energeticky soběstačné budovy

energeticky

2 0 1 3

1

soběstačné budovy

První český titul zaměřený na výstavbu a provoz budov s nízkou energetickou náročností

Téma: Architektura a energetická koncepce

Profil: doc. Ing. Josef Chybík, CSc. OZE: německá energetická strategie

79 Kč

Slavte s námi

20 let na českém trhu!

Atraktivní barevné tóny fasádních omítek z kolekce Baumit Life získáte nyní za základní cenu – bez příplatků za barevný odstín. Vyberte si tu nejhezčí barvu pro Váš dům a slavte s námi 20. narozeniny, využijte jedinečnou nabídku od Baumitu! Váš kompetentní prodejce stavebnin Vám nyní nabídne prvotřídní fasádu za mimořádných podmínek. Naše nabídka se vztahuje též na výrobky pro originální ztvárnění fasád v designu dřeva a pohledového betonu. Všechny omítky Baumit bez příplatku za barevný odstín Více informací naleznete na www.baumitlife.com Nejrozsáhlejší barevný systém pro fasádu

Baumit. 20 let nápadů s budoucností.

editorial

Architektura a energetická koncepce Energetická koncepce budovy determinuje vzhled exteriéru, její vnitřní dispozici i umístění na pozemku. Samozřejmě že ano. Ale je to snad nějaká novinka? Proč měly staré vesnické stavby podlahu z dusaného jílu nebo severní stranu domu obloženou dřívím na otop…? Jsou pasivní domy (většinou) nevzhledné? V lepším případě fádní? Jsou. Některé jsou dokonce tak ošklivé jako nespočet domů postavených v běžném energetickém standardu. Podléhá architektura kvůli současným trendům energetickému diktátu? Podléhá a bude stále víc. Architektura vždy byla, je a bude ovlivňována společenskou poptávkou a možnostmi technického vývoje. Je dům s nízkou energetickou náročností zbytečný luxus? Je to funkční luxus. Pokud vůbec. Zbytečný luxus jsou diamanty (dámy prominou) a Rolls Royce (pánové prominou). Budovy s nízkou energetickou náročností jsou součástí udržitelné výstavby. Měly by být. Nicméně je tento pasivní dům „sustainable“?

Mgr. Jan Táborský, předseda redakční rady

2–3

obsah

reakce Otevřený dopis rektorce ARCHIPu Ing. arch. Regině Loukotové aktuálně

6

7

pohled experta Odolný obor a co s ním

11

EPBD II Rizika spojená s implementací energetických požadavků do stavební praxe

12

architektura a energetická koncepce Architektura pasivních domů 18 Hledat rovnováhu a krásu v sevřených mantinelech je vzrušující 24 Budování kvalitního prostředí by mělo být na prvním místě 26 Nerozeznávám domy energeticky úsporné, či neúsporné – dům je buď dobrý, nebo špatný realizace Konferenční centrum GreenWell v rakouském Stollhofu zkušenosti z praxe Navrhování pasivních domů z pohledu architekta

28

30

36

profil Doc. Ing. Josef Chybík, CSc. – když se stavař stane děkanem architektury... a třikrát

40

obnovitelné zdroje energie Zelené strategie vstříc udržitelnému zásobování energií ve Spolkové republice Německo

44

stavební konstrukce Školicí centrum MSDK – výsledky měření tepelně technických vlastností stavebních konstrukcí měření a regulace Nová budova centrály Komerční banky v pražských Stodůlkách recenze Recenze knihy LCA a EPD stavebních výrobků

52

54

termovize Termovizní kamery od firmy FLIR pomáhají řešit optimalizaci nízkonákladového bydlení

56

48

reakce

Otevřený dopis rektorce ARCHIPu Ing. arch. Regině Loukotové Vážená paní rektorko, v těchto dnech se mi dostal do rukou výtisk časopisu Energeticky soběstačné budovy, kde v otištěném interview očerňujete svou Alma mater – Fakultu architektury ČVUT v Praze. Interview by nestál za reakci, pokud byste se ve Vašem veřejném vyjádření pod titulem Vzdělávání architektů v ČR nezmínila i o Vaší nové roli – členky Pracovní skupiny ČKA pro vzdělávání budoucích architektů. Po přečtení všech polopravd, lží a překroucených faktů nemohu jinak, než proti Vašemu jmenování důrazně protestovat. Zneužíváte Vaší pozice rektorky a nyní i členky Pracovní skupiny ČKA k tomu, abyste se snažila znovu oživit a vybojovat dříve prohrané soukromé bitvy a navíc se vracíte k argumentům, které byly již mnohokrát vyvráceny. Diskvalifikujete se tím pro posuzování jiných škol. Dovolte, abych se zastavil u nejpodstatnějších bodů Vašich soudů o naší fakultě: • Z fakulty architektury jste v roce 2004 nebyli „odejiti“, ale Váš zesnulý životní partner M. Roubík nebyl při výběrovém řízení schopen doložit doklad o ukončení vysokoškolského studia, který byl a je pro vykonávání funkce vedoucího ateliéru zákonnou podmínkou. Proces skončil ve chvíli, kdy se naprosto hrubým způsobem dožadoval něčeho, na co právo neměl. O trestním oznámení, jež bylo výsledkem jen jeho vlastního chování, se raději nezmiňujete. Vy sama jste nikdy nebyla zaměstnancem fakulty, pracovala jste na fakultě „na dohodu“ a ve výběrovém řízení, do kterého jste se hlásila, jste prostě neuspěla. Doklady jsou k dispozici. • Vaše přihláška do děkanského řízení v roce 2005 byla motivována Vaší představou, že tuto „křivdu“ na základě předpokládané solidarity studentů napravíte, což se nezdařilo. Pokud se dobře pamatuji, byla jste jedním ze čtyř kandidátů, a ve volbách

jste skončila na předposledním místě. Váš program sestával z šedesáti populistických otázek, které tehdy nikoho nemotivovaly a ke kterým se dnes zbytečně vracíte. • Vaše současná obsahová kritika je založena na Vaší povrchní znalosti školy z doby, kdy jste na ní studovala, a ani vaše posuzování tehdejšího stavu není skutečně objektivní. • Hrubě zkreslujete fakt výběru našich pedagogů: nejen Milan Knížák na AVU vypsal konkurzy na všechna pedagogická místa. Fakulta architektury prošla v první polovině devadesátých let dvěma celoplošnými zcela otevřenými konkurzy na všechna pedagogická pracoviště a následně se vyvíjela kontinuálním procesem opakovaných konkurzů na jednotlivá místa. Není pravda, že v roce 2007 byli nazpátek všichni předlistopadoví vyučující, jejich podíl se postupně stále zmenšoval. O to méně je to pravda dnes, kdy z šestnácti vedoucích ústavů jich bylo dvanáct vyměněno ve velmi otevřených výběrových řízeních, jejichž rozhodování se vždy účastnili externí architekti z ČKA. • Vaše připomínky ke studijnímu plánu naší fakulty jsou více než povrchní. Jsme součástí technické univerzity a vychováváme „inženýry – architekty“, jejichž výchova spočívá ve vyrovnaném poměru znalostí, dovedností a schopností získaných v předmětech humanitního, technického a návrhového charakteru. O studijním plánu vedeme otevřené debaty, kterých se účastní i naši studenti. Ostatně fakulta architektury byla první českou školou architektury, která získala evropskou notifikaci dovolující našim absolventům práci po celé Evropě. • Vaše tvrzení, že se v ČR dodnes neučí územní plánování, urbanizmus a krajinářská tvorba, svědčí o Vaší neinformovanosti nebo záměrném překrucování skutečnosti, které nechcete vidět. FA ČVUT i další architektonické školy v ČR mají ČKA

uznané vzdělání pro územní plánování a urbanizmus, jejichž předměty tvoří významný segment výuky. • Jeden charakteristický detail z Vašeho rozhovoru na závěr: kritizujete, že se nevěnujeme dostatečně „udržitelnému stavění“ – tým studentů z FA ČVUT získal v minulém roce možnost pracovat v americké soutěži SOLAR DECATHLON, jako jeden ze dvou evropských týmů. Věřte, že za tímto úspěchem je dlouholetá práce mnoha lidí z fakulty! Z Vašich vyjádření čiší hluboká nenávist vůči fakultě architektury, která Vám, dle mého názoru, nedovoluje objektivně posuzovat důsledky výchovy pro další činnost architektů a budoucnosti architektonických škol v této zemi ve zmíněné pracovní skupině ČKA. Podle Vašich dřívějších prohlášení bylo hlavním motivem k založení soukromé školy ARCHIP etablování „opravdové kvality“ ve výuce mladých architektů. Nikdy jsme se vzniku soukromé školy v oboru architektury nebránili. Instituce, jako je Vaše nová soukromá škola, žije a bude žít díky důvěře odborného publika a otevřenosti vůči odlišným názorům. Způsobem, kterým začínáte, tj. mediální manipulací a bezprecedentními pomluvami ostatních škol, si tuto důvěru těžko získáte. Přesto Vám přeji ve Vaší práci úspěch. Autor: prof. Ing. arch. ir. Zdeněk Zavřel, děkan FA ČVUT v Praze, 26. listopadu 2012

Rektorka ARCHIPu Regina Loukotková reagovala na otevřený dopis děkana Zavřela odpovědí uveřejněnou na portálu Archiweb (http://www.archiweb.cz), kde je možné se k tomuto tématu zapojit do diskuze.

aktuálně

Siemens a RD Rýmařov: nové standardy v energetické účinnosti budov Energeticky úsporné budovy se postupně stávají standardem i v oblasti rezidenčního bydlení. Důkazem tohoto trendu je i úzká spolupráce mezi českým výrobcem energeticky úsporných domů, firmou RD Rýmařov, a společností Siemens, která dodává produkty a řešení snižující energetickou náročnost. Obě společnosti navázaly na předchozí spolupráci a pro zájemce o úsporné a komfortní bydlení připravily nový produkt s názvem Inteligentní domy RD Rýmařov 2013. Dobře izolované a těsné domy v současnosti musí svým uživatelům poskytovat nejen optimální tepelnou pohodu v každé místnosti, ale i zajistit dobrou kvalitu vnitřního prostředí pomocí nuceného větrání. Vedle izolačních vlastností obvodového pláště domu tak získává mimořádný význam také kvalitní regulace systémů vytápění a větrání, a to jak z hlediska maximálního uživatelského komfortu, tak z hlediska úspory provozních nákladů. Stále přetrvávající praxí na českém trhu s nemovitostmi je označovat za nízkoenergetické všechny domy vykazující odpovídající izolační vlastnosti, vybavené systémem řízeného větrání. Výsledky tohoto hodnocení se také posuzují podle použitého zdroje vytápění. Často se přitom zapomíná na objektivní posouzení energetické efektivity těchto systémů, především z pohledu řízení a regulace. Evropská norma EN 15232 Energetická náročnost budov – vliv automatizace, řízení a správy budov člení posuzované budovy podle energetické efektivity hospodaření s dodanou energií. Zavedením zásad z tohoto předpisu lze snížit spotřebu energie až o 30 %, a to při současném zachování, respektive zlepšení kvality vnitřního prostředí v budově. Společnost RD Rýmařov se proto rozhodla o inovované řešení. Elektroko-

tel a teplovodní rozvody byly nahrazeny účinnými přímotopy a doplněny novou větrací přetlakovou jednotku, kterou lze řídit pomocí systému automatizace domácnosti Synco Living značky Siemens. Tento systém umožňuje efektivně řídit vytápění a větrání budovy v souladu s normou EN 15232. Komfort a úspory Systém sám identifikuje počátek i konec otopného období na základě vnitřních a venkovních teplot. Požadovanou teplotu řídí autonomně v jednotlivých místnostech pomocí týdenních programů a podle přání obyvatel domu. Systém hlídá kvalitu vnitřního vzduchu pomocí čidla hladiny CO2 a zajišťuje automaticky přívod venkovního vzduchu podle aktuální potřeby. Celý systém lze také ovládat doplňkově pomocí aplikací v chytrých telefonech, tabletech či osobních počítačích. Přesně hlídaná požadovaná teplota v každé místnosti s ohledem na její využití zajišťuje stabilní teplotu v budově. Inteligentní řídicí systém reaguje na aktivity obyvatel v domácnosti (vaření, koupání, návštěvy apod.) tak, aby větrací jednotka vždy dodávala odpovídající množství čerstvého vzduchu. Systém měří aktuální vnitřní teplotu v každé místnosti s přesností ±0,2 °C (standardní termostaty spínají s přesností ±1°C). Pro každou místnost se tak spíná vždy jen aktuálně potřebný zdroj tepla, a to jen po dobu nezbytnou k dosažení komfortní teploty. Díky přesnosti měření nedochází k zbytečnému zpoždění při aktivaci, nebo vypnutí zdroje tepla. Neustálý monitoring kvality vnitřního vzduchu a detekce vybraných činností zajišťuje optimalizaci přívodu větracího vzduchu

tak, aby při zachování komfortu a zdravého vnitřního prostření systém pracoval co nejefektivněji. Toto řešení umožňuje minimalizovat tepelné ztráty domu při větrání a současně snížit spotřebu pomocné elektrické energie pro větrání. Maximálně efektivního využití energie lze dosáhnout také díky týdenním programům pro řízení teplot v jednotlivých místnostech a větrací jednotky. Důležitou systémovou funkcí plní rovněž centrální tlačítko (ne)přítomnosti osob. V základní konfiguraci systému činí úspory na vytápění typového domu (150 m2 podlahové plochy, výpočtová tepelná ztráta při –15 °C činí 6,3 kW) přibližně 4000 Kč za rok (v závislosti na dodavateli elektrické energie). Spolupráce společností Siemens a RD Rýmařov je dlouhodobá. Obě firmy se v nedávné době zúčastnily projektu návrhu a výstavby dvoupodlažní budovy Výzkumného a inovačního centra při Vysoké škole báňské – TU Ostrava, který zrealizoval Moravskoslezský dřevařský klastr (viz článek na straně 48–51). Budova přibližuje studentům i pedagogům prostředí pasivní dřevostavby v reálných podmínkách. Společnost Siemens do ní dodala řídicí systém Desigo PX, který umožňuje testovat a ověřovat fyzikální veličiny uvnitř konstrukce a v jednotlivých místnostech. Cílem je vývoj standardů pro nízkoenergetické a pasivní domy s následnou možností uvádění nových poznatků do výrobní a obchodní praxe. Zdroj: RD Rýmařov, s.r.o., Siemens, s.r.o.

6–7

aktuálně

Stavební veletrhy Brno ve znamení energeticky úsporného stavění Již 18. ročník jarních Stavebních veletrhů Brno, které se konají od 23. do 27. dubna, se ponese ve znamení úspor energií a energeticky úsporného stavění. S touto problematikou se návštěvníci setkají jak na stáncích jednotlivých vystavovatelů a v doprovodném programu, tak i v poradenských centrech vládních institucí a oborových asociací. Zvýrazněná problematika úspor energií, energeticky úsporného stavění se dotýká každého z nás, a to nejenom z pohledu úspory finančních prostředků, ale i z pohledu nové legislativy a nově zavedených energetických štítků. Důležitým aspektem je také implementační proces evropské směrnice o energetické náročnosti budov, která je známa pod zkratkou EPBD II. Této problematice se bude věnovat také zahajovací konference Stavebních veletrhů Brno, které se tak stanou místem otevřené diskuze zástupců odborných asociací, vlády a veřejnosti k této směrnici. PANEL 2013+ Státní fond rozvoje bydlení organizuje poradenské centrum k programu PANEL 2013+. Jedná se o program úvěrů na opravy a modernizace bytových domů. Inovovaný program nízkoúročených úvěrů na opravy a modernizace je určen pro všechny vlastníky bytových domů, bez rozdílu technologie výstavby (panelové, cihlové). Program mohou využít družstva, společenství vlastníků, fyzické a právnické osoby, stejně jako města či obce, jež mají ve vlastnictví bytový dům. Stavební materiály Nezávislá odborná poradenská centra pomohou také s výběrem vhodných stavebních materiálů a správných technologických postupů. Stavební centrum, které organizuje Česká komora autori-

zovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR, se bude věnovat nejen novinkám ze světa stavebních materiálů, ale i nové legislativě a jejím dopadům na vydání stavebního povolení nebo provoz budovy. Dřevěné a montované domy Oblasti dřevěných a montovaných domů se bude věnovat první ročník veletrhu DSB – Dřevo a stavby Brno, který se koná pod záštitou Asociace dodavatelů montovaných domů. Nabídku vystavovatelů rozšiřuje doprovodný program veletrhu, který je připraven jak pro odborníky, tak i pro zájemce o dřevěné stavění z řad široké veřejnosti. Inspiraci z hotových domů mají návštěvníci mož-

nost načerpat v Národním stavebním centru Eden 3000, které se nachází v blízkosti brněnského výstaviště. Komunální technika a investiční příležitosti Souběžně se Stavebními veletrhy Brno a Mezinárodním veletrhem interiéru a bydlení MOBITEX se uskuteční také trojlístek veletrhů ENVIBRNO, URBIS INVEST a URBIS TECHNOLOGIE, na kterém se prezentují na straně jedné novinky a trendy v oborech komunálních a environmentálních technologií a služeb, na straně druhé regionální inovační strategie a rozvojové plány jednotlivých regionů. Více informací: www.bvv.cz/stavebni-veletrhy-brno.

Rekonstrukce panelového domu na brněnském výstavišti Obnova panelové zástavby je v kontextu stárnoucího bytového fondu velmi aktuálním tématem. Na Stavebních veletrzích Brno (23.–27. dubna 2013) proto bude poprvé představena interaktivní expozice Rekonstrukce panelového domu, kterou pro zájemce z řad odborníků i veřejnosti připravilo Centrum pasivního domu a jeho partneři. Doprovodný program brněnských veletrhů bude věnován komplexnímu přístupu k rekonstrukcím. Unikátní model panelového bytu v rozměru cca 5 x 8 m na konkrétních stěnách ukáže tři fáze rekonstrukce domu – před rekonstrukcí, po standardní rekonstrukci a po komplexní energetické sanaci budovy. Na modelu si tak návštěvníci budou moci již od prvního dne veletrhu prohlédnout konstrukci vhodných oken, jejich správné osazení do zateplených stěn, ošetření osazovací spáry i zajištění vzduchotěsnosti. Protože se v současnosti kvůli jednostrannému pohledu na zateplování a utěsňování budov stává vnitřní prostředí zdravotně závadným, nezbytnou součástí bude také rekuperační jednotka, jež nastíní možnosti instalace systému řízeného větrání do panelových domů. Celý model bude koncipován jako edukační nástroj – na stěnách a v okolí modelu budou informační postery a tabule, které usnadní porozumění technickým parametrům dílčích komponent (např. porovnání kvality vnitřního vzduchu při běžném zateplení a při komplexní rekonstrukci – běžné koncentrace CO2, relativní vlhkosti v interiéru, povrchové teploty aj.). Odborný komentář k expozici budou podávat odborníci z Centra pasivního domu. Účastníci se tak budou moci zeptat na vše, co je ohledně rekonstrukcí panelových domů zajímá. I když ukázka představí model panelákového bytu, probrány budou i zásady a možnosti komplexní energetické

sanace i jiných typů budov (rodinných domů, bytových domů, škol a podobně). Současně s expozicí proběhnou také přednášky pro odbornou i laickou veřejnost, které osvětlí probíhající a chystané legislativní změny i aktuální dotační tituly pro stavění a rekonstrukce. Na stánku Centra pasivního domu budou jeho členové již tradičně poskytovat poradenství zdarma. Nové kurzy CPD V souvislosti s novou legislativou připravilo Centrum pasivního domu nové

vzdělávací kurzy pro všechny zájemce o vzdělávání v oblasti energeticky úsporného stavitelství. Celkem šest nových kurzů bude pilotně probíhat v květnu až srpnu 2013. Inovací prošel i tradiční desetidenní kurz Navrhování pasivních domů, který se v nové podobě uskuteční již 6.–10. května 2013 a 20.–24. května 2013. První pilotní běh kurzů bude probíhat v Brně a bude pro účastníky zdarma. Kapacita kurzů je omezená, registrace je otevřena od 11. března 2013. Podrobné informace jsou uvedeny na www.pasivnidomy.cz.

Půdorys modelového bytu

8–9

aktuálně

Praha bude hostit prestižní konferenci a kongres CLIMA 2013 CLIMA 2013 je jednou z nejvýznamnějších událostí oboru technických zařízení budov, a to v celosvětovém měřítku. Společně se koná 11. světový kongres organizace REHVA a 8. mezinárodní konference o kvalitě vzduchu ve vnitřním prostředí IAQVEC. Akce s podtitulem Energeticky účinné, chytré a zdravé budovy proběhne v Praze 16.–19. června 2013. O významu akce svědčí počet přihlášených abstraktů, který překročil hranici tisíc příspěvků. Hlavní témata letošní konference jsou: energeticky účinné systémy vytápění, chlazení a větrání, obnovitelné a účinné zdroje energie, úsporné systémy ohřevu teplé vody, hospodaření s vodou v domácnostech, moderní metody stavební akustiky,

umělé a denní osvětlení, technologie pro inteligentní budovy, kvalita vnitřního prostředí, certifikace budov, integrované navrhování budov, vzorové příklady aplikací TZB v praxi, směrnice EPBD II, nulové budovy, požární bezpečnost. Kongres CLIMA tradičně nabízí větší zapojení firem a byznysu než jiné samostatně pořádané odborné konference. Je proto skvělou příležitostí k získání nejen odborných teoretických poznatků, ale i zkušeností z praxe a kontaktů. Konferenci a kongres pořádá Společnost pro techniku prostředí (STP). Více informací o konferenci i registrační formulář najdete na www.clima2013.org.

Konference o udržitelných budovách CESB13

Workshop: LEED 201 a LEED Green Associate

Třetí ročník mezinárodní konference Central Europe towards Sustainable Building 2013 (Udržitelná výstavba budov ve střední Evropě) se uskuteční v Praze 26. až 28. června 2013.

Česká rada pro šetrné budovy pořádá v dubnu dvoudenní workshop, jehož cílem je orientace v certifikaci LEED a příprava na zkoušku pro akreditaci LEED Green Associate, což je první stupeň k dosažení statutu akreditovaného profesionála pro certifikaci LEED (tzv. LEED AP).

Hlavní odborná témata konference jsou: šetrné rekonstrukce stávajících budov, regenerace průmyslového dědictví, low-tech a high-tech materiály pro udržitelné budovy, integrované navrhování budov, metody a nástroje pro hodnocení a udržitelná výstavba budov ve výuce. Počet příspěvků přihlášených na konferenci aktuálně vzrostl na 340 abstraktů z 45 zemí světa. Akce je součástí skupiny mezinárodních konferencí pořádaných pod záštitou čtyř mezinárodních organizací iiSBE, CIB, UNEP-SBCI a FIDIC. Místními organizátory jsou Česká společnost pro udržitelnou výstavbu budov a tři instituty ČVUT v Praze: Centrum udržitelné výstavby při Fakultě stavební ČVUT v Praze, Kloknerův ústav a Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB). Profesní organizace ČKAIT zařadila konferenci CESB13 Prague do programu celoživotního vzdělávání, účast bude ohodnocena třemi kreditními body. Zvýhodněná registrace byla prodloužena do 15. března 2013. Více informací je uvedeno na stránkách konference www.cesb.cz.

Akreditace LEED Green Associate je jako první stupeň v hierarchii LEED určená profesionálům mimo technické obory, kteří se chtějí zorientovat v agendě šetrných budov a certifikace LEED. Workshop poskytne účastníkům základní vědomosti z oblasti udržitelného navrhování, stavby a provozování budov. Žádné předchozí znalosti z oboru nejsou vyžadované. Samotná akreditace LEED Green Associate není součástí workshopu, je potřeba ji vykonat on-line. Workshop se skládá ze dvou částí: první je LEED 201 Core Concepts and Strategies (18. dubna 2013, 9.00–17.00 hod.) a druhá LEED Green Associate Exam Prep (19. dubna 2013, 9.00–13.00 hod.). Více informací: www.czgbc.org.

pohled experta

Experimentální dům Philips v Cáchách (1974) účinná izolace: součinitel prostupu tepla U = 0,14 W/m2.K; okna s dvojitým zasklením a žaluziemi; řízené větrání, 90% zpětné získávání tepla systémem vzduch – vzduch a tepelné čerpadlo; požadavky na vytápění: 20–30 kWh/(m2a) Zdroj: www.passipedia.passiv.de

Odolný obor a co s ním Stavebnictví lze vnímat jako obor mimořádně odolný, zejména vůči novým poznatkům, přinejmenším ve stavebně energetických otázkách. A to i přesto, že si mnozí jeho klíčoví představitelé stěžují, jak se stále něco mění – v současnosti například požadavky na energetickou náročnost budov. Doba potřebná k uplatnění nové technologie je neuvěřitelně dlouhá. Pohled do dějin stavebně-energetických řešení je velmi poučný. Definice pasivního domu je z roku 1988 (tj. již před 25 lety, Wolfgang Feist a Bo Adamson). Už v roce 1981 Petr Kučera z Výzkumného ústavu pozemních staveb v Praze navrhoval zpřísnění součinitele prostupu tepla obvodových stěn na hodnotu 0,23 W/(m2.K), jako jednu z podmínek pro využití solární energie k vytápění budov v kombinaci s tepelnými čerpadly, a konstatoval, že prosadit taková řešení lze až v průběhu deseti let (!). Přibližně taková hodnota součinitele prostupu tepla šla obtížně prosadit jako doporučená teprve v roce 2010. Principy solární architektury se ověřovaly například na experimentálním domě Philips v Cáchách z roku 1974 s trubicovými vakuovými solárními kolektory, tepelným čerpadlem a akumulací tepla, ale i na dalších zahraničních i několika českých projektech z této doby. Některé zásady energeticky úsporné výstavby je možné číst v české brožuře z roku 1949. V roce 1939 byl na MIT postaven experimentální dům se solárním systémem integrovaným ve střešní krytině. Velký parabolický solární koncentrátor byl předveden na světové výstavě v Paříži v roce 1878. Ve výčtech by se dalo pokračovat k Newtonovu základnímu vztahu pro výpočet tepelné ztráty obvodové stěny z roku 1701 nebo ještě hlouběji do historie.

Pokud stavebnictví nebude samo investovat do aplikovaného výzkumu a vývoje, nebude mít žádnou snahu výsledky výzkumu, (nedostatečně) financovaného z veřejných prostředků, využívat. Kdyby se jiné obory rozvíjely v podobném tempu a logice jako stavebnictví, možná by lidé psali zprávy sms pomocí Morseovy abecedy a oheň rozdělávali třením dřev. Obojí je jistě možné, ale nepříliš praktické. Na dobrou myšlenku by nenavazovalo využití potenciálu technického rozvoje ani využití poznatků z jiných oborů. Zástupci českého stavebního průmyslu chtějí již v současnosti vědět, jaké stavebně-energetické vlastnosti budou požadovány v roce 2020 v souvislosti s takzvanými budovami s téměř nulovou spotřebou energie, ale současně si intervencemi do odborné diskuze chtějí vynutit záruky, že se toho mnoho nezmění, i kdyby to mělo znamenat podstatnou odlišnost od cílů v dalších evropských zemích. Nervozitu také vyvolává evropský tlak na využití obnovitelných energetických zdrojů, a to i v souvislosti s budovami. Manipulace generované zájmovými skupinami, vhodně podsunuté spolupracujícím nebo méně bystrým úředníkům státní správy (co je horší?), dovedně šířené v médiích, pomáhají přesvědčit občany, že solární systémy jsou příčinou všeho zla. Obdivuji všechny, kteří se těmto tendencím snaží vzepřít. Provedené studie na velkém vzorku budov ukázaly, že celkové náklady – tedy investiční a provozní náklady za třicet let – jsou prakticky shodné bez ohledu na stavebně-energetickou kvalitu řešení

budov a jejich energetické systémy. Neexistuje tedy žádný důvod nevybrat si takové řešení, které charakterizuje co nejnižší energetická náročnost a minimální negativní vliv na životní prostředí. Podpora veřejnými prostředky nemusí být nijak velká – postačila by možná kombinace finanční podpory snížením úroku pro úvěry a zajištěním odloženého zahájení jeho splácení, spolu s prémií za skutečně progresivní řešení. Tedy žádný dotační tunel, na který se kdekdo velmi rychle umí nalepit. Není třeba příliš vymýšlet, fungující modely lze najít v okolních zemích. Bonusem lepšího řešení budovy je menší závislost na budoucím nejasném vývoji cen energie a vyšší kvalita vnitřního prostředí (dosud finančně neoceňovaná). Autor: prof. Ing. Jan Tywoniak, CSc., Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra konstrukcí pozemních staveb E-mail: [email protected]

Literatura: [1] Humm, O.: Nízkoenergetické domy. Praha: Grada, 1998. [2] Hegger, M.; Fuchs, M.; Stark, T.; Zeumer, M.: Energie Atlas. Nachhaltige Architektur. Birkhäuser Verlag, 2008.

10–11

EPBD II

autorka: Marie Báčová

Rizika spojená s implementací energetických požadavků do stavební praxe V předchozím čísle časopisu Energeticky soběstačné budovy byla publikována první část tohoto článku, popisující problematická místa týkající se implementace novely zákona o hospodaření energií. V tomto čísle přinášíme volné pokračování – podrobněji jsou popsány výjimky ze zákona, změny dokončených budov, sporné otázky týkající se zateplování budov na hranici pozemku a další témata. Dokládání energetické náročnosti budov – výjimky podle § 7 a § 7a zákona o hospodaření energií V § 7 ukládá zákon o hospodaření energií povinnosti stavebníkovi při výstavbě nové budovy a vlastníkovi při větší změně dokončené budovy: musí splnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a při podání žádosti o stavební povolení nebo ohlášení stavby toto splnění doložit stanovenými doklady. K nim patří závazné stanovisko Státní energetické inspekce (SEI) jako dotčeného orgánu a průkaz energetické náročnosti budovy. V odst. 5 pak zákon stanoví výčtem budovy, u kterých nemusí být splněny požadavky na energetickou náročnost. Požadavky na energetickou náročnost budovy podle odstavců 1 až 3 nemusí být splněny: a) u budov s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 50 m2; b) u budov, které jsou kulturní památkou, anebo nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se v památkové rezervaci nebo památkové zóně12, pokud by s ohledem na zájmy státní památkové péče splnění některých požadavků na energetickou náročnost těchto budov výrazně změnilo jejich charakter nebo vzhled; tuto skutečnost stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek doloží

závazným stanoviskem orgánu státní památkové péče; c) u budov navrhovaných a obvykle užívaných jako místa bohoslužeb a pro náboženské účely, d) u staveb pro rodinnou rekreaci13; e) u průmyslových a výrobních provozů, dílenských provozoven a zemědělských budov se spotřebou energie do 700 GJ za rok; f ) při větší změně dokončené budovy v případě, že stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek prokáže energetickým auditem, že to není technicky nebo ekonomicky vhodné s ohledem na životnost budovy a její provozní účely. (Poznámka č. 12 odkazuje na zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů; poznámka č. 13 na vyhlášku č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, § 2 písm. b): stavbou pro rodinnou rekreaci se rozumí stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.) V § 7a stanoví zákon povinnosti vlastníků budov zajistit zpracování průkazů energetické náročnosti stávajících budov

také v dalších stanovených případech, aniž by byl prováděn jakýkoliv technický zásah do budovy (větší nebo jiná změna dokončené budovy). Je tomu tak u všech budov při pronájmu nebo prodeji budovy, vždy u vybraných budov (budovy užívané orgánem veřejné moci, bytové domy, administrativní budovy) ke stanovenému termínu v závislosti na celkové energeticky vztažné ploše budovy. Také u § 7a je stanovena výjimka v odst. 5: Povinnosti podle odstavců 1 až 3 se nevztahují na případy uvedené v § 7 odst. 5 písm. a), c), d) a e). Výjimka se tedy netýká budov uvedených v § 7 odst. 5 písm. b), tj. budov památkově chráněných. Budovy památkově chráněné nemusí splňovat požadavky na energetickou náročnost, ale musí pro ně být vypracován průkaz energetické náročnosti ve stanoveném termínu podle charakteru vlastníka a podle celkové energeticky vztažné podlahové plochy.

Výjimky pro domy a byty bytových družstev Existuje však ještě další výjimka z ustanovení na doložení průkazu energetické náročnosti budovy při jejím prodeji nebo pronájmu. Není obsažena v zákoně o hospodaření energií, ale vyplývá z charakteru vlastnictví u bytových družstev. Týká se družstevních domů, kde nejde právně o prodej družstevní-

ZÁKON

.

2000 Sb

č. 406/

novelizová no

ho bytu, ale o převod práva k užívání a nejde o pronájem družstevního bytu, ale o podnájem. Bytový dům v majetku bytového družstva ovšem musí, v závislosti na své velikosti (vyjádřené celkovou energeticky vztažnou plochou), získat k datu stanovenému zákonem průkaz energetické náročnosti.

Změny dokončených budov V době, kdy probíhalo projednání novely zákona o hospodaření energií, se souběžně řešila i novela stavebního zákona (provedená zákonem č. 350/2012 Sb., s účinností od 1. ledna 2013). Na ni navazuje novelizace prováděcích vyhlášek stavebního zákona. Stávající i nová úprava stavebního zákona dává stavebním úřadům možnost rozhodnout o provedení stavebních úprav bez ohlášení a bez stavebního povolení. Podle § 103 novelizovaného znění (tj. účinného od 1. ledna 2013) stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují mj. stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí11 a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou. (Poznámka č. 11 odkazuje na zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 93/2004 Sb.) Novelizované znění zákona o hospodaření energií stanoví v § 7 odst. 2: V případě větší změny dokončené budovy jsou stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek povinni plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a stavebník je povinen při podání žádosti o stavební povolení nebo

ohlášení stavby, anebo vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek jsou povinni před zahájením větší změny dokončené budovy, v případě, kdy tato změna nepodléhá stavebnímu povolení či ohlášení, doložit průkazem energetické náročnosti budovy. Zákon o hospodaření energií tedy zná situace, kdy se provádí změna dokončené stavby bez ohlášení a bez stavebního povolení. Je otázkou, jak bude v tomto případě prováděna kontrola doložení průkazu energetické náročnosti. Státní energetická inspekce má postavení dotčeného orgánu ve stavebním řízení. Podle § 13 novelizovaného znění zákona o hospodaření energií odst. 3: Státní energetická inspekce je dotčeným orgánem státní správy při ochraně zájmů chráněných tímto zákonem v řízeních, která provádějí jiné stavební úřady, než jsou stavební úřady uvedené v odstavci 1 (pozn. k odst. 1: u některých staveb vykonávají působnost stavebních úřadů ministerstva). V těchto řízeních vydává na základě žádosti stavebníka závazná stanoviska, vzor žádosti a rozsah závazného stanoviska stanoví prováděcí právní předpis. Zmíněný prováděcí předpis není zatím k dispozici. Není jasné, jak bude SEI provádět kontrolu zpracování průkazu energetické náročnosti u změn dokončených budov prováděných bez ohlášení a bez stavebního povolení. Podobně právní předpis neřeší provádění kontroly doložení průkazu energetické náročnosti při prodeji a pronájmu budov/bytových domů a bytů. Návrh novely vyhlášky o dokumentaci staveb již nepožaduje doložení průkazu energetické náročnosti budovy k projektové dokumentaci pro stavební povolení nebo ohlášení stavby, ale až při poslední kontrolní prohlídce stavby. Je to požadavek velice rozumný a oprávněný, zaručující kontrolu nikoliv návrhového, ale skutečného plnění požadavku na energetickou náročnost budovy.

Dodatečné zateplení budov stojících na hranici pozemku Stavební zákon stanoví v § 2 odst. 5, že dodatečné zateplení budov je vždy stavební úpravou. To znamená, že ani v případě, kdy dodatečným zateplením se rozšíří zastavěná plocha budovy (např. o 300–400 mm každá strana obálky budovy), se nejedná o přístavbu. Stavební úprava – na rozdíl od přístavby – nevyžaduje ani rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas (§ 79 odst. 6 stavebního zákona). Problém nastane u budov stojících na hranici pozemku a sousedících s jiným soukromým pozemkem nebo s veřejným prostranstvím. Ze soudních judikátů je zřejmé, že v případě takových soudních sporů, kdy majitel budovy její přístavbou (nebo stavební úpravou) překročil hranici pozemku, soud rozhodne o odstranění stavby (přístavby, stavební úpravy). Je proto nutné vždy předem před provedením dodatečného zateplení řešit soukromoprávní vztah s majitelem sousedního pozemku (odkoupením potřebné části, věcným břemenem) nebo s obcí (v případě veřejného prostranství). Kolize nastává v situaci, kdy veřejnoprávní předpis ukládá povinnost dodatečného zateplení (aby byly splněny požadavky na energetickou náročnost budovy), ale soukromoprávní předpis (ochrana vlastnictví) to neumožňuje. Tady bude mít zřejmě přednost předpis vyšší právní síly, kterým je Ústava ČR, respektive Listina základních práv a svobod (zákon č. 2/1993 Sb., usnesení o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku ČR). Potvrzuje to řada judikátů, kdy soudy v takových případech nařizují odstranění stavby stojící na cizím pozemku. Tento problém se často opakoval u programu Zelená úsporám. Častou námitkou projektantů a stavebních firem bylo, že podle právního předpisu se izolační přizdívky nezapočítávají do zastavěné plochy. Vyhláška č. 3/2008 Sb., 12–13

EPBD II


o provedení některých ustanovení zákona č. 151/97 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (oceňovací vyhláška), obsahuje následující definici zastavěné plochy: (1) Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Izolační přizdívky se nezapočítávají. (2) Zastavěnou plochou nadzemní části stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních podlaží do vodorovné roviny. (3) Zastavěnou plochou podzemní části stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech podzemních podlaží do vodorovné roviny. Izolační přizdívky se nezapočítávají. Co se rozumí izolační přizdívkou, vyhláška nespecifikuje. Z technické praxe a technické terminologie jednoznačně vyplývá, že se jedná o přizdívku umístěnou pod přilehlým terénem, která má hydroizolační funkci nebo hydroizolaci chrání. V žádném případě se nejedná o dodatečnou tepelnou izolaci obálky budovy.

Energetické požadavky na budovy a ochrana autorských práv Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zahrnuje mezi autorská díla také díla architektonická, včetně děl urbanistických, pokud splňují podmínku, že jsou jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a jsou vyjádřena v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické,

trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam. Za architektonické autorské dílo považuje autorský zákon návrh stavby – stavba je rozmnoženinou architektonického díla. Autorský zákon obsahuje u dokončených staveb výjimku z ochrany autorských práv v § 38d: Do práva autorského nezasahuje ten, kdo ... b) navrhne nebo provede změnu dokončené stavby, která je vyjádřením architektonického díla, v míře nezbytně nutné a při zachování hodnoty díla; je-li to opodstatněné významem architektonického díla a lze-li to na něm spravedlivě požadovat, je povinen předem uvědomit o svém úmyslu autora a na vyžádání mu poskytnout dokumentaci stavby včetně vyobrazení, vystihující stav před provedením změn. Změnu dokončené stavby, která je vyjádřením architektonického autorského díla, lze provést i bez souhlasu autora tehdy, jestliže to vyžaduje ustanovení právního předpisu nebo technický stav budovy. Zakotvení energetických požadavků na budovy do právního předpisu, včetně povinnosti provést při větší změně dokončené stavby technická opatření snižující energetickou náročnost budovy na stanovenou úroveň, má oporu a posiluje ustanovení autorského zákona podle § 38d.

Výkon technického dozoru při provádění staveb nízkoenergetických budov a budov s téměř nulovou spotřebou energie Navrhování a provádění staveb nízkoenergetických budov a budov s téměř nulovou spotřebou energie, včetně změn dokončených budov, přinese zvýšené nároky na kvalitu jejich návrhů a provádění, na odbornou úroveň projektantů, stavbyvedoucích a dalších osob zúčastněných v procesu výstavby. Výkon činnosti projektantů

a stavbyvedoucích je spojen s vysokou profesní náročností a osobní odpovědností, s naplněním povinností, které stanoví stavební zákon a autorizační zákon – jedná se o osoby autorizované. Musí splňovat předepsané požadavky na vzdělání a praxi, absolvují autorizační zkoušku, jsou disciplinárně odpovědni příslušné profesní komoře (Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a Česká komora architektů), jsou povinni se celoživotně vzdělávat. Jak ukázal průběh programu Zelená úsporám, nejslabším a nejméně kvalitním článkem v procesu výstavby jsou osoby, vykonávající technický dozor. Podle živnostenského zákona se jedná o živnost volnou, nevyžadující žádnou kvalifikaci ani autorizaci; může ji tedy vykonávat kdokoliv. Je žádoucí stanovit pro výkon technického dozoru kvalifikační požadavky, nebo zahrnout tento výkon mezi vybrané činnosti ve výstavbě. Zákaz střetu zájmů při výkonu funkce technického dozoru je právně ošetřen u veřejných zakázek. Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, stanoví v § 46d (§ 46d je vložen novelou zákona publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 55/2012 s účinností od 1. dubna 2012): § 46d Obchodní podmínky veřejné zakázky na stavební práce (1) Veřejný zadavatel u veřejné zakázky na stavební práce stanoví obchodní podmínky v souladu s prováděcím právním předpisem. (2) Zadavatel v obchodních podmínkách stanoví, že technický dozor u téže stavby nesmí provádět dodavatel ani osoba s ním propojená 13. To neplatí, pokud technický dozor provádí sám zadavatel. (Poznámka č. 13 odkazuje na § 66a obchodního zákoníku – Podnikatelská seskupení.)

Příkladem pro postavení a výkon funkce technického dozoru investora mohou být vzorové Smluvní podmínky FIDIC (FIDIC = Fédération Internationale des Ingénieurs-Conseils, v češtině byl zaveden překlad Mezinárodní federace konzultačních inženýrů). Smluvní podmínky FIDIC jsou nejrozšířenějšími vzorovými smluvními (obchodními – v češtině častěji používaný termín) podmínkami smlouvy o dílo na zhotovení stavby v zemích s vyspělou tržní ekonomikou. Jsou respektovaným doporučeným dokumentem (International best practice documents). Více než polovina veškeré světové výstavby v současnosti podléhá režimu FIDIC. Technický dozor investora je v anglické verzi smluvních podmínek FIDIC označován jako „engineer“; v českém překladu je používán termín „správce stavby“. Správce stavby je klíčovou osobou – pokud jde o řízení zakázky – v systému vzorů FIDIC. Jmenuje jej objednatel, který s ním uzavírá příslušnou smlouvu a hradí jeho odměnu. Správcem stavby je většinou obchodní společnost, skupina konzultačních inženýrů nebo projektantů. V prostředí FIDIC se považuje za nepřijatelné, aby objednatel a správce stavby pocházeli z jedné organizace. Správce stavby je nezávislou a neutrální třetí stranou, jež je profesně vybavena a připravena k udržení spravedlivé rovnováhy mezi zhotovitelem a objednatelem. Správce stavby není v českém prostředí něčím úplně novým. Téměř totožnou náplň měla tzv. „správa stavby“, respektive „stavební správa“ ve dvacátých a třicátých letech minulého století. Správce stavby dává zhotoviteli pokyny týkající se realizace díla (zhotovitel plní své povinnosti v souladu se smlouvou o dílo a s pokyny správce stavby), musí závazně objasňovat dvojjazyčnosti nebo nesrovnalosti ve smlouvě, potvrzuje dílčí a konečné faktury, potvrzuje převzetí díla atd.

Zákon o daních z příjmů a plnění energetické náročnosti budov V průběhu doby, po kterou je stavba (neboli hmotný investiční majetek ve smyslu účetních předpisů) užíván, jsou vynakládány výdaje na její udržování, opravy a úpravy stavebních konstrukcí, případně na změny staveb; na udržování, opravy a výměny technického zařízení budov. Zákon o daních z příjmů rozlišuje v tomto případě dvě kategorie nákladů (aniž by při tom respektoval terminologii stavebních předpisů): a) Opravy, údržbu, udržování majetku, sloužící k dosažení zdanitelných příjmů, které jsou daňově uznatelným výdajem v tom zdaňovacím období (roce), kdy byly vynaloženy. b) Technické zhodnocení majetku, které zvyšuje vstupní (zůstatkovou) cenu příslušného majetku ve zdaňovacím období, kdy bylo technické zhodnocení uvedeno do užívání, a do daňového základu vstupuje formou ročních daňových odpisů. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, vymezuje v § 33 technické zhodnocení majetku; pojem oprava, údržba nebo udržování tento zákon sice na několika místech používá, ale blíže nespecifikuje. Zákon tak ponechává na daňovém poplatníkovi, aby odlišil technické zhodnocení a opravy ve svém daňovém přiznání a případně prokázal správci daně (finančnímu úřadu) charakter výdajů, stav nemovitosti před úpravou a po úpravě. Z pohledu daňového poplatníka je výhodnější kategorie oprav; pro stát (správce daně) z hlediska daňových příjmů je výhodnější kategorie technického zhodnocení. Povinností daňového poplatníka je shromáždit důkazní prostředky pro zařazení výdajů do příslušné kategorie, na straně správce daně je povinnost tyto důkazní prostředky posoudit a právo rozhod-

nout o zařazení do kategorie oprava nebo technické zhodnocení. Daňový poplatník (zpravidla stavebník) by měl důkazní prostředky shromažďovat již ve fázi přípravy projektu (investiční záměr, technicko-ekonomické studie aj.) a v celé realizační fázi (dokumentace pro stavební povolení, smlouvy o dílo, objednávky, faktury, stavební deník, kolaudace aj.). Pokud je např. ve smlouvách, v technické a obchodní dokumentaci používán opakovaně termín rekonstrukce a modernizace panelového domu, bude daňový poplatník obtížně prokazovat správci daně, že se ve skutečnosti jednalo o opravu. Technické zhodnocení definuje zákon o dani z příjmů v § 33 následovně: (1) Technickým zhodnocením se pro účely tohoto zákona rozumí vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy,89 rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu ve zdaňovacím období 1995 částku 10 000 Kč a počínaje zdaňovacím obdobím 1996 částku 20 000 Kč a počínaje zdaňovacím obdobím 1998 částku 40 000 Kč. Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje nepřesahující stanovené částky, které poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle § 24 odst. 2 písm. zb). (2) Rekonstrukcí se pro účely tohoto zákona rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů. (3) Modernizací se pro účely tohoto zákona rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku. (Poznámka č. 89 odkazuje na § 1 již zrušené vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů; § 1 obsahuje definici změn dokončených staveb.) Zákon o dani z příjmů tak u technického zhodnocení v případě nemovitostí jednoznačně odkazuje na stavební předpisy; 14–15

EPBD II


za technické zhodnocení označuje změny dokončených staveb. Z uvedeného vyplývá, že provádění „větších změn dokončených budov“ a naplnění požadavků na energetickou náročnost budov bude vždy technickým zhodnocením. Nasvědčuje tomu i okolnost, že stavební zákon stanoví, že zateplení budovy je vždy stavební úpravou. Je tu však ještě ustanovení § 24 zákona o dani z příjmů, odst. 2 písm. p): Výdaji (náklady) podle odst. 1 (výdaje vynaložené na dosažení, zajištění, a udržení zdanitelných příjmů) jsou také ... p) výdaje (náklady), k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních zákonů. Publikovaný výklad pracovníků Ministerstva financí ČR k tomu uvádí: Zbytkové písmeno p) se odvolává na rozsáhlou a v úplnosti těžko vyčíslitelnou řadu právních předpisů a z nich plynoucích výdajů (nákladů). Uvádíme jen pár známějších příkladů: • Náklady zaměstnavatele na zákonné pojištění zaměstnanců při pracovních úrazu nebo nemoci z povolání (vyhláška č. 125/1993 Sb.). • Povinné havarijní pojištění u firemních automobilů. • Náklady spojené se zákonem předepsanými srážkami ze mzdy. • Náklady vydavatelů spojené s tzv. povinnými výtisky. Z logiky věci vyplývá, že za výdaje podle § 24 odst. 2 písm. p) zákona o dani z příjmů bude možné po 1. lednu 2013 považovat náklady vynaložené na dosažení stanovených parametrů energetické náročnosti budovy. Pro jednoznačnost výkladu je třeba projednat toto stanovisko s Ministerstvem financí ČR. Pokyn Generálního finančního ředitelství č. D-6 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, vydaný v roce 2011, se k ustanovení § 24 zákona o dani z příjmů, odst. 2 písm. p) nevyjadřuje.

V roce 2002 vydal ministr financí Ing. Jiří Rusnok stanovisko v obdobné věci pro Svaz českých a moravských bytových družstev, pod č. j. 122/5036/2002. Ve stanovisku uvádí: Vážený pane předsedo, k Vašemu dopisu č. j. 31/17//Sk/Tr, ze dne 9. ledna 2002, ve věci posouzení charakteru odstranění panelových vad, v návaznosti na použití prostředků státního rozpočtu, sděluji následující stanovisko. Ministerstvo financí ČR z hlediska odborného posouzení charakteru odstranění výše zmíněných vad požádalo o stanovisko jednak Ministerstvo pro místní rozvoj ČR jako poskytovatele dotace a dvě nezávislé odborné instituce, a to Centrum stavebního inženýrství, a.s., a Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p. Na základě stanovisek těchto tří subjektů je zřejmé, že při použití zateplovacího systému k odstranění vad statického rázu se jedná o uvedení konstrukce do provozuschopného stavu, tedy je možné zateplení definovat jako opravu. Ve smyslu tohoto stanoviska zpracuje Ministerstvo financí ČR metodický pokyn jednotného postupu všech finančních úřadů v této oblasti.

Doporučené metodické pomůcky pro stavební praxi Dobrou pomůckou a podporou pro stavební praxi (tj. pro projektanty, zhotovitele staveb, osoby prováděcí technický nebo stavební dozor či inženýrskou činnost) budou doporučené metodiky, návody a pravidla, vzorové obchodní (smluvní) podmínky, technické podmínky. Obchodní a technické podmínky se zpracovávají tak, aby se staly přílohou smlouvy o dílo (na provedení stavby, na provedení změny dokončené stavby, na zpracování projektové dokumentace). Smlouva pak může být jednoduchá a stručná. Obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) upravuje v § 273

postavení a používání všeobecných obchodních podmínek, a to shodně s praxí v zemích s vyspělou tržní ekonomikou: (1) Část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. (2) Odchylná ujednání ve smlouvě mají přednost před zněním obchodních podmínek uvedených v odstavci 1. (3) K uzavření smlouvy lze užít smluvních formulářů užívaných v obchodním styku. Ve světě nejrozšířenějšími vzorovými obchodními (smluvními) podmínkami ve výstavbě jsou smluvní podmínky FIDIC, zmíněné výše v textu. V německy mluvících zemích zpracovávají nevládní organizace ve výstavbě doporučené metodické pomůcky, označované jako „směrnice“. Některé se do ČR dostávají v překladu (viz Směrnice pro bílé vany vydané Českou betonářskou společností, Směrnice Společnosti WTA aj.). V anglosaských zemích se podobné dokumenty označují jako technické specifikace. V České republice je nejobsáhlejší soubor obchodních, technických, kvalitativních podmínek a dalších dokumentů pro stavby pozemních komunikací a pro stavby drah a na dráze vydávaný jako technické předpisy Ministerstva dopravy ČR. Technická pravidla pro oblast zateplování budov vydává Cech zateplování budov. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) vydává (od roku 2005), udržuje a rozšiřuje metodické pomůcky pro autorizované inženýry a techniky nazvaný Profesní informační systém ČKAIT (zkráceně PROFESIS). Je žádoucí věnovat pozornost přípravě a vydávání obdobných dokumentů pro oblast snižování energetické náročnosti budov.

Energetičtí specialisté – úprava jejich činnosti v zákoně o hospodaření energií a vazba na stavební a autorizační zákon Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, stanoví v § 10 (Energetický specialista) odst. 1: Energetickým specialistou je fyzická osoba, která je držitelem oprávnění uděleného ministerstvem k: a) zpracování energetického auditu a energetického posudku, b) z pracování průkazu, c) provádění kontroly provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie, nebo d) provádění kontroly klimatizačních systémů. Přechodná ustanovení, vložená novelou zákona o hospodaření energií, tj. zákonem č. 318/2012 Sb., stanoví: Osoba oprávněná vykonávat kontrolu účinnosti kotlů, klimatizačních systémů, zpracovat průkaz energetické náročnosti budov a energetický audit přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona je povinna podat žádost o průběžné vzdělávání podle §10 odst. 7 zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona pro oprávnění vydaná do 31. prosince 2007, pro oprávnění vydaná do 31. prosince 2009 do dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a pro oprávnění vydaná po 31. prosinci 2009 do tří let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud má oprávněná osoba více oprávnění s různým termínem jejich vydání, vztahuje se povinnost podat žádost o průběžné vzdělávání podle věty první k termínu vydání nejstaršího oprávnění. Rovněž z dalších souvisejících ustanovení zákona o hospodaření energií vyplývá, že v případě energetického specialisty se nerozlišuje odborná specializace na stavební část stavby a technická zařízení budov.

Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že autorizovaná osoba je v rozsahu oboru, popřípadě specializace, pro kterou jí byla udělena autorizace, oprávněna vykonávat vybrané a další odborné činnosti k: zajištění řádného výkonu vybraných činností ve výstavbě, přesahujících rozsah oboru, popřípadě specializace, k jejímuž výkonu byla autorizované osobě autorizace udělena, je autorizovaná osoba povinna zajistit spolupráci osoby s autorizací v příslušném oboru, popřípadě specializací (§ 12 autorizačního zákona). Podobně stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb.) stanoví v § 159: Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh.

Zákon o hospodaření energií a jeho dopady na programy podpory z veřejných prostředků Zákon o hospodaření energií stanoví v § 9a (Energetický posudek) odst. 1, písm. d): (1) Stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo vlastník budovy nebo energetického hospodářství zajistí energetický posudek pro (…) d) posouzení proveditelnosti projektů týkajících se snižování energetické náročnosti budov, zvyšování účinnosti energie, snižování emisí ze spalovacích zdrojů znečištění nebo využití obnovitelných nebo druhotných zdrojů nebo kombinované výroby elektřiny a tepla financovaných z programů podpory ze státních, evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů;

e) vyhodnocení plnění parametrů projektů realizovaných v rámci programů podle písmene d). V prosinci 2012 bylo uveřejněno ve Sbírce zákonů nařízení vlády č. 468/2012 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěrů poskytnutých právnickým a fyzickým osobám na opravy a modernizace domů (dříve program PANEL). Nařízení sice ukládá v § 3 odst. 4 obecnou povinnost splnění požadavků podle zvláštního právního předpisu upravujícího energetickou náročnost budov, ale ve výčtu konkrétních dokladů, které je třeba připojit k žádosti o úvěr, uvádí pouze průkaz energetické náročnosti budov podle zákona o hospodaření energií, nikoliv energetický posudek. Poznámka redakce: Článek byl redakčně krácen z důvodu omezeného prostoru v tištěné verzi časopisu. V elektronické verzi je dostupný text v plném znění a také obsáhlá studie Centra pasivního domu Nové energetické požadavky na budovy – Analýza bariér v oblasti legislativy a návrh možnosti jejich odstranění. Autorkou studie je Marie Báčová, článek z této studie vychází. Autorka: Marie Báčová, odborná poradkyně předsedy ČKAIT E-mail: [email protected] www.ckait.cz

16–17

architektura a energetická koncepce

autor: Ing. arch. Josef Smola

Architektura pasivních domů Budovy v sobě skrývají obrovský potenciál úspor, jejichž podíl na celkové spotřebě energie v EU činí 40 %. S tím do budoucnosti souvisí i velká zodpovědnost architektů, kteří by neměli rezignovat na svoji roli, ale měli by přinášet nové podněty a vize a znovu tak posunout hranice architektury o kousek dál. Klasický kánon požadavků na architekturu stanovil již v době říše římské geniální architekt, inženýr a vynálezce Markus Vitruvius Pollio (narozen v letech 80–70 př. n. l.). Mám za to, že jeho dobové požadavky jsou v principu platné a nepřekročitelné až do současnosti. V jeho Deseti knihách o architektuře nalezneme tři základní požadavky: utilitas, venustas, firmitas. Málokterý bonmot moderní doby dokáže lépe vyjádřit to, co od moderní architektury očekáváme. Při velmi volném překladu – užitečnost a správnou funkci stavby, líbivou formu a krásu stavby, tj. invenční výtvarnou licenci a pevnost, správnost konstrukčního řešení. Nechť slouží jeho názory i pro další generace architektů k poučení. Kdykoliv se mainstream odchýlil od těchto klasických kánonů, vedl způsob stavění k degradaci stavební kultury. Moderní doba by přidala ještě čtvrtý požadavek – situování, orientaci a umístění stavby na pozemku se zohledněním specifických parametrů místního klimatu. V tomto ohledu je současný přístup EU, respektující odlišné klimatické poměry členských zemí, tolerantní.

Domy normální a méně povedené V titulku článku je skryt protimluv – pasivní domy pomalu i v tuzemsku přestávají být něčím mimořádným. (V sousedním Rakousku je aktuálně realizováno takřka 20 % nové výstavby v pasivním standardu). Vlastně bychom měli diskutovat o architektuře normálních domů a těch ostatních, „méně povedených“. Požadavky na úspory energií a tepelnou ochranu jsou

nejen po celou řadu let zakotveny v tuzemských předpisech, ale jejich naplnění by mělo být standardní součástí každého kvalitního projektu a automatickou vlastností všech nových staveb. Že tomu tak není, je nasnadě, analýza příčin by však vydala na samostatné pojednání. Čtenáře možná překvapí, že pro zajištění závazných ustanovení právních předpisů (například ohledně maximální přípustné koncentrace CO2, jež je 1500 ppm, požadované výměny vzduchu a povrchové teploty rámů oken v obytných a pobytových místnostech) je již v současnosti nepodkročitelný alespoň nízkoenergetický standard. To znamená dosažení měrné roční potřeby tepla na vytápění nižší než 50 kWh/m2, relativní vzduchotěsnost dobře tepelně izolované obálky domu bez obvyklých tepelných mostů a instalaci řízeného větrání. Na tomto místě je vhodné zmínit, že prakticky ve všech školách se v průběhu vyučování běžně překračují povolené limity koncentrací CO2, přičemž CO2 představuje pouze dobře měřitelný referenční plyn, na který se váže celá řada dalších nebezpečných znečištění.

EPBD II Transpozice evropské směrnice o energetické náročnosti budov 2010/31/EU (agenda 20/20/20 EPBD II) prostřednictvím novely zákona o hospodaření energií a jeho prováděcí vyhlášky směřuje k využití principů pasivní výstavby v kombinaci s obnovitelnými zdroji energie (OZE), při zohlednění „nákladově optimálních požadavků“. Z postupu prací na právních předpisech vyplývá, že od konce roků 2018/2020 nebudou povolovány jiné veřejné/privátní

budovy, než ty, jež splňují požadavky téměř nulových domů. To však znamená pro investory zahájit jejich předprojektovou přípravu nejpozději v letech 2014–2016. Klíčem k úspěchu je komplexní holistický přístup – kvalitní urbanistický koncept, poučené architektonické a konstrukční řešení, odpovídající technologie a přiměřené využití potenciálu automatizace řízení procesů budovy. Architekti by se měli do tohoto procesu aktivně zapojit – domy s téměř nulovou spotřebou energie by měly být především kvalitní architekturou s automatickou přidanou hodnotou nízké energetické náročnosti a šetrnosti k životnímu prostředí. Faktem je, že domácí architektura svoje specifické výrazové prostředky v oboru energeticky efektivních staveb dosud hledá, ta rakouská je již našla. Zřejmě je to úměrné náskoku, který úspěšnější rakouští kolegové mají. Zdařilým příkladem v ČR je první pasivní administrativní budova v ČR – budova Otazník (viz článek na straně 30–31), kde se snoubí střídmý architektonický výraz a konstrukce s efektivním využitím OZE (fotovoltaika a tepelná čerpadla), automatizované řízení osvětlení a stínění.

Passivhaus Institut Nejvýznamnějším evropským střediskem podporujícím rozvoj a výstavbu pasivních domů je Passivhaus Institut v Darmstadtu, vedený Dr. Wolfgangem Feistem (založen v roce 1996). Jedná se o nezávislou a nevládní instituci, která výsledky svých výzkumů a zkušeností zahrnuje do průběžně aktualizovaného softwaru (PHPP), určeného pro návrh a výpočtové ověření

1, 2 Bytové domy v pasivním standardu v rakouském Innsbrucku – řádově tisíc bytů je součástí sousedící obytné zóny Lodennareal a nové olympijské vesničky. Charakteristické jsou nerezové věže zemních kolektorů a posuvné stínicí prostředky na fasádách. 3 Solar city – Pichling, Rakousko; první město vybudované s ohledem na požadavky šetrnosti, urbanistické řešení: architekt Treberspurg, zdroj: Google

parametrů (certifikaci) pasivních domů. Jeho česká verze je dostupná prostřednictvím Centra pasivního domu (www.pasivnidomy.cz). Za několik desítek let byla experimentálně i prakticky ověřena celá řada významných konceptů. Ukázalo se, že je nezbytné případ od případu pečlivě zvážit a ekonomicky vyhodnotit navrhovaná úsporná opatření vždy v závislosti na specifikách místa, požadavcích investora a orientovat se spíše na jednoduché systémy, které svojí obsluhou stavebníka nezatěžují. Cílem je ekonomická návratnost vložených vícenákladů a pořizovací cena, která se nebude výrazně lišit od běžné výstavby. Komplexnost, vyváženost a vnitřní provázanost navrhovaných opatření – jedině tak bude možné myšlenku energeticky nenáročné výstavby prosadit do praxe a získá přitažlivost pro běžné stavebníky či investory.

1

2

Urbanistický koncept V rámci pasivních domů jsme si zvykli hovořit pouze o parametrech jednotlivých staveb, kde preferovaným tématem je potřeba (spotřeba) energií. V měřítku sídelního útvaru či města je základem nízké energetické náročnosti kvalitní urbanistický koncept. Je důležité si uvědomit, že udržitelná výstavba zahrnuje další aspekty, mezi které patří nejen spotřeba energií, ale také hospodaření s dešťovými vodami, hospodaření s odpadem a recyklace urbánní struktury po dožití. V neposlední řadě se klade důraz na maximální využití OZE. Při plánování měst již nejde jen o výtvarný a kompoziční záměr, ale také o už zmíněnou udržitelnost, kterou je možné dosáhnout vhodnou orientací komunikací, jejich dimenzí vůči plochám zástavby a její promyšleně komponovanou podlažností. Vytvořené koncepty mají vliv na proudění větru, stínění okolí, oslunění a osvětlení obytných průčelí domů (obr. 1 a 2). Poměr zatravněných ploch, s odpovídající dimenzí vsakovacích průlehů, a zpevněných ploch, jejich zabarvení, výraznou měrou přispívá ke změnám lokálním

3

mikroklimatickým poměrům (teplota, vlhkost). Korektní orientaci při umisťování energeticky efektivních staveb v ČR nezřídka brání formální regulace (uliční čáry, tvary střech a orientace hřebenů), které v rozporu s právními předpisy obsahuje mnoho územních plánů. Prvním realizovaným městem, kde se optimalizovaly nároky na hospodaření s energiemi, vodou a odpady, je Solar city v Pichlingu, poblíž rakouského Lince (obr. 3). Následovala další města, například Stockholm, městská část Hammarbysjostad, relativně soběstačná a šetrná k životnímu prostředí. V současnosti je

v přípravě řada lokalit, které jsou energeticky úsporné, šetrné a trvale udržitelné, čímž směřují ke koncepci chytrého města (tzv. smart city) v rámci „bezuhlíkové Evropy“. Jsou to například dánská Kodaň nebo švýcarský Curych. V Dánsku potom najdeme i celé regiony. Aktuálně jsou vyvinuty softwarové nástroje, dostupné již i v České republice, které jsou schopné posoudit kvalitu urbanistického návrhu z hlediska proklamované udržitelnosti. Cílem je dosáhnout komplexní energetické soběstačnosti na principu ostrovních systémů, které jsou odolné vůči „dominovému efektu“ 18–19


v podobě blackoutu. „Vlastně nic nového pod sluncem, než návrat k soběstačnosti historických zemědělských usedlostí ve velkém měřítku,“ jak říká Jiří Šála. V měřítku státu je potom cílem dosáhnout energetické nezávislosti. Vždyť země EU spotřebují 27 % celkové globálně vyrobené energie, přestože se na jejich území nachází pouze 3 % fosilních zdrojů. Se znepokojením musím konstatovat, že tato problematika se dosud neučí na žádné vysoké škole v České republice.

Objemové a dispoziční řešení Pro architekturu pasivní budovy platí zásada, jež hledá takové výtvarné a hmotové řešení, aby byla splněna podmínka vměstnat co největší objem stavby do co nejmenšího povrchu obvodového pláště (poměr A/V). Ideální, avšak nereálný je tvar koule. Jako optimální řešení se ukázal ležatý vícepodlažní kvádr orientovaný delší stranou na jih s plochou střechou (je výhodnější než pultová nebo sedlová). Dalším významným aspektem při navrhování pasivních domů je snaha eliminovat různé výčnělky – arkýře, rizality, věžičky, balkony, ale i lodžie zapuštěné do objemu, které podstatně zvětšují ochlazovaný povrch. Pokud se tato zásada poruší, je důležité si uvědomit, že na vybalancování takovéto situace je nutná další investice do stavby. Od architekta pak především vyžaduje léta zkušeností s navrhováním a realizací energeticky efektivních domů. Renesanci zažívají i netradiční tvary, jako válec, nebo elipsa, které mají dobrý poměr povrch/objem, zejména u větších veřejných staveb (obr. 4, 5 a 6). Zároveň platí, že čím menší stavba, tím hůře se dosahuje pasivního standardu. Z tohoto hlediska je nejnáročnější úlohou rodinný dům. Forma přízemního bungalovu jen výjimečně dosáhne parametrů pasivního domu. Výbornou příležitost pro rekonstrukci v pasivním standardu představují svým jednoduchým tvarem panelové domy.


Konkrétní aspekty návrhu Z hlediska návrhu dispozice se u staveb preferuje pro bydlení tepelné zónování dispozice. Obytné místnosti jsou orientovány na osluněné strany (dosažení pasivních solárních zisků), komunikace, servisní a sociální místnosti převážně na sever. Místnosti se sdružují do skupin podle nároků na parametry vnitřního prostředí (teplota a vlhkost). Vstupy chrání tepelný filtr – zádveří. Jsou definovány provozy, které nebudou zahrnuty do tepelné obálky domu, případně budou mít vlastní obálku s odlišným režimem, například vnitřní bazén, zimní zahrady, nebo podzemní podlaží. Tvorbu dispozice (u větších bytových domů) může ovlivňovat rovněž volba systému(ů) řízeného větrání (lokální, centrální, decentrální, semicentrální), proto je nezbytné s touto informací pracovat již od úrovně zrodu konceptu – respektovat komplexní, holistický přístup. U větších nebytových, administrativních či školních staveb se osvědčil model kompaktní hmoty s vnitřním atriem prosvětleným střechou. Vnitřní víceúčelová převýšená hala tvoří z hlediska požadovaných parametrů vnitřního prostředí zároveň „nárazníkové pásmo“ před jednotlivými kancelářemi či učebnami. Důraz se musí klást kromě ztrát tepla, kvality vzduchu, světelnou pohodu a požární bezpečnost rovněž na akustické poměry (obr. 8). Podmínkou správné funkce je komplexní stavebně architektonický přístup, vynikající úroveň zateplení, relativně vzduchotěsná obálka a návrh vhodných technologií. Budovy ČSOB, Národní technické knihovny v Praze (NTK), nebo nové Fakulty architektury ČVUT v Praze představují stavby, které bohužel zůstaly na půl cesty, z čehož vyplývají důsledky pro uživatele i provozovatele. Koncept budovy vedoucí ke studii je nejdůležitější etapou návrhu energeticky efektivní stavby. Chyby, které jsou v této fázi provedeny, nelze žádnými následnými ekonomicky přiměřenými opatřeními

odstranit. Promyšlené architektonické řešení je zdrojem největších energetických úspor.

Důležitá role oken Diskutovaným tématem je velikost a umístění oken a jejich členění. Návrh okenních otvorů by nikdy neměl být pouhou samoúčelnou výtvarnou hrou. Plocha okenního otvoru má (i u běžné výstavby) vždy třikrát až čtyřikrát horší tepelně technické vlastnosti oproti sousedícímu plnému plášti; obdobný poměr platí i cenově. Z hlediska normových hodnot pro osvětlení a oslunění postačuje poměr jedna šestina vůči podlahové ploše místnosti (za zmínku stojí, že jsme jediná evropská země, která má v právních předpisech zakotvený požadavek na oslunění obytných místností). Obecně cokoliv nad to zatěžuje stavbu z hlediska konstrukce, tepelné techniky, rozpočtu i technologií. Nejslabším prvkem konstrukce okna z hlediska tepelné ochrany je okenní rám. Proto je výhodné navrhovat menší počet větších oken než opačně. Dosáhne se tím lepších parametrů z hlediska stavební fyziky (menšího obvodu okenního rámu vůči zasklené ploše okna). Rozhoduje rovněž tvar a výškové umístění. Typickým prvkem pasivních domů je členění oken, kdy pouze menší části jsou otvíravé (zajištění vzduchotěsnosti, nižší pořizovací cena). Dalším momentem je užití rámů s větší konstrukční hloubkou, případně užití bezrámového zasklení trojskly s teplým rámečkem, a to rovněž u rohových oken (obr. 9). Větší vrstva tepelné izolace v obvodovém plášti vede k hlubšímu ostění oken. To vytváří na fasádě výraznější hru stínů. I tvarování ostění, v kombinaci se stínicími prostředky, se však může stát výrazným výtvarným prvkem pasivního domu. Výhodné je užít špaletová okna. Obecně lze konstatovat, že realizace plně prosklených fasád, nezohledňující ani orientaci ke světovým stranám, je technicky i ekonomicky nekorektní. Rovněž dvojité prosklené fasády nenaplnily

4 Malý pasivní rodinný dům – typový projekt dřevěné stavby určený pro opakovanou výstavbu, malý objem je kompenzován válcovitým tvarem stavby; architekt: J. Smola 5 Dům stromů – informační a vzdělávací centrum v dendrologické zahradě v Praze – Průhonicích je koncipováno jako pasivní, moderní dřevostavba s vegetačními fasádami a střešní zahradou; architekti: A. Brotánek, J. Preisler, J. Smola 6 Rozestavěný projekt nadstandardního pasivního bytového domu s plně vegetační fasádou; architekti: J. Masák, P. Němejc, J. Smola 7 Vegetační fasáda – muzeum Quai Branly v Paříži; dosud jedna z největších realizací v Evropě; architekt: J. Nouvel

naděje tvůrců. Generují vysoké tepelné ztráty (chladné období, noc) a letní přehřívání, které se standardně řeší problematickou klimatizací, jež v tuzemském klimatickém pásmu přitom není nezbytná. Strojové chlazení je přitom energeticky třikrát náročnější než vytápění (kromě obvyklého vedlejšího efektu „syndromu nemocných budov“). Cenově nenáročnými stavebně technickými opatřeními a soft technologiemi lze dosáhnout kvalitního vnitřního prostředí i bez užití klimatizace. Prosklené parapety administrativních budov reprezentují pouze ztráty, žádné zisky. Nezřídka užívaný argument autorů takových staveb o vizuálním propojení s exteriérem vzápětí popírají zatažené rolety, které jediné umožňují práci s počítačovými monitory (stačí navštívit například BB Centrum v Praze). U staveb pro bydlení existuje snaha odclonit vysoké letní slunce architektonickými a stínicími prostředky, zatímco nízké zimní slunce pomáhá při průchodu do hloubky interiéru většími prosklenými plochami orientovanými na jih s pasivními solárními zisky. Dilema se objevuje u školských a administrativních budov, kde se musí plnit přísné požadavky intenzity světla v úrovni pracovní plochy 500 luxů. Na jednu stranu se snažíme z důvodů vysokých energetických nároků umělého osvětlení prodloužit den, na druhou stranu bránit letnímu přehřívání. I v zimním období kromě problematiky tepelných ztrát hrají u tohoto typologického druhu významnou roli vnitřní tepelné zisky (osoby, spotřebiče). Korektní, funkční návrh oken, rozměr nadpraží a parapetů, stínicích prostředků je proto náročným rébusem, který má zároveň klíčový dopad na celkový design a proporce budovy. I v této oblasti se vyvíjejí nové technologie. Například dělené vnější žaluzie, které umožňují zároveň stínit sluneční záření, ale i osvětlovat pracovní prostory, nebo nanopotisk skel Fresnelovými čočkami, které propouštějí tepelné záření selektivně podle polohy zdroje.

4

5

6

7

20–21


Konstrukční řešení pasivních domů má vliv na design Požadavky pasivního standardu představují pro architekty nové výzvy a vyžadují větší přesah znalostí, zkušeností a kompetencí do souvisejících disciplín, zejména stavební fyziky. Začíná to již výběrem materiálů nosné části stavby. S ohledem na šetrnost vůči životnímu prostředí dostává větší prostor i při veřejných budovách technologie moderní dřevostavby. Inspirována rakouskými zkušenostmi vzniká i v ČR první budova s těžkým železobetonovým akumulačním jádrem vybaveným dřevěným obvodovým pláštěm. Znamená to však osvojit si kromě klasického silikátového stavitelství rovněž adekvátní znalosti dřevěných konstrukcí, a to v oblasti technologie, statiky, požární bezpečnosti, akustiky, a zejména znát a respektovat při návrhu principy konstrukční ochrany dřeva. Nekorektní přístup může mít bohužel fatální následky (obr. 10). Rozvíjejí se také netradiční řešení silikátových plášťů. Návrh spodní stavby nabízí u nepodsklepených budov nové formy založení na zámrznou hloubku na železobetonové desce na vrstvě tepelné izolace, zvolené podle charakteru podloží. V případě dřevostaveb je ekonomickým způsobem založení na pilotech s provětrávaným prostorem pod stavbou. To má vliv na nové formy a design vstupů do budovy, včetně možností bezbariérového řešení (rampy, můstky, anglické dvorky, terénní úpravy apod.). Vrchní stavba se navrhuje kompaktní, pokud možno bez konvexně a konkávně modelovaných částí stavby. Terasy, balkony a jiné výčnělky pláště se přednostně řeší jako konstrukčně samonosné části, s přerušením tepelných mostů, což má svůj odpovídající obraz v designu. Střecha by měla opět mít jednoduchý tvar. Upřednostňují se pultové a ploché střechy bez atik a střešních nástaveb s eliminací prostupů ventilačních hlavic. Preferuje se vnější odvod dešťových vod


před vnitřními vpustěmi. Výhodné jsou zelené vegetační střechy. Při návrhu konstrukce i designu „páté fasády“ je nutné zohlednit plochu, umístění a kotvení fotovoltaických a termických solárních kolektorů, zejména v případě budov v památkových zónách, či budov, jejichž střešní krajina ovlivňuje dálkové pohledy. Zvažuje se i případná možnost integrace do konstrukce střechy. Novinkou, mající perspektivní budoucnost, představují z hlediska životního prostředí zelené vegetační fasády z prefabrikovaných prvků. Výrazně ovlivňují mikroklima a vlhkostní režim v blízkosti oken obytných místností. Dávají stavbám další rozměr, dobře je integrují do okolního prostředí (obr. 7). Interiéry budov, zejména větších veřejných, doznávají rovněž změn. Technologie aktivovaných betonových stropů,

8

v případě pasivních staveb hospodárná, vyžaduje bezprostřední kontakt s vnitřním prostředím. To předpokládá eliminovat podhledy, případně ponechat stropní desky v pohledové kvalitě. S tím souvisí vývoj vzduchovodů i z netradičních materiálů (textil, sklo, dřevo). U dřevostaveb se ve zvýšené míře užívají nepálené hliněné výrobky, které mají podíl na regulaci vnitřní vlhkosti. Novinkou jsou fotovoltaické interiérové fólie.

Nové technologie Boom energeticky efektivních staveb, zejména v německy mluvících zemích, generuje rychlý vývoj nových technologií, které bychom si před deseti lety jen stěží dokázali představit. Jen stručně: energeticky vysoce účinné obvodové pláště,

8 Dispoziční řešení první administrativní budovy v pasivním standardu Energon (ENERgie + triGON) v německém Ulmu; architekt: studio Oehler 9 Pasivní „Dům snů“ (z televizního pořadu); detail zasklení výkladců s trojskly v nároží, v bezrámovém provedení. Architekt: J. Smola, spolupráce: K. Mertenová. 10 Lesovna u Písku, realizovaná na základě vyzvané architektonické soutěže. Oproti soutěžním podmínkám byla cena takřka trojnásobná. O splnění požadavku, nízké energetické náročnosti, nelze u plně prosklené stavby hovořit. Výtvarně zajímavé dílo je učebnicovým příkladem nerespektování pravidel konstrukční ochrany dřeva a právních předpisů. Architekt: M. Rajniš. 11 Příklad designu průhledných fotovoltaických panelů s potiskem jako výplň zábradlí pasivního rodinného domu v Innsbrucku. Foto: M. Václavská. 12 Jeden z prvních prakticky využitelných vodíkových článků, který je schopen konzervovat energii z fotovoltaických panelů v rámci ostrovního systému a v případě potřeby ji aktuálně uvolňovat – řešení v rozsahu rodinného domu. Zdroj: Fronius.

9

vakuové a gelové tepelné izolace (trendem je dosáhnout vysoké účinnosti při minimální tloušťce). Samostatným oborem je integrace výplní otvorů a různých druhů solárních kolektorů a design průhledných fotovoltaických panelů s volitelnou možností průsvitného potisku (obr. 11). Křemíkové fotovoltaické panely mohou být už v současnosti nahrazeny subtilními polymerovými fóliemi, které jsou účinné také při instalaci v interiéru budovy. Dále existují inteligentní parozábrany a těsnicí prostředky. V energetice se pracuje na různých formách konzervace elektrické energie v úrovni rodinných domů, ale i průmyslových aplikací určených pro rozsáhlejší ostrovní systémy. Slibně se rozvíjejí technologie vodíkových článků (obr. 12). Cenově jsou všechny tyto komponenty dosud méně dostupné, ale vzpomeňme na cenové relace prvních PC, nebo mobilů. Významnou změnu čeká i proces projektování staveb. Intuitivní navrhování bude stále více nahrazováno exaktními metodami. Mění se nejen hardware, ale i pokročilý software – informační model budovy (BIM) umožňuje všem účastníkům procesu projektové přípravy sdílet informace o připravované stavbě on-line. Investorovi například v každé fázi umožňuje kontrolu, jak splňuje stavba požadavky šetrnosti a energetické úspornosti. Usnadňuje facility managment, ale i případný budoucí zásah hasičů (tedy to, co například chybělo 11. září zasahujícím jednotkám ve WTC v New Yorku).

Závěrem V obecné rovině musím s politováním konstatovat, že se nám i při projektech běžných domů výjimečně výtvarně invenčních někdy vytrácí běžný inženýrský úsudek a pokora před fyzikou a technikou, jako standardní součásti profese a zodpovědnosti architekta. Bohužel pasivní domy jsou mnohem citlivější na podobné nekorektnosti, kvalitu návrhu a provedení než dosud běžně realizované stavby.

10

11

12

Architektům se nabízí historicky zcela nové procesy a možnosti v navrhování designu budov. Jako výzva, nikoliv jako omezení. Energeticky úsporný standard není nutné zlo, ale nový styl, který se stává znakem kvalitní architektury. A co může být pro architekta větší motivací, než se podílet na vývoji nového směru v architektuře? Osvícení architekti přece vždy stáli v čele technického pokroku.

Autor: Ing. arch. Josef Smola, Projektový a inženýrský ateliér E-mail: [email protected] Neoznačené fotografie: autor článku

Poznámka: V textu byly užity úryvky z knihy Stavba a užívání nízkoenergetického a pasivního domu, Josef Smola, Grada 2011. 22–23


autor: Ing. arch. Radim Václavík

Hledat rovnováhu a krásu v sevřených mantinelech je vzrušující Architektonický návrh je ovlivněn a často také omezen požadavky na nízkou spotřebu energie na vytápění a související provozní funkce. Můžeme však takové omezení vnímat úplně stejně, jako omezení finanční nebo třeba funkční. Komentář přibližuje vývoj projektu budovy Otazník, hledání rovnováhy mezi architektonickým výrazem a úsporami energie. Otazníky nad Otazníkem Při výstavbě první pasivní administrativní budovy Otazník vše nastartoval osvícený investor pan Závada, který jasně nastavil zadání a cenové limity, do kterých jsme se museli vejít. Zásadní pro návrh budovy byla těsná spolupráce mezi architekty a specialisty už od prvního konceptu. Na základě průběžných ověřovacích výpočtů jsme neustále v návrhu redukovali plochu a počet okenních otvorů, protože jsme na počátku zvolili rozsáhlé prosklení, bohužel nevhodné pro splnění pasivních parametrů v České republice. Realizace této stavby ověřila reálnost navrhování v pasivním standardu i pro vícepodlažní administrativní budovy také v českých podmínkách. Především se však prokázalo, že takové stavby nemusejí být cenově nedostupné a jsou vhodné pro běžnou výstavbu. Je však nutné po celou dobu příprav týmově spolupracovat napříč profesemi a jednotlivými dodavateli stavby. Klíčovou roli sehrává období vlastní realizace, která je často za návrhovou fází opožděna a dochází k drobným změnám legislativy i technologických vlastností jednotlivých elementů stavby. Tyto korekce je nutné zohledňovat v dodavatelské dokumentaci a při následné realizaci. Trh stavebních materiálů je v současnosti již velice pestrý, zásadním problémem současné doby je v nabídce se orientovat a zvolit řešení, které je technicky správné a cenově výhodné.

Prvotní koncept budovy založený na využití solární energie – solární dům

Postupný vývoj návrhu budovy – snižoval se podíl zasklení fasády a měnila se barevná kompozice

Výsledný vzhled tedy pevně definuje funkce, zároveň jej silně omezuje matematický výpočet a cena. Je vzrušující v takto sevřených mantinelech hledat rovnováhu a krásu.

Architektonická krása, a/nebo úspory energie? Obojí je důležité a má být v rovnováze. Vychýlení z rovnováhy určuje stavebník. V každé době má společnost (reprezentovaná stavebníkem-investorem) priority, podle kterých hodnotí. Každá společnost či civilizace může mít a také

vytrhnout jeden aspekt – architektonickou krásu. Domy stavíme k tomu, aby sloužily svým investorům (a nepřímo samozřejmě celé společnosti).

NÁ

ARCH

Česká specifika Český investor je však oproti rakouskému jiný. Jsem přesvědčen, že současný český nespekulující investor nemá prostředky na to, aby použil například na dům ty nejkvalitnější povrchové materiály, jež známe z jiného ekonomického prostředí. „Architektonickou krásu“ ovlivňuje především výkon komplexní

PRA

PE

OD JIH 

DM SLUŽEB A ŠKOLÍCÍ STEDISKO PRO STAVEBNICTVÍ, INTOZA s.r.o.

  

Každá země má jiné podnebí, jinou ekonomiku, jinou kupní sílu. Jde o sebevědomí a pohled vpřed. To, co vnímáme jako škaredé, mohou jinde považovat za krásné – a naopak.

DOKUMENTACE PRO ÚZEMNÍ ÍZENÍ

-+ 0,000 = XXX,XXX m. n m.

PROFESE: PROJEKTANT ING. ARCH. RADIM VÁCLAVÍK

AUTOR: Objednatel:

ARCHITEKTONICKÉ A STAVEBN TECHNICKÉ VYPRACOVAL BC. PETR HÝL

ING. ARCH. R. VÁCLAVÍK

INTOZA s.r.o., Nemocniní 2902/13, 702 00 Ostrava

Stavba:

Srovnání s Rakouskem Pasivní domy se v tuzemsku ve většině případů například nestaví příliš „architektonicky krásné“, v zahraničí je tato situace obecně lepší (např. Rakousko). V Rakousku mají však výrazně vhodnější klimatické podmínky, což se projeví v tom, že stavby mohou mít více prosklených ploch. Mají také jinou metodiku, podle které se hodnotí, zda je budova energeticky pasivní. Mají jiný stavební průmysl a celou ekonomiku. Pokud bychom některé rakouské stavby přenesli do ČR, zjistili bychom, že v tuzemsku nefungují nijak ideálně a jsou pro investory cenově nepřijatelné. Nemůžeme

ekonomiky ve všech významech. (V českém prostředí vypusťme z této úvahy Prahu, která je svou ekonomikou odlišná, a také veškeré investování pomocí dotací a úvěrů). Pasivní domy v tuzemsku také někdy projektují odborníci, kteří se upínají více na splnění čísel než na celkovou architektonickou koncepci, jejíž součástí je i vizuální a estetické vyznění stavby. To se však projevuje i v běžné výstavbě, jenom se o tom nemluví. Architektonická koncepce stavby neznamená jen pěknou fasádu. Jde o vyvážený souhrn všech složek architektonického díla, kterým je budova. Autor: Ing. arch. Radim Václavík, ATOS-6, spol. s r.o. E-mail: [email protected] www.atos6.cz

ATOS-6, spol. s r.o., STAVEBN PROJEK TEL./FAX: 596 114 57 E-MAIL: VACLAVIK@ ZAPSANÁ V KOS V OSTRAV

ING.ARCH.VÁCLAVÍK

.zak.

28-54-1

DM SLUŽEB A ŠKOLÍCÍ STEDISKO ENERGETICKÝCH ÚSPOR, INTOZA s.r.o.

Datum 1.v. CAD intoza_DUR.rvt

Obsah:

.výkresu

PERSPEKTIVA OD JIHU

mívá jiné preference. Záleží také na typu stavby či na ekonomických podmínkách. U kostela budou důležité jiné priority než u bytového domu. Je nerozumné se stále dívat do zahraničí a povrchně přenášet hodnocení.

SCHVÁLIL ING.ARCH. VÁCLAVÍK

ZODP.PROJ.

22.8.2008

Mítko Stupe FA4

12

DUR

WWW.A

DOKUMENTACE PRO STAVEBNÍ POVOLENÍ PROFESE: PROJEKTANT ING. ARCH. RADIM VÁCLAVÍK

AUTOR: Objednatel:

ARCHITEKTONICKÉ A STAVEBN TECHNICKÉ VYPRACOVAL BC. PETR HÝL

ING. ARCH. R. VÁCLAVÍK

INTOZA s.r.o., Nemocniní 2902/13, 702 00 Ostrava

Stavba:

SCHVÁLIL

DM SLUŽEB A ŠKOLÍCÍ STEDISKO ENERGETICKÝCH ÚSPOR, INTOZA s.r.o.

Datum 1.v. CAD intoza_DUR.rvt

Obsah:

.výkresu

PERSPEKTIVA OD JIHU

ATOS-6, spol. s r.o., STAVEBN PROJEK TEL./FAX: 596 114 57 E-MAIL: VACLAVIK@ ZAPSANÁ V KOS V OSTRAV

ING.ARCH. VÁCLAVÍK

ZODP.PROJ.

ING.ARCH.VÁCLAVÍK

.zak.

12

28-54-1 9. 9. 2008

Mítko Stupe FA4

DSP

WWW.ATOS6.CZ

PERSPEKTIVA OD JIHOZÁPADU 09a

WWW.ATOS6.CZ

24–25

ATO WWW.A

ATOS-6 DM SLUŽEB A ŠKOLÍCÍ STEDISKO ENERGETICKÝCH ÚSPOR, INTOZA s.r.o.

ATO


autorka: Ing. Petra Šťávová, Ph.D.

Budování kvalitního prostředí by mělo být na prvním místě Přestože se pozornost současného stavebnictví věnuje především energetické koncepci, architektonická kvalita staveb by měla zůstat v centru našeho zájmu. S Ing. arch. Klárou Bukolskou ze společnosti VELUX Česká republika, s.r.o., jsme si povídali o kvalitě vystavěného prostředí a přístupu k návrhu staveb v tuzemsku i v zahraničí. Vaše společnost pořádá národní i mezinárodní soutěže – posouzení architektonické kvality či krásy budovy jsou však poněkud sporné otázky. Jak k nim v soutěžích přistupujete? Právě v tom, že je neuchopitelná a nevyčíslitelná, je podle mě největší hodnota architektury. Tento iracionální, emoční náboj staveb a prostoru totiž vytváří náš vztah k domům, místům. Maximální objektivitu hodnocení soutěžních návrhů se snažíme zajistit renomovanou mezinárodní porotou tak, jak je u architektonických soutěží obvyklé. Kritéria máme nastavena u měřitelných požadavků, jako je kvalita vnitřního prostředí (především kvalita denního osvětlení) nebo hodnocení environmentálních dopadů. Omezují požadavky na nízkou energetickou náročnost volnost architekta při návrhu budovy? To je těžká otázka, protože spojení těchto dvou požadavků nás nutí se na celou problematiku dívat z většího nadhledu. Pokud navrhnu budovu výhradně podle doporučovaných principů ke snížení energetické náročnosti, nemusím získat esteticky přijatelné řešení – a naopak. Neumím říct, jestli je to omezení volnosti tvorby. Jde o nový, jiný, možná komplexnější přístup k přemýšlení o architektuře, který nám obecně zatím není vlastní. Právě hledání této nové cesty je cílem naší soutěže Active House Award (hodnotí environmentální dopady stavby i architektonickou kvalitu a pohodlné

1

1 Dostavba historické tržnice ve městě Mainz v Německu, autor: Massimiliano Fuksas 2 Rekonstrukce továrny na žárovky OSRAM v komunitní, environmentálně šetrné centrum, Kodaň, Dánsko (foto: Adam Mørk)

užívání stavby). V loňském ročníku byla přihlášena řada zajímavých staveb a těším se, že letos se dočkáme nových pohledů na tuto problematiku. Co má mít podle vás přednost, co je při návrhu nadřazeno – architektonická koncepce, či úspory energie? Takto bychom se při tvorbě našeho prostředí vůbec neměli ptát. Přednost bychom měli dát vybudování kvalitního prostředí, které je v celkovém hodnocení přínosem pro své okolí i majitele. Hodnotím tím urbanistické začlenění, pohledovou kvalitu, pohodlné užívání, kvalitu vnitřního prostředí, náklady na provoz i životnost či případnou recyklaci. Rozhodně nechci mluvit o kompromisu, ale o hledání optimálního řešení pro investora, ulici, město atd. Způsob, jakým je tato otázka položena, charakterizuje z mého pohledu současný postoj tuzemského stavebnictví k této problematice: na obou stranách špičkový odborník a žádná komunikace. Na jedné konferenci jsem viděla příspěvek, kde autorka představovala program, kam člověk zadal prostorové požadavky na jednotlivé místnosti a program „vyplivl“ nejlepší dispozici z pohledu energie. Udělalo se mi, přiznám se, poněkud mdlo, že existují vědecká pracoviště, která se něčím tak odlidštěným zabývají. Liší se v tomto směru přístup zúčastněných stran (architekt, projektant, investor, realizační firmy) v České republice a v zahraničí? V zahraničí vidím daleko větší nadhled a lehkost v práci na environmentálních stavbách. Každý krok kupředu i jiný úhel pohledu je vnímán pozitivně. Je třeba poznamenat, že většina mých zkušeností je ze Skandinávie. Nehodnotím jen část špičkové architektury, spíše průměrnou stavební produkci se slušnou estetickou kvalitou. Cílem této architektury je přispět k celkové kvalitě života, ne honba za každým kilowattem energie nebo na druhé straně expresivním vyjádřením. Jde o celkový postoj společnosti ke společnému soužití. Také průběh výstavby v tuzemsku

2

a v zahraničí je rozdílný; největší rozdíl vidím v přístupu a motivaci jednotlivých složek na stavbě. Mají výrobci stavebních komponent a výrobků nějakou možnost podpořit architektonickou kvalitu staveb, kde se jejich výrobky používají? Tou nejjednodušší cestou, kterou hojně využíváme i my, je ukazování způsobu použití výrobků ve stavbách od renomovaných architektů. V naší galerii referenčních staveb máme budovy od Massimiliana Fuksase, ateliéru MVRDV a dalších. Stavíme také modelové aktivní domy, kde se snažíme ukazovat fungující principy použití výrobků v aktivních domech s vysokou architektonickou hodnotou. Pořádáme

soutěže pro studenty středních i vysokých škol, a to v ČR i v zahraničí. V mateřské firmě máme také školicí programy pro studenty zaměřené na kvalitu denního osvětlení a podobně. Musím říct, že u odpovědi na tuto otázku se u mě projevila „výchova architekta v Čechách“, protože to první, co mi vytanulo na mysli, bylo: Přece by si architekt nenechal od výrobce radit, jak dělat svou práci! A to je možná i odpověď na předchozí otázku. Autorka: Ing. Petra Šťávová, Ph.D., šéfredaktorka E-mail: [email protected]

26–27


autor: Ing. Jan Žemlička

1 Muzeum Lothara Fishera v Německu – původní návrh 2 Muzeum Lothara Fishera – realizace 3 Kulturní dům v České Lípě

Nerozeznávám domy energeticky úsporné, či neúsporné – dům je buď dobrý, nebo špatný K tématu tohoto čísla Architektura a energetická koncepce mi byla položena otázka, zda požadavky na nízkou spotřebu energie omezují volnost při architektonickém návrhu budovy. Osobně si myslím, že tato otázka nemá v normálně se vyvíjející společnosti opodstatnění. Podobně bychom se mohli například ptát, zda střecha omezuje architektonické řešení, nebo jestli mě helma omezuje v jízdě na kole. Existují věci a vztahy, nad kterými neuvažujeme, ke kterým jsme v dané době a daném čase dospěli na základě zkušeností, které máme zažité a které cítíme. Bohužel v současné rychlé době nemáme a nebo nechceme mít čas pro pohled zpět. Přitom fáze zpětného pohledu je nejdůležitější pro budoucí rozvoj. Volnost při architektonickém návrhu budovy neomezují požadavky na nízkou spotřebu energie, ale nepřeberné množství předpisů, vyhlášek a norem, jež jsou velice často samy o sobě a nebo si dokonce odporují. Normy a předpisy vytváří ohromný aparát lidí, kteří přestali normálně uvažovat a všechnu energii nasadili na to, aby šetření energií v podstatě znemožnili. K zátěži vyhlášek, předpisů a norem pak přistupují ještě úřady státní správy, které se vyjadřují ke všemu a které navíc bohužel často interpretují předpisy po svém.

Architektura, krása, nebo úspory energie? Absolutní přednost má celková pohoda uživatele. Podle prof. Masáka musí dobrý dům splnit tři skupiny požadavků: za prvé – sociologické, městotvorné, ekologické; za druhé – psychologické, fyziologické, estetické; za třetí – technické, ekonomické, provozní.

Teprve v nadstavbě k těmto základním požadavkům můžeme hovořit o dobré architektuře. A to tehdy, jestliže se tato vyznačuje „zřetelnou myšlenkou, vzrušivým konceptem a harmonickým poměrem obvyklého a neobvyklého”. Architektura a ostatní profese mají jít ruku v ruce. Nejde o přednost, omezování, ústupky nebo kompromisy mezi jednotlivými skupinami na projektu zúčastněných. Jde o nalezení optima pro uživatele, o shodu. Současná architektura se však stále častěji odklání od původního poslání. Vytrácí se dobré řemeslo a v mnoha případech nastupuje exhibicionizmus. Oproti tomu se odklánějí technické profese od jednoduchého myšlení, zacyklovávají se čím dál více do „energetického fanatizmu”. Propast mezi architektem a technickými profesemi se zvětšuje. Architekt, ale i technik používají stále častěji slovo „já”. Dříve běžně používané týmové „my” se vytrácí. Architektura současné doby vytváří často jen ikony (architekti sobě), poplatné době co největšího zisku. V normálně vyvíjející se společnosti začíná vše u klienta a architekta. To však neznamená, že architektura má přednost. U architekta by se měly setkat všechny informace a on by měl zvážit, co je prvotní, co na druhém a třetím místě. Z mého pohledu neexistuje prosklený, či neprosklený dům, nebo dům energetic-

ky úsporný, či neúsporný. Dům je dobrý, nebo špatný – to v sobě zahrnuje vše podstatné. Důležité je, za jakým účelem se dům staví, kdo je investor a kdo uživatel, jaké jsou funkce domu, jeho vnitřní dispozice, jaká je skladba jednotlivých místností a jaké nároky jsou na tyto místnosti kladeny. Architekt by se neměl soustředit jenom na design. Základní údaje a souvislosti, které si architekt častokrát neuvědomí, vedou v zaslepenosti „designéra“ k návrhu domu, jenž není bez náročných technických řešení funkční. Podle slovníku cizích slov je architekt „umělecky nadaný a technicky vzdělaný stavitel“ – musí umět všechno. Lépe řečeno musí umět položit otázku a rozpoznat, jestli je daná odpověď rámcově správná. Musí rozpoznat, kde by mohl nastat nějaký problém a kde lze řešení ostatních profesí vylepšit. Když to rozpozná, má technik jenom doplňující funkci a nemá šanci znehodnotit architektonické řešení řešením technickým. Technik (ale i ostatní profese) musí naopak umět říct, na co se má dát pozor. Ozřejmit důsledky rozhodnutí a ukázat, kterým řešením lze ušetřit finance.

Příklady vhodného řešení Muzeum Lothara Fischera v Německu Budova muzea (www.museum-lothar-fischer.de) na ploše celkem

1

2

3

1000 m 2 byla otevřena v roce 2004, projekt řešila architektonická kancelář Berschneider-Berschneider (www.berschneider.com). Tato stavba ukazuje, jak požadavky na snížení energetické náročnosti budovy mohou přispět k výraznému zlepšení architektonického řešení výstavních prostor. Původní návrh budovy zahrnoval jedno podzemní a dvě nadzemní podlaží; fasády byly navrženy jako kompletně prosklené. Některé místnosti neměly hloubku ani 3 m při výšce místností 3,5 m. Budova měla jenom jedno venkovní celoprosklené schodiště, jež se mělo v zimě vytápět na teplotu 20 °C. Architektovi se tak podařilo navrhnout perfektní skleník s vysokými nároky na vytápění v zimním a chlazení v letním období. Architekt vůbec nepochopil nejenom zadání, ale ani otázku provozních nákladů. Jeho tvrdošíjný postoj mě donutil obrátit se přímo na investora a na základě předložených bilancí provozních nákladů prosadit změnu projektu. Vznikla budova s rozumným poměrem prosklení a se střešními světlíky orientovanými na sever. Bylo doplněno vnitřní schodiště. Venkovní sice zůstalo, ale jen jako únikové s výtahem pro zdravotně postižené; v létě odvětrané přirozeně otvíravými okny, v zimě nevytápěné. Betonové jádro s výtahem slouží jako akumulátor tepla/chladu. Přestože v zimě se schodiště nevytápí, neklesne teplota uvnitř pod 5 °C a v létě se v budově teploty pohybují maximálně na úrovni venkovní teploty. Změna architektonického řešení navíc díky snížení energetické náročnosti architektovi umožnila realizovat požadavky na čistý výstavní prostor, kde nejsou ani otopná tělesa ani vzduchotechnika. Pro vytápění byl zvolen systém s tepelným čerpadlem, na primární straně s teplosměnnými plochami v zemních pilotech (piloty pro zakládání byly nutné s ohledem na statiku budovy),

na sekundární straně s aktivací betonových ploch a podlahovým vytápěním. Tento systém umožňuje zároveň v letním období využít chlazení vodou, jejíž teplota je snížena v pilotách. Vytápění budovy podporují solární kolektory (18 m 2). Větrání budovy je kombinované – přirozené okny a nucené s minimální intenzitou výměnou vzduchu (0,3 h -1). Po změně architektonického řešení má budova takovou schopnost akumulace, že výpadek vytápění/chlazení se projeví změnou vnitřního klimatu až za několik dní.

využívat. Sluneční vzduchový kolektor se stal bez údržby rovněž nepoužitelným. Přestože tato technická zařízení nejsou využívána, jsou energetické nároky budovy díky architektonickému řešení v porovnání se srovnatelnými typy budov výrazně nižší. Budova tak potvrzuje, že vyvážený architektonický koncept přispívá k úsporám energie více než sebelepší technická zařízení, jež nejsou správně využívána.

Kulturní dům v České Lípě Jako příklad architektonického řešení v návaznosti na minimalizaci energetických nároků budovy lze zmínit kulturní dům v České Lípě. Byl zkolaudován v roce 1990, po patnácti letech od počátku projektových prací. Autorem návrhu je architekt Jiří Suchomel. Od počátku projektových prací šlo o hledání optimálního řešení ve všech směrech. V té době ještě neexistovaly tak komplikované energetické předpisy, a proto jsme mohli zcela neomezeně používat normální myšlení a využívat zkušeností minulých generací. Základ energetické koncepce kulturního domu tvoří vyvážené architektonické řešení, které minimalizuje nároky na energii potřebnou pro vytápění i chlazení. Využívá se jak ohřev větracího vzduchu vzduchovými slunečními kolektory (cca 800 m 2), tak akumulace tepla a následné předehřátí nebo předchlazení větracího vzduchu v zemním výměníku (cca 2200 m 2). Hned po uvedení kulturního domu do provozu se bohužel několikrát změnil nájemce a technický personál. Provoz celého důmyslného systému tedy ztroskotal na faktu, že provozovatel budovy asi ani netuší, na jakém principu budova funguje. Výměníky jsou v současné době natolik znečištěné, že jimi nasávaný vzduch nelze dále

Na tomto místě se dostáváme ke zcela novým otázkám: Jsme vůbec na takovém vývojovém stupni, abychom si zasloužili chytrou budovu, když ji neumíme provozovat? Je budova vlastně „chytrá“, když ji neumíme provozovat? Kolik architektury a kolik techniky potřebuje budova a její uživatel?

Závěrem

Výše uvedená slova jsou mým osobním názorem bez nároku na úplnost, vycházející z projektové praxe v letech 1976–1984 v ČSSR, z projektové praxe od roku 1984 v NSR a po roce 1989 v České republice. Autor: Ing. Jan Žemlička, Zemlicka + Pruy Ingenieur-Planung GmbH E-mail: [email protected]

28–29

1

Konferenční centrum GreenWell v rakouském Stollhofu

Konferenční centrum se nachází přibližně 80 km od Vídně v přírodním parku Hohe Wand v podhůří Alp. Záměrem investora bylo vybudovat moderní komplex respektující principy udržitelného stavění. Návrhu se ujal mladý vídeňský architekt Christian Prasser, který navrhl vzdušnou soudobou stavbu splňující jak požadavky uživatelů budovy, tak i ekologické aspekty.

Centrum GreenWell má kapacitu pro skupinu 35 lidí, kteří mají k dispozici kompletní komfortní zázemí. Hlavní provozní náplní centra je školení vyššího managementu velkých nadnárodních korporací. K dispozici je konferenční sál o rozloze 95 m2, tři menší jednací místnosti o ploše 35 m2, recepce a lobby. V areálu centra se nachází také třicet apartmánů s balkony vybavenými podlahovým vytápěním a klimatizací (s ohledem na jižní orientaci a velké prosklené plochy). Apartmány jsou propojeny otevřenými zastřešenými koridory; v prvním podlaží jsou osazeny střešními okny. V této časti areálu je i jídelna s kuchyňským zázemím, posilovna a společenské prostory.

Součástí areálu je i malý zámeček a hospodářské budovy. Technologie použité při výstavbě i technologie sloužící k provozu budov v komplexu splňují kritéria udržitelného stavění.

Stavebně konstrukční řešení Centrum je postaveno jako dřevostavba. Konstrukční systém horní stavby je založen na bázi lehké prefabrikace. Plošná hmotnost nosných stěn nepřesahuje hodnotu 100 kg/m2. Při navrhování dispozice se využívá modulové koordinace a unifikace stavebních dílů. Konstrukce sestává z prefabrikovaných panelů, sestav a dílů.

Spojování bylo provedeno šroubovými, hřebíkovými a lepenými spoji. Obvodové stěny Nosnou konstrukci obvodových stěn tvoří dřevěná rámová konstrukce (120 × 120 mm, 120 × 60 mm), opatřená z obou stran sádrovláknitými deskami a vyplněná tepelnou izolací z minerální vlny. Toto opláštění přenáší horizontální a diagonální zatížení ze stropní konstrukce do základové desky. Z vnitřní strany je stěna povrchově upravena stěrkou v povrchové kvalitě Q2. Vnější stranu tvoří kontaktní zateplovací systém s tenkovrstvou omítkou nebo provětrávaná plechová/dřevěná fasáda.

realizace

autor: redakce

1 Konferenční a školicí centrum GreenWell ve Stollhofu – pohled na budovy s apartmány

Autor: Christian Prasser Investor: GreenWell, Revina SA Generální dodavatel: RD Rýmařov Investiční náklady: cca 5 milionů eur Místo: Stollhof, Rakousko Realizace: 2011 až 2012 Zastavěná plocha: 10 184 m2 Plocha pozemku: 31 068 m2

Vnitřní stěny Vnitřní nosné stěny jsou z dřevěné rámové konstrukce (120 mm) a oboustranného opláštění sádrovláknitými deskami. Celková tloušťka stěny činí 150 mm. Vnitřní dělicí stěny (nenosné) mají dřevěnou rámovou konstrukci (60 mm, 120 mm) a oboustranné opláštění sádrovláknitými deskami. Celková tloušťka stěny je 90 nebo 150 mm. Stropy nad přízemím Nosnou část stropu mezi přízemím a podkrovím tvoří dřevěné stropní nosníky 60 × 240 (300) mm, na kterých je položen záklop z dřevotřískové desky o tloušťce 22 mm. Podhled ze sádrokartonových desek (2 × 12,5 mm) je kotven do kovových akustických profilů. Konstrukce podlahy se skládá z kročejové izolace (30 mm), anhydritu (65 mm, včetně podlahového vytápění) a podlahové krytiny. Celková tloušťka stropu je 487 mm. Střešní konstrukce Krov je vaznicový, s různými sklony střešních ploch cca 8°, 30° a 45°. Krokve mají dimenzi 80 × 240 mm, jsou zaklopené deskami DHF o tloušťce 15 mm. Podhled

je z dřevěného laťování a protipožárních sádrokartonových desek (1 × 15,0 mm). Mezi nosníky je umístěna tepelná izolace z minerální vlny v tloušťce 240 mm. Celková tloušťka stropu je cca 460 mm. Fasáda Fasáda obsahuje tři druhy zateplení. Hlavní zateplení je z kontaktního zateplovacího systému ve složení kontaktní lepidlo, polystyrol 100–150 mm, cementová stěrka s armovací sítí (5 mm), venkovní strukturovaná omítka (2 mm). 2.NP zatepluje provětrávaná fasáda z vlnitého plechu. Tepelná izolace z minerální vlny má tloušťku 100 mm a nachází se pod provětrávanou mezerou o tloušťce 30 mm. Částečně se použilo dřevěné obložení s provětrávanou mezerou. Zateplení pod dřevěným obložením má tloušťku 100 mm. Vytápění Spotřeba tepla pro budovu byla zjištěna podle EN 12831 a ÖNORM H 7500. Z výpočtu vyplynula standardní spotřeba 220 kW. Pro decentralizovaný ohřev teplé vody pomocí bytových stanic, topné registry a větrání se počítá s odpovídající výko-

novou rezervou. Budovy vytápí výhradně podlahové vytápění. Ohřev teplé vody je decentralizovaný, průtokový, prostřednictvím takzvaných bytových stanic. Jako teplonosná látka se používá voda ohřátá peletovými kotli. Zásobování teplem Jako zdroj tepla slouží centrální kotelna na pelety – teplo dodávají dva peletové kotle s výkonem 150 a 250 kW, pro akumulaci slouží zásobník tepla o objemu 3000 l. Kotelna zároveň slouží pro vytápění přilehlého zámku. Peletový kotel včetně skladu pelet je umístěn v suterénu budovy III. Pelety se ze zásobníku odebírají prostřednictvím dávkovacího šneku poháněného převodovým motorem. Palivo se přes šikmý šnekový dopravník a shoz se zabudovanou násypnou stanicí s komorovým kolem dostává k mechanickému šnekovému podavači. Ten se zapíná současně s dávkovacím šnekem, je však opatřen doběhovým relé, které umožňuje chod šneku naprázdno a brání tedy zpětnému šlehnutí plamene. Za účelem snížení emisí NOx a na ochranu šamotu při použití jakostních, suchých paliv (obsah vody menší než 30–31

realizace

autor: redakce

2 Schéma obvodové stěny s izolační předstěnou (tloušťka celkem 297 mm, součinitel prostupu tepla U = 0,16 W/m2.K) 3 Detail napojení střešní a stěnové konstrukce 4 Situace umístění ve stávající zástavbě 5 Umístění hlavní budovy ve svahu 6 Půdorys přízemí budovy s recepcí – správní a kongresová část komplexu

20 %) lze zařízení vybavit recirkulací spalin. Přitom se část spalin odsává ventilátorem pro recirkulaci spalin a ještě jednou se přes rotační šoupátka se servomotorem žene jako primární a sekundární cirkulační vzduch do spalovací komory. Regulace Vytápění je regulováno zařízením DDC namontovaným na peletovém kotli. Regulační obvod znamená, že regulace teploty přiváděného média závisí na venkovní teplotě. Podle venkovní teploty se vypočte směrná hodnota teploty přiváděného média a dojde k odpovídajícímu nastavení regulačního ventilu. Navíc lze nastavit pokles teploty v noci a o víkendech. Jednotlivé pokoje hostů, respektive skupiny místností, mají samostatné termostaty pro regulaci teploty v místnosti.

Tepelná izolace Veškerá potrubí procházející nevytápěnými úseky, šachtami nebo mezistropy jsou za účelem minimalizace tepelných ztrát opatřena tepelnou izolací. Tepelné rozvody v konstrukci podlahy chrání izolační hadice pro instalaci pod omítkou či v podlaze. Chlazení Pro chlazení pokojů pro hosty, fitness, jídelny, lounge, jednacích a seminárních místností a chodeb se instalují klimatizační systémy VRV (Variable Regiferant Volume) s nástěnnými klimatizačními jednotkami. Do chladicích registrů (přímé vypařování) ve ventilačních přístrojích se přivádí chlad rovněž prostřednictvím klimatizací VRV. Venkovní jednotky jsou venku nebo ve strojovnách domovní techniky.

Větrání Řízené větrání mají výhradně místnosti, u kterých je z důvodu jejich užívání nebo podle předpisů nutné instalovat systém řízeného větrání. Klimatizační zařízení byla dimenzována podle normy ÖNORM H 6000. Přívod vzduchu nezpůsobuje průvan – rychlost proudění vzduchu v místnostech v oblasti pobytových zón se pohybuje v rozmezí 0,1–0,15 m/s. Pro klimatizaci seminární místnosti Seminar V o ploše 100 m2 je ve strojovně vzduchotechniky v podkroví budovy III instalována dílčí klimatizace (zařízení pro přívod čerstvého vzduchu s funkcí cirkulace pro úpravu tepelného komfortu). Obdobně je řešena klimatizace fitness a jídelny včetně pomocných místností.

1. S ádrovláknitá deska Fermacell 15 mm 2. Dřevěný rám (vyplněn tepelnou izolací) 40 mm 3. Parozábrana 4.Dřevěný rám 120 x 60 mm (vyplněn tepelnou izolací) 5. S ádrovláknitá deska Fermacell 15 mm 6. Termofasáda s výstužnou stěrkou 107 mm

2

3

budova I

budova III

budova II

4

5

6

32–33

realizace

autor: redakce

7 Správní a kongresová část s recepcí 8 Budovy s apartmány (po stranách), níže kuchyňský trakt a část správní a kongresové budovy s recepcí (dole v pozadí)

Přirozené větrání Prostory, kde předpisy nevyžadují nucené větrání, se větrají přirozeně. Jde například o přechodové místnosti ke kotelně, serverovně, strojovně a kotelně. Přívody čerstvého vzduchu a vývody odváděného vzduchu z přechodových místností končí v přízemí na fasádě. Vzduchová potrubí v místnostech jsou vyrobena z pozinkovaných trubek a ukončují je mřížky z drátěného pletiva. Vývody odváděného vzduchu na fasádě jsou vybaveny protidešťovými žaluziemi z pozinkovaného ocelového plechu. Serverovna, strojovna a strojovna kotelny se větrají pomocí světlíkových šachet vybudovaných při stavbě (velikosti otvorů odpovídají požadavkům v normách).

7

Klimatizace Všechny pokoje pro hosty, jednací místnosti, místnosti Seminar I–IV, lounge a foyer v budově III mají chlazení. Chlazení pokojů pro hosty probíhá výhradně klimatizačními zařízeními typu VRV s vnitřními nástěnnými jednotkami. Jednací místnosti Seminar I–III, lounge a foyer v budově III jsou chlazeny jednak předem upraveným vzduchem z dílčích klimatizací a jednak klimatizačními zařízeními VRV (ty pokrývají špičkové zatížení). Pokrytí tepelné zátěže z pobytu osob v seminární místnosti IV a v jídelně je zajištěno výhradně upraveným vzduchem z dílčích klimatizací. Pro chlazení místností v budově I a budově II jsou v prostoru parkovišť a popelnic situo-

vány venkovní klimatizační jednotky. Chladicí jednotka pro větrací zařízení L02 budovy I se nachází přímo ve strojovně pro větrání. Odpadní teplo se odvádí příslušnými otvory v obvodové stěně, respektive ve střeše. Venkovní klimatizační jednotky pro budovu III jsou zvenčí, na fasádě budovy.

Zásobování vodou Pitnou vodu přivádí nově vybudovaná domovní přípojka z veřejného vodovodu obce Stollhof. Splašková voda se v budovách shromažďuje a vede se gravitační kanalizační přípojkou do stávající veřejné splaškové stoky u pozemku.

8

Automatizace budov Domovní instalace monitoruje, reguluje a řídí systém Direct Digital Control (DDC). Zařízení pro měření, řízení a regulaci dostává všechny potřebné informace

o periferních přístrojích, zabudovaných v domovních instalacích, např. čidlech, termostatech, binárních snímačích atd. Na základě získaných informací se s pomocí software v podstanicích DDC aktivují příslušné motory a regulační články.

Autor: redakce na základě podkladů firmy RD Rýmařov s.r.o. Foto: GreenWell

Zkušenosti z realizace Lehká prefabrikace na bázi rámových konstrukcí dřeva bývá často spojována s uniformitou, malou architektonickou kreativitou a nízkou vůlí spolupráce s architekty. V naší firmě si tyto nedostatky uvědomujeme a hledáme možnosti, jak uvedené argumenty vyvracet. Proto jsme možnost realizovat GreenWell Conference & Coaching Centre brali jako velkou výzvu. Protože šlo o realizaci velkého rozsahu, byly při ní použity pro nás atypické výrobní postupy – kombinace ocelové a dřevěné konstrukce. Musely se neustále porovnávat statické, energetické a ekonomické parametry pro optimalizaci výsledku. Nelehkým úkolem bylo osazování skleněných výplní kongresového sálu vzhledem k rozměrům a vizím architekta. Nové pro firmu bylo i řešení akustiky jednotlivých sálů – výsledkem se stalo použití akustických desek. V ubytovací části komplexu s jídelnou, posilovnou a společenskými prostory bylo velmi náročným prvkem řešení detailů vzduchotechniky v prostupech standardních konstrukcí naší firmy. Celý areál je vytápěn centrálně kotlem na dřevěné pelety. Pochopitelně jsme se snažili navrhnout a realizovat celý projekt jako energeticky co nejúspornější. V maximálním možném rozsahu byly použity konstrukce se součinitelem tepla U = 0,16 W/m2.K; a v některých případech se konstrukce vylepšovala na U = 0,12 W/m2.K. Rozhodujícím prvkem byly skleněné konstrukce, které v mnoha případech nahrazují obvodové stěny. Musely tedy plnit i funkci statickou, navíc ještě s komplikovaným požadavkem koeficientu světelné prostupnosti g = 0,26. Všechny skleněné stěny byly dodány s koeficientem prostupu tepla U = 1,2 W/m2.K. Při dokončování realizace se prověřovaly stavební konstrukce z hlediska vzduchotěsnosti. Průměrná hodnota intenzity výměny vzduchu n50,N v celém areálu činila 1,2 h-1, což je blízko hodnotám požadovaným pro nízkoenergetické stavby. K tomuto výsledku výrazně přispěly zateplovací fasádní systémy Baumit použité v celém komplexu. Při návrhu realizace jsme se snažili o co největší využití standardních konstrukcí RD Rýmařov. Vzhledem ke specifickým požadavkům architekta se musely některé konstrukce řešit na místě, zejména střešní konstrukce s oplášťováním falcovaným titanozinkovým plechem v bílém provedení. Výsledkem je stavba evropského formátu, jež ukazuje další možnosti začleňování technologií prefabrikace dřevěných konstrukcí do soudobé moderní architektury. Pro nás bylo důležité i získání obsáhlých zkušeností, ověření nových konstrukčních detailů a technologických postupů. Ing. Jiří Pohloudek, RD Rýmařov s.r.o. 34–35

zkušenosti z praxe

autor: akad. arch. Aleš Brotánek , Mgr. Klára Brotánková

Navrhování pasivních domů z pohledu architekta V předchozím čísle časopisu jsme přinesli recenzi knihy „Jak se žije v nízkoenergetických a pasivních domech“ akad. arch. Aleše Brotánka a jeho dcery Mgr. Kláry Brotánkové. V tomto článku exkluzivně přinášíme ukázku z knihy, ve které autor popisuje svoje zkušenosti z návrhu pasivních domů a jednání s investory. Spolupráce a důvěra Především je třeba říci, že každý klient je úplně jiný ve svých zkušenostech, poznatcích, individuálních potřebách, přemýšlení o bydlení. Každý si musí najít architekta, jehož přístup pro něj bude vhodný a bude mu vyhovovat. Platí to i naopak. Pokud za mnou přijde klient s tím, že „to má vše vymyšlené“ a architekta s kulatým razítkem potřebuje jen jako zařízení, které to má nakreslit, rád jej odmítnu. Ke spolupráci je nezbytná vzájemná důvěra i vyladění. Potřebuji, aby si klient udělal představu o mém přístupu a věřil v mou schopnost provést jej změtí informací a sladit fakta s jeho potřebami. Své potřeby však musí formulovat sám, nebo se mi otevřít, aby je z něj bylo možné vyčíst. Potřebuji, aby si byl klient jistý tím, že mám snahu odvést pro něj práci co nejlépe a jako nezávislý architekt, nezatížený skrytými zájmy. Nejsem sice neomylný, ale pokud důvěru ve mne nezíská, bude se vysilovat obavami a jen s obtížemi se soustředit na to podstatné – na sebe, na své potřeby a na to, aby si dokázal ujasnit a srovnat své priority. Osobní rozhovor na začátku spolupráce je důležitý právě proto, aby si obě strany vyjasnily, zda spolu dokážou sladit komunikaci na stejné vlny, aby tvůrce návrhu, který má v tomto procesu uvolnit svůj tvořivý potenciál, nebyl blokován zavádějícími signály. Na klientech je, aby se rozhodli a pak se již soustředili na proces navrhování. V jeho průběhu někdy musím překonat plachost klienta, který se nesmí bát zeptat, jestliže něčemu nerozumí. Je to důležité, aby pochopil fungování domu. A na druhou stranu, já bez jeho otázek zase neporozumím jeho individuálním zvláštnostem.

Muži versus ženy Nutno říci, že nevolám po klientově slepé důvěře, takový extrém není zdravý. Pokud ovšem klient paralelně vše konzultuje ještě jinde, „ověřuje si“ u jiných zdrojů, má v hlavě v lepším případě velký zmatek. V tom horším de facto dům řeší s někým jiným. Klienti vyhranění do tohoto druhého extrému jsou lidé, kteří si mnoho nastudovali, týdny brouzdali po internetu a z rozporných informací mají v hlavě zmatek. Od začátku pak mají tendenci řešit detaily na úrovni prováděcího projektu ještě předtím, než je jasná celková koncepce. Pokud témata z prováděcího projektu předsunujeme před diskuzi o celkovém pojetí, hrozí, že věnujeme energii něčemu, co se později ukáže být slepou uličkou, protože jsme došli k řešení jiné povahy. Vedle toho nám pak nezbývají síly na fázi diskuze, v níž se skutečně nacházíme. Z mé zkušenosti mají k takovému nelogickému přeskakování etap navrhování sklon spíše muži-technici. Nejčastějším příkladem takové zkratkovitosti je spojování rozhodnutí „chci postavit pasivní dům“ s jedním dechem pronášeným požadavkem „a v něm chci tepelné čerpadlo“. Od této věty pak klient rozhovor stáčí k tomu, který typ má nejlepší parametry. Rozhovor s klientem popsaného ustrojení je náročnější, protože s architektem nediskutuje, ale v rozhovoru jej zkouší, jestli skutečně zná to, co vystudoval. Protože informace shání opravdu důkladně, může se někdy stát, že dokonce najde nějakou technickou vychytávku, o které jsem sám ještě neslyšel. Často jsou to úžasné věci, které ovšem v domě nejsou potřebné, nebo v dané době není jejich

uskutečnění v České republice reálné (například z důvodu absence servisních kapacit). Technika ale v domě není na prvním místě. Dům má především sloužit uskutečňování životních potřeb jeho obyvatel a techniku do něj dávkujeme v přesné míře – aby posloužila jejich správné realizaci. Proto je důležitější poznat potřeby dříve, než se budu zabývat prostředky. Projekty, kde jsou ženy jejich tahouny nebo rovnocennými partnery v diskuzi, obvykle probíhají logičtěji a zachovává se posloupnost jednotlivých etap.

Cena za projekt, dům a formulace zadání Někteří klienti chtějí znát cenu projektu dříve, než jsou schopni formulovat jakékoli zadání. Na takový požadavek nelze seriózně odpovědět. Pokud klienti trvají na sdělení ceny bez předběžného setkání, spolupráce většinou ani nezačne. Jiní zájemci při prvním kontaktu e-mailem předkládají promyšlené dílčí požadavky vytržené z kontextu (většinou pod vlivem nějaké reklamy) a očekávají, že rychle potvrdím jejich představu včetně vytoužené nízké ceny domu (naprosto nereálně nízké pro jakýkoli dům). K tomu samozřejmě požadují také přesnou cenu za projekt, aniž bychom jenom tušili jeho koncept, objem či cokoli o sobě navzájem. Lze jen zopakovat, že postupovat je třeba v logickém sledu. Pro první komunikaci se mi osvědčil pozitivní test. Z ateliéru zašleme k vyplnění excelovou tabulku – dotazník, v němž lze specifikovat předpokládané prostory v domě a odhad jejich plochy v metrech

Návrh pasivního RD 2012 – 14 kWh/(m2a); individuální solitérní dům v prostorné zahradě původního velkostatku; při realizaci se zvažuje koncepce energeticky soběstačného domu – domu s téměř nulovou spotřebou energie (autoři: A. Brotánek, J. Praisler)

čtverečních. To je pak podklad pro první setkání, v jehož průběhu lze i na základě rozhovoru odhadnout cenu stavby z objemu obestavěného prostoru a stanovit koeficient sazby za 1 m3 domu. Podle metodiky výpočtu, kterou doporučuje ČKA, pak můžeme stanovit cenu za studii, v níž klient získává přímou zpětnou vazbu své představě. Pokud se mu odhadované ceny zásadně nelíbí, musí buď změnit své představy, nebo si přiznat, že sní nereálné sny.

jaké přednosti má z jejich pohledu každá varianta, a v rozhovoru nad nimi se poznáváme. Může se stát, že klienti k tomu, aby si spolu vyjasnili, co jim vyhovuje, co preferují a na čem se shodnou, potřebují samotnou schůzku s architektem, aby jim diskuzi moderoval. Ačkoli dostanou varianty s sebou domů, spolu se nejsou schopni dohodnout nebo na sebe nemají čas. Někdy je to jen tím, že si neumějí představit, co výkres sděluje. Každopádně je to náročný, někdy i bolestivý proces, protože

Pokud se ukáže, že ani s prostředníkem se klienti mezi sebou nejsou schopni domluvit, protože mezi nimi nefunguje komunikace (a tedy jejich vztah), potom nemůže fungovat ani dům, který bych jim měl navrhnout. Pak se tu otevírá prostor pro jinou profesi, než je architekt.

Diskuze nad návrhy Proces navrhování domu vyžaduje vzájemné vyladění architekta a klienta. Klienti přicházejí z nejrůznějších profesí a společenských vrstev, s nejrůznějšími životními zkušenostmi, a přesto spolu musíme najít pojmový aparát se shodnými významy. Potřebujeme najít společnou řeč. Zadáním by měly být požadavky, na kterých se shodnou na tom, co oba chtějí. Tyto představy se následně v rozhovoru se mnou mohou změnit, nebo se v nich naopak zadavatelé utvrdí. Já se z diskuze dozvím víc i o takových praktických věcech, jako je umístění domu na pozemku, orientace pokojů vzhledem ke světovým stranám nebo směrem ke vstupu do domu, ale i o jejich životním stylu a prožívání, a mohu se tím inspirovat. Velikost domu První dilema, před nímž klienti stojí, je rozhodnutí o velikosti domu a volba mezi přízemním nebo patrovým uspořádáním. K rozhodování vytvořím v ateliéru několik variant, které mají klienti čas doma prodiskutovat. Architekt se pak ptá,

poznat své potřeby znamená zamýšlet se nad sebou a nad svým životem. Pro většinu klientů jde o radost, kterou si vychutnávají a užívají, ale neplatí to vždy a pro každého. K individuálnímu návrhu ale sebezkoumání jednoduše patří a bez této práce by klientům stačil typový projekt. Pro mě jako pozorovatele, který si má zachovat odstup, je důležité, aby si klienti nezvolili něco, co ve skutečnosti nepotřebují a co se nám bude vracet a způsobovat potíže v dalších fázích projektu. Nad připomínkami k prvním skicám a v diskuzi nad nimi se rodí inspirace pro další návrhy a teprve postupně se jejich výběr zužuje. Někdy se klienti v určité fázi vracejí o několik kroků zpět. Nejčastěji si ujasní, že původní volba velikosti, přízemí nebo patrová varianta, na které trvali, není optimální nebo reálná. Dalším klíčovým rozhodnutím je volba stavební technologie a s tím souvisí i volba materiálu k zateplení. Rozhodování mezi zděnou stavbou a dřevostavbou představuje spíše psychické dilema. Zděná budova přináší jistotou vyzkoušeného a tradičního, zatímco dřevostavba je z hlediska potřeby umístit silnou vrstvu izolace výhodnější a mohla by být i levnější.

Studie V první fázi navrhování vzniká půdorys domu a z něj se logicky utváří jeho vnější podoba. Pokud se podaří s klienty vzájemně vyladit, inspirace pramenící z jejich hodnot, životů a názorů snáze vede k řešením, která by mě samotného nikdy nenapadla. Někteří přicházejí, protože se jim líbil jiný dům, který jsem navrhoval. Jindy formu předurčují místní konzervativní regulace. I v otázce vnější formy je ideální, pokud jsou architekt a klienti v souladu. Osobně se snažím, abych vnější formu nepodřizoval v prvé řadě svým představám a své estetice. Jakmile se od obsahu domu dostaneme ke zpřesňování vnější formy, bereme si na pomoc návrhový program PHPP, abychom přesně věděli, jak se která podoba a technické řešení odrazí ve fungování domu. Tak můžeme zjistit, že v konkrétním domě na konkrétním místě požadovaná velikost oken zlepšuje nebo zhoršuje celoroční energetickou bilanci, případně jak moc, a výsledek klientovi předvést ve 3D modelu. Díky programu PHPP víme, jak si nepřidělávat starosti. Architekt již nehádá, ale ví, co navrhuje pro konkrétní místo, orientaci domu i nadmořskou výšku. Tvar stavby, okna i tloušťka izolace jsou voleny tak, aby optimálně naplňovaly potřeby obyvatel. V tomto ohledu spočívá radikální odlišnost pasivních domů od domů nízkoenergetických. Domy nízkoenergetické vyžadovaly mnohé z toho, co příslušelo k „běžným“ domům, a navíc řadu dalšího vybavení, ale měly málo izolace. I z toho důvodu byly drahé. Oproti nízkoenergetickým domům navrhovaným na základě zkušeností zahraničních kolegů a také obecných zkušeností a dojmů se v současnosti studie – návrh stavby pasivního domu mnohem více podobá přesně seřízenému hodinovému stroji. Není důvod, aby v něm bylo něco zbytečně. Tedy ani nic, co by bezdůvodně navyšovalo cenu stavby. Klient má sice možnost rozhodnout se i pro něco, co cenu navýší, ale jde o jeho vědomou, svobodnou volbu. 36–37

zkušenosti z praxe

autor: akad. arch. Aleš Brotánek , Mgr. Klára Brotánková

Během práce na studii poskytujeme klientům zpětnou vazbu výpočtem hrubé ceny stavby z jejího plánovaného objemu. Právě odhadovaná cena je nejčastějším důvodem změn v projektu. Klienti jsou konfrontováni s tím, kolik by zaplatili za realizaci své představy, a zpravidla v té chvíli začínají uvažovat, co je pro ně skutečně důležité a čeho jsou schopni se vzdát.

Spolupráce s profesemi Po studii následuje příprava podkladů pro jednotlivé profese. Pro úspěch je zásadní spolupráce s projektanty vzduchotechniky a všeho, co souvisí s hospodařením s energií v domě (solární systém, zdroj na spalování biomasy, případně tepelné čerpadlo, fotovoltaika). Důležité je, abychom vybrali řešení, které bude nejlépe vyhovovat z hlediska uživatelského ovládání a zároveň klientům zajistí komfort, který očekávají. V souvislosti s teplotou vyvstává otázka, zda systém dimenzovat spíše na extrémy požadavků provozu (zvolit větší a dražší otopné plochy, které budou po naprostou většinu topné sezony zbytečné, ale dodají jistotu, že v domě bude za každých okolností zajištěn komfort požadované teploty), nebo zvolit o třetinu menší otopnou plochu těles a v extrémních zimních teplotách přejít na vyšší teplotu vytápě-

„vzduch-voda“, kterému v mrazech zásadně klesá topný faktor, a to na účinnost přímotopu. Jiné typy tepelných čerpadel, pokud fungují na vodu z řeky nebo vrty, jsou zase výrazně nákladnější. Projektant vzduchotechniky určí, kudy povedou její trasy a jaké bude mít parametry. Obojí je důležité i pro koordinaci s elektroinstalacemi a zdravotechnikou. V této fázi práce na projektu je klíčové, aby jednotlivé profese navzájem znaly své problémy a svá omezení a všichni dohromady vytvořili funkční pracovní organizmus. Architekt jako nositel projektu musí tuto diskuzi profesí moderovat. Ideální je zorganizovat společné setkání, aby každý mohl popsat problémy, s nimiž se z hlediska své profese na dané stavbě potýká, a společně dospět k optimálnímu řešení, které zohlední všechny profese. Architekt z tohoto důvodu musí proniknout do ostatních profesí, aby mohl být partnerem schopným oponovat. Každý se snaží udělat svou práci co nejjednodušeji, každý má své zažité postupy, které nemusejí být kompatibilní s novinkami v oblasti pasivních principů. Například se setkávám s tím, že někdo umí řešit rozvody kanalizace pomocí odvzdušňovací hlavice, a šetří tak prostupy vzduchotěsnou rovinou. Jiní tomuto řešení nevěří a požadují vyvedení potrubí na střechu. Cílem spolupráce s profesemi je vytvořit budovu, která

Není nutné navrhovat technologie s velkou rezervou v jejich výkonu. Když je všeho jen tolik, kolik je skutečně třeba, realizace se neprodražuje.

cího režimu. V low-tech variantě systém dimenzujeme na 95 % potřeb provozu a v extrémních podmínkách některých zim, při teplotách –20 až –30 °C, investoři počítají s tím, že si oblečou svetr. Pokud je v domě zdroj na spalování biomasy, problém se lehce vyřeší prodloužením doby jeho provozu. Problém nastane, pokud temperování zajišťuje tepelné čerpadlo

nebude zbytečně přetechnizovaná, a bude tedy méně náročná na provoz i málo poruchová. Hlídat je třeba i konstrukci domu, aby pro všechny prostupy přes vzduchotěsnou obálku zůstal prostor na správném místě, aniž by kolidovaly s nosnými prvky konstrukce, nebo aby rozvody vzduchotechniky nevedly do nosných průvlaků a podobně.

Doba přípravy studie Navrhnout dům, který bude svým majitelům dobře sloužit, a oni se v něm budou dobře cítit, si žádá svůj čas. Optimální doba na vytvoření studie je opět individuální. Doba kratší než půl roku je výjimečná a pojí se s ní vysoké riziko, že se práce uspěchá. Uvažovat o ní lze za předpokladu, že klient je velmi poučený, například se pohybuje v oboru. Ve skutečnosti ani rok není příliš dlouhá doba. Klienti musejí mít dost času a energie návrhy variant dobře promyslet a nebát se klást otázky. Přípravu studie může urychlit schopnost klientů pojmenovat a oddělit kladné a záporné postoje k diskutované variantě. Cílem totiž není co nejrychleji vybrat jeden z návrhů (jakkoli i to se někdy povede). Pro klienty může být přínosnější celý proces, kdy si uvědomují své potřeby a odlišnosti pasivního domu. Už se nám stalo, že jsme po sérii variant dospěli zpět k té výchozí, ale již s plným vědomím, že jde o optimální verzi. Opět si musím pochválit spolupráci se ženami, které mají většinou schopnost (nebo ochotu) dílčí postřehy oddělovat, známkovat a systematizovat. Právě to, co se jim nelíbí, bývá důležité, protože to ukazuje, kterým směrem se nevydávat.

Prováděcí projekt Prováděcí projekt v sobě musí zkoordinovat požadavky jednotlivých profesí. Z tohoto důvodu nechávám připravovat vzduchotechniku v podobě do prováděcího projektu již ve fázi ke stavebnímu povolení. Pro pasivní dům jde o klíčovou profesi a propojit vzduchotechniku a navazující tepelnou techniku s ostatními technologiemi není rutinní činnost. Když se prováděcí projekt vzduchotechniky připravuje až po stavebním povolení, práce na stavební části prováděcí dokumentace to velmi zdržuje. Vedle toho, elektro, voda a kanalizace prováděcí projekt obvykle nevyžadují, dodavatelé těchto profesí zvládají práce provést podle projektu ke stavebnímu řízení a dodatečných informací

Téměř pasivní přízemní RD 2012 – 21 kWh/(m2a); individuální přízemní dům na horizontu nad chodskou vískou z přírodních a recyklovaných materiálů v permakulturní zahradě jižního svahu (autoři návrhu: A. Brotánek, J. Tlustý)

při realizaci. Navíc si klienti ještě ve fázi realizace zpřesňují své představy a vybírají si vhodné vybavovací prvky podle aktuální nabídky a v závislosti na podobě interiéru. Například rozmístění zásuvek si ujasníme nejlépe, když již lze zažít hrubý prostor. Nezbytné je ale domyšlení všech konstrukčních detailů, tak aby byla zajištěna vzduchotěsnost stavby a vyřešeny tepelné mosty (přesněji tepelné vazby). Proto se téměř bez výjimky zpracovávají na úrovni prováděcího projektu.

Finanční otázky Vzhledem k tomu, jak je důležité, aby si klienti vše dobře rozmysleli, jsou v mém ateliéru všechny konzultace pro studii zahrnuty v jedné, předem domluvené paušální ceně. U některých klientů by sice neškodilo, pokud by je trochu stresovalo účtování v hodinové sazbě, ale více si cením možnosti neodvádět zbytečně pozornost od klíčových témat hrou o peníze. Ke zmatení pojmů dochází, když klienti porovnávají ceny projektů, které používají standardizované systémy s typovými detaily od výrobce (jde o projekty, které neřeší prováděcí část, nezabývají se proto vůbec detaily), s cenou za projekt individuálně navrženého domu a ještě v pasivním standardu (což je navíc oblast stavění v neustálém vývoji). V neposlední řadě bohužel dochází i k pokřivení cen za projektové práce tím, že výrobci některých rozšířených stavebních systémů usilují o korupci projektantů nabídkou odměny v podobě procent z ceny prodaného materiálu. Projektant tedy přestává být nezávislým tvůrcem, který hledá optimální řešení pro klienta, ale prosazuje řešení výhodná pro třetí subjekt a výnosná pro projektanta samotného. Všichni samozřejmě máme tendenci srovnávat své finanční představy o stavbě domu s realizacemi svých přátel, příbuzných a známých. Do ceny celého projektu ale vstupuje mnoho proměnných, které podobná srovnávání činí nepoužitelnými a zavádějícími. Cena každého realizovaného domu se liší v závislosti na místě realizace

a na schopnosti klienta zadávat práci a hlídat její provedení. Na ceně se významně podílí cena pozemku, cena jeho zasíťování a ovlivní ji i míra zapojení rodiny či přátel do práce na stavbě. V neposlední řadě je do celkové částky třeba započítat i takové položky, jako je oplocení pozemku atp., tedy položky v řádu statisíců, jejichž cena závisí na konkrétním pozemku a jeho velikosti. Co z toho do udávané ceny „jedna paní povídala“ kdo započítává a co z toho navíc souvisí s pasivním domem, prakticky nejde dohledat. Nelze než varovat před srovnáváním nesrovnatelného.

Rodinný dům v čase Z hlediska ceny stavby je jejím hlavním faktorem objem stavby. Najít tu správnou velikost je pro spokojenost budoucích obyvatel klíčové. Pokud klient velikost budovy neodhadne správně, dům mu nebude sloužit, ale stane se pro něj přítěží. Nefunkčním se dům v určitou chvíli stane i tehdy, není-li uzpůsoben přirozenému vývoji rodiny. Generace se přetvářejí jedna v druhou, a pokud dům neumožňuje například soužití jakkoli velkých (malých) rodinných jednotek, nastane chvíle, kdy přestane vyhovovat. To je nevyhnutelné například u budov s centrálním schodištěm v obytném prostoru, které je samo o sobě impozantním prvkem interiéru. V důchodovém věku ale vede k obývání pouze přízemí. Patro nelze bez narušení soukromí sdílet a nelze ani provozně oddělit vytápění. Pasivní dům v typovém provedení? Po tomto řešení je dnes poměrně velká poptávka, především jako po způsobu, jak snížit cenu pasivního domu i v projektové fázi. Ve skutečnosti je typový pasivní dům protimluv, protože pasivní dům je ušitý na míru místu (a obyvatelům). Stejný dům není pasivní na jižní Moravě a na horách. A jestliže lze projekt upravit, pak už to není typový projekt. Ačkoli dnes řada firem projekt na „typový pasivní dům“ nabízí, každý zájemce

nechť jej prověří otázkami formulovanými Centrem pasivního domu (dostupné na webové stránce www.pasivnidomy.cz, poznámka redakce).

Kam se ubírá pasivní stavění? Pasivní stavění nejvíc posune jeho rozšíření ve větší míře. Přinese širší sortiment specializovaných výrobků pro pasivní domy a ovlivní i jejich ceny. Dnes je skoro každý výrobce komponentu pro pasivní domy monopolním dodavatelem téměř (snad příliš nepřeháním) kusové výroby. Vyšší ceny ale naznačují jasný trend ke snižování přímo úměrně se zvyšováním produkce komponentů. Zároveň jak přibývá množství specializovaných dodavatelů, roste i jejich kvalita. Tento trend je od Zelené úsporám doufám nezvratný a určitě jej podpoří schválená legislativa doprovázející směrnici EPBD II. Další významný posun závisí na rozvoji chytrých, regionálně soběstačných sítí a možnosti zálohovat energii pro specifické funkce na záložní zdroje (zvyšováním jejich kapacity, účinnosti a životnosti). Pasivní dům pro své fungování vyžaduje relativně malé množství energie (několik málo ventilátorů, čerpadel a řídicí systémy regulace). S možností zálohovat si vlastní energii, například z již dnes používaných solárních kolektorů a fotovoltaických panelů, je jen otázkou několika let, kdy se majitelé pasivních domů přiblíží ideálu energetické nezávislosti představovanému pojmy domy téměř nulové nebo dokonce plusové. Redakce děkuje autorům knihy Jak se žije v nízkoenergetických a pasivních domech a vydavatelství Grada Publishing, a.s., za laskavý souhlas s otištěním vybraného textu. Část textu byla redakčně krácena. Autoři: akad. arch. Aleš Brotánek, Mgr. Klára Brotánková, AB Ateliér E-mail: [email protected] [email protected] www.abatelier.cz 38–39

profil


Doc. Ing. Josef Chybík, CSc. – když se stavař stane děkanem architektury... a třikrát Vedoucí místa akademických pracovišť, ať už kateder či fakult, jsou ostře sledované a velmi žádané pozice. Na veřejnost občas proniknou diskuze o politickém pozadí těchto voleb, které si v lecčem nezadají s klasickými volbami tuzemských vládních představitelů. I proto překvapí, když je některý kandidát zvolen opakovaně. Doc. Chybík zastává v současnosti funkci děkana FA VUT v Brně již potřetí. Po osobním setkání jeho opakované zvolení neudivuje – k popisu se nabízí přídavná jména jako inteligentní, skromný, erudovaný, slušný, oddaný své práci… Co vás přivedlo ke stavebnictví? Můj tatínek absolvoval Střední průmyslovou školu stavební v Lipníku. Když jsem já sám končil devítiletou docházku, přemýšlel jsem, co dělat dál. Nakonec jsem se vydal v jeho šlépějích – vystudoval jsem Střední průmyslovou školu stavební v Opavě. Potom jsem přešel na brněnské VUT, kde jsem vystudoval v oboru pozemní stavby. Ve stavebnictví jsem zůstal i po absolvování vysoké školy – v Brně jsem nastoupil do projektové firmy Obchodní projekt Praha, kde zrovna hledali někoho, kdo by se zabýval stavební fyzikou. Umožnili mi proto při práci dvouleté postgraduální studium v Bratislavě na SVŠT, kde jsem potkal řadu skvělých lidí a špičkových odborníků. Na VUT v Brně jste se tedy vrátil jako pedagog až po revoluci? Po revoluci jsem se přihlásil do vypsaného konkurzu. Na poprvé jsem neuspěl, podruhé jsem byl – v roce 1994 – přijat jako akademický pracovník. Jsem tedy porevoluční síla. Měl jsem zájem i o předrevoluční působení, ale tehdy to nebylo možné. Byla mi položena klasická otázka, jestli jsem kandidát – odpověděl jsem, že ano, zrovna jsem zahájil kandidátské (postgraduální) studium. Otázka však zněla, zda jsem kandidát strany – to jsem ovšem nebyl, a možnost tehdejšího přijetí byla vyřešena.

Projektová praxe Projektové praxi jste se věnoval téměř dvacet let, začínal jste v době, kdy svět řešil energetickou krizi a první snahy o úspory energie. Dotýkalo se již tehdy toto téma vaší práce? Na konci sedmdesátých let jsem tyto tendence pozoroval, toto téma dorazilo i do tuzemska. Tehdy jsem měl možnost navštívit kongres v Karlových Varech, tematicky zaměřený na aktuálně revidovanou stavební normu. Na kongresu ve mně zahořel plamínek zájmu o stavební fyziku a stavební tepelnou techniku. Myslím, že jsem s výběrem tohoto zaměření udělal dobře, protože jsem mohl nakouknout do podstaty stavebnictví. Stavební fyzika přináší detailní pohled do materiálového inženýrství, návrhu stavebních konstrukcí i užívání budov. Utkvěl vám v paměti nějaký zajímavý projekt, který jste v projektové kanceláři řešili? Na roky strávené v projektové kanceláři velmi rád vzpomínám. Projektů byla celá řada. Navrhovali jsme budovy pro jihomoravský venkov. Často to byla nákupní střediska, hotely, kulturní domy apod. Z období po revoluci, kdy jsem několik let pracoval jako OSVČ, bych zmínil celkovou rekonstrukci stanice Městské

policie Brno. Budova stojí dodnes – chodím se tam dívat, jak po dvaceti letech funguje zaizolovaný obvodový plášť, jak pracuje polystyren, zda praská, či nepraská. Jak polystyren po tolika letech vypadá? Stále žije, nevypařil se, je funkční. Našel jsem nějaké trhlinky, které by v rámci údržby bylo vhodné opravit, ale celkově funguje pořád dobře. Revoluce v roce 1989 vás tedy zastihla v Obchodním projektu Praha? Ano, dokonce jsem byl členem stávkového výboru, byť s velkou mírou strachu. Řešili jsme změny týkající se brněnské lokace. Tehdy se vlastně ještě v pondělí nevědělo, co bude po předchozím shromáždění studentů následovat, přesto jsme již manifestovali. Pak už vypukla generální stávka a další dění bylo dané. Po revoluci byla firma zrušena, pokračoval jsem v práci jako OSVČ.

Akademik a pedagog Na VUT působíte od roku 1994. Baví vás pedagogická práce? Jistě, je to krásná práce. Kdyby mě nebavila, nemohl bych ji dělat. Vnímám ji jako občerstvující činnost, je to práce s mladými lidmi. Nechci říci, že je to

Doc. Ing. Josef Chybík, CSc.

To je stále trochu problém. Architekti skoro všichni chtějí vystudovat magisterský stupeň, což není možné. Vidím i určitý problém ze strany průmyslu, který si zatím na bakaláře nezvykl. Pod pojem průmysl zahrnuji i stavební firmy. Na bakaláře se nahlíží jako na „lepší absolventy průmyslovek“, ale tak to není, mají ukončené vysokoškolské vzdělání. Ve firmách však chybí kolonky pro jejich pracovní zařazení, platové třídy. To je ale chyba těch firem – ne bakalářů ani školského systému. Nabízíte stejný počet míst pro bakalářský i magisterský studijní program? Zatím ano, vedení univerzity však do budoucna usiluje o snížení počtu míst v magisterském programu, a to zhruba o 20 %. Do budoucna se uvažuje i o snížení počtu studentů bakalářského studia. Jak už to bývá, jde o peníze – ministerstvo přiděluje finance podle počtu studentů. A protože se šetří, šetří se i na tom, co je nám nejdražší – na našich dětech. Na dětech, které studují, chodí do školy.

poslání, je to prostě nádherná práce. Vidíte, jak se noví studenti během čtyř let změní, profesně vyrostou. Jak se během uplynulých dvaceti let změnilo VUT? Škola se změnila určitě. Když jsem nastoupil, rozhodně nebyla tolik elektronizovaná. Digitální technologie, které jsou v současnosti ve škole k dispozici, dovednosti, kterých studenti nyní dosahují díky novým technologiím, jsou nesrovnatelné s dřívější dobou. A samotná struktura studia? Ta se samozřejmě změnila velmi výrazně. Kromě toho, že zmizely předrevoluční balasty v podobě marxizmu-leninizmu, se změnila i struktura a obsahová náplň. Musíme reagovat na aktuální podmínky,

měnící se normy, předpisy. Co se například energetiky týče, jsou změny markantní. V současnosti mimo jiné také více zapojujeme samostudium. Dovolili jsme si zkrátit týdenní rozsah z původních 30 hodin na 24. Nezkrátili jsme však délku studia na pět let – na škole stále zůstal šestiletý model 4 + 2 (čtyřleté bakalářské a dvouleté magisterské studium). Studium je strukturované – po čtyřech letech dostanou absolventi bakalářský diplom. Problém je v tom, že ne všichni se pak dostanou na magisterské studium – na ně musí opět projít přijímacím řízením, do kterého se hlásí i uchazeči z Prahy, Bratislavy, Košic a Ostravy. Nachází již na trhu uplatnění absolventi pouze bakalářského stupně studia?

Změnili se během let sami studenti? Studenti jsou pořád stejní. Nerad slyším, že jsou současní studenti hloupější, než jsme bývali my, nebo že nemají o studium tolik zájem. To je nesmysl. Mezi studenty fakulty najdete velmi talentované lidi, ale i studenty, kteří v podstatě neměli být přijati. Ale tak tomu bylo vždy. Jak si stojíte se zájmem nových uchazečů o studium? Některé technické školy či obory se potýkají s úbytkem nových studentů. Zájem o studium je obrovský. Přijímáme každoročně sto studentů, v loňském roce se přihlásilo 670 studentů, letos 595. Jsem rád, že je o studium na fakultě stále velký zájem, velmi mě to těší. Někdy zaznívá směrem k architektům výtka, že jsou příliš umělecky zaměření a chybí jim technické základy. Nemyslím si, že by tomu tak bylo. Kromě působení u nás na fakultě jsem členem 40–41

profil


několika státnicových komisí různých škol a všude studenti musí projít stavitelským vzděláním a zakončit studium státní zkouškou. Myslím, že to platilo pro generaci jejich předchůdců, starších kolegů. V současnosti to již není možné – i s ohledem na nové technické požadavky na stavby. Na technické základy se klade při studiu větší důraz. Od roku 2000 mají studenti nově povinnost složit státní zkoušku ze stavitelství, jež zahrnuje nejen znalosti z pozemního stavitelství, ale i konstrukcí a stavební fyziky. Možná tato neblahá pověst vzniká spíše z toho,

toto téma přitahuje? Jste přesvědčením ekolog? Neřekl bych o sobě, že jsem ekolog – nemám rád úplně vyhraněné postoje a zařazení. Snažím se proniknout do různých oblastí, alespoň v rámci svých možností. Přírodní materiály jsou oblast, kterou by stavební inženýr i architekt neměl opomíjet. Je to další možnost, jak stavět něco nového, co mohou klientovi nabídnout. Pravidelně pořádáme konferenci Zdravé domy, na kterou zveme odborníky z celé Evropy a snažíme se seznamovat stavební veřejnost s novými poznatky. Ve své

Vzdělání nikdy nikomu neuškodilo, je to deviza, náš vklad do budoucnosti, na kterém se šetřit nemá. Kdyby nemělo být na nic jiného, tak na vzdělání a zdravotnictví se peníze najít mají. že architekti jsou zkrátka trochu jiní, než jsme my (smích). Jsou trochu bohémové, kteří na tvorbu pohlížejí umělecky.

publikaci o přírodních materiálech jsem chtěl uceleně shrnout posbírané poznatky z této oblasti.

Nemáte s tím jako inženýr někdy problémy? Absolutně ne. Já se vlastně od svých patnácti let pohybuji mezi architekty a cítím se mezi nimi dobře.

Domníváte se, že se zájem veřejnosti, firem i klientů o udržitelné stavebnictví postupně zvyšuje? Připadá mi, že se o toto téma zajímá stále více lidí. Není jich enormně hodně, ale zájem v lidech je. Jde i o šetrný přístup k životu, ke světu. Chci postavit dům a mohu se přitom chovat ohleduplně, moudře. Nemusím celý dům stavět z těchto materiálů, ale mohu jimi nahradit určité komponenty, například omítky. Musí však zůstat zachována svobodná vůle – aby klient mohl mít možnost jít touto cestou, aby věděl, na koho se může v tomto směru obrátit, nemusel experimentovat. I v tuzemsku jsou již uznávaní odborníci, kteří staví tímto způsobem – zmíním například jména Brotánek, Navrátil, Smola, Hudec, atd.

Udržitelné trendy ve stavebnictví Upravujete osnovy studia ve směru nových trendů – udržitelnosti a šetrného stavebnictví? Tato témata jsou zařazována do předmětů plošně, inovovali jsme v tomto duchu obsah předmětů. Navíc máme i volitelné předměty, přímo zaměřené na ekologická témata a udržitelnost – environmentální vnímání světa, úspory energie a související aktuální témata. Snažíme se v této oblasti i publikovat a vést studenty. Jste, mimo jiné, autorem publikací o přírodních materiálech. Čím vás

Snažíte se v tomto směru obměňovat sestavu přednášejících na fakultě? To není tak snadné. Univerzitní struktura je přece jen trochu kamenná, petrifiko-

vaná. Je třeba pracovat s lidmi, kteří jsou schopni zvládnout nejen pedagogickou část práce, ale i další činnosti. Tedy tvůrčí složku procesu, aby škola nestála jenom na příjmech z ministerstva – do budoucna si totiž musíme vybudovat i další pilíře financování. Máte na mysli nějaké konkrétní projekty, granty? Snažíme se jít cestou grantové politiky, v současnosti máme na fakultě několik menších projektů. Máme dva projekty česko-rakouské spolupráce, které umožňují studentům vycestovat. S Centrem pasivního domu máme projekt OPVK – Cesty na zkušenou. Zatím se nám nedaří získat projekty od grantové (GAČR) a technologické agentury (TAČR), v tomto směru musíme být do budoucna aktivnější. Stran průmyslu se nám podařilo navázat spolupráci s Výzkumným ústavem maltovin a Sdružením výrobců cementu a pořádáme již druhý ročník studentské soutěže Beton a architektura. K udržitelnému stavění nedílně patří téma urbanizmu. Jak je zastoupeno na vaší fakultě? Urbanizmus je naprostý základ celého studia, věnuje se mu velká část výuky i projektů. Obor studia pro bakalářský i magisterský stupeň se přímo jmenuje architektura a urbanizmus. V doktorském studijním programu pak je možné se zaměřit cíleně přímo na urbanizmus.

Manžel, otec, entomolog Co rád děláte ve volném čase? Jsem amatérský entomolog. Běhám po lesích a loukách a sbírám hmyz, konkrétně brouky. Je to můj koníček už od mládí, za ta léta mám již docela pěknou sbírku. Kromě tohoto se také zajímám o sport, politiku a historii. A samozřejmě nesmím zapomenout na rodinu – jsem ženatý už téměř třicet let, máme dvě děti.

Pokračují ve vašich šlépějích? Syn je architekt, studuje doktorský studijní program. Dovolím si říci, že je šikovný, talentovaný architekt. Dcera studuje kunsthistorii – dějiny umění. Žena je stavební inženýrka – celá rodina tak vlastně máme k budovám blízko. Projevilo se to nějak ve vašem stylu bydlení? Ne, vůbec (smích). Celý život bydlíme v dvoupokojovém činžovním domě, nikdy jsme neměli potřebu si něco postavit, vybudovat. Žijeme velice skromně – nemáme auto, nepoužívám mobilní telefon, popravdě ani nechci. Lidé v mém okolí i kolegové si na to už zvykli.

Architektura, estetika a nulové domy Tématem tohoto čísla je Architektura a energetická koncepce. Myslíte, že spolu tyto aspekty mohou koexistovat, nebo si vzájemně odporují? Podle mě spolu mohou koexistovat docela dobře. Jeden příklad za všechny – vila Tugendhat od architekta Ludwiga Miese van der Rohe. Byla postavena koncem dvacátých let z materiálů, které byly tehdy dostupné. Přitom je však skvěle orientována ke světovým stranám, má minimum oken na severní stranu, použité materiály jsou schopny akumulovat sluneční energii, je v ní teplovzdušné větrání, a to vše z období již téměř před sto lety. A zároveň je to nejkrásnější dům široko daleko, za kterým lidé jezdí do Brna z celého světa. Zkrátka dobrý architekt si poradí; našli bychom celou řadu dalších příkladů. Připadá mi ale, že architekti (myslím již ty zaběhlé v praxi) nemají příliš zájem se v tomto směru vzdělávat a posunovat dopředu. O nízkoenergetických budovách se mluví v tom smyslu, že to jsou tlustokožci – kvůli větší tloušťce tepelné izolace. Architekti si stěžují, že tyto domy nemohou patřičně vytvarovat, dát jim žádaný design atd., ale to není tak docela pravda.

Budou architekty v budoucnosti výrazněji omezovat požadavky na téměř nulovou spotřebu energie, které se v tuzemsku postupně zavádějí? Určitě ano. Ve svých návrzích budou muset zohlednit i tyto požadavky. Stále se nabízí otázka, jak to v tuzemsku proběhne. Čas do roku 2020 je velmi krátká doba – uvidíme, jak se s touto výzvou popasujeme. Jsem však přesvědčen, že je to správná cesta a vývoj k tomu směřuje. Je to trend, ke kterému nás bude vést i nová stavební vyhláška. Jak vnímáte směrnici EPBD II, která do ČR tyto požadavky přináší? My Češi jsme známí tím, že se snažíme vše obejít, najít si nějakou cestu kolem. Myslím si, že je pro nás dobré, mít nad sebou pevnější, jasně definovaný rámec, který nám vymezí určitý prostor pro další pohyb. Z tohoto pohledu si tedy myslím, že je to nezbytné. Jak říká architekt Brotánek – ropný večírek končí. Nežijeme každý na vlastní planetě, ale na jedné společné. A zdroje sice jsou relativně nekonečné, ale za jakou cenu? A v jakých oblastech jsou dostupné?

Souvisejí s tím i nové průkazy energetické náročnosti budov. Na průkazy samotné si teprve musím vytvořit jasný názor – trochu nám zasahují do soukromí. Na druhou stranu přinášejí přehled, jaká budova vlastně je, jak je kvalitní. To není nikdy na škodu. Co připravujete do budoucna? Jak jsem již zmiňoval, chceme a musíme se více zapojit do grantových projektů, zlepšit spolupráci s průmyslem, firmami. Za rok mi končí funkční období a pak bych chtěl připravit publikaci o recyklovaných stavebních materiálech. Bude navazovat na přírodní materiály, kterým jsem se již věnoval. Jedná se o také poněkud opomíjené, ale přitom důležité téma. Autorka: Ing. Petra Šťávová, Ph.D., šéfredaktorka E-mail: [email protected] Foto: Tomáš Malý

Doc. Ing. Josef Chybík, CSc. • Narodil se v Krnově v roce 1952. • V letech 1972–1977 vystudoval Fakultu stavební VUT v Brně. • Postgraduální studium absolvoval na Stavební fakultě STU v Bratislavě; dizertační práci vypracoval na téma Tepelná stabilita u staveb obchodu. • V letech 1977–1990 projektant v Obchodním projektu Praha – ateliér Brno. • V letech 1990–1994 soukromý projektant v oblasti investiční výstavby. • Od roku 1994 akademický pracovník na VUT v Brně; vědeckou aspiranturu vypracoval v oboru teorie a konstrukce pozemních staveb. • Zvolen děkanem Fakulty architektury pro funkční období 2000–2003, 2003–2006 a 2010–2014. • Autor mnoha odborných článků a publikací z oblasti stavebního inženýrství, tepelné techniky, přírodních materiálů a energeticky úsporných domů. 42–43

obnovitelné zdroje energie

autor: prof. Dr. Carsten Ahrens

Zelené strategie vstříc udržitelnému zásobování energií ve Spolkové republice Německo Po jaderné katastrofě ve Fukušimě se Německo rozhodlo zastavit výrobu elektrické energie v jaderných elektrárnách, a to v krátkém a středně dlouhém časovém horizontu. Produkci jaderných elektráren má zastoupit výroba elektřiny z fosilních paliv (zůstane na stávající úrovni), nově se má čím dále tím více uplatňovat „zelená“ energie z obnovitelných zdrojů. Páteří zásobování elektrickou energií v Německu se tak má stát energie ze slunce, větru a biomasy. Toto politické rozhodnutí bylo založeno na dosavadním pozitivním a důvěryhodném vývoji výroby obnovitelné energie v Německu, ke kterému na druhé straně mohlo dojít pouze díky spojitosti se zákonem o obnovitelných zdrojích energie (zákon Energie-Einspeisungs-Gesetz – EEG). Výkupní ceny elektřiny z fotovoltaických elektráren a biomasy jsou v současnosti pod určitým tlakem. Ve výstavbě je obrovský projekt pro výrobu elektrické energie: pole mořských větrných elektráren v Severním a Baltském moři. Vzhledem k tomu, že hlavní odběratelé elektřiny se nacházejí na jihu Německa, musí být zároveň vybudována výkonná a inteligentní přenosová síť, což vyžaduje investice poměrně značného rozsahu. Je zajímavé, jakým způsobem jsou do procesu udržitelné výroby a skladování energie zapojeni stavební inženýři. Článek se týká především tohoto aspektu a zajímavostí nad rámec běžné stavební praxe.

Úvod „Bezpečné a spolehlivé, šetrné k životnímu prostředí a cenově dostupné – takové mají být v budoucnu dodávky energie v Německu. Poslední jaderná elektrárna bude vypnuta a odpojena od sítě nejpozději v roce 2022.“ Tato slova pronesla v dubnu 2012 německá kancléřka Angela Merkelová. Německý ministr pro životní

prostředí, ochranu přírody a jadernou bezpečnost Peter Altmaier následně uvedl, že pro Německo je tento postoj velká výzva, kterou bedlivě sleduje celý svět. Německá vláda v dubnu 2012 vydala prohlášení Energetická koncepce – cíle a cesta vpřed [1]. Lze v něm nalézt tyto základní body: • Procento hrubé konečné spotřeby z obnovitelných zdrojů energie vzroste z 10 % v roce 2010 na 60 % v roce 2050. • Nejpozději v roce 2050 bude minimálně 80 % dodávek elektrické energie generováno z OZE (cíl byl upraven v roce 2012 zákonem o obnovitelných zdrojích energie EEG). • Snižování spotřeby energie v dlouhodobém horizontu. • V roce 2050 bude spotřeba primární energie snížena na 50 % ve srovnání s rokem 2008. • Aby toho bylo dosaženo, musí růst produktivita výroby energie v průměru o 2,1% ročně (z hlediska konečné spotřeby energie). • Spotřeba elektrické energie bude do roku 2050 nižší o 25 %, ve srovnání s rokem 2008; o 10 % bude snížena již do roku 2020. • Staré budovy budou postupně modernizovány (podle terminologie českého stavebního zákona budou prováděny „změny dokončených staveb“) tak, aby se zvyšovala jejich energetická účin-

nost. V současnosti je modernizováno 1 % staveb ročně, objem modernizací se zvýší na 2 % ročně. • Celková spotřeba energie v dopravě a rezortu dopravy se do roku 2050 sníží o 40 % (ve srovnání se spotřebou v roce 2005).

Aktuální situace V současnosti Německo překračuje všechny plány týkající se rozvoje fotovoltaiky. Nárůst produkce energie z biomasy je také výrazný. Expanze větrných elektráren na pevnině převyšuje očekávání. A i když je nárůst mořských větrných elektráren nižší, než bylo plánováno, vyhlídky tohoto typu výroby elektřiny energie jsou skvělé. Na druhé straně existuje citelný deficit v rozšíření rozvodné sítě, zavádění technologií pro skladování energie a rozšiřování inteligentních sítí. Využívání potenciálu účinnosti v různých odvětvích také významně zaostává za stanovenými cíli. „V Německu, ale nejen tady, se musíme naučit myslet a jednat systémově. V budoucnosti by neměly plánovat svůj vlastní energetický směr jednotlivé německé spolkové země. Pouze kroky dohodnuté všemi spolkovými zeměmi povedou ke smysluplné národní koncepci, která se nemusí zastavit na německých hranicích. Německo leží v srdci Evropy, jejíž státy podepsaly smlouvu

Other energy resources (e.g. hard coal, lignite, mineral oils, natural gas) and nuclear energy: 87.5 %

o vytvoření společného evropského trhu s energií, která je závazná pro všechny členské státy EU. Neměli bychom to vnímat jako kámen úrazu, ale jako příležitost. Potřebujeme evropské obchodování s energií. Již v současnosti občas musíme dodávat elektřinu do jiných evropských zemí.“ [2]. Obnovitelné zdroje energie Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové konečné spotřebě energie v Německu v absolutních hodnotách v roce 2011 je znázorněn na obr. 1. Podíl obnovitelných zdrojů činil 12,5 % z celkových 8692 PJ. Je zřejmé, že daleko největší podíl zaujímá energie z biomasy, následuje větrná energie. Fotovoltaika, solární a geotermální energie představují stále malý podíl. Všechny snahy o zvýšení výroby energie z obnovitelných (zelených) zdrojů jsou spojeny s mezinárodními požadavky na snížení produkce CO2 či skleníkových plynů. Přínos OZE k plnění tohoto závazku v Německu ukazuje tabulka 1. Zavádění všech typů zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů vyžaduje paušální investici ve výši 22,9 bil. eur. Z toho 13,8 bil. eur se vrací zpět společnosti, což je pro různé sektory energetického průmyslu významný zdroj příjmu. Pracovní příležitosti Dalším velmi důležitým zdrojem příjmu je zvýšení počtu pracovních míst přímo spojených se sektorem obnovitelných zdrojů energie (obr. 2). Nejvíce atraktivní a poptávaná jsou místa v oboru: 1. solární energie (32,8 %), 2. biomasy (32,6 %), 3. větrné energie (26,5 %). Výroba „zelené“ elektřiny Díky zákonu EEG rostl podíl výroby elektřiny z OZE progresivním způsobem (obr. 3). Je zřejmé, že výroba „zelené“ elektřiny se nejprve prudce zvýšila v oblasti větrné energie, potom v biomase a následně ve fotovoltaice. Výroba z vodních elektráren zůstává více méně konstantní.

1 Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové konečné spotřebě energie v Německu v roce 2011; celková spotřeba byla 8692 PJ (podíl OZE činil 12,5 %: 0,7 % vodní elektrárny; 2,0 % větrné elektrárny; 0,8 % fotovoltaika; 8,4 % biomasa; 0,5 % solární a geotermální energie)

2 Pracovní místa v oblasti OZE (nárůst pracovních pozic v tomto sektoru v Německu v roce 2011 – celkem 381 600 pracovních pozic)

140,000 120,000 100,000 80,000 60,000 40,000 20,000 0

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

3 Vývoj produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v Německu od roku 1990 (tmavě modře – vodní elektrárny, zeleně – biomasa, světle modře – větrná energie, žlutě – fotovoltaika); rámečky v grafu zobrazují zavádění souvisejících předpisů

Snížení emisí skleníkových plynů (mil. tun) Výroba elektřiny Elektřina z OZE s dotacemi Produkce tepla Produkce z biogenních pohonných hmot Celkem

86,3 cca 70 39,1 4,8 130,1

Tab. 1 Snížení emisí skleníkových plynů v Německu díky využití OZE (údaje z roku 2011) 44–45

obnovitelné zdroje energie

autor: prof. Dr. Carsten Ahrens

Stavebnictví Energetická účinnost patří mezi důležitá témata řešená jak v celosvětovém měřítku, tak v měřítku EU, na národních úrovních a v neposlední řadě i na úrovni firem, zejména v sektoru stavebnictví. Energetické průkazy znamenaly pro realitní trh vysoké investice, tedy i pro stavební firmy. DENA (Německá energetická agentura) v úzké spolupráci se zúčastněnými stranami připravuje trh na změny spojené s novými předpisy a technologiemi, zajišťuje předávání znalostí a podporuje strategický rozvoj pilotních projektů. Tím otevírá cestu novým exportním trhům pro německé podnikání v oblasti energeticky efektivních produktů a služeb.

HERRENKNECHT AG | UTILITY TUNNELLING | TRAFFIC TUNNELLING

4

3. OFFSHORE FOUNDATION DRILLING (OFD®). VORTEILE - SCHALLSCHUTZ.

Prognóza nárůstu výkonu německých větrných elektráren na pevnině (oranžově) a na moři (modře) Bohren

Sluneční energie Sluneční záření má hustotu toku záření průměrně 165 W/m2 povrchu. Přibližně 2,3 mil. fotovoltaických a solárních tepelných elektráren v Německu využívá tuto nekonečnou energii pro výrobu elektřiny a tepla. Solární elektřina se ve velmi krátké době stala nosným sloupem decentralizovaného zásobování energií. V roce 2000 byla instalována fotovoltaická zařízení o výkonu 75 MWp; na konci roku 2010 to bylo 17 320 MWp. Obdobně se za toto období zvýšila výroba elektřiny z 64 GWh na 12 000 GWh. V roce 2010 sluneční energie pokryla poptávku po elektrické energii více než 3,4 milionů domácností v Německu a zajistila tak snížení produkce CO2 o 6,2 mil. tun. Solární tepelné soustavy Dokonce i ve střední a severní Evropě jsou velmi rozšířené solární systémy s teplou vodou a hrají významnou roli ve výrobě energie. V Německu jde spolu s fotovoltaikou celkem o 2,3 milionů solárních zařízení, která přispívají k pokrytí požadavků na energie. Zapojení stavebních inženýrů je zřejmé – každá nová budova musí zahrnovat solární tepelné zařízení.

Fotovoltaika Kumulativní výroba elektřiny ze solární energie v Evropě, v zemích APEC a v Severní Americe se výrazně zvýšila. Účinnost solárních elektráren bude dále narůstat, výrobní ceny zařízení se přitom budou snižovat. Poptávka veřejnosti i průmyslu proto poroste. Evropa je stále lídrem v instalaci nových fotovoltaických zařízení, ale Čína již obsadila druhé místo. Německo prohrálo své postavení ve světovém vedení na úkor Itálie v roce 2011, ale stále je druhé na světě.

Větrná energie

5 Porovnání hlučnosti různých metod pilotování; zeleně – nová metoda OFD

!"##"$%$"&'()*+,

Větrná energie má v Německu nejvyšší potenciál dalšího rozvoje. V jejím případě se uplatňují jak elektrárny umístěné na pevnině, tak na moři, které mají být hlavním zdrojem pro pokrytí poptávky po energii jižního Německa. Priorita mořských větrných elektráren je zcela zřejmá z prognózy vývoje (obr. 4), kde je porovnán nárůst výroby energie z pevninských a mořských větrných elektráren s výhledem do roku 2030. Zatímco instalovaný výkon větrných elektráren na pevnině již téměř narůstat nemá,

nárůst výkonu elektráren na moři má výhledově prudce narůstat [3]. Očekávaný nárůst je důsledkem poptávky zákazníků a výrobců. Prvním krokem německé vlády směrem k naplnění energetické koncepce bylo schválení programu Mořská větrná energie s podporou ve výši 5 bil. eur. To umožňuje investorům získat zkušenosti nezbytné pro kompetentní řízení a management s ohledem na technické obtíže konstrukce mořských větrných elektráren.

3. OFFSHORE FOUNDATION DRILLING (OFD®). AKTUELLER STAND. Großbohrtechnik (OFD-LD) für Monopile-

Gründungen

Kleinbohrtechnik Großbohrtechnik (OFD-SD) für (OFD-LD) aufgelöste für Monopile-

Durchmesser 4-7m

!"##"$%$"&'()*+,

Výstavba elektráren na otevřeném moři nabízí velký počet činností pro stavební firmy, a tudíž pro stavební inženýry. Příkladem takové společnosti je společnost Hochtief, která vlastní lodě, zajišťuje námořní logistiku, má výcviková střediska, experty pro vrtné soupravy a výkopové technologie [4]. Společnost uvádí: trh větrných elektráren na volném moři je na vzestupu. V polovině roku 2012 bylo na moře spuštěno první plavidlo pro stavbu rozsáhlých větrných farem umístěných v hlubokých vodách daleko od pobřeží. Od minulého roku je v Evropě v plánu výstavba více než 800 větrných elektráren ročně, přitom 80 % z nich bude postaveno více než 50 kilometrů od pobřeží. Většina elektráren se staví v hloubce 35 až 50 m. Vzhledem k tomu, že výkon turbín se stále zvyšuje (více než 6,5 MW), musí být základové konstrukce věží větrných turbín dostatečně silné. Společnost Hochtief má vlastní specializované vybavení k dispozici již od roku 2004 – plovoucí základnu Odin. V roce 2010 přibyla nová základna Thor. Od začátku společnost pracuje se svou vlastní posádkou na moři, a to od uklízeček až po kapitány.

Ekologické zakládání dříků Společnost Herrenknecht je známá jako světový lídr v oblasti horizontální vrtací techniky. Po celém světě má za sebou úspěšné realizace velkých tunelových projektů pro železnice, metra, expresní dálnice, vodovody apod. Poslední vývoj společnost zaměřila na vrtání technikou tzv. vertikální hřídele – touto metodou již bylo vyhloubeno mnoho jam pro podzemní stanice, parkoviště a vodovody [5]. Společnosti Herrenknecht AG a Hochtief Solutions ve vzájemné spolupráci vyvinuly účinnější, a především ekologičtější způsob zakládání mořských větrných turbín. Tato technika, nazývaná

Strukturen Gründungen

Kleinbohrtechnik (OFD-SD) für aufgelöste

Durchmesser Durchmesser 2-3m 4-7m

Strukturen

Durchmesser 2-3m

7 Zařízení pro vrtání malých průměrů OFD-SD pro kotvení rozvětvených konstrukcí

6 Technika vrtání OFD-LD pracující s velkým průměrem vrtání pro monolitické zakládání dříků

Zapojení společnosti Hochtief

3. OFFSHORE FOUNDATION DRILLING (OFD®). AKTUELLER STAND.

!"##"$%$"&'()*+,

-./0")12

OFD (Offshore Foundation Drilling), je založena na kotvení dříku větrné turbíny k mořskému dnu vrtáním. Metoda nabízí další technické možnosti řešení, jako je vrtání průměrů větších než šest metrů, OFD-LD (obr. 6), což je průměr označovaný jako limit pro konvenční vrtání, a úspěšné výsledky práce i ve štěrkovém a hliněném mořském podloží. Nový typ přístroje pro malé průměry vrtání (OFD-SD) se uplatní při kotvení rozvětvených konstrukcí, například trojitých pilířů s průměrem menším než 3 m (obr. 7). Největším ekologickým přínosem a výhodou této techniky do budoucna je snížení hlučnosti při kotvení základů na velmi nízkou úroveň akustického tlaku. Hluk generovaný pod mořskou hladinou při běžných kotvicích postupech může vážně poškodit mořskou faunu, zejména sviňuch obecných, a to nejen v německém Severním moři. Akustický tlak dosahuje hodnot až 190 dB ve vzdálenosti 750 m od místa kotvení. Německé předpisy přitom povolují pro tuto vzdálenost od zdroje hluku maximálně 160 dB. Všechny německé větrné elektrárny byly tedy vlastně postaveny nezákonně. Proto popsaná nová metoda vrtání s nízkou hlučností dává do rukou zúčastněným společnostem Herrenknecht a Hochtief nejlepší karty. Na obr. 5 jsou ukázány účinky různých opatření a metod na snižování hluku vypočítaného nebo změřeného ve vzdálenosti 750 m. Červená oblast znázorňuje hladinu intenzity zvuku při pilotování tradičními metodami, hodnoty leží mezi 165 a 175 dB. Modrá čára představuje

-./0")12

hodnotu 160 dB stanovenou předpisy. Významně níže, a to o více než 40 dB, leží hladina hluku generovaného novým způsobem vrtání metodou OFD.

Závěr Mořské větrné elektrárny představují v Německu jeden z nejvýznamnějších zdrojů zelené energie v budoucnosti. Základové práce pro kotvení větrných elektráren, logistika služeb na moři, pokládka podmořských kabelů a budování pevninské kabelové sítě jsou nové, do budoucna orientované pracovní oblasti, na které se německé společnosti Hochtief a Herrenknecht zaměřují. Zároveň však je třeba hledat odpovědi a inženýrská řešení problémů se skladováním kolísavé energie vyrobené z obnovitelných zdrojů. Jedním z těchto projektů bude vybudování evropské přenosové sítě propojené s různými tradičními gravitačními systémy, například skladováním vody ve vyšších nadmořských výškách, nebo uměle vybudovaných úložištích v rovinaté krajině [6]. Autor: prof. Dr. Carsten Ahrens, Jade-HS, Oldenburg, Mnichov, WCCE, Madrid E-mail: [email protected] Překlad: Ing. Petra Šťávová, Ph.D. Foto a obrázky: BMU, DEWI, Hochtief, Herrenknecht

Literatura: [1] [2] [3] [4] [5] [6]

www.bmu.de www.dena.de, www.dewi.de www.bmu.bund.de, www.erneuerbare-energien.de www.hochtief.de, www.hochtief-solutions.com www.herrenknecht.de www.matthias-popp.poppware.de

46–47

stavební konstrukce

autoři: Ing. Iveta Skotnicová, Ph.D., doc. Dr. Ing. Hynek Lahuta

Školicí centrum MSDK – výsledky měření tepelně technických vlastností stavebních konstrukcí Příspěvek navazuje na článek publikovaný v čísle 1/2012, ve kterém byla popsána realizace pasivní dřevostavby výzkumného centra Moravskoslezského dřevařského klastru. V současné době je již budova uvedena do provozu a průběžně se monitorují tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí. Příspěvek se zaměřuje na prvotní výsledky monitorování průběhů teplot uvnitř stavebních konstrukcí a v zemině pod základovou deskou. Cílem experimentálního měření je monitorování tepelného chování stavebních konstrukcí dřevostavby a zeminy pod základovou deskou za časově proměnných okrajových podmínek. Výsledky dlouhodobého měření budou porovnány s teoretickými výpočty pomocí dynamických simulačních metod.

Měřicí zařízení Pro zaznamenávání naměřených hodnot slouží vícekanálová měřicí ústředna dataTaker DT80G se čtyřmi moduly CEM 20, jež zaznamenává všechny hodnoty měřených veličin v konstrukci v nastaveném časovém intervalu 15 minut. Hodnoty teplot v zemině se zaznamenávají v časovém intervalu 1 hodina. Pro měření teplot v zemině jsou použity odporové platinové teplotní snímače TR 087B-60 Pt1000 (třída A, teplotní rozsah –25 až +70 °C), pro měření vnějších a vnitřních povrchových teplot konstrukcí teplotní snímače TG68-60 Pt1000 a TG7 Pt1000, pro měření teploty a vlhkosti uvnitř konstrukce stěn a stropů snímače HC2-C04 RH/T Rotronic. Umístění snímačů Teplotní sondy (S1-1 až S1-4) pro monitorování teplot v zemině jsou rozmístěny ve čtyřech pozicích pod základovou

1

deskou (obr. 2). Na každé pozici jsou zabudována tři teplotní čidla ve třech hloubkových úrovních pod povrchem terénu: 0,7 m; 1,5 m a 3,0 m. Další měření teplot v zemině umožňují rovněž odporové tenzometry (čidla 5 a 6) umístěné v základové desce (na výztuži) a zemní tlakové buňky (čidla 1 až 4) umístěné ve dvou hloubkách –0,7 m a 1,5 m pod povrchem terénu (obr. 3). Teplotní snímače pro měření povrchových teplot konstrukcí, teplot a vlhkosti uvnitř konstrukcí byly umístěny celkem do osmi pozic v obvodové stěně

a do dvou pozic ve střešní konstrukci (obr. 4). V každé pozici je umístěno vždy pět snímačů, které monitorují průběhy teploty a vlhkosti v příčném profilu konstrukce. Jednotlivé pozice mají umožnit sledování tepelně vlhkostního chování konstrukce s ohledem na různé faktory: vliv skladby konstrukce, vliv orientace konstrukce na světové strany, vliv tepelného mostu, vliv tepelné vazby (kout), vliv odvětrávané mezery na vnější straně konstrukce, vliv vnitřního a vnějšího prostředí. Další tepelně vlhkostní čidla byla ještě umístěna do půdního prostoru

1 Výzkumné a školicí centrum Moravskoslezského dřevařského klastru (foto: MSDK) 2 Rozmístění teplotních sond do zeminy pod základovou deskou (zdroj: RD Rýmařov) 3 Rozmístění odporových tenzometrů a tlakových buněk do zeminy pod základovou deskou (zdroj: RD Rýmařov) 4 Rozmístění snímačů v obvodových konstrukcích (zdroj: RD Rýmařov)

a do vnitřních prostorů místností pro sledování parametrů vnitřního prostředí. Umístění teplotních čidel do zeminy i do stavebních konstrukcí muselo být realizováno současně s výstavbou centra. Na obr. 5 je ukázka ukládání teplotních čidel do zeminy, obr. 6 a obr. 7 ukazují montáž tepelně vlhkostních čidel do stěnové a střešní konstrukce. Skladba obvodových konstrukcí Obecně se předpokládá, že lehké konstrukce bez výrazných akumulačních schopností přispívají k přehřívání vnitřních prostorů. Jednou z možností, jak eliminovat tepelnou zátěž vnitřního prostředí, je volba vhodné materiálové skladby obvodových konstrukcí. V tabulce 1 je uvedena skladba obvodové konstrukce centra s popisem tepelně technických vlastností jednotlivých materiálů. Jako tepelně izolační materiál byla do všech obvodových konstrukcí navržena dřevovláknitá izolace, která se vyznačuje vysokou hodnotou měrné tepelné kapacity a nízkou hodnotou součinitele teplotní vodivosti. Součinitel teplotní vodivosti a v m2/s vyjadřuje schopnost látky změnit teplotu v určitém místě uvnitř materiálu vzhledem ke změně teploty na povrchu materiálu. Čím je jeho hodnota nižší, tím pomaleji se mění teplota uvnitř materiálu vzhledem ke změně teploty na jeho povrchu. Cílem experimentálního měření je ověřit, jakým způsobem se projevuje působení přímého slunečního záření na průběh teploty ve skladbě obvodové konstrukce centra v letním období.

2

3

Výsledky měření

4

Měření průběhů teplot uvnitř obvodové stěny v letním období Pro ukázku průběhu teplot uvnitř obvodové konstrukce byl vybrán jeden typický letní den (srpen 2012) s přímým slunečním zářením. Vzhledem k relativně krátké době sledování a ukládání

měřených veličin nelze ještě z výsledků odvodit nějaké zásadní závěry, ale je možné pozorovat, jakým způsobem se materiálová skladba konstrukcí vyrovnává s tepelnou zátěží. Na obr. 8 jsou uvedeny časové průběhy teplot uvnitř konstrukce obvodové stěny dřevostavby

během 24 hodin. Stěna je orientována na jižní stranu s přímým slunečním zářením. Vnější povrchová teplota konstrukce kolísala během hodnocených 24 hodin mezi 41,2 °C a 16,5 °C, zatímco vnitřní povrchová teplota se měnila pouze v intervalu 25,8 °C až 27,3 °C. 48–49

stavební konstrukce

Skladba obvodové stěny s kontaktním zateplením (od vnitřní strany)

autoři: Ing. Iveta Skotnicová, Ph.D., doc. Dr. Ing. Hynek Lahuta

Materiálové charakteristiky Tloušťka vrstvy d [m]

Objemová hmotnost r [kg/m3]

Měrná tepelná kapacita c [J/(kg.K)]

Součinitel tepelné vodivosti l [W/(m.K)]

Deska Fermacell Dřevovláknitá izolace Steico Flex Deska Fermacel Vapor

0,015 0,060 0,015

1000 50 1000

1250 2100 1250

0,13 0,039 0,13

Dřevovláknitá izolace Steico Flex / nosník Steico Wall SW90

0,300

50

2100

0,039

Deska Fermacell Dřevovláknitá izolace Steico Therm Dřevovláknitá izolace Steico Protec Omítka Baumit

0,015 0,080 0,060 0,007

1000 160 250 1800

1250 2100 2100 790

0,13 0,039 0,048 0,47

Typ a umístění čidel TG7

HC2-C04 HC2-C04 HC2-C04

TG68-60

Tab. 1 Skladba obvodové stěny (varianta s kontaktním zateplením)

Teplotní útlum konstrukce se dá stanovit jako poměr teplotní amplitudy vnějšího povrchu a teplotní amplitudy vnitřního povrchu, v tomto případě tedy činí 16,5. Z průběhu teplot na obr. 8 je patrné, že dřevovláknitá tepelná izolace dokáže výrazně zredukovat tepelnou zátěž obvodové konstrukce a zpomalit proces přehřívání konstrukce. Měření průběhů teplot v základové desce a v podzákladí v letním období Na obr. 9 je znázorněn průběh teplot v zemině během vybraného letního dne (srpen 2012). Teploty v zemině vykazují stabilní hodnoty a kolísají pouze v závislosti na pozici umístění sondy pod

5

základovou deskou v rozmezí 15,8 °C (okraj desky) až 13,4 °C (střed desky) v hloubce 0,7 m. V závislosti na hloubce teplota v zemině klesá. Nejnižší teploty v zemině je dosaženo v místě sondy S1-4 (střed desky) v hloubce 3 m – a to 10,8 °C. Teplota v železobetonové základové desce se pohybovala v průběhu 24 hodin v rozmezí mezi 20,8 °C (střed desky) až 21,8 °C (okraj desky), v závislosti na poloze umístění odporového tenzometru (5 a 6).

stěny během vybraného zimního dne (leden 2013), kdy venkovní teplota vzduchu v noci klesla až na hodnotu kolem –15 °C, což odpovídá normovým okrajovým podmínkám používaným pro teoretické výpočty vedení tepla. Z grafu je patrné, že venkovní povrchová teplota konstrukce během 24 hodin kolísala v rozmezí 13 °C, vnitřní povrchová teplota pouze v rozmezí 1 °C.

Měření průběhů teplot uvnitř obvodové stěny v zimním období Na obr. 10 je zaznamenám časový průběh teplot uvnitř konstrukce obvodové

Měření průběhů teplot v základové desce a v podzákladí v zimním období Na obr. 11 je znázorněn průběh teplot v zemině během vybraného zimního dne (leden 2013). Teploty v zemině vykazují stabilní hodnoty a kolísají

6

7

Teplota [°C]

5 Ukládání teplotních čidel do zeminy v hloubce 3 m pod úrovní terénu a 1,5 m pod úrovní základové spáry (foto: Lubomír Martiník) 6 Umísťování tepelně vlhkostních čidel do konstrukce obvodové stěny 7 Umístění tepelně vlhkostních čidel do konstrukce střechy (foto: Ing. Petr Zejda) 8 Časový průběh naměřených teplot uvnitř konstrukce obvodové stěny v letním období 9 Průběh teplot v zemině pod základovou deskou v letním období 10 Časový průběh naměřených teplot uvnitř konstrukce obvodové stěny v zimním období 11 Průběh teplot v zemině pod základovou deskou v zimním období

45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 teplota vzduchu exteriéru

0,552 m vnější povrch

0,39 m

0,24 m

0,09 m

0,0 m vnitřní povrch

teplota vzduchu interiéru

Příčný řez konstrukcí (umístění teplotních čidel)

8

1:00 h

5:00 h

9:00 h

21:00 h

24:00 h

13.00 11.00 9.00 7.00 5.00 0,7 m

1,5 m

3,0 m

Hloubka pod povrchem terénu [m] sonda S1_1

9

sonda S1_2

sonda S1_3

sonda S1_4

25 20

Teplota [°C]

15 10 5 0 -5 -10 -15 -20 teplota vzduchu exteriéru

0,552 m vnější povrch

0,39 m

0,24 m

0,09 m

0,0 m vnitřní povrch

teplota vzduchu interiéru

Příčný řez konstrukcí (umístění teplotních čidel)

10

1:00 h

5:00 h

9:00 h

13:00 h

17:00 h

21:00 h

24:00 h

16.00

12.00

Teplota [ºC]

Autoři: Ing. Iveta Skotnicová, Ph.D., doc. Dr. Ing. Hynek Lahuta, Fakulta stavební VŠB – TU Ostrava E-mail: [email protected] www.fast.vsb.cz

17:00 h

15.00

Závěr Výsledky experimentálního měření průběhů teplot uvnitř obvodových konstrukcí dřevostavby zatím prokazují pozitivní vliv použitého izolačního materiálu (s vyšší měrnou tepelnou kapacitou) na eliminaci tepelné zátěže konstrukcí v letním období. V zimním období je kromě sledování teplot a vlhkosti věnována pozornost také měření prostupu tepelného toku přes stavební konstrukce. Na základě dlouhodobějších provedených měření bude možné odvodit součinitel prostupu tepla konstrukcí a porovnat výsledky teoretických předpokladů s reálnými naměřenými hodnotami. Závěry jsou zatím pouze předběžné s ohledem na malý rozsah měření a analýz.

13:00 h

17.00

Teplota [ºC]

pouze v závislosti na pozici umístění sondy pod základovou deskou v rozmezí 6,3 °C (okraj desky) až 12,9 °C (střed desky). V závislosti s rostoucí hloubkou zeminy se teplota zvyšuje. K největšímu nárůstu teploty dochází v místě sondy (S 1-2), a to z teploty 5,4 °C na 11,4 °C v hloubce 3 m. Teplota v železobetonové základové desce se pohybovala v průběhu 24 hodin v rozmezí mezi 17,2 °C (střed desky) až 12,0 °C (okraj desky), v závislosti na poloze umístění odporového tenzometru.

8.00

4.00

0.00 0,7 m

1,5 m

3,0 m

Hloubka pod povrchem terénu [m] sonda S1_1

sonda S1_2

sonda S1_3

sonda S1_4

11

50–51

měření a regulace

autor: redakce

Nová budova centrály Komerční banky v pražských Stodůlkách Komerční banka převzala do užívání novou budovu centrály v pražských Stodůlkách. Budova o rozloze 17 000 m2 vznikla v rámci nově budované městské čtvrti CITY WEST a je postavena v souladu s kritérii šetrného stavění. Důraz je kladen i na úsporný provoz. Ten zajišťuje inteligentní systém regulace, který řídí spotřebu energie v budově, ovládání žaluzií, rolet, atd. Budova získala zelený certifikát BREEAM s hodnocením Very Good. Inteligentní regulace Úspor energie je v budově dosahováno při každodenním provozu díky využití inteligentních technologií. Řídicí systém kompletně reguluje systémy technických zařízení v budově, jako jsou klimatizace, větrání, vytápění a osvětlení. Ústředí řídicího systému připomíná menší velín. Prostřednictvím měřidel a senzorů systém kompletně monitoruje spotřebu elektrické energie, vody, tepla a chladu. Inteligentní systém rovněž ovládá osvětlení a využití žaluzií a rolet, a to nejen pro dosažení co nejvyšších úspor energie, ale také pro zajištění většího pohodlí obyvatel budovy. Centrála slouží také jako integrační platforma dalších důležitých systémů v budově, sledování záložních zdrojů napájení dieselagregátů a UPS i sledování stavu všech rozvaděčů.

Řízení osvětlení Úsporný provoz je založen na průběžném vyhodnocování dat ze senzorů v budově. Pokud například v kancelářích či na chodbách nikdo není, systém sám zhasne světla. Nemůže se tedy stát, že by někdo při odchodu z práce zapomněl zhasnout a celou noc se zbytečně svítilo. Obdobně je tomu s denním svícením a žaluziemi. Čidla v pobytových zónách osob kontinuálně měří intenzitu

1

Centrála Komerční banky: • • • • • • • •

17 500 m² užitné plochy; 1200 zaměstnanců; certifikát BREEAM na úrovni VERY GOOD; řízení osvětlení Merten KNX; automatické ovládání žaluzií a rolet; řídicí systém TAC Vista; sledování spotřeby elektřiny, vody, tepla a chladu; dodavatel technologií: Schneider Electric CZ, s.r.o.

1 2 3 4 5 6

Budova centrály Komerční banky ve Stodůlkách Strojovna vzduchotechniky Ing. Jaroslav Žlábek demonstruje technologické řešení v budově KB Kancelářské prostory jsou ovládány bezdrátovými vypínači a tlačítky Všechny rozvody jsou izolovány pro snížení ztrát energie Kanceláře jsou vybavené čidly pro měření parametrů vnitřního prostředí

osvětlení a zároveň monitorují intenzitu slunečního záření dopadajícího na okna – podle toho pak mění polohu rolet a žaluzií. Jestliže je jasný, slunečný den a v kanceláři je velké množství přímého světla, automaticky se spustí rolety a žaluzie. Pokud by po nějakou dobu naopak bylo šero, systém sám vyhodnotí, jak intenzivně je třeba svítit uvnitř budovy, aby se množství světla „dorovnalo“ na dobrou viditelnost. Plynulá regulace zdrojů světla umožňuje osvětlovat prostor přesně podle aktuální potřeby, což přináší další úsporu energie ve srovnání s běžnou kanceláří, kde osvětlení funguje v režimu zapnuto/vypnuto.

2

Čtvrthodinová maxima Budova se dělí do šesti elektrookruhů podle úrovně priority. Použitý systém regulace hlídá dodržování limitů čtvrthodinových maxim. V praxi to znamená, že pokud se blíží spotřeba elektřiny těchto maxim, těsně před jejich dosažením se postupně odpojí nejméně důležité okruhy. Počítače zaměstnancům budou stále fungovat, odpojí se však například jedno ze dvou chladicích zařízení apod. Docílí se tím toho, že systém nebude přetížen a zároveň se tak šetří.

3

4

5

6

Autor: redakce s využitím podkladů firem Schneider Electric CZ, s.r.o., a Komerční banka, a.s. Foto: Petra Šťávová, archiv firem

Komentář Ing. Jaroslav Žlábek, generální ředitel firmy Schneider Electric CZ, s.r.o. Nová kancelářská budova Komerční banky v takzvané britské čtvrti patří mezi zelené budovy. Ty se obecně vyznačují tím, že jsou energeticky velice efektní. Při návrhu a realizaci budovy se postupovalo tak, aby dopady na životní prostředí byly co nejmenší a aby budova byla energeticky úsporná, ekologická a udržitelná. V praxi to znamená, že proti klasické budově jsou náklady na energie u těchto budov nižší o čtvrtinu až polovinu. Například produkce CO2 je nižší o více než třetinu, spotřeba vody o 40 %, objem pevného odpadu je menší dokonce až o 70 %. Budova proto získala jako jedna z prvních v České republice certifikát BREEAM na úrovni Very Good. Certifikát nehodnotí jen nakládaní s energiemi či vodou, ale i užití materiálů, znečištění okolí stavby dopravou a hlukem. Jedním z hodnocených kritérií je i vnitřní prostředí. 52–53

recenze

autorka: Ing. Marie Tichá

Recenze knihy LCA a EPD stavebních výrobků Česká rada pro šetrné budovy vydala koncem roku 2012 odbornou publikaci zaměřenou na hodnocení staveb z hlediska jejich dopadů na životní prostředí. Publikace se týká především dvou významných nástrojů, které nabývají v otázce posuzování dopadů produktů na životní prostředí stále většího významu. Jedním z nich je posuzování životního cyklu, druhým je EPD – environmentální prohlášení o produktu.

Komu je kniha určena Publikace je určena širokému spektru čtenářů, především pak těm, kteří jsou profesně zaměřeni na oblast stavebnictví a zajímají se o environmentální dopady stavebních produktů, budov a staveb. Přínosná je zvláště pro ty, jejichž cílem je nejen zjistit, ale i smysluplně využít získané poznatky o environmentálních dopadech svých produktů jak k jejich snižování, tak i k prosazení svých výrobků v konkurenčním prostředí trhu. Jedná se především o výrobce stavebních komponent, investory, developery, architekty, projektanty, dodavatele sta-

Vladimír Kočí a kolektiv

veb, konzultanty, státní správu, realitní kanceláře či agentury a marketingové odborníky. Nespornou výhodou publikace pro čtenáře je jednoduchá navigace, která mu v krátkých souhrnech poskytuje návod na výběr příslušných kapitol díla podle jeho odborného zaměření. Publikace je přehledně strukturovaná tak, že čtenář postupně získává logicky navazující sled informací týkajících se významu stavebnictví a jeho podílu na environmentálních dopadech lidské společnosti, způsobu posuzování těchto dopadů metodou LCA a jejich zveřejňování prostřednictvím EPD. Ve stručném přehledu se seznámí i s dalšími nástroji hodnocení budov a staveb, jako jsou certifikační systémy SBToolCZ, BREEAM, LEED a DGNB a informacemi o významu databází materiálů v certifikačních systémech, včetně české databáze stavebních výrobků Envimat. Získá i základní informace o normách z oblasti udržitelnosti budov a staveb. Česká rada pro šetrné budovy | Czech Green Building Council Drtinova 10, 150 00 Praha 5, Česká republika | www.czgbc.org

ISBN 978-80-260-3504-6

Hlavní téma knihy Nosným tématem publikace je metoda LCA a na ní založené environmentální prohlášení o produktu. Problematice LCA se věnuje kapitola 2, ve které je čtenáři poskytnut teoretický základ metody LCA s praktickými ukázkami řešení některých, z metodického

LCA a EPD stavebních výrobku

Posuzování životního cyklu, známé pod zkratkou LCA, se díky svému holistickému pojetí celého produkčního, uživatelského a odpadového systému stále více uplatňuje v environmentální praxi firem, včetně stavebních, i ve státním sektoru. EPD – environmentální prohlášení o produktu – představuje souhrnné výsledky LCA posuzovaného produktu ve formalizované podobě veřejnosti. Česká rada pro šetrné budovy učinila vydáním této publikace významný krok k naplnění svého cíle, kterým je podpora vzdělávání a vytvoření vhodného prostředí v České republice pro kvalitní stavby, úspěšné na trhu, a zároveň šetrné k životnímu prostředí.

LCA a EPD stavebních výrobku Posuzování životního cyklu a environmentální prohlášení o produktu jako cesta k udržitelnému stavebnictví

Vladimír Kočí a kolektiv

hlediska klíčových bodů. Kapitola je členěna podle fází metody LCA, takže se čtenář v logickém sledu seznamuje s obsahem jednotlivých fází, jako např. stanovení cílů a rozsahu, inventarizační analýza, posuzování dopadů a interpretace. Kapitolu doplňuje řada obrázků a schémat, jež umožňují snadnější porozumění textu. Čtenářsky příjemné je i barevné odlišení různě zaměřených částí textu, které usnadňuje orientaci. Kapitola 3 je uceleným a přehledným souborem informací o environ-

Schematické znázornění životního cyklu budovy; čísla ukazují relativní množství environmentálních dopadů během jednotlivých stadií. (obrázek: Julie Hodková)

mentálním prohlášení o produktu. Členěná je tak, aby se čtenář nejdříve seznámil s podstatou EPD, jeho normativním zakotvením, hlavními východisky a cíli. Pohled do zákulisí EPD poskytují informace o programu environmentálních prohlášení typu III a jejich provozovatelích. Umožňují čtenáři pochopit, jak program funguje, co jsou a co pro něj znamenají obecné programové instrukce, stejně jako pravidla produktových kategorií, a jak je může využít při zpracování studií produktu LCA a následném vypracování EPD. V tabulkovém přehledu se čtenář seznámí s položkami, jež by mělo každé EPD pro úspěšnou certifikaci obsahovat. Popsány jsou i výhody a nevýhody sektorových EPD a informace důležité pro praxi, týkající se ověřování EPD, způsobilosti ověřovatelů a registrace EPD.

Shrnutí Publikace je zdařilým dílem, jež poskytuje ucelený přehled o LCA a EPD, jejich vzájemných vazbách a možnostech jejich využití ke snížení environmentálních dopadů ve stavebnictví. Z teoretického hlediska je kapitola zabývající se LCA dobře zpracovaná. Určitou rezervou je menší zaměření na praktické postupy, využitelné ve firemní praxi. To se týká především fáze inventarizační analýzy, která je na úzkou spolupráci zástupců firem a LCA expertů nejnáročnější. Popis EPD je naopak velmi prakticky zaměřený. Čtenáři získají přehlednou a srozumitelnou formou informace o EPD, jeho významu a možnostech využití. Přes drobné nedostatky se jedná o publikaci kvalitní, která poskytuje zainteresovanému okruhu čtenářů dobrou orientaci

v dané problematice a inspiraci pro využití nástrojů na hodnocení staveb ku prospěchu firem i životního prostředí. Autorka: Ing. Marie Tichá Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem E-mail: [email protected] www.fzp.ujep.cz

LCA a EPD stavebních výrobků

Autoři: doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D. (vedoucí), Ing. Julie Hodková, Ing. Petr Lhoták, Ing. Květoslava Remtová, CSc., Ing. Antonín Lupíšek, Ing. Ondřej Šrámek, Ph.D. Recenzovali: Ing. Lubomír Keim, CSc., Mgr. Tereza Votočková Vydala: Česká rada pro šetrné budovy, o.s., Praha 2012 Počet stran: 175 ISBN 978-80-260-3504-6 Prodej: www.ice-ckait.cz 54–55

termovize

zdroj: FLIR Commercial Systems B.V.

komerční sdělení

Termovizní kamery od firmy FLIR pomáhají řešit optimalizaci nízkonákladového bydlení

Společnost ArcelorMittal vyvinula v rámci jednoho ze svých charitativních projektů dům s ocelovou konstrukcí, jako řešení pro rumunské rodiny v nouzi. Domy by měly být jednoduché, bezpečné, důstojné a především: dobře izolované. V oblasti izolací hrají důležitou roli termovizní kamery FLIR. Odborníci výzkumu a vývoje ze společnosti ArcelorMittal Liège Research používají termovizní kamery FLIR pro optimalizaci návrhu tohoto řešení bydlení. Přes 1,1 miliardy lidí po celém světě žije v nevyhovujících bytových podmínkách. Centrum OSN pro lidská obydlí (UNCHS) odhaduje, že každý rok by bylo třeba dodat 21 milionů nových bytových jednotek pro pokrytí nárůstu počtu domácností. Jednou z organizací, které se věnují řešení tohoto problému, je organizace Habitat for Humanity. Jejím cílem je stavět jednoduché, důstojné a cenově dostupné domy po celém světě. Firma ArcelorMittal má v úmyslu pomoci organizaci s dosažením tohoto cíle vývojem domu s ocelovou konstrukcí pro rumunské rodiny v nouzi. Firma ArcelorMittal patří mezi přední světové ocelářské společnosti – působí ve více než šedesáti zemích, na všech hlavních světových trzích s ocelí, a to včetně automobilového průmyslu, stavebnictví, domácích spotřebičů a obalů. Důraz klade na výzkum, vývoj a nové technologie, dostatečné zásoby vstupních surovin a vynikající distribuční sítě. Dobrý dům Tři měsíce vývoje vedly k prototypu domu s názvem Casa Buna, což v rumunštině znamená dobrý dům. Prototyp představuje dvoupodlažní dům pro čtyři rodiny, který mohou snadno postavit i nekvalifikovaní nebo jen částečně vyškolení dobrovolníci a má minimální životnost dvacet let. Model používá zjednodušenou metodu návrhu pro lehké

1

ocelové konstrukce vyvinutou společností ArcelorMittal Liège Research v Belgii. Prototyp byl postaven v areálu společnosti ArcelorMittal ve čtvrti Pantelimon v Bukurešti; jeho základem je lehká ocelová konstrukce, ocelový lakovaný střešní systém, ocelový systém pro svod dešťové vody a ocelové opláštění vyrobené z lakovaných lisovaných částí. Domy jsou navrženy tak, aby byly šetrné k životnímu prostředí – ocelová rámová konstrukce představuje odolnější strukturu s delší životností než ostatní podobně drahé konstrukce. Navíc je snadno demontovatelná a po jejím rozebrání lze téměř všechny použité materiály recyklovat. Konstrukce je také odolná vůči

zemětřesení a splňuje evropské požární předpisy. Termovizní inspekce Společnost ArcelorMittal chtěla, aby byl model domu s ohledem na ekologii a ekonomičnost provozu energeticky účinnější, ale také aby poskytoval pohodlí svým uživatelům. To není zanedbatelný požadavek, protože venkovní teplota v Rumunsku může klesnout až na –20 °C. Prototyp proto musel být pečlivě testován. Tohoto úkolu se zhostil Francis Lamberg, expert na termografii ve firmě ArcelorMittal Liège Research: „Ve výzkumném centru v Liège používáme termovizní kamery nejen pro

1 Vizualizace prototypu domu Casa Buna 2 Francis Lamberg provádí termovizní měření kamerou FLIR v prototypu domu 3 Termovizní měření ukázalo, že nosné profily ve vnitřních příčkách mezi byty fungují jako tepelné mosty, a byla proto i ve vnitřních příčkách zvýšena izolace 4 Střecha zůstává chladná, přestože jeden z bytů je vytápěný, což dokládá kvalitní izolaci střechy 5 Snímky ukazují úniky tepla skrze odvod z digestoře a překlady oken i dveří u původního modelu 3

4

2

5

testování stavebních izolací, ale také například pro smykové zkoušky v laboratorních podmínkách.“ Pro energetický audit prototypu domu Casa Buna použil Lamberg termovizní kameru FLIR S65. „Používám tuto kameru pravidelně – je to opravdu skvělý přístroj pro energetické audity. Je lehký, kompaktní, snadno použitelný a poskytuje přesně ty údaje, které pro tento typ kontroly potřebujete.“

nosti nejlepší termovizní kamerou pro inspekce budov na trhu. Energetické audity však podle Lamberga vyžadují více než jen samotné kamery: „Musíte mít řádné školení a dobrý software. Bez řádného výcviku je velmi snadné vyvodit z měření falešné závěry. Software je také velmi důležitý, neboť umožňuje velmi detailně analyzovat získaná data.“ Společnost FLIR Systems nabízí zájemcům školení ve spolupráci s centrem Infrared Training Center. Kurzy jsou rozděleny do tří úrovní – Lamberg se zúčastnil školení termografie na první úrovni; následoval dvoudenní kurz zaměřený speciálně na energetické audity. „Vědomosti, které jsem získal na školení první úrovně, se ukázaly být cenným přínosem pro tento projekt. Velmi mi pomohlo shromažďovat přesná a spolehlivá teplotní data.“ Pro analýzu dat Lamberg používá programy, jako jsou QuickReport, ResearchIR a BuildIR.

Špičková kvalita obrazu a speciální funkce Termovizní kamera FLIR S65 obsahuje mikrobolometrický detektor, který vytváří snímky s rozlišením 320 x 240 pixelů. V současnosti společnost FLIR Commercial Systems již tento model neprodává – nahradila jej termovizní kamera FLIR B660 s rozlišením 640 x 480 pixelů a citlivostí menší než 30 mK (0,03 °C). Nový model nabízí kromě špičkové termální zobrazovací schopnosti také speciální funkce, jako je přiřazení dat GPS, možnost hlasového komentování snímku, prolínání termo a digitálního snímku nebo funkci obraz v obraze. Díky těmto vlastnostem je termovizní kamera FLIR B660 v součas-

Závady v izolaci Teplotní data, která Lamberg shromáždil, prokázala, že prototyp domu vykazoval některé nedostatky v izolaci. Lamberg dokázal, že izolace v okenních

rámech i ve vnitřních dělicích stěnách nebyla dokonalá. „Při kontrole jsme objevili několik tepelných oblastí s nedostatečnou izolací. Teplo vždy jde cestou nejmenšího odporu. Často si najde jakousi zkratku prostřednictvím prvku, který má mnohem vyšší vodivost než okolní materiál, tedy přes tepelný most.“ Naštěstí oba problémy s izolací bylo možné snadno řešit. „Nová verze domu byla z tohoto pohledu vylepšena. Opakované termovizní kontroly potvrdily, že nový prototyp již nemá slabá místa v podobě tepelných mostů.“ Lamberg vyjádřil celkovou spokojenost s uživatelskou podporou a kvalitou produktů FLIR. „Trénink, kvalita kamery, poprodejní podpora – FLIR dodává celé toto portfolio služeb.“ Termovizní kamera FLIR S65, kterou Lamberg používá i v současnosti, stále funguje perfektně. Pro případ, že se s kamerou něco stane nebo pokud by potřeboval další termovizní kameru, má Lamberg jasnou odpověď: „Byl by to opět FLIR.“ FLIR Commercial Systems B.V. e-mail: [email protected] www.flir.com 56–57

energeticky soběstačné budovy

Ročník: II Číslo: 1/2013 Vydává Informační centrum ČKAIT s.r.o. Sokolská 1498/15, CZ – 120 00 Praha 2 www.ice-ckait.cz Adresa redakce EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, CZ – 648 03, Brno Šéfredaktorka Ing. Petra Šťávová, Ph.D. Tel.: +420 607 633 408 E-mail: [email protected]

První český titul zaměřený na výstavbu a provoz budov s nízkou energetickou náročností

Možnosti odebírání časopisu

Inzertní oddělení

Tištěná forma Zahrnuje roční předplatné tištěné verze i přístup do elektronického archivu na 1 rok (elektronická interaktivní on-line verze a PDF tištěné verze ke stažení), navíc poslední vydané tištěné číslo ZDARMA Cena: 245 Kč vč. DPH

Manažeři obchodu Robert Hrubeš Tel.: +420 724 164 264 E-mail: [email protected]

Elektronická forma Zahrnuje přístup do elektronického archivu na 1 rok (elektronická interaktivní on-line verze a PDF tištěné verze ke stažení) Cena: 195 Kč vč. DPH

Igor Palásek Tel.: +420 725 444 048 E-mail: [email protected]

Redakční rada Marie Báčová prof. Ing. Alois Materna, CSc., MBA Mgr. Jaroslav Pašmik Ing. arch. Josef Smola Mgr. Jan Táborský (předseda)

Pokud chcete objednat jen jedno tištěné vydání, pak přímou žádostí na e-mail: [email protected]. Cena jednoho tištěného vydání: 79 Kč vč. DPH.

Odpovědný grafik Petr Fajkoš Tel.: +420 541 159 374 E-mail: [email protected]

Roční předplatné objednávejte elektronicky na

Daniel Doležal Tel.: +420 602 233 475 E-mail: [email protected]

Kontakt pro zasílání edičního plánu v tištěné či elektronické podobě Věra Pichová Tel.: +420 541 159 373 E-mail: [email protected] Informace o inzerci viz rovněž

www.esb-magazin.cz

www.esb-magazin.cz

Tisk Tiskárna Didot, spol. s r.o. Trnkova 119, CZ – 628 00 Brno – Líšeň Náklad 500 ks Copyright Informační centrum ČKAIT s.r.o. Povoleno MK ČR E 20539 ISSN 1805-3297 EAN 9771805329009

Obsah elektronického časopisu Energeticky soběstačné budovy je chráněn autorským zákonem. Kopírování a šíření obsahu časopisu v jakékoli podobě bez písemného souhlasu vydavatele je nezákonné. Redakce neodpovídá za obsah placené inzerce a za obsah textů externích redaktorů.

DETECTOR FULL PRODUCT WARRANTY* WARRANTY* DETECTOR FULL PRODUCT WARRANTY* WARRANTY* * After product registration on www.flir.com

* After product registration on www.flir.com

FULL PRODUCT WARRANTY FULL PRODUCT WARRANTY

DETECTOR WARRANTY DETECTOR WARRANTY

HELUZ – nejžádanější cihelný stavební systém Cihelné KOMÍNY HELUZ Keramické stropní

pro všechny typy paliv a spotřebičů

PANELY HELUZ rychlá montáž okamžitá únosnost

Keramické stropy

HELUZ MIAKO

tradiční strop s vysokou variabilitou

Cihly pro budoucnost

HELUZ FAMILY a HELUZ FAMILY 2in1 s nejvyššími tepelněizolačními parametry v ČR

Nosné roletové a žaluziové

PŘEKLADY HELUZ

originální řešení zastínění

dále nabízíme cihly pro obvodové, vnitřní zdivo, příčky, AKU cihly, nepálené cihly

ŠIROKÁ NABÍDKA SLUŽEB 9 9 9 9

zpracování cenové nabídky technické poradenství doprava materiálu na stavbu technická pomoc na stavbě

9 9 9 9

půjčovna pomůcek energetický průkaz budovy služby statika požárněbezpečnostní řešení

zákaznická linka 800 212 213 ■ info komíny 800 101 121 ■ [email protected] ■ www.heluz.cz

energeticky soběstačné budovy

Recommend Documents