Katedra politologie a mezinárodních vztahů Fakulta filozofická Globální svět
Eric Hobsbawm: Globalizace, demokracie a terorismus
Tereza Dormiševová, Klára Mašková dormiska@students. zcu. cz,
[email protected] 1. ročník, prezenční, navazující MV
Zdroj: Hobsbawm, E. (2009). Globalizace, demokracie a terorismus (Praha: Academia), s. 45– 62.
Proč se americká hegemonie liší od britského impéria - všeobecně se říká, že historie je diskurs → nelze ji pochopit, jestliže nebudeme rozumět jazyku, na základě něhož lidé myslí, hovoří a rozhodují se - někteří pro změnu tvrdí, že to, k čemu došlo a proč, je odrazem myšlenek a pojmů vyjádřených slovy, která jsou typická pro dané období = lingvistický obrat - Hobsbawn tvrdí, že bychom neměli brát zřetel na tyto teze - T. Hobbes průnik těchto tezí označuje jako ,,insignificiant speech“ = ,,nevýznamná řeč“ = řeč, která nenese žádný význam → obsahuje také poddruhy → ,,eufemismy“ a ,,novořeč“ G. Orwella → ta nám předkládá mylný obraz a snaží se zmást posluchače - proto je nutné, aby došlo ke změně samotných faktů - příkladem jsou diskuze o imperialismu → nároky na globální nadvládu ze strany americké administrativy - argumenty pro → impéria jsou kladná x proti → antiimperialisté - předkládané argumenty však nesouvisejí s dějinami impérií → uzpůsobují staré pojmy historickému vývoji → nemusí odpovídat realitě - současné diskuze operují se slovy ,,impérium“ a ,,imperialismus“, která jsou neslučitelná s politickým postojem USA - tato slova se dostávají do střetu s kladnými pojmy např. ,,sebeurčení“ a ,,právo“ - globální nadvláda ze strany americké administrativy nemá žádný historický precedens - oživení světového impéria pro 21. století má 4 aspekty: 1. zrychlení tempa globalizace a pnutí mezi ekonomickými, technologickými a kulturními aspekty na jedné straně x odolnost politiky na druhé straně - globalizace vedla k sociální a ekonomické nerovnosti ve vnitrostátním a mezinárodním měřítku 2. rozpad mezinárodní rovnováhy moci fungující od 2. sv. války, která omezila vznik globální války a úpadek některých částí světa do anarchie a zmatku - základní pravidla rovnováhy moci vznikla v 17. století → suverénní státy si navzájem uznávaly své hranice a nezasahovaly si do vnitřních záležitostí 3. krize suverénního národního státu, který se od 2. pol. 20. st. stal univerzální formou vlády světové populace - státy nefungují, což vede k jejich selhání - např. rok 1970, kdy silné a stabilní státy Spoj. království, Španělsko, Francie se 2
musely naučit koexistovat s ozbrojenými skupinami (IRA, ETA) - záznamy z databanky ukazují, že v letech 2001–2004 došlo k ozbrojeným občanským válkám v 31 suverénních státech 4. katastrofy postihující masy lidí (AIDS, asijská chřipka, globální oteplování), došlo také k návratu mezinárodních a občanských válek - na konci roku 2004 existovalo 40 milionů uprchlíků, což je srovnatelné číslo s počtem lidí bez domova v důsledku 2. sv. války → výsledkem je, že svět chce nadnárodní problémy vyřešit nadnárodními řešeními, ale problémem je, že neexistuje žádná globální autorita, která by činila taková rozhodnutí - OSN nedisponuje nezávislou autoritou či mocí, je závislá na kolektivním rozhodování států - i MMF a Světová banka mohou fungovat pouze pod velmocemi - organizaci nedařící se efektivně fungovat je GATT, později WTO → překážkou je odpor států k dosažení shody - jedinou zemí, která může uskutečnit vojenskou akci v globálním měřítku, jsou Spojené státy americké - rozhádaný svět volá po mocnosti, která nastolí řád a stabilitu = impérium, ale to je jen historický mýtus např. Pax Britannica, Pax Romana → ,,pax“ odkazuje na nastolení míru uvnitř impéria nikoliv v mezinárodním měřítku - impéria nebyla schopna dosáhnout míru ve vlastním regionu, natož ve světě - moc USA byla aplikována ve státech Střední Ameriky a na ostrovech v Karibiku - za dominancí USA na západní polokouli však nestojí vojenská moc - Británie nebyla schopna kontrolovat mezinárodní systém a její vojenská přítomnost v Evropě neměla žádný význam - britské impérium těžilo z mírových vztahů mezi mocnostmi - Hobsbawn shrnul vztahy mezi impérii, válkou a mírem:
impérium vzniklo na základě agrese a války (i to britské)
válka mezi navzájem konkurujícími impérii vedla k jejich rozbití
vítězství ve velké válce je pro impérium stejně osudové jako porážka
mír vedl k přežití impérií
- Británie od pol. 18. století – pol. 20 stol. a následně USA jsou jediné příklady globálních impérií - Británie v 19. stol. měla námořní nadvládu a USA v 21. stol. vzdušnou - impéria jsou odkázána na vojenská vítězství a zajištění bezpečnosti, ale také na trvalé 3
kontrole - Británie a USA měly oproti starším impériím důl. vlastnost → ovládaly světovou ekonomiku → označeny za ,,dílny světa“ (USA ve 20. letech 20. století a po 2. sv. v. představovaly 40% globální průmyslové produkce) → obě impéria se stala hospodářským vzorem pro ostatní - měla velký kulturní vliv → globalizace angličtiny - Hobsbawn tvrdí, že musíme rozlišit kulturní dopady z přímé imperiální vlády a účinky ekonomické hegemonie, a poté to odlišit od vývoje v postimperiální éře nezávislosti → baseball a kriket typický pro imperialismus → výskyt dle rozmístění britských vojáků či americké námořní pěchoty - triumf globálních sportů fotbal, tenis, golf atd. → britský vynález v 19. století - odlišnosti mezi těmito dvěma státy:
velikost mateřské mocnosti → Británie pěvně dané hranice → neměla hranice ve smyslu jako Amerika → Británie byla součástí nějakého impéria v kontinentální Evropě – např. v době Říma atd., ale nikdy NEBYLA JEHO JÁDREM
britské ostrovy centrem vystěhovalců (přetlak, lidé se stěhovali jinam a vznikají kolonie v zámoří) x Spojené státy, ty, které lidi přijímají (80. léta 19. stol příchod lidí ze severní, západní a střední Evropy) → Spojené státy nikdy nevytvořily relevantní vystěhovaleckou diasporu
americké impérium je produktem expanze napříč kontinentem
Spojené státy samy sebe nevnímaly jako prvek MS založeného na konkurenci mocností → USA nepracovaly s pojmem koloniální závislosti → předpokládaly, že všechny oblasti severoamerického kontinentu budou součástí Spojených států, včetně Kanady
uplatnění moci USA mimo své vlastní teritorium byl systém tvořený satelitními či jinak se podřizujícími státy → imperiální moc USA do 2. sv. v. byla pouze regionální (oblast Pacifiku a Karibiku), nikoliv globální → USA neschopné vlastnit srovnatelné vojenské základny s Británií
Spojené státy označovány za ,,dítko revoluce“ → přesvědčení, že jejich svobodná společnost je nadřazena nad ostatní a vyvolená, jako vzor pro celý svět
politika USA byla dle Tocquevilla populistická a antielitistická
Anglie a Skotsko → revoluce v 16./17. stol. → se nestaly fenoménem
Británie netoužila po tom, aby jiné národy přešly na britský způsob vlády aj.
anglické později britské království bylo postaveno na silné centrální moci → monopol na výkon vlády a práva 4
- Anglie společně se Skotskem v roce 1707 vytvořila Skotskou unii, která měla jednotnou ústřední vládu
naproti tomu v USA soupeří svoboda s centrální vládou a se státní mocí jako takovou viz. historie amerického pohraničí s britskými dějinami pohraničí kanadského → aktéry amerického ,,Divokého západu“ jsou pistolníci, pohybující se na území, kde neexistuje žádný zákon → mají zákony vlastní x kanadský Z, kde aktéři jsou členové kanadské jízdní policie → ozbrojená federální složka, která vznikla v roce 1873 s cílem zajistit dodržování zákonů
další odlišností těchto zemí a národů je věk → zakladatelský mýtus - národní identitu USA nebylo možné vytvořit ze společné minulosti → její konstrukce na základě revoluční ideologie a republikánských institucí - USA nebyly nikdy ohroženy válkou → existovali pouze ideologicky definovaní nepřátelé → ti, co odmítají americký způsob života, bez ohledu na geogr. polohu
pro Británii bylo impérium prvkem hospodářského vývoje i její mezinárodně politické moci → u USA nebylo - USA zásadní rozhodnutí → být obrem o velikosti kontinentu i s kontinentální populací - pro USA důležitá pevnina, nikoliv moře - USA byly expanzionistické, ale v jiném smyslu, než zámořská impéria Kastilců, Portugalců atd. - Spojené státy se podobaly Rusku, které ze svého jádra expandovalo přes širé pláně tak dlouho, dokud nemohlo tvrdit, že sahá od moře k moři (od Baltu k Černému moři a k Tichému oc.)
Spojené státy by byly i bez imperiální říše státem s nejpočetnějším obyvatelstvem a 3. nejlidnatějším státem světa → zatímco Británie byla a je jen ekonomikou střední velikosti (vládla ¼ světové souše i populaci)
britské impérium důležité pro vývoj světové ekonomiky v 19. století, protože Latinská Amerika byla součástí světové ekonomiky orientované na Británii, než na USA - roku 1914 britské investice v této oblasti srovnatelné s USA, více než dvojnásobné - v 50. letech 20. století ¾ britských investic putovaly do rozvojových zemí atd. → důvod proč v LA převažovala prosperita, zatímco Mexiko vytvářelo levnou pracovní sílu pro USA
industrializace v Evropě a USA → Británie už ne dílnou světa → stále největší světový obchodník, bankéř a vývozce kapitálu - představovala také trh pro primární statky – potraviny a suroviny 5
- v 80. letech 19. století nakupovala většinu surové bavlny, 35% všeho dřeva, spotřebovávala polovinu pšenice, masa a většinu čaje
ekonomika USA nemá takové organické spojení se světovou ekonomikou a nikdy neměla → mají na svět vliv prostřednictvím kontinentálních rozměrů – technika, organizace obchodu →staly se také první společností založenou na masové spotřebě (20. století) - do meziválečného období se americká ekonomika opírala o domácí zdroje a trh - byly skromným dovozcem a malým vývozcem zboží a kapitálu; např. v roce 1929 se vývoz americké ekonomiky = 5% HDP, u Německa to bylo 12,8%, Nizozemí 17, 2% atd. - od 70. let 19. století USA světovou průmyslovou mocností (podíl na produkci světa 29%)
USA nejméně závislé na obchodu
- došlo k ekonomickému záboru starého světa, světem novým v období studené války, tento zábor je důsledkem jevu → globální dělby práce mezi industrializovanými a rozvojovými zeměmi → zvětšení propasti mezi vyspělými a chudými částmi světa - ti kdo v minulosti profitovali z globalizované tržní ekonomiky, mohou o tuto pozici přijít - např. americká reklamní agentura J. Walter Thompson byla v roce 1987 převzata britskou marketingovou společností, která provozuje 40 firem v 83 zemích - Británie v době industrializace přesunula svá odbytiště a kapitálové investice do zemí spadající do formálního a neformálního impéria - USA takovou možnost v 21. století nemají a neměly → nejsou významným vývozcem zboží a kapitálu; to, co USA nedokáží vyrobit → zadlužují se ve prospěch nových center světového průmyslu → jsou tak významným impériem, ale i dlužníkem - období mezi 1. sv. v. a rokem 1988 → jejich ekonomika nebyla v černých číslech - kapitálová aktiva nepodléhají rychlému rozkladu - přesun americké průmyslové síly, kapitálu a technologie do Asie - americké impérium se musí opírat o svou politickou sílu - vliv USA ve světě, díky tomu, že jsou vzorem pro obchodní aktivity, svou velikost a mají štěstí (nedotčené dopady obou světových válek) - v průběhu 2. sv. v. se USA zaměřily na oslabení britského impéria - období SV → americké obchodní aktivity pod záštitou politického programu USA → rozhodující roli by mělo hrát americké právo, které dodalo programu sílu - americká ekonomika vytvořila velké firemní korporace, výkonnostní potenciál, instituce, 6
know-how a jazyk společnosti - angličtina se díky existenci britského impéria stala univerzálním světovým jazykem → podstata americké kulturní hegemonie, ale americké aktivity v rozvojovém světě měly především politický nádech - britské impérium není vzorem pro americkou nadvládu, protože:
Británie si byla vědoma svých mezí a vojenskou mocí
patřila do kategorie střední váhy a nemohla držet prim v těžké váze na věky → ,,nezpyšněla“
obsadila a spravovala větší část světa a jeho populace, ale byla si vědoma, že nemůže ovládnout celý svět → nesnažila se o to
její námořnictvo bylo po nějakou dobu dominantní, ale nebylo na to uzpůsobeno
nezasahovala do politiky evropských států a vyhýbala se politickému angažmá na západní polokouli
chtěla nastolit světovou stabilitu, aby se mohla věnovat vlastním záležitostem
všimla si změn dříve, než ostatní kolonizátoři
hospodářsky nebyla závislá na imperiální moci, ale na obchodě → dokázala se, se ztrátami vyrovnat lépe (stejně jako při ztrátě amerických kolonií)
Závěrem, otázkou je, zda se USA poučí nebo budou nadále spoléhat na svou politickou a vojenskou sílu, která povede ke konfliktům a rozmachům barbarství? Odpověď nám poskytne pouze budoucnost
7
