ENERGETICKÝ PLÁN MĚSTA JESENÍK

ENERGETICKÝ PLÁN MĚSTA JESENÍK 2012 - 2020 (V SOULADU S METODIKOU SUSTAINABLE ENERGY ACTION PLAN)

finální verze březen 2012

Identifikace dokumentu Název díla / Title

Vypracovali / Processed by

Energetický plán města Jeseník

Michal Čejka Jaromír Čtrnáctý Miroslav Šafařík Libor Halas Ladislav Cabadaj Pavel Koriťák

Eduard Homada Jana Frková

Schválil / Approved by

Rada města Jeseník, 27.února 2012

Datum vydání / Date of delivery 10.března 2012 Počet stran / Pages

60

Počet výtisků1 / Printed copies

Počet příloh / Annexes

3

Č.výtisku / Copy number

Identifikace města Jeseník Název / City Name Adresa pro doručování / Postal address

Město Jeseník Masarykovo nám. 1/167, 790 01 Jeseník

Adresa pracoviště / Office address

Tovární 4/1287, 790 01 Jeseník Ladislav Cabadaj, vedoucí odboru stavebního úřadu, majetku a investic 420 584 498 108 [email protected] www.jesenik.org

Odpovědná osoba / Responsible person Telefon / Phone e-mail URL

1

Tento dokument je vytištěn oboustranně na recyklovaném papíru

Energetický plán města Jeseník 2012-2020

Výpis z usnesení Rady města Jeseník

3/60


Obsah Identifikace dokumentu .............................................................................................................. 2 Identifikace města Jeseník ...................................................................................................... 2 Výpis z usnesení Rady města Jeseník ........................................................................................ 3 Manažerský souhrn .................................................................................................................... 6 Executive summary .................................................................................................................... 7 1. Preambule ............................................................................................................................... 8 2. Cíle a strategie ........................................................................................................................ 8 3. Základní inventura emisí (BEI) .............................................................................................. 9 4. Širší souvislosti energetického plánování ve městě ............................................................. 13 4. 1. Strategické dokumenty města Jeseník .......................................................................... 15 5. Organizační struktura ........................................................................................................... 16 6. Energetický plán města - vize a cíl....................................................................................... 18 6. 1. Globální cíl ................................................................................................................... 18 7. Energetický plán města – principy a metodický přístup ...................................................... 19 7. 1. Základní metodické přístupy ........................................................................................ 19 7. 2. Tvorba územně plánovací dokumentace ...................................................................... 20 7. 3. Řízení spotřeby............................................................................................................. 20 7. 4. Využívání obnovitelných zdrojů energie ..................................................................... 20 7. 5. Nákup energie .............................................................................................................. 20 7. 6. Motivace ....................................................................................................................... 20 7. 7. Energetický informační systém .................................................................................... 21 7. 8. Procesní schéma ........................................................................................................... 21 7. 9. Pravidla pro rozhodování o realizaci investiční akce ................................................... 21 8. Výchozí stav energetického hospodářství města Jeseník ..................................................... 22 9. Energetický plán města - nástroj pro plánování ................................................................... 25 9. 1. Popis plánovacího nástroje pro EPM ........................................................................... 25 9. 2. Prioritní oblasti ............................................................................................................. 29 9. 3. Prioritní oblast 1 – Úspory energie .............................................................................. 29 9. 4. Prioritní oblast 2 – Obnovitelné zdroje energie ........................................................... 31 9. 5. Prioritní oblast 3 – Vzdělávání a osvěta ....................................................................... 33 10. Stávající a aktuálně realizované aktivity města.................................................................. 35 10. 1. Energetický management (EM) ................................................................................. 35 10. 2. Využití SW nástroje e-manažer.................................................................................. 35 10. 3. Kurz Chytrá energie do měst ...................................................................................... 35 10. 4. Příprava projektů pro financování formou EPC ......................................................... 36 11. Plánované aktivity, projekty, akce a opatření .................................................................... 37 11. 1. Motorová doprava a provoz vozového parku ............................................................. 37 11. 2. Nemotorová doprava .................................................................................................. 37 11. 3. Úspory energie v budovách města ............................................................................. 37 11. 4. Veřejné osvětlení ........................................................................................................ 37 11. 5. Podpora úspor energie a využití OZE ........................................................................ 38 11. 6. Zpracování územní energetické koncepce ................................................................. 38 11. 7. Centrální zásobování teplem ...................................................................................... 39 11. 8. Nákup certifikované obnovitelné elektřiny ................................................................ 39

4/60


11. 9. Osvětové aktivity........................................................................................................ 39 11. 10. Zapojení zúčastněných stran a občanů ..................................................................... 39 11. 11. Stav a vývoj ostatních sektorů .................................................................................. 40 12. Financování energetického plánu ....................................................................................... 41 13. Monitoring a aktualizace EPM ........................................................................................... 43 13. 1. Plánovaná opatření pro monitorování a návazné činnosti .......................................... 44 14. Závěrečné ustanovení ......................................................................................................... 45 15. Použité zkratky a pojmy ..................................................................................................... 46 Seznam zkratek .................................................................................................................... 46 Seznam pojmů ...................................................................................................................... 46 Příloha 1 – Šablona SEAP: Celková strategie .......................................................................... 48 Příloha 2 – Šablona SEAP: Inventura počátečních emisí ........................................................ 50 Příloha 3 – Šablona SEAP: Akční plán pro udržitelnou energetiku ........................................ 53 Příloha 4 – Pracovní náplň energetického manažera města ..................................................... 56 Příloha 5 – Program kurzu Chytrá energie do měst ................................................................. 57 Příloha 6 – Kampaň DISPLAY ................................................................................................ 59

Seznam tabulek Tabulka 1: Základní inventura emisí – konečná spotřeba energie v referenčním roce 1998 ... 10 Tabulka 2: Základní inventura emisí – emise CO2 v referenčním roce 1998 .......................... 11 Tabulka 3: Základní inventura emisí – místně vyrobená energie a emise CO2 v referenčním roce 1998 .................................................................................................................................. 12 Tabulka 4: organizační schéma městského úřadu .................................................................... 17 Tabulka 5 Kritéria pro stanovení priorit aktivit (opatření) na úrovni budov ........................... 21 Tabulka 6 Přehled budov v majetku města Jeseník zahrnutých do EPM................................. 22 Tabulka 7 Přehled spotřeby energie v roce 2010 dle jednotlivých primárních paliv ............... 24 Tabulka 8 Uvažované emise CO2 dle primárních paliv ........................................................... 28 Tabulka 9 Prioritní oblast 1 – Podrobnější popis aktivit (opatření) ......................................... 30 Tabulka 10 Prioritní oblast 2 – Podrobnější popis aktivit (opatření) ....................................... 32 Tabulka 11 Prioritní oblast 3 – Podrobnější popis aktivit (opatření) ....................................... 34 Tabulka 12 Náhled kompletního Akčního plánu (k dispozici v samostatném dokumentu ve formátu XLS) ........................................................................................................................... 42 Tabulka 13 Indikátory pro monitoring energetického plánu .................................................... 43 Tabulka 14: Termíny předkládání monitorovacích zpráv SEAP ............................................. 44

Seznam obrázků Obrázek 1 Pozice energetického plánu města a energetického managementu ........................ 13 Obrázek 2 Schéma provádění energetického managementu .................................................... 14 Obrázek 3 Obecná struktura energetického plánu města ......................................................... 19 Obrázek 4 Celková struktura Energetického plánu města Jeseník ........................................... 25

5/60


Manažerský souhrn Město Jeseník předkládá svůj Akční plán udržitelné energetiky (SEAP2) pod názvem Energetický plán města. Energetický plán je zpracován podle metodiky zpracování SEAP a s ohledem na specifické podmínky města je počáteční úsilí zaměřeno především dovnitř města, tj. na úroveň samosprávy. Základní inventura emisí (BEI3) byla zpracována na základě dat Energetického generelu z roku 2000, který pracoval s daty z roku 1998. Tento rok byl stanoven jako vztažný rok pro účely nastavení úspor emisí. Uvedená data však nelze považovat za postačující pro zodpovědné nastavení úspor energie potažmo emisí CO2 k roku 2020. S ohledem na zrušení podstatné části průmyslových podniků na území města a další zásadní změny od roku 1998 není možné efektivně použít metodiku SEAP. Také z tohoto důvodu bylo rozhodnuto, že s výhledem 1-2 let bude zpracována Územní energetická koncepce města, která umožní zmapovat aktuální potenciál úspor energie a využití obnovitelných zdrojů na území města. Aktuálně je úsilí zaměřeno zejména na ošetření hospodaření s energií uvnitř samosprávy s tím, že tento systematický přístup poslouží jako vzor v dalších oblastech. Kromě toho je pozornost zaměřena na: zvýšení nemotorové dopravy ve městě, řešení centrálního zásobování teplem a osvětu obyvatel města. Roční odklad předložení SEAP byl využit pro nastavení zásadních parametrů pro tento systematický přístup. Mimo jiné: • • • • •

Byla vytvořena pozice energetika (energetického manažera) města Byl zaveden SW nástroj pro sledování a vyhodnocování spotřeby energie Byl zaveden nástroj pro plánování opatření v oblasti úspor energie a energetiky (podrobně popsán v kapitole 10) Pracovníci městského úřadu absolvovali školení „Chytrá energie do měst“ Byly vytipovány budovy vhodné pro realizaci úspor metodou EPC

Plán do budoucna počítá s realizací s dalších opatření, např.: • • • • • • • • •

Na úrovni snížení emisí vozového parku městského úřadu Nemotorové dopravy ve městě Postupné realizace úspor v budovách města – v souladu s plánovacím nástrojem Postupné realizace úspor ve veřejném osvětlení Podpory využití obnovitelných zdrojů Zpracování Územní energetické koncepce Stabilizace systému centrálního zásobování teplem Nákup obnovitelné elektřiny Osvětové aktivity se zapojením obyvatel města

Monitoring a vyhodnocování Energetického plánu bude probíhat s využitím standardních indikátorů a v termínech podle metodiky SEAP. Energetický plán města Jeseník byl schválen Radou města dne 27.února 2012.

2

Sustainable Energy Action Plan

3

Baseline Emission Inventory

6/60


Executive summary City of Jeseník submits its Sustainable Energy Action Plan (SEAP) under the name of the Municipal Energy Plan. The energy plan is developed following the methodology of processing SEAP. With regard to the specific conditions of municipality is the initial efforts focused mainly inwards the city, i.e. the level of local government. Baseline emission inventory (BEI) was prepared based on data from the Energy master plan made in 2000, which worked with data from 1998. This year (1998) was set as the reference year for the purposes of setting emission savings. The data cannot be regarded as sufficient for responsible energy saving settings and consequently for CO2 emissions mitigation by 2020. For this reason it was decided that with a view of 1-2 years the Territorial Energy Concept of the city will be processed4, which will map the current potential energy savings and renewable sources in the city. Current efforts are focused mainly on treatment of energy management within the local government with the fact that this systematic approach will serve as a model in other areas. In addition, attention is focused on: improving non-motorized transport in the city, district heating solutions, and enlightenment of residents of the city. The one year adjournment of submission of SEAP was used to adjust key parameters for this systematic approach. Among others it was: • • • • •

a creation of position of municipal energy manager implementation of software tool for monitoring and evaluation of energy consumption introducing a planning-tool for measures for energy savings (described in detail in Chapter 10) training of municipal officers in course "smart energy cities" selection of buildings suitable for the realization of savings by EPC methodology

The plan suggests other measures for future implementation, such as: • • • • • • • • •

emissions reductions in municipality fleet non-motorized transport extension gradual realization of savings in buildings - in accordance with the planning tool gradual realization of savings in public lighting promotion of renewable energy realization of Territorial Energy Concept of the city stabilization of district heating system purchasing of renewable electricity enlightenment and educational activities involving residents of the city

Energy Monitoring and evaluation plan will be carried out using standard indicators following the methodology SEAP. The Municipal energy plan was approved by the City Council on the 27th February 2012.

4

According to the Energy Management Law

7/60


1. Preambule Město Jeseník se rozhodlo přistoupit k iniciativě Evropské komise - Paktu starostů a primátorů (Covenant of Mayors, dále také CoM), jehož hlavní prioritou je snížení následků klimatických změn ve světě. Tím se současně zavázalo naplnit některé základní požadavky vyplývající z členství v této asociaci, zejména realizaci Akčního plánu udržitelného energetického rozvoje pro město (SEAP – Sustainable Energy Action Plan). Český název tohoto plánu zůstává původní, tj. Energetický plán města, též s ohledem na lepší komunikaci.

2. Cíle a strategie Město Jeseník si jako hlavní prioritu pro tuto oblast stanovilo tento základní cíl: Zajištění spolehlivého a hospodárného zásobování energií a nakládání s palivy, energií a odpady v souladu s dlouhodobým udržitelným rozvojem města a regionu a životním prostředím pro udržení a zlepšování vysoké kvality života lázeňského města. V rámci uvedeného cíle byly definovány tyto tři prioritní oblasti: 1. Podpora efektivního a hospodárného využití energií na území města Jeseník. 2. Podpora výstavby a provozování obnovitelných a druhotných zdrojů energie. 3. Zvyšování bezpečnosti a spolehlivosti dodávek energie. Účelem zpracování energetického plánu města je systematický přístup k dosahování úspor energie, resp. snižování emisí skleníkových plynů v krátkém, středním i dlouhém období. Plán se vztahuje na město jako celek, detailní plán opatření je stanoven na úrovni majetku města, přesah na úroveň celého města je pak proveden v oblastech dopravy, osvěty apod. Za účelem plnění uvedeného cíle je na úrovni správy majetku města zaveden energetický management, který bude současně jedním z pilířů aktivit Akčního plánu. Z výsledků BEI (Basic emission inventory) vyplývá, že největší podíl na produkci emisí CO2 mají (resp.měly v referenčním roce) budovy terciální sféry, vč. budov v majetku města, obytné budovy a průmysl. Akční plán města Jeseník se proto zaměří na intervence a hledání úspor právě u těchto nemovitostních kategorií. Mezi priority patří zlepšování energetické efektivnosti budov prostřednictvím zateplování a komplexního řešení jejich technického stavu, odborné poradenství a podpora soukromých vlastníků nemovitostí při využití obnovitelných zdrojů energie. Dále především zavedení energetického managementu u budov ve vlastnictví města Jeseník, který identifikuje a realizuje ekonomicky návratné projekty na úsporu energie a další opatření a ukazuje cestu ostatním sektorům. Získané poznatky a zkušenosti s přípravou, realizací, provozováním a financováním ekonomicky efektivních projektů budou dále nabídnuty k využití ostatním subjektům ve městě. Dalšími oblastmi, na něž se strategie úspor emisí zaměřuje, jsou nemotorová doprava a tepelné hospodářství města (centrální zásobování teplem - CZT). Všechna opatření realizovaná městem Jeseník a jeho podřízenými institucemi budou realizována průběžně na základě standardního plánování a budou součástí ostatních akcí realizovaných s pomocí rozpočtu města v jednotlivých letech. Opatření realizovaná ostatními subjekty na území města budou městem pozitivně stimulována tak, aby konečná dosažená úspora emisí CO2 byla co nejvyšší. Zásadní aktivitou vyplývající ze SEAP je zpracování Územní energetické koncepce města podle platné české legislativy. Tato koncepce bude zpracována návazně na Státní energetickou koncepci a Územní koncepci regionu (Olomouckého kraje) a vytvoří přesnou datovou bázi pro další výpočty a pro nastavení parametrů aktivit na území města - doporučení a pravidel pro novou výstavbu, provozování zdrojů tepla, CZT apod. 8/60


3. Základní inventura emisí (BEI) Inventura počátečních emisí (Baseline emission inventory dle metodiky SEAP) byla vypracována k referenčnímu roku 1998, poněvadž k tomu roku byla pro město Jeseník vypracována územní energetická koncepce (generel). Data použitá v BEI vycházejí zejména z informací uvedených v generelu a dále z dílčích dodatečných šetření provedených pracovníky Městského úřadu Jeseník pro potřeby zpracování BEI. Zpracovaný generel vychází z mírně odlišného členění budov a průmyslu než jaký požaduje schválená metodika zpracování BEI. Aby bylo možné objektivně a správně použít data z generelu, bylo potřeba nastavit určité převodní mechanismy do stanovených kategorií BEI. Konkrétně generel pracuje pouze s terciární sférou jako s celkem. Proto byla, na základě provedeného statistického šetření počtu budov dle jednotlivých kategorií na území města Jeseník, rozdělena jediná kapitola generelu „terciární sféra“ na dvě dílčí kapitoly BEI: „Obecní budovy, vybavení/zařízení“ a „Terciární (neobecní) budovy, vybavení/zařízení“ v poměru 5,56 % a 94,44 %. Na území obce se v roce 1998 nacházelo celkem 1 696 bodů veřejného osvětlení, které spotřebovaly celkem 988 MWh elektrické energie za rok. Do kalkulace BEI byla zahrnuta pouze vozidla vlastněná a provozovaná městem Jeseník. Za rok 1998 se jednalo o 7 osobních automobilů a 24 nákladních automobilů. Ve srovnání s hodnotami uvedenými na straně 33 příručky „How to develop a Sustainable Energy Action Plan“ bylo dosaženo o přibližně 25 % vyšší produkce emisí CO2 na ujetý kilometr, poněvadž město Jeseník k tomuto roku provozovalo poměrně zastaralý vozový park. V roce 1998 nebyl na území obce instalován žádný zdroj větrné energie, vodní energie nebo fotovoltaiky. Existující místní zdroje dodávající tepelnou energii nebyly využívány pro kombinovanou dodávku elektrické energie a tepla. Dodávka tepelné energie byla v roce 1998 zajišťována z místních kotelen, tepláren a výtopen charakteru individuálních zdrojů, zdrojů lokálního CZT a průmyslových zdrojů. Převažujícím palivem byl zemní plyn, následují tuhá paliva s převahou biomasy a pouze ojediněle byl spalován topný olej. Kompletní přehled výchozího stavu udávají následující tabulky 1 – 3.

9/60


Tabulka 1: Základní inventura emisí – konečná spotřeba energie v referenčním roce 1998 A. Konečná spotřeba energie Vezměte prosím na vědomí, že pro oddělování desetinných míst se používá tečka [.]. Oddělování řádů tisíců není povoleno.

KONEČNÁ SPOTŘEBA ENERGIE [MWh] Fosilní paliva

Kategorie

Elektřina

Teplo/chlad

Zemní plyn

Zkapalněný Motorová Topný olej plyn nafta

Obnovitelné energie

Benzín Hnědé uhlí

Uhlí

Jiná fosilní paliva

Rostlinný olej

Biopalivo

Jiná biomasa

Tepelná sluneční energie

Geotermální energie

Celkem

BUDOVY, VYBAVENÍ/ZAŘÍZENÍ A PRŮMYSLOVÁ ODVĚTVÍ: Obecní budovy, vybavení/zařízení Terciární (neobecní) budovy, vybavení/zařízení

878,5 14 921,5

2 853,6 48 470,4

0,1 1,3

63,1 1 070,9

0,0 0,0

39,8 675,2

13,0 220,0

1,8 31,2

3 849,8 65 390,6

Obytné budovy

11 126,0

55 555,0

0,0

2 126,0

338,0

389,0

40,0

72,0

69 646,0

Městské/obecní veřejné osvětlení Průmyslová odvětví (kromě odvětví, která jsou zahrnuta do Evropského systému obchodování s emisemi - ETS) Mezisoučet budovy, vybavení/zařízení a průmyslová odvětví

986,8

986,8

9 974,0 37 886,8

83 314,0 0,0

190 193,0

0,0 0,0

1,4

0,0

0,0

1 250,2

76,0

1 250,2 1 250,2

76,0 76,0

259,0

0,0

127,0

3 519,0

338,0

1 231,0

0,0

4 726,0

0,0

4 999,0

105,0

98 400,0 0,0

0,0

238 273,1

0,0 0,0

1 326,2 0,0 0,0 1 326,2 239 599,4

DOPRAVA: Obecní vozový park Veřejná doprava Soukromá a komerční doprava Mezisoučet doprava

Celkem Nákupy certifikované zelené elektřiny (jsou-li nějaké) ze strany obcí [MWh]: Emisní faktory CO2 pro nákupy certifikované zelené elektřiny (v rámci metody LCA):

10/60

0,0 37 886,8

0,0

0,0 0,0

0,0 190 193,0

0,0 0,0

0,0 1,4

0,0 3 519,0

0,0 338,0

0,0 1 231,0

0,0 0,0

0,0 4 999,0

0,0 105,0

0,0 0,0


Tabulka 2: Základní inventura emisí – emise CO2 v referenčním roce 1998 B. Emise CO2 nebo emise v ekvivalentech CO2 Vezměte prosím na vědomí, že pro oddělování desetinných míst se používá tečka [.]. Oddělování řádů tisíců není povoleno.

Emise CO2 [t]/ emise v ekvivalentech CO2 [t] Fosilní paliva

Kategorie

Elektřina

Teplo/chlad

Zemní plyn

Zkapalněný Motorová Topný olej plyn nafta


Benzín Hnědé uhlí

Uhlí


Biopalivo

Rostlinný olej

Jiná biomasa



Celkem


834,6 14 175,4

576,4 9 791,0

0,0 0,4

23,0 389,8

0,0 0,0

13,6 230,3

4,3 72,6

0,6 10,3

1 452,4 24 669,8

Obytné budovy

10 569,7

11 222,1

0,0

773,9

119,7

132,6

13,2

23,8

22 854,9

Obecní veřejné osvětlení Průmyslová odvětví (kromě odvětví, která jsou zahrnuta do Evropského systému obchodování s emisemi - ETS) Mezisoučet budovy, vybavení/zařízení a průmyslová odvětví

937,4

937,4

9 475,3 35 992,4

16 829,4 0,0

38 419,0

0,0 0,0

0,4

0,0

0,0

333,8

18,9

94,3

0,0

43,3

1 559,6

0,0

28 001,9

1 280,9

119,7

419,8

1 649,7

0,0

34,7

0,0

0,0

77 916,5


0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

333,8

18,9

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

35 992,4

0,0

38 419,0

0,0

0,4

333,8

18,9

1 280,9

119,7

419,8

1 649,7

0,0

34,7

0,0

0,0

77 916,5

0,279

0,267

0,249

0,364

0,354

0,341

0,33

JINÉ: Nakládání s odpady Nakládání s odpadními vodami Zde prosím uveďte Vaše jiné emise

Celkem Příslušné emisní faktory CO2 v [t/MWh] Emisní faktor CO2 elektřiny nevyrobené místně [t/MWh]

0,95

0,202

0,33

0,95

11/60


Tabulka 3: Základní inventura emisí – místně vyrobená energie a emise CO2 v referenčním roce 1998 C. Místně vyrobená elektrická energie a příslušné emise CO2 Vezměte prosím na vědomí, že pro oddělování desetinných míst se používá tečka [.]. Oddělování řádů tisíců není povoleno.

Místně vyrobená elektrická energie (kromě zařízení/jednotek začleněných do ETS a všech zařízení/jednotek > 20 MW) Větrná energie Vodní energie Fotovoltaika Kombinovaná výroba tepla a elektrické energie Jiné Prosím uveďte: _________________ Celkem

Místně Vstupní nosič energie [MWh] vyrobená elektrická Fosilní paliva Pára Odpad energie Zemní plyn Zkapal. plyn Topný olej Hnědé uhlí Uhlí 0,0 0,0 0,0 0,0

Rostl. Jiné obnov. Jiná biomasa olej zdroje

Emise Příslušné emisní faktory CO2/v CO2 pro místně ekvivalent vyrobenou elektrickou energii v [t/MWh] ech CO2 [t] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Jiné

0,0 0,0

0,0 0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

D. Místně vyrobené teplo/chlad (dálkové vytápění/chlazení, zařízení pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny…) a příslušné emise CO2 Vezměte prosím na vědomí, že pro oddělování desetinných míst se používá tečka [.]. Oddělování řádů tisíců není povoleno.

Místně vyrobené teplo/chlad Kombinovaná výroba tepla a elektrické energie Zařízení pro dálkové vytápění Jiné Prosím uveďte: _________________ Celkem

12/60

Místně Vstupní nosič energie [MWh] vyrobené teplo/chlad Fosilní paliva Jiná Jiné obnov. Odpad Rostl. olej [MWh] Zemní plyn Zkapal. plyn Topný olej Hnědé uhlí Uhlí biomasa zdroje 0,0 190 194,4 1,4 1 570,8 5 000,0 105,8 200 393,1 3 520,6

Emise Příslušné emisní CO2/v faktory CO2 pro ekvivalente vyrobené teplo/chlad v ch CO2 [t] [t/MWh] 0,0 41 942,1

Jiné

0,0

0,0

200 393,1

190 194,4

0,0

1,4

3 520,6

1 570,8

5 000,0

0,0

105,8

0,0

0,0

41 942,1


4. Širší souvislosti energetického plánování ve městě Energetický plán města (EPM) je jedním z nástrojů energetického managementu města. Představuje základní dokument pro dlouhodobou koncepci správy majetku města ve vztahu k energetickému řízení. Na rozdíl od územní energetické koncepce (ÚEK) 5 není jeho zpracování ani pro kraje a statutární města povinné (nevyplývá z legislativy). Přesto však může být velmi užitečným nástrojem už jen proto, že město díky němu získá možnost účinně řídit spotřebu energie ve svých vlastních objektech. Je nezbytné, aby EPM i jeho aktualizace byly schvalovány nejen vedením města, ale také Radou města a Zastupitelstvem města. Ke schválenému energetickému plánu jsou v pravidelných intervalech připravovány a schvalovány akční plány. Přípravu těchto dokumentů řídí energetický manažer, který také řídí k tomuto účelu vytvořenou pracovní skupinu. Pozici energetického plánu města v souboru významných koncepčních dokumentů zachycuje následující obrázek. Obrázek 1 Pozice energetického plánu města a energetického managementu

První linie dokumentů představují strategické rozvojové materiály, zejména strategie regionálního rozvoje, plán rozvoje kraje, strategický plán města, případně Integrovaný plán rozvoje města podle metodiky ministerstva pro místní rozvoj (pro účely IOP). Druhá linie

5

Územní energetickou koncepci zpracovávají povinně kraje a statutární města na základě zákona o hospodaření energií, resp. jeho prováděcím nařízením vlády 195/2001 Sb., kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce.

13/60


dokumentů představuje strategické dokumenty přímo z oblasti energetiky, především Státní energetickou koncepci a Územní energetickou koncepci příslušného kraje. Třetí linie dokumentů je zaměřena na strategické dokumenty související s územním rozvojem. Pokud se město či obec rozhodne zpracovat územní energetickou koncepci (ÚEK), či energetický plán města (EPM), měly by být tyto strategické dokumenty zpracovány v souladu se všemi třemi liniemi rozvojových dokumentů, specifikovaných výše. Energetický management je ze zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů, definován jako součást ÚEK. Stejně tak může být prováděn i v případě zpracování energetického plánu města (EPM). Energetický management je soubor opatření, jejichž cílem je efektivní řízení a snižování spotřeby energie v daném území, budově atd. Jedná se o uzavřený cyklický proces neustálého zlepšování energetického hospodářství, který se skládá z následujících činností: • měření spotřeby energie, • stanovení potenciálu úspor energie, • realizace opatření, • vyhodnocování spotřeby energie a účinnosti realizovaných opatření, • porovnávání velikosti úspor předpokládaných a skutečně dosažených, • aktualizace energetických koncepcí, energetických plánů města (EPM) a akčních plánů k EPM. Zavedení energetického managementu je systémovým a investičně nenáročným krokem. Cílem je postupné dosahování významných úspor energie a zlepšení organizace práce. Podrobnější schéma energetického managementu na úrovni municipalit znázorňuje následující obrázek. Obrázek 2 Schéma provádění energetického managementu

14/60


4. 1. Strategické dokumenty města Jeseník Jako podklad pro nastavení energetického plánu města Jeseník byly mimo jiné využity následující dokumenty: • strategický plán rozvoje města Jeseník; duben 2003 • akční plán rozvoje města pro období 2008 až 2013; 2008 Hlavním cílem akčního plánu města Jeseník pro období 2008 až 2013 je: • maximalizovat potenciál využití prostředků politiky hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie (zejm. strukturální fondy) • aktualizovat strategický plán rozvoje a akční plán Jeseníku z roku 2003 • posílit koordinovaný přístup k rozvoji města a stanovit konkrétní projektové aktivity na období 2008 až 2013 Akční plán mezi jinými cíly a východisky uvádí: • audit energetické náročnosti objektů ve vlastnictví města a návrh řešení snížení jejich energetické náročnosti. Dílčí projekty určí audit energetické náročnosti. A definuje přínosy: • zvýšení hospodárnosti a zvýšení energetických úspor v provozu a využívání objektů ve vlastnictví města. Jedním z prostředků k naplnění výše uvedených cílů je specifický cíl II: Kvalita života a životního prostředí, podrobněji pak oblast rozvoje II.2: Energetika a odpadové hospodářství, ve které je blíže specifikována Aktivita II.2.1: Snížení energetické náročnosti objektů ve vlastnictví města.

15/60


5. Organizační struktura V rámci městského úřadu byla v polovině roku 2011 vytvořena pozice městského energetika (energetického manažera) a to v rámci Odboru stavebního úřadu, majetku a investic. Pro podporu rozhodování působí jedenáctičlenný Výbor pro strategický rozvoj a investice. Pro potřeby vypracování a koordinace BEI a SEAP byl vytvořen neformální projektový tým, který zahrnul odborníky v oblasti energetiky a obnovitelných zdrojů energie a osoby zastupující město Jeseník. Užší projektový tým byl tvořen těmito členy: • • • • • • •

Libor Halas (místostarosta města Jeseník), Pavel Koriťák (energetik města Jeseník), Ladislav Cabadaj (vedoucí odboru stavebního úřadu, majetku a investic), Jana Frková (ČVUT v Praze), Eduard Hromada (ČVUT v Praze), Miroslav Šafařík (PORSENNA o.p.s.), Michal Čejka (PORSENNA o.p.s.).

Pro další práci na realizaci SEAP bylo upraveno organizační schéma městského úřadu (viz tabulka č. 4) tak, aby bylo možné synergicky uplatnit práci cca 5 osob napříč úřadem. Na práci na plnění Akčního plánu se budou dále aktivně podílet organizace zřizované městem: • •

Správa majetku města Jeseník, příspěvková organizace Technické služby Jeseník a.s.

V horizontu plnění akčního plánu bude dalším partnerem v tomto projektu společnost provozující tepelné hospodářství města Jeseník (centrální zásobování teplem). Pro konzultace ve věci dalšího rozvoje centrálního zásobování teplem bude vybrána některá z renomovaných konzultačních společností. Do přípravy a zpracování vlastního akčního plánu udržitelného energetického rozvoje byly zapojeny všechny osoby z užšího projektového týmu. Hlavní rozsah práce pak byl delegován na ČVUT v Praze a společnost PORSENNA o.p.s. Do přípravy a realizace BEI a SEAP byli rovněž zapojeni i zaměstnanci jednotlivých dotčených oddělení Městského úřadu Jeseník a přidružených samostatných organizačních jednotek města. V roce 2011 byl podniknut zásadní krok - ve výběrovém řízení byl vybrán městský energetik, resp. energetický manažer, jehož práce na plný úvazek bude základem kapacit pro realizaci SEAP (viz příloha č.4). Energetický manažer bude ke své práci využívat služeb externích specialistů (aktuálně např. při zpracování podkladů pro projekty EPC). Energetický manažer byl v roce 2011 vybaven specializovaným SW (e-manažer, www.energetickymanagement.cz) pro sledování a vyhodnocování spotřeby energie. V době předložení SEAP je v SW již kompletní přehled o majetku města a jsou sledovány spotřeby energie v měsíční periodě. SW byl v roce 2011 upraven tak, aby umožňoval přímé vyčíslení spotřeby energie v emisích CO2.

16/60


Tabulka 4: organizační schéma městského úřadu Budovy (pracoviště) úřadu

Karla Čapka 10/1147

Tovární 4/1287

Masarykovo nám. 1/167

Starosta

Místostarosta

Místostarosta

Městská policie

Interní auditor

oddělení školství Finanční odbor

oddělení starosty Odbor vnitřních věcí oddělení informatiky

Správní odbor

Odbor životního prostředí Tajemník

Odbor dopravy a silničního hospodářství

oddělení dopravně-správních agend

oddělení majetku Odbor stavebního úřadu, majetku a investic

oddělení investic a rozvoje

energetický manažer

Odbor obecní živnostenský úřad

oddělení sociálně právní ochrany dětí Odbor sociálních věcí a zdravotnictví oddělení sociální péče

17/60


6. Energetický plán města - vize a cíl Vize energetického plánu města (EPM) je základní strategickou orientací aktivit v oblasti komunální energetiky a souvisejících oblastí. Tato strategická vize ukazuje: • v jaké situaci se město Jeseník v současné době (vztaženo k roku 2010) nachází, • čeho chce město dosáhnout na poli komunální energetiky v následujících 8 letech, • jaké jsou globální cíle rozvoje města v oblasti komunální energetiky. Vize EPM města Jeseník vychází z dlouhodobých cílů a rozvojových záměrů města vyplývající ze Strategického plánu města, územního plánu a akčního plánu. Vize EPM je významně potvrzena aktem přistoupení města k iniciativě Pakt starostů (www.eumayors.cz). Přistoupení do Paktu starostů je logickým krokem na cestě k energetické bezpečnosti, vyšší soběstačnosti a snaze o udržení vysoké kvality životního prostředí s globálním přesahem. Na základě uvedených skutečností byla navržena následující vize. Město Jeseník směřuje do roku 2020 k: • • •

udržitelné komunální energetice a udržení nejčistšího ovzduší v ČR stabilizaci výdajů za energii, potažmo k udržitelné místní ekonomice důsledné osvětě v oblasti energetických úspor

6. 1. Globální cíl Vize energetického plánu, respektive konkretizovaný stav města Jeseník v roce 2020 v oblasti komunální energetiky je blíže specifikována v globálním cíli EPM. Globální cíl města Jeseník je definován následovně: • • •

snížení emisí skleníkových plynů v budovách a zařízeních v majetku města o 20 % proti roku 2010 6 stabilizované výdaje za energii v rámci majetku města informovaná společnost

Tento cíl tedy předpokládá snížení emisí skleníkových plynů v budovách a zařízeních v majetku města ze stávající hodnoty 3 706,5 tuny CO2/rok na hodnotu přibližně 2 965,2 tuny CO2/rok, tedy o cca 741,3 tun CO2/rok. Uvedený cíl je ambicióznější, než by příslušelo cíli stanovenému ve shodě s postupem stanoven í cíle pro SEAP, tj. ve vztahu k roku 1998. Na základě hodnocení prvního monitorovacího období a po dokončení ÚEK bude možné cíl rozdělit explicitně mezi jednotlivé prioritní oblasti.

6

V tomto případě nemůže být použit výchozí rok 1998, neboť k tomuto roku nejsou k dispozici podklady, ze kterých by bylo možné stanovit výši emisí CO2. Na velké části budov v majetku města již byla mezi lety 1998 a 2010 provedena energeticky úsporná opatření. Odhadem tak byly oproti roku 1998 sníženy emise CO2 o 10 %.

18/60


7. Energetický plán města – principy a metodický přístup V této kapitole jsou uvedeny hlavní obecné principy implementace energetického plánu města Jeseník tak, aby bylo zajištěno dosažení jeho cílů a maximálních synergických efektů.

7. 1. Základní metodické přístupy Energetický plán města je střednědobý dokument a je sestavován na období 8 let. Při sestavování energetického plánu města jsou využívány následující metody práce: • Metoda strategického plánování – byla využita při formulaci globálního cíle, prioritních oblastí, cíle prioritních oblastí, priorit a konkrétní aktivity, které vycházely z definované vize. V rámci každé aktivity jsou dále formulovány: 1. očekávaný výsledek, 2. finanční výhled 3. indikátory úspěšnosti • Metoda backcastingu – jedná se o přístup, kdy (např. v komunální energetice) úroveň budoucí spotřeby předem určíme a následně zajistíme nástroje pro dosažení žádoucího stavu. Backcasting je použit při formulaci kvantitativních cílů v oblasti úspor energie, snížení emisí CO2, či podílu využití obnovitelných zdrojů energie. • Metoda aktivní participace – vize, globální cíl, prioritní oblasti atd. byly nejprve formulovány ze strany města a poté v řešitelském týmu diskutovány a upravovány. Struktura energetického plánu města je znázorněna v následujícím schématu, které reflektuje strategický přístup k plánování, tak jak bylo naznačeno výše. Obrázek 3 Obecná struktura energetického plánu města VIZE

GLOBÁLNÍ CÍL

Prioritní oblast 1

Prioritní oblast 2

Prioritní oblast 3

Cíl Prioritní oblasti 1



Priorita 1.1

Priorita 2.1

Priorita 3.1

Priorita 1.2

Priorita 2.2

Priorita 3.2

Priorita 1.3

Priorita 2.3

Priorita 3.3

VAZBY

19/60


7. 2. Tvorba územně plánovací dokumentace V případě potřeby je možné zpracovat územní energetickou koncepci podle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v aktuálním znění potažmo dle nařízení vlády č. 195/2001 Sb. Takto zpracovaná koncepce se vztahuje na celé území města a je tak náročnější na zpracování. Současně však umožňuje přímo ovlivnit proces územního plánování, neboť její doporučení jsou ze zákona závazná pro tvorbu ÚPD.

7. 3. Řízení spotřeby Všechny podřízené instituce jakožto všichni správci budov, tak i uživatelé budov budou postupně proškoleni, nebo alespoň informováni o zásadách provozování budov s ohledem na energetickou efektivnost. Všechny budovy budou v horizontu tohoto energetického plánu vybaveny návodem pro správu a užívání budovy (formou provozního řádu, manuálu či příručky dle potřeby, typu a účelu budovy). Na území města je provozována soustava CZT. Po vyřešení otázky vlastnictví a provozování do budoucna bude uvažováno i s možností využití biomasy.

7. 4. Využívání obnovitelných zdrojů energie Při výstavbě nových budov, stejně tak jako při rekonstrukci budov stávajících bude vždy posouzena možnost využití obnovitelných zdrojů energie, především solární energie, případně biomasy. Zároveň bude tato možnost popuzena při výstavbě, či provozu městských zařízení zdroj energie, sportovní zařízení, bazény. Obnovitelné zdroje energie mohou být využity i jako demonstrační a osvětové projekty. Pronájem střech za účelem instalace fotovoltaických elektráren bude umožněn za specifických podmínek: • bude uzavřena dlouhodobá smlouva o pronájmu, • nájemce vždy před instalací zajistí statický posudek a případné statické posílení střechy s ohledem na váhu konstrukce a její namáhání větrem, • nájemce vždy před instalací zajistí opravu střechy v nejlepším tepelně-technickém standardu (minimálně doporučené hodnoty dle ČSN 73 0540-2:2007), • nájemce se zaváže splácet nájem vždy rok předem ve prospěch revolvingového energetického fondu města.

7. 5. Nákup energie Elektřina a zemní plyn pro potřeby bude postupně realizován formou sdružených nákupů, v roce 2011 již první sdružený nákup elektřiny proběhl. Současně bude průběžně prováděna konsolidace odběrných míst na základě způsobu využívání majetku města.

7. 6. Motivace Motivace k úsporám energie bude zajištěna dvěma způsoby - pomocí pozitivních ekonomických stimulací (bonusů) a pomocí negativních hodnocení (malusů). Principy budou shodné pro všechny subjekty tak, aby nebyl žádný zvýhodněn či znevýhodněn a motivace bude vycházet z následujících principů: • prokazatelné úspory energie budou ve finančním vyjádření ponechány subjektu k dispozici na financování vlastního plánovaného rozvoje a mimořádných aktivit, • prokazatelná neefektivnost bude ve finančním vyjádření danému subjektu odpočtena z přidělených prostředků v následujícím kalendářním roce.

20/60


7. 7. Energetický informační systém Základem energetického plánu města Jeseník je softwarový on-line nástroj, který umožňuje vyhodnocování spotřeby energie v budovách a zařízeních majetku města a zároveň umožní vyhodnocovat výše uvedená opatření energetického plánu města Jeseník.

7. 8. Procesní schéma V rámci koordinované implementace energetického plánu města je vhodné nastavit procesní schéma energetického managementu, a to za pomoci běžné formy procesního schématu činností města Jeseník. Podstatné je především provázání vazeb mezi jednotlivými odbory, kdy je nezbytné pevně ustanovit, jaký dodavatel (zaměstnanec, odbor MÚ) dodává jaký vstup energetickému týmu, či energetickému manažerovi, tj. kdo dodává data o spotřebě energie, kdo poskytuje informace o dotačních titulech, kdo zpracovává/zajišťuje zpracování odborných energetických posudků, atd. Neméně důležité je pak pevně určit, do jakých dalších procesních schémat energetický management vstupuje, tj. jaké výstupy energetický manažer poskytuje dalším odborům, např. jak svými požadavky na energetickou náročnost budov, na nákup spotřebičů, zdrojů energie atd. vstupuje např. do výběrových řízení, na stanovení měrných potřeb budov a zařízení v majetku města.

7. 9. Pravidla pro rozhodování o realizaci investiční akce Pro realizaci konkrétní akce musí být stanovena následující jasná pravidla: • ze zásobníku akcí je k realizaci vybrána akce s nejvyšší prioritou, • realizované akce podléhají principům udržitelného stavitelství/udržitelné energetiky • případné využití revolvingového fondu, resp. fondu modernizace a obnovy bytového fondu a realizace energeticky efektivních opatření - pro financování a pro dofinancování vícenákladů - v rámci majetku města. Priority realizace konkrétních aktivit (opatření) jsou v energetickém plánu stanoveny rokem realizace. Tyto priority byly stanoveny na základě kritérií a jejich specifických vah (uvedených) v následující tabulce. Tabulka 5 Kritéria pro stanovení priorit aktivit (opatření) na úrovni budov

Kritérium

Váha

Technický stav budovy / zařízení

40%

Snižování provozních nákladů

25%

Finanční náročnost

20%

Zvyšování sociální stability (např. stabilizace výdajů za energii)

10%

Environmentální hledisko (vč. snížení emisí CO2)

5%

Celkem

100%

21/60


8. Výchozí stav energetického hospodářství města Jeseník Základní data dokumentující výchozí stav pocházejí z roku 2010. Od druhé poloviny roku 2011 jsou postupně sledována data o spotřebě průběžně. Město Jeseník vlastní a provozuje centrální zdroj tepla (CZT), který slouží jako hlavní zdroj tepla především pro bytový sektor. Provozovatelem systému CZT je aktuálně společnost ČEZ ENERGO s.r.o. Budovy nacházející se na území města jsou dále zásobeny zemním plynem, v malé míře pak zdroji spalujícími pevná paliva. Zemní plyn je využíván jednak v lokálních zdrojích umístěných v jednotlivých objektech a také v blokových kotelnách systému CZT zásobujících teplem převážně panelové bytové domy na sídlištích a některé budovy občanské vybavenosti (např. školy). Na straně spotřeby energie se ve vlastnictví (či pověřené správě) města Jeseník nacházejí objekty, jejichž přehled uvádí následující tabulka. Jsou zde uvedeny veškeré objekty ve vlastnictví města mimo bytový sektor, který nebude v rámci tohoto energetického plánu hodnocen. V přehledu budov je zahrnuto též veřejné osvětlení. Výchozím bodem hodnocení je rok 2010, ke kterému byly předloženy podklady pro stanovení spotřeby energie v jednotlivých budovách a zařízeních. Spotřeba energie na vytápění je přepočtena na dlouhodobé klimatické podmínky pomocí tzv. denostupňové metody. Tabulka 6 Přehled budov v majetku města Jeseník zahrnutých do EPM

Název budovy, adresa

Celková spotřeba energie v roce 2010 (GJ/rok)

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21

22/60

Jesenické koupaliště, Dukelská 436 Knihovna V.Priessn., Lipovská 296 MěÚ Garáže, Masarykovo nám. 58 MěÚ Městská Policie, Dukelská 999 MěÚ Radnice, Masarykovo náměstí 167 MěÚ Tovární, Tovární 1287 MKZ divadlo, 28. Října 880 MKZ kaple, Průchodní 9003 MKZ kino, Dittersdorfova 599 MKZ letní divadlo, Karla Čapka 971 MŠ Jiráskova, Jiráskova 799 MŠ Karla Čapka, Karla Čapka 353 MŠ Kopretina Ditter., Dittersdorfova 1218 MŠ Kopretina Tyršova, Tyršova 307 MŠ Křížkovského, Křížkovského 1217 PPS Jeseník Beskyd, Beskydská 1298 PPS Jeseník Dukelská, Dukelská 718 PPS Jeseník Ježkova, Jaroslava Ježka 777 SMMJ IPOS, Karla Čapka 1147 SMMJ rekreač.stř., Jedovnice 57 SMMJ sportovní hala, Dukelská 104

1 800 296 0 237 477 1 412 1 027 454 392 0 436 437 799 593 591 1 333 70 703 9 821 1,3 530

Celková Převažující Celkové referenční primární emise CO2 spotřeba zdroj energie v roce 2010 energie 1 na vytápění (palivo) (GJ/rok) (t CO2/rok)

1 897 311 0 253 497 1 509 1 105 490 414 0 468 467 858 633 634 1 418 75 749 10 451 1,3 568

zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn el. energie el. energie

223,0 48,0 0,0 29,0 91,9 150,5 78,5 32,6 54,4 0,0 39,6 36,1 71,9 54,9 44,4 162,9 5,2 81,6 1 094,3 0,4 184,5


Název budovy, adresa

Celková spotřeba energie v roce 2010 (GJ/rok)

22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43

SVČ DUHA hl.budova, Průchodní 154/5 SVČ DUHA stanice, Průchodní 154 SVČ DUHA zahrada, Poštovní 415 TSJE admin.budova, Otakara Březiny 168 TSJE autodílna, Otakara Březiny 168 TSJE kotelna Zeyer., Zeyerova 624 TSJE pohřební služba, Rejvízská 324 TSJE skládka Supík., Supíkovice 9002 ZŠ B. Němcové, Boženy Němcové 1256 ZŠ Nábřežní-škola, Nábřežní 413 ZŠ Průchodní 1-HB, Průchodní 154 ZŠ Průchodní 2-TV, Průchodní 246 ZŠ Průchodní 3-ŠD, Průchodní 373 ZŠ Průchodní KORD, Průchodní 9002 ZUŠ 28.října, 28. Října 873 ZUŠ Březinka, Otakara Březiny 45 VO veřejné osvětlení 1; č.p. 01,02,11,12, 13,14,15,16, 17,19,20,24 VO veřejné osvětlení 2; č.p.03,08,09,10,18, 21,22,23, 25,26, admin.budova, kotelna Zeyerova VO veřejné osvětlení 3; č.p. 04,05,07, pohřební služba VO veřejné osvětlení 4; č.p. 06 VO veřejné osvětlení 5; č.p. 28 VO veřejné osvětlení 6; č.p. 29 Celkem

Celková Převažující Celkové referenční primární emise CO2 spotřeba zdroj energie v roce 2010 energie 1 na vytápění (palivo) (GJ/rok) (t CO2/rok)

979 106 284 674 924 123 67 58 847 1 986 839 555 340 104 466 492

1 056 113 306 710 1 001 133 68 60 900 2 114 899 598 367 104 500 531

zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn el. energie el. energie zemní plyn CZT 2 zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn

71,4 10,1 22,0 104,3 55,6 8,5 22,1 19,7 104,2 178,1 80,1 43,6 23,0 33,7 43,3 36,2

372

372

-

121,0

461

461

-

149,8

200

200

-

65,0

41 55 0,7

41 55 0,7

-

13,2 17,8 0,2

31 380

33 380

-

3 706,5

1

Část z celkové spotřeby energie, která slouží pro vytápění, je přepočtena na dlouhodobé klimatické podmínky pomocí tzv. denostupňové metody. Postup výpočtu je součástí excelovské verze EPM. 2 Systém CZT využívá celkem 7 zdrojů energie, které jako primární palivo využívají zemní plyn.

Při další aktualizaci energetického plánu města Jeseník je možné do plánu zahrnout i dosud nezahrnuté objekty. Stejně tak i v případě jakékoli změny v těchto objektech, která se může dotýkat hospodaření s energií, je nutno postupovat v souladu s principy tohoto energetického plánu. To platí i v případě, kdy budou pořízeny nové budovy či energetická zařízení. Celková referenční spotřeba energie v jednotlivých budovách bude sloužit pro vyhodnocení cílů energetického plánu města Jeseník i k vyhodnocení předpokládaných přínosů jednotlivých energeticky úsporných opatření v budovách. Sumarizaci spotřeby energie v rozdělení na jednotlivá primární paliva (zemní plyn a el. energii) uvádí následující tabulka.

23/60


Tabulka 7 Přehled spotřeby energie v roce 2010 dle jednotlivých primárních paliv

číslo Primární energie (palivo)

Celková referenční spotřeba energie 1

Celkové emise CO2 v roce 2010

(GJ/rok)

(tun CO2/rok)

1 2

zemní plyn (vytápění a příprava teplé vody) zemní plyn - CZT (vytápění a příprava teplé vody)

24 616 1 890

1 367,6 105,1

3 4 5

celkem zemní plyn el. energie (vytápění a příprava teplé vody) el. energie (ostatní spotřeba budovy) el. energie (veřejné osvětlení) celkem el. energie

26 506 881 4 863 1 129 6 874

1 472,7 286,3 1 580,6 366,9 2 233,8

celkem

33 380

3 706,5

Poznámka: Část z celkové spotřeby energie, která slouží pro vytápění, je přepočtena na dlouhodobé klimatické podmínky pomocí tzv. denostupňové metody. Postup výpočtu je součástí excelovské verze EPM.

24/60


9. Energetický plán města - nástroj pro plánování Základem energetického plánu města je nástroj zpracovaný v MS Excel tak, aby co nejlépe vyhovoval zavedené praxi úřadu v oblasti správy majetku a současně byl kompatibilní s aplikací e-manažer. Následující schéma představuje strukturu a náplň EPM. Obrázek 4 Celková struktura Energetického plánu města Jeseník

9. 1. Popis plánovacího nástroje pro EPM Jedná se elektronický nástroj (aplikace MS Excel) sloužící k průběžnému vyhodnocování stanovených cílů EPM v podrobnosti jednotlivých budov a zařízení. Aplikace automaticky přepočítá spotřebu energie zadaných budov z roku 2010 na dlouhodobé klimatické podmínky pomocí tzv. denostupňové metody a vypočítá vznikající emise CO2. Výsledkem tedy je přehled o energetické náročnosti a vznikajících emisích CO2 v podrobnosti od jednotlivých 25/60


budov a zařízení, přes ucelené soubory budov (školství, bytový sektor, administrativa, apod.) až po všechny budovy v majetku města. Na základě navržených či provedených opatření na jednotlivých budovách a zařízeních je možné stanovit celkovou úsporu CO2 v porovnání se zadaným rokem 2010.

9. 1. 1. Zadávání – list „budovy rok 2010“ Tento list slouží k zadávání vstupních údajů stávajících i nových budov a zařízení, která mají být do EPM Jeseník zahrnuty. List interaktivně reaguje na zadaná data a slouží jako přehledná tabulka popisující stav zadaných objektů k roku 2010. Nejdůležitějšími údaji jsou údaje o spotřebách energie a jejich primárním palivu. Na základě těchto dat je stanovována celková energetická náročnost a produkce CO2. Povinně zadávaná pole pro jednotlivé objekty: • název budovy a adresa budovy • spotřeba energie v rozdělení: − spotřeba energie na vytápění − spotřeba energie na přípravu teplé vody − spotřeba energie ostatní (např. osvětlení, el. spotřebiče, apod.) • primární palivo − vytápění − příprava teplé vody − ostatní (zde automaticky počítáno s el. energií) Mimo tyto povinné položky je možno zadávat či vpisovat údaje a informace týkající se jednotlivých objektů, které slouží pro zlepšení orientace a přehlednosti. Nepovinně zadávaná pole: • priorita • vytápěná podlahová plocha • již realizovaná opatření • ostatní popis • návrh opatření Na základě zadaných povinných i nepovinných údajů je možné v tomto listu získat následující informace: 2 • orientační měrná referenční spotřeba energie (kWh/m za rok) – na základě této hodnoty je možné odhadnout potenciál energetických úspor v objektu. Pro novostavby je závazné splnit požadavky vyhlášky č.148/2007 Sb. – O energetické náročnosti budov, která stanoví požadavky na celkovou energetickou náročnost objektu v kWh/m2 za rok. • celková spotřeba energie v roce 2010 (GJ/rok) • celková referenční spotřeba energie v roce 2010 (GJ/rok) - Část z celkové spotřeby energie, která slouží pro vytápění, je přepočtena na dlouhodobé klimatické podmínky pomocí tzv. denostupňové metody • přepočtená spotřeba energie na vytápění • ostatní popis • návrh opatření Všechny stávající budovy a zařízení v majetku či ve správě města Jeseník jsou v aplikaci k datu dokončení SEAP zadány. 26/60


9. 1. 1. Zadávání – list „prioritní oblast 1-3“ List slouží k zadání energeticky úsporných opatření plánovaných v jednotlivých budovách. Vliv úsporného opatření lze zadat přesnou hodnotou úspory energie (v GJ/rok) a úspory emisí CO2 (v kg CO2/rok) například z energetického auditu, nebo odhadovanou procentuelní úsporou. Oblasti, pro které lze zadávat energetické úspory jsou: • úspora energie na vytápění • úspora energie na přípravě teplé vody • úspora el. energie – ostatní • výroba el. energie – ve výpočtu se zadává v listu „prioritní oblast 3“, v hodnocení se zobrazuje samostatně a do výpočtu vstupuje jako úspora energie. Povinně zadávaná pole pro jednotlivé objekty: • název budovy – budova, na které je opatření uplatňováno • oblast úspor: − ÚT úspora energie na vytápění − TV úspora energie na přípravě teplé vody − OST úspora el. energie – ostatní − VÝR výroba el. energie (pouze v listu „prioritní oblast 3“) • Úspora energie předpoklad – procentuelní zadání předpokládané výše úspory ve vztahu ke stavu objektu z roku 2010 • Indikátor - úspora energie přesné zadání – pouze v případě, je-li známa přesná hodnota úspory energie • Indikátor - snížení emisí CO2 přesné zadání – pouze v případě, je-li známa přesná hodnota úspory emisí CO2 Mimo tyto povinné položky je možno zadávat či vpisovat údaje a informace týkající se jednotlivých objektů, které slouží pro zlepšení orientace a přehlednosti. Nepovinně zadávaná pole: • priorita • rozsah opatření • předpokládané náklady na realizaci opatření • předpokládaný externí finanční zdroj • předpokládaná výše financí mimo městský rozpočet • rok realizace • indikátor - úspora nákladů na energie • údaje o vedení projektu Na základě zadaných povinných i nepovinných údajů je možné v tomto listu získat následující informace: • úspora energie uvedeným opatřením (GJ/rok) • úspora emisí CO2 uvedeným opatřením (kg CO2/rok) • celková úspora energie a emisí CO2 • celková úspora energie a emisí CO2 ve vztahu k roku 2010 V listu „prioritní oblast 3“ je možné zadat výrobu energie pomocí fotovoltaických panelů, které budou realizovány na jednotlivých budovách nebo samostatně. V případě realizace fotovoltaických panelů mimo objekt je nutné zadat v listu „budovy rok 2010“ elektrárnu jako

27/60


novou budovu. U fotovoltaických elektráren se nezadává procentuelní úspora energie, ale je nutné zadat přímo množství vyrobené/prodané el. energie.

9. 1. 2. Zadávání – list „data“ Tento list slouží jako administrativní a není povolena jeho změna. Jsou zde uvedeny hodnoty uvažovaných emisí CO2 dle primárního zadaného paliva. Tyto hodnoty uvádí následující tabulka. Tabulka 8 Uvažované emise CO2 dle primárních paliv primární palivo

pára zemní plyn el. energie černé uhlí hnědé uhlí koks propan LTO Dřevo CZT

emise CO2 (kg CO2/GJ)

126,4 55,6 325,0 91,7 100,0 155,8 84,8 72,2 0,0 55,6

emise CO2 (kg CO2/MWh)

455 200 1 170 330 360 561 305 260 0 200

Pozn.: Emisní faktor 1,17 t CO2/MWhe (dle vyhlášky č. 425/2004 Sb.) určený pro výpočet snížení emisí CO2 při úspoře elektřiny neodpovídá příliš realitě výroby elektřiny v ČR, a při posuzování žádostí o dotace tak znevýhodňuje některá opatření. Tato hodnota byla totiž odvozena z produkce emisí elektráren, v kterých je palivem naše hnědé uhlí. Emisní faktor by měl však zohledňovat celkovou strukturu výroby elektřiny v ČR (v současné době totiž z hnědého uhlí pochází cca 60 % výroby elektrické energie). V odborných článcích jsou proto uváděny reálné hodnoty emisního faktoru elektřiny cca 0,7 t CO2/MWhe. Při zpracování emisní bilance v rámci EPM města Jeseník jsou proto použity emisní faktory uvedené v manuálu ke zpracování SEAP, v případě elektřiny 0,95 t CO2/MWhe.

28/60


9. 2. Prioritní oblasti K naplnění vize energetického plánu města Jeseník byly realizačním týmem stanoveny prioritní oblasti, které představují pilíře dlouhodobého rozvoje města v oblasti komunální energetiky. Prioritní oblasti byly stanoveny takto: • Prioritní oblast 1 – Úspory energie • Prioritní oblast 2 – Obnovitelné zdroje energie a kombinovaná výroba energie • Prioritní oblast 3 – Vzdělávání a osvěta

9. 3. Prioritní oblast 1 – Úspory energie V rámci prioritní oblasti 1 jsou definovány následující cíle: 1. Snížení emisí skleníkových plynů v budovách a zařízeních v majetku města o 20 % proti roku 2010 2. Stabilizované výdaje za energii

V rámci dané prioritní oblasti byly realizačním týmem definovány následující konkrétní priority, které blíže rozvádí stanovenou prioritní oblast: • Priorita 1.1. Snížení energetické náročnosti budov v majetku/pověřené správě města Jeseník • Priorita 1.2. Efektivní užívání budov a chování uživatelů Podrobněji jsou konkrétní opatření/aktivity specifikovány v interaktivní aplikaci, která je přílohou tohoto dokumentu. Ukázka výstupu z tohoto programu je uvedena v následujícím obrázku. V interaktivní aplikaci jsou již zadány některá uvažovaná opatření, pro které si nechalo město Jeseník zpracovat technický odhad potenciálu úspor, odbornou studii či energetický audit. Ostatní plánovaná opatření je možné do aplikace průběžně vkládat, zpřesňovat prvotní odhady a efektivně plánovat splnění cílů prioritní osy. Poznámka: S ohledem na komplexnost přístupu v případě realizace projektů EPC je možné doplnit tento přístup jako samostatnou prioritu, resp. zařadit do obou navržených priorit.

29/60


Tabulka 9 Prioritní oblast 1 – Podrobnější popis aktivit (opatření)

30/60


9. 4. Prioritní oblast 2 – Obnovitelné zdroje energie V rámci prioritní oblasti 2 je definován následující cíl: Snížení emisí skleníkových plynů v budovách a zařízeních v majetku města o 20 % proti roku 2010.

V rámci dané prioritní oblasti byly realizačním týmem definovány následující konkrétní priority, které blíže rozvádí stanovenou prioritní oblast: • Priorita 2.1. Obnovitelné zdroje energie • Priorita 2.2. Kombinovaná výroba el. energie a tepla Podrobněji jsou konkrétní opatření/aktivity specifikovány v interaktivní aplikaci, která je přílohou tohoto dokumentu. Ukázka výstupu z tohoto programu je uvedena v následujícím obrázku. Mezi aktivity realizované v prioritní oblasti 2.1 patří například instalace solárních termických a fotovoltaických panelů na střešní konstrukci či obvodový plášť stávajících objektů. Možným opatřením je i zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na výrobě tepla ve stávajícím systému CZT. Mezi aktivity realizované v prioritní oblasti 2.2 patří nahrazení části stávajících zdrojů kogeneračními jednotkami na zemní plyn. Tyto jednotky zajišťují mimo dodávky tepelné energie i dodávku elektrické energie a zvyšují tak energetickou efektivnost využití primárního zdroje energie. V interaktivní aplikaci nejsou zadány žádné konkrétní projekty, jsou zde umístěny pouze vzory vyplnění. Jednotlivé realizace úspor v této prioritní ose budou dále diskutovány se zástupci města Jeseník a průběžně vkládány.

31/60



32/60


9. 5. Prioritní oblast 3 – Vzdělávání a osvěta V rámci prioritní oblasti 3 je definován následující cíl: Do roku 2020 město Jeseník zvýší povědomí o úsporách energie a využití OZE mezi místními obyvateli, energetická efektivnost se tak stane běžným vzorcem chování.

V rámci dané prioritní oblasti byla realizačním týmem definována následující konkrétní priorita, která blíže rozvádí stanovenou prioritní oblast: • Priorita 3.1. Osvěta V interaktivní aplikaci jsou již zadány některá uvažovaná opatření. Ostatní plánovaná opatření je možné do aplikace průběžně vkládat, zpřesňovat prvotní odhady a efektivně plánovat splnění cílů prioritní osy.

33/60



Uvedené položky jsou pouze ilustrativní, konkrétní opatření budou nastavena na základě diskusi s městem.

34/60


10. Stávající a aktuálně realizované aktivity města 10. 1. Energetický management (EM) Město Jeseník má s energetickým managementem dlouhodobou zkušenost, byť nebyl EM prováděn řízeně a centralizovaně. Již v roce 2000 byla zpracována energetická koncepce města (zákon toto přikazoval pouze statutárním městům). V následujících letech byla sledována spotřeba energie ve vybraných objektech v majetku města a v některých objektech byly realizovány kotelny na biomasu. V roce 2011 byla vytvořena nová pozice energetika města, který se začal systematicky věnovat veškerým činnostem energetického manažera, viz příloha č.4. V roce 2011 město také poprvé provedlo sdružený nákup elektřiny prostřednictvím obchodníka na komoditní burze.

10. 2. Využití SW nástroje e-manažer Pro efektivní realizaci energetického managementu zavedlo město SW aplikaci e-manažer (www.energetickymanagement.cz). Zavedení aplikace e-manažer představuje zásadní výhody a synergie při naplňování strategie úspor, neboť umožňuje: • Detailní podklad pro zpracování EAP • Odhalení možností okamžitých úspor • Možnost rychlého zahájení práce energ.manažera a realizace opatření EM a tím dosažení prvních reálných úspor ještě v roce 2011 • Dlouhodobou stabilitu procesu EM • Snazší konsolidace měřidel pro nákup energie (elektřiny, zemního plynu) • Jednodušší příprava projektů EPC (analýza potenciálu) • Pozitivní příklad ve vztahu k veřejnosti

10. 3. Kurz Chytrá energie do měst Kurz o čisté komunální energetice a o Úmluvě starostů a primátorů „Chytrá energie do měst“ proběhl ve městě v první polovině roku 2011. Kurz absolvovali úředníci z dotčených odborů městského úřadu (životní prostředí, správa majetku, investice, územní plánování apod.), zástupci vybraných příspěvkových organizací a společností s majetkovou účastí města a také zájemci z řad zastupitelů. Absolvent kurzu získal: • • • •

přehled o hlavních možnostech zvyšování energetické efektivity ve městech informace o příležitostech k úsporám energií a na ně vázaných úsporách provozních nákladů znalosti o realizaci konkrétních opatření naplánovat a jaké kapacity na ně vynaložit znalosti aktuální možnosti financování energetických projektů

35/60


• •

znalost Paktu starostů a primátorů 7 a dalších evropských i tuzemských iniciativ, které umožňují výměnu zkušeností mezi městy a usnadňují přístup k evropským fondům schopnost orientace v procesu vytváření Akčního plánu udržitelného energetického rozvoje (SEAP)

Kurz využil kombinovanou metodu e-learningu a prezenčních školení. Kurz zahájil úvodním půldenním seminářem, kde bude představena Úmluva starostů a primátorů, principy zpracování Udržitelného energetického plánu (SEAP), zásady energetického managementu ve městech a vybrané příklady dobré praxe. E-learningové školení bylo členěno tematicky do čtyř bloků (podrobné členění je uvedeno v samostatné příloze): 1. Energetická efektivita ve městech 2. Příklady dobré praxe 3. Proces vypracování SEAP 4. Příležitosti zateplování Kurz byl zakončen seminářem s lektorem, na němž bylo školení vyhodnoceno a proběhla diskuze k obsahu celého kurzu.

10. 4. Příprava projektů pro financování formou EPC Koncem roku 2011 proběhla první část analýzy objektů v majetku města tak, aby byl vyhodnocen potenciál projektů EPC (investiční náklady hradí třetí strana a investice je splácena z provozních úspor energie). Pro účely podrobné analýzy a přípravy zadávací dokumentace bude využit program MPO EFEKT 2012, jehož jeden dotační titul je zaměřen právě na tento předmět podpory. S realizací projektů EPC je uvažováno v letech 2012 – 2013. Jedná se také o zásadní příklad pro ostatní subjekty na území města.

7

V originále „Covenant of Mayors“, do češtiny také překládán jako „Pakt starostů a primátorů“, viz také www.eumayors.eu

36/60


11. Plánované aktivity, projekty, akce a opatření V této kapitole jsou shrnuty plánované aktivity města Jeseník, které směřují ke snížení emisí CO2 a současně naplňují další strategické záměry municipality. Představují tak hlavní aktivity Akčního plánu pro udržitelnou energetiku.

11. 1. Motorová doprava a provoz vozového parku V této oblasti bude postupováno v souladu s koncepcí udržitelného rozvoje dopravy v Jeseníku. •

Město bude jednat o rozšíření využití alternativních PHM, zejména CNG s provozovatelem příměstské, resp. meziměstské autobusové dopravy.

•

Město bude při obnově vozového parku vyhodnocovat možnost pořízení vozidel na CNG, včetně komunální techniky za účelem vytvoření prostoru pro rozšíření sítě čerpacích stanic pro využití i dalšími institucemi, podnikateli nebo obyvateli města.

•

Město ve střednědobém výhledu zpracuje ekonomickou rozvahu/porovnání využití elektromobilů, resp. vozidel na CNG pro vozový park města a jeho organizací.

•

Město postupně umožní svým pracovníkům absolvování kurzu šetrné jízdy – pro referenty, denně používající služební vozy; http://www.uspornajizda.cz/.

11. 2. Nemotorová doprava V souladu s akčním plánem města bude nadále rozvíjena a realizována koncepce rozvoje cyklistické dopravy ve městě s plánovaným dokončením v roce 2013. Další dvě etapy výstavby cyklostezek budou pokračovat v roce 2012.

11. 3. Úspory energie v budovách města Investiční opatření pro dosažení úspor energie budou dvojího charakteru. V budovách, které budou vyhodnoceny jako vhodné pro realizaci úspor metodou EPC, bude uplatněna tato metoda dodavatelem vzešlým z výběru dodavatele (ESCO). Na vybraných objektech (ZUŠ, MŠ Křížkovského, případně další) bude realizováno zateplení a výměna oken z rozpočtu města resp. s využitím dotačního titulu (aktuálně požádáno o dotaci v OPŽP). Úspory energie budou dosahovány v synergie všech prováděných opatření, tj. vč. energetického managementu na všech objektech v majetku města. Vliv užívání jednotlivých budov je pro dosahování úspor zcela zásadní. Samostatnou položkou této aktivity bude zateplení, regulace a energetický management v bytových domech v majetku města. Tato opatření budou v plné míře závislá na externích zdrojích financování a částečně také na legislativním vývoji v oblasti regulace nájemného.

11. 4. Veřejné osvětlení Veřejné osvětlení je v majetku města a je provozováno příspěvkovou organizací. V rámci energetického plánu bude postupně zavedena regulace pro veřejné osvětlení (VO) a bude probíhat plánovaná postupná rekonstrukce zdrojů světla. Případně nově budované VO bude splňovat kritéria energetické udržitelnosti.

37/60


11. 5. Podpora úspor energie a využití OZE Městský rozpočet neumožňuje vyhlašovat grantovou podporu pro cílové skupiny obyvatel. O této možnosti lze uvažovat v případě, že budou k dispozici externí dotační prostředky využitelné pro tyto účely. V takovém případě město zpracuje návrh podpůrného programu pro občany města, z něhož by mohli čerpat dotaci na úsporná opatření ve svých domech a na využití obnovitelných zdrojů energie, zejména sluneční pro ohřev vody. Obdobný fond byl již historicky městem spravován a jeho účelem bylo přispět k rychlejší obnově nevyhovujícího stavu soukromých objektů. V nové podobě by obdobný fond přispíval k realizaci energeticky efektivnějších opatření, tj. takových, jejichž realizaci by soukromý investor bez pomoci v daném časovém horizontu jinak nerealizoval. Tyto projekty mohou být realizovány pouze s pomocí mimorozpočtových zdrojů financování. Významnou podporou by také mělo být uplatnění kritéria „vyšší energetické efektivnosti" do kritérií vybraných veřejných zakázek. Jedná se o kritéria nad rámec zákonných požadavků, např. požadavek na splnění doporučených hodnot normy o tepelně technických požadavcích na budovy, které však ze zkušeností nutně neznamenají navýšení výsledné ceny zakázky. V rámci této aktivity je uvažováno o pořizování lokálních fotovoltaických elektráren na budovách v majetku města jako součást dalších investic do městského majetku, resp. v rámci projektů EPC a to tak, jak bude postupem času pořízení FVE ekonomicky výhodnější.

11. 6. Zpracování územní energetické koncepce V průběhu let 2013-2014 bude zpracována Územní energetická koncepce (ÚEK) v souladu s požadavky zákona o hospodaření energií.8 Třebaže pro město Jeseník explicitně tato povinnost ze zákona nevyplývá, je zpracování koncepce žádoucí z několika hledisek: •

Bude vytvořen strategický rámec pro hospodaření energií na území města.

•

Bude zásadním způsobem posílena možnost nastavit určitou míru regulace ve vztahu k připojení/odpojení k/od CZT.

•

V rámci ÚEK bude řešena koncepce centrálního zásobování teplem z dlouhodobého, strategického pohledu.

•

Dojde k logickému provázání ÚEK města Jeseník s ÚEK Olomouckého kraje, která bude ve stejném období aktualizována.

•

Bude vytvořen prostor pro komunikaci s obyvateli města, bude provedeno dotazníkové šetření mezi podnikateli a mezi obyvateli; bude diskutována možnost regulace pro snižování emisí CO2 na úrovni celého města.

V rámci ÚEK bude navržen regulační plán, jímž bude upraveno preferované připojování nových budov k centrálnímu zásobování teplem a motivace k využívání obnovitelných zdrojů, zejm. solární tepelné energie, tepelných čerpadel a zdrojů na biomasu Pro účely zajištění dat a monitoringu v rámci SEAP bude nutné v zadávací dokumentaci pro výběr zpracovatele ÚEK upravit požadavky na zpracování tak, aby současně se splněním legislativních požadavků byly naplněny požadavky plynoucí ze SEAP. Jedním za takových požadavků by mělo být i rozdělení oblastí činností (odvětví) pro zpracování dat o spotřebě energie a produkci emisí podle metodiky SEAP.

8

Územní energetická koncepce je definována v Nařízení vlády č.195/2001 Sb., kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce.

38/60


11. 7. Centrální zásobování teplem Úspory paliva, potažmo emisí v CZT způsobené úsporami na straně konečného spotřebitele jsou zahrnuty v jednotlivých odvětvích. Případné rozšíření centrálního zásobování tepla o nové odběratele bude předmětem návrhu Územní energetické koncepce, jakožto i případně rozšíření centrálního zásobování tepla o novou kogenerační jednotku. Příprava projektu využití biomasy v centrálním zásobování teplem pro společnou výrobu tepla a elektřiny bude podmíněna Územní energetickou koncepcí, studií proveditelnosti a dostupností finančních zdrojů

11. 8. Nákup certifikované obnovitelné elektřiny V ČR už se také nabízí možnost nákupu čisté obnovitelné elektřiny a to za podmínek, kdy cena této elektřiny pro konečného zákazníka nepředstavuje vícenáklady oproti standardnímu nákupu.

11. 9. Osvětové aktivity Město má poměrně široké možnosti pro ovlivnění veřejnosti a informovanost v oblasti snižování energetické náročnosti, využívání OZE a snižování emisí skleníkových plynů. Současně budou průběžně prováděna školení v energetickém managementu pracovníků městských organizací, vč. bytové správy (v majetku města). Osvětové akce budou spojovány se stávajícími a tradičními akcemi pro veřejnost, přičemž bude využito existujících schémat osvětových projektů, například: • •

Kampaň Display, viz příloha č.4 Městské dny udržitelné energetiky, 9

Město bude usilovat o zřízení provozu městského energetického poradenského střediska a to s pomocí dotace v rámci programového období 2014-2020. Středisko bude sloužit všem cílovým skupinám na území města obdobně, jako slouží energetický manažer města příspěvkovým organizacím města. Město bude podporovat vydávání informačních materiálů (letáků, brožur a dalších tiskovin) a vytvoří informačních stránek o COM v rámci webových stránek města. Jednou z aktivit bude například osvěta a propagace principů evropské směrnice o energetické náročnosti budov (tzv. EPBD II), resp. její implementace v české legislativě vůči všem cílovým skupinám, zejména pak vlastníkům bytových domů.

11. 10. Zapojení zúčastněných stran a občanů Do realizace navržených opatření akčního plánu budou postupně zapojeny všechny zainteresované strany. V případě obyvatel města Jeseník bude pomocí osvětových aktivit akčního plánu zvýšeno povědomí a motivace k dosahování úspor intenzivněji než v předchozím období. Zásadním způsobem se na realizaci bude podílet město Jeseník v rámci správy svého majetku a za účasti městem zřizovaných organizací: mateřských, základních a specializovaných škol, společnosti Správa majetku města Jeseník, příspěvková organizace, Technických služeb 9

Viz např. www.energymodel.eu, kde jsou k dispozici doporučení, jak organizovat Dny udržitelné energetiky ve městech ke stažení v pdf formátu (147 kb), dále pravidla, jak organizovat Dny udržitelné energetiky, ke stažení v pdf formátu (1 274 kb) a také příručka pro organizace Evropského týdne mobility, ke stažení v pdf formátu (618 kb). Inspirace a další příklady je možné nalézt také na www.eumayors.eu.

39/60


Jeseník a.s. Dále budou vedena jednání s významnými komerčními subjekty, zejména: VaK Vodovody a kanalizace Jesenicka, a.s., Priessnitzovy léčebné lázně a.s., provozovatel Tepelného hospodářství města Jeseník a dalšími subjekty. Součástí akčního plánu bude rovněž pravidelná informovanost obyvatel o možnostech úspor energií a výstavby obnovitelných zdrojů energií prostřednictvím letáků, dnů udržitelné energetiky, kampaně Display, měsíčního zpravodaje Jesinfo a webových stránek městského úřadu.

11. 11. Stav a vývoj ostatních sektorů V průběhu monitorovacího období 2012 – 2020 budou realizovány také úspory energie v ostatních sektorech – terciérním, obytných budovách a v průmyslu na území města. A to v důsledku zateplení, pořizování úspornějších spotřebičů, energetického managementu apod. V terciérním sektoru pravděpodobně od inventury z r.1998 pravděpodobně došlo k absolutnímu nárůstu spotřeby energie, nicméně bude verifikace tohoto odhadu může být provedena až v rámci zpracování Územní energetické koncepce (ÚEK). Úspory energie v obytných budovách (mimo obytných budov v majetku města) je však možné poměrně přesně odhadnout na základě celostátních indikátorů a zpřesnění tohoto odhadu na základě znalosti místního prostředí města. V odvětví obytných budov dochází k nejvíce předvídatelnému snižování spotřeby energie vlivem provádění opatření: zateplování budov, výměna oken, výměna zdrojů tepla, výměna zdrojů osvětlení, regulace zdrojů vytápění, energetický management. A to též s podporou dotačního programu Zelená úsporám (Green for Savings) v letech 2009-2011, jakkoli byl časově i finančně omezený. Pokud jde o průmysl, odhad úspory není možné učinit ani s pomocí metodiky SEAP10 s ohledem na skutečnost, že od vztažného roku 1998 bylo ve městě utlumeno mnoho průmyslových podniků a z kapacitních a ekonomických důvodů nebylo možné provést analýzu současného stavu, mj. proto, že není možné ověřit historická data z roku 1998. I v případě, že by se to nějakým způsobem podařilo, vzniklá chyba by byla příliš velká. Vhodnější bude, ověřit skutečnou hodnotu úspory bude v analytické části Územní energetické koncepce, která bude provedena již v relativně stabilnějším prostředí. Hlavní předpokládaná opatření v průmyslu jsou představena opatřeními: zateplením, výměnou oken, změnou technologie, metodou EPC, zavedením energetického managementu, též s pomocí dotačních programů (Operační program Ekoenergie).

10

Metodika zpracování SEAP přesně nastavuje způsob vyčíslení a odpočtu vlivu snížení emisí vlivem odchodu průmyslového podniku z města v monitorovacím období.

40/60


12. Financování energetického plánu Rozpočet města Jeseník pro období 2012 - 2020 ve vztahu k realizaci Akčního plánu je odhadován na 200 mil. Kč, z toho neinvestiční opatření 10 mil. Kč, tj. více než 1 mil. Kč ročně. V roce 2011 bylo v souvislosti s přípravou a realizací SEAP vynaloženo cca 400 tis. Kč. Rozpočty ostatních subjektů na území města orientované na aktivity SEAP nelze v tuto chvíli dostatečně zodpovědně odhadnout. Aktivity plánované v rámci SEAP budou realizovány s pomocí těchto zdrojů: • • • • • • •

rozpočet města Jeseník; financování úspor třetí stranou (EPC); dotace ze státního rozpočtu (např. program EFEKT); strukturální fondy EU - 2007-2013: Operační program Životní prostředí, Regionální operační program a jiné; 2014 - 2020 aktuální Operační programy nového programového období;

41/60

Energetický plán města Jeseník 2012-2020 Tabulka 12 Náhled kompletního Akčního plánu (viz také příloha č. ) AKČNÍ PLÁN PRO UDRŽITELNOU ENERGETIKU 1) Název Vašeho akčního plánu pro udržitelnou energetiku

Instrukce

?

Energetický plán města Rada města / Council of town

27.2.2012 Orgán, který Váš plán schvaluje

Datum oficiálního schválení

2) Hlavní prvky Vašeho akčního plánu pro udržitelnou energetiku Vysvětlivky pro barvy a symboly:

Zelené buňky jsou povinná pole Šedá pole nejsou editovatelná [Online šablona SEAP: Po vyplnění každého odvětví vložené informace uložte, v opačném případě dojde ke ztrátě dat.]

ODVĚTVÍ

HLAVNÍ činnosti/opatření

a oblasti činností

pro každou oblast činností

Přidat činnost

Odpovědné oddělení, osoba nebo společnost Provádění [začátek a (v případě zapojení konec] třetích stran)

Odhadovaná výše nákladů na jednotlivé činnosti/opatření

Vymazat činnost

Cíl.množ.mís Cílové tně snížení emisí vyrob.obnov. CO2 pro energie pro jednotlivá jednotl. odvětví [t] odvětví[MW v r.2020 h] v r.2020 0 26 217 6 127

Očekávan á úspora energie na jednotl. opatření [MWh/a]

Očekávané Cílová množ.obno Očekávané úspora vitelné snížení energie pro energie na CO2 na jednotlivá jednotl.opa jednotl.op odvětví tření atření [t/a] [MWh] [MWh/a] v r. 2020

1: 947 2: 1145 3. 125 4. 50

1: nyní nelze určit 2: nyní nelze určit 3: nyní nelze určit 4: nyní nelze určit

BUDOVY, VYBAVENÍ/ZAŘÍZENÍ A PRŮMYSLOVÁ ODVĚTVÍ:

Obecní budovy, vybavení/zařízení

Terciární (neobecní) budovy, vybavení/zařízení

Obytné budovy

1: realizace úspor metodou EPC na vybraných objektech (náklady hradí třetí strana a investice je splácena z úspor) 2: zateplení, výměna oken na vybraných objektech (budova IPOS, ZUŠ a MŠ Křížkovského) 3: zavedení energetického managementu na všech objektech v majetku města + zpracování návodu (provozního řádu) k užívání jednotlivých budov 4: zateplení, regulace a energetický management v bytových domech v majetku města

1: úspory energie v důsledku zateplení, pořizování úspornějších spotřebičů, energetického managementu; s ohledem na skutečnost, že od inventury z r.1998 pravděpodobně došlo k nárůstu spotřeby energie v tomto sektoru, bude verifikace odhadu provedena v rámci zpracování Územní energetické koncepce (ÚEK)

Městské/obecní veřejné osvětlení

1: 2012 - 2018 2: 2012 - 2018 3: 2012 - 2014 4: 2012 - 2020

1: 0 Kč ze strany města + 26,1 mil.Kč ze strany ESCO, resp. financující instituce 2: 60 mil.Kč (z toho cca 40% dotace) 3: 0,3 mil.Kč ročně 4: 14 mil.Kč

1: 2012 - 2020

1: odhad soukromých investic 1: lze vyčíslit 1: lze vyčíslit až 1: lze vyčíslit možný až v rámci zpracování až po po provedení až po ÚEK provedení ÚEK provedení ÚEK ÚEK

1: 2000 - 2020

1: 500 mil.Kč; zpřesnění 1: 23800 odhadu soukromých investic v období 2014 - 2020 bude možné až v rámci zpracování ÚEK

1: nyní nelze určit

1: 5400

1: 2012 - 2020 2: 2012 -2020

1: nyní nelze určit 2: nyní nelze určit

1:50 2: 100


1: 47,5 2: 95

1: 2014 - 2020


1: nyní nelze 1: nyní nelze určit určit


1. 3,8 mil.Kč 2. 0,025 tis.Kč

1:100 2: 50

1: 25 2: 12,5

_

1: úspory energie v obytných budovách (mimo obytných budov v majetku města) je možné poměrně přesně odhadnout na základě celostátních indikátorů a zpřesnění tohoto odhadu na základě znalosti místního prostředí města; v odvětví obytných budov dochází k nejvíce předvídatelnému snižování spotřeby energie vlivem provádění opatření: zateplování budov, výměna oken, výměna zdrojů tepla, výměna zdrojů osvětlení, regulace zdrojů vytápění, energetický management, též s podporou dotačního programu Zelená úsporám (Green for Savings) v letech 2009-2011 1: zavedení regulace pro veřejné osvětlení (VO); 2: postupná rekonstrukce zdrojů světla pro veřejné osvětlení;

Průmyslová odvětví (kromě odvětví, která jsou zahrnuta do ETS) a malé a střední podniky Jiné - prosím uveďte: __________________________________ ______________________________________________________

1: Oddělení investic a rozvoje (OIR) 2: Oddělení investic a rozvoje (OIR) 3: Odbor stavebního úřadu, majetku a investic (OSMI) 4. Správa majetku města Jeseník (SMMJ)

_

1: Technické služby města Jeseník 2: Technické služby města Jeseník

1: odhad úspory není možné učinit ani s pomocí metodiky SEAP s ohledem na skutečnost, že od vztažného roku 1998 bylo ve městě utlumeno mnoho průmyslových podniků a z kapacitních a ekonomických důvodů nebylo možné provést analýzu současného stavu; skutečná hodnota úspory bude ověřena v analytické části Územní energetické koncepce zpracované v roce 2013-2014; hlavní opatření v průmyslu jsou představeny opatřeními: zateplením, výměnou oken, změnou technologie, metodou EPC, zavedením energetického managementu, též s pomocí dotačních programů (Operační program Ekoenergie); verifikace odhadu bude provedena v rámci zpracování ÚEK

1: 298 2: 230 3: 44 4: 12,5

_

DOPRAVA: Obecní vozový park

Veřejná doprava Soukromá a komerční doprava

1. obnova vozového parku a částečná obnova vozidly na CNG 2. absolvování kurzů úsporné jízdy pro pracovníky úřadu http://www.uspornajizda.cz/ (dle projektu http://www.ecodrive.org/)

1. Odbor vnitřních věcí (OVV) 2. OSMI

1. 2012 - 2020 2. 2012- 2013

1. cyklistická stezka II. a III: etapa

1: oddělení investic a rozvoje (OIR)

1. 2012 - 2013

1. v této etapě realizace SEAP nejsou plánována žádná cílená opatření, s ohledem na velikost města a hustotu dopravy není tato oblast prioritní; město již má vybudovaný obchvat města


1: 1000

1. 23,3 mil.Kč

1: nelze stanovit

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

1 150

0

298

0

2030

1928,5

600

0

450

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1: 260

1: nelze stanovit

1: nelze stanovit

_

_

Jiné - prosím uveďte: __________________________________ ______________________________________________________

MÍSTNĚ VYROBENÁ ELEKTRICKÁ ENERGIE: na území města není potenciál využití vodní energie

Vodní energie

Větrná energie Fotovoltaika

Kombinovaná výroba tepla a elektrické energie Jiné - prosím uveďte: __________________________________ ______________________________________________________

větrnou energii není možné využívat v katastru města Jeseník; problematické bude i její případné využití v okolí města s ohledem na Chráněkou krajinou oblast Jeseníky 1: pořízení lokálních fotovoltaických elektráren na budovách v majektu 1: OSMI města jako součást dalších investic do městského majetku, resp. v rámci projektů EPC

_

_ 1: po roce 2014

1: příprava projektu využití biomasy v centrálním zásobování teplem 1: OSMI pro společnou výrobu tepla a elektřiny - podmíněno Územní energetickou koncepcí, studií proveditelnosti a dostupnosti finančních zdrojů

1: po roce 2014

1: nákup certifikované obnovitelné elektřiny

1: 2014 - 2020

1: 1 mil.Kč (odhad potenciálních budoucích investic) 1: 80 mil.Kč (odhad potenciální budoucí investice)

_

1: OSMI

_

_

1: 30

1: 28,5

1: 8000 - v případě realizace projektu

1: 9800 - v případě realizace projektu

1: 2000

1: 1900


1: 450

_

1: 0 Kč (nulový rozdíl oproti standardní ceně elektřiny)

_

MÍSTNÍ VYTÁPĚNÍ/CHLAZENÍ, KOMBIN.TEPLA/ELEKTŘINY: Kombinovaná výroba tepla a elektrické energie

Zařízení dálkového vytápění Jiné - prosím uveďte:__________________________________ ______________________________________________________

1: rozšíření centrálního zásobování tepla o novou kogenerační jednotku

1: provozovatel tepelného hospodářsví města

1: po roce 2013

1: 3 mil.Kč

1: 600 MWhe/rok

1: případné rozšíření centrálního zásobování tepla o nové odběratele bude předmětem návrhu Územní energetické koncepce; úspory paliva/emisí v CZT způsobené úsporami na straně konečného spotřebitele jsou zahrnuty v jednotlivých odvětvích


1: po roce 2014


1: nyní nelze 1: nyní nelze určit určit


1: zpracování Územní energetické koncepce podle zákona 299/2011 Sb., o hospodaření energií ; (v návaznosti na Státní energetickou koncepci a ÚEK Olomouckého kraje 2: zavedení pozice energetického manažera města 3: zavedení a využívání SW nástroje pro energetický management sledování a vyhodnocování spotřeby energie města

1: OSMI + externí zpracovatel 1: 2013 - 2014 2: OSMI 2: 2011 - 2020 3: OSMI / energetický manažer 3: 2011 - 2020

1: 0,5 mil.Kč 2: 0,25 mil.Kč ročně 3: 0,05 mil.Kč ročně

1: nelze stanovit 2: nelze stanovit 3: nelze stanovit



1: do kritérií vybraných veřejných zakázek bude zařazeno kritérium "energetické efektivnosti" nad rámec zákonných požadavků, např. požadavek na splnění doporučených hodnot normy o tepelně technických požadavcích na budovy 2: v rámci ÚEK bude navržen regulační plán, jímž bude upraveno preferované připojování nových budov k centrálnímu zásobování teplem a motivace k využívání obnovitelných zdrojů, zejm. solární tepelné energie, tepelných čerpadel a zdrojů na biomasu

1: OSMI / energetický manažer 1: 2013 - 2020 2: OSMI 2: 2015 - 2020

1: s tímto opatřením mohou být spojeny zvýšené investiční náklady (cca o 5%), současně však budou významně sníženy provozní náklady (cca 5-20%); absolutní hodnotu nákladů nelze stanovit 2: 0 Kč

1: nelze stanovit 2: nelze stanovit



1: 0,35 mil.Kč/rok 2: 0,04 mil.Kč/rok




ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ:

Strategické městské plánování

Plánování dopravy/mobility Normy pro modernizaci a rozvoj Jiné - prosím uveďte: __________________________________ ______________________________________________________

VEŘEJNÉ ZAKÁZKY V OBLASTI ZBOŽÍ A SLUŽEB:

Požadavky/normy pro energetickou účinnost

Požadavky/normy pro obnovitelnou energii Jiné - prosím uveďte: __________________________________ ______________________________________________________

PRÁCE S OBČANY A ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI:

Poradenské služby

1: provoz městského energetického poradenského střediska; středisko 1: OSMI bude zřízeno a provozováno v případě získání dotace v rámci 2: OSMI + externí zpracovatel programového období 2014-2020 a bude sloužit všem cílovým skupinám na území města obdobně, jako slouží energetický manažer města příspěvkovým organizacím města 2: vydávání informačních materiálů (letáků, brožur a dalších tiskovin) a vytvoření informačních stránek o COM v rámci webových stránek města; jednou z aktivit bude osvěta a propagace principů EPBD II, resp. její implementace v české legislativě vůči všem cílovým skupinám, zejména pak vlastníkům bytových domů

1: 2014 -2020 2: 2012 -2020

Finanční podpora a granty

1: městský rozpočet neumožňuje vyhlašovat grantovou podporu pro cílové skupiny obyvatel; o této možnosti lze uvažovat v případě, že budou k dispozici externí dotační prostředky využitelné pro tyto účely

_

_

Zvyšování informovanosti a vytváření místních sítí

1: realizace kampaně Display

1: OSMI / energetický manažer 1: 2012 -2015

1: 0,02 mil.Kč / rok

1: nelze stanovit

1: nelze stanovit

1: nelze stanovit

Školení a další vzdělávání

1: školení v energetickém managementu pracovníků městských organizací, vč. bytové správy

1: OSMI + externí zpracovatel

1: 2012 - 2013

1: 0 Kč, hrazeno z dotace

1: nelze stanovit

1: nelze stanovit

1: nelze stanovit

____________ ____________ …

____________ ____________ …

____________ ____________ …

____________ ____________ …

___ ___ …

___ ___ …

___ ___ …

_

_

_

_


JINÁ ODVĚTVÍ - Prosím uveďte: _____________________ Jiné - prosím uveďte: __________________________________ ______________________________________________________

CELKEM:

42/60

8 803


13. Monitoring a aktualizace EPM K procesu tvorby EPM je nutno přistupovat již s vědomím potřeby následného monitorování a vyhodnocování plánu v souladu s požadovanými termíny. Při zavádění energetického informačního systému je nezbytné vytvořit takový systém, který bude obsahovat data pro monitorování a vyhodnocování. Při schvalování prioritních cílů je proto vhodné definovat kvantifikovatelné cíle (tam, kde to je smysluplné a možné). Úspěšnost EPM je vhodné vyhodnocovat zejména podle následujících kritérií: • míra splnění kvantitativních i kvalitativních prioritních cílů, • vytvoření podmínek pro zopakování úspěšných projektů, • míra vlivu EPM na jiné oblasti plánování a rozvoje města Jeseník. Tyto indikátory úspěšnosti energetického plánu lze zjišťovat v průběhu realizace (pomocí vyhodnocování akčních plánů), anebo až po jeho dokončení. Indikátory je vhodné vyhodnocovat jak na individuální úrovni (úroveň aktivit, tj. na úrovni akčního plánu), tak i na úrovni celkového plánu. Indikátory pro individuální úroveň budou vyhodnocovány každoročně při hodnocení akčního plánu. Tyto indikátory jsou specifikovány pro každou aktivitu v jednotlivých tabulkách v rámci dílčích kapitol a na jejich základě je možné specifikovat a případně upravit akční plán na další období (rok). Indikátory na úrovni energetického plánu města je vhodné vyhodnocovat v časovém období 2-3 let a na základě tohoto hodnocení upravovat priority EPM, případně i jeho finanční výhled, garance, či celkové procesní schéma, resp. v souladu s postupem v monitoringu SEAP. Mezi indikátory na úrovni energetického plánu města lze doporučit k užití indikátory v následující tabulce. Tabulka 13 Indikátory pro monitoring energetického plánu

Č. 1 2 3

Energetická náročnost/spotřeba budov

Emise CO2 v budovách ve vlastnictví města

5

Spotřeba energie v majetku města celkem

6

Emise CO2 v majetku města celkem

8

Jednotka

Úroveň 11

Poznámka / Zdroj dat

kWh/(m2rok)

MěÚ

e-manažer

Město

MěÚ / e-manažer

MěÚ

e-manažer

t/rok

MěÚ

e-manažer

MWh/rok

MěÚ

e-manažer

t/rok

MěÚ

e-manažer

%

MěÚ

e-manažer

počet/rok

Město

počet/rok

Město

km

město

MWhe

Město

Výdaje za paliva a energii na vytápění na jednotku Kč/(m2rok) plochy budov ve vlastnictví města Úspory energie realizované v budovách a MWh/rok zařízeních ve vlastnictví města

4

7

11

Indikátor

Podíl energie z OZE na celkové spotřebě energie v budovách a zařízeních ve vlastnictví města Počet osvětových a jiných vzdělávacích akcí zaměřených na úsporu energie a OZE

9

Počet osob účastnících se osvětových akcí

10

Délka cyklistických tras a stezek

11

Výroba místní obnovitelné elektřiny

Akční plán MěÚ Akční plán MěÚ Akční plán MěÚ ERÚ12

Městský úřad (MěÚ) – majetek města; město – na úrovni celé municipality

43/60


Č.

Indikátor

12

Výroba elektřiny v CZT (kombinovaná výroba)

13

Počet instalací termosolárních kolektorů

14

Nákup obnovitelné elektřiny (green procurement)

Jednotka

Úroveň 11

Poznámka / Zdroj dat

MWhe

Město

CZT

m2

Město

MěÚ

MWhe

MěÚ

MěÚ

Jak vyplývá z předchozího textu, indikátory ve výše uvedené tabulce vyhodnocují ve zvoleném časovém období EPM jako celek, např. jak se město blíží k dosažení cíle snížit o 20 % emise CO2 do roku 2020. Data pro vyhodnocení těchto indikátorů lze s výhodou a z velké části převzít či dopočítat z dat vstupujících do aplikace e-manažer. Naproti tomu indikátory v excelovské verzi EPM vyhodnocují přínosy jednotlivých aktivit (opatření) EPM, resp. akčních plánů.

13. 1. Plánovaná opatření pro monitorování a návazné činnosti Kontinuální monitorování a hodnocení akčního plánu bude prováděno v roční periodě. Bude prováděno porovnávání plánu se skutečností a v případě větších odchylek budou hledána nová efektivní řešení respektující strategické a environmentální priority města. Monitorovacími indikátory budou například počet zrekonstruovaných/zateplených objektů na území města Jeseník, počet vybudovaných obnovitelných zdrojů energie, celková spotřeba energie v jednotlivých objektech, počet osob využívajících nemotorovou přepravu a městskou a příměstskou hromadnou dopravu, počet registrovaných vozů splňujících alespoň normu EURO 3 apod. V okamžiku schválení Územní energetické koncepce (ÚEK) a akčního plánu k ÚEK bude monitorování probíhat podle zpřesněných monitorovacích ukazatelů představených tímto akčním plánem. Tabulka 14: Termíny předkládání monitorovacích zpráv SEAP

Aktivita

Termín předložení

Action Report 1 – Zpráva o plnění č.1

03/2014

Implementation Report 1 – Zpráva o implementaci č.1

03/2016

Action Report 2 – Zpráva o plnění č.2

03/2018

Implementation Report 2 - Zpráva o implementaci č.2

03/2020

Termíny předkládání zpráv budou sladěny s termíny akčních plánů a monitorovacích zpráv Územní energetické koncepce a Strategického plánu města Jeseník, mj. z důvodu synergie a sdílení nákladů. Monitoring Energetického plánu města bude synchronizován i s ostatními procesy monitoringu a evaluace, konkrétně například Akčního plánu. Akční plám je aktualizován jednou ročně, proces monitorování je kontinuální a probíhá v rámci pravidelného jednání pracovní skupiny a za účasti zpracovatele aktualizace Akčního plánu. Synchronizace monitoringu a aktualizace všech dílčích plánů proběhne v průběhu zpracování aktualizace Strategického plánu města a Územní energetické koncepce. A to též s ohledem na požadavky a podmínky nového programovacího období 2014 - 2020.

12

Energetický regulační úřad; data pravděpodobně k dispozici od r.2013.

44/60


14. Závěrečné ustanovení Tento energetický plán města je veřejným dokumentem a zastupuje Strategický plán udržitelné energetiky (SEAP) podle metodiky Paktu starostů a primátorů. Energetický plán města Jeseník byl schválen Radou města dne 27.února 2012.

45/60


15. Použité zkratky a pojmy Seznam zkratek AP

Akční plán k energetickému plánu města

BEI

Baseline Emission Inventory

CoM

Covenant of Mayors (Pakt starostů a primátorů)

CoMO

Covenant of Mayors Office (Kancelář Paktu starostů a primátorů)

CZT

Centrální zásobování teplem

ČSN

Česká státní norma

EE

Elektrická energie

EIS

Energetický informační systém

EPM

Energetický plán města

EPC

metoda financování Contracting)

ESCO

firma zajišťující EPC (Energy Service Company)

IOP

Integrovaný operační program

M&T

Monitoring a Targeting

OPŽP

Operační program Životní prostředí

OZE

Obnovitelné zdroje energie

RM

Rada města

SEAP

Sustainable energy action plan – Akční plán udržitelné energetiky

TV

Teplá (užitková) voda

ÚEK

Územní energetická koncepce

ÚP

Územní plán

ZM

Zastupitelstvo města

ZP

Zemní plyn

úspor

třetí

stranou

(Energy

Performance

Seznam pojmů •

•

•

Energetický management (EM) - soubor opatření, jejichž cílem je efektivní řízení a snižování spotřeby energie. Jedná se o uzavřený cyklický proces neustálého zlepšování energetického hospodářství, který se skládá z následujících činností: měření spotřeby energie, stanovení potenciálu úspor energie, realizace opatření, vyhodnocování spotřeby energie a účinnosti realizovaných opatření, porovnávání velikosti úspor předpokládaných a skutečně dosažených, aktualizace energetických koncepcí, energetických plánů města (EPM) a akčních plánů k EPM. Energetický informační systém (EIS) - softwarový nástroj, sloužící k zaznamenávání, uchovávání a analýze energetických dat. Jeden ze základních nástrojů energetického managementu. EPC – financování projektů třetí stranou (Energy Performance Contracting) představuje metodu, na jejímž základě poskytovatel energetických služeb tzv. firmy ESCO (Energy Service Company) nabízí na klíč komplexní služby s cílem snížit spotřebu

46/60


• •

•

•

• •

•

•

•

•

energie a náklady na energie v objektu zákazníka, přičemž hlavním zdrojem splácení energeticky úsporných opatření jsou samotné úspory nákladů na energie dosažené v průběhu plnění smlouvy mezi dodavatelem a zákazníkem, tzn. že zákazník nemusí vynaložit žádnou investici v době realizace opatření Metoda strategického plánování - metoda plánování, při níž se nejprve formuluje vize a globální cíle, k jejich dosažení se následně stanovují dílčí cíle a prioritní oblasti. Metoda backcastingu - backcasting představuje přístup, kdy je žádoucí stav (cíl) definován předem a následně jsou zajištěny nástroje a opatření pro dosažení žádoucího stavu. Backcasting se od plánování (forecasting) v běžném slova smyslu liší tím, že místo rozhodování na základě odhadů pravděpodobného budoucího vývoje, které jsou často mylné, uplatňuje obrácený a výrazně aktivnější postup. Metoda aktivní participace - tato metoda spočívá v tom, že energetický plán není tvořen externě, ale vize, globální cíl, prioritní oblasti atd. jsou nejprve formulovány ze strany města a poté v řešitelském týmu diskutovány a upravovány. Monitoring a targeting - Monitoring & Targeting (dále také M&T) je obecně přijímaný termín pro průběžné sledování (monitoring), vyhodnocování a následné dosažení vytyčené spotřeby pomocí realizace vhodných opatření (targeting). Pasport - jednotný soupis vlastností budovy či zařízení. Územní energetická koncepce (ÚEK) - základní strategický dokument města v oblasti energetiky, vycházející ze zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií, a nařízení vlády č. 195/2001 Sb., kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce, ve znění pozdějších předpisů. Většinou se sestavuje pro veškeré objekty a zařízení na území města. Revolvingový fond - fond, ve kterém se shromažďují náklady ušetřené díky úsporným opatřením a racionálnímu hospodaření s energií. Prostředky z fondu slouží k financování dalších úsporných opatření. Udržitelná energetika (zásobování energií a spotřeba energie) - energetika založená na efektivním hospodaření s energií na straně spotřeby a na diverzifikaci zdrojů a využití obnovitelných zdrojů energie na straně výroby. Udržitelné stavitelství – dle Agendy 21 pro udržitelnou výstavbu je výstavba, která spotřebuje minimální množství energie a vody během svého života; využívá efektivně suroviny (materiály šetrné k životnímu prostředí, obnovitelné materiály, má prodlouženou životnost, je demontovatelná); vytváří co nejmenší množství odpadu a znečištění během svého života (trvanlivost, recyklovatelnost); využívá co nejmenší množství půdy a dobře zapadá do přirozeného životního prostředí; uspokojuje potřeby uživatele nyní i v budoucnosti (pružnost, adaptabilita, kvalita místa); vytváří zdravé životní prostředí interiéru. Celková vnitřní podlahová plocha - plocha všech podlaží budovy vymezená mezi vnějšími stěnami, bez neobyvatelných sklepů a oddělených nevytápěných prostor (dle § 2, písm. p) zákona č. 406/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Pomocí této plochy se stanovuje měrná potřeba tepla na vytápění apod.

47/60

Příloha 1 – Šablona SEAP: Celková strategie Šablona pro akční plán pro udržitelnou energetiku (SEAP) Pracovní verze, která má signatářům paktu pomoci při sběru dat. On-line verze šablony SEAP je dostupná na stránkách signatářů v části Signatories´ Corner (přístupná po zadání hesla) na: http://members.eumayors.eu/. Je jedinou VYŽADOVANOU šablonou, kterou musí vyplnit všichni signatáři (v angličtině) zároveň s předložením úplného znění SEAP (v národních jazycích).

CELKOVÁ STRATEGIE 1) Celkový cíl snížení emisí CO2 Zaškrtněte prosím příslušnou kolonku:

21

(%) do roku

2020

Instrukce

Absolutní snížení Snížení na obyvatele

2) Dlouhodobá vize Vašeho místního orgánu (zahrňte prosím prioritní oblasti činností, hlavní tendence a výzvy) Město Jeseník se rozhodlo přistoupit k iniciativě Evropské komise - Paktu starostů a primátorů, jehož hlavní prioritou je snížení následků klimatických změn ve světě. Město Jeseník si jako hlavní prioritu pro tuto oblast stanovilo tento základní cíl: Zajištění spolehlivého a hospodárného zásobování energií a nakládání s palivy, energií a odpady v souladu s dlouhodobým udržitelným rozvojem města a regionu a životním prostředím pro udržení a zlepšování vysoké kvality života lázeňského města. Byly definovány tyto tři prioritní oblasti: 1. Podpora efektivního a hospodárného využití energií na území města Jeseník. 2. Podpora výstavby a provozování obnovitelných a druhotných zdrojů energie. 3. Zvyšování bezpečnosti a spolehlivosti dodávek energie. Z výsledků BEI vyplývá, že největší podíl na produkci emisí CO2 mají budovy terciální sféry, vč. budov v majetku města, obytné budovy a průmysl. Akční plán města Jeseník se proto zaměřuje na intervence a hledání úspor právě u těchto nemovitostních kategorií. Mezi priority patří zlepšování energetické efektivnosti budov prostřednictvím jejich zateplování a komplexního řešení jejich technického stavu, odborné poradenství a podpora soukromých vlastníků nemovitostí při využití obnovitelných zdrojů energií, zavedení energetického managementu u budov ve vlastnictví města Jeseník, který identifikuje a realizuje ekonomicky návratné projekty na úsporu energie a další opatření. Získané poznatky a zkušenosti s přípravou, realizací, provozováním a financováním ekonomicky efektivních projektů budou dále nabídnuty k využití ostatním subjektům ve městě. Dalšími oblastmi, na něž se strategie úspor emisí zaměřuje jsou nemotorová doprava a tepelné hospodářství města (centrální zásobování teplem). Všechna opatření realizovaná městem Jeseník a jeho podřízenými institucemi budou reslizována průběžně na základě standardního plánování a budou součástí ostatních akcí realizovaných s pomocí rozpočtu města v jednotlivých letech. Opatření realizovaná ostatními subjekty na území města budou městem Jeseník pozitivně stimulována tak, aby konečná dosažená úspora emisí CO2 byla co nejvyšší. Zásadní aktivitou vyplývající ze SEAP je zpracování Územní energetické koncepce města podle platné české legislativy. Tato koncepce bude zpracována návazně na Státní energetickou koncepci a Územní koncepci regionu (Olomouckého kraje) a vytvoří přesnou datovou bázi pro další výpočty a pro nastavení parametrů aktivit na území města - doporučení a pravidel pro novou výstavbu, provozování zdrojů tepla, centrálního zásobování teplem apod.

3) Organizační a finanční aspekty Pro potřeby vypracování a koordinace BEI a SEAP byl vytvořen neformální projektový tým, který zahrnuje odborníky v oblasti energetiky a obnovitelných zdrojů energie a osoby zastupující město Jeseník. Užší projektový tým je tvořen těmito členy: Libor Halas (místostarosta města Jeseník), Pavel Koriťák (energetik města Jeseník), Ladislav Cabadaj (vedoucí odboru stavebního úřadu, majetku a investic), Jana Frková (ČVUT v Praze), Eduard Hromada (ČVUT v Praze), Miroslav Šafařík (PORSENNA o.p.s.). Pro další práci na realizaci SEAP bylo upraveno organizační schéma městského úřadu (viz hlavní dokument) tak, aby bylo možné synergicky uplatnit práci cca 5 osob napříč úřadem. Na a/ Koordinace a vytvořené/zapojené organizační struktury práci na plnění Akčního plánu se budou dále aktivně podílet organizace zřizované městem: Správa majetku města Jeseník, příspěvková organizace a Technické služby Jeseník a.s. V horizontu plnění akčního plánu bude dalším partnerem v tomto projektu společnost provozující tepelné hospodářství města Jeseník (centrální zásobování teplem). Pro konzultace ve věci dalšího rozvoje centrálního zásobování teplem byla najata renomovaná konzultační společnost CityPlan, spol. s r.o. (www.cityplan.cz).

Do přípravy a zpracování vlastního akčního plánu udržitelného energetického rozvoje byly zapojeny všechny osoby z užšího projektového týmu. Hlavní rozsah práce pak byl delegován na ČVUT v Praze a společnost PORSENNA o.p.s. Do přípravy a realizace BEI a SEAP byli rovněž zapojeni i zaměstnanci jednotlivých dotčených oddělení Městského úřadu Jeseník a přidružených samostatných organizačních jednotek města. V roce 2011 byl podniknut zásadní krok - ve výběrovém řízení byl vybrán městský energetik, resp. energetický manažer, jehož b/ Přidělená personální kapacita práce na plný úvazek bude základem kapacit pro realizaci SEAP. Energetický manažer bude ke své práci využívat služeb externích specialistů (aktuálně např. při zpracování podkladů pro projekty EPC). Energetický manažer byl v roce 2011 vybaven specializovaným SW (e-manažer, www.energetickymanagement.cz) pro sledování a vyhodnocování spotřeby energie. V době předložení SEAP je v SW již kompletní přehled o majetku města a jsou sledovány spotřeby energie v měsíční periodě. SW byl v roce 2011 upraven tak, aby umožňoval přímé vyčíslení spotřeby energie v emisích CO2.

48/60

Do realizace navržených opatření akčního plánu budou postupně zapojeny všechny zainteresované strany. V případě obyvatel města Jeseník bude pomocí osvětových aktivit akčního plánu zvýšeno povědomí a motivace k dosahování úspor intenzivněji než v předchozím období. Zásadním způsobem se na realizaci bude podílet město Jeseník v rámci správy svého majetku a za účasti městem zřizovaných organizací: mateřských, základních a specializovaných škol, společnosti Správa majetku města Jeseník, příspěvková organizace, Technických c/ Zapojené zúčastněné strany a občané služeb Jeseník a.s. Dále budou vedena jednání s významnými komerčními subjekty, zejména: VaK - Vodovody a kanalizace Jesenicka, a.s., Priessnitzovy léčebné lázně a.s., provozovatel Tepeného hospodářství města Jeseník a dalšími subjekty. Součástí akčního plánu bude rovněž pravidelná informovanost obyvatel o možnostech úspor energií a výstavby obnovitelných zdrojů energií prostřednictvím letáků, dnů udržitelné energetiky, kampaně Display, měsíčního zpravodaje Jesinfo a webových stránek městského úřadu.

Rozpočet města Jeseník pro období 2012 - 2020 ve vztahu k realizaci Akčního plánu je odhadován na 200 mil. Kč, z toho neinvestiční opatření 10 mil. Kč, tj. více než 1 mil. Kč ročně. V d/ Celkový předběžný rozpočet roce 2011 bylo v souvislosti s přípravou a realizací SEAP vynaloženo cca 400 tis. Kč. Rozpočty ostatních subjektů na území města orientované na aktivity SEAP nelze v tuto chvíli

dostatečně zodpovědně odhadnout. Aktivity plánované v rámci SEAP budou realizovány s pmocí těchto zdrojů: rozpočet města Jeseník ; financování úspor třetí stranou (EPC); dotace ze státního rozpočtu (např. program e/ Předpokládané finanční zdroje pro investice v rámci Vašeho akčního plánu EFEKT); strukturální fondy EU - 2007-2013: Operační program Životní prostředí, Regionální operační program a jiné; 2014 - 2020 aktuální Operační programy;

Bude prováděno kontinuální monitorování a hodnocení akčního plánu v roční periodě. Bude prováděno porovnávání plánu se skutečností, v případě odchylek budou hledána nová efektivní řešení respektující strategické a environmentální priority města. Monitorovacími indikátory budou například počet zrekonstruovaných/zateplených objektů na území města Jeseník, počet vybudovaných obnovitelných zdrojů energie, celková spotřeba energie v jednotlivých objektech, počet osob využívajících nemotorovou přepravu a městskou a příměstskou hromadnou dopravu, počet registrovaných vozů splňujících alespoň normu EURO 3 apod. V okamžiku schválení Územní energetické koncepce (ÚEK) a akčního plánu k ÚEK bude monitorování probíhat podle zpřesněných monitorovacích ukazatelů představených tímto akčním plánem. Termíny předkládání monitorovacích zpráv: 03/2014 f/ Plánovaná opatření pro monitorování a návazné činnosti Action Report 1: Implementation Report 1: 03/2016 Action Report 2: 03/2018 Implementation Report 2: 03/2020 Termíny budou sladěny s termíny akčních plánů a monitorovacích zpráv Územní energetické koncepce a Strategického plánu města Jeseník z důvodu synergie a sdílení nákladů.

Přejděte k druhé části šablony pro akční plán pro udržitelnou energetiku, která se týká Vaší inventury počátečních emisí. Upozornění: Výhradní odpovědnost za obsah tohoto dokumentu nesou jeho autoři. Obsah nemusí nutně odrážet stanovisko Evropských společenství. Evropská komise neručí za jakékoli použití informací obsažených v tomto dokumentu.

Více informací na: www.eumayors.eu.

49/60

Příloha 2 – Šablona SEAP: Inventura počátečních emisí Šablona pro akční plán pro udržitelnou energetiku (SEAP) INVENTURA POČÁTEČNÍCH EMISÍ 1) Rok inventury

1998

Signatáři paktu, kteří vypočítávají své emise CO2 na obyvatele, by zde měli uvést počet obyvatel v roce, v němž je inventura prováděna:

?

Instrukce

?

Emisní faktory

13 136

2) Emisní faktory Zaškrtněte prosím příslušnou kolonku:

Standardní emisní faktory v souladu se zásadami IPCC Faktory v rámci metody LCA (analýza životního cyklu)

Jednotka zvolená pro ohlašování emisí Zaškrtněte prosím příslušnou kolonku:

emise CO2 emise v ekvivalentu CO2

50/60

3) Hlavní výsledky inventury počátečních emisí Vysvětlivky pro barvy a symboly:

Šedá pole nejsou editovatelná

Zelené buňky jsou povinná pole A. Konečná spotřeba energie

Vezměte prosím na vědomí, že pro oddělování desetinných míst se používá tečka [.]. Oddělování řádů tisíců není povoleno.

KONEČNÁ SPOTŘEBA ENERGIE [MWh] Fosilní paliva

Kategorie

Elektřina

Teplo/chlad

Zkapalněný Zemní plyn Topný olej plyn

Motorová nafta


Benzín

Hnědé uhlí

Uhlí


Rostlinný olej

Biopalivo

Jiná biomasa



Celkem


878,5 14 921,5

2 853,6 48 470,4

0,1 1,3

63,1 1 070,9

0,0 0,0

39,8 675,2

13,0 220,0

1,8 31,2

3 849,8 65 390,6

Obytné budovy

11 126,0

55 555,0

0,0

2 126,0

338,0

389,0

40,0

72,0

69 646,0

83 314,0

0,0

259,0

0,0

127,0

4 726,0

0,0

98 400,0

3 519,0

338,0

1 231,0

4 999,0

105,0

Městské/obecní veřejné osvětlení Průmyslová odvětví (kromě odvětví, která jsou zahrnuta do Evropského systému obchodování s emisemi - ETS) Mezisoučet budovy, vybavení/zařízení a průmyslová odvětví

986,8

986,8

9 974,0 37 886,8

0,0

190 193,0

0,0

1,4

0,0

0,0

1 250,2

76,0

1 250,2 1 250,2

76,0 76,0

0,0

0,0

0,0

238 273,1

0,0 0,0

1 326,2 0,0 0,0 1 326,2 239 599,4


Celkem Nákupy certifikované zelené elektřiny (jsou-li nějaké) ze strany obcí [MWh]: Emisní faktory CO2 pro nákupy certifikované zelené elektřiny (v rámci metody LCA):

0,0 37 886,8

0,0 0,0

0,0 190 193,0

0,0 0,0

0,0 1,4

0,0 3 519,0

0,0 338,0

0,0 1 231,0

0,0 0,0

0,0 4 999,0

0,0 105,0

0,0 0,0

0,0

B. Emise CO2 nebo emise v ekvivalentech CO2 Vezměte prosím na vědomí, že pro oddělování desetinných míst se používá tečka [.]. Oddělování řádů tisíců není povoleno.

Emise CO2 [t]/ emise v ekvivalentech CO2 [t] Fosilní paliva

Kategorie

Elektřina

Teplo/chlad

Zkapalněný Zemní plyn Topný olej plyn

Motorová nafta


Benzín

Hnědé uhlí

Uhlí


Biopalivo

Rostlinný olej

Jiná biomasa



Celkem


834,6 14 175,4

576,4 9 791,0

0,0 0,4

23,0 389,8

0,0 0,0

13,6 230,3

4,3 72,6

0,6 10,3

1 452,4 24 669,8

Obytné budovy

10 569,7

11 222,1

0,0

773,9

119,7

132,6

13,2

23,8

22 854,9

Obecní veřejné osvětlení Průmyslová odvětví (kromě odvětví, která jsou zahrnuta do Evropského systému obchodování s emisemi - ETS) Mezisoučet budovy, vybavení/zařízení a průmyslová odvětví

937,4

937,4

9 475,3 35 992,4

16 829,4 0,0

38 419,0

0,0 0,0

0,4

0,0

0,0

333,8

18,9

94,3

0,0

43,3

1 559,6

1 280,9

119,7

419,8

1 649,7

0,0

34,7

0,0 0,0

0,0

77 916,5

28 001,9


0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

333,8

18,9

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

35 992,4

0,0

38 419,0

0,0

0,4

333,8

18,9

1 280,9

119,7

419,8

1 649,7

0,0

34,7

0,0

0,0

77 916,5

0,279

0,267

0,249

0,364

0,354

0,341

0,33

JINÉ: Nakládání s odpady Nakládání s odpadními vodami Zde prosím uveďte Vaše jiné emise

Celkem Příslušné emisní faktory CO2 v [t/MWh] Emisní faktor CO2 elektřiny nevyrobené místně [t/MWh]

0,95

0,202

0,33

0,95

51/60

C. Místně vyrobená elektrická energie a příslušné emise CO2 Vezměte prosím na vědomí, že pro oddělování desetinných míst se používá tečka [.]. Oddělování řádů tisíců není povoleno.

Místně vyrobená elektrická energie (kromě zařízení/jednotek začleněných do ETS a všech zařízení/jednotek > 20 MW) Větrná energie Vodní energie Fotovoltaika Kombinovaná výroba tepla a elektrické energie Jiné Prosím uveďte: _________________ Celkem

Místně vyrobená elektrická energie [MWh] 0,0 0,0 0,0 0,0

Emise Příslušné emisní faktory CO2/v CO2 pro místně vyrobenou ekvivalent elektrickou energii v ech CO2 [t] [t/MWh] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Vstupní nosič energie [MWh] Zemní plyn

Fosilní paliva Zkapal. plyn Topný olej

Hnědé uhlí

Pára

Uhlí

Odpad

Rostl. olej

Jiná biomasa

Jiné obnov. zdroje

0,0

0,0

Jiné

0,0 0,0

0,0 0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

D. Místně vyrobené teplo/chlad (dálkové vytápění/chlazení, zařízení pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny…) a příslušné emise CO2 Vezměte prosím na vědomí, že pro oddělování desetinných míst se používá tečka [.]. Oddělování řádů tisíců není povoleno.

Místně vyrobené teplo/chlad Kombinovaná výroba tepla a elektrické energie Zařízení pro dálkové vytápění Jiné Prosím uveďte: _________________ Celkem

Místně vyrobené teplo/chlad [MWh] 0,0 200 393,1

Emise Příslušné emisní faktory CO2/v CO2 pro vyrobené ekvivalente teplo/chlad v [t/MWh] ch CO2 [t] 0,0 41 942,1

Vstupní nosič energie [MWh] Zemní plyn

Fosilní paliva Zkapal. plyn Topný olej

190 194,4

Hnědé uhlí

Uhlí

Odpad

1,4

3 520,6

1 570,8

5 000,0

1,4

3 520,6

1 570,8

5 000,0

Rostl. olej

Jiná biomasa

Jiné obnov. zdroje

Jiné

105,8

0,0

0,0

200 393,1

190 194,4

0,0

0,0

105,8

0,0

0,0

41 942,1

4) Jiné inventury emisí CO2 Pokud byla provedena jiná inventura (jiné inventury), pro její (jejich) doplnění klikněte prosím sem ->. Jinak přejděte k poslední části šablony pro akční plán pro udržitelnou energetiku, která je zaměřena na Váš plán pro udržitelnou energetiku Upozornění: Výhradní odpovědnost za obsah tohoto dokumentu nesou jeho autoři. Obsah nemusí nutně odrážet stanovisko Evropských společenství. Evropská komise neručí za jakékoli použití informací obsažených v tomto dokumentu.

Více informací na: www.eumayors.eu. Doplňující informace k metodice zpracování BEI: Inventura počátečních emisí byla vypracována k roku 1998, poněvadž k tomu roku si město Jeseník nechalo vypracovat svou územní energetickou koncepci (generel). Data použitá v BEI vycházejí zejména z informací uvedených v generelu a dále z dílčích dodatečných šetření provedených pracovníky Městského úřadu Jeseník pro potřeby zpracování BEI. Zpracovaný generel vychází z mírně odlišného členění budov a průmyslu než požaduje schválená metodika zpracování BEI. Aby bylo možné objektivně a správně použít data z generelu, bylo potřeba nastavit určité převodní mechanismy do stanovených kategorií BEI. Konkrétně generel pracuje pouze s terciální sférou jako celek. Proto byla, na základě provedeného statistického šetření počtu budov dle jednotlivých kategorií na území města Jeseník, rozdělena jediná kapitola generelu „terciální sféra“ na dvě dílčí kapitoly BEI: „Obecní budovy, vybavení/zařízení“ a „Terciární (neobecní) budovy, vybavení/zařízení“ v poměru 5,56 % a 94,44 %. Na území obce se v roce 1998 nacházelo celkem 1 696 bodů veřejného osvětlení, které spotřebovaly celkem 986,759 MWh elektrické energie za rok. Do kalkulace BEI byla zahrnuta pouze vozidla vlastněná a provozovaná městem Jeseník. Za rok 1998 se jednalo o 7 osobních automobilů a 24 nákladních automobilů. Ve srovnání s hodnotami uvedenými na straně 33 příručky „How to develop a Sustainable Energy Action Plan“ bylo dosaženo o přibližně 25 % vyšší produkce emisí CO2 na ujetý kilometr, poněvadž město Jeseník k tomuto roku provozovalo poměrně zastaralý vozový park. V roce 1998 nebyl na území obce instalován žádný zdroj větrné energie, vodní energie nebo fotovoltaiky. Existující místní zdroje dodávající tepelnou energii nebyly využívány pro kombinovanou dodávku elektrické energie a tepla. Dodávka tepelné energie byla v roce 1998 zajišťována z místních kotelen, tepláren a výtopen charakteru individuálních zdrojů, zdrojů lokálního CZT a průmyslových zdrojů. Převažujícím palivem byl zemní plyn, následují tuhá paliva s převahou biomasy a pouze ojediněle byl spalován topný olej.

52/60

Příloha 3 – Šablona SEAP: Akční plán pro udržitelnou energetiku Šablona pro akční plán pro udržitelnou energetiku (SEAP) AKČNÍ PLÁN PRO UDRŽITELNOU ENERGETIKU 1) Název Vašeho akčního plánu pro udržitelnou energetiku

?

Energetický plán města Rada města / Council of town

27.2.2012 Orgán, který Váš plán schvaluje

Datum oficiálního schválení

Instrukce

2) Hlavní prvky Vašeho akčního plánu pro udržitelnou energetiku Vysvětlivky pro barvy a symboly:

Šedá pole nejsou editovatelná Zelené buňky jsou povinná pole [Online šablona SEAP: Po vyplnění každého odvětví vložené informace uložte, v opačném případě dojde ke ztrátě dat.]

ODVĚTVÍ

HLAVNÍ činnosti/opatření

a oblasti činností

pro každou oblast činností

Přidat činnost

Odpovědné oddělení, osoba nebo společnost (v případě zapojení třetích stran)

Provádění [začátek a konec]

Odhadovaná výše nákladů na jednotlivé činnosti/opatření

BUDOVY, VYBAVENÍ/ZAŘÍZENÍ A PRŮMYSLOVÁ ODVĚTVÍ:

Obecní budovy, vybavení/zařízení

Terciární (neobecní) budovy, vybavení/zařízení

1: realizace úspor metodou EPC na vybraných objektech (náklady hradí třetí strana a investice je splácena z úspor) 2: zateplení, výměna oken na vybraných objektech (budova IPOS, ZUŠ a MŠ Křížkovského) 3: zavedení energetického managementu na všech objektech v majetku města + zpracování návodu (provozního řádu) k užívání jednotlivých budov 4: zateplení, regulace a energetický management v bytových domech v majetku města

1: úspory energie v důsledku zateplení, pořizování úspornějších spotřebičů, energetického managementu; s ohledem na skutečnost, že od inventury z r.1998 pravděpodobně došlo k nárůstu spotřeby energie v tomto sektoru, bude verifikace odhadu provedena v rámci zpracování Územní energetické koncepce (ÚEK)

1: úspory energie v obytných budovách (mimo obytných budov v majetku města) je možné poměrně přesně odhadnout na základě celostátních indikátorů a zpřesnění tohoto odhadu na základě znalosti místního prostředí města; v odvětví obytných budov dochází k nejvíce předvídatelnému snižování spotřeby energie vlivem provádění opatření: zateplování budov, výměna oken, výměna zdrojů tepla, výměna zdrojů osvětlení, regulace zdrojů vytápění, energetický management, též s podporou dotačního programu Zelená úsporám (Green for Savings) v letech 2009-2011

1: Oddělení investic a rozvoje (OIR) 2: Oddělení investic a rozvoje (OIR) 3: Odbor stavebního úřadu, majetku a investic (OSMI) 4. Správa majetku města Jeseník (SMMJ)

Vymazat činnost

Cíl.množ.míst Očekávané Cílová Očekávan ně množ.obnov Očekávané Cílové snížení úspora á úspora itelné snížení energie pro vyrob.obnov. emisí CO2 pro energie na energie na jednotlivá CO2 na jednotlivá energie pro jednotl. jednotl. jednotl.opat jednotl.op odvětví odvětví [t] opatření odvětví[MWh ření atření [t/a] [MWh] v r.2020 [MWh/a] ] [MWh/a] v r. 2020 v r.2020 0 26 217 6 127

1: 2012 - 2018 2: 2012 - 2018 3: 2012 - 2014 4: 2012 - 2020

1: 0 Kč ze strany města + 26,1 mil.Kč ze strany ESCO, resp. financující instituce 2: 60 mil.Kč (z toho cca 40% dotace) 3: 0,3 mil.Kč ročně 4: 14 mil.Kč

1: 947 2: 1145 3. 125 4. 50

1: nyní nelze určit 2: nyní nelze určit 3: nyní nelze určit 4: nyní nelze určit

1: 298 2: 230 3: 44 4: 12,5

1: 2012 - 2020

1: odhad soukromých investic 1: lze vyčíslit až 1: lze vyčíslit až 1: lze vyčíslit až možný až v rámci zpracování ÚEK po provedení po provedení ÚEK po provedení ÚEK ÚEK

1: 2000 - 2020

1: 500 mil.Kč; zpřesnění odhadu soukromých investic v období 2014 - 2020 bude možné až v rámci zpracování ÚEK

1: 23800

1: nyní nelze určit 1: 5400

1: 2012 - 2020 2: 2012 -2020


1:50 2: 100

1: nyní nelze určit 1: 47,5 2: nyní nelze určit 2: 95

1: 2014 - 2020




1. 2012 - 2020 2. 2012- 2013

1. 3,8 mil.Kč 2. 0,025 tis.Kč

1:100 2: 50

1: nyní nelze určit 1: 25 2: 12,5

_

_

Obytné budovy 1: zavedení regulace pro veřejné osvětlení (VO); 2: postupná rekonstrukce zdrojů světla pro veřejné osvětlení;

1: Technické služby města Jeseník 2: Technické služby města Jeseník

Městské/obecní veřejné osvětlení 1: odhad úspory není možné učinit ani s pomocí metodiky SEAP s ohledem na skutečnost, že od vztažného roku 1998 bylo ve městě utlumeno mnoho průmyslových podniků a z kapacitních a ekonomických důvodů nebylo možné provést analýzu současného stavu; skutečná hodnota úspory bude ověřena v analytické části Územní energetické koncepce zpracované v roce 2013-2014; hlavní opatření v průmyslu jsou představeny opatřeními: zateplením, výměnou oken, změnou technologie, metodou EPC, zavedením energetického managementu, též s pomocí dotačních programů (Operační program Ekoenergie); verifikace odhadu bude provedena v rámci zpracování ÚEK

_

Průmyslová odvětví (kromě odvětví, která jsou zahrnuta do ETS) a malé a střední podniky Jiné - prosím uveďte: __________________________________ ______________________________________________________

DOPRAVA: Obecní vozový park

1 150 1. obnova vozového parku a částečná obnova vozidly na CNG 2. absolvování kurzů úsporné jízdy pro pracovníky úřadu http://www.uspornajizda.cz/ (dle projektu http://www.ecodrive.org/)

1. Odbor vnitřních věcí (OVV) 2. OSMI

0

298

53/60

1. cyklistická stezka II. a III: etapa

Veřejná doprava Soukromá a komerční doprava

1: oddělení investic a rozvoje (OIR)

1. v této etapě realizace SEAP nejsou plánována žádná cílená opatření, s ohledem na velikost města a hustotu dopravy není tato oblast prioritní; město již má vybudovaný obchvat města

1. 2012 - 2013

1: 1000

1. 23,3 mil.Kč

_

_

_

1: nelze stanovit

_

_

_

_

_

_

_ 1: nelze stanovit

1: 260 1: nelze stanovit


MÍSTNĚ VYROBENÁ ELEKTRICKÁ ENERGIE:

0

2030

1928,5

600

0

450

na území města není potenciál využití vodní energie

Vodní energie

Větrná energie

větrnou energii není možné využívat v katastru města Jeseník; problematické bude i její případné využití v okolí města s ohledem na Chráněkou krajinou oblast Jeseníky

_

_

1: pořízení lokálních fotovoltaických elektráren na budovách v majektu města jako součást dalších investic do městského majetku, resp. v rámci projektů EPC

1: OSMI

1: po roce 2014

1: 1 mil.Kč (odhad potenciálních budoucích investic)

1: příprava projektu využití biomasy v centrálním zásobování teplem pro společnou výrobu tepla a elektřiny - podmíněno Územní energetickou koncepcí, studií proveditelnosti a dostupnosti finančních zdrojů

1: OSMI

1: po roce 2014

1: 80 mil.Kč (odhad potenciální budoucí investice)

1: nákup certifikované obnovitelné elektřiny

1: OSMI

_

_

_ 1: 30

_ 1: 28,5

_

Fotovoltaika

Kombinovaná výroba tepla a elektrické energie Jiné - prosím uveďte: __________________________________ ______________________________________________________

_

1: 2014 - 2020

1: 0 Kč (nulový rozdíl oproti standardní ceně elektřiny)

1: 8000 - v 1: 9800 - v případě realizace případě projektu realizace projektu 1: 2000

1: 1900

_

MÍSTNÍ VYTÁPĚNÍ/CHLAZENÍ, KOMBIN.TEPLA/ELEKTŘINY: 1: rozšíření centrálního zásobování tepla o novou kogenerační jednotku


1: po roce 2013

1: 3 mil.Kč

1: 600 MWhe/rok

1: nyní nelze určit 1: 450

1: případné rozšíření centrálního zásobování tepla o nové odběratele bude předmětem návrhu Územní energetické koncepce; úspory paliva/emisí v CZT způsobené úsporami na straně konečného spotřebitele jsou zahrnuty v jednotlivých odvětvích


1: po roce 2014




Kombinovaná výroba tepla a elektrické energie

Zařízení dálkového vytápění Jiné - prosím uveďte:__________________________________ ______________________________________________________

54/60

ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ:

Strategické městské plánování

1: zpracování Územní energetické koncepce podle zákona 299/2011 Sb., o hospodaření energií ; (v návaznosti na Státní energetickou koncepci a ÚEK Olomouckého kraje 2: zavedení pozice energetického manažera města 3: zavedení a využívání SW nástroje pro energetický management - sledování a vyhodnocování spotřeby energie města

1: OSMI + externí zpracovatel 2: OSMI 3: OSMI / energetický manažer

1: 2013 - 2014 2: 2011 - 2020 3: 2011 - 2020

1: 0,5 mil.Kč 2: 0,25 mil.Kč ročně 3: 0,05 mil.Kč ročně




1: do kritérií vybraných veřejných zakázek bude zařazeno kritérium "energetické 1: OSMI / energetický manažer efektivnosti" nad rámec zákonných požadavků, např. požadavek na splnění 2: OSMI doporučených hodnot normy o tepelně technických požadavcích na budovy 2: v rámci ÚEK bude navržen regulační plán, jímž bude upraveno preferované připojování nových budov k centrálnímu zásobování teplem a motivace k využívání obnovitelných zdrojů, zejm. solární tepelné energie, tepelných čerpadel a zdrojů na biomasu

1: 2013 - 2020 2: 2015 - 2020

1: s tímto opatřením mohou být spojeny zvýšené investiční náklady (cca o 5%), současně však budou významně sníženy provozní náklady (cca 5-20%); absolutní hodnotu nákladů nelze stanovit 2: 0 Kč




1: OSMI 1: provoz městského energetického poradenského střediska; středisko bude zřízeno a provozováno v případě získání dotace v rámci programového období 2: OSMI + externí zpracovatel 2014-2020 a bude sloužit všem cílovým skupinám na území města obdobně, jako slouží energetický manažer města příspěvkovým organizacím města 2: vydávání informačních materiálů (letáků, brožur a dalších tiskovin) a vytvoření informačních stránek o COM v rámci webových stránek města; jednou z aktivit bude osvěta a propagace principů EPBD II, resp. její implementace v české legislativě vůči všem cílovým skupinám, zejména pak vlastníkům bytových domů

1: 2014 -2020 2: 2012 -2020

1: 0,35 mil.Kč/rok 2: 0,04 mil.Kč/rok




0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Plánování dopravy/mobility Normy pro modernizaci a rozvoj Jiné - prosím uveďte: __________________________________ ______________________________________________________

VEŘEJNÉ ZAKÁZKY V OBLASTI ZBOŽÍ A SLUŽEB:

Požadavky/normy pro energetickou účinnost

Požadavky/normy pro obnovitelnou energii Jiné - prosím uveďte: __________________________________ ______________________________________________________

PRÁCE S OBČANY A ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI:

Poradenské služby

Finanční podpora a granty

1: městský rozpočet neumožňuje vyhlašovat grantovou podporu pro cílové skupiny obyvatel; o této možnosti lze uvažovat v případě, že budou k dispozici externí dotační prostředky využitelné pro tyto účely

Zvyšování informovanosti a vytváření místních sítí

1: realizace kampaně Display

1: OSMI / energetický manažer

1: 2012 -2015

1: 0,02 mil.Kč / rok

1: nelze stanovit

1: nelze stanovit

1: nelze stanovit

Školení a další vzdělávání

1: školení v energetickém managementu pracovníků městských organizací, vč. bytové správy

1: OSMI + externí zpracovatel

1: 2012 - 2013

1: 0 Kč, hrazeno z dotace

1: nelze stanovit

1: nelze stanovit

1: nelze stanovit

____________ ____________ …

____________ ____________ …

____________ ____________ …

____________ ____________ …

___ ___ …

___ ___ …

___ ___ …

_

_

_

_

_

_


JINÁ ODVĚTVÍ - Prosím uveďte: _____________________ Jiné - prosím uveďte: __________________________________ ______________________________________________________

CELKEM:

8 803

3) Internetové stránky Přímý odkaz na internetovou stránku věnovanou Vašemu SEAP (pokud existuje) Upozornění: Výhradní odpovědnost za obsah tohoto dokumentu nesou jeho autoři. Obsah nemusí nutně odrážet stanovisko Evropských společenství. Evropská komise neručí za jakékoli použití informací obsažených v tomto dokumentu.

Více informací na: www.eumayors.eu.

55/60


Příloha 4 – Pracovní náplň energetického manažera města Následující seznam činností představuje rámec pracovní náplně energetického manažera města Jeseník. V průběhu času může docházet k úpravám a změnám v dílčích činnostech. •

nastavení systému energetického managementu města,

•

zavedení systému pravidelného sledování spotřeby energie v budovách a zařízeních majetku města,

•

vyhodnocování spotřeby energie v budovách a zařízeních majetku města,

•

návrhy krátkodobých opatření a dlouhodobých cílů v oblasti udržitelné energetiky,

•

návrhy opatření pro stabilizaci výdajů města za energii,

•

správa smluvních vztahů,

•

návrhy na propojení podkladů k energetické koncepci města se Strategií rozvoje města a dalšími rozvojovými dokumenty,

•

příprava podkladů pro jednání se smluvními partnery a správa smluvních vztahů

•

příprava podkladů pro sdružené nákupy energie,

•

vypracovávání energetických výročních zpráv,

•

technická podpora, motivace a osvěta správců budov a jejich uživatelů,

•

příprava provozních řádů budov a informací o efektivním způsobu užívání budov a zařízení a kontrola jejich dodržování (kontrola vnitřních teplot, správného uživatelské chování, atd.),

•

hlídání ostatních legislativních povinností - vedení deníků, hlídání pravidelných kontrol a revizí, poplatků za znečišťování apod.,

•

sebevzdělávání v oblasti nových trendů a postupů energetického managementu (školení, odborná literatura),

•

sledování energetických indikátorů města,

•

prezentace výstupů na národní úrovni,

•

komunikace s veřejností a partnerskými organizacemi města s cílem zvyšovat povědomí o úsporách energie a využívání obnovitelných zdrojů - prostřednictvím kampaní (Den Země, Evropský týden mobility, apod.),

•

podpora členství města v iniciativách zaměřených na udržitelnou energetiku, zejména Covenant of Mayors.

56/60


Příloha 5 – Program kurzu Chytrá energie do měst E-LEARNINGOVÝ BLOK I.: Úvod do energetické efektivity ve městech Cca 1,5h, on-line

Kapitola 1: Proč se zabývat energetickou spotřebou a snižováním emisí CO2? Lekce 1.1.: Současné výzvy komunální energetiky Lekce 1.2. Inteligentní energetika na komunální úrovni Lekce 1.3. Inteligentní energie jako ekonomická příležitost

Kapitola 2: Mezinárodní i české cíle a iniciativy Lekce 2.1. Mezinárodní a evropské cíle v oblasti energetiky Lekce 2.2. Iniciativy sdružující města Lekce 2.3 Česká energetická a klimatická politika

Kapitola 3: Přehled možností energetických úspor Lekce 3.1: Městské budovy Lekce 3.2: Zelené nakupování Lekce 3.3.:Zelené IT Lekce 3.4.:E-government Lekce 3.5: Uvědomělé spotřebitelské chování Lekce 3.6: Velké stavební projekty Lekce 3.7: Územní plánování Lekce 3.8: Doprava Lekce 3.9: Administrativní nástroje ochrany klimatu

E-LEARNINGOVÝ BLOK II.: Příklady dobré praxe Cca 2h, on-line

Kapitola 4. Příklady měst v roli spotřebitele energie Lekce 4.1. Zelené úřadování Lekce 4.2. Energetický management v městských budovách Lekce 4.3. Udržitelná doprava

Kapitola 5: Příklady měst v roli producenta a distributora energie Lekce 5.2. Využití OZE ve městech Lekce 5.3. Smart grids Lekce 5.4. Metoda EPC

Kapitola 6: Příklady měst v roli regulátora a motivujícího činitele Lekce 9.1. Energetické principy územního plánování Lekce 9.2. Modely zapojení veřejnosti do procesu do energetického plánování Lekce 9.3. Vzdělávací a motivační programy pro veřejnost

57/60


E-LEARNINGOVÝ BLOK III.: Akční plán udržitelného energetického rozvoje (SEAP) Cca 1,5h, on-line

Kapitola 7: Rady při vytváření SEAP Lekce 7.1. SEAP a doporučení Paktu starostů Lekce 7.2. Vnitřní struktura plánu Lekce 7.3. Rozvíjení plánu Lekce 7.4. Čtyři kroky k implementaci Lekce 7.5. Zdroje financování – fondy EU

Kapitola 8: Postup vytváření SEAPu Lekce 8.1. První zasedání Rady města Lekce 8.2. Druhé zasedání Rady města a start plánovacího procesu Lekce 8.3. Nalezení podpory Lekce 8.4. Analýza a plánování Lekce 8.5. Vize Lekce 8.6. Přehled navržených opatření Lekce 8.7. “Master plan” Lekce 8.8. Rozhodnutí Rady města Lekce 8.9. Cost-benefit analýza Lekce 8.10. Dlouhodobé výhledy

Kapitola 9: Implementace SEAPu Lekce 9.1. Projektový management Lekce 9.2. Implementace a komunikace Lekce 9.3. Role Rady města

16. E-LEARNING IV.: Zateplování Cca 1,5h; on-line

Kapitola 10: Příležitosti zateplování v českých městech Lekce 10.1. Důvody, proč by města měla zateplovat Lekce 10.2. České a evropské standardy pro budovy Lekce 10.3. Základní technické prvky

Kapitola 11: Jak na to? Základní rady a postupy Lekce 11.1. Příprava projektu Lekce 11.2. Financování projektu Lekce 11.3. Realizace projektu

Kapitola 12: Příklady dobré praxe Lekce 12.1. Regenerace panelového sídliště (vč. ZŠ) v Brně Novém-Lískovci Lekce 12.2. Přestavba základní školy v Praze-Slivenci na nízkoenergetický standard Lekce 12.3. Administrativní budova v Hostětíně

ZÁVĚREČNÝ SEMINÁŘ Cca 1,5h, prezenční Diskuze nad probíranými tématy, Vyhodnocení kurzu

58/60


Příloha 6 – Kampaň DISPLAY Kampaň Display je evropská kampaň koordinovaná organizací Energy Cities, sdružením měst a obcí se zájmem o rozumné hospodaření s energií a kvalitní veřejnou správu. Cílem kampaně je povzbudit místní samosprávy ke zveřejňování údajů o energetické náročnosti obecních budov. Za tímto účelem byl vytvořen systém hodnocení, jehož výstupem je energetický štítek podobný tomu, kterým se označují elektrické spotřebiče. Účast v kampani je dobrovolná.

Jak DISPLAY funguje? Nástroje kampaně DISPLAY umožní účastníkům: • spočítat spotřebu energie, vody a emise pro zvolené obecní budovy • klasifikovat budovu podle energetické náročnosti • prezentovat výsledky v podobě štítku (informačního panelu), který může být vystaven v budově. Štítek (poster) obsahuje tyto informace: • spotřeba energie (kWh/m2/rok) • emise ekv. CO2 (kg/ m2/rok) • spotřeba vody (l/ m2/rok) • pro každou z těchto tří oblastí zařazuje budovu do kategorie A-G podle náročnosti • v levém dolním rohu obsahuje výčet opatření ke zlepšení a posunu budovy směrem ke kategorii A • v pravém dolním rohu jsou údaje o zdrojích energie používaných v budově Kdo se může účastnit kampaně Display? • Všechny místní samosprávy, případně správci veřejných budov ze všech zemí Evropy (nejen z EU). • Nově také soukromé společnosti, které vlastní či užívají prostory vhodné pro zavedení kampaně.

Jak se do kampaně zapojit? • • •

podepsat členské stanovy (dostupné on-line) zaplatit roční poplatek za používání softwarových a jiných nástrojů kampaně Display. Pro Českou republiku činí poplatek 625 €. Členové organizace Energy-Cities a obce s počtem obyvatel do 10 000 jsou od poplatků osvobozeni (platilo do r.2010).

Proč se do kampaně zapojit? Při vysokých a do budoucna stále rostoucích cenách energií se rozumné investice do úsporných opatření zákonitě vyplatí. Výrazných úspor lze zpravidla navíc dosáhnout zpočátku jen drobnými úpravami či změnou hospodaření a osvětou, tedy bez výrazných investičních nákladů. Investice do kampaně Display tak může otevřít dveře k ekonomicky návratným úsporným opatřením a dalším výhodám, mezi něž patří: • prezentace Vaší samosprávy jako příkladu správné praxe, vzoru pro ostatní města a pro občany 59/60


• • • • • •

výměna zkušeností mezi městy porovnání budov v rámci obce či mezi obcemi navzájem sledování vývoje náročnosti budov zvýšení environmentálního povědomí řídících pracovníků a uživatelů budov účast v kampani Display usnadní případné zpracování průkazu energetické náročnosti budov podle vyhlášky č.148/2007 Sb. (zpracování průkazu bude od 1.1.2009 povinné při rozsáhlejších rekonstrukcích) aktivní účast na projektu směřujícímu proti změnám klimatu

Jak zhotovit informační štítek (panel)? Po přihlášení do kampaně Display může Vaše účast probíhat v několika krocích: • zjištění relevantních dat o spotřebě energie a vody ve vybraných budovách • výběr budovy (či budov), pro které chcete zhotovit informační štítky • zadání hodnot do softwarového programu, vypočtení energetických ukazatelů budovy • na základě zjištěných hodnot stanovení opatření k nápravě • editace a tisk štítku/posteru za pomoci softwaru Display. Zhotovením a vystavením štítku budovy celý proces nekončí, ale naopak začíná. Zhotovení štítku může sloužit jako odrazový můstek k trvalému procesu zlepšování, v němž mohou nástroje kampaně Display výrazně pomoci.

Jak kampaň funguje v současné době? Od začátku kampaně v roce 2004 se do ní zapojilo 286 místních samospráv z celkem 26 evropských zemí (a 14 soukromých společností). Nejaktivnějšími zeměmi jsou Francie, Velká Británie, Bulharsko a Švýcarsko. Počet budov zahrnutých do kampaně se blíží počtu 8000. V České republice se do kampaně jako první zapojilo město Krupka se svými čtyřmi budovami základní školy. Zavádění kampaně probíhalo pod záštitou firmy KnaufInsulation a za pomoci společnosti PORSENNA, o.p.s. Obrázek: poster na základní škole v Litoměřicích

Ocenění „Směrem ke třídě A“ Od roku 2006 se každoročně udělují ceny městům, která se nejaktivněji účastní kampaně Display. Hodnotícími kritérii jsou • viditelnost opatření, např. počet vystavených posterů, prezentace programů veřejnosti atd. • originalita a kvalita • míra účasti veřejnosti • použitelnost v co největším počtu ostatních měst.

Příklady dobré praxe Příklady dobré praxe neboli „Shining examples“ je možné nalézt v databázi příkladů měst a konkrétních budov, které úspěšně zavedly významná opatření energetického managementu. Tyto budovy nemusí být nutně účastníky kampaně Display, musí však být certifikovány energetickým štítkem (kampaně Display nebo jiným) a opatření musí splňovat podobná kritéria jako v případě ocenění „Směrem ke třídě A“ Více informací o kampani Display na http://www.display-campaign.org/.

60/60

ENERGETICKÝ PLÁN MĚSTA JESENÍK

Recommend Documents