Energetické úspory pro města a obce

odborná konference

Energetické úspory pro města a obce 27. března 2014 | Brno | hotel Voroněž

• Financování energetických úspor • Moderní koncepce veřejného osvětlení • Dotační programy SFŽP • Nejnovější trendy snižování energetické náročnosti ve městech a obcích

Konference se koná pod záštitou

organizátor

Mediální partner

Sborník

Energetické úspory pro města a obce

Generální partner

Hlavní partner

Partneři

Servisní partneři

Odborná konference


Odborná konference

Záštity

Odborný garant

Pořadatel

Mediální partner


Odborná konference

Program konference: 8:00–9:00

Registrace účastníků

dopolední blok

blok I. Financování 9:00–9:05

Zahájení konference a úvodní zdravice pořadatele

Magda Slaninová, jednatelka, Magnus Regio s. r. o.

9:05–9:35

Hospodaření obcí a investice do energeticky úsporných projektů

Přednášející: Ing. Květoslav Botková, Senior Public Sector Finance Manager, Komerční banka, a. s. Mgr. Egon Čierný, Manager of Energy Finance, Komerční banka, a. s.

9:35–9:55 Dotační programy SFŽP na energetické úspory a obnovitelné zdroje energie

Přednášející: Mgr. Leo Steiner, náměstek, Úsek řízení ostatních programů, Státní fond životního prostředí

9:55–10:15 Energetická účinnost

Přednášející: Mgr. Milan Kyselák, odborný referent, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

10:15–10:45 Panelová diskuze 10:45–11:05 Přestávka na kávu a občerstvení

blok II. Energetické úspory 11:05–11:25 Veřejné osvětlení: Energetické úspory a lidský faktor

Přednášející: Ing. Petr Míka, obchodní ředitel, Artechnic-Schréder a. s.

11:25–11:45 Modernizace veřejného osvětlení realizované metodou EPC v Moravské Třebové – případová studie

Přednášející: Ing. Pavel Brettschneider, místostarosta Moravské Třebové

11:45–12:15 Panelová diskuze 12:15–12:35 Přestávka na kávu a občerstvení


Odborná konference

blok III. 12:35–12:55 Smysluplné energetické využití odpadu

Přednášející: RNDr. Jana Suzová, environmentální specialista, SAKO Brno, a.s.

12:55–13:15 Význam centrálního vytápění versus malé kotelny

Přednášející: Jaromír Brychta, místostarosta města Žďár nad Sázavou

13:15–13:35 Snížení energetické a tepelné náročnosti vlastních budov v obci Kouty – případová studie

Přednášející: Miloš Dočekal – starosta obce Kouty

13:35–14:05 Panelová diskuze 14:05–14:20 Tombola o věcné ceny – pro přítomné! 14:20 OBĚD

Moderátor: Zbyněk Loucký, Rádio Petrov

*ZMĚNA PROGRAMU VYHRAZENA


Odborná konference

MEDAILONKY o přednášejících

Ing. Květoslav Botková Senior Public Sector Finance Manager, Komerční banka, a. s.

Květoslava Botková po absolvování VŠE v Praze pracovala 5 let v korporátní firmě a následně přešla do bankovního sektoru. Svoji kariéru zahájila v Komerční bance v r. 1991, kde absolvovala 5 let na obchodní pozici v regionu a pak odešla na centrálu v Praze do specializovaného útvaru Restrukturalizace a revitalizace podniků. Na základě svých obchodních zkušeností nastoupila v roce 2000 na pozici Senior manažera risku, kde začala vedle korporátních obchodů posuzovat také úvěrování veřejného sektoru zejména měst a obcí. V letech 2006–2007 stála u zrodu speciálního útvaru Komerční banky pro financování obcí, ve kterém pracuje dodnes na pozici Senior Manažera financování veřejného sektoru. Jedná se o expertní centrum Komerční banky zaměřené na veřejný sektor a municipality, které je zaměřené na analýzu potřeb veřejného sektoru a municipalit a zodpovědné za přípravu strategie k tomuto sektoru a vývoj nových produktů.

Mgr. Egon Čierný Manager of Energy Finance, Komerční banka, a. s.

Egon Čierný vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Po několika letech v sektoru nemovitostí nastoupil v roce 2007 do KB na pozici specialisty developerského financování a o dva roky později se stal vedoucím nově zřízeného týmu financování obnovitelných zdrojů, ze kterého vznikl v roce 2013 útvar financování energetiky, v jehož čele nadále působí. V jeho zodpovědnosti je formování strategie Komerční banky k energetickému sektoru, vyhodnocování příležitostí a rizik a také realizace konkrétních obchodních transakcí ať už z oblasti teplárenství, energetických úspor nebo třeba obnovitelných zdrojů.


Odborná konference

Mgr. Leo Steiner náměstek, Úsek řízení ostatních programů, Státní fond životního prostředí

Leo Steiner (nar. 1971) vystudoval pedagogiku na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a krátce dálkově studoval ekonomii na Vysoké škole Báňské – Technické univerzitě Ostrava. V Regionální rozvojové agentuře Ústeckého kraje řídil odbor na podporu podnikání a Euro Info Centrum CZ644. Ve Státním fondu životního prostředí ČR působil již v letech 2007 až 2010 na postu náměstka pro Úsek projektové přípravy a kontroly. Poté pracoval na Úřadu regionální rady regionu soudržnosti Severozápad, kde řídil odbor řízení programu Regionální operační program Severozápad. Kromě toho se také věnoval pedagogické činnosti. Dosud rovněž působí v neziskové oblasti, je členem Rady Oblastní charity Most.

Mgr. Milan Kyselák odborný referent, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Po ukončení gymnázia vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlova v Praze mezifakultní obor Geografie – Historie (FF UK). Po absolvování studia pracoval na administrativní pozici v soukromé sféře. Od roku 2008 je zaměstnán na odboru elektroenergetiky MPO, oddělení podpory obnovitelných zdrojů energie. Do pracovní náplně patří administrace Programu EFEKT. V rámci svého odborného zaměření se zabývá energetickým využitím odpadu, úsporami energie, ochranou ovzduší.

Ing. Petr Míka obchodní ředitel, Artechnic-Schréder, a. s.

Po absolvování ČVUT FEL působil v JME a PRE. Poté se začal zabývat světelnou technikou, jíž se zabývá dodnes. Byl spoluzakladatelem několika společností v tomto oboru. Na pozici obchodního ředitele firmy Artechnic-Schréder, a.s. působí již čtvrtým rokem. V této firmě s tradicí, zkušenostmi a vlastním vývojem se podílí na vytváření nové obchodní strategie.


Odborná konference

Ing. Pavel Brettschneider místostarosta, město Moravská Třebová

Místostarosta města Moravská Třebová od roku 2010-2014. Od roku 1998 je nepřetržitě členem Rady města, bez politické příslušnosti. Vystudoval Vysoké učení technické v Brně, Fakultu strojní, strojírenská technologie, obor svařování.

RNDr. Jana Suzová environmentální specialista, SAKO Brno, a. s.

RNDr. Jana Suzová (nar. 1957) dokončila studium na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, katedře anorganické chemie. Od roku 1993 pracuje v SAKO Brno, a.s. jako environmentální specialista a odpadový hospodář. Náplní její práce je především problematika odpadů a emisí, spolupráce na připomínkování zákonů a vyhlášek MŽP, byla členkou Meziresortní odborné skupiny pro POPs (persistentní organické polutanty) při MŽP. V roce 2004 byla jmenována ministrem životního prostředí členkou „Rady pro odpadové hospodářství“. Od roku 2003 až do současnosti je odpovědná zástupkyně společnosti pro výkon autorizované činnosti – Autorizace k dohledu nad provozem spalovny odpadu

Jaromír Brychta místostarosta, město Žďár nad Sázavou

Do veřejného života vstoupil z pozice profesora gymnázia v roce 1994 jako starosta Žďáru nad Sázavou a v této roli zůstal čtyři volební období. Od roku 2010 vykonává funkci místostarosty. Působí také jako předseda představenstva v městské teplárenské společnosti SATT, v Řídícím výboru ISNOV pro výstavbu spalovny odpadů v kraji Vysočina a v Lesním družstvu obcí. Je dlouholetým předsedou dozorčí rady Energetické agentury Vysočina, osmnáct let pracuje v Energetické komisi Svazu měst a obcí ČR, v předsednictvu Sdružení obcí Vysočina a v Regionální rozvojové agentuře Vysočina. Mimo to 15 let působil ve funkci místopředsedy Energetického sdružení obcí Moravy. Od roku 2011 je členem správní rady obecně prospěšné společnosti Energie pod kontrolou.


Odborná konference

Miloš Dočekal starosta, obec Kouty

Rodák z Koutů, vystudoval střední zemědělskou školu obor mechanizace. Pracoval ve společnosti Zemědělská technika Jihlava, dále PSJ Jihlava a v současnosti ve společnosti Kronomech Jihlava na pozici technolog výroby. Od roku 2002 působí v zastupitelstvu obce Kouty a od roku 2006 zastává funkci neuvolněného starosty obce.

Zbyněk Loucký moderátor, Rádio Petrov

Zbyněk Loucký se narodil v Brně v roce 1974. Vystudoval Mediální a komunikační studia a žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. V letech 1994 až 2000 byl moderátorem Rádia Krokodýl v Brně, mezitím v roce 1997 působil rok v rozhlasovém pořadu „Haló volá Amerika“ při studijním a pracovním pobytu na Kalifornské univerzitě (UCLA) v Los Angeles. Od roku 2002 je moderátorem brněnského Rádia Petrov. Televizní kariéru započal v letech 2006 až 2011 jako moderátor brněnského zpravodajství TV PRIMA/RTA Jižní Morava – Minuty regionu. V roce 2011 se v Praze stal moderátorem celoplošného zpravodajství TV Prima/RTA – Zprávy z regionů. Od roku 2012 je moderátorem Vlny z Brna v Brněnské televizi.


Odborná konference

Představujeme odborného garanta

Ing. Viktor Ondrák, Ph.D. odborný asistent, Fakulta strojní, VUT Brno

V roce 1982 ukončil studium na Vysokém učení technickém v Brně, fakulta strojní, obor Ekonomika a řízení strojírenské výroby. V roce 2003 získal titul Ph.D. absolvováním doktorského studijního programu Ekonomika a řízení podniku na fakultě podnikatelské VUT v Brně. Od roku 1982 do roku 1990 byl zaměstnán jako matematik analytik, poté jako vedoucí systémový programátor v Databance krajských orgánů. Od roku 1990 doposud pracuje jako odborný asistent na fakultě strojní, poté na fakultě podnikatelské, Vysokého učení technického v Brně. Zde garantuje a přednáší v bakalářských i magisterských studijních programech předměty orientované na počítačové sítě a informační bezpečnost. Zastává funkci zástupce ředitele Ústavu informatiky. Podílí se na řešení grantových projektů, výzkumných záměrů jak na úrovni státní, tak i fakultní, projektů OPVK a specifického výzkumu. Je autorem celé řady odborných publikací, skript, článků ve vědeckých časopisech a příspěvků na mezinárodních konferencích v oblasti počítačové komunikace a informační bezpečnosti.


Poznámky

Odborná konference


Odborná konference

Seznam přednášek:

Hospodaření obcí a investice do energeticky úsporných projektů

15

Dotační programy SFŽP na energetické úspory a obnovitelné zdroje energie

25

Směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti

37

Veřejné osvětlení: Energetické úspory a lidský faktor

49

Modernizace veřejného osvětlení realizované metodou EPC v Moravské Třebové – případová studie

57

Smysluplné energetické využití odpadu

67

Snížení energetické a tepelné náročnosti vlastních budov v obci Kouty – případová studie

79

Poznámky

14

Investice měst a obcí a finanční management úspory v rozpočtu Komerční banka, a.s Energetické úspory pro města a obce 27.3.2014 Brno

Vývoj ekonomiky a investiční výdaje obcí 

Do roku 2008 stabilní prostředí - ekonomický růst, rostoucí daňové příjmy obcí a měst (2-3 % ročně), dostupnost zdrojů z EU fondů,



V roce 2009 zásadní změna externího prostředí finanční a ekonomické krize

- nástup



Průběžný pokles investiční aktivity obcí v letech 2011 a 2012 okolo 10 % každý rok (přehodnocování investičních plánů obcí, posunutí INV v čase, dočerpávání EU Fondů)



Kapitálové výdaje obcí v roce 2012 celkem 72,2 mld. Kč - 77 % plnění schválených rozpočtů po změnách.



Pokles kapitálových výdajů v období 2010 – 2012 – pokles celkem o 23 %



Pozitivní jev - kapitálové výdaje představují dlouhodobě stabilní podíl celkových výdajů obcí - okolo 30%

2

15

Faktory ovlivňující aktuální stav financí ÚSC Ekonomické 

Celostátní inkaso sdílených daní 2013 úrovní roku 2008



Rostoucí zadluženost SR – klesající vývoj státního příspěvku na krytí činností v oblasti přenesené působnosti ÚSC



Nové programové období EU Fondů 2014 – 2020 – čerpání nejdříve 2015 , vodohospodářství i později ( 2016 ?)

– 572,9 mld. stále pod

Objem dotací EURO 21 mld. , CZK 580 mld. z toho

- pro municipality CZK 160 mld. z toho - na úspory energií a zlepšení ŽP CZK 22 mld. (předběžný údaj) Právní

3



Novela RUD - vyšší RUD versus nižší objem dotací, účinnost od 1/2013



Novela Zákona o rozpočtových pravidlech účinnost od 1/2013



Technická novela ZVZ - zpětné navýšení limitů na původní hodnoty, změkčení pravidel v případě 1 nabídky, účinnost od 1/2014

- tzv. státní kasa,

Finanční management 

Změny externího prostředí Ekonomická a finanční krize v roce 2009 a následná ekonomická recese  Implementace významných reformních změn – zejména legislativního rámce 

↓↓↓ 

vyžadují

Změny interního prostředí Nutnost přechodu od krátkodobého finančního řízení ke strategickému koncepčnímu řízení  Implementace nových přístupů ve finančním řízení obcí a měst 

16

Rozpočet a koncepce Běžný rozpočet Saldo BR (+) Kapitálový rozpočet Saldo KR (-) Saldo celkem +/-

Financování

Roční příjmy a výdaje



Krátkodobé operativní řízení

________________________

Víceleté vybalancování rozpočtu



Víceleté strategické řízení - koncepce

Finanční stabilita rozpočtu a investice 

Finanční stabilita rozpočtu je dána dvěma faktory



Hospodařením v oblasti provozního ( běžného rozpočtu) a schopností generovat kladný přebytek běžného rozpočtu



Přiměřeností kapitálových výdajů - zodpovědné rozhodování o pořizování nového majetku obce na základě analýzy současného stavu majetku obce a jeho struktury



Majetek vybudovaný s podporou EU dotací 2006 - 2012 – změna struktury majetku 

Obce realizovaly větší investice - následek větší zadluženost z titulu kofinancování bankovními úvěry



Vyčerpání dotací se stalo politickým cílem – negativní vliv na prioritizaci investic

Neúměrný objem majetku v držení obcí klade nároky na jeho údržbu a provozování – tzn. zatěžuje provozní výdaje obcí.

6

17

Tvorba zdrojů v rámci běžného rozpočtu



Přebytek běžného rozpočtu PBR Saldo běžného rozpočtu + úroky + leasingové splátky

Zdravá obec musí mít vždy kladný PBR Zdroj pro splácení dlouhodobých úvěrů  Doporučená hodnota PBR pro města a obce

PBR/ Běžné příjmy = 10 – 30 %

7

Aktivní řízení zadluženosti rozpočtu 

Ukazatel krytí dluhové služby v % (Přebytek běžného rozpočtu PBR /Roční dluhová služba ) x 100 optimální hodnota větší než 120 % pro malé obce platí více než 140 %

8

18



Schopnost splatit dlouhodobé závazky obce v



Financování dlouhodobých investičních potřeb vždy dlouhodobými zdroji – dlouhodobé bankovní úvěry ( 10 - 15 let)

čase Dlouhodobé závazky /PBR = 6 – 8 let Přiměřená zadluženost je splatitelná do 6-8 let .

Objem investic – správné priority, udržitelnost Plánování investic





Posouzení efektivnosti provozu Investice - ztráta / úspora



Většina nutných veřejně prospěšných investic je ztrátových



Získání

dotace není hlavním kriteriem období Programovacího období EU Fondů posun v investičních prioritách

II.



Nezbytnost investice pro občanskou vybavenost infrastrukturální projekty, ŽP, volnočasové aktivity,

-

Investice do energetického hospodářství 

Dlouhodobá návratnost, ale také dlouhodobá životnost nové technologie (veřejné osvětlení, interní osvětlení budov, komplexní řešení budov – EPC )



Pořizovací náklady versus úspora provozních výdajů rozpočtu v budoucnu ( zdroj splácení dluhové služby )

9

Děkuji Vám za pozornost Ing. Květoslava Botková

Senior manažer financování veřejného sektoru

Komerční banka, a.s. Na Příkopě 33 114 07 Praha 1   

Tel.: 955 532 093 E-mail: [email protected] www.kb.cz

10

19

Energetické úspory pro města a obce a jejich financování Mgr. Egon Čierný 27.3.2014

Co jsou energeticky úsporná opatření - příklady? 

Příklady         



Typická zařízení / budovy pro realizaci úspor      

2

20

Úprava osvětlení – uvnitř budov / veřejné osvětlení Rekonstrukce topného systému, nastavení topných zón, termostatické ventily Technologická záměna paliv, instalace kogenerační jednotky Rekonstrukce systému chlazení Rekonstrukce úpraven vody Instalace systému měření a regulace, případně jeho optimalizace Energetický management – nákup energií, vhodná volba tarifů atd. Zateplení budov včetně výměny oken a dveří Řada dalších…

Školy a školky Veřejné osvětlení Kulturní a sportovní zařízení Nemocnice Domovy s pečovatelskou službou Budovy městských nebo obecních úřadů

Způsoby jak dosáhnout úspory za energie 

Dvě základní cesty  



Úspory : obvykle snížení provozních nákladů, rizika v komfortu pro uživatele, případně riziko vyšších investic v budoucnu Investice : obvykle vyžaduje okamžité pořizovací náklady, úspora v budoucnu při zachování komfortu

Možnosti realizace 





Průběžná obnova majetku v rámci běžného provozu: Při obnově majetku jsou přirozenou cestou používány úspornější technologie. Financování zajišťuje zadavatel z vlastních zdrojů nebo přes banku. Odborné souhrnné posouzení možností a individuální realizace opatření: Zadavatel si nechá od specializované poradenské firmy vyčíslit a navrhnout energeticky úsporná opatření. Pro samotnou realizaci opatření pak vybírá dodavatele / více dodavatelů. Garance za vyčíslené úspory jsou omezené. Financování zajišťuje zadavatel z vlastních zdrojů nebo přes banku. Realizace energeticky úsporných opatření metodou EPC: Zadavatel si nechá od firmy energetických služeb (=ESCO firmy) navrhnout řešení, jehož realizaci pak firma zajišťuje. Včetně garancí úspor a financování.

3

Jak banka přistupuje k financování projektů úspor energií? 

Financování na riziko municipality 

 



Financování na riziko projektu 







Např.: středně velká obec s 4.000 obyvateli připravuje úpravu veřejného osvětlení na LED technologii. Odhadované investiční náklady činí 3,5 mil Kč, předpokládané úspory za energie a údržbu v dalších letech 80 % při použití technologie LED čipů. I pokud by úspory za energie a údržbu v dalších letech byly poloviční, případné splátky úvěru by tvořily zanedbatelnou část běžného rozpočtu obce. Banka zkoumá při schvalování financování primárně finanční výkazy obce a základní parametry projektu a úspor. Projekt není obvykle předmětem detailního posouzení a vyhodnocení. Např.: malá obec s 980 obyvateli zvažuje řešit vytápění v obecních budovách (úřad, škola, dům s pečovatelskou službou..) novým zdrojem CZT zpřístupněným i zájemcům z řad obyvatel, investiční náklady 23 mln Kč. Výkonnost projektu – technická (bude fungovat) i finanční (vytvoří volné zdroje) je klíčová pro splácení úvěru. Případné splátky úvěru z běžného rozpočtu obce by nebyly udržitelné. Banka zkoumá při schvalování financování finanční výkazy obce a zároveň do detailu hodnotí parametry projektu a s projektem související rizika.

Kombinace obou přístupů.

4

21

Možnosti financování 

Standardní investiční úvěr klientovi na riziko municipality / projektu



V případě realizace úspor metodou EPC financování společností ESCO (většinou spojeno s odkupem pohledávky)

Zdroj: Seven 5

Jaké byly společné charakteristiky (ne)financovaných záměrů? 



Projekty financované KB v posledních pěti letech mají některé společné charakteristiky 

projekt řešící základní potřeby municipality (úspora nákladů na elektřinu, teplo, zvýšení tepelného komfortu ve škole atd.)



přiměřená velikost investice vzhledem k investorovi, lokalitě a zajištěným vstupům



dobře zvolený generální dodavatel s referencemi odpovídajícími projektu a poskytující záruky odpovídající riziku i předpokladům projektu, kvalitní smlouva o dílo



celková efektivita provozu – průběžné dosahování úspor, dlouhodobě udržitelné provozní náklady, …

…a společné rysy lze najít i mezi těmi nefinancovanými 

neadekvátní velikost a nepřiměřenost investice celkové situaci investora 



6

22

např. projekt CZT v obci o 100 obyvatelích na ploše několika km2, dovoz surovin, dodávka tepla nekorespondující s potřebou lokality

smluvní zajištění vstupů a výstupů – např. v případě instalace KGJ

Jaké podklady budeme pro vyřízení úvěru potřebovat? 

Informace o ekonomické situaci obce     



aktuální výkaz plnění rozpočtu rozpočet na běžný rok schválený zastupitelstvem rozpočtový výhled na další roky investiční výhled na další roky včetně zohlednění vlivu projektu u právnických osob založených municipalitou klasické finanční výkazy ve formě účetní závěrky a aktuálního výkazu zisku a ztrát a rozvahy + další podklady vyžadované u municipalit

Informace o projektu      

 

charakteristika a popis projektu – předmětu financování rozpočet investičních nákladů ekonomika projektu (cashflow, kalkulace příjmů a provozních nákladů apod.) dodavatel, podmínky smlouvy o dílo, záruky časový harmonogram projektu administrativně-právní předpoklady pro realizaci projektu (povolení, stav jejich vyřizování, případně omezující podmínky) smluvní vztahy v rámci projektu (např. dodávky vstupů x odběry tepla) podmínky a parametry dotace (je-li)

7

Jak úspěšně vypsat výběrové řízení na financování projektu? Respektování Zákona o veřejných zakázkách  Volba vhodného typu výběrového řízení 

 

banka potřebuje na zpracování a schválení úvěru na projekt nebo rozsáhlou investici adekvátní čas a podklady standardně lze používat otevřené výběrové řízení, u složitějších případů lze zvážit např. jednací řízení s uveřejněním, soutěžní dialog…

Výběrové řízení na zajištění financování je specifické – potřeba poskytnout veškeré nezbytné informace / podklady  Podklady k ekonomické situaci obce i k projektu jsou třeba vždy bez ohledu na typ VŘ (malého rozsahu, nadlimitní, podlimitní)  Obvyklá struktura financování a jeho hlavní podmínky 

     

8



parametry podmínek vždy záleží na zdroji pro splácení úvěru střednědobý nebo dlouhodobý úvěr (splatnost obvykle vychází z návratnosti projektu, vždy dle typu projektu obvykle 5-8 let) předfinancování dotace účelové čerpání na investiční náklady projektu zajištění úrokové sazby případně fixní úroková sazba frekvence splácení jistiny a úroků musí být přizpůsobena platnosti pohyblivé sazby (= pokud sazba 3M PRIBOR, pak splácení jistiny čtvrtletně a úroky čtvrtletně nebo častěji) zřízení běžného účtu pro příjmy a výdaje spojené s projektem

23

Díky za pozornost. Otázky & odpovědi. Mgr. Egon Čierný Manažer financování energetiky Komerční banka, a.s. Na Příkopě 33 114 07 Praha 1   

9

24

[email protected] tel: +420 955 532 322 mob.: +420 724 809 164

Energetické úspory pro města obce 2014

Programy SFŽP v oblasti energetických úspor Leo Steiner

Obsah 1. Programy GIS  Zelená úsporám − trvání programu 1.4.2009 – 31.12.2014  Nová zelená úsporám 2013 − příjem žádostí 12.8.2013 – 20.12.2013  Nová zelená úsporám − zahájení příjmu žádostí 1.4.2014

2. Operační program životní prostředí  Ukončené výzvy  Nová výzva

− příjem 5.3.2014 – 30.4.2014

25

Zelená úsporám – aktuální stav • Počet přijatých žádostí RD a BD: 80 696 (22,48 mld. Kč) • Počet aktivních žádostí: 74 125 (20,30 mld. Kč) • Celkem vyplaceno: − Zateplení: − Pasivní výstavba: − Obnovitelné zdroje: • kotle na biomasu • tepelná čerpadla • solární systémy

– Veřejné budovy:

20,14 mld. Kč 17,33 mld. Kč (86 %) 0,16 mld. Kč (0,77 %) 2,65 mld. Kč (13 %) 826 mil. Kč (31 %) 380 mil. Kč (14 %) 1 442 mil. Kč (55 %)

4,25 mil. Kč (0,02%)

Zelená úsporám počet žádostí a výše podpory dle krajů

stav k 31.12.2013

26

Zelená úsporám Stav k 31. prosinci 2013 • Počet podpořených* b.j.: − RD − BD – panel. − BD – nepanel.

87 027 93 964 52 257

233 248

*žádosti s vyplacenou podporou (plně nebo částečně)

Nová zelená úsporám (příjem žádostí od 1.4.2014)

wwww.nova-zelenausporam.cz Zelená linka: 800 260 500

27

Nová zelená úsporám • Dokumentace programu Nová zelená úsporám – podprogram Rodinné domy (a Náklady státu na administraci) - byla schválena usnesením vlády ČR č. 848 dne 6. 11. 2013 • Programovací období programu 2014 – 2020

• Očekávaný výnos z prodeje emisních povolenek až 27 mld. Kč (dle vývoje trhu s emisními povolenkami) • 1. Výzva pro rodinné domy má vyčleněnou alokaci v celkové výši 1,9 mld. Kč

Milníky programu NZÚ

28

20. únor 2013

vláda ČR usnesením 116/2013 schválila věcný záměr programu Nová zelená úsporám

6. listopad 2013

vláda ČR usnesením 848/2013 schválila dokumentaci programu Nová zelená úsporám – podprogram Rodinné domy

6. leden 2014

vyhlášení programu Nová zelená úsporám a vydání Směrnice MŽP č. 1/2014

1. duben 2014

zahájení příjmu žádostí v rámci 1. Výzvy

31. říjen 2014

ukončení příjmu žádostí v rámci 1. Výzvy

2014 - 2020

předpoklad čerpání prostředků programu

Základní členění programu NZÚ • Snižování energetické náročnosti stávajících budov • Výstavba budov s velmi nízkou energetickou náročností • Efektivní využití zdrojů energie

9

Základní členění programu NZÚ • Rodinné domy (od 2014)

• Bytové domy (koordinace s programy MMR/SFRB – výzva nejdříve v roce 2015) • Budovy veřejného sektoru (koordinace s ostatními programy, například OPŽP 2014+)

29

Příjem žádostí v programu NZÚ • Směrnice MŽP č. 1/2014 o poskytování prostředků z programu Nová zelená úsporám byla ministrem schválena a vyhlášena 3.1.2014 s účinností od 6.1.2014 • 1. Výzva k podávání žádostí je určena pro majitele a stavebníky rodinných domů • Příjem žádostí v rámci 1. Výzvy k podávání žádostí bude zahájen dne 1. 4. 2014 • Ukončení příjmu žádostí v rámci 1. Výzvy k podávání žádostí nastane v okamžiku vyčerpání dostupné alokace, nejpozději však 31. 10. 2014 ve 12 hod. Příjem žádostí bude probíhat prostřednictvím online aplikace, která bude dostupná na internetových stránkách Programu.

Nastavení programu NZÚ Podprogram Rodinné domy: A. Snižování energetické náročnosti stávajících rodinných domů

B. Výstavba rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností C. Efektivní využití zdrojů energie

12

30

Nastavení programu NZÚ A. Snižování energetické náročnosti stávajících rodinných domů

Výše podpory se stanoví na základě maximálních způsobilých výdajů, jejichž výše se mimo jiné odvíjí od ploch konstrukcí, na kterých jsou realizována úsporná opatření, od jednotkových cen za 1 m2 daného opatření (určeny Směrnicí MŽP č. 1/2014) a na základě dosažených vlastností stavby po dokončení realizace. Typ konstrukce

Měrné výdaje

Zateplení obvodových stěn

1 500 Kč/m2

Výměna otvorových výplní

6 900 Kč/m2

Zateplení střechy

1 500 Kč/m2

Zateplení podlahy na terénu

2 000 Kč/m2

Zateplení ostatních konstrukcí

600 Kč/m2

13

Nastavení programu NZÚ B. Výstavba rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností

dotace je stanovena fixně na rodinný dům

•

podporu z oblasti B nelze kombinovat s jinými oblastmi podpory

•

dvě hladiny podpory dle výsledných parametrů budovy Sledované parametry

Označení Jednotky

B.1

B.2

B.3

[Kč]

400 000

550 000

35 000

≤ 20

≤ 15

≤ 90

≤ 60

Zpracování odborného posudku a zajištění měření průvzdušnosti obálky budovy

•

Výše podpory Měrná roční potřeba tepla na vytápění Měrná neobnovitelná primární energie

EA [kWh/m2.rok] EpN,A [kWh/m2.rok]

Součinitel prostupu tepla jednotlivých konstrukcí

U

Průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy

Uem W/(m2.K)

≤ 0,22

Neprůvzdušnost obálky budovy po dokončení stavby

n50 [1/h].

≤ 0,6

Nejvyšší teplota vzduchu v pobytové místnosti v letním období

θai,max [ C]

≤ θai,max,N

[-]

Ano

η [%]

≥ 75

Povinná instalace systému nuceného větrání se zpětným získáváním tepla Účinnost zpětného získávání tepla z odváděného vzduchu

[W/(m2.K)]

≤ Upas,20

14

31

Nastavení programu NZÚ C. Efektivní využití zdrojů energie

Typ podpory

C.1 Při současném zateplení z oblasti podpory A

C.2 Bez vazby na oblast podpory A (do 150 kWh/m2/rok)

Max. výše podpory [Kč] * 1.

Kotel na biomasu s ruční dodávkou paliva

50 000

40 000

2.

Kotel na biomasu se samočinnou dodávkou paliva

100 000

80 000

3.

Krbová kamna na biomasu s teplovodním výměníkem s ruční dodávkou paliva a uzavřené krbové vložky s teplovodním výměníkem

50 000

40 000

4.

Krbová kamna na biomasu s teplovodním výměníkem se samočinnou dodávkou paliva

50 000

40 000

5.

Tepelné čerpadlo voda-voda

100 000

80 000

6.

Tepelné čerpadlo země – voda

100 000

80 000

7.

Tepelné čerpadlo vzduch-voda

75 000

60 000

8.

Plynové kondenzační kotle

18 000

15 000

C.3.1

Solární termické systémy pro přípravu TV

35 000

C.3.2

Solární termické systémy pro přípravu TV a přitápění

50 000

C.3.3

Bonus za kombinaci vybraných opatření

10 000

C.4

Instalace jednotek pro nucené větrání se zpětným získáváním tepla

100 000

C.5

Zpracování odborného posudku pro podoblast podpory C.2

5 000

* Maximální výše podpory je dále omezena maximální mírou podpory z celkových způsobilých výdajů v %, která je stanovena ve Směrnici MŽP č. 1/2014

15

Čemu věnovat největší pozornost • Splnění formálních požadavků – nejsou zadány všechny povinné údaje – není doložena část povinných příloh (např. výpis z KN, souhlasné prohlášení vlastníků, doklad o projednání záměru s příslušným stavebním úřadem…)

• Splnění podmínek poskytnutí podpory z Programu – neoprávněný žadatel – stavba nesplňuje definici rodinného domu – vnitřní podlahová plocha stavby přesahuje 350 m2 – nedostatečný energetický zisk ze solární soustavy

32

Čemu věnovat největší pozornost • Nedostatky v projektové dokumentaci – nejsou doloženy všechny vyžadované části dokumentace – nesoulad hodnot uvedených v krycím listu, projektové dokumentaci a energetickém

posudku – neúplné skladby konstrukcí / nesoulad ve skladbě konstrukce – chybějící nebo nečitelné kóty, chybějící legendy místností nevyznačení zvolené systémové hranice posuzované zóny (zón)

• Nedostatky v energetickém posudku – nejsou doloženy všechny vyžadované části posudku – nesoulad hodnot uvedených v krycím listu, projektové dokumentaci a energetickém

posudku – chybně uvažované hodnoty součinitelů tepelné vodivosti (lambda) – nezohlednění tepelných mostů (nehomogenní konstrukce, bodové tepelné mosty) – chybně zvolená systémová hranice posuzované zóny (zón)

Operační program Životní prostředí

 V letech 2007–2013 pro projekty oblasti podpory 3.2 – Realizace úspor energie a využití odpadního tepla určeno z Fondu soudržnosti 585,8 milionů €  Dalších 34,5 milionů € je připraveno na spolufinancování ze SFŽP ČR  K polovině března 2014 schváleno k rozdělení 15 miliard Kč prostředků FS (a 855 mil. Kč SFŽP/SR)  Na účty příjemců odesláno 11 miliard Kč prostředků FS (a 636 mil. Kč SFŽP/SR) 18

33

OPŽP – aktuální stav oblasti podpory 3.2

 Celkem vyhlášeno 10 výzev  Podáno 6 808 žádostí  Dotace schválena a registrační list vydán pro 3 087 projektů v objemu 15 mld. Kč z FS  RoPD vydáno pro 2 702 projektů v objemu 12,8 mld. Kč z FS  ZVA vydáno pro 24 projektů v objemu 105,8 mil. Kč z FS  V rámci 50. výzvy oblasti 3.2 dalších 646 projektů v objemu 3,1 mld. Kč FS ke schválení na ŘV 26.3.2014 19

OPŽP – schválená podpora podle krajů v rámci oblasti 3.2

20

34

OPŽP – aktuální výzvy pro oblast 3.2 LX. výzva (5. březen 2014 – 30. duben 2014, 3 mld. Kč):  3.2.1. Realizace úspor energie a 3.2.2. Využívání odpadního tepla  Omezení v rámci výzvy: − V případě realizace OZE, kdy bude docházet k náhradě stávajícího zdroje na zemní plyn, nebude podporována výměna zdrojů mladších 5 let.  Upozornění pro žadatele – informace k čl. 7, odst. 2 směrnice MŽP č. 12/2012 − V rámci výzvy jsou přijatelné žádosti o podporu na projekty, u kterých byl proces zadávacího řízení na realizaci projektu zahájen po 1. lednu 2007.  Informace ke změnám legislativy v oblasti veřejné podpory − V oblasti právní úpravy týkající se veřejné podpory pro období 1. 7. 2014 – 31. 12. 2020 dochází k zásadním změnám (http://www.uohs.cz.) − Tyto změny mohou znamenat zásadní rozdíl ve výši dotace při vydávaní 21 Rozhodnutí o poskytnutí dotace oproti podané žádosti.

Děkuji za pozornost.

Státní fond životního prostředí České republiky Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11 korespondenční a kontaktní adresa: Olbrachtova 2006/9, 140 00 Praha 4, tel.: +420 267 994 300 www.novazelenausporam.cz • www.opzp.cz • zelená linka 800 260 500 • [email protected]

35

Poznámky

36


Konference „Energetické úspory pro města a obce“ Brno, hotel Voroněž, 27. 3. 2013


Mgr. Milan Kyselák Ministerstvo průmyslu a obchodu

Obsah Rámec přijetí směrnice o energetické účinnosti Článek 3 – Orientační vnitrostátní cíl energetické účinnosti Článek 7 – Politická opatření, Systémy povinného zvyšování energetické účinnosti Článek 5 – Příkladná úloha budov veřejných subjektů Závěr



37

Směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti Energetická účinnost (EE) – v rámci strategie „Evropa 2020“, jeden z cílů klimaticko-energetické politiky 20-20-20: Snížení emisí x zvýšení podílu OZE x zvýšení energetické účinnosti Revidovaný plán energetické účinnosti 2011 (budovy, zařízení na výrobu energie a doprava) Červen 2011 – návrh směrnice EED Červen 2012 – kompromis EK, EP, ČS Září 2012 – schváleno EP Říjen 2012 – schváleno Radou ministrů Platnost: od prosince 2012 Transpoziční termín: 18 měsíců



Směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti Ruší platnost: Směrnice 2004/8/ES o podpoře společné výroby elektřiny a tepla (kogenerace) na základě poptávky po užitečném teple na vnitřním trhu s energiemi

Směrnice 2006/32/ES, o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách Pozměňuje: Směrnici 2009/125/ES, o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie


38


Článek č. 3 - Cíl energetické účinnosti Každý členský stát stanoví orientační vnitrostátní cíl energetické účinnosti ČR vyjádřila cíl v úsporách v úsporách v konečné spotřebě energie ve výši 47,84 PJ (=13,29 TWh) do roku 2020. Tzn. 6,8 PJ nových úspor ročně.

Jednotlivé cíle ČS zveřejněny na internetových stránkách EK EK se k cíli ČR nevyjádřila Cíl byl schválen UV ČR č. 951 ze dne 9. srpna 2013 Cíl vyjádřený v konečné spotřebě zvolen z důvodu kompatibility s článkem 7, který je také stanoven v konečné spotřebě V souladu se smyslem směrnice – úspory energie u konečného zákazníka



Článek č. 7 – Systémy povinného zvyšování energetické účinnosti Povinnost od 1. 1. 2014 každoročně vykazovat nové úspory energie ve výši 1,5 % objemu ročního prodeje energie koncovým zákazníkům Směrnice umožňuje dva přístupy: Závazné schéma systému povinného zvyšování energetické účinností povinnost pro distributory a maloobchodní prodejce energie Alternativní schéma systému povinného zvyšování energetické účinností

povinnost pro stát, který převezme závazek na sebe Závazek je plněn „politickými opatřeními“



39

Článek č. 7 – Systémy povinného zvyšování energetické účinnosti ČR se rozhodla jít cestou alternativního schématu s doplněním o povinná opatření v případě nedostatku prostředků pro implementaci článku 7 směrnice UV ČR ze dne 4. prosince 2013 č. 923 Důvody pro využití alternativního schématu Možnost využití existující zdroje financování Fungující mechanismy

Lepší dohled státu nad plněním cíle Nižší administrativa a dohled, sledování a vykazování úspor než ve srovnání s povinným schématem Zamezení dopadu do cen energií pro koncové zákazníky se zřetelem na strukturu ekonomiky, vysoký podíl HDP průmyslu



„Politická opatření“ – Celkový cíl úspor Nové úspory energie ve výši 1,5 % objemu ročního prodeje energie koncovým zákazníkům v letech 2014 – 2020 odpovídají 47,84 PJ Metodika výpočtu: Od konečné spotřeby energie daného roku (2009 - 2011) bylo odečteno neenergetické užití paliv, spotřeba v dopravě a vlastní konečná spotřeba energie Z očištěné konečné spotřeby prodaných paliv a energií (2009 – 2011) byl vypočítán tříletý průměr a z tohoto průměru byla vypočítána úspora ve výši 1,5 % ročně Využití výjimek daných směrnicí umožňujících snížení závazku až o 25 % výše původního cíle (provést výpočet požadovaného cíle pomocí těchto hodnot: 1 % - 2014 a 2015; 1,25 % - 2016 a 2017; 1,5 % - 2018 - 2020.

Započítání do objemu úspor energie individuální opatření nově zavedená od 31. prosince 2008 Směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti

40


„Politická opatření“ Z jiných politických opatření nabízených a popsaných směrnicí využije systémy a nástroje financování a odbornou přípravu a vzdělávání včetně energetického poradenství: Nástroje finančního inženýrství

Investiční dotace Neinvestiční dotace (analýzy vhodnosti využití metody EPC, energetický management, osvěta) V případě neplnění cíle bude zváženo využití dalších nástrojů (národní fond, eventuálně povinné schéma) ČR neplánuje v tuto chvíli využít: Daně, regulace, normy a standardy, štítkování Směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti


„Politická opatření“ – Nastavení dílčích období Směrnice požaduje, aby byla při plnění směrnice politickými opatřeními stanovena alespoň dvě přechodná období ČR plánuje zavést dvě období: Období I: 4 roky (1. 1. 2014 – 31. 12. 2017) Období II: 3 roky (1. 1. 2018 – 31. 12. 2020) Uvedený způsob rozdělení umožňuje:

V I. období schválit a nastavit alt. schéma V II. Období prostor pro úpravy mechanismů pro plnění cíle do roku 2020



41

„Politická opatření“ – Prováděcí orgány a pověřené strany Politická opatření provádějí prováděcí veřejné orgány či jimi pověřené subjekty pověřené strany V ČR budou prováděcí veřejné orgány a pověřené subjekty tyto: MPO (Agentura Czechinvest, Českomoravská záruční a rozvojová banka) MŽP (Státní fond životního prostředí) MMR (Státní fond rozvoje bydlení, Centrum pro regionální rozvoj)

Pro implementaci je nutné: Upravit pravidla současných programů dle požadavků na alternativní schéma vyplývající ze směrnice Zajistit dostatečné finanční prostředky pro plnění cíle

MPO gestor směrnice – shromažďování dat a reporting EK Směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti


„Politická opatření“ – Cílová odvětví naplňování směrnice Alternativní schéma bude směřovat podporu do těchto sektorů Průmyslu Zvyšování energetické účinnosti technologií Snižování energetické náročnosti budov Služeb Snižování energetické náročnosti budov Zvyšování energetické účinnosti technologií

Snižování energetické náročnosti venkovního osvětlení Domácnosti Snižování energetické náročnosti budov


42


„Politická opatření“ – Cílová odvětví naplňování směrnice Sektor

Konečná spotřeba energie v roce 2011

Průmysl

325,2 PJ

Domácnosti

246,4 PJ

Služby

126,5 PJ

Doprava

248,9 PJ

Zemědělství

23,1 PJ

CELKEM

1047,6 PJ



„Politická opatření“ – Cílová odvětví naplňování směrnice Podíl úspor

Cíl úspor

Celkem

100 %

47,84 PJ

Domácnosti

29 %

14,0 PJ

Služby

27 %

13,0 PJ

Průmysl

44 %

21,0 PJ

Sektor



43

„Politická opatření“ – Způsobilá opatření Způsobilá opatření definujeme obecně za účelem dosažení:

Maximálního využití potenciálu úspor Co nejmenší omezení z pohledu technologií a sektorů Motivace subjektů dosahovat co nejvíce úspor Transparentního a snadného počítání a vykazování úspor Transparentní podpory daných opatření Plného souladu se směrnicí K zajištění daných kritérií jsou navrženy následující tři parametry:

A) Tři druhy podpory Nástroje finančního inženýrství Investiční dotace Neinvestiční dotace Směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti


„Politická opatření“ – Způsobilá opatření K zajištění daných kritérií jsou navrženy následující tři parametry: B) Tři způsoby určování adicionality a významnosti Motivace k max. úspoře/dosažení minimální stanovené úspory energie Nejlepší dostupná technologie Návratnost delší než 10 (5) let

C) Každý prováděcí veřejný orgán či pověřená strana má vždy jasně definované pole působnosti (sektor, příjemce podpory a způsob podpory)


44


„Politická opatření“ – Způsobilá opatření Uznatelnost opatření pro plnění směrnice

Prokazatelně realizováno v důsledku státní politiky Nesmí se jednat o opatření, které je běžné na současném trhu (návratnost) Nesmí se jednat o opatření/technologii vyžadovanou jinou evropskou legislativou Nutnost stanovit adicionality a přiřadit je k formě podpory Musí být splněny principy synergie a komplementarity Systém bude transparentní a komfortní



„Politická opatření“ – Způsobilá opatření Orgán veřejné

Zprostředkující subjekt

Sektor

Adicionalita

Druh podpory

správy





Českomoravská



záruční

MPO

a rozvojová banka



Průmysl



Holdingový fond



Služby



Agentura

MŽP



minimální stanovené

Nástroje

inženýrství



úspory energie Návratnost > 5 let

na cíli úspor

finančního

úspoře/ dosažení



Czechinvest

Motivace k maximální

Predikovaný podíl

Investiční

60%

dotace



Neinvestiční dotace

Státní fond



Domácnosti

životního prostředí



Služby



BAT



Motivace k maximální úspoře/ dosažení



Investiční dotace


29%

úspory energie

  MMR

Státní fond rozvoje bydlení



regionální rozvoj


úspoře/dosažení



Centrum pro

Motivace k maximální



finančního


Domácnosti

úspory energie



Návratnost > 10 let



BAT

Nástroje

inženýrství



11%

Investiční dotace


45

„Politická opatření“ – souhrnná tabulka



Článek 5 – Příkladná úloha budov veřejných subjektů Renovace 3 % plochy vytápěných nebo chlazených budov ústředních vládních institucí, které nesplňují minimální energetický standart ČR zvolila alternativní opatření,tzn. nemusí jít výše zmíněným způsobem, může renovovat jinou plochu, která je však z hlediska energetické úspory ekvivalentní

Výběr souboru budov - dle Pokynů k článku 5 Varianta - Příloha IV směrnice o veřejných zakázkách (2004/18/ES), která obsahuje seznam ústředních orgánů státní správy ve všech členských státech; 40 institucí:

Ministerstvo dopravy; Ministerstvo financí; Ministerstvo kultury; Ministerstvo obrany; Ministerstvo pro místní rozvoj; Ministerstvo práce a sociálních věcí; Ministerstvo průmyslu a obchodu; Ministerstvo spravedlnosti; Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy; Ministerstvo vnitra; Ministerstvo zahraničních věcí; Ministerstvo zdravotnictví; Ministerstvo zemědělství; Ministerstvo životního prostředí; Poslanecká sněmovna PČR; Senát PČR; Kancelář prezidenta; Český statistický úřad; Český úřad zeměměřičský a katastrální; Úřad průmyslového vlastnictví; Úřad pro ochranu osobních údajů; Bezpečnostní informační služba; Národní bezpečnostní úřad; Česká akademie věd; Vězeňská služba; Český báňský úřad; Úřad pro ochranu hospodářské soutěže; Správa státních hmotných rezerv; Státní úřad pro jadernou bezpečnost; Česká národní banka; Energetický regulační úřad; Úřad vlády České republiky; Ústavní soud; Nejvyšší soud; Nejvyšší správní soud; Nejvyšší státní zastupitelství; Nejvyšší kontrolní úřad; Kancelář Veřejného ochránce práv; Grantová agentura České republiky; Státní úřad inspekce práce; Český telekomunikační úřad


46


Článek 5 – Příkladná úloha budov veřejných subjektů Financování – diskutovaná forma – využití výnosů z emisních povolenek, které připadnou resortu MPO Nemožnost financovat metodou EPC – jedná se o OSS Nutnost přímého financování Budovy spadající pod článek 5 budou vedeny v rámci Systému monitorování spotřeby a úspor energie v budovách vládních institucí Systém energetického managementu, který není certifikovaný



Děkuji Vám za pozornost!



47

Poznámky

48

SCHRÉDER: ÚSPORA ENERGIE A LIDSKÝ FAKTOR VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ ING PETR MÍKA ARTECHNIC - SCHRÉDER

14/3/14

Schréder presentation

1

OPŢP 2014 – 2020, prioritní osa 5 Podpořené projekty budou muset prokázat významnou úsporu elektřiny na provoz systému veřejného osvětlení a splnit následující podmínky:  Dodrţení poţadavků na omezení rušivého světla (platné evropské normy);  Osvětlovací soustava musí splňovat jak kvalitativní, tak kvantitativní poţadavky na osvětlení veřejných komunikací a prostor dle platných norem (především normy ČSN EN 13 201);  Pouţití velmi úsporných světelných zdrojů;  Optimalizace pozic a výšky sloupů, pokud to povede k významné dodatečné úspoře;  Aplikace technologie stmívání v závislosti na noční době a frekvenci provozu

14/3/14


2

49

VÝSLEDKY VÝZKUMU VO FIRMY ARTECHNIC-SSHRÉDER VZOREK: 126 OBCÍ

14/3/14


3

TECHNOLOGIE • světelný zdroj (HID, LED, zářivka apod.) • předřadník (stmívatelný, programovatelný) • optický systém • řídící systém

ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU • stanovení světelné situace dle ČSN CEN/TR 13201-1 (formulář)

• porovnání se stávajícím stavem (kontrolní měření) • volba vstupních parametrů pro výpočet Činitel údrţby Hodnota světelného toku zdroje Typ povrchu komunikace

• srovnávací tabulka poţadovaných hodnot dle ČSN 13201 s hodnotami vypočtenými.

14/3/14

50


4

STANOVENÍ TŘÍDY OSVĚTLENÍ DLE ČSN CEN/TR 13201-1

Důleţité pojmy mající vliv na stanovení tříd osvětlení: • druh uţivatele • motorová doprava • velmi pomalá vozidla • cyklisté • chodci • typická rychlost hlavního uţivatele • relevantní oblast • konfliktní oblast • křiţovatka : úrovňová a mimoúrovňová • intenzita silničního provozu: průměrná denní v obou směrech • náročnost navigace • riziko kriminality • sloţitost zorného pole • úroveň jasu okolí • převládající počasí

VÝBOJKA

14/3/14

LED


5

Formulář vstupních údajů pro stanovení požadované třídy osvětlení

14/3/14


6

51

ZJIŠTĚNÍ STÁVAJÍCÍHO STAVU •

Měření osvětlení v daných úsecích ( ČSN EN 13201-4)

Všeobecné informace o měření (Místo,datum,čas,jména) Geometrické údaje (umístění svítidel, náčrt komunikace, rozmístění překáţek) Povrh komunikace Údaje o svítidlech Napájecí napětí Atmosférické podmínky Popis osvětlovací soustavy Měřící přístroje Síť měřících bodů Výsledky doporučuji pouţít pro zjištění odpovídajících tříd osvětlení První ukazatel smysluplnosti Vašeho záměru: Porovnejte poţadovanou třídu osvětlení (viz.formulář) a třídu osvětlení stanovenou měřením.

• Energetická náročnost soustavy • Náročnost soustavy z pohledu údrţby 14/3/14


7

VÝPOČET OSVĚTLENÍ Volba vstupních parametrů pro výpočet

V čem se nejvíc „chybuje“ ? Činitel údržby ( maintenance factor) a jaký je jeho vliv na výsledek projektu? Dle poţadované metodiky výpočtu osvětlení musí projektant zajistit hodnoty osvětlení poţadované normou na konci období bez údrţby. Činitel údrţby je výpočtem stanovená hodnota, kterou projektant poniţuje vypočtenou hodnotu nového osvětlení na předpokládanou hodnotu osvětlení na konci časového období, kdy je nutné provést údrţbu svítidla. Hodnota činitele udává, na kolik procent poklesne osvětlení oproti počáteční hodnotě. Volbou činitele je moţné velmi ovlivnit výsledek ve prospěch či neprospěch nabízeného řešení.

Čím vyšší je použitý činitel údržby tím nižší je vypočtený instalovaný příkon!!! Obvykle používané hodnoty pro veřejné osvětlení se pohybují v rozmezí 0,80 až 0,85 (uvedené hodnoty vyjadřují pokles osvětlení od 15% do 20%). Při porovnávání více výpočtů doporučuji kontrolu a zdůvodnění hodnoty použitého koeficientu.

14/3/14

52


8

Co je světelný tok zdroje a jaký je jeho vliv na výsledek projektu? Světelný tok vyjadřuje mnoţství světelné energie, kterou zdroj vyzáří za časovou jednotku. Hodnota světelného toku zdroje je udávána výrobcem v technickém katalogu. Čím vyšší je měrný příkon zdroje, tím niţší je potřebný příkon soustavy. Při porovnávání více výpočtů doporučuji kontrolu a zdůvodnění hodnoty zvoleného světelného toku.

Co je jas povrchu vozovky a jak ovlivní volba povrchu výsledek projektu?

U vyšších tříd osvětlení není předmětem výpočtu intenzita osvětlení komunikace, ale vzhledem ke vnímání oka je předmětem výpočtu jas povrchu komunikace. Hodnota jasu je pro zvolenou třídu osvětlení stanovena výše uvedenou normou. Volba světlejšího či tmavšího povrchu komunikace má přímý vliv na neopodstatněné sníţení nebo zvýšení spotřeby navrhované osvětlovací soustavy nezbytné pro dosaţení normou poţadované hodnoty jasu. Pro nejčastěji pouţívaný ţivičný povrh volíme typ povrchu R3007. Při porovnávání více výpočtů doporučuji kontrolu zvoleného typu povrchu a zdůvodnění jeho volby. Výsledky výpočtu osvětlení mohou být projektantem ovlivněny nevhodnou volbou uvedených vstupních parametrů.

14/3/14

9


ZHODNOCENÍ VÝSLEDKU DOPORUČUJI POROVNÁNÍ VARIANT OD VÍCE DODAVATELU Porovnávací tabulka

Pro přehledné porovnání výsledků poţadujte zpracování porovnávací tabulky stávajícího stavu, poţadovaného stavu a navrţeného řešení. Tabulka bude slouţit jako přehledný podklad v rozhodovacím procesu.

Příklad obsahu tabulky

Stávající stav

• název ulice

• počet svítidel • instalovaný příkon • náklady na energii • náklady na údrţbu

Poţadované hodnoty

třída osvětlení průměrné osvětlení /jas rovnoměrnost osvětlení /jasů

Navrhované řešení

třída osvětlení průměrné osvětlení /jas rovnoměrnost osvětlení /jasů počet svítidel instalovaný příkon předpokládané náklady na energii náklady na údrţbu operativnost servisu návratnost investice

U srovnávaných hodnot poţadujte vţdy slovní vyjádření vyhovuje nebo nevyhovuje. Poţadavkem takto jednoduchého sdělení se vyvarujete v budoucnu mnoha nedorozuměním. Uvedená doporučení posuzování projektů osvětlení platí bez rozdílu pouţité technologie (Výbojek všech typů, LED, zářivek, ţárovek atp.). 14/3/14


10

53

REALIZACE SOUSTAVY Snaha o získání zakázky nejniţší nabídkovou cenou Například cestou: • náhrady navrţených svítidel (změna charakteristiky, světelného zdroje) • náhrady regulačních systémů ( spotřeba, návratnost ) • změna výšky a rozmístění stoţárů • změna výzbroje • apod. Důsledky: • Změna parametrů osvětlovací soustavy oproti projektu (můţe dojít aţ k vrácení dotací)

14/3/14


11

KONTROLA OSVĚTLOVACÍ SOUSTAVY PŘÍKLADY KONTROLY FUNKCNOŠTI ZAŘÍZENÍ

Správná funkce svítidel má přímý vliv na kvalitu osvětlení i spotřebu energie. • Soustavy malého rozsahu – fyzická kontrola • Soustavy velkého rozsahu – elektronická kontrola Správná funkce regulačních prvků a regulačních systémů • Soustavy malého rozsahu – indikátor funkce přímo na svítidle • Soustavy velkého rozsahu – elektronická indikace pomocí dálkového přenosu

14/3/14

54


12

Schréder Vám děkuje za pozornost a těší se na možnou vzájemnou spolupráci.

14/3/14


13

55

Poznámky

56

Využití a realizace metody EPC v oblasti veřejného osvětlení v Moravské Třebové Ing. Pavel Brettschneider (místostarosta města Moravská Třebová)

EN - Energy Performance Contracting CZ - Energetické služby se zárukou

EPC v oblasti veřejného osvětlení 3 důvody proč jsme se rozhodli modernizovat soustavu VO v našem městě: 1) Kvalita života Optimální osvětlení silničních tahů, pěších zón, chodníků, náměstí a parků to všechno vytváří nejen kolorit večerního města nebo obce, ale výrazně přispívá ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu a snížení rizika kriminality. Procházky obyvatelů a turistů večerním osvětleným městem se tak stávají přirozenou součástí života. Chceme ukázat město v novém světle, protože budoucnost patří světlu.

57

EPC v oblasti veřejného osvětlení 3 důvody proč jsme se rozhodli modernizovat soustavu VO v našem městě:

2) Snížení nákladů

Včasná investice do obnovy soustavy veřejného osvětlení, ušetří výrazně provozní náklady v budoucnosti. Kromě celkové spotřeby elektrické energie se výrazně sníží i poruchovost veřejného osvětlení.

EPC v oblasti veřejného osvětlení 3 důvody proč jsme se rozhodli modernizovat soustavu VO v našem městě:

3) Úspora primárních zdrojů Při rozhodování o obnově zastaralé soustavy veřejného osvětlení jsou důležitá i jiná než finanční hlediska – například snižování energetické náročnosti, který je jedním z projevů zodpovědného postoje k životu budoucích generací ve zdravém prostředí.

58

EPC v oblasti veřejného osvětlení Krátce o modelu EPC z pohledu našeho dodavatele pro modernizaci VO: „Metodu EPC charakterizuje především záruka za výsledek. Poskytovatel energetických služeb zaručí, že klient za dané časové období při splnění definovaných podmínek uspoří určitý objem energie a peněz. Pokud jsou definované podmínky splněny a přesto k úspoře nedojde, pak nese odpovědnost poskytovatel a je povinen doplatit klientovi rozdíl nákladů na energie. Zákazník má tedy jistotu, že zmodernizuje technické zázemí a modernizaci zaplatí z úspor a přitom nebude za energie platit víc, než by platil bez realizace úsporných opatření.“

EPC v oblasti veřejného osvětlení Výhody projektu EPC, které jsme získali s firmou Siemens : -

Modernizovanou soustavu VO s nulovou počáteční investicí ze strany města (počáteční úspora jednorázové potřeby fin. prostředků) cca 12 MCZK

-

možnost rozložení a postupné splácení investice formou garantovaných úspor nejen v oblasti el. Energie, ale i správy a údržby (splátky formou úspor)

59

EPC v oblasti veřejného osvětlení Výhody projektu EPC, které jsme získali s firmou Siemens : -

Odborný energetický management na 10 let (zpracované analýzy a návrhy řešení )

-

Moderní řídící systém a dohledové pracoviště (efektivní řízení)

-

Garanci kvality řešení (záruka za jakost)

Možnost zapojení Technických služeb do celého projektu (sdílení knowhow)

EPC v oblasti veřejného osvětlení Veřejné osvětlení – stav konec roku 2012 (měsíc po celkové modernizaci) Počet svítidel zmodernizovaných svítidel

680 ks

Počet rozvaděčů (všechny zmodernizované)

24 ks

Průměrný příkon na 1 SM před modernizací (září 2012 – jen pro ilustraci)

145 W

Průměrný příkon na 1 SM po modernizací (prosinec 2012)

84 W

Náklady na energii Náklady na opravy a údržbu

60

1.118 ks

1,197,059 Kč 1,110,000 Kč

EPC v oblasti veřejného osvětlení Veřejné osvětlení – stav do konce roku 2022 1.118 ks

Počet svítidel

680 ks

zmodernizovaných svítidel Počet rozvaděčů (všechny zmodernizované)

24 ks

Průměrný příkon na 1 SM po modernizací (prosinec 2012)

84 W

Náklady na energii

618,879 Kč

Náklady na opravy a údržbu

500,000 Kč

EPC v oblasti veřejného osvětlení Modernizace VO – celkový návrh  Výměna 680 ks stávajících svítidel včetně světelných zdrojů za svítidla Pilz, SR50,70 a SR100,150  Výměna stávajících 24 ks rozvaděčů VO za rozvaděče s obousměrnou komunikací s dispečinkem a možností ovládat příkon svítidel  Instalace dispečinku pro monitoring a ovládání soustavy VO a efektivní správu a údržbu

61

EPC v oblasti veřejného osvětlení Spotřeba a úspora el. energie v čase

 náklady stávajícího VO za 10 let: 29,788,143 Kč  náklady po modernizaci VO za 10 let: 13,488,477 Kč  úspory nákladů po modernizaci VO za 10 let: 16,299,666 Kč  předpokládaný roční nárůst tarifu elektrické energie v prvních 5 letech – 15% - údaje bez DPH

EPC v oblasti veřejného osvětlení Návrh modernizace

62

EPC v oblasti veřejného osvětlení Financování projektu  Přímé úspory elektrické energie VO metodou EPC vytvářejí prostor pro dlouhodobé splácení nákladů na projekt

 Prostředky na realizaci pocházejí z cizích zdrojů  Zhotovitel sjedná bankovní úvěr s odloženými rovnoměrnými splátkami v délce splácení 10 let zabezpečený metodou EPC

 Zhotovitel realizuje dílo a po jeho dokončení město splácí pohledávku z úspor  Tato metoda financování projektu nezatěžuje, podle aktuálně platné metodiky, investiční část rozpočtu ani dluhovou službu města a umožňuje docílit z dlouhodobého hlediska zahájení prosté obnovy majetku VO

Energetický management Celkové výsledky za rok 2013 v el. energii Popis Q1

Referenční rok 2010 387 379

Rok 2013 201 491

Q2+Q3 Q4

515 504 435 220

268 290 239 047

1 338 102

708 828

375 696

344 091

Spotřeba celkem v Kč brutto do smlouvy EPC Celkem v KWh Slavnostní osvětlení Přidané nové sv. body Spotřeba celkem v Kč netto do smlouvy EPC Spotřeba celkem v KWh netto do smlouvy EPC

-

8 217 5 212 695 399 337 572

63

Energetický management Celkové výsledky za rok 2013 ve správě a údržbě VO v Kč Popis

Referenční rok 2010

Rok 2013

Celkové náklady na VO

1 369 911

499 125

Náklady pro EPC

471 487

Garantované hodnoty ve smlouvě

340 000

Rozdíl

- 131 487

V položce správa, údržba nebyl odhad nákladů v kalkulaci projektu pro rok 2013 dodržen. Výše uvedený rozdíl, uhradí dodavatel.

Moravská Třebová = perla nejen renesanční Mezníky elektrifikace * 1878 Instalace šesti obloukových lamp pro osvětlení tkalcovny lnu v MoravskéTřebové * 1881 Thomas Alva Edison postavil elektrickou centrálu pro budovu divadla v Brně * 2012 Modernizace většiny veřejného osvětlení v Moravské Třebové pomocí metody EPC. První projekt modernizace VO touto metodou v ČR

64

DĚKUJI ZA POZORNOST

65

Poznámky

66

4. konference „Úspory energií pro města a obce 2014“ Brno, hotel Voroněž, 27.3.2014

Smysluplné energetické využití odpadu

RNDr. Jana Suzová Environmentální specialista

Zařízení pro energetické využití odpadů v Evropě

67

Spalovny komunálního a nebezpečného odpadu v ČR

Spalovny komunálního odpadu v ČR Teoretická kapacita 3 zdrojů na energetické využívání odpadů je 654 000 tun, což představuje 12,2 % z celkové produkce KO v ČR/2010

68

teoretická kapacita v t/rok

energetické využití odpadu v roce 2012

% využití kapacity

Vyrobené množství el. energie v MWh/2012

ZEVO Praha Malešice

310 000

297 759

TERMIZO Liberec

96 000

SAKO Brno, a.s.

celkem

dodané množství tepla ve formě páry v MWh/2012

96,1

57 321

98 066

102,2

23 800

178 705

248 000

238 454

96,2

67 272

262 416

654 000

634 279

97,0

148 393

677 255

236 134

Nakládání s komunálními odpady za rok 2010 Produkce KO za ČR – 5 362 000 t z toho: skládkování - 3 581 816 t, energetické využití - 477 218 t, materiálové využití – 1 302 966 t Energetické využití 8,9%

ČR

BRNO 2010

Materiálové využití 20,6%

Skládkování 2,6%

Energetické využití 76,8%

Materiálové využití 24% Skládkování 66,8%

Celková produkce KO v Brně za rok 2010 - 104123 t, energetické využití 79999 t

BRNO 2013

materiálové využití; 18520; 19,4%

skládka; 2288; 2,4%

energetické využití; 74879; 78,3%

Celková produkce KO v Brně za rok 2013 – 95 687 t

Návoz odpadu za rok 2013 ostatní 12 000 tun

volná kapacita 9 336 tun

Olomoucký kraj 26 000 tun

Brno 74 879 tun

JMK 125 740 tun

69

Množství spálených komunálních odpadů Množství spáleného odpadu ve spalovně (t/rok) v letech 1989 až 2013 250 000

238 454

232 985

230 000

237 643

210 000 190 000

171 510

170 000

174 057

167 101 155 810

150 000

149 751

130 000

119 123

110 000

105 092

90 000 70 000 50 000 30 000

105 050

106 401

99 303

112 051

106 740

107 236

88 976 86 029

87 888

73 444

58 347

79 079 54 601

51 385

49 067

20 13

20 11

20 09

20 07

20 05

20 03

20 01

19 99

19 97

19 95

19 93

19 91

19 89

10 000

Vývoj výhřevnosti spalovaných odpadů Vývoj výhřevnosti SKO (v MJ/kg) v období let 1989 - 2013 12 11,36

11

10,62 9,76

9,71 9,11

9

10,67 10,87

10,68

11,10 10,93 9,64

9,57

9,59

9,15

9,03 8,92

8,04

8

11,40

10,82 10,67

10

11,36

8,75

9,49

8,42

7,12

7

70

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

6

Produkty spalování odpadů

Porovnání emisních limitů pro různé energetické zdroje přepočtené na 11 % kyslíku Porovnání emisních limitů pro různé energetické zdroje s jmenovitým tepelným výkonem 5 - 50 MW Směrnice 2010/75/EC a vyhl. 415/2012 Denní průměrné hodnoty v mg/m3

Vyhláška 415/2012 Sb. - EL platné od 1.12.2012 do 31.12.2017

Směrnice o spalování odpadů

Biomasa

Tuhé palivo v ostatních topeništích

Tuhé palivo ve fluidním topeništi

Kapalné palivo

Plynné palivo

Vztaženo na

11% O2

11% O2

11% O2

6 % O2

11% O2

6 % O2

11% O2

3 % O2

11% O2

3 % O2

Tuhé emise

10

250

100

150

67

100

56

100

3

5

Organický uhlík

10

-

-

SOx jako SO2

50

2500

1667

2500

1000

1500

944

1700

19

35

NO jako NO2

200

650

433

650

333

500

250

450

111

200

NH3

(50)

-

-

CO

50

650

267

400

200

300

97

175

56

HCl

10

-

-

-

-

-

HF

1

-

-

-

-

-

0,1

-

-

-

-

-

PCDD/PCDF 3

(ng/m )

-

-

-

-

-

-

Hg

0,05

-

-

-

-

-

Cd

0,05

-

-

-

-

-

Ostatní těžké kovy

0,5

-

-

-

-

-

100

71

Posuzování stavu znečištění ŽP z hygienickotoxikologického hlediska Nejvyšší přípustné koncentrace toxických kovů ve venkovním ovzduší, v pracovním ovzduší, pitné vodě, v poživatinách a v emisích ze spaloven komunálních odpadů Volné ovzduší Kov

ovzduší pracovišť NV č. 361/2007

NPK 24 h

NPK - P

emisní limit pro spalovny

Limitní obsahy v půdách

pitná voda

poživatiny

mezní hodnota

Hyg.př.61/1986

Vyhl.354/2002

Vyhl. 13/1994

mg.l-1

mg.kg-1

mg.m-3

mg.kg-1

0,005

0,05

mg.m-3

mg.m-3

průměr hodnota

mezní hodnota

0,025

0,05

0,1

0,1

0,5

0,3

0,05

0,15

0,001

0,02

5

0,5

2,5

0,05

0,3

0,015

0,2

0,6

0,05

1,0

30

Olovo (Pb)

0,7

0,05

0,2

0,05

1,0

140

Chrom (Cr)

0,0015

0,05

0,1

0,05

0,5

0,1

25,0

µg.m-3 Kadmium (Cd) Thalium (Tl) Rtuť (Hg) Antimon (Sb) Arsen (As)

Kobalt (Co) Měď (Cu) Mangan (Mn)

0,02

0,05

0,1

0,1

0,2

1

0,05 0,05

0,5

50 100

10

2,0

6,0

0,1

Nikl (Ni)

0,15

0,05

0,25

0,1

Vanad (V)

1,0

0,1

0,3

0,01

Celkem

17,2115

3,3

11

0,516

29,87

0,6

621

Násobek

> 35x

< 5,5x

< 18x

> 1,2x

< 50x

1x

< 1000x

2,0

80 220

Energetické přínosy - rok 2013 Množství spáleného odpadu : 237 643 tun (29,1 tsko/h) Provozní hodiny (8760) :

K2 – 7 858 h

Plánovaná technologická odstávka : K2 - 902 h Provozní hodiny kotelna :

K3 – 7 924,5 h K3 – 835,5

8 151,5 h

Vyrobené teplo :

2 123 903 GJ

Dodané teplo :

944 177 GJ

(8,9 GJ/tsko)

Dodané teplo průměr 2013: Vyrobená elektrická energie :

115,8 GJ/h 63 551 MWh (228 784 GJ)

Vyrobená elektrická energie průměr 2013: Dodaná elektrická energie :

45 786 MWh

Spotřeba zemního plynu :

161 832 m3

7,8 MW/h (pro najíždění a odstavování kotle)

Podíl výroby tepla ve formě páry z SKO pokryje : až 30 % roční spotřeby páry v Brně

72

Produkce vybraných látek za rok 2013 - V roce 2013 se spálilo 237 643 t odpadu - Vyprodukovalo se 1 428 182 200 m3 spalin - Vzniklo 61 695 t škváry, která obsahovala 0,189 g PCDD/F (3,7 ng/kg)

7 295 t End-produktu, který obsahoval 2,06 g PCDD/F (0,000283 mg/kg) Získalo se 3 785 t železa

285 t hliníku - Do atmosféry uniklo : 242 601 t CO2 0,0197 g PCDD/F (účinnost čištění 99,1 %)

Projekt odpadové hospodářství Brno

73

Celkové výdaje na projekt OHB Financování projektu ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ BRNO hodnota projektu 2 408 470 tis. Kč dotace z SFŽP 3% vlastní zdroje SAKO Brno, a.s. 19%

podíl Statutárního města Brna 27%

dotace z fondu EU 51%

Základní schéma spalovny

74

Rošt kotle Vratisuvný – 2010 plocha roštu - 45,4 m2

Válcový 1989

Teplo pro Brno rok 2012

75

Nový velín spalovny

Parní kondenzační turbína 1905 – výkon 300 kW

2010 – výkon 22000 kW Dodaná el. energie ze SAKO Brno, a.s. za rok 2013 představuje průměrnou roční spotřebu pro cca 15 000 domácností (3100 kW/rodina).

76

Škvárové hospodářství  Instalace nového systému třídění 

Separace železa a hliníku



Roztřídění škváry dle frakcí



Cíl - využití škváry ke stavebním účelům



Platný výrobkový certifikát

Změna stavu

1905 - 1941

1989 - 2009

2010

77

Děkuji Vám za pozornost

RNDr. Jana Suzová environmentální specialista tel. +420 548 138 155 mobil: +420 604 221 413 e-mail: [email protected]

http://www.sako.cz

78

Tel. č.: 548 138 111

Fax: 548 138 102

Snížení energetické a tepelné náročnosti vlastních budov v obci Kouty Případová studie

Nejprve přiblížím naši obec, která leží v Kraji Vysočina a jsme zhruba v polovině cesty mezi Třebíčí a Jihlavou. V současnosti máme 382 obyvatel, katastr obce je o výměře 833 ha, průměrná nadmořská výška je okolo 550 m. Obec je zřizovatelem mateřské školy, do které dochází 30 dětí, základní školy, která byla otevřena v roce 1886 - mimochodem rok před otevřením školy shořely při požáru 2/3 obce (jak to ti koutečtí občané udělali, že stavěli svoje domy a u toho školu, mě na dnešní dobu přijde trochu záhadné). Nyní je škola pro první stupeň a navštěvuje ji 25 dětí, dále mají občané k dispozici poštu, obchod, kuchyň s jídelnou a restauraci. Občané mají možnost dojít ke kadeřníkovi, na masáže, do knihovny a jednou týdně k dětskému lékaři. Autobusové spojení máme s Jihlavou i Třebíčí. Obec byla osídlena v první polovině 13. stol., první písemná zmínka o Koutech je z roku 1416, zakladatelem obce byl třebíčský klášter. Nejvíce obyvatel jsme měli v roce 1920, a to 511, v roce 1932 byl přiveden elektrický proud. V první světové válce položilo život 16 občanů, za druhé světové války jsme neměli žádného padlého, v padesátých letech při kolektivizaci nebyl nikdo perzekuován.

Jistě nemusím připomínat. Že po celou dobu existence je obec těsně vázána na zemědělství a s tím spojenou činnost.

Obec máme plně plynofikovanou, vodovod a jednotnou kanalizaci spravuje Svazek vodovody a kanalizace. Rozpočet obce se nám daří trvale navyšovat - v roce v roce 2007 byl rozpočet 3.188 tis. Kč, z toho daňové příjmy ze státního rozpočtu byly ve výši 2.600 tis Loni jsme měli vyrovnaný rozpočet ve výši 6 mil. 900tis. Kč, daňové příjmy pak byly 3 mil. 500 tis. Kč. Nové rozpočtové určení daní nám zvýšily daňové příjmy o 600 tis. Kč. Většinu investičních akcí v naší obci realizujeme za pomoci dotací – ať krajských, či jednotlivých ministerstev ČR a EU. V obci pracuje 9 členné zastupitelstvo a já jsem osmým rokem neuvolněným starostou.

79

Za posledních 6 let jsme realizovali tyto projekty v rámci energetických úspor: 

Zlepšení tepelně technických vlastností budovy MŠ v obci Kouty



Zateplení víceúčelové budovy OÚ Kouty



Vyvedení odpadního tepla z bioplynové stanice ZD Kouty pro vytápění budov OÚ, kanceláří ZD, 3 bytových domů



Výměna části veřejného osvětlení za úsporné LED lampy

S těmito projekty jsme se v roce 2012 umístili na třetím místě v kategorii obec, v celostátní soutěži Energy Globe Award.

První projekt: Zlepšení tepelně technických vlastností budovy MŠ v obci Kouty Tato budova mateřské školky se školní jídelnou, která byla postavena v polovině osmdesátých let, byla velmi energeticky náročná, vytápěná elektrickou energií do akumulačních nádrží a neexistovala prakticky žádná regulace. V roce 2008 na podzim jsme realizovali akci na zateplení pláště budovy, za pomoci dotace od SFŽP - Operačního programu Životní prostředí ve 3. výzvě, prioritní osa 3 – Udržitelné využívání zdrojů energie - v celkové hodnotě 2 mil. 62 tis. Kč. - dotace pak byla 1mil.400 tis. Kč – ceny jsou vč. DPH. Na začátku realizace byl velmi nešťastný termín – z SFŽP nám přišlo rozhodnutí o přidělení dotace 29. července, tedy o prázdninách a protože jsme chtěli mít do zimy hotovo, bylo nutné školku provizorně od září provozovat v budově základní školy. Od listopadu pak školka a jídelna byla v provozu v opravené budově. V tomto projektu se jednalo o zateplení stropu tl. 200 mm o výměře 240 m2, zateplení pláště budovy tl. 120 mm o výměře 484 m2, vyměněna byla okna a dveře. Zároveň s touto rekonstrukcí bylo také změněno vytápění z elektrického na plynové. Ze zpracovaného Energetického auditu vyplívá, že před rekonstrukcí bylo nutné pro vytápění a ohřev vody 278 GJ, oxidu uhličitého C0 2 jsme pak „vyprodukovali“ 77,15 st/rok. Po rekonstrukci bylo spočítáno snížení oxidu uhličitého o 42.92 t/rok. Skutečnost je po rekonstrukci – spotřeba energie je 148,8 GJ, emise CO 2 při plynovém vytápění je – 8,33 t/rok

80

A konkrétní čísla v korunách - za elektrickou energii na vytápění a ohřev vody jsme v roce 2006 zaplatili 172 tis. Kč, po investici do zateplení jsme v roce 2010 zaplatili za elektrickou energii a zemní plyn 135 tis.Kč. A když si trochu pohrajeme s čísly - úspora je 37 tis.Kč/rok, při naší realizaci – odečteno od dotací 1 220 tis.Kč. Logicky vyplývá, že návratnost vlastní investice je více, jak 30 let.

Druhý projekt: Zateplení víceúčelové budovy OÚ Kouty Tato budova OÚ, kde je součástí jedna bytová jednotka, kancelář a zasedací místnost OÚ, ordinace dětského lékaře, knihovna, pošta, kuchyň, jídelna a restaurace je z roku 1977. Na přelomu roku 2010/2011 jsme realizovali za pomoci dotace od SFŽP – Operační program Životní prostředí v 16. výzvě, v prioritní ose 3 – Udržitelné využívání zdrojů energie – projekt na úsporu energie, který byl dokončen v červnu 2011, v celkové hodnotě 1mil.696 tis. Kč vč. DPH, celková dotace byla 532 tis. Kč – tato výše dotace byla ovlivněna tím, že je budova používána i komerčně. Jednalo se tedy o zateplení pláště budovy tl. 120 mm o výměře 360 m2, byla výměna okna a dveře. Dle výpočtů Energetického auditora by měla být úspora 320 GJ/rok, snížení emisí oxidu uhličitého - CO 2 o 17,76 t/rok

Původní stav před rekonstrukcí – budova byla třeba pro vytápění a ohřev vody 650 GJ/rok, skutečný stav po rekonstrukci je 322 GJ/rok dle faktur červenec 2011 – červen 2012. Navržená úspora emisí CO 2 měla být nižší o 17,8 t/rok, připojením otopné soustavy a ohřev vody na odpadní teplo z bioplynové stanice byla spočítána úspora 36,1 t/rok. Toto jsou čísla pro celou budovu. Zde je kontrola nákladů složitější, protože nájemce kuchyně, jídelny a restaurace má svůj vlastní okruh vytápění a byt má také svůj vlastní okruh.

Skutečná spotřeba na vytápění veřejných prostor v budově ( tzn. bez kuchyně, jídelny a bytu ) v roce 2013 byla 184,2 GJ.

81

Zatímco před zateplením pláště budovy jsme vydávali za vytápění veřejných prostor 100 tis. Kč/rok, po výše jmenovaných úpravách platíme okolo 40 tis. ročně. Zajímavá je i spotřeba elektrické energie - zatímco v roce 2008 jsme platili 48 tis. Kč/rok, v loňském roce to bylo 27 tis. Kč/rok.

Třetí projekt: Vyvedení odpadního tepla z bioplynové stanice Bioplynová stanice o instalovaném výkonu 750 kW, kterou vlastní zemědělské družstvo, (a je vzdálena180 m od obecních budov) – realizace byla na podzim roku 2010, investor Zemědělské družstvo Kouty. Zemědělské družstvo Kouty je největším zaměstnavatelem v obci, kde pracuje 60 zaměstnanců a hospodaří na 1 600 ha půdy, které se nachází v katastru sedmi okolních obcí. Toto odpadni teplo pro vytápění - kdy se jedná o okruh s „odpadní“ horkou vodu, kterou jsou chlazeny 3 spalovací motory pohánějící generátory vyrábějící elektrickou energii. Na tento okruh byla připojena budova obecního úřadu, kulturní dům, kanceláře ZD a 3 bytové domy se 14 bytovými jednotkami. Celkové náklady byly 4 mil. Kč, dotace byla 35 %. Tato horká voda je vedena k jednotlivým budovám teplovodem uloženým v zemi. V budově 0Ú byla horká voda přivedena do kotelny a byla připojena na současnou otopnou soustavu. V kulturním domě byl původní vytápění naftovým hořákem, horký vzduch pak ventilátor rozháněl v rozvodech po budově. Nyní byl v kotelně za ventilátor umístěn tepelný výměník, kterým proudí vlastní horká voda z bioplynové stanice, ventilátor pak rozhání horký vzduch do jednotlivých rozvodů. Výhodou je, že vytápíme budovu celodenně, dopoledne může využívat prostory jako tělocvičnu škola a školka, odpoledne a večer různé zájmové skupiny.

Zde náklady na vytápění porovnávat nelze, protože před úpravou vytápění se topilo vždy před jednotlivou akcí, nyní temperujeme objekt průběžně po celý den. Ovšem při současných cenách nafty je úspora jasná.

82

Čtvrtý projekt: Výměna části veřejného osvětlení za úsporné LED lampy V roce 2012 jsme vyměnili asi 20% dosluhujících výbojek – 125 Wa zářivek 72 W za LED lampy s příkonem 19 W. Úspora byla znát – ročně cca o 4 MWh, což je asi 7 tis. Kč – a to jsme ještě rozšířili osvětlení do nové ulice. Na letošní rok plánujeme výdej za el. energii na veřejné osvětlení ve výši 48 tis. Kč a připravujeme projekt na kompletní generální rekonstrukci veřejného osvětlení v naší obci, protože úspora el. energie je opravdu zajímavá.

Vyplňování v Bene-fill U obou projektů od 0PŽP, vyplňujete i elektronickou verzi tzv. Bene-fill, současně však zasíláte s kopie všech dokumentů. Pokud dobře funguje počítač a není přetížená síť, tak s tím není problém, ale uvítal bych, abychom nemuseli všechny dokumenty posílat v papírové podobě a to dokonce dvakrát.

Ostatní Ono před koncem každé výzvy je dost hektické období (tím úplně nemyslím jen OPŽP ale i dotační programy od SZIFu ) – jednotlivé výzvy se od sebe trochu liší, i když je projekt nachystaný – musí se vždy upravit – projekt, zpracování žádosti. My jsme příklad, kdy si necháváme žádost do jednotlivých výzev zpracovat od agentury, protože nemáme žádného administrativního pracovníka, samozřejmě, že si pak nechá dobře zaplatit.

83

Poslední úvaha na závěr Ještě u nás asi nekončila tzv. krize, stavebnictví má propady výroby v desítkách procent. Můj názor je dát městům a obcím finanční prostředky a okolo 50% spoluúčasti na jednotlivé projekty a ať si vyměňují okna a zateplují hlavně stropy např. na hasičárnách, kulturních domech a ostatních i méně využívaných budovách ve vlastnictví obcí. Jsem veliký kritik Regionálního operačního programu Jihovýchod, už proto, že není možno, aby se těchto programů zúčastnily obce, které mají méně než 500 obyvatel, ale i neobvykle vysokými dotacemi, které jsou i více, jak 90%. Některé kraje tyto regionální programy omezené nemají…je však pravdou, že se v některých regionech vedoucí představitelé těchto programů potýkají s trestní odpovědností. Děkuji za pozornost.

84

JSME SOUČÁSTÍ VAŠEHO ROZVOJE

golem 180x267 Rozvoj.indd 1

21.3.14 15:17

Kvalitní a dostupná LED svítidla Kvalitní aArtechnic-Schréder dostupná LED svítidla a.s. Artechnic-Schréder a.s.

NANO LED je univerzální a dostupné LED svítidlo určené pro veřejné NANO LED osvětlení ve městech SKIDO je optimální LED řešení nenáročných osvětlovacích soustav. SKIDO

Svítidlo SKIDO byloLED vyvinuto je optimální řešení jako náhrada za venkovnísoustav. svítidla nenáročných osvětlovacích se zářivkovými Svítidlo SKIDO bylotrubicemi. vyvinuto Kompa Kompaktní LED svítidla svítidlo jako náhrada za venkovní ssepříkonem 15W je ideální zářivkovými trubicemi. pro osvětlení komunikací nižších tříd, Kompa Kompaktní LED svítidlo chodníků, pěších zón, cyklostezek apod. s příkonem 15W je ideální pro osvětlení komunikací nižších tříd, chodníků, pěších zón, cyklostezek apod.

a obcích s vynikajícími světelně je univerzální a dostupné LED svítidlo technickými parametry. určené pro veřejné osvětlení ve městech Svítidlo zejména jako náhrada a obcíchjes vhodné vynikajícími světelně za 50 W a 70parametry. W výbojková svítidla. technickými Svítidlo je vhodné zejména jako náhrada za 50 W a 70 W výbojková svítidla.

vedeme elektřinu nejvyššího napětí Jsme výhradním provozovatelem elektroenergetické přenosové soustavy České republiky. Dispečersky zajišťujeme rovnováhu mezi výrobou a spotřebou elektřiny v každém okamžiku. Obnovujeme, udržujeme a rozvíjíme přenosovou soustavu. Všem účastníkům trhu s elektřinou poskytujeme přístup k přenosové soustavě za rovných a transparentních podmínek. Aktivně se podílíme na formování liberalizovaného trhu s elektřinou v ČR i v Evropě.

CEPS_inzerce_2012_FINAL_A4_modra_vyska.indd 1

ČEPS, a.s. Elektrárenská 774/2 101 52 Praha 10 tel.: +420 211 044 111 fax: +420 211 044 568 e-mail: [email protected] www.ceps.cz

7/4/2012 9:16:18 AM

C

M

Y

CM

MY

CY

CMY

K

Magnus Regio s. r. o. Dvořákova 14, 602 00 Brno Tel.: 542 425 210 • Fax: 542 425 231 E-mail: [email protected] IČO: 28346114 DIČ: CZ 28346114 www.magnusregio.cz

Energetické úspory pro města a obce

Recommend Documents