Energie – Ekologie – Architektura
Teorie a zkušenosti z praxe Ing.arch.Pavel Šmelhaus, 2015
Spotřeba primární energie ve světě Provoz budov 40%
Doprava 20%
Průmyslová výroba 20%
Nová výstavba 20%
Provoz budov a stavebnictví spotřebovávají ročně více než polovinu energie na světě.
Energeticky efektivní a ekologicky šetrné budovy
Komerční objekt 52 kWh/m2 rok
23 kWh/m2 prim. energie/rok
Dřevostavba komerčního objektu
Stavba z „bio“ materiálů
Finančně soběstačný provoz
Pasivní dům dle PHPP
21 kWh/m2 dodané energie
Potřebuji energii? Tak si jí koupím….!
• Jakou? Od koho? • S jakými riziky pro životní prostředí? • S jakou efektivitou bude vyrobena? • Co za ní zaplatím?
…..a potřebuji jí vůbec?
Dovoz / vývoz energetických surovin
IMPORT
EXPORT
(zdroj : Worldmapper.org)
Evropa a ostatní vyspělé státy jsou největšími importéry energetických surovin, které pocházejí zejména z oblasti blízkého východu.
Kdo je producentem energetických surovin? • Organization of the Petroleum Exporting Countries (OPEC) - Alžírsko, Indonésie, Irák, Írán, Katar, Kuvajt, Libye, Nigérie, Saudská Arábie, Spojené arabské emiráty, Venezuela + Rusko, Azerbajdžán, Kazachstán a další. •
Gas Exporting Countries Forum, (GECF) - Alžírsko, Azerbajdžán, Bolívie, Egypt, Írán, Katar, Kazachstán, Libye, Nigérie, Rovníková Guinea, Rusko, Trinidad a Tobago,Venezuela
Země s nízkou mírou demokracie, potlačující lidská práva, používající exportu energetických surovin k politickým cílům.
Efektivita a bezpečnost těžby fosilních paliv Bezpečnost • Ropné těžební plošiny a ropná pole představují jedny z nejsložitějších zařízení na světě • Havárie při těžbě a přepravě ropy mají velký dopad zejména na aquakulturu – rostliny a živočichy na vodu vázané . • Zemní plyn je z hlediska těžby enviromentálně příznivější
Efektivita a bezpečnost těžby fosilních paliv Efektivita • Při těžbě ropy dochází ke spalování „odpadního“ zemního plynu • Jeho využití brání zejména chybějící infrastruktura vyžadující další investice • Spalovaní je však „lepší“ než vypouštění - metan je škodlivější pro atmosféru než CO2 vzniklé spálením
Ročně je spáleno 150 miliard m3 Dovoz plynu do ČR odpovídá cca 100 TWh
=
1 500 TWh
Ekonomicko - politická hlediska
V ČR je podíl energie z Ruska (ropa, jádro, plyn) více než šedesátiprocentní !!!!!
Vize Evropy na větší soběstačnost a využívání obnovitelných zdrojů
Nákladný a dlouhodobý plán, jehož náročnost nemá obdoby
Politicko - sociální kontext energetiky v EU
Energetické stavby nejsou nikde vítány ale zároveň chce každý dostávat levnou „čistou“ energii až do domu.
Původ energetických zdrojů v ČR: 1.
2. 3.
4. 5.
Uhlí – těžba v ČR, menší část dovážena z Polska a Ukrajiny Nevýhodou je výrazný dopad na krajinu, nízká účinnost výroby elektřiny, vysoké emise CO2, potřeba odsiřování vápencem. Zemní plyn – dovoz z Ruska (75%) a Norska (25%). Ropa – dovoz z Ruska (64%), Azerbajdžánu (26%) a Kazachstánu (7%) Jaderná energie – dovoz paliva z Ruska (100%) u JETE možnost úpravy na jiné palivové články. Obnovitelné zdroje – biomasa, solární a větrná energie. Nevýhodou je nízká spolehlivost a malá koncentrace energie, což však může mít pozitivní sociální dopad. Česká
republika
dováží více
než 60% energie z Ruska !!!!!
Struktura energetických zdrojů v ČR: 1.
2.
3.
4.
5.
Uhlí – nejrozšířenější pro elektrárenské a teplárenské účely, lokální vytápění Zemní plyn - zejména pro vytápění, nověji též pro kombinovanou výrobu tepla a el. energie (paroplynový cyklus) Ropa -doprava, chemická surovina , pro vytápění (LTO) a Vysoká závislost ekonomiky na tradičních energetických výrobu elektřiny jen v okrajově zdrojích, nenahraditelnost ropy Jaderná energie - elektřina, jen v oblastech chemického minimální teplárenské využití , průmyslu a dopravy, plyn celkem do 10% zůstává významným a relativně Obnovitelné zdroje - voda, vítr, čistým zdrojem tepla, do budoucna s perspektivou slunce, biomasa, geotermální většího podílu kogenerace energie celkově zatím pod 10% (výroba tepla + elektřiny).
Obnovitelné zdroje energie - BIOMASA
10 kWh = 1m3 zemního plynu = 1 kg motorové nafty = 2,5 kg dřevěných pelet Biomasa je výhodná svojí obnovitelností a snížením nároků na primární energie
Obnovitelné zdroje – SOLÁRNÍ ENERGIE množství energie na 1 m2 plochy 1000 kWh/rok =
teoretický solární zisk
300-500 kWh =
reálně využitelná energie z termálního systému
150 kWh =
získaná elektřina z fotovoltaiky (při účinnosti 15% neboli 1000 kWh z instalovaného kWp)
Přepočet na primární energie:
3,5
Využitá energie
3
Primární energie
2,5 2
1,5 1 0,5
0 Biomasa palivové dřevo
Biomasa pelety
Zemní plyn
Hnědé uhlí
Elektřina (průměrně)
Účinnost různých způsobů výroby elektrické energie: 100%
15
90%
40
80%
35
55
70%
70
70
60% 50%
85
40%
60
30%
65
45
20%
30
30
Kondenzční uhelná elektrárna
Jaderná elektrárna
10% 0% Paroplynová uhelná elektrárna
Teplárna uhelná
Paroplynová elektrárna (zemní plyn)
Kogenerace
Elektřina a zemní plyn = klíčová energetická media pro provoz moderních budov
Roční výroba elektřiny v ČR je cca 56 000 GWh Export elektřiny představuje cca 15 000 GWh (tedy asi 18%) Dovoz plynu odpovídá 95 000 GWh
Kvalitní novostavba spotřebuje ročně okolo 10 MWh energie, pasivní domy by měly dosahovat hodnoty 3 - 6 MWh.
Dopad využití el. energie pro provoz pasivních domů Roční výroba el.energie v ČR je cca 80 000 GWh z toho export je 15 000 GWh Výpočtová spotřeba průměrného pasivního domu je cca 3 500 kWh/rok
Export elektřiny z ČR by mohl pokrýt roční provoz 4 000 000 EPD
Porovnání spotřeby EPD EPD roční spotřeba 3 500 kWh elektřiny =10 500 kWh primární energie
= palivo pro ujetí cca 15 000 km (7 litrů/100km)
= palivo potřebné k cca 4 minutám letu (15 000 litrů/hodinu)
Provoz budov Provoz budov 40%
Doprava 20%
Průmyslová výroba 20%
Nová výstavba 20%
Provoz budov představuje největší potenciál pro úspory primárních energií
Proč šetřit provozními energiemi v budovách ??????????? 1. Snížení provozních nákladů
2. Zvýšení nezávislosti na dodavatelích energií 3. Společenská odpovědnost - co nespotřebujeme my, bude moci být efektivněji využito v budoucnosti
Struktura spotřeby energií v budovách - Vytápění (prakticky nezbytné ve všech budovách v našich klim.podmínkách)
- Chlazení
(lze minimalizovat správným návrhem objektu)
- Větrání
nucené větrání pro zajištění normových požadavků na vnitřní prostředí (používá se stále častěji ve spojení s rekuperací vzduchu)
- Osvětlení a drobné spotřebiče (velmi individuální požadavky u jednotlivých budov)
- Vnitřní doprava
(výtahy,
eskalátory…)
- Provoz technologií (instalované výrobní technologie, počítačové vybavení, kuchyně – bezprostředně nesouvisí s návrhem stavby)
Kdo má zájem postavit energeticky úsporný objekt ? Stát, obce, samosprávné orgány: uvažují většinou ve 4 letém horizontu volebního cyklu – úspornější stavba=dražší stavba, kritika zbytečné investice ze strany opozice, problematický vliv „Evropských dotací“. Developer, komerční investor: Sleduje prostou návratnost investice - nízké stavební náklady+co nejvyšší prodejní cena, deklarovaná úspornost se bere především jako marketingový prvek (viz certifikace). Autonomní společnosti stavějící pro sebe: Chtějí kvalitní objekt za relevantní náklady, orientují se v problematice a dokáží si spočítat návratnosti celkové investice. Individuální stavebníci: Stavbou si chtějí splnit zejména svůj životní sen - vlastní dům. Parametry a návratnost investice pro ně nemusí být vždy prioritou.
Významná role architekta jako tvůrce energetického konceptu!
Hlavní zásady návrhu energeticky úsporné stavby • • • • • •
• •
Vhodné dispoziční řešení objektu – ne vždy je možné-tvar pozemku, orientace , výhled atd. Minimalizace tepelných ztrát prostupem konstrukcemi (okna, střecha, stěny….) – limitováno požadavky na osvětlení , náklady i technologickými možnostmi (zejména u rekonstrukcí) Využívání solárních zisků pasivním i aktivním systémem – pasivní závisí na uživatelích stavby, aktivní navyšuje investiční náklady Vysoce účinný a dobře regulovatelný zdroj tepla – musí však vždy být správně nastaven provozní režim Omezení nadměrné infiltrace vzduchu a řízené větrání s rekuperací tepla – vzduchotěsnost i větrání jsou opomíjené, a ne vždy uživateli akceptované Eliminace mechanické klimatizace v objektu – v komerčních objektech vyšší kategorie to je však často vyžadováno jako nezbytný standard.
Užívání objektu v souladu s jeho koncepcí – vše výše uvedené je zbytečné realizovat není-li to v praxi využíváno Nehledat prostou ekonomickou návratnost - i přes předpokládaný růst nelze ceny budoucích energií odhadnout , úsporné řešení by mělo být samozřejmostí
Vhodné tvarově dispoziční uspořádání 0 21
Energeticky je 11 optimální kompaktní tvra domu 20
81
solar biomasa el.energie
Provozně nejvhodnější 62 dispozici má členitá přízemní stavba !!!!!!
Minimalizace ztrát prostupem V oblastech kde je málo zimních slunečních zisků je okno ztrátovým prvkem stavby
Sportovní hala Hannover
Sportovní haly Švédsko
Energetické hledisko je ale jen jedním z mnoha kritérií při návrhu kvalitní stavby uživatelský komfort a zdravé vnitřní prostředí jsou prioritou.
Využívání solárních zisků • Pasivní solární systémy
přímý ohřev interiéru solární radiací- tvar domu, solární okna, zimní zahrady atd. – nutnost ochrany před přehříváním interiéru, klimatizace je často energeticky náročnější než vytápění.
• Aktivní solární systémy
slunce dodává energii kolektorům, nutnost zajištění stálého odběru tepla či elektrické energie, problém volby vhodné velikosti. Čistá ekonomická návratnost je (bez dotací) problematická, u fotovoltaiky naopak zkreslená vysokou výkupní cenou elektřiny.
Klimatické podmínky v ČR Časté inverze, málo slunečního svitu v zimním období na většině území
= nelze se spoléhat na pravidelné a dostatečné solární zisky, je potřeba minimalizovat ztráty budov.
Technologické řešení a systémy TZB
Stavebníci požadují technicky jednoduché úsporné stavby s plně automatickým provozem a bez omezení komfortu
Užívání objektu v souladu s koncepcí EPD, přízemní dřevostavba, střední Čechy, už. plocha 142 m2 12 000
1 152 10 000
8 000
kWh
5 280 biomasa 6 000
el.energie 8 300
4 000 3 346 2 000
1 464
1 464
Zelená úsporám - výpočty
Zelená úsporám - realita
0
solární e.
Vliv změny uživatelského chování na provozní náklady EPD, přízemní dřevostavba, střední Čechy, už. plocha 142 m2 30000
+ 4 292 Kč
25000
20000
15000
15078 25562
10000
5000 7920
1728 0 Výpočet dle ZÚ
Skutečná spotřeba
7 000
Užívání staveb v souladu s jejich koncepcí roční spotřeba
6 000
solární zisky (X-IV) bilance
5 000
4 000
3 000
2 000
1 000
0
-1 000
-2 000
-3 000
kWh/rok
5
10
15
vnitřní výpočtová teplota (oC)
20
180
Výpočtové předpoklady vs. realita (kWh/m2a)
160 140
120 100 80
60 40 20
0 skutečná spotřeba
PENB
PHPP
ČSN 06 0210
MultiComfort
Mezi jednotlivými výpočetními metodami a reálnými výsledky bývají značné rozdíly, kalkulační nástroje nepredikoují uživatelské chování ani klimatická data. Výrobci technologií a „energetičtí odborníci“ nadsazují spotřeby „běžných“ domů a výpočtem dokladují výhodnost jejich drahých zařízení a složitých řešení.
Náročné definování vhodného energetického standardu budovy s ohledem na návratnost investice Příklad investice do pasivního domu v ČR (zdroj : DEKTRADE)
6000000 ČSN minimální
ČSN doporučené
ČSN nízkoenergetický
ČSN pasivní
Investice+provozní náklady
5000000
4000000
3000000
2000000
1000000
0 investice
5 let
10 let
15 let
20 let
Uvažován růst cen energií o 10% za rok, pořizovací náklady pasivního domu jsou o cca 12% vyšší než u nízkoenergetické stavby, návratnost navýšení investice je mimo sledovaný časový horizont.
Ekonomické posuzování efektivity investice dle struktury provozních nákladů Roční provozní náklady- koupaliště a plavecký bazén amortizace odpisy (2% ročně) 25% pojištění (0.25% z ceny objektu) 3% plyn/vytápění 13% el.energie 9%
mzdy 31%
režie 2% externí služby 8% vodné+ stočné 9%
U komerčních staveb jsou provozní náklady na personál a služby většinou vyšší než náklady na energie. Výrazně se podílejí též účetní položky - amortizace,odpisy, pojištění atd.
Snižování provozních nákladů u soukromých staveb Provozní náklady domu (nízkoenergetický standard, užitná plocha 160m2)
Splátka hypotéky 71%
Pojištění 2%
Energie 13%
Vodné+stočné 2% Úklid 7% Údržba zahrady 5%
Objekty pro bydlení mají podíl energie na provozních nákladech vyšší, poměr ale výrazně mění splátky hypoték - ty vysoce převýší ostatní provozní náklady. Poptávka po „pasivních“ domech však přesto roste.
Závislost ekonomicky efektivního řešení na aktuální legislativě
Technické řešení se často přizpůsobuje legislativním podmínkám – situaci ovlivňují různé dotační programy, subvencované ceny energií, preference určitých technologií či energetických opatření atd.
Poměrné provozní náklady na energie 500
400
300
200
Davle
Sluňákov
Minisvět
Vranné
Kosmonosy
AB NOVES
Družec 08/09
Družec 07/08
Újezd
Maršov
Hloubětín
Mirošov
Špička
Ostrov
Křenovice
Liteň
Mrač
Říčany N.
Kostomlaty 09/10
Kostomlaty 08/09
Babice
Liberec
Čtveřín
Litoměřice 08/09
Dům W
Litoměřice 07/08
-200
Rychnov
-100
Koberovy
0
Koberovy škol.
100
Stávající budovy = velký potenciál pro hledání úspor energií. Je však nutná znalost skutečných parametrů Radnice Kardašova Řečice , postaveno 1820-1823, užitná (vytápěná) plocha 420 m2, původní stavební stav, napojeno na CZT a el. energii, celková měrná spotřeba 2010-2012 = 128 kWh/m2a (projekt ATELIER Žiška)
300 teplo (kWh/m2a)
elektřina (kWh/m2a)
250
200
150
213
100
98
89
87
97
37
34
29
2010
2011
2012
93
50
43
36
36
0 2013
PRŮMĚRNÁ VÝPOČTENÁ SPOTŘEBA HODNOTA
Zpřísňování požadavků na stávající budovy – přepočet na primární energie teplo (kWh)
elektřina (kWh)
60 000
50 000
40 000
30 000
20 000
10 000
0 měřená spotřeba
přepočet na prim.energie
Při přepočtu na primární energie se pozitivně projevil vliv vytápění biomasou – množství primární energie se prakticky rovná měřeným hodnotám (tepla+el. energie)
Přepočet na měrné jednotky a porovnání s cílovými hodnotami
Přepočtením skutečné spotřeby primární energie na podlahovou plochu dostaneme hodnotu cca 82 kWh/m2 což odpovídá “Budově s téměř nulovou spotřebou energie“ dle ČSN 730540-2
Původní nerekonstruovaná radnice z roku 1822 = = budova s téměř nulovou spotřebou energie ??? 700
1. Pozitivně se na potřebě primárních energií projevilo využití biomasy na vytápění
677
600
552
500
400
458
300 200
2. Započtením plochy zdiva do půdorysné plochy se snížila měrná potřeba tepla (plocha zdiva představuje přes 30% půdorysu !!!!) 3. Vycházelo se ze skutečné spotřeby energií a ne z teoreticky vypočtené hodnoty (což není v souladu s legislativou)
100 0 už.plocha
vnitřní plocha
vnější plocha
Návrh budovy - nová výstavba Provoz budov 40%
Doprava 20%
Průmyslová výroba 20%
Nová výstavba 20%
Architektonický návrh zásadně ovlivňuje stavebně-metariálovou náročnost!!!!!
200
0 500
Hliník
Plast
12 500
1 000
70 000
1 200
1200
vápno 1 200 pálené vápno pálené
cement
800
1 000
750
1000
cement
porobeton
750
550
500
600
porobeton
střešní 550 tašky střešní tašky
cihla plná
cihla plná
450
400
cihla 450 cihla děrovaná děrovaná
beton 300300 beton prostý prostý
lomový 250 250 lomový kámen kámen
kWh/t
1400
50 dřevo dřevo50
kWh/t
Spotřeba energie na výrobu 1 tuny materiálu
Optimální materiálové řešení z energetického hlediska V podmínkách Evropy stavba s maximálním podílem dřeva a co nejnižšími provozními nároky = nízkoenergetická či pasivní dřevostavba
0
1.8 9 4,8
podlahové souvrství+masiv.dřevo
11
sádrokartonové systémy
2.5
okna (dřevěná+trojsklo)
5
dřevěné opláštění,dřevěné terasy
20
zásyp střechy kačírkem
24
dřevěná konstrukce K-kontrol
vsakovací jámy-štěrk
2
obsyp potrubí-písek
štěrkové podsypy dlažby
dlažby (zámková,zatravňovací)
základy-ocel
90
základy-monolit.beton
zemní práce-podkladní zemina
Podíly materiálů použitých na u dřevostavby Hmotnosti jednotlivých částí dřevostavby (t)
120
100
100
87,4
80
60
40
23 15
Nejtěžší částí dřevostavby jsou její základy, výrazně se podílejí úpravy terénu a zpevněné plochy - dlažby a nezbytné štěrkové podsypy.
Celková hmotnost dřevostavby Podíl hmotnosti nadzemní části dřevostavby na výsledné bilanci (celkem 504 tun) 28%
zemní práce-podkladní zemina základy-monolit.beton 1%
6%
základy-ocel dlažby (zámková,zatravňovací)
3% 6%
1%
štěrkové podsypy dlažby obsyp potrubí-písek
15%
vsakovací jámy-štěrk 4% 1%
23%
0%
dřevěná konstrukce K-kontrol zásyp střechy kačírkem dřevěné opláštění,dřevěné terasy okna (dřevěná+trojsklo)
2%
sádrokartonové systémy
1%
podlahové souvrství+masiv.dřevo
24%
Nadzemní část dřevostavby představuje 15-25 % celkové hmotnosti materiálů s výstavbou domu spojených. Podíl silikátových materiálů zůstává i u ní vysoký, rozhodující jsou základy a terénní úpravy.
Celková hmotnost silikátové stavby Podíl nadzemní části zděné stavby na celkové bilanci 20%
zemní práce-podsyp+podkladní zemina základy-monolit pasy+deska základy-ocel
1%
dlažby (zámková,zatravňovací)
2% 5%
štěrkové podsypy dlažby
1% obsyp potrubí-písek
19%
26%
vsakovací jámy-štěrk zdivo obvodové+příčky+strop zásyp střechy kačírkem
27% 2% 1% 2% 0% 1% 1%
krov pult.střechy vnější omítka tepelněizolační okna (dřevěná+trojsklo)
18%
vnitřní omítka tep.izolační podlahové souvrství+masiv.dřevo
Nadzemní část zděné stavby představuje 25-50 % celkové hmotnosti stavby.
Certifikace staveb - komplexní pohled na provoz i výstavbu ???? Doprava 20%
Provoz budov 40%
Průmyslová výroba 20%
Nová výstavba 20%
Je nezbytné zvolit pro posouzení vhodnou metodiku (a používat zdravý rozum……!!!!)
Certifikace staveb – vybraná kriteria mnoho odlišných metod – LEED, BREEAM, DBG, SBtool, Bilan Carbone…. • Podmínky pro získání zlatého certifikátu LEED® • 100% vody pro zavlažování je zajištěno ze zachycené dešťové vody • 95% vyprodukovaných stavebních odpadů bylo znovu použito na jiných stavbách • 30% snížení spotřeby vody nájemníky budovy • 20% stavebních komponentů budovy je z recyklovaných materiálů • Rozsáhlá izolační vrstva pro zamezení ztráty tepla • Výměníkové jednotky pro předehřívání vody a vzduchu • Vysoce efektivní vodovodní systém a přístroje pro zamezení protékání a ztrát pitné vody • Monitorování přívodu čerstvého vzduchu do nemovitosti, kontrola množství CO2 • Prostor pro relax – zeleň a popínavé rostliny ve vnitrobloku • Vynikající dostupnost městskou hromadnou dopravou
Certifikace staveb - srovnávací standard
Certifikace staveb Bilan Carbone R poměrné podíly produkce CO2 v hotelovém objektu - celkem 957 t/rok
zboží a služby 5%
potraviny a nápoje 19% osobní doprava 55%
likvidace odpadů 0% Amortizace/mate riály/ spotřebovaná 8% provozní energie 9% dopravní obsluha 4%
Certifikace staveb Bilan Carbone R produkce na jednotlivé služby/činnosti (v tunách ekv. CO2)
600 524
500 400 300 178
200 84
100
82 44
87,4
potraviny a nápoje
zboží a služby
likvidace odpadů
Amortizace/materiály/
spotřebovaná provozní energie
dopravní obsluha
0
osobní doprava
3
Certifikace staveb - nákladný proces Náklady na "ECO-LABEL" a "Bilan Carbone" Průbežný dohled nad Školení Eco-labelem 8% Úprava komunikace 2% (propagace) 3% Náhrada čistících Řízení projektu, přípravku za "eko" ověřování 0% 8% "Zelený" certifikát (100% el.energie) 1% Poplatek za Eco-label 1%
Eco-label 7%
Bilan carbone R 32%
Různé 6%
Úsporná svítidla a zdroje 3% Vylepšení tepelné izolace 9% Zdvojení oken v budově 8%
Technické studie 4% Komunikace/ koordinace 8%
Náklady na technická opatření představovaly jen 26% nákladů 74% jsou administrativní a certifikační poplatky ! ! ! ! ! ! ! ! !
Příklad energeticky pasivní dřevostavby - Mateřská škola Mrač
Provozní členění objektu-přízemí 1.NP
Veřejná část, Školka (3 třídy), Společenská část, Technické a provozní zázemí
Patro 2.NP
Veřejná část, Technické a provozní zázemí
Umístění stavby
Optimálně orientované parcela s dobrou dopravní dostupností, na okraji obytné zástavby, pozemek cca 3250m2, zastavěná plocha 695m2, terasa cca 200m2
Suterén 1.PP
Společenská část, Technické a provozní zázemí
Výškové řešení-podélný řez
Veřejná část, Školka (3 třídy), Společenská část, Technické a provozní zázemí
Výškové řešení – příčný řez
Třídy optimálně orientované k jihu a jihovýchodu. Energeticky méně příznivý, členitý tvar je dán požadavkem na přirozené osvětlení hygienického příslušenství tříd.
Předpokládané energetické parametry a skutečné výsledky spotřeby Výpočtové hodnoty dle PENB: měrná spotřeba tepla na vytápění 11 kWh/m2a, celková měrná spotřeba energie 44 kWh/m2a, energetická náročnost budovy Ep=178 GJ/rok=49,5 MWh. Naměřená spotřeba veškeré el. energie 21MWh = 75 GJ/rok
Skutečná spotřeba energie 19 kWh/m2a V této hodnotě je zahrnut mimo běžnou spotřebu a osvětlení i provoz kuchyně, sauny, keramické pece.
Výhody energeticky pasivní montované dřevostavby pro mateřskou školu 1. 2. 3.
4.
5. 6.
Rychlost výstavby - zrealizováno za 6 měsíců Vysoká garance ceny – dodavatel si zpracovává výrobní dokumentaci z níž je cena přesně spočítána Přesnost stavby - výměry místností přesně odpovídají projektu a lze tak bezpečně splnit veškeré normové požadavky na osvětlení, plochu na dítě atd. Energetická úspornost – u dřevostavby lze dosáhnout parametrů pasivní stavby ekonomičtěji a snáze se řeší konstrukční detaily. Image progresivní stavby z ekologických materiálů, příjemné vnitřní prostředí, teplé povrchy stěn Architektonické řešení – dřevěná konstrukce umožňuje realizovat elegantní a subtilní detaily stavby
Fotogalerie-interiér školky
Chodba u tříd
Vstupní hala
Zkušenosti z přípravy a realizace pasivních dřevostaveb • •
•
•
•
•
Nedůvěra k systémům nuceného větrání ze strany hygienické stanice a stavebního úřadu. Časté změny legislativy např.změna požárních předpisů v průběhu přípravy - aktuální stav není pro dřevostavbu příznivý. Dimenzování základů – u mnoha dřevostaveb odpovídají dimenze základů těžkým stavbám a není dosahováno výraznější úspory. Náklady na otopné a větrací soustavy – v našich klimatických podmínkách nelze topný systém výrazněji redukovat, a s výjimkou individuálních RD ani výpočtově snížit vnitřní teploty. Velká rychlost výstavby klade mimořádné nároky na koordinaci stavby, jednotlivých subdodávek a zejména u technologií TZB. Dřevostavby jsou příliš podobné silikátovým stavbám, estetický a funkční potenciál dřeva je zbytečně potlačen (zejména z požárních důvodů).
Provoz a výstavba budov mají největší vliv na celkovou spotřebu energie ve světě = VELKÁ ZODPOVĚDNOST ARCHITEKTA Primární energii vloženou do vlastní výstavby a výroby stavebních materiálů můžeme snížit vhodnou volbou stavebních hmot (lokální zdroje, obnovitelné a recyklované suroviny atd.) Provozní spotřebu energie lze výrazně zredukovat optimálním návrhem energeticky úsporné stavby a správným užíváním budovy
