeremie a Jessica. Z mého pohledu Česká republika, respektivě ţadatelé, jiţ z části přišla na to, jak ţádost o granty a získat co největší mnoţství finančních prostředků, avšak stále se zde objevují mezery v čerpání a my, jako ČR, neumíme zatím zcela vyuţít dostatečně této moţnosti nenávratné dotace.


2

21

OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

V ČR začalo první výzvy k předkládání projektových ţádosti o finanční dotace vyhlašovat Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy ČR (dále jen „MŠMT“) současně s jednotlivými kraji na jaře roku 2008. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (dále jen „OP VK“) spadá do kompetencí Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy konkrétně pod Odbor řízení strukturálních fondů EU. Jedná se o tematický OP, z něhoţ je moţnost čerpat finanční prostředky z Evropského sociálního fondu. OP VK je zaměřen především na oblasti rozvoje lidských zdrojů, vzájemné spolupráce mezi těmito subjekty a podporuje další vzdělávání. Je zaměřen na zlepšení kvality vzdělání na úrovni základních, středních a vysokých školách a univerzitách. „Globálním cílem OP VK 2007-2013 je rozvoj vzdělanostní společnosti za účelem posílení konkurenceschopnosti ČR prostřednictvím modernizace systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání, jejich propojení do komplexního systému celoţivotního učení a zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji“.[14] K naplnění globálního cíle je zapotřebí splnění cílů průběţných: 

Rozvoj a zkvalitňování počátečního vzdělávání s důrazem na zlepšení klíčových kompetencí absolventů pro zvýšení jejich uplatnitelnosti na trhu práce a zvýšení motivace k dalšímu vzdělávání.



Zkvalitnění vysokoškolského vzdělávání – jedná se o zkvalitnění výuky v oblastech vzniku nových oborů.



Inovace v oblasti terciárního vzdělávání směrem k propojení s výzkumnou a vývojovou činností, větší flexibilitě a kreativitě absolventů uplatnitelných ve znalostní ekonomice, k zatraktivnění podmínek pro výzkum a vývoj a k vytvoření komplexních a efektivních nástrojů, které by podporovaly inovační proces jako celek.



Posílení

adaptability a

flexibility lidských

zdrojů jako

základního

faktoru

konkurenceschopnosti ekonomiky a udrţitelného rozvoje ČR prostřednictvím podpory dalšího vzdělávání jak na straně nabídky, tak poptávky.

UTB ve Zlíně, Fakulta ekonomiky a managementu 

Vytvoření

moderního,

kvalitního

a

22 efektivního

systému

celoţivotního

učení prostřednictvím rozvoje systému počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání včetně propojení těchto jednotlivých částí systému celoţivotního učení. 

Zvýšení nabídky dalšího vzdělávání prostřednictvím dotací, které umoţní školám a organizacím zabývat

se dalším vzděláváním,

jeho ucelenou strukturou

prostřednictvím např. kurzů a školení.

V rámci OPVK rozlišujeme 2 typy projektů, jedná se o: Individuální projekty se předkládají na základě výzev, jenţ vyhlašuje MŠMT. Tyto výzvy jsou zaměřeny na prioritní osy 1, 2, 3 a 4. V rámci tohoto projektů ještě individuální projekty lze rozdělit na individuální projekty národní - ty jsou realizovány na celém území ČR, a individuální projekty ostatní, které jsou zaměřeny jen na určitou geografickou oblast na území ČR. Grantové projekty se předkládají na základě globálních grantů, které vyhlašují jednotlivé kraje ČR a spadají do prioritní osy 1 a 3. Jejich realizace probíhá na daném vybraném příslušném území kraje. Grantový projekt trvá nejdéle 3 roky.

Níţe uvedené subjekty mohou v rámci OP VK podávat ţádost o podporu, jedná se o: 

„ústřední orgány státní správy (včetně jejich přímo řízených organizací),



kraje,



města a obce,



školy a školská zařízení (včetně vyšších odborných škol a vysokých škol),



sdruţení asociace škol,



zaměstnavatelé,



profesní organizace zaměstnavatelů a zaměstnanců, podnikatelů,



profesní organizace odborové, zaměstnanecké, zaměstnavatelské a oborové,



organizace působící ve vzdělávání a kariérovém poradenství,



organizace působící v oblasti volného času dětí a mládeţe,

UTB ve Zlíně, Fakulta ekonomiky a managementu 

instituce poskytující poradenství pro oblast dalšího vzdělávání,



instituce vědy a výzkumu,



vývojová a inovační centra,



nestátní neziskové organizace a zdravotnická zařízení“. [14]

23

V současném programovacím období je OP VK poskytnuta finanční částka ve výši 829 mil. EUR (asi 51,2 mld. Kč) ze zdrojů EU a ze státních zdrojů jeto 330 mil. EUR (asi 9,2 mld. Kč). „Částka na informovanost a propagaci OP VK na léta 2007 aţ 2015 je 9,37 miliónu eur,“ sdělil deníku Právo mluvčí resortu Ondřej Gabriel“. [14] To je zhruba 260 miliónů korun.

2.1 Prioritní osy a oblasti podpory OP VK Kaţdý OP je rozdělen podle příslušných prioritní osob a oblasti podpor. Je tomu i tak u OP VK. Prioritní osou rozumíme „základní oblastí rozvoje, jejichţ realizací jsou naplňovány specifické cíle, jsou definovány jako tzv. prioritní osy“. [1] V případě oblastí podpory se jedná o nejniţší úroveň zaměření OP. Jedná se o „konkrétní opatření popisující přesné aktivity a činnosti, na které lze ţádat o finanční prostředky z fondů EU“.[1] OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost je rozdělen na následující prioritní osy a oblasti podpory:

Prioritní osa 1 - Počáteční vzdělávání „Tato prioritní osa je zaměřena na podporu prvního specifického cíle OP VK, kteří řeší rozvoj a zkvalitňování počátečního vzdělávání“. [2] Vzdělávání je zaloţeno na rovném přístupu a zajištění kvality ve vzdělávání pedagogických pracovníků. Taktéţ jsou podporováni všichni, kteří do vzdělávacího systému teprve vstupují. Globálním cílem je „rozvoj a zkvalitňování počátečního vzdělávání s důrazem na zlepšení klíčových kompetencí absolventů garantujících uplatnitelnost na trhu práce zvýšení motivace k dalšímu vzdělávání“. [4]


24

Specifické cíle prioritní osy 1: 1. Zvyšování kvality počátečního vzdělávání, 2. Zlepšení rovných příleţitostí dětí a ţáků, včetně dětí a ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami, 3. Zlepšení kompetencí pedagogických i

nepedagogických pracovníků

škol

a školských zařízení.

Je kladen důraz na 4 oblasti podpory prioritní osy 1: Prioritní osa 1.1 - Zvyšování kvality ve vzdělání Cílem je nalezení nových a motivačních cest k učení. Aktivitou, která by měla k tomuto pomoci, je tvorba školních vzdělávacích programů a jejich realizace v praxi. Je kladen důraz na osobitý vývoj ţáka či studenta, na jeho tvořivost a potřeby.

Prioritní osa 1.2 - Rovné příležitostí dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Cílem je zajištění rovných příleţitostí ke vzdělání bez ohledu na postiţení, sociálního znevýhodnění či ekonomického postavení ve společnosti. Jedná se o podporu aktivit, které umoţňují individuální přístup dle potřeb ţáků a studentů sociálně znevýhodněných.

Prioritní osa 1.3 - Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Hlavním cílem je podpora pedagogických pracovníků a pracovníků škol a školských zařízení. Důleţité je, aby pedagogové byli schopni ovládat sami sebe, pak teprve mohou své dovednosti přenášet na ţáky a studenty. Buduje se snaha o vytvoření motivujícího prostředí pro další vzdělávání pedagogických a nepedagogických pracovníků škol a školských zařízení.

Prioritní osa 1.4 - Zlepšení životních podmínek pro vzdělávání na základních školách Cílem je dlouhodobě podporovat aktivity, které jsou nejslabším článkem počátečního vzdělávání v ČR. Jedná se o rozvoj znalostí, schopností a dovedností v oblasti cizích


25

jazyků, matematiky, přírodních věd, informačních technologií apod. Taktéţ je podporován profesní a odborný růst pedagogických pracovníků, aby byli tyto schopnosti dále předávat svým svěřencům.

Prioritní osa 2 - Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj „Prioritní osa 2 naplňuje druhý specifický cíl OP VK a je zaměřena na modernizace terciárního vzdělávání, včetně zatraktivnění systému vyššího odborného vzdělávání“. [4] Terciární vzdělávání se v současné době stalo dostupné široké veřejnosti. Globálním cílem prioritní osy 2 je „inovace v oblasti terciárního vzdělávání směrem k propojení s výzkumnou a vývojovou činností, větší flexibilitě a kreativitě absolventů uplatnitelných ve znalostí ekonomice, zatraktivnění podmínek pro výzkum a vývoj a k vytvoření komplexních a efektivních nástrojů, které by podporovaly inovační proces jako celek“.[4]

Specifické cíle prioritní osy 2: 1. Zkvalitnění vzdělávání na vyšších odborných školách. 2. Zvýšení kvality a prohloubení diverzifikace vysokých škol s důrazem na poţadavky znalostní ekonomiky. 3. Zkvalitnění personálního zabezpečení výzkumu a vývoje včetně zlepšení odborné přípravy a podmínek pracovníků a vyuţít vhodných motivačních a propagačních nástrojů. 4. Posílení vztahů mezi institucemi terciárního vzdělávání, výzkumnými instituce mi a subjekty soukromého sektoru a veřejné správy.

Je kladen důraz na 4 oblasti podpory prioritní osy 2: Prioritní osa 2.1 - Vyšší odborné vzdělávání Oblast podpory je zaměřená především na modernizace a zatraktivnění systému vyššího odborného vzdělávání. Hlavním úkolem je obnova a propracovanost stávajících


26

vzdělávacích programů a vznik nových. Je snaha o propojení s poţadavky současných zaměstnavatelů na trhu práce.

Prioritní osa 2.2 - Vysokoškolské vzdělávání Cílem této podpory je modernizace a rozvoj vysokoškolského vzdělávání a také nabídka studijních programů a oborů, které jsou pro studenty atraktivní a které v současné době budou naplňovat poptávku po zaměstnancích v určitých oborech. Je kladen důraz na zaměstnávání čerstvých absolventů a jejich další vzdělávání.

Prioritní osa 2.3 - Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji Tato oblast podpory je zaměřena na zkvalitnění atraktivity a podmínek pro pracovníky výzkumu a vývoje. Činnosti v této oblasti podporují rozvoj lidských zdrojů, snahou je dostatečná motivace těch, kteří chtějí ve vědě a výzkumu pracovat, aby neopouštění následně tuto oblast. Globálním cílem je „Zkvalitnění personálního zabezpečení výzkumu a vývoje včetně zlepšení odborné přípravy a podmínek pracovníků a vyuţití vhodných motivačních a propagačních nástrojů“. [4]

Prioritní osa 2.4 - Partnerství a sítě Cílem této oblasti je spolupráce mezi subjekty, jeţ podporují vzdělávání, vědu a výzkum, lidské zdroje. Velký důraz se klade na společné projekty, utváření partnerství a spolupráce. Globálním cílem je „Posílení vtahů mezi institucemi terciárního vzdělávání, výzkumnými institucemi a subjekty soukromého sektoru a veřejné správy“. [4]

Prioritní osa 3 - Další vzdělávání Tato oblast se zaobírá neustálým vzděláváním v průběhu ţivota. Co jsme se naučili dnes, zítra uţ je málo. V ČR je další vzdělávání v současné době na niţší úrovni neţ v ostatních zemích EU. Nejvíce se projevu v rekvalifikaci nezaměstnaných, evidovaných na úřadu práce. Globálním cílem této osy je „Posílit adaptabilitu a flexibilitu lidských zdrojů jako základního faktoru konkurenceschopnosti ekonomiky a udrţitelného rozvoje ČR prostřednictvím podpory dalšího vzdělávání jak na straně nabídky, ta poptávky.


27

V prioritní ose 3 se objevují tyto oblasti podpory: Prioritní osa 3.1 - Individuální další vzdělávání V současném stavu na trhu práce neustále roste poptávka po vzdělané pracovní síle. Důraz je kladen na vzdělávání jednotlivce, na jeho schopnosti a dovednosti. Globálním cílem je „usnadnění individuálního přístupu obyvatel ČR k dalšímu vzdělávání a zvýšení jejich motivace k celoţivotnímu učení“.[4]

Prioritní osa 3.2 - Podpora nabídky dalšího vzdělávání Tato oblast je zaměřena na činnosti, jeţ slouţí ke zlepšení kvality a rozsahu nabídky v oblastech dalšího vzdělávání. Globálním cílem je „Prohloubení nabídky dalšího vzdělávání a posílení informovanosti o nabídce dalšího vzdělávání“. [3]

Prioritní osa 4a - Systémový rámec celoživotního učení Prioritní

osa

4b

-

Systémový

rámec

celoživotního

učení

(cíl

Regionální

konkurenceschopnost a zaměstnanost) Cílem těchto os je „realizace národních systémových aktivit dotýkajících se všech výše uvedených věcných priorit, a to na území celé ČR včetně území hlavního města Prahy“. [3] Jedná se o podporu a financování aktivit podporujících budování sytému v rámci počátečního, terciárního i dalšího vzdělávání. Prioritní osa 4a se podílí na systémové aktivity programovou v regionech Konvergence a prioritní osa 4b se podílí na systémových aktivitách programu v regionech Regionální konkurence schopnost a zaměstnanost. Globálním cílem obou os je "vytvoření moderního, kvalitního a efektivního systému celoţivotního učení prostřednictvím rozvoje systému počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání včetně propojení těchto jednotlivých částí systému celoţivotního učení“. [4]

V prioritních osách 4a a 4b jsou uvedeny 3 oblasti podpory: Prioritní osa 4.1 - Systémový rámec počátečního vzdělávání Tento systémový rámec je zaměřen na dokončení a osvětu reformy prostřednictvím podpory a vzniku nových vzdělávacích programů, jehoţ cílem je rozvoj a podpora práce


28

s ţáky a učiteli pomocí systému monitorování a hodnocení. Globálním cílem je „vytvoření systému podporujícího zvýšení kvality počátečního vzdělávání“. [4]

Prioritní osa 4.2 - Systémový rámec terciárního vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji Cílem této podpory je vytvoření rámce, pomocí kterého budou podpořeny řešení v oblasti terciárního vzdělávání, výzkumu a vývoje v ČR. Globálním cílem je „vytvoření systémového a institucionálního rámce pro oblast terciárního vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů ve výzkumné a vývojové činnosti“.[4]

Prioritní osa 4.3 - Systémový rámec dalšího vzdělávání Do tohoto rámce spadá celá řada aktivit, které vedou k vybudování uceleného systému s přesně vymezenými kompetencemi a odpovědností jednotlivých institucí. Jedním z hlavních cílů je propojení systému počátečního a dalšího vzdělávání a vytvoření systému celoţivotního učení. Globálním cílem je „dokončení ucelené koncepce, systémového a institucionálního rámce dalšího vzdělávání a zajištění jeho propojení s počátečním vzděláváním“.[4]

Prioritní osa 5a - Technická pomoc (cíl Konvergence) Prioritní

osa

5b

-

Technická

pomoc

(cíl

Regionální

konkurenceschopnost

a zaměstnanost) Tyto prioritní osy jsou zaměřeny a podporují řízení a realizace OP VK, pomocí kterých jsou financovány jednotlivé činnosti. Prioritní osa 5a podporuje aktivity programu v regionech Konvergence a prioritní osa 5b podporuje aktivity v regionech Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Globálním cílem těchto os je „dosaţení úspěšné realizace programu zajištěním všech potřebných činností vykonávaných v rámci jeho implementačních struktur a posílením absorpční kapacity subjektů čerpajících podporu“. [4]


29

V prioritních osách 5a a 5b jsou formulovány 3 oblasti podpory: Prioritní osa 5.1 - Řízení, kontrola, monitorování a hodnocení programu V rámci této podpory bude zajištěna komplexní podpora Řídícímu orgánu programu a všem subjektům, které spolupracují v rámci řízení, kontroly a hodnocení a hodnocení programu. Globálním cílem je „Zjištění efektivního řízení, kontrola, monitorování a

hodnocení

programu,

včetně

dostatečné

administrativní

kapacity

subjektů

implementačních struktur“. [4]

Prioritní osa 5.2 - Informovanost a publicita programu V rámci této podpory se bude realizovat kampaň, která zajistí širokou publicitu programu, který je zaměřen na příjemce a cílové skupiny programu. Výše uvedené musí vycházet z Komunikačního plánu OP VK. Globálním cílem je „zjištění informovanosti ţadatelů, příjemců a cílových skupin programu“. [4]

Prioritní osa 5.3 - Absorpční kapacita subjektů implementujících programů Tato oblast je zaměřena na podporu všech potencionálních příjemců, pomoci se jim připravit, realizovat a řídit předloţené projekty. Globálním cílem je „zvýšení absorpční kapacity subjektů pro získání prostředků ze strukturálních fondů“. [4]

V rámci OP VK jsem se zaměřila na výzvu vyhlášenou Moravskoslezským krajem v minulém roce. Vyhlašovatelem je Moravskoslezský kraj a jedná se tudíţ o grantový projekt. OP VK je v tomto programovém období 2007 - 2013 poskytnuta z evropského rozpočtu částka 51,2 mld. Kč a ze státního rozpočtu ČR částka 9,2 mld. Kč. Z tohoto konstatování lze tvrdit, ţe ČR poskytne zhruba 1/5 financí v rámci OP VK. Výzva vyhlášena Moravskoslezským krajem je zaměřena na Prioritní osu 1 - Zvyšování kvality ve vzdělávání, oblast podpory 1.1 - Počáteční vzdělávání. Z mého pohledu si myslím, ţe částka, která je z rozpočtu ČR poskytnuta na tuto oblast, by mohla být vyšší, neboť je nutno stále a dokonaleji podporovat vzdělávání a vzdělanost na území ČR.


3

30

PROJEKTY REALIZOVANÉ NA ÚZEMÍ MĚSTA HAVÍŘOVA V RÁMCI OP VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

Na začátku roku 2009 zpracovali spolu se školami a poradenskou společností zaměstnanci Magistrátu města Havířova 3 ţádosti z OP VK. Rozpočet pro tyto projekty činil skoro 40 milionů Kč. Všechny ţádosti byly schváleny a finanční prostředky z této dotace jsou pouţity pro rozvoj kvality vzdělávání, díky níţ se realizují nebo jiţ realizovaly nové učebny, interaktivní materiály a další pomůcky. Do těchto projektů jsou zapojeni jak ţáci a učitelé základních škol na území města Havířova, zaměstnanci magistrátu, tak i rodiče ţáků.

V rámci OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost byly na území města Havířova zahájeny 3 projekty, které jsou realizovány v rámci druhého kola výzev vyhlášených Moravskoslezským krajem k předkládání ţádostí o finanční podporu z OP VK. Všechny tyto projekty spadají do prioritní osy 1 Počáteční vzdělávání.

3.1 E-Grow Neboli celým názvem Elektronizace vzdělávání, včetně tvorby a následné implementace nových výukových materiálů v základních školách na území města Havířov. Projekt byl předloţen do prioritní osy 1 Počáteční vzdělávání, oblasti podpory 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání. Projekt byl zahájen 4.12.2009 a bude ukončen 30.6.2012. Celkové náklady projektu činí 11 332 760,40 Kč. Obsahem projektu je elektronizace výuky a vytvoření sítě e-learnigu, kdy budou vytvořeny pilotní výukové programy, které budou následně šířeny prostřednictvím sítě internet a to buď v textové, nebo video podobě. Hlavním cílem je modernizace a zefektivnění výuky, podpora rozvoje a zkvalitnění výuky na základních školách zřizovaných statutárním městem Havířov, prostřednictvím zavedení nových výukových metod a forem.


31

Rámcové cíle jsou tvořeny těmito 4 body: 

podpora rozvoje vzdělávacích aktivit se zaměřením na ţáky ZŠ,



podpora rozvoje dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků,



zavádění nových forem metod výuky,



podpora vzniku nových partnerství mezi školami za účelem přenosu informaci.

Konečnou cílovou skupinou jsou ţáci základních škol na území města Havířova, pedagogičtí pracovníci, kteří s těmito ţáky pracují a vedoucí pracovníci základních škol na území města Havířova. Struktura této skupiny je velmi různorodá, poněvadţ se jedná o ţáky 1. - 9. tříd ZŠ, je tudíţ nutno volit mnohdy zcela zásadně rozdílné formy přístupu. Celkem se má projektu zúčastnit 17 havířovských škol, tj. celkově 6 435 ţáků, z tohoto na prvním stupni jich je 2 790 a na druhém 3 625 ţáků. Důleţitým faktorem, který se objevuje realizaci projektu, jsou jeho rizika, které nemusí vést k úspěšnému konci, jedná se o: 1.

nedostatečné personální zajištění projektu,

2.

problémy s dodavatelem,

3.

nedodrţení podmínek globálního grantu,

4.

zvýšení cen sluţeb, vybavené - nedostatečné finanční zajištění

5.

projektu,

6.

nepřidělení dotace,

7.

nedodrţení monitorovacích ukazatelů projektu,

8.

politická nestabilita.

Do projektu je přímo zapojeno celkem 9 partnerů, kteří se podílejí na realizaci následujících aktivit: 1.

Zlepšování podmínek pro vyuţívání ICT – Vytvoření a provoz školského portálu, včetně vybudování struktury e-learningu,

2.

Efektivní práce s informacemi,


3.

32

Tvorba nových výukových materiálů a jejich bezprostřední přenos do praxe,

4.

Podpora škol v oblasti evaluace, nabídka evaluačních nástrojů.

„Celá vyspělá Evropa trpí v současné době nedostatkem absolventů ICT oborů. V blízké budoucnosti se očekává, ţe tento deficit ještě významně vzroste. Proto je třeba maximálně metodicky i jinak podporovat počítačovou gramotnost, a to uţ od základní školy“, říká ministryně školství Miroslava Kopicová. [18]. S realizací projektu se uskuteční 3 výběrová řízení zaměřené na pořízení materiálně technického zajištění projektu (počítače, tiskárny, kopírky, interaktivní tabule, apod.), vytvoření portálu a zajištění jeho provozu a nastavení systému evaluace. Důleţitým prvkem při realizaci projektu je dodrţení podmínek publicity. V rámci podpory publicity tohoto projektu budou pořízeny plakáty, letáky, prezentace projektu na internetových stránkách, tiskové a mediální zprávy, informační akce (workshopy), propagační předměty (např. trička, kšiltovky, propisky, bloky, apod.). Prvky publicity budou dodrţeny u dalších dvou projektů.

3.2 Stejná šance Projekt zkráceně Stejná šance neboli celým názvem Nastavení systému podpory rozvoje rovných příleţitostí v základních školách na území města Havířov. Projekt byl předloţen do prioritní osy 1 Počáteční vzdělávání, oblasti podpory 1.2 Rovné příleţitostí dětí a ţáků, včetně dětí a ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Projekt byl zahájen 4.12.2009 a datum ukončení 30.6.2012. Celkové způsobilé výdaje projektu jsou ve výši 23 050 500,16 Kč. Projekt je zaměřen a podporu rozvoje vzdělávání ţáků základních škol se speciálními vzdělávacími potřebami na území města Havířova s důrazem na jejich sociální integraci a na podporu jejich začlenění do vzdělávacího procesu a udrţení se v něm. Zároveň zde je zásadní prvek, který řeší prevenci předčasných odchodů ze systému vzdělávání a motivaci těchto skupin při dalším vzdělávání, respektive pro jejich zapojení do pracovního ţivota. V rámci realizace projektu dojde k zasíťování všech 17 základních škol na území města


33

Havířova, z nichţ 8 je do projektu zapojených v rámci institutu partnerství, coţ předpokládá jejich přímé zapojení do přípravy a realizace dílčích aktivit (např. systém spolupráce a komunikace, rozvoj ICT dovedností ţáků, vytvoření studoven pro ţáky se sociálním znevýhodněním, organizace volnočasových kurzů, zlepšování organizačních forem výuky, biofeedback, a další). V tomto projektu je nastaveno 10 klíčových aktivit, které mají být v průběhu 2,5 let zrealizovány. Jedná se např. o nastavení systému spolupráce, komunikace a motivace, rozvoj ICT dovedností ţáků, zřízení studoven pro ţáky se sociálním znevýhodněním, organizace volnočasových kurzů pro ţáky, sdílení školního psychologa, zřízení biofeedback centra a další. S realizací projektu jsou spojeny určité rizika: 

nedostatečné personální zajištění projektu, fluktuace,



problémy s dodavatelem,



nedodrţení podmínky globálních grantů,



zvýše cen sluţeb, vybavení – nedostatečné finanční zajištění projektu,



nepřidělení dotace,



nedodrţení monitorovacích ukazatelů projektu,



změna politické situace.

Výběrová řízení, která v rámci projektu se uskutečňují, jsou zaměřena na pořízení vybavení (počítače, tiskárny, scannery, kopírky, apod.), na zvýšení kompetencí pedagogických pracovníků a na zajištění volnočasových motivačních kurzů.

3.3 DVPP pro Havířov Tento projekt je celým názvem Vznik centra DVPP na území města Havířov - Zvyšování kompetencí a dovednosti pedagogických pracovníku. Byl zahájen 4.12.2009, datum ukončení projektu je 30.06.2012. Cílem je navrhování, zavádění a provádění reforem systémů vzdělávání a odborné přípravy s cílem rozvíjet zaměstnanost, zvyšování významu základního a odborného vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce a neustále zlepšování


34

dovedností vzdělávacích pracovníků. Je zaměřen na zvýšení efektivity a kvality vzdělávání pedagogických pracovníků, kdy jeho cílem je zvýšení jejich kompetencí a dovedností. Hlavním cílem je zvýšení dostupnosti, kvality a atraktivity nabídky dalšího vzdělávání pro pracovníky ZŠ. Klíčové aktivity: 

podpora sociální dovednosti,



specializované vzdělávání,



podpora vyuţití moderních nástrojů ve výuce,



zvyšování vyuţití lektorského potenciálů,



zajištění materiálně-technického vybavení výuky.

Cílovou skupinou jsou pedagogičtí pracovníci a vedoucí pracovníci základních škol zřizovaných ţadatelem. Celkový počet pedagogů základních škol na území města činí 896. U těchto pedagogů je potřeba klást důraz na jejich psychický stav, jejich osobnostní rozvoj. Celkové náklady projektu činí 5 918 604.96,- Kč. V rámci tohoto projektu se uskuteční dvě výběrová řízení a to na přízemí vybavení učebny pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a zajištění realizace vzdělávacích aktivit pro pedagogy.

Městu Havířov se úspěšně daří realizovat výše uvedené projekty a v budoucnu chtějí realizovat další projekty v rámci OP VK. Dle mého názoru je velmi pozitivní, ţe se snaţí rozvíjet vzdělání a vzdělanost na území města a snaţí se podporovat nové aktivity.


II. PRAKTICKÁ ČÁST

35


4

36

VLASTNÍ NÁVRH ŽÁDOSTI O DOTACI Z OP VK

Projektová ţádost musí být zpracována v souladu s podmínkami OP a předkládá se ve stanoveném termínu, tzn. v době výzvy. U některých OP stačí zaţádat jen tzv. registrační ţádosti nebo ţádosti plné. Registrační ţádost obsahuje pouze základní informace o ţádajícím subjektu, pokud ji odpovědný orgány přijme, pak ţadatel plněnu tzv. plnou verzi. Projekt je „konkrétní ucelený podrobně rozpracovaný projektový záměr, který je součástí projektové ţádosti“.[1] Jedná se o seskupení a shromáţdění aktivit, jejichţ cílem je dosaţení stanoveného a jasně definovaného cíle, který je omezen výši rozpočtu a časem. Projekt lze definovat také jako „řadu aktivit se stanovenými cíli, které vedou ke konkrétnímu výsledku v daném časovém rámci, nebo např. jako časové omezené úsilí, jehoţ cílem je vytvořit jedinečný produkt či sluţbu.“ [4] Důleţitým prvkem pro přípravu a realizaci projektu je ucelený systém orgánů. V tomto případě se jedná o řídící orgány, monitorovací a kontrolní orgány, které budou pracovat s financemi a prostředky EU. Aby mohla být ţádost o grant z OP podána, musí se zakládat na výzvě. Výzvu podává řídící orgán příslušného programu. Ţádosti o dotace jsou přijímány ve stanoveném termínu. Výzvy jsou zveřejněny v tisku a na internetových stránkách. Náleţitosti výzvy: číslo, název programu, prioritní osy, oblastní podpory, místo předloţení projektové ţádosti, den, datum, hodinu, do kdy je nejpozději nutno ţádost předloţit, odkaz o podrobnějších informacích, adresy a kontakty odpovědných orgánů. Je zveřejněn i přesný výčet oprávněných ţadatelů a oblastí podpory.

4.1 Žadatel projektu a jeho zkušenosti Praktická část diplomové práce je zaměřena na návrh ţádosti o finanční podporu z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (dále jen „ţádost“). Ţádost je vypracovaná na základě 2. kola výzvy pro grantové projekty, která byla vyhlášena Moravskoslezským kraje dne 30. ledna 2009 a ukončena byla dne 13. března 2009. Výzva byla zaměřena na prioritní osu 1 Počáteční vzdělávání, oblast podpory 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání.


37

Projekt má název „Rozvoj dovedností a znalostí ţáků základní školy v oblasti environmentálního vzdělávání a jazykových schopností na základní škole“. Ţadatelem je Základní škola Havířov-město Ţákovská 1/1006 okres Karviná (dále jen „ZŠ Ţákovská“), která je příspěvkovou organizací města Havířova. V současné době se škola nejvíce zaměřuje na rozšířenou výuku hudební výchovu, ale podporuje své ţáky v oblastech informační technologie, jazykové dovednosti, ekologie a environmentálního vzdělávání. Environmentální vzdělávání svých ţáků ZŠ Ţákovská podporuje zejména na první stupni v předmětu Člověk a jeho svět, kde vytváří vztah a ohleduplnost k přírodě. Konají vycházky do přírody, pořádají besedy a navštěvují výstavy a galerie věnující se této oblasti. V oblasti jazykového vzdělávání v rámci anglického jazyka, který se začíná vyučovat jiţ na prvním stupni ve třetím ročníku, si škola klade za cíl „vytvářet předpoklady pro budoucí zapojení ţáků do vzájemné komunikace mezi národy v rámci Evropy i světa a připravovat ţáky k praktickému uţívání jazyka (např. k moţnosti práce v zahraničí)“.[9] Pedagogové se snaţí seznámit ţáky, jak s mluvenou, tak i písemnou formou, organizují konverzace. V rámci německého jazyka se jedná především o odstranění stereotypu a negativního pohledu na našeho nejbliţšího souseda, pořádají výlety do německy mluvících zemí. Propojují a procvičují jak mluvenou, tak i písemnou formu tohoto jazyka. Ţadatel v souladu s legislativními poţadavky vytvořil vlastní Školní vzdělávací program (dále jen ŠVP), coţ je zásadní dokument pro fungování školy a plní obdobou funkci jako například strategické dokumenty měst. Vytvořit dokonale provázaný a zajímavý ŠVP je jeden velký projekt, který vyţaduje velmi systémový přístup, aby jim stanové aktivity zaměřené na rozvoj lidských zdrojů byly pro cílovou skupinu, kterou jsou ţáci ZŠ Ţákovské, zajímavé. ŠVP se následně člení podle jednotlivých oblastí a předmětů, kdy kaţdý z nich je ve své podstatě samostatná aktivita, která je svázána s ostatními a ty se pak znovu stýkají v celek. ZŠ Ţákovská jeho prostřednictvím a v souladu se svým posláním a účelem zřízení rozvijí aktivity zaměřené na rozvoj lidských zdrojů. Dodatkově ZŠ Ţákovská realizuje dílčích projekty, které mohou tuto školu posunout dále a rozvinout její nabídku vzdělávacích sluţeb. ZŠ Ţákovská se podílela na projektech Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy České republiky v rámci Státní informační politiky ve vzdělávání, který je zaměřený na rozvoj ICT gramotnosti pedagogických pracovníků a na pořízení software pro účely výuky. Pedagogičtí pracovníci dále vzájemně spolupracují na školních projektech. V práci s cílovými skupinami, mezi něţ patří i ţáci ZŠ Ţákovská, má škola


38

dlouholeté zkušenosti. Při svém zaloţení v roce 1964 měla škola 732 ţáků, v současné době sčítá 430 ţáků, kteří studují ve 20 třídách. Ve škole se nachází 4 učebny cizího jazyka, 3 učebny informatiky, odborná učebna fyziky, chemie, zeměpisu, přírodopisu, společenských věd a 3 učebny hudební výchovy. Dále škola nabízí informační centrum a dílny v rámci výuky pracovní výchovy. „V suterénu školy byl vytvořen sálek (130 míst), který kromě pěveckých akcí vyuţíváme k promítání, besedám, přednáškám, besídkám a k práci videoklubu“.[21] Také vlastní školní knihovnu. Ţákům ve studiu pomáhá výchovná poradkyně, sociální pedagog a metodik prevence.

4.2 Popis projektu Hlavní cílem projektu je podpora rozvoje a zkvalitnění výuky na ZŠ Ţákovská, coţ koresponduje s obsahem projektu, kterým je rozvoj znalosti, schopností, dovedností a kompetencí ţáků v oblasti environmentální výchovy a na to navazující prohloubení cizojazyčných znalostí a aplikace na praktické vyuţití a mezioborové vazby. S tím souvisí rozšíření a zkvalitnění technického vybavení, uţívání interaktivních pomůcek, vytváření nových studijních mefitických materiálů EVVO, výukových textů a to v českém a následně pak v anglickém případně německém jazyce. Zaměření projektu je v souladu s obsahem hlavního cíle OP VK v oblasti podpory 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání. Projekt se systémově věnuje zvyšování kvality základního školství a navazuje na ţadatelem jiţ realizované aktivity. Dílčími cíli projektu je podpora rozvoje vzdělávacích aktivit se zaměřením na ţáky ZŠ, zavádění nových forem a metod výuky a podpora vzniku nových partnerství mezi školami za účelem přenosu informací. Projekt reaguje na současné trendy ve výuce, které kladou důraz na vybrané aspekty vzdělávání, mezi něţ patří i výuka v oblasti EVVO a jazyků. ZŠ Ţákovská se v posledních letech profiluje jako škola zaměřená na environmentální vzdělávání. Národním, evropským i světovým cílem je zkvalitnění výuky ve všech stupních vzdělávacího systému. V průběhu plnění projektu škola naváţení vztah se zahraničními partnery, školami, které taktéţ se snaţí o rozvoj vzdělávání v oblasti jak jazykové tak i environmentální. ZS Ţákovská klade svůj důraz v současné době převáţně na rozvoj hudební výchovy. V budoucnu ovšem díky tomuto projektu chce svůj vzdělávací okruh rozšířit jak o environmentální vzdělávání tak samozřejmě i o jazykové spektrum.


39

Cílovou skupinou jsou ţáci školy, kteří se budou podílet na hlavních i dílčích aktivitách. Skupina je různorodá, neboť sčítá široké spektrum ţáků hlavně z hlediska věku, protoţe projekt je zaměřen jak na ţáky prvního stupně (1. - 5. třída), tak i a ţáky stupně druhého (6. – 9. třída). Je tudíţ nutné volit rozdílný přístup ve výuce. Cílová skupina sčítá 430 ţáků, Samozřejmě do této cílové skupiny řadíme i pedagogy a pracovníky vyučující cizí jazyk a EVVO, kteří mají snahu o dlouhodobý pozitivní rozvoj svých ţáků. Do projektu budou zařazeny i další subjekty v oblasti vzdělávací, jedná se především o organizace, kterých se bude týkat výstupu projektu. Výstup projektu a celková prezentace bude směřována vůči ostatním školám a vzdělávacím institucím. Zapojení cílové skupiny a partnerů do projektu je důleţité a především zásadní pro zdárné fungování a výstup projektu. Hlavním účelem projektu je rozvoj ţáků v oblasti EVVO, jazyků a částečně i ICT. Výuka bude realizována v budovách škola, v přírodních interiérech i exteriérech, v odborných učebnách i v zahraničí. Škola plánuje vybudovat ekoučebnu, rozšířit dosavadní jazykovou učebnu a tzv. venkovní učebnu, která bude slouţit pro výuku EVVO, na které lze pěstovat rostliny, zeleninu či ovoce. Z řad pedagogů to není motivace jen týkající se finanční stránky, ale také o navázání snadnějšího a bezprostředního vztahu se svými ţáky. Celkovým přínosem pro cílovou skupinu definovanou výše je ten, ţe ţáci budou zapojení do environmentální a ekologické problematiky jiţ od první třídy a současně budou rozšířeny jejich jazykové znalosti od 3. třídy. Je také kladen důraz na propojení tohoto vzdělávání do dalších předmětu, které ve škole vyučují. Škola si klade za cíl zveřejnit tyto dvě oblasti i na své webové stránky, ať ţáci, ale i ostatní zájemci, se mohou danou problematikou zabývat kdykoliv a kdekoliv. Svou různorodostí z hlediska věku zasáhne tato skupina široké spektrum zájemců. Budou tak podporovat a dále rozvíjet sociální vazby. Pedagogičtí pracovníci mají tím pádem moţnost se podílen na vzdělávacím programu školy, podílí se na kulturním a osvětovém rozvoji svých ţáků a budoucí generace, ale také v jejich případě jde o zvýšení své finanční stránky. V rámci realizace projektu se můţeme setkat s celou řadou rizik, jedná se např. o: 1.

Nedostatečné personální zajištění projektů, spolupracovníků a zaměstnanců

2.

Nezájem ze strany ţáků

3.

Problémy s dodavatelem


4.

Nedodrţení monitorovacích ukazatelů projektu

5.

Nedostatečné finanční zajištění projektu, nepřidělení dotace

6.

Nezájem o výstupy projektu u ostatních organizací.

40

Aby projekt byl úspěšné zakončen, je nutno minimalizovat výše uvedené rizika. Riziko 1 lze v rámci personálního zajištění školy lze zcela vyloučit. Škola disponuje s kvalitním personálním zajištěním. Pedagogové jsou schopni poskytnout kvalitní práci a nabídnout své znalosti svým svěřencům. Riziko 2 lze také z velké části minimalizovat. Ţáci budou v těchto oblastech vzdělávání v rámci školního vzdělávacího programu, budou realizovat vycházky do přírody, pořádat výlety, jak na území ČR, tak v zahraničí. Z tohoto důvodu dokáţu tvrdit, ţe ţáci změnu výuky přivítají a spolupráce bude nad míru očekávání velmi dobrá. Riziko 3 se vyskytuje velmi často, avšak minimalizovat riziko je potřeba výběrem kvalitního dodavatele. Ze strany dodavatelů je nejlépe vybrat někoho, kdo se školou spolupracuje jiţ delší dobu a jeho výsledky pro školu jsou pozitivní. Riziko 4 je eliminováno nastavením reálných ukazatelů, které odpovídají zaměření projektu. Riziko 5 v tomto riziku počítá ţadatel s moţností, ţe některé aktivity bude muset hradit sám ze svého rozpočtu. U rizika 6 lze předpokládat, ţe se bude jednat o atraktivní spolupráci s dodavatelem, a proto je snaha toto riziko minimalizovat. Škola počítá s tím, ţe v těchto oblastech bude vyučovat i nadále po ukončení projektu. Bude nadále spolupracovat s externími spolupracovníky. Všechny aktivity bude dlouhodobě udrţovat, aktualizovat data, vytvářet nové textové podklady pro tyto oblasti. Počítá s veřejnou prezentací svých výsledků v rámci konferencí a publikací v kniţní i internetové podobě. Škola počítá i s rozšířením svých aktivit na webových stránkách, kde postupně budou zveřejňovat aktuality v těchto směrech. Bude se snaţit o propojení těchto oblastí od ostatních vyučovacích předmětů, které se na škole vyučují v rámci Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání č.j. ZŠ/300/2007.


41

Statutárním orgánem příspěvkové organizace je ředitel, který jedná jejím jménem samostatně. Ředitel vydává organizační a pracovní řád školy a určuje svého zástupce, který ho zastupuje ve vyjmenovaném rozsahu jeho práv a povinností. Nastavuje i kontrolní systém, který musí odpovídat struktuře příspěvkových organizací působících v oblasti školství zřizovaných obcemi. Všechny vztahy musí být v souladu se zřizovací listinou. Pro řízení tohoto projektu jsem zvolila dvoustupňové řízení, kdy na vrcholu je hlavní manaţer projektu. Tento manaţer komunikuje a předává informace přímo ostatním členům týmu podle jejich zařazení. Stejný postup směřuje i naopak. Systém i v tomto případě musí být nastaven s v souladu se zákonnými poţadavky na typ ţadatele. Veškeré úkony a aktivity musí být schváleny statutárním zástupcem, včetně financí a závaţnějších situací, které se v průběhu realizace projektu vyskytnou. Zřizovatel organizace je statutární město Havířov, které provádí rovněţ nad organizací průběţnou kontrolu hospodaření a nakládá se svým majetkem a financemi. V průběhu realizace projektu vykazuje několikrát výkazy o mzdách zaměstnanců, které přes zřizovatele prochází a které jsou taktéţ kontrolovány. Doba realizace projektu se liší dle typu projektu a dle operačních programů. Pohybuje se v časovém rozmezí několika měsíců po dobu 2 let. Česká republika zaţádala o výjimku, která ji byla schválena, a projekty u nás mohou být realizovány do 3 let od zahájení projektu.

4.3 Klíčové aktivity a jejich harmonogram Klíčové aktivity jsou důleţitým aspektem při realizaci projektu. První klíčovou aktivitou je „Rozvoj znalostí, schopností, dovedností a ţáků ve vzdělávání pro udrţitelný rozvoj s důrazem na environmentální oblast včetně realizace praktických 1 (environmentálních) programů – Tvorba a implementace programů zaměřených na environmentální vzdělávání“ (dále jen „rozvoj znalostí“). Cílem této aktivity je vytvořit u ţáků lepší vztah k ekologii, k environmentálnímu vzdělávání a k přírodě celkově. Pedagogičtí pracovníci se budou snaţit aktivně zapojit ţáky do environmentálního vzdělávání, své cíle a výsledky prezentovat a spolupracovat s ostatními lidmi jak v rámci školy, tak i mino nic. V rámci

1

Jedná se o podporovanou aktivitu z oblasti globálních grantů


42

této aktivity budou zakoupeny, vytvořeny a vyuţívány nové učební a pracovní pomůcky, jejichţ cílem bude ucelení kolektivu. Bude upravena a vybavena učebna pro výuku environmentálního vzdělávání, které bude propojeno do předmětu Člověk a jeho svět, přírodopis, biologie či pracovní výchova. Na půdě školy vznikne expozice zvířat, naučné velkoplošné plakáty s environmentální tématikou či přednášky v této oblasti od odborníků na slovo vzatých. V rámci pracovní výchovy bude zrealizovaný skleník, kde ţáci budou pěstovat různé druhy bylin, ovoce či zeleniny. Škola počítá s tím, ţe aktivity budou podporovány i po ukončení projektu, na kterých se bude podílet koordinátor EVVO. Klíčovým výstupem by měla být zlepšená komunikace mezi ţáky a učiteli, vzájemná zpětná vazba. Pedagogové jiţ od první třídy budou v ţácích pěstovat kladný vztah k přírodě a k podpoře projektu. Vyvíjí se zde snaha o rozvoj znalostí, schopností dovedností ţáků v rámci environmentálního vzdělávání, konkrétní působení na 430 ţáků. Budou vytvořena podklady a následná realizace sekce environmentální politiky na webových stránkách školy, vytvořeny multimediální výukové materiály pro práci na PC, zakoupen digitální fotoaparát, televize s DVD přehrávačem a interaktivní tabule. Výukové materiály pro práci na PC budou poskytnuty i ostatním pedagogům v rámci školy i mimo ni. Jednou za čtvrt roku shrnou ţáci i učitelé své vzdělávání v oblasti environmentální politiky ve školním časopise, kde se s ţáky a učiteli podělí o své poznatky. K realizaci projekt bude zakoupena ještě videokamera, projektor a 5 ks notebooků, které budou moci ţáci pouţít i ve výuce mimo školu. Celkové náklady na tuto aktivitu činí 521 135,00 Kč. Druhou klíčovou aktivitu lze pojmenovat jako „Zavádění nových vyučovacích přístupů, metod, forem a činností v rámci výuky cizích jazyků“. Tato aktivita reaguje na současný stav nabídky na trhu práce, proto je třeba se učit cizích jazyků jiţ od nejútlejšího věku. Hlavním úkolem této aktivity je zvýšení kvality výuky, zavedení nových metod a forem práce. V rámci této aktivity bude zrealizována výuka i na PC, kde bude nainstalován vhodný program pro podporu výuky jazyků. Jazyková učebna bude zrekonstruována, bude zakoupena televize s DVD přehrávačem, DVD s výukovou v cizím jazyce, sluchátka, slovníky a interaktivní tabule. Také bude zakoupeno 5 ks notebooku s vhodným softwarem k výuce. Škola vyšle své ţáky na týdenní jazykové pobyty na území Evropy, jejími cíly bude prohloubení si znalosti v rámci výuky cizích jazyků, podpora spolupráce se subjekty, které se školou spolupracují a také zaměření výuky i na oblast environmentálního vzdělávání. U této aktivity budou hrazeny náklady na cestu a pobyt, náklady na stravu si


43

ţáci uhradí sami. Budou tím podpořeny rovné přístupy ţáků ke vzdělávání. Tyto pobyty se budou soustřeďovat na ţáky 7., 8. a 9. tříd. K dalším činnostem v rámci této aktivity patří vytvoření metodického materiálu zaměřeného na rozvoj jazykového vzdělávání s odkazem na mezipředmětové vazby. Tento materiál bude tvořen v průběhu realizace projektu, protoţe tyto výstupy lze pouţít pro další vyuţití. Na realizaci této klíčové aktivity se budou podílet 2 pedagogové školy, jeden, který vyučuje jazyk německý a druhý, který vyučuje jazyk anglický. Tito pedagogové budou spolupracovat s koordinátorem projektu. Na celkovém výstupu se bude podílet jak manaţer projektu, tak ti projektový manaţer. Výdaje v této oblasti činí zhruba 1 021 145,- Kč a budou pouţity jak na pobyty ţáků v zahraničí tak na úhradu mezd. Výstup klíčové aktivy se bude týkat celkového přepracování přístupu k výuce cizích jazyků. Pedagogové budou mít za cíl zakomponovat environmentální vzdělávání do výuky cizích jazyků a vytvořit podklady a materiály pro výše uvedené. Taktéţ i v rámci této aktivity budou vytvořeny podklady a následná realizace sekce jazykového vzdělávání na webových stránkách školy, vytvořeny multimediální výukové materiály pro práci na PC. Celkem bude do této aktivity zapojeno 430 ţáků. Z toho 10 ţáků 7. tříd, 10 ţáků 8. tříd a 10. ţáků 9. tříd se zúčastní zahraničního jazykového pobytu. Důleţitým aspektem jsou zde rovné příleţitostí ke vzdělávání, neboť ne kaţdá rodina je schopna poslat své dítě na jazykový pobyt, a proto škola uhradí polovinu nákladů vzniklou se zahraničním pobytem. Přesné vymezení klíčových/podporovaných aktivit naleznete v příloze P 1 - Výzva, konkrétněji v příloze č. 1 této výzvy.


44

Tabulka č. 2: Harmonogram klíčových aktivit r. 2010 Rok Měsíc

2010 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Rozvoj znalostí Zavádění nových vyučovacích přístupů, metod, forem a činností v rámci výuky cizích jazyků

Zdroj: Vlastní


2011 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X


Zdroj: vlastní


45


2012 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X


Zdroj: Vlastní

4.4 Realizační tým projektu Realizační tým se skládá z 8 osob, z toho se zde objevuje: S ekonomickým manažerem projektu bude uzavřena pracovní smlouva se závazkem 26 měsíců. Finanční odměna bude činit 3.585,- Kč měsíčně. Ekonomický manaţer projektu se podílí hlavně na finančním řízení projektu, spolupracuje při tvorbě monitorovacích zpráv, kontroluje celkové čerpání financí a v návaznosti na to zpracovává ţádosti o platby. V rámci své pozice dále vede a zpracovává účetnictví a provádí následné fakturace. Cílem jeho funkce je dohled na hospodárnost a účelovost vynaloţených finančních prostředků na realizaci projektu. Hlavní manažer projektu bude zaměstnán na dohodu o pracovní činnosti na 1 000 h s finančním ohodnocením 500 Kč hodinově. Jeho poslání je nést zodpovědnost za správný chod realizace projektu a kontroluje projektový tým. Spolupracuje na realizaci dílčích aktivit projektu a to jak v oblasti environmentálního vzdělávání, tak i v oblasti výuky cizích jazyků. Další personální funkci v tomto projektu zaujímá koordinátor projektu neboli projektový manaţer, který bude pracovat na základně pracovní smlouvy s 26 měsíčním úvazkem. Jeho hlavním posláním je organizace všech aktivit projektu a zajišťování podpory pro všechny


46

odborné pracovníky. Bude zajišťovat a vytvářet interaktivní výukové materiály, bude se podílet na spolupráci s koordinátorem ICT, povede administrativu a organizační zajištění aktivit a komunikovat s cílovou skupinou. Bude se především snaţit o celkovou prezentaci projektu na veřejnosti, bude jej monitorovat a zajišťovat plynulou realizaci projektu. Jeho finanční ohodnocení za měsíc činí 4.780,- Kč. Koordinátor EVVO2, jehoţ pracovní úvazek bude činit 26 měsíců a bude v rámci projektu pracovat na základě pracovní smlouvy. Koordinátor EVVO zajišťuje veškeré činnosti související s aktivitou č. 1. Podílí se na přípravě a tvorbě školních projektů, spolupracuje s cílovou skupinou na odborných článkách v místním školním časopise, pro potřeby prezentace na webových stránkách pořizuje z hodin fotografie a videozáznamy, tvoří metodický a výukový materiál. Jeho další činností je spolupráce s koordinátory jazyků na překladu jednotlivých

metodických

a

výukových

materiálech

a

spolupracuje

také

s informatikem ICT v rámci monitorovacích zpráv projektu. Jeho finanční ohodnocení za měsíc činí 7.170,- Kč. Koordinátor německého jazyka pracuje v rámci projektu na dohodu o pracovní činnosti s úvazkem 1 000 h. Jeho odměna činí 190,- Kč za hodinu. Má na starost koordinaci veškerých aktivit spojených s realizací jazykového vzdělávání, které souvisejí s projektem. Svou činnost bude vyvíjet i na překladech dokumentů a materiálů vytvořených v rámci EVVO. V rámci zahraničních pobytů se snaţí navázat spolupráci se zahraničními partnery spolu s projektovým manaţerem. Koordinátor anglického jazyka je taktéţ v rámci projektu zaměstnán na pracovní smlouvu s úvazkem 26 měsíců s finančním ohodnocením 3.585,- Kč měsíčně. Stejně jako koordinátor německého jazyk má na starost koordinaci veškerých aktivit spojených s realizací jazykového vzdělávání, které souvisejí s projektem. Svou činnost bude vyvíjet i a překladech dokumentů a materiálů vytvořených v rámci EVVO. V rámci zahraničních pobytů se snaţí navázat spolupráci se zahraničními partnery spolu s projektovým manaţerem. Koordinátor ICT bude na projektu spolupracovat v rámci pracovní smlouvy s úvazkem na 26 měsíců a jeho odměna bude činit 3.585,- Kč měsíčně. Jeho prací je vytváření interaktivních výukových programů pro výuku environmentálního a jazykového vzdělávání. Taky

2

environmentální vzdělávání, výchova a osvěta


47

on má na starost zpracovat část metodického materiálu. Spolupracuje s koordinátorem EVVO, hlavním a projektovým manaţerem. Pedagog německého jazyka bude své znalosti předávat na základě pracovní smlouvy s 26 měsíčním úvazkem s finančním ohodnocením 2.210,- Kč měsíčně. V rámci svého působení zajišťuje přímou výuku ţáků, překládá environmentální výukové podklady do německého jazyka, podílí se na tvorbě výukového materiálu a komunikuje s německy mluvícími partnery.

Graf č. 1:

Výše měsíčního finančního ohodnocení zaměstnanců v rámci pracovní smlouvy

2210

3585

3585

Ekonomický manaţer Koordinátor projektu 4780

Koordinátor EVVO Koordinátor AJ Koordinátor ICT

3585

Pedagog NJ

7170

Zdroj: Vlastní


48

4.5 Rozpočet projektu Kaţdý projekt, který se v rámci EU realizuje, musí mít svůj rozpočet. Tento se předkládá při ţádosti o grant z fondů EU. Je tvořen předpokládanými způsobilými náklady, které se dělí na přímé a nepřímé. Do oblasti přímých nákladů řadíme ty náklady, které jsou přímo propojeny s aktivní realizací projektu a jdou dokládány účetními doklady. Jedná se o osobní náklady, cestovní náhrady, zařízení a vybavení, přímou podporu, sluţby, kříţové financování. Kříţové financování je „způsob financování, jehoţ principem je však umoţnění výjimky, kdy lze doplňkovým způsobem v rámci limitu 10 % na kaţdou prioritní osu OP financovat aktivity projektu spadající do oblasti podpory z druhého fondu. Např. nákup výpočetní techniky do počítačové učebny školy je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj“.[1] Nepřímé náklady se pojí s administrativní stránkou projektu. Rozpočet se sestavuje na základě předpokládaných přímých nákladů projektu dle jednotlivých kategorií přímých nákladů. Jednotlivé kapitoly mají svá finanční omezení. Kapitola 3, Zařízení a vybavení, nesmí překročit 30 % celkového rozpočtu přímých nákladů projektu a kapitola 6, Kříţové financování, nepřekročí hranici 45 % celkových nákladů. V průběhu realizace lze provádět v rozpočtu změny, ale svým způsobem je nutno rozpočet dodrţovat. Veškeré změny v rozpočtu projektu se nesmí odchýlit od charakteru projektu a musí být pro projekt nezbytné. Všechny změny, které jsou v rozpočtu provedeny, musí mít své odůvodnění. Také lze poloţku vytvořit nebo zrušit. V případě, ţe bude překročena výše jednotlivé poloţky, musí být uskutečněna rozpočtová změna. Z výše uvedeného vyplývá, ţe překročení rozpočtu projektu není reálné a nelze jej uskutečnit. Důkladně rozpracovaný rozpočet projektu "Rozvoj dovedností ţáků základních školy v oblasti environmentálního vzdělávání a jazykových schopností na základní škole" naleznete v příloze P 2. Tento rozpočet obsahuje 14 podstatných částí, které se dále dělí do jednotlivých skupin a podskupin.


49

Tabulka č. 5: Předpokládané zdroje financování v ČR Náklady

Procenta nákladů

1 869 123,70

100 %

Zdroj Celkové náklady projektu Soukromé spolufinancování

0

Přímé výnosy projektu

0

Veřejné spolufinancování

0

Z toho ze strukturálních fondů Z toho ze státního rozpočtu

1 532 225,50

82 %

336 898,20

18 %

Zdroj: Vlastní

Graf č. 2:

Podíl financování vyjádřený v Kč

336898,20

strukturální fondy státní rozpočet 1532225,50

Zdroj: Vlastní


50

Tabulka č. 6: Rozpočet projektu podle aktivit Aktivita

Náklady na aktivitu

Procenta

Rozvoj znalostí

521.135,00

34 %

1.021.145,00

66 %

Zavádění nových vyučovacích přístupů, metod, forem a činností v rámci výuky cizích jazyků

Zdroj: Vlastní

Graf č. 3:

Rozpočet projektu dle aktivity vyjádřený v Kč

521135 1021145

Zdroj: Vlastní

Rozvoj znalostí Zavádění nových vyučovacích přístupů


51

Tabulka č. 7: Rozpočet projektu podle subjektů Subjekt

Podíl na nákladech

Procenta

1 869 123,70

100 %

Základní škola Havířov – Město Ţákovská 1, okres Karviná, příspěvková organizace

Zdroj: Vlastní

Tabulka č. 8: Harmonogram čerpání rozpočtu Pořadí žádosti o

Datum předložení žá-

Předpokládaná po-

platbu

dosti o platbu

žadovaná částka

01

2.2.2010

240.000,-

02

22.5.2010

203.000,-

03

15.8.2010

203.000,-

04

25.11.2010

203.000,-

05

2.2.2011

203.000,-

06

22.5.2011

203.000,-

07

15.8.2011

203.000,-

08

25.11.2011

203.000,-

09

3.3.2012

228.123,70

Zdroj: Vlastní

UTB ve Zlíně, Fakulta ekonomiky a managementu Graf č. 4:

52

Postupné čerpání finančních prostředků k realizaci projektu v Kč

228123,7 203000

1. ţádost o platbu

240000

2. ţádost o platbu 203000

3. ţádost o platbu 4. ţádost o platbu

203000

203000 203000 203000

203000

5. ţádost o platbu 6. ţádost o platbu 7. ţádost o platbu 8. ţádost o platbu 9. ţádost o platbu

Zdroj: Vlastní

4.6 Horizontální téma a monitorovací indikátory Samotný projekt má pozitivní dopad na rovné příleţitosti. Zdůvodnění vlivu na rovné příleţitosti je takové, ţe v projektu nebudou cílové skupiny rozlišovány dle rasy, pohlaví nebo sociálního postavení, nebude se tedy jednat o diskriminační přístup. Cílem zahraničního pobytu je posílení sociálního statusu sociálně slabších ţáků ve společnosti. V rámci této aktivity budou účastníkům hrazeny náklady z rozpočtu projektu a to na dopravu a ubytování. Realizací projektu dojde ke zlepšení situace ve skupině, coţ bude mít pozitivní vliv na skupinu i společnost. Projekt má také pozitivní dopad na udrţitelný rozvoj. Hlavním cílem trvale udrţitelného rozvoje je zachování ţivotního prostředí dalším generacím v co nejméně zničené podobě. Je nutné apelovat na současnou generaci. Projekt je zaměřen na environmentální vzdělávání a bude rozšiřovat znalosti ţáků o této problematice. Ţáci konají vycházky do přírody,


53

exkurze a navštěvuji výstavy s touto tématikou. Realizace projektu si klade za cíl zpřístupnit ţákům široké spektrum ve vztahu k přírodě a ekologii. Monitorovací indikátory slouţí k získání zpětné vazby, zda poskytnutá finanční podpora splnila svůj účel, zda byly naplněny kvantifikované cíle projektu. Monitorovací indikátor je nástroj pro měření cíle, mobilizovaných prostředků, dosaţených efektů, míry kvality nebo kontextových proměnných. Základní monitorovací indikátory, které byly nastaveny pro projekt jsou: 1. Počet nově vytvořených/inovovaných produktů 2. Počet podpořených osob – dětí/ţáků – dívky 3. Počet podpořených osob – dětí/ţáků – chlapci 4. Počet podpořených osob v počátečním vzdělávání – děti, ţáci. Vyjmenované monitorovací indikátory projektu naleznete v příloze P 3.

4.7 Výběrová řízení a publicita V rámci projektu budou realizována 2 výběrová řízení. První výběrové řízení bude vyhlášeno na nákup drobného hmotného majetku (viz rozpočet projektu). Jedná se o veřejnou zakázku malého rozsahu, na kterou bude poskytnuto 230 000,- Kč. Předpokládané datum zahájení veřejné zakázku bude ke dni 5.8.2010, její ukončení předpokládáme k 5.9.2010. Další veřejná zakázka vyhlášena na 10 - ti denní jazykové pobyty. I v tomto případě se jedná o zakázku malého rozsahu a bude na ni poskytnuta finanční částka ve výši 213 500,-. Předpokládané datum zahájení je 1.2.2011 a ukončena k 1.3.2011. Informace o projektu budou co nejvíce zveřejňovány a všichni účastníci budou informováni o postupech v rámci realizace projektu. Informace budou publikovány na všech metodických i učebních výstupech projektu. Ve škole se budou konat veřejné diskuze na téma environmentálního vzdělávání a přednášky, na které budou zvána široká veřejnost a hlavně rodičů ţáků a ţáci sami. Veškeré informace budou zveřejněny na webových stránkách školy, své články jak o EVVO, tak i o jazykových dovedností, budou publikovány a uvedeny ve školním časopise i v městském tisku. Čtvrtletně bude škola podávat informace o realizaci projektu do Radničních listů. Jedná se o tisk, který vydává


54

samo město. Škola souhlasí se zveřejněním v seznamu příjemců a to v tom případě, ţe pokud bude realizace projektů úspěšná, objeví se ZŠ Ţákovská na seznamu úspěšných ţadatelů. Veškeré výukové a metodické materiály, které vznikly při realizaci projektu, budou obsahovat potřebné náleţitostí publicity projektu. Veškeré informace lze zveřejnit pomocí tisku, webových stránek, plakátů, letáků, informačních broţůrek, studiích či prezenčních listin.


5

55

SUBJEKTY ŽÁDAJÍCÍ O DOTACI Z OP VK

Pro kaţdou oblast OP VK je vymezena skupina subjektů, která můţe o dotaci ţádat. Jedná se o tzv. ţadatele podpory, popř. příjemce podpory. Všeobecně říci, ţe se jedná o ústřední orgány státní správy, kraje, města a obce, školy a školská zařízení, nevládní neziskové organizace,

zaměstnavatelé,

profesní organizace zaměstnavatelů

a zaměstnanců,

podnikatelů, profesní organizace odborové, zaměstnanecké, zaměstnavatelské a oborové organizace působící ve vzdělávání a kariérovém poradenství, další organizace.

Ve své práci jsem se zaměřila na OP VK, oblast podpory 1.1 - Zvyšování kvality ve vzdělávání, v případě globálních grantů se jedná o následující příjemce: -

školy a školská zařízení,

-

vysoké školy podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění,

-

sdruţení a asociace škol,

-

právnické osoby působící ve vzdělávání a kariérovém poradenství,

-

města, obce a svazky obcí, dle zákona 128/2000 Sb., o obcích v platném znění,

-

odborové organizace a organizace zaměstnavatelů, profesní a oborová sdruţení,

-

hospodářská komora dle zákona č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře a Agrární komoře ČR v platném znění,

-

zaměstnavatelé, pokud v souladu s předmětem své činnosti poskytují, plnění v souvislosti s aktivitami, které mohou být předmětem podpory OP VK nebo s vytvářením nezbytných podmínek pro takové aktivity,

-

nestátní neziskové organizace ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech v platném znění

Přesné definice a podmínky jsou uvedeny přímo ve výzvě v dané oblasti podpory. V případě podpory individuálních projektů jsou příjemci: -

příspěvkové organizace a organizační sloţky státu podřízené MŠMT,


56

-

ústřední orgány státní správy,

-

školy a školská zařízení,

-

vysoké školy podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění,

-

sdruţení a asociace škol,

-

právnické osoby působící ve vzdělávání a kariérovém poradenství,

-

ostatní vzdělávací instituce,

-

kraje dle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích v platném znění

-

hospodářská komora podle zákona č. 301/1992 Sb., o hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR,

-

zaměstnavatelé, pokud v souladu s předmětem své činnosti poskytují plnění v souvislosti s aktivitami, které mohou být předmětem podpory OP VK, nebo s vytvářením nezbytných podmínek pro takové aktivity,

-

nestátní neziskové organizace.

5.1 Řídící orgány v OP VK Důleţitým orgánem je řídící orgán, kterým je v tomto případe Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“). Řídícím orgánem bylo stanoveno na základě Usnesení vlády ČR č. 175/2006 Sb., konkrétně jej vykonává Sekce řízení Operačních programů EU. MŠMT zodpovídá za účelné a efektivní řízení programu, které musí být v souladu s předpisy EU a zákony ČR. „Řídící orgán OP VK je pověřen vytvořením a udrţením efektivního řídícího a kontrolního systém u OP, koordinací ostatních implementačních subjektů, nastavením systému administrace dat, evaluací OP a dalšími činnostmi ve vazbě na efektivní řízení programu.“[5] Dalším důleţitým prvkem jsou zprostředkující subjekty, na které řídící orgán přenáší některé ze svých činností. V rámci globálních grantů v prioritní ose 1 a ose 3 jsou to kraje. „Zprostředkující subjekt je subjekt, na který řídící orgán deleguje výkon některých svých činností“.[5]


57

5.2 Příjemci finančních prostředků z OP VK Příjemcem finanční podpory je osoba, která vystupuje jako vedoucí projektu a je zodpovědná vůči všem ostatním partnerům a orgánům zapojených do implementace programu. Příjemci podpory jsou odpovědní za přípravu a realizaci individuálních nebo grantových projektů za dosaţení cílů projektu.

Příjemci konají tyto aktivity, za které nesou následnou zodpovědnost: -

“předkládají projekty příslušnému zprostředkujícímu subjektu nebo řídícímu orgánu, subjektu,

-

zodpovídají za věcné řízení schválených dokumentů,

-

zodpovídají za hospodárné, účelné a efektivní nakládání s finančními prostředky schváleného projektu,

-

vyhlašují/odpovídají za výběrové řízení a výběr dodavatelů

-

přijímají od dodavatelů doklady o provedených platbách a zabezpečují jejich proplácení,

-

zajišťují publicitu realizované projektu,

-

zpracovávají průběţné a závěrečnou monitorovací zprávu o realizaci projektu,

-

předkládají ţádosti o platbu zprostředkujícímu subjektu nebo řídícímu orgánu,

-

provádějí vyúčtování projektu,

-

zajišťují archivaci dokumentů spojených s projektem“. [5]

Příjemci podpory se buď na realizaci podílejí sami, nebo můţou spolupracovat s partnery. Tito partneři jsou dodavatelů sluţeb a aktivit. Pokud se na projektu podílí partneři, lze dostat finanční podporu jen do výše 49 % ze způsobilých výdajů projektu. Příjemce je povinen zveřejnit své partnery jiţ v ţádosti o finanční podporu a musí za něj předloţit Prohlášení o partnerství naleznete v příloze P1 - Výzva, konkrétnější v příloze č. 3 této výzvy. U ţadatele je důleţité, aby se podrobně seznámil s dokumenty, podmínkami a pravidly, kterými se bude muset subjekt řídit. Ţadatel, jehoţ projekt byl vybrán k moţnosti čerpání finančních prostředků z fondů EU, obdrţí od poskytovatele podpory do 10 pracov-


58

ních dnů od schválení projektu rozhodnutí o přidělení finančních podpory. Rozhodnutí nese název: Vyrozumění o schválení ţádosti o finanční podporu z OP VK.

5.3 Vlastní zhodnocení podmínek pro žádající subjekty Z mého pohledu nejsou subjekty, které mohou o dotaci poţádat, dostatečně informováni. Málo občanů, firem či neziskových organizací ví, kde svou ţádost podat, ţe se tato ţádost musí podávat na základě výzvy. Sama i já ze své vlastní zkušenosti, jsem se mnoho informací dozvěděla aţ na základě psaní diplomové práce. Dle mého názoru subjekty, ţadatele a příjemci podpory, nejsou schopni sami dostatečně kvalitně vypracovat vlastní ţádost o dotaci z prostředků EU. Tím pádem dochází k dalším výdajům, protoţe si musí nalézt organizaci či firmu, která tuto ţádost sepíše na základě dokumentů a podkladů, které jim daný subjekt poskytne. Také by bylo vhodné, kdyby města a obce na svých internetových stránkách poskytovali více informací o moţnosti čerpání finančních prostředků z fondů EU. Na některých webových stránkách měst a obcí nenaleznete ani zmínku o těchto skutečnostech. Na internetových stránkách města Havířova si např. lze přečíst, kde byly finanční prostředky z fondů EU vyuţity, blok aktualit, úspěšných projektů a blok najděte si dotaci - http://www.havirov-city.cz/dotace/53.html. Informace o moţnostech čerpání financí z EU poskytují např. tyto webové stránky: www.strukturalni-fondy.cz, webové stránky jednotlivých ministerstev, v mém případě se jedná o www.msmt.cz, nebo např. http://www.nuts2moravskoslezsko.cz/. Jedná se o stránky, které jsou zaměřeny na NUTS 2 – Moravskoslezsko a poskytnou Váš mnoho odpovědí na Vaše otázky. Jsou zde zveřejňovány Výzvy a následné vyhodnocení projektů, aktuality, dokumenty a formuláře potřebné k sepsání ţádosti, vysvětlí Vám zde některé pojmy týkající se Evropské unie a čerpání finančních prostředků, výsledky výběrového řízení k jednotlivým veřejným zakázkám nebo kontaktní informace na Krajský úřad Moravskoslezského kraj či schválené grantové projekty.


59

ZÁVĚR V souvislosti se vstupem České republiky do EU se České republiky jako členskému státu naskytla nebývala moţnost dotací a čerpání finančních prostředků z evropského rozpočtu. Díky tomuto členství proběhl na území České republiky rozkvět a mnoho měst a obcí vyuţilo řadu dotačních titulů.

Evropská unie nabízí v současné programovém období 2007 - 2013 moţnost čerpání finančních prostředků z 29 operačních programů. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost je jeden z nejrozšířenější programů EU, ze kterého jsou v současné době čerpáno největší mnoţství finančních prostředků a já jsem se ve své diplomové práci na tento operační program zaměřila.

V první kapitole jsem se zaměřila na regionální politiku, díky níţ dochází k financování strukturálně či hospodářsky postiţených regionů. Díky ní se Evropská unie snaţí sniţovat rozdíly mezi tzv. "zdravými" a "nemocnými" regiony. V rámci regionální politiky a regionalistiky fungují jiţ výše zmiňované operační programy. V rámci OP VK jsou na území města Havířova v současné době realizovány 3 projekty, o kterých jsem se zmínila v kapitole 3. Město Havířov, jakoţto příjemce podpory, se především zaměřuje v současnosti na OP VK. Taktéţ jsem popsala jednotlivé zaměřené OP, tj. tematické, regionální, Evropská územní spolupráce a OP Praha. Důleţitou úlohu v rámci Evropské unie hrají i regiony soudrţnosti, které spadají do oblasti NUTS 2.

V praktické části své diplomové práce jsem navrhla ţádost o dotaci v rámci OP VK. Zhodnotila jsem jednotlivé části ţádosti a srovnala současný stav čerpání finančních prostředků z

OP

VK

a

navrhla

moţnost

jeho

zlepšení

a

zvýšení

dostupnosti.

Z mého pohledu jak jsem uvedla v kapitole 5, nejsou subjekty dostatečně informováni o moţnostech čerpáni finančních prostředků, a proto jsem jim touto prací chtěla pomoci poskytnou více informací co se týče čerpání finančních prostředků z OP VK.


60

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Monografie: [1] BAJER, P., MATYÁŠ, J., Praktický průvodce dotacemi z fondu Evropské unie. Brno: EUROSPOLEČNOSTI a.s. 2009. 122 s. ISBN 978-80-254-4017-9. [2] BROWN, L. at al., Doporučení k efektivnímu a průhlednému uţívání a čerpání prostředků ze strukturálních fondů. Praha: Gransparency International – Česká republika. 2007. 82 s. ISBN 978-80-903032-2-5. [3] MAREK, D., KANTOR, T., Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. 1. vyd. Brno: Společnost pro odbornou literaturu - Barrister & Principál, 2007. 210 s. ISBN 978-80-87029-13-8. [4] MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ CR, Abeceda fondů Evropské unie 2007 – 201.[cit. 2010-02-10]. Dostupná z WWW: < http://www.tigeragency.cz/soubory/eu/ abeceda-fondu-eu.pdf> [5] MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY ČR, Prováděcí dokument k Operačnímu programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. [cit. 2010-02-15]. Dostupný z WWW: [10] ŢÍTEK, V., KLÍMOVA, V., Regionální politika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 106 s. ISBN 978-80-210-4761-7.


61

Internetové zdroje: [11]

Businessinfo

[online].

2010

[cit.

2010-02-28].

Dostupné

z

WWW:

[12] Středoevropské politické studie [online]. 2004 [cit. 2010-02-28]. Dostupné z WWW: [13] Český statistický úřad [online].

2008 [cit. 2010-02-15]. Dostupný z WWW:

[14] Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy [online]. 2006 [cit. 2010-03-09]. stupné

z

WWW:

Do-

2013> [15] Novinky [online]. 2010 [cit. 2010-01-04]. Dostupné z WWW: [16] Novinky [online]. 2010 [cit. 2010-03-20]. Dostupné z WWW: [17] Novinky [online]. 2010 [cit. 2010-01-04]. Dostupné z WWW: [18] Novinky [online]. 2010 [cit. 2010-03-18]. [19] Moravskoslezsko [online].

2010 [cit. 2010-03-11]. Dostupný z WWW:

[20] Strukturální fondy [online].

2010 [cit. 2010-02-01]. Dostupné z WWW:

[21] ZŠ Ţákovská [online]. 2005 [cit. 2010-04-02]. Dostupný z WWW:


SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK CF

Fond soudrţnosti.

č.

Číslo.

ČR

Česká republika.

ČTK

Česká tisková kancelář.

DPH

Daň z přidané hodnoty.

DVD

Digital Video Disc - datový nosič.

EAFRD

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova.

EFF

Evropský rybářský fond.

ERDF

Evropský fond regionálního rozvoje.

EU

Evropská unie.

EUSF

Fond solidarity.

EVVO

Environmentální vzdělávání, výchovy a osvěta.

HDP

Hrubý domácí produkt.

ICT

Information and Communication Technologies

KČ

Koruna česká.

ks

Kus.

MŠMT

Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy.

NSRR

Národní strategický referenční rámec

NUTS

Nomenclature des Unites Territoriales Statistique.

OP

Operační program.

OP VK

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

PC

Personal computer – osobní počítač.

ROP

Regionální operační program.

ŠVP

Školní vzdělávací program.

62


tzv.

Tak zvané.

ZŠ

Základní škola.

63


64

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Regiony soudrţnosti ....................................................................................16


65

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1:

Výše měsíčního finančního ohodnocení zaměstnanců v rámci pracovní smlouvy………………………………………………………….................47

Graf č. 2:

Podíl financování vyjádřený v Kč................................................................49

Graf č. 3:

Rozpočet projektu dle aktivity vyjádřený v Kč............................................50

Graf č. 4:

Postupné čerpání finančních prostředků k realizaci projektu v Kč..............52


66

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1:

Fondy EU v programovém období 2007 -2013................................13

Tabulka č. 2:

Harmonogram klíčových aktvit r. 2010............................................44

Tabulka č. 3:

Harmonogram klíčových aktivit r. 2011...........................................44

Tabulka č. 4:

Harmonogram klíčových aktivit r. 2012...........................................45

Tabulka č. 5:

Předpokládané zdroje financování v ČR...........................................49

Tabulka č. 6:

Rozpočet projektu podle aktivit........................................................50

Tabulka č. 7:

Rozpočet projektu podle subjektů.....................................................51

Tabulka č. 8:

Harmonogram čerpání rozpočtu.......................................................51


67

SEZNAM PŘÍLOH Příloha P 1:

2. kolo výzvy předkladatelům grantovým projektů k předkládání ţádostí o finanční podporu z OP VK (vyhlašovatel Moravskoslezský kraj, oddělení strukturálních fondů odboru regionálního rozvoje a cestovního ruchu).

Příloha P 2:

Rozpočet projektu "Rozvoj dovedností a znalostí ţáků základní školy v oblasti environmentálního vzdělávání a jazykových schopností na základní škole".

Příloha P 3:

Monitorovací indikátory projektu.

Čerpání finančních prostředků z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Bc. Denisa Novotná, DiS

Recommend Documents