Equal LISABON: PROPOJENÍ POLITIKY S PRAXÍ. Téma: Celoživotní učení. Závěrečná zpráva Bridges over Borders

Equal LISABON: PROPOJENÍ POLITIKY S PRAXÍ Téma: Celoživotní učení Závěrečná zpráva Bridges over Borders

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočetem České Republiky

www.krasnalipa.cz/kccs

Město Krásná Lípa ● Masarykova 266/6 ● 407 46 Krásná Lípa tel.: +420 412 354 849, +420 777 291 400, e-mail: [email protected] IČO: 0261459, DIČ: 179-00261459 ● Banka ČS, a.s., Rumburk, č.ú.: 926075399/0800

Obsah Strana č. Souhrnná zpráva

3

Kontext (1)

6

Politické souvislosti (2)

6

Iniciativa Equal (3)

10

Tématický rámec pro strategickou analýzu (4)

11

Tématická činnost (5)

12

Závěry: Klíčové sdělení pro představitele politické moci (6)

21

Příloha




LISABON: PROPOJENÍ POLITIKY S PRAXÍ Shrnutí rozvojového partnerství BRIDGES OVER BORDERS Problematika celoživotního vzdělávání nabývá v Evropské unii (EU) stále většího významu, neboť je klíčovým prvkem Lisabonské strategie trvale udržitelného ekonomického rozvoje. Mezinárodní partnerství BRIDGES OVER BORDERS (Přeshraniční mosty), zorganizované v rámci programu evropské Iniciativy EQUAL, sdružilo organizace z měst a venkovských oblastí pěti členských států. Těmito pěti partnery jsou: Learn Forever (Uč se pořád) – Rakousko; Engage (Zapojování) – Birmingham, Spojené království; Brücken zur Arbeit (Mosty k práci) – východní Bavorsko, Německo; Komunitní projekt České Švýcarsko – Krásna Lípa, Česká republika a Rekvalifikační centrum Fuzesbony, Maďarsko. Ve své práci v období 2005-2007 se rozvojové partnerství Bridges over Borders zaměřilo na integrovaný přístup k vícerozměrným problémům účasti na celoživotním vzdělávání. K práci na stanovení společných cílů a hledání inovačních řešení na společně definované problémy spojilo partnerství dohromady své síly a prostředky. Konečným cílem jejich společné práce byla snaha o nalezení nových metod pilotování a efektivních způsobů poskytování celoživotního vzdělávání, jež by se uplatnily u nejrůznějších společenství, která se tradičně nevzdělávají nebo jsou z formálního vzdělávacího prostředí vyloučena. Tyto občany má projekt pomáhat zainteresovat na vzdělávání a nakonec je i vybavit na vstup na evropský trh práce. Jaká hlavní strategická poučení lze tedy z rozvojového partnerství Bridges over Borders vyvodit ? Specifikovat a překonat překážky stojící v cestě odborné přípravě a zaměstnanosti




Ve věcech odborné přípravy a zaměstnanosti je třeba lépe chápat cílové skupiny. • • •

Vzít v úvahu komunitně pojaté specifické sektorové programy pro ženy, zejména pro ženy z černošských a asijských společenství U jednotlivých společenství brát v úvahu jejich kulturní a historické aspekty. Využívat komunitní aktéry, kteří působí přímo na místě a slouží jako vzor, jako jeden ze způsobů, jak společenství oslovit.

Využívání IKT k boji proti znevýhodnění na trhu práce RP Bridges over Borders ukázalo celou řadu způsobů, jak mohou nové technologie pomoci bojovat proti znevýhodnění na trhu práce. Je třeba, aby se tvůrci politik rozhodli: • •

•

Investovat do odborné přípravy na IKT uvnitř společenství a umožnit lidem používat počítače jako bránu do světa, s nímž nejsou obeznámeni. Podporovat nové způsoby využívání IKT. RP Bridges over Borders začalo jako první používat DVD s případovými studiemi lidí s poruchami učení, poukázalo na potenciál elektronických životopisů a ukázalo přínos internetových stránek Learning voices. Těmito iniciativami lze oslovit dříve přehlížené části potenciální pracovní síly. Trvale iniciativy s IKT zakotvit. Nenechejte dobrou práci zaniknout.




Podpora sítí a uživatelů V činnosti RP Bridges over Borders se vyprofilovaly tři hlavní aspekty – místní přeshraniční sítě, přímé zapojení uživatelů a mezinárodní učení. Je třeba, aby se tvůrci politik rozhodli: • • •

Uznat význam přímého zapojení uživatelů. Iniciativy jako např. „fóra učících se“ nebo „zastánci učení“ mají ohromný potenciál. Sezvat dohromady organizace bez ohledu na hranice správních území. Tímto způsobem mohou sítě překonat celkovou roztříštěnost a hlasitě se ozvat. Zakotvit přeshraniční sítě a uživatelské organizace. Národní i regionální agentury by měly tyto aspekty zakotvit do svých politik i strategií financování. Měly by si uvědomit, že je třeba vyčlenit náklady na organizační stránku, mají-li tyto sítě vydržet.

Vyloučené skupiny Zaměřit aktivity tak, aby umožnily informovat lidi o jejich právech a o příležitostech, které jsou pro ně k dispozici. To se týká zejména migrantů a postižených. Financování K problematice financování se vztahují dva strategické postřehy. •

Za prvé, plně využít nových programů Evropského Sociálního fondu (ESF). Podmínky pro čerpání prostředků z ESF splňují všechna území EU a každý členský stát bude mít v období 2007-2013 své národní programy. Ze zkušeností v rámci této studie vyplývá, že téma celoživotního vzdělávání by mělo být zahrnuto jako ústřední do všech národních programů ESF.




•

Za druhé, plně využít nového Programu celoživotního vzdělávání s rozpočetem téměř 7 miliard eur na léta 2007-2013. Tato zpráva zaměřila svoji pozornost na investice EU do těchto programů. Strategická doporučení vyplývající z této studie by se měla odrazit a být využita v iniciativách realizovaných v rámci těchto programů v období následujících sedmi let.




LISABON: PROPOJENÍ POLITIKY S PRAXÍ Nové přístupy k celoživotnímu vzdělávání Závěrečná zpráva BRIDGES OVER BORDERS 1. Kontext Problematika celoživotního vzdělávání (CV) nabývá v Evropskou unii stále většího významu, neboť je klíčovým prvkem Lisabonské strategie trvale udržitelného ekonomického rozvoje. Stala se také předmětem zájmu mezinárodního partnerství BRIDGES OVER BORDERS (Přeshraniční mosty), v rámci programu evropské Iniciativy EQUAL, které sdružilo organizace z měst pěti členských států1 a ve své práci v období 2005-2007 se zaměřilo na integrovaný přístup k vícerozměrným problémům účasti na celoživotním vzdělávání. K práci na stanovení společných cílů a hledání inovačních řešení na spolu definované problémy spojilo partnerství dohromady své síly a prostředky. Aktivně zkoumalo specifické otázky ovlivňující účast v celoživotním vzdělávání, kam zahrnulo metody zapojení, poskytování vzdělávání, motivaci, základní dovednosti, kulturu a zaměstnanost. Konečným cílem jejich společné práce byla snaha o nalezení nových metod pilotování a poskytování celoživotního vzdělávání, jež by se efektivně uplatnily u nejrůznějších společenství, která se tradičně nevzdělávají nebo jsou z formálního vzdělávacího prostředí vyloučena. Tyto občany má projekt pomáhat zainteresovat na vzdělávání a nakonec je i vybavit na vstup na evropský trh práce.

1

Těmito pěti partnery jsou: Learn Forever - Rakousko; Engage - Birmingham; Brücken zur Arbeit - východní Bavorsko; Komunitní projekt České Švýcarsko - Krásná Lípa, Česká republika a Centrum pro reintegraci Fuzesbony, Maďarsko.




2. Politické souvislosti Rozsah současných ekonomických a společenských změn, rychlý přechod k znalostní společnosti a demografický tlak v důsledku stárnoucí evropské populace jsou velkou výzvou, jež vyžaduje nový přístup ke vzdělávání a odborné přípravě, a to v rámci celoživotního vzdělávání. V tomto kontextu bylo celoživotní vzdělávání stanoveno za prioritu na zasedání Evropské rady v Lisabonu a Stockholmu; odpovědí na zvláštní mandát ze summitu Evropské rady v Santa Maria da Feira je pak sdělení Evropské komise „Vytváření evropského prostoru pro celoživotní vzdělávání“ (21/11/2001). Celoživotní vzdělávání komise definuje jako „jakékoli učení v kterémkoli období života s cílem zlepšit vědomosti, dovednosti a způsobilosti z důvodů osobních, občanských, společenských a/nebo profesních “. Proto se také dotýká všech aspektů evropského vzdělávání – programů mobility, elearningu, výzkumu, odborného vzdělávání i uznávání kvalifikace. Příležitost k učení by měli mít všichni občané průběžně. V praxi by to mělo znamenat, že každý občan bude mít svůj individuální učební plán odpovídající jeho potřebám a zájmům ve všech stádiích jeho života. Obsah tohoto učení, způsob přístupu a místo, kde se odehrává, se mohou v závislosti na učících se osobách a jejich učebních požadavcích značně lišit. V celoživotním vzdělávání jde rovněž o poskytnutí „druhé šance“ doplnit si základní dovednosti a také o poskytnutí příležitosti k učení na pokročilejší úrovni. Z toho vyplývá, že je nutné, aby se formální učební systémy staly otevřenější a flexibilnější, aby je bylo skutečně možné upravit na potřeby učící se osoby, vlastně potenciálního zájemce o učení. Zaměření na celoživotní vzdělávání se stalo určujícím pro hlavní směry politiky vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti v Evropě. Hraje také ústřední roli pro dosažení cílů Lisabonské strategie: „učinit z Evropské unie




nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku, schopnou udržitelného hospodářského růstu, s více a lepšími pracovními místy a větší sociální soudržností.“ (www.europeunit.ac.uk) Vzdělávací cíle EU Pro rok 2010 si EU stanovila cíle vzdělávání, na jejichž základě by měl každý získat základní dovednosti nezbytné pro společnost založenou na znalostech. Hlavní odpovědnost leží na členských státech, nicméně společné cíle jsou následující: ¾ alespoň 85 % osob ve věku 22 let by mělo mít dokončené střední vzdělání; ¾ odejít ze školy před dokončením středního vzdělání nebo odborné přípravy by mělo nejvýše 10 % osob ve věku 18-24 let; ¾ celkový počet absolventů v oborech matematika, přírodní vědy a technologie by se měl zvýšit o 15 % a nerovnoměrné zastoupení mužů a žen by se mělo snížit; ¾ procento mladých lidí ve věku 15 let, kteří mají problémy s porozuměním psanému textu, by se mělo ve srovnání s rokem 2000 snížit alespoň o 20 %; ¾ do programů celoživotního vzdělávání by mělo být běžně zapojeno alespoň 12,5 % osob ve věku od 25 do 64 let (počítáno z 4týdenního referenčního období).

Dosažení lisabonských měřítek pro oblast vzdělávání by znamenalo, že se v roce 2010 zúčastní celoživotního vzdělávání o 4 miliony dospělých více. Při bližším zkoumání příslušných dat vidíme, že mezi jednotlivými zeměmi existují rozdíly, ale celkově se ukazuje slušná snaha členských států zapojených do tohoto projektu o splnění cíle stanoveného pro rok 2010.




Celoživotní vzdělávání (účast dospělých na vzdělávání a odborné přípravě) – celkem Procentní podíl populace dospělých ve věku 25 až 64 let účastnících se vzdělávání nebo odborné přípravy

EU(27) Česká republika

2000

2001

2002

2003

2004

200 5

7.1

7.1

7.2 5.6

8.5 5.1

9.3 5.8

9.7 5.6


2006 9.6 5.6



Německo Maďarsko Rakousko UK

5.2 2.9 8.3 20.5

5.2 2.7 8.2 20.9

5.8 2.9 7.5 21.3

6.0 4.5 8.6 26.8

7.4 4.0 11.6 29.4

7.7 3.9 12.9 27.5

7.5 3.8 13.1 26.6

Údaje o celoživotním učení se týkají osob ve věku od 25 do 64 let, které uvedly, že se v období 4 týdnů předcházejících průzkumu zúčastnily nějakého vzdělávání nebo odborné přípravy (činitel). Jmenovatelem je zde celková populace ve stejné věkové skupině, vyjma těch, kdo na otázku „účast na vzdělávání či odborné přípravě“ neodpověděli. Údaje v činiteli i jmenovateli pocházejí z Průzkumu pracovní síly EU. Sebrané informace se týkají jakéhokoli vzdělávání či přípravy, ať již měly nějakou souvislost se stávajícím či možným budoucím zaměstnáním respondenta, či nikoli. Od roku 2004 se tato proměnná odvozuje ze dvou proměnných, kterými jsou: „účast na řádném studiu“ a „účast na dalších vyučovaných aktivitách“. Již více sem nespadá samostudium.

Významný počet občanů oslovuje Evropská unie (EU) přímo prostřednictvím svých vzdělávacích a školících programů. Všeobecným cílem programu celoživotního vzdělávání je přispět k tomu, aby se v souladu s cíly Lisabonské strategie vyvíjelo společenství v EU ve vyspělou znalostní společnost. Prostřednictvím podpory a doplňujících aktivit k aktivitám členských států se napomáhá výměně, spolupráci a mobilitě mezi jednotlivými systémy vzdělávání a přípravy, aby se ze Společenství stala „světová reference kvality“. Hlavní odpovědnost za dosahování Lisabonských cílů nesou členské státy. Přesto má však celá strategie silnou evropskou dimenzi. Implementace strategie celoživotního vzdělávání je vedena souvislým a koordinovaným způsobem prostřednictvím nejrůznějších procesů, strategií, programů a nástrojů nastavených na evropské úrovni na tento účel2: Program celoživotního vzdělávání 2007-2013

2

Sem spadají: Akční programy Společenství – Socrates, Leonardo da Vinci a Mládež; Pokračování Zprávy o konkrétních cílech systémů odborného vzdělávání a přípravy; Evropská strategie zaměstnanosti; Pracovní skupina pro dovednosti a mobilitu; Evropský sociální fond; iniciativa společenství EQUAL; Evropský sociální program; 6. rámcový program pro výzkum;




O významu problematiky celoživotního vzdělávání pro Evropské společenství vypovídá skutečnost, že nový Program celoživotního vzdělávání na léta 2007-2013 v sobě zahrnuje všechny evropské programy v předmětné oblasti. Nahrazuje a navazuje na předchozí programy z období 2000-2006: Socrates, Leonardo da Vinci , e-Learning a akci Jean Monnet. Nový PCV zahrnuje čtyři odvětvové programy věnované: vzdělávání ve školách (Comenius), vysokoškolskému vzdělávání (Erasmus), odbornému vzdělávání a přípravě (Leonardo da Vinci) a vzdělávání dospělých (Grundtvig), a je doplněn průřezovým programem zaměřeným na spolupráci v oblasti politik, výuky jazyků, informačních a komunikačních technologií a šíření poznatků a využívání výsledků. Na závěr ještě existuje program Jean Monet se zaměřením na evropskou integraci, který podporuje některé klíčové instituce a organizace působících na tomto poli. Na celé programovací období 20072013 disponuje program rozpočetem ve výši 6,970 miliardy eur .3 Existence jediného podpůrného programu Společenství pro oblast vzdělávání a přípravy je racionálnější, logičtější a efektivnější. Měla by umožnit lepší interakci mezi jednotlivými oblastmi, lepší rozhled, zejména co se týká schopnosti reagovat na vývoj v této oblasti, a lepší možnost spolupráce. Záměrem je napomoci dosahování cílů Lisabonské strategie, včetně jejího environmentálního aspektu, a Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání (Boloňský proces), zejména cíle učinit do roku 2010 ze systémů vzdělávání a odborné přípravy celosvětové měřítko kvality a cíle směřujícího na výuku cizích jazyků, v souladu se závěry přijatými na zasedání Evropské rady v Barceloně v roce 2002. Legislativní rámec Článek 149 Smlouvy ES uvádí, že Společenství přispívá k rozvoji kvalitního vzdělávání podporou spolupráce mezi jednotlivými členskými státy, a to celou řadou aktivit, například ve prospěch mobility, výměny informací nebo výuky jazyků 3

Další informace najdete na: http://ec.europa.eu/education/programmes/newprog/index_en.html




Evropské unie. Ve smlouvě je rovněž zakotven závazek podporovat celoživotní vzdělávání pro všechny občany Unie podněcováním spolupráce mezi členskými státy a v případě potřeby i podporou a doplňováním činnosti členských států „při plném respektování jejich odpovědnosti za obsah a organizaci jejich vzdělávacích systémů“. V článku je dále uvedeno, že činnost Společenství se zaměřuje mimo jiné i na výměnu informací týkající se otázek společného zájmu v této oblasti. Nový Integrovaný akční program celoživotního vzdělávání EU vstoupil v platnost k 1. lednu 2007 a zůstává v platnosti až do konce roku 2013. Nový návrh je vybudován na základě zkušeností získaných z předchozí generace programů včetně programu Socrates (vzdělávání) a Leonardo da Vinci (odborná příprava). Při přípravě struktury nového programy byly z části využity informace získané v rámci postupu veřejné konzultace, které se měli možnost zúčastnit všichni významní aktéři zainteresovaní na poli vzdělávání a odborné přípravy. Rozhodnutí vytvořit nový Program celoživotního vzdělávání (dříve nesoucí název „Integrovaný akční program v oblasti celoživotní vzdělávání“) byl podepsán předsedy Evropského parlamentu a Rady 15. listopadu, v Úředním věstníku Evropské unie byl zveřejněn 24. listopadu a účinnosti nabyl ke 14. prosinci 2006. 3. Iniciativa Equal Iniciativa EQUAL si klade za cíl zjišťovat a testovat efektivní způsoby boje proti všem formám diskriminace na trhu práce. Tato iniciativa se zaměřuje na zkoumání a odzkoušení efektivních způsobů boje proti všem podobám diskriminace na trhu práce. Její mezinárodní složka je nastavena tak, aby napomáhala propagovat podmínky, jež v Evropě umožní vytvořit více inkluzívní pracovní trh. Partnerství pro mezinárodní spolupráci jsou považována za nástroj, kterým je na tuto problematiku možné nazírat nikoli přímočaře, nýbrž z různých perspektiv a úhlů, což je pro úspěšné inovování nezbytné. Zahrnutí celoživotního vzdělávání do této oblasti je očekávaným a velmi vstřícně přijímaným krokem, neboť ukazuje, že si Evropská komise uvědomuje význam této




problematiky – bezpochyby vedené uceleným souborem politik, strategií a iniciativ profilujících se v této oblasti. Mezinárodní partnerství Bridges over Borders představuje integrovaný přístup k vícerozměrné problematice účasti na celoživotním vzdělávání. Projektové aktivity v příslušných městech a regionech probíhaly v rámci rozsáhlých svazků pro spolupráci, nazývaných rozvojová partnerství (RP), jež poskytla prostor pro provádění experimentálních a pilotních činností zaměřených na boj proti diskriminaci na trhu práce. K dosažení společného cíle zapojují, podle principu sdílení nejlepších zkušeností, rozvojová partnerství všechny organizátory, účastníky a partnery projektu k práci na politické/strategické rovině, aby prostřednictvím integrovaného přístupu nacházeli řešení na problémy trhu práce. 4. Tematický rámec pro strategickou analýzu Lisabonské hlavní směry Na zasedání Evropské rady v Lisabonu v březnu 2000 si Evropská unie stanovila ambiciózní cíl stát se do deseti let nejvíce konkurenceschopnou a nejdynamičtější světovou ekonomikou. V období do roku 2005 se však ukázalo, že dosahování vytyčených cílů je výrazně neuspokojivé. Tento omezený pokrok vzala na vědomí na svém zasedání v roce 2005 Rada ministrů, která se pokusila o stanovení striktnějších cílů pro dosažení hospodářského růstu a zaměstnanosti a vytyčila Integrované hlavní směry s 24 klíčovými úkoly, z nichž prvních šestnáct se týká hospodářské politiky obecně a posledních osm politiky zaměstnanosti. Dokument je jako celek silně zaměřen na nabídku, přičemž hledá cesty, jak do světa práce zapojit více evropských občanů. Integrované směry pro oblast zaměstnanosti nejprve přebírají za cíl lisabonský záměr dosažení do roku 2010 celkové míry zaměstnanosti ve výši 70 %, včetně specifického cíle 60% míry ženské zaměstnanosti ke stejnému datu (Hlavní směr 17). Následujících sedm hlavních




směrů pak popisuje celou řadu aktivit, kterými mají členské státy stanovených cílů dosahovat. I když se o tom členské státy ani Evropská komise výslovně nezmiňují, faktem je, že se současné evropské modely práce nesmírně liší od situace přes třiceti lety. Ze sociologického hlediska lze od 70. let pozorovat zánik tradiční mužské manuálně pracující třídy a vznik více heterogenní, různorodé pracovní síly. Hlavní směry k Lisabonské strategii byly koncipovány tak, aby umožnily členským státům na tuto novou situaci efektivně reagovat a podpořit účast na pracovním trhu ze strany všech kategorií populace. Celé řadě témat, vyzdvižených v těchto hlavních směrech, se věnují i jednotlivá rozvojová partnerství: Bridges over Borders, Concentus, Equilibrium a Wings. Studie vedené na univerzitě v Birminghamu se věnovaly zkoumání jejich postupů a zkušeností v porovnání s ustanoveními hlavních směrů. Z toho bylo vybráno osm společných témat, jež se vyprofilovala z práce těchto 4 RP. Ačkoli se týkají různých aspektů evropské pracovního trhu, je pro ně všechny společné, že se pokoušejí oslovit veškerou těžce dostupnou populaci a najít způsoby, jak maximálně využít jejího potenciálu pro zapojení do hospodářské činnosti. Jednotlivá témata se příležitostně překrývají a jejich relativní význam se v jednotlivých rozvojových partnerstvích liší. Celkově vzato je však z každého z nich možné vyvodit doporučení pro tvůrce politiky na evropské, národní, regionální i místní úrovni. Jedná se o následující 8 témat: 1. Práce v terénu: Navazování kontaktu s nejvíce vyloučenými skupinami 2. Maximální využití způsobilostí a schopností 3. Využití informačních a komunikačních technologií k řešení nevýhodného postavení na trhu práce 4. Podpora ženského podnikání




5. Boj s překážkami stojícími v cestě ženám 6. Práce se zaměstnavateli a rozvíjení sociální odpovědnosti firem 7. Řízení pracovních toků uvnitř jednotného evropského trhu 8. Úloha podpůrných systémů a sítí

Ta tvoří společnou strukturu, na níž je vypracována naše zpráva, která zkoumá zkušenosti RP ve zmíněných oblastech, vyzdvihuje příklady nejlepších zkušeností jak v jednotlivých městech a regionech, tak v rámci jejich mezinárodní spolupráce, vyhodnocuje silné a slabé stránky jejich společné práce a vyzdvihuje odpovídající doporučení pro politiky. V rámci rozvojového partnerství BRIDGES OVER BORDERS (BoB) se dohromady sešli partneři z Rakouska, České republiky, Německa, Maďarska a Spojeného království. Jejich vlastní aktivity v rámci programů financovaných prostřednictvím ESF i jejich společná mezinárodní spolupráce se dotýkají mnoha z těchto osmi témat. Speciální zaměření BoB na celoživotní vzdělávání pak vedlo k tomu, že se větší váha přikládala spíše práci v terénu, IKT a sítím, než například maximálnímu využití způsobilostí a schopností a podpoře ženského podnikání. V mnoha ohledech lze říci, že BoB jde bok po boku rozsáhlého evropského Programu celoživotního vzdělávání, konkrétně jeho programů Leonardo da Vinci a Grundtvig, zaměřených na odbornou přípravu a vzdělávání dospělých. Uvnitř partnerství BoB pak vznikly pracovní skupiny zaměřené na rozvoj udržitelných sítí, IKT, zainteresování nových zájemců o učení a vylepšování dovedností. Otázka tedy zní, jakých výsledků partnerství Bridges over Borders a jeho jednotliví účastníci dosáhli jak na mezinárodní, tak národní úrovni ?




5. Tématická činnost 5.1. Práce v terénu: Navazování kontaktu s nejvíce vyloučenými skupinami Vzhledem k měnícímu se demografickému složení EU a stále proměnlivému rázu v Evropě žijících společenství je čím dál tím důležitější oslovit opravdu všechny části populace. Partnerství Bridges Over Borders soustředilo velkou část svých aktivit na řešení problému překážek, jimž čelí zvláštní skupiny evropských občanů. Zaměřilo svoji pozornost na to, jak oslovit zvláštní společenství lidí vystavených vyloučení z trhu práce, včetně starší lidí, etnických menšin, uprchlíků, postižených a osob s poruchami učení. Práce v terénu nabádá lidi z praxe (v ideálním případě místní), aby se pokusili identifikovat zapojení bránící překážky a podniknout odpovídající kroky, kterými by je bylo možné řešit – třeba tak, že podpoří společenství k tomu, aby od stávajících poskytovatelů požadovalo zajištění individuálních i skupinových potřeb. Tento typ práce pak může společenství stimulovat k bližšímu zkoumávání svých vlastních potřeb a k rozpoznání příležitostí, kde je vzdělávací potřeby možné řešit svépomocně, například prostřednictvím setkání zaměřených na posilování sebevědomí nebo poradenstvím. Velké množství terénní práce bylo uvnitř Bridges over Borders realizováno v rámci individuálních projektů nebo společných mezinárodních iniciativ. Specifickou součástí této práce bylo uvědomit si, jak důležité je pro dosažení maximální efektivity práce v terénu přímé zaangažování samotných uživatelů. Jako výsledek projektu byl vypracován mezinárodní produkt zaměřený na navazování kontaktu s nejvíce vyloučenými osobami v rámci společenství. Jedná se o DVD s názvem Zapojování nových zájemců o učení. Tento produkt zkoumá dopad různých inovačních přístupů při navazování kontaktu se společenstvím, s nímž příslušný partner pracuje. Ukazuje pět velmi rozdílných příkladů, jež jsou dokladem toho, že „jedním měřítkem nelze poměřovat vše“ a že u každého společenství existují jedinečné podmínky, okolnosti i potřeby. Proto je třeba k zapojování lidí do učení používat různorodé a kreativní přístupy. Produkt ukazuje




kreativní přístup každého z partnerů, jež mu umožňuje navazování kontaktů s nejvíce vyloučenými osobami vyskytujícími se v jeho oblasti. Jedná se o Vzdělávací místa ve venkovských oblastech ve východním Bavorsku (Německo), o Projekt romských mentorů v Maďarsku, Mobilní IKT pro ženy v Rakousku, Zastánce vzdělávání v UK a Propagaci nezávislého života a učení pro dospělé s problémy či poruchami učení v České republice. Aktivity v terénu: Uživatelé v roli mentorů, Maďarsko V Projektu rómských mentorů ve Vilminy v Maďarsku se vytváří síť, kde Rómům radí a pomáhají romští mentoři, kteří je podporují a povzbuzují při rozvíjení dovedností a hledání zaměstnání. Mentoři se spolu s občanskými regionálními organizacemi a obcemi podílejí na implementaci projektů na zvyšování úrovně Romů, zejména pak pomáhají při vyhledávání cílových skupin, se kterými pracují coby komunitní zprostředkovatelé. Hlavní cílovou skupinou pro Program romských mentorů jsou osoby s alespoň středoškolským vzděláním zaregistrované jako nezaměstnaní. Úkolem romského mentora je radit klientům a nabízet jim řešením upravené na jejich potřeby. Předpokládá se, že projektové aktivity z romského projektu přispějí k dlouhodobé společenské integraci nezaměstnaných Rómů a jejich začlenění na trh práce. Což má následně vést k redukci sociální nespravedlivosti vůči romskému společenství a větší ochotě ze strany zaměstnavatelů zařadit je mezi svou pracovní sílu. Další součástí tohoto přístupu je využít ke kontaktování dalších potenciálních uživatelů samotné uživatele:




Zastánci učení, Birmingham a Solihull V projektu Learning Champions (Zastánci učení), Engage, Birmingham a Solihull, lidé, kteří se v dřívější či v současné době účastní vzdělávání, o tom dobrovolně hovoří s ostatními uvnitř společenství či na pracovišti. Mluví s nimi o hodnotě vzdělání, o tom co je k dispozici a pomáhají jim učinit první kroky při návratu k učení. Obvykle podávají zpětnou vazbu poskytovatelům vzdělávání, tak že je informují o tom, kde vznikají problémy a leží překážky, aby bylo možné situaci zájemců o učení vylepšit. Není totiž účinnějšího zastánce vzdělávání než ten, kdo sám zažil obavy, když se měl začít učit, a kdo po jejich překování získal nadšení pro věc a nápady. Winifred, která se takovou zastánkyní stala, hovoří o tom, proč je jejich práce užitečná a proč potřebují i nadále podporu: „ Lidé ochotněji hovoří s přáteli a lidmi ve stejné situaci než s profesionály …zastánci učení jsou skuteční lidé se skutečným zájmem o vzdělávání. Když se podíváte na naše výsledky, můžete si snadno představit, jak bude s dobrým financováním vzdělávání dospělých vypadat v budoucnosti.”

Práce s černošskými a etnickými menšinami S tím jak se posiluje multirasový charakter mnoha evropských městech, je stále důležitější, aby celoživotní vzdělávání dosahovalo až přímo do jejich společenství. V rámci Engage v Birminghamu vzniknul projekt „My Time“, což je terapeutický a vzdělávací projekt, jehož ústředním cílem je zvyšování sebeúcty jednotlivců a snižování dopadu vysoké hladiny deprese a úzkosti. Jedná se o eklektický přístup odvozený z různých východních i západních filozofií a terapeutických postupů. Program se zaměřuje na černošské a asijské ženy z centra Birminghamu a využívá zvyšujícího se sebevědomí skupiny k jejímu zaangažování do pozitivních učebních plánů a přechodu do zaměstnání.




Čeští partneři rozvojového partnerství Přeshraniční mosty v Krásné Lípě úspěšně pracovali na zapojování dospělých se vzdělávacími obtížemi či poruchami učení a na propagaci jejich nezávislého života. Tento projekt cílové skupině pomáhá najít udržitelné zaměstnání a dosáhnout lepší kvality života. Jádrem tohoto projektu je problematika lidských práv a nárok všech dospělých na práci a nezávislost. V jeho rámci pak vzniklo DVD s případovými studiemi, které ukazují cestu jednotlivých uživatelů čelících vzdělávacím obtížím či poruchám učení, jak usilují o dosažení svých práv a požadují nezávislost. Osoby s poruchami učení: Česká případová studie Již od mládí žil Čech se vzdělávacími obtížemi jménem Peter, jako ostatně mnoho dalších lidí ve stejné situaci, v „ústavu sociální péče“. Mnoho z těch, kdo ústavech přebývají, však mají potenciál žít nezávislý a naplňující život. Jde o to, jak prolomit kruh závislosti vzniklý v důsledku politiky uzavřených institucí. Petrův příběh ukazuje možnou cestu jako výsledek projektu BoB. Přestože v ústavu žil od svých čtyř let, ve věku 36 vyhrál soudní řízení, v jehož důsledku získal plnou právní způsobilost. V České republice se jednalo se o první případ tohoto typu. Peter tak získal svoji nezávislost, nyní se učí zacházet s vlastními penězi, žít nezávisle – nakupovat, vařit, prát – a hlavně získává zaměstnání mimo „instituci“. Petrův příklad byl inspirací pro další osoby, které se teď dožadují samostatnosti. V rámci projektu Brücken zur Arbeit v Německu ve východním Bavorsku je hlavním mottem flexibilní přístup. Zde byla založena tzv. vzdělávací místa (learning points) a regionální kvalifikační centra, jež mají motivovat k přístupu ke vzdělání těžce dosažitelné skupiny. Sem spadají ženy a černošské a etnické menšiny. Nabízí se jim doprava do centra a velké úsilí se věnuje zohledňování individuálních situací




a potřeb.Ve vzdělávací místech pomáhá jednotlivcům naplánovat jejich vzdělávací proces poradce, který je pak také provází jeho realizací. Poradce vyslechne jejich potřeby a zorganizuje pro ně odpovídající odbornou přípravu, která může jít od jazykových dovedností po kvalifikační. 5.2. Maximální využití způsobilostí a schopností Zde je opět přímá návaznost na to, co terénní pracovníci často nabízejí rovnou sami nebo, kam příslušené společenství nasměrují – tedy k podpůrným službám včetně poradenství a terapie. Vůbec není neobvyklé zjistit, že jedinci, kteří z nejrůznějších důvodů z učení na dlouhou dobu vypadli, potřebují nejprve posílit sebevědomí. Ze zkušeností Bridges over Borders také vyplynulo, že při propagaci zapojení do učení a udržování docházky, je třeba aktivně nabízet těm, kdo to potřebují, využití takových možností, jako jsou jazykové kurzy nebo jesle. 5.3 Využití informačních a komunikačních technologií k řešení znevýhodněného postavení na trhu práce Pro zlepšení přístupu ke vzdělávání lze využít i IKT. Hlavní směr č. 9 Integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost (2005-08) hovoří o podpoře šíření a efektivního využívání IKT a budování plně inkluzívní informační společnosti. Šíření informačních a komunikačních technologií, v souladu s cíli a akcemi nacházející iniciativy „ i2010“, představuje také důležitý způsob zvyšování produktivity, a tudíž i hospodářského růstu. Záměrem tohoto směru je pomoci EU, aby se potřebně vybavila IKT a mohla naplno sklízet výhody jejich stále širšího využívání. V rámci rozvojového partnerství Bridges over Borders programu Iniciativy EQUAL se aktivity obeznamování s IKT zaměřily především na lidi bez jakékoli předchozí zkušenosti v této oblasti. Ty se například podařilo oslovit rakouskému Learn Forever ve Voitsbergu.




Mobilní workshopy IKT, Voitsberg, Rakousko Rakouský projekt se zaměřuje na netradiční ženské publikum ve věku nad 45 let, žijící v izolovanějších oblastech Rakouska. Proto si vybral pro zaškolování svých žáků na IKT mobilní workshopy. Pracuje se především prostřednictvím vzdělávacích sítí. Jde vždy maximálně o osm účastníků, přičemž cílem je rozvinout v této skupině počítačové a internetové dovednosti. Vzdělávací sítě si vzaly za cíl: rozvíjet základní znalosti o počítačích a internetu, zvýšit povědomí o problematice a vyzkoušet metody vlastní organizace a motivovat ženy k dalším krokům v učení. Koordinátora projektu Elke Beneke vyjadřuje význam problematiky ITK lakonicky: „Počítač je jako nůž a vidlička. S výjimkou úklidu a péče o děti potřebují ženy počítač k téměř jakékoli další práci.“ Mezinárodní partnerství pomáhalo osobám s nevelkými zkušenostmi v IKT sestavit elektronický evropský životopis. Ten umožňuje představit dovednosti, schopnosti, praxi a kvalifikaci jednotlivce prostřednictvím videoklipů a digitálních fotografií doplněných referencemi od tutorů nebo zaměstnavatelů. Obecně se má za to, že by mohlo jít o vhodný alternativní způsob prezentace u specifických kategorií znevýhodněných osob, například u mentálně či fyzicky postižených. Německá varianta je zajímavá, jelikož k vytvoření životopisu využívá zvláštního programu softwaru, na kterém si i lidé s nevelkými počítačovými dovednostmi mohou připravit správně koncipovaný a přehledný životopis, do nějž je pak možné vložit i specifické natočené sekvence, například doporučení od předchozího zaměstnavatele. Tato varianta je levnější a méně komplikovaná. Tento formát by mohl mít výrazný potenciál pro osoby nacházející se v nižší sféře trhu práce. Elektronický životopis byl již integrován do běžného užívání ve Spojeném království. Začaly ho používat dvě střední školy a probační služba v Solihullu (West Midlands) při práci se svými studenty, respektive pachateli trestných činů a bývalými pachateli, když je s jeho pomocí připravují na vstup na pracovní trh.




Místní strategické partnerství ho také začalo využívat pro práci s postiženými a radnice Birminghamu chce podpořit úřad pro vzdělávání dospělých, aby produkt vyzkoušel v širším spektru birminghamských škol. Partnerství rovněž vybudovalo internetové stránky „Learning Voices“, na kterých jsou vystaveny ukázky správné praxe a použity skutečné případové studie zachycující zkušenosti různých lidí s učením. Tyto stránky jsou prostředkem pro sdílení zkušeností lidí, kteří se sami již do učení zapojili, popisují správnou praxi, setkávání s problémy, hledání řešení. Prezentované videozáznamy poskytují budoucím zájemcům rady a motivaci k dalšímu osobnímu rozvoji; jde především o rady pro ty, kdo se ocitli ve vzdělávacím systému na vedlejší koleji a/nebo mají jen nízkou kvalifikaci. Cílem tohoto mezinárodního produktu je podněcovat k učení další účastníky, sloužit jako zdroj informací a dát na vědomí politikům, financujícím subjektům, lidem z praxe/poskytovatelům a vzdělávacím sítím některé klíčové informace, a to sice že učení mění životy jednotlivců i společností, že se jednotlivcům i společnostem vyplatí, a že na druhou stranu někdy není pro nové zájemce jednoduché se do učení zapojit, ani pro poskytovatele práce přijmout velmi málo zastoupenou skupinu. Tyto postupy potřebují uznání a také financování. Rovněž podniky využívají IKT k vylepšení své interní organizace práce. A proto vznikly projekty, které je učí rychlému a snadnému používání diagnostických nástrojů k vylepšení výkonnosti firmy a řešení otázek ohledně pracovní síly. Například: Podpora podniků k využívání IKT, Bavorsko V rámci Brücken zur Arbeit ve východním Bavorsku se velmi úspěšně školily malé a střední podniky, aby uměly použít IKT jako stěžejní médium, pomocí kterého budou řídit své podnikání a komunikovat o něm. Jedna z účastnic středního věku – velice spokojená majitelka farmy v Bavorsku –, prohlásila:




„Tím že jsem investovala do svého vzdělání, jsem svému podniku pomohla přizpůsobit se éře informačních a komunikačních technologií.“

5.4. Podpora ženského podnikání V tomto stádiu se čtyři partneři rozvojového partnerství BoB tomuto tématu žádným způsobem nevěnovali. 5.5. Boj s překážkami stojícími v cestě ženám Zesílení ekonomických aktivit žen je jedním ze zásadních bodů plnění globálních lisabonských cílů. Zde totiž spočívá největší rezerva pracovní síly, kterou má EU k dispozici. Hlavní směr č. 18 zadává jasný úkol. Vyzývá k přijetí „rozhodných opatření pro zvýšení zapojení žen a snížení rozdílů v zaměstnanosti žen a mužů…“




Práce s černošskými a asijskými ženami, Birmingham Projekt My Time Engage v Birminghamu se zaměřil na posilování sebeúcty žen z černošských a etnických menšin, aby je mohl nasměrovat na pozitivní dráhu učení a zaměstnání. Tento typ práce spočívá ve vytipování potřebných skupin, stanovení překážek, které jim brání ve vzdělání, a nápadů, jak tyto překážky překonat. Pro takovou práci je samozřejmě nutné mít povědomí o kulturní a náboženské stránce věci, jde však o názorný příklad toho, jak pracovat s jednotlivými společenstvími a jak hledat řešení na jejich problémy. Vedle mnoha dalších doporučení poukázal projekt i na potřebu specifických odvětvových programům pro ženy zohledňující jejich příslušnost k určitému společenství, a zejména pak pro ženy ze společenství černošských a etnických menšin. Všechny účastnice (19) se zmiňovaly o tom, že se jim podařilo dosáhnout vyššího sebevědomí a sebeúcty, cítily se lépe informovány, ochotny zajít dál s vědomím, že budou moci být považovány za přínosnější většímu společenství. Několika dříve velmi izolovaným osobám kurz umožnil setkat se s dalšími lidmi a navázat přátelství, a zároveň zvýšit jejich sebedůvěru a získat kvalifikaci.

Mezi oblasti, o něž se zajímá partnerství Learn Forever, ve Voitsbergu v Rakousku, spadá i problematika žen s nízkou úrovní vzdělání a starších žen, které stále ještě trpí diskriminací. Vzdělávacích příležitostí pro lidi, kteří nejsou zvyklí se učit, je málo, a překážky, které jim brání, se zdolávají jen obtížně. Kdo není učení uvyklý, žádnou zajímavou příležitost nenajde. Ženy často cítí zábrany nebo strach, ve změti vzdělávacích nabídek se neorientují, někdy se jim k tomu, aby se zapojily do učení, pouze nedostává čas, chybí jim zázemí (např. zařízení, kam dát děti) nebo finanční prostředky. Pokud však budou osloveny, pokud dostanou srozumitelné informace, pokud se samy ocitnou v centru vzdělávacího procesu, podaří se je místním poskytovatelům vzdělávacích služeb znovu zapojit. Budou mít možnost




tyto ženy, dříve vyloučené z příležitostí ke vzdělání a přípravě, motivovat a poskytnout jim přístup k učení a vzdělání. 5.6. Práce se zaměstnavateli a rozvíjení sociální odpovědnosti podniků V Integrovaných hlavních směrech pro růst a zaměstnanost 2005-2008 doporučuje Evropská rada členským státům, aby „podporovaly podniky při rozvíjení sociální odpovědnosti.“ Hlavní směr č. 21 argumentuje ve prospěch „inovačních a adaptabilních forem organizace práce za účelem zlepšení kvality …a produktivity práce“. A právě tady se jednoznačně uplatní sociální odpovědnost podniků. RP Bridges over Borders, pro které je celoživotního vzdělávání cestou k zaměstnanosti, si uvědomuje význam snahy o práci s partnery. Jejich základním používaným médiem – zejména při práci se znevýhodněnými skupinami –, je elektronický životopis. Jedná se o mezinárodní produkt na bázi videozáznamu nahrazující tradiční životopis. Odzkoušen byl v pěti partnerských zemích, jak v malých a středních podnicích, tak ve velkých firmách. Někde měl lepší, jinde zase slabší odezvu, ale u zaměstnavatelů, kteří se podíleli na jeho pilotním odzkoušení, byl globálně úspěšný. V Německu ve východním Bavorsku nabízejí regionální vzdělávací centra flexibilní odbornou přípravu, uzpůsobenou podle potřeb jak cílové skupiny, tak MSP, k nimiž mají v rámci projektu přístup. Aby zajistila účinnost a udržitelnost své práce rozhodla se centra pro úzkou spolupráci s firmami a lidmi z regionu, což jim umožňuje poskytovat odbornou přípravu uzpůsobenou konkrétním potřebám. Výsledkem je to, že si MSP uvědomují hodnotu odborné přípravy svých zaměstnanců a poskytovatelé služeb díky spolupráci s nimi a s úřady práce získávají nové zdroje potenciálních zájemců o učení a příležitostí pro nové kurzy. V centru odborné přípravy ERAK v severním Maďarsku se odborná příprava provádí na základě potřeb MSP, což zvyšuje šance frekventantů na získání pracovního uplatnění. 5.7. Řízení pracovních toků uvnitř jednotného evropského trhu




Vybudování jednotného evropského trhu a jeho nedávné rozšíření sebou přineslo některé neočekávané důsledky. V souvislostech s celoživotním vzděláváním půjde především o, v této části pojednávanou, problematiku migrace kvalifikované pracovní síly od roku 2004 především z východní Evropy do západní a z toho plynoucí nedostatek kvalifikované pracovní síly v nových členských státech. Hlavní směr č. 20 si dává za cíl „zlepšit přizpůsobování se potřebám trhu práce… odstraněním překážek mobility pracovníků uvnitř Evropy.“ Žijeme v době dříve nepoznaného celosvětového pohybu. Pro politiky a zákonodárce to přestavuje nové dilema, když usilují o řešení slabin ve vlastních systémech vzdělávání a odborné přípravy. Jedním z nepředvídaných důsledků různých iniciativ přijatých za účelem řešení nedostatku určité kvalifikace v nějaké oblasti, je to, že se nově kvalifikovaní pracovníci kvůli rozdílům v platech a sociálních odvodech stěhují a svou nově nabytnou kvalifikaci využívají v jiném členském státě. Taková situace je nejen složitá, ale i nestabilní. Důležité je si uvědomit, že nouze o kvalifikované pracovní síly vede k přílivu dalších pracovníků ze zemí, jako je Rusko či Ukrajina, zatímco v některých případech se již objevují první náznaky tohoto, že se diaspora pracovníků začne v důsledku zajištěných pracovních příležitostí a významného nárůstu platů vracet domů. V současné době však pronikání kvalifikované pracovní síly z Východu na Západ stále pokračuje a tyto pracovní toky je samozřejmě nutné řídit. V rámci RP lze zmínit příklad migračního proudu z Východu na Západ v souvislosti se severomaďarským centrem odborné přípravy ERAK v Miskolc, kde nabízejí kvalifikovanou odbornou přípravu na truhlářské či instalatérské práce a na práci s kovem. Do kurzů chodí pouze muži a ví se, že krátce po skončení kurzu odchází většina z nich hledat lepší ekonomické vyhlídky do zahraničí. To pak samozřejmě vede k nedostatku těchto kvalifikací přímo na místě, což je značně typické pro mnoho východoevropských zemí.




5.8. Úloha podpůrných systémů a sítí Evropa 21. století se stále více stává společností založenou na sítích. Tato studie ukazuje, že úspěšné dosažení lisabonských cílů je závislé na přínosech společnosti založené na sítích a plošně rozšířených podpůrných systémech. V práci rozvojových partnerství se k této problematice vyprofilovaly hlavní tři aspekty: • význam základních místních sítí; • potenciál k zajištění vlastní organizace a zapojení uživatelů; • hodnota mezinárodního učení. Základní místní sítě Partnerství Bridges over Borders svedlo dohromady dříve neexistující seskupení se společnými zájmy. Spojení lidí a zprostředkovatelských organizací pomohlo posílit jejich společné možnosti propagovat celoživotní vzdělávání v jejich regionu. Práce přes hranice správních celků, východní Bavorsko RP Brücken zur Arbeit v Německu ve východním Bavorsku je partnerství speciálně vytvořené pro tento program, v němž se ve východním Bavorsku daly dohromady město Pasov, čtyři okresní rady a čtyři Volkshochschule, aby za účelem řešení společných problémů vytvořily společnost přesahující místní hranice. Podle výkonné ředitelky Perdity Wingerter spočíval klíčový problém v společném zapojení všech aktérů a překonání institucionálních a okresních bariér. „Začali jsme se tomu věnovat a sezvali ke společné práci odborně zaměřené kolegy a polostátní organizace poskytovatelů ošetřovatelské odborné přípravy. Je to otázka úspor z rozsahu. Nepotřebujeme dělat nákladné průzkumy, ale musíme dostat dohromady klíčové hráče.“ Iniciativa EQUAL tedy dodala potřebný impuls, který umožnil spolupráci, partnerství a překonání provinčnosti.




Zapojení uživatelů Vedle toho existuje také řada projektů, které pracovaly s aktivní účastí samotných uživatelů, jež zapojily do svých koncepčních a plánovacích procesů. Dobrým příkladem toho je Fórum učících se (Learners’ Forum), Engage, v Birminghamu, které využívá k nastavení strategie a plánování vzdělávacích služeb pro dospělé místní dospělé jedince, kteří se nějakým způsobem vzdělávají. Jejich skupinky se scházejí a diskutují o svých zkušenostech s učením, o místních vzdělávacích potřebách, o nerovnostech a překážkách ve vzdělávání. Hlavní předměty zájmu fóra jsou různé a mohou zahrnovat například: průzkum – zjišťování, co si lidé myslí a jaké mají problémy, diskuze a vyvozování významu ze zkušeností a problémů, oslovování místních a vybízení k učení, dialog s místními poskytovateli, vedení kampaní a lobbying. Fórum je bezprostředním hlasem samotných účastníků vzdělávání. Mezinárodní učení Dalším aspektem práce v sítích v rámci programů Iniciativy EQUAL je vytváření mezinárodních pracovních skupin. Všichni odborníci z praxe se shodují na přínosu této mezinárodní spolupráce. Účastníci se při ní učí tím co vidí, prostřednictvím setkávání a diskuze s ostatními. Díky partnerské spolupráci se partnerům podařilo vyvinout nové produkty a inovační myšlenky. A to bylo obzvláště přínosné pro partnery z nových členských států. Manažerka pro vzdělávání z Komunitního centra České Švýcarsko Lucie Martínková to vyjádřila následovně: „Dozvěděla jsem se o zastáncích vzdělávání, kteří působí přímo mezi členy společenství, a uvědomila si přínos Fóra. Přemýšlím nad tím, zda stejné metody můžeme aplikovat i u nás v případě společenství Romů.“




6. Závěry: Klíčové sdělení pro představitele politické moci Naplňování úspěšné Lisabonské strategie je pro Evropskou unii dlouhodobým úkolem. Při vytvoření takto velkého jednotného trhu s 27 členskými státy, s velmi rozdílnou sociální a kulturní tradicí, různými vzdělávacími standardy, technologickou vyspělostí a sociálními systémy je nevyhnutelné, že vybudování plně funkčního, optimálně nastaveného trhu práce bude trvat celá desetiletí V současné době se stále ještě mnoha lidem nedaří vstoupit nebo udržet si místo na trhu práce kvůli chybějící nebo neodpovídající kvalifikaci. Má-li se EU podařit zvýšit přístup na trh práce lidí všech věkových kategorií, zlepšit produktivitu a kvalitu práce, bude potřebovat více a efektivněji investovat do lidského kapitálu a celoživotního vzdělávání ve prospěch jedinců, podniků, ekonomiky a společnosti. Zaměstnavatelé si stále více cení odbornosti a efektivnosti, ty se na potenciálu profesní kariéry jednotlivce mohou projevit zvýšením platu, postupu či funkce. Celoživotní vzdělávání je EU považováno za základní nutnost, mají-li pracovníci udržet krok s nejnovějším vývojem na svém pracovním poli. Vzdělávání, odborná příprava a celoživotní učení jdou ruku v ruce a jsou životně důležitými aspekty dynamické ekonomiky. EU si na rok 2010 stanovila cíle, které mají všem občanům umožnit získat výchozí vzdělání potřebné ve znalostní společnosti. Účelem mezinárodních programů, jako je Equal, je lépe pochopit realitu současného evropského pracovního trhu, zkoušet experimentální řešení a testovat potenciální cesty nového vývoje, které, pokud by je bylo možné používat plošně, by EU pomohly splnit cíle stanovené v lisabonských hlavních směrech. Poučení z tohoto projektu by mělo ovlivnit chápání jednotlivých společenství a pracovních procesů a umožnit ještě větší efektivnější využití programu Celoživotního vzdělávání 2007-2013. Následující podložené strategické závěry jsou odvozeny ze zkušeností partnerů programu Bridges over Borders:




6.1. Zapojení uživatelů a hlas učících se Větší důraz je třeba klást na hledání více novátorských způsobů umožňujících zapojit koncové uživatele. Zaprvé, tendence k silnější občanské účasti znamená, že schopnost zapojení uživatelských skupin více inovačním a efektivnějším způsobem je zcela zásadní. Hlas koncových uživatelů je třeba promítnout již do koncepce, řízení a poskytování služeb a aktivit. 6.2. Specifikovat a překonat překážky stojící v cestě odborné přípravě a zaměstnanosti Ve věcech odborné přípravy a zaměstnanosti je třeba lépe chápat cílové skupiny. Z velmi různorodé povahy současné evropské společnosti vyplývá, že tvůrci politik musí být ve svém přístupu flexibilní. Když přijde na znevýhodněné sektory pracovního trhu, musí chápat, že jedno řešení pro všechny nestačí. Z možností pro vylepšení přístupu k celoživotnímu vzdělávání by tvůrci politik měli: • • •

Vzít v úvahu komunitně pojaté specifické sektorové programy pro ženy, zejména pro ženy z černošských a asijských společenství Vzít v úvahu kulturní a historickou problematiku s ohledem na jednotlivá společenství. Využívat komunitní aktéry, kteří působí přímo v místě a slouží jako vzor, jako jeden ze způsobů, jak společenství oslovit.

6.3. Využívání IKT k boji proti znevýhodnění na trhu práce RP Bridges over Borders ukázalo celou řadu způsobů, jak mohou nové technologie pomoci bojovat proti znevýhodnění na trhu práce. Je třeba, aby byli tvůrci politik připraveni: • Zvážit, jak investovat do odborné přípravy na IKT uvnitř společenství a jak lidem umožnit používat počítače jako bránu do světa, se kterým nejsou obeznámeni, a otevřít tak pro ně nové příležitosti a aspirace.




•

Podporovat nové způsoby využívání IKT. RP Bridges over Borders začalo jako první využívat DVD s případovými studiemi lidí s poruchami učení, poukázalo na potenciál elektronických životopisů a ukázalo přínos internetových stránek „Learning voices“. Těmito iniciativami lze oslovit dříve přehlížené gesmenty potenciální pracovní síly.

6.4. Podpůrné systémy a sítě U celoživotního vzdělávání je třeba do politiky zohlednit problematiku budování a fungování sítí, zapojení uživatelů a jejich význam. Je třeba, aby se tvůrci politik rozhodli: • Uznat význam přímého zapojení uživatelů. Iniciativy jako např. „Fóra učících se“ nebo „Zastánci učení“ mají ohromný potenciál. Fóra uživatelů jsou důležitá a nedocenitelná, protože jsou hlasem přímo těch, kdo se učí. Nejde jen o jednorázové události. Vzdělávajícím se osobám a místní obyvatelům umožňují průběžný dialog, a to jak mezi sebou, tak s poskytovateli služeb. • Sezvat dohromady organizace bez ohledu na hranice správních území. Tímto způsobem mohou sítě překonat celkovou roztříštěnost a hlasitě se ozvat. Národní a regionální agentury by měly tento pohled začlenit do své politiky i strategií financování a uznat, že je třeba vyčlenit náklady spojené s organizací, mají-li tyto sítě vydržet. 6.5. Vyloučené skupiny Existuje naléhavá potřeba cílenějších aktivit informujících lidi o jejich právech a příležitostech, které jsou pro ně k dispozici. To se týká zejména migrantů a postižených osob. Obě tyto skupiny mají na trhu práce velmi zranitelné postavení. Mnoho migrantů pracuje bez smlouvy pro paralelní ekonomiku a postižení jsou často podceňováni, a tak se nikdy nedozvídají o nových příležitostech a vyšších aspiracích. Projekt v rámci RP Bridges over Borders v České republice pracoval konkrétně cíleným způsobem, aby zajistil udržitelné zaměstnání a lepší kvalitu života dospělým postiženým a osobám s poruchami učení.




6.6. Financování V této oblasti existují dvě strategické připomínky. •

•

6.7.

Zaprvé, plně využít nových programů Evropského sociálního fondu (ESF). Na období 2007-2013 EU rozhodla, že pilotní programy probíhající v programovacím období 2000-2006 a zaměřené na řešení specifických problémů znevýhodnění jako EQUAL, by měly být v období 2007-2013 začleněny do „hlavního proudu“ opatření (mainstreaming), tedy mezi programy Strukturálních fondů financované EU. To se primárně týká ESF. Podmínky pro čerpání prostředků z ESF splňují všechna území EU a každý členský stát bude mít v období 2007-2013 své národní programy. Ze zkušeností v rámci této studie vyplývá, že témata, jako je celoživotní vzdělávání, by měla být zahrnuta jako ústřední témata do všech národních programů ESF. Zadruhé, plně využít nového Programu pro celoživotní vzdělávání s rozpočetem ve výši téměř 7 miliard eur na léta 2007-2013. Tato zpráva zaměřila svoji pozornost na investice EU do těchto programů. Strategická doporučení, vyplývající z této studie, by se měla odrazit a být využita v iniciativách realizovaných v rámci těchto programů v období následujících sedmi let.

Mezinárodní učení

Uznat přidanou hodnotu mezinárodních programů a přenositelnost mezinárodních produktů vzešlých z mezinárodní spolupráce. Jednotný trh by měl být přínosem pro všechny občany. Ti kdo pracují s osobami nacházejícími se v nižší sféře pracovního trhu se mají zrovna tak moc co učit jako ti „nahoře“. A příležitostí k tomu, a také k plodné výměně názorů a novým iniciativám, jsou právě




mezinárodní programy, proto aby „pracovat s cizinci nebylo tak těžké“. Evropská komise by měla tento rozměr zakotvit do svých budoucích programů.

Sophia Bokhari and Jon Bloomfield Institute of Local Government Studies University of Birmingham, 26.11.2007




Equal LISABON: PROPOJENÍ POLITIKY S PRAXÍ. Téma: Celoživotní učení. Závěrečná zpráva Bridges over Borders

Recommend Documents