energeticky
2 0 1 2
3
soběstačné budovy
První český titul zaměřený na výstavbu a provoz budov s nízkou energetickou náročností
Téma: Václav Klaus a novela zákona o hospodaření energií
ZÁKO
2000 / 6 0 4 . Nč
Sb.
EPDB II: Situace na Slovensku
79 Kč
zákon č. 406/2000 Sb.
autorka: Marie Báčová
Cesta novely zákona o hospodaření energií legislativním procesem V minulém čísle jsme opustili novelu zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, po jejím schválení v prvním čtení v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR (byla na programu 36. schůze Poslanecké sněmovny PČR 13. března 2012). V rámci druhého čtení prošel návrh novely zákona o hospodaření energií obecnou rozpravou a podrobnou rozpravou na 40. schůzi PS 12. června 2012. Lhůta pro zahájení třetího čtení byla změněna na 48 hodin po doručení pozměňovacích, případně jiných návrhů poslancům. Podané pozměňovací návrhy jim byly rozeslány 13. června 2012. Třetí čtení proběhlo 20. června 2012 na 40. schůzi PS a návrh novely byl – včetně většiny podaných pozměňovacích návrhů – téhož dne schválen. Pozměňovací návrhy podávala především iniciativa Šance pro budovy. Patří k nim např. návrh ustanovení upravující prodej nebo pronájem bytu (jednotky): Pokud vlastníkovi jednotky nebyl na písemné vyžádání předán průkaz energetické náročnosti budovy, může jej nahradit vyúčtováním dodávek elektřiny, plynu a tepelné energie pro příslušnou jednotkou za uplynulé tři roky. Poslanecká sněmovna postoupila návrh novely zákona o hospodaření energií Senátu 26. června 2012. Garančním výborem Senátu je Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu (zpravodaj Ing. Jiří Bis). Návrh projednal také Ústavně-právní výbor (zpravodaj Mgr. Soňa Paukrtová), a Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí (zpravodaj Ing. Jan Horník). První dva jmenované výbory doporučily v přijatých usneseních schválit předložený návrh novely zákona; třetí výbor nepřijal žádné usnesení. Senát projednal návrh novely na své 24. schůzi 19. července 2012.
Projednání v Senátu Projednání v Senátu uvedl ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba. Poukazoval zejména na povinnost transponovat (zapracovat) druhou evropskou energetickou směrnici do právního řádu České republiky a v této souvislosti mj. řekl: Potřeba novelizovat tento zákon o hospodaření energií vyplývá ze závazku České republiky transponovat směrnici o energetické náročnosti budov z roku 2010. Je to bezesporu téma, které je pro nás, nebo pro řadu z nás na všech stranách politického spektra poměrně komplikované, ale je pravdou, že energetická strategie v Evropské unii v poslední době je tématem skutečně poměrně složitým a udržet v něm nějaký konzistentní racionální přístup, který by nezatěžoval veřejné prostředky nebo řekněme veřejné výdaje stále více, je poměrně komplikované. Mezi jedno ze základních témat této novely zákona patří naprosto oprávněná otázka definice budovy téměř s nulovou spotřebou energie. Je tu debata, co si vůbec máme představit pod nulovou spotřebou. Jde o snahu definovat podle směrnice cílový stav, který si můžeme přát, tj. aby byly budovy a domy s co nejnižší spotřebou energie. Směrnice zvolila pro tento stav řekněme ne úplně šťastný název, kterým je pojem budova téměř s nulovou spotřebou, na druhou stranu však směrnice dává možnost členským státům tento pojem nějak naplnit, a to podle jejich technických a ekonomických možností.
Ve své podstatě jde o stanovení hodnot v současnosti již standardních ukazatelů energetické náročnosti při výstavbě budov, kterými je např. dodaná nebo primární energie do budovy, průměrný součinitel postupu tepla obálkou budovy nebo minimální účinnost jednotlivých technických systémů. Konkrétní výše hodnot zmíněných ukazatelů bude uvedena v připravovaném prováděcím předpise (ve vyhlášce) a bude stanovena na tzv. nákladové optimální úrovni, která bude zaručovat jak technický, tak i ekonomický smysl těchto hodnot. Dalším tématem, které je třeba zmínit, je povinnost zajistit průkaz energetické náročnosti. Ale tady je třeba říci, že pouze při pronájmu a prodeji bytu, domu, nebo jeho ucelené části. V podstatě jde o cíl, aby na evropském teritoriu měl jak kupující, tak třeba nájemník, ale také investor nějaké jednoduché kritérium pro posouzení nákladů na energii při koupi nebo nájmu nebo informace o tom, zda – a případně jaká – by měl učinit opatření, aby se náklady vydávané za energie nějakým způsobem snížily. Prodávající nebo pronajímatel, který má povinnost průkaz zajistit, bude realitním trhem v podstatě tlačen k tomu, aby postupně investoval do rekonstrukce. V opačném případě to bude generovat nižší prodejní cenu či nižší nájem za dům nebo byt. Je třeba ještě doplnit, že povinnost zajistit průkaz při prodeji nebo pronájmu budovy nebo její celé části byla obsažena již v původní směrnici o energetické náročnosti budov z roku 2002. Nicméně tato novela nebyla do zákona o hospodaření řádně převedena, za což v téhle
komentář
autorka: Marie Báčová
Prezident vetoval zákon o hospodaření energií Václav Klaus vetoval 9. srpna 2012 novelu zákona o hospodaření energií. Ve svém dopise předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR své veto zdůvodnil. Níže je komentovaný obsah tohoto dopisu. Vážená paní předsedkyně, (1) využívám pravomoci dané mi článkem 50 Ústavy České republiky a vracím Poslanecké sněmovně zákon z 19. července 2012, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů. Zákon mi byl doručen 27. července 2012. (2) Hlavním smyslem zákona je donutit investory a vlastníky k výstavbě nových a rekonstrukci starších domů a jiných staveb tak, aby měly co nejnižší, podle terminologie zákona dokonce „téměř nulovou spotřebu energie“ (termín obsažený např. v § 2 odst. 1 písm. w), v § 5 odst. 4 písm. a) nebo v § 7 odst. 1 písm. c) novelizovaného zákona a dále také v důvodové zprávě k němu). Na základě nereálné a blíže již nedefinované terminologie je stavebníkům ukládána řada zákonem vynutitelných povinností. (3) V souvislosti s těmito požadavky se v zákoně zavádějí povinné energetické štítky jednotlivých budov, povinnost zpracovat a předložit průkazy energetické náročnosti budov a jednotlivých bytů při jejich prodeji, výstavbě či rekonstrukci a dále povinné kontroly kotlů a rozvodů elektrické energie a klimatizačních systémů, a to každých pět let. Zákon zavádí také energetické audity a posudky, kvůli nimž vzniknou nové funkce energetických specialistů a tím nová administrativní zátěž uživatelů zákona i státu. (4) Novela zákona o hospodaření energií obsahuje implementaci směrnice 2010/31/EU, která nahradila původní směrnici Evropského parlamentu a Rady
2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov a současně mění podmínky energetické náročnosti budov v souvislosti s „obnovitelnými“ zdroji energie, které již byly zapracovány v předchozí novele zákona č. 406/200 Sb. a vyplývaly z obsahu předchozí směrnice 2009/28/ES. (5) Samotnou směrnici Evropského parlamentu a Rady o snížení energetické náročnosti budov považuji za výsledek dlouhodobě chybné a v současnosti již postupně překonávané politiky nerozvážných závazků, které na sebe Evropská unie a její členské státy vzaly. Její aplikace výrazně prodraží výstavbu nejen nových veřejných budov, ale i soukromých bytů a domů. To zatíží rozpočty státu, krajů, obcí i jednotlivých domácností a zvýší též cenu bydlení, ztíží prodej bytů a celkově zatíží trh s nemovitostmi. Protože zákon zakládá veřejnou podporu soukromému sektoru, zejména firem, které budou provádět instalaci vybraných zařízení využívajících „obnovitelné“ zdroje energie a také státem požadované audity, na své si přijdou na úkor ostatních pouze obchodníci s technologiemi, které by za běžných podmínek byly neprodejné, a rovněž ti, kteří budou průkazy energetické náročnosti přidělovat a kontrolovat. (6) Změna směrnice z roku 2010 nejenže nutí členské státy k zateplení veřejných budov v souvislosti s rekonstrukcí, ale nutí je dokonce již k rekonstrukci samotné i v případě, kdy ta by za běžných okolností vůbec nebyla nutná. To by si podle studií Ministerstva průmyslu a obchodu ČR jen u nás vyžádalo 10–30 mld. korun.
(7) A nejen to, směrnice nutí k zateplování i soukromé subjekty, jako kdyby stát a EU lépe než majitelé domů věděli, co je pro ně dobré. Jako kdyby nebylo věcí jejich rozvahy, zda chtějí utrácet své peníze za energii nebo například za různé tepelné izolace. (8) Český zákon však jde ještě dál, než vyžaduje EU. Nepřihlíží dostatečně k místním, např. klimatickým podmínkám či způsobu užívání budov. K vrácení zákona mne i z těchto důvodů ve svých dopisech vyzvali nejen jednotliví občané a jejich skupiny, ale i senátorské kluby ČSSD, ODS a KDU-ČSL. Senátem novela prošla o jediný hlas. (9) Svým pojetím a účelem se zákon řadí vůbec k těm nejhorším a svobodné společnosti nejškodlivějším zákonům, o jejichž podpis jsem byl jako prezident republiky kdy požádán. Je překvapivé, že takový zákon předložila tato vláda. (10) Jsem přesvědčen, že důvody, které mě vedou k vrácení zákona, jsou dostatečně pádné k tomu, aby se Sněmovna nad ním ještě jednou zodpovědně zamyslela. S pozdravem Václav Klaus
Komentář (3) Povinnost označování energetickými štítky se týká – a to již podle současně platného znění zákona o hospodaření energií – výrobků spojených se spotřebou energie. Stavba není výrobek. Průkazem energetické náročnosti budov dokládá
anketa
autor: redakce
Když prezident řekne NE Václav Klaus, prezident České republiky, vetoval 9. srpna 2012 novelu zákona o hospodaření energií. Ve svém tiskovém sdělení adresovaném předsedkyni poslanecké sněmovny navíc uvedl, že „svým pojetím a účelem se zákon řadí vůbec k těm nejhorším a svobodné společnosti nejškodlivějším zákonům, o jejichž podpis byl jako prezident republiky kdy požádán“. Jeho rozhodnutí i zdůvodnění vyvolalo vlnu reakcí mezi odborníky a (díky medializaci) i laickou veřejností. O vyjádření jsme proto požádali zástupce profesních organizací i firem. Ing. Jaroslav Šafránek, CSc. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
To, že pan prezident nepodepsal novelu zákona 406/2000 Sb., o úsporách energií, mne moc nepřekvapilo. Jestliže si promítnu tu masivní kampaň v tisku a v televizi o tom, jak si budou energetičtí specialisté mastit kapsy na úkor stavebníků, nelze se tomu divit. Vypracování Průkazu energetické náročnosti budovy včetně energetického štítku je prezentováno jako zcela nový požadavek a zapomíná se, že Průkaz energetické náročnosti budovy s energetickým štítkem se vypracovávají již více než 3,5 roku. To, že by investoři kvůli ceně za energetický štítek nemohli od roku 2009 stavět, se nikde neuvádí. Vždyť cena za vypracování uvedených dokumentů pro rodinný dům přibližně odpovídá ceně jednoho menšího okna či několika tvárnic. Tím, že se bude muset novela zákona o úsporách energií znovu projednávat v poslanecké sněmovně (zatím s nejasným výsledkem), dochází k nepříjemnému zdržení celé procedury. Na schválení zákona navazuje řada již připravených vyhlášek, z nichž nejvýznamnější je novela vyhlášky č. 148/2007 Sb., o metodě výpočtu energetické náročnosti budov. Návrhem novely vyhlášky se metodika hodnocení energetické náročnosti budov výrazně mění. Pro podzimní období je již připravena – v rámci ČKAIT
i Asociace energetických auditorů – série seminářů, jejichž cílem je seznámit energetické specialisty s novou metodikou hodnocení, aby již od 1. října 2013 mohli PENB zpracovávat. Podobný problém nastává i u autorů výpočetních softwarů. Asi největším „strašákem“, který novela zákona zavádí, je výstavba budov s téměř nulovou spotřebou energie. U veřejnosti to vyvolává obavy z toho, jak budou takové budovy vypadat, jak se v nich bude bydlet a zda to nebude značné zvýšení nákladů na pořízení domu. Myslím, že jako specialisté v oboru energetické náročnosti budov veřejnosti v tomto případě dlužíme více informací – například o zkušenostech z výstavby a provozu pasivních budov, které se již řadu let v zahraničí, ale i v tuzemsku stavějí a provozují. Pokud se v nejbližším období tento nedostatek podaří odstranit, určitě nebude novela zákona a její prováděcí vyhlášky pro veřejnost nepřijatelná.
Vyjádření České komory architektů ČKA se ztotožňuje s cíli novely zákona o hospodaření energií. Hodnocení energetické náročnosti budov považuje za společnosti prospěšné. Evropská směrnice vychází z politického rozhodnutí, že vyšší energetická účinnost přinese společnosti celkový
prospěch (snížení závislosti na dovozu energie, zlepšení bezpečnosti, zastavení změn klimatu, oživení průmyslu a technologií souvisejících s energiemi). ČKA to považuje za zcela správné. Jde však o to, aby při implementaci do jednotlivých předpisů nebyly konkrétní požadavky stanoveny přehnaně přísně nebo neopodstatněně detailně. To by mohlo omezovat hledání jiných možností, jak šetřit energií – legislativních, provozních, technických i architektonických. Energetická úspornost staveb je komplexním tématem. Má jak řadu technických aspektů, tak architektonické i kulturní aspekty. Obzvlášť citlivá situace je u rekonstrukcí staveb. U každé jednotlivé stavby je nezbytné komplexně zvažovat hierarchii hodnot, a to v dlouhodobém horizontu. Hodnocení energetické náročnosti budov a pořizování průkazů (PENB) je povinné již několik let. Štítky se dobře osvědčily u domácích spotřebičů, protože pomáhají spotřebitelům zorientovat se v kvalitě výrobků. Návrh zákona je v současnosti zavádí do oblasti obchodů s nemovitostmi a pronájmů. Není důvod se jich obávat ani v této oblasti. Naopak. Pravděpodobně se rovněž stanou dobrou pomůckou při orientaci na trhu. Evropská směrnice EPBD 2 ani návrh zákona nenutí k rekonstrukcím ani veřejný sektor ani soukromníky, jak nepřesně uvádí prezident ve svém vetu. Zákon však přikazuje splnění určitých
reportáž
autoři: Petra Šťávová, Mgr. Jaroslav Pašmik
Zpráva z konference Šetrné budovy 2012 Hlavním tématem konference Šetrné budovy 2012 byla energetická efektivita a environmentální šetrnost budov. Program naplnil 26 odborných sekcí a počet účastníků se oproti minulému ročníku zdvojnásobil: celkem jich dorazilo přes 400. Úvodní dopolední blok byl zaměřen na vývoj šetrného stavění v České republice i ve světě. Situaci v ČR shrnul Petr Vogel, předseda České rady pro šetrné budovy a konzultant společnosti EkoWATT. Hnací silou vývoje českého stavebnictví je podle něj legislativa tlačená Evropskou unií k energetické efektivitě a bezpečnosti. Druhým zásadním krokem ke změnám je kultivace nabídky a poptávky českého trhu. Zatímco v bytovém sektoru je problémem nedostatečná kvalita vyvolávaná tlakem na nejnižší cenu, u veřejných budov je problémem absence výběrových řízení nebo hodnoticích kritérií.
Zelený bonus a Topolánek Jane Henley, výkonná ředitelka Světové rady pro šetrné budovy, poukázala na celosvětové problémy a rozdíly mezi vyspělými a rozvojovými částmi světa. Na jedné straně stojí technicky bohatá stavební řešení v rozvinutých zemích, na druhé straně chudinské čtvrti a slumy, kde budovy nesplňují ani svoje základní funkce. Zároveň však podotkla, že právě v těchto rozvojových oblastech je obrovský prostor ke zlepšování, který znamená příležitost a velkou výzvu. Jako pozitivní příklady uvedla nové projekty z Mexika, Jižní Afriky a Číny. Pro vyspělé ekonomiky je hlavní otázkou současnosti ekonomický přínos, tzv. zelený bonus šetrných budov, a to jeho existence a konkrétní výše vyčíslená jako prémie při pronájmu, prodeji či obsazenosti nemovitosti.
Otázky energetické efektivity budov řešil ve své prezentaci Marc Coroler, senior viceprezident pro střední Evropu společnosti Schneider Electric. Jako cestu k řešení energetické situace uvedl kombinaci tří aspektů: čisté zdroje energie, energetickou efektivitu a inteligentní sítě. Energetická efektivita má kromě úspor energie i další přínosy – uspoří finance i emise CO2, přičemž zvyšuje energetickou bezpečnost a vytváří pracovní příležitosti. Stejně jako předchozí přednášející i Marc Coroler zdůraznil význam legislativy, ale i certifikace a štítkování budov. Druhou plenární sekci provázela emotivní nálada podpořená různorodostí přednášejících. Nejvíce emocí a rozporuplných reakcí vyvolala prezentace Mirka Topolánka, bývalého předsedy vlády, který mimo jiné kritizoval dosavadní politiku EU a směrnici o energetické účinnosti. Protipólem k jeho přístupu byla jak prezentace Martina Scotta, ředitele konzultační společnosti PricewaterhouseCoopers CZ, tak i přednáška Barryho Linhama ze společnosti Knauf Insulation. Oba zdůraznili význam snižování energetické náročnosti, udržitelných opatření a šetrného přístupu k životnímu prostředí.
nuta nebyla ani témata kvality vnitřního prostředí, Energy performance contracting (energetické služby se zárukou) a technologie SmartGrid. Mezi témata, která nejvíce zaujala, patřilo územní plánování Prahy, šetrné certifikační systémy a transpozice směrnice EPBD v České republice. Paralelní konání prezentací v osmi sálech znamenalo pro účastníky konference nutnost rozhodnout se, kam v danou chvíli zamířit. Na webu konference (www.setrnebudovy.cz) jsou dostupné prezentace i audionahrávky z jednotlivých sekcí, takže chybějící poznatky ze sekcí, které návštěvníci nestihli, lze čerpat i zpětně. Konferenci doprovázela výstava, kde si návštěvníci mohli osahat některé špičkové stavební materiály a technologie. V moderních prostorách s designovým návrhem speciálně pro tuto akci tak bylo k vidění špičkové fasádní sklo, udržitelné izolační materiály nebo nábytek s environmentální deklarací výrobku. Na expu byli také přítomni zástupci certifikačních systémů budov, s nimiž návštěvníci mohli konzultovat své projekty.
Praha přitáhla pozornost
Konference byla první akcí v České republice realizovaná v režimu zvaném carbon neutral. Snížení podílu ekvivalentu CO2 v zemské atmosféře snižuje nežádoucí důsledky nadměrného posilování skleníkového jevu, který podle vědců vede k nežádoucím environmentálním dopadům na lidské zdraví a ekonomiku. V České republice má tento efekt podle doc. Ing. Vladimíra
Odpolední část programu byla rozdělena do osmi paralelních sekcí. Hlavní témata se týkala integrovaného navrhování budov, energetické náročnosti osvětlení a IT infrastruktury, snižování energetické náročnosti, urbanizmu, stavebních materiálů, legislativy a certifikačních systémů. Opomi-
Carbon neutral poprvé
pohled experta
autor: prof. Ing. Karel Kabele, CSc.
Pohled na stav zavádění směrnice o energetické náročnosti budov ve vybraných evropských zemích Proces zavádění evropské směrnice o energetické náročnosti budov vyvolal řadu reakcí, které indikují význam tohoto celoevropského projektu, směřujícího ke snížení spotřeby energie v budovách. V souladu s principy Evropského společenství je i v tomto případě ponechán poměrně značný prostor pro upřesnění a dodefinování pojmů, postupů i hodnot na národní úrovni. Vzhledem ke společně stanoveným termínům zavedení směrnice do právního systému jednotlivých zemí (v případě České Republiky je to 1. leden 2013) se v současnosti nacházíme (srpen 2012) v období, kdy vrcholí proces schvalování zákonů a přípravy prováděcích předpisů. Nejedná se o jednoduchý proces. Nasvědčuje tomu a potvrzuje to i vetování novely zákona o hospodaření energií prezidentem republiky a dokazují to i stovky člověkohodin dobrovolné práce členů pracovních skupin zabývajících se tvorbou podkladů pro prováděcí předpisy. Protože nové české zákony nejsou v okamžiku vzniku tohoto článku schváleny a navrhovaná znění mohou doznat ještě změn, pojďme se podívat na situaci v některých evropských zemích.
Dánsko V dánském stavebním zákonu (BR10) je definována třída 2015, která splňuje budoucí požadavky na energetickou náročnost v roce 2015. Energetická náročnost je vyjádřena celkovou primár-
ní energií a zahrnuje vytápění, větrání, chlazení, přípravu teplé vody a osvětlení (s výjimkou obytných budov); nezahrnuje spotřebiče. Pro vytápění (zemní plyn, olej nebo dálkové vytápění) je použit faktor primární energie 1, ale pro budovy s dálkovým vytápěním splňující třídu 2015 lze použít faktor primární energie 0,8. Elektřina má faktor primární energie 2,5. Pro stanovení vztažné půdorysné plochy (A) se používá podlahová plocha vypočtená z rozměrů měřených vně obvodových stěn. V Dánsku se pro tyto účely počítá s jednou klimatickou oblastí.
budovy a druhu použité energie. S cílem zajistit kvalitu obálky budovy byl zaveden parametr Bbio zaměřený na tzv. bioklimatickou kvalitu návrhu. Tento parametr zohledňuje roční potřebu energie na vytápění, chlazení, osvětlení a je vyjádřen bezrozměrným číslem hodnotícím kvalitu návrhu určitým počtem bodů. Maximální hodnota Bbiomax se vypočte v závislosti na umístění stavby, nadmořské výšce, typu stavby atd. Dalším parametrem je požadavek na vzduchotěsnost budovy v závislosti na typu budovy. V budovách bez aktivního chlazení se hodnotí vnitřní teplota v letním období.
Francie
Německo
Francouzský předpis (RT2012), vydaný 26. října 2010, stanovuje cílové hodnoty pro obytné budovy, kancelářské budovy, školní budovy, mateřské školy apod. Energetická náročnost je dána celkovou potřebou primární energie pro vytápění, chlazení, přípravu teplé vody, osvětlení, větrání i všechny pomocné systémy a vyjadřuje se celkovým součinitelem Cep kWh/(m2a). Výpočet vztažné podlahové plochy budovy je definován francouzským stavebním zákonem. Cílová maximální hodnota Cepmax je stanovena na 50 kWh/(m2a) s různými koeficienty v závislosti na klimatickém pásmu, nadmořské výšce, celkové ploše
Pro hodnocení energetické náročnosti budov se podle EnEV2009 pro novostavby obytných budov používá metoda tzv. referenční budovy. Pro referenční budovu jsou stanoveny standardní hodnoty součinitele prostupu tepla pro konstrukce tvořící obálku budovy a standardní technická zařízení budov. Energetická náročnost budovy pro bydlení se může vypočítat dvěma různými způsoby – podle DIN V 18599, nebo kombinací DIN V 4108-6:2003-06 a DIN V 4701-10:2003-08. Potřeba primární energie nové budovy musí být nižší nebo rovna energetické náročnosti referenční budovy, musí být splněna
EPBD II
autoři: Ing. Michal Krajčík, prof. Ing. Dušan Petráš, PhD.
Energetická náročnosť budov a jej hodnotenie v Slovenskej republike Energetický audit predstavuje významný nástroj na zlepšenie energetickej hospodárnosti budov. Na Slovensku je zakotvený v zákone č. 476/2008 Z. z. a definuje sa ako systematický postup na získanie dostatočných informácií o súčasnom stave technických zariadení a budov určených na používanie energie, na identifikáciu a návrh nákladovo efektívnych možností úspor energie. Energetický audit je vhodným nástrojom na návrh energeticky úsporných opatrení najmä pre staršie budovy a okrem energetických výpočtov obsahuje i hodnotenie ekonomickej výhodnosti úsporných opatrení pri zvolenom systéme financovania. Jeho výstupom je písomná správa a obvykle aj prezentácia. Zákon č. 476/2008 Z. z. v § 8 ods. 7 určuje, že aj energetická certifikácia budovy podľa zákona č. 555/2005 Z. z. sa považuje za energetický audit. Výstupom energetickej certifikácie je energetický certifikát, ktorý je v Slovenskej republike zo zákona potrebný pri kolaudácii novej alebo významne obnovovanej budovy, ako i pri predaji a prenájme budovy. Energetický certifikát slúži na overenie zhody s minimálnymi požiadavkami na energetickú hospodárnosť a mal by byť trhovým nástrojom, umožňujúcim premietnuť energetickú hospodárnosť budovy do jej ceny. Povinnosť energetickej certifikácie vychádza zo smernice 2002/91/EC (v súčasnosti už smernica 2010/31/EU) o energetickej hospodárnosti budov. Táto smernica bola na Slovensku transponovaná prostredníctvom zákona č. 555/2005 Z. z., ktorý vstúpil do platnosti 1. januára 2006 a nadobudol účinnosť 1. januára 2008. Zákon sa až do 1. októbra 2009 vykonával vyhláškou 625/2006, kedy vstúpila do platnosti súčasná vyhláška 311/2009, ktorou sa ustanovujú podrobnosti o výpočte energetickej hospodárnosti budov a obsah energetického certifikátu.
Energetický audit budov Podľa Dahlsveena a kol. (2008) energetickému auditu predchádza identifikácia projektu, pri ktorej sa zozbierajú potrebné informácie o budove, štatistiky spotreby energií, zhodnotia sa možnosti investora a pod. Nasleduje prehliadka budovy a výpočet potenciálu úspor. Ak sa vlastník budovy rozhodne pokračovať v procese, nasleduje samotný energetický audit, ktorý obsahuje detailnejšie ekonomické výpočty pre každé opatrenie a opatrenia sa môžu zoradiť v závislosti od ziskovosti. Popri ekonomickom hľadisku je však potrebné zohľadniť aj všeobecnú renováciu celej budovy a zlepšenie vnútornej klímy. V správe z energetického auditu by mali byť uvedené odporúčania pre vykonanie energeticky úsporných opatrení, zoradených podľa určitých, najčastejšie ekonomických kritérií a graf finančných tokov – cashflow. Medzi najtypickejšie ekonomické ukazovatele patria hrubá návratnosť či čistá súčasná hodnota a koeficient čistej súčasnej hodnoty. Zatiaľ čo hrubá návratnosť (vypočítaná ako pomer investičných nákladov k ročnej úspore) je len približný ukazovateľ, čistá súčasná hodnota a koeficient čistej súčasnej hodnoty už zahŕňajú aj parametre ako nominálna úroková miera, inflácia či ekonomická životnosť. Čistá súčasná
hodnota (NPV) predstavuje súčasnú hodnotu všetkých budúcich peňažných úspor počas ekonomickej životnosti, očistenú od počiatočných investícií. Zjednodušene ju možno vyjadriť nasledovne: (1) kde B je ročná finančná úspora opatrenia v eurách; r je reálna úroková miera v % (vypočíta sa z nominálnej úrokovej miery a inflácie); n je ekonomická životnosť opatrenia (doba, po ktorej uplynutí je ziskovejšie vymeniť existujúce zariadenie za nové) v rokoch; I0 je investícia v eurách. Koeficient čistej súčasnej hodnoty (NPVQ) je vyjadrený ako pomer čistej súčasnej hodnoty k investícii. Je to ukazovateľ, pomocou ktorého možno energeticky úsporné opatrenia prehľadne zoradiť podľa ich finančnej výhodnosti. Čím je koeficient vyšší, tým je opatrenie výhodnejšie. Záporný NPVQ predstavuje neziskové opatrenie. (2) 20–21
navrhování staveb
autor: Mgr. Jaroslav Pašmik
Britská digitální exploze ve stavebnictví Digitalizace stavebnictví nabírá v Británii vysoké obrátky. Začátkem léta to na pražské konferenci BIM Day 2012 potvrdil Stephen Hamil, ředitel pro design a inovace z asociace britských architektů RIBA. Kromě vládní strategie přechodu na digitální stavebnictví představil v Praze Hamil ještě britskou Národní knihovnu BIM (National BIM Library), což je ambiciózní on-line databáze digitálních prvků pro stavební datové modely. Britský expert nenechal nikoho na pochybách, že jeho země to myslí s proměnou ostrovního stavebnictví vážně. Podle vládního plánu se má do roku 2016 posunout průměr britského stavebnictví o velký krok dopředu, a to hlavně ve využívání nových procesů a technologií. Od uvedeného roku bude muset být dokumentace pro vládní stavební projekty povinně ve standardu BIM2, tedy Building Information Modeling, úroveň 2. To v praxi znamená, že architekti, projektanti, statici, TZB a další profese budou muset pracovat v digitálních modelech schopných sdružovat se v otevřeném standardu COBie (Construction Operations Building Information Exchange). Nakonec bude vytvořen velký „federativní model“, tedy komplexní digitální reprezentace budovy, která se předá klientovi.
Cukr a bič Britský stát si podle Hamila zkrátka uvědomuje nízkou efektivitu stavebnictví a snaží se za peníze daňových poplatníků dostat vyšší hodnotu. „Díky BIM budou náklady na projekty nižší o 20 % a o pětinu se také sníží provozní náklady,“ říká Hamil. „Když si uvědomíte, že britská vláda vynakládá každý rok na nové budovy a rekonstrukce asi 60 miliard liber, tvoří tyto úspory opravdu velkou částku,“ dodává. Cílem reformy je donutit jednotlivé profese více spolupracovat, být efektivnější a zároveň tak učinit britské stavebnictví jedním z nejkonkurenceschopnějších
na světě. Mluví se také o přiblížení stavebnictví, co se týče jeho efektivity, k automobilovému nebo IT průmyslu. Zároveň to znamená snahu o oživení tohoto problematického sektoru. Nejedná se prý přitom o to, říkat lidem, jak mají přesně pracovat, ale spíše stimulovat inovace a soutěživost. Pro to, aby reforma fungovala, používá vláda metodu cukru a biče.
Dejte jim informace Jako cukr mají sloužit rozsáhlé státní projekty, jako je například rekonstrukce a dostavba britských věznic, podpůrná
infrastruktura, vzdělávací a osvětová kampaň. Pomyslným bičem je pak právě důsledné vyžadování dokumentace u veřejných projektů v otevřeném standardu COBie. „Vláda už nechce žádné krabice se stavební dokumentací, chce digitální model budovy v otevřeném formátu,“ vysvětluje Hamil. BIM2 přitom nemá být revolucí, která rozbije zavedené vztahy mezi obchodními partnery. Každý má pracovat na svém modelu a exportovat jen nejdůležitější informace, které by týmy sdílely i při tradiční spolupráci. Nejedná se prý o fundamentální změnu vztahů a smluv. Důležitým argumentem pro zavedení standardu BIM2 je
Národní knihovna BIM (National BIM Library) Národní knihovnu BIM vyvinula a spravuje pro stavební průmysl Spojeného království instituce zvaná NBS (National Building Specification), která se zaměřuje na podporu stavebního průmyslu v Británii. Knihovna nabízí zdarma komponenty či digitální prvky pro BIM, a to generické i konkrétní. Veškerý provoz knihovny je zajišťován on-line. Prvky jsou otevřené, neboli neutrální z pohledu platformy, na které mohou fungovat, ať už je to Autodesk, Bentley, Graphisoft, Nemetschek nebo Tekla. Jsou navrhovány v souladu s britskými standardy, ale stáhnout si je může kdokoli. Knihovna v tuto chvíli nabízí asi 400 prvků, jako jsou zděné, podlahové nebo stropní konstrukce, střechy, dveře, okna a další stavební prvky. Smyslem knihovny je zefektivnit přechod britského stavebnictví na digitální datovou dokumentaci (BIM). Z hlediska efektivity je logické, aby standardní digitální prvky vznikaly centrálně, než aby si je každý architekt nebo projektant vytvářel „na koleně“. Zásadní je přitom důraz na otevřený formát, aby se prvky daly jednoduše sdílet.
profil
autorka: Petra Šťávová
Akad. arch. Aleš Brotánek: člověk, ekolog, architekt Jméno Aleš Brotánek je v České republice jednoznačně spjaté s pasivními domy, nízkoenergetickou koncepcí, ale i ekologickým myšlením. Získal ocenění i uznání v rovině přesahující architektonickou praxi. Přitom jde o člověka velmi slušného, zdvořilého a opravdového ve svých názorech. Když nenajde ve tříděném odpadu přihrádku na hliník, raději si víčko od jogurtu vezme s sebou, než by jej zahodil do společného odpadu. Je to člověk v mnoha směrech jediný svého druhu. Jaká byla vaše cesta k architektuře a návrhu pasivních domů? Byl to takový náhlý impulz, který se těžko popisuje. Ve chvíli, kdy jsem se svojí těhotnou ženou hleděl na severočeskou uhelnou pánev, pocítil jsem určité hnutí mysli, odpovědnosti – i v souvislosti s přicházející novou generací. V hlavě mi utkvěla otázka, jestli takto opravdu musíme žít, zanechávat za sebou takovou spoušť. Začal jsem se zamýšlet, jestli nejde změnit životní styl, a jako student architektury jsem přirozeně tyto snahy začal směřovat do architektury. Později se ukázalo, že architektura se nejvíce podílí na této stopě, na devastaci krajiny; v současnosti už jde o nabourávání celého ekosystému. U této otázky – jak se na tom podílí architektura – začala moje cesta. Uvádí se, že jste autorem prvního nízkoenergetického domu v Čechách. To byl klient, který přišel začátkem devadesátých let s myšlenkou postavit si dům, jenž by měl stejně jako on blízko k přírodě a neškodil jí (byl zvěrolékař). Nabídl jsem mu to, co jsem v té době znal. Návrh například obsahoval kompostovací toaletu, úsporné hospodaření s vodou, ale i (na tehdejší dobu) nadstandardní izolace a řízené větrání s rekuperací – v tomto domě Ing. Morávek použil prototyp první vzduchotechnické jednotky upravený pro rodinný dům. Popravdě, všichni jsme se na tom domě
učili. Tehdy mně také poprvé došlo, jak chybí výzkum orientovaný na tuto oblast. Soupeříme například s jadernou energetikou, která je zvýhodněná v tomto kontextu po všech stránkách, a navíc se tato zvýhodnění nezobrazují v cenách energie – jde vlastně o zvýhodnění na druhou. My se proti tomu snažíme o lepší řešení – a je to jen díky investorům, kteří mají odvahu do takového řešení jít, podílejí se na něčem, co není 100% vyzkoušené. Co považujete za milníky ve vaší kariéře? Po revoluci to byl určitě kontakt s Otou Jiránkem, který chtěl pro společnost Country Life postavit budovu, jež by měla nejen malou spotřebu energie, ale i malou ekologickou stopu – aby byla na konci snadno recyklovatelná. Tím začalo moje poznávání přírodních materiálů a jejich využití – nejvíce směřovalo k použití dřeva, hlíny a také balíků slámy. Toto snažení se završilo v minulém roce, kdy jsme se mohli podílet ve spolupráci s ČVUT na realizaci požární zkoušky potvrzující požární odolnost stěny z nosné slámy s hliněnou vnitřní omítkou, která vyšla 120 minut. To je výsledek pro rodinné domy nadstandardní a nasvědčuje tomu, že bychom ze slámy mohli stavět i nějakou větší stavbu, třeba katedrálu – na což se mi zatím nepovedlo získat investora.
Ekologie a úspory energie Dostali jsme se k otázce ekologie, která někdy nejde přímo ruku v ruce s energetickými úsporami. Nejdříve bychom museli definovat, co je ekologické. Když jsme zakládali sdružení Ekodům, strávili jsme hodně času hledáním vhodného názvu, protože slovo ekodům je vlastně protimluv. Každá stavba je v podstatě negativním zásahem do životního prostředí. Správná definice ale byla zase příliš dlouhá. Nakonec tedy název Ekodům zvítězil, protože na první poslech je zřejmé, srozumitelné, o co jde. Podobné je to s porovnáním ekologické a energeticky úsporné architektury – při provozu budovy se totiž spotřebuje naprostá většina energie ve srovnání s její výstavbou. Stavět proto budovu, která není energeticky úsporná, z ekologických, přírodních materiálů je jenom takové hraní si na ekologii. Naopak, když z běžných stavebních materiálů postavím pasivní dům, velkou část ekologické zátěže jsem již vyřešil. S touto otázkou je ale spojen ještě jeden důležitý aspekt – zdravé vnitřní prostředí. Pokud dům nemá řízené větrání, může být problém vytvořit prostředí optimální k pobývání a dům pak neplní svoji základní funkci. Takový dům by neměl být ani zkolaudován. A co ekologický dům, pokud za něj považujeme obecně dům postavený
První nízkoenergetický rodinný dům v České republice
z přírodních materiálů, zpracovaných tradiční environmentálně šetrnou cestou? Pokud zároveň přejdu na standard života v 19. století, tak proč ne. Ale tím myslím standard, kdy se v ložnici netopilo, ráno v ní bylo mrazivo a ne zrovna čerstvý vzduch. Zároveň lidé ale pracovali většinu dne venku a do ložnice se šli jenom vyspat, nebyl to tedy až takový problém. Jenže v dnešní době, kdy jsme mnohdy v budovách zavření ve dne v noci, jde o jinou situaci. Zajistit si úsporu financí tím, že mám malé účty
Aleš Brotánek – člověk Jaký jste povahový typ – cholerik, flegmatik, trpělivý člověk? Člověka asi vždy formuje to, čím si prošel, a býváme různě namíchaní ze směsi těchto pojmů. Myslím, že jsem trpělivý extrovert, někdy až moc extrovertní, někdy až moc dlouho trpělivý, ale když přeteče míra, umím se změnit v nebezpečného bojovníka nebo protivného cholerika. Určitě mě ovlivnilo to, že jsme měli malé děti již během mého studia na vysoké škole. Abych mohl pra-
Cestou ze závislosti na plýtvání je především šetrné využívání energií a lokálních přírodních materiálů.
za energii, je hezké. Zajistit si prostředí, které mě neohrožuje – to je možná mnohem důležitější. Samozřejmě mohu jít úplně na přírodní standard, kdy budu spát v kůlně, kde se netopí a kde to profukuje, je tam dostatek čerstvého vzduchu a není potřeba rekuperace. Je to ale jen velmi teoretická možnost, prakticky ji realizují snad jen postižení bezdomovectvím, tedy nedobrovolně. S jakými klienty se vám dobře pracuje? Jaké projekty vítáte? Vždy je radost spolupracovat s lidmi, kteří touží hledat své optimální potřeby, a tudíž jsou schopni a ochotni v tvořivém dialogu promýšlet a formulovat své touhy a cíle. Ty se pak mohou stát živou inspirací při individuálním návrhu domu, který přímo vyrůstá z logiky vztahů a potřeb. Požadavky klientů mohou být někdy až téměř nesplnitelné, což může samo o sobě sloužit jako inspirace, výzva. Tato situace často nastává u rodinných domů a naopak mi chybí u projektů větších, kde je zájmů mnohem více. I uživatelů je pak mnohem více. Jenže ti většinou přijdou, až když je hotovo, není možné je zapojit do procesu dříve.
covat, musel jsem se naučit „odříznout se“ od okolí, nevnímat, co se děje kolem v malém bytě. Později to však může být na škodu, když má člověk naopak vnímat, ale je ve svém světě a tak trochu mimo realitu. Naštěstí mám ženu, která mě umí přivézt zpět. Neumím si představit, jak by bez ní náš tandem mohl fungovat. Je to tedy zároveň i odpověď na otázku, jak se vám podařilo skloubit kariéru a rodinný život? Ano, je to velká zásluha mé ženy. To je jednoznačné a jednoznačně to dnes přiznávám, i když byly doby, kdy jsem v tom měl zmatek. Určitě by s touto formulací polemizovala, ale to je právě ono. Práce architekta pro mě vyžaduje silnou koncentraci a ona zároveň umí bránit můj čas od rušivých vlivů, které mi jej odebírají. Jak vaši práci vnímají vaše děti? Inspirovala je? To byste se musela zeptat přímo jich, jsou to tři dospělé ženy, nerad bych mluvil za ně. Každopádně když jsem mohl poslední rok připravovat se svou
nejstarší dcerou knihu rozhovorů Jak se žije v pasivních domech, která by měla vyjít letos v říjnu, bylo to velmi příjemné. Spolupracovat s dospělým dítětem na společném projektu je milé a je to i možnost, jak si víc porozumět. Je možné, že když byly menší, tatínek jim občas chyběl. Soudím podle toho, jak prostřední dcera nedávno glosovala, že jsem „příliš často řešil problémy světa“. Věnují se tedy architektuře? Ne, ale já jsem ani necítil potřebu je tímto směrem navádět (doufám, že jsem jim ale ani nebránil). Spíš jsem si přál, aby se jim povedlo najít to, čím se jim bude líbit být, čemu se chtějí sami věnovat. Nevím, zdali jsem jim tím pomohl, nebo to spíš komplikoval. Nejstarší dcera vystudovala sociologii a žurnalistiku v Brně a vždy odvážně jako bojovnice vystupovala proti nespravedlnostem. Prostřední získala doktorát z psychologie, věnovala se i terapii a byla vždy samostatná, na sebe přísná a cílevědomá. A nejmladší dcera má spoustu nadání a šikovností a možná proto si ještě nevybrala a hledá se. Bydlíte v malé obci 70 km od Prahy. Neuvažovali jste o stěhování do nějakého většího města? Nevadí vám cestování a dojíždění, i když se nejedná o denní cesty? Pasivní a nízkoenergetické domy dříve zajímaly relativně malou skupinu lidí, kteří nebyli vázaní na jeden region. Byli rozptýleni po celé republice a tím pádem bylo jedno, kde člověk bydlel, protože stejně musel dojíždět. Do Rožmitálu jsme se původně stěhovali hlavně kvůli dětem, které měly při bydlení v Praze, tehdy hodně smogově zatížené, určité zdravotní obtíže. Když nám lékaři řekli, že při bydlení mimo Prahu bychom o nějakých problémech ani nevěděli, bylo rozhodnuto. Navíc jako absolvent VŠUP jsem měl možnost svobodného povolání, což bylo v tehdejší době něco výjimečného, a rozhodl jsem se ji tedy využít. Nevýhodou bylo, že i v dobách 28–29
Maison Air et Lumière: francouzský aktivní dům Poslední dům dokončený na jaře tohoto roku v rámci projektu VELUX Model Home 2020 se nachází v obci Verrières Le Buisson nedaleko Paříže. Jde v pořadí o šestý experimentální dům postavený podle principů aktivního domu definovaných organizací Active House Alliance [1]. Stejně jako u předchozích domů byl i v tomto případě kladen důraz na energetické úspory, kvalitu vnitřního prostředí a dopady na životní prostředí [2].
realizace
Při návrhu domu byl kladen důraz na sladění s místním prostředím, využití místních výrobců a materiálů typických pro daný region. Koncept návrhu také zohlednil architektonické, historické i přírodní prostředí, ve kterém je dům postaven.
Architektonický koncept Maison Air et Lumière je navržen tak, aby s okolím tvořil harmonický celek.
autorka: Ing. arch. Klára Bukolská
Svažitost pozemku určila uspořádání jednotlivých podlaží; samotný svah vytváří přechodovou úroveň mezi zahradou a horním patrem (do domu se vstupuje v mezipatře). Modulární koncept umožňuje přizpůsobení pozemku i adaptaci návrhu do jiného kontextu, jako jsou například terasové nebo městské domy. Tyto adaptace pak umožňují vytváření dalších variant. Díky tomu lze přenést a využít principy pohodlného bydlení, úspory energie a kvality životního prostředí domu v různých kontextech. Dům může být přizpůsoben konkrétním požadavkům tak, aby vyhovoval různým geografickým, klimatickým, městským a rozpočtovým situacím a zároveň splňoval principy pohodlného bydlení. Podlahová plocha o velikosti 130 m2 se rozprostírá přes jedno a půl podlaží, přičemž prostory pod střechou jsou plně využity. Díky integrovanému návrhu, který zohledňuje jak požadavky na architektonickou kvalitu, tak i na úspory energie, mohl dům obsáhnout v návrhu nejen požadavky na pohodu prostředí, ale i respektovat energetické a ekologické cíle pro nové rodinné domy platné po roce 2020. Střecha domu má díky nastaveným šikminám zvýšenou schopnost zachycovat sluneční světlo a teplo a aktivně tak přispívat k energetické bilanci domu. Orientace a sklony byly zvoleny tak, aby solární kolektory a fotovoltaické panely mohly pracovat s maximální účinností. Střecha se tak vlastně stává pátou fasádou, která reguluje vnitřní prostředí a optimalizuje přívod světla a vzduchu. Zároveň představuje i výrazný estetický prvek.
Principy aktivního domu Maison Air et Lumière splňuje všechny principy aktivního domu – nízká spotřeba energie, kvalitní vnitřní prostředí a ohleduplnost k životnímu prostředí byly integrovány do návrhu budovy.
Schéma požadavků na aktivní dům, tzv. radar (obr. 2), ukazuje multikriteriální hodnocení domu – vzájemnou vyváženost parametrů jednotlivých požadavků. Tento návrh i hodnocení umožňují uplatnit holistický přístup a komplexní hodnocení trvale udržitelného návrhu budovy. Rovněž ukazují, že parametry aktivních domů závisí na jednotlivých volbách řešení v rámci každého z parametrů. Hodnocení domů formou schématu – radaru – aktivních domů se zakládá na parametrech definovaných dokumentem Specifikace aktivních domů z dubna 2011 [1]. Zobrazené radarové schéma vychází jak z teoretických předpokladů, tak z výpočtů založených na vstupních informacích od projektového týmu a následného zobecnění. Hodnocení uvedené na obr. 2 odpovídá současnému stavu a bude postupně doplněno o údaje naměřené v testovacím období.
Energetická koncepce Energetický návrh domu Maison Air et Lumière je založen na využití obnovitelných zdrojů (sluneční energie, přirozené světlo, čerstvý vzduch) s cílem minimalizovat potřebu použití klimatizace v letním období, omezit potřebu energie na vytápění v zimě a snížit potřebu umělého osvětlení (obr. 1). Pro maximální snížení spotřeby energie je dům vybaven aktivní fasádou s čidly, jež reagují na změny vnější teploty. Pokud je například během dne slunce příliš intenzivní, markýzy se automaticky stáhnou, nebo večer se okna automaticky otevřou, aby se dům přirozeně ochladil a vyvětral.
Maison Air et Lumière Vlastník projektu: VELUX Group; architekti: Nomade Architectes; energetický návrh: Cardonnel Ingénierie; podlahová plocha: 130 m2 . 34–35
1
Kancelářská budova Qubix 4 v Praze na cestě k certifikaci LEED Platinum Projekt Qubix 4 je rekonstrukcí administrativní budovy z roku 1976 na moderní kancelářskou budovu splňující nejvyšší požadavky současné doby. Kromě poskytnutí maximálního komfortu pro své nájemce se developer a jeho tým zasadili o to, aby rekonstruovaná budova byla svým provozem a použitými technologiemi co nejšetrnější k životnímu prostředí. Budova byla v roce 2011 precertifikována certifikátem LEED CS Gold a momentálně usiluje o získání nejvyšší úrovně certifikace LEED Platinum.
certifikace
autor: Ing. Tomáš Kurka, LEED AP
1 Budova po rekonstrukci 2 Původní podoba budovy před rekonstrukcí (foto: David Kabele)
ní strategii, podle které jsou všechny připravované projekty od roku 2009 certifikované některým z certifikačních systémů pro „zelené“ budovy. Jedním z rozhodujících faktorů utvářejících hodnotu každé budovy je její poloha. Budova Qubix 4 se nachází v Praze 4 mezi ulicemi Na Pankráci, Štětkova a Na bitevní pláni v docházkové vzdálenosti od stanice metra Vyšehrad, zastávek tramvají a autobusů. Qubix 4 nabízí celou řadu výhod moderní komerční nemovitosti těžící z výborné lokality – od blízkosti centra města přes nádherné výhledy na pražské panorama včetně Vyšehradu nebo Pražského hradu. V okolí se nachází celá řada restaurací, hotelů, obchodů a dalších služeb. Budova má sedm nadzemních a jedno podzemní podlaží, jež slouží převážně jako garáže a technologické zázemí. V přízemí se počítá s vybudováním kavárny a obchodů, ostatní nadzemní podlaží slouží jako kanceláře.
Architektura a konstrukce
Původní budova byla navržena architektem Janem Štípkem jako administrativní budova pro stavební společnost Průmstav, která budovu užívala v letech 1976 až 2008. Od roku 2009 je budova ve vlastnictví developerské společnosti S+B Gruppe, která v květnu 2012 úspěšně dokončila rozsáhlou rekonstrukci budovy podle návrhu rakouského architektonického ateliéru Ernst Hoffman pod vedením architekta Martina Tröthana. Vývoj a výstavba šetrných budov je pro skupinu S+B Gruppe, jejíž součástí Plan & Bau ČR spol. s r.o. je, velmi důležitá. Proto skupina přijala základ-
Nosnou konstrukcí je železobetonový monolit tvořený nepravidelně rozmístěnými hranoly s pásovými okny a systémem střešních teras. Celá budova má z hlediska dispozice velmi soudobý charakter. Hlavním cílem rekonstrukce proto bylo zachovat stávající hmotové uspořádání nepravidelných hranolů. Zvýrazňuje je navíc zcela nová fasáda, která kom-
binací velkých pásových oken a čistě bílé fasády dosahuje překvapivé dynamiky. Veškeré nenosné konstrukce a instalace TZB byly kompletně vybourány a nahrazeny novými systémy, splňujícími požadavky nových kancelářských budov.
Platinový Qubix 4? Budova aspiruje na zisk plakety LEED Platinum (87 bodů). Na konci září letošního roku by měla americká certifikační autorita (GBCI) zaslat výsledek na základě posouzení předložených podkladů a výpočtů. Systém LEED posuzuje šetrnost a vliv budovy na životní prostředí komplexním způsobem v šesti hlavních a jedné doplňkové oblasti (tou jsou tzv. Regionální priority). Jednotlivé oblasti včetně očekávaného bodového zisku budovy Qubix 4 jsou uvedeny v grafu 1. Trvale udržitelné lokality V této oblasti se očekává zisk 22 bodů z 28 možných. Budova Qubix 4 se nachází v poměrně hustě zastavěné lokalitě s dostatečným počtem obchodů a služeb v okruhu do 800 metrů, což přinese zisk 5 bodů (Hustota zástavby a dopravní dostupnost). Výborná dopravní dostupnost MHD, zejména blízkost stanice metra Vyšehrad, zastávek tramvají (č. 18) a autobusů v okruhu do 800 metrů od budovy přispěje k dosažení šesti bodů (Alternativní doprava – veřejná hromadná doprava). Samozřejmostí je dostatečný počet
Harmonogram projektu Projekční studie: 3/2009; stavební povolení: 6/2010; prováděcí dokumentace: 12/2010; zahájení rekonstrukce: 6/2010; dokončení rekonstrukce: 5/2012. 2
52–53
